Milan Vančura

Transkript

Milan Vančura

IDEÁLNÍ TĚLESNÉ PŘEDPOKLADY PRO ÚSPĚŠNOST V BOJOVÝCH
UMĚNÍCH A SPORTECH
Milan Vančura
Poděkování
Děkuji za ochotnou pomoc a radu JUDr. Michalu Frabšovi, Davidu Havlíkovi,
Jiřímu Hrdličkovi, Luboši Doškovi, Jakubu Krutskému a Aleši Paličkovi.
Děkuji otci za výraznou pomoc s různými aspekty této práce a matce, že měla nervy
nás neustále poslouchat a rozsuzovat.
V neposlední řadě děkuji svému týmu demonstrátorů, kteří věnovali svůj volný čas
k prověření základních tezí této práce.
OBSAH
OBSAH
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE ................................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
ÚVOD ................................................................................................................................................... 7
1 PŮVODNÍ HYPOTÉZA A JEJÍ ROZBOR ..................................................................................................... 10
1.1 SÍLA ....................................................................................................................................... 11
1.2 RYCHLOST............................................................................................................................... 12
1.3 VYTRVALOST ........................................................................................................................... 12
2 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ BOJOVNÍKŮ ....................................................................................................... 14
2.1 STRIKER (BOXER) ..................................................................................................................... 15
2.1.1 Charakteristika stylu ................................................................................................ 16
2.1.2 Metody a zásady nácviku......................................................................................... 17
2.2 WRESTLER (ZÁPASNÍK) .............................................................................................................. 18
2.3 GROUNDFIGHTER (BOJOVNÍK NA ZEMI) ........................................................................................ 20
3 ROZBOR ZKUŠENOSTÍ TRENÉRŮ A ÚSPĚŠNÝCH BORCŮ V BOJOVÝCH UMĚNÍCH ............................................. 23
3.1 ROZDÍLNOST PREFERENCÍ POSTAVY DLE TYPU A STYLU BOJE ............................................................. 23
3.1.1 Styly boje primárně v gardu..................................................................................... 23
3.1.2 Styly boje primárně na zemi .................................................................................... 23
4 SHRNUTÍ PRO PRAKTICKOU ČÁST ......................................................................................................... 25
5 PLÁN ZJIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ ................................................................................................. 27
6 PŘÍPRAVA OVĚŘENÍ V PRAXI ............................................................................................................... 28
7 VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ .................................................................................................................... 31
7.1 ZÁPAS S ROZDÍLNOSTÍ POSTAV ................................................................................................... 31
7.2 ZÁPAS S ROZDÍLNÝMI SCHOPNOSTMI ........................................................................................... 31
7.3 PRVNÍ SEGMENT CÍLENÉHO TRÉNINKU ......................................................................................... 32
7.3.1 Cíle prvního segmentů cíleného tréninku u daných respondentů: ......................... 33
7.4 DRUHÉ KOLO TESTOVACÍCH ZÁPASŮ ............................................................................................ 34
7.5 DRUHÝ DVOUMĚSÍČNÍ SEGMENT CÍLENÉHO TRÉNINKU .................................................................... 36
7.6 TŘETÍ KOLO CÍLENÝCH ZÁPASŮ .................................................................................................... 36
7.7 TŘETÍ DVOUMĚSÍČNÍ SEGMENT CÍLENÉHO TRÉNINKU ...................................................................... 39
7.8 ČTVRTÉ ZÁVĚREČNÉ KOLO ZÁPASENÍ ............................................................................................ 39
7.8.1 Výsledky pozorování respondentů: ......................................................................... 41
8 RESUMÉ ......................................................................................................................................... 42
8.1 SMÍŠENÝ VÝSLEDEK – UŽITEČNÁ VŠESTRANNOST ............................................................................ 42
8.2 JAK DOSÁHNOUT TOHOTO IDEÁLU............................................................................................... 43
ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 46
SEZNAM LITERATURY ............................................................................................................................. 48
KNIŽNÍ ZDROJE ................................................................................................................................ 48
INTERNETOVÉ ZDROJE ....................................................................................................................... 48
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ...................................................................................................... 50
PŘÍLOHY .....................................................................................................................................PŘÍLOHA I
ÚVOD
ÚVOD
Naši prapředci byli nedílnou součástí přírody. Jejich hlavní úsilí směřovalo k přežití,
zachování rodu. Pokud jim scházely bojové dovednosti, znamenalo to ohrožení jednotlivce
případně smrt.„Účinné techniky člověk objevil často čirou náhodou, přemýšlením nebo
pozorováním zvířat. V procesu učení, pokusem a omylem, byly takové techniky neustále
zdokonalovány a často dále rozvíjeny až k bojovým systémům.“1 Bojové dovednosti
sloužily nejen k ochraně sebe sama či skupiny nebo území, ale rovněž sloužily k shánění
potravy – lovu. Byli malí, slabí. Přesto postupně dokázali nejen přežít, ale vítězit nad
silnějšími, podmaňovat si okolí. V boji o přežití mobilizoval člověk své fyzické a duševní
síly, začal zdokonalovat zbraně, začal soustavně cvičit a vyrábět další pomůcky, které mu
usnadňovaly lov. Fyzická zdatnost a dovednost hrála důležitou roli (běh, tanec, zápas,
lov). Podle toho, jak byl člověk užitečný skupině, dosahoval společenské úrovně.
„Skupinový charakter podporoval závodivé měření sil, což vedlo k dalšímu rozvoji řady
dovedností a kultů a nakonec ke vzniku soutěží.“2
Na nástěnných malbách, které se našly u egyptské vesnice Ben - Hasan, jsou
zobrazenytéměř všechny dodnes používané zápasnické chvaty. Tyto kresby jsou stejně
staré jako egyptská civilizace. Záznamy o sportovních soubojích Asyřanů jsou staré téměř
4000 let.
Obrázek 1Chetiho hrobka v Beni Hasanu v Egyptě, vyobrazení zápasníků
V antickém Řecku se rozvinulo bojové umění boje beze zbraně - Pankration. Kresby
na amforách až neuvěřitelně připomínají dnes známé bojové styly. Pankration, ve kterém
se soutěžilo na Olympijských hrách už v roce 648 před n. l., byl krutý a tvrdý boj bez
pravidel. Vítězem se stal zpravidla ten, kdo zůstal při vědomí nebo naživu.
1
WEINMANN, Wolfgang. Lexikon bojových sportů: od aikida k zenu. Překlad Eva Pokorná, Jiří Nechutný.
Praha: Naše vojsko, 2005, 157 s. ISBN 80-206-0613-0.
2
Tělesná výchova v počátcích lidské civilizace. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury [online]. 2002 [cit.
2014-04-03]. Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_obsah.php?identifik=
kat_tv_9025_t&id_kurz=&id_kap=1&id_teach=&kod_kurzu=kat_tv_9025&id_kap=1&id_set_test=&search
=&kat=
7
ÚVOD
Pankrationu se v antice věnovalo mnoho známých a slavných osobností. Slavný
Pythágoras ze Samu jako osmnáctiletý dokonce zvítězil na 48. olympijských hrách.
Významné úspěchy dosáhl i tragéd Euripides.
Jelikož se sám již řadu let aktivně věnuji nejrůznějším bojovým sportům a uměním,
zaujala mě tato problematika. Co je tím hlavním faktorem, který se projeví v jakémkoli
zápase a jaké tělesné charakteristiky by měl mít člověk, aby co nejčastěji vyhrával? Kdo
zvítězí, postavíme-li proti sobě rychlého zápasníka, který dokáže rychle unikat a
dynamicky měnit situaci proti silnému, ale těžkopádnému protivníkovi?
Samozřejmě, že nejlepší by bylo, kdyby měl bojovník jak sílu, tak i vytrvalost,
rychlost, techniku, i taktiku a byl výborně psychicky připraven. Jenže to není možné. Na
utváření osobnosti se podílí nejen výchova, ale i dědičnost. Pokud zdědí zápasník malou
postavu, jak nejlépe ho trénovat? Na co se zaměřit? Může v reálném světě David porazit
Goliáše?
8
Teoretická
část
9
1 PŮVODNÍ HYPOTÉZA A JEJÍ ROZBOR
Při své činnosti v několika gymech a klubech, při rozhovorech se zkušenými trenéry
i špičkovými reprezentanty různých bojových sportů, jsem slyšel téměř stejné myšlenky, co se
této problematiky týče. Pokusím se je shrnout do několika bodů.

Čím těžší člověk je (myšleno tělesná hmotnost s vysokým percentilem svalstva –
souhrnná aktivní hmotnost), tím lépe, protože tělesná váha znamená sílu a stabilitu
(myšleno zmenšení nebezpečí odhozů, přehozů, porazů apod.) „Muž o hmotnosti 70
kg má přibližně 25-35 kilogramů kosterních svalů.“3

Technika je samozřejmě základ, ale je nutno provádět údery rychle a vší silou.
Budou-li údery pomalé, lehce se jim oponent vyhne a nebudou-li dostatečně silné,
nenapáchají dostatečné škody na to, aby vynaložená energie stála vůbec za snahu.

Vytrvalost si člověk musí pěstovat, protože většina bojovníků končí prostě a
jednoduše tím, že zápas„neudýchá“, a únava je složí dříve, než soupeř (nebo mu to
rapidně usnadní).

Pokud je člověk dlouhý, může těžit z délky svých končetin. Muž s rukou dlouhou sto
dvacet centimetrů zvládne udeřit oponenta na metr a půl, kdežto oponent s rukou
dlouhou pouze metr, na prvního jednoduše nedosáhne.

Pokud je člověk menšího vzrůstu, může těžit naopak z nízkého těžiště, a je tedy lépe
přizpůsobený na shozy a porazy, na rozdíl od vyšších, kteří mají těžiště od země výš, a
jsou tedy více nestabilními (pozičně labilními).

Neméně důležité jsou i psychické faktory – rychlé reakce, taktické myšlení, pohybová
paměť a klidný přístup.
„Metodika pro boj z blízka má za cíl vést k praktickému zvládnutí všech prvků střetnutí:
prvků útočných, obranných, načasování akcí, předstírání klamných pohybů, taktik, technik,
pohybů obecně, předvídání, vše doplněno psychologickými a rozumovými úvahami a hledisky,
pro úspěšné zdolání násilného útočníka nepostradatelnými.“4
Podle této hypotézy nelze tedy s jistotou potvrdit, jestli je v bojových sportech lepší být
větším, nebo menším. Vyšší vzrůst, má nezpochybnitelnou výhodu delších končetin, které se
3
VELLA, Mark. Anatomie pro trénink svalové síly a vytrvalosti. 1. vyd. Překlad Veronika Němcová. Ilustrace
James Berrangé. Praha: Mladá fronta, c2007, 144 s. ISBN 978-802-0416-469.
4
SDE-OR, Imi a Eyal YANILOV. Krav maga: umění čelit ozbrojenému útočníkovi : moderní, jednoduchý,
avšak razantní a efektivní izraelský systém sebeobrany a praktického bojového nácviku, prověřený ve střetnutích.
Vyd. 1. v Našem vojsku. Praha: Naše vojsko, 2003, 246 s. ISBN 80-206-0689-0.
10
projeví při boji na nohou – údery rukou, kopy. I při shozech a podmetech je výhoda delších
končetin nemalá.
Techniky z wrestlingu a brazilského jiu-jitsu, těžící z nízké pozice těžiště, můžou
nižšímu oponentovi dát výhodu v převedení souboje na zem. Při souboji na zemi,
zakládajícím se převážně ze škrcení a pák, vůbec nezáleží na tom, kdo je jak veliký, ale spíše
na tom, kdo je jak silný, respektive těžký.
Většina bojových sportů je rozdělena do váhových kategorií, kdy proti sobě
v ringu/kleci nastupují borci s velmi souhlasnou tělesnou váhou. Bojovník vážící sedmdesát
kilo nemůže vážně ohrozit bojovníka, vážícího sto kilo. Markantní rozdíl třiceti kil (ve
svalech, samozřejmě), způsobí zdrcující nevyrovnanost souboje. Lehčí, ačkoli uplatní
všechno své umění, má mizivou šanci na úspěch. Těžšímu stačí prostě užít hrubé síly, protože
díky zmiňovaným třiceti kilům už prostě nemusí používat nic jiného.
Je tedy nasnadě, že případný konflikt na ulici, vázaný jen elementárními pravidly,
vyhraje ten, který má více hrubé síly k dispozici, tedy ten prostorově výraznější.
Lze tedy konstatovat, že postavíme-li velkého a těžkého proti malému a lehkému,
vyhraje v 99,9% ten těžší. I když většina soubojů končí na zemi, kde se neguje rozdíl výšky (a
délky končetin – nemožnost ústupu a větších úhybů při potyčce tělo na tělo), faktor síly, který
souvisí s tělesnou vahou, a sama tělesná váha, užitelná k prostému „zavalení“ soupeře,
směřuje nepopíratelně k vítězství.
Zbývá nám tedy zamyslet se nad faktorem síly, rychlosti a vytrvalosti. Jelikož se už
nejedná o takto jednoduše odvoditelné záležitosti, rozebereme si je poněkud hlouběji.
1.1 SÍLA
Sílu lze definovat jako pohybovou schopnost překonat, udržet nebo brzdit určitý odpor.
Síla je pro zápasníka velice důležitá; většina groundfighterů tvrdí, že nejdůležitější. Od
svalové síly se totiž odvíjí vše, co je při zápasu potřeba. Pokud není do úderu vložena spolu
s rychlostí síla, úder nemá žádnou průraznost, a protivníka pošťuchování a oťukávání nijak
neznepokojí (a návdavkem boxera zbytečně unaví).
Síla je nutná při blízkém kontaktu, když se snažíte bránit se shozu, nebo naopak
strhnout, nebo zahodit oponenta.
Souhrnná síla trupu je pak primární při přetahování na zemi, kdy ke škrcení, zámkům a
pákám, jsou-li konečně nasazeny, není potřeba prakticky už ničeho jiného – a stejně tak na
pokus o vytrhnutí se a uvolnění.
11
Faktor síly je tedy pro celý průběh zápasu stěžejní – a stojí za to si povšimnout
i lidského přirozeného instinktu nepouštět se do konfliktu s člověkem, který vypadá silnější
(což se o rychlosti a vytrvalosti říci nedá).
Síla se získává posilováním s těžkými vahami a nižším počtem opakování, kdy se pro
účel zápasení doporučují nejvíce komplexní, více kloubové cviky.
1.2 RYCHLOST
Rychlostní schopnosti chápeme jako vnitřní předpoklady provedení pohybu vysokou až
maximální rychlostí; jako schopnost zahájit a uskutečnit pohyb v co nejkratším čase.
Faktor rychlosti je při zápasení rovněž důležitým. Je nutno si uvědomit, že nejedná-li se
o profesionální zápasy, většina potyček skončí velice rychle, během několika málo minut.
Oba oponenti se snaží být rychlejší – zasypat protivníka větším počtem ran, než od něj
obdržet a zvýšit tak percentil vlastního úspěchu.
U netrénovaných rváčů je často vidno užívání rozmáchlých úderů, kdy se úder natahuje
daleko za tělo a letí velkým obloukem na cíl. Je logické, že tento úder, trvající v průměru
kolem dvou vteřin, je lehce zaregistrovatelný a úhybný manévr zvládne i netrénovaný jedinec.
Údery trénovaných borců jsou krátké, zato velice rychlé (sníží se pravděpodobnost jejich
vykrytí). Pravděpodobnost jejich úspěšnosti se prudce zvyšuje.
Rychlost se rovněž výrazně projevuje při souboji ve stoje. Existuje mnoho kombinací,
kdy oponenta udeřím, přesunu se mu do boku a udeřím znovu. Oponent pak ztrácí čas
otáčením se za mnou, nestíhá se krýt a celkově se mu bortí defenziva.
Rychlost se trénuje především plyometrickým cvičením, kdy váha i počet opakování
závisí na trénovanosti jedince. Doporučuje se začít trénovat s tělesnou váhou a postupně se
přesouvat směrem k zátěži.
1.3 VYTRVALOST
Vytrvalost je schopnost provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co
nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě).
Každý lepší zápasník si drží vysokou aerobní zdatnost. Máte-li zápasit několik kol,
s minimálními pauzami, únava se stane větším nepřítelem, než nepřítel skutečný. Vaše
pohyby se zpomalí, vaše údery zeslábnou. Působení těchto faktorů únavy podlomí i vaší
mentální motivaci.
Vytrvalost je tedy alfou a omegou každého profesionála. Trénink ostatních vlastností a
dovedností je k ničemu, nezvládne-li držet jejich vysokou úroveň delší dobu. Vytrvalost tedy
12
udržuje celkovou zdatnost borce co nejdéle na maximu. To z vytrvalosti činí
v dlouhotrvajících zápasech (zápasech s ringovými pravidly) jednu z nejdůležitějších
schopností.
Vytrvalost se trénuje lehkými vahami s vysokým počtem opakování v kombinaci
s aerobními zátěžemi. Většina borců, kteří se snaží nabrat, užívá HIIT tréninků (krátké
intenzivní sprinty se středně dlouhými pauzami). Většina borců ladících váhu, se věnuje
převážně tradičním dlouhým běhům.
13
2 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ BOJOVNÍKŮ
2 Základní rozdělení bojovníků
Mix různých bojových stylů je znám již od starověkých olympijských her v podobě již
zmiňovaného, tehdy až brutálního, Pancrationu. Chceme-li postihnout základní typy
bojovníků, můžeme vycházet z Mixed Martial Arts, zkráceně MMA (česky: smíšená bojová
umění). MMA v sobě spojuje různé bojové styly, jako jsou například: muay thai (thajský
box), savate (La canne – Francouzský box), taekwon-do apod. pro boj v postoji. Za nimi
následují judo, zápas (řecko-římský a volný styl), sambo (ruský zápasnický styl z poč.
20. stol. podobný judu) pro zápasnickou techniku a pro přechody na zem, a za nimi brazilské
jiu jitsu pro boj na zemi.5
V současnosti zápas MMA představuje nejkomplexnější souhrn bojových dovedností a
stylů, které mají vést k co nejefektivnějšímu vedení útoku či obrany s ohledem na získání
převahy nad protivníkem i svou vlastní „myslí“.
Fyzicky jeden z nejnáročnějších sportů na světě, je přirovnáván k bojovému triatlonu.
Bojovníci musejí rozvíjet všechny složky fyzické i psychické kondice. Maximální sílu,
dynamickou sílu, vytrvalost i odolnost. Bojovníci jsou připravování ve všech 3 úrovních
boje – boj v postoji, boj na zemi a zápas.
Kromě již zmíněné fyzické náročnosti je nedílnou a velice důležitou součástí i mentální
trénink bojovníka – tzv. motivace a rozvíjení psychické kondice. Právě proto, i díky jeho
obrovské popularitě je v tomto sportu aplikováno mnoho inovativních přístupů a technologií
rozvíjejících požadované vlastnosti bojovníka.
MMA provokuje naše dávno zapomenuté pudy, boří mýty a přináší nový pohled na
gladiátory 21. století.
„Za základ novodobé podoby MMA je považován vznik amerického šampionátu UFC
v roce 1993, zastřešovaný stejnojmennou společností. Od té doby dochází k prudkému rozvoji
i obrovskému nárůstu zájmu diváků. Po roce 2004 je MMA jedním z nejdynamičtěji se
rozvíjejících sportů a nárůst zájmu není ovlivněn hospodářskou krizí.
MMA se ze spojených států šíří i v Evropě, kde si získává svoji popularitu. Například
v ortodoxním Polsku živé přenosy zápasů z největších hal pro desítky tisíc návštěvníků jsou
vysílány v prime-time (asociace KSW). 12. listopadu 2011 dosáhl zápas MMA rekord ve
sledovanosti kanálu FOX 8,8 mil diváků.
5
Historyof MMA. Kickboxing&MixedMartiaArts [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.ockickboxing.com/blog/mma/history-of-mma-mixed-martial-arts/
14
Popularita MMA v ČR je na strmém vzestupu, ale v případě zaměření organizátorů
dosavadních turnajů MMA stále pro úzkou skupinu lidí.
V současnosti je u nás i bez masové základny mnoho nadějných bojovníků světového
formátu. Existuje proto velký potenciál růstu obliby a sledovanosti, pokud divákům tento sport
atraktivně představíme v rámci unikátní mediální komunikace i zápasů samotných.
Doposud v ČR však chyběla komplexní zastřešující organizace sjednocující pravidla,
žebříčky, rozhodčí či komunikační prezentaci MMA. 26. září 2012 proto vznikla nová
profesionální asociace MMA - MMAA.“6
Každý zápasník, ať profesionál, nebo amatér, trénuje všechny složky ultimátního
zápasu, ale jeden je většinou dominantní a vyhovuje mu nejvíce.
1. Striker (bojovník v postoji) – Výborně technicky zdatný zápasník, používá boxerské
kombinace spolu s kopy, ale nevyhovuje mu zápas na zemi a bude se bránit přenesení
zápasu na zem. Tito bojovníci se většinou snaží o techniky tzv. sprawling. To
umožňuje odolat pokusu soupeře o strh. Techniky čerpá z thajského boxu, boxu,
karate a sportů podobných.
2. Wrestler (zápasník) – Většinou se snaží strhnout soupeře na zem a tam zápas ukončit
sérií úderů. Tento zápasník je většinou skvělý v přenosu souboje na zem nějakou
porážecí technikou. Techniky čerpá ze zápasu a sportů mu podobných.
3. Groundfighter (bojovník na zemi) – Přímý opak Strikera. Bude se snažit zápas
přenést na zem a pomocí technik škrcení a pák soupeře donutit vzdát. Je méně
boxersky zdatný. Tito zápasníci mají většinou skvělý základ v grapplingu, judu nebo
v brazilském jiu-jitsu.
2.1 STRIKER (BOXER)
Jedním z nejuznávanějších strikerů je v současné době Anderson Silva. Dalo by se říct,
že se jedná o jedince, který by, se svou přesností úderů na 85% a porážením většiny soupeřů
do druhého kola, mohl stát příkladem celému tomuto typu zápasení.
Anderson da Silva (narozen 14. dubna 1975) je brazilský bojovník ve smíšených
bojových uměních (MMA). Silva byl nejdéle vládnoucím šampionem za celou dobu existence
organizace a zároveň nejvíce krát úspěšně obhájil titul (10x).
V UFC držel nejdelší zápasovou sérii neporazitelnosti – celkem 16 soubojů. Je
považován za číslo 1 ve své váze všemi vlivnými časopisy, servery a odborníky. Podle mnoha
6
Co je MMA. MMA – MixedMartialArts – smíšená bojová umění. [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.mmaa.cz/mma
15
z nich je nejlepším současným bojovníkem ve smíšených bojových uměních bez rozdílu vah
na světě. Prezident UFC, Dana White, jej označil za nejlepšího bojovníka MMA všech dob.
Silva je komplexním bojovníkem. Při boji v postoji je znám svou obrovskou rychlostí
jak v úderech, tak v pohybu a nepředvídatelnou pestrou technikou. Na zemi má dokonale
zvládnuté brazilské jiu-jitsu. Jeho jedinou nevýraznou slabinou je zřejmě wrestling.
Vítězství byla založena na 61% KO/TKO, 18% kapitulaci protivníka 21% bodovým
hodnocením.7
Anderson Silva měří 188 cm, váží 83 kg a rozpětí paží má 197 cm.
Anderson da Silva - 33 vítězství
KO/TKO
kapitulace protivníka
bodové hodnocení
21%
18%
Anderson da Silva - 4 prohry
KO/TKO
25%
61%
bodové hodnocení
jinak
25%
25%
25%
Graf 1 Rozbor vítězství a proher strikera Anderson da Silvy
Silva dokázal během své kariéry porazit téměř všechny špičkové bojovníky ve své váze
a některé i ve váze polotěžké. Byli to např.: Chael Sonnen (2x), Vitor Belfort, Forrest Griffin,
Dan Henderson, Rich Franklin (2x), Nate Marquardt nebo Yushin Okami. Jeho zápasová
bilance činí 33 vítězství (z toho 20 knockoutem a 6 vzdáním) a 4 porážky (z toho 2 vzdáním)
2.1.1 CHARAKTERISTIKA STYLU
Styl strikera je primárně založen na syntéze bojových sportů a umění typu boxu, karate,
kick boxu, taekwon-da, muay thai,…
Je založen na užívání rukou (pěst, hřbet i plocha dlaně, lokty) a nohou (kolena, nárty,
plochy chodidel, paty) k zasažení protivníka do různých úderových zón. Užívá tedy
destruktivních technik, které mají oponenta donutit se vzdát nadmírou bolesti, přivodit
zlomeniny, paralyzovat končetiny (TKO), nebo v případě usilovat o KO – dovést cílenými
údery oponenta do bezvědomí.
Strikeři jsou rychlí a vytrvalí. Jejich ideálním zápasem je zasypání soupeře od začátku
souboje velkým množstvím ran a kopů. Nepolevit, dokud na základě zásahů, které pronikly
7
Anderson Silva "TheSpider". Sherdog [online]. 2002 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.sherdog.com/fighter/Anderson-Silva-1356
16
soupeřovou obranou, nepřijde vítězství. Potřebují být rychlí k tomu, aby soupeř nemohl přejít
do protiútoku a pokud soupeř nějaké rány vypálí, aby se jim stačili vyhnout.
Jejich síla se nemůže rovnat se silou wrestlera, nebo groundfightera. Síla se uplatní
především ve škrcení, shozech a pákách, ke kterým dochází v drtivé většině případů na zemi.
Strikeři, především ti prozíravější (úspěšní), ovládají několik základních technik souboje na
zemi a obrany proti shozům, které mají zápas vždy co nejdříve opět převést do gardu. Snaží se
svou rychlostí nedovolit oponentům nasazení zámku, nebo držení (kde by kvůli složce síly již
neměli šanci), dostat se do bezpečné vzdálenosti, a znovu převzít pomyslnou taktovku
souboje.
Přihlédneme-li k samotnému Silvovi, jeho začátky na BJJ mu do jeho strikerské kariéry
velice pomohly. Má jasný boxerský talent a většinu zápasů vybojoval ve stoje. Strikerům
konkuroval vlastním talentem, wrestlerům nedovolil shodit jej (protože znal techniku shozů a
uměl odhadnout kdy se jaký wrestler k čemu odhodlá), i groundfighterům, kde jednoduše
překvapoval – což u strikera nikdo nečekal – svou technickou zdatností na zemi, která mu
následně pomáhala v konečném důsledku opět na nohy.
2.1.2 METODY A ZÁSADY NÁCVIKU
Důležitým předpokladem úspěšného strikera je tedy rychlost a vytrvalost. Rychlost
svalů trénujeme primárně plyometrickým tréninkem – veškeré cviky s vlastní vahou lze
provádět výbušně, tedy rychle-aktivačním způsobem. Například plyometrický dřep je dřep
s výskokem a tak dále.
Rychlost je přibližně ze 70-80% geneticky předurčena, tzn., že určitý stupeň
předpokladů jedinec dědí. Ale i tak je možné částečně rychlost ovlivnit. Rozvoj maximální
rychlosti je možný do 20 let věku. Ostatní pohybové schopnosti (sila – především výbušná
síla,
vytrvalost,
obratnost,
pohyblivost)
ke
zvýšení
rychlosti
napomáhají.
Je
vyžadována rychlost jednotlivého pohybu, ale současně je nutné zajistit i rozvoj rychlosti
komplexní a rozvoj reakce. Vysoká rychlost jedné činnosti totiž neznamená současně
i vysokou rychlost reakce – rychlosti nekorelují (neovlivňují se). Je tedy nutné v tréninku
rozvíjet všechny druhy rychlosti.8
Rychlost techniky a reakce si člověk nejlépe vytříbí na lapách a se sparing partnerem.
Musí být staven neustále do nových a nových situací, kde musí adekvátně reagovat na někým
dané podněty. To cvičícího drží v situaci, kdy nemá čas přemýšlet a musí jednat – čímž se
nejlépe zlepšují jeho schopnosti založené na svalové paměti (tělo jedná automaticky, aniž by
8
Kondiční příprava. Karate Tygr Shotokan [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.karatetygr.cz/o_karate_08-02.htm
17
musel mozek nadmíru přemýšlet). Mezi boxery je všeobecně známým faktem, že reakční čas
netrénovaného člověka na blížící se úder trvá až sekundu. U Mika Tysona byla tato reakční
doba 0,1 sekundy.
Vytrvalostní složku naproti tomu může každý trénovat individuálně s přihlédnutím
k jeho aktuálním potřebám. Principem vytrvalosti je snaha o vytvoření lepšího krevního
zásobování svalů. Tohoto stavu se dá dosáhnout aktivitami, u kterých se člověk tak říkajíc
zadýchá – aerobním tréninkem.
Mezi nejznámější metody patří různé formy běhu. Dlouhé běhy pro ty, kteří se snaží
zároveň snížit váhu, intervalové sprinty pro ty, co se snaží váhu udržet; tvrdé spárování pro ty,
kteří se snaží svalovinu i nabrat. Mezi další oblíbené činnosti patří například plavání, které
pomáhá i flexibilitě vazů a tak dále.
2.2 WRESTLER (ZÁPASNÍK)
Nejuznávanějším wrestlerem naší doby je další žijící legenda – Bas Rutten. Tato
legenda původně začínala v kick boxingu, kde se dostal k celkové bilanci 14 vítězných zápasů
ze 16. V roce 2006 se dostal do mistrovské úrovně MMA, kde jeho kariéra pokračovala 28
vítězstvími z 33 zápasů. Vítězství byla založena na 43% KO/TKO, 46% kapitulaci protivníka
14% bodovým hodnocením.9
Bas Rutten - 28 vítězství
KO/TKO
bodové hodnocení
11%
46%
Bas Rutten - 4 prohry
KO/TKO
bodové hodnocení
25%
43%
75%
Graf 2 Rozbor vítězství a proher wrestlera Base Ruttena
On sám popsal wrestlerský styl zápasení jeho nejznámějších citátem: „Jsem wrestler.
Nejraději přijdu k soupeři, hodím jej na zem a tam jej umlátím.“
9
Bas Rutten "El Guapo". Sherdog [online]. 1993 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.sherdog.com/fighter/Bas-Rutten-214
18
Po ukončení své zápasnické kariéry se nadále věnoval filmu a tréninku dalších
zápasníků. V současné době každý čtvrtek vyučuje v MMA gym Bas Rutten's Elite Mixed
Martial Arts v Thousand Oaks, Kalifornii.
Mezi jeho nejznámější a nejúspěšnější svěřence patří Mark Kerr, Samoa Joe, nebo
nekorunovaný král street fightingu – Kimbo Slice.
Je důležité k Basovi rovněž zmínit jeho snahu o popularizaci MMA v médiích a
filmech. Kromě různých vedlejších rolí natočil i několik dokumentů, mezi nejslavnější patří
například sedmý díl seriálu Tělo jako zbraň – MMA, Bas Rutten´s Lethal Street Fighting Self
Defense System, nebo The Smashing Machine, ve spolupráci s HBO.
Styl wrestlera je tedy symbiózou mezi stylem strikera a groundfightera. Není přímo
vyhraněný jedním, nebo druhým směrem; tedy užívá pák a škrcení ve stoje a naopak – úderů
při souboji na zemi.
Principem tohoto stylu je tedy vlastně určitá míra seskupení toho nejlepšího z ostatních,
ortodoxnějších stylů, v jeden komplexní přístup k zápasu. Při nastoupení proti strikerovi má
minimálně stejnou šanci na uspění při souboji v gardu, s obrovskou výhodou umu přenést
souboj na zem – kde ale pokračuje způsobem strikera – údery rukama. Takto zaskočený
striker má minimální možnosti se závalu ran jakkoli bránit a většinou brzy končí.
Při nastoupení proti groundfighterovi potom wrestler obyčejně rád přechází k boji na
zemi až po zasazení několika úderů a kopů ve stoje, které měly oponenta „předpřipravit“. Na
zemi je pak sice průměrným oponentem, ale soupeř je již značně otřesen. Navíc i na zemi
nadále používá převážně údery, na co většina ortodoxních groundfighterů není zvyklá (např.
judo je jedním z nejlepších umění na zemi, ale nezná pojem úder a kop).
Wrestleři tedy profitují na rychlosti a síle. Přenášení zápasu přizpůsobují soupeřovi a
sami zůstávají flexibilní. Je-li soupeř lepší na zemi, zápasí wrestler primárně ve stoje
a naopak. Rychlost potřebují právě v gardu, kdy v kombinaci s výbušnou silou dává úderům a
kopům smrtící potenciál. Sílu využívají primárně na zemi ke škrcení a páčení, kde
v kombinaci s rychlostí nasazují zámky a hmaty mnohem efektivněji – protože se oponent
jednoduše nestihne bránit.
Síla a rychlost wrestlera je omezena pouze vytrvalostí. Právě z toho důvodu, že
wrestleři jsou většinou zápasu dominující typy, nevěnují takovou pozornost nutnosti zápasit
dlouho. Většina wrestlerů prohrává na základě nedostatečné výdrže. Mentalitou tohoto stylu
se stalo, právě po vzoru Base, co nejrychleji ukončit zápas brutálním a ofenzivním způsobem
19
– jedno zdali na zemi, či ve stoje. Počítá se s rychlým návalem veškerých technik (od škrcení,
po kopy) a že protivník skončí buďto KO, nebo se brzy vzdá.
Vrátíme-li se k Ruttenovi přímo, jediné sporty, ze kterých těžil po celou svou MMA
kariéru, byl Kick Box a Pancrase (hybridní wrestling). To samotné jej předurčilo ke stylu
wrestlera od začátku. Se svými 185 cm a 97 kily vytvořil vítěznou kombinaci nezastavitelné
síly, kdy v gardu profitoval ze své výšky a na zemi ze své váhy. Jeho dokument Bas Rutten´s
Lethal Street Fighting Self Defense System a trénink Kimba Slice jednoznačně odkazují na
jeho provázanost i se zápasy s elementárními pravidly, kde platí za legendu rovněž. Bas je
tedy ukázkovým příklad úspěšného wrestlera v ringu – a street fightera mimo něj.
Důležitým předpokladem úspěšného wrestlera je tedy rychlost a síla.
Faktor rychlosti, ať již svalové, nebo technicko-taktické, byl již dostatečně rozepsán
u strikera. Nutno ale u wrestlera přiznat, že se mu nevěnuje tak do hloubky, jako striker,
protože tvoří jen polovinu jeho přípravy tréninku.
Silovou složku wrestlerova tréninku tvoříme ze dvou vzájemně se ovlivňujících částí.
Tradičního power-lifterského silového tréninku a grapplingu.
Power-lifting (všichni jistě znají siláky, kteří zvedají auta a podobně) je odnož
kulturistiky, založená na třech královských disciplínách – dřepu, mrtvém tahu a bench pressu.
Cílem je uzvednout co nejvíce nehledě na estetiku postavy (na rozdíl od kulturistiky).
Jednoduše čím větší, tím lepší.
Tyto tři komplexní více-kloubové cviky dávají wrestlerovi dostatek hrubé elementární
síly k provádění strhů, dominanci v zápase na zemi a smrtící průraznosti úderu.
Grappling je poté jednoduše cvičný souboj na zemi, s dominancí složek škrcení a
páčení. Kromě nácviku techniky a taktiky zde cvičenec vysokou intenzitou a častým
střídáním partnerů za odpočaté dosáhne rovněž vyčerpávajícího svalového tréninku, který
hlavní svalové partie unaví ještě více – a mimo to posílí i svalové partie okrajové, na které se
v power-liftingu nedostalo.
2.3 GROUNDFIGHTER (BOJOVNÍK NA ZEMI)
Největší žijící legendou v oblasti groundfightingu je beze sporu Fjodor Jemeljaněnko
přezdívaný „Last Emperor“ (Poslední car). Je to bývalý ruský zápasník v MMA a v sambu.
Dlouhou dobu byl považován za světové číslo 1 v těžké váze. Po dobu 10 let (2001-2010)
nenašel v MMA přemožitele, což se doposud v těžké váze nikomu nepodařilo. Mnohými je
20
považován za nejlepšího zápasníka MMA všech dob. Vítězství byla založena na 29%
KO/TKO, 47% kapitulaci protivníka 24% bodovým hodnocením.10
Fjodor Jemeljaněnko - 34 vítězství
KO/TKO
bodové hodnocení
Fjodor Jemeljaněnko - 4 prohry
KO/TKO
bodové hodnocení
jinak
0%
4%
24%
29%
24%
47%
72%
Graf 3 Rozbor vítězství a proher groundfightera Fjodora Jemeljaněnkova
Své zápasnické základy získal F. Jemeljaněnko v komplexním bojovém umění sambo.
Jeho styl se vyznačoval rychlými a tvrdými údery v postoji a velmi dobrou technikou na
zemi. Většinu zápasů vyhrál kapitulací oponenta.
Dokázal porazit mnoho vynikajících borců, jako byli například Antônio Rodrigo
Nogueira (2x), Mark Coleman, Kevin Randleman, Mirko Filipović, Andrei Arlovski, Mark
Hunt, Renato Sobral nebo Jeff Monson.
Fjodor Jemeljaněnko měří 183 cm, váží 107 kg a jeho rozpětí paží je 188 cm.
Styl groundfightera je tedy primárně založen na syntéze bojových sportů a umění typu
brazilského jiu-jitsu, juda, samba, …
Tyto se zakládají na snaze protivníka škrtit, lámat mu končetiny, nebo jej různě zamykat
do bolestivých pozic těla, dokud se soupeř nevzdá, protože v opačném případě by padnul do
KO, v horší situaci měl doživotní zranění, které by se již nikdy plně nezhojilo – což většinou
znamená konec zápasnické kariéry.
Groundfighteři jsou tedy silní a vytrvalí. Od začátku souboje se snaží zápas převést na
zem, potažmo zápasit na krátkou vzdálenost, kde údery a kopy nemají takový destruktivní
potenciál (oponenti nemají jak se řádně napřáhnout, úder nestihne nabít razanci na krátké a
většinou nepřirozené dráze). Tak jsou dostatečně chráněni před tím, co neovládají a mohou
aplikovat to, v čem jsou dobří. Tedy páky, zámky, porazy, škrcení a podobné.
10
Fedor Emelianenko. Sherdog [online]. 2000 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.sherdog.com/fighter/Fedor-Emelianenko-1500
21
Síla s kombinací s vytrvalostí jsou smrtící vlastnosti jakéhokoli zápasníka. Základem
taktiky groundfightera je buďto ihned ofenzivně nastoupit, převést souboj na zem a zde vyhrát
bezkonkurenční dominancí váhy, stylu i techniky, nebo přistoupit k protivníkovi s předem
připravenou taktikou, nechat jej unavit a teprve pak razantně převzít iniciativu.
Nevýhodou groundfightera je praktická pomalost. I když jistě neortodoxní
groundfighteři umějí elementární údery a kopy, jejich aplikace je nevalná s malou přesností a
účinností. Zatímco u nejlepších strikerů se přesnost pohybuje okolo 75 %, u groundfighterů je
to jen něco málo přes 50 %. Proto se tento styl specializuje na souboj tzv. tělo na tělo – tedy
s minimální odstupní vzdáleností mezi zápasníky, kde je nutnost rychlosti negována a
přichází na řadu prostý faktor síly. Ovšem trénovaní zápasníci ostatních stylů jsou si vědomi,
že si nesmí groundfightery pouštět k tělu a proto se silně této taktice brání, což většinou
znamená těžko prostupnou stěnu úderů a kopů.
Přihlédneme-li k samotnému Fjodorovi, je nejspíše největší legendou smíšených
bojových umění vůbec. Sambo, stejně jako MMA, založené na všestrannosti zápasníka, začal
trénovat již během dětství, takže se v kombinovaném přístupu k zápasu pohyboval prakticky
od začátku. Díky své vyšší váze a mírně kratším rukám se přiřadil právě ke stylu
groundfightingu. Většinu svých zápasů vyhrál díky své (pro mnoho oponentů nečekané)
přizpůsobivosti během souboje v gardu. I když všechny souboje vyhrával na zemi, dokázal
ostatním stylům adekvátně kontrovat boxerským způsobem, což mu dovolilo se vždy dostat
blíž k protivníkovi. Jediná příležitost mu stačila k tomu, aby zápas přenesl tam, kde mu nikdo
nedokázal konkurovat – na zem.
Základní tělesné dispozice
Anderson de Silva
188
185
Bas Rutten
197
183
83
výška
Fjodor Jemeljaněnko
97
váha
193
188
107
rozpětí paží
Graf 4 Srovnání základních tělesných dispozic předních představitelů různých stylů boje
22
3 ROZBOR ZKUŠENOSTÍ TRENÉRŮ A ÚSPĚŠNÝCH BORCŮ V BOJOVÝCH UMĚNÍCH
Vždy mě zajímaly názory nejen v odborné literatuře, ale i lidí z praxe. Již několik let
tyto názory shromažďuji, abych měl celkový obraz o daném problému.
3.1 ROZDÍLNOST PREFERENCÍ POSTAVY DLE TYPU A STYLU BOJE
Základní teze – co styl, to jiné preference a nároky na cvičence.
Čím blíže se styly podobaly (např. karate a kick box), tím lepší souzvuk byl mezi
trenéry. Pokusím se shrnout jejich postřehy jednotlivých stylů.
3.1.1 STYLY BOJE PRIMÁRNĚ V GARDU
Neboli styly založené na boji ve stoje za používání rukou a nohou k přímému umlácení
protivníka.
Nejvíce si zde trenéři všeobecně rozuměli, co se tréninku těla (svalů) týče. Základní
poznatky, které zaznívaly nejvíce:

Trénink trupu je důležitý. Přímý břišní sval schytává (a tím pádem musí unést) mnoho
zásahů. Šikmé břišní svaly se zase uplatní při obloukových úderech (háky, seky).11

Trénink rukou a ramen zaměřují spíše na sílu, než na rychlost. U nohou se věnují více
rozvoji rychlosti než síly. Je to dáno tím, že ruce jsou v ideální poloze (mezi hlavou a
trupem) ale nemají dostatečnou průraznost. Nohy naproti tomu mají mnohem více
přirozené svaloviny, než ruce, ale nejsou-li dostatečně rychlé, jejich význam klesá.

Vyšší zde mají všeobecnou výhodu delších končetin, přičemž dosah ran a kopů je
neoddiskutovatelným faktorem při jakémkoli souboji (já zasazuji rány – on na mě ani
nedosáhne).
3.1.2 STYLY BOJE PRIMÁRNĚ NA ZEMI
Neboli styly založené na souboji na zemi. Trenéři tohoto stylu měli téměř shodný názor
na celkový trénink.

Trénink síly je důležitější, než trénink rychlosti. I kdyby mne někdo blesku-rychle
nasadil držení, neudrží mě, budu-li silnější.

Trup je základ. Končetiny až poté.

Břicho a záda musí být posilovány stejnou měrou.

Masité předloktí je důležitější, než cokoli jiného na ruce.
11
Pozn.: Všiml jsem si, že tréninku zad (včetně beder) se u těchto umění příliš nevěnuje, což je sice logické
z hlediska toho, že ve stoje není těchto svalů třeba tolik, jako zmiňovaných, ale z hlediska zdravotního se jedná
o chybu.
23

U nohou jsou důležité abduktory a adduktory.

Menší zde mají velikou výhodu, díky nízko posazenému těžišti. Jsou mnohem
stabilnější. Snadněji povalí protivníka na zem – kde se výška neguje.
24
4 SHRNUTÍ PRO PRAKTICKOU ČÁST
4 SHRNUTÍ PRO PRAKTICKOU ČÁST
Zdá se tedy, že je nutno rozdělit naše uvažování na dva směry. Prvním směrem je
tradiční profesionální zápasení v ringu/kleci, kde je primárním znakem rozdělení zápasu na
kola, s mezi kolovým odpočinkovým časem. Směrem druhým je klasický pouliční zápas, kdy
se oponenti konfrontují, dokud jeden nezvítězí.
Toto rozdělení je nutné z hlediska faktoru vytrvalosti – totiž v prvním případě se zápasy
protahují (v extrémních případech) až na několik desítek minut, kde je vytrvalost prakticky
tím jediným, co zápasníky drží naživu. Při krátkých potyčkách bez pravidel, kdy jde prostě
jen o to vyhrát co nejdříve, může být faktor vytrvalosti nižší, protože se nestihne projevit
v plné míře.
V prvním případě se pak zápasy dělí do váhových kategorií, což mimoděk zajišťuje
i velice podobný výškový profil, protože když má někdo osmdesát kilo na sto osmdesát
centimetrů výšky, má na kostře větší svaly, než ten, kdo má osmdesát kilo na dva metry
výšky.
V druhém případě pak není limit ani ve výšce, ani ve váze, ale budeme předpokládat
přibližně shodné hodnoty, protože málokdy si „mrňous“ dovolí dát ránu „obrovi“.
V praktické části budu ověřovat tyto hypotézy:
Zápasení dle ringových pravidel

nejvyšší důležitost přikládám vytrvalosti

o druhé místo se dělí síla a rychlost

váha a výška je negována kategoriemi
Zápasení s elementárními pravidly

rozdíl váhy a výšky bude hrát důležitou roli

vytrvalost se nedá považovat za zásadní, protože většina zápasů tohoto typu končí
velice rychle

síla bude konkurovat s rychlostí z důvodu absence techniky
V praktické části jsem použil znalosti získané studiem knih (především Příručka SAS a
ozbrojených sil – Sebeobrana boj beze zbraně, Karate – Průvodce bojovým uměním, Džudo –
Průvodce bojovým uměním, Slovník sebeobrany Ji-Jitsu – Netradiční učebnice systému
univerzální sebeobrany, Karate kata, Sebeobrana pro ženy), konzultacemi u trenérů naší
reprezentace a závodníků.
25
Praktická
část
26
5 PLÁN ZJIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ
5 PLÁN ZJIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ
Aby byly výsledky těchto pokusů explicitní, je nutno počítat s více faktory, které budou
ve výsledku tvořit složením jednotný obraz.
Díky přátelům a známým se mi podařilo dát dohromady velice různorodou zkušební
skupinu, z níž každý zastupuje svou danou tělesnou a schopnostní kategorii.
V několika minulých měsících jsem se plně věnoval jejich tréninkům, analyzováním
výsledků, seskupováním dat v Celebrity Boxing Place.
Zároveň jsem se dotazoval a přihlížel k názorům několika předních českých trenérů
různých bojových sportů a umění, mezi něž patří David Havlík, Josef Kovář, Luboš Došek,
Jakub Krutský; a názorům našich úspěšných reprezentantů Jiřího Hrdličky a Aleše Paličky.
Pro přirozené rozčlenění členů testovacího týmu jsem se nakonec rozhodl k přímé
konfrontaci. Nechal jsem všechny zápasit ihned na začátku bez veškerých technických
znalostí (taktika Sokolu Vyšehrad, který patří k jedněm z nejlepších týmů řecko-římského
zápasu v republice), sledoval jsem jen jejich intuitivní počínání. To mi pomohlo získat
základní pohled na jejich přístup k souboji – z čehož jsme následně společnými silami
odvodili jejich dominantní styl (Striker/Wrestler/Groundfighter). Následujících šest měsíců
všichni respondenti dostávali shodné tréninky techniky (za současného přihlédnutí k jejich
tělesným kompozicím, schopnostem a stylu boje), kdy docházelo k pravidelné dvouměsíční
kontrole postupu a vývoji situace, jejich zdatnosti a tedy i vzájemné vztahovosti.
27
6 PŘÍPRAVA OVĚŘENÍ V PRAXI
Z hlediska praktičnosti je skupina výhradně mužského pohlaví. Při úvodním tréninku
jsem otestoval respondenty podle mezinárodně uznávaných testů Unifittest 6-60. Při testech
jsem se zaměřil na dynamickou – výbušně explozivně – silovou schopnost (skok daleký
z místa), dynamickou vytrvalostní silovou schopnost (leh – sed opakovaně), dlouhodobá
běžecká vytrvalostní schopnost (běh po dobu 12 minut), vytrvalostně silová schopnost
(shyby). Při somatických měření jsem se omezil na tělesnou výšku, váhu a výpočet BMI.
Tabulka 1 Počáteční testy
Respondent
skok daleký z místa
leh – sed (60 s)
běh po dobu 12 minut
shyby
výška
váha
BMI
kód
1
160
45
1900
12
195
105
28
VT
2
185
47
2100
12
191
84
23
VL
3
160
46
1850
8
175
97
32
MT
4
163
47
1980
9
176
79
26
ML
5
175
45
2000
22
183
91
27
S
6
184
49
2300
12
179
90
28
R
7
172
48
2600
5
181
93
28
V
Každého pokusného respondenta označíme (pro lepší přehled) kódem, který jej bude
charakterizovat.
Kód: VT = velký, těžký; ML = malý, lehký; S = silný, R = rychlý, V = vytrvalý.
Výška: za přelomovou hranici jsem bral výšku 180 cm. Cokoli nad, znamená vysokého
respondenta, cokoli pod, nízkého respondenta. Snažil jsem se, aby skupina s rozdílnou
postavou, měla stejný rozestup od hraniční linie a aby skupina s rozdílnou schopností (síla,
rychlost, vytrvalost) měla výšku co možná nejbližší.
Výška se měřila vždy ráno a večer. Z průměru těchto hodnot se udělala výsledná.
Váha: tento faktor bylo nutné zkorigovat tak, aby respondenti srovnatelné váhy neměli
markantní rozdíl v percentilu svaloviny – tuku. V tomto problému pomohlo BMI, kdy
respondenti museli mít velice podobné výsledky (ve svých skupinách).
U těžkých respondentů jsem počítal se sto kilovou linií, kdy povolený rozsah je pět
kilogramů. (Např. VT má 105 kg. To je o 8 kg víc, jak MT. Ovšem, co se svaloviny týče, jsou
na tom hmotnostně mnohem blíže, protože u větších lidí jednoduše váží víc i kosti.)
U lehkých respondentů byla linie na 80 kilogramech se stejnými podmínkami, jako
u těžkých.
Váha se měřila vždy ráno a večer a z jejich průměrů se udělala výsledná.
28
Testování bude tedy probíhat takto:
1. Vytvoření skupin podle výše uvedených pravidel.
2. První kolo testovacích zápasů bez technického výcviku.
Respondenti budou zápasit bez jakékoli technické nebo taktické přípravy. Cílem je
zjistit jejich přirozený předpoklad k určitému stylu boje, ve kterém budou nadále
tréninkem zlepšováni za účelem zjištění vztahu tělesného předpokladu k úspěšnosti
v daném stylu a daného stylu k úspěšnosti v zápasu.
3. Dva měsíce trénování v závislosti na definovaném stylu boje.
Během tohoto období budou respondenti podrobováni osvojování přístupu k souboji
dle pravidel jejich stylu. Zároveň se tomuto stylu přizpůsobí i tělesný trénink.
4. Druhé kolo testovacích zápasů.
Má zjistit pokrok cvičenců v dané oblasti. Zdali je souhlasná technická zdatnost
s rozdílností stylu na postupu k úspěšnosti a zdali se v závislosti na osvojování stylu
mění vzájemná vztahovost tělesných kompozic.
5. Druhá dvouměsíční sekvence zlepšování techniky.
Na základě druhého testovacího kola dojde ke korekci tréninků respondentů za účelem
ještě vyššího zlepšení.
6. Třetí kolo testovacích zápasů.
Analýza jejich úspěšnosti v závislosti na tréninku techniky a těla v rámci vybraného
stylu.
7. Třetí dvouměsíční sekvence zlepšování techniky.
Finální korekce tréninků.
8. Čtvrté kolo testovacích zápasů.
Závěrečné vyhodnocení sledovaných parametrů.
V první skupině, skupině s rozdílností postavy, budu srovnávat čtyři zástupce, velkého
těžkého (vysoká výška a váha, VT), malého těžkého (MT), velkého lehkého (VL) a malého
lehkého (ML). U těchto zmiňovaných bude faktor síly, rychlosti a vytrvalosti na stejné úrovni.
Tím minimalizujeme daný vliv a lépe zjistíme ideální výšku a váhu. V druhé skupině, skupině
s rozdílností schopností, již budeme pracovat s lidmi výškově a váhově velice podobnými. To
ale znamená nutnost zkoumání faktorů síly, rychlosti a vytrvalosti.
S přihlédnutím pak k poloprofesionálnímu přístupu k vlastním sportům (kulturistika,
atletika, dálkový běh) je nutno počítat i s tím, že zástupci této skupiny se svému faktoru
věnují dostatečně na to, aby v něm byli nadprůměrní.
29
Mé očekávání je tedy následující: první testovaná skupina, s rozdílností postavy (SRP)
bude jasně dominována největším a nejtěžším borcem. Z praktického hlediska je nasnadě, že
ten největší prostě a jednoduše dosáhne nejdál, takže v boji ve stoje má nespornou výhodu – a
zároveň nejefektivněji kohokoli „zalehne“, takže má výhodu i na zemi. V zápase, kde není
markantní nutnost taktiky a trojice faktorů je na stejné úrovni, jde jen o hrubost.
V zápasech s rozdílností schopností (SRS) už tak jasně výsledek předpokládat nemohu.
Nejprve jsem uvažoval o vysokém faktoru důležitosti boje na zemi – kam se drtivá většina
zápasů vždy přesune. A je faktem, že po pěti kolech už je dokonale jedno, jaký zápasník je,
když to „neudýchá“. Vytrvalost je přesně tím zlomovým faktorem, kdy v případě shodné síly
i rychlosti dochází k převaze toho méně unaveného. Vytrvalost právě tím posledním
zrníčkem, které v případě dokonalé nerozhodnosti nakloní misku vah – a je nutno se jí
zabývat podrobněji.
Ovšem – nemálo zápasů končí rychle na KO, nebo TKO. Takže se faktory rychlosti a
síly projeví daleko dříve, než vytrvalost.
30
7 VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ
7.1 ZÁPAS S ROZDÍLNOSTÍ POSTAV
Zde se potvrdilo to, co jsem předpokládal během teoretické, i v úvodu praktické části
mé práce. Nejúspěšnějším respondentem SRP byl VT. Jeho praktická nadvláda, co se výšky a
váhy týče, mu dala možnost kontroly celého průběhu zápasu. Své tělesné propozice uměl
využít od počátku až do konce zápasu.
Respondenti v součtu provedli 54 zápasů, kdy každý zápasil s každým třikrát. VT
ze sedmadvaceti zápasů vyhrál čtyřiadvacet. Každou jeho prohru způsobil MT, když se zápas
přesunul na zem již s počáteční nevýhodnou pozicí VT, kterou již nestačil změnit. To ihned
na počátku jasně dokazuje, že v zápase s rozdílností postav (bez elementární techniky) nelze
jako relevantní počítat nic jiného, než výšku a váhu oponenta, protože v situaci nadvlády
hrubé síly prostě a jednoduše zvítězí ten, který jí disponuje nejvíc.
Tabulka 2 Výsledky SRP – první kolo
Vítězství/prohra
VT
MT
VL
ML
Celkem
VT
x
6/3
9/0
9/0
24/3
MT
3/6
x
6/3
9/0
18/9
VL
0/9
3/6
x
6/3
9/18
ML
0/9
0/9
3/6
x
3/24
První kolo – SRP
25,00
20,00
15,00
vítězství
10,00
prohry
5,00
0,00
VT
MT
VL
ML
Graf 5 Výsledky SRP – první kolo
7.2 ZÁPAS S ROZDÍLNÝMI SCHOPNOSTMI
Zde se potvrdil můj předpoklad nadvlády vytrvalosti. Při počátečních zápasech
dominovala spíše rychlost a síla, kdy jsem začal uvažovat o tom, že faktor vytrvalosti asi není
tak důležitý, jak jsem si původně myslel. Jakmile ale respondent přišel na to, že síla a rychlost
31
jsou značně limitovány únavou, začal mnohem více taktizovat. Ve dvou kolech přinutili silní
a rychlí vytrvalce k defenzivě. Třetí kolo ale neměli dostatek sil k vyřízení protivníka, čehož
on nakonec využil především k pákám a škrcením na zemi.
Tím vlastně nejdříve minimalizoval nadprůměrnosti svých oponentů a poté eliminoval
vlastní relativní slabost a pomalost jednoduchým přenesením zápasu na zem. Oponenti se
poté vzdávali ještě před koncem třetího kola.
Po vyrovnání výsledků silní a rychlí přešli rovněž k vyčkávací taktice. Ale v takových
chvílích vytrvalý do té míry ohrožoval ostatní, že museli vynakládat aktivně energii
i k pasivní obraně.
Konečný stav je tedy poměr vítězství a porážky V 4/2 (s každým zápasil 3x).
Tabulka 3 Výsledky SRS – první kolo
Vítězství/prohra
S
R
V
Celkem
S
x
2/1
1/2
3/3
R
1/2
x
1/2
2/4
V
2/1
2/1
X
4/2
První kolo – SRS
4,00
vítězství
2,00
prohry
0,00
S
R
V
Graf 6 Výsledky SRS – první kolo
Z výsledků zápasů vidíme, že po vytrvalosti je v první kole na druhém místě síla. Tuto
situaci přisuzuji především faktu, že se boj přenesl na zem. Pokud bychom zápasili dle
klasických pravidel boxu (pouze na nohou), dominovala by s největší pravděpodobností
rychlost.
7.3 PRVNÍ SEGMENT CÍLENÉHO TRÉNINKU
Po prvním kole zápasení bez technických znalostí se mi podařilo společnými silami
s mými respondenty nadefinovat styl boje každého jednotlivce a připravit tréninkový plán (jak
tělesný, tak technický) na období první fáze cíleného tréninku.
32
Respondenti vykazovali talent k jednotlivým stylům boje až překvapivě shodně se
svými schopnostmi a tělesnými kompozicemi:
S prokázal jednoznačný talent ke stylu wrestler. Jeho schopnost přímo definuje
použitelnost taktiky protivníka „zahodit a umlátit“.
R se přiřadil ke stylu striker. Prokázal obdivuhodnou rychlost dolních končetin a
schopnosti pohybu po ringu.
V nejlépe zvládl styl groundfightera.
VT se rozhodl využít svých předpokladů k wrestlingu.
VL projevil inklinaci k strikerovi.
MT a ML se vzhledem k jejich výšce shodli na groundfightingu.
7.3.1 CÍLE PRVNÍHO SEGMENTŮ CÍLENÉHO TRÉNINKU U DANÝCH RESPONDENTŮ:
S projevuje potřebu nabití techniky. Spoléhá se primárně na svou tělesnou kompozici,
ale připouští nutnost zdokonalování svých pohybů. Rovněž se budeme okrajově věnovat
zvýšení jeho svalové rychlosti.
R měl největší problémy na zemi. Styl strikera mu navíc mnoho techniky do této sféry
zápasu nedá. Je tedy nutnost věnovat se primárně obraně proti strhnutí/shození na zem.
Z taktického hlediska se budeme věnovat potřebě držet zápas v gardu. K tomu dopomohou
i různé techniky kopů a úderů. Zároveň se budeme věnovat zvýšení síly horních končetin, pro
efektivnější údery.
V, tedy nejúspěšnější ze SRS, se bude věnovat primárně technice, protože taktickou část
zápasu pochopil intuitivně již na samotném počátku. Dále bude třeba zaměřit se na trénink
svalové síly.
VT bude zlepšovat svou techniku a svalovou rychlost. Jednoznačně dominoval v SRP,
ale faktem zůstává, že jej MT několikráte porazil při zápase na zemi vlivem jeho pomalosti
(nestihl změnit nevýhodnou pozici). Je tedy nasnadě, že se budeme věnovat i tréninku svalové
rychlosti.
VL bude muset zapracovat ze všech respondentů nejvíce. Kromě stejného tréninku
techniky je zde nutnost trénovat svalovou rychlost a vytrvalost, kdy projevuje elementární
základy obojího, ale nic neexceluje dostatečně k tomu, aby mohl jiným respondentům vážně
konkurovat.
MT jednoznačně preferuje páky a škrcení. Jeho nevýhodou je nedostatek techniky
porazů, kdy většinu zápasů prohrál prostě proto, že nestihl soupeře včas dostat tam, kam jej
33
chtěl – na zem. Technický a taktický trénink bude poté doplněn již jen elementárním
tréninkem vytrvalosti.
ML, stejně jako MT, bude excelovat soubojem na zemi. Jeho primární nevýhodou ale
pro tento styl je jeho váha. (Groundfighteři bývají nejtěžšími.) Je proto nutnost zde věnovat se
tréninku svalové síly mnohem intenzivněji, než u ostatních. Technika a taktika budou
elementární. (Výsledky Unifittestu 6-60 viz příloha 1.)
7.4 DRUHÉ KOLO TESTOVACÍCH ZÁPASŮ
Během druhého kola se již markantně projevila důležitost technických znalostí. Zápasy
byly dynamičtější a mnohem vyrovnanější.
Cílený tělesný trénink byl pak pozorovatelný jen nepatrně (z důvodu krátkodobosti
působení), ale potvrdil správnost jeho cíle a nebylo po tomto zápasovém kole nutné jej
předělávat pro jakéhokoli respondenta.
Stejně jako u prvního zápasu byl proveden stejný počet soubojů v daných skupinách.
Výsledky se lišily jen mírně (opět – krátkodobost působení), ale daly záminku k úvahám
správným směrem.
Tabulka 4 Výsledky SRP – druhé kolo
Vítězství/prohra
VT
MT
VL
ML
Celkem
VT
x
5/4
8/1
9/0
22/5
MT
4/5
x
4/5
8/1
16/11
VL
1/8
5/4
x
6/3
12/15
ML
0/9
1/8
3/6
x
4/23
Druhé kolo - SRP
25,00
20,00
15,00
vítězství
10,00
prohry
5,00
0,00
VT
MT
VL
ML
Graf 7 Výsledky SRP – druhé kolo
34
Nejmarkantnější změna byla pozorovatelná u VL, konkrétně ve vztahu s MT. Přímá
konfrontace vysokého strikera a nízkého groundfightera byla vyrovnána na remízu. Během
několika prvních zápasů nevěděl VL pořádně jakou taktiku zvolit, než se rozhodnul pro
geniální taktiku – kroužení a přímé kopy. V kombinaci tato jednoduchá taktika držela MT
v dostatečné vzdálenosti, aby jej nemohl tak často ohrožovat a většinu proher utrpěl MT díky
kopům na oblast hlavy a kloubů typu kolen (TKO).
VT se v celkové bilanci o dvě prohry zhoršil. Pravděpodobně „usnul na vavřínech“
z důvodu dominance ve své skupině. Předpokládám, že tento trend po novém výsledku
nebude pokračovat.
Cvičenci při měření před zápasením vykazovali shodné výšky a váhy, jako při prvním
měření s odchylkou jen u váhy v rozmezí dvou kil. Síla, rychlost a vytrvalost respondentů
druhé skupiny byly na velice podobných hodnotách.
Tabulka 5 Výsledky SRS – druhé kolo
Vítězství/prohra
S
R
V
Celkem
S
x
2/1
0/3
2/4
R
1/2
x
1/2
2/4
V
3/0
2/1
X
5/1
Druhé kolo – SRS
5,00
4,00
3,00
vítězství
2,00
prohry
1,00
0,00
S
R
V
Graf 8 Výsledky SRS – druhé kolo
K jediné výsledkové změně v této skupině došlo ve vztahu S - V, kdy V porazil S ve
všech ze tří plánovaných zápasů. Důvod byl viditelný hlavně na zvýšení svalové síly V a
mírném technickém nedostatku S.
S (wrestlerský styl) trénoval souboj na zemi jen polovinu technického tréninku, kdežto
V se plně věnoval technice souboji na zemi.
35
Je nutno ale přiznat, že bilance S – R je neměnná jen díky štěstí R v posledním zápase,
kdy byl ukončen TKO. Nedošlo-li by k tomuto zvratu (šťastné ráně), nejspíš by zápas vyhrál
S – což značí jeho technické zlepšení v postoji.
Shrnutí: je potřeba setrvat v započaté technické přípravě. Respondenti vykazují jistou
dynamiku vývoje, což je pro můj výzkum uspokojující. Po prvních dvou měsících tréninku se
projevuje jak faktor změny tělesných schopností, tak faktor přiřazení adekvátního bojového
stylu k adekvátním tělesným kompozicím.
7.5 DRUHÝ DVOUMĚSÍČNÍ SEGMENT CÍLENÉHO TRÉNINKU
Následující část, třetí a čtvrtý měsíc cíleného trénování, proběhla v celku úspěšně.
Cvičenci ke konci tohoto segmentu, v porovnání s počátky, projevovali jasně znatelný
pokrok.
Z technického hlediska se ze začátečníků všichni posunuli na pozici mírně pokročilých.
Nedělali již elementární chyby v držení těla, trajektorii pohybu, nepřemýšleli v průběhu
nasazování zámků a pák.
Spárování se stalo plynulejší, dynamické, nabylo na vážnosti a divácké vděčnosti.
Z tělesného hlediska byl mírně znatelný postup u V, ML a VL. Všichni tito respondenti,
na počátku hubení až šlachovití, znatelně nabili na váze, především na svalové hmotě.
Nejmarkantnější byl posun pozorovatelný u ML. (Na malém člověku je každé kilo vidět
rychleji. Výsledky Unifittestu 6-60 viz příloha 1.)
7.6 TŘETÍ KOLO CÍLENÝCH ZÁPASŮ
Vážení a měření respondentů SRP odhalilo stejnou odchylku, jako u druhého kola
zápasení. Z dlouhodobějšího hlediska je tedy předpoklad nárůstu váhy u V, ML a VL (viz
příloha 1).
Skupina SRS prokazovala mírné nabití hodnot v doplňkových schopnostech, kdy S
projevil mírné zlepšení se v rychlosti – za současného zachování hodnot síly. R projevil mírný
postup ve vytrvalosti a V jednoznačně postoupil v síle.
Zápasy byly již pouhým pohledem definovatelné jako taktické a technické. Respondenti
dokázali za poslední období postoupit v daných tréninkových plánech notný kus cesty
k ideálnímu cíli, kdy se zřetelněji začínají definovat dominantní vlastnosti.
36
Tabulka 6 Výsledky SRP – třetí kolo
Vítězství/prohra
VT
MT
VL
ML
Celkem
VT
x
5/4
6/3
8/1
19/8
MT
4/5
x
4/5
6/3
14/13
VL
3/6
5/4
x
5/4
13/14
ML
1/8
3/6
4/5
x
8/19
Třetí kolo - SRP
20,00
15,00
vítězství
10,00
prohry
5,00
0,00
VT
MT
VL
ML
Graf 9 Výsledky SRP – třetí kolo
Největší pokrokvykázal ML. Celkový počet svých vítězství zvýšil oproti druhému kolu
ze 4 na 8 – 100 % zlepšení!
V tomto testovacím kole jsme zodpověděli jednu z otázek, která padla hned v úvodu mé
práce – může-li příslovečný David porazit Goliáše? Vlivem nečekaného nasazení zámku na
zápěstí – ano. VT se vzdal ML při jejich předposledním zápase tohoto kola odklepáním,
protože ML přesunul zápas na zem, využil svých technických dovedností k nasazení zámku a
taktických dovedností k vybrání si nejslabšího kloubu na těle oponenta.
Tím se nám výsledky VT opět dostaly do klesající tendence. Při bližší kontrole tréninku
VT jsem nenalezl sebemenší pochybení v jeho plánu, nebo provedení. Musím tedy
předpokládat, že jedná-li se o technicko-taktickou stránku věci, význam toho, být „ten
největší“ klesá.
I když stále jednoznačně dominuje své skupině (2 vítězství na 1 prohru), rozhodl jsem
se mírně mu poupravit tréninkový plán a zaměřit se primárně na jeho slabiny v technickém
ohledu. Protože se snažím o relevantní výsledky, nemohu mu dávat větší dotaci technického
tréninku, než ostatním, avšak mohu mírně poupravit jeho směrování.
37
Tabulka 7 Výsledky SRS – třetí kolo
Vítězství/prohra
S
R
V
Celkem
S
x
1/2
2/1
3/3
R
2/1
x
2/1
4/2
V
1/2
1/2
X
2/4
Třetí kolo – SRS
4,00
3,00
vítězství
2,00
prohry
1,00
0,00
S
R
V
Graf 10 Výsledky SRS – třetí kolo
V této skupině již došlo k větším změnám. Mezi ty největší patří výrazná dominance S a
R nad V.
Tento aspekt lze přisoudit faktu zlepšení se S a R v doplňkových schopnostech, čímž je
minimalizována výhoda V, kterou si snažil držet od počátku.
Poučen z minulého zápasového kola se S v druhém tréninkovém segmentu věnoval
primárně technikám souboje na zemi, čímž se snažil negovat nespornou výhodu V v této
oblasti a během samotného zápasení si jej pustil k tělu až v případě jistoty výhodnější
počáteční pozice.
R oproti tomu preferoval souboj na distanc a porazil V dvakrát na TKO.
V se pak snažil hájit svůj počáteční úspěch a těžkým úsilím vybojoval alespoň jedno
vítězství na každém soupeři.
To mne vede k úvaze, že se zvyšujícím se zlepšováním technické a taktické zdatnosti S
a R se současným věnováním se doplňkovým schopnostem svého bojového stylu, klesá
význam vytrvalosti markantním způsobem. Ani samotný fakt, že V je groundfighter (kteří
kombinovaným zápasům od jejich počátků dominují), nenapomáhá vyrovnávání výsledků.
Bude-li tento klesající trend pokračovat, je nasnadě, že ortodoxní důležitost vytrvalosti
klesá v závislosti na ostatních schopnostech oponenta – protože zápas vždy ukončí dříve, než
únava nastoupí a defenzivní (vyčkávací) taktiku V prolomí a zboří technickou a taktickou
zdatností.
38
7.7 TŘETÍ DVOUMĚSÍČNÍ SEGMENT CÍLENÉHO TRÉNINKU
Třetí a finální tréninková část výzkumu mých respondentů (měsíc pátý a šestý) byl
věnován primárně zachování stávajících cílů s minimální úpravou postupů během tréninků.
Vlivem měření, vážení a testování respondentů vždy před zápasy můžeme zjistit trend
mírného kolísání váhy a postupného zlepšování se v doplňkových schopnostech.
Těžcí respondenti projevili mírnou tendenci hubnout, jedná se především o tělesný tuk.
Naopak lehcí respondenti mírně nabrali na váze svaloviny.
S, věnující se kulturistice, projevil zlepšení ve svalové rychlosti. V, vytrvalostní běžec,
jednoznačně prokázal zvýšení silových schopností (pozorovatelné již pouhým okem – větší
činky). R projevil zlepšení ve vytrvalosti.
Šestý, závěrečný tréninkový měsíc, byl věnován především slabinám jednotlivých
respondentů. Pokud tedy i přesto zůstanou výše popsané trendy, bude zřejmé, že se nejedná
o pochybení respondentů, ale jasně prokazatelný fakt důležitosti rozvoje všech složek zápasu.
(Výsledky Unifittestu 6-60 viz příloha 1.)
7.8 ČTVRTÉ ZÁVĚREČNÉ KOLO ZÁPASENÍ
Poslední zápasové kolo bylo zahájeno měřením a vážením. Bylo potvrzeno zachování
trendů postupného zlepšování postavy a zlepšování doplňkových schopností při zachování
původních hlavních schopností.
Zápasy měly následující výsledky:
Tabulka 8 Výsledky SRP – čtvrté kolo
Vítězství/prohra
VT
MT
VL
ML
Celkem
VT
x
5/4
5/4
9/0
19/8
MT
4/5
x
6/3
6/3
16/11
VL
4/5
3/6
x
5/4
11/15
ML
0/9
3/6
4/5
x
7/20
39
Čtvrté kolo - SRP
20,00
15,00
vítězství
10,00
prohry
5,00
0,00
VT
MT
VL
ML
Graf 11 Výsledky SRP – čtvrté kolo
Tabulka 9 Výsledky SRS – čtvrté kolo
Vítězství/prohra
S
R
V
Celkem
S
x
2/1
3/0
5/1
R
1/2
x
3/0
4/2
V
0/3
0/3
X
0/6
Čtvrté kolo – SRS
6,00
4,00
vítězství
prohry
2,00
0,00
S
R
V
Graf 12 Výsledky SRS – čtvrté kolo
Celkový počet vítězství
25,00
20,00
1. kolo
15,00
2. kolo
10,00
3. kolo
5,00
4. kolo
0,00
VT
MT
VL
ML
Graf 13 Výsledky–celkový počet vítězství
40
7.8.1 VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ RESPONDENTŮ:
I když byla testovací skupina malá a pozorování probíhalo pouze šest měsíců, lze
shrnout určitý vývoj a definovat závěreční resumé.
VT na začátku jasně dominoval. Na výsledném grafu je ale patrné jeho postupné
zhoršování se. Lze tedy tvrdit, že váha a výška jsou nejpodstatnější pro rváče bez technických
a taktických dovedností. Čím více techniky a taktiky člověk ovládá, čím více je trénovaný
v bojovém stylu, který pasuje na jeho tělesnou kompozici, tím více si může věřit i při na první
pohled silnějších protivnících.
Být ML je snad nejméně výhodná tělesná kompozice, která je možná. Na druhou stranu
od počátečních zápasů se ML zlepšoval geometrickou řadou a v jednom zápase dokázal
porazit i VT, kterého všichni na počátku pokusu považovali za neporazitelného. To přisuzuji
primárně nalezením svého adekvátního bojového stylu a prohlubování znalostí a schopností.
Postupné zvyšování váhy u lehkých a snižování u těžkých se dá přisuzovat tělesnému
tréninku, kdy těžší ztráceli tuk a lehcí nabývali svalů. Z výživového i tréninkového hlediska
dodržovali všichni shodné instrukce. Lze tedy přepokládat, že tělo každého jednotlivce jen
reagovalo na trénink k dotyčnému stylu boje – což koresponduje i s jejich výběrem.
Groundfighteři nabývali na váze, kdežto zápasníci v gardu na lehkosti (mimo VL – kde se
jedná o těžknoucího strikera, což ale bylo dáno jeho zesílením, kdy na počátku byl jednoduše
vyhublý).
Vytrvalost je důležitá. Bez vytrvalosti by síla ani rychlost v zápasu neměly dlouhého
trvání. Se správným taktickým přístupem může být vytrvalost vítěznou schopností při minimu
technické zdatnosti. Čím více je ale soupeř technicky zdatný, tím spíše se bude snažit souboj
ukončit dříve, než nastoupí markantněji únava, což V nezvládal kontrovat prostým
nedostatkem rychlosti a průměrností v síle.
Síla a rychlost se během testovacích kol neustále předháněly, ale za finálního vítěze
musíme považovat sílu, protože většina zápasů končí na zemi. A tam to bez síly nejde, bez
rychlosti ano.
Zápasník musí znát dobře lidské tělo, aby věděl kde má slabiny a znal jeho pochody a
funkční schopnosti. Následkem toho se stará o posílení vlastních slabin, trénink vlastních
předností a zlepšuje se mu i odhad protivníka před i během souboje.
41
8 RESUMÉ
8 RESUMÉ
8.1 SMÍŠENÝ VÝSLEDEK – UŽITEČNÁ VŠESTRANNOST
Jak vypadá ideální tělesná kompozice pro úspěšnost v bojových sportech a uměních?
Výsledný obrázek si děláme ze tří hlavních pilířů podpírajících můj názor, totiž
z cílených zápasů respondentů, odborné literatury a ze zkušeností našich předních trenérů a
zápasníků.
Mohu tedy definovat pět základních pravidel, kterých by se měl člověk
(trenér/cvičenec) držet:
1. Aby byl člověk všestranný, musí být i trénink všestranný. Vyváženost postupu je
důležitá.
Respondenti začínali s nulovou technickou přípravou a nadprůměrností v jedné
schopnosti. Pokud člověk začíná zcela od začátku, je třeba se věnovat tělu stejně jako technice
a taktice. Zároveň musí rozvíjet svůj potenciál (v závislosti na svém stylu) rovnoměrně –
nikoli excelovat v jednom směru a dohánět to doplňkovou schopností. Tím se člověk stane na
své úrovni vítězem od počátku a pak jen postupuje výš.
2. Přirozeností každého rváče je fakt, že mu něco sedne více, něco méně.
Obecně se definují tři kategorie – striker (preferuje boj ve stoje), wrestler (preferuje styl
„zahodit a umlátit“) a groundfighter (preferuje páky, škrcení). Poté, co člověk zjistí, který
z těchto typů je, by měl své technické lekce zaměřit tímto směrem. Přirozený způsob zápasu
jde mnohem lépe a člověk v něm může excelovat. Nesmí však ustrnout pouze v této poloze.
Nejvíce problémů bylo vidět u každého stylu vždy tam, kam jeho styl nezasahoval.
Souboj je dynamický a člověk se chtě nechtě v jeho průběhu ocitne ve všech pozicích a
situacích. Je proto nutné být nejlepším v tom, co nám jde a přinejmenším znát to, co nám
nejde, abychom mohli zápas ovládat směrem, kterým chceme a nebyli jsme něčím v jeho
průběhu překvapeni, protože překvapení tohoto rázu většinou znamenají porážku.
3. Všechny souboje začínají ve stoje – a drtivá většina z nich končí na zemi. Síla a
vytrvalost jsou zde statisticky důležitější, než rychlost.
To ale v žádném případě neznamená, že by strikeři byli outsidery. Statistika nepočítá se
schopností strikerů rychle ukončit souboj během prvního kola KO nebo TKO. Během mého
pokusu respondenti strikeři ukázali, že TKO je schopný udělit i člověk, který trénuje teprve
půl roku. Na zem se tím pádem dostal jen poražený.
4. Výška je jednoznačným benefitem.
42
8 RESUMÉ
Je třeba si ale uvědomit, že většina vysokých lidí je hubená. Malí boxeři považují ty
vysoké za pomalé a neohrabané, z čehož profitují prostou taktikou rychlosti. (Létat jak motýl,
bodat jak včela.) U vysokých je třeba zaměřit se na váhu, obalit kosti masem. U malých je
třeba se soustředit na praktičnost jejich velikosti (vždy budou rychlejší a boj na zemi vždy
výšku neguje, nemluvě o nízko posazeném těžišti).
Pokud tedy stojí malý proti vysokému, taktikou malého musí být dostat se oponentovi
co nejvíce na tělo, kde je relativně chráněn před jeho údery (údery musí mít dlouhou přímou
trajektorii, aby měly sílu, kdy snažit se boxovat na vlastní břicho nikomu moc nejde) a porazit
jej na zem, kde se výška neguje. Taktikou vysokého je nepouštět si malého k tělu využíváním
svých o mnoho delších končetin.
5. Poslední avšak stále důležité pravidlo – i když v zápase bez technických znalostí
dominuje typ VT+V (wrestler+groundfighter), měli oba v průběhu výzkumu
zhoršující se tendenci – jeden postupnou a druhý fatální. Ortodoxie tedy není na
místě, chcete-li být všestranným zápasníkem – nebo být připravený na vše.
Zde je důležité si uvědomit, že od počátku bylo pravděpodobné, že nejlepší budou ti,
kteří číselně nejvíce profitují na zemi, mají dlouhé končetiny, vysokou váhu a vydrží dlouho
nepolevit nátlak na soupeře. Výzkum ale ukázal, že zápas může skončit nenadále a zcela
překvapivě.
Stále tedy platí (ze statistického hlediska, názorů trenérů i literatury) že nejlépe si
povedou ti, kteří to umí na zemi a jsou „těmi největšími.“ To ale neznamená, že takoví jsou
neporazitelní a že se nemusí snažit stejně, jako ostatní.
8.2 Jak dosáhnout tohoto ideálu
Následující tréninkové rady platí obecně a jsou tedy aplikovatelné na jakýkoli
individuální trénink, který již cvičenec provozuje.
Je třeba si rovněž uvědomit, že sebelepší individuální trénink založený na následujících
radách nenahradí trénink u zkušeného trenéra/mistra.
Striker

Trénink techniky vychází z boxu, kick boxu, karate, muay thai, taekwon-da, capoeiry,
kung fu apod.

Trénink těla musí být zaměřen na rychlost a vytrvalost. Znamená to zařazení
posilování celého těla plyometrickým způsobem během jednoho tréninku – a vysoké
počty opakování do selhání během druhého tréninku. V kombinaci s pravidelným
43
8 RESUMÉ
běháním a střídáním těchto dvou postupů by se mělo jednat o rovnoměrný vývoj obou
schopností.

Trénink taktiky musí být zaměřen na udržování vzdálenosti od soupeře, kontrování a
rychlém pohybu.

Mezi nejdůležitější znalosti patří obrana proti strhnutí a podražení.
Wrestler

Trénink techniky vychází z porazových technik řecko-římského zápasu, samba, vale
tuda apod.

Trénink těla je zaměřen na sílu a rychlost. Znamená to posilování s těžkými vahami a
pylometrický trénink, který byl již v mé práci několikrát zmíněn.

Trénink taktiky musí být zaměřen na flexibilitu. Wrestler je styl připravený na vše.
Bere si z obou krajních ortodoxnějších stylů to nejlepší a formuluje to do jedné
zničující vlny ofenzivního brutálního přístupu. Wrestler bere oběma stylům to nejlepší
a dobře na ně používá to, co ví, že je pro ně nejhorší.

Mezi nejdůležitější znalosti patří schopnost kombinovat.
Groundfighter

Trénink techniky pochází primárně z brazilského jiu-jitsu, juda a aikida.

Trénink těla by měl být zaměřen na rozvoj síly a vytrvalosti. Znamená to zvedání
těžkých vah v kombinaci s posilováním s lehkými vahami a vysokým počtem
opakování do selhání, občasně běh.

Trénink taktiky musí počítat s dvěma přístupy. První je přístup vyčkávací, kdy
taktikou je soupeře za výdeje minimální energie co nejvíce unavit a unaveného poté
porazit. Druhý přístup je přístup ofenzivní, kdy se snažíme dostat skrze soupeřovu
obranu jemu na tělo, kde je snadné jej následně porazit na zem – nebo se jen bránit
jeho snaze o údery.

Mezi nejdůležitější znalosti patří schopnost odhadnout protivníka a definovat svůj
přístup k němu.
Obecně

Nejlepším tréninkem taktiky je zápas sám. Čím více bude člověk spárovat, tím více to
jeho hlava pochopí a jeho tělo automaticky udělá.
44
8 RESUMÉ

Nejlepším tréninkem svalové síly, rychlosti i vytrvalosti v jednom je spárování
s neustálým střídáním protivníků různých tělesných kompozic i stylů. Zápasník pak
soupeří se všemi možnými scénáři, soupeři, postupně i únavou a tak dále.

Tyto zápasy navíc posilují i svaly, které se obyčejně neposilují v posilovací části
tréninku, což přispívá celkovému zesílení postavy, celistvějšímu rozvoji a
v neposlední řadě i zdraví, protože vše pak pevně drží tam, kde má.

Techniku se člověk naučí jen neustálým opakováním. „Techniku člověk nejlépe
ovládne tak, že se jí naučí – a pak zapomene. Tělo jí pak dělá samo, i když na ni hlava
nemyslí.“ BruceLee.
45
ZÁVĚR
ZÁVĚR
Jsou dnes bojové sporty důležité? Člověk jako takový nemá žádného přirozeného
predátora. Většinu svého života nemusí útočit ani utíkat. Přesto je i pro současného
člověka boj (obecněji sport) nadmíru důležitý. Velice pěkně a s velkým nadhledem o tom
píše Jan Gruber ve své knize, „Čemu se to podobá, co by to mohlo být?“
„Jednou takhle dávný člověk-pračlověk loví mamuty. V okamžiku, kdy mamuta uvidí,
začne pracovat jeho vegetativní nervstvo tak, aby pro něj bylo snadné buď mamuta lovit,
nebo – pokud to začne vypadat špatně – před mamutem utéci. Toho se dá dosáhnout
celkovou aktivizací organismu – krevním řečištěm začne proudit více vyloučeného
adrenalinu, cévy se stáhnou, krevní tlak se zvýší, příčně pruhované svaly se prokrví –
pračlověk se stane rychlejším, bystřejším, prostě je „na všechno připraven“. Zároveň
ovšem jeho tělo v té chvíli moc netráví, neodpočívá ani nemá náladu na sex či na něco
dobrého.
Takhle nějak to měla tetička evoluce vymyšlené, ozkoušené a zajeté několik set a tisíc
generací, tak jak Homo Sapiens kráčel paleolitem a neolitem. Potom se – a během
historické chvilky – situace drasticky změnila. Místo mamutů se dnes připravujeme na
zápolení pracovní a pouliční, náš život není ve stálém ohrožení rozzuřeným mamutem. Tyto
akce však podnikáme s biologicky a fyziologicky stále stejným tělem, s vrozenými postupy
prověřenými přirozeným výběrem mnoha statisíců let.
A tak v okamžiku zátěže spouští naše tělo ono známé „udeř – uteč“ a nebere ohled
na to, že před námi nestojí mamut, ale náš šéf. Protože nám však společenské vychování a
prozíravost brání tento program realizovat, zůstává ona aktivizace nevyužita, vychází jaksi
naprázdno. Tělo se potom chová obdobně jako motor, který na neutrál túrujeme do
vysokých otáček – nesvědčí mu to. Navíc v každodenním životě nemáme jen jeden zatěžující
podnět, jednoho mamuta, ale mnoho malých chobotnatců vztekle dupajících po naší
nebohé psychice a aktivizujících náš organismus bez možnosti náležitého vybití.
No a následky aktivizace organismu v reakci na krizovou situaci (tedy jednoslovně zátěž –
stres) se mají tendenci v našem těle hromadit. Bez patřičného vybití potom u sebe můžeme
zaregistrovat napětí pračlověka na lovu, ale bohužel i ve chvílích odpočinku. Všechny ty
symptomy typu nespavosti, snížení sexuální apetence (chuti), špatného trávení, vysokého
krevního tlaku se dají krásně zarámovat touto jednoduchou teorií.
46
ZÁVĚR
Každé naštvání, rozladění, obava či zkažená nálada, kterou nám způsobí každodenní
život, se dá vykládat jako pozměněná reakce útok/útěk. Pokud si dokážeme nalézt náhradní
činnost, která bude našemu tělu připadat jako boj nebo fyzicky náročný únik, budeme si
připadat tak dobře, jak jen můžeme – protože v tu chvíli reagujeme přirozeně.“12
12
GRUBER, Jan. Čemu se to podobá, co by to mohlo být?: kousky psychologie aplikované do převážně
pracovního života. Praha: Tres consulting s.r.o., 2010.
47
SEZNAM LITERATURY
SEZNAM LITERATURY
KNIŽNÍ ZDROJE
BINI, Vanessa. Strečink. 1. vyd. Praha: Levné knihy, 2009, 94 s. ISBN 978-80-7309-6359.
BUTCHER, Alex. Džudo: průvodce bojovým uměním. Praha: Ottovo nakladatelství, 2009,
96 s. ISBN 978-807-3605-766.
DOUGHERTY, Martin J. Sebeobrana: boj beze zbraně: rady pro boj zblízka od elitních
jednotek: příručka SAS a ozbrojených sil. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 320 s. ISBN 978802-4746-760.
GRUBER, Jan. Čemu se to podobá, co by to mohlo být?: kousky psychologie aplikované
do převážně pracovního života. Praha: Tres consulting s.r.o., 2010.
GURGEL, FabioDuca do Amaral. Brazilské džúdžucu: základní technika. Praha: Naše
vojsko, 2009, 159 s. ISBN 978-80-206-1053-9.
KONEČNÝ, Alois. Slovník sebeobrany. V Olomouci: Votobia, 2000, 85 s., 90 s. obr. příl.
ISBN 80-719-8446-9.
KRNÁČ, Pavel. Specifické znaky sportovního karate a fullcontactu, jako sportovní úpolové
disciplíny i jako součást sebeobrany. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita
v Brně Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace. Vedoucí práce Ing. Igor
Růžička.
MCALEESE, Peter a John AVERY. Bojový manuál: příručka profesionálního vojáka.
Vyd. v nakl. Naše vojsko 1. Překlad René J Tesař. Praha: Naše vojsko, 2012, 187 s. ISBN
978-80-206-1279-3.
RÝČ, Bedřich a Veronika PETRŮ. Sebeobrana pro ženy. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 192
s. ISBN 978-802-4731-452.
SDE-OR, Imi a Eyal YANILOV. Krav maga: umění čelit ozbrojenému útočníkovi:
moderní, jednoduchý, avšak razantní a efektivní izraelský systém sebeobrany a praktického
bojového nácviku, prověřený ve střetnutích. Vyd. 1. v Našem vojsku. Praha: Naše vojsko,
2003, 246 s. ISBN 80-206-0689-0.
SMIT, Sanette. Karate: průvodce bojovým uměním. Praha: Ottovo nakladatelství, 2009, 96
s. ISBN 978-80-7360-609-1.
Specifické znaky sportovního karate a fullcontactu, jako sportovní úpolové disciplíny i jako
součást sebeobrany. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně Fakulta
sportovních studií Katedra sportovní edukace. Vedoucí práce Ing. Igor Růžička.
ŠEBEJ, František. Karate kata. Košice: Šport, 1986. ISBN 77-039-86.
VELLA, Mark. Anatomie pro trénink svalové síly a vytrvalosti. 1. vyd. Překlad Veronika
Němcová. Ilustrace James Berrangé. Praha: Mladá fronta, c2007, 144 s. ISBN 978-8020416-469.
WEINMANN, Wolfgang. Lexikon bojových sportů: od aikida k zenu. Překlad Eva
Pokorná, Jiří Nechutný. Praha: Naše vojsko, 2005, 157 s. ISBN 80-206-0613-0.
INTERNETOVÉ ZDROJE
BERNACIKOVÁ, Martina, Kateřina KAPOUNKOVÁ a Jan NOVOTNÝ.
Judo. Fyziologie sportovních disciplín: Multimediální internetová učebnice [online].
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/upoly-judo.html
BERNACIKOVÁ, Martina, Kateřina KAPOUNKOVÁ a Jan NOVOTNÝ. Box. Fyziologie
sportovních disciplín: Multimediální internetová učebnice [online]. Fakulta sportovních
48
SEZNAM LITERATURY
studií, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/upoly-box.html
BERNACIKOVÁ, Martina, Kateřina KAPOUNKOVÁ a Jan NOVOTNÝ.
Karate. Fyziologie sportovních disciplín: Multimediální internetová učebnice [online].
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/upoly-karate.html
VELE, Tomáš. Metody a zásady při nácviku juda. Metodika nácviku Juda pro
začátečníky [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://web.quick.cz/judo.turnov/kapitola5.htm
Fedor Emelianenko. Sherdog [online]. 2000 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.sherdog.com/fighter/Fedor-Emelianenko-1500
Bas Rutten "El Guapo". Sherdog [online]. 1993 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.sherdog.com/fighter/Bas-Rutten-214
Kondiční příprava. Karate Tygr Shotokan [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.karatetygr.cz/o_karate_08-02.htm
Anderson Silva "TheSpider". Sherdog [online]. 2002 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
http://www.sherdog.com/fighter/Anderson-Silva-1356
Co je MMA. MMA – MixedMartialArts – smíšená bojová umění. [online]. 2013 [cit. 201404-05]. Dostupné z: http://www.mmaa.cz/mma
Historyof MMA. Kickboxing&MixedMartiaArts [online]. 2013 [cit. 2014-04-05].
Dostupné z: http://www.ockickboxing.com/blog/mma/history-of-mma-mixed-martial-arts/
Tělesná výchova v počátcích lidské civilizace. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury
[online]. 2002 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z:
http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_obsah.php?identifik=
kat_tv_9025_t&id_kurz=&id_kap=1&id_teach=&kod_kurzu=kat_tv_9025&id_kap=1&id
_set_test=&search=&kat=
49
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ
Obrázek 1 Chetiho hrobka v Beni Hasanu v Egyptě, vyobrazení zápasníků ........................ 7
Tabulka 1 Počáteční testy .................................................................................................... 28
Tabulka 2 Výsledky SRP – první kolo ................................................................................ 31
Tabulka 3 Výsledky SRS – první kolo ................................................................................ 32
Tabulka 4 Výsledky SRP – druhé kolo ............................................................................... 34
Tabulka 5 Výsledky SRS – druhé kolo ............................................................................... 35
Tabulka 6 Výsledky SRP – třetí kolo .................................................................................. 37
Tabulka 7 Výsledky SRS – třetí kolo .................................................................................. 38
Tabulka 8 Výsledky SRP – čtvrté kolo ............................................................................... 39
Tabulka 9 Výsledky SRS – čtvrté kolo ............................................................................... 40
Tabulka 10 Výsledky Unifittestu 6-60 v prvním segmentu cíleného tréninku ......... Příloha I
Tabulka 11 Výsledky Unifittestu 6-60 ve druhém segmentu cíleného tréninku ........Příloha I
Tabulka 12 Výsledky Unifittestu 6-60 ve třetím segmentu cíleného tréninku ..........Příloha I
Graf 1 Rozbor vítězství a proher strikera Anderson da Silvy ............................................. 16
Graf 2 Rozbor vítězství a proher wrestlera Bas Ruttena ..................................................... 18
Graf 3 Rozbor vítězství a proher groundfightera Fjodora Jemeljaněnkova ........................ 21
Graf 4 Srovnání základních tělesných dispozic předních představitelů různých stylů boje 22
Graf 5 Výsledky SRP – první kolo...................................................................................... 31
Graf 6 Výsledky SRS – první kolo...................................................................................... 32
Graf 5 Výsledky SRP – druhé kolo ..................................................................................... 34
Graf 6 Výsledky SRS – druhé kolo ..................................................................................... 35
Graf 5 Výsledky SRP – třetí kolo........................................................................................ 37
Graf 10 Výsledky SRS – třetí kolo...................................................................................... 38
Graf 11 Výsledky SRP – čtvrté kolo ................................................................................... 40
Graf 12 Výsledky SRS – čtvrté kolo ................................................................................... 40
Graf 13 Výsledky – celkový počet vítězství ....................................................................... 40
50
PŘÍLOHY
PŘÍLOHY
Výsledky Unifittestu 6-60 v jednotlivých kolech testování.
Tabulka 10 Výsledky Unifittestu 6-60 v prvním segmentu cíleného tréninku
Respondent
leh – sed (60 s)
shyby
výška
váha
BMI
kód
1
162
46
1940
13
195
105
28
VT
2
186
45
2080
11
191
85
23
VL
3
160
47
1900
8
175
98
32
MT
4
162
46
2000
9
176
80
26
ML
5
174
44
1970
23
183
91
27
S
6
185
50
2240
12
179
91
28
R
7
172
49
2610
6
181
94
28
V
Tabulka 11 Výsledky Unifittestu 6-60 ve druhém segmentu cíleného tréninku
Respondent
leh – sed (60 s)
shyby
výška
váha
BMI
kód
1
162
46
1900
13
195
104
27
VT
2
186
46
2050
11
191
87
24
VL
3
160
47
1910
9
175
97
32
MT
4
162
47
1990
9
176
83
27
ML
5
177
44
1960
22
183
92
27
S
6
185
51
2300
12
179
91
28
R
7
175
49
2600
10
181
95
29
V
Tabulka 12 Výsledky Unifittestu 6-60 ve třetím segmentu cíleného tréninku
Respondent
leh – sed (60 s)
shyby
výška
váha
BMI
kód
1
162
46
1940
13
195
103
27
VT
2
186
45
2080
11
191
88
24
VL
3
160
47
1900
8
175
96
31
MT
4
162
46
2000
9
176
84
27
ML
5
179
44
1970
23
183
92
27
S
6
186
50
2340
13
179
92
29
R
7
175
49
2610
11
181
95
29
V
Příloha I

Milan Vančura

Transkript

Podobné dokumenty

Helpník pro rasy a povolání

Operace Spelter Lenka-Jih

metodika nácviku kata

Návod: Postavy - RK

Seminarni prace licence B_Sirovy - Czech Karate-Do Sport

il-2m shturmovik il

TRADICE, KVALITA, BUDOUCNOST PRO 21. STOLETÍ