Ekologická obnova, městská ekologie Restoration ecology, Urban

Ekologická obnova, městská
ekologie
Restoration ecology, Urban
ecology
Restoration ecology
- study [and practice] of renewing a degraded, damaged, or destroyed ecosystems
[habitats] through active human intervention.
pojem se objevuje v 80. letech (jako celá BOP)
v 90. letech časopis Restoration Ecology
společnost Society for Ecological Restoration
RE: „intentional activity that initiates or accelerates the recovery of an
ecosystem with respect to its health, integrity and sustainability”
E.O.Wilson – „Věřím, že 21. století bude stoletím ekologické obnovy.“
1
Napětí mezi teorií a praxí:
… much real-world restoration takes place largely
independent of interchange with the academic field of
restoration ecology. In both restoration and conservation,
tension between academic research and typical ontheground, time- and resource-limited implementation is
probably unavoidable, and even healthy…
(Young 2005, Ecology Letters 8: 662–673)
KLÍČOVÉ TEORIE
1.
Sukcese
sensu stricto spořádaný a předvídatelný vývoj směrem ke klimaxu
např.: vývoj od holé půdy přes jednoleté pionýry, trávníky, křoviny k lesu
ale: sukcesní trajektorie různé, závisí na startovních podmínkách, „klimaxu“
nemusí být dosaženo
2. State transitions (fázové přechody?)
omezený počet vývojových fází a alternativ, povolené a zakázané přechody
mezi fázemi
např.: tráva Deschampsia caespiotosa blokuje růst dřevin, vzniklé bulty mohou
rašelinět nebo se rozpadnou a umožní kolonizaci dřevinami
3. Assembly theory
- společenstva v podobných abiotických podmínkách se mohou lišit složením
druhů, ale shodují se zastoupením funkčních skupin (gildů)
- species pool (které druhy jsou k dispozici), priorita (kdo dřív přijde…)
např.: pokud na opuštěné pole do 1-2 let naprší semena dřevin, vyvine se k lesu,
pokud ne, dojde k zablokování sukcese a vzniku travinného společenstva
2
PRIMÁRNĚ JDE O ROSTLINY – KLÍČOVÉ KONCEPTY
•
Kompetice: o zdroje, konkurence klesá s fyzickou vzdáleností
•
Nika: každý druh má své ekologické optimum a limity, složení společenstev odpovídá
místním podmínkám
•
Sukcese: společenstva se spontánně vyvíjejí, vývoj po narušení může vést k návratu nebo
vzniku nového společenstva
•
Kritické fáze růstu (recruitment limitation): o zapojení do společenstva se často rozhoduje
v ranné fázi ontogeneze, kdy můžeme druhům zásadně pomoci (např. zavlažováním)
•
Facilitace: přítomnost některých druhů může pomoci jiným druhům – fixátoři dusíku,
prezence stromového patra, stínění, ochrana před herbivory…
•
Mutualismus: mykorhizní organismy, opřenašeči semen, opylovači…
•
Herbivorie a predace (semen): mohou bránit rozvoji společenstva, nebo naopak zvyšovat
diverzitu
•
Disturbance: na různých prostorových a časových škálách „typických“ pro daný typ biotopu.
Obnova disturbančních režimů.
•
Ostrovní biogeografie: význam rozlohy a konektivity
•
Ecosystémové funkce: tj. toky živin a energie
•
Ekotypy: populace bývají adaptovány na lokální podmínky, záleží na zdroji
materiálu
•
Genetická diverzita: čím je vyšší, tím vyšší evoluční potenciál a dlouhodobé vyhlídky
rostlinného
ONTOGENEZE DRUHU A NIKA (platí i pro živočichy)
ne každý druh se „chytí“
konkurence s jinými druhy
např. simulované disturbance
3
DRUHOVÁ DIVERZITA vs. FUNKCE „EKOSYSTÉMU“
Naeem et al.. 2000. Biodiversity and Ecosystem Functioning: Maintaining Natural Life Support
Processes. Issues in Ecology 4. Ecological Society of America. 4-12.
Kontroverze
Tilman (a jeho tým):
- rostoucí počet druhů zvyšuje produktivitu, fixaci dusíku, rezistenci proti
invazím atd.
Oponenti (Wardle, Huston… J. Šuspa-Lepš, I. Špačková…)
- „náhodným“ přidáváním druhů v experimentech zvyšujeme počet druhů
s různou funkcí
- jde tedy o „sampling effect“
- 10-15 druhů může splnit všechny funkce
- klíčová je diverzita funkčních skupin
(jako trávy, byliny, trvalky, fixátoři dusíku…)
⇒ vyšší počet druhů ovšem víc funkčních skupin obsahuje i v přírodě (sampling effect
se projeví)
⇒ více druhů zajistí resilienci proti výkyvům klimatu, disturbanci atd.
4
PRAKTICKÉ PŘÍSTUPY K EKOLOGICKÉ OBNOVĚ
1. Zmatení jazyků (opět)
Obnova zdrojů – odnepaměti, sem patří lesnictví, rybníkářství atd.
příklad: zalesnění vytěženého porostu
Rekultivace (Reclamation) – totálně degradované prostředí, cílem je získat něco
„užitečného“
příklad: zemědělská či lesnická rekultivace lomu, pískovny
(Revitalizace) – může znamenat cokoli, často zneužívaný termín
revitalizace říčního koryta vs. „revitalizace“ rybníka
Ekologická obnova (Restoration) – jde nám a priori o obnovu ochranářsky
cenného biotopu, primárním cílem je ochrana přírody
• ve středoevropské (+ české) ekologii se odehrává lítý boj
• i generační konflikt – inženýři a „stabilitní ekologové“ vs. my tady
PRAKTICKÉ PŘÍSTUPY K EKOLOGICKÉ OBNOVĚ
2. Kdy jde o ekologickou obnovu
- prostředí ohrožené, vzácné, příliš malé, nedostačující (pro druh, populaci)
či v krajině chybějící prostředí
- „praktický“ užitek nesmí být nadřazen ochraně biodiverzity (není ovšem
vyloučen)
- pracujeme s přírodou, nikoli proti ní
přírodní stanoviště neobnovíme plně technickými postupy, i když
je v omezené míře můžeme využít
- upřednostňujeme soft-postupy (i asanační mangament, např. obnova
pastvy, je ekologickou obnovou)
- jde o kvalitu, nikoli o kvantitu
např. v lesích nejde o rozlohu a „dřevní zásobu, ale o druhové
složení a přítomnost struktur
- děláme to pro lidi, akcentujeme i estetické hledisko
5
Co vše je možno obnovovat: challenges and obstacles
Lesy – normální pěstování X vnášení chybějících struktur, obnova tradičních
hospodářských postupů
Druhově bohaté louky – prosté zalučnění X dosevy druhově bohatých směsí,
citlivějšího managementu
Suché trávníky aj. xerotermní (skalní stepi, písčiny..,) stanoviště – ryze v
hájemství ochrany přírody
Slaniska – na přírodních X uměle vzniklých zasolených půdách
Mokřady a rašeliniště
Vodní toky a nádrže - – pod „revitalizace“ se často kryly ryze technická řešení
Celkový krajinný kontext, průchodnost, heterogenita
ÚSES – biocentra propojená biokoridory
sklouzl do inženýrských snah o snaha o vnesení normovaných habitatů
náprava: pracovat se stávající krajinou, rozrůznit ji
POSTTĚŽEBNÍ
PROSTORY
Rekultivace vs. Obnova
Technická vs. Sukcesní
Štýs vs. Prach (Eros)
Čs. legislativa
- povinnost rekultivací
těžebních prostor
- lesnické, zemědělské,
ostatní
- generel rekultivace, vázané
prostředky na zvláštních
fondech
6
Linduška úhorní:
„naturový“ druh
u nás největší populace na
mosteckých a Tušimických
výsypkách. ČR tam pro ni ani
nevyhlásila ptačí oblast…
Ropucha krátkonohá:
- vyžaduje tůně obklopené pískem
- dříve na pastvinách
- osídluje výsypky
Z www firmy Appian group
„since the beginning of its mining activity (1993) the Most Coal
Company, JSC has managed to recultivate a territory of nearly
5,000 hectares in area. Overall costs of recultivation and
rehabilitation during the 1993 - 2002 period have been in excess
of CZK 3 billion“
[pozor, bilion je naštěstí miliarda, ale bude hůř!
Dnes (8 let!)
- dosud se nepodařilo změnit přístup
- skupina J. Frouze bojuje o několik málo hektarů
7
Lomy:
atraktivní, s ohromným biologickým i ochranářským
potenciálem, mnoho našich CHÚ je v opuštěných lomech….
- lze zde obnovovat xerotermní a/nebo
mokřadní stanoviště.
- ochranáři to chápou, technici zvolna
- tlaky skládkařů a „hlínařů“
Lomy v Českém Krasu, 10 taxonů
R. Tropek et al., J. Appl. Ecol., in press
8
křísi
89/18
motýli
79/16
pavouci
137/12
ploštice
93/8
spont
reclam
reclam
reclam
spont
spont
střevlíci
85/3
rovnokřídlí
18/2
reclam
reclam
spont
postindustriá
postindustriální
lní stanoviš
stanoviště
rostliny
153/11
spont
Druhy červeného seznamu
Stepní specialisti
Xerotermofilové
Běžné druhy
Tropek, Kadlec, Konvička et al. in prep.
Rekultivace lomů
R. Tropek
lomů
Příklad, kterým se mohu
chlubit
9
HALDY
- potenciál, zejm, pro xerotermní organismy
- často krajinnými dominantami.
- zalesňovači, „zasypávači“
Rekultivace kladenských hald – technická rekultivace vs. sukcese
• motýli – 49 druhů / 4 red-listed
postindustriá
postindustriální
lní stanoviš
stanoviště
Tropek, Kadlec, Konvička et al. in prep.
Rekultivace hald
R. Tropek
10
Pískovny, písky
Psamofytní stanoviště jsou u nás extrémně
ohrožená, maloplošná.
Např. všichni (3) striktně pískoví motýli to
mají za sebou…
přitom pískoven je tolik!!!
CHKO Třeboňsko, dobývací prostor
„Cep“
-Calla o.p.s.
mokřad (obojživelníci,
vážky) + písčina (ještěrky,
blanokřídlí) vs. borový hnus
11
Obnova druhově bohatých luk
-
velkorysé znovu-zalučnění v 90. letech; seč a pastva
-
osevní směsi druhově chudé, někdy cizí provenience, někdy moc dusíku v
půdě
1. Rozčlenit povrch (často se zapomíná)
2. Import diaspor: sběr semen a/nebo rozmetání sena
3.
do existující louky, na „ornou“ půdu
Facilitace klíčení: posečený, rozježděný povrch
- bránování
4.
Následný management
- seč či pastva
- při nadbytku N2 častější než „normálně“
5.
Nezapomínat
- séci mozaikovitě
- pojezdy, tůňky, naorání brázdy…
Mokřady
U nás z „revitalizací“ nejčastější – velmi módní v 90. letech
Několik programů (např. Program revitalizace říčních systémů)
Hodně zneužíváno, kritizováno
Postupné zlepšení
12
Nížinná stanoviště
- tůně, obnova říčních ramen…
- nutno dbát na vývoj litorálu
- pozvolné břehy, členitá dna
Horní Orlice (CHKO Orlické hory)
– obnova meandrujícího toku
Kněhyně (CHKO Beskydy)
– obnova divočící řeky s náplavy
13
Nutnost práce s celým povodím: potok Borová, Blanský les
- drobné meandry, tůňky, prahy
- nebyly rozčleněny pozemky,
odstraněny meliorace
1940s
1990s
2003
B7
30
No. species
25
1995
2001
2002
2003
20
15
10
5
- rarefaction, vzrostl počet
druhů (M. Maradová,
diplomka)
- především ale díky tůním
0
25
22
19
16
13
10
70
40
10
0
0
0
0
0
0
No. individuals
- zlepšení je nesporné, ale stálo
za to?
14
RAŠELINIŠTĚ
Zvláštní případ, ale i ony regenerují, pokud
-- zůstala alespoň vrstvička substrátu
-- podaří se obnovit vodní režim
SLANISKA
Jiný zvláštní případ, ale regenerují, pokud stále dochází k výkvětům-vzlínání solí
Příklad: slanisko Zápověď (Hodonínsko): v 80. letech zoráno, obnoveno
vytvořením mělkých tůní. Rostliny se vrátily ze semenné banky.
Kuřička přímořská
Merlík slanomilný
15
LESY
-
lesů jako takových je dost, zalesňování jako obnovní strategii užijeme výjimečně
(ve střední Evropě - jiná je situace v tropech, subtropech)
a)
druhové složení
- mělo by se zlepšovat s prosazením přírodně blízkého lesnictví
b) věková a prostorová struktura
- co nejrozrůzněnější, nejvyrovnanější
c) přítomnost extrémních biotopů
- luční enklávy, pleše, malé mokřady
- staré dřevo pro saproxylické organismy
Kontinuita: druhy specializovaných, časově
vyhraněných habitatů (staré dřevo, houby…)
Dynamické metapopulace (posuny v prostoru i čase)
Jak nosit dříví do lesa: saproxylizace
-
navrtávání děr, „kroužkování“ stromů
ponechávání mrtvého dřeva (v mikrobiotopech prefereovaných bezobratlými)
šetření doupných stromů
výstavky na pasekách
…
Tradiční typy hospodaření a disturbancí
Výmladkové lesy
- - Les nízký
- Les střední (= sdružený)
Pastevní lesy, lesní pastva
Lesy s osečným hospodařením (na letninu)
- hlavaté vrby, aleje (biotopy dutinových brouků)
16
Pařezina (les nízký, Niederwald)
1 etáž, obmýtí 7(!) – 40 let
- Vždy spíše na horších pozemcích (sucho,
skály, mělká půda..)
-Světlomilné organismy (kytky, motýli…)
- Brouci v pařezových podsadách
- NE: brouci závislí na opravdu velkém dřevě,
doupní ptáci
EKONOMIKA DNES – jen palivové dříví,
výhodné v extrémně málo bonitních porostech
Pařezina s výstavky
(Les střední sdružený, Mittelwald)
2 etáže, spodní etáž obmýtí viz
výše, horní kontinuální
- Na bonitnějších pozemcích (lužní polohy
apod.)
-Jako výše + dutinoví ptáci
http://www.heritagewoodsonline.co.uk
EKONOMIKA DNES – hodnota dle kvality
výstavků, výhodné, jen když se pěstují tzv.
„vzácné sortimenty“
LESNÍ PASTVA
- V minulosti především z nouze ctnost
- Rozvolněné, nezapojené až „parkové“ lesy
- Export živin + okus => pomalá výmladnost,
„les s loukou v podrostu“
17
Ekologická obnova populací:
reintrodukce, transfery, posilování… (relokace)
Mít na paměti
Restoration děláme pro zvířata a rostliny
- biotopy bez organismů jsou noční můra…
- někdy to je i politicky schůdnější
Někdy lze ekologickou obnovu a relokaci těžko rozlišit:
- relokace může být obnovní metodou (výsevy trav, přenosy drnu,
výsadby dřevinu…)
- nebo je naopak podmínkou transferu („příprava stanoviště“)
Motivy mnoha relokací jiné než ochranářské (lov, rybolov, kulturní
tradice):
- ale ani zde někdy nelze rozlišit (ohrožené druhy s loveckou,
estetickou či jinou hodnotou)
Relokace OHROŽENÝCH druhů: definice IUCN
•"Re-introduction"
oblast (lokalita) původního výskytu, kde vyhynul
•„Translocation“
záměrné a řízené stěhování v rámci areálu
•„Re-inforcement/Supplementation“
do existujících populací
•„Conservation-benign Introductions“
vysazení mimo původní areál / lokalitu, ovšem do vhodného
biotopu / ekoregionu. Pouze když neexistují biotopy v rámci
původního areálu.
18
KDY - reintrodukce
1. taxon ve volné přírodě vyhynul
2. existují vhodná prostředí bez možnosti rekolonizace
3. potřebujeme jej jako ekosystémového inženýra (keystone species)
4. legitimní hospodářský či kulturní význam, jež není v rozporu s
ochranou přírody
KDY - transfery, reinforcement atd.
1.
současná přirozená populace je ohrožená vnějšími vlivy
2.
dtto. vnitřními vlivy („záložní populace“)
3.
neřešitelný konflikt s člověkem na místě původního výskytu
4. (reinforcement): mimo vší pochybnost nebude škodit
nebo původní populace je na tom tak špatně, že jí neublíží
• každá relokace nese spoustu rizik
• translokace a reinforcement jsou rizikovější než reintrodukce
1. RIZIKA NEÚSPĚCHU
- oslabení zdrojové populace (vč. populace v zajetí)
- přenos parazitů, chorob
- outbrední deprese, vč. rozbití koadaptovaných genových komplexů
- rozbití sociální struktury, etologických adaptací
2. RIZIKA ÚSPĚCHU
- přenos parazitů, chorob.. na populace jiných druhů
- nové konflikty s člověkem, kulturní konflikty
POLITICKÉ RIZIKO:
úspěšná ochrana ex situ jako argument proti ochraně stanovišť
19
Rizika jsou natolik vážná, že v ideálním světě
• upřednostňujeme ochranu in situ (vč. managementu
habitatů)
•
u restoration se raději spoléháme na spontánní rekolonizaci
- drtivá většina translokací není kvůli ochraně přírody
- drtivá většina translokací je neúspěšná
Fischer & Lindenmayer, Biological Conservation 96(2000): 1-11:
180 publikovaných výsledků
20
Bobr evropský
úspěch s opožděným konfliktem
1900s: ca 1200, osm izolovaných
výskytů
2000s: 593 000 (+ 12500 kanadských)
- první reintrodukce: 1922 (SE)
- kvůli kůží, lovu… až později z
ochranářských důvodů
konflikt:
ne větší než s jinou zvěří
zpravidla po 10-20 letech
lokalizován
řešení: řízený lov
Halley & Rosell, Mammal Rev. 2002, 32: 153–178.
Králík divoký
příklad ekosystémového inženýra
- opakované epidemie myxomatózy
- poslední (málo známá) v 90. letech
- do toho změny krajiny….
Přes 20 druhů brouků jen v králičích
norách
Nenahraditelná struktura porostu
Jeden králík 300 Kč
21
Gortyna borelii (UK)
-jediná populace na V. země
- slaniska; Peucedanum officinale
-ohrožená zvýšením vodní hladiny
• zajištění osmi nových pozemků
• výsadba živné rostliny 1000 – 5000 sazenic na lokalitu
• translokace snůšek
úspěchy u nás:
krkavec (70. léta), sokol a raroh (celoevropsky)
puštík bělavý na Šumavě
úspěchy v Evropě:
orlosup bradatý (Alpy), rys, kamzík v Nízkých Tatrách
(rezervní populace)
současné projekty (o čem se mluví…)
norek evropský na ostrovy v Baltu (benign introduction)
22
Jak dlouhodobě smířit člověka a přírodu:
M. L. Rosenzweig: win-win, or RECONCILIATION ecology
- dlouhodobě nemůžeme chránit přírodu bez člověka
- naštěstí je mnoho našich aktivit s OP plně slučitelných
- okolo 50% evropských druhů klidně kohabituje s člověkem
- může jich být více
Urban + industrial conservation: filosofický fundament
- stále rostoucí počet lidí žije a pracuje ve městech
- města často vznikla na biologicky zajímavých místech (pestrost zdrojů pro
ekonomické využití)
- města jsou rozlehlá, často bohatá
- není zde tlak intenzívního zemědělství a lesnictví; tlaky člověka jsou
bodové (zástavba) nebo odstranitelné (znečištění)
Reconciliation ecology
– smíření divočiny s člověkem?
Arthur Rosenzweig: většina ohrožených organismů může žít i ve
velmi obospodařované krajině
Příklady:
dravci hnízdící ve městech
třeboňské rybníky(!)
management obojživelníků na pastvinách amer. JZ
butterfly gardening
oživení silničních lemů
Podmínka:
aktivita zdola
pochopení reálných potřeb ohrož. organismů
23
Lemy silnic, železnic a dálnic a hmyz
UK: spolupráce ochranářů a silničářů
Finsko: Saarinen et al.
Austrálie: Native vegetation roadside reserves
- vznikly kvůli dostupnosti sídel, ale brzy
rozpoznány jako „ekologická síť“
24
Praha:
Na území města je 88 rezervací nejrůznějších habitatů
Ve 48 z nich:
denní motýli: 95 spp, 23 ohrožených
vyšší rostliny: 1309 spp., 90 ohrožených
Table 1 Overall significance of the total number of species (F, df, P) and of proportional representation of
endangered species (χ2, df, P) explained by the minimal adequate models (MAMs). r2 is explained variance
adjusted for the number of parameters.
Group of
explanatory
variables
Geography
Past habitats
Present habitats
Substrate
Plants and
substrate
Urbanization
Total number of species (species richness)
Plants
Butterflies
Proportional representation of endangered species
Plants
Butterflies
F
df
P
r2
F
df
P
df
P
r2
χ2
df
P
r2
8.10
4, 43
0.00006
0.53
7.58
3, 44
0.0003
0.31
8.69
1
3, 44
0.0001
0.40
66.88
3
< 0.00001
0.57
?
?
?
?
3.97
2, 45
0.03
0.11
5.041
1, 46
0.03
0.19
?
?
?
?
8.43
4, 43
0.00004
0.39
5.12
2, 45
0.01
0.15
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
9.94
2, 45
0.0003
0.28
?
11.76
1, 46
0.001
0.19
3.461
2, 45
Not analysed
?
?
?
χ2
r2
Not analysed
0.04
0.09
33.11
6
< 0.00001
0.22
1, 46
0.00008
0.27
52.01
4
< 0.00001
0.46
6.61a
4, 43
0.0003
0.39
18.57
b
a
8
1 .2
1 .2
Rescaled and tested by F-test due to overdispersion
b
F-test using iterative approximate estimation with type III sum of squares on angular transformed data
Pseudophilotes vicrama
Plebejus argyrognomon
Araschnia levana
D r uh o v a o d p o v e d
D ru ho v a o dp o v e d
D ru ho v a o d p o ve d
Scolitantides orion
Colias alfacariensis
Hesperia comma
Argynnis adippe
Vanessa cardui
Neozephyrus quercus
Celastrina argiolus
Cupido minimus
-2
-0 .2
- 0.6
Hipparchia semele
-3.0
-3
Prvni ordinacni osa
Prvni ordinacni osa
4.0
-3.0
Prvni ordinacni osa
4.0
4
Odezvy výskytu denních motýlů v pražských rezervacích a
parcích na gradient urbanizace
Urban avoiders: hlavně mezofilní luční a lesní druhy
Urban tolerant: hlavně druhy xerofilních stanovišť
Indifferent: hlavně lesní druhy
V parcích ve středu města prakticky chyběly luční druhy, byť to nejsou druhy v
ČR ohrožené!
25
Pražští ptáci:
Atlas, R. Fuchs a kolektiv
- centrum města se chová … jako ochuzený les (+skály)
- na perifériích – staveniště, brownfields – refugia ohrožených ptáků polní
krajiny (bělořit, chocholouš apod.)
- chybí druhy vlhkých luk a některé běžné polní druhy
…. městský park je v korunách stromů příroda, na zemi poušť
26
Jiný příklad (z milionů):
golfová hřiště
Soukromé městské zahrady – obrovská šance
Sheffield, UK (tým Kevina Gastona)
Střední rozloha zahrady 151 m2
33 km2 (23% rozlohy města)
… 14.4% zahradní rybníček, 26% ptačí budky, 29% kompost, 48% strom > 3 m,
14% kočku
… 25,200 rybníčků, 45,500 ptačích budek, 50,750 kompostů, 360,000 stromů a
52,000 domácích koček
EFEKTIVITA „EKOLOGICKÝCH“ OPATŘENÍ
- některá fungují (kompost, hromady kamení)
- jiná ne (kopřivy v koutech zahrad)
=> OP ve městech je obrovskou šancí, které teprve začínáme rozumět
27
Zeleň v sídlech: něco, kde může pomoci každý
Cambridge, UK
Hlubočky u Olomouce
Stačí drobný posun v estetickém vnímání, a naše městské parky se
mohou z biologické pouště změnit v biologické ráje.
I. Hanski, 2004
Co tedy opravdu chceme (po ochraně přírody)?
1)
vědomí strategických priorit
-
žádný druh nesmí vyhynout
mrtvá krajina musí znovu obživnout
2) vycházet s empirické evidence
3) sebevědomí vůči „správcům zdrojů“
- to lesáci & spol. podvádějí se společenským zadáním
4) spojenectví s přírodymilovnou veřejností
-
musíme být ti pohodáři, kteří pobyt v přírodě umožňují, ne naopak
5) malinko hrdosti na sebe
- neděláme to pro Brusel, a už vůbec ne pro lidstvo, ale pro sebe
28