3T teplo technika teplárenství 2/2013

2
2013
internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 23
VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
V energetickém využití odpadu
i recyklaci Česká republika stále
výrazně zaostává
Jiří Vecka
2
Obří skládky se brzy stanou v České
republice historií
Pavel Kaufmann
4
Energetické využití odpadu v Evropské
unii
Pavel Kaufmann
5
Energetické využití odpadu v České
republice
Pavel Kaufmann
7
Vydavatel:
Teplárenské sdružení České republiky
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
[email protected]; www.tscr.cz
registrace: ISSN 1804-8129
Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití
časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez
souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku
autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení
vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových
stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.
po dvou letech se opět náš časopis věnuje energetickému využití odpadu.
Bohužel je nutno konstatovat, že situace v odpadovém hospodářství České republiky
se od té doby nezměnila. Na skládkách stále končí více než 2 miliony tun směsného
komunálního odpadu. Kapacita stávajících zařízení na energetické využití odpadu
je téměř plně vytížena a neustále zdůrazňované třídění se jaksi nedaří zajistit.
Zato argumenty takzvaných ekologických aktivistů se neustále vyvíjí. Naposledy v Plzni „plácli“, že ve městech se spalovnami vzrostla úmrtnost o 6 %. Český
tisk v rámci vyváženosti svého zpravodajství to samozřejmě otiskl. Jenže v Brně
i Liberci podle dat Českého statistického úřadu od zahájení provozu spaloven
úmrtnost stále klesá. Zeptali jsme se i kolegů v Německu, zda nemají podobné
zkušenosti. Jejich odpověď byla jednoznačná: “Pokud by byla pravda, že spalovny zvyšují úmrtnost, žádná spalovna by v Německu stát nemohla!“ Ve Švédsku,
Švýcarsku, Dánsku nebo Rakousku by nejspíš také nebylo možné postavit něco
škodlivého, energetické využití odpadu je tam ovšem úplně běžné.
Z historického pohledu je pikantní, že k nejhlasitějším kritikům projektu
chotíkovské spalovny patří sdružení Arnika z Brna. Z toho Brna, kde už v roce
1904 bylo usnesením městského zastupitelstva rozhodnuto o zbudování městské
spalovny odpadů. Stavba byla zahájena na konci podzimu 1904 a v srpnu 1905
vyrobila spalovna první elektrickou energii z odpadu. Byla to vůbec první spalovna rakousko – uherské monarchie, která již v té době využívala energetického
potenciálu z odpadu k výrobě elektrické energie a sloužila svému účelu až do
roku 1941. Co všechno dokáže zmodernizovaná brněnská spalovna SAKO dnes,
si můžete přečíst v časopise.
Ještě jedna věc je v souvislosti s brněnskou spalovnou pozoruhodná. Od
usnesení brněnské radnice do zahájení provozu to před více než sto lety trvalo
jen rok a půl. Inu ekologická hnutí tehdy ještě neexistovala a úřední šiml řehtal
přes veškerou kritiku mocnářství o dva řády méně než dnes. Vybudování spalovny
komunálního odpadu připravuje Plzeňská teplárenská v Chotíkově od roku 2004.
Letos se po dlouhých devíti letech jednání a vyjednávání snad konečně dočká
položení základního kamene.
Mantrou zelených je v oblasti odpadového hospodářství třídění a recyklace.
Jenomže podíl vytříděného odpadu u nás už pět let stagnuje. Vytřídíme sice více
odpadu, ale to proto, že ho také více „vyrobíme“, ovšem stále je to zhruba pětina
odpadu, který končí v barevných kontejnerech pro tříděný odpad nebo ve sběrných
dvorech. Do popelnice nakonec každý z nás po vytřídění ročně uloží kolem 260 kg
odpadu. Průměr evropské sedmadvacítky je 309 kg na osobu. V žebříčku 32 zemí,
kde nakládání s odpady sleduje Eurostat, máme 8. nejnižší množství odpadu
po vytřídění. Toto lichotivé hodnocení potvrzují i naše přední umístění v třídění
papíru, plastů a skla v evropském porovnání. Ve Švýcarsku si navíc spočítali, že
z plastů se vyplatí třídit v domácnostech jen PET lahve. Směs ostatních plastů je
efektivnější ponechat v domovním odpadu a přeměnit na energii.
V doporučení hodnotící zprávy Evropské komise z července 2012 se jasně
píše, že je nejvyšší čas změnit přístup a začít ekologicky nakládat s odpadem,
tedy podpořit moderní energetické využívání odpadu v kombinaci s omezením či
úplným zákazem skládkování. Podobně vládou schválená Státní politika životního
prostředí ČR na léta 2012 – 2020 požaduje znevýhodnění skládkování. Teď už
se jen těmi doporučeními a politikami začít řídit a přijmout moderní odpadovou
legislativu…
Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR
2/2013
2
V energetickém využití odpadu i recyklaci Česká
republika stále VÝRAZNĚ
Česká republika se snaží přiblížit vyspělým evropským státům v mnoha oblastech. Snažíme se hodnotit
a srovnávat různé parametry. Odpověď na otázku, jak
toto srovnání vypadá v oblasti odpadového hospodářství, dává poslední hodnotící zpráva Evropské komise
i statistická data EUROSTATu. Porovnání s úspěšným
příkladem odpadového hospodářství Dánska ukazuje,
že český systém je nejen nešetrný k životnímu prostředí,
ale také relativně drahý.
V celoevropském srovnání,
provedeném ve zprávě Evropské
komise „Porovnání efektivnosti
odpadového hospodářství v členských státech EU“ z července
2012, skončila ČR v nejhorším koši
12 států s největšími nedostatky
v této oblasti. Evropská komise
přitom posuzovala řadu aspektů
problematiky od zhodnocení podílu
recyklace, energetického využití
a zákazu či omezení skládkování
až po základní plnění cílů směrnice o odpadech – snížení podílu
biologicky rozložitelné části odpadu
na skládkách či počet řízení o porušení legislativy EU.
V několika oblastech odpadového hospodářství si ČR vede
dobře, máme zde plné pokrytí
území systémem svozu komu-
ZAOSTÁVÁ
nálního odpadu a zatím také dostatek zpracovatelských
kapacit pro komunální odpad. Další silnou stránkou ČR je také
produkce komunálního odpadu v porovnání s celkovými výdaji
domácností, která je menší než ve vyspělých státech EU. České
domácnosti tak produkují kolem 320 kg na obyvatele, zatímco
průměr Unie je přes 500 kg a v nejvyspělejších zemích přesahuje hranici 700 kg. Toto bylo také jediné kritérium, kde jsme
předstihli státy ze špičky žebříčku.
Celkově máme sice velmi dobré předpoklady pro umístění
na předních příčkách srovnání, ale tento potenciál je podle
hodnocení Evropské komise bohužel svázán nepřehlednou
odpadovou legislativou a neexistencí kvalitní a dlouhodobé
vize odpadového hospodářství, ať už jde o prognózy vývoje
produkce odpadů, nebo i o plánování odpovídajících zpracovatelských kapacit souvisejících s dodržováním závazné
hierarchie nakládání s odpadem. V tomto kontextu je poslední vývoj přípravy odpadové legislativy velmi problematický,
protože samo Ministerstvo životního prostředí v únoru 2013
stáhlo plánovanou a několik let diskutovanou novelu zákona
o odpadech z plánu legislativních prací a tím de facto zpečetilo
současný stav na budoucí roky. Zatím nebyl přijat ani nový Plán
odpadového hospodářství, platnost toho stávajícího přitom
vyprší již v letošním roce. Bez jasné koncepce a prosazování
dlouhodobých cílů v oblasti odpadového hospodářství se změny
směrem k lepšímu využití odpadů nedočkáme.
Achillovou patou odpadového hospodářství ČR zůstává
dlouhodobě velmi vysoký – více než dvoutřetinový podíl skládkování komunálních odpadů, což potvrzují i nejnovější čísla
EUROSTATu. Vyspělé země mají tento podíl na úrovni jednotek
PODÍL JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM
ODPADEM VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH V ROCE 2011
100%
80%
60%
40%
20%
Skládkování
EVO
Recyklace
Kompostování
Spalování
0%
CH DE NL SW BE AT DK LU FR FI IT UK IE ES SI PT CZ HU EE PL SK CY GR LT LV CR MT BG RO
Pozn.: EVO – energetické využití odpadu; spalování – bez energetického využití
EU
27
2/2013
3
procent a průměr za všech 27 zemí Evropské unie se pohybuje
kolem jedné třetiny. Jak potvrdil Český statistický úřad v říjnu
2012, podíl třídění v Česku zůstává stejný, ale objem odpadů
roste. Vytřídíme tak sice více odpadu, ale míra třídění již od
roku 2008 stagnuje kolem hranice 17 %, takže množství odpadů
uložených na skládky se stále zvyšuje.
S vysokým podílem skládkování souvisí také neplnění cíle
omezení skládkování biologicky rozložitelných komunálních
odpadů daných evropskou legislativou. Biologicky rozložitelná
složka odpadu je biomasou a energii z ní získanou lze započítat
ve prospěch plnění závazků v oblasti zelené energie. Současně
je tímto způsobem možné nahradit uhlí a další fosilní paliva využívaná pro výrobu tepla a elektřiny v teplárnách. Naopak tlející
biomasa na skládkách je zdrojem zápachu, skleníkových plynů
a dalších nepříznivých jevů.
Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala, že
do konce letošního roku sníží ve srovnání s rokem 1995 skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu o 50 %,
což znamená snížit objem skládkované biologické složky odpadu
o cca 750 000 t ročně vůči výchozímu roku 1995. V současnosti
tento cíl jednoznačně neplníme o 600 000 t. Do roku 2020 by měl
navíc podíl skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního
odpadu klesnout dokonce pod 35 % stavu v roce 1995. Zatím spíše
meziročně množství této složky na skládkách roste. V případě
nesplnění závazku hrozí České republice ze strany Evropské
unie sankce. Je paradoxní, že na jedné straně má být zabírána
orná půda pro pěstování energetické biomasy a na druhé straně
biomasa ve formě biologicky rozložitelné složky odpadu, která
tvoří zhruba polovinu odpadu, končí na skládkách.
Úspěšný příklad koncepce odpadového hospodářství můžeme nalézt v Dánsku. Vše začíná schválením závazného plánu
odpadového hospodářství, který je dostatečně ambiciózní a zároveň racionálně nakládá s odpadem a využívá jeho potenciál.
Celý dánský koncept staví na vysokém podílu recyklace kolem
40 % (zhruba 2,5 násobek současného podílu v České republice). Zbylý odpad bez rozumného využití putuje do zařízení pro
jeho energetické využití, v rámci Dánska úspěšně funguje 29
takovýchto zařízení s kapacitou zpracování odpadu 12 až 520
tisíc tun ročně. Celkově se zde energeticky využívá 3,7 milionu
tun odpadu, z nichž se vyrobí více než 20 % potřeby tepla a 5 %
potřeby elektřiny.
Z každé 1 tuny odpadu v Dánsku průměrně získají 2 MWh
tepla a 2/3 MWh elektřiny. Výkladní skříní dánského modelu
úspěšného odpadového hospodářství je hlavní město Kodaň,
které provozuje vlastní zařízení na energetické využití odpadu se zpracovatelskou kapacitou 440 tisíc tun odpadu ročně,
z něhož se vyrobí elektřina, odpovídající spotřebě 150 000
domácností, a teplo, odpovídající spotřebě 100 000 domácností.
Co se týče nákladů na financování celého kodaňského systému odpadového hospodářství, průměrné platby za odpad na
jednu domácnost se zde pohybují kolem 1700 DKK (přibližně
6000 Kč/rok).
Pro srovnání průměrné náklady na hospodaření s odpady
v ČR za rok 2011 dle hodnocení EKO-KOM byly 912 Kč/rok
na obyvatele (tedy zhruba 2500 Kč na domácnost), při uvažování obdobné míry recyklace jako v Dánsku by tyto platby
odpovídaly zhruba 3600 – 4000 Kč na domácnost. A při promítnutí parity kupní síly dojdeme k závěru, že dánský systém
je v konečném důsledku stejně nákladný jako náš současný
český systém, ve kterém neplníme závazky dané evropskou
legislativou, odpad nedostatečně třídíme (2,5 krát méně než
Dánové) a pouze okrajově energeticky využíváme (3 krát
méně než Dánsko).
Počet zařízení EVO v EU a v ČR
Z 1 tuny komunálního odpadu, kterou za rok
do popelnice uloží průměrná čtyřčlenná rodina
v Česku, je možné díky zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) získat 6 GJ tepla,
což postačí pro celoroční ohřev vody v jedné
domácnosti, a 330 kWh elektřiny, to je zase
roční spotřeba jedné domácnosti na svícení.
Využitím 100 000 tun odpadu (lokalita s 300 000
obyvateli) pro výrobu elektřiny a tepla v ZEVO
se ročně nahradí zhruba 25 milionů m3 zemního
plynu nebo až 85 000 tun hnědého uhlí, získá se
teplo pro 18 000 domácností, vyrobí se elektřina
pro vlastní provoz spalovny a také elektřina pro
běžnou spotřebu několika tisíc domácností. Vytřídí se 2000 tun železného šrotu a kovů, které
by jinak skončily na skládkách. Spálením 1 kg
odpadu doma v kamnech se uvolní do ovzduší
tolik dioxinů jako při spálení 10 000 kg odpadu
v zařízení pro energetické využití odpadu.
Vývoj v posledních letech a zmíněná
Evropská zpráva by měly být varováním zejména pro odpovědné orgány a další subjekty
zapojené do odpadového hospodářství ČR.
Je nejvyšší čas změnit přístup a začít využívat desetiletí ověřené postupy ekologického
nakládání s odpadem. Nyní je třeba se zaměřit na podporu zvýšení podílu recyklace
a moderního energetického využívání odpadu
v kombinaci s omezením či úplným zákazem skládkování. ČR tak může využít svoji
jedinečnou komparativní výhodu v podobě
rozvinutého teplárenství, kde není problém
uplatnit teplo vyrobené z odpadu i v letních
měsících a tím maximálně efektivně využít
energii odpadu.
(jv)
2/2013
4
OBŘÍ SKLÁDKY SE BRZY
STANOU v České republice historií
„Postupem času se jasně ukazuje, že skládkování je
slepá ulička. Trend směřuje úplně jinam a obří skládky
odpadu se v Česku brzy stanou historií, o tom jsem přesvědčen,“ řekl v rozhovoru pro časopis 3T Tomáš Drápela, ředitel Plzeňské teplárenské, a.s., a místopředseda
výkonné rady TS ČR. Plzeňská teplárenská jde příkladem
a v prostoru nynější skládky Chotíkov hodlá vybudovat
moderní zařízení na energetické využití odpadu.
■ Jak jste se vůbec k myšlence energetického využití
odpadu dostali?
„Plzeňská teplárenská se stará o skládku komunálního
odpadu v Chotíkově od roku 2002. Za tu dobu byla uvedena do
stavu, který je v souladu s předpisy, což o stavu předcházejícím
nelze tvrdit. Na jejich starších kazetách se přikročilo k rekultivaci.
Pokladny Chotíkova a Města Touškova, na jejichž katastru skládka
leží, se začaly plnit penězi – dříve neviděli jejich občané z provozu
skládky ani korunu. Postupem času se jasně ukázalo, že skládkování je slepá ulička. Trend směřuje jinam a obří skládky odpadu
se v Česku brzy stanou historií, o tom jsem přesvědčen.“
■ Co vás vede k takovým závěrům?
„Důvody jsou ekonomické, ekologické a také směřování Evropské unie. Ekonomické důvody jsou naprosto jasné. Komunální
odpad se sice vytřídí, a co je možno dále využít, se recykluje,
ale stejně zbyde hromada odpadu, který se už k ničemu nehodí,
přitom ale má o něco vyšší výhřevnost než hnědé uhlí. Dosud
jsme tuto energii ve formě odpadu kousek od Plzně zahrabali do
země a o nějakých sto kilometrů dále se ze země vykopala jiná
energie v podobě uhlí, které se přivezlo do Plzně spálit k výrobě
tepla a elektřiny. Aby nás naši potomci neměli za hlupáky, je třeba
s takovou praxí co nejdříve skončit. Když využijeme k výrobě
energie postupně až 95 tisíc tun odpadu ročně, což je maximální
kapacita připravované spalovny, ušetříme obdobné množství uhlí.
Ekonomickou výhodu ovšem pocítí přímo i všichni občané, to ale
už souvisí s tím třetím důvodem – trendy v Evropské unii.“
■ Kam směřuje Unie v hospodaření s odpady?
„Je jasné, a existuje už k tomu evropská legislativa, že skládkování odpadu se bude zatěžovat postupně stále většími poplatky
a bude se tak znevýhodňovat. Vzorem tu může být Švýcarsko,
kde je skládkování odpadu prakticky zakázáno a kde stojí tři
desítky spaloven podobné velikosti, jakou chystáme v Chotíkově.
Aby občanům nestouply dramaticky poplatky „za popelnici“, my
postavíme spalovnu, která bude část vlastních nákladů na likvidaci odpadu pokrývat prodejem tepla a elektřiny, a tudíž udržíme
poplatky pro občana na přijatelné úrovni.
■ Nemalá část občanů ale preferuje především ekologická hlediska…
„Ano, a to je dobře. Kdo někdy viděl a v létě také cítil skládku
komunálního odpadu, ten ví, že to rozhodně není žádná ozdoba
krajiny ani příjemné sousedství. Zkušenosti ze západní Evropy
jasně ukazují, že moderní technologie spalování odpadu dokážou udržet obávané emise na minimální úrovni. Už jen prostý
fakt, že se komunální odpad naprosto běžně energeticky využívá v tak ekologicky ohleduplných zemích, jako jsou Rakousko,
Švýcarsko nebo Švédsko, je přesvědčivým argumentem. Ve
Vídni, ale i v dalších městech stojí spalovny uprostřed města
a nikomu tam nevadí.“
■ U nás ale vadí spalovna i za městem…
„O chotíkovské spalovně už vznikly a čile kolují různé mýty.
Hovoří se o „megaspalovně“, a přitom je to téměř nejmenší typ
spalovny, jaké se staví – na maximálně 95 tisíc tun ročně. Ty rakouské mají kapacitu kolem 300 tisíc tun a v Amsterdamu funguje
spalovna s kapacitou spalování 1,4 milionů tun odpadu a 100 000
tun kalů ročně – tomu já říkám megaspalovna! Ta by dnes stačila
pro celou republiku. Takových mýtů koluje mezi lidmi řada a my
je musíme lidem trpělivě vyvracet.“
■ Strach je po čertech silná emoce. Jak s ním chcete bojovat?
„Musíme dát lidem dostatek informací. Cestou veřejných
médií i vlastními periodiky. Dobrým nástrojem je internet.
Spravujeme internetové stránky www.spalovna.info, kde najdou zájemci spoustu informací. Také se osobně setkáváme
s většími skupinami občanů. Pro boj se zbytečným strachem
je nejlepším prostředkem ukázat, že se není čeho bát. My
nemáme co tajit, protože použijeme tu nejlepší špičkovou
technologii, jaká je v Evropě k dispozici, a rádi s ní lidi seznámíme.“
■ Často také padá argument, že energetické využití
odpadu potlačuje recyklaci.
„To je samozřejmě nesmysl, který šíří přátelé skládek převlečení za přátele životního prostředí. Úhlavním nepřítelem recyklace není energetické využití odpadu, ale jeho skládkování.
Stačí se podívat do evropské statistiky. Státy, které energeticky
využívají odpad, a tudíž neskládkují, mají také nejlepší skóre
v recyklaci. To vůbec není náhoda. Kromě tepla a elektřiny
totiž ve spalovně získáme železo a další kovy a také druhotné
suroviny pro stavebnictví a rekultivace. “
■ Jak jste daleko s přípravou projektu, kdy se začne stavět?
„Pokud vše bude probíhat standardně, měli bychom platné stavební povolení získat v polovině dubna 2013. Generální
dodavatel projektu ZEVO Chotíkov, ČKD Praha Diz, a.s.,
byl již vybrán v rámci veřejné soutěže, projekt je definitivně
odsouhlasen akcionářem, tedy městem Plzeň, a po vyřešení
připomínek na Úřadu pro hospodářskou soutěž může dojít
k zahájení stavby. Předpokládáme, že by to mohlo být ve
druhé polovině dubna 2013. Ukončení díla, včetně zahájení
zkušebního provozu, předpokládáme do konce roku 2015.
Za rozhovor poděkoval Pavel Kaufmann
2/2013
5
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU
v Evropské unii
V Evropě je v provozu kolem 400 zařízení na energetické využití odpadu. Nejvíce se odpad pro výrobu energie používá v Dánsku, kde se na energii ročně promění
400 kg na osobu. V sousedním Rakousku je to 150 kg
na osobu a do Švédska se dokonce pro výrobu energie
dováží odpad loděmi až z Itálie. Nová zařízení na energetické využití odpadu jsou kromě technické dokonalosti
často i zajímavými architektonickými díly. Určitě stojí za
to udělat si procházku po několika zajímavých příkladech
a podívat se, jak to dělají jinde v Evropě.
Amsterdam
AMSTERDAM
Jediným akcionářem obřího zařízení Waste Fired Power,
patřícího společnosti AEB, je město Amsterdam. Je to doslova
mamut, protože kapacitou 1 400 000 tun odpadu a 100 000 tun
splaškových kalů je největší na světě. Společnost je držitelem
certifikátu ISO 14001 v oblasti zdravotního, bezpečnostního
a environmentálního systému zajištění kvality. Roční produkce
spalovny je 1 milion MWh elektrické energie a 300 000 GJ tepla
pro městskou soustavu zásobování teplem.
Schwandorf
SCHWANDORF
Zařízení na energetické využití odpadu v bavorském
Schwandorfu funguje od roku 1982. Ročně se zde využije téměř
půl milionu tun komunálního odpadu. Zařízení je dodavatelem
horké páry pro sousední chemičku a tepla pro město. Do elektrické sítě dodává 1,6 milionu kWh elektrické energie. Obytná
zástavba sahá do těsné blízkosti zařízení a v jeho blízkém okolí
vyrůstají nové domy. Odpůrci energetického využití odpadu proklamované znehodnocení parcel tady zřejmě nenastalo.
WELS
Zařízení na energetické využití odpadu v rakouském Welsu
z roku 1975 prodělalo modernizaci a jeho dvě linky mají kapacitu
300 tisíc tun komunálního a 35 tisíc tun průmyslového odpadu
za rok. Jde o špičkové zařízení zásobující elektrickou energií
zhruba 60 tisíc domácností. Tepelný výkon spalovny je 45 MW.
Zařízení má 4 části – samotné zařízení pro energetické využití,
mechanické třídění a drcení odpadu, výrobu plastových peletek
jako paliva a kompostování.
Wels
MALMÖ
Na jihu Švédska, v Malmö, stojí SYSAV. Toto zařízení má
roční kapacitu 650 tisíc tun odpadu, v posledních letech fyzicky
využívá kolem 550 tisíc tun. Roční výroba 1,4 TWh tepla slouží
především pro vytápění 70 tisíc domů a odpad tak nahrazuje
palivo, například 170 tisíc m3 topných olejů nebo 250 tisíc tun
uhlí či 167 milionů m3 zemního plynu.
Malmö
2/2013
6
VÍDEŇ
Vídeň
Rakouský architekt Friedensreich Hundertwasser se
svým nenapodobitelným způsobem podepsal na stavbách
v sousedním Rakousku. Kromě jiného dal fi nální podobu
spalovně a teplárně Spittelau, která stojí na břehu Dunaje
v centru města a je dokonce vyhledávanou turistickou atrakcí. Ročně spaluje kolem 260 000 tun odpadu, z nichž vyrábí
40 tisíc MWh elektrické energie a 500 tisíc MWh tepla. Hrad
Fantasia, jak se také budově říká, slouží jako zdroj vytápění
pro 60 000 tisícům vídeňských bytů a nedalekou nemocnici.
Společně s dalšími dvěma zařízeními pro energetické využití
odpadu a jednou spalovnou nebezpečného odpadu v rakouské
metropoli dokáže v létě vyrábět veškerou spotřebu vídeňské
tepelné soustavy.
KODAŇ
Kodaň
Původní kodaňská spalovna odpadu z roku 1970 byla naposledy modernizována v roce 2007. V roce 2017 by ji měl nahradit
futuristický projekt – vítězný návrh ze soutěže "Jak atraktivně
zabalit budoucí spalovnu, teplárnu a elektrárnu v jednom, aby
byl zaručen rekreační přínos pro město a jeho obyvatele". Na
střeše nové spalovny v dánské Kodani by mělo být provozovány
skoro 2 km sjezdovek s převýšením 100 m, což je dáno výškou
komína, který bude celý ukrytý v konstrukci a na jehož vrcholu
bude ještě vyhlídková restaurace. Součástí technologie ZEVO
by měly být linky na zpracování 560 000 tun odpadu a turbína
s instalovaným výkonem 60 MWe, Samozřejmostí bude i výroba
tepla pro kodaňskou soustavu.
ROSKILDE
Podle návrhu nizozemského architekta Erick van Egeraat
z roku 2008 se pro dánskou společnost KARA/Noveren staví
nová spalovna odpadu v Roskilde. Je to katedrála, která spojuje
prvky historického a průmyslového dědictví. Základy budovy
jsou inspirovány hranatými střechami průmyslových hal v okolí
a stavba vrcholí do stometrové věže. V noci se budova promění
v zářící maják, jehož světlo bude prosvítat zevnitř přes kruhové
otvory hliníkového pláště budovy. Každou hodinu se postupně
rozežne jiskra až do sálajícího ohně, který pohltí celou budovu.
Spalovna by měla být dokončena letos a ročně na teplo pro
60 000 domácností v regionu spálí až 300 000 tun komunálního odpadu.
Roskidle
GÄRSTAD
Když se podnik Tekniska Verken ze švédského Linköpingu
rozhodl rozšířit své výrobní zařízení v Gärstadu, provedl to
zcela novátorským způsobem. Světlo světa tak spatřila stavba,
která působí promyšleným a zajímavým dojmem nejen uvnitř,
ale díky impozantní fasádě i navenek. Kotelna spalovny budí
velkou pozornost. Její skleněná fasáda s hliníkovým rastrem
se odráží v uměle vytvořeném jezeře. Palivo tvoří 350 000 tun
komunálního i průmyslového odpadu z regionu. Výkon zařízení
pro vytápění je 83 MWt a pro výrobu elektřiny 19 MWe.
Gärstad
(pk)
2/2013
7
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU
v České republice
Energetické využití odpadu je ve „starých“ členských
státech EU běžnou praxí. Po vytřídění se většina odpadu
mění na energii. Letos by u nás mělo být v zařízeních
na energetické využití odpadu na energii přeměněno
přes 60 kg odpadu na hlavu. To je sice stejné množství
odpadu, které už doma vytřídíme, ale jen čtvrtina z 260
kg odpadu, které každý občan Česka ročně odloží do
popelnice. Zbytek, tedy tři pětiny odpadu, skončí i letos
bez užitku na skládkách. Připravili jsme proto přehled
již fungujících i některých připravovaných zařízení na
energetické využití odpadu.
foto archiv Terrmizo Liberec
TERMIZO LIBEREC
Liberecké zařízení na energetické využití odpadu TERMIZO vyprodukuje ročně kolem 700 000 GJ tepla pro městskou
soustavu zásobování teplem a také zhruba 13 GWh elektřiny.
Toto množství odpovídá roční spotřebě tepla celkem 13 000
libereckých domácností a roční spotřebě elektřiny pro téměř
6 000 domácností. V sousední teplárně se tak ušetří 23 milionů
m3 zemního plynu pro výrobu tepla. V letních měsících je zařízení
na energetické využití odpadů dokonce schopné zajistit teplou
vodu pro 18 000 domácností napojených na libereckou soustavu
zásobování teplem.
http://www.termizo.mvv.cz/
SAKO BRNO
V roce 2011 bylo dovezeno do zařízení SAKO Brno celkem
235 485 tun odpadu, ze kterého se vyrobilo více než 2,1 milionu
GJ tepla a 71 174 MWh elektrické energie. Z toho se prodalo
846 824 GJ tepla a 53 497 MWh elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě více než 24 000 domácností. Z produktu
po spálení bylo vytříděno a prodáno 3 867 tun železného šrotu
a 291 tun neželezných kovů. Na dotřiďovací lince bylo dále vyseparováno a prodáno 3 227 tun papíru, 715 tun PET lahví, 17 tun
nápojových kartonů a 3,2 tun hliníku. I v Brně ohřívá v létě vodu
pro soustavu jen teplo z energetického využití odpadu.
foto arch
hiv Sako Brno
http://www.sako.cz/informace/
ZEVO MALEŠICE – PRAHA
Pražské zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO)
Malešice vyrábí kolem 62 000 MWh elektřiny, které uspokojí
potřebu 30 000 domácností, a 850 TJ tepla pro téměř 25 000
domácností ročně. Při plném vytížení je plánovaná výroba
70 000 MWh elektřiny a 1 000 TJ tepla. 300 000 tun tuhého
komunálního odpadu, které se ročně v ZEVO Malešice energeticky využije, by pokrylo Letenský stadion do výšky téměř
150 metrů. Za deset let provozu ZEVO v letech 2001 až 2010
foto archiv ZE
EVO Malešice
2/2013
8
bylo zpracováno 2 087 961 tun komunálního odpadu, což odpovídá krychli o hraně dlouhé 180 m, to je výška komína ZEVO
v Malešicích. Po spálení zůstalo z odpadu 543 980 tun škváry,
která by jako stavební materiál mohla být využita pro podkladovou
nezámrznou vrstvu 200 km pozemních komunikací (trasa z Prahy
do Brna). Ze škváry bylo vytříděno 31 904 tun železného šrotu
- kolejnice z něho vyrobené by vás dovezly z Prahy do Ústí nad
Labem, Plzně, Tábora nebo Pardubic. Do sítě Pražské teplárenské
bylo dodáno 11,97 milionu GJ tepla. Toto množství by pokrylo
roční potřebu všech pražských domácností zásobovaných dálkově teplem. Jen v roce 2012 se v Praze sesbíralo 264 206 tun
komunálního odpadu. To by zasypalo Václavské náměstí do výšky
Petřínské rozhledny (63,5 metru).
http://www.psas.cz/
ZEVO CHOTÍKOV U PLZNĚ
Těsně před výstavbou je čtvrté zařízení pro energetické využití
95 000 tun komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně, což nahradí
75 000 tun uhlí. Ročně domácnosti v Plzeňském kraji vyprodukují
225 000 tun odpadu a po vytřídění se ho musí stále ještě přes
160 000 tun uložit na skládkách. Instalovaný tepelný výkon zařízení bude 35 MW a elektrický výkon turbíny bude 7 MW. Teplo
z odpadu se využije pro vytápění plzeňského sídliště Lochotín,
kam ho dovede šestikilometrový horkovod.
http://www.spalovnachotikov.info/
Společné informační internetové strán
nky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu města obcí
České republiky, Asociace krajů České
é republiky a Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické
využívání odpadů (STEO) http://www.o
odpadjeenergie.cz/.
Další informace na odkazu na http://ww
www.spalovaniodpadu.cz nebo http://www.trideniodpadu.cz/.
Zajímavá animace na http://byznys.ih
hned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-50401060-odpady-na-skladkynepatri-smeti-musi-do-spaloven-rika-e
eu-jak-to-v-nich-vypada.
(pk)
TEPLÁRENSKÉ DNY 2013
;,;. Uoþntk
9. - 11. 4. 2013
9éST$9,âTċ %RN2 P$9,L2N E
9êsWDYD WecKnik\ D WecKnoOoJit SUo WeSOáUensWYt D eneUJeWikX
KonIeUence DÁLK29É =ÁS2%29ÁNË TEPLE0 $ &+L$DE0
‡ 9. 4. 2013 - THSOiUHQVWYt - Yê]QDP D SRVWDYHQt Y HQHUJHWLFNpP KRVSRGiĜVWYt ýHVNp UHSXEOLN\
‡ 10. 4. 2013 - NRYp WHFKQRORJLH D ĜHãHQt Y WHSOiUHQVWYt
‡ 11. 4. 2013 - Ekonomická sekce
TeSOárenskp sGrXåent ýeskp reSXEOik\
PDrt\zánská 1
10 00 PrDKD www.tscr.cz
www.teSODrenske-Gn\.cz
7
͟
͸
˕
ɏ
ȷ
ɏ
ȿ
Ɉ
Q
ɡ
ˇ
9