PDF 250kB - bezlepkovadieta.cz

Volný čas
BRNO
Programy kin,
divadel a klubů
Jižní Morava
Zajímavé zprávy
z moravské metropole
Strana C4
Vydání pro Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo
Strana C4
STŘEDA
5. LEDNA 2005
brno.idnes.cz ● sešit
DNES
Soud se protahuje
Nákupní horečka
Proces s majitelem Sorreny
zbrzdil jeho bolavý zub
Po pondělním shonu zažil
Carrefour nezvyklý klid
Strana C2
Uvnitř tohoto sešitu
kultura
& tv
Strana C2
Onkologové se přetahují
o nemocnici s chirurgy
C
Atlet v roli velvyslance
Na „Žluťáku“ to vře: Co je pro blaho pacientů? Politici váhají
O Bakešovu nemocnici se perou dva
a třetí se nesměje. Všichni se dušují,
že myslí jen na blaho pacientů. Jenomže se nemohou shodnout, čí varianta nemocné více potěší.
Brno - Představitelé Masarykova onkologického ústavu na Žlutém kopci mají na
sousední budovu zálusk už pár let. Současný ředitel „Bakešky“ se brání, že šilhat po
cizím majetku je drzost. A představitelům
kraje, jemuž nemocnice patří, z toho všeho
není dvakrát do řeči.
Onkologové jsou jejich liknavostí roztrpčeni, mají totiž už přesně vymyšleno, jak
by prostory využili. „Rádi bychom se víc
zaměřili na preventivní onkologii, která má
pro zdraví zásadní význam. Chybí nám
také prostory, abychom u nás mohli poskytnout zázemí pacientům ze vzdálených míst,
DNES
Krátce
Lechovice
Ledové víno bude růžové
Ledové víno z modrých hroznů chystá společnost Vinné
sklepy Lechovice. Asi s tisícem litrů počítá firma nejdříve v květnu. „Specialita bude
mít růžovou barvu, protože
mošt nemůže kvasit na slupkách,“ vysvětlil ředitel společnosti Ivan Kalaš. (ČTK)
Slavkov
Peníze nesehnali
Slavkovu se nepodařilo získat peníze z fondů EU, které
chtěl využít na opravy barokního zámku. Slavkov chtěl
sto milionů korun na nejnutnější opravy.
(ČTK)
Příběh
Rostislav
Vyzula
Stanislav
Juránek
kteří chodí na ozařování a musí tak týdny
dojíždět. Za třetí bychom chtěli rozvinout
obor jednodenní onkologické chirurgie,
jako je operace znamének nebo polypů,“
uvedl včera ředitel Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula. Podle něho
už získání Bakešovy nemocnice posvětilo
ministerstvo zdravotnictví, ale kraj jednání
stále brzdí.
„Juránkův tým dělá mrtvého brouka.
Hejtman si odmítá udělat na tento problém
čas, jinak bychom už byli dál,“ zlobí se ředitel Vyzula. Zajedno s ním je i jeho zástupce
a děkan lékařské fakulty Jan Žaloudík. Ten
má za to, že se hejtman opírá o nerelevantní
podklady, které mu předkládají jeho lidé.
Hejtman Juránek připouští, že setkání řediteli ústavu odřekl s odůvodněním, že by
to bylo zbytečné. Hejtman sice předání Bakešovy nemocnice ústavu vloni připustil,
od státu však očekával satisfakci. Ve hře
byla třeba budova bývalé nemocnice na Kolišti, ale zatím se nic nedohodlo.
„Ve věci případné směny za Bakešovu
chirurgickou nemocnici budeme jednat jedině s lidmi, kteří jsou pověřeni ministerstvem,“ uvedl hejtman pro ČTK.
Ředitel Bakešovy nemocnice Tomáš
Skřička považuje likvidaci zavedeného chirurgického pracoviště za nesmysl.
Pokračování na str. C2
Zabíjela rachejtle z obchodu
Hnanice (vsm) - Špatná manipulace se zapálenou rachejtlí zřejmě způsobila krátce po silvestrovské půlnoci smrt mladíka v Hnanicích na Znojemsku. I když policie o případu
na žádost příbuzných zemřelého mlčí, podle
některých informací vše nasvědčuje tomu, že
se devatenáctiletý mladík neřídil návodem k
použití.
„Žádná domácí výroba to nebyla, lidé tvrdí, že stejná rachejtle tady fungovala už mockrát,“ uvedl starosta Hnanic Jiří Musil.
Při odpalování dělobuchů nebyl mladík
podle svědků opilý - nebýval prý nikdy. Místní ho znali jako slušného člověka. Podcenil
však upevnění petard. Roury, ze kterých vylétají, měly být podle návodu částečně zahrabané v zemi. Místo toho stály roury s petardami
volně na silnici, jedna zavrávorala, vyklonila
se a mladík ji chtěl narovnat, ale v tu chvíli
ho zasáhla.
Celá vesnice je tragickou událostí stále
otřesena, nikdo se k případu nechce příliš vyjadřovat. Jisté podle místních je, že mladík
na Silvestra neexperimentoval s podomácky
vyrobenou výbušninou. Rachejtli zakoupil v
jednom z obchodů na Znojemsku. „Byla to
shoda náhod, že se k petardě nahnul,“ popisují lidé událost.
Pokračování na str. C2
SKOKAN V MEDLÁNKÁCH. Olympijský vítěz z Athén, atlet Stefan Holm, navštívil v Medlánkách jako velvyslanec SOS vesniček rodinu Martiny Regnerové.
FOTO: MAFA - RADEK MIČA
Její syn mu předčítal.
Co čeká Brno? Třeba Bob Dylan Olympijský vítěz děti potěšil
Brno (lce, mlk) - Rok 2005 přinese jižní Moravě řadu událostí, o kterých se jistě bude mluvit. Velké obchodní centrum v Brně přivítají
milovníci nákupů a motoristé se mohou těšit
na novou dálnici. Na podzim je plánováno jediné tuzemské vystoupení legendárního písničkáře Boba Dylana. Z mezinárodních hvězd
se v Brně objeví heavymetalová kapela Judas
Priest a taneční seskupení Lord of the Dance.
Už na jaře přibude v centru Brna luxusní nákupní centrum. První obchody a restaurace ga-
lerie Vaňkovka začnou fungovat od 23. března. Novým, šestnáctikilometrovým úsekem
dálnice mezi Vyškovem a Mořicemi řidiči projedou koncem října.
Prvního prosince začnou ve Slavkově velkolepé oslavy 200. výročí Bitvy tří císařů. Koncem listopadu skončí práce na opravách brněnské kanalizační sítě. Stavba přišla na dvě miliardy korun. Podle Pavla Vybírala z investičního odboru magistrátu začne i oprava náměstí
Svobody.
Čtěte Téma na str. C3
Mendlánky (vr) - Vzácnou návštěvu uvítaly včera dvě rodiny žijící v SOS dětské vesničce Medlánky. Přijel se na ně podívat
nový velvyslanec mezinárodní organizace
zastřešující SOS vesničky po celém světě,
švédský sportovec Stefan Holm, který si z
Athén loni odvezl olympijské zlato za
skok vysoký.
Vedle intenzivních tréninků se Holm
nyní věnuje také problematice dětí, které
neměly lehké životní začátky. „Chtěl jsem
v praxi zažít, jak tyto náhradní rodiny skutečně fungují a jak lidé s těmito dětmi pracují,“ upřesnil účel své první cesty do zahraničí v roli velvyslance Stefan Holm.
V rodině Martiny Regnerové, která se
stará o šest dětí ve věku od tří do třinácti
let, strávil Holm dvě hodiny a zajímal se,
jak se děti do SOS vesničky dostaly. „Taková setkání rozšíří dětem obzory. Dozvědí
se, že SOS vesniček je po světě více,“ hodnotí kladně návštěvu Martina Regnerová.
Dvaačtyřicetiletá žena z Vyškova píše bezlepkovou kuchařku a vede poradnu
Onemocněla, odešla z práce a svůj úděl přijala jako poslání
Vyškov – Když se před čtyřmi roky
dozvěděla dvaačtyřicetiletá novinářka a inženýrka ekonomie, že ona i
její dvě děti trpí nevyléčitelnou nemocí, prožila trauma. Celý život
musí s dětmi držet bezlepkovou dietu. Svůj handicap proměnila v poslání. Odešla z práce a zadarmo pomáhá stejně postiženým pacientům.
„Mladšímu synovi Jiříkovi byly
tři roky. Poplakával, byl smutný, bledý, unavený, trpěl nedostatkem železa a stěžoval si, že ho bolí bříško.
Normálně jedl, ale přestal růst a nepřibýval na váze,“ vzpomíná Iva Bušinová z Vyškova na začátek nejhoršího období.
Lékaři příčinu potíží hned nenašli.
Nakonec malý Jiří zkolaboval, z vyšetření moči se zjistilo, že má totálně
zasolený organismus. „Dávali jsme
mu obrovské množství tekutin a do
večera bylo vše v pořádku. Lékařka
MYSLÍ I NA DRUHÉ. Iva Bušinová z Vyškova se své nemoci nezalekla. Nyní pomáhá i lidem stejně postiženým. FOTO: IVA ŠEBKOVÁ
tomu nemohla uvěřit a probírala s onemocněním střev, takzvanou celianámi hodiny rodinnou anamnézu, až kií. To potvrdil i test,“ líčí žena. Pojsme dospěli k podezření, že syn trpí něvadž je tato choroba dědičná, testy
zjistily, že nemocná je i matka a jedenáctiletá dcera Veronika, stejně jako
Bušinové maminka a sestra, i její
dvě děti.
„Bylo to jako blesk z čistého
nebe. Dostali jsme jen seznam potravin, které nesmíme jíst. Bylo tam
snad vše. V republice v té době byla
jediná pekárna, kde pekli bezlepkový chleba. Tak jsem jej začala doma
péct sama, nebyl ale k jídlu. Byla
jsem zoufalá, že neumím svým dětem uvařit,“ popisuje Bušínová. Do
zaměstnání se vrátit nemohla. Když
chtěla sehnat chléb, musela si jej týden dopředu objednat a pak pro něj
jet do Brna. Dceři odmítali ve škole
dietu vařit, na obědy nejprve chodila
domů, nakonec změnila školu, kde jí
dietní obědy začali vařit.
Kdykoliv o svých problémech
mluvila s přáteli, slyšela od nich jediné: „Jsi novinářka, napiš o tom.“ Bu-
šinová šla ovšem dál. Založila ve
Vyškově Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu, které
svou působností přesahuje hranice
České republiky.
Nyní píše pokračování bezlepkové kuchařky, pracuje také na projektu certifikace bezlepkových výrobků. Díky ní se už dvakrát sešli u kulatého stolu zástupci ministerstev, lékařů i pacientů a ustavili expertní skupinu, která má zajistit vyšetření populace na celiakii a zlepšit životní podmínky pacientů. Denně se s ní radí
nemocní. „Nemám za to žádný příjem, poradenské centrum má internetové stránky, nemá prostory, s pacienty se scházím po hospodách,“ popisuje Bušinová. Celá rodina žije jen
z platu manžela. „Nechci po lidech,
kteří nemají ani na bezlepkový chleba, aby ještě platili členské příspěvky,“ říká žena.
IVA ŠEBKOVÁ
K věci
Doktoři rváči
B
ílé rukavice letí do vzduchu.
Strhává se bitka. Ve vřavě
sviští pěsti titulovaných MUDrů.
Proti partě chirurgů muži z onkologie. Co facka, to argument.
Ustupte léčení civilizačních chorob a dejte budovu, volají jedni.
Postavte si svoji a nešahejte na
levnou chirurgii, fackují druzí.
Rozhodčí, nejoblíbenější muž kraje Stanislav Juránek, zahazuje
píšťalku a zamyká se na záchodcích. Na dveře tlučou doktoři-poradci, každý se svým zájmem.
Rozsuď si, když se všem nezavděčíš a jde o krajský majeteček. A
tak se čeká. Snad se rozhodčí
vzpamatuje a vzpomene si na ty,
kdo ho u voleb kroužkovali. Rozhoduje totiž za ně.
LUCIE DVOŘÁČKOVÁ
POČASÍ V KRAJI: Oblačno až zataženo, přeháňky i sněhové ● Nejvyšší teploty 3 až 6 °C