leden - Římskokatolická farnost Vršovice
Transkript
Vě s t n í k f a r n o s t i u ko s t e l ů s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a 3. ledna Léta Páně 2010 1 LEDEN Oslavili jsme s celým světem Vánoce – narozeniny muže, který natrvalo změnil tvář světa. Rokem jeho narození začíná náš letopočet. Celosvětová oslava jeho narozenin stojí miliony, možná až miliardy – uvažme, kolik je těch rozsvícených a ozdobených stromků, vyzdobených výloh a obchodů, náměstí ... Přitom se každý, i ten nevěřící, musí alespoň někdy zamyslet: proč tak velkolepá oslava? Ano, ovšem, je to komerce pro tisíce lidí, kteří tím mají skvělý výdělek. Ale i tak o Vánocích tolik lidí, i nevěřících, prožije nezapomenutelné chvíle souznění se svými nejbližšími. A co přistoupit k té, až přehnané, vánoční výzdobě z jiné strany? Před každou ozářenou výlohou je možné si říci: „Je to ke tvé oslavě, náš Pane, ta všechna světla září na tvou počest, Ježíši! Co na tom, že ti, kteří všechno připra- vili, to tak nemysleli! Ti, kteří Krista znají, to tak cítí.“ Vstoupili jsme do nového roku. Křesťané téměř každou modlitbu nebo bohoslužbu začínáme ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého – ať už je to začátek tak dlouhého období, nového roku, nebo jen plnění nějakého drobného úkolu či jízda autem. Říkat a něco konat ve jménu Božím nás zavazuje jednat tak, aby za našimi činy mohl stát sám Bůh. On má celý příští rok ve své mysli a přeje si, abychom my lidé jeho představu realizovali. Když se pokřižujeme, měli bychom se častěji ptát po Jeho vůli. Při každodenním rozhodování zpytovat, jestli sledujeme Boží vůli, nebo tu svou. Kéž on sám nám pomůže naplňovat činy a svět aby byl v novém roce o trošku lepší. K tomu nám, Pane Bože, prosíme, do celého roku 2010 žehnej! Jarka N. 2/ I O H L É D N U T Í za uplynulým měsícem nebo i dál Roráty Trochu nahonem jsme se rozhodli v posledním předvánočním týdnu změnit pořad bohoslužeb. Důvody byly tři: 1) 17. prosince vstupuje advent do své druhé části, která je v pravém slova smyslu přípravou na Vánoce. Jeho první část totiž obrací naši pozornost spíše k druhému Kristovu příchodu na konci časů – k parusii. 2) K adventu se v našem českém prostředí neodmyslitelně vážou tzv. rorátní zpěvy. Jsou to zvláštní adventní písně, které byly původně určeny pro ranní adventní mše ke cti Panny Marie. Tyto votivní Mariánské mše jsou již minulostí – měly své místo v předkoncilní liturgii, ale jejich hudební doprovod lze dobře použít i v liturgii pokoncilní. 3) Je zřejmé, že pro pracující a studenty je bohoslužba v 8 hod. ráno ve všední den nepřístupná. Šlo tedy o pokus otevřít možnost účasti na všední eucharistii i pro mladé a pracující. A vyplatilo se to. Počet účastníků se pohyboval mezi 45 až 50. Od čtvrtku 17. prosince jsme se tedy scházeli ke slavení eucharistie v 7 hod. ráno v kostele sv. Mikuláše a zpívali jsme staročeské roráty. Na varhany nás doprovázela paní Procházková a na housle Františka Hrdinová. Slovo roráty pochází od latinského Rorate coeli desuper et nubes pluant iustum – Rosu dejte, nebesa, shůry a spravedlivého dštěte oblakové. Jde o verš z Izajáše (45,8), jakýsi výkřik touhy po mesiáši, kterým se obyčejně začínají adventní bohoslužby. Samotné zpěvy – texty i melodie – jsou důkazem hluboké víry našich předků i vybraného liturgického vkusu, který měli. Náš „rorátní“ týden končil ranní mší na Štědrý den, která uzavírá advent. A úplně poslední sloka, která zazněla, byla tato: V lásce své se ujal národa svatého, pamětliv jsa slibu, praotcům daného, z Judova že rodu přijde spása lidu od Boha věčného... Jan Rückl S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Farní charita 2. 12. 2009 Motto: „Neboť jsem hladověl a ...“ (Mt 25,35n) Advent 2009 – ve spolupráci se soc. odborem MČ Praha 10 pořádáme pro osamělé seniory Prahy 10 a občany bez domova sbírku malých balíčků trvanlivějšího vánočního pečiva: Veliké díky za balíčky cukroví (a modlitby s tím spojené) - až mi opravdu šly slzy do očí, s jakou pečlivostí a určitě láskou byly některé připraveny. Děkuju i naší Mariánce a Kristýnce J. za jejich nasazení ve finále. Sociální pracovnice paní Jonášová, s kterou jsme celou akci uskutečnili, byla velmi nadšená a byly 3/ I jsme domluveny, že při nedělní mši sv. vyjádří svůj obdiv a sdělí krásné zážitky při předávání, ale onemocněla. Celkem se jedná o téměř 200 balíčků cukroví (cca 70–80 od strašnické farnosti), které byly předány 130 seniorům, 35 dětem v Azylovém domě a 8 zdravotně znevýhodněným dětem z Diakonie, které pracovníci MČ vozí na nějaké aktivity, další lidem bez domova, zvláště v Azylovém domě sv. Terezie. Dětem v Dětském domově v Milovicích bychom rádi dali 20. prosince odpoledne vánoční dárky podle konkrétních přání: Děkujeme moc za děti z Dětského domova v Milovicích za dárky, které jsme s radostí předali, i modlitby, i za zapůjčená auta, abychom akci mohli uskutečnit a potěšit se vzájemně. 3. adventní neděli budeme pořádat finanční sbírku na potřebné mezi námi: Finanční sbírka v kostelích představovala 25 385 Kč! Pak jsme ještě dostali 6 000 Kč. Převážnou část jsme už předali – vyřizujeme obrovské díky. Tolik naše adventní plány a jejich realizace. Po čem ale lidé u nás zvláště hladovějí je čas, sdílení. Rádi bychom tedy uskutečňovali ve spolupráci s MČ Praha 10 návštěvy osamělých, zvláště seniorů. Proto moc prosím, kdo vidí, že by mohl tak třeba jednou za 14 dní tuto službu naplňovat, ozvěte se. Tříkrálová sbírka 2010 je naplánována od neděle 3. do neděle 10. ledna 2010. Moc prosíme všechny – zvláště mládež a děti a mladší dospělé – aby se v případě ochoty k této službě hlásili. Realizace bude záviset na počtu a angažovanosti koledníků. V neděli 10. ledna bychom rádi vybírali i před našimi kostely. Schůzky farní charity budou v roce 2010 každou 2. středu v měsíci (kromě prázdnin) Hanka [email protected] 721 444 323 B R O N Z O V Á S O C H A sv. Václava Bedřich Stefan Do sochařského atelieru profesora Stefana na Uměleckoprůmyslové škole chodil můj kamarád. Vyprávěl: „Ve vysoké místnosti tam byly regály na sochy až ke stropu. Jednou jsme se spolužáky blbli, trumfovali se, kdo vyhodí těžký kus hlíny nejvýš. Vstoupil profesor, neřekl slovo, vyhodil hlínu úplně nejvýš, praštil dveřmi a měsíc se neukázal.“ Vysoký, kostnatý člověk, při koupi bot šokující svými rozměry, mnoho nemluvil. Ale za tím, co řekl, stál a studenti ho milovali. Byl svérázný a na komunistické škole nemohl dlouho vydržet. Hned počátkem padesátých let ho vypudili, spolu s Kaplickým, Tichým a Bauchem. Osobnosti nepotřebovali. Bedřich Stefan patřil k nejlepším žákům Gutfreundovým a také byl členem Devětsilu. Česká moderna dvacátých let je bez něj nemyslitelná, podobně jako bez Hany Wichterlové, Stefanovy 4/ I družky, spolupracovnice a manželky. Wichterlová, sestra slavného chemika, byla žačkou Štursovou a se Stefanem tvořili vzácný sochařský pár. Oba byli realisté, i když každý jinak. Rané práce Stefanovy jsou k vidění v moderní sbírce Národní galerie, pozdější na fasádě Právnické fakulty, průčelí kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Jiřího náměstí, pozdní Žena s růží v parku v Lidicích, dvojice žen u studny na Evropské nedaleko budovy gymnázia. Pro nás ve Vršovicích je ale nejznámější Křížová cesta u sv. Václava, tichá a nenápadná při krásném a těžkém materiálu, který jakoby změkčoval tvrdost Gočárových stěn. Stefan nebyl sám, kdo ve třicátých letech opouštěl tvarosloví moderny, poznamenané kubismem a surrealismem. Podobně také Alois Wachsman, malíř a spolupracovník Gočárův, jehož překvapivý vršovický obraz Zvěstování zdaleka není v té době jedinou novozákonní aktualizací. Možná to způsobila tragika doby, že dřívější bouřliváci avantgardy se změnili, podobně jako později Bohuslav Martinů při psaní Studánek. Křížová cesta není místem pro experimenty a už vůbec ne pro exhibice. Stefanova inteligence to citlivě reflektovala a myslím, že i socha sv. Václava o tom vydá své svědectví. Václav Sokol S V Ě T E C v tomto měsíci Sv. Vincenc ze Zaragozy jáhen, mučedník, svátek 22. 1. Vincencův paprsek přináší ovoce a dobré víno Z tohoto přísloví je patrné, že je Vincenc patronem vinařů. Kdo ale byl tento muž? Jde o prvního mučedníka Španělska, jehož postava je opředena legendami. Údajně se narodil ve 3. století v Huesce ve Španělsku v křesťanské rodině. Tamější biskup Valerián jej vysvětil na jáhna a svěřil mu hlásání evangelia, protože sám měl problémy s řečí. Vincenc byl horlivý, ale na císařský trůn nastoupil Dioklecián, a co následovalo, dobře víme: jeho náměstek Dacián, který sídlil ve Valencii, horlivě pronásledoval křesťany, zejména měl spadeno na duchovní. Tak byli biskup Valerián i jeho jáhen Vincenc v Zaragoze zajati a odvedeni do Valencie před Daciána. Ten je nejprve nechal hladovět v žaláři v domnění, že je tímto způsobem donutí k povolnosti. Že se mýlil, pochopil ve chvíli, kdy k němu přivedli oba zajatce svěží a spokojené. Začal tedy oba přesvědčovat k odpadu, sliboval hory doly, jen aby dosáhl svého. Valerián neodpovídal vůbec – mluvil velmi špatně, proto požádal svého jáhna, aby mluvil i za něho. Vincenc pak, když mu Dacián domlouval, že by tak mladý a urozený muž měl být rozumný, odpověděl: „My jsme služebníci Kristovi a za svou víru jsme ochotni zemřít. Nevnucuj nám své mrtvé modly!“ plastika B. Stefana na průčelí Plečnikova kostela – Orantka 6/ I Můžeme si snadno domyslet, že se Daciánovi taková odpověď vůbec nelíbila. Valeriána poslal do vyhnanství (dopadl tedy docela „dobře“) a Vincence se pokoušel zlomit mučením. Nejprve ho nechal natáhnout na skřipec, až se mu vymkly klouby. Poté Vincenc, na náměstkův jízlivý dotaz jak se mu daří, odvětil klidně: “Jsem hotov vytrpět pro Krista víc, než si Tvá zloba vymyslí.“ Dal ho tedy drásat železnými drápy, poté položit na rozpálený rožeň, ale nebylo to nic platné. Uvrhl ho tedy do žaláře, kde byl zázračně uzdraven. Když to Dacián spatřil, začal vymýšlet nová muka. Těch už se ale Vincenc nedožil. Kolem roku 304 zemřel na následky Daciánova „jemného“ zacházení. Světec je zobrazován jako mladý jáhen s palmou, knihou a křížem; nebo s hroznem. Někdy je též znázorňován s roštem, nebo mlýnským kamenem. Je patronem Zaragozy, vinařů, námořníků, drvoštěpů a dřevorubců. Krom Španělska je uctíván ve Francii, Rakousku a Německu. V Čechách příliš uctíván není. Pokud je mi známo, není mu zde zasvěcen žádný kostel, ani jeho obrazy zde nenajdeme. Také jeho jméno není příliš obvyklé, dříve bylo dosti rozšířené, jak mezi muži, tak i ženami, dnes jsou jeho nositeli především muži dříve narození, a děvčátka se Vincencie už vůbec nejmenují. Škoda. A. K. P R O S T O R pro sdílení myšlenek, zážitků apod. Vzpomínka na Pavla Semelu Znal jsem jej velmi dobře. Byl to hodný člověk. Měl rád lidi, rodinu, manželku, vnoučata a svět kolem nás. Uměl vždy pomoci. Měl radost ze života a hezky zpíval. Dlouhá léta, až do konce života zůstal věrný zdejší vršovické schole. Stával jsem vedle něho a zpívali jsme ve sboru basů. Zpěvem jsme oslavovali nebeského Otce. Byl i manuálně zručný. Nechyběl při žádné brigádě, když se jednalo o jakoukoli opravu zdejšího kostela sv. Václava nebo inženýrských sítí pro tento kostel. Tím jeho činnost nekončila. Byl též aktivní v tělovýchovné organizaci Orel. I zde zanechal po sobě nezapomenutelnou stopu. A co osobní zájmy? Byla to chata, zahrádka se stromy a květinami. Zde nacházel klid a osvěžení své duše s rozpravou a chválou Nejvyššího Boha. A právě při zpáteční cestě z této oázy klidu se stala ta tragédie. Každý, když se tuto zprávu dozvěděl, že Pavel už není mezi živými, zasáhla, jako když udeří blesk. Tak silný to byl vjem a hned se vynořily nezodpovězené otázky. Kde jsi byl v této chvíli Nebeský Otče, kde jsi byl Anděle strážný, že jste jej neochránili? Vždyť tolik sloužil, vroucně se modlil, přijímal Tělo Páně, s manželkou vychovali syna, který se stal knězem, a přesto musel beze slova odejít. Důvod nezodpovězen. Povím vám podobný příběh, který 7/ I mi vyprávěla jistá matka, která rovněž následkem autonehody ztratila dceru. Zůstal jí zraněný manžel a dvě nezletilé děti. Nemohla se s touto tragédií smířit. Vždyť to byla tak vzorná křesťanka a manželka. Po dlouhé době se jí zdál tento sen. Přišla k ní milovaná dcera a říká. Maminko, neplač pro mě. Já jsem zde v náruči Pána Boha a je mi zde dobře a už se nechci vrátit na zem. A od té doby jí spadl zármutek ze srdce a s tímto osudem se smířila. Věřme, že i náš Pavel je v náruči Boží, je mu dobře a přimlouvá se za nás, kteří na něj myslíme, popřípadě i modlíme. Je to malá vzpomínka na dobrého člověka. Neodešel s prázdnýma rukama. Vyoral v našich srdcích hlubokou brázdu, kterou nelze zacelit. Děkujme Ti Pavle za vše, co jsi pro nás lidi vykonal. Vlastislav Sixta Inzerát Nabídka, k dodání zdarma: Kuchyně Asta, cca 20 let stará, ve velmi dobrém stavu, dřevotříska, světle žlutý umakart (2 horní skříňky 78 × 78, 1 dolní 78 × 78, šuplíkový díl 39 × 78, trojskříňka 117 × 78) Kontakt: Jaroslav Pažout, Ohrada [email protected], 222 939 160 P O Z V Á N Í na následující měsíc nebo i trochu dál Seminář o liturgii Motto: Šťastný je lid, který dovede oslavovat, chodí, Hospodine, v záři tvé tváře... (Žl 89,16) Víš, stejně mám pocit, že bohoslužba je záležitostí kněze a těch, kdo mu tam vpředu asistují, a my ostatní jsme vlastně stranou... Tento autentický povzdech, pronesený nedávno (téměř půlstoletí po koncilu!), dokládá, že něco zásadního není v pořádku... Proč naše bohoslužby probíhají tak, jak probíhají? Proč mají právě takový řád a takovou formu? Proč je poslední koncil tolik změnil? A proč a jak se měnily tolikrát v minulosti? Proč je vůbec máme? Nemohli bychom si Ježíšovu památku připomínat nějak úplně jinak? Proč musíme v kostele dělat to a to? Proč nestačí soukromá modlitba doma nebo někde v přírodě? Jaký význam má liturgie v životě křesťana a křesťanské obce? Co je v liturgii podstatné? Jaký je vůbec její smysl? Když se poslední liturgická reforma v naší zemi realizovala, bylo to v době totality. Nebylo proto možné podepřít ji dostatečnou osvětou. I krátká doba tzv. Pražského jara zde mohla stihnout jen málo. A tak mnohde zůstalo jen u zavedení mateřštiny a pořízení oltáře „čelem k lidu“ – bez skutečného pochopení proč se tak stalo. Všem, komu toto vše není lhostejné, všem, kdo chtějí projevovat a slavit svou víru autenticky a zároveň věrně tradici církve, platí pozvání na cyklus deseti přednášek o liturgii. Cílem semináře je 8/ I posloužit hrstkou informací k lepšímu pochopení smyslu liturgie a tím k jejímu hlubšímu prožívání. Seminář si samozřejmě nečiní nárok na úplnost – jistě by bylo možné věnovat se řadě jiných důležitých otázek. Důraz je položen na eucharistii a na několik dalších základních témat. Pokusíme se jít ke kořenům. Pomůže nám k tomu zkoumání historie i současné podoby našich bohoslužeb. Záměr uspořádat sérii přednáškových večerů na toto téma vznikl na základě opakovaně zaznamenaného zájmu ze strany věřících různého věku a vzdělání. Témata 19. 1. 19.30 Antropologické základy liturgického slavení – lidská a křesťanská potřeba slavit (Pavel Kolář) 26.1. 20.00 Eucharistie: Mše v širokém kontextu – oběť nebo večeře Páně? (Jan Kotas) 2. 2. 20.00 Eucharistie: Bohoslužba slova – Bible v liturgii (Jan Kotas) 9. 2. 19.30 Eucharistie: Eucharistická modlitba – jako text a jako čin (Jan Rückl) 16. 2. 19.30 Reforma II. vatikánského koncilu – jak a proč se liturgie změnila (Pavel Hradilek) 23. 2. 19.30 Liturgie (a) smíření (bude upřesněno) 2. 3. 19.30 Liturgie a hudba (Markéta Kabelková) 9. 3. 19.30 Liturgie a čas (Prokop Siostrzonek) 16. 3. 19.30 Liturgie a prostor (Jan Klípa) 23. 3. 19.30 Shrnutí: Liturgie – soukromé nebo společné setkání s Pánem? Přednášející: Mgr. Pavel Kolář, Th.D. je farářem sboru Církve československé husitské v Nuslích a odborným asistentem Katedry praktické teologie HTF UK. P. ThLic. Jan Kotas je administrátorem farnosti Praha-Koloděje a odborným asistentem Katedry pastorálních oborů a právních věd KTF UK. Mgr. Jan Rückl je pastoračním asistentem farnosti Praha-Vršovice a doktorandem KTF UK. Ing. Pavel Hradilek je jaderným chemikem, členem Institutu ekumenických studií, dlouhodobě se věnuje liturgice. PhDr. Markéta Kabelková je vedoucí Hudebněhistorického oddělení Českého muzea hudby. P. Mgr. Prokop Siostrzonek OSB je převorem – administrátorem Břevnovského kláštera, Mgr. Jan Klípa, Ph.D. je historikem umění Národní galerie. Přednášky se konají vždy v úterý večer v kostele sv. Václava na Čechově náměstí ve Vršovicích. Začátek bude vždy v 19.30 hod., pouze přednášky J. Kotase budou začínat ve 20.00 hod. Jan Rückl Pozvánka: Jarní prázdniny 2010 Srdečně opět zveme všechny zájemce – školáky i předškoláky, mladé i starší, děti, rodiče i prarodiče na jarně- (ale předpokládáme, že zimně-) prázdninový pobyt do Víchové u Jilemnice. Těšíme se na hry, povídání, sportování i další společné aktivity, ale hlavně na rodinnou přátelskou pohodu. Termíny: 27. 2–6. 3. (Praha 1–5) a 6. 3.– 13. 3. (Praha 6–10) Prosím o předběžné přihlášení, abychom zjistili, zda je vůbec zájem: [email protected], 721 444 323, případně mně osobně. Hanka 9/ I Z Á V Ě R E M . . . Křepelčiny novoroční úvahy Jednoho mrazivého dopoledne jsem poseděla s jedním, už snad můžu říct starým známým, a pojídali jsme společně. Každý ten samý, a zároveň jiný pokrm: já snídani, on oběd. Společně jsme se ohlíželi za minulými dny a vedli moudré řeči. Čas nás zavedl k tomu, abychom začali rozebírat naše pocity ohledně budoucnosti, naše plány. Uvědomila jsem si, že spousta věcí v mém životě je určena strachem: strach, že něco pokazím; strach, že něco nestihnu; strach, že zklamu, strach z toho, co přijde… Možná strach vůbec nemáte a vrháte se bezhlavě do dobrodružství všedních dnů, nebo se trápíte jinými věcmi. Buď jak buď. Můj příběh je novoroční: přeji nám všem, abychom měli otevřené oči a vnímali věci nové. A nezapomněli na to, že výzvy, které na nás čekají, ať jsou jakékoliv, prověří, jak naložíme se svými hřivnami. Proto nezahrabejme své hřivny do písku ze strachu, že nevíme, co po nás Pán chce, ale opatrně volme své kroky, držme správný směr a investujme svěřené bohatství, i když riskujeme, že můžeme někdy něco ztratit, abychom nakonec získali. Cestu poznáme, když po ní vykročíme. Proto se podívejme na ten Boží kompas a vykročme tím správným směrem a neseďme. Nechce se mi věřit, že je jen jedna správná cesta. Je-li cest tolik, kolik je lidí, pak si musíme prošlápnout tu svou a hlavně mít dobrý směr. Prosím, Pane, ať vždy jdeme Tvým směrem a dej nám sílu nést s sebou ty naše batůžky, ty naše kříže. Pomoz nám se zvednout, když už moc dlouho dřepíme a nevíme kam. Ukaž nám správný směr, když se setmí, když se ztratíme. Na úplný konec bych se chtěla s vámi podělit o modlitbu, kterou jsem našla u své kmotry: Pane Bože, daruj mi klid přijmout ty věci, které nemohu změnit, a odvahu změnit ty, které změnit mohu, a moudrost rozlišit mezi těmito dvěma. (Originál pro fajnšmekry: God grant me serenity to accept things I cannot change and courage to change those I can and wisdom to find the difference between those two.) Křepelka na Vinici 10/ I 11/ I Přehled pravidelných týdenních aktivit Pondělí 13.30–14.30 14.15–14.45 16.30–17.30 17.00–18.30 17.30–19.30 19.00 19.00–20.00 Úterý 15.30–17.30 16.45–18.00 19.00–21.30 Středa 10.00–12.00 17.00–17.45 18.45 18.00 19.00–21.00 19.00 19.00–22.00 19.00 19.00 19.15 Čtvrtek 8.45–10.00 16.00 16.00–16.45 Pátek Neděle 16.45–17.30 17.30–19.30 17.30 20.00–22.00 20.00–21.00 15.00–16.30 17.00–17.45 18.45–20.00 7.30–8.15 11.30 Mariina legie /M. Pokorná/ hraní na flétničky pro předškolní děti náboženství pro děti (2.–4. tř) + příprava na první svaté přijímání /P. a H. Svobodovi/ kroužek vyšívání /M. Řečinská/ úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost angličtina pro dospělé /M. Müller st./ modlitební setkání /V. Novák/ možnost setkání s knězem ve farní kanceláři biblická hodina (List Římanům) /J. Nagy/ 2. a 4. úterý kurzy Alfa maminky s dětmi /Z. Čiháková/ příležitost ke svátosti smíření a duchovnímu rozhovoru úklid kostela sv. Václava – 1. a 3. středa v měsíci náboženství pro dospělé /P. Kuneš/ setkání mladší mládeže /O. Rechner/ 2. a 4. středa modlitební setkání ml. mládeže /O. Rechner/ 1. a 3. středa setkání starší mládeže /A. Koucká/ 1. středa zkouška pěveckého sboru /O. Polanská/ Rozhovory o manželství – 3. středa v měsíci setkání farní charity – 1. středa v měsíci setkání farníků při čaji – 1× měsíčně dle oznámení eucharistie pro děti – 1. čtvrtek v měsíci náboženství pro předšk. děti + 1. tř. /M. Kofránková a J. Čiháková/ náboženství pro děti – 5.–7.tř. /H. Rechnerová/ úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost divadelní kroužek pro děti zkouška kapely Missa tichá eucharistická adorace /J. Vyšohlíd/ barevný kroužek pro děti /S. Pišlová/ příležitost ke svátosti smíření a eucharistické adoraci příležitost ke svátosti smíření a eucharistické adoraci příležitost ke svátosti smíření a duchovnímu rozhovoru káva po bohoslužbě FAR KAP FAR FAR FAR FAR KAP FAR FAR FAR FAR VAC VAC FAR FAR FAR FAR KAP FAR FAR FAR MIK FAR FAR FAR FAR FAR MIK KAP VAC VAC VAC VAC Akce, které jsou obvykle v kapli kostela sv. Václava (KAP), jsou během její rekonstrukce přesunuty do jiných prostor kostela sv. Václava. Přehled pravidelných bohoslužeb neděle 8.30 sv. Václav 10.30 sv. Václav /pro rodiny s dětmi/ 19.00 sv. Mikuláš /P. Kuneš/ úterý 18.00 sv. Mikuláš středa 18.00 sv. Václav /nejen pro mládež/ čtvrtek 8.00 sv. Mikuláš 16.00 sv. Mikuláš /jen 1. čtvrtek v měsíci; pro děti/ pátek 18.00 sv. Václav sobota 8.00 sv. Mikuláš 12/ I Kalendář akcí na leden 1. 1. 6. 1. 7. 1. 12. 1. 13. 1. 14. 1. 17. 1. /pá/ 10.30 19.00 /st/ 18.00 18.45 19.00 /čt/ 8.45 16.00 19.00 /út/ 16.45 18.00 /st/ 19.00 19.15 /čt/ 18.00 19.30 /ne/ 15.00 19. 1. /út/ 19.30 20. 1. /st/ 18.45 19.00 22. 1. /pá/ 19.00 26. 1. /út/ 16.45 20.00 27. 1. /st/ 19.00 19.00 28. 1. /čt/ 19.00 Eucharistie (Matky Boží Panny Marie, Nový rok) Eucharistie (Matky Boží Panny Marie, Nový rok) Eucharistie (Slavnost Zjevení Páně) Úklid kostela Setkání starší mládeže Setkání farníků při čaji Eucharistie pro děti Ekonomická rada Biblická hodina Eucharistie za dobrovolníky pracující ve farnosti, po ní agapé Setkání mladší mládeže Farní charita Přípravné setkání na 80. výročí kostela Pastorační rada Duchovní obnova manželů (A. Boučková: Komunikace v manželství) Seminář o liturgii (P. Kolář: Antropologické základy liturgického slavení) Úklid kostela Rozhovory o manželství (bude upřesněno) Společenský večer farnosti v KD Barikádníků Biblická hodina Seminář o liturgii (J. Kotas: Eucharistie – Mše v širokém kontextu) Setkání mladší mládeže Setkání účastníků farní dovolené (Alpy/Dolomity) Setkání těch, jejichž partner nežije ve společenství církve VAC MIK VAC VAC FAR FAR MIK FAR FAR MIK FAR FAR FAR FAR VAC VAC VAC FAR FAR KAP FAR KAP FAR Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 31. 1., příspěvky dodávejte nejpozději do středy 20. 1. Kontakt: [email protected], případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Anna Langpaulová. Provizorní redakční rada: Stanislaw Góra, Jan Rückl, Miloslav Müller ml., Martin Bouček, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol. Sazba: Slávek Heřman. Tisk Sylvie Tomsová, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi
Podobné dokumenty
LETNÍ ČAS – ČAS PRÁZDNIN – ČAS PRO ZMĚNY
8. Ti, kdo preferují kostel sv. Mikuláše, se spíše řadí mezi seniory.
VíceDárci nadace za rok 2015
MUDr. Rýcová Eva Křiva Dušan Podola Bohumír Vik Vladimír MUDr. Mohaplová Mária Satke Michal Ing. Kocmánek Ivan Studenti 5.ročníku LF UPOL zast. Víchou Markem Slavata Karel Ptáček – pozemní stavby, ...
Víceduben - Římskokatolická farnost Vršovice
Která spiritualita je vám sympatická? Máte nějaké duchovní zázemí, společenství? Od osmdesátých let minulého století jsme spojeni s charismatickou obnovou. Je nám blízká také cesta duchovního dětst...
Více2/3.2 Jak motivace funguje, co je to motivace
Podle našeho názoru: – jestliže jste v nesnázích, nezapomínáte úplně na sebedůvěru; může to být třeba oblíbenost, která vám pomůže překonat problémy a zlepšit rodinnou situaci, – málo z nás má zkuš...
Více