červen 2012 - NaPlachetnici.cz
Transkript
červen 2012 - NaPlachetnici.cz
www.lideazeme. cz LllÉ e ZnvrĚ 147 jematé Lemmer městečko naokrajibývalého mořského zá[ivu, dnesvlastně jezerazvaného obrovského |jssetské moře(|Jsselmeer). odtud Baniaard prvnícestu vyplouvá nasVoU skorosymbolickou v nadcházejícísezoně. Plachty posádku letínahoru hnedpovyplutí, tedyhnedpoté, cokapitánAardzaškolit alespoňv tom nejnutnějším ' KaŽdý, kdose plaví, musípřitoŽit rukuk dí[u. Na paluběneníposádka a cestující, tadyjsounajednou všichni námořníky, najejichŽ schopnostech a zručnosti ptavby. závisíÚspěch ceté A Banjaard jedocelastožitá plachettodlsedm inŽenýr Corne|ius Lely, který připravil toobnášíkitometry lan,které odněkud celý projekt výstavby. Jenžetrvalo ješněkamvedou.Odvázatnesprávné tě dalších29 let, než se začalopořádně lanov nesprávnou chvíti může taky stavět.Na hráz se spotřebovaloneuvěřipěknýprůšvih. znamenat telných23 milionům3písku,13,5mi|ionům3 zeminy a 1,5 milionu m3 kamene. ochrana okolí bývaléhozálivu Zulderzee Při pohledu na mapu vypadá Ijsselské před záplavami se díky tétostavběvelmi moře jako neškodný rybník. Zátoka zlepšila:místo300km dřívějších ochranZuiderzee byla totiŽ V roce 1932 přenýchhrázi je dnes zapotřebíudržovatjen htazena úctyhodnou hrází Afsluitdijk, 45 km. Přes hráz dnes vede čtyřproudá dlouhou 32 kilometrů a širokou místy dálnice, která spojuje provincie Noord až 90 metru. Ijsselskémoře je s roz|oHol|and a Frísko (Freisland).Původněse hou 1100 km2 největšímnizozemským tu počítalot se železnicí,ale k položení jezerema vlastně ani nepoznáte,ženejste kolejí přes vody Ijsselskéhomoře nikdy na moři. Poplujete-listředembýva\é,až nedošlo.Aby mohly do jezera vplouvat 25 km širokézátoky, břeh neuvidíte.Také i lodě s vysokými stěžni'hráz přerušují změny počasía silný vítr mohou v této dva otáčecídálničnímosty, kterév přípaoblasti zaskočitav|ny zde mohou dosadě potřeby umožňujíproplout i plachethovatvýškyaž4 metry,T akžeitohle'jenici se stěžnivysokými 32 metrů,jako zero,,dokáženámořníkůmpřipravit perné má Banjaard, omezeni pro plavbu však chvilky. Jen hloubka celéhojezerajetronese malá p|avebníhloubka a mě|činyje chu jiná nežna širémmoři - v nejh|ubším třeba při plavbě velmi pečlivě sledovat místědosahujepouhých pěti a půl metv mapě.Malá p|avebníhloubka byla i důru. Toto místoležína jihovýchodě jezera vodem, proč se tato trasa opustila jako u městečkaUrk. Největšímiříčnímipří- spojniceAmsterodamus volným mořem: tokyjsou řeky lJssel a Vechte' před |egendární mělčinouzvanou Pampus nezřídka čekaladlouhá řada námořních Lelyho dílo korábůna příznivějšístav vody' Dodnes Nizozemci odjakživa bojují s mořem, se pý v holandštiněpoužívávýraz ,,sÍát před Pampusem..,kteý vyjadřuje nekokteré se snaží ukousnout jim půdu' na kterou si oni sami ale už po staletí nečnéčekání ' až se zvýši stav vody, aby dělajínároky. Myšlenkou,jak přehradit bylo možnéproplout. zá\iv za Frískými ostrovy, se zača|zabýAby tu a|e hrází nebylo málo, v roce vat už v druhépůlce l7. l976 přišliNizozemci s dalšímnápadempostavitdalšíhráz, Houtribdijk.Ta rozděstoletí Hendric Stevin. Sedmplachet, to Tehdy ale ještě nenaztál lila Ijsselskémoře na dvě části.Sevemí obnáší kilometry [an, časpro stavbu obří hrá- částsi ponecha|anázev lJsselmeer,jiŽní je umění z e . V Š e h os e c h o p i l a Ž částbyla pojmenovánaMarkermeer podle do kterých se nezamotat. v r o c e 1 8 9 1 e n e r g i c k ý poetickéhoostrovaMarken. Markermeer 148 LIoÉa ZnltĚ w w w . l i d e a z e mcez. I !t IM w w w . l ide a ze me .cz l Evropaspeciát LroÉ e ZtvĚ www.lideazeme.cz Se Stal Se svými 700 km2 druhým největšímjezerem Nizozemska. I přes tuto hráz vede silnice a stejnějako v Ijsselském moři zajišťuje proplutí dvojice obřích plavebních komor. Chvílimoře, chvílibtáto Za hrází s nevyslovitelným jménem Afsluitdijk začiná další div, kvůli kterému sem zejména v létě míří řady turistů místníchi zahraničních. Waddenzee je nesmírně zajimav á mořská kraj ina, kterou na severu ohraníčlji Západofríské os. trovy. Střídavě se stává bažinatou pevninou a při přílivu zase mořskou hladinou. Příliv a odliv slané vody ze Severního moře se tady opakují kažďých 12 hodin a 25 minut. Vzhledem k tomu, žetuto zvláštníkrajinu chráníval ostrovů Texel, Vlieland' Terschelling, Ameland a Schiermonnikoog, vytvořil se tu ojedinělý ekosystémtzv. amfibické krajiny, která je střídavě mořem a střídavě pevninou. Mikroskopický plankton umožňuje život bezpočtubahenníchživonajaře a na podzim čichů. zase srocují hejna tažných ptáků, se tu aby se naposledy posilnila před dalekou cestou. Při odlivu se dá suchou (ovšem zablácenou) nohou dojít až na Ameland a Schiermonnikoog. A1e Banjaard právě vyplouvá z Lemmeru směr sever, našímdnešním www.lideazeme.cz cílem bude ospaléměstečkoMakkum. Zdá se,žepočasíj e zalim docela pÍimívé ttato, žeje začátekdubna. občas vyleze a naoba VyplouVá stoletýBaniaard Téměř plachty' bíté stěŽněletícelkemrychte LtoÉ a ZtuĚ l5l
Podobné dokumenty
ZDE - Domů
války byl uschován u další z Frankových zaměstnankyň. Po válce se ukázalo, že přežili jen Otta Frank a dva uvěznění zaměstnanci jeho firmy a Frank dostal deník své dcery. Deník poprvé vyšel v roce ...
VíceAgroekologie Základy agroekologie
Řízení (management) agroekosystémů • zemědělství je „bioekonomická“ aktivita – řízení biologických, technologických a sociálně ekonomických složek
Více