informace sinus pilonidalis _2

Informace pro pacienta operace pilonidálního sinu či periproktální píštěle
Zdravotnické zařízení: Nemocnice VITA, s. r. o., Nemocniční 264, Duchcov
Jméno pacienta: ..................................................................
Datum narození: ..................................................................
Rodné číslo: ..........................................................................
Vážená pacientko, vážený paciente, rozhodl/a jste se podrobit operačnímu zákroku, který povede k odstranění
pilonidálního sinu či periproktálních píštělí. Před touto operací budete ošetřujícím lékařem informován/a o povaze
výkonu, možnostech operačního postupu, jeho následcích a možných rizicích a komplikacích. Tento materiál by
Vám měl podat základní informaci o léčbě pilonidálního sinu, periproktálních píštělí a měl by být vodítkem
k Vašemu rozhovoru s ošetřujícím lékařem.
CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE: SINUS PILONIDALIS či PERIPROKTÁLNÍ PÍŠTĚL?
SINUS PILONIDALIS (též kostrční píštěl, pilonidální cysta): je dutý prostor ("chodbička") mezi špičkou kostrče a
řitním otvorem či jeho okolím. Ústí-li tato chodbička zevně na kůži, hovoříme o píštěli. Je-li tato chodbička
ohraničena, bez vyústění, hovoříme o cystě.
Příčina vzniku může být vrozená (pozůstatek embryonálních struktur) či získaná (vniknutím chlupů a částeček
pokožky do kůže).
Toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje u mladých obesních mužů se silným ochlupením kolem konečníku.
PERIPROKTÁLNÍ PÍŠTĚLE: jsou duté prostory ("chodbičky") vyskytující se v oblasti konečníku a jeho okolí.
Píštěle mohou mít zevní (v okolí konečníku) i vnitřní ústí (v konečníku, ale např. i v pochvě, močovém měchýři,
močové trubici, prostatě ) či mohou mít pouze jedno ústí a končit slepě. Mohou být povrchní (podkožní), ale i
hluboké (zasahující do svalů, řitního svěrače...)
Příčin vzniku píštělí je mnoho: nejčastěji onemocnění žláz konečníku - porucha odtoku hlenu či infekce žláz, dalšími
příčinami mohou být zánětlivá onemocnění střeva (např. divertikulitida, Crohnova choroba), nádory, pohlavní
infekce, tuberkulosa, paraziti, oslabená imunita, cukrovka, následky po ozáření, poranění konečníku, přítomnost
cizích těles aj.
JAK VYPADAJÍ TYPICKÉ OBTÍŽE?
Mezi nejčastější příznaky patří bolest (klidová či při sezení, při defekaci), zarudnutí a zduření v místě píštěle,
vodnatá, krvavá či hnisavá sekrece z píštěle. Při akutním vzplanutí choroby s tvorbou abscesu (dutiny vyplněné
hnisem) mohou být bolesti velmi silné a mohou být přítomny i celkové příznaky zánětu, jako jsou horečka a
schvácení. Jindy jsou příznaky mírné, obtěžující pacienta pouze dlouhodobou sekrecí tekutiny z otvoru píštěle.
Potíže mají tendenci se opakovat-období akutních obtíží se střídá s obdobími klidu či pouze mírných obtíží.
JAK STANOVÍME DIAGNOSU?
Diagnosu většinou stanovíme podle vzhledu postiženého místa a podle vyšetření konečníku. Někdy je třeba doplnit
laboratorní vyšetření, rektoskopii, sondáž píštěle, RTG vyšetření s nastříknutím píštěle kontrastní látkou či jiná další
vyšetření potřebná ke zjištění rozsahu onemocnění, velikosti a rozvětvení píštělí nebo k vyloučení jiného
onemocnění.
ZPŮSOB LÉČBY ?
Neoperační léčba může zmírnit příznaky onemocnění, většinou však nevede k trvalému vyléčení onemocnění. Patří
sem různé koupele (heřmánková, dubová...), výplachy peroxidem vodíku či jinými dezinfekčními roztoky, péče o
pravidelnou a měkkou stolici (dostatek tekutin, ovoce, zeleniny, vlákniny, pohyb, nepotlačovat nucení na stolici). U
pilonidálního sinu se navíc doporučuje pečlivé odstraňování ochlupení v oblasti kolem konečníku a mezi hýždemi.
Operační léčba je pro trvalé vyléčení většinou nutná.
V případě pilonidálního sinu spočívá v chirurgickém vyříznutí celé píštěle včetně přídatných chodbiček až ke kostrči.
(Pro zobrazení píštěle včetně větvících se chodbiček je někdy potřeba píštěl nastříknout speciální barvou.) Výsledná
pooperační rána je proto poměrně dlouhá, většinou cca 5cm i více. Existuje několik operačních postupů, záleží na
rozsahu onemocnění, zvyklostech pracoviště, individualitě pacienta. Rána může být během operace sešita, ale může
zůstat i nesešitá-otevřená, hojení pak probíhá od spodiny rány. Někdy je defekt tak rozsáhlý, že je potřeba překrýt jej
kožní plastikou. Je-li rána šita, odstraňují se stehy většinou 10.-14. den. Vzhledem k těsné souvislosti rány s oblastí
konečníku bývá hojení často s komplikacemi-rozpadnutí rány, infekce, sekrece (vytékání tekutiny z rány). Někdy je
potřeba stehy odstranit dříve, nechat ránu otevřenou, provádět průplachy dezinfekčními roztoky, často sprchovat.
Někdy je nutné i nasazení antibiotik. Po zhojení se doporučuje pečlivě odstraňovat ochlupení v oblasti kolem
konečníku a mezi hýžděmi (holení, depilační krémy, epilace).
V případě ostatních periproktálních píštělí jsou operační postupy obdobné. Většinou je píštěl rovněž vyříznuta až do
zdravé tkáně. Někdy je však vhodnější píštěl pouze rozříznout a nechat zhojit či provléci píštělí gumičku, která se
postupně utahuje.
V akutním stádiu při vzniku abscesu se absces většinou nejdříve nařízne, vypustí se hnis a následuje ošetřování
průplachy. Teprve po zklidnění akutního stádia se přistoupí k definitivní operaci.
ANESTEZIE
Volba anestezie závisí na zkušenostech pracoviště, na jeho zvyklostech, na přání pacienta, na interním (celkovém)
stavu pacienta (ten nemusí dovolit použití některého typu anestezie). Na našem pracovišti operujeme pilonidální
sinus/periproktální píštěle většinou v celkové anestezii (tzn. že pacient během operace spí a nic necítí). Lze však
operovat i v lokální anestezii- v místním znecitlivění (tzn. že pacient necítí bolest v operační ráně, ale během operace
nespí).
Před celkovou anestezií nesmíte šest hodin nic jíst ani pít, před místní anestezií toto neplatí. Jak užít léky, které
dlouhodobě užíváte, Vám sdělí Váš ošetřující lékař. Ošetřujícího lékaře informujte o stavech, které zvyšují riziko
operace nebo které by mohly mít za následek pooperační komplikace či neuspokojivý výsledek operace.
V případě, že jste měl/a během operace zavedenou trubičku (tracheální kanylu) do průdušnice (jedna z možností,
kterou volí anesteziolog k zajištění dýchacích cest během anestezie), můžete po narkose cítit "škrábání" či "pálení" v
krku, které postupně odezní.
KOMPLIKACE
Během hojení rány může dojít ke krvácení z operační rány, rozestupu operační rány, odumření části kůže v okolí ran,
zánětům a infekci operační rány a jejího okolí. Infekce v této oblasti nejsou vzácností-vzhledem k těsné souvislosti s
konečníkem-zdrojem infekce. Infekce v ráně se projeví přetrvávající bolestivostí či znovuobjevením se bolestí
v ráně. Většinou je doprovázena teplotou nebo až horečkou. Rána je zarudlá, na pohmat bolestivá, někdy se sekrecí
(vytékáním) tekutiny z rány. Při objevení se těchto obtíží vyhledejte ošetřujícího lékaře. Tato komplikace je většinou
dobře zvládnutelná opakovanými průplachy a převazy a event. nasazením antibiotik.
Keloidní jizva není komplikací v pravém slova smyslu. Jedná se o tvorbu vyvýšené nápadné jizvy. Tvorba
takovýchto jizev je dědičně podmíněna. U jedinců s touto poruchou se budou jakékoliv jizvy hojit tímto způsobem.
K úpravě keloidní jizvy je možná spolupráce s plastickým chirurgem.
Poranění nervů a cév je komplikací vzácnou, ale možnou. Důsledkem může být brnění, omezená či vymizelá
citlivost či naopak zvýšená citlivost operované oblasti. Tato porucha může být dočasná, ale i trvalá.
Poranění svěrače u píštělí, které probíhají v jeho blízkosti. Tato komplikace je rovněž vzácná. Může vést k částečné
či úplné inkontinenci (neudržení) stolice, přechodné či trvalé.
Recidiva (znovuobjevení se) onemocnění není většinou komplikací v pravém slova smyslu. Někteří jedinci mají
zvýšený sklon k tvorbě píštělí, ty se mohou objevit jak na stejném, tak na novém místě.
Alergická reakce se může vyskytnout na kterékoliv léčivo nebo dezinfekční prostředek, a to i tehdy, pokud jste
v minulosti žádnou alergii nikdy nepozoroval/a. Zpravidla se objeví po aplikaci léčiva ihned či za několik desítek
minut. Může mít formu pouhé kopřivky, zarudnutí nebo svědění kůže, ale též dechových obtíží, astmatu, slabosti,
nízkého krevního tlaku, až šokového stavu. Pokud tato reakce vznikne, ihned o ní informujte Vašeho ošetřujícího
lékaře. Pomocí protialergických léků ji lze obvykle dobře zvládnout.
Teplota v prvních dvou dnech po operaci může být zvýšená. I bez léčby většinou samovolně odezní během 2-3dnů.
Trombóza hlubokých žil dolních končetin může nastat po jakékoliv operaci. Riziko vzniku tohoto stavu zvyšuje
nehybnost na lůžku, nehybnost dolních končetin, dehydratace, užívání hormonální antikoncepce. Riziko lze snížit
časným vstáváním z lůžka po operaci, pohybem dolních končetin na lůžku (speciální cviky), užíváním elastických
punčoch a podáváním heparinových preparátů (látka snižující krevní srážlivost) před operací a po ní. Mezi příznaky
zánětu hlubokých žil dolních končetin patří pocit napětí nebo bolesti v lýtkách, otoky lýtek. Diagnózu pomůže
potvrdit ultrazvukové vyšetření. Trombosu je nutné ihned léčit. Tak lze zabránit jejímu dalšímu velmi nebezpečnému
projevu – plicní embolizaci, ke které dojde, pokud se krevní sraženina z takto postižených hlubokých žil dolních
končetin utrhne a žilním řečištěm se dostane až do plicnice, jejíž větve ucpe. Při velké sraženině může toto vést až ke
smrti.
Plicní komplikace se mohou objevit po celkové anestezii, zejména u osob s již přítomným onemocněním plic
(chronický zánět průdušek, astma, akutní onemocnění dýchacích cest...). Mezi tyto komplikace patří např. zánět
hrtanu, průdušnice, akutní zánět průdušek nebo zánět plic. Tyto komplikace se projeví kašlem, bolestmi za hrudní
kostí, teplotou, pocitem krátkého dechu. Léčí se podpůrnými léky, někdy i antibiotiky, dechovou rehabilitací atd.
Dále mohou vzniknout pooperační komplikace obecné, jejich výskyt je zřídkavý: vdechnutí žaludečního obsahu po
operaci, srdeční selhání, zástava dechu v časném pooperačním průběhu, zánět povrchových žil po aplikaci léčiv do
povrchové žíly (většinou na horní končetině - léčí se obklady a analgetiky, není nebezpečná), poruchy funkce jater.
Popálení. K zástavě krvácení během operace se používá tzv. elektrokogulace pomocí přístroje zvaného
elektrokauter. Ve zcela výjimečných případech může dojít k lokálnímu popálení tkáně v okolí, kde je kauter použit.
Jde o povrchové popálení, které je ošetřeno běžným způsobem.
Doporučujeme Vám hlásit včas ošetřujícímu lékaři jakékoli abnormální pocity a prožitky spojené s provedeným
výkonem, protože včasné rozpoznání a léčba komplikací dává největší pravděpodobnost jejich odstranění bez
následků.
Souhlas pacienta
Pan/paní MUDr. ………………………….. mne v rozhovoru podrobně informoval/a o plánovaném zákroku a
léčebném postupu.Též jsem byl/a informován/a o možných variantách zákroku, jeho následcích a komplikacích. Vše
mi bylo sděleno srozumitelně, bylo mi umožněno si vše řádně rozvážit a měl/a jsme též možnost zeptat se na vše, co
považuji za podstatné. Byl/a jsem upozorněn/a na event. nutnost zákrok rozšířit nebo pozměnit v závislosti na
místním nálezu a celkovém stavu organizmu.
Považuji poučení za dostatečné, nemám další otázky a souhlasím s navrhovaným výkonem, tak jak mi byl navržen.
V případě nutnosti souhlasím i s nutným rozšířením nebo pozměněním výkonu, v případě potřeby i s podáním
nezbytné transfuze krve.
Beru na vědomí, že může dojít k přerušení nebo ukončení operace z důvodu zásahu vyšší moci
Souhlasím se skutečností, že konečný výsledek zákroku bude viditelný až s odstupem času, nejdříve po době několika
týdnů, a to z důvodu regenerace a zklidnění operovaných tkání. Souhlasím s tím, že může být nezbytné provést konečné
„dodatečné“ úpravy v důsledku tzv. „individuálních změn“.
Dále se zavazuji, že se nechám ošetřovat ve standardních pooperačních kontrolách, na které budu
v doporučených pravidelných intervalech docházet podle ordinací ošetřujícího lékaře. Respektuji skutečnost, že vše je
vedeno za účelem dosažení do nejlepšího výsledného efektu operačního výkonu.
Jsem si vědom možných následků v případě porušení či nedodržení všech pokynů před, během i po výkonu tak, jak mi
bylo před operací sděleno, vysvětleno a předáno lékařem.
Místo,datum ……………………………
podpis pacienta: ……………………………………
(zákonného zástupce)
Nesouhlas pacienta
Po podrobném vysvětlení a objasnění byl navrhovaný výkon pacientem odmítnut. Pacient byl informován
možných nepříznivých následcích, které z toho mohou vyplynout, včetně možného zhoršení zdravotního stavu.
Místo,datum……………………………… podpis pacienta: …………………………………….
(zákonného zástupce)
Podpis lékaře: ………………………………….
o