Bakalářský a magisterský studijní program 1999-2000

Transkript

Obsah
Úvod
Historie
Studium
- bakalářský a magisterský studijní program
- doktorské studijní programy - celoživotní vzdělávání Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury
Přijímací řízení Organizace - ČVUT - fakulta architektury (FA ČVUT)
- akademický senát - vědecko - umělecká rada
- děkanát
- ústavy Celkový přehled ateliérů
Informace o tělesné výchověKnihovny Harmonogram akademického roku 1999 - 2000 Studijní plán FA ČVUT 1999/2000 - magisterské studium
Doktorské studium 1999/2000
- povinné předměty doktorského studia FA ČVUT - volitelné předměty doktorského studia FA ČVUT Přílohy:
Pravidla pro studium na FA ČVUT v Praze v akademickém
Statut FA ČVUT Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT Stipendijní řád FA ČVUT
Disciplinární řád pro studenty ČVUT Stanovy spolku posluchačů architektury
Soutěže fakulty architektury ČVUT
Statut soutěže o "Cenu FA ČVUT"
Statut soutěže "Olověný Dušan" Statut soutěže o "Nejlepší urbanistickou práci"
-
-1-
-
-
-
roce 1999/2000
-
-
2
2
2
2
4
4
5
5
8
8
9
10
11
12
13
59
61
62
63
64
69
70
76
-
90
100
112
134
139
143
146
146
147
148
Úvod
Naší fakultě byly dány do vínku dvě velké hodnoty: Je to její tradice a její poloha.
Tradicí je poskytování solidních technických základů v oboru pozemního stavitelství (dlouhou dobu byla tato slova i v jejím názvu) a studium nauky o budovách typologie jako příprava pro architektonický návrh.
Druhou hodnotou je sídlo školy v Praze - v městě, které samo o sobě je inspirací a
výzvou pro nalézání odpovědí na otázky dnešní doby. Jde o zachování kulturního
dědictví a nalezení kontextu nové architektury a urbanismu s historickým prostředím.
Dnešní student, který přichází na naši školu, si s sebou přináší talent a zájem o obor.
Tyto vlastnosti musí škola podpořit a rozvinout. Činnost architekta ovlivňuje budoucí tvář světa a vyjadřuje nebo vytváří životní styl, z architektury nelze vystoupit
ani utéci, nelze se jí vyhnout. Architekt má výjimečnou zodpovědnost.
Architekt by neměl podléhat tlaku špatně pochopených mód, banalit a komercionality. Úkolem školy je vychovat studenty k samostatnému myšlení, práce na škole
by měla vždy převyšovat obecný průměr. Právě škola je tím místem, kde by myšlení mělo být nezávislé.
Architektura je výslednicí zkušeností a morálky. V současné době vystupuje v činnosti architekta stále více do popředí etická dimenze. Hlavním problémem současnosti je nadřadit mravní kritéria materiálnímu a technologickému růstu. Fakulta
musí požadavky doby rozpoznat jako první a reagovat na ně.
doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
děkan fakulty architektury
-2-
Historie
Výuka architektury na Českém vysokém učení technickém má hlubokou tradici. Její
základy byly položeny v samých počátcích existence Stavovské inženýrské školy,
která byla 18. 1. 1707 založena reskriptem císaře Josefa I. Již v polovině 18. století byla v souvislosti s naukou o civilním stavitelství zahájena výuka architektury,
pojímaná jako syntéza umění, vědy a techniky. Tato etapa je spojená se jmény
významných profesorů J. F. Schora (1686 - 1767) a F. A. Hergeta (1741 - 1800).
Významný pokrok ve výuce architektury nastal v minulém století. Za působení
profesora F. J. Gerstnera (1756 - 1832) byla původní Stavovská inženýrská škola
přeměněna v Pražskou polytechniku, která měla za úkol vychovávat odborníky pro
domácí průmysl, stavebnictví a architekturu. Na výuce se podílela řada vynikajících českých architektů jako např. J. Fischer, J. Zítek a J. Schulz, tvůrci Národního divadla nebo další osobnosti spjaté již s nástupem moderny, k nimž patří A.
Balšánek, J. Fanta a J. Koula.
V roce 1920 - dva roky po vzniku samostatného Československa byla škola přejmenována na České vysoké učení technické. Vysoká škola architektury a pozemního
stavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT. K významným
profesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský, R. Kukač, O.
Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch. V průběhu německé okupace (1939 1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce pokračovala výuka na
vysoké škole (od roku 1950 fakultě) architektury a pozemního stavitelství až do
roku 1960, kdy vznikla sloučením několika fakult nová fakulta - stavební.
Samostatná fakulta architektury byla ustanovena v roce 1976 a spolu s fakultou architektury VUT v Brně vychovává převážnou většinu inženýrů - architektů v České
republice.
Po roce 1989 došlo ve struktuře, organizaci i ve studiu na fakultě k významným
změnám, které souvisely především se zavedením demokratických principů v
souladu se zákonem o vysokých školách z roku 1990.
Studium
1. Bakalářský a magisterský studijní program
Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školách
studium v akreditovaných studijních programech Architektura a urbanismus (3501), ve studijním oboru Architektura.
V akademickém roce 1999/2000 je to studijní program bakalářský (35-01-R, 7 semestrů), magisterský (35-01-T, 11 semestrů, od akademického roku 2000/01 12
semestrů) a magisterský navazující (5 semestrů). Absolventům bakalářského studijního programu uděluje ČVUT akademický titul „bakalář“ („Bc.“), absolventům
magisterského studijního programu akademický titul „Inženýr architekt“ („Ing.
arch.“).
Všechny programy jsou uskutečňovány v českém a anglickém jazyce. Forma studia
je prezenční.
Studijní plán je komplexní a umožňuje kombinací povinných a povinně volitelných
předmětů vytvořit individuální profil absolventa na společném univerzálním základu. Absolventi naleznou široké uplatnění v koncepční a projektové činnosti
v investiční výstavbě, zejména při:
-3-
- navrhování a posuzování všech druhů pozemních staveb
- navrhování renovací souborů a staveb i památkově chráněných
- urbanistické tvorbě
- navrhování interiérů a výstav
a dále ve specializovaných oborech jako např.:
- územní a prostorové plánování
- tvorba a ochrana krajiny a zahrad
Studijní plán odpovídá obsahem i rozsahem výuky požadavkům České komory architektů na získání autorizace.
2. Doktorské studijní programy
Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školách
§ 47, pro vybrané absolventy magisterského studia doktorské studium
v akreditovaném studijním programu Architektura a urbanismus (35-01-V), ve čtyřech oborech:
35 - 14 - 9
Teorie architektonické tvorby
35 - 12 - 9
Urbanismus a územní plánování
35 - 17 - 9
Dějiny architektury a rekonstrukce památek
35 - 18 - 9
Architektura a pozemní stavitelství
Prezenční forma je tříletá, program je rozvržen do 6 semestrů, včetně obhajoby disertační práce. Doktorand má statut studenta, pobírá stipendium a podílí se na
pedagogické činnosti ústavu.
Distanční a kombinovaná forma předpokládá pětiletý studijní plán, externí doktorand nepobírá stipendium a nepodílí se na pedagogické činnosti. Studijní povinnosti doktorandů, tj. rozsah povinných a výběrových předmětů a počet zkoušek
jsou stanoveny individuálním studijním plánem, schvalovaným oborovou radou.
O přijetí do DS se mohou ucházet absolventi magisterského nebo inženýrského studia téhož nebo příbuzných oborů a studenti posledních ročníků těchto oborů.
Úroveň znalostí a jeho předpoklady pro tvůrčí vědeckou práci posuzuje přijímací komise, jmenovaná děkanem.
Doktorské studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační
práce. Absolventům DS se přiznává akademický titul "doktor" ve zkratce "Ph.D.".
Doktorské studium pro cizince v cízím jazyce (angličtině) je podmíněno poplatkem, placeným za každý školní rok.
Podrobnější informace jsou uvedeny ve vnitřních předpisech ČVUT, část čtvrtá Studium v doktorských studijních programech. (str. 16 - 25)
Učební plány jednotlivých oborů jsou založeny na povinných předmětech, z nichž
část je společná pro všechny obory, a výběru volitelných, které jsou svou náplní
orientovány ke specializaci a tématu disertační práce.
3. Celoživotní vzdělávání
Je organizováno pro absolventy vysokých škol jako studium při zaměstnání se zaměřením specializačním, rekvalifikačním nebo inovačním. Účastníky CVO mohou
být absolventi příbuzných fakult různého zaměření podle konkrétního programu
vypsaného kursu. Studium je 3 až 4 semestrální za úhradu, kterou platí buď vysílající organizace nebo účastník. Je ukončeno obhajobou závěrečné diplomní práce před zkušební komisí, jmenovanou děkanem fakulty. Absolventi obdrží vysvědčení o absolvování kursu. Ve školním roce 97/98 bude dobíhat kurs "Dějiny
-4-
architektury a ochrana nemovitých památek a souborů" jako studium specializační
a rekvalifikační.
Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury
Rozvoj vědy a výzkumu v souladu s principy demokracie a plurality předpokládá
svobodnou soutěž jako základ systému, v němž se uplatňují zájmy společnosti i
tvůrčích pracovníků. Restrukturalizovaný systém vědy, výzkumu a vzdělávání v
souvislosti s návratem ke svobodnému trhu využívá grantového systému podpory,
ve kterém kolektivy nebo jednotlivci získávají finanční podporu svých projektů na
základě vzájemné soutěže.
Z těchto hledisek vědeckovýzkumná činnost FA navazuje na státní rozvojové programy, vychází z požadavků hospodářských organizací, pracovníci fakulty se
účastní řešení úkolů republikových ministerstev, jakož i úkolů spjatých s potřebami fakulty. Hlavní směry VVČ jsou definované v oblasti základního výzkumu především Ústavem dějin a teorie architektury, v oblasti výzkumu aplikovaného činností Ústavu modelového projektování i ústavů dalších, spolupracujících se zahraničními týmy prostřednictvím programů TEMPUS, ERASMUS apod.
Koncepce VVČ FA posiluje aplikovaný výzkum prostřednictvím vědeckovýzkumné
skupiny multidisciplinárního zaměření, poskytující informace, konzultace i náměty
urbanistických a architektonických řešení v nových tržních podmínkách.
Fakulta zahájila v roce 1999 realizaci záměrů institucionálního výzkumu (CEZ) ve
třech úkolech:
1) Výzkum historické a současné architektury - garantovaný ústavem dějin architektury.
2) Proměny urbanismu - výzkum garantovaný ústavem urbanismu.
3) Modelové metody projektování - výzkum garantovaný ústavem modelového projektování.
Přijímací řízení
Děkan fakulty architektury ČVUT v Praze vyhlašuje přijímací řízení pro školní rok
2000/2001 do studijního programu
Architektura a urbanismus, obor Architektura.
Typ studia - prezenční, magisterské
Délka studia - 12 semestrů
Přijímací řízení, které probíhá ve dvou dnech, sestává ze 4 samostatných částí.
První den absolvuje uchazeč talentovou zkoušku, další den dopoledne zkoušku z
exaktních předmětů a test ze všeobecného přehledu. Tentýž den odpoledne vykoná uchazeč poslední část přijímací zkoušky - interview před přijímací komisí.
-5-
Části přijímací zkoušky
1.
Talentová zkouška se skládá z pěti úloh:
- volné téma - zobrazení libovolného námětu libovolnou technikou,
- kresba zátiší - geometrická tělesa a drapérie,
- kresba perspektivy podle zadaného půdorysu a výškopisu,
- kresba zpaměti - grafické zobrazení krátce promítnutého obrazu,
- ověření invenčních schopností - uchazeč zpracuje zadané téma jednoduchou
technikou, reliéfem z bílého papíru, max. výška 1 cm,
2.
Zkouška z exaktní předmětů
- zkouška z matematiky - písemná
- zkouška z deskriptivní geometrie - písemná (zaměření především na prostorovou
představivost)
- přírodní vědy - test (zkouška znalosti z přírodních a technických oborů, např. fyzika, geologie, ekologie apod.)
Otázky jsou vybrány tak, aby navazovaly na obsah předmětů na středních školách.
3.
Test ze všeobecného přehledu
- všeobecná část - zahrnuje otázky z politiky, historie, filozofie a jednotlivých oblastí
umění (literatura, divadlo, film, hudba, atd.)
- odborná část - zahrnuje otázky týkající se architektury a jejích tvůrců
4.
Ústní část - interview
Při této části přijímací zkoušky posuzují jednotlivé komise zájem uchazeče o obor a
jeho celkový projev - pohotovost, kultivovanost, schopnost navázat kontakt a pod.
Uchazeč může komisi předložit výběr domácích prací (kresby, návrhy, fotografie)
uspořádaných na formátech A 2 (420 × 600 mm). Trojrozměrné práce se nepředkládají.
Na závěr je uchazeč seznámen s počtem bodů, získaných během celé přijímací
zkoušky.
Hodnocení přijímací zkoušky
Všechny části přijímací zkoušky se hodnotí přidělením bodů:
1. Talentová zkouška
max. 35 bodů
2. Zkouška z exaktních předmětů - matematika
max. 10 bodů
- deskriptivní geometrie
max. 10 bodů
- přírodní vědy
max. 5 bodů
Celkem
max. 25 bodů
3. Test ze všeobecného přehledu
max. 20 bodů
4. Ústní část - interview
max. 35 bodů
Celkem
max. 115 bodů
Bodové hodnocení části 4. je v kategoriích: 5, 15, 25, 30, 35
Minimální počet bodů pro složení přijímacích zkoušek:
70 bodů
Maximální počet přijatých uchazečů:
175
(při rovnosti bodů rozhoduje pořadí součtu bodů za talentovou zkoušku a z testu
exaktních věd)
O přijetí uchazeče rozhoduje děkan fakulty na základě pořadí dle počtu bodů získaných z jednotlivých částí přijímací zkoušky a doporučení závěrečné přijímací komise, která je sestavena z děkana, proděkana pro studium, předsedy akademického senátu a předsedů všech jednotlivých přijímacích komisí.
O výsledku přijímacího řízení je uchazeč vyrozuměn doporučeným dopisem.
Proti výsledku přijímacího řízení se uchazeč může odvolat ve smyslu zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb.
-6-
Termín přijímací zkoušky, který každý uchazeč obdrží je závazný a lze jej měnit pouze z důvodu nemoci. K žádosti o náhradní termín je nutno přiložit lékařské potvrzení.
Tato pravidla jsou v souladu s Řádem přijímacího řízení Českého vysokého učení
technického v Praze, který je přílohou Statutu fakulty architektury ČVUT.
Přijímací řízení bude probíhat v době od 24. 1. 2000 do 4. 2. 2000.
Přihlášky ke studiu společně s životopisem sepsaným vlastní rukou se zasílají poštou na adresu:
Fakulta architektury ČVUT
studijní odd.
Thákurova 7
166 34 Praha 6
nejpozději do 30. 11. 1999
Manipulační poplatek za přijímací řízení činí 500,-. Platí se až po obdržení složenky
z FA ČVUT. Ústřižek zaplacené složenky je třeba předložit u přijímacího řízení.
Bez něho uchazeč nebude do přijímacího řízení vpuštěn.
-7-
Organizace
České vysoké učení technické v Praze tvoří fakulty stavební, strojní, elektrotechnická, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, fakulta architektury a fakulta dopravní.
V čele Českého vysokého učení technického je rektor, který koordinuje pedagogickou a vědeckou činnost fakult. Zástupci rektora pro jednotlivé úseky činnosti jsou
prorektoři, zástupce rektora pro hospodářskou a správní činnost je kvestor.
České vysoké učení technické v Praze
Rektor
Prof. Ing. Petr Zuna, CSc.
Prorektoři
doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.
pro pedagogickou činnost
Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
pro zahraniční styky
Doc. Ing. Pavel Fiala, CSc.
pro vědu a výzkum
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.
pro výstavbu
Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.
pro rozvoj
Kvestor
doc. Ing. Zdeněk Vospěl, CSc.
-8-
Fakulta architektury ČVUT v Praze
Akademickou obec fakulty tvoří učitelé, vědečtí pracovníci, studenti a případně další
odborní pracovníci fakulty. Akademickými orgány a akademickými funkcionáři
jsou akademický senát FA, volený sbor, který je součástí demokratické struktury
orgánů akademické samosprávy fakulty, uměleckovědecká rada fakulty, děkan a
proděkani fakulty.
Děkan
Proděkani
doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger
pro pedagogickou činnost
statutární zástupce děkana
doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.
pro vědu a výzkum
doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
pro zahraniční a organizační činnost
-9-
Akademický senát fakulty architektury ČVUT v Praze
Předseda:
Ing. arch. Jan Sedlák
Místopředseda:
Ing. Jaroslava Babánková
Členové:
doc. Ing. arch. Miroslav Baše
prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.
RNDr. Dana Kolářová
PhDr. Pavel Kalina, CSc.
doc. Ing. arch. Ivan Kaplan
doc. Ing. arch. Ladislav Lábus
doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš, CSc.
Ing. arch. Irena Šestáková
Viktor Černý
Tomáš Klanc
Libor Lacina
Klára Svobodová
ristýna Šílová
Sekretariát:
Růžena Königsmarková
- 10 -
Vědecko - umělecká rada fakulty architektury ČVUT
děkan fakulty architektury ČVUT
Členové
Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.
Prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer
doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.
doc. Ing. arch. Jan Štípek
doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Mojžíš
doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.
doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Suchomel
doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc.
prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc.
Ing. arch. Martin Sedlák
Ing. arch. Petr Bílek
Stálí hosté
doc. Ing. arch. Alois Nový, CSc.
Prof. Ing. arch. akad. arch. Emil Přikryl
- 11 -
Děkanát fakulty architektury ČVUT v Praze
166 34 Praha 6, Thákurova 7, tel. 2435 1111
Tajemník fakulty
Ing. Jiří Boháček
Sekretariát děkana
Jitka Zátková
Sekretariát tajemníka
Jiřina Brzobohatá
Oddělení osobní a PaM
Mgr. Monika Benešová
Jana Těšínská
Studijní oddělení
prom. ped. Tamara Holoubková
Jiřina Nosková
Oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost
Jarmila Křivánková
Oddělení pro zahraniční styky
Ing. Hana Novotná
Účtárna
Hospodářské oddělení
Milena Mrtvá - vedoucí
Zdeňka Palátová
Jiřina Kotěšovská
Marie Jelenová - vedoucí
Sklad
Věra Habrová
Pokladna a podatelna
Ing. Jaroslav Tvrdík
Planografie
Jindřiška Dřevojánková
Údržba
Jan Štrobach
Řidič
Josef Šťastný
SVRS Kruh u Jilemnice
Miroslava Řeháková
Technik požární ochrany
Martin Skřivánek
Správa počítačových sítí
Ing. Viktor Veselý
Správa budov
Jana Hrdličková - vedoucí
PhDr. Václav Tecl
- 12 -
511 - Ústav výtvarné tvorby
166 34 Praha 6, Thákurova 7
tel. 311 27 82, 2435 4999
Vedoucí ústavu
Sekretářka ústavu
Pedagogové
Externí pedagogové
Řemeslník
doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš
Svatava Honková
doc. Ing. arch. Pavel Bouška, CSc.
doc. akad. mal. František Cundrla
Ing. arch. Eva Fantová, CSc.
akad. mal. Jaroslav Huťa
akad. mal. Zdeněk Macků
doc. akad. mal. Rostislav Novák
akad. sochař Pavel Přikryl
doc. akad. mal. Jaroslava Severová
doc. akad. mal. Vratislav Ševčík
doc. akad. sochař Milan Vácha
Ing. Martin Hrdlička
akad. mal. Lenka Wilhelmová
Horymír Lapáček
Výuka klade hlavní důraz na výtvarnou výchovu budoucích architektů a urbanistů.
Vytváří podmínky a podněty ke kreativnímu přístupu a pohledu, rozvíjí individuální
umělecký talent.
Cílem výuky je výchova studentů k výtvarnému, uměleckému cítění, které bude formovat vědomosti ze všech studijních oborů teoretických, technických, přírodovědných, historických, architektonických a urbanistických. Praktickým výsledkem bude zvládnutí projektů myšlenkově, esteticky i graficky na vysoké úrovni.
Povinné a povinně volitelné předměty:
Výtvarná tvorba I
VT I povinný, 1. sem. 0 - 3 klz
Studium forem v prostoru, důraz kladen na kreslířské a grafické schopnosti. Technika kresby tužkou, perem, lavírovaná a kolorovaná kresba.
Výtvarná tvorba
VT volitelný, 1. sem. 0 - 2 klz
kresba, večerní kreslení, akt
Výtvarná tvorba II
VT II povinný, 2. sem. 0 - 2 klz
Pokračování v náročných prostorových studiích. Kresby interiéru, kreslení v exteriéru. Pohotové záznamy (skicování). Technika: tužka, pero, pastel, akvarel.
- 13 -
Kreslířská praxe
KP povinný 2. sem. 1 týden z
Plenér navazuje na VT I a VT II. Termíny a místa jsou vypisovány v průběhu roku.
Výtvarná tvorba III
VT III povinný 3. sem. 0 - 2 klz
Modelování. Studie rostlinného motivu, příprava formy, odlévání.
Výtvarná tvorba IV
VT IV povinný 4. sem. 0 - 2 klz
Modelování. Kresebné studie, modelování vlastního návrhu, převedení do reliéfu.
Odlévání do sádry.
Výtvarná tvorba V
VT V povinný 5. sem. 0 - 2 klz
Výtvarné zpracování daného tématu. Literární předloha. (Scénické návrhy, návrh
plakátu).
Výtvarná tvorba VI
VT VI povinný 6. sem. 0 - 2 klz
Grafické zpracování architektonického návrhu.
Výtvarná tvorba VII
VT VII povinně volitelný 8. sem. 0 - 2 klz
doc. akad. mal. Jaroslava Severová
Grafické techniky: klasické grafické techniky, sítotisk, počítačová grafika, fotografie.
Výtvarná tvorba VIII
VT VIII povinně volitelný 9. sem 0 - 2 klz
Plastika. Studie lidského těla, modelování podle modelu.
Výtvarná tvorba IX
VT IX povinně volitelný 10. sem. 0 - 2 klz
Mistrovský ateliér. Práce v ateliérech pedagogů ústavu výtvarné tvorby.
Základy architektonického navrhování I
ZAN I povinný 1. sem. 0 - 4 klz
Výuka začíná rozvíjením primárních tvořebných principů v ploše a přechází v postupné formování prvků, včetně chápání jejich prostorových vztahů. Dále pokračuje zvládnutím formy trojrozměrného objektu.
- 14 -
Základy architektonického navrhování II
ZAN II povinný 2. sem. 0 - 4 klz
Výuka navazuje na 1. semestr a zaměří se na pochopení architektury z hlediska její
vnitřní prostorové organizace. Je ukončena architektonickým návrhem charakterizovaným vysokým podílem tvůrčí volnosti a fantasie.
Ateliér I - VII
AT I povinný
3. sem. 0 - 10
AT II povinný
4. sem. 0 - 10
AT III povinný
5. sem. 0 - 10
AT IV volitelný 6. sem. 0 - 4
AT V povinný
7. sem. 0 - 12
AT VI povinný 8. sem. 0 - 12
AT VII volitelný 9. sem. 0 - 4
AT VIII povinný 10. sem 0 - 12
klz
klz
klz
klz
klz
klz
klz
klz
Ateliér architektonický - bytové stavby
Ateliér architektonický - občanské stavby
Ateliér architektonický - volné téma
Ateliér
Ateliér architektonický - soubor staveb
Ateliér architektonický, urbanistický
Ateliér architektonický
Ateliér architektonický - interiér a design
Ateliér - realizační projekt I, II
AT - P I povinný 6. sem. 0 - 8 klz
AT - P II povinný 9. sem. 0 - 8 klz
Diplomní seminář
DS volitelný 10 sem. 0 - 4 klz
Příprava na diplomní projekt. Zpracování daného tématu ve výkresové a literální
formě.
- 15 -
512 - Ústav teorie architektury a společenských věd
tel. 311 99 76
Vedoucí ústavu
Zástupce ved. ústavu
Pedagogičtí pracovníci
Externí pracovníci
Techničtí pracovníci
PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.
Ing. arch. akad. arch. Beryl Filsaková
Mgr. Martin Převrátil
Ilona Papoušková
Činnost ústavu je zaměřena na výuku teoretických předmětů oboru a humanitních
věd. Ústav zajišťuje předměty, jejichž anotace je uvedena podrobněji.
Teorie architektury a estetika I
TA, povinný, 9. sem. 2 - O, zk
Přednášky z teorie architektury se soustřeďují na problém pochopení a schopnosti
dešifrovat soudobou architekturu na pozadí bezprostřední historické zkušenosti.
Odtud pramení zájem o jednotlivé interpretační přístupy, mnohovrstevnatost významů, stejně jako potřeba výkladu některých obecně vžitých, ale někdy málo
srozumitelných pojmů ve vztahu k architektuře (abstrakce, ideologie, ikonologie
atp.). V předmětu je zvláštní důraz kladen na literaturu a její rozbor.
Architektonická kompozice I
AK, povinný, l. sem. 2 - l, z, zk
Ing. arch. Beryl Filsaková
Výuka kompozice patří k základům teoretických předmětů oboru architektura. Jejím
obsahem jsou principy základních kompozičních kategorií, jejich působení v prostoru a možnosti vyjádření. Ověření praktické prostorové orientace a architektonického vidění je součástí komplexně vykládaného předmětu. Všechny zásady
jsou dokumentovány jak na historické, tak soudobé architektuře.
Architektonická kompozice II
AK, povinně volitelný, 8. sem. 2 - l, klz
doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., Ing. arch. Beryl Filsaková
Zaměření předmětu je v teoretické rovině soustředěno na aplikaci kompozičních
principů v praktických úlohách syntaxe, geometrizace, abstrakce a topologie. Konečným výsledkem cvičení je snaha o vyjádření architektury nearchitektonickými
prostředky (libretem, volným textem apod...)
Soudobá architektonická tvorba
SAT, povinně volitelný a volitelný, 1 - 10 sem. 2 - 0 klz
Předmět je zaměřen na seznámení studentů především s tou nejsoudobější tvorbou
jak domácí, tak zahraniční scény. Do pevného cyklu přednášek jsou zváni naši i
- 16 -
zahraniční tvůrci, kteří na svých pracích dokumentují problémy a úskalí takové
tvorby s nejlepším cílem: Odevzdat architekturu, která se nezpronevěřuje svému
poslání.
Sociologie a psychologie I
SOC, povinný, 1 sem. 2 - 0 zk
Uvedení do základních pojmů oboru a seznámení se základními modely výkladu sociální skutečnosti v současných sociologických teoriích. Kurs je zaměřen hlavně k
orientaci v sociologických přístupech k fenoménu moderní a postmoderní společnosti, vzájemnému pronikání a ovlivňování jednotlivých kultur a pokusům o vysvětlení procesů sociálních změn.
Sociologie a psychologie II
SOC, povinně volitelný, 7. sem. 1 - 1 klz
Náplní kursu aplikované sociologie jsou vybraná témata, kterými se zabývá nejen
sociologie, ale i jiné humanitní disciplíny. Jsou volena tak, aby mohla zaujmout i
studenty architektury. Jedná se například o fenomény tradice a modernity, posvátného a profánního, centra a periferie, či domova a cizoty. Cílem kursu je seznámit studenty s některými netradičními způsoby výkladu, které charakterizují
multidisciplinární přístupy k sociální skutečnosti.
Teorie architektury a estetika II
TA, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 1, z, zk
doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., PhDr. Pavel Kalina, CSc.
Uvedení do problematiky oboru výkladem základních pojmů a kategorií. Součástí
přednášek jsou také dějiny estetiky především s ohledem na problematiku architektury. Kurs je zakončen seznámením studentů s tématy současné postmoderní
estetiky. Stručný nástin estetického myšlení má charakter orientační a informativní.
Filosofie I
F, povinný, 2 - 0, z
Předmět Dějiny filosofie I. a II. zachycuje kulturně - civilizační vývoj od starověku po
moderní dobu. Cílem je vytvoření základu pro porozumění dalším oborům (zejm.
sociologii, dějinám architektury a umění, estetice ad.). Dějiny filosofie jako "intelektuální biografie lidstva" vedou studenty k tomu, aby člověku, kultuře a civilizaci
porozuměli z hlediska dějinných proměn, potřeb, hodnot a aspirací. Filosofie I. zahrnuje období od starověku do počátku novověku.
Filosofie II
F, povinný, 2 - O, zk
PhDr. Oldřich Ševčík
Filosofie II. zahrnuje období renesance, reformace a protireformace. Zvláštní pozornost je věnována zrodu novověkého obrazu světa a člověka, galileovsko - karteziánské racionality, dále osvícenství a zrodu moderní doby. Cyklus přednášek uzavírají cesty k překonání hegelovské metafyziky, hledání nového metodologického
fundamentu duchovních věd (M. Weber, W. Dilthey ad.) a novopozitivismus.
- 17 -
Filosofie III - IV
F, povinně volitelný, 5. sem. a 10. sem., 0 - 1 (5. sem.), 0 - 2 (10. sem.), z
Předmětem semináře jsou filosofické a sociologické analýzy současnosti. Zvláštní
pozornost je věnována koncepcím industriální a postindustriální společnosti, krize
moderny, moderní a postmoderní společnosti, ekologické krizi. Filosofické směry
(novopozitivismus, fenomenologie, strukturalismus) jsou probírány jako součást
úsilí o nové porozumění základům společnosti a ve vazbách na vývoj architektury.
Základy architektonického navrhování I, II
ZAN, povinný, 1. - 2. sem. 0 - 4, klz
Ing. arch. akad. arch. Beryl Filsaková
Obsahem předmětu je úvod do projektování, který je na ústavu sledován jako základní obor, doplňující se vhodně s cvičením kompozice architektury, vedeném
stejným ústavem.
- 18 -
513 - Ústav dějin architektury a umění
tel. 311 99 76
Vedoucí ústavu
Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.
doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.
PhDr. Pavel Škranc
Ing. Michael Rykl
PhDr. Pavel Kalina, CSc.
Vědečtí pracovníci
PhDr. Martin Ebel
PhDr. Pavel Vlček
Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.
Knihovnice
Mgr. Blanka Kynčlová
Doktorandi presenční forma Ing. arch. Martin Augustin
Ing. arch. Jan Pešta
Pedagogická a vědeckovýzkumná činnost ústavu je v zásadě zaměřena na obory:
dějiny architektury a dějiny umění. Soubor přednášek, cvičení, seminářů a exkurzí
je podrobně rozepsán v následujících anotacích předmětů, které ústav zajišťuje.
Vedle toho ústav pořádá specializační a následné kursy v oboru dějiny a ochrana
nemovitých památek (celoživotní vzdělávání), kam jsou zváni špičkoví odborníci z
praxe jako přednášející a konzultanti. Pracoviště organizuje univerzitu třetího věku
a jednotliví členové rovněž zajišťují výuku doktorandského studia v oboru dějiny
architektury a rekonstrukce památek, kde fungují zároveň jako hlavní konzultanti
vypisovaných témat doktorských disertačních prací.
Ústav garantuje záměry institucionálního výzkumu na úkolu: Výzkum historické a
současné architektury.
Dějiny architektury I
DA I, povinný, 2 - 1, z, zk
Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Ing. Michael Rykl
Předmět obsahuje základy architektury v pravěku a starověku - architekturu egyptskou, mezopotámskou, na území Malé Asie, perskou, v Indii, Číně, v latinské
Americe a antickou - v egejské oblasti, Řecku, Etrurii, Římě a jeho provinciích. Na
přednášky navazují semináře.
Dějiny architektury II
DA II, povinný, 2 - 1, z, zk
Předmět je věnován vývoji architektury ve středověku - zahrnuje architekturu předrománskou, byzantskou, velkomoravskou, románskou a gotickou v západních
zemích i na našem území. Na přednášku navazují semináře.
- 19 -
Dějiny architektury III,
DA III, povinný, 2 - 1, z, zk
V přednáškách se orientuje výklad na kompozici renesanční, manýristické a barokní
architektury. Zvláštní důraz je kladen na poznání architektury Itálie a českých zemí. V přehledu se posluchači seznámí i s architekturou 15. - 18. století v ostatní
Evropě.
Dějiny architektury IV
DA, povinný, 5. sem. 2 - 1, z, zk
Předmět zachycuje "konec" velkých slohů, nástup historismu a neostylů v kontextu
průmyslové revoluce a politických pohybů moderní společnosti, s výsledkem vzniku nové typologie. Vedle toho vyzdvihuje úlohu nových materiálů a konstrukcí, jejichž účinek vede k jiné prostorové, ale i výtvarné koncepci moderní architektury.
Ta se postupně odpoutává od historických referencí a vytváří novou zkušenost na
poli modernismu.
Dějiny architektury V
DA, povinný, 6. sem. 2 - 0, zk
Výklad architektury dvacátého století se opírá o jasnou definici proměny výtvarného,
ale i společenského názoru na úlohu architektury. I když je její význam mezi světovými válkami posouván do oblasti utopie (abstraktní forma, intelektualizace a
ideály mesianismu...), jsou přednášky zaměřeny i na tvorbu architektury, modernisty dvacátého století odmítanou, která ale z dnešního hlediska tvoří naprosto
rovnocenný a vyvážený celek tohoto pro nás nejvýznamnějšího období.
Dějiny architektury VI
DA, povinně volitelný, 7. sem. 0 - 2, klz
PhDr. Pavel Škranc
Seminář z dějin moderní architektury je zaměřen na analýzu vybraného objektu v
jeho širších souvislostech, s vykreslením charakteristické skladby typologie, konstrukce a architektonického detailu. Vedle toho se v semináři analyzují problémové okruhy směrů v moderní architektuře, s odkazy na odbornou literaturu a historické prameny. Student je seznámen s prvními kroky metodiky vědecké práce v
podmínkách soudobé interpretace historie.
Historické stavby a sídla I
HS I, povinně volitelný, 2 - 1, klz
Předmět je věnován prohloubené výuce historické architektury v českých zemích z
hlediska typologického - jednotlivým stavebním druhům (kláštery, měšťanské domy, radnice, hrady a tvrze, lidová architektura aj.). Přednášky, seminární práce.
Historické stavby a sídla II
HS II, povinně volitelný, 2 - 1, klz
Pro zájemce o hlubší poznání historické architektury je věnován předmět, ve kterém
se probírá vznik a proměna historických sídel a v druhé části tvorba vynikajících
osobností got., ren. a barokní architektury (např. P. Parléř, B. Ried, B. Maggi,
- 20 -
Fr. Caratti, J. B. Santini, oba Dientzenhoferové, F. M. Kaňka ad.). K přednáškám
jsou zváni i uznávaní odborníci.
Dějiny umění I - III
DUM, povinný, 2. sem., 2 - 0, z, 3. sem. 2 - 0, zk,
4. sem. 2 - 0, zk
PhDr. Pavel Škranc
Formou přednášek jsou nastíněny historické proměny evropského výtvarného projevu od pravěku do současnosti. Kromě stručné základní faktografie je výklad zaměřen zejména k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu jednotlivých historických epoch a k souvislostem mezi malířstvím, sochařstvím a architekturou. I pravěk - středověk, II. renesance - barok. III. 19. - 20. století.
Dějiny umění IV
DUM IV, povinně volitelný, 5. sem., 2 - 0, zk
PhDr. Pavel Škranc
Formou přednášek jsou nastíněny historické proměny výtvarného projevu v českých
zemích i od pravěku do současnosti. Kromě stručné základní faktografie je výklad
zaměřen k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu jednotlivých
epoch s ohledem na specifické zvláštnosti historicky podmíněné kontinuity i diskontinuity českého umění s evropskou kulturou.
Lidová architektura
LA, povinně volitelný, 2 - 0, klz
Vývoj vesnické stavební tvorby (včetně urbanismu) od středověku do 20. století v
kontextu celkového vývoje architektury a stavitelství. Regiony tradiční architektury
u nás a v Evropě, problém ochrany a úpravy včetně názoru na novou tvorbu v tradičním prostředí. Vhodný úvod do dalších volitelných předmětů o historické architektuře (HS 1, RP II, RP III).
- 21 -
514 - Ústav památkové péče a renovací
tel. 2435 4842
Vedoucí ústavu
Zástupce vedoucího ústavu
Doktorand presenční forma
Ing. arch. Jan Adámek
doc. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa
Ing. arch. Alexander Gjurič
Ing. arch. Olga Kantová
doc. Ing. arch. František Kašička, CSc.
Ing. arch. Jan Oppelt
Prof. Ing. arch. Milan Pavlík, CSc.
doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.
Ing. arch. Mikoláš Vavřín
Ing. Eva Vízková
Ing. arch. Jaroslav Daďa
Ing. arch. Mikuláš Hulec
Ing. arch. Jiří Pošmourný
Mgr. Olga Nováčková
Ústav se zaměřuje na přípravu architektů pro renovace historického stavebního fondu. Věnuje se otázkám průzkumu, hodnocení, ochrany a využití budov i jejich
souborů. Členové ústavu seznamují posluchače jak s teoretickou problematikou
péče o památky, tak se stavebně technickými postupy při jejich záchraně, obnově
a novém využití. Ústav zajišťuje přednášky a semináře v předmětech Renovace a
péče o památky (RP I), Historické konstrukce a materiály (RP II), Zaměření a
analýza historických staveb (RP III). Studenti mohou pracovat v přidružených
komplexních ateliérech pod vedením architektů Fanty, Hulce Girsy, Gjuriče, Tichého a Vavřína. Ústav spolupracuje s Ústavem dějin architektury a umění (513)
při výchově specializovaných odborníků v doktorandském (postgraduálním) studiu
a také v pořádání specializačních a rekvalifikačních kurzů.
Renovace a péče o památky
RP I, povinný, 5. sem. 2 - 1 z, zk
V přednáškách se probírá vývoj názorů na ochranu památek, současná metodika a
legislativa přístupu k historickým objektům a jejich souborům. Probírají se i druhy
průzkumů, praktické zabezpečovací postupy při opravách a také problematika novostavby v historickém prostředí. Součástí přednášek je i základní informace o
ochraně a obnově historických zahrad a krajiny, problémy ochrany vesnických sídel a historické industriální architektury. Cvičení jsou zaměřena na exkurze po
stavbách, seznámení s projekty renovací a úprav historických staveb, včetně dokumentace řemeslných detailů.
- 22 -
Historické konstrukce a materiály
RP II, povinně volitelný, 7. sem. 2 - 1 klz
Obsahem předmětu je základní poznání vývoje jednotlivých druhů historických konstrukcí od středověku do poč. 20. století. Probírají se svislé zděné a dřevěné konstrukce, stropy, krovy, klenby, schody, topeniště, povrchy, výplně otvorů a zámečnické práce. Součástí výuky jsou exkurze do historických objektů, předmětem
seminární práce je rozbor konstrukcí konkrétní historické stavby zpravidla podle
archivní dokumentace. Součástí výuky je 1 den exkurze.
Zaměření a analýza historických staveb
RP III, povinně volitelný, 8. sem. 1 - 2 klz
doc. Ing. arch. František Kašička, CSc.
Náplní předmětu jsou přednášky o základních náležitostech stavebně historického
průzkumu ve všech stupních podrobnosti jeho zpracování, terénní dokumentace
vybraného objektu, její vynesení a následný rozbor, který konzultují pracovníci
ústavu podle svých specializací.
- 23 -
515 - Ústav interiéru a výstavnictví
tel. 2435 4849, 2435 4853
Vedoucí ústavu
Externista
doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.
Ing. arch. Pavla Kvízová
akad. arch. Mojmír Průcha
akad. arch. Vladimír Soukenka
akad. arch. Marek Teska
Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.
Ing. Barbora Tesková
Ústav zajišťuje výuku ve 2 ateliérech, přednášky a cvičení z Interiéru a výstavnictví a
z volitelných předmětů.
V rámci spolupráce mezi fakultou architektury ČVUT, Školou architektury v Nantes a
Hl. m. Prahou jsou zadávány některé úlohy, realizovány výměnné studijní pobyty
a částečná výuka v ateliéru ve francouzštině.
Ústav zajišťuje přednášky a cvičení z divadel.
Vyučované předměty:
ZAN, povinný, 1., 2., sem. 0 - 4 klz
Ing. arch. Pavla Kvízová
Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby.
Ateliér I - III, V, VI, VIII
povinný
doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc., akad. arch. Vladimír Soukenka
Jsou zadávány úlohy z navrhování interiérů výstav a navrhování budov s důrazem na
tvorbu vnitřního prostoru (např. interiéry divadel a divadelní budovy) a úlohy zadávané v rámci trojstranné dohody mezi FA ČVUT, Školou architektury v Nantes a
Hl. m. Prahou.
Ateliér IV a VII
povinně volitelný, 6., 9. sem. 0 - 4, klz
Klasifikovanou prací je prostorově výtvarné řešení výstavy. Jsou probírána témata
navrhování výstav v daném prostoru, systémy, konstrukce, materiály. Exkurze.
Interiér, výstavnictví, design I
povinný, 5. sem. 2 - 1 z, zk
Přednášky z interiéru tvoří kapitoly o interiéru jako organizovaném vnitřním prostoru
(uspořádání prostoru, druhy prostoru a jejich vztahy), na příkladech z realizací
jsou posluchači seznámeni s kompozičními prvky interiéru - světlo, barvy, povrchy
a materiály, akustika. Navrhování nábytku je podrobně probíráno ve cvičeních.
Přednášky z výstavnictví podávají přehled o historickém vývoji, architektuře výstav
- 24 -
(veletržní areály a pavilony) až po zásady prostorově výtvarného řešení výstav a
designu prvků.
Interiér, výstavnictví, design II - Historie interiéru
povinně volitelný, 7. sem. 2 - 1 z, zk
externista - Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.
Seznámení s historickým vývojem interiéru u nás i v zahraničí ve vztahu k životu
společnosti (historické slohy, hmotná kultura, způsob života, oděvy, řemesla).
Interiér, výstavnictví, design III - Design nábytku
povinně volitelný, 8. sem. 1 - 3 klz
akad. arch. Marek Teska
Náplň předmětu tvoří semináře, spolupráce s renomovanými firmami a galeriemi v
oblasti designu nábytku, cvičení s tématy kompozice, konstrukčního detailu, barevnosti, emocionálního výrazu (křeslo pro osobnost). Klasifikovaná je práce návrh designu nábytkového předmětu, model 1:5, výkresy výrobní 1:1.
Interiér, výstavnictví, design IV - Multimediální tvorba
povinně volitelný, 10. sem. 2 - 1 klz
akad. arch. Vladimír Soukenka, Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.
Bude tvořit soubor přednášek ze scénografie, divadelní, filmové, výtvarné.
Soubor přednášek z počítačové animace a grafiky, reklama, role návrháře v reklamě, stručná teorie a metodologie designu ap.
Nauka o stavbách III
NS III, Občanské stavby - stavby pro kulturu
povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk
přednášky - doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.
cvičení - akad. arch. Vladimír Soukenka
Přednášky a cvičení jsou součástí bloku NS III, který zajišťuje ústav 528.
- 25 -
516 - Ústav modelového projektování
tel. 2435 4872, 24355592
pracoviště - Jugoslávských partyzánů 1580/3
Vedoucí ústavu
Vědečtí a technicko provozní pracovníci
Marcela Krausová
doc. Ing. arch. Jiří Turek, CSc.
Ing. arch. Petr Dostál M. ARCH
Ing. Richard Bartík
Ing. arch. Daniel Smitka
Ing. Michal Chalupa
Ing. Přemysl Kraus
Richard Fischer
Ing. arch. Jiří Ondráček
Ústav zajišťuje výuku v základních oborových předmětech, uplatňuje metodiku modelového projektování v ateliérové výuce, zajišťuje experimentální práce související s řešením výzkumných úkolů a podílí se na doktorandském studiu v oboru architektura.
Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na rozvíjení moderní techniky vizuální simulace, výpočetní techniky v oblasti grafiky i v oblasti zhotovování reálných
třídimenzionálních modelů.
Pracoviště poskytuje možnost ověřování budoucích děl, provádění expertiz během
návržného, schvalovacího procesu, spolupracuje zejména s ÚRM, projektovými
ústavy, obecními zastupitelstvy a projektovými kancelářemi.
Anotace předmětů
Ateliéry
1. - 8. semestr povinné i povinně volitelné
blok 1. realizační projekt 1
blok 2. realizační projekt 2
vedoucí ateliérů: Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.
Ing. arch. Petr Dostál M. ARCH
Výuka architektonického návrhu na úlohách různého typu (včetně témat transformace industriálních staveb) se zvláštním zřetelem na modelové metody projektování.
Modelovací a zobrazovací techniky I
MZT I, povinný, 2. sem. 0 - 2, klz
Výuka základů grafických a modelovacích technik.
- 26 -
Modelovací a zobrazovací techniky II
MZT II, povinně volitelný, 6. sem. 0 - 3, klz
Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.,
Ing. Přemysl Kraus
Základy modelové techniky, materiály a technologie při zhotovování architektonických modelů a jejich dokumentace, aplikované na příkladech významných staveb
světové nebo naší architektury.
Modelovací a zobrazovací techniky III
MZT III, povinně volitelný, 7. sem. 0 - 2, klz
Ing. Přemysl Kraus
Volná vazba na MZT II, předpokládají se základní znalosti a dovednosti studentů při
zhotovování architektonických modelů a jejich dokumentace. Hlavním cílem
předmětů je modelové zvládnutí architektonického detailu, foto - video dokumentace při použití mikrokamer a relatoskopické sondy.
Na ústavu se také vyučují ZAN I, II a diplomní seminář.
- 27 -
517 - Ústav průmyslových a zemědělských staveb
tel., 2435 4972, 2435 4976
Vedoucí ústavu
Pedagogičtí a vědečtí
pracovníci
doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
Tamara Jedličková
Ing. arch. Jarmila Attlová, CSc.
Ing. arch. Michal Hlaváček
Ing. arch. Petr Job
Ing. arch. Eva Linhartová
Prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc.
Prof. Ing. arch. Jaroslav Sýkora, DrSc.
doc. Ing. Bedřich Košatka, CSc.
Ústav je v pedagogické, teoretické a návržné činnosti zaměřen na architekturu staveb, jejichž prostorové uspořádání je významně ovlivněno technologickými a ekonomickými podmínkami a které vytvářejí soubory se specifickou interakcí s urbanistickým nebo krajinným okolím.
Předměty
Nauka o stavbách IV - Průmyslové stavby
NS IV, povinný, 4. sem. 2 - 1, z, zk
Doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
Předmět pokrývá problematiku územních vztahů a lokalizace závodů v měřítku regionů a sídel, metodiku navrhování zastavovacích plánů průmyslových závodů a výrobních objektů, kompoziční a skladebné principy jednoúčelových a univerzálních
závodů a budov. V přednáškách jsou dále vysvětleny zásady pro výběr konstrukcí, dopravní a inženýrské systémy, podmínky pro tvorbu pracovního prostředí a
principy rekonstrukce a transformace průmyslu ve městech, včetně nového využití
industriálního fondu minulosti.
Venkovské stavby a sídla I
VS I, povinný, 5. sem., 1 - 1, z, zk
Doc. Ing. arch. Bedřich Košatka, CSc.
Základem předmětu jsou provozní a technologické podmínky prostorového uspořádání staveb pro hospodářská zvířata a zemědělské plodiny. Jsou vysvětleny vzájemné vztahy a vliv zemědělského hospodaření na formování sídel a krajiny v jejich historickém vývoji.
Ateliér při Ú 517 je orientován na témata odpovídající typologickému zaměření ústavu. Vedoucí ateliéru - doc. Štědrý. Výuka předmětu "ZAN" pro 1. ročník je vedena
speciální metodikou.
Pro doktorandské studium garantuje Ú 517 předmět Transformace průmyslu ve
městech v rozsahu 15 sem. hodin. Pojednává o urbanistických důsledcích postindustriálního vývoje, o novém využití průmyslových území a stavebního fondu 19.
stol. v ČR a v Evropě, o urbanistických a architektonických koncepcích technoparků a pronajímatelných objektů a souborů pro ekonom. aktivity.
Odb. garant doc. Štědrý.
- 28 -
518 - Ústav nauky o budovách
tel. 2435 4853 311 7042
Vedoucí ústavu
Ing. Petr Babák
akad. arch. Michal Brix
Ing. akad. arch. Daniela Fenclová
Ing. akad. arch. Antonín Jeníček
akad. arch. Jarmila Kosková
Ing. arch. Patrik Kotas
Ing. arch. Jan Paroubek
Ing. arch. Lubomír Přibyl, CSc.
Vědecký pracovník
Ing. arch. Vladislav Marek, CSc.
Doktorandi presenční forma Ing. arch. Karel Hájek
Ing. arch. Regina Loukotová
Ing. arch. Ivo Slamjak
Ing. arch. David Tichý
Činnost ústavu je zaměřena na dosažení vědomí posluchačů o tom, že dům je
struktura, která musí odolávat klimatickým a mechanickým vlivům i fyzické stránce užívání, musí být schopná uspokojit stránku užitnou, dům je dílo člověka a musí uspokojit i hlediska estetická.
Ústav se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní stavitelství a
na výuce na Dopravní fakultě ČVUT. Do činnosti členů ústavu patří také publikační, expertní a projektová činnost.
Základy nauky o stavbách
ZNS, povinný, 1. sem. 2 - 1, z
Seznámí posluchače se zásadami navrhování prostor na principech antropometrie,
psychologických vlivů a vlivů somatických. Seznámí je dále s principy požární
ochrany, denního a umělého osvětlení, akustiky a principy mikroklimatu v budovách.
Nauka o stavbách I
Bytové stavby
NS I, povinný, 1. sem. 2 - 1, z, zk
Posluchači se seznámí s principy navrhování bytů, bytových a rodinných domů.
Součástí výuky je i vývoj bydlení od pravěku po současnost.
- 29 -
Nauka o stavbách II
Občanské stavby
NS II, povinný, 2. sem., 2 - 1, z, zk
Posluchači jsou seznámeni se zásadami o navrhování budov pro obchod, služby,
dopravu, administrativu a přechodné ubytování.
Ateliér I - VIII
Ateliér - realizační projekt I, II
Součástí ústavu jsou čtyři vertikální ateliéry. Pozornost je věnována zvláště stavbám
pro bydlení a dopravu. Zadání prací se však nijak neomezují. Jeden ateliér je zaměřen na sakrální stavby.
Na ústavu se vyučuje také předmět Diplomní seminář.
- 30 -
519 - Ústav urbanismu
tel. 2435 4986
fax, tel. 24310185
Vedoucí ústavu
Ivana Dubná
doc. Ing. arch. Luboš Doutlík, CSc.
doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.
doc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc.
doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc.
Ing. arch. Josef Zajíc, CSc.
Ing. arch. Zbyněk Bělík
Ing. arch. Jana Jíchová
Ing. Eva Doušová
Ing. arch. Karin Dvořáková
Ing. arch. Lucie Poláková
Ing. arch. Jitka Mejsnarová
Ing. arch. Vít Řezáč
doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.
Ing. Jan Šteflíček
Externisté
Ing. arch. Jiří Hrůza
Mgr. Bohuslav Blažek
RNDr. Radim Perlín, CSc.
Ing. arch. Petr Sladký
Ing. arch. Libor Čížek
Ing. arch. Jan Cach
Ing. arch. Milada Braunová
Ing. arch. Hana Roubalová
Doktorandi presenční forma Ing. arch. Renata Kolomazníková
Ing. Štěpánka Langenbergerová
Ing. arch. Daniel Stojan
Ústav je v pedagogické, teoretické a praktické činnosti zaměřen na:
- urbanismus a urbanistickou tvorbu
- územní a strategické plánování
- tvorbu krajiny a zahrad.
Pro tyto oblasti působení inženýra architekta je připravována obsahová náplň jednotlivých předmětů zajišťovaných ústavem urbanismu v rámci magisterského studijního programu - architektura a urbanismus a doktorského studijního programu v
oboru 35 -12 - 9 - urbanismus a územní plánování.
Ústav připravuje též kursy celoživotního vzdělávání koncipované buď jako inovační,
nebo rekvalifikační.
Ústav při zajišťování výuky spolupracuje s řadou odborníků z našich a zahraničních
vysokých škol a ostatních odborných institucí.
- 31 -
- ústav zajišťuje výuku pro obor pozemní stavby a architektura fakulty stavební
- ústav každoročně organizuje celostátní studentskou soutěž „O nejlepší urbanistickou práci“.
Anotace povinných a povinně volitelných předmětů magisterského studijního programu:
Jednotlivé předměty v předmětových blocích na sebe obsahově navazují. Studenti je tedy mají absolvovat v uvedeném pořadí.
Úvod do studia urbanismu
Základy urbanismu a ekologie
(ZUE) 1 + 1 klz (P) 1. semestr
Přednášky a diskuse v seminářích mají pomoci posluchačům při jejich orientaci ve
výuce architektury a urbanismu na fakultě. Vymezují šíři a složitost vztahů, které
je třeba poznávat, zvažovat a hodnotit před vlastním architektonickým či urbanistickým návrhem. Hlavním cílem seminární práce je učit se vnímat a správně hodnotit urbanistický prostor jako kompoziční, funkční a provozní celek včetně procesů v něm probíhajících.
Dějiny urbanismu I
(DUR) 2 +1 z, zk (P) 2. semestr
Ing. arch. Josef Zajíc, CSc.
Cyklus přednášek předkládá posluchači základní ucelený přehled o vzniku a formování osídlení, o stavbě a proměnách měst v kontextu obecných dějin a o myšlenkových proudech minulosti, které mají odezvu v urbanistickém myšlení současnosti. Cílem seminární práce je nejen prohloubit znalosti studentů v určitém dílčím
směru, ale seznámit je i s metodikou a postupy získávání informací a podpořit jejich formulační schopnosti.
Blok urbanismus
Urbanismus I
(U I) 2 +1 z, zk (P) 3. semestr
Technika stavby měst
Předmět je zaměřený na techniku stavby měst. Přednášky obsahují urbanistickou
typologii funkčních složek sídel, vysvětlení jejich vzájemných vztahů a utváření
ucelených systémů v sídlech a krajině.
Cvičení jsou praktickou aplikací uspořádání typologických prvků při řešení malých
urbanistických úloh. Je též nezbytnou přípravou pro úspěšné vypracování povinného urbanistického ateliéru.
Urbanistická kompozice I
(UK I) 1 + 1 z, zk (P) 4. semestr
Povinný předmět seznamuje studenta s východisky a principy urbanistické tvorby.
Základem pochopení problematiky je historická zkušenost, dále jsou to procesy
vnímání, chápání a hodnocení urbanistického prostoru až k otázkám zákonitostí
samotné urbanistické formy. Praktická část kursu (cvičení) je seznámením stu-
- 32 -
denta se základními technikami analýzy urbanistického prostoru. Je též přípravou
pro úspěšné vypracování urbanistického ateliéru.
Urbanismus II
(U II) 2+1 z, zk (P) 5. semestr
Sídla a jejich regenerace
Přednášky obsahují informace o vlastnostech a chování organismu sídel, o jejich
velikostních a významových kategoriích, odlišnostech v jejich prostorovém uspořádání a funkčním zaměření. Posluchač se na konkrétních příkladech seznámí se
základními formami a výsledky regeneračních zásahů u nás i v zahraničí a s metodikou ochrany historického prostředí v našich sídlech.
Cvičení je zaměřeno na metodiku zpracování a vyhodnocení podkladů pro regeneraci a vypracování vlastního návrhu regenerace vybraného prostoru města.
Urbanismus III
(U III) 1+2 z, zk (PV) 6. semestr
Urbanistické soubory
Cílem výuky je prohloubit znalosti o prostorovém uspořádání, provozních vztazích a
významu parteru v urbanistických souborech a areálech. Přednášky se týkají aktuálního vývoje urbanistických souborů ve světě a u nás. V semináři si student
prakticky ověřuje způsoby řešení vybraných areálů a souborů. Součástí výuky
jsou odborné exkurze.
Urbanismus IV
(U IV) 2 - 0 zk (PV) 7. semestr
Urbanistické plánování regionů
Volitelný předmět poskytuje všeobecný přehled o úloze a cílech regionálních plánů,
o metodách a nástrojích pro jejich zpracování. Zároveň posluchače seznamuje s
historickými podmínkami, současností a především tendencemi v rozvoji rozhodujících průmyslových, rekreačních a městských regionů v ČR a v zahraničí. Zabývá
se vznikem, rozvojem a trendy sídelních soustav v národní i evropské úrovni a
společenskými, ekonomickými a politickými souvislostmi.
Urbanistická kompozice II
(UK II) 1+1 klz (PV) 8. semestr
Volitelný předmět volně navazuje na povinnou UK I. Přednášková část je zaměřena
na konkrétní problematiku procesu záměrného formování urbanistického prostoru
(typologie a morfologie prostoru města a krajiny, od historické zkušenosti až k
aktuální problematice). V praktické části se předmět soustřeďuje na prohloubení
metodik. a technik. analýz urbanistického prostoru v různých měřítcích a typech
problematiky.
Venkovské stavby a sídla II
(VS II) 2 + 1 klz (PV) 9. semestr
Venkovské osídlení trpí dlouhodobě znepokojivým úbytkem obyvatel, podporovaným
ztrátou pracovních příležitostí, špatnou socio - demografickou skladbou, zhoršující
- 33 -
se dopravní obsluhou a nabídkou služeb. Minulé období zanechalo v tomto prostoru zdevastovanou, hospodářsky velmi intenzívně využívanou krajinu, chátrající
velkovýrobní areály, atd. Venkov měl být přiblížen svou úrovní městu, ale nebyl a
není důvod, aby se stal městským prostředím. Dobrat se znovu ke specifikám
venkova, stabilizovat jeho osídlení a najít odpovídající výraz staveb, rehabilitovat
potřebnou rovnováhu mezi městem a venkovem - to vše je cílem tohoto předmětu.
Dějiny urbanismu II
(DUR) 2+1 klz (PV) 10. semestr
Architektura a urbanismus světových metropolí
Ing. arch. Jiří Hrůza
Tématem přednášek je urbanistický vývoj, záměry a koncepce (budoucího) utváření
vybraných významných evropských měst a světových metropolí v kontextu jejich
společensko-ekonomických podmínek a urbanistických teorií.
Do zmiňovaných, analyzovaných a urbanisticky glosovaných mět je zařazena i Praha
s její jedinečností a specifikou úvah o její budoucnosti.
Blok územní plánování
Územní plánování I
(UP I) 2+0 zk (P) 6. semestr
Principy územního plánování jako záměrného ovlivňování změn, ke kterým v území
dochází. Vývoj územního plánování a jeho úloha v demokratické společnosti. Seznámení se s jednotlivými subjekty územně plánovacího procesu a druhy územně
plánovacích nástrojů, s procesem jejich tvorby, schvalování a užívání a se vztahy
a vazbami, které ovlivňují územní rozvoj.
Územní plánování II
(UP II) 2+0 zk (V) 7. semestr
Geografické aspekty
RNDr. Radim Perlín
Předmět je zaměřen na seznámení architekta - urbanisty s nástroji geografického
výzkumu a má za cíl usnadnit komunikaci se specialisty v oborech sociálních věd
geografického, demografického a sociologického zaměření. Studenti se seznámí
se základními nástroji místního a regionálního rozvoje a získají přehled o prostorovém vývoji sídel a regionů.
Územní plánování III - IV
(UP III - IV) 1+1 klz (PV) 8. + 9. semestr
Prostorové a strategické plánování
Tématem kursu je člověk, prostředí, čas a změna. Studenti se učí získávat a zpracovávat informace, komunikovat je slovem, textem a grafikou a hledat reálná řešení skutečných urbanistických problémů.
Program je rozložen do dvou semestrů: nejprve se věnuje analýze a definici problémů konkrétního území a jeho obyvatel, následně pak hledá strategii a navrhuje
dílčí projekty k dosažení pozitivní změny.
Územní plánování V
(UP V) 1+1 klz (PV) 10. semestr
- 34 -
Geografické informační systémy
Ing. arch. Jitka Mejsnarová
Výuka spočívá v seznámení s technologií, prací s územně orientovanými daty a jejich použitím v územním plánování. Nová technologie - stále častěji používaná ve
státní správě i dalšími pořizovateli územně plánovací dokumentace a podkladů podporuje tvorbu řady územních analýz a pomáhá prosazovat urb. koncepci zpracovatele. Průběh studia je v teoretické i praktické úrovni za spolupráce s pracovišti GIS.
Blok tvorba krajiny a zahrad
Tvorba krajiny a zahrad I
(TKZ I) 2 + 1 z, zk (P) 7. semestr
Povinný předmět je věnován úvodu do krajinářské problematiky, významu přírodních
složek, krajiny v architektonickém návrhu, kompozičních principů a jejich vývoji v
historii zahradního umění a utváření krajiny, přírodnímu prostředí sídel, rehabilitaci
a ochraně krajiny. Cvičení je věnováno krajinářským analýzám.
Tvorba krajiny a zahrad II
(TKZ II) 2 +1 klz (PV) 8. semestr
Dendrologie
Volitelný předmět je zaměřen k poznání vlastností rostlinného materiálu a jeho použití v krajinářském návrhu. Znalosti dendrologie jsou procvičeny na exkurzích a ve
cvičeních.
Tvorba krajiny a zahrad III
(TKZ III) 2 +1 klz (PV) 9. semestr
Krajinářské projektování
Volitelný předmět je věnován krajinářskému navrhování od průzkumu a zhodnocení
existujícího stavu, přes tvorbu konceptu k metodám zobrazení krajinářského návrhu. Obsahem cvičení je návrh drobnější parkové úpravy, dovedený až k výběru
dřevin. Je zde vhodná kombinace s volitelným ateliérem, který dává možnost
podstatného prohloubení znalostí.
Tvorba krajiny a zahrad IV
(TKZ IV) 2 + 0 klz (PV) 10. semestr
Vývoj a současnost zahradního umění
doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. + exter.
Obsahem volitelného předmětu je cyklus přednášek, věnovaný vývoji zahradního
umění a utváření krajiny od starověku přes středověk, renesanci a baroko k přírodně krajinářskému parku 19. století. Pozornost bude věnována i filosofii a formám orientálních zahrad. Část přednášek je zaměřena k historii pražských parků
a zahrad. Přednášky budou doplněny exkurzemi po historických zahradách Čech
a Moravy.
Ostatní předměty zajišťované ústavem urbanismu
Ekologie I
(EKOL I) 2 + 0 zk (P) 8. semestr
- 35 -
Ekologické problémy se stávají limitujícími faktory v současném světě. Pojmy jako
ekologie, životní prostředí, přírodní zdroje, ekologická krize, trvale udržitelný rozvoj ap. by se měly pro absolventa stát konkrétními a uchopitelnými problémy.
Výuka ekologie je koncipována do tří základních oblastí:
1) Teoretické přístupy a východiska
2) Informace o stavu životního prostředí
3) Cesty a způsoby nápravy
Ekologie II
(EKOL II) 2 + 0 zk (PV) 9. semestr
Sociální ekologie
PhDr. Bohuslav Blažek
Předmět se zabývá vztahem člověka, přírody a města. Seznamuje s vybranými metodami sociálních problémů města, vesnice a médií.
Ekonomie staveb a sídel III
(EKON III) 2 + 0 zk (PV) 10. semestr
Bydlení a bytová politika
doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. + exter.
Celkový přehled o podmínkách ovlivňujících bydlení a tvorbu obytného prostředí.
Sociální, ekonomické, organizační a legislativní prostředí pro rozvoj bydlení, role
státu, obcí a podnikatelů při řešení bytové otázky. Souvislosti bytové výstavby s
vývojem stavebnictví a ekonomickým rozvojem. Specifické požadavky bydlení a
jejich zajištění v ekonomickém prostředí.
Ateliérová výuka
Ateliér I - VIII
0 +10, 0 + 12 klz (P), 0 + 4 klz (PV)
vedoucí ateliérů
K ústavu urbanismu je přičleněno 8 vertikálních ateliérů. Tyto ateliéry vypisují všechna témata dle učebního plánu s tím, že nabídka obsahuje více témat pro splnění
povinného urbanistického ateliéru.
Vhodným obdobím pro řešení urbanistického tématu v ateliéru je závěr I. bloku studia (6. semestr) a začátek II. bloku studia (7. semestr), tedy po absolvování
předmětů "Urbanismus I - II" a "Urbanistická kompozice I".
S ohledem na větší rozsah a časovou náročnost urbanistických prací ústav doporučuje posluchačům, kteří se rozhodnou pouze pro jeden urbanistický ateliér, volit
kombinaci volitelného ateliéru (0+4) (6. semestr) s pokračováním v povinném ateliéru 0+12 (7. semestr). Je tak vytvořen předpoklad splnění dvou nezbytných fází
zpracování urbanistické studie.
1. fáze - průzkumy a rozbory s variantami konceptu návrhu
2. fáze - projednání konceptu a zpracování výsledného návrhu
Dále ústav vypisuje témata pro 2. a 3. urbanistický ateliér pro II. povinně volitelný
ateliér 0 + 4 (9. semestr) také se zaměřením na tvorbu krajiny a zahrad.
Stručný obsah povinného urbanistického ateliéru:
Téma:
Urbanistická studie zóny nebo malého sídla
Obsah: Průzkumy a rozbory, urbanistický návrh
Požadovaná dokumentace:
Textová část
- průvodní zpráva
Grafická část- 1. fáze - analýza území
- 36 -
- 2. fáze - návrh
Podmínkou pro zpracování urbanistického ateliéru je úspěšné ukončení předmětů:
Urbanismus I a II a Urbanistická kompozice I.
- 37 -
521 - Ústav exaktních věd
tel. 24353495,24353442
pracoviště - v budově Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6, 3. patro
Vedoucí ústavu
Vladimíra Hájková, Dr.
Marie Gajdošová
doc. RNDr. Leo Boček, CSc.
Mgr. Tomáš Jelínek
RNDr. Dana Kolářová
RNDr. Ivo Trojan
Jana Olejníčková
Ústav zajišťuje výuku matematiky a deskriptivní geometrie. Výuka těchto předmětů
je koncipována tak, aby si studenti osvojili učivo, které je teoretickým základem
pro odborné předměty. Oba předměty rozvíjejí prostorovou představivost, logické
a abstraktní myšlení studentů.
Systém volitelných předmětů je určen především těm studentům, kteří si potřebují
doplnit znalosti středoškolské matematiky a deskriptivní geometrie a více procvičit učivo povinných předmětů.
Vědecká činnost ústavu je zaměřena na diferenciální geometrii a aplikovanou matematiku.
Matematika I, II
M, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz, 2. sem. 2 - 2, z, zk
doc. RNDr. Leo Boček, CSc.
Předmět navazuje na středoškolskou matematiku a rozšiřuje teoretické znalosti studentů především v oblasti základů diferenciálního a integrálního počtu, lineární algebry a statistiky v rozsahu, který odpovídá potřebám odborných předmětů, především statiky a stavební fyziky. Před zahájením výuky Matematika II je třeba získat klasifikovaný zápočet z Matematiky I.
Matematika III
M, volitelný, 1. sem. 0 - 2, (bez zápočtu)
Vladimíra Hájková, Dr.
Úkolem předmětu je pomoci studentům, kteří neměli matematiku na střední škole v
dostatečném rozsahu. Předmět systematicky opakuje především to učivo středoškolské matematiky, na které navazuje Matematika I a II. Středoškolská látka je
uváděna do souvislosti s učivem vysokoškolským, studenti si mohou procvičit a
prohloubit učivo povinné Matematiky I.
Matematika IV
M, volitelný, 2. sem. 0 - 2 (bez zápočtu)
Vladimíra Háková, Dr.
Tento předmět se zaměřuje na procvičování obtížnějších partií Matematiky I a II. V
rámci tohoto předmětu mají studenti možnost seznámit se s počítačovým programem MAPLE, který mohou využívat při studiu matematiky.
- 38 -
Deskriptivní geometrie I, II
DG, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz, 2. sem. 2 - 2, z, zk
Vladimíra Háková, Dr.
Cílem předmětu je poskytnout základní teoretické znalosti z oblasti zobrazovacích
metod, teorie osvětlení a teorie ploch stavebně-inženýrské praxe. Důraz při výuce
je kladen nejen na rozvíjení prostorové představivosti studentů, ale i na kvalitní
grafický projev. Získané vědomosti studenti uplatní zejména v ateliérech a při počítačovém navrhování v CADu.
Před zahájením výuky Deskriptivní geometrie II je třeba získat klasifikovaný zápočet z Deskriptivní geometrie I.
Deskriptivní geometrie II
DG, volitelný, l. sem. 0 - 2 (bez zápočtu)
RNDr. Ivo Trojan
Úkolem předmětu je doplnění znalostí z Mongeova promítání v rozsahu, který je potřebný pro zvládnutí látky v povinném předmětu Deskriptivní geometrii I. Postupně
se procvičuje i látka povinného předmětu, hlavně partie využívající Mongeova
promítání.
- 39 -
522 - Ústav nosných konstrukcí
tel. 2435 4725
Pověřený vedoucí ústavu
Doktorandi distanční forma
Eva Frýdlová
Ing. Tomáš Juranka
Ing. Marcela Vítová, CSc.
Ing. Jaroslav Kaplan
Ústav zajišťuje výuku předmětů: Statika I a II, Nosné konstrukce I - V (Betonové a
zděné konstrukce, Zakládání staveb, Vybrané statě z nosných konstrukcí) a dále
konzultace v komplexních ateliérech.
Výuka uvedených předmětů a konzultace jsou zaměřeny na získání uceleného pohledu posluchačů na nosné konstrukce zhotovené z konstrukčních materiálů, používaných v současné době a na vypěstování schopnosti optimalizace při výběru
konstrukčních systémů včetně jejich zakládání.
Ústav se podílí na PG doktorandském studiu v oboru architektura a pozemní stavitelství. (školitel doc. K. Lorenz).
Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na normotvornou činnost a aplikační
výzkum v oboru konstrukcí z kamene a zděných konstrukcí.
Statika I, II
SI: povinný, 2 - 2 klz, SII: povinný, 2 - 2 z, zk
Seznamuje se statickým působením stavebních konstrukcí a volbou statického systému. Je teoretickým základem pro další předměty, jako jsou Nosné konstrukce,
Stavitelství, znalosti získané v předmětu se uplatní i ve výuce ateliérů. Před nástupem do výuky je nutno úspěšně složit zkoušku z matematiky.
Nosné konstrukce I - Betonové a zděné konstrukce
NK I, povinný, 2 - 2, z, zk
Ing. Marcela Vítová, CSc.
Materiálové složky a jejich spolupůsobení. Podstata železového a předpjatého betonu a zdiva. Dimenzování prvků z prostého a železového betonu a zdiva. Statické
působení a konstrukční zásady vícepodlažních a halových objektů. Podmínkou
pro zapsání předmětu je úspěšné složení zkoušek ze Statiky I a II.
Nosné konstrukce II - Kovové a zděné konstrukce
NK II, povinný, 2 - 2, z, zk
Základní přehled o vlastnostech konstrukčních materiálů (ocel, hliníkové slitiny, dřevo a hmoty na bázi dřeva, plastické hmoty), metodika navrhování konstrukcí z
nich zhotovených, včetně způsobů spojování prvků. Typy nízkopodlažních, výškových, halových a zvláštních objektů, jejich prostorové uspořádání a problematika
jejich prostorové tuhosti. Podmínkou pro zapsání předmětu je úspěšné složení
zkoušek ze Statiky I a II.
Nosné konstrukce III - Zakládání staveb
- 40 -
NK III, povinně volitelný, 2 - l, klz
Technologie a postupy používané při zakládání a podchycování staveb. Určování
rizik při návrhu založení a stavebních jam a volbě odpovídajících technických řešení. Příčiny poruch staveb a návrhy sanačních postupů.
Nosné konstrukce IV - Vybrané statě z nosných konstrukcí
NK IV, povinně volitelný,, 1 - 1, klz
Tvorba moderních konstrukcí z kamene, zdiva, betonu, kovů, dřeva a plastických
hmot. Kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium příkladů z tuzemska i zahraničí.
Nosné konstrukce V - Vybrané statě z nosných konstrukcí
NK V, povinně volitelný, l - l, klz
Tvorba moderních nosných konstrukcí z kamene, zdiva, betonu, kovů, dřeva a plastických hmot. Kritéria statická, výrobní a ekonomická. Studium příkladů z tuzemska i zahraničí. Problematika rekonstrukcí a zesilování nosných konstrukcí.
Ateliér I - VIII - Ateliér - Realizační projekt I - II
Konzultace v oblasti konstrukčně statické ve všech ateliérech s hlubším zaměřením
v konstrukčních projektech.
- 41 -
523 - Ústav stavitelství I
tel. 2435 4587
tel./fax 24315103
Vedoucí ústavu
doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
Marie Kuncová
doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
Ing. Marie Drobná
Ing. Jan Hlavín
Ing. Vladimír Jirka
Ing. arch. Zbyněk Kabelík
Ing. Karel Svoboda
Ing. arch. Milan Šarapatka
Ing. Tomáš Horáček
Externí učitelé:
RNDr. Věra Špottová, CSc.
doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.
Doktorandi presenční forma Ing. Jiřina Straková
Ing. Jana Studihradová
Doktorandi distanční forma Ing. Jaroslava Babánková
Ing. Daniel Damaška
Ing. arch. Jan Hlavín
Ing. Vladimír Jirka
Ing. arch. Zbyněk Kabelík
Ing. Karel Svoboda
Činnost ústavu je zaměřena na problematiku komplexní konstrukční tvorby staveb,
orientovanou na výuku, výzkum, expertní, publikační a projektovou činnost i šíření
technických informací v architektonické a stavební obci. Pozornost je věnována
problémům trvanlivosti a spolehlivosti konstrukcí, příčinám poruch staveb a otázkám obnovy staveb.
Pracovníci ústavu zabezpečují výuku předmětů Pozemní stavitelství a Stavební materiály, podílejí se na výuce v ateliérech. Ústav je garantem výuky předmětů Geologie a Geodézie.
Ústav se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní stavitelství
(školitelé doc. Hanák, doc. Kutnar, doc. Pšenička).
Pozemní stavitelství I
PS I, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz
Př: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
Cv: Ing. Drobná, Ing. Hlavín, Ing. Studihradová, Ing. Jirka
úvod do studia pozemního stavitelství, konstrukční systémy budov, svislé a vodorovné nosné a výplňové konstrukce
- 42 -
Pozemní stavitelství II
PS II, povinný, 2. sem. 2 - 2, z, zk
Př: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
Cv: Ing. Drobná, Ing. Hlavín, Ing. Jirka
vertikální komunikace, spodní stavba, podzemí, dřevěné stavby
Pozemní stavitelství III
PS III, povinný, 3. sem. 2 - 2, klz
Př: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
Cv: Ing. Babánková, Ing. Svoboda, Ing. Jirka, Ing. Straková
zastřešení budov - ploché a sklonité střechy, krytiny, nosné konstrukce střech, klempířské práce, doplňkové konstrukce, řešení podkroví, střešní zahrady, údržba a
obnova střech
Pozemní stavitelství IV
PS IV, povinný, 4. sem. 2 - 2, z, zk
Př: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
Cv: Ing. Babánková, Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáček
obvodové pláště, výplně otvorů, dělící konstrukce, úpravy povrchů, podlahy, obklady,
podhledy
Pozemní stavitelství V
PS V, povinný, 7. sem. 2 - l, klz
Cv: Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáček
konstrukce v parteru, speciální konstrukce zastřešení, industrializované stavební
systémy, výškové budovy, speciální konstrukce, perspektivy rozvoje stavebních
systémů
Pozemní stavitelství VI
PS VI, povinný, 8. sem. 2 - 1, z, zk
Př: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
Cv: Ing. Svoboda, Ing. Jirka, Ing. Straková
zásady navrhování staveb namáhaných vlhkým a mokrým vnitřním prostředím, poruchy nosných, výplňových a doplňkových konstrukcí, rekonstrukce budov
Pozemní stavitelství VII
PS VII, povinně volitelný, 9. sem. 2 - 2, klz
Téma: Konstrukce a architektura
vliv materiálů na způsoby stavění a architektonický výraz, modul v architektonickém
a konstrukčním navrhování, principy tvorby architektonického detailu
Téma: Design fasádních konstrukcí
doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
výtvarná a konstrukční problematika řešení fasád, obecné fyzikální požadavky a jejich splnění v různých materiálových variantách obvodového pláště
- 43 -
Pozemní stavitelství VIII
PS VIII, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 2, klz
Téma: Poruchy staveb
doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
příčiny poruch vybraných objektů a konstrukcí, metody obnovy a rekonstrukcí, analýza defektů zvoleného objektu ve cvičení, návrh nápravných opatření
Téma: Konstrukce v parteru
PS VIII, 10. sem. 2 - 2, klz
doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
interiér města a jeho technické řešení, prvky parteru - řešení detailů, rozbor a příčiny
poruch, nápravná řešení
Stavební materiály I
MAT, povinný, 1. sem. 2 - 0, zk
keramické stavební prvky, stavební pojiva, omítky, obklady, betony - charakteristika
jednotlivých druhů, dřevo - základní vlastnosti a použití, kovové prvky - druhy,
vlastnosti, použití, sklo - druhy, vhodnost použití, izolační materiály
Stavební materiály II
SM, volitelný, 10. sem. 1 - 0, klz
aktualizace vývoje stavebních materiálů a vhodné způsoby jejich aplikace
Geologie
GL, povinný, 1. sem. 1 - 0, klz
RNDr. Věra Špottová, CSc.
vybrané statě z geologie a technické petrografie, horniny jako stavební surovina,
kámen v architektuře, úkoly geologie v územním plánování
Geodézie
GD, povinný, 6. sem. 1 - 1, klz + 1 týden praxe
doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.
základní geodetické pojmy, geodetické přístroje a způsoby použití, měření délek,
měření polohopisu, vytyčování, výškové měření, tachymetrie, zaměřování stavebních objektů
- 44 -
524 - Ústav stavitelství II
tel. 2435 4832, 3113204
Vedoucí ústavu
Zástupce ved. ústavu
Technická zařízení budov
Technická infrastruktura
Obnovitelné zdroje energie
Stavební fyzika
doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.
Eva Frýdlová
doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.
doc. Ing. František Medek, CSc.
Ing. Marta Houšková, CSc.
Ing. Ilona Koubková
Ing. Jan Kaňka
Ing. František Kulhánek, CSc.
Realizace staveb
Ekonomika a management
Ing. Michal Pánek
Ing. Milada Votrubová, CSc.
Ing. Petr Hanzal
Stavební právo
JUDr. Jan Mareček
Doktorandi presenční forma Ing. arch. Pavel Chládek
Ing. arch. Mohammed Hamendi
Doktorandi distanční forma Ing. Ilona Koubková
Ing. arch. Daniel Krejbich
Činnost ústavu je zaměřena na oblasti:
Technická zařízení budov - zdravotní technika, vytápěcí technika a vzduchotechnika,
netradiční zdroje energie, elektrotechnika a umělé osvětlení, strojní a komunální
technická zařízení.
Technická infrastruktura - systémy inženýrských sítí a rozvodů energií, návaznosti
jednotlivých staveb a jejich souborů na tyto systémy
Stavební fyzika - tepelná technika budov, akustika, denní a sdružené osvětlení
Ústav umožňuje studentům získat nezbytné znalosti pro uplatňování stavebně technologických a ekonomických hledisek v architektonickém a konstrukčním návrhu
a pro výběr varianty jeho racionální a ekonomické realizace.
Ústav poskytuje základní orientaci v právu správním, hospodářském a živnostenském při podnikání, investování, projektování, územním a stavebně správním řízení, státním dohledu a ekologii stavění.
Ústav také zabezpečuje výuku v doktorském studijním programu oboru architektura
a pozemní stavitelství, do činnosti členů ústavu patří také publikační, expertní a
projektová činnost.
- 45 -
TZI I - Technická zařízení budov
povinný: 5. sem. 1 - 2 klz
doc. Ing. Antonín Pokorný, doc. Ing. Václav Bystřický
ústřední vytápění budov, vnitřní kanalizace, vodovod a plynovod
TZI II - Technická zařízení budov
povinný: 6 sem. 1 - 1, z, zk
doc. Ing. Antonín Pokorný, doc. Ing. Václav Bystřický
vzduchotechnika, silové elektrické rozvody v budově, umělé osvětlení vnitřních prostorů
TZI III - Technická infrastruktura
povinný: 7. sem. 2 - 1, z, zk
doc. Ing. František Medek
TI a její funkce, odvodnění území, zásobování sídel vodou, plynem, teplem a el.
energií, sdělovací technika, sběr a likvidace tuhého komunálního odpadu - TKO.
TZI IV - Obnovitelné (netradiční) zdroje energie
povinně volitelný: 8. sem. 1 - 1, klz
Doc. Ing. František Medek
sluneční záření, sluneční energie a architektura, využití energie větru, systémy pro
využití bioplynu
TZI V - Technická zařízení budov
doc. Ing. Václav Bystřický
Umělé osvětlení, urbanistická akustika, požární bezpečnost sídel, odstraňování pevného domovního odpadu, domovní a malé ČOV, lokální zdroje vody
TZI VI - Technická zařízení budov
doc. Ing. Antonín Pokorný
instalační sítě, soustřeďování instalací, hygienické buňky, stravovací provozy, vertikální doprava v budovách, požární zabezpečení objektů
SF I - Stavební fyzika
povinný: 7. sem. 1 - 1, z, zk
Ing. František Kulhánek, Ing. Jan Kaňka
oslunění, denní osvětlení, akustika, stavební tepelná technika
SF II - Stavební fyzika
Ing. František Kulhánek, Ing. Jan Kaňka
tepelný odpor, tepelné ztráty, tepelná stabilita místnosti, difúze a kondenzace vodní
páry: návrh denního osvětlení, výpočet akustické imise, návrh dělící konstrukce
- 46 -
Realizace staveb a sídel
REA I: povinný: 6. sem. 2 - 0, zk
Ing. Michal Pánek
problematika stavebně technologického projektování - souběžný návrh konstrukce,
jejího provedení, nasazení potřebných strojů, pomocných konstrukcí a zařízení
staveniště pro jednotlivé konstrukčně výrobní systémy technologických etap pozemních objektů (zemní práce až dokončovací práce a kompletace)
REA II: povinný: 8. sem. 0 - 2, klz
Ing. Michal Pánek
zapracování stavebně technologických hledisek do projektového řešení objektů výběrem vhodných variant konstrukčně výrobních systémů (řešení spodní a vrchní
stavby a jejich vyhodnocení ze stavebně technologických hledisek) - návrh a realizace architektonických konstrukcí a detailů a jejich posouzení z hlediska jejich
složitosti provedení a zajištění
REA III: povinný: 9. sem. 1 - 2, klz
Ing. Michal Pánek
užití metodiky stavebně technologického projektování objektů, staveb a urbanistických souborů se zaměřením na zkracování lhůt projektové a inženýrské přípravy a
výstavby, umožnění realizace staveb v návaznosti na čerpání investičních zdrojů
REA IV: povinně volitelný: 10. sem. 2 - 1, klz
Ing. Michal Pánek
projektově inženýrská činnost architekta jako manažera projektu a podnikatele v
průběhu investičního procesu se zaměřením na zpracování a smluvní zajištění fází dokumentace dle honorářového řádu, výkonu autorského a technického dozoru,
řízení investičního procesu s jeho organizačním a právním zajištěním
Ekonomie staveb a sídel
EKON I: povinný: 6. sem. 1 - 0, klz
Ing. Petr Hanzal
základní pojmy z oblasti stavební ekonomiky, celkové náklady stavby, technicko hospodářské ukazatele, kalkulace, cena stavebního díla a projektu
EKON II: povinný: 9. sem. 1 - 1, z, zk
doc. Ing. arch. Karel Maier - 519, Ing. Petr Hanzal - 524
vybrané otázky z makroekonomie, problematika urbanistické ekonomie, ekonomická
efektivnost - hospodárnost projektu, zásady měření hospodárnosti, veličiny vstupující do propočtu efektivnosti, pojem nákladů - jejich členění, kapitalizace, reálná
hodnota stavby, návratnost, rentabilita.
Předmět prohlubuje poznání o urbanistických procesech z pohledu působení zákonitostí trhu. Posluchač se seznámí s vlivy ekonomiky na chování investorů, developerů a vlastníků, s principy metod oceňování pozemků a investic do územního
rozvoje a s úlohou veřejného sektoru a veřejných investic v tržní ekonomice. Získané poznatky budou aplikovány na konkrétním projektu.
- 47 -
Organizace a řízení
ORG I: povinný: 8. sem. 1 - 1, z, zk
Ing. Petr Hanzal
osvojení základních principů organizace a řízení, interdisciplinární vazby ve stavebnictví, organizační struktury a procesy, principy a systém řízení
ORG II: povinně volitelný: 9. sem. 1 - 1, klz
Ing. Petr Hanzal
podnikání v oblasti aktivit architekta, tvorba podnikatelské strategie, podnikatelský
projekt, feasibility study
Právo obecné a stavební
P I: povinný: 6. sem. 1 - 0, klz
JUDr. Jan Mareček
právní řád ČR se zaměřením na problematiku výstavby. Obecné otázky práva a organizace státní správy a samosprávy. Vybrané otázky práva pracovního, daňového a autorského.
P II: povinný: 10. sem. 1 - 0, zk
JUDr. Jan Mareček
problematika územního plánování a stavebního řádu (stavební zákon a jeho prováděcí předpisy) a navazující otázky péče o životní prostředí
- 48 -
525 - Ústav počítačového projektování
tel. 2435 4832, 3113204
Vedoucí ústavu
doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Eva Frýdlová
RNDr. Vojtěch Jákl
Ing. Petr Neřold
Ústav zajišťuje výuku CAD (Computer Aided Design) - využití výpočetní techniky při
architektonickém projektování. Součástí ústavu je GAPPA - (Grafický ateliér počítačového projektování v architektuře), vybavený osobními počítači a grafickými
periferiemi.
Podle potřeby dalších ústavů fakulty probíhá v učebně GAPPA výuka odborných
předmětů.
Mimo pravidelnou výuku bude v učebně GAPPA prostor pro individuální práci, přednostně pro projekční práci studentů.
Na ústavu je vyučován předmět Inženýrské stavby, zaměřený na architekturu dopravních a jiných inženýrských staveb a na podíl architekta při spolupráci se stavebními inženýry.
CAD I
povinný: 3. sem 1 - 1, klz
doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. Petr Neřold
Základní informace pro práci v prostředí Windows NT, organizace informací, manipulace se soubory.
Obecný grafický software (AutoCAD R 14 a vyšší), jeho prostředí, systematické vysvětlení příkazů pro tvorbu 2D modelu, tvorba entit a jejich editace, práce s textem, kótování. Příkazy 3D, tvorba a editace trojrozměrných entit. Tvorba virtuálního architektonického modelu a jeho vektorové zobrazení v axonometrii a perspektivě. Systematické vysvětlení jednotlivých příkazů a možností produktu, čímž postupně vznikne stručný manuál pro individuální práci studentů ve cvičeních.
Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy a
poté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání.
CAD II
povinný: 4. sem. 1 - 2, klz
doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. Petr Neřold
Vybraný specializovaný software pro projektování v architektuře a stavebnictví (CADKON, jeho moduly, CADKON-K a CADKON-A). Tvorba prostorového modelu
architektonického objektu, práce se stavebními dílci a s makry zařizovacích
předmětů a stafáží. Tvorba stavebních výkresů 2D.
Modelování prostorových vztahů s dalším využitím možností metod CAD (vizualizace, rendering). Tvorba rendrovaných a animovaných výstupů, včetně osvětlení a
simulace reálných materiálů (3D Studio MAX, resp. VIZ). Práce s perspektivním a
rastrovým obrazem modelu, zákresy do fotografií stávajícího stavu apod.
Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy a
poté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání.
- 49 -
CAD III
doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. Petr Neřold + další učitelé
Další prohloubení znalostí grafických i negrafických produktů pro CAD, včetně tabulkových procesorů a zásad práce v Internetu. Konkrétní studijní skupiny budou vytvořené kolem jednotlivých pedagogů nebo externistů, specializovaných na konkrétní software. Jednotlivé kroužky budou otevírány podle zájmu studentů a možností vyučujících.
Při cvičeních si studenti postupně osvojí možnosti jednotlivých příkazů a v závěru
zpracují komplexní úkol.
CAD IV
volitelný: 8.sem. 1 - 2, klz
doc. Ing. Václav Kučera, CSc. + další učitelé
Předmět bude obsahovat v daném okamžiku nejnovější verze příslušných softwarů a
bude vyučován stejnou formou jako CAD III. Tento předmět reflektuje fakt, že grafické softwary se inovují v průměru po 2 letech.
Inženýrské stavby
IS: povinně volitelný: 6. sem. 2 - 1, klz
doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Městotvorná a krajinotvorná funkce silnic a dálnic, železnic, vodních cest, podzemních staveb, jezů, hrází a přehrad, všech druhů mostů a dalších staveb inženýrského charakteru. U každého typu staveb je prezentován krátký historický přehled, dále současný stav a tendence pravděpodobného vývoje. Je zdůrazňována
souvislost architektonického vzhledu s technickými parametry inženýrské stavby a
s problémy životního prostředí a žádoucí spolupráce architekta se stavebními inženýry.
Ve cvičeních dostávají studenti příležitost vyjádřit svůj názor na vybrané inženýrské
stavby architektonickými a výtvarnými prostředky.
- 50 -
526 - Kabinet jazyků
tel. 2435 4985
pracoviště - v budově Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6, 3. patro
Vedoucí kabinetu
Sekretářka kabinetu
Ing. arch. Ludmila Caravanasová
Marie Gajdošová
PhDr. Zdeněk Vyplel
Mgr. Lydie Váňová
Ing. Zuzana Krýzlová
Mgr. Božena Pejpková
Kabinet zajišťuje výuku cizích jazyků zejména pro studenty prvního a druhého ročníku. V rámci povinné a nepovinné výuky jsou nabízeny kursy:
- anglického jazyka (L. Caravanasová, L. Váňová, B. Pejpková)
- francouzského a německého jazyka (Z. Krýzlová, Z. Vyplel)
Odborný jazyk
OJ, povinný: 4. sem. 0 - 2, z, zk
Cílem výuky je příprava absolventa na požadavky odborné praxe, tedy poskytnout
mu takové znalosti a dovednosti, aby byl ve svém oboru schopen komunikovat v
cizím jazyce ústně i písemně. Předpokladem úspěšného absolvování kursu je
znalost jazyka na pokročilé úrovni, která se ověřuje vstupním testem před začátkem semestru. Pokročilou úrovní se rozumí znalosti nejméně na úrovni úspěšně
vykonané maturitní zkoušky (1, 2). Test z cizího jazyka je povinný pro všechny
studenty a probíhá vždy před zápisem do předmětu Odborný jazyk v termínech
stanovených Kabinetem jazyků.
Jazyk I - IV
J, volitelný: 1. - 4. sem. 0 - 4, 0 - 2, z
Kursy různých úrovní a různé délky trvání zaměřené na doplnění a rozšíření jazykových znalostí studentů. Zápočty některých nepovinných jazykových kursů nahrazují vstupní test předmětu Odborný jazyk - viz informace na nástěnkách kabinetu
na začátku jednotlivých semestrů.
Kursy pro doktorandy
Výuka jazyků pro doktorandy probíhá v samostatných kursech nebo formou konzultací. Je zapotřebí, aby všichni doktorandi vyplnili začátkem školního roku přihlášku ke studiu jazyků, která je k dispozici na Oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost FA a zaslali ji co nejdříve na adresu kabinetu.
Veškeré informace týkající se výuky jazyků jsou k dispozici na nástěnkách Kabinetu
jazyků.
- 51 -
527 - Ústav navrhování I
tel. 311 99 73
Vedoucí ústavu
Ing. arch. Jan Bočan
Tamara Jedličková
doc. Ing. arch. Tomáš Brix
Ing. arch. Karel Doubner
Ing. arch. Oldřich Hájek
Ing. arch. akad. arch. Milan Hon
akad. arch. Jan Hladík
akad. arch. Pavel Kolíbal
Ing. arch. David Mateásko
Ing. arch. Vladislav Oslej
Ing. arch. Veronika Sajnerová
doc. Ing. akad. arch. Alena Šrámková
Ing. arch. Vojtěch Vojtěch
Ing. arch. Jiří Weisser
Ing. arch. Tomáš Welz, CSc.
doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc.
Výuka architektonického návrhu v devíti vertikálních ateliérech. Kromě toho ústav
zajišťuje přednášky a cvičení v předmětu Občanské stavby, jmenovitě stavby obchodní a školské a stavby ubytovacího zařízení.
Vertikální ateliéry ústavu staví mladší studenty, kteří se v prvních semestrech učí
pochopit civilizační a tektonický obsah základních architektonických elementů,
vedle jejich starších kolegů. Ti na reálných zadáních testují chápání své vlastní
teoretické pozice ve vztahu k architektonickému návrhu i ke světu, jenž tento návrh obklopuje.
Do pedagogického týmu ústavu patří čeští architekti, známí svými projekty a realizacemi zde i v zahraničí. Je samozřejmé, že každý člen ústavu pracuje zároveň jako
praktický výkonný architekt a svými zkušenostmi obohacuje svou pedagogickou
činnost.
Významná je i veřejná činnost některých členů ústavu v Obci architektů, Komoře
českých architektů.
Akademičtí pracovníci ústavu se podílejí na výuce předmětů "Nauky o stavbách" na
ústavu navrhování II.
Nauka o stavbách II
Občanské stavby - stavby pro obchod
NS II, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk
Přednášky a cvičení jsou součástí bloku NS II, které zajišťuje ústav 518. Mají napomoci posluchačům v získání základních znalostí o dispozičně provozních vazbách
typologických prvků široké škály obchodních staveb a provozů pro jejich navrhování.
Občanské stavby - ubytovací zařízení
- 52 -
NS II, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk
Přednášky jsou součástí bloku NS II, které zajišťuje ústav 518. Mají napomoci posluchačům v získání základních znalostí o dispozičně provozních vazbách typologických prvků škály ubytovacích zařízení a provozů pro jejich navrhování.
Nauka o stavbách III
Občanské stavby - stavby školské
NS III, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk
doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc.
Výuka školských staveb - přednášky a cvičení - garantuje ústav 528 v rámci bloku
nauky o stavbách. Výuka zahrnuje urbanistické, dispozičně provozní a typologické
základy navrhování školských staveb všech stupňů.
Základy architektonického navrhování I - II
ZAN I - II
Ateliéry I - IX
Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů 3. - 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku v
ateliérech povinných i volitelných v jednotlivých architektonických disciplínách, od
urbanistických úkolů, úkolů souboru staveb, architektonických objektů, jejich interiérů až po tvorbu designu.
Ateliér - realizační projekt I - II
Studenti realizují svoje architektonické návrhy zpracované v architektonickém ateliéru a vytvářejí svůj realizační projekt. Tento projekt průběžně konsultují s pedagogy, jejichž oborem je navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby.
Diplomní seminář
Volitelný předmět je přípravou na diplomní projekt. Volba zadání, příprava podkladů
a programu otevírá prostor pro úspěšné vypracování diplomové práce.
- 53 -
528 - Ústav navrhování II
tel. 2435 4855 - 6
fax 24354911
Vedoucí ústavu
doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
Ing. arch. Monika Schnitzerová
doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.
doc. Ing. arch. Eduard Schleger
Ing. arch. Miloš Florián
Ing. arch. Václav Frydecký
Ing. arch. Michal Juha
Ing. arch. Lukáš Liesler
Ing. arch. Jan Líman
Ing. arch. Jan Louda
Ing. arch. Kateřina Postupová
Ing. arch. Zbyšek Stýblo
Ing. arch. Jan Topinka
Doktorandi distanční forma Ing. arch. Miloš Florián
Doktorandi presenční forma Ing. arch. Jan Lonhart
Ing. arch. Pavel Šmelhaus
Ústav zajišťuje přednášky a cvičení předmětu Nauka o stavbách III (NS III) a předměty ZAN I - II, ateliéry I - VII, ateliér konstrukční I a II, ateliér povinně volitelný,
diplomní seminář a diplomní projekt. Ústav se podílí na zajištění doktorandského
studia. Kromě výuky se členové ústavu podílí na praktické projektové činnosti, expertní činnosti apod.
Nauka o stavbách III - Občanské stavby
NS III, 2 - 1, z, zk
Garant předmětu: doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
Přednášející:
doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. (515) - stavby kulturní
doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc. (528) - stavby zdravotnické
doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. (528) - stavby sportovní
doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc. (527) - stavby školské
Cvičení vede
akad. arch. Vladimír Soukenka (K)
Ing. arch. Irena Šestáková (Z)
Ing. arch. Miloš Florián (S)
Ing. arch. Václav Frydecký (Z)
Ing. arch. Kateřina Postupová (S)
Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc. (Š)
Předmět postihuje v přednáškách vývoj architektury jednotlivých druhů staveb v různých historických obdobích, především z hledisek urbanistických, provozních a
- 54 -
konstrukčních. Značná pozornost je věnována současné architektonické tvorbě
těchto druhů staveb.
Ve cvičeních se posluchači zabývají rozborem uvedených druhů staveb, urbanistickým začleněním, provozem, konstrukcí a architektonickým výrazem.
Základy architektonického navrhování (ZAN I - II)
Ateliéry I - IV
Ateliér je zaměřen na architektonickou tvorbu různých druhů staveb a souborů staveb. Studenti se seznamují se souvislostmi provozními, funkčními a konstrukčními a jejich architektonickým vyjadřováním. Ústav zajišťuje výuku ateliéru architektonického (povinného i volitelného), urbanistického, koncepčního, interiéru a
designu. Práce v ateliérech probíhá společně pro studenty od 3. do 10. semestru.
Ateliér realizační projekt I - II
Na podkladě vlastního projektu, vypracovaného v rámci ateliérů I - VII nebo ateliéru
doplňujícího, zpracovává student konstrukční projekt. V průběhu práce konzultuje
se specialisty nejen stavební část, ale také všechny související profese, tj. statiku,
vytápění, vzduchotechniku, el. instalaci, zdravotní instalace atd.
Diplomní seminář
V rámci tohoto předmětu, který je volitelný, má student možnost se připravit na diplomní práci. Vyučující, ke kterému se přihlásí, mu obvykle zadává téma, jehož
zpracováním si student připravuje a třídí různé podkladové materiály, které jsou
nezbytné jako podklad pro úspěšné vypracování diplomní práce.
Odborné exkurze
V rámci výuky ateliérové tvorby zajišťuje ústav během školního roku 1 - 2 celodenní
odborné exkurze.
- 55 -
529 - Ústav navrhování III
tel. 2435 3863
pracoviště - v budově rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6 - sekretariát - místnost č.
584/A
Vedoucí ústavu
Marta Culková
Ing. arch. Michal Bartošek
Ing. Michaela Brožová aut. arch.
Ing. arch. Zdenka Havelková
Ing. arch. Ivan Hnízdil
Ing. arch. Zdeněk Jiran
Ing. akad. arch. Jaroslav Kosek
Ing. arch. Roman Koucký
akad. arch. Petr Kovář
Ing. arch. Vladimír Krátký
Ing. Jiří Mráz
Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.
Ing. arch. Petr Suske, CSc.
Ing. arch. Ivan Vavřík
Ing. Václav Malina
akad. arch. David Vávra
akad. arch. Michal Šrámek
Ústav vyučuje předměty ateliérové tvorby. Pedagogy ústavu a externími odborníky
jsou rovněž pořádány nepovinné semináře, přednášky a exkurze.
Základy architektonického navrhování I - II
Ateliér I - VIII
V předmětu Ateliér se studenti učí schopnosti nalézat a tvořit ideu projektu a formulovat ji vlastním návrhem. Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů - společnou
dílnou studentů od 3. do 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku povinného i povinně
volitelného ateliéru architektonického, urbanistického, interiéru a designu, či koncepčního.
Ateliér - realizační projekt I - II
Předmět je zaměřen na výuku schopnosti realizovat vlastní architektonický návrh studii zpracovanou v architektonickém ateliéru, prostřednictvím realizačního projektu. Konzultace architektonicko stavební části projektu zajišťuje kromě jednotlivých vedoucích ateliérů a jejich asistentů - Ing. Jiří Mráz. Konzultace z oboru navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby zajišťují pedagogové ústavu 522,
524 a 525.
Diplomní seminář
- 56 -
Volitelný předmět je zaměřen na přípravu podkladů, průzkumů a zastavovacích
podmínek místa zadání, nebo studium oborové tematiky a získání informací potřebných pro zpracování diplomní práce.
- 57 -
Celkový přehled ateliérů
ústav
ateliér - vedoucí
511
512
Ing. arch. ak. arch. Beryl Filsaková
514
doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.
doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa
Ing. arch. Alexander Gjurič
Ing. arch. Mikoláš Vavřín
Ing. arch. Mikuláš Hulec
515
akad. arch. Vladimír Soukenka
516
Ing. arch. Petr Dostál M. ARCH.
517
doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
518
Ing. akad. arch. Daniela Fenclová
Ing. akad. arch. Antonín Jeníček
akad. arch. Michal Brix
519
doc. Ing. arch. Luboš Doutlík, CSc.
doc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc.
Ing. arch. Ivan Kaplan
527
Ing.arch. Jan Bočan
doc. Ing. arch. Tomáš Brix
Ing. arch. Karel Doubner
Ing. arch. Oldřich Hájek
Ing. arch. akad. arch. Milan Hon
Ing. arch. Tomáš Welz, CSc.
doc. Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc.
- 58 -
528
doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.
doc. Ing. arch. Eduard Schleger
Ing. arch. Jan Líman
Ing. arch. Jan Louda, Ing. arch. Zdeněk Stýblo
529
akad. arch. Petr Kovář
Ing. arch. Vladimír Krátký
Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.
Ing. arch. Petr Suske, CSc.
Ing. arch. Ivan Vavřík
Ing. arch. Roman Koucký
- 59 -
Informace o tělesné výchově na fakultě architektury
Tělesná výchova na fakultě architektury je organizována jako dobrovolná (není podmíněna udělováním zápočtu). Studenti se mohou přihlásit podle zájmu a podle
časových možností do výběrových oddílů 1. - 3. ročníku stavební fakulty (cvičební
blok: úterý dopoledne a středa odpoledne - 1. ročník, středa dopoledne - 3. ročník
a čtvrtek dopoledne - 2. ročník).
Z organizačních a ekonomických důvodů je požadována pravidelná docházka do
hodin tělesné výchovy (asi 75 %).
Tělesnou výchovu a sport zabezpečuje katedra tělesné výchovy fakulty stavební:
Vedoucí katedry:
Doc. Dr. Jiří Drnek
B 579
Zástupce vedoucího:
odb. as. Jiří Maršál
B 519
Tajemnice katedry:
odb. as. Alena Strnadová
B 577
Sekretariát katedry
B 577
Pro školní rok 1999/2000 jsou vypsány tyto výběrové oddíly:
- aerobik (stepaerobik, strečink - ženy)
- atletika (m, ž)
- basketbal (m, ž)
- házená (m)
- fotbal (m)
- kanoistika (m, ž) - podmínkou je splnění zvláštní plavecké zkoušky
- kondiční kulturistika (m)
- orientační běh (m, ž)
- plavání (m, ž)
- tenis (m, ž)
- stolní tenis (m, ž)
- volejbal (m, ž)
- softbal
- squash
- kondiční běh
Posluchači všech ročníků fakulty architektury, kteří mají zájem o tělesnou výchovu
se přihlásí na sekretariátu KTV u tajemnice KTV (budova B, 5. patro, č. dv. 577) v
konzultačních hodinách v úterý a ve čtvrtek 13. 00 - 14. 00 hod. od 30. 9. 1999.
Studenti fakulty architektury se mohou zúčastňovat také volitelné výuky TV, která
je vypisována KTV - viz informace na nástěnkách katedry na začátku jednotlivých
semestrů.
Rekreační těl. výchova a výkonnostní sport jsou organizovány také ve Vysokoškolské tělovýchovné jednotě stavební fakulty (VŠTJ). Přehled sportovních oddílů je
na nástěnce v 5. poschodí vedle B 577, podrobnější informace lze získat v sekretariátu VŠTJ, který je umístěn v 6. poschodí v místnosti B 688, tel. 2435 3741.
- 60 -
Knihovny
Ústřední knihovna
Ústřední knihovna Fakulty stavební a Fakulty architektury zabezpečuje následující
služby:
- výpůjční služby pro fakultu stavební i fakultu architektury (absenční i prezenční)
- referenční služby
- konzultační služby
- rešeršní služby pouze z vlastních zdrojů
Reprografické služby knihovna neposkytuje.
Fond zahrnuje české i zahraniční odborné monografie, společensko - vědní literaturu, skripta, normy, učební pomůcky, odborné časopisy, videokazety, odborné databáze na CD ROM.
Pravidla výpůjčního procesu se řídí platným knihovním a výpůjčním řádem.
Knihovna je otevřena:
Po
8,00 - 17,00
Út, St
8,00 - 15,30
Čt
8,00 - 17,00
Pá
8,00 - 13,00
Studenti obou fakult mohou využívat i služeb čítárny časopisů, která má stejnou otevírací dobu a je součástí Ústřední knihovny.
Knihovna při ústavu 513
Knihovna při ústavu 513 vedená mgr. Blankou Kynčlovou je specializována na literaturu k dějinám architektury a umění. Jejím základem jsou především knihovny
předchůdců fakulty architektury, fond je průběžně doplňován. Studium je presenční. Knihovna je otevřena: pondělí až čtvrtek: 8,00 - 11,00; pátek: 8,00 - 10,30.
Fakulta architektury je dále vybavena informačním centrem, které vede Ing. arch.
Vladislav Marek, CSc. Informační centrum je vybaveno časopisy, odbornou literaturou a dalšími pedagogickými pomůckami a slouží pro ústavy a ateliéry a k
rychlým a aktuálním informacím.
- 61 -
Harmonogram akademického roku 1999 - 2000
zápis do I. stupně
kontrola studia
státní bakalářské zkoušky (SBZ)
zápis do II. stupně
kontrola splněných kreditů
zápis na diplom (ZS)
zápis do ateliérů (ZS)
(přihlašovací archy - 13. p.)
zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (ZS)
zimní semestr (ZS) - 14 týdnů
zimní prázdniny
odevzdání ateliérových prací (ZS)
výstava ateliérových prací
(přijímací zkoušky
zahájení diplomových prací (ZS)
odevzdání diplomových prací (ZS)
obhajoba diplomových prací (ZS)
výstava diplomových prací (ZS) - atrium
28. června 1999
30.srpna - 10.září 1999
říjen 1999
10. září 1999 v 8,30 hod
13. září - 16. září 1999
20. září - 22. září 1999
13. září - 24. září 1999
13.září - 24.září 1999
27. září 1999 - 14. ledna 2000
20. prosince 1999 - 2. ledna 2000
24. ledna 2000 do 12. 00 hodin
24. ledna - 4. února 2000
24. ledna - 4. února 2000)
27. září 1999
14. ledna 2000 do 12. 00 hodin
15. února 2000
17. února - 25. února 2000
zimní zkouškové období* - 6 týdnů
zápis do ateliérů (LS)
(přihlašovací archy - 13. p.)
zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (LS)
zápis na diplom (LS)
17. ledna - 25. února 2000
14.února - 25. února 2000
14.února - 25. února 2000
do 24.února 2000
28. února - 2. června 2000
12. června 2000 do 12.00 hod.
12. června - 23. června 2000
28. února 2000
2. června 2000 do 12. 00 hodin
19. června 2000
20. června - 29. června 2000
letní semestr (LS) - 14 týdnů
odevzdání ateliérových prací (LS)
výstava ateliérových prací
zahájení diplomových prací (LS)
odevzdání diplomových prací (LS)
obhajoba diplomových prací (LS)
výstava diplomových prací (LS) - atrium
5. června - 30.června 2000
4. září - 15. září 2000
letní zkouškové období* - 6 týdnů
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY (SZZ)
do 11. října 1999 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ pro zimní semestr 1999 - 2000
do 6. března 2000 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ pro letní semestr 1999 - 2000
* zkoušky mohou být vypsány i v průběhu semestru
- 62 -
Studijní plán FA ČVUT 1999 / 2000
Magisterské studium
název předmětu
zkratka
ústav
počet hodin / počet kreditů: přednáška - ateliér, cvičení, seminář
zk = zkouška, klz = klasifikovaný zápočet, z = zápočet
povinné předměty
povinně volitelné předměty
volitelné předměty
0-0
0-0´
0-0´
semestr
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-
-
-
-
-
-
-
POVINNÉ A POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY:
Základy arch. navrhování I-II
ZAN
Ateliér I-VIII
AT Ateliér - realizační projekt I-II
AT-P
Diplomní seminář
DS-
0-4
klz
-
0-4 klz
0-10/8
klz
-
-
-
-
Filosofie I-IV
F 512
Sociologie a psychologie I-II
SOC
512
Ekologie I-II
EKOL
519
Dějiny umění I-IV
DUM
513
-
2-0
z
-
2-0
zk
-
-
-
-
Architektonická kompozice I-II
AK
512
Dějiny architektury I-VI
DA513
Teor.arch. a estetika I-II
TA 512
2-1
z,zk
z,zk
-
2-0
zk
-
Základy nauky o stavbách
2-1/2
ZNS
518
z
Nauka o stavbách I-IV
2-1
NS 515,517,518,527,528
z,zk
Venkovské stavby a sídla I-II VS517, 519
Inženýrské stavby
IS 525
Současná arch.tvorba
SAT
512
Renovace a péče o památky I-III
RP514
Lidová architektura
LA 513
Historické stavby a sídla I-II
HS513
Interiér, výstavnictví, design I-IV I 515
0-10 0-10/8 0-4´
klz
klz
klz´
0-8/6
klz
-
0-12 0-12 0-4´ 0-12
klz
klz
klz´ klz
0-8 klz
0-4´
klz´
-
-
-
-
-
0-1´
z´
-
-
-
-
-
-
-
-
1-1´
klz´
-
2-0
zk
2-0
zk
2-0´
zk´
-
-
2-0´
zk´
-
-
2-0
z
2-0
zk
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-1
z,zk
-
2-1
z,zk
-
2-1
z,zk
-
2-1/2 2-0
zk
klz´
-
0-2´
2-1´
klz´
-
-
-
-
-
2-0 2-1´
zk z,zk´
-
-
-
-
-
-
-
-
2-1
z,zk
-
2-1
z,zk
-
2-1
z,zk
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-1´
klz´
-
2-1´
klz´
-
-
-
1-1
z,zk
-
-
-
-
-
-
2-1
-
-
z,zk
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-1
z,zk
- 63 -
klz´
2-0´
klz´
klz´
-
2-1´ 1-2´
klz´ 2-1´
-
2-1´ 1-3´
z,zk´ klz´
-
0-2´
z´
-
-
2-0´
klz´
-
klz´
-
2-1´
2-1´
klz
semestr
Základy urbanismu a ekologie
ZUE
519
Dějiny urbanismu I-II
DUR
519
Urbanistická kompozice I-II
UK519
Urbanismus I- IV
U 519
Územní plánování I-V
UP519
Tvorba krajiny a zahrad I-IV
TKZ
519
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1-1
klz
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-1
z,zk
-
1-1
-
-
1-1´
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-1
z,zk
zk
-
-
-
z,zk
2-1
z,zk
-
2-1´
klz´
-
0-2
klz
-
0-2
klz
-
0-2
klz
-
0-2
klz
0-3´
klz´
0-2´
klz´
-
-
-
Výtvarná tvorba I-IX
VT 511
Model.a zobraz. techniky I-III
MZT
516
0-3/2 0-2
klz
klz
0-2
klz
Deskriptivní geometrie I-II
DG
521
CAD I-III
CAD
521,525
Geodezie
GD
523
Matematika I-II
M 521
Statika I-II
ST 521
Nosné konstrukce I-V
NK522
Geologie
GL523
2-2/3 2-2/3 klz
z,zk
1-1/1
klz
-
Stavební materiály
MAT
523
Pozemní stavitelství I-VIII
PS
523
TZB a infrastruktura měst I-VI
TZI
524
Stavební fyzika I-II
SF 524
Realizace staveb a sídel I-IV
REA
524
Organizace a řízení I-II
ORG
524
Ekonomie staveb a sídel I-III
EKON
524,519
Právo obecné a stavební I-II
P 524
Odborný jazyk
OJ 526
Kreslířská praxe
KP511
Odborná praxe
OP
-
2-2/3 2-2/3 klz
z,zk
2-2/3
klz
-
-
1-2/1 1-2´
klz
klz´
-
klz´
1-2´ 2-0´
z,zk´ zk´
2-0 2-0´
zk´ klz´
2-1
z,zk
1-1´ 1-1´
klz´ klz´
2-1´ 2-1´
klz´ klz´
2-0´
klz´
0-2´
klz´
-
0-3´
klz´
-
0-2´
klz´
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1-1+ týden praxe klz
-
-
-
1-0
klz
-
-
2-2
z,zk
z,zk
-
2-0
zk
2-2/3
klz
-
-
-
-
-
1-1´
-
-
-
-
2-2/3 2-2/3 2-1´
z,zk klz´ klz´
-
1-1´
klz´
-
1-1´
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-2/3 2-2/3 2-2/3 z,zk klz
z,zk
1-2/2
klz
-
2-2´
klz´
1-1´
klz´
-
2-2´
klz´
1-1´
klz´
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-0
zk
-
2-1
klz
2-1
z,zk
1-1
z,zk
-
2-1´
klz´
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0-2/0 z,zk
-
-
1 týden z
-
-
- 64 -
1-0
klz
1-0
klz
-
-
2-1
z,zk
1-1´
klz´
1-2´
klz´
0-2
klz
1-1
z,zk
-
-
-
1-2
klz
1-1´
klz´
1-1
z,zk
-
-
-
-
-
-
-
-
- 400 hod -
-
- 600 hod
1-1
z,zk
-
-
2-0´
zk´
1-0
zk
-
semestr
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0-2´
z´
2-0´
z´
-
-
-
-
-
2-0´
z´
-
2-0´
z´
-
2-0´
z´
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1-2´
klz´
-
-
1-0´
klz´
-
VOLITELNÉ PŘEDMĚTY:
Výtvarná tvorba
0-2´ VT 511
klz´
Jazyk I-IV
0-4´ 0-4´ 0-4´ 0-2´ J 526
z´
z´
z´
z´
Tělesná výchova
0-2´ 0-2´1týden 1týden 0-2´
TV FSv
z´
z´
z´
z´
z´
Současná arch. tvorba
2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´
SAT
512
z´
z´
z´
z´
z´
Matematika III-IV
0-2´ 0-2´ M 521
Deskriptivní geometrie III
0-2´ DG
521
CAD IV
CAD
525
Stavební materiály II
SM
523
Exkurze
EX 513,515,517,518,519,527,528,529
5 dnů z´
5 dnů z´
Počet hodin týdně
Celkem - povinné předměty
18-17 16-17 15-20 12-23 12-21 12-14 7-16 5-16 4-11 1-12
381 celkem
-269 35
33
35
35
33
26
23
21
15
13
- povinně volitelné předměty
3-3 5-10 13-9 11-15 12-15 20-17
celkem
-134 6
15
22
26
27
37
- součet prům. hodnoty 35
33
35
35
36
33,5 34
34
28,5 31,5
- celkem
-403 37
37
33
35
39
41
45
47
42
50
- počet kreditů
30
30
30
30
28/34 22/3823/45 21/45 15/42 13/50
-volitelné předměty
0-12´ 0-8´ 0-4´ 0-2´ 0-2´ 0-2´ 0-0´ 1-2´ 0-0´ 1-0´
celkem (bez SAT) -34 12´ 8´
4´
2´
2´
2´
0´
3´
0´
1´
Povinné předměty:
Počet zkoušek
4
6
5
7
6
5
3
3
2
1
Počet zápočtů / klas. záp.
3/7 9/3 3/5 6/3 6/3 2/5 3/2 2/2 1/2 0/1
- 65 -
Legenda:
Obecné názvy předmětů studijního plánu 1999/2000 označují tyto konkrétní předměty.
Ekologie I-II
Ekologie, 519
Sociální ekologie, 519
Nauka o stavbách I-IV
Bytové stavby, 518
Občanské stavby I-III, 518, 527,528, 515
Průmyslové stavby, 517
Venkovské stavby a sídla I
517
Venkovské stavby a sídla II
519
Renovace a péče o pam. I-III Renovace a péče o památky
514
Historické konstrukce a materiály
Zaměření a analýza historických staveb
Interiér, výstavnictví, design I-IV Interiér, výstavnictví, design I
515
Historie interiéru
Design nábytku
Multimediální tvorba
Urbanismus I-IV
Technika stavby měst
519
Sídla a jejich regenerace
Urbanistické soubory
Urbanistické plánování regionů
Územní plánování I-V
Územní plánování
519
Geografické aspekty
Prostorové a strategické plánování I-II
Geografické informační systémy
Tvorba krajiny a zahrad I-IV
Tvorba krajiny a zahrad I
519
Dendrologie
Krajinářské projektování
Vývoj a současnost zahradního umění
Nosné konstrukce I-V
Betonové a zděné konstrukce
522
Kovové a dřevěné konstrukce
Zakládání staveb
Nosné konstrukce
Vybrané statě z nosných konstrukcí
Pozemní stavitelství I-VIII
Pozemní stavitelství I-VI
523
Konstrukce a architektura nebo Design fasádních konstrukcí
Poruchy staveb nebo Konstrukce parteru
TZB a infrastruktura měst I-VI Technické zařízení budov a infrastruktura měst I-II
524
Obnovitelné (netradiční) zdroje energie
Technické zařízení budov
Ekonomie staveb a sídel I-III Ekonomie staveb a sídel I, 524
524, 519
Ekon II. 524 + 519
Ekon III. - Bytová politika 519
- 66 -
Poznámky:
1) Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a
doporučeném časovém plánu studi
v akademickém roce za 28 týdnů výuky - 60 kreditů
v semestru za 14 týdnů výuky - 30 kreditů
V prvním bloku studia je nutné získat 180 kreditů, ve druhém bloku 120 kreditů.
Minimální počet kreditů, kontrolovaný před zahájením akademického roku a nutný pro pokračování
ve studiu je:
20 kreditů za první akademický rok studia (2 semestry)
30 kreditů za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední dva semestry, kdy
student je studentem ze zákona
15 kreditů za každý další akademický rok studia, pokud část akademického roku nebyl student studentem ze zákona
Jeden kredit odpovídá jedné hodině absolvovaných povinných a povinně volitelných předmětů studijního plánu, pokud není uvedeno jinak.
2) Studijní plán naznačuje doporučené pořadí předmětů v rámci I. a II. bloku. Z důvodu obsahové
návaznosti předmětů může být vyučujícím stanoven požadavek dílčích posloupností v absolvování předmětů.
3) Povinný ateliér - Ateliér I-III, V, VI a VIII umožňuje volbu zadání ve stanoveném omezení.
V I.bloku je nutné absolvovat minimálně 2 povinné architektonické ateliéry, z toho jeden na téma
bytové a druhý občanské stavby.
Ve II.bloku - ke státní závěrečné zkoušce je nutné během celého studia absolvovat minimálně 3 povinné ateliéry architektonické, z toho, kromě témat předepsaných pro I. stupeň, jeden na téma
dispozičně náročného stavebního komplexu resp. souboru (odpovídajícího klasifikaci IV. a V. honorářové zóny HŘ ČKA), 1 urbanistický a 1 interiéru a disignu.
Ateliéry se zapisují jako ateliér architektonický, urbanistický resp. interiéru a designu, nebo volitelný.
Tématické zaměření architektonického ateliéru se uvádí do indexu při zápisu do příslušného bloku
tímto způsobem.
I. blok
AT I
Ateliér architektonický - bytové stavby
AT II
Ateliér architektonický - občanské stavby
AT III
Pokud bude studentem zvolen jako architektonický, může být
zapsán buď jako Ateliér architektonický - soubor staveb,
nebo bez tématického zaměření.
II. blok
AT V, VI, VIII
Ateliér se zapisuje podle požadavků učebního plánu a volby
Ateliéru III v I. stupni studia. Pokud nebyl v I. stupni absolvován
Ateliér architektonický - soubor staveb, bude zapsán jako ateliér V.
Ateliér urbanistický a Ateliér interiéru designu se mohou zapsat jako Ateliér III, V, VI nebo VIII.
4) Volitelný ateliér - Ateliér IV a VII umožňuje širší volbu zadání než povinný ateliér, např. jako ateliér
koncepční (teorie architektury), ateliér zahradní architektury, ateliér interiéru a designu, výstavy ve
SPIRITU, nebo realizační ateliér, resp. zpracování průzkumů pro urbanistický ateliér.
5) Odborná praxe může být absolvována v projekci, na stavbě, nebo v dílnách stavebních profesí
(truhlářství, zámečnictví atd.).
6) Před zápisem do předmětu Odborný jazyk je pro všechny studenty povinný test z cizího jazyka
v termínech stanovených Kabinetem jazyků.
- 67 -
Doktorské studium 1999/2000
Povinné předměty - učební plán
společné pro všechny čtyři obory - výuka probíhá v zimním a letním semestru dle
rozpisu.
Metodologie výzkumu - metodika vědecké práce garant: Ladislav Tondl zimní.semestr. 2 hod/týden
AV ČR
Ing. arch. M. Hauserová
Filosofie a sociologie
garant: PhDr. O. Ševčík
zimní semestr 2 hod/týden
Otázky teorie a dějin architektury
garant: Prof. K. Kibic
letní semestr 2 hod/týden
Ekologie
garant: Ing. I. Dejmal
Jazyky (angličtina, francouzština, němčina, ruština) garant: Ing. arch. L. Caravanasová
pro jednotlivé obory
Teorie architektonické tvorby:
Teorie architektury
Teorie a dějiny urbanismu
garant: Doc. P. Urlich
garant: Doc. M. Hexner
Urbanismus a územní plánování:
Stavba měst
garant: Doc. M. Hexner
garant: Doc. J. Mužík
Dějiny architektury a rekonstrukce památek:
Dějiny architektury
Ochrana památek I.
garant: Doc. J. Škabrada
garant: Doc. B. Fanta
Architektura a pozemní stavitelství:
Inženýrská informatika
Stavební fyzika
garant:
garant: Doc. V. Bystřický
- 68 -
Povinné předměty doktorského studia FA ČVUT
V rámci prvního roku studia, ukončené řádnou zkouškou.
Metodologie vědy, metodika vědecké práce
Garant: Prof. Ing. Ladislav Tondl, Ing. arch. Milena Hauserová
Počet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr / přednášky + konzultace
Kurs pokrývá tři oblasti:
1. Úvod do filosofie vědy
2. Metodologie výzkumu, především empirického
3. Praktické informace pro práci s literární dokumentací a k vlastnímu sepsání disertace
Obsahem prvé části je stručné seznámení se základními problémy vědeckých metod
poznání, funkcemi moderní vědy, typy vědeckých zákonů, druhy vysvětlení, explorativním vs. konfirmativním výzkumem, úlohou hypotéz, definicemi pojmů, vztahem teorie a empirického výzkumu. Druhá část zavádí doktorandy do konkrétní
výzkumné problematiky: druhy experimentálního designu, vědecké pozorování,
adekvátní formulace vědecké otázky a dílčích hypotéz, dotazníkové metody, základy statistického zpracování empirických dat. Třetí oblast seznamuje se způsobem práce s literaturou, typickým členěním výzkumné zprávy, správnou citací
pramenů.
Forma studia: 4 - 5 společných konzultací, přednášek za semestr, vždy k uvedeným
tématům formou krátké iniciace do problémů a následné diskuse. Individuální
konzultace k jednotlivým tématům.
Forma zkoušky: a)písemná část, vymezení pojmů z metodologie v pracích doktorandů (zpracovává samostatně každý doktorand) b) ústní část po dohodě s vyučujícím
Literatura:
Čížek s kol.: Filosofie, metodologie a věda. 1970 Praha
Mewart: Úvod do metodologie vědy
Blahuš: Čelechovský: Skripta
Filosofie a sociologie
Garant: PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.
Počet hodin: 28 / 2hod. / týden/ semestr / přednášky + konzultace
Sociální a kulturní vývoj evropské společnosti od 17. století po současnost a jeho
vazby na vývoj architektury.
Stručný obsah předmětu:
Zrod moderní vědy a nového obrazu světa: osvícenství a projekt moderní doby, od
tradiční stavovské, feudální společnosti k moderní občanské společnosti, novodobá společnost a změny v její sociální skladbě, 19. století - první fáze industrializmu, růst horizontální i vertikální mobility obyvatelstva, populační vzestup a koncentrace přírůstku obyvatelstva do měst (krize a typologie přestavby měst): základní typologie staveb industriální společnosti 19. století:
1) stavby petrifikující národní a sociální identitu novodobých národních států (parlamenty, burzy, národní muzea, divadla ad.)
2) inženýrské stavby - továrny, komunikační sítě (nádraží, železnice)
- 69 -
Technické inovace - filosofická a sociologická sebereflexe industriální společnosti
19. století (pozdní německé osvícenectví, Marx, Nietzsche, pozitivismus atd.) 1.
světová válka a krize občanské společnosti - dovršení programu moderny - filosofické a sociologické diagnózy vývoje 20. století (industriální a postindustriální věk,
moderna a postmoderna, informační společnost).
Otázky teorie a dějin architektury
Garant: Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.
Počet hodin: 28 /2 hod. /týden /l semestr/ přednášky
Doktorandský kurs, běh přednášek, je koncipován jako soubor problémových okruhů, jakýchsi hloubkových sond do problému interpretace dějin architektury a urbanismu na konci dvacátého století. Odráží se v něm tedy na jedné straně vysvětlení definice pojmů tak, jak změnily mnohdy svůj význam, na druhé pak zobecnění
některých zásadních pohledů na architekturu v průběhu staletí.
1) Pojmy v architektuře a urbanismu - teoretický základ. Výklad tektoniky, stereotomie atp.
2) Klasičnost v historii architektury a urbanismu
3) Historické slohy a jejich možné interpretace
4) Řád jako výraz jistoty versus manýristická iluze na pozadí historických slohů (románský sloh vs. gotika, renesance vs. manýrismus, barokní iluze)
5) Slohové návraty a jejich specifičnost v industriálním věku věk osvícenství a sekularizace společnosti
6) Urbanistické koncepce na pozadí velkých politických proměn 19. století, sociální
utopie vs. přestavba velkoměst
7) Abstrakce v architektuře jako první odmítnutí historických odkazů. Důsledky.
8) Modernismus jako doktrína dvacátého století. Pozdní modernismus
9) Konec osvícenství a postmoderní východiska
Literatura:
Michal Raeburn a kol.: Dějiny architektury, Odeon/Praha 1993 a ostatní kapitoly z
dějin z různých publikací (K. Frampton, M. Tafuri, Ch. Jencks.)
Ekologie
Garant: Ing. Ivan Dejmal, CSc.
Počet hodin: 28/ 2 hod. /týden/ l semestr/ přednášky + konzultace
Stručný obsah předmětu: presentace, ekologické teorie a její praktické aplikace jako
nezbytné součásti myšlení a práce v oboru
Základní tématické okruhy:
1) Ekologie jako globální problém - filosofický pohled, teorie atd.
2) Vybrané kapitoly z problematiky krajinné ekologie
3) Legislativa a její praktická aplikace v ČR, ES atd.
- 70 -
Teorie architektury
Garant: Doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.
Počet hodin: 28/ 2 hod. týdně/ l semestr/ přednášky + konzultace
Náplň předmětu pro postgraduanty posiluje vědomí interpretace a schopnosti reálného zdůvodnění analýzy a kritiky architektonického díla.
Od teoretiků 20. století k hlubšímu pochopení pojmů svázaných s architekturou jako
například ideologie, ikonologie, abstrakce atp.... Postgraduanti se seznámí hlubším způsobem s teoretickou literaturou ve světě a jejím hodnocení.
1. Úvod, iniciace do problému, pojem teorie a jeho možná interpretace, rozdělení
2. Teoretikové současné architektury, positivismus modernismu, Giedionova koncepce, funkcionalismus a problém historie, standard jako ideál produktivismu
3. R. Venturi a kontradiční pojetí architektury, otřesení mýtu funkcionalistických paradigmat, odmítnutí ideologisace v architektuře
4. Semiologie v architektuře, problém jazyka, mluva a symbolika. Charles Jencks,
sdělnost a konformita, dvojí kódování.
5. Fenomenologie a její interpretace v architektuře, K. Lynch a obraz města, mentální mapy, Ch. N. Schulz a problém existence, žitý a abstraktní prostor
6. Italská škola interpretace moderní architektury na pozadí sociálních pohybů ve
společnosti, L. Benevolo a M. Tafuri. Marxistická východiska
7. Postmodernismus jako historický pojem, Lyotardova koncepce umění jako zboží,
souvislost konce industriální epochy a informatiky, úloha medií, pojmy - fragment,
citace, archetyp
8. Dekonstruktivismus, princip dekomposice, dekonstrukce logu, zboření mýtu logocentrismu, výchozí filosofie Husserla a Heideggera
9. Renesance abstraktního jazyka v současné architektuře, rozdíl mezi revival (retro)
pojetím a soudobou interpretací funkcionalistické estetiky, dematerialisace a explose bílé barvy.
10. Ideologie v architektuře, architektura jako nezbytný prvek presentace systému,
representativnost, symbolika, alegorie, metafora, ideologie jako koherentní představa kompletního světa
Garant: Doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.
Počet hodin:28/ 2 hod. / týden / l semestr přednášky + konzultace
Cíl předmětu: Posílit vědomí a znalosti historické zkušenosti a teoretických základů
urbanistické tvorby.
Obsah předmětu
1) Vybrané kapitoly vývoje urbanismu: 20. století: eroze a renesance urbanistické
formy v evropské stavbě měst. Vývoj prostorového utváření obytných souborů po
2. svět. válce
2) Urbanistická historiografie vybraných českých měst
3) Urbanistický vývoj Prahy
4) Člověk a prostor - vybrané kapitoly urbanistické kompozice
5) Teorie města - od historie k aktuální problematice
- 71 -
Stavba měst
Garant: Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.
Počet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr přednášky + konzultace
Cíle předmětu: Postihnout aktuální problémy současné stavby měst.
Obsah předmětu
1) Aktuální otázky teorie dopravy
2) Vybrané kapitoly městského inženýrství
3) Městská centra (ČR, cizina) - stav a řešení problematiky
4) Praktické problémy památkové péče a ochrany v urbanismu
5) Urbanismus velkých rozvojových ploch (zahraniční zkušenost a naše aktuální
problematika)
6) Regenerace výrobních ploch ve městech
7) Město a životní prostředí
8) Aktuální problematika urbanismu venkovských sídel
9) Vybraná témata k doplnění bloku dle struktury posluchačů
Dějiny architektury
Garanti: Doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc., Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky. Konzultační semináře podle
dohody + exkurze
Smyslem předmětu je
1. sjednotit úroveň vědomostí a metodologického přístupu u doktorandů s různou
předcházející odbornou výchovou,
2. zorientovat se v aktuálních problémech a možnostech badatelské a dokumentační
práce a
3. vést ke schopnosti samostatné práce nad zvolenými tématy. V předmětu se tedy
nebudou znovu přednášet základní faktografické vědomosti, zejména pokud jsou
uvedeny v dosažitelné literatuře. Ta by měla být vysvětlena způsobem, umožňující
doplňující studium, takže pro některé ze studentů bude předmět dosti náročný na
domácí přípravu. Důležité budou konzultační semináře, na nichž se budou probírat aktuální výsledky výzkumné práce učitelů, přizvaných externistů i doktorandů.
Témata přednášek:
1) Cíl a metoda vědecké práce v oboru,
2) Metody dějepisu umění - historický pohled,
3) Místo a úkoly studia dějin architektury v současném dějepisu umění (T. V., první
přednáška společná s předmětem OP I),
4) Architektura - umělecké dílo a projev hmotné kultury,
5) Stavební dílo a jeho historicko - urbanistický kontext,
6) Užitková funkce stavebního díla, funkční typ, jeho zrání a proměny,
7) Historická urbanistická struktura,
8) Specifické stránky studia lidové architektury (J. Š.),
9) Problematika slohu,
10) Architekt stavebník, stavitel,
11) Stavební dílo minulosti ve svých mladších stavebních proměnách,
12) Díla nerealizovaná a zaniklá,
13) Východiska, možnosti a meze ideové rekonstrukce (P. Ch.),
- 72 -
14) Architektonické dílo minulosti v zrcadle umělecko - historického a památkového
hodnocení.
Ochrana památek I.
Garant: Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr přednášky + konzultace nad projekty +
exkurze
Cílem výuky je poskytnout aktivní orientaci v celkové šíři problematiky ochrany stavebních památek, počínaje historií teoretických názorů a konče praktickým průběhem obnovy - t. j. od přípravy a projektu přes provádění až k hodnocení opravy a
úpravy objektu. Aktuální smysl výuky spočívá v tříbení názoru na soudobý etický a
metodický přístup zásahu do autencity historických staveb. Předmět má mezioborový charakter, proto je výuka zajišťována s účastí více vyučujících. Posluchač by
měl mít v závěru výuky jednak přehled o vývoji společenského vztahu k památkám u nás i v zahraničí a měl by dokázat stanovit zásady přístupu k průzkumové
a projektové přípravě opravy a úpravy historické stavby. Výsledkem studia by
měla být rovněž schopnost posoudit správnost zásahu do stavební památky podle
projektové dokumentace i provedené realizace.
Témata přednášek:
1. Úvod do studia, seznámení s programem předmětu, poznámky k teorii a praxi
ochrany stavebních památek (B. F.),
2. Architektonické dílo minulosti a přítomnosti z hlediska filosofie umění,
3. Stavebně - historický průzkum z hlediska vnitřní struktury stavební památky (T.
V.),
4. Dějiny památkové péče,
5. Uplatnění zásad památkové péče v praxi (na příkladu díla Kamila Hilberta),
6. Techniky průzkumu stavebních památek,
7. Druhy poruch konstrukcí stavebních památek (B. F.),
8. Konzervační metoda v památkové péči (V. G.),
9. Urbanistická struktura a její památková ochrana (M. H.)
10. Přístupy k obnově neúplně dochovaného stavebního díla - ideová východiska (M.
H.),
11. Památková ochrana a obnova historických zahrad (O. B.),
12. Organizace památkové péče v ČR (Y. J.),
13. Legislativa památkové péče v ČR (J. V.),
14. Seminář o názorech na soudobou památkovou péči v praxi - architekt a památka, zásady projektování, kontext, staré a nové (B. F., F. K., M. P., V. G.).
Inženýrská informatika
Garant:
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr praktického cvičení v učebně výpočetní
techniky + samostatná práce u počítače a konzultace dle potřeby
Cílem předmětu je seznámení s nejdůležitějšími způsoby vyhledávání a publikování
informací pomocí osobních počítačů připojených k internetu. Nejprve je nutné zís-
- 73 -
kat či upevnit základní návyky práce s osobním počítaček v prostředí síťového
operačního systému Windows NT. Dále se studenti důkladně seznámí s vlastnostmi nejdůležitějších prohlížečů WWW stránek (poslední verze od firem Microsoft nebo Netscape). Vzhledem k množství a neutříděnosti informací, obsažených
ve WWW stránkách, je třeba se naučit používat aktivní vyhledávací nástroje v
prostředí WWW (Alta Vista apod.). Kurs je ukončen vytvořením vlastních WWW
stránek s textovou i grafickou informací a jejich vystavením pomocí odkazu na základní stránce ústavu 521.
Literatura: (stav v polovině r. 97, po vydání novějších verzí)
Jiří Havelka: Windows NT 4.0 Workstation (Computer Press)
Jiří Havelka: Microsoft Internet Explorer 3.0 (Computer Press)
Stavební fyzika
Garanti: Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc., Ing. Jan Kaňka, Ing. František Kulhánek,
CSc.
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky
Předmět nabízí tři tematické celky.
1) Tepelná technika - navrhování obalových konstrukcí budov z hlediska stavební
tepelné techniky, principy konstrukčního řešení tepelných mostů, navrhování prostorů z hlediska letní tepelné stability.
2) Denní a umělé osvětlení - v rámci denního osvětlení seznámení se s metodou
využívající Kittlerovy protraktory, zpracování kompletní světelně - technické studie
složitého osvětlovacího systému - v rámci umělého osvětlení je probírána ekonomie návrhu a provozu a údržba osvětlovacích soustav, dále pak měření a hodnocení parametrů u. o. ve vnitřních prostorách
3) Stavební akustika - metoda výpočtu laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, zpracování hlukové studie k posouzení svislé nebo vodorovné dělící konstrukce.
- 74 -
Volitelné předměty doktorského studia FA ČVUT
Po dohodě s garantem předmětu již většinou formou individuálních konzultací a studia doporučené literatury a pramenů v rámci druhého roku doktorandského studia.
Doktorand si zapisuje předměty po dohodě se školitelem do individuálního studijního plánu. Zkouška z volitelného předmětu je součástí rigorózní zkoušky.
Studenti mohou volit doplňkové předměty i z jiných oborů doktorandského studia.
Nejsou tedy přísně vázáni pouze svým oborem. Není - li pro jednotlivé obory dostatek volitelných předmětů, doktorand si je zvolí z ostatních oborů.
Obor: Teorie architektonické tvorby
Občanské stavby I.
Garant: Doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
počet hodin: 28
Předmět se zabývá aktuálními otázkami vymezených druhů občanských staveb ve
vztahu k historii i k vývojovým tendencím
Zdravotnické stavby. Stavby a soubory.
- tendence ve výstavbě zdrav. staveb, vliv vědeckotechnického rozvoje na konstrukční systém
- dispoziční zásady řešení poliklinik, nemocničních ústavů. Zdrav. technologie, její
morální stárnutí a vztah ke stav. řešení. Humanitární tendence.
- genius loci tradičních lázní a jeho vliv na doplňování těchto celků.
Kulturní stavby.
- divadelní prostor - kukátkové divadlo polyvalentní sál, akustika, osvětlení
Sportovní stavby
- tělovýchovná zařízení v územním plánování. Dispoziční a provozní zásady, řešení
prostorů pro sportovce a diváky.
- konstrukční systémy
- stadiony, vývoj a konstrukce
- bazény
Školské stavby
- řešení školských staveb ve vztahu k novým výchovným a filosofickým tendencím.
- vývojové tendence prostorové, provozní a architektonické.
- stavební systémy ve školských stavbách, variabilita a flexibilita prostorů, možnosti
dotváření prostorů studentem.
- světlo v řešení škol.
- mateřské školy, základní školy - urbanistická, provozně dispoziční a hygienická
hlediska při rekonstrukci starších zařízení
- úloha a postavení vysokého školství
Občanské stavby II.
Garant: Prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer
Počet hodin: 28
Obsah předmětu
Předmět se zabývá analýzou vývoje současného stavu a perspektivních tendencí,
vymezených druhů občanských staveb z hlediska funkce provozních potřeb, kapacitních typů, typických možností lokalizace v sídlech různé velikosti.
- stavby ubytovací
- 75 -
- stavby administrativní
- stavby pro stravování a obchod
Obnova budov
Garant: Doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger, CSc
Počet hodin: 28
Téma obnovy stavebního fondu je sledováno v celé šíři a souvislostech problematiky:
- Úkoly a cíle při obnově budov - hodnota budov, její proměny, důvody a formy obnovy budov, architektonická typologie a nové využití.
- Metodika projektování - průzkumy, kontakt s úřady, nový program - kontext.
- Praktické problémy a jejich řešení. Nosné konstrukce, obalové konstrukce a zlepšení jejich užitných vlastností, požární bezpečnost.
- Obnova budov pro bydlení, transformace průmyslové architektury, významné realizace.
Teorie vnitřního prostředí
Garant: Prof. Ing. Miloslav Jokl, DrSc.
Počet hodin: 28
Analýza řešení jednotlivých problémů, souvisejících s celým komplexem syndromu
nemocných budov (Sick Bulding Syndrom), a to zvláště: problémy tepelně - vlhkostní pohody v interiéru budov, vysoké nebo nízké hodnoty teploty a vlhkosti
proudění vzduchu, tepelná asymetrie, výskyt odérových látek, aerosolů a mikrobů,
ochrana před radonem, nepříjemné účinky statické elektřiny, nedostatek aeroiontů
v obytných a občanských budovách.
Interiér a výstavnictví
Garant: Doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.
Počet hodin: 28
Téma interiéru jako organizovaného vnitřního prostoru (uspořádané druhy, vztahy)
Základní kompoziční prvky:
materiály, povrchy, barva, světlo, akustika
Interiér a nábytek.
Technika a prostředí budov
Garant: Doc. Ing. arch. Václav Bystřický, CSc.
Počet hodin: 28
Předmět charakterizuje jednotlivé systémy, které zajišťují vnitřní prostředí budov,
typy provozních zařízení v síti pro přenos jednotlivých medií ve vztahu dispozice
ke konstrukci a architektuře budov a jejich vzájemné ovlivňování. Komplexní pojetí
systémů. Nároky různých typů objektů na technické systémy.
Komunálně technická zařízení.
Inženýrský urbanismus
- 76 -
Garant: Doc. Ing. František Medek, CSc.
Počet hodin: 28
1) Návaznost urbanizovaného prostoru na charakter a tvorbu technické infrastruktury.
2) Typologie obslužných systémů, interakce T. I. a nadzemních struktur.
3) Teorie lineárních grafů a aplikace jejich vlastností při formování geometrických
tvarů, určování výpočtových metod a stanovení technických parametrů systémů T.
I.
4) Typologické charakteristiky, hodnocení variant typologie sítí. Stupeň distribuce
obslužné sítě, průměrná transportní vzdálenost a transportní kapacity, funkční
charakteristika sítě.
5) Technické a funkční části systémů T. I., výpočtová schémata, základní požadavky na interakci mezi obslužnými systémy T. I. a vnitřními systémy v budovách v
navržených urbanistických strukturách.
6) Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba T. I. na ekologický
faktor přírodní rovnováhy.
7) Ekologická kapacita území, ekologická zátěž.
8) Inženýrský a ekologický přístup k hodnocení urbanizovaného prostoru.
Ekonomika sídel a území
Garant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
Počet hodin: 28
Aplikace obecných ekonomických pojmů a zákonitostí do urbanistické problematiky.
Trh nemovitostí, jeho vývoj v čase a závislost na prostorových vztazích. Alokace
činností (funkcí) ve městě a v regionu.
Ekonomická interpretace územního rozvoje na lokální a regionální úrovni. Hledisko
investora - developera, hledisko veřejného zájmu (města, státu). Metody hodnocení finanční proveditelnosti, ekonomická a sociální analýza projektů územního
rozvoje. Analýzy trhů pro jednotlivé druhy funkčního využití.
Příprava a realizace staveb
Garant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc., Ing. Michal Pánek
Počet hodin: 28
Stručný obsah předmětu
Předmět je zaměřen k prohloubení znalostí o komplexní problematice investičního
procesu a řízení projektu.
Jednotlivé fáze řízení procesu až po uvedení stavby do provozu. Metodika čtyř analýz činností investičního procesu v oblasti architektonicko konstrukčního a stavebně technologického řešení, inženýrské činnosti a ekonomického řešení.
Ekonomika a řízení staveb
Garant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc, Ing. Michal Pánek
Počet hodin: 28
Stručný obsah předmětu
Vztahy v investičním procesu v oblasti ekonomického prostředí tržního státu a chování podnikatelských subjektů v něm, ekonomika projektově inženýrských činnos- 77 -
tí, problematika kalkulace cen projektových a inž. činností, stavebních prací a dodávek.
Marketing a management, projektově inženýrských organizací
Garant: Doc. Ing. arch. Z. Gail, CSc., Ing. M. Pánek
Počet hodin: 28
Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v projektově inženýrských organizacích. Doktorand bude seznámen: s marketingovým řízením projektově inženýrských organizací, s marketingovou analýzou projektového
a stavebního trhu a s projektováním marketingových strategií projektově inženýrských organizací, s marketingovou strategií zpracování nabídek pro výběrová řízení.
Vybrané problémy práva v architektuře a stavebnictví
Garant: JUDr. J. Mareček
Počet hodin: 28
Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech stavebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva se zaměřením na správní řízení v průběhu investičního procesu, právní a smluvní zajištění
projektové a inženýrské činnosti během projektové přípravy staveb, realizace staveb a uvádění staveb do provozu.
Průmyslové a inženýrské stavby
Garant: Doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
Počet hodin: 15
Předmět prohlubuje znalosti v aktuálních trendech a perspektivních tendencích v
oblasti výrobních staveb a inženýrských staveb. Především ve vztahu ke sféře
technologického rozvoje.
Stručný obsah předmětu.
- Vliv postindustriálního vývoje společnosti na urbanistické koncepce vztahu průmyslu a města. Ideální modely a skutečný vývoj ve dvacátém století.
- Transformační procesy v průmyslových územích. Rozbor vybraných příkladů ve
vyspělých zemích a v ČR (Docklands, Paříž, Porúří, Sársko, Praha, Teplice
apod.)
- Průmysl znalostí - technologická centra a parky - typologie a příklady realizací.
- Způsob zakládaní technologických parků.
- Spekulativní - pronajímatelné typy staveb pro technologický rozvoj.
- Prostorová nabídka pro malé a střední podniky.
- Vliv nových technologií na koncepci průmyslových staveb.
- Druhotné využití industriálního fondu jako prostředek transformace a reaktivace.
- Soudobé trendy v koncepci inženýrských staveb.
Obor: Urbanismus a územní plánování
Územní plánování
- 78 -
Počet hodin: 28
Kurs nabízí vstupní informaci o teoretickém pozadí a konceptech urbanismu - územního plánování, jejich odrazu v systemech a metodách plánování měst a regionů v
některých zemích a ve vztazích mezi urbanismem - územním plánováním a veřejnou správou.
Obsah studia:
Teorie a praxe urbanismu - územního plánování. Myšlenkové zdroje discipliny: utopie a sociální reforma. Vznik a vývoj komplexního plánování a regionálního plánování. Školy a teorie politické analýzy, transaktivního plánování, radikálního plánování, kritická teorie progresivního plánování.
Neokonzervativismus, liberalismus, postmoderna a nová legitimizace urbanismu
plánování. Současná fragmentace urbanisticko - plánovacích konceptů a její
praktické projevy:environmentální a rozvojářské směry. Identita, kontextualismus,
laické plánování, leverage, spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Postupy a produkty územního plánování. Systémy "formálního" územního plánování
v zahraničí. Anglie a Skotsko, USA, Francie, Německo. Strategické plánování.
Současné regionální plánování.
Porovnání se současnými českými trendy, možná budoucnost.
Právo a etika v architektuře a urbanismu
Garant: JUDr. Mareček
Počet hodin: 28
Pojem a smysl práva při užívání původních zdrojů, územním rozvoji, architektonickém návrhu.
Legislativa, oprávnění, spravedlnost.
Důsledky ideologických / společenskovědních koncepcí na pojímání práce architekta
- urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus.
Důsledky ideologických / společenských koncepcí na pojímání práce architekta urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus, kooperativismus, konservatismus...
Právní společnost, právní stát.
Právní vědomí, právní prostředí a právní nástroje jako produkt společenských procesů. Konkretizace na současném právním stavu v oblasti tvorby a ochrany ŽP,
územního plánování a regionálního rozvoje, výstavby, architektury.
Různá pojetí (školy) definující úlohu architekta - urbanisty, smysl jeho činnosti, jeho
role a odpovědnost.
Etika profese architekta a urbanisty. Podnikání, profesionalita, společenská zodpovědnost. Přístup a ochrana informací. Neetické chování, porušení práva, střet
zájmů - praktické příklady a jejich rozbor
- 79 -
Ekonomika staveb a sídel - územní rozvoj a management
Počet hodin: 28
Kurs rozšiřuje informace o územním rozvoji a územním managementu, získané během předchozího studia předmětu Ekonomie staveb a sídel II - Urbanistická ekonomie (ve II. stupni denního studia).
Studentům, kteří tento předmět neabsolvovali, se doporučuje si jej předem doplnit (v
zimním semestru 1. roku studia).
Obsah studia:
Územní management, strategie a politika územního rozvoje měst v různých lokálních
ekonomických a politických podmínkách. Role veřejného a soukromého sektoru v
těchto podmínkách. Rozbory případů z evropských a severoamerických měst:
Londýn (Docklands, King's Cross), Paříž (Défense, Austerlitz), nová britská města
poslední generace, Cleveland (CBD a Flats)...
Příklady rozvojových strategií z ČR: Brno - Jižní centrum, Český Krumlov...
Ochrana a rekonstrukce památkových měst a městských historických jader
Garant: Doc. Ing. arch. Miroslav Baše
Počet hodin: 28
Kurs doktorandského studia
- prohlubuje existující základ teoretických, metodických a praktických znalostí přijatých doktorandů
- pomáhá pochopit a podporovat základní ideu záchrany a ochrany historických
hmotných fondů a souborů, zejména urbanistické aspekty ochrany a historických
celků a jejich součástí
Proč ochrana, záchrana (konzervace)?
Úvod do problematiky konzervace jednotlivých budov a celých zastavěných území
Zákony fyzického a morálního dožívání hmotných statků (zejména staveb)
Terminologie různých typů zásahů a programů obnovy, regenerace, revitalizace, atp.
Proměny názorů na ochranu a záchranu (konzervaci) památek
Analytické urbanistické práce (průzkumy a rozbory), týkající se předmětných t. j.
historických jader, umělecko - historické průzkumy, průzkumy specielních profesí
(doprava, městská infrastruktura)
Problémy řešitelné a neřešitelné
Diagnóza historických staveb a historických celků (území): návrh specifických zásahů
Legislativa související s ochranou a záchranou historických celků: městských památkových rezervací, městských památkových zón, vesnických památkových rezervací a zón
Konkrétní studie vybraných českých měst, jejich historicky cenných částí.
- 80 -
Obor: Architektura a pozemní stavitelství
Výpočetní technika
Garant: Doc. Ing. Jiří Muk, CSc.
Počet hodin: 28
Základy grafických programů. Konstruktivní geometrie se zaměřením na počítačovou
grafiku. Konstruování ploch stavebně inženýrské praxe s podporou počítače.
ArchiCAD.
Užití počítačů pro výtvarnou práci.
Aplikovaná matematika
Garant: RNDr. Václav Hník, CSc.
Počet hodin: 28
Úvod do aplikované matematiky. Vybrané partie základů počtu pravděpodobnosti a
matematické statistiky.
Úvod do teorie her a optimálního rozhodování. Zákonitosti chaotických jevů. Základy
metody konečných prvků a její využití ve stavební fyzice.
Vybrané partie z astronomie.
Vybrané statě z nosných konstrukcí
Garant: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.
Počet hodin: 28
Formy moderních nosných konstrukcí ve všech materiálových variantách, tj. z kamene, zdiva, betonu, kovů a dřeva. Vztah celkového statického konceptu k detailnímu řešení konstrukce.
Volba a hodnocení variant - kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium konkrétních příkladů z tuzemska i zahraničí. Speciální problematika řešení konstrukcí s
ohledem na vliv seismicity a poddolování. Problematika rekonstrukcí a zesilování
nosných konstrukcí.
Zakládání staveb
Garant: Ing. Tomáš Juranka, Doc. Ing. Zdeněk Štěpánek, CSc.
Počet hodin: 28
Průzkumné aktivity v projektové přípravě, využívání archivních a mapových zdrojů,
určování rizikových faktorů. Zemní tlaky. Navrhování stavebních jam v zástavbě.
Posuzování vlastností základové půdy a navrhování plošných základů. Výpočty
vertikálních základových konstrukcí - hluboké základy a hlubinné základy. Sanační postupy při přestavbách a podchycování objektů.
- 81 -
Materiálové inženýrství
Garant: Prof. Ing. arch. Jiří Hošek, DrSc.
Počet hodin: 28
Předmět si klade za cíl prohloubit znalosti o stavebních hmotách. Od popisu hmot se
přechází na výklad vlastností a chování hmot ve vztahu k jejich struktuře a složení.
Utřídění současných poznatků o chování hmot a závislosti mechanicko - fyzikálních
vlastností na vnějších vlivech a změnách prostředí, vytváří souhrn vstupních dat
pro programování nových stavebních hmot s optimálními vlastnostmi pro dané
stavební aplikace a prognózy výroby nových typů materiálů.
Novodobé konstrukce pozemních staveb
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
Počet hodin: 28
Intenzivní rozvoj vědy, techniky a technologie především v poválečném období
umožnil vývoj a radikální rozvoj nových konstrukčních principů od hlavního systému až po detail. Původní tradiční metoda navrhování je nahrazena novou inovační
(heuristickou) metodou. Výsledkem tohoto přístupu je kromě nových technických
a technologických poznatků rovněž objev nových principů estetických a jejich
uplatnění v konečném řešení architektonického díla. V předmětu budou sledovány
tyto proměny v aplikaci na jednotlivé stavební materiály.
Obalové pláště budov
Garant: Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
Počet hodin: 28
Doktorandi se seznámí s analýzou materiálového a konstrukčního řešení podzemí
budov, obvodových a střešních plášťů z hlediska hydroizolační a tepelné techniky
- nová řešení i obnova a rekonstrukce. Předmět se zabývá u podzemí budov klasickým i moderním řešením hydroizolačních soustav (materiálová báze asfalty,
fólie - přiložené tepelné izolace, konstrukční detaily) u obvodových a střešních
plášťů pak materiálovými a konstrukčními skladbami v různé expozici vnitřní a
vnější prostředí (bytové, občanské a zemědělské stavby - vzorová řešení, detaily
konstrukcí).
Beton v architektuře
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz,
CSc.
Počet hodin: 28
Historie uplatňování architektonického betonu. Požadavky na historický beton. Pohledový beton monolitický. Systémy a výroba fasádních prefabrikátů. Kotvení a
styky fasádních prefabrikátů. Povrchová úprava fasádních prefabrikátů. Zásady
aplikace monolitického a montovaného způsobu uplatnění betonu u vícepodlažních halových objektů při architektonickém ztvárnění jejich průčelí, popř. interiéru.
- 82 -
Kov v architektuře
Počet hodin. 28
Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických okruhů:
1) Kov jako hlavní stavební materiál - charakteristika základních stavebních kovů,
vývoj kovových konstrukcí, současný stav a trend vývoje.
2) Kov a architektonická forma - tuhé konstrukční systémy, visuté a zavěšené systémy, kombinované systémy. Formové ztvárnění. Exaktní metody návrhu systémů.
3) Kov v doplňkových konstrukcích - obvodové pláště budov, uplatnění interiéru, prvky drobné architektury, dekorační a doplňkové prvky.
Doplňujícím tématickým celkem bude informace o speciálních kovových konstrukcích - mosty, stožáry, věže. aj.
Kámen v architektuře
Počet hodin: 28
Obsahová náplň předmětu sestává ze čtyř tématických celků:
1) Geologie a technická petrografie - systém hornin, horniny jako stavební surovina,
stavební a dekorační kameny, působení atmosféry a hydrosféry na stavební kameny.
2) Uplatnění v architektuře - přehled druhů ušlechtilých kamenů a vhodnost stavebního materiálu, historický přehled použití kamene na doplňkové konstrukce (obklady, dlažby apod.), konstrukční systémy (klenby).
3) Umělý kámen - současná technologická, technická a estetická úroveň vyráběných
prvků, pravidla pro použití.
4) Poruchy konstrukcí z kamene - rozbor příčin a způsoby řešení nápravy.
Dřevo v architektuře
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz,
CSc.
Počet hodin: 28
Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických celků:
1) Dřevo jako hlavní stavební materiál - charakteristika dřeva pro výstavbu, technologie zpracování, použití ve stavebních konstrukcích.
2) Dřevo a architektonická forma - konstrukční systémy a jejich vliv a vztah k architektonické formě (od minulosti až po současnost), exaktní metody návrhů systémů.
3) Doplňkové dřevěné konstrukce - obvodové pláště, dřevo v interiéru, prvky drobné
architektury aj.
- 83 -
Architektonicko - konstrukční detail
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. arch. Milan Hanák,
CSc., Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
Počet hodin: 28
Kvalita řešeného detailu podmiňuje užitnou kvalitu řešeného problému. Předmět je
proto zaměřen na současný a perspektivní rozvoj teorie a tvorby detailu z hledisek
výtvarných, funkčních, materiálových, konstrukčních, fyzikálních, realizačních,
provozních a ekonomických. Pozornost je věnována problémům trvanlivosti a
spolehlivosti technického řešení a základní příčinám poruch.
Technika prostředí budov
Garant: Doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.
Počet hodin: 28
Provozní zařízení, instalační sítě.
Interakce - instalační sítě a konstrukce,
- instalační sítě, dispozice, architektura.
Moderní systémy technických zařízení v různých typech objektů.
Komunální technická zařízení.
Počet hodin: 28
Obslužné systémy technické infrastruktury, zdroje, přenosové cesty, skelety soustav,
likvidace znečištění.
Funkční ekologické a ekonomické interakce a vazby systémů, systémů sídel. Typologické charakteristiky systémů.
Autonomní funkce decentralizovaných systémů.
Inženýrský urbanismus
Počet hodin: 28
Typologické charakteristiky obslužných systémů technické infrastruktury a charakter
zástavby. Technická, ekonomická a ekologická hlediska při posuzování volby
ukládání uličních vedení do sdružených nebo společných tras, simulace vztahu.
Stanovení faktorů efektivní distribuce (distribuční faktor) hmot a energií, fakta hustoty
urbanizace.
Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba technické infrastruktury
(zdrojů) na ekologický faktor přírodní rovnováhy.
- 84 -
Architektura inženýrských staveb
Garant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Počet hodin: 28
Přehled konstrukčních systémů a technických parametrů hlavních typů inženýrských
staveb, jako východisko pro architektonický návrh silnic a jejich doprovodných
staveb, hrází a přehrad a mostů. Propojení historického přehledu se současnou
tvorbou a s výhledovými tendencemi pro budoucí realizace.
Doporučená vazba na předmět CAD.
Vybrané problémy práva v architektuře a stavebnictví
Garant: JUDr. Jan Mareček
Počet hodin: 28
Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech stavebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva, se zaměřením na správní řízení v průběhu investičního procesu a na právní a smluvní zajištění projektů a inženýrské činnosti během:
- projektové přípravy staveb,
- realizace staveb,
- uvádění staveb do provozu.
Příprava a realizace staveb
Garant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc. Michal Pánek
Počet hodin: 28
Předmět je zaměřen na prohloubení znalostí doktoranda v oblasti činností investičního procesu a řízení projektu. Doktorand se seznámí s průběhem investičního procesu ve fázích od investičního záměru až po uvedení stavby do provozu. Seznámení bude provedeno na základě metodiky čtyř analýz činností investičního procesu z oblasti:
- architektonicko konstrukčního řešení,
- stavebně technologického řešení,
- inženýrské činnosti,
- ekonomického řešení.
Marketing a management projektově inženýrských organizací
Počet hodin: 28
Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v projektově inženýrských organizacích.
Doktorand bude seznámen s:
- marketingovým řízením projektově inženýrských organizací,
- marketingovou analýzou projektového a stavebního trhu,
- projektováním marketingových strategií projektově inženýrských organizací,
- marketingovou strategií zpracování nabídek pro výběrová řízení.
- 85 -
Ekonomika stavebnictví a přípravy staveb
Počet hodin: 28
Náplní předmětu je prohloubení znalostí doktoranda v oblasti ekonomického prostředí tržního státu a chování podnikatelských subjektů v něm, stejně jako v oblasti
ekonomiky projektově inženýrských organizací a problematiky kalkulace cen stavebních prací a dodávek, a cen projektových a inženýrských činností.
CAD
Garant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Počet hodin: 28
Přehled CAD systémů, založených na Auto CAD, Auto CAD R 12, R 13, Auto Vision,
CADKON, 3D Studio a úvod do práce s nimi.
Seznámení s projektováním pozemních a inženýrských objektů metodikou CAD.
Doporučená vazba na předmět Architektura inženýrských staveb.
Obor: Dějiny architektury a rekonstrukce památek
Vývoj konstrukcí historických staveb
Garant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.
Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkurze
Náplní předmětu je informace o časovém vývoji jednotlivých druhů konstrukcí a doplňků historických staveb od středověku do přelomu 19. a 20. století, pojímaná jako jedna ze základních věcných složek zkoumání dějin architektury, resp. stavebně historického průzkumu. Struktura výuky zatím do určité míry kopíruje výuku
předmětu denního studia na FA, protože většina doktorandů tento relativně nový
předmět nemohla absolvovat.
Témata přednášek: Význam konstrukce pro stavební dílo a jeho poznání, Dřevěné
konstrukce stěn, Zděné stěny, jejich ztužování a zabezpečení otvorů, Dřevěné
stropy, Klenby, Krovy, Dveře a jejich zavěšování, Okna, Vliv historické stavební
legislativy na inovace konstrukcí (M. E.), Vytápěcí systémy a komíny, Vliv základních tradičních konstrukcí na charakter architektury velkých evropských regionů.
Opravy a úpravy historických staveb II
Garant - doc. ing. arch. Václav Girsa
Cílem výuky je umožnit souhrnný přehled v problematice obnovy historického stavebního díla, a to ve všech vzájemně provázaných tématech oboru ochrany a obnovy památek od volby metodiky a její aplikace přes projektovou přípravu až k
praktickému ošetření jednotlivých komponentů stavby, problematice řízení a dohledu na obnovovací práce. Ve výuce budou využity zkušenosti ateliéru garanta v
- 86 -
1.
2.
3.
4.
projektování a realizaci architektonického - dispozičního, konstrukčního i povrchového řešení upravovaných historických staveb včetně oprav složitějších souborů.
Osnova výuky je řazena do tématicky navazujících bloků s převahou prezentování
pracovních postupů na konkrétních praktických příkladech.
Základní cíle a nástroje kvalifikované péče o stavební památky: ochrana - zachování autenticity památek, minimalizace zásahů do objektu (údržba, konzervace,
obnova, účelová přestavba, adaptace, revitalizace památek), památková podstata, památkové pojetí, vícedisciplinová spolupráce, poznání stavby, koncepční a
projektová činnost, technika a podmínky realizace.
Specifičnost úlohy architekta v památkové praxi: pracovní metoda, odborná způsobilost, zásady pro činnost přípravnou, koncepční, koordinační, projektovou a realizační. Zásady přístupu a praktické příklady z těchto tematických okruhů: respektování urbanistické autenticity, ohleduplnost přístupu v zasahování do hmotové konfigurace a vnitřní prostorové skladby památky, reprodukce, analogie, novotvar, restaurování architektury.
Zásady ohleduplného přístupu k historickým konstrukcím a materiálům (praktický
manuál): kámen, cihla, dřevo, kov, maltovina (praktické návody k ošetření a prezentování architektury a jejích součástí).
Hodnocení památkových úprav a monitorování stavu historického stavebního fondu: kritéria pro hodnocení úspěšnosti obnovy, odborného ošetření památky - zásady, praktické příklady.
Stavebně historický průzkum
Garant - Ing. Petr Macek
Stavebně historický průzkum je nutné pokládat za jeden z klíčů k úspěšnému řešení
oprav a úprav historických objektů. Náplní předmětu bude metodika všech stupňů
podrobnosti stavebně historického průzkumu a zvláštnosti průzkumové práce u
jednotlivých stavebních druhů. V části výuky se proto počítá i s účastí dalších vyučujících, specializovaných dnes na některé druhy průzkumů, případně i s aktivní
účastí některých doktorandů, pracujících na průzkumech v oborově příbuzných
disciplínách.
Témata přednášek: Členění průzkumů podle podrobnosti zpracování od urbanistických přes soubory staveb k jednotlivým objektům, Měřické podklady pro SHP a
jejich vyhotovení, Archívní prameny pro stať „Dějiny objektu“, historické stavební
plány (M. E., P. V.), Popisná část SHP (architektonický rozbor, detaily, závady,
vazby na předměty DA a HK), Koncept grafické analýzy - SHP, arch. a pam. hodnocení, Závěry SHP (stavební historie, doporučení pro budoucí úpravy a funkční
využití, čistopisy grafické analýzy, Průzkumy a hodnocení souborů objektů (městských bloků, hradů apod.), Zvláštnosti průzkumů vesnických staveb (J. Š.)., Průzkumy torzální architektury ve spolupráci s archeologií (F. G.), Postupné budování
informační základny o velkých souborech na příkladu Pražského Hradu (P. Ch.).
Exkurze - Pražský Hrad, blok mezi Liliovou a Michalskou na Starém Městě, Kotce).
Historická zástavba české vesnice
Garant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.
- 87 -
Cílem předmětu je komplexní poznání historické vesnické stavební tvorby, t. j. nejen
vývoje typologie a konstrukcí objektů, ale i vývoje vesnického urbanismu a historické sociální skladby vesnice. Předmět bude na přechodnou dobu blízký obdobnému předmětu z denního studia na FA, který většina doktorandů při svém dosavadním studiu ještě nemohla absolvovat. Kromě zájemců právě o tuto problematiku bude povaha probíraného materiálu vhodná i jako průprava pro podrobnější
studium stavebně historického průzkumu, historické typologie a konstrukcí, a také
pro doktorandy, kteří se budou zabývat různými hledisky regenerace vesnického
prostředí na oboru Urbanismus a územní plánování.
Témata přednášek: Vývoj půdorysného a prostorového uspořádání domu, Urbanismus a sociální skladba zástavby, Základní historické a písemné prameny, Konstrukce, Hospodářské stavby, Regiony, Širší evropské souvislosti, Základní znaky
tradičního vesnického domu v Čechách jako východisko pravidel pro kontextuální
úpravu a novostavbu.
- 88 -
Směrnice děkana fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
číslo 2
Pravidla pro studium na Fakultě architektury ČVUT v Praze
v akademickém roce 1999/2000
Základní ustanovení
Tato směrnice je prováděcím předpisem Studijního a zkušebního řádu pro studenty
ČVUT v Praze, který je vnitřním předpisem fakulty architektury ČVUT v Praze ve
smyslu § 33 odst. 2 zákona o vysokých školách č.111/1998 Sb. ze dne 22. 4.
1998, a byla schválena vědecko uměleckou radou fakulty architektury ČVUT dne
16. 6. 1999 a akademickým senátem fakulty architektury ČVUT dne 30. 6. 1999
Uskutečňované studijní programy na fakultě architektury
(viz příloha Statutu FA ČVUT v Praze)
Název studijního progra- Název studijního oboru
mu (kód KKOV)
Architektura a urbanismus Architektura
bakalářský (35 - 01 - R)
magisterský (35 - 01 -T)
magisterský navazující
Architektura a urbanismus Teorie architektonické
doktorský (35 - 01 - V)
tvorby
Urbanismus a územní
plánování
Dějiny architektury a
rekonstrukce památek
Architektura a pozemní
stavitelství
Standardní doba studia
7 sem.
11 sem.
(od ak. roku 2000/01
-12 sem.)
5 sem.
Titul
Bc.
Bakalář
Ing. arch.
Inženýr architekt
6 sem.
Ing. arch.
Inženýr architekt
Ph.D.
6 sem.
Ph.D.
6 sem.
Ph.D.
6 sem.
Ph.D.
Všechny programy jsou uskutečňovány v českém a anglickém jazyce
Forma studia: bakalářský a magisterský program - prezenční a kombinovaná
doktorský program - prezenční, kombinovaná a distanční
Magisterský studijní program:
Základním dokumentem magisterského studijního programu je studijní plán a doporučený časový plán studia magisterského studijního programu.
Délka a členění studia
Studium magisterského studijního programu má dva bloky, standardní doba studia je
11 semestrů. Standardní doba studia I.bloku je 6 semestrů, standardní doba studia II. bloku jsou 4 semestry. 11. semestr je určen pro diplomovou práci a její obhajobu.
- 89 -
Kreditový systém
Kreditový systém je užíván pro kvantifikované hodnocení studia (hodnocení zátěže
studenta podle studijního plánu). Systém je jednotný pro celé ČVUT v Praze.
Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní délce
studia a doporučeném časovém plánu studia - v akademickém roce za 28 týdnů
výuky 60 kreditů, v semestru za 14 týdnů výuky 30 kreditů. V prvním stupni je nutné získat 180 kreditů, ve druhém stupni 150 kreditů. Minimální počet kreditů, kontrolovaný před zahájením akademického roku a nutný pro pokračování ve studiu je
za první akademický rok studia (2 semestry)- 20kreditů, za každý další akademický rok studia (2 semestry) 30 kreditů.
Předměty a jejich návaznosti
Studijní plán stanovuje předměty povinné, povinně volitelné a volitelné. Povinně volitelné předměty si student zapisuje podle svého zájmu do výše celkového požadovaného počtu kreditů. Za volitelné předměty se nezískávají kredity.Studijní plán
představuje doporučeném pořadí předmětů v rámci I.a II.stupně. Z důvodů obsahové návaznosti předmětů může být vyučujícími stanoven požadavek dílčích posloupností v absolvování předmětů.
Výuka probíhá nejčastěji formou přednášek, cvičení, seminářů a ateliérů a nebo jejich kombinací. Účast na přednáškách je doporučená, účast na ostatních formách
výuky je zpravidla kontrolována. Pravidla určují ústavy ve smyslu odstavce Přihlašování do předmětů.
Akademický rok a jeho organizace
Akademický rok je organizován na zimní semestr, zkouškové období zimního semestru, letní semestr, zkouškové období letního semestru a prázdniny.
První týden zkouškových období po obou semestrech je určen na dopracování grafických prací, především ateliérových projektů.
Průběh studia
První blok
Zápis do prvního bloku studia je zároveň zápisem do studijního programu. Dnem
zápisu a složením imatrikulačního slibu se přijatý uchazeč stává studentem fakulty architektury ČVUT v Praze.
Student si podle studijního plánu zapisuje soubor předmětů stanovených pro první
blok studia (celkem 180 kreditů). Zápisem se zároveň student zavazuje
k zakončení zapsaných předmětů způsobem předepsaným ve studijním plánu
(zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet). První blok studia je ukončen po zakončení všech předmětů zapsaných studentem podle studijního plánu (180 kreditů).
Standardní doba studia prvního bloku je 6 semestrů (3 roky). Maximální možná doba
studia prvního bloku je 5 let. Po uplynutí této doby bude studentovi, který nedokončil první blok předepsaným způsobem, ukončeno studium podle čl. 20, odst. 5,
písm. b.
Druhý blok
Do druhého bloku se student může zapsat pouze na základě úspěšného ukončení
prvního bloku. Ve zvláště odůvodněných případech může děkan na žádost studenta povolit podmínečný zápis do druhého bloku studia. Podmínky podmínečného zápisu budou stanoveny individuálně. Student si podle studijního plánu zapíše
soubor předmětů stanovených pro druhý blok studia (celkem 120 kreditů). Zápisem se zároveň student zavazuje k zakončení zapsaných předmětů způsobem
- 90 -
předepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet). Druhý
blok studia je ukončen po zakončení všech předmětů zapsaných studentem podle
studijního plánu (120 kreditů).
Standardní doba studia druhého bloku jsou 4 semestry.
Kontrolované úseky studia
Kontrola kreditů se provádí vždy před začátkem dalšího akademického roku. Při
kontrole kreditů se ověřuje splnění předepsaného minimálního počtu kreditů pro
postup do dalšího akademického roku:
Minimální počet kreditů
- za první akademický rok studia (2 semestry) - 20 kreditů
- za každý další akademický rok studia (2 semestry) - 30 kreditů.
Pokud student nesplní před začátkem dalšího akademického roku předepsaný minimální počet kreditů, bude mu studium ukončeno podle čl. 20 odst.5 písm. b.
Přihlašování do předmětů
Předměty (povinné, povinně volitelné)
Student se před začátkem každého semestru rozhodne, které zapsané předměty
bude v příslušném semestru studovat a provede v termínech stanovených časovým plán akademického roku přihlášení dohodnutým způsobem na jednotlivých
ústavech, popřípadě jiným, předem určeným způsobem.
Garant předmětu (ústav) je povinen přihlášeným studentům na první hodině předat
písemné požadavky, které stanovují průběh semestru a podmínky, za jakých bude
předmět zakončen. Student má právo se z předmětu písemně odhlásit, a to nejpozději do konce druhého týdne semestru. Tuto skutečnost oznámí jak příslušnému ústavu, tak studijnímu oddělení. Po tomto termínu budou seznamy přihlášených studentů předány studijnímu oddělení a na případné další změny se nebude brát zřetel.
Ateliéry (povinné, povinně volitelné), ZAN
Do ateliérů se student přihlašuje na přihlašovacích arších, které jsou v termínech
stanovených časovým plánem akademického roku vyvěšeny ve 13.patře budovy
A fakulty architektury. Přihlášení může probíhat i jiným, předem určeným způsobem.
Na přihlašovacích arších uvede vedoucí ateliéru témata zadávaných semestrálních
prací, pedagogický cíl (ve vztahu ke studijnímu plánu) a maximální počet přijímaných studentů.
Dále zde musí být oznámen termín povinné schůzky ateliéru v prvním týdnu semestru v hodinách určených rozvrhem..
Bude-li počet studentů přihlášených do ateliéru větší než uvedené maximum na přihlašovacích arších, provede se na této schůzce výběr studentů z nadpočetného
množství dohodou s vedoucím ateliéru, eventuálně losováním. Vedoucí ateliéru
může přednostně vybrat ty studenty, kteří již v jeho ateliéru studovali. Studenti
přihlášení nově mohou být vybíráni losováním. Studenti, kteří nebyli do zvoleného
ateliéru zařazeni, si volí jiný atelier, a to nejpozději do konce druhého týdne semestru. Volbu jiného ateliéru mají i ostatní studenti (např. po podrobnějším seznámení se zadáním semestrálního projektu) a to nejpozději do konce druhého
týdne semestru. Z původně zvoleného ateliéru se odhlásí písemně.
Po tomto termínu budou seznamy přihlášených studentů předány studijnímu oddělení jako definitivní a na případné další změny se nebude brát zřetel.
Zakončení předmětu
- 91 -
Předmět může zakončit jen student, který má předmět zapsán (v rámci zápisu do
příslušného stupně studia) a na který se před začátkem semestru řádně přihlásil.
Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu,
vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. Zakončením předmětu získá student
přiřazený počet kreditů.
Předměty, které student úspěšně nezakončil, si může zapsat podruhé. Každý předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.
Ověřování a hodnocení studijních výsledků
Povinně používaná klasifikační stupnice:
výborně
velmi dobře
1
2
dobře
3
nevyhověl
4
Hodnocení ateliérů (ZANu)
Student, který zpracovává semestrální projekt (návrh) v některém z ateliérů fakulty,
musí svou práci odevzdat a vystavit v ateliérových místnostech fakulty
v termínech uvedených v časovém plánu akademického roku.
Odevzdané práce musí být oklasifikovány v průběhu prvního týdne a klasifikace musí být na výstavě zveřejněna. Ateliérové práce se hodnotí klasifikovaným zápočtem. Vedoucí ateliéru hodnotí práce zpravidla formou veřejné rozpravy při výstavě
projektů. Nejpozději do dvou týdnů po termínu odevzdání semestrálních prací musí být klasifikace předána na studijní oddělení.
Pokud student neodevzdá semestrální projekt v termínu určeném časovým plánem,
může mu v odůvodněných případech vedoucí ateliéru povolit náhradní termín
odevzdání a to nejpozději do konce prvního týdne výstavy. Tato okolnost musí být
na výstavě zveřejněna.
Vedoucí ústavu může v odůvodněných případech studentovi, který neodevzdá semestrální projekt v termínu určeném časovým plánem, povolit náhradní termín a
to nejpozději do 4 týdnů po řádném termínu odevzdání. Práce je klasifikována
v rámci semestru, ve kterém byla zpracována, ale vystavena je v následujícím
semestru. Tato okolnost musí být na výstavě zveřejněna.
Pokud ani v náhradním termínu student semestrální práci neodevzdá, je hodnocen
známkou „nevyhověl“. V jiných termínech student nemůže klasifikovaný zápočet
z atelieru (ZANu) získat.
Zápočtem se potvrzuje, že student splnil požadavky, stanovené garantem předmětu
(ústavem) na začátku semestru.
Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění stanovených požadavků a
úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm.
Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci
udělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností
vedoucí ústavu.
Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet,
může se do předmětu zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zápočet nezískal, ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20
odst. 5 písm. b).
Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu,
prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky
hodnotí učitel klasifikačním stupněm.
- 92 -
Termíny zkoušek jsou vyhlašovány v dostatečném počtu podle počtu studentů zapsaných do předmětu, a to především ve zkouškových obdobích akademického
roku. Termíny zkoušek mohou být vypisovány i během semestru. Datum a místo
konání zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušky musí být
zveřejněna na obvyklých místech. Studenti se ke zkoušce přihlašují písemně na
vyvěšené archy, popřípadě jiným, přesvědčivě sledovatelným způsobem. Odhlásit
ze zkoušky se student může nejpozději pracovní den před termínem zkoušky, na
který se přihlásil. Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který byl přihlášen, bez řádné omluvy, je klasifikován stupněm „nevyhověl“.
V odůvodněných případech může student svou neúčast u zkoušky omluvit nejpozději
do 5 pracovních dnů po termínu na který se přihlásil. Uznání omluvy je plně
v kompetenci vedoucího ústavu.
Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky
mohou být i komisionální.
Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím
hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.
Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou „nevyhověl“, může konat zkoušku
v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu
klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném termínu.
Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhém
opravném termínu známkou „nevyhověl“, může si tento předmět zapsat znovu.
Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravném
termínu klasifikován známkou „nevyhověl“, ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Evidence
Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející
uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datum
konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň “nevyhověl” se
do výkazu o studiu neuvádí.
Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu.
Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho
udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačního
stupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň “nevyhověl” se do
výkazu o studiu neuvádí.
Udělení nebo neudělení zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu a klasifikaci
zkoušky (včetně hodnocení „nevyhověl“) předá obratem příslušný garant předmětu (ústav) studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohoto
hlášení určí děkan. Ústav je povinen vést o těchto výsledcích vlastní písemnou
evidenci nezávislou na informačním systému a archivovat ji po dobu deseti let.
Přerušení studia
Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia
povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je jeden
semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průběhu
zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů.
S výjimkou závažných důvodů lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení
prvního akademického roku.
Nejdelší možná celková doba přerušení studia je 4,5 roku. Doba přerušení studia se
započítává do celkové délky studia.
- 93 -
Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium
přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném
termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností a studentovi se ukončí studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Přestupy
Přestupy na fakultu architektury ČVUT jsou možné pouze z fakult architektury jiných
vysokých škol po absolvování 1. ročníku. Přestupy z jinak zaměřených fakult
(škol) jsou možné pouze po absolvování přijímacího řízení na FA. Počet možných
přestupů pro akademický rok určí děkan po uzavření přijímacího řízení
Žádost o přestup podávají studenti děkanovi fakulty prostřednictvím studijního oddělení vždy do 30. června.
Přílohou žádosti je potvrzený přehled absolvovaných předmětů, souhlas domovské
fakulty, portfolio dosavadních prací (formát A3) a česky psaný životopis.
Výběr provede děkan na základě závažnosti důvodu přestupu a dosavadních studijních výsledků.
Rozhodnutí děkana bude písemně oznámeno všem žadatelům vždy do 31. srpna.
Uzavření studia
Za uzavření studia se považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty podle doporučeného studijního
plánu.
Ukončení studia
Student ukončuje studium fakulty architektury absolvováním studia v příslušném
studijního programu. Dnem řádného ukončení je den, kdy byla vykonána obhajoba diplomního projektu jako poslední část státní závěrečné zkoušky.
Dále student ukončuje studium jeho zanecháním
Studium bude dále ukončeno studentovi, který nesplnil následující požadavky a studijní povinnosti (čl. 20, odst. 5, písm. b):
- nedosáhl minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího akademického roku
- neukončil studium prvního bloku v maximální době 5 let
- neukončil studium do deseti let od prvního zápisu do studijního programu
- nezakončil předmět předepsaným způsobem ani při druhém (opakovaném)
zapsání
- nezapíše-li se v posledním možném termínu do části studia (I. blok, II. blok,
diplomní projekt) a předepsaným způsobem se neomluví
- nezapíše-li se na diplomní práci tak, aby celková délka studia včetně ODP nepřesáhla 10 let, a aby případné opakování diplomního projektu včetně ODP nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia.
- který při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci neodevzdal v termínu,
nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo obhajobě
diplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl
- nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovních
dnů se písemně neomluví
- nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovních
dnů se písemně neomluví
- je vyloučen rozhodnutím disciplinární komise fakulty architektury
- byl přijat ke studiu na základě svého podvodného jednání
- 94 -
Státní závěrečné zkoušky (SZZ)
Státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, je-li student připraven k výkonu povolání
architekta.
SZZ se skládá ze státních zkoušek z předmětových bloků (SZ) a z obhajoby diplomní práce (ODP).
Státní zkoušky z předmětových bloků (SZ) jsou:
Navrhování budov a urbanismus (garant ústav 518)
Dějiny a teorie architektury (garant ústav 513)
Pozemní stavitelství (garant ústav 523)
Podmínkou k připuštění k SZ je:
- úspěšné ukončení prvního bloku studia
- splnění požadovaných kreditů za příslušný předmětový blok ve druhém bloku studia:
Navrhování budov a urbanismus:
TKZ I.
Dějiny a teorie architektury:
TA I.
Pozemní stavitelství:
PS V., VI, TZI III., SF I., P II
- podání přihlášky k SZ na příslušných ústavech, garantech SZ
Podmínkou zahájení diplomní práci je:
- úspěšné vykonání všech SZ
- splnění požadovaných kreditů za druhý blok studia
- absolvování předepsané odbor. praxe podle učeb. plánu
- zápis k vypracování diplomové práce a vykonání ODP v termínech určených časovým plánem akademického roku
- předložení výkazu o studiu
Podmínkou připuštění k ODP je vypracování diplomové práce (projektu) v termínech,
stanovených časovým plánem akademického roku
Termín konání SZZ (části SZ) se nespecifikuje.
Termín zápisu na diplomní projekt musí být zvolen tak, aby celková délka studia
včetně ODP nepřesáhla 10 let, a aby případné opakování diplomního projektu
včetně ODP nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia.
Nezapíše - li se student do tohoto termínu k vypracování diplomní práce, bude mu
studium ukončeno podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Diplomní projekt lze vypracovávat 2× během školního roku a to v termínech uvedených v časovém plánu akademického roku.
Diplomní práce (DP) je architektonický nebo urbanistický projekt, popřípadě teoretická práce.
Písemné zadání diplomní práce předá studentovi vedoucí diplomní práce v den jeho
zahájení. Součástí zadání je i stanovení rozsahu zpracování diplomního projektu.
(Tématický okruh diplomního projektu může být studentovi zadán již jeden rok
před plánovaným zahájením v rámci předdiplomního semináře.)
Termín odevzdání diplomních prací je uveden v časovém plánu akademického roku,
stejně jaku den jejich obhajoby
Vedoucí diplomní práce stanoví kritéria hodnocení a navrhne oponenta z řad pedagogů jiné fakulty nebo odborníků z praxe.
Nedílnou součástí diplomního projektu je portfolio (zmenšené kopie projektu) formátu A3, které se odevzdávají při ODP a jsou archivovány na fakultě.
Diplomní práci hodnotí před ODP vedoucí diplomové práce a oponent diplomové
práce. Student má právo seznámit se s hodnoceními vedoucího a oponenta nejpozději 3 dny před termínem konání ODP.
Průběh SZZ (části SZ):
- 95 -
SZ se skládají před zkušební komisí (viz dále). SZ řídí a za činnost komise odpovídá
předseda komise. SZ jsou veřejné. Na závěr každé SZ musí být student komisí
SZ seznámen s výsledkem SZ.
SZ z předmětového bloku se koná v jednom dni.
V jednom dni lze skládat pouze jednu SZ z předmětového bloku
Průběh SZZ (části ODP):
ODP je před zkušební komisí (viz dále). ODP řídí a za činnost komise odpovídá
předseda komise. ODP jsou veřejné. ODP se koná v jednom dni.
Na závěr ODP musí být student seznámen s výsledkem ODP, celkovým výsledkem
SZZ a celkovým výsledkem studia.
Klasifikace SZZ
Při hodnocení státní závěrečné zkoušky nebo její části se povinně užívá stejné klasifikační stupnice, jako u klasifikovaných zápočtů a zkoušek během studia.
Výsledné hodnocení státní závěrečné zkoušky se skládá z výsledků jednotlivých
částí. Třech SZ z předmětových bloků a diplomního projektu a jeho obhajoby.
Student, který byl při SZZ klasifikován jen z jedné z částí známkou "velmi dobře" (2)
a z ostatních částí známkou "výborně" (1), vykonal SZZ s celkovým výsledkem
"výborně" (1).
Student, který byl při SZZ klasifikován z jedné části známkou "dobře" (3) a z ostatních částí známkou "výborně" (1) nebo "velmi dobře" (2), vykonal SZZ s celkovým
výsledkem "velmi dobře" (2).
Student, který byl při SZZ klasifikován všech částí alespoň známkou "dobře" (3), vykonal SZZ s celkovým výsledkem "dobře" (3).
Student, který byl při SZZ klasifikován z kterékoli části známkou "nevyhověl" (4), celkový výsledek SZZ se klasifikuje "nevyhověl".
Celkový výsledek studia se hodnotí stupni
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
Celé studium absolvuje s hodnocením “prospěl s vyznamenáním” ten student, který
během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru max. 1,50,
v průběhu studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován známkou dobře a státní
závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně.
Náhradní termíny SZZ
Děkan studentovi určí náhradní termín odevzdání diplomní práce, jestliže neodevzdal diplomní práci včas, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluva
byla děkanem uznána. Obhajoba diplomní práce se může konat v dalším termínu
určeném časovým plánem akademického roku.
Děkan studentovi určí náhradní termín státní zkoušky z předmětového bloku, jestliže
se nedostavil v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo
jejímu opakování, neúčast do pěti pracovních dnů písemně řádně omluvil a omluva byla děkanem uznána.
Opakování SZZ
Studentovi určí děkan termín pro opakování diplomní práce a ODP, jestliže
neodevzdal diplomní práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil,
nebo omluva nebyla děkanem uznána nebo neodevzdal diplomní práci ve stanoveném náhradním termínu.
Studentovi určí děkan termín pro opakování SZ z předmětového bloku, jestliže se
v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nedostavil a svoji neúčast řádně do pěti pracovních dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné
- 96 -
zkoušky pokud jeho obhajoba diplomní práce nebo státní zkouška
z předmětového bloku byla hodnocena “nevyhověl” popřípadě všechny předepsané části státní závěrečné zkoušky byly hodnoceny “nevyhověl”.
Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla hodnocena
“nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou.
Pokud byla obhajoba diplomní práce hodnocena známkou “nevyhověl” rozhodne
zkušební komise zda je podmínkou pro opakování části státní závěrečné zkoušky
i vypracování nové diplomní práce.
Studentovi, který i při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci neodevzdal
v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo obhajobě diplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl, se ukončuje studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Zkušební komise
Na FA ČVUT jsou zřizovány zkušební komise pro:
- státní zkoušky z předmětových bloků:
Navrhování budov a urbanismus
Dějiny a teorie architektury
Pozemní stavitelství
- obhajoby diplomních prací
Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více zkušebních komisí.
Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále další
odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komise jsou
též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem školství mládeže
a tělovýchovy ČR. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.
Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích
členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a
všichni přítomní členové zkušební komise.
Bakalářský studijní program:
Základním dokumentem bakalářského studijního programu je studijní plán a doporučený časový plán studia bakalářského studijního programu.
Délka a členění studia
Standardní doba studia bakalářského studijního programu je 7 semestrů. 6 semestrů
je totožných s I. blokem magisterského studia.
7. semestr vykoná student bakalářské zkoušky a vypracuje bakalářskou práci a její
obhajobu.
Další ustanovení odpovídají přiměřeně Studijnímu plánu magisterského studijního
program
Doktorské studijní programy:
se v plném rozsahu řídí ustanoveními Studijního a zkušebního řádu pro studenty
ČVUT v Praze, část čtvrtá - studium v doktorských studijních programech
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem podpisu děkana fakulty architektury ČVUT
v Praze.
- 97 -
Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
děkan fakulty architektury
- 98 -
Akademický senát
Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
se podle zákona a. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů o vysokých školách,
(dále jen "zákon") usnesl na tomto Statutu fakulty architektury Českého vysokého
učení technického v Praze:
Statut
Fakulty architektury
Českého vysokého učení technického v Praze
Statut Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen
"statut") upravuje její činnost, řízení a organizaci v rámci Českého vysokého učení
technického v Praze.
Část první - Úvodní ustanovení
Článek 1 - Základní ustanovení
1. Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "FA")
je součástí Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT").
Sídlem FA je Praha. Adresa FA zní: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Thákurova 7, 166 34 Praha 6 - Dejvice.
2. FA byla zřízena jako součást ČVUT na základě nařízení vlády ČSR č.j. 107/1976
ze dne 8. září 1976. Navazuje na tradici vysoké školy architektury a pozemního
stavitelství a pozdější fakulty architektury a pozemního stavitelství.
3. Zkrácený název fakulty je FA v Praze, ve zkratce FA ČVUT, resp. FA. Překlady
názvu do cizích jazyků jsou uvedeny v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).
Článek 2 - Akademická obec, akademická práva a svobody
1. Akademická obec FA definovaná v § 25 odst. 3 zákona vykonává samosprávu FA
přímo nebo prostřednictvím samosprávných orgánů FA v souladu se Statutem
ČVUT a vnitřními předpisy ČVUT.
2. Akademické svobody a akademická práva jsou upraveny v § 4 zákona.
3. Na FA je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických
hnutí (§ 2 odst. 10 zákona). Na FA mohou vznikat a působit odborová, zájmová a
stavovská občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA.
Článek 3 - Postavení FA
1. Postavení FA je dáno zákonem, Statutem ČVUT a tímto statutem.
2. FA vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další
tvůrčí činnost.
3. V návaznosti na plnění svého základního úkolu podle předchozího odstavce vykonává FA rovněž doplňkovou činnost (§ 20 odst. 2 a § 24 odst. 1 písm. h) zákona).
4. Fakulta není právním subjektem. Fakulta má právo ve věcech stanovených v § 24
odst. 1 zákona a v § 24 odst. 3 a § 31 odst. 4., 5. Statutu ČVUT samostatně rozhodovat nebo jednat jménem ČVUT.
- 99 -
5. Fakulta používá kulatého razítka s malým státním znakem České republiky a textem "České vysoké učení technické v Praze - Fakulta architektury".
Část druhá - Oblasti samosprávné působnosti FA
Článek 4 - Poslání FA, dlouhodobý záměr
1. Fakulta má technické a umělecké zaměření. Samostatně a svobodně rozvíjí
vzdělávací, teoretickou, praktickou, uměleckou a další odborné činnosti v humanitních, technických a uměleckých disciplínách, potřebných pro rozvoj architektury
a urbanismu
v souladu s potřebami společnosti.
2. Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další
tvůrčí činnosti FA (dále jen "dlouhodobý záměr FA") je základním programovým
dokumentem FA. Dlouhodobý záměr FA:
- je připravován v souladu s dlouhodobým záměrem ČVUT
- vychází zejména z koncepce rozvoje ČVUT a koncepce rozvoje FA,
- je využíván zejména při návrzích případných organizačních změn, přípravě nových studijních programů a výzkumných záměrů.
3. Dlouhodobý záměr FA schvaluje po projednání ve Vědecko umělecké radě FA
(dále jen "VUR FA") (§ 30 zákona) Akademický senát FA (dále jen "AS FA").
Článek 5 - Činnost studijní a vzdělávací
1. Činnost studijní jako základní právo a povinnost studenta a činnost pedagogická,
vědecká a výzkumná, nebo umělecká jako základní právo a povinnost učitele se
uskutečňuje v rámci akademických svobod. V pedagogické činnosti se využívají
výsledky vědeckého bádání a tvůrčí technické i umělecké činnosti akademických
pracovníků a studentů.
2. Studium na FA se uskutečňuje v rámci studijních programů a programů celoživotního vzdělávání (§ 2 zákona). Přehled akreditovaných studijních programů je
veden v Příloze č. 2.
Článek 6 - Přijímání ke studiu
1. Pro přijetí ke studiu ve studijním programu musí uchazeč splňovat obecné podmínky podle § 48 zákona a podmínky stanovené Řádem přijímacího řízení ČVUT
(Příloha č. 3 Statutu ČVUT). Součástí přijímacího řízení do magisterského a bakalářského studia jsou talentové zkoušky. Další podmínky pro přijetí na studijní
programy na FA vyhlašuje děkan po předchozím schválení v AS FA.
2. Přijímání cizinců ke studiu ve studijních programech v cizím jazyce se řídí Řádem
přijímacího řízení ČVUT (Příloha č. 3 Statutu ČVUT) a Podmínkami studia cizinců
na ČVUT (Příloha č. 4 Statutu ČVUT). Případné další podmínky pro přijímání cizinců pro studium v cizím jazyce stanoví děkan po předchozím schválení v AS
FA.
Článek 7 - Bakalářské, magisterské a doktorské studium
1. Bakalářské, magisterské a doktorské studium ve studijních programech se uskutečňuje podle Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT, který vydává
rektor po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "AS ČVUT") jako
vnitřní předpis ČVUT.
- 100 -
2. Bakalářské a magisterské studijní programy se ukončují státní závěrečnou zkouškou (§ 45, § 46 a § 53 zákona). Doktorské studijní programy se ukončují státní
doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce (§ 47 a § 53 zákona). Podmínky státních zkoušek stanoví Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT.
3. Specifické podmínky studia uvádějící členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, pravidla a podmínky pro vytváření
studijních plánů, podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho
řádném ukončení, jsou uvedeny v pedagogické dokumentaci studijního programu.
Článek 8 - Celoživotní vzdělávání
1. FA poskytuje v rámci své vzdělávací činnosti programy celoživotního vzdělávání.
2. Bližší podmínky pro přijetí, průběh, ukončení a výši úhrady programů celoživotního
vzdělávání upravuje Řád celoživotního vzdělávání, který po projednání v AS
ČVUT vydává rektor ČVUT.
Článek 9 - Podmínky studia cizinců
1. Podmínky studia cizinců stanoví čl. 9 a 11 Statutu ČVUT a Příloha č. 4 Statutu
ČVUT.
Článek 10 - Tituly a doklady o ukončení studia
1. Po řádném ukončení studia uděluje ČVUT absolventům bakalářských studijních
programů akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc.") podle § 45 zákona, magisterských studijních programů titul "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch."),
podle § 46 zákona.
2. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický
titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) podle § 47 zákona.
3. Jako doklad o absolvování bakalářského, magisterského a doktorského studia
vydává ČVUT diplomy a vysvědčení podle § 57 zákona.
4. Účastníkům programů celoživotního vzdělávání vydává osvědčení o jeho absolvování ČVUT.
Článek 11 - Poplatky spojené se studiem
1. Poplatky spojené se studiem jsou vybírány FA na základě pravidel stanovených v
§ 58 zákona, v čl. 11 Statutu ČVUT, čl. 5 odst. 6 Řádu přijímacího řízení ČVUT a
Přílohy č. 4 Statutu ČVUT.
Článek 12 - Stipendia
1. Studentům FA se poskytují stipendia podle pravidel stanovených Stipendijním řádem FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis FA.
Článek 13 - Vědecká, tvůrčí, technická a umělecká činnost
1. Vědecká, tvůrčí technická a umělecká činnost je základním právem a povinností
akademického pracovníka FA. Uskutečňuje se v rámci akademické svobody vědeckého bádání a tvůrčí technické a. umělecké činnosti a slouží též jako základ
pedagogické činnosti. FA je otevřena ke spolupráci s vědeckými a uměleckými
pracovišti v České republice i v zahraničí.
2. Vědecká činnost se na FA uskutečňuje ve vědních oblastech uvedených ve statutu FA a jejím organizačním řádu v souladu s dlouhodobým záměrem FA a konkrétními výzkumnými záměry jednotlivých pracovišť. Fakulta usiluje o vytvoření
- 101 -
vhodných podmínek pro vědeckou činnost svých akademických pracovníků a studentů. Analogicky se uskutečňuje i tvůrčí technická a umělecká činnost.
3. FA jménem ČVUT vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty při spolupráci v
oblasti vědecké, tvůrčí a umělecké činnosti a v zájmu realizace a obchodního využití výsledků této činnosti.
Článek 14 - Zahraniční styky
1. FA organizuje a rozvíjí zahraniční styky a aktivity. Zahraniční styky mohou na FA
uskutečňovat též občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA, popř. zaměstnanci a studenti individuálně.
2. Zahraniční styky se uskutečňují v oblastech vzájemné pedagogické, vědecké, výzkumné a vývojové, umělecké, hospodářské a kulturní spolupráce.
3. Smluvní vztahy se zahraničními partnery musí být v souladu s českými obecně
závaznými právními předpisy, popř. s mezinárodními dohodami, které jsou pro
Českou republiku závazné. Smlouvy mohou být podepisovány pouze osobami,
které jsou oprávněny jednat v těchto otázkách jménem ČVUT.
Článek 15 - Výroční zprávy, hodnocení činnosti FA
1. Děkan předkládá každoročně AS FA ke schválení výroční zprávu o činnosti FA a
výroční zprávu o hospodaření FA.
2. Po schválení AS FA předkládá děkan výroční zprávy rektorovi a zveřejňuje je prostřednictvím internetu.
3. Závěry výročních zpráv se využívají v řídicí činnosti a pro účely případného upřesnění dlouhodobého záměru FA.
4. Na FA se provádí pravidelné hodnocení vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti v souladu s dlouhodobým záměrem činnosti
ČVUT.
5. Součástí hodnocení vzdělávací činnosti jsou ankety studentů, pořádané v každém
akademickém roce.
6. Hodnocení vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti se provádí každoročně. Vychází zejména z kvantifikovaných parametrů užívaných v
rámci rozpočtových pravidel pro rozdělování příspěvku na vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.
7. Souhrnné výsledky hodnocení podle odstavců 5 a 6 jsou uváděny ve výročních
zprávách o činnosti, v nichž jsou uváděná fakta analyzována i z hlediska kvality
jednotlivých činností FA a jejího vývoje.
8. VUR FA hodnotí každoročně v souvislosti s výroční zprávou kvalifikační vývoj
akademické obce, průběh a úroveň habilitačních a profesorských řízení a rozvoj
doktorských studijních programů.
9. V intervalu 3 až 5 let se opakuje na základě pokynu rektora souborné hodnocení
kvality řídicího procesu FA, uskutečňovaných studijních programů i programů vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti podle standardní evropské metodiky, tj. zpracováním detailní vlastní hodnotící zprávy, jejím následným posouzením skupinou externích expertů včetně posouzení reality přímo ve
škole a následným závěrečným hodnocením. Výsledky souborného hodnocení
kvality všech aktivit FA se zveřejňují, využívají pro operativní opatření děkana a
vedoucí jednotlivých pracovišť.
Část třetí - Orgány FA
- 102 -
Článek 16 - Členění orgánů
1. Samosprávnými akademickými orgány FA jsou:
- AS FA,
- děkan,
- VUR FA,
- disciplinární komise FA.
2. Dalším orgánem FA je
- tajemník.
Článek 17 - Akademický senát FA
1. AS FA je samosprávným zastupitelským orgánem FA.
2. Právní postavení AS FA je upraveno v § 26 a § 27 zákona.
3. AS FA se skládá z volených zástupců akademické obce FA (§ 26 odst. 1 zákona).
4. AS FA a jeho členové jsou odpovědni za svou činnost členům akademické obce
FA. Při výkonu své funkce nejsou členové AS FA vázáni názorem jiných samosprávných akademických orgánů FA a dalších vedoucích zaměstnanců FA. Členové AS FA dbají zájmů FA jako celku, a při rozhodování se řídí svým svědomím.
5. AS FA volí akademická obec v rovných, přímých a tajných volbách. Počet členů
AS FA a způsob jejich volby stanoví v souladu s § 26 zákona Volební a jednací
řád AS FA, který je vnitřním předpisem.
6. AS FA rozhoduje v záležitostech podle § 27 odst. 1 zákona:
- na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
pracovišť FA,
- schvaluje návrh vnitřních předpisů FA,
- schvaluje rozdělení finančních prostředků FA předložené děkanem a kontroluje
jejich využívání,
- schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření FA předloženou děkanem,
- schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na FA,
- schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů VUR FA a disciplinární
komise FA,
- usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z
funkce,
- schvaluje dlouhodobý záměr FA.
AS FA se vyjadřuje zejména k záležitostem podle § 27 odst. 2 zákona:
- k návrhům studijních programů uskutečňovaných na FA
- k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.
V otázkách týkajících se jednotlivých členů akademické obce se AS FA usnáší tajným hlasováním. Schopnost usnášení AS FA upravuje Volební a jednací řád AS
FA.
7. AS FA dále deleguje zástupce do orgánů reprezentace vysokých škol.
8. Způsob volby kandidáta na děkana a projednání případného návrhu na jeho odvolání podle § 27 odst. 1, písm. g) zákona upravuje Volební a jednací řád AS FA.
9. Funkční období AS FA je tříleté, členové AS jsou voleni do konce jeho funkčního
období. Volby do AS FA se provádějí tak, aby nový AS FA byl řádně ustaven alespoň půl roku před koncem funkčního období děkana.
10. Materiální zabezpečení činnosti AS FA zajišťuje děkanát.
- 103 -
Článek 18 - Děkan
1. Děkan je vrcholným představitelem FA a jejím reprezentantem ve vztahu k jiným
fakultám vysokých škol v České republice i zahraničí, k veřejným institucím a
státním orgánům, zejména k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, podnikatelské sféře i občanům.
2. Postavení děkana FA je upraveno v § 28 zákona.
3. Děkan jako představitel fakulty je oprávněn rozhodovat nebo jednat ve věcech
stanovených § 24 zákona a články 24, 30 a 31 Statutu ČVUT jménem ČVUT.
4. V oblastech stanovených zákonem, Statutem ČVUT a Statutem FA děkan vydává
po schválení AS FA a AS ČVUT vnitřní předpisy FA. V rámci své samostatné působnosti dále vydává příkazy, pokyny, opatření, směrnice, výnosy, popř. činí další
rozhodnutí, ke kterým ho zmocňuje zákon, Statut ČVUT a tento statut.
5. Děkan jmenuje a odvolává proděkany, vedoucí jednotlivých pracovišť, jmenuje a
odvolává tajemníka.
Článek 19 - Proděkani
Proděkani zastupují děkana v rozsahu, který jim děkan určí. Děkan pověří jednoho z
proděkanů, aby ho v době jeho nepřítomnosti zastupoval v plném rozsahu.
2. Proděkany jmenuje a odvolává podle § 27 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 5 zákona
děkan se souhlasem AS FA.
3. Úseky činnosti proděkanů jsou vymezeny takto:
- pedagogická činnost,
- vědecká, výzkumná a umělecká činnost,
- zahraniční styky a organizační činnost
4. Působnost proděkanů v rámci vymezených úseků činnosti včetně určení pracovišť
fakulty jimi metodicky řízených, stanoví děkan zvláštním výnosem.
5. Proděkani jsou oprávněni na vymezeném úseku činnosti jednat ve věcech týkajících se fakulty v rozsahu zmocnění děkanem. V rámci pokynů děkana mohou
ukládat úkoly vedoucím pracovišť. Proděkani jsou za svoji činnost odpovědni děkanovi.
Článek 20 - Vědecko umělecká rada FA
1. Členy VUR FA jmenuje a odvolává po schválení v AS FA děkan podle zásad,
uvedených v § 29 zákona. Členství ve VUR FA je nezastupitelné. Při jmenování
členů vědecké rady dbá děkan, aby v ní byly zastoupeny všechny hlavní oblasti
pedagogické, vědecké, výzkumné a umělecké činnosti pěstované na FA.
2. Minimální počet členů VUR FA je devět.
3. Do působností VUR FA patří projednávání a schvalování otázek a oblastí, uvedených v § 30 zákona. VUR FA se vyjadřuje k záležitostem, které jí předloží děkan.
VUR FA zejména:
- projednává dlouhodobý záměr FA,
- schvaluje studijní programy na FA,
- projednává habilitace docentů a rozhoduje o jejich výsledku a předkládá Vědecké
radě ČVUT (dále jen "VR ČVUT") návrhy na jmenování profesorů
- zřizuje na návrh děkana komise pro udělování vědeckých hodností,
- navrhuje udělování vědeckých hodností,
- potvrzuje učitele a oponenty v doktorských studijních programech,
- vyjadřuje se k dalším otázkám, které jí předloží děkan.
4. Funkční období VUR FA je tříleté a jeho konec je zpravidla shodný s koncem
funkčního období děkana.
- 104 -
5. Člen VUR FA se může písemným oznámením, doručeným děkanovi vzdát členství ve VUR FA před uplynutím funkčního období. Na jeho místo, stejně jako na
místo odvolaného člena VUR FA, děkan jmenuje po schválení v AS FA nového
člena podle zásad uvedených v § 29 zákona.
6. Administrativní agendu VUR FA zabezpečuje oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost děkanátu FA.
7. Svolávání VUR FA, způsob usnášení a další procedurální otázky, týkající se jejího
jednání, upravuje Jednací řád VUR FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis.
Článek 21 - Disciplinární komise FA
1. Disciplinární komise se zřizuje podle § 27 odst. 1 písm. f) a § 31 zákona. Tato
komise projednává disciplinární přestupky studentů ČVUT zapsaných ke studiu ve
studijních programech uskutečňovaných na FA.
2. Disciplinární řízení je upraveno v § 64 až 69 zákona.
3. V řízení a jednání před Disciplinární komisí FA se postupuje podle Disciplinárního
řádu pro studenty ČVUT, který po schválení AS ČVUT vydává rektor ČVUT jako
vnitřní předpis ČVUT, který platí pro studenty všech fakult a vysokoškolských
ústavů.
Článek 22 - Tajemník
1. Právní postavení tajemníka je upraveno v § 32 zákona.
2. Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu FA v rozsahu stanoveném opatřením
děkana.
3. Tajemník zajišťuje hospodaření s prostředky FA v souladu se zvláštními, vnitřními
a ostatními předpisy ČVUT a FA a v souladu s pravidly pro tvorbu a správu rozpočtu fakulty.
4. Tajemník stojí v čele děkanátu a řídí jeho činnost ve všech oblastech, vyjma případů, kde děkan stanoví jinak.
Část čtvrtá - Pracoviště FA
Článek 23 - Členění fakulty
1. FA se člení na pracoviště uvedená v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).
2. Funkční místa vedoucích fakultních pracovišť se obsazují v souladu s Řádem výběrového řízení ČVUT.
3. Výukovými pracovišti jsou:
a) ústavy
b) kabinety
c) samostatné ateliéry
Ústavy, kabinety a samostatné ateliéry jsou základními pracovišti pro pedagogickou,
vědeckovýzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Ateliéry jsou zpravidla organizační součástí ústavů.
4. Další pracoviště FA jsou děkanát a účelová zařízení.
5. Jmenovitý výčet pracovišť a jejich postavení v rámci FA stanoví Organizační řád
FA (Příloha č. 1 tohoto statutu).
Článek 24 - Děkanát FA
- 105 -
1. Děkanát je tvořen souborem centrálních administrativních a technicko provozních
pracovišť. Organizaci a řízení děkanátu stanoví Organizační řád FA (Příloha č. 1
tohoto statutu).
Článek 25 - Akademické poradní sbory FA
1. Akademické poradní sbory FA zřizuje děkan. Mohou být stálé nebo zřízeny ad
hoc.
2. Stálými poradními sbory děkana jsou kolegium děkana a komise studijního plánu,
eventuelně další komise jmenované děkanem. Členy kolegia děkana jsou: děkan,
proděkani, tajemník a předseda AS FA a další pracovníci jmenovaní děkanem.
Komisi studijního plánu včetně předsedy komise jmenuje děkan. Kromě akademických pracovníků zastupujících hlavní obory výuky jmenuje děkan do komise
studijného plán také zástupce studentů.
3. Kolegium děkana svolává a jeho jednání řídí děkan. Podrobnosti, týkající se činnosti kolegia děkana stanoví děkan zvláštním opatřením.
4. Komisi studijního plánu svolává a jednání řídí její předseda
Část pátá - Studenti a zaměstnanci FA
Článek 26 - Studenti FA
1. Postavení, práva a povinnosti studentů FA jsou upraveny ustanoveními § 61 až 63
zákona a čl. 29 Statutu ČVUT.
2. Charakteristiky studijních programů, uskutečňovaných na FA, podmínky pro přijetí
ke studiu zvoleného studijního programu, podmínky přijímacího řízení a průběhu
studia jsou upraveny ustanoveními v § 48 až 56 zákona, v části druhé Statutu
ČVUT a v části druhé tohoto statutu.
3. Tituly přiznávané absolventům příslušného programu studia a vydávání dokladů
o ukončení studia jsou upraveny v zákoně (§ 44 až 47 a § 57) a čl. 10 tohoto statutu.
4. Poplatky spojené se studiem upravuje § 58 zákona a čl. 11 Statutu ČVUT.
5. Podrobnosti průběhu studia na FA a řízení ve věcech studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT (vnitřní předpis ČVUT podle § 17 zákona a čl. 7 Statutu ČVUT) a dokumentací studijních programů.
6. Zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy, vnitřními předpisy
ČVUT a vnitřními předpisy FA může být považováno za disciplinární přestupek
podle § 64 zákona a lze za ně uložit některou ze sankcí podle § 65 zákona.
Článek 27 - Zaměstnanci FA
1. Zaměstnanci pracující na FA včetně zaměstnanců, kteří vykonávají na FA práce
ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsou v pracovně právních vztazích k ČVUT.
2. Děkan je oprávněn rozhodovat a jednat jménem ČVUT v pracovně právních vztazích.
3. Akademickými pracovníky FA jsou zaměstnanci v pracovním poměru k ČVUT,
uvedení v § 70 zákona.
4. Kromě akademických pracovníků FA se na výuce mohou podílet i další odborníci
na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 70 odst. 4 zákona) a hostující profesoři (§ 70 odst. 5 zákona).
- 106 -
5. Postavení hostujících profesorů stanoví Statut hostujícího profesora ČVUT, který
vydává rektor po schválení AS ČVUT, jako vnitřní předpis ČVUT.
6. Místa akademických pracovníků na FA se obsazují podle ustanovení § 77 zákona.
Podrobnosti stanoví Řád výběrového řízení ČVUT, který vydává rektor po schválení AS ČVUT jako vnitřní předpis ČVUT. Výběrové řízení je možno konat i při přijímání dalších zaměstnanců. Další pracovní místa obsazovaná na FA na základě
výběrového řízení stanoví děkan.
7. Podle zásad uvedených v § 76 zákona lze poskytnout akademickému pracovníku
FA tvůrčí volno. O poskytnutí tohoto volna rozhoduje děkan.
8. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem jsou upravena v ustanoveních
§ 71 až 75 zákona. FA je oprávněna provádět habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v následujících oborech:
- teorie architektury
- dějiny architektury a ochrana památek
- architektonická tvorba
- urbanismus a územní plánování.
Proceduru habilitačních a jmenovacích řízení upřesňuje Metodika pro habilitační a
jmenovací řízení na ČVUT, kterou vydává rektor po schválení VR ČVUT.
9. Rektor může na návrh děkana jmenovat profesora, který ukončil pracovní poměr
na ČVUT, emeritním profesorem. Jmenování a působnost emeritního profesora
se řídí Statutem emeritního profesora ČVUT, který vydává rektor po projednání v
AS ČVUT a schválení VR ČVUT.
Část šestá - Ekonomické zabezpečení a hospodaření FA
Článek 28 - Ekonomické zabezpečení FA
1. FA hospodaří s finančními zdroji z dotace na základě rozpočtu ČVUT, s prostředky získanými hlavní činností FA, s prostředky získanými doplňkovou činností, dary
a dalšími zdroji.
2. Děkan je oprávněn nakládat jménem ČVUT s majetkem evidovaným v rámci FA s
výjimkou aktů uvedených v § 15 odst. 1 zákona, v nichž rozhoduje rektor po předchozím souhlasu Správní rady ČVUT a čl. 31 odst. 5 Statutu ČVUT.
3. FA má právo využívat podnikatelských oprávnění nebo oprávnění k podnikatelské
činnosti podle zvláštních předpisů, která jsou podmínkou výkonu doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2 zákona, jejichž nositelem je ČVUT.
Článek 29 - Hospodaření FA
1. Hospodaření FA se řídí zásadami, uvedenými v § 20 zákona a v Pravidlech hospodaření ČVUT.
2. FA sestavuje svůj rozpočet jako vyrovnaný.
3. FA vede účetnictví jako jedno středisko ČVUT a účtuje v soustavě podvojného
účetnictví.
Článek 30 - Kontrola hospodaření
1. Kontrola hospodaření se provádí profesními zaměstnanci v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti:
a) periodicky,
b) mimořádně na základě rozhodnutí děkana nebo rektora.
- 107 -
2. Ke kontrole hospodaření musí všechna pracoviště poskytnout neprodleně všechny
potřebné podklady. Na vyžádání jsou povinna podat písemné vyjádření ke kontrolnímu zjištění.
3. AS FA provádí kontrolu využívání finančních prostředků FA.
4. Výsledky kontrol se využívají pro operativní řízení i pro přípravu dlouhodobého
záměru FA a jeho aktualizaci.
Část sedmá - Ceremoniál FA
Článek 31 - Insignie a taláry FA
1. Vnějším výrazem pravomoci a odpovědnosti představitelů FA při slavnostních
příležitostech jsou insignie FA.
2. Insignie FA tvoří žezlo děkana, řetězy děkana a proděkanů.
3. Žezlo děkana se používá při akademických obřadech ČVUT.
4. Pečeť ČVUT používá FA k označení významných dokumentů FA podle směrnice
stanovené rektorem.
5. Řetězy FA jsou oprávněni používat při slavnostních příležitostech
- děkan a proděkani,
- předseda AS FA,
- promotoři,
6. Taláry ČVUT jsou při slavnostních příležitostech oprávněni užívat
- děkan a proděkani,
- předseda AS FA,
- členové VUR FA a významní hosté FA podle rozhodnutí děkana,
- ostatní akademičtí pracovníci podle pokynů děkana,
- tajemník a další zaměstnanci podle pokynů děkana.
7. Dokumentace insignií a talárů ČVUT jsou uloženy v archivu ČVUT.
Článek 32 - Inaugurace děkana
1. Slavnostní inaugurace děkana po jeho jmenování rektorem probíhá na slavnostním shromáždění akademické obce FA nebo na veřejném zasedání AS FA.
2. Při inauguraci skládá děkan do rukou předsedy AS FA slavnostní slib, jehož text je
uveden v Příloze č. 7 Statutu ČVUT - Slavnostní sliby. Po složení slavnostního
slibu předává předseda AS FA děkanovi řetěz děkana FA jako výraz pravomoci a
odpovědnosti děkana.
Článek 33 - Imatrikulace a promoce
1. FA organizuje slavnostní imatrikulace studentů a promoce absolventů bakalářských a magisterských studijních programů. Promoce doktorů věd, absolventů
doktorských studijních programů a předávání diplomů nově jmenovaným docentům organizuje Rektorát ČVUT. Součástí těchto slavnostních aktů je akademický
slib imatrikulační, nebo promoční slib bakalářský, magisterský, doktorský a docentský, jejichž znění jsou uvedena v Příloze č. 7 Statutu ČVUT s Dodatkem
Slavnostních slibů FA uvedených v Příloze č. 3 tohoto statutu.
Část osmá - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
- 108 -
Článek 34 - Razítka FA
1. FA používá kulaté razítko s malým státním znakem a textem "České vysoké učení
technické v Praze - Fakulta architektury".
2. FA používá kulatého razítka s malým státním znakem a s textem "České vysoké
učení technické v Praze - F 5", jedná-li jménem ČVUT.
3. Používání kulatých razítek upravuje směrnice, kterou vydává rektor.
4. Podobu a pravidla pro užívání razítek, která nejsou uvedena v odstavci 1 a 2 (řádkových razítek), stanoví Organizační řád FA.
Článek 35 - Úřední deska
1. FA zřizuje úřední desku.
2. Úřední deska musí být zřetelně označena a umístěna na dobře přístupném místě
v sídelní budově FA.
3. Úřední deska slouží pro zveřejňování informací týkajících se FA. Na úřední desce
se vyvěšují zejména:
a) údaje týkající se přijímacího řízení (§ 49 odst. 5 zákona),
b) informace o začátku akademického roku a o jeho členění na období výuky, zkoušek a prázdnin, jakož i o lhůtách pro zápis do semestru, akademického roku či
bloku studia,
c) informace o termínech a místu konání státních závěrečných zkoušek,
d) údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem včetně
termínů příslušných veřejných zasedání VUR FA a VR ČVUT (§ 75 odst. 1 zákona),
e) údaje o ukončení řízení podle předchozího bodu,
f) rozhodnutí doručovaná studentům náhradním způsobem (§ 50 odst. 5, § 68 odst.
3, písm. a) až e) zákona); osmý den po vyvěšení písemnosti na úřední desku se v
tomto případě považuje za den doručení,
g) informace o výši poplatků a úhrad podle čl. 11 odst. 1 Statutu ČVUT,
i) informace o termínech a místě zasedání AS FA a AS ČVUT,
j) další důležité veřejné informace.
4. Informace uvedené v odstavci 3 písmeno a) až e) zveřejňované na úřední desce
se vystavují rovněž prostřednictvím Internetu.
Článek 36 - Přílohy a vnitřní předpisy FA
1. Součástí statutu jsou následující přílohy:
a) Příloha č. 1 - Organizační řád FA,
b) Příloha č. 2 - Přehled akreditovaných studijních programů FA,
c) Příloha č. 3 - Dodatek slavnostních slibů FA.
2. Vnitřními předpisy FA podle § 33 zákona jsou:
a) statut.
b) Volební a jednací řád AS FA.
c) Jednací řád VUR FA.
d) Stipendijní řád FA.
e) Disciplinární řád ČVUT.
Článek 37 - Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Zrušuje se Statut FA schválený akademickým senátem FA dne 22. listopadu
1995, akademickou obcí 15. dubna 1996 a akademickým senátem ČVUT dne 13.
listopadu 1996.
- 109 -
2. Od 1. ledna 1999 přešla na ČVUT práva a závazky bývalého právního subjektu
FA.
3. Do doby nové akreditace studijních programů doplňuje pedagogickou dokumentaci studijních programů podle § 44 zákona vyhláška děkana schválená VUR FA po
vyjádření AS FA.
4. Statut včetně příloh byl schválen AS FA dne 1. 6. 1999
5. Účinnosti nabývá dnem schválení AS ČVUT.
Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, Csc.
děkan FA
- 110 -
Studijní a zkušební řád pro studenty
Českého vysokého učení technického v Praze
Část první
Základní ustanovení
Článek 1
1. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT") se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998
Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), (dále jen "zákon") jako součást vnitřních předpisů ČVUT a v souladu se
Statutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a
doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách nebo ČVUT,
fakultách a jeho vysokoškolských ústavech (dále jen "fakulty").
2. Část druhá, pátá, šestá a sedmá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují
v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.
3. Část třetí tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.
4. Část čtvrtá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.
Část druhá
Bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy
1.
2.
3.
4.
5.
Článek 2
Organizace akademického roku
V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku, začátek organizované výuky a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný harmonogram akademického roku ČVUT.
Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména začátek a konec
výuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit.
Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu ("dále jen "děkan”) vyhlásí časový
plán akademického roku pro fakultu. Časový plán je oproti harmonogramu akademického roku ČVUT doplněn o období, v němž se konají státní závěrečné
zkoušky, přijímací zkoušky a další akademické aktivity specifické pro fakultu.
Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimního semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin.
V každém semestru je 14 týdnů výuky a každé zkouškové období trvá 6 týdnů.
Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů.
Článek 3
Studijní programy
1. ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy - bakalářské podle § 45 zákona, magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam akreditovaných studijních programů ČVUT je uveden v Příloze č. 2 Statutu ČVUT.
2. Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách.
- 111 -
3. Studijní programy uskutečňované na více fakultách jsou uvedeny ve Statutu
ČVUT i ve statutech všech zúčastněných fakult.
4. Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou:
a) prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za přítomnosti
studenta v prostorách ČVUT,
b) distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především na
základě samostatné práce studenta,
c) kombinovaná, při níž je výuka ve studijní programu kombinací prezenční a distanční formy studia.
Časový rozsah prezenční části studia musí být uveden u všech studijních předmětů kombinované formy studia.
5. Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka studijního programu a sestává ze systémově uspořádaných studijních předmětů.
6. Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem vyjádřená v rocích (semestrech), za kterou by student měl při průměrné studijní zátěži
studium dokončit. Standardní doba studia je uvedena v Příloze č. 2 Statutu ČVUT.
7. Doba studia je doba od prvního zápisu do studijního programu do jeho ukončení
podle čl. 20 odst. 1 a odst. 5. Do doby studia se započítávají i všechna přerušení
studia. Maximální doba studia ve studijním programu bakalářském je 6 roků, ve
studijním programu magisterském je 10 roků a v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program je 5 roků. Pro studium v doktorském studijním programu je maximální doba studia 8 roků. Doba studia nesmí
překročit maximální dobu studia v příslušném studijním programu.
8. V případě, že student řádně neukončí studium v maximální době studia, studium
se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na
postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
9. Součástí studijního programu je studijní plán podle čl. 7 a čl. 30. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů ve formě doporučeného plánu studia v členění na akademické roky a semestry. Doporučený studijní
plán respektuje standardní dobu studia. Studijní plán studijního oboru může být
koncipován jako jednooborový, víceoborový nebo mezioborový.
Článek 4
Bakalářské studijní programy
Na fakultách se uskutečňují bakalářské studijní programy.
Článek 5
Magisterské studijní programy
Na fakultách se uskutečňují magisterské studijní programy a magisterské studijní
programy navazující na bakalářské studijní programy.
Článek 6
Doktorské studijní programy
1. Na fakultách se uskutečňují doktorské studijní programy.
2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.
- 112 -
Část třetí
Studium v bakalářských a magisterských studijních programech
Článek 7
Studijní plány
1. Studijní plán je součástí studijního programu. Jeho aktualizaci projednává a
schvaluje vědecká rada fakulty nebo ČVUT po vyjádření příslušného akademického senátu. Základním výukovým modulem studijního plánu je studijní předmět
(dále jen "předmět”).
Předmět je charakterizován počtem výukových hodin v jednom týdnu, formou výuky
podle čl. 10, způsobem zakončení podle čl. 9 a počtem kreditů získaných při jeho
absolvování.
2. Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný.
3. Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán v členění na
studijní obory, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro
řádné ukončení studijního programu. Studijní plán může umožnit i mezioborové a
víceoborové studium. Součástí studijního plánu je doporučený časový plán studia
tj. doporučení časového postupu zápisu předmětů, jehož dodržení umožní dokončit studium ve standardní době studia.
Studijní plán je strukturován takto:
a) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů podle volitelnosti na povinné, povinně
volitelné a volitelné,
b) vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba,
c) stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok, blok studia) včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění,
d) určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován.
Článek 8
Kreditový systém
1. Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový
systém, jehož znaky jsou:
a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia
v akademickém roce za 28 týdnů výuky - 60 kreditů
v semestru za 14 týdnů výuky - 30 kreditů,
b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže
studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,
c) hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná,
d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný počet
kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.
2. Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s ECTS (European Credit Transfer System) usnadňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.
Článek 9
Způsob zakončení předmětu
1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu,
vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací.
2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím získal přiřazený počet kreditů.
- 113 -
3. Předměty, které student úspěšně neukončil, si může zapsat podruhé. Každý
předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.
Článek 10
Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace
1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované
vlastní samostatné práci.
2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.
3. Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto:
a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení.
b) Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti
učitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace výsledků
vlastní práce studentů a diskuse. Fakulta vytváří podmínky pro tyto formy výuky
zabezpečením přístupu studentů do knihoven, rýsoven, ateliérů, laboratoří, studoven a k počítačové síti.
c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým typem
cvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v terénu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou.
d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadaných
k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy výuky.
4. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí
z požadavků studentů.
5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované
výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí
katedry nebo ústavu (dále jen "katedra”).
6. Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může
vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka.
7. Na výuce podle odstavce 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorských
studijních programů a vynikající studenti magisterských studijních programů.
Článek 11
Ověřování studijních výsledků
1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu
zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo jejich kombinací.
2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách se prověřuje soubornou zkouškou, pokud je po definovaném bloku studia ve studijním
programu stanovena.
3. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky.
Článek 12
Zápočet a klasifikovaný zápočet
- 114 -
1. Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo na začátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno.
2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky vymezených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm.
3. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci
udělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet,
může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zápočet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl.
20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
4. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu.
Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačního
stupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň "nevyhověl” se do
výkazu o studiu neuvádí.
5. Získání nebo nezískání zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu nahlásí katedra studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohoto hlášení
určí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zápočtů a klasifikovaných zápočtů vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je
po dobu deseti let.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Článek 13
Zkouška
Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a
schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm.
Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky
mohou být i komisionální.
Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a forma
zkoušek musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny.
Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném
termínu.
Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhém
opravném termínu známkou nevyhověl, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravném
termínu klasifikován známkou nevyhověl, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1
písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se
vztahuje § 68 zákona. Jakákoliv další opravná zkouška je nepřípustná.
Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející
uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datum
konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň "nevyhověl” se
do výkazu o studiu neuvádí.
Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl.
Konání zkoušek ze studijního předmětu se uskutečňuje v souladu s pravidly vyhlášenými podle odstavce 3.
- 115 -
9. O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhoduje
vedoucí katedry.
10. Hrubé porušení stanovených pravidel zkoušky může být hodnoceno jako disciplinární přestupek.
11. Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před tříčlennou komisí, kterou jmenuje vedoucí katedry. V případě písemné zkoušky bude provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry jmenuje
komisi děkan.
12. Výsledek zkoušky předá katedra neprodleně studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob předání výsledků zkoušek určí děkan. Katedra je
povinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Článek 14
Souborné zkoušky
Soubornou zkouškou se ověřuje zvládnutí souvislostí ve vymezeném souboru
předmětů. Souborná zkouška má písemnou, ústní nebo kombinovanou formu.
Požadavky souborné zkoušky stanoví studijní program. Organizaci, pravidla a
termíny pro její konání stanoví děkan.
Souborná zkouška ústní se koná před komisí, kterou jmenuje děkan. Písemná
souborná zkouška nebo její část je hodnocena komisionálně. Komise je nejméně
tříčlenná. Předsedou komise je profesor nebo docent.
Souborná zkouška může být uznána za vykonanou studentům, kteří splnili podmínky podle odstavce 2.
Soubornou zkoušku lze opakovat jednou. Pokud ani při opakování student soubornou zkoušku nesloží nebo se k souborné zkoušce nedostaví podle odstavce 6,
studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).
Na postup v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Pokud se student k souborné zkoušce nebo jejímu opakování nedostaví a do pěti
dnů se s uvedením důvodů písemně neomluví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by zkoušku nevykonal a je hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl. Omluva se podává děkanovi, který rozhoduje o jejím přijetí nebo odmítnutí.
Článek 15
Klasifikační stupnice
1. Při hodnocení studia podle čl. 12 až 14 a 22 se užívá povinně klasifikační stupnice
výborně
1
velmi dobře
2
dobře
3
nevyhověl
4
Slovní hodnocení se užívá při zápisu do výkazu o studiu, numerické hodnocení je
evidováno v informačním systému.
2. Pro zpřesněné hodnocení studia zejména pro potřeby mobility studentů platí tato
převodní tabulka
Klasifikační
stupnice
body
ECTS
výborně
velmi dobře
dobře
nevyhověl
86 až 100
A
70 až 85
B
C
50 až 69
D
E
0 až 49
F
- 116 -
Článek 16
Průměrná klasifikace studenta
1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr, akademický rok, nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem
(Kp . Zp
p
VP = ————,
(Kp
p
kde
Kp … je počet kreditů za předmět p ukončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem,
Zp … je klasifikace předmětu p
a kde p probíhá množinu všech předmětů absolvovaných studentem v daném úseku
studia, zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem.
2. Děkan může směrnicí stanovit další metodu hodnocení průměrné klasifikace
(zejména systém jednic).
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Článek 17
Průběh studia
Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápis
se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. Při zápise je studentovi vydán průkaz studenta a výkaz o studiu.
Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Slavnostní imatrikulaci studentů organizuje fakulta do 30 dnů po zahájení akademického roku. Součástí
imatrikulace je imatrikulační slib, který student podepíše. Znění imatrikulačního
slibu je uvedeno v Příloze č. 7 Statutu ČVUT.
Student má právo se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu,
studijního oboru a v souladu s tímto předpisem účastnit cvičení, seminářů, kurzů,
praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty, klasifikované zápočty a konat zkoušky.
Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program a studijní
obor povinné, povinně volitelné a volitelné.
Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru, akademického roku nebo bloku studia a do pěti dnů od tohoto termínu se s
uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků
vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56
odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b. Na postup při rozhodování v této
věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu písemně omluví a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi náhradní termín zápisu.
Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je jeden semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průběhu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných
- 117 -
důvodů. Na rozhodnutí děkana o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí děkana se vyznačí do výkazu o studiu a do dokumentace vedené o studentovi.
7. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve
po úspěšném ukončení prvního akademického roku.
8. Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardní
dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia stanovenou podle čl. 3 odst. 7.
9. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako
nesplnění povinností a studentovi se ukončí studium podle § 56 odst. 1 písm. b)
zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje
§ 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout.
Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho,
jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia.
10. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho
nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh
a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardní
doby studia a maximální doby studia nejsou tímto dotčena.
11. Studentovi, který byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou a již v minulosti v tomto studijním programu uskutečňovaném touto fakultou
studoval nebo studoval ve studijním programu uskutečňovaném jinou fakultou
ČVUT, popřípadě ve studijním programu uskutečňovaném jinou vysokou školou
v České republice nebo v zahraničí, může na základě jeho žádosti děkan povolit
započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok), pokud od
jejich splnění neuplynulo více než pět let.
Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotlivých předmětů.
12. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se
uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční škole pokud odpovídají
obsahu předmětů jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan.
Článek 18
Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu
1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem studijního programu - semestr, akademický rok, blok studia.
2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu.
3. Pokud student nezískal počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu, nemůže
být zapsán do dalšího semestru, akademického roku nebo bloku studia.
4. Termíny a organizaci zápisu stanoví děkan.
5. Minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu
a) za první semestr studia
b) za první akademický rok studia (2 semestry)
c) za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední
dva semestry, kdy student byl studentem ze zákona
d) za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část
akademického roku nebyl student studentem ČVUT (zejména
přerušení studia, přestup)
e) jiný počet kreditů může určit děkan v souladu s čl. 17 odst. 10.
- 118 -
10
20
30
15
6. Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 17 odst. 11 nejsou považovány
za kredity získané v tomto semestru nebo akademickém roce. Započítávají se
pouze do celkového součtu kreditů studentem získaných.
7. Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok nebo blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi,
který nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavce 5, se ukončuje studium
pro nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm.
b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
8. Kontrola počtu kreditů pro pokračování ve studiu v dalším akademickém roce je
povinná a uskuteční se i v případě, že není požadována studijním plánem daného
studijního programu.
Článek 19
Přestupy
1. Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia
podle čl. 18 odst. 5 písm. b) požádat o přestup do studijního programu uskutečňovaného na kterékoliv fakultě ČVUT. Přestup lze povolit po úspěšném ukončení
prvního akademického roku studia též studentovi z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a rozhodování o
něm je v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta do
konkrétního úseku studia podle doporučeného časového plánu studia ve studijním
programu uskutečňovaném na přijímací fakultě.
2. Studentovi, který absolvoval studijní program, nebo jeho část, uskutečňovaný na
jiné fakultě ČVUT, na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může
děkan na základě jeho žádosti uznat absolvované úseky studia (semestr, akademický rok nebo blok), pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let.
Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotlivých předmětů.
3. Uznání podle odstavce 2 lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
4. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan,
stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu.
5. Při přestupu studentů podle odstavce 4 a studentů studijních programů uskutečňovaných na ostatních fakultách ČVUT se do doby studia podle čl. 3 odst. 7 započítává doba od prvního zápisu do původního studijního programu uskutečňovaného fakultou ČVUT.
U studentů přestupujících ze studijního programu uskutečňovaného jinou vysokou
školou v České republice nebo vysokou školou v zahraničí se započítává doba
studia odpovídající uznaným úsekům studia nebo uznaným předmětům.
Děkan ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia.
Článek 20
Ukončení studia
1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná
zkouška nebo její poslední část.
2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu
je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a
oboru studia vydává ČVUT spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce.
- 119 -
3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický
titul bakalář (ve zkratce "Bc.” uváděné před jménem).
4. Absolventům studia v magisterských studijních programech uskutečňovaných
a) Fakultou stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou,
dopravní, příslušnou fakultou a vysokoškolským ústavem nebo ČVUT a vysokoškolským ústavem se uděluje akademický titul inženýr (ve zkratce "Ing.” uváděné
před jménem),
b) Fakultou architektury se uděluje akademický titul inženýr architekt (ve zkratce
"Ing. arch.” uváděné před jménem).
5. Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto řádu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,
e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.
V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi
možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na
téže nebo jiné vysoké škole.
6. Absolventovi studia ve studijním programu podle odstavce 1 vydá děkan na základě jeho žádosti:
a) doklad o vykonaných zkouškách
b) dodatek k diplomu.
7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 5 vydá děkan na
jeho žádost doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.
8. Dnem ukončení studia
a) podle odstavce 5 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,
b) podle odstavce 5 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní
moci,
c) podle odstavce 5 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen”ministerstvo”),
d) podle odstavce 5 písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení studijního
programu,
e) podle odstavce 5 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo
právní moci.
9. Student, který ukončil studium podle odstavce 1 a 5, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůči
ČVUT, včetně vyrovnání poplatků.
Článek 21
Státní zkoušky
1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné.
2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále
další odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komise
jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem. O konání
státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a všichni
- 120 -
přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze
zřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.
3. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Skládá se z několika částí, z nichž každá se klasifikuje
zvlášť:
a) obhajoby diplomové nebo bakalářské práce,
b) ústních zkoušek z odborných předmětů nebo tématických okruhů,
c) případně dalších podle odstavce 5.
Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech.
Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a ústní zkoušky na neveřejném zasedání.
4. Obhajoba bakalářská práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském
studijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné
zkoušky v magisterském studijním programu.
5. Části a jednotlivé předměty nebo tématické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou
dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Jednotlivé části
státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu.
6. Předpoklady pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dány
příslušným studijním programem.
7. Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan.
8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a do
pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je klasifikován známkou "nevyhověl”. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout.
9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včetně jejího případného opakování nejpozději do 1 roku ode dne splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tato doba se prodlužuje na
1,5 roku (18 měsíců) v případě, kdy studijní program v souladu s odstavcem 5
stanoví, že student se může zapsat k obhajobě diplomové práce až po vykonání
předepsaných částí státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3. Nesložení státní
závěrečné zkoušky v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5
písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Za splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu se považuje
poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student
zapsané předměty.
10. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat
nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 7. Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončuje
podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).
11. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích
členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
12. Jednání zkušební komise řídí její předseda (místopředseda). Jednací řád zkušebních komisí stanoví směrnice děkana.
13. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i organizační
zabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana.
Článek 22
Klasifikace státní závěrečné zkoušky
- 121 -
1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek
se klasifikují stupnicí podle čl. 15 odst. 1.
2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s přihlédnutím k hodnocení jejich částí včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce.
Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena stupněm nevyhověl, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen nevyhověl.
3. Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky jestliže
a) neodevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci včas, tuto skutečnost předem
písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána,
b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování, jeho neúčast byla podle čl. 21 odst. 8 písemně řádně omluvena a omluva
byla děkanem uznána.
4. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestliže
a) neodevzdal diplomovou práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána,
b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast
řádně do pěti dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána,
c) jeho obhajoba diplomové, bakalářské práce nebo jiná část státní závěrečné
zkoušky byla hodnocena "nevyhověl” popřípadě všechny předepsané části státní
závěrečné zkoušky byly hodnoceny "nevyhověl”.
5. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla hodnocena "nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou.
Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena známkou "nevyhověl” rozhodne zkušební komise zda je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky i vypracování nové bakalářské nebo diplomové práce.
6. Studentovi, který podle odstavce 4 i při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomovou nebo bakalářskou práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba diplomové, bakalářské práce nebo
i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).
Článek 23
Celkový výsledek studia
1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupni
a) prospěl s vyznamenáním
b) prospěl
c)
neprospěl.
2. Celé studium absolvuje s hodnocením "prospěl s vyznamenáním” ten student,
který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru podle čl. 16
odst. 1 max. 1,50, v průběhu studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován známkou dobře a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně.
Část čtvrtá
Studium v doktorských studijních programech
Článek 24
Doktorský studijní program, jeho struktura, formy a délka
1. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje na ČVUT, jeho fakultách, vysokoškolských ústavech a na pracovištích mimo ČVUT smluvně váza- 122 -
ných (dále jen "externí pracoviště”). Na doktorské studijní programy uskutečňované
a) na dvou nebo více fakultách, nebo
b) na ČVUT a jedné nebo více fakultách nebo vysokoškolském ústavu,
c) nebo alespoň na dvou fakultách a externím pracovišti,
se vztahuje čl. 3 odst. 3.
Vlastní pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav, externí pracoviště), kde probíhá
odborná část studijního programu je školicí pracoviště.
2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studijních plánů (dále jen "ISP") podle čl. 30 pod vedením školitele. Hodnotícím odborným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upravuje čl. 25.
3. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, které
jsou uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech formách, včetně
všech přerušení, je stanovena v odstavci 8 a čl. 3 odst. 7. Jmenovitá doba studia
daná ISP je závislá na studijní zátěži a přítomnosti studenta na pracovišti. Do
jmenovité doby studia se nezapočítává doba přerušení studia.
4. Jmenovitá doba prezenční formy studia je rovna standardní době studia a může
být prodloužena o rok.
5. Jmenovitá doba v distanční formě studia je 5 let a může být prodloužena o jeden
rok.
6. Jmenovitá doba v kombinované formě studia se v ISP určuje individuálně podle
podílu prezenční a distanční formy a nepřesahuje délku stanovenou pro distanční
formu studia podle odstavce 5.
7. Studium je možné na základě schváleného ISP a v souladu s čl. 30 absolvovat i
ve zkrácené době.
8. Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia a studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 33. Do maximální doby studia se započítává i doba přerušení studia. Prodloužení nad 8 roků z
důvodů prodlouženého řízení k obhajobě povoluje děkan.
1.
2.
3.
4.
Článek 25
Oborové rady
Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen "ORP") je
základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zákona). Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě.
Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na obory, je ORP členěna
na oborové rady oborů (dále jen "ORO"), které zabezpečují odbornou hodnotící
činnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6
až 9.
ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci
ČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméně
pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT.
Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze na
jedné fakultě, jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty na
základě návrhu školících pracovišť. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního
programu podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává rektor po schválení Vědeckou radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo externích pracovišť.
- 123 -
5. Předsedu ORP volí ze svého středu její členové na prvém zasedání ORP, podle §
47 odst. 6 zákona. Předsedu ORO jmenuje děkan nebo rektor.
6. ORP zejména:
a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném doktorském studijním programu;
výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné vědecké radě,
b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho oborů, iniciuje návrhy na úpravy, nebo konstituování nových oborů v rámci doktorského
studijního programu,
c) není-li ustavena ORO plní ORP funkci ORO podle odstavce 7.
7. ORO zejména:
a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školících pracovišť na
rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních prací a školitele pro tato témata; po přijetí uchazeče na návrh školitele schvaluje též školitele-specialisty
podle čl. 28 odst. 1,
b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 30 odst. 1, odst. 3 a odst. 6,
c) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu přijímacího
řízení ČVUT, složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle čl. 34 odst. 2 a
komisí pro obhajoby disertačních prací podle čl. 35 odst. 2,
d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 35 odst. 4,
e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném oboru doktorského studijního
programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně ORP podle odstavce 9.
8. Činnost a rozhodování ORO podle odstavce 7 písm. a) až d) může provádět předseda ORO po projednání s členy ORO.
9. ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání
řídí předseda ORP nebo ORO. Na zasedání ORP předkládají předsedové ORO
přehled aktivit oborů studia ve formě písemné zprávy. Ze zasedání a všech usnesení ORP se provádí zápis, který je předkládán děkanovi nebo rektorovi a vedoucím školících pracovišť.
1.
2.
3.
4.
Článek 26
Student doktorského studijního programu
Student doktorského studijního programu (dále jen "doktorand”) je členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona
a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.
Doktorand má nárok na 6 týdnů prázdnin v kalendářním roce.
Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresovanou
děkanovi podle čl. 30 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení. Doba studia včetně přerušení studia nesmí být delší než je maximální doba studia stanovená v čl. 24 odst. 8. Rozhodnutí děkana o přerušení studia musí
být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může do 30 dnů požádat o přezkoumání rozhodnutí.
Dokladem o studiu doktoranda je průkaz studenta a výkaz o studiu podle § 57
zákona.
Článek 27
Školitel
1. Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce.
2. Školiteli jsou profesoři, docenti, doktoři věd (DrSc.) a další význační odborníci
schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.
- 124 -
3. Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové téma nebo tématický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO podle
čl. 25 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma.
4. Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.
5. V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání
provádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím školicího pracoviště.
6. Školitel se účastní státní doktorské zkoušky (dále jen "SDZ") a obhajoby disertační práce, avšak bez práva hlasovat.
7. Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda.
8. Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Jejich větší počet je možný
pouze ve zdůvodněných případech, a to po souhlasu vedoucího pracoviště a příslušné vědecké rady.
9. Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně
jednou za rok, předkládá vedoucímu školícího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení plnění ISP v písemné formě.
Článek 28
Školitel - specialista, studijní garant
1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo
profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitelspecialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy
doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho
školitel. Školitele-specialistu po schválení předsedou ORO jmenuje děkan.
2. Jestliže studijní program doktoranda ČVUT je uskutečňován na akreditovaném
externím pracovišti (zejména Akademii věd České republiky) kde je i školitel, je
děkanem, na základě návrhu vedoucího pracoviště, kde je doktorand veden, jmenován studijní garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku.
Článek 29
Organizačně-technické zajištění studia v doktorském studijním programu
Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále jen
"oddělení VVČ”), pod vedením proděkana nebo ředitele vysokoškolského ústavu.
Článek 30
Individuální studijní plán a jeho změny
1. ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je sestaven školitelem po dohodě s doktorandem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke
schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný pro obě strany.
- 125 -
2. ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 31 a samostatnou vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce
podle čl. 32. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.
3. ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda se
předkládá předsedovi ORO.
4. Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 32 odst. 2 a je doplněn
do ISP.
5. Součástí náplně ISP doktoranda v presenční formě studia je pedagogická praxe,
sloužící především k rozvinutí presentačních zkušeností. Tato praxe probíhá po
dobu čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogické
praxe povoluje vedoucí školícího pracoviště po dohodě se školitelem.
6. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat:
a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda
ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP,
nebo i mimo tento termín,
b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na
základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školícího pracoviště; školitel
přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO,
c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se
školitelem a vedoucím školícího pracoviště,
d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a
vedoucím školícího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený předsedou ORO.
7. Změny podle odstavce 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem,
změny podle odst 6 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti
doktoranda adresované děkanovi.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Článek 31
Studijní blok
Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu a tématickým vymezením jeho disertační práce. Sestává z absolvování souboru odborných předmětů podle odstavců 3 až 5, jazykové přípravy podle odstavce 2 a
odborné činnosti, presentované vypracováním písemné studie a rozpravou o disertační práci podle odstavců 6 a 7.
Jazyková příprava je dokumentována zkouškou nejméně z jednoho světového
jazyka (zpravidla angličtiny), kterou doktorand musí absolvovat před složením
SDZ.
Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stanoveny. Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování těchto
předmětů (zejména přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi).
Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou.
Student může, po dohodě se školitelem, absolvovat i další volitelné předměty,
které nemusí být vždy zakončeny zkouškou.
Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečně
zařadit maximálně jeden až dva předměty ze studia v magisterském studijním
programu, jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru,
v němž je tento předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterském
studijním programu neabsolvoval.
Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky
- 126 -
ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce
v oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být presentovány též souborem předložených publikací doktoranda.
7. Studie je na školícím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž
základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy se
účastní školitel, vedoucí školícího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školícího pracoviště
může podle svého uvážení stanovit též oponenta studie.
8. Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia, nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia.
9. Veškeré předměty studijního bloku a výsledky o jejich absolvování (zkoušky, nebo
zápočty) jsou zapsány ve výkazu o studiu. Seznam předmětů je do výkazu o studiu zapisován po schválení ISP.
10. Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušky jazykové probíhá podle klasifikační
stupnice "výborně", "prospěl", "neprospěl".
11. Jestliže výsledek předmětové zkoušky je "neprospěl", může doktorand zkoušku
opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se zúčastní školitel.
V případě opakovaného neúspěchu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm.
b) zákona.
1.
2.
3.
4.
5.
Článek 32
Disertační práce
Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého
úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a
musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsledky vědecké nebo umělecké práce, nebo výsledky přijaté k uveřejnění.
Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány při přijímacím řízení na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím
školícího pracoviště a souhlasu předsedy ORO. Konkrétnější vymezení tématu v
rámci tématického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem.
Název disertační práce, včetně její náplně, se stanoví nejpozději na závěr studijního bloku na základě předložené studie podle čl. 31 odst. 6 a rozpravy o tématu
disertační práce podle čl. 31 odst. 7.
Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. V případě výsledků práce, které mohou být předmětem
ochrany (patentování), je nezbytné alespoň podání výsledků k ochraně.
Disertační práce je psána v jazyce českém, slovenském, nebo anglickém. Uchazeči mohou, se souhlasem předsedy ORO, předložit disertační práci i v některém
z dalších světových jazyků, mimo anglický jazyk. Další formální náležitosti disertační práce určují Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT.
Jestliže práce nesplňuje tyto formální náležitosti nemusí být oddělením pro VVČ
přijata k dalšímu řízení.
Článek 33
Způsob ukončení studia
1. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje SDZ a obhajobou
disertační práce. SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná se
tentýž den.
2. Studium v doktorském studijním programu se dále ukončuje podle § 56 odst. 1
zákona.
- 127 -
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Článek 34
Státní doktorská zkouška
Cílem SDZ je ověření šíře a kvality znalostí, způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru
v doktorském studijním programu nebo doktorském studijním programu a tématu
disertační práce. Součástí SDZ je i odborná rozprava o problematice disertační
práce.
SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO a
jmenuje děkan, včetně jejího předsedy. Zkušební komise včetně členů jmenovaných ministerstvem pro daný doktorský studijní program je nejméně sedmičlenná
(nepočítaje školitele). Nejméně dva členové z celé zkušební komise nesmí být
zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor doktorského studijního programu nebo doktorského studijního programu může být stálá, nebo může být navržena ad hoc. Jednání zkušební komise pro SDZ se povinně účastní též školitel.
Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci z
praxe. Oborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členy
zkušební komise příslušná vědecká rada.
Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formuláři oddělení VVČ. Podmínkou předložení žádosti je úspěšné absolvování studijního
bloku. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školícího pracoviště, konání SDZ
schvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví fakulta nebo jiné školící pracoviště
po dohodě s předsedou zkušební komise.
Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: "prospěl s vyznamenáním”, "prospěl” nebo "neprospěl”.
Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části se rozhoduje hlasováním při nejméně
dvoutřetinové přítomnosti členů oprávněných hlasovat. Zkušební komise nejprve
hlasuje mezi stupni "prospěl”, nebo "neprospěl”. K hodnocení "prospěl” je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů, hlasujících "prospěl”;
v opačném případě je výsledek "neprospěl”. U výsledku "neprospěl” se zkušební
komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí. V případě
výsledku "prospěl” hlasuje zkušební komise dále mezi stupni "prospěl
s vyznamenáním”, nebo "prospěl”. K hodnocení "prospěl s vyznamenáním” je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů, hlasujících "prospěl s vyznamenáním”; v opačném případě je výsledek "prospěl”.
Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ "neprospěl”, může doktorand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného neúspěchu SDZ se studium
ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
O průběhu SDZ a jeho závěrech se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zkušební komise a všichni její přítomní členové. O úspěšném absolvování SDZ je
doktorandovi oddělením pro VVČ vydán doklad o vykonané SDZ.
Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem na úřední desce fakulty.
Článek 35
Hodnocení a obhajoba disertační práce
- 128 -
1. Doktorand, pro započetí řízení k obhajobě své disertační práce, odevzdává: písemnou žádost o povolení obhajoby (na stanoveném formuláři), disertační práci
ve čtyřech vyhotoveních, životopis, výkaz o studiu, posudek školitele a teze disertační práce v počtu 20 ks.
2. Oddělení VVČ materiály podle odstavce 1 formálně posoudí, a v případě splnění
formálních náležitostí, dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí doktorandovi
odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi ORO. Na základě předložených materiálů je nejpozději do 30 dnů děkanem jmenována komise pro obhajobu disertační práce a oponenti disertační práce.
3. Komise pro obhajobu disertační práce je jmenována podle stejných pravidel jako
pro SDZ podle čl. 34 odst. 2 a 3.
4. Disertační práce je oponována minimálně dvěma oponenty, kteří jsou na návrh
vedoucího školícího pracoviště, nebo školitele a po schválení předsedou ORO
jmenováni děkanem. Oponenti jsou význační odborníci v příslušném vědním oboru, z nichž alespoň jeden musí být profesor, nebo DrSc. a nejvýše jeden je zaměstnancem ČVUT.
5. Oponentský posudek má být vypracován do třiceti dnů po zaslání disertační práce. Nemůže-li oponent posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů.
V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat, nebo neobdrží-li oddělení
VVČ posudek do 30 dnů, jmenuje děkan na návrh předsedy ORO nového oponenta.
6. Předseda komise pro obhajobu disertační práce seznámí s oponentskými posudky doktoranda i jeho školitele. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje
na závažné nedostatky, nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může si
doktorand disertační práci vyžádat zpět k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se zastavuje. Nevyužije-li doktorand možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce
povinné.
7. Termín obhajoby disertační práce stanoví předseda komise pro obhajobu disertační práce nejpozději do 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení
zastaveno. S tímto termínem je seznámen doktorand, školitel, oponenti a členové
komise.
8. Obhajoby disertační práce se účastní též oponenti. Nepřítomnost nejvýše jednoho
z oponentů je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a členové komise pro
obhajobu disertační práce s omluvou souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta
je při obhajobě disertační práce přečten. V případě kritického posudku je účast
oponenta povinná.
9. Konání obhajoby disertační práce je zveřejněno na úřední desce fakulty, nejméně
3 týdny předem. Po tuto dobu mohou zájemci do disertační práce nahlížet a činit
si z ní výpisky. Své připomínky mohou podat písemně předsedovi komise pro obhajobu disertační práce, nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce.
Uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko.
10. Obhajoba disertační práce je veřejná, včetně vyhlášení výsledků, hodnocení výsledků obhajoby disertační práce je neveřejné. Neveřejné části zasedání se
účastní též školitel. Výsledek vyhlašuje předseda komise pro obhajobu disertační
práce bezprostředně po rozhodnutí komise.
11. Komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby disertační práce rozhoduje tajným hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti jejich členů. Hlasování se účastní též přítomní oponenti. Celkové hodnocení je "obhájil” nebo "neobhájil”. K hodnocení "obhájil” je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných
členů oprávněných hlasovat, v opačném případě je výsledek "neobhájil”.
- 129 -
V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které
odůvodňuje příslušné rozhodnutí.
12. O průběhu obhajoby disertační práce a jeho usneseních se vede zápis, který
podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové. Zápis
a protokol je postoupen děkanovi.
13. Doktorand může opakovat neúspěšnou obhajobu disertační práce nejvýše jednou, a to po přepracování disertační práce, nejdříve však za půl roku. V případě
neúspěšně opakované obhajoby disertační práce se studium ukončuje podle § 56
odst. 1 písm. b) zákona.
14. Na vlastní žádost, před vydáním diplomu podle odstavce 15, je absolventu o
řádném ukončení studia a o udělení titulu "doktor” (ve zkratce "Ph.D.”), vydán příslušný doklad oddělením VVČ.
15. Na základě řádného ukončení studia v doktorském studijním programu obdrží
absolvent diplom a vysvědčení o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační
práce. Diplom i vysvědčení je absolventům odevzdáván zpravidla na slavnostním
shromáždění (promoci) ČVUT. Cizinci je zároveň vydán překlad diplomu a vysvědčení v jazyce anglickém.
Část pátá
Způsob náhradního doručování a přezkoumání rozhodnutí
Článek 36
1. Na způsob náhradního doručení v případě rozhodování podle § 68 odst. 3 zákona
se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT.
2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana, o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odst. 3 zákona.
3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode
dne jeho doručení.
4. V žádosti o přezkoumání uvede student své jméno, bydliště, název studijního programu a fakulty nebo ČVUT a vysokoškolského ústavu, který studijní program
uskutečňuje a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnutím a připojí vlastnoruční podpis.
5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemně a
obsahuje:
a) rozhodnutí,
b) jeho odůvodnění,
c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není
přípustná,
d) údaj o tom, který orgán jej vydal,
e) datum vydání rozhodnutí,
f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno,
g) úřední razítko ČVUT,
h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.
Část šestá
- 130 -
Matrika studentů
Článek 37
1. ČVUT vede podle § 88 zákona matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.
2. V matrice studentů jsou vedeny o jednotlivých studentech údaje, které předepisuje
zákon a ministerstvo.
3. Matrika studentů je součástí informačního systému ČVUT. Operativně je vedena
studijními odděleními a odděleními VVČ fakult. Záznamy do matriky studentů a do
studijní dokumentace mohou provádět pouze zvlášť k tomu pověření zaměstnanci
ČVUT.
4. Matrika studentů je souhrnně vedena Výpočetním a informačním centrem ČVUT.
Podklady pro její vedení předávají studijní oddělení a oddělení VVČ fakult v předepsané struktuře podle dohodnutého časového harmonogramu, přičemž záznamy o zápisu do studia, studijním programu, studijním oboru, formě studia, přerušení a ukončení studia se provedou neprodleně po rozhodné události.
5. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie. Při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.
Část sedmá
Přechodná a závěrečná ustanovení
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Článek 38
Zrušují se studijní a zkušební řády fakult ČVUT.
Dílčí organizačně technickou stránku studia v doktorském studijním programu na
ČVUT upravují "Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT”,
schvalované Vědeckou radou ČVUT.
Interní doktorandi postgraduálního studia se podle zákona a tohoto řádu stávají
doktorandy presenční formy studia v doktorském studijním programu, externí
doktorandi se stávají doktorandy kombinované nebo distanční formy studia
v doktorském studijním programu.
Rigorózní zkouška, vykonaná do 31. prosince 1998 u doktorandů, kteří dosud neobájili disertační práci, se považuje podle tohoto řádu za vykonanou státní doktorskou zkoušku.
U doktorandů, jejichž studium bylo započato podle zákona 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., a u nichž maximální doba studia
byla stanovena podle jiných pravidel, určí tuto dobu studia děkan příslušné fakulty
individuálně nebo rektor u doktorských studijních programů podle čl. 24 odst. 1
písm. a) až c).
Žádost o přeřazení z vědecké aspirantury do studia v doktorském studijním programu žadatel doprovodí doporučením školitele a návrhem ISP, sestaveného
školitelem podle tohoto řádu s přihlédnutím k předchozímu průběhu vědecké aspirantury. O přeřazení z vědecké aspirantury rozhodne po souhlasu předsedy ORO
děkan, u doktorských studijních programů podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) rektor.
Tento řád byl schválen podle § 36 odst. 4 zákona Akademickým senátem ČVUT
dne 21. dubna 1999.
Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.
- 131 -
9. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000.
Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., v. r.
rektor
- 132 -
Stipendijní řád Fakulty architektury Českého vysokého
učení technického v Praze
Část I.
Stipendia
Článek 1
Úvodní ustanovení
Stipendijní řád Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze v
souladu s § 62 odst. 1 písm.i) a § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění zákonů (zákon o vysokých školách) – (dále jen "zákon") a
se Stipendijním řádem Českého vysokého učení technického v Praze upravuje
poskytování stipendií studentům bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v
Praze (dále jen "FA").
Článek 2
Druhy stipendií a jejich zdroje
1. Studentům FA mohou být přiznána tato stipendia:
a) stipendium za vynikající studijní výsledky,
b) účelové stipendium,
c) doktorské stipendium.
2. Stipendia jsou hrazena z těchto zdrojů:
a) dotace ze státního rozpočtu,
b) ze stipendijního fondu Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen
"ČVUT")
c) z grantů,
d) z účelových darů.
3. Stipendium může být přiznáno za akademický rok, za semestr nebo jako jednorázové.
4. Stipendium se vyplácí ve dvou výplatních termínech - první část v listopadu, druhá
část v únoru; náhradní termín je v prosinci a v březnu. Při přiznání stipendia rektorem vyplácí se stipendium v termínu stanoveném rektorem.
Článek 3
Stipendium za vynikající studijní výsledky
1. Stipendium může být přiznáno pouze studentům bakalářských a magisterských
studijních programů prezenční formy studia, kteří:
b) byli podle zákona v předcházejícím úseku studia (semestr, akademický rok či
blok), za jehož absolvování žádají stipendium, studenty prezenční formy studia na
FA,
c) splnili předepsaná kritéria pro přiznání stipendia,
d) podali žádost o přiznání stipendia děkanovi prostřednictvím studijního oddělení v
termínech jím stanovených .
2. Stipendium podle odstavce 1 může být přiznáno i studentům, kterým děkan uznal
úsek studia nebo jednotlivé předměty v souladu se Studijním a zkušebním řádem
- 133 -
pro studenty ČVUT, které studenti absolvovali na jiných fakultách nebo vysokých
školách v prezenční formě studia.
3. Stipendium může být studentovi přiznáno nejdéle po dobu 10 měsíců akademického roku, ve kterém student podal žádost o stipendium, a to mu bylo přiznáno
děkanem. Maximální výše stipendia je 0,8 základu pro stanovení poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 2 zákona (dále jen "základ") za měsíc.
4. Pokud student v akademickém roce vypracovává pouze diplomovou práci nebo
bakalářskou práci a skládá státní zkoušku, bude mu přiznáno stipendium nejdéle
po dobu 5 měsíců tohoto akademického roku.
5. O přiznání stipendia rozhoduje děkan.
Článek 4
Účelová stipendia
1. Účelové stipendium může být přiznáno studentům bakalářských, magisterských a
doktorských studijních programů v prezenční formě studia.
2. Může být přiznáno:
a) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké i další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí (účast na vědeckém projektu, vědeckovýzkumné
nebo umělecké činnosti na pracovišti a dalších aktivitách),
b) za zcela výjimečné studijní výsledky, za absolvování studijního programu s hodnocením prospěl s vyznamenáním nebo za zkrácení doby studia oproti doporučenému časovému plánu,
c) v případě tíživé sociální situace studenta,
d) na podporu studia studentů - občanů České republiky v zahraničí,
e) na podporu studia studentů - cizinců v České republice,
f) v dalších případech zvláštního zřetele hodných, zejména:
na podporu odborných praxí a exkurzí studentů na území České republiky a v zahraničí,
- (za úspěšnou reprezentaci FA nebo ČVUT a příkladné občanské činy,
- za sportovní reprezentaci FA nebo ČVUT, za sportovní výsledky a sportovní činnosti mimo ČVUT při splnění podmínky, že vážený studijní průměr v předchozím
akademickém roce studia dosažený studentem, byl roven nebo menší než 2,00,
g) za účast na výzkumném záměru grantu, nebo uměleckém projektu
h) jako mimořádné stipendium. Podmínky pro jeho přiznání stanoví poskytovatel.
3. Účelová stipendia přiznává děkan nebo rektor na základě žádosti studenta nebo
návrhu akademických funkcionářů a vedoucích pracovišť. Stipendium může být
přiznáno i opakovaně.
4. Studentům zapsaným ve studijních programech FA může přiznat účelové stipendium děkan.
5. Celkový limit částky účelového stipendia podle odstavce 2 písm. a) až f), kterou
lze studentovi vyplatit v daném kalendářním roce, je v součtu dvanáctinásobek
základu.
Článek 5
Doktorská stipendia
1. Stipendium je přiznáno všem studentům doktorských studijních programů prezenční formy studia. Je vypláceno po dobu standardní délky studia - 3 roky. Doktorské stipendium má dvě části:
a) nárokovou - pravidelnou měsíční částku vyplácenou v průběhu celého akademického roku,
- 134 -
b) nenárokovou - přiznávanou za vynikající výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, umělecké a pedagogické činnosti.
2. Stipendium podle odstavce 1 písm. a) může být přiznáno ve výši 140 až 200%
základu měsíčně. Konečnou výši v rámci tohoto rozmezí stanoví pro daný akademický rok rektor. Pokud student neplní studijní povinnosti vyplývající z individuálního studijního plánu, může děkan na podnět oborové rady vyplácenou částku
snížit.
3. Stipendium podle odstavce 1 písm. b) přiznává děkan na návrh školitele, vedoucího ústavu nebo oborové rady jako měsíční částku vyplácenou po stanovenou
dobu akademického roku tak, aby nebyl překročen celkový objem přidělených
účelových prostředků na doktorská stipendia.
Článek 6
Případy, kdy stipendium nelze přiznat
1. Stipendium nelze studentovi přiznat a vyplácet:
a) pokud studuje v jiné než prezenční formě studia,
b) po dobu přerušení studia - podle zákona není studentem,
c) při nesplnění podmínky disciplinární bezúhonnosti.
Studentu byla v době kratší než tři měsíce před termínem posuzování udělena
sankce napomenutí a běží mu lhůta k osvědčení při podmínečném vyloučení ze
studia,
d) u stipendia podle čl. 2 odst. 1 písm. a), pokud studoval v předcházejícím úseku
studia v jiné než prezenční formě studia.
Článek 7
Stipendia z dotace
1. Finanční prostředky určené k výplatě stipendií z dotace ze státního rozpočtu
schvaluje v rámci rozpočtu ČVUT Akademický senát FA (dále jen "AS FA")
- pro studenty studijních programů uskutečňovaných na FA
- k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 5 přiznaného děkanem.
- k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 6 přiznaného rektorem.
2. Finanční prostředky pro výplatu doktorského stipendia jsou přidělovány účelově
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vypláceny v celkové výši tak, jak
byly přiděleny FA prostřednictvím ČVUT.
3. Stipendia z dotace mohou být přiznána pouze v souladu s § 91 odst. 2 a 3 zákona.
Článek 8
Stipendia z dalších zdrojů
1. Stipendia mohou být dále hrazena ze zdrojů podle čl. 2 odst. 2 písm. b) až d).
2. Prostředky ze stipendijního fondu ČVUT jsou určeny na posílení prostředků na
stipendia z dotace podle čl. 2 odst. 2 písm. a),
3. Prostředky z grantů mohou být přiznávány jako účelové stipendium podle pravidel
poskytovatele.
4. Účelové dary mohou být v souladu se záměry poskytovatele převedeny do stipendijního fondu ČVUT nebo mohou být přiznány jako účelové stipendium podle pravidel poskytovatele.
Část II.
- 135 -
Kriteria pro přiznání stipendia
Článek 9
Kriteria pro udělení stipendia za vynikající studijní výsledky podle čl. 3 tohoto
řádu
1. Kriterium pro přiznání stipendia na FA je splnění počtu kreditů a váženého
průměru. Přitom se vážený průměr počítá ze všech předmětů ukončených
v semestru či akademickém roce.
2. Kriteria pro přiznání stipendia studentům studijních programů na FA se stanovují
takto:
a) nutný počet získaných kreditů
- za semestr - 30
- za akademický rok - 60,
b) dosažení potřebného váženého studijního průměru ze všech známek
Při váženém průměru za semestr za akad.rok
1,00 - 1,2 5.(x + 500) 10.(x + 500)
1,21 - 1,5 5.(x + 200) 10.(x + 200)
c) částku x stanoví děkan na základě počtu udělených stipendií a v závislosti na výši
prostředků na stipendia za vynikající studijní výsledky
Část III.
Rozhodování o přiznání stipendia
Článek 10
Rozhodování o přiznání stipendia
1. Rozhodnutí o přiznání stipendia musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat
informace o výplatě stipendia a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání
a musí být doručeno do vlastních rukou nebo způsobem náhradního doručení,
který určují vnitřní předpisy ČVUT a FA.
2. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat o
přezkoumání rozhodnutí. Žádost o přezkoumání se podává písemně rektorovi
prostřednictvím děkana. Děkan může žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit nebo
zrušit, jinak žádost předá k rozhodnutí rektorovi.
3. Rektor:
zamítne žádost o přezkoumání rozhodnutí, jestliže byla podána opožděně, nebo
jestliže byla podána jinou osobou,
změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním
předpisem FA nebo ČVUT.
4. Student může požádat o přezkoumání rozhodnutí o přiznání stipendia podle čl. 3 a
čl. 5.
5. Proti rozhodnutí rektora není žádost o přezkoumání přípustná.
Článek 11
Společná a závěrečná ustanovení
1. Tento stipendijní řád je platný pro studenty FA studijních programů uskutečňovaných na FA. Při posuzování žádostí o přiznání stipendia za vynikající studijní vý- 136 -
sledky dosažené v akademickém roce 1998/99 se bude postupovat podle zásad
Stipendijného řádu FA, který byl schválen AS FA s účinností od 1.10.1992
2. Na studenty - cizince, kteří studují v českém jazyce za stejných podmínek jako
studenti České republiky, se tento řád vztahuje v plném rozsahu, pokud mezinárodní smlouva nebo Příloha č. 4 Statutu ČVUT Podmínky studia cizinců na ČVUT
nestanoví jinak.
3. Tento řád je vnitřním předpisem FA ČVUT a nabývá účinnosti od akademického
roku 1999/2000 po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "AS
ČVUT").
4. Tento řád byl schválen AS FA dne 26. 5. 1999.
5. Tento řád byl schválen AS ČVUT dne 12. 5.1999
Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
děkan FA
- 137 -
Disciplinární řád
pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze
Článek 1
Úvodní ustanovení
Tento disciplinární řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze
(dále jen “ČVUT”) v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o
změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen “zákon”),
upravuje disciplinární řízení vůči studentům studujícím v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami i ČVUT.
Článek 2
Sankce
1. Za zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními
předpisy ČVUT a jeho součástí lze studentovi uložit některou z následujících
sankcí:
a) napomenutí,
b) podmínečné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
c) vyloučení ze studia.
2. Disciplinární přestupek spáchaný z nedbalosti a méně závažný disciplinární přestupek lze projednat bez uložení sankce.
3. Od uložení sankce je též možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.
4. Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek
spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia
lze v případě úmyslného spáchání závažného disciplinárního přestupku.
5. Rozhodnutí o uložení sankce se oznamuje pouze studentovi a je neveřejné.
6. Lhůta a podmínky k osvědčení při podmínečném vyloučení ze studia se stanoví
podle míry závažnosti disciplinárního přestupku; tato lhůta činí nejméně šest měsíců a nejvíce tři roky.
7. Pokud se student v průběhu lhůty k osvědčení dopustí dalšího disciplinárního přestupku s výjimkou méně závažných disciplinárních přestupků spáchaných z nedbalosti, může být ze studia vyloučen.
1.
2.
3.
4.
Článek 3
Zahájení disciplinárního řízení
Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise
ČVUT na návrh děkana nebo rektora v souladu s čl. 4 odst. 2.
Návrh obsahuje popis skutku, nebo navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i
uvedení důvodů, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární
řízení je zahájeno dnem, kdy byl student seznámen s návrhem.
Bezodkladně po zahájení disciplinárního řízení předseda disciplinární komise
svolá zasedání disciplinární komise fakulty, nebo Disciplinární komise ČVUT.
Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od
jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci.
- 138 -
Článek 4
Disciplinární komise
1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku projednává disciplinární komise
fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT.
2. Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi. Disciplinární komise
ČVUT projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na vysokoškolských
ústavech a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.
3. Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z řad členů
akademické obce fakulty se souhlasem akademického senátu fakulty. Polovinu
členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Komise má nejméně čtyři a nejvíce osm členů. Dva akademičtí pracovníci a dva studenti jsou jmenováni náhradníky. Předseda je členem komise.
4. Členy Disciplinární komise ČVUT a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů
akademické obce ČVUT a to z akademických pracovníků vykonávajících svoji
činnost ve vysokoškolském ústavu se souhlasem Akademického senátu ČVUT.
Na složení Disciplinární komise ČVUT se vztahuje odstavec 3 věta druhá až čtvrtá.
5. Funkční období členů disciplinární komise fakulty a Disciplinární komise ČVUT je
dvouleté. Děkan nebo rektor při ustavování komise dbá na princip kontinuity její
činnosti.
6. Je-li známo, že některý člen disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise
ČVUT se na její jednání nedostaví, pozve předseda příslušného náhradníka tak,
aby paritní složení komise zůstalo zachováno. Náhradník má v zasedání, k němuž
byl pozván, práva a povinnosti člena komise.
7. Zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT řídí její
předseda; jednání komise je neveřejné, členové komise jsou povinni zachovávat
mlčenlivost.
8. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je způsobilá se
usnášet, je-li přítomna většina jejích členů. Není-li zachováno rovné zastoupení
akademických pracovníků a studentů, předseda zasedání odročí, pokud to navrhne některý z členů komise. Usnesení komise je přijato, jestliže se pro ně vyslovila
většina z jejích přítomných členů.
9. O jednání disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se pořizuje zápis.
Článek 5
Projednání návrhu
1. Student musí být k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT písemně a včas pozván. Student má právo být u jednání komise - s výjimkou jejího hlasování - osobně přítomen. Má právo navrhovat a předkládat důkazy, vyjadřovat se ke všem podkladům pro jednání, nahlížet do písemných podkladů a s výjimkou protokolu o hlasování i do zápisu o jednání komise a pořizovat
si z nich výpisy.
2. Disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se může usnést, že bude
jednat v nepřítomnosti studenta pouze v případě, že mu bylo pozvání k zasedání
řádně a včas oznámeno a student se k zasedání bez omluvy nedostavil. V nepřítomnosti studenta může disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise
ČVUT dále jednat na svém třetím termínu zasedání, pokud se student ve dvou
předchozích termínech k zasedání komise opakovaně nedostavil, svoji neúčast
- 139 -
však předem písemně omluvil a omluva byla předsedou disciplinární komise
uznána.
3. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je povinna provést
potřebné důkazy a projednat věc tak, aby mohlo být nepochybně zjištěno, zda se
student disciplinárního přestupku dopustil. Jednání má být vedeno tak, aby se
komise mohla usnést na návrhu podle odstavce 4 zpravidla do 30 dnů od svého
prvního zasedání.
4. Po projednání věci se disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT
usnese na návrhu, aby děkan nebo rektor:
a) vyslovil, že se student dopustil disciplinárního přestupku a uložil mu za ně sankci
podle čl. 2 odst. 1, kterou komise výslovně uvede,
b) disciplinární řízení zastavil, protože se student disciplinárního přestupku nedopustil, nebo se ho sice dopustil, podle názoru komise však samotné projednání věci v
disciplinárním řízení postačuje, nebo nejde o disciplinární přestupek, nebo se nepodařilo prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo student přestal
být studentem.
5. Usnesení podle odstavce 4 sdělí disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární
komise ČVUT studentovi pokud je přítomen. Jinak se toto usnesení samostatně
neoznamuje.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Článek 6
Rozhodnutí děkana nebo rektora
Rozhodnutí v disciplinárním řízení vydává děkan nebo rektor na základě návrhu
disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT, zpravidla do 7 dnů
ode dne, kdy návrh komise obdržel.
Děkan nebo rektor může před vydáním rozhodnutí věc vrátit disciplinární komisi
fakulty nebo Disciplinární komisi ČVUT s písemným zdůvodněním k dalšímu došetření, považuje-li to za nezbytné pro řádné objasnění věci.
Děkan nebo rektor může uložit sankci, kterou disciplinární komise fakulty nebo
Disciplinární komise ČVUT navrhla, nebo sankci mírnější, nebo může disciplinární
řízení z důvodů uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. b) zastavit, i když komise navrhla,
aby sankce byla uložena.
Jestliže disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT navrhla, aby
disciplinární řízení bylo zastaveno, děkan nebo rektor tak učiní. Pokud má o
správnosti tohoto postupu závažné pochybnosti, vrátí v takovém případě věc s
uvedením důvodů disciplinární komisi k novému projednání. Setrvá-li disciplinární
komise na svém původním usnesení, je jím děkan nebo rektor vázán.
Rozhodnutí, kterým se ukládá sankce podle čl. 2 odst. 1 písm. a) až c), musí být
vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok o zjištění disciplinárního přestupku a
určení sankce. Dále musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání.
Rozhodnutí, kterým se zastavuje disciplinární řízení, obsahuje výrok o zastavení
disciplinárního řízení, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání rozhodnutí.
Článek 7
Rozhodování ve věci disciplinárního přestupku
1. Na rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku se vztahuje § 68 zákona; na způsob náhradního doručení se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT.
- 140 -
2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana o přezkoumání rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku.
3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode
dne jeho doručení.
4. V žádosti o přezkoumání uvede student své jméno, bydliště, název studijního programu a fakulty nebo vysokoškolského ústavu, který se podílí na uskutečňování
studijního programu, a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s
rozhodnutím a připojí vlastnoruční podpis.
5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemně
a obsahuje:
a) rozhodnutí,
b) jeho odůvodnění,
c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není
přípustná,
d) údaj o tom, který orgán jej vydal,
e) datum vydání rozhodnutí,
f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno,
g) úřední razítko ČVUT,
h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.
Článek 8
Doplňující ustanovení
1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku podle čl. 3 odst. 2, pozvání studenta k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT a
rozhodnutí děkana, nebo rektora se doručují studentovi do vlastních rukou.
2. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace studenta.
Článek 9
Společná a závěrečná ustanovení
1. Ustanovení tohoto řádu se vztahují i na jednání, k nimž došlo před jeho účinností,
při respektování lhůt stanovených v čl. 4, pokud již nebylo disciplinární řízení zahájeno podle dosavadních předpisů.
2. Zrušuje se Disciplinární řád ČVUT z 11. prosince 1996.
3. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem
ČVUT dne 24. února 1999.
4. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
5. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000.
Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., v. r.
rektor ČVUT
- 141 -
Stanovy spolku posluchačů architektury
Název a sídlo:
1. Název dobrovolné společenské organizace studentů fakulty architektury ČVUT v
Praze zní:
"Spolek posluchačů architektury".
2. Spolek posluchačů architektury (dále jen SPA) je samosprávnou, nezávislou, otevřenou a nepolitickou organizací, která sdružuje studenty fakulty architektury
ČVUT (dále jen FA ČVUT).
3. Sídlem SPA je fakulta architektury ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 - Dejvice,
PSČ 166 07.
4. SPA je právním subjektem.
Cíle SPA:
1. Cílem SPA je obhajoba práv a zájmů studentů FA ČVUT v Praze, zajištění podílu
studentů FA ČVUT na řízení školy a vyvíjení činnosti v zájmu studentů FA ČVUT.
2. SPA může vyvíjet hospodářskou činnost podle platných právních předpisů.
Vznik členství:
1. Členství v SPA je dobrovolné. Všichni členové mají stejná práva a stejné povinnosti.
2. Členem SPA se může stát každý student, který je zapsán do studia na FA ČVUT.
3. Členství vzniká na základě podání písemné přihlášky studentem, jejího schválení
správní radou SPA a po zaplacení členského příspěvku.
4. Dokladem o členství v SPA je členský průkaz.
Zánik členství:
1. Členství v SPA zaniká:
a/ na základě vlastní písemné žádosti člena SPA,
b/ dnem, kdy člen přestane být studentem FA ČVUT a nepožádá o prodloužení
členství,
c/ vyloučením z SPA pro závažné porušování stanov, organizačního řádu nebo soustavné porušování členských povinností. O vyloučení člena z SPA rozhoduje
správní rada. Rozhodnutí o vyloučení člena musí být odhlasováno 2/3 většinou
usnášeníschopné správní rady a je oznámeno vyloučenému členu písemně do 7
dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí přijato.
2. Každý vyloučený člen má právo se proti rozhodnutí o vyloučení odvolat. O podaném odvolání člena SPA proti rozhodnutí správní rady rozhoduje shromáždění
obce SPA, které je správní rada povinna svolat do l4 dnů ode dne podání odvolání. Rozhodnutí o vyloučení musí být odhlasováno 2/3 většinou přítomných členů
na shromáždění obce SPA. Proti rozhodnutí obce SPA není odvolání.
Práva a povinnosti členů SPA:
1. Každý člen SPA má právo:
a/ navrhovat a volit správní radu SPA a dozorčí radu SPA a být do těchto orgánů
SPA volen,
b/ veřejně nosit emblém SPA,
c/ účastnit se shromáždění obce SPA a hlasovat na nich,
d/ obracet se na správní radu SPA s náměty, připomínkami a stížnostmi,
e/ využívat majetek SPA (toto využití majetku SPA schvaluje správní rada SPA),
- 142 -
f/ podílet se na činnosti SPA a používat výhod vyplývajících z členství v SPA,
g/ požadovat svolání shromáždění obce SPA.
2. Každý člen SPA je povinen:
a/ svědomitě vykonávat funkce, do kterých byl zvolen,
b/ dodržovat organizační řád a stanovy SPA,
c/ platit členské příspěvky.
Orgány SPA:
1. Shromáždění obce SPA.
a/ Nejvyšší orgán SPA je shromáždění obce SPA, které tvoří všichni členové SPA.
b/ Shromáždění obce SPA:
- volí tajnou a přímou volbou členy správní rady a dozorčí rady SPA a členy těchto
orgánů také tajným hlasováním odvolává,
- schvaluje rozpočet, pravidla hospodaření, zprávu o hospodaření SPA a své usnesení,
- schvaluje a mění stanovy a organizační řád SPA,
- schvaluje výši členských příspěvků,
- rozhoduje ve všech případech odvolání, které mu přísluší podle stanov,
- rozhoduje o zániku SPA.
c/ Ke schválení usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny členů SPA přítomných na shromáždění obce SPA.
d/ Ke schválení rozhodnutí o personálních otázkách je zapotřebí souhlasu alespoň
2/3 členů SPA přítomných na shromáždění obce SPA.
e/ Ke schválení změn stanov je zapotřebí souhlasu alespoň 2/3 všech členů SPA.
f/ Shromáždění obce SPA se schází nejméně jednou za rok.
g/ Shromáždění obce SPA musí být svoláno na požádání nejméně 1/3 členů SPA.
2. Správní rada SPA:
a/ Správní rada je nejvyšší výkonný orgán SPA. V souladu své působnosti zejména:
- řídí činnost SPA,
- svolává shromáždění obce SPA a připravuje podklady pro jeho jednání,
- rozhoduje o použití finančních prostředků a využívání majetku SPA v rámci pravidel hospodaření a schváleného rozpočtu.
b/ Správní rada je volena shromážděním obce SPA z řad členů SPA a skládá se z
náčelníka, podnáčelníka a radních. Další funkce členů správní rady určuje organizační řád SPA.
c/ Správní rada je volena na dobu jednoho roku, své funkce však vykonává až do
zvolení nové správní rady SPA.
d/ Správní rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů
a náčelník nebo podnáčelník. Ke schválení usnesení správní rady je zapotřebí
souhlasu nadpoloviční většiny členů usnášeníschopné správní rady. Při rovnosti
hlasů rozhoduje hlas náčelníka, v případě jeho nepřítomnosti hlas podnáčelníka.
e/ Správní rada je povinna:
- svolávat shromáždění obce SPA ve všech případech stanovených těmito stanovami a organizačním řádem nebo je - li to nezbytné pro činnost Správní rady nebo
SPA, minimálně ale jednou ročně,
- překládat každému shromáždění obce SPA zprávu o své činnosti,
- předkládat shromáždění obce SPA návrh činnosti, rozpočtu a zprávy o hospodaření,
- plnit úkoly podle usnesení shromáždění obce SPA.
- 143 -
3. Dozorčí rada SPA.
a/ Dozorčí rada je nejvyšší kontrolní orgán SPA. Do její působnosti patří zejména:
- kontrola veškeré činnosti SPA, především plnění usnesení shromáždění obce, dodržování povinnosti stanovených těmito stanovami, organizačním řádem a vnitřními předpisy vydanými SPA,
- má právo nahlížet do veškerých dokladů SPA, vyžadovat stanoviska a další podklady.
b/ Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost. Jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Místopředseda zastupuje předsedu
po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu.
c/ Dozorčí rada je volena na dobu jednoho roku. Dozorčí rada je povinna minimálně
na posledním shromáždění obce SPA ve svém volebním období podat zprávu o
své činnosti.
Finanční hospodaření SPA
1. Základním zdrojem majetku SPA jsou členské příspěvky, dotace, dary a příjmy z
vlastní hospodářské a podnikatelské činnosti.
2. O využívání majetku SPA a vynakládání finančních prostředků rozhoduje správní
rada SPA. Při svém rozhodování se řídí pravidly hospodaření a rozpočtem, které
schvaluje shromáždění obce SPA.
3. Svým majetkem ručí SPA za své závazky.
Jednání jménem SPA
1. Jménem SPA jednají náčelník a podnáčelník, eventuelně jimi pověření radní. Písemné právní úkony musí být podepsány vždy dvěma členy správní rady, kteří
mají podpisové právo.
2. Podpisové právo mají náčelník a podnáčelník SPA, radní je mohou získat na časově omezenou dobu schválením shromážděním obce na návrh správní rady.
3. Ostatní členové SPA jsou oprávněni jednat jménem SPA pouze v rozsahu písemného zmocnění vydaném správní radou SPA.
Zánik SPA
1. SPA může zaniknout:
a/ rozpuštěním na základě rozhodnutí 4/5 všech členů SPA,
b/ rozpuštěním příslušným státním orgánem z důvodů stanovených zákonem.
2. Při zániku SPA je nutno provést likvidaci majetku SPA.
3. Likvidaci provede likvidátor zvolený shromážděním obce SPA na návrh správní
rady.
4. Likvidátor vypořádá závazky a pohledávky SPA a naloží se zbylým majetkem
podle rozhodnutí shromáždění obce SPA, popř. správní rady za podmínek stanovených v organizačním řádu.
- 144 -
Soutěže fakulty architektury ČVUT
Statut soutěže o "Cenu FA ČVUT"
1. Soutěž je vypisována jednou za školní rok
- Předmětem soutěže jsou semestrální školní projekty, nikoli projekty diplomní nebo
ateliérové práce vypracované v předmětu ZAN
- Projekt do soutěže lze přihlásit pouze 1 ×
- Soutěže se může zúčastnit na základě vlastního rozhodnutí pouze řádný student
FA.
2. Předmět soutěže:
I. projekty architektonické
II. projekty urbanistické, tvorba krajiny a zahrad
III. projekty interiéru
- Pokud bude kterákoliv z kategorií obsazena minimálně 3 projekty, bude posuzována jako oddělená kategorie s vyhlášením nejlepšího projektu.
- Pokud bude v dané kategorii přihlášeno méně než 3 projekty, budou tyto práce zahrnuty do kategorie č. "I. ".
3. Termíny:
- přihlášení a odevzdání prací (uzávěrka) - v termínu od ukončení výuky v letním
semestru do zahájení následujícího školního roku u sekretáře soutěže
- vyhodnocení porotou - do 1 měsíce od data uzávěrky soutěže, výsledky budou vyhlášeny do konce října
- výstava prací - do 1 měsíce od vyhlášení výsledků
4. Ceny:
Fakulta uvolní pro ceny celkovou částku 20. 000, - Kč ročně. Tato částka bude případně doplněna z nadace FA. Děkan na základě doporučení poroty rozdělí celkovou částku na jednotlivé ceny. Rozpis výše jednotlivých cen bude upřesněn dle finančních možností nadace FA.
5. Úprava předpokládaných projektů:
- seznam očíslovaných příloh s uvedením 6 příloh určených autorem k vystavení
- grafické přílohy na formátu A3, nesešité (nezkroužkované) v kartonových deskách
- výkresy očíslovány a označeny názvem práce, jménem autora, školním rokem a
semestrem.
6. Porota a sekretář:
- Pětičlennou porotu (2 pedagogové FA ČVUT a 3 mimofakultní členové) soutěže
jmenuje děkan FA tak, aby její obsazení odpovídalo povaze soutěže.
- Členství v porotě je omezeno max. 2 po sobě následujícími ročníky.
- Předsedu poroty volí členové poroty.
- Sekretář soutěže je funkce stálá.
7. Zveřejnění výsledků a vystavení prací:
- Výsledky soutěže budou zveřejněny v prostorách fakulty.
- Všechny hodnocené projekty budou po ukončení soutěže vystaveny.
- 145 -
- Při zahájení výstavy vyhlásí děkan oceněné práce a předá ceny.
8. Vrácení prací:
- Oceněné práce je možno vracet po dohodě.
- Neoceněné práce bude možné vyzvednout po likvidaci výstavy.
9. Sekretář soutěže pro šk. rok 1999/2000
Ing. arch. Monika Schnitzerová - ústav 528 - místn. č. 1127
Statut soutěže "Olověný Dušan"
1. Cíl:
je získat nezávislý názor na kvalitu výuky architektury na fakultě architektury ČVUT
2. Pořadatel:
soutěž je pořádána Spolkem posluchačů architektury na FA ČVUT, Thákurova 7,
160 00 Praha 6
3. Soutěž:
- je vypisována jedenkrát do roka v zimním semestru
- je bez kategorií
- předmětem soutěže jsou školní projekty za zimní semestr, kromě diplomních projektů a projektů v rámci ZAN,
- soutěže se zúčastňuje každý řádný student FA, který v zimním semestru odevzdá a
vystaví projekt,
- v rámci soutěže jsou jmenovitě ohodnoceny ateliéry s celkovou kvalitou a to bez
pořadí,
- porota vybírá projekty tříkolovým systémem, přičemž druhé a třetí kolo probíhá
uzavřeně pouze mezi porotci,
- 1 kolo - porota projde všechny vystavené projekty a jednotliví porotci vyberou projekty do druhého kola,
- 2 kolo - porota se vrátí zpět k vybraným pracím a na základě diskuse vybere 4 - 6
projektů do třetího kola a max. 6 projektů může ocenit,
- 3 kolo - z nominovaných projektů porota vybere vítěze soutěže, dále již bez pořadí,
- vítěz je utajen a jméno zapečetěno do obálky, která je otevřena až při předání ceny. Porotci jsou do té doby zavázaní slibem mlčenlivosti.
4. Termíny:
- hodnocení probíhá vždy v týdnu po odevzdání projektů za zimní semestr,
- výstava nominovaných projektů probíhá na začátku letního semestru.
5. Ceny:
- cenou pro konečného vítěze je olověná soška "Olověný Dušan",
- finanční ohodnocení projektů bude každoročně stanoveno pořadatelem soutěže
podle množství prostředků, které budou získány. Stanoveny jsou pouze limitní
částky a to pro nominované 5.000, - Kč v hotovosti, pro odměněné 1.000, - Kč v
hotovosti a cena pro vítěze 2.000, - Kč v hotovosti.
6. Porota:
- pětičlenná porota se skládá vždy z osobností toho roku nepůsobících na FA,
- 146 -
- členství v porotě není možné ve dvou po sobě jdoucích ročnících,
- pro hodnocení je nutná účast min. tří porotců.
Statut soutěže o „Nejlepší urbanistickou práci“
Ceny a odměny se udělují studentům za nejlepší projekty a ostatní práce zpracované v rámci ateliérové tvorby a výuky urbanistických předmětů (cvičení, semináře).
Cílem soutěže je podpořit zájem studentů o urbanismus, územní plánování a tvorbu
krajiny a přispívat ke zvyšování kvality výuky v uvedených oblastech.
1. Soutěž organizuje ústav urbanismu FA ČVUT ve spolupráci s níže uvedenými institucemi:
- Asociace pro urbanismus a územní plánování
- Nadace ABF
- Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
- VUT Brno
- Urbanistický ateliér U 24
2. Soutěž je vypisována jednou za školní rok
- Předmětem soutěže jsou především semestrální školní projekty a ostatní urbanistické semestrální práce uznané vedoucím ateliéru jako urbanistické.
- Do soutěže mohou přihlásit své práce studenti řádného studia architektury na vysokých školách, FA ČVUT, FA VUT Brno, FA STU Bratislava, FA TU Liberec,
AVU a UMPRUM Praha, aj.
- Práce může být do soutěže přihlášena pouze 1 ×
3. Termíny soutěže
- Práce se přihlašují do soutěže vždy do 10. června
- Výsledky budou vyhlášeny do konce června
- Předání cen a výstava prací se uskuteční v říjnu až listopadu.
4. Ceny
- Celková částka na ceny je složena z příspěvků všech spolupořádajících institucí,
nejméně však 30.000, - Kč
- Porota má právo v odůvodněných případech neudělit některou z cen, případně
upravit jejich výši.
5. Úprava přihlášených prací
- Práce budou upraveny na formát A 3 a budou předány v deskách se seznamem
všech příloh jednotlivě
- Jednotlivé přílohy budou označeny názvem práce, jménem autora, školním rokem
a číslem přílohy.
6. Porota a sekretář soutěže
- Porota je složena ze zástupců spolupořádajících institucí. Předsedu si porota volí
pouze z externích členů, ne z pracovníků VŠ
- Sekretářem soutěže je pedagog pořádající fakulty
7. Ostatní ustanovení
- Spolupořádající instituce mohou vypisovat svá témata pro soutěž vždy do konce
září
- Oceněné a odměněné práce budou nabídnuty k publikování v odborných časopisech
- Oceněné a odměněné práce se nevracejí
- Ostatní práce je možné vyzvednout po ukončení výstavy u sekretáře soutěže.
- 147 -

Bakalářský a magisterský studijní program 1999-2000

Transkript

Podobné dokumenty

Bakalářský a magisterský studijní program 2000-2001

novinky v sortimentu firmy auto-france

cen a: k č / Polo vin a Pr o Pr odejce

přehledová brožurka - České vysoké učení technické v Praze

Buněčný cyklus

Aktuality 78 - Asociace pro urbanismus a územní plánování

Řádné jednání Odborné rady pro KPSS

Výroční zpráva Nadace barokního divadla zámku Český Krumlov 1999

Rodokmen poštovního holuba Chovatel: ing Ranocha