27 Řecko – Perské války - Základní škola, Brno, Kamínky 5

Transkript

27 Řecko – Perské války - Základní škola, Brno, Kamínky 5
! "
#$ ! %%%&'
RoÏ
Ïník
()*x
x$+
#$ ,
()*x
x$+
# -
.
,/
-01
.2
Î
x
Ï
x
Ě
Ě
0, , */
Ě
3 3/
Ŀ
Ě
ECKO – PERSKÉ
VÁLKY
ROZSAH PERSKÉ
ÍŠE
Kolem roku 500 p .n.l. byla Perská íše
nejv tší na sv t . Její východní hranici
tvo ila eka Indus, na západ sahala
až na Balkánský poloostrov
a v Africe jí pat il Egypt.
http://161.58.89.189/PersiaGreeceWars01.asp
2
KRÁLOVÉ PERSKÉ ÍŠE
KÝROS II.
http://www.nirupars.com
• sjednotil Peršany v 6. stol.
p .n.l.
• postupn si podmanil další
národy
• byl tolerantní k náboženství
• umožnil porobeným
národ m vytvo it si vlastní
samosprávu
• umožnil Žid m návrat do
Judska
KAMBÝSÉS I.
http://www.livius.org
• k obrovské íši svého otce
p ipojil Egypt
DÁREIOS I.
http://www.panovnici.cz
• v 5. stol. p .n.l. za al
dobývat evropský
kontinent – p ipojil
Thrákii, Makedonii
( ást Balkánu), ostrovy
v Egejském mo i
• chystal útok na ecko
3
asový rozsah
ecko – perské války se táhly celých padesát let první poloviny 5. století p .n.l.
a m žeme je shrnout do ty rozhodujících vojenských tažení (viz od 5. str.).
Hlavní p í iny válek
1)Rozpínavá politika Persie
Od 6. století p .n.l. vládli Peršané nejv tší íši na sv t – porazili i Babylónii a Egypt
a pronikali dál na západ do Evropy. Pod jejich nadvládu se dostala Thrákie, Makedonie
( ást Balkánu) a ostrovy v Egejském mo i. Tyto oblasti musely platit dan perskému králi.
2)Dosazení perských místodržících
do eckých m st v Malé Asii
V roce 499 p .n.l. se ekové pod vedením
m sta Mílétos vzbou ili proti perským
místodržícím a vypálili perské m sto Sardy.
Vzpoura ek byla krut potla ena. Mílétos
byl vypálen, obyvatelé pobiti, nebo zotro eni.
Peršané p ipravovali trestnou výpravu proti
Eretrii a Athénám, které pomáhaly povstalc m.
http://www.layoutsparks.com
4
1. PERSKÁ VÝPRAVA (493 - 492)
Cílem výpravy bylo obnovit placení daní v oblastech Thrákie a Makedonie a potrestat
Eretrii i Athény. P inutit Thrákii a Makedonii k poslušnosti se poda ilo, ale druhá ást
plánu nevyšla . Perské lod totiž ztroskotaly p i bou i u výb žku Athos a na 300 se jich
rozbilo o útesy.
perské zbran
http://www.crystalinks.com/persia.html
http://parkourvisions.org
http://oneword.pl/en/tourism-travel/
5
2. PERSKÁ VÝPRAVA (490)
Peršané vypálili Eretrii, obyvatelstvo odvlekli do otroctví a chystali se na Athény.
Athény požádaly o vojenskou pomoc Spartu (Spar ané p islíbili pomoc, až skon í jejich náboženské
svátky, Athény tak z staly bez jejich podpory).
Peršané se za ali vylo ovat u Marathónu.
http://www.payvand.com
perské lod
http://www.crystalinks.com/persia.html
perští vojáci http://www.daz3d.com¨¨
6
BITVA U MARATHONU
2.1.fáze
fáze útoku
útoku
Athé
Athé an
an
http://room162g.edublogs.org
http://gregormoldavit.blog.cz/1005/2
Než se sta ili Peršané vylodit v Atice, p esv d il výborný
ecký stratég Miltiadés ml. vrchního velitele, aby ekové
zaúto ili okamžit a využili momentu p ekvapení. ekové
poslední úsek dokonce sprintovali, a zachránili se tak p ed
perskými lukost elci. I lepší výzbroj ek (dlouhá kopí,
t žkood nci) zp sobila Peršan m drtivou porážku (padlo
p ibližn 200 ek a 6000 Peršan ).
Zhlédni rekonstrukci bitvy: The battle of Marathon (Part 3/3)
http://www.youtube.com/watch?v=Ng5diP1VISY
http://cs.wikipedia.org
7
BITVA U MARATHONU
i
zil
ít
!
Zv me
js
http://www-k12.atmos.washington.edu
EMIL ZÁTOPEK
- marathonský
vít z z Helsinek
http://mappery.com/map-of/Ancient-Athens-Map
8
DESETILETÉ P ÍM
Í
Války byly na 10 let p erušeny. Persie musela ešit povstání v Egypt a po smrti Dárea
i volbu nového krále. Athény využily tuto p estávku k intenzivnímu budování lo stva
a stavb nového opevn ného p ístavu - Peiraieus
Zhlédni rekonstrukci triér:
Battle of Salamis
http://www.youtube.com/watch
?v=543y5pw4Gn0
(detailní záb r na 3 ady vesel
- ve 3.00 min.)
http://plato-dialogues.org/tools/athens.htm
http://www.greeceathensaegeaninfo.com/a-ath/piraeus/ancient-lg.jpg
Triéra – lo se t emi adami vesel
Nejv tší zásluhu na
p em nu Athén
v námo ní velmoc m l
vojenský velitel
a politik Themistoklés,
který se ú astnil
i vít zné bitvy
u Marathónu. Protože
http://www.soue.org.uk/souenews/issue5/jenkinlect.html
byl p esv d en, že se
Spojení
d ív iprken
pozd jiepy
Peršané
znovu objeví, p im l
Athé any k budování
velkého po tu nových
rychlých lodí – triér.
http://en.wikipedia.org/wiki/Themistocles
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tri%C3%A9ra9
9
3. PERSKÁ VÝPRAVA (480)
Nový perský král Xerxés p ipravil další útok proti ecku. M l být veden po souši i po mo i.
P ší armáda p ekro ila úžinu Helléspont (dnes Dardanely) pomocí pontonových most
tvo ených lod mi a perská flotila plula podél pob eží severním sm rem. Ani tato výprava
nebyla ušet ena zna ných ztrát. Rozbou ené mo e a útesy na pob eží m ly na sv domí
velký po et lodí.
http://www.irandefence.net
http://161.58.89.189/PersiaGreeceWars01.asp
http://www.mlahanas.de/Greeks/InventionsF.htm
ekové se snažili najít na pevnin takové místo, kde by se dalo ú inn bránit velké p esile.
Tím místem se stala sout ska Thermopyly.
10
BITVA U THERMOPYL
Thermopylská sout ska vypadala p ed více než 2 500 lety zcela jinak než dnes. V její
blízkosti se nacházel Malijský záliv, který b hem let zna n ustoupil. Sout ska (v
p ekladu Horká brána) byla natolik úzká, že by zde neprojely perské vozy ani jízda.
http://www.twcenter.net/forums/showthread.php?t=224551
http://www.300spartanwarriors.com
http://spqr.cz
Na takto výhodném míst se da ilo n kolikrát odrazit mohutnou p esilu Peršan . Pr smyk
bránili Spar ané pod vedením krále Leonida, kte í díky svým delším kopím a neoby ejné
state nosti drželi v šachu postupující ady Peršan .
http://www.300spartanwarriors.com
Zhlédni rekonstrukci bitvy:The battle of Thermopylae 480 B.C. (300 Spartans) 1/2
http://www.youtube.com/watch?v=GtWdAtnfTUk
11
BITVA U THERMOPYL
Peršané byli pobíjeni, sráženi do mo e i ušlapáváni
vlastními adami. Možná by Spar ané (sami sob
íkali Lakedaimónští, proto také m li na svých štítech
písmeno lambda) odolávali dlouho, kdyby nebyli
zrazeni jistým Epialtem, který poradil Peršan m,
jak se dostanou do sout sky z druhé strany.
Leonidás po této zpráv nechal stáhnout vojska na
pomoc ohroženým Athénám a rozhodl se držet
pr smyk co nejdéle pouze se t emi stovkami muž . http://movies.about.com
lambda
http://www.info-koktejl.cz
http://www.cbswords.com
Zhlédni rekonstrukci bitvy: The battle of Thermopylae 480 B.C. (300 Spartans) 2/2
http://www.youtube.com/watch?v=nO1iRsfbNrY&NR=1
12
BITVA U THERMOPYL
Všichni Spar ané v pr smyku padli do posledního
muže. Už ve starov ku stál na míst boj památník,
který m l kolemjdoucím p ipomínat hrdinství t ch,
co state n bránili svou zemi. Herodotos ve svých
D jinách uvádí citát z náhrobku:
„Poutníku, vzkaž Lakedaimónským,
že tady mrtví ležíme,
jak zákony kázaly nám.“
Po porážce u Thermopyl se rychle stáhly k jihu
i ecké lod , které se chystaly k obran Athé an .
Ti ne ekali, až Peršané p itáhnou, a opustili m sto.
Záchranu našli na blízkém ostrov Salamína.
Následn byly Athény Peršany vypáleny.
Král Xerxés se t šil na záv re nou bitvu a nechal si
p ichystat na vyvýšeném míst sv j zlatý tr n, aby
mohl d stojn sledovat pr b h triumfálního vít zství
Peršan v námo ní bitv u Salamíny.
http://athens.angloinfo.com
http://www.twcenter.net
13
BITVA U SALAMÍNI
Po prohrané bitv u Thermopyl
zaujali ekové pod vedením
Themistokla nejvýhodn jší pozici
u ostrova Salamína k rozhodující
námo ní bitv . Peršané m li 3x
více lodí než ekové. Ukázalo se
však, že na po tu lodí nezáleží.
http://www.iranchamber.com
Výhodou bylo, že ecké lod byly
menší a rychlejší, a proto byly
v tak úzké úžin lépe ovladatelné.
ekové navíc velmi dob e znali
nebezpe n lenité okolní pob eží
plné zrádných útes .
Xerxes vid l ze svého tr nu zkázu
perské flotily – lod se za silného
v tru lámaly a t íštily o útesy, jiné
se díky úžin do boje nemohly ani
zapojit. Po zabití vrchního velitele
nastal chaos a Peršané ustoupili.
http://users.ox.ac.uk
14
4. PERSKÁ VÝPRAVA (479)
Perská vojska, která se po bitv
u Salamíny stáhla na sever,
znovu zaúto ila na Athény na ja e
479. M sto bylo podruhé zni eno.
Athé ané se zachránili út kem
na ostrov Salamínu.
ekové se sjednotili a p ipravili se
k rozhodující bitv u m sta Platají,
které leželo na severozápad od
Athén.
V ele doposud nejv tší nasazené
ecké armády o síle 100 tisíc
muž stál synovec spartského
krále Leonida – PAUSANIUS.
M l však elit trojnásobné p esile
http://www.flickr.com
Peršan
.
perská kavalerie m la
40 tisíc muž
http://red3zzz.com/a/Athens.htm
http://www.visualhollywood.com
15
BITVA U PLATAJÍ A MYKALÉ
Nep átelská vojska proti sob
stála již 10 dní, kdy ek m
za ala docházet pitná voda.
Proto se rozhodli stáhnout
k m stu. P i jejich p esunu
Peršané zaúto ili.
Spar an m se poda ilo držet
Peršany na pravém k ídle a
umožnit vracejícím se voják m
zaujmout bojové postavení .
Po zabití vrchního velitele
perského vojska za al v jejich
adách op t chaos a Peršané
se dali na ústup. ekové tak
zvít zili v jedné z nejv tších
starov kých bitev.
http://www.militaryphotos.net
http://www.militaryhistoryonline.com
http://www.livius.org
Poslední rozhodující bitvy prob hly na ostrov Samos a na
prot jším poloostrov MYKALÉ v Malé Asii. ekové vytla ili
Peršany i ze svých m st v Malé Asii a byl uzav en tzv.
Kalli v mír (449) definitivním VÍT ZSTVÍM EK .
16

Podobné dokumenty

VELEHRADSKÝ Z(S)PRAVODAJ

VELEHRADSKÝ Z(S)PRAVODAJ svátek, kdy se bude na nádvoří před velehradskou bazilikou konat od 10.30 slavnostní bohoslužba za účasti biskupů z Čech, Moravy a Slezska, na které bude hlavním celebrantem papežský legát, kardiná...

Více

Portugalsko

Portugalsko residência), aby mohli žít a pracovat v Portugalsku, přestože ti, kteří přicházejí pracovat na dobu kratší, než 3 měsíce a sezónní pracovníci na méně než 8 měsíců, toto povolení nepotřebují. Zaměst...

Více

Konflikt v Iráku, postavení Íránu a umístění protiraketových základen

Konflikt v Iráku, postavení Íránu a umístění protiraketových základen fosforu ve Fallůdže při bojích s tzv. vzbouřenci (muži nad mezi 15 – 55 lety byli stříleni na útěku z města – srebrenické deja vu?)31. Přestože podle různých odhadů v Iráku zemřelo již více než 100...

Více

daň dědická, darovací az převodu nemovitostí - Index of

daň dědická, darovací az převodu nemovitostí - Index of Funkce stabilizační – představuje zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability.

Více