bakalářská práce - Český svaz chovatelů

VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PALESTRA spol. s r. o.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PROJEKT VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO MLADÉ CHOVATELE V PRAZE A
ČESKÉ REPUBLICE
Vedoucí práce: Mgr. Ivana Šircová
Autor: Vlastimil Jura
Studijní obor: Sportovní a volnočasový pedagog
Praha 2009
1
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen uvedených
pramenů a literatury.
V Praze dne 12. 11. 2009
………………………
vlastnoruční podpis
2
Poděkování
Děkuji Mgr. Ivaně Šircové, za odborné vedení bakalářské práce.
3
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE
Název bakalářské práce: Projekt volnočasových aktivit pro mladé chovatele v Praze a České
republice
Pracoviště: VŠTVS Palestra, spol. s r.o.
Autor: Vlastimil Jura
Vedoucí práce: Mgr. Ivana Šircová
Oponent: PhDr. Markéta Šauerová PhD
Rok obhajoby: 2009
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá představením a propagací programu volnočasových
aktivit pro mladé chovatele v Praze a České republice. Větší část je věnována zdůvodněním
vhodnosti spojení zvířat a volného času a souvislosti s připraveným programem pro mladé
chovatele. Současně je prezentován jiţ uskutečněný roční program spolu se svým průběhem a
jeho výsledky.
Klíčová slova: volný čas dětí, volný čas mládeţe, hodnotová orientace dospívajících,
chovatelství zvířat v České republice – Český svaz chovatelů, projekt pro děti a mládeţ, dítězvíře, etika zacházení se zvířaty
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb.
4
BIBLIOGRAPHIC IDENTIFICATION
Bachelor thesis title: The leisure activities for young farmers in Prague and the Czech
Republic
Department: VŠTVS Palestra, spol. s r.o.
Author: Vlastimil Jura
Thesis supervisor: Mgr. Šircová Ivana
Opponent: PhDr. Markéta Šauerová PhD
Year of defense: 2009
Abstract: Bachelor thesis deals with the performance and promotion program leisure activities
for young farmers in Prague and the Czech Republic. The larger part is devoted to the
rationale of the concentration of animals and the suitability of free time and connection with
the prepared program for young farmers. At the same time presents an annual program has
made with its course and its results.
Key words: free time of children, youth leisure, value orientation of adolescents, pet animals
in the Czech republic - Czech association of breeders, a project for children and youth, childanimal, animal welfare ethics
5
1. ÚVOD.................................................................................................................................... 8
2. CÍL PRÁCE..................................................................................................................... 10
3. HODNOCENÍ PRAMENŮ A LITERATURY............................................. 11
4. STRUKTURA PRÁCE.............................................................................................. 12
5. VYMEZENÍ POJMŮ ................................................................................................. 13
6. VOLNÝ ČAS A CHOVATELSTVÍ ................................................................... 14
6.1 CO JE TO VOLNÝ ČAS A KDO HO OVLIVŇUJE ............................................................................ 14
6.2 OBLASTI PŮSOBENÍ VOLNÉHO ČASU NA DÍTĚ .......................................................................... 14
6.3 RŮZNÉ CHOVATELSKÉ ČINNOSTI ............................................................................................ 16
6.3.1 Dlouhodobá chovatelská činnost a její podmínky .......................................................... 16
6.3.2 Krátkodobá chovatelská činnost .................................................................................... 18
6.3.3 Jiné chovatelské činnosti ............................................................................................... 18
7. VYBRANÉ ASPEKTY PŮSOBENÍ ZVÍŘAT NA DĚTI....................... 19
7.1 HISTORIE ZÁMĚRNÉHO PŮSOBENÍ VZTAHU ZVÍŘE-ČLOVĚK ...................................................... 19
7.2 OBLASTI PŮSOBENÍ ZVÍŘAT NA DĚTI....................................................................................... 20
7.3 VYUŢITÍ DLOUHODOBÉHO PŮSOBENÍ ZVÍŘAT NA DĚTI ............................................................. 21
8. ZÁKONY A CHOVATELSTVÍ........................................................................... 23
8.1 ZÁKON NA OCHRANU ZVÍŘAT PROTI TÝRÁNÍ........................................................................... 23
8.1.1 Přímá ochrana zvířat ..................................................................................................... 23
8.1.2 Nepřímá ochrana zvířati ................................................................................................ 24
8.2 POJEM POHODA ZVÍŘAT ................................................. CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9. VLASTNÍ PROJEKT ................................................................................................ 28
9.1 ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ ...................................................................................................... 28
9.1.1 Historie a současnost .................................................................................................... 28
9.1.2 Orgány Českého svazu chovatelů zabývající se dětmi a mládeţí .................................... 32
9.1.3 Cíle a úkoly Ústřední komise pro práci s mládeţí .......................................................... 33
9.1.4 Roční rámcový program akcí pro mladé chovatele v Praze a České republice ................ 33
9.2 KROUŢEK MLADÝCH CHOVATELŮ PŘI ZÁKLADNÍ ORGANIZACI BRANÍK - PRAHA 4.................. 34
9.3 CHOVATELSKÁ OLYMPIÁDA DĚTÍ A MLÁDEŢE V PRAZE........................................................... 35
9.3.1 Třídní a školní kola Chovatelské olympiády dětí a mládeţe ........................................... 36
9.3.2 Celopraţské finále Chovatelské olympiády dětí a mládeţe ............................................ 37
9.4 CELOSTÁTNÍ VÝSTAVA DROBNÉHO ZVÍŘECTVA, PRAHA - LETŇANY ........................................ 38
9.5 MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA KOČEK, KONGRESOVÉ CENTRUM PRAHA.......................................... 39
9.6 CELOPRAŢSKÁ VÝSTAVA ZVÍŘAT MLADÝCH CHOVATELŮ, PRAHA - DUBEČ ............................ 40
9.7 LETNÍ STANOVÝ CHOVATELSKÝ TÁBOR.................................................................................. 41
9.7.1 Propojení programu tábora s chovatelskými aktivitami .................................................. 43
9.7.2 Moţné typy her a zapojení zvířat ................................................................................... 43
9.7.3 Rámcový program tábora .............................................................................................. 45
9.8 OLYMPIÁDA MLADÝCH CHOVATELŮ ...................................................................................... 46
9.8.1 Historie ......................................................................................................................... 46
9.8.2 Současnost .................................................................................................................... 47
9.8.3 Program celostátního/mezinárodního kola Chovatelské olympiády mládeţe .................. 57
6
9.9 ZHODNOCENÍ ROČNÍHO PROGRAMU ....................................................................................... 60
9.9.1 Prezentace a medializace ............................................................................................... 61
9.9.2 Finanční a materiální zajištění ....................................................................................... 61
10. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 62
11. POUŢITÁ LITERATURA ................................................................................... 63
12. SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................. 65
12. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 66
7
1. ÚVOD
Volnočasové aktivy dětí a mládeţe, pod tímto pojmem si kaţdý můţe představit něco
jiného. V mnoha případech jde o týmový sport, jako je fotbal, volejbal, hokejbal, softbal, nebo
tu jsou i individuální sporty jako tenis, atletika, plavání, krasobruslení. Všechny tyto a mnoho
dalších sportů jsou jistě vhodnými aktivitami na všech úrovních výkonnosti, ale jsou i jedinci,
kterým se pod pojmem volnočasové aktivity vybaví něco úplně jiného. A těchto dalších
volnočasových aktivit je také velká spousta. Vzpomeňme na různé rukodělné a výtvarné
práce, keramiku, elektrotechniku, hraní na klavír, housle a mnoho dalších nástrojů. Pak tu
máme také všelijaké zpěvy, tance a dramatické činnosti soudobé i historické, které jsou
v mnoha případech, kdy se odhalí skrytý talent, předzvěstí budoucího povolání. Ale mimo
těchto jiţ zmíněných a mnoha dalších nejmenovaných aktivit je tu jedna, u které si plno lidí
ani neuvědomí, ţe patří také mezi volnočasové aktivity. Je to spíše z toho důvodu, ţe je to pro
mnohé z nás jiţ taková běţná součást normálního ţivota, jako třeba umývání nádobí, nebo
chození s odpadkovým košem.
Ano, moţná uţ tušíte, ţe je zde řeč o chovatelství. Činnosti, kterou je třeba dělat tak
pravidelně a v mnoha případech i téměř nedobrovolně, ţe si ji někdy nedovedeme ani správně
zařadit. Kdyţ pomineme rodinu, která nám v určité míře diktuje mnoho činností, téměř kaţdé
dítě má alespoň malou moţnost stát se chovatelem. Protoţe pokud je dítě alespoň trochu
vedeno k zodpovědnosti, čímţ splňuje první a hlavní kriterium pro pořízení si domácího
mazlíčka, tak si můţe vybrat po dohodě s rodiči to, co se mu nejvíce líbí (samozřejmě
s přihlédnutím k různým podmínkám).
A je to tady, otázka co je to vlastně domácí mazlíček. Jako mnoho věcí v chovatelství
je i otázka oblíbeného zvířete velice široká. Pro malé děti to jsou povětšinou chlupatá malá
zvířátka jako králík, morče, kočka nebo pes, ale postupem času a spolu se zkušenostmi a
poznáváním nových ţivočichů a jejich chovného prostředí se jimi mohou stát třeba koně,
ovce, exotické ptactvo, ale i různé ještěrky, hadi, pavouci nebo akvarijní rybičky. Zde by se
dalo pouţít všudypřítomné pořekadlo, ţe „jablko nepadá daleko od stromu“, nebo také „jaký
pán, takový pes“. Kdy pes je lehce nahrazen jiným zvířetem a jeho výběr je mnohdy ovlivněn
charakterovými vlastnostmi právě budoucího chovatele, čímţ potvrzuje právě posledně
jmenované přísloví. A takoví jedinci pak nebudou chtít udělat bez svého mazlíčka ani krok ať
uţ jdou, nebo jedou kamkoliv. Budou mezi ostatními s ním chtít soutěţit a učit jej, cvičit ať
uţ z praktických důvodů, nebo pro radost. Budou je povaţovat za plnohodnotné členy rodiny
a tak vlastně získají pro svůj další ţivot víc, neţ jen „koníčka“.
8
Chovatelství mě zajímá jiţ od dětství, kdy jsme ještě bydleli v domě se zahradou v
rodném kraji (Valašsko) a chovali králíky, slepice, samozřejmě jsme měli i psi a kočky. Po
přestěhování se do Prahy jsem se začal více věnovat chovu koček a od šesti let jsem členem
Českého svazu chovatelů a to v Základní organizaci chovatelů koček v Praze 8/9, kde
působím dodnes a od roku 2008 ve funkci člena výboru. Jako mladý chovatel jsem se úspěšně
účastnil celostátní soutěţe chovatelské dovednosti mládeţe, kde jsem dosáhl i několika
medailových umístění právě v odbornosti koček. Od 20 let jsem zvoleným členem Ústřední
komise pro práci s mládeţí Českého svazu chovatelů, kde i nadále působím jiţ v druhém
volebním období. V roce 2006 jsem byl u ustavení komise mládeţe při městském výboru
Českého svazu chovatelů v Praze, kde jsem od roku 2009 předsedou. V rámci těchto aktivit a
funkcí připravujeme a koordinujeme různé volnočasové a chovatelské aktivity pro děti,
soutěţe a tábory nejen pro organizované děti a mládeţ.
9
2. CÍL PRÁCE
Cílem práce je představit Český svaz chovatelů (dále jen ČSCH), jeho struktury starající
se o chovatelskou mládeţ a jiţ realizovaný projekt a jeho jednotlivé části, metodiku a návod
pro inspiraci a informaci dalším organizacím ČSCH nabízejícím volnočasové aktivity pro
mladé chovatele. Porovnat klady a zápory jiţ realizovaných činností s odbornou literaturou,
popsat základní prvky metodiky práce, kterými chceme a pomáháme dětem a mládeţi se
sţívat s přírodou, poznávat zvířata v různém prostředí a naučit je eticky pracovat se zvířaty.
Připravit a upozornit budoucí nadšence, kteří by se chtěli věnovat dětem a mládeţi a pomáhat
budovat chovatelské krouţky, soutěţe, výstavy a tábory na strasti a překáţky, které je mohou
a pravděpodobně budou potkávat právě v jejich nejbliţším okolí. A zároveň také upozornit
odbornou chovatelskou veřejnost jak malý důraz dává na výchovu a pomoc při utváření nové
chovatelské generace v České republice.
10
3. HODNOCENÍ PRAMENŮ A LITERATURY
V této práci jsem vycházel z podkladů a materiálů různých sloţek a komisí Českého
svazu chovatelů. Převáţná většina materiálů a podnětů vznikla za mého působení v Ústřední
komisi pro práci s mládeţí (dále jen ÚKPM) a také v Komisi pro práci s mládeţí při
Městském výboru v Praze (dále jen MěV Praha). Tyto prameny jsou kolektivními
zkušenostmi a postřehy všech členů jednotlivých komisí a v neposlední řadě také mými
postřehy z období, kdy jsem se sám zúčastňoval těchto a jiných akcí jako mládeţník.
Vhledem k tomu, ţe v ÚKPM působím vlastně jiţ druhé volební období a jsem stále
nejmladším členem, snaţím se a daří se mi přicházet se stále novými a zajímavými nápady.
Nutno podotknout, ţe dnešní mládeţ i přes to, ţe má dnes jiţ jiné a daleko větší moţnosti,
stále prochází stejnými problémy. V rámci těchto dvou stupňů práce s mládeţí byly materiály
různě upravovány pro konkrétní potřeby.
Další získaná a studovaná literatura je výběr z ne příliš širokého spektra různých
tábornických návodů, příruček a rádců. V této oblasti se dá o výběru hovořit jen velice
relativně. Většina publikací je jen obecně zaměřena a jednotlivě se liší navzájem jen dobou
vydání, respektive přebaly a uvedenými novelami zákonů dotýkajících se legislativních
problémů spojených s jednotlivými činnostmi na těchto akcích. Obsáhlejší je literatura
zabývající se hrami do přírody, právě na tábory a dalšími aktivitami a tipy na vhodný
program. Bohuţel absolutně chybí jakákoliv literatura, kde by byla rozpracována nebo jen
zmíněna účast a vliv zvířat k programu s dětmi.
11
4. STRUKTURA PRÁCE
Struktura řazení práce je následující. V celé práci je prvně nastíněn problém a cíl a
následně teorie příslušná k tématu, které je v práci popisováno. V prezentovaném programu je
hlavním nosníkem vlastní projekt, který je chronologicky řazen podle začátku, samotného
průběhu a vyvrcholení jednotlivé akce. S tím, ţe jednotlivé akce jsou rovnou i stručně
hodnoceny. V závěru je vyhodnocení vlastního projektu a následně celá práce je zakončena
úplným hodnocením přínosů a poznatků, ke kterým jsem došel při samotné realizaci projektu
a přípravě a zpracování této práce.
12
5. VYMEZENÍ POJMŮ
Při hledání pojmů jako chovatelství, nebo premix a mnoha dalších ve slovnících od
Ottova naučného, přes Masarykův, aţ po nejrůznější dnešní encyklopedické, jsem nebyl
úspěšný. Proto jsem byl nucen připravit vymezení pojmů sám nebo případně z jiných zdrojů,
ty jsou uvedeny v pouţité literatuře.
animal welfare
- anglický termín znamenající v překladu pohodu zvířat
pohoda zvířat
- převzatý termín z angličtiny, znamenající vyváţený stav, ve kterém je
zvíře schopno se svými vlastními silami bezproblémově vyrovnat s
působením ţivotního prostředí
domácí mazlíček
- zvíře chované v domácnosti za účelem získání přítele (člena rodiny)
volný čas
- člověkem věnovaný čas jiným činnostem, neţ zajištění základních
ţivotních potřeb
chovatelství
- převáţně volnočasová činnost zaměřená na péči o zvíře nebo skupinu
zvířat s cílem zlepšit a udrţet vlastnosti chovu
chov
- zemědělský termín označující ustájení, ošetřování, výţivu a krmení,
tj. techniku chovu, plemenitbu, a šlechtění hospodářských zvířat
premix
- směs krmiv pro zvířata s moţnými přídavky vitamínů, minerálů nebo
také léčiv
agility
- sport provozovaný lidmi a psy, kde se hodnotí rychlost a samostatnost
psa při překonávání předem vytyčené trasy a překáţek
dogdance
- sport provozovaný lidmi a psy zaměřený na estetické předvedení
určitých technických prvků za doprovodu hudby v určitém časovém
úseku
králičí hop
- sport provozovaný lidmi a králíky, kde se hodnotí rychlost králíka při
překonávání předem vytyčené trasy a překáţek
steward
- chovatelský termín označující člověka, který má za úkol na výstavách
předvést co nejlépe zvíře při posouzení; u koček jde o takzvané nošení a
předvedení zvířat dle typu zvířete
13
6. VOLNÝ ČAS A CHOVATELSTVÍ
6.1 Co je to volný čas a kdo ho ovlivňuje
Pedagogika volného času není oborem, který by byl zkoumán dlouho. Ale začíná se
mu věnovat jiţ stále větší mnoţství odborníků a tak máme i stále vzrůstající počet materiálu,
se kterým se dá dále dobře pracovat. Definici volného času bych volně interpretoval jako
soubor činností, které děláme dobrovolně a rádi, přináší nám pocit uspokojení a relaxace a
probíhá v době mimo zaměstnání a plnění dalších povinností. Historie vývoje výchovy ve
volném čase sahá do 17. století, kdy začaly v Anglii vznikat první domy a kluby pro volný
čas. A právě chovatelství bylo v minulosti jedním z prvních volnočasových aktivit díky
šlechtění psů, kteří nebyli určeni jako pomocníci při práci. Samotný volný čas a jeho aktivity
začínali prakticky vznikat ve chvíli, kdy se začala zkracovat pracovní doba a byla moţnost se
věnovat jiným činnostem neţ zajištění základních ţivotních poţadavků.
Volný čas dětí a mládeţe je ovlivňován několika důleţitými sloţkami jakoţto
základními působícími činiteli na vývoj jedince. Tyto sloţky jsou převáţně škola, rodina a
vrstevnická skupina. (HÁJEK, B., HARMACH, J., HOFFMANN, O., JÍRA, O., JÍROVÁ, H.,
KRTIČKA, K., RAMPOUCHOVÁ, J., VESELÝ, V., 2004)
6.2 Oblasti působení volného času na dítě
Chovatelství, jako jedna z moţných nabídek činností pro volný čas je velmi zajímavou
činností ovlivňující všechny aspekty osobnosti jedince. Zde uvádím jejich rozšířené rozdělení
podle základního působení volného času na dítě: (PÁVKOVÁ, J., 2002)

zdravotní (terapeutické) působení

sociální působení

motivační (psychologické) působení

výchovné působení

relaxační působení
Zdravotní působení má za úkol obnovu psychických a fyzických sil, vzájemným působení
(odlehčením jednoho, aplikací druhého). Pokud předcházela náročná psychická činnost
14
například ve škole, je ideální právě v chovatelství nutná lehká fyzická činnost spojená s péčí o
zvíře (procházky, krmení, čištění kotce a zvířete atd.) Zdravotně vhodně také působí nutná
pravidelnost této činnosti vedoucí k získání pohybové činnosti.
Sociální působení na jedince je skrze sociální mikroskupinu povětšinou utvořenou se svým
zvířetem. U menších dětí stačí pojmenovat domácího mazlíčka a rázem by nejraději aby
s nimi jedl i z jednoho talíře. Citlivější přístup a vnímání problémů ostatních je jedním
z velkých zisků do tvořící se osobnosti dobrého chovatele. Dalším působícím sociálním
aspektem je moţnost potkávat se a sdruţovat s ostatními vrstevníky se stejnými zájmy a
problémy týkající se právě péče a záţitků se zvířaty.
Motivační nebo také psychologické působení je dáno moţností se svěřit, citově projevit a
zdravě odreagovat své emoce skrze své zvíře. Mnohdy dítě řekne svému zvířeti více, neţ
rodičům nebo nejbliţším kamarádům a odlehčí tak své problémy částečným přenesením na
zvíře. Jako motivace slouţí také starost o zvíře, která podpoří zdravou zvídavost a schopnost
učení se, minimálně v souvislostech s informacemi, které by mohli vést ke zlepšení podmínek
pro své zvíře.
Výchovné působení je také velmi důleţitou sloţkou, která by neměla být opomenuta právě u
malých dětí. Ty potřebují být vedeny k zodpovědnosti za své činy a k přemýšlení o
následcích, které můţou různé činnosti způsobit (pravidelnost krmení, čištění. Dalo by se říci,
ţe jde tímto o rozvíjení rozumových schopností a dovedností.
A nakonec působení relaxační, které by mělo být u všech volnočasových činností velmi
důleţité. To je v chovatelství obsaţeno uţ uvolněním se při pohybu se zvířetem nebo jen jeho
sledováním. Vnímání přirozenosti přírody skrze dokonalost pohybu a krásu zvířete je pro
většinu lidí vţdy příjemným a obohacujícím záţitkem.
Samozřejmě je zde patrné, ţe všechno souvisí se vším a při kaţdé činnosti se zvířetem na nás
působí více aspektů. To je právě i smyslem volného času respektive chovatelství. Takţe
pokud chceme udělat jedno, musíme udělat i druhé atd. V kaţdém případě jde o přirozené
působení přírody, které má člověk od doby, kdy poprvé ochočil domácí zvířata a udělal z nich
partnera pro svůj další ţivot.
15
6.3 Různé chovatelské činnosti
6.3.1 Dlouhodobá chovatelská činnost a její podmínky
Je činnost zaměřená k udrţení a zlepšení chovatelských parametrů určitého plemene
nebo druhu zvířat pomocí dlouhodobého aktivního a cíleného přístupu. Právě touto činností se
dá díky dlouhodobému sledování a upravování stravy, podmínek a péče dosáhnout nejlepších
chovatelských výsledků na výstavách a v chovu samotném.
V počátku se jedná o identifikaci plemene, nebo zvířete, kterému se chce chovatel
nejvíce věnovat. Dále zváţení a vyřešení mnoha podmínek potřebných k úspěšnému chovu.
Podle základního rozdělení patří mezi nejdůleţitější tyto podmínky:

materiální (finanční)

prostorové

časové

zdravotní
U materiálních (finančních) podmínek jde dnes povětšinou o dostatečné finanční zázemí ze
strany rodičů chovatele nebo chovatele samotného. Nejvyšší bývají počáteční náklady spojené
s pořízením chovatelských pomůcek, jako jsou terária, akvária, klece, přenosky. Dále
veškerého jejich vnitřního vybavení k zajištění celkově ideálních chovatelských podmínek pro
zvíře coţ jsou krmítka, pítka, misky, světla, filtry, čistící pomůcky na údrţbu podmínek i na
starost a péči o zvíře. Dále různé doplňující hračky a prolézačky umoţňující zvířatům alespoň
náhradní činnost z přirozeného prostředí. Velké nároky v závislosti na druhu a počtu zvířat se
kladou také na vhodné krmivo. To má obsahovat takové látky a v takovém mnoţství, aby plně
pokryly poţadavky chovaných zvířat, přitom je však nepřekračovali, coţ můţe být ale často
způsobeno nesprávným dávkováním potravy. A jako poslední je pořízení zvířete, které
mnohdy bývá stejně, ne-li více nákladné, jako zajištění všech ostatních podmínek.
Podmínky prostorové se musí často řešit po dohodě s rodiči, případně dalšími členy rodiny.
Často bývá právě otázka prostoru stopkou pro mladé chovatele převáţně ve městech, kde
komfort bydlení člověka by musel ustoupit zvířeti. Tato varianta ale není vhodná pro
dlouhodobá řešení a dá se ji vyvarovat právě vyuţitím prostor mimo bydliště chovatele. Zde
16
však nastávají další komplikace spojené s krmením a hlídáním zvířat, takţe ani touto
variantou se nedá vyřešit vše.
Časové podmínky jsou také individuální záleţitostí, a jak uţ jsem se zmínil výše, mohou se
výrazně měnit se změnami místa chování zvířat. Do této kategorie je nejdůleţitější zahrnout
kaţdodenní krmení, které ač můţe trvat jen pár minut, mnohdy spolu s cestou ke zvířatům
zabere denně i více hodin. Dále bychom neměli zapomenout na pravidelné čištění příbytku
zvířat, které bývá záleţitostí i několika hodin a někdy i za pomocí různé techniky. A pokud
hodláme chovat kvalitní zvířata, nabízí se nám i moţnost prezentovat svůj chov na jedné
z výstav pro ně určených. Zde si musíme být naprosto jistí spoluprací rodičů, protoţe taková
výstava je záleţitostí minimálně jednoho celého dne a při větších vzdálenostech nároky na čas
výrazně rostou.
Zdravotní podmínky jsou v dnešní době velmi sledovaným problémem. Asi nejvíce palčivé
jsou problémy s alergiemi zvláště u dětí a to nejvíce ve městech. V našem případě hlavně se
zvířecími alergeny, jako jsou roztoči ze srsti a peří zvířat. Ještě nepříjemnější mohou být ale i
alergie přímo na sliny zvířat. Alergie na roztoče ze srsti zvířat se totiţ můţeme prakticky
vyhnout pořízením si bezsrstého plemene zvířete, které chceme. V dnešní době neexistují jen
psi (naháči, atd.) a kočky (sphinx, atd.) bez srsti, ale také hlodavci a další zvířata.
V případě, ţe je problém opravdu velký, je vhodné se zaměřit následně na zvířata terarijní
nebo akvarijní. V obou případech se odbourává velice výrazně i problém alergie na sliny
zvířat, coţ nakonec umoţní i silným alergikům mít doma alespoň nějaké zvíře.
Ve všech případech je ale potřeba první znát své zdravotní moţnosti a hlavně svá zdravotní
omezení. S tím souvisí také to, ţe pokud nemůţeme běhat, nebudeme si pořizovat například
plemeno psa, který vyţaduje přirozeně více pohybu. Toto zvíře by u nás nemělo nejlepší péči
a v extrémních případech by se mohlo jednat aţ o týrání.
A v neposlední řadě bychom měli zváţit také vliv přirozeného prostředí zvířete, jako
zdravotního činitele na naši osobu. Zde můţeme uvaţovat o rostlinách, substrátech, krmivu a
všem co je okolo daného zvířete potřeba a denně s tím můţeme přicházet do kontaktu.
17
6.3.2 Krátkodobá chovatelská činnost
Do této činnosti by se dalo započítat chování zvířat na zkoušku, nebo třeba dočasná
pomoc kamarádovi nebo známým, kteří jedou na dovolenou a nemohou si sami zajistit péči o
svého domácího mazlíčka. Také bychom zde mohli zmínit krátkodobé umístění k odborníkovi
nebo i cílenou výchovnou péči. Odborník můţe naše zvíře během krátké chvíle a díky
profesionálnímu a cílenému přístupu zbavit určitého výchovného problému nebo naopak
pomoci s lepším výcvikem. Můţe se jednat i o formu několikadenního soustředění za
spoluúčasti majitele. Vţdy jde o dočasné umístění zvířete s cílem uchovat (stabilizovat) nebo
také zlepšit jeho konkrétní chování a ţivotní podmínky. Tato činnost můţe být daleko
náročnější, pokud nemáme všechny potřebné prostředky a informace od původního chovatele.
A i zde musíme předem zváţit stejné podmínky jako u dlouhodobé chovatelské činnosti i
kdyţ v daleko menším a časově kratším rozsahu. Jedním pro nás nepříjemným a pro zvířata
často stresujícím faktorem je nové prostředí a lidé, na které si musí zvíře nějaký čas zvykat.
Shrneme-li tedy všechny tyto faktory, zjistíme, ţe pro zvíře můţe být tato krátkodobá činnost
daleko fyzicky i psychicky náročnější a neměli bychom ji podstupovat nebo přímo aplikovat
příliš často.
6.3.3 Jiné chovatelské činnosti
Nejen u psů a koček probíhá mnoho soutěţí a závodů v nejrůznějších dovednostech.
Ať se jedná o činnost ryze vrcholovou nebo jen pro pobavení a zpestření v dlouhodobé
chovatelské činnosti, vţdy je to zásah do ţivota zvířete. Zde musíme zváţit individuálně
povahu a momentální kondici zvířete a na základě toho rozhodnout o vhodnosti účasti na
takovéto akci. Samozřejmě, pokud bude zvíře na takovéto akci prvně, neměli bychom
opomenout i moţnost špatné snášenlivosti nového prostředí a neznámých dalších zvířat. Je
opět potřebná příprava předem a napomoci tak zvířeti se rychle aklimatizovat. V lepším
případě tak do budoucna zajistíme, ţe na takovéto akce se budou naši zvířecí miláčkové spíše
těšit a budou pro ně zajímavou a prospěšnou změnou.
Do jiných chovatelských činností patří ale i méně příjemné věci, jako veterinární péče, nutný
zdravotní transport z důvodu zamezení zhoršení zdravotního stavu a týrání zvířete. V těchto
případech vţdy asistují a provádí zákrok odborníci a my bychom jim měli jen všemi moţnými
prostředky být nápomocni v zájmu zachování zdraví a ţivota zvířete.
18
7. VYBRANÉ ASPEKTY PŮSOBENÍ ZVÍŘAT NA DĚTI
7.1 Historie záměrného působení vztahu zvíře-člověk
Historie vývoje vztahu mezi zvířetem a člověkem započala jiţ první domestikací volně
ţijících zvířat v době kamenné. Z novodobější historie pochází podle (Opočenský, K., 2003)
zmínka o vyuţití vztahu pacient-zvíře pocházející z 90. let 18. století z Anglie, kdy léčba byla
zaloţena v té době ještě na intuitivních základech. Tehdy v Yorkshiru vznikla klinika York
Retreat, zabývající se léčbou duševně nemocných. Součástí léčebného programu se stala péče
o drobná domácí zvířata, především o králíky a drůbeţ. Smyslem bylo naučit pacienty
zodpovědnosti za tvory, kteří pak na nich byli existenčně závislí. V druhé polovině 19. století
zahájil obdobný ústav Bethel v Bielefeldu v Německu. Také zde se ţiví tvorové, především
psi, kočky, ptáci a koně, stali od počátku jeho samozřejmou součástí. Tehdejší dobový pramen
uvádí: „Malé domácí zvířátko je často výborným společníkem pro nemocného, zejména pro
chronické a dlouhodobé případy. Ptáček v kleci je někdy jediným potěšením, které má tělesně
postiţený člověk odkázaný na pobyt ve stále stejném pokoji. Pokud můţe zvířátko samostatně
krmit a čistit, má být podporován, aby tak činil“. První pouţití zvířat při léčbě pacientů v USA
je doloţeno rokem 1919. V nemocnici Sv. Elizabethy ve Washingtonu byli pouţiti především
psi, jako společníci ke hrám pro pacienty. Druhé známé pouţití terapie se realizovalo ve
spolupráci s Červeným kříţem ve 40. letech 20. století v New Yorku v sanatoriu pro zraněné
letce. Zde šlo také jen o pouţití psů, kteří úspěšně pomáhali udrţovat mysl rekonvalescentů a
odvádět jejich pozornost od vlastních zranění.
19
7.2 Oblasti působení zvířat na děti
Působení ţivých zvířat na děti je hned několik a to bez rozlišení, zda jde o psa, kočku, morče,
nebo třeba hada či snad dokonce rybičky. Všechna ţivá zvířata alespoň částečně působí na
člověka a tedy i dítě ve všech těchto oblastech. Jako základní můţeme pouţít dělení dle
(Petrů, G., Karásková, V., 2008) na tyto čtyři sloţky:
 psychická oblast
 sociální oblast
 zdravotní oblast
 emoční oblast
Oblast psychiky je ovlivněna různými vjemy podle druhu zvířete. Rozhodně se ale u všech
domestikovaných zvířat můţeme setkat se zaţitým pocitem určité psychické relaxace nejen
skrze přímé fyzické působení zvířete svou přítomností, ale také i pozorováním, nebo dokonce
i zprostředkovanou formou pomocí jeho obrazu. Nemusí jít vţdy jen o taktilní působení
přímé, ale můţe se také jednat o přebírání, nebo spíše sniţování rozloţením špatného
psychického rozpoloţení mezi člověka a zvíře.
V sociální oblasti splňuje vzniklé přátelství mezi člověkem a zvířetem mnoho kriterií pro
kvalitní sociální mikroskupinu. Zvláště osobitý přístup kaţdého z členů této skupiny a
speciální způsob komunikace mezi nimi vytvoří mnohdy pro okolí aţ nepochopitelný a určitě
unikátní vztah. Ten obsahuje mnoho prvků od ochranitelských a pečovatelských přes
zodpovědné aţ neohroţené projevy. Vţdy ale také krom těchto interních oblastí působí i na
oblast externích sociálních vztahů, například moţností a někdy i nutností poznat majitele
stejných zvířat při nejrůznějších návštěvách a procházkách.
Zdravotní oblast je dána povětšinou nutnou péčí o zvíře nebo jeho zdravý pohyb v pokud
moţno jeho přirozeném prostředí. Právě u dětí jde v mnoha případech o významné zlepšení
zdravotního stavu pomocí jeho pohybové aktivizace skrze společný pohyb a hry se zvířetem.
O to více důleţitý je právě v dnešní době, kdy nedostatek pohybu ovládá čím dál větší
mnoţství i dětské populace a virtuální svět je přímým soupeřem zdravého pohybu na čerstvém
vzduchu. Je třeba ale zmínit i přehnaně mnohdy zmiňované hledisko nehygieničnosti souţití
dítěte se zvířetem. Zde naopak docházím k logickému závěru, ţe základní dodrţování
20
hygienických návyků je souţitím se zvířaty posilováno, pokud není na počátku podceněno
nedůslednou výchovou.
Emoční oblast můţe být ovlivňována zvířaty ve dvou směrech. Prvními z nich jsou pozitivní
emoce, jako je láska, a negativními, jako je převáţně strach. Samozřejmě vyloučíme různé
druhy fobií přímým fyzický kontaktem s ţivotu nebezpečnými druhy zvířat, která ale běţně
v přírodě nepotkáme.
A i zde při bezpečných návštěvách v nejrůznějších zoologických zařízeních jde především o
ovlivňování jejich postojů k celé ţivé přírodě, snahu vzbudit jejich zájem o zvířata a lásku
k nim (zejména se to týká dětských návštěvníků), vzbudit jejich zájem o aktivní ochranu
ţivotního prostředí atd. (Anděrová, R., Macák, L., 1990)
7.3 Vyuţití dlouhodobého působení zvířat na děti
Vyuţití dlouhodobého působení zvířat na děti právě díky jejich kaţdodennímu
kontaktu během téměř všech táborových činností dochází prakticky okamţitě a automaticky.
Na úplném začátku tábora se děti nejprve seznamují se zvířaty ostatních dětí a zjišťují, co jsou
zač a čeho jsou schopny. Velice rychle ale ztratí jakékoliv zábrany díky převáţně
přirozenému vnímání zvířat ostatními členy sociální skupiny, kteří tu mají svá domácí zvířata.
Následná rychlost a plynulost sţití s velkým procentem všech zvířat je také ovlivňována
vzájemným působením všech členů sociální skupiny. Děti bez vlastních zvířat, které působí
také odlehčujícím a stále přirozenějším dojmem. Ke sţití se jednotlivců s úplně všemi zvířaty
prakticky nedochází. Dle mého názoru jsou důvody dány tím, ţe děti si následně přirozeně
vyberou a oblíbí některé konkrétní zvíře, či jeho pána více, neţ jiného. Nemyslím si, ţe
dochází k vyloţenému stranění se ostatním zvířatům. To také znamená, ţe děti nemají
k ţádným zvířatům negativní vztah. Jako velmi pozitivní musím také zhodnotit přirozenou
plynulost tohoto procesu, která vyplývá hlavně z pestrosti programu tábora samotného. Právě
chování zvířat v nejrůznějších běţně probíhajících situacích ve skupině seznamuje ostatní děti
se svými přirozenými projevy a chováním.
21
Vyuţití působením zvířat na děti můţeme rozdělit i jako pracovní programy zooterapie
vycházející z (Nerandţič, Z., 2006) následovně:
 AAA (Animal Assisted Activities) - činnosti za asistence zvířat
- pasivní
- aktivní
 AAT (Animal Asisted Therapy)
- terapie za pomoci zvířat
 AAE (Animal Assisted Education) - zvířaty asistované vzdělávání
Při průběhu tábora i krouţku jde převáţně o AAA aktivní formou, kdy veškeré činnosti
probíhají za účasti a starání se o zvířata. Ve chvíli, kdy se ale dítě o zvíře (své či druhých)
nestará, stejně na něj působí AAA tentokráte formou převáţně pasivní.
I přesto, ţe se na táboře a krouţku nevěnujeme cíleně a přímo AAT, jsme si s ostatními
kolegy a i některými rodiči jisti, ţe v určitém volnějším způsobu k ní také dochází právě
intenzitou a nutnou blízkostí zvířat k dětem zde. Konkrétně k postupnému odstraňování
různých fobií.
A jako poslední bych zmínil i aplikaci AAE jako motivace, tak i jako přímý zdroj vzdělávání
se o zvířatech jejich prostřednictvím. Právě praktická účast zvířat, jako „učebních
pomůcek“chceme-li, je pro děti téměř nezapomenutelnou záleţitostí a přitom ani netuší, ţe se
učí.
22
8. ZÁKONY A CHOVATELSTVÍ
8.1 Zákon na ochranu zvířat proti týrání
Týrání zvířat je jedno z těch více známých témat pro širší veřejnost, ale chovatelská
veřejnost tuto problematiku musí sledovat daleko podrobněji a pečlivěji. Zvláště, jde-li
v jejich případě přímo o způsob jejich obţivy, nebo mají-li vlastní chov zvířat a samozřejmě
by na tuto otázku neměli zapomínat ani samotní chovatelé, kterých se to také týká.
Ochrana zvířat je v současnosti zakotvena v řadě právních předpisů a lze ji rozdělit do
dvou oblastí, na tzv. přímou ochranu zvířat proti týrání, která zahrnuje ochranu zvířat
vymezenou předpisy zakazujícími a postihujícími vlastní týrání, a nepřímou ochranu zvířat
proti týrání, která zahrnuje ochranu zvířat vymezenou předpisy upravujícími zacházení se
zvířaty a postihujícími jejich porušování.
8.1.1 Přímá ochrana zvířat
Přímá ochrana zvířat proti týrání je obsaţena v těchto předpisech: zákon č. 246/1992
Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 75/1996 Sb.,
kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat, vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3
zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 311/1996 Sb., o chovu a vyuţití pokusných zvířat, vedení evidence, sloţení a
činnosti odborných komisí a rozsahu a způsobu zkoušek odborných znalostí nezbytných pro
osvědčení odborné způsobilosti (o chovu pokusných zvířat). Dále tuto problematiku upravuje
soubor veterinárních předpisů, kterými jsou zejména zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární
péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.
286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o
změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o
veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboţí, o veterinární
asanaci a o atestačním studiu a vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních poţadavcích na
ţivočišné produkty.
23
8.1.2 Nepřímá ochrana zvířat
Nepřímá ochrana zvířat proti týrání zahrnuje oblast zdraví zvířat, jejich výţivy,
šlechtění a plemenitby, úpravu jejich přepravy, myslivost, rybářství, předpisy související s
ochranou přírody a krajiny a další právní normy, které nepřímo upravují vztahy ke zvířatům.
Jsou to zejména tyto předpisy: zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o
krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí
zákon o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., vyhláška č. 124/2001 Sb., kterou se
stanoví poţadavky na odběr vzorků, principy metod laboratorního zkoušení krmiv,
doplňkových látek a premixů a způsob uchování vzorků, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a
plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, a o změně některých souvisejících zákonů
(plemenářský zákon), vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o
změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), vyhláška č. 33/2000 Sb., o
odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby
hospodářských zvířat, vyhláška č. 134/2001 Sb., o označování a evidenci skotu, ovcí a koz,
zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 1/2000 Sb.,
o přepravním řádu pro veřejnou dráţní nákladní dopravu, vyhláška č. 175/2000 Sb., o
přepravním řádu pro veřejnou dráţní a silniční osobní dopravu, zákon č. 111/1994 Sb., o
silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí
zákon o silniční dopravě, vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.
358/1999 Sb., vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech,
společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění
vyhlášky č. 15/1971 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti, zákon č. 102/1963 Sb., o
rybářství, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají
prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláška č. 40/1997 Sb.,
kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při pouţívání přípravků
na ochranu rostlin, vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických poţadavcích na stavby pro
24
zemědělství a nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a
pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem
zvířat.
K ostatním předpisům, které upravují ochranu zvířat, patří zejména zákon č. 40/1964
Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním
řízení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní
policii, ve znění pozdějších předpisů.
Ochrana zvířat v zájmovém chovu, v mezinárodní přepravě a ochrana hospodářských
zvířat je rovněţ zakotvena v mezinárodních smlouvách, které byly publikovány ve Sbírce
mezinárodních smluv pod čísly 19/2000 Sb. m. s., 20/2000 Sb. m. s. a 21/2001 Sb. m. s.
Je zde tedy patrné, ţe problematika chovu zvířat a zákonných norem a opatření
týkajících se ochrany zvířat je velmi obsáhlá a náročná. Pro běţného chovatele je potřebné
hlavně pouţívat zdravý rozum a při dalších specifických činnostech od přepravy dopravními
prostředky, přes výcviková zařízení, veterinární péči aţ po krmení vţdy dbát schválených
instrukcí a návodů, pokynů pověřených pracovníků patřičně vzdělaných, poučených a
zběhlých v oboru. Tím zamezíme, aby námi chovaná zvířata zbytečně strádala a trpěla.
8.2 Pojem pohoda zvířat
Pohodou zvířat rozumíme vyváţený stav, ve kterém je zvíře schopno se svými
vlastními silami bezproblémově vyrovnat s působením ţivotního prostředí.
Pojem „pohoda“ zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
pozdějších předpisů, opakovaně zmiňuje v řadě svých ustanovení. Stručně řečeno, všichni
chovatelé zvířat, resp. všechny subjekty, které mohou ovlivnit ţivotní podmínky zvířat, jsou
povinny zajišťovat jejich „pohodu“.
Sám pojem „pohoda“ však zákonem definován není, a proto je třeba přistoupit k
logickému výkladu a k výkladu reflektujícímu názory autorit z oblasti veterinární péče a
ochrany zvířat. V zahraniční i domácí literatuře je uţíván pojem „pohoda zvířat“ („animal
welfare“), a to zejména v souvislosti se způsoby, jak pohodu zvířat zajistit. Definici tohoto
klíčového pojmu v nich však nalezneme jen zřídkakdy.
25
V rámci České republiky je k získání definice tohoto pojmu vhodná konzultace s
odborníky z Ministerstva zemědělství České republiky. Zde je v souladu s § 20 odst. 1 zákona
č. 246/1992 Sb. a k plnění jeho úkolů zřízena Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále
ÚKOZ), jako odborný poradní orgán. Ústřední komise pro ochranu zvířat se skládá z několika
podvýborů. Pro nás je důleţitý zejména Výbor pro ochranu zvířat v zájmových chovech, kde
je zastoupen i ČSCH panem Ing. Bohumírem Mahelkou, CSc.
Následně se můţeme přiklonit k vhodné, jiţ výše uvedené, definici profesora
Univerzity v Cambridgi z oddělení klinické veterinární medicíny a odborníka na ochranu
zvířat a problematiku pohody zvířat Donalda M. Brooma, který „pohodu zvířat“ („animal
welfare“) definuje jako „vyváţený stav, ve kterém je zvíře schopno se vyrovnat svými
vlastními silami bezproblémově s působením ţivotního prostředí“.
Podrobněji se pohodou zvířat a jejím zajištěním zabývá (Večerková, E., a kol., 2001)
kde je uvedeno těchto pět základních podmínek k zajištění pohody zvířat.
 odstranění hladu a ţízně
 odstranění příčin nepohody
 odstranění příčin vzniku bolesti, zranění a nemoci
 vytvoření podmínek pro uskutečnění přirozeného chování
 odstranění příčin strachu a deprese.
Výtah z publikace se základními informacemi k jednotlivým podmínkám naleznete také na
stránkách: http://www.smocr.cz/data/files/poradna/pohoda.doc.
Názory na to, zda pohoda zvířete je či není zajištěna, se mohou lišit případ od případu,
a rozdílný bude názor laika, veterináře, chovatele hospodářských zvířat, kynologa, chovatele
ptactva atd. Dokonce velmi rozdílně můţe být tento pojem definován také mezi dětmi a jejich
rodiči. V tomto případě jsou hlavními ovlivňujícími faktory sociální a výchovné podmínky
konkrétní rodiny. Nejvíce patrné mohou být rozdíly v chápání tohoto pojmu v rozdílném
prostředí město-vesnice, byt-dům, ale častokráte stačí srovnání sousedské v jednom domě.
Autoritativním orgánem jsou zde pro potřeby vedení řízení dle zákona na ochranu zvířat proti
týrání Krajské veterinární správy (dále jen KVS), které doporučuji poţádat o stanovisko ke
kaţdému konkrétnímu případu (pokud moţno na základě podrobných a pečlivě
shromáţděných důkazů a podkladů). Ty budou následně prověřeny i osobním šetřením
příslušné KVS.
26
V řízení o přestupcích a správních deliktech je navíc správní orgán (obecní úřad obce s
rozšířenou působností, která řeší převáţnou většinou deliktů dle zákona na ochranu zvířat
proti týrání) povinen dle § 24a odst. 5 citovaného zákona vyţádat si stanovisko KVS, které je
pro rozhodnutí v dané konkrétní věci závazné.
Jelikoţ správní orgán nemá moţnost rozporovat případné nedostatečné nebo
nepřesvědčivé stanovisko KVS, je nutno dohlédnout na zajištění kvalitních a přesvědčivých
důkazů ve smyslu správního řádu, a zároveň je třeba po KVS vyţadovat stanoviska řádně
odůvodněná, z nichţ je zřejmé, na základě jakých důkazů své stanovisko KVS vyhotovila,
jakými úvahami byla vedena, jak jednotlivé důkazy vyhodnotila, jak se vypořádala s rozpory
mezi podklady nebo s námitkami účastníka řízení atd. Nemá-li stanovisko KVS odpovídající
náleţitosti, hrozí riziko zrušení rozhodnutí správního orgánu 1. stupně (obce) ze strany
odvolacího orgánu (kraje) nebo cestou správního soudnictví (jak se často děje).
Vrátím-li se k pojmu „pohoda“ zvířat, lze vyuţít i logického výkladu a výkladu
respektující společenský konsenzus a uznávané etické normy. Jistě nebude zajištěna pohoda
zvířete v případě, kdy je zvíře trvale uzavřeno v prostoru, který umoţňuje pouze jednu polohu
(stání hovězího dobytka v úzké kóji), pohoda nebude zajištěna ani zvířeti, které trpí
zlomeninami, popáleninami kůţe po trvalém kontaktu s vlastními exkrementy nebo strádá
omezeným pohybem (chov drůbeţe v malém uzavřeném prostoru), pohoda nebude zajištěna
ani pro zvíře, které je vystaveno intenzivnímu slunečnímu svitu nebo naopak chladu (ptactvo
v otevřené kleci bez moţnosti úkrytu, pes uzamčený v autě), které nemůţe roztáhnout křídla
(drůbeţ, okrasné ptactvo), které je krmeno nepřirozenou či nevhodnou potravou (hovězí
dobytek, ovce, psi, kočky atd.) nebo které je vystaveno hladu či nedostatku tekutin. Do určité
míry se lze řídit odhadem, jak by se v obdobné situaci cítil člověk (zda by ji pro sebe
povaţoval za přijatelnou), příp. jaké podmínky by měl kaţdý řádný chovatel svému zvířeti
zajistit.
V kaţdém případě se lze řídit shora zmíněnou definicí prof. Brooma a odbornou
veterinární literaturou a v konkrétních případech pak názorem Krajské veterinární správy
nebo soudního znalce z oboru zemědělství, odvětví veterinářství.
27
9. VLASTNÍ PROJEKT
9.1 Český svaz chovatelů
9.1.1 Historie a současnost
Chovatelství, tento pojem je na území našeho státu jiţ velmi dlouho a velmi známý.
Počátky chovatelství drobných zvířat se u nás datují od prvních desetiletí 19. století, z toho
výrazně více neţ 100 let dokonce i organizovaně. Jiţ v druhé polovině 19. století byly
prokazatelně zakládány prvé chovatelské spolky, které vedle celkově ochranářského přístupu
(vyjádření zájmu o přírodu a její ochranu) a dále i výrazně hospodářského významu sledovaly
i cíl sportovní, tj. dosaţení či přiblíţení se předpisem (standardem) daného cíle podoby
zvířete. Z pramenů, které jsou k dispozici, je jednoznačně prokázáno zaloţení chovatelského
spolku jiţ v roce 1876 v Roudnici nad Labem, téměř neuvěřitelné je, ţe tento spolek po celou
dobu, tedy plných 133 let nepřerušil svou činnost, čehoţ dokladem je, ţe na kaţdoroční
celostátní výstavě se svými zvířaty chlubí několik členů ZO Roudnice nad Labem (pan hrabě
Lobkowizc by na vás mohl být právem hrdý, ten totiţ podpořil činnost tohoto spolku
darováním pozemků pro zaloţení chovatelské farmy jiţ v roce 1930). Dále můţeme jmenovat
Mělník v roce 1897 a snad nejznámějším se stal Sportovní klub pěstitelů holubů pro Prahu a
okolí, jehoţ “křestní list“ byl vystaven v roce 1903.
Je nesporné, ţe jednou ze základních snah těchto organizací vedle jiţ zmíněných
„přírodně ochranářských iniciativ (zdůrazňuji, ţe tento termín je míněn výhradně v kladném
smyslu na rozdíl od současných mnohdy „pseudoochranářských“ aktivit) bylo zušlechtění,
dnes bychom řekli zlepšení ekonomiky chovu drůbeţe, králíků, koz a ovcí a dalších, tj.
získání většího mnoţství a levnějšího masa, vajec, peří či koţek. Vedle toho však získávaly na
významu i zmíněné sportovní hodnoty. Tyto snahy vedly k postupné snaze po zpočátku
alespoň regionálním, později celostátnímu zastřešení jednotlivých chovatelských aktivit. Byly
to postupně Ústředí drůbeţnických společností, Ústředí českých králíkářů či Svaz spolků
holubářských, Ústřední drůbeţnická společnost, Ústřední svaz spolků chovatelů poštovních
holubů, Klub pěstitelů exotického ptactva, Svaz spolků pro chov ušlechtilého kanára
v Československu či Československá kynologická unie. Všechny tyto organizace skutečně
existovaly jiţ v době první republiky mezi dvěma válkami.
Proto moţno říci, ţe tyto společnosti byly organizačními předchůdci v roce 1931
zaloţenému Zemskému svazu chovatelů drobného zvířectva, který lze fakticky povaţovat za
skutečného předchůdce naší organizace. Činnost „Zemského svazu“ byla pochopitelně
28
narušena, lépe řečeno záměrně likvidována v létech 2. světové války. V těchto snahách byl
spatřován odpor českého obyvatelstva vůči okupačnímu stavu vyjádřený pouze „neškodným
sdruţováním chovatelů“. Snaha českých chovatelů po obnově společné organizace byla po
válce završena v prosinci 1946, kdy vzniká Jednota chovatelů hospodářského zvířectva, na
jejímţ základě po různých organizačních změnách se v říjnu 1957 zformoval Československý
svaz chovatelů drobného zvířectva zahrnující tehdy chovatele králíků, holubů, drůbeţe, koz,
koţešinových zvířat, psů, cizokrajného ptactva, kanárů a laboratorních zvířat (vše
v terminologii tehdy pouţívané).
V roce 1958 bylo při třístupňovém systému řízení Svazu registrováno v 782 místních,
132 okresních a 13 krajských organizacích více neţ 26.000 členů. Koncem roku 1959 byli do
Svazu chovatelů převedeni ze Svazarmu chovatelé poštovních holubů.
Pokud jde o členskou základnu, bylo dosaţeno vrcholu v 70. létech, kdy počet ZO se
blíţil 2.500 a členská základna kulminovala i nad 100.000 lidí. Tento stav se drţel do počátku
90. let, kdy z důvodů, které uvedu později, došlo k postupnému poměrně výraznému poklesu
členské základny.
Pokud jsme u faktografického hodnocení, je nutné uvést, ţe v roce 1969 došlo na
základě přijetí ústavního zákona o československé federaci k rozdělení Československého
svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva na dva samostatné svazy, a sice
Slovenský sväz drobnochovateľov a Český svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva
(ČSCHDHZ). V té době oba svazy sdruţovaly stále více neţ 100.000 členů v celkem 12
odbornostech, a sice chovatelů králíků, drůbeţe, holubů, koz, poštovních holubů, ovcí,
cizokrajného ptactva, kanárů, akvarijních rybek, koček, psů a ochránců přírody. Následně
v roce 1975 byl tento akt dokonán ustavením Federálního výboru chovatelských Svazů, který
byl sloţen z vrcholných představitelů obou svazů. Scházel se většinou 2x do roka, jeho
význam byl koordinační, více však plnil společenské úlohy.
Důleţitá, leč v podstatě maličkost se odehrála v březnu 1980, kdy došlo ke změně,
respektive k úpravě názvu ČSCHDHZ na Český svaz chovatelů (dále jen ČSCH). Maličkost,
která byla v té době přijata asi nevědomky, ale dnes nám jí řada chovatelských svazů velkých
hospodářských zvířat dost závidí, prostě proto, ţe více vystihuje podstatu.
Nejvýraznější změnu za posledních 52 let lze však vázat k roku 1989. Je to
pochopitelné, neboť nastala zásadní změna podmínek pro fungování společnosti jako celku.
Jednoznačnou předností, převaţující všechny následně uváděné nedostatky, je získání
svobody jak lidské, tak i chovatelské. Moţnost vyjet na kteroukoliv výstavu, navštívit
chovatele v Holandsku, Německu či Rakousku, byla do té doby nepředstavitelná. Skutečností
29
však zůstává, ţe stále platné celní a především veterinární předpisy moţnost těchto kontaktů
dost komplikovaly. Další nevýhodou pro nově uzavíraná chovatelská přátelství byla
skutečnost finanční nerovnoměrnosti, která dnes jiţ pomalu mizí.
Nedostatky, chyby, nepochopení či jak lépe formulovat tento stav byla neochota
pochopení tehdejších „taky chovatelů“, ţe začínají provozovat zálibu, hobby, kterému budou
muset něco obětovat a ne jako dříve tato činnost bude představovat určitý, byť nepatrný zisk.
Další sloţitostí bylo zjištění, ţe krmení lze koupit i v lepší kvalitě prakticky kdekoliv a ţe
proto není nutné být registrovaným členem chovatelské organizace. To způsobilo velice
výrazný odliv členů, kteří byli ve svazu ze zištných důvodů, mnohdy přiléhavě nazývaných
„krmiváři. A třetí zásadní fakt byly odstředivé snahy směřující k ustavení samostatných
regionálních, či dle odborností členěných skupin. Aţ nyní pomalu utichají snahy zdůrazňovat
výhody toho či onoho organizačního uspořádání. Paradoxně právě chovatelé v západní
Evropě naši jednotnost velice oceňují a mnohdy by se dalo říci, ţe nám ji aţ závidí.
Mnoho odchodů lze i pochopit, protoţe spojení, či sdruţení v jedné organizaci byla
násilná a nepřinášelo dostatečné uspokojení pro určitou odbornost. Tak postupně odpadli
chovatelé akvarijních rybek a terarijních zvířat, kteří jsou dnes sdruţení v mnoha klubech.
Potěšitelné je, ţe skupina, která je organizována v ČSCH, zde nehraje druhé housle a ţe se
tyto skupiny nerozešly ve zlém. Naopak velmi úzce spolupracují, a to i na mezinárodní
úrovni. Následovali chovatelé psů tzv. společenských plemen, kteří se následně
sdruţili v Českomoravské kynologické unii. Zde rozchod nebyl jiţ tak bezproblémový, neboť
bylo sloţitě dosahováno dohody za předávané podklady a náhrady za sluţby dříve
vykonávané. Další významná odbornost, která opustila řady ČSCH, byli chovatelé koz a ovcí.
Jedná se o hospodářsky vyuţívaný druh, který je ekonomicky zajímavý, byť s časovými
výkyvy. Zde z našeho pohledu, resp. pohledu vedení Svazu mrzí forma a rychlost tohoto
řešení. Poslední rozlučkou, která je ještě v ţivé paměti je rok 2004, kdy vedení chovatelů
poštovních holubů vyvedlo tuto odbornost mimo ČSCH. Navíc vznikl problém, kdy mnoho
řadových členů ČSCH bylo aktivních i v dalších odbornostech, např. chovali drůbeţ, králíky,
a najednou museli řešit členství ve dvou svazech.
Po tomto výčtu odchodů celých skupin chovatelů, a snad i částečném zdůvodnění,
bude pochopitelný i vývoj členské základny. Jestliţe ještě v 80. létech se počet členů blíţil
100.000, v roce 1994 to bylo jiţ 40.000, v roce 2000 jsme vykazovali stav 27.000 členů a
v současné době je to necelých 18.000 členů.
Pro představu doplním současné počty chovatelů dle jednotlivých odborností.
Nejsilnější skupina provozuje chov králíků (cca 5.300 členů), následováni chovateli drůbeţe,
30
kterých je asi 4.600, dále holubáři se stavem cca 3.300 členů a chovatelé okrasného ptactva
s členskou základnou mírně nad 2.000 chovatelů. Dále odbornosti poštovních holubů cca 300
členů, koček 1500 členů, psů cca 700 členů, koz cca 300 členů, ovcí cca 300 členů, akvaristůteraristů cca 300 členů. Ţe úspěšnost nezávisí na počtu členů, dokazují např. chovatelé
zpěvných kanárů, kteří svým stavem necelých 300 členů, jsou velmi aktivní a zprůměrujemeli počet chovatelů na počet obyvatel země, jsme v tomto ukazateli nejlepší v Evropě.
Chovatelé koţešinových zvířat proţívají těţké období. Mnoho ochranářských spolků brojí
proti tomuto chovu, mnohdy s absolutní neznalostí základních technologických poţadavků,
takţe z dříve mnohdy lukrativní činnosti se stal také pouze hobby-chov. Naopak chovatelskou
skupinou, která v posledním období silně boduje, jsou chovatelé drobných hlodavců. První
specializovaná organizace chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců byla zaloţena po EV
konané v roce 1998 v Brně. V rámci ČSCH se tito chovatelé sdruţili aţ v roce 2006 a dnešní
stav více neţ 400 organizovaných chovatelů není zdaleka konečným stavem. Jedná se hlavně
z prostorových, bytových a dalších důvodů o náhradu klasických chovů ostatních zvířat, takţe
si zaslouţí naši plnou podporu.
Tak výrazný pokles členské základny, byť je hodnověrně zdůvodněn, jistě nijak
nepotěší. Určitou útěchou můţe být skutečnost, ţe přes pětinásobný pokles členů se nijak
výrazně nezmírnila jejich aktivita, měřeno poměrem k počtu výstav konaných kaţdý rok. Z
dřívější 100.000 členské základy se jejich počet blíţil 2.500, dnešních 1.600 i přes veterinární
problémy je velmi uspokojivý a dokazuje, ţe členskou základnu tvoří především skuteční a
nadšení chovatelé.
Domnívám se, ţe v této chvíli je úbytek členské základny především přirozený, tzn.,
ţe více lidí zemře, nebo prostě ze zdravotních důvodů chovu zanechá, neţ těch, kteří začnou.
Právě a nejen proto je dnes naším prvořadým úkolem snaţit se přesvědčit mladé, ţe
přes sloţitosti, které chov zvířat přináší, je to záliba jednoznačně ušlechtilá. O této skutečnosti
se v rámci ČSCH snaţí mladé přesvědčit především Ústřední komise pro práci s mládeţí,
která pravidelně od roku 1968 pořádá tzv. Národní setkání mladých chovatelů, jejichţ
základem je soutěţní klání mladých chovatelů v jednotlivých odbornostech. Je velice
zajímavé prolistovat doklady o této soutěţi a přesvědčit se, ţe mnoho dnes významných
funkcionářů, posuzovatelů, veterinářů či vědeckých pracovníků se v 60. či 70. létech
zúčastnilo a umístnilo na různých místech.
Informace převzaty z projevu předsedy ČSCH Jaroslava Kratochvíla na valné hromadě
z roku 2007 prezentované v časopise Chovatel 2/2008 a broţurou Fakta 2008.
31
9.1.2 Orgány Českého svazu chovatelů zabývající se mládeţí
O mládeţ se stará Český svaz chovatelů na několika úrovních:
 Celostátní konference pracovníků s mládeţí (někdy se pouţívá označení aktiv
pracovníků s mládeţí z důvodů, ţe se zde sejdou jen okresy aktivní v práci s mládeţí),
 Ústřední komise pro práci s mládeţí Českého svazu chovatelů (dále jen ÚKPM
ČSCH),
 oblastní komise pro práci s mládeţí
 zkušební komise jednotlivých soutěţních odborností
Celostátní konference pracovníků s mládeţí při ČSCH je svolávána jednou ročně vţdy při
příleţitosti konání celostátního/mezinárodního kola Olympiády mladých chovatelů (dále jen
CK/MK OMCH), která se do roku 2009 nazývala Soutěţí chovatelské dovednosti mládeţe
(SCHDM). Jsou na něj pozváni delegovaní zástupci okresních organizací, činovnici orgánu
ČSCH, stávající členové ÚKPM a další spolupracovníci zabývající se chovatelstvím a prací
s volným časem dětí a mládeţe.
Ústřední komise pro práci s mládeţí je jednou ze základních sloţek ČSCH, která je volena
celostátní konferencí pracovníků s dětmi a mládeţí ČSCH. Volební období je pětileté. Má 10
členů, z toho 3 jsou členové revizní komise. Ze zvolených členů ÚKPM se ihned interně volí i
předseda a místopředseda, kteří jsou bez odkladů na pokračující konferenci představeni.
Oblastní komise pro práci s mládeţí jsou základní komise, které se v jednotlivých okresech
starají o rozvoj chovatelské mládeţe. Jsou ustanoveny okresními organizacemi, zpravidla jsou
členy jednotliví zástupci základních organizací v daném okrese nebo oblasti. Převáţně těch
organizací, které mají mladé chovatele a vyvíjí s nimi činnost směřující k vystavování,
budování a rozvoji chovu a prohlubování chovatelských znalostí a dovedností. Koordinují a
připravují mladé chovatele na výstavy, soutěţe a návštěvy u chovatelských odborníků v okolí
a případně další zábavné volnočasové a chovatelské akce.
V případě potřeby mohou také krajská sdruţení ČSCH ustavit svou komisi mládeţe.
32
Zkušební komise (na CK/MK OMCH) jednotlivých soutěţních odborností jsou tříčlenné.
Jeden člen je vţdy delegovaný zástupce Ústřední odborné komise (ÚOK) dané odbornosti
(koček, králíků, holubů atd.), který je garantem a má za úkol zajistit a připravit kvalitní a
přiměřené testové otázky a „poznávačku“ pro svou odbornost. Další dva členové jsou
navoleni s přihlédnutím k jejich chovatelským zkušenostem v dané odbornosti z členů ÚKPM
a mají zajistit hladký a bezproblémový průběh soutěţení v dané odbornosti.
9.1.3 Cíle a úkoly Ústřední komise pro práci s mládeţí
Mezi cíle a úkoly komise do dalších let bylo stanoveno připomínkování a upravení
stávajících Stanov ČSCH, kde prakticky není ţádná oficielní zmínka o mladých chovatelích o
potřebnosti svazu vychovávat je a věnovat se činnosti s nimi. S tím souvisí i přepracování
stávajícího materiálu Doporučené zásady pro práci s mládeţí a vytvoření nového koncepčního
a dlouhodobějšího programu jako Zásady pro práci s mládeţí a jejich rozšíření a prosazování
uvnitř svazu. Dále pokračovat v prezentaci svazu jako organizace zabývající se
volnočasovými aktivitami dětí a mládeţe a pokusit se zajistit vhodnější moţnost financování
této činnosti pro všechny úrovně chovatelství. A nesmím zapomenout uvést ani udrţení a
propagování stávajících korespondenčních soutěţí spolupořádaných s různými odbornými
chovatelskými časopisy. Do příštího roku zajistit přípravu a hladký průběh dalšího CK
OMCH a vytvoření předběţného itineráře této akce alespoň na dobu dvou let.
9.1.4 Roční rámcový program akcí pro mladé chovatele v Praze a
České republice
Chovatelský rok pro děti a mládeţ je brán stejně jako tradiční školní rok, začíná v září
a vrcholí koncem prázdnin v srpnu. Je to dáno organizačními důvody jak různých pracovně se
podílejících svazových komisí, tak hlavně dětí samotných, které mají také své školní
povinnosti a i těm je třeba se pokud moţno přizpůsobit. Na základě svých získaných
zkušeností během mého mnohaletého působení uvnitř svazu na různých pozicích, jsem
připravil následující koncepci programu a podílel se na její realizaci:
33
Krouţek mladých chovatelů při ZO Braník, Praha 4, pravidelně kaţdé pondělí a čtvrtek
Sen zvířat, největší umisťovací výstava zvířat z útulků, Praha- Vinoř 20. 9. 2008
Celostátní výstava drobného zvířectva na Výstavišti v Letňanech v Praze, 21. -23. 10. 2008
Účast při přípravě a konání MVK Praha 2009 v Kongresovém centru 14. -15. 2. 2009
Finále Chovatelské olympiády dětí a mládeţe v Praze, Ústředí ČSCH Kobylisy, 16. 4. 2009
Celopraţská výstava mladých chovatelů, Praha- Dubeč 20. - 21. 6. 2009
26. ročník letního stanového chovatelského tábora, Rumburk 19. 7. – 8. 8. 2009
Mezinárodní kolo SCHDM ve Ţďáru nad Sázavou 19. – 23. 8. 2009
Jednotlivých akcí se mohou a také účastní i mladí chovatelé z různých částí republiky.
9.2 Krouţek mladých chovatelů při Základní organizaci Braník-Praha 4
V roce 2005 v Praze neexistoval ţádný chovatelský krouţek, který by se
organizovaně zabýval profesionální chovatelskou činností anebo k ní vedl. Přitom chovatelské
krouţky při dalších organizacích byly obsahově velice omezené a různou měrou se potýkaly
s nedobrou kvalitou pedagogů, kteří prostě tento obor dělat museli. Tuto palčivou skutečnost
bylo třeba rychle změnit uţ z toho důvodu, ţe mnoţství organizací na území Prahy se díky
úbytku členů prakticky rozpadalo. V nedaleké budoucnosti by se tak jistě stalo, ţe znalosti,
které naši starší a zkušenější chovatelé mají, by se vytratili s ukončením jejich aktivit. Tento
problém bohuţel není jen v Praze, ale v celé ČR a potýká se s ním i mnoho jiných organizací.
Pod MěV Praha dnes působí 12 základních organizací. Z nich jiţ dvě organizace mají krouţky
mladých chovatelů. První je Braník a druhou Dubeč a některé další organizace mají alespoň
pár mladých chovatelů a pomalu se snaţí také aktivizovat.
Naše nabídka pro děti a mládeţ je velice široká díky dobrému zázemí Branické
základní organizace. V rámci krouţku mohou členové chovat v samostatných voliérách a
klecích různá zvířata od slepic a králíků aţ po morčata a papoušky. A co se nám do voliéry
34
nevejde, na to se chodíme podívat jinam. Pravidelně navštěvujeme nedaleký spřátelený
Jezdecký klub Epona Praha, kde si děti mohou vyzkoušet jaké to je sedět v sedle opravdového
koně. Zde se také dozvídají zajímavé věci o těchto krásných zvířatech a mohou si i vyzkoušet
jak se o takové velké zvíře je třeba starat. Dále navštěvujeme společně ZOO Praha a
pozorujeme ostatní zvířata, která bychom jinde uţ vidět nemuseli. Samozřejmě prioritou je
společná starost o naše zvířata. Sledování odchovu nových mladých jedinců, jejich přírůstků
hmotnosti a vývoje a i přípravu kvalitních zvířat na výstavy, jako vyvrcholení chovatelské
snahy.
Příleţitostné absolvování návštěvy u zkušenějších chovatelů spolu s besedami
zpestřuje dalším způsobem činnost. Jako jeden z průběţných programů mladých chovatelů na
krouţku je i promýšlení příprav spolu s realizací zvoleného pozorování na svém vybraném
zvířeti a následné zpracování pozorování do písemné podoby. Dětí na krouţku není mnoho
(nejvýše 10) a uţ vůbec není moţné se vţdy sejít v plném počtu, ale děti chovají zvířata i
doma a tak nejčastější pozorování probíhají právě tam.
9.3 Chovatelská olympiáda dětí a mládeţe v Praze
Tato soutěţ je v Praze v chovatelské sezóně 2008/2009 teprve třetím rokem, tudíţ by
se dalo říci velice krátkou dobu. Její koncepce ale byla odvozena od celostátní formy soutěţe
dřívějšího SCHDM a konání okresních/oblastních postupových kol na území Prahy
v minulosti. A to jen s několika drobnými změnami, které však bylo třeba odlišit také i jiným
názvem niţší a částečně trochu odlišné formy soutěţe. Jako jeden z paradoxů, leč ryze
praktických, se nyní ukázala prozíravost této změny názvu opětovným převzetím zpět do
celostátního měřítka. Původně jsme vycházeli z historických pramenů, ale současně jsme
chtěli dodat náleţitou váţnost a prestiţ tradiční soutěţi. Prosadit se na základních a středních
školách, a dalších místech, kde jsme měli v úmyslu hledat nové mladé chovatele, prakticky
nešlo bez mediálně vhodnějšího a obecně známějšího názvu. Chovatelská olympiáda byl ten
pravý název a přidáním specifikace, ţe jde o soutěţ dětí a mládeţe byl v tu dobu ten pravý
hlavně svou jednoduchou identifikací. Vniklo tak brzy zvučné a i relativně rychle zaţité
označení Chovatelská olympiáda, respektive Chovatelská olympiáda dětí a mládeţe (zkráceně
CHODM).
Cílem soutěţe je v první řadě nalézt v Praze děti, které mají kladný vztah ke zvířatům,
přírodě a chovatelství vůbec. Dále pak u dětí a mládeţe tento kladný vztah prohlubovat spolu
35
se zájmem o rozvoj dovedností a znalostí v chovatelství a pomáhat jim i prostřednictvím
krouţků mladých chovatelů v dalším odborném rozvoji. Těmito dosaţenými znalostmi pak
reprezentovat Prahu a ČSCH na dalších soutěţích a výstavách republikového i mezinárodního
charakteru. Aby bylo moţné alespoň částečně srovnat na úrovni Prahy chovatelské znalosti a
dovednosti a bylo moţno vyhlásit absolutní pořadí v jednotlivých odbornostech a i celkově
napříč všemi odbornostmi s určitým stupněm validity, museli jsme k stávajícímu
okresnímu/oblastnímu kolu dodat sjednocující prvek. Tímto prvkem bylo přidání navíc 25
obecných otázek procházející poměrově všechny chovatelské odbornosti, spolu i s odborností
chovatelů koní, která není ani v rámci ČSCH vůbec sdruţena. Také bylo navýšeno mnoţství
odborných otázek pro kaţdou soutěţní odbornost z 25 na 50, aby bylo lépe dosaţeno efektu
důkladnější přípravy pro postupující na vyšší stupeň soutěţe. Byla prozatím zachována i
obhajoba písemné práce, i kdyţ je pro průběh soutěţe časově nejnáročnější. Oproti
původnímu maximálnímu moţnému zisku 150bodů v celostátním/mezinárodním kole tak
můţe soutěţící v Praze dosáhnout v soutěţi o absolutního vítěze Prahy aţ 200bodů. To je opět
zjednodušení při celkovém vyhodnocení z důvodů většího rozptylu bodů mezi celkově
nejlepšími účastníky napříč všemi zúčastněnými odbornostmi. A díky tomu, ţe
z okresního/oblastního kola dále postupují vítězové z jednotlivých odborností ve dvou
věkových kategoriích pouze se svými znalostmi a jiţ hotovou písemnou prací a nikoliv
s předešlým bodovým ziskem, nemá tato změna ţádný negativní vliv na vyšší stupeň soutěţe.
9.3.1 Třídní a školní kola Chovatelské olympiády dětí a mládeţe
Konání těchto kol je jen doporučeno z naší strany, spíše jako vodítko pro učitele ke
zjištění úrovně znalostí ţáků a potencionálních soutěţících v jednotlivých třídách a celé škole.
A navíc je v informacích pro učitele výslovně doporučeno dále pracovat hlavně s dětmi, které
mají o soutěţ a chovatelství zájem i přesto, ţe nemuseli v celkových výsledcích třídních a
školních kol excelovat na prvních místech. Je to v zásadě z praktického důvodu. Protoţe dítě,
které sice znalosti momentálně má, ale neprojevuje zájem o jejich další rozvíjení, bude
v budoucnosti velice pravděpodobně předstiţeno dítětem, které naopak zájem v této oblasti
projevuje. Znalosti i zájem se projeví hlavně kvalitním zpracováním písemné práce a jejím
včasným doručením k nám, coţ je podmínka pro postup na celopraţské finále.
Způsob prezentace Chovatelské olympiády v Praze je prováděn hlavně pomocí
internetu a formou odeslání mailů obsahující dva různé testy (třídní a školní) spolu
36
s propozicemi pro soutěţící jak psát písemnou práci, a informativním dopisem pro učitele.
Tuto prezentaci zajišťuje pro veškeré základní a střední školy a další instituce spadající pod
odbor školství, mládeţe a tělovýchovy právě tento odbor Magistrátu hlavního města Prahy.
Toto je neocenitelná podpora z jejich strany a my jsme za ni vděčni. Samozřejmě jako vţdy a
všude záleţí, ke komu se informace v mailu dostane a jak s ní naloţí, coţ zde nehodlám a ani
si netroufám hodnotit. Kaţdopádně existuje jiţ několik institucí od základních škol, přes
DDM aţ po gymnázia, která s námi spolupracují a své zástupce na tuto soutěţ pravidelně
vysílají.
9.3.2 Celopraţské finále Chovatelské olympiády dětí a mládeţe
Je prakticky takové jednodenní, respektive dopolední soutěţní vyvrcholení podobné
celostátnímu/mezinárodnímu kolu. Skládá se z jiţ zmíněného testu v odborných
znalostech konkrétní jedné odbornosti (50otázek), testu všeobecných znalostí (25 otázek) a
poznávačce (25 zvířat) opět v konkrétní jedné odbornosti. Testové otázky mají vţdy tři moţné
odpovědi: a, b, c, vţdy jen s jednou správnou odpovědí ohodnocenou jedním bodem. To vše
je doplněno aritmetickým průměrem hodnocení tříčlennou komisí, prvně samotné doručené
soutěţní písemné práce a následně její obhajoby a doplňujících znalostí k jejímu tématu.
V hodnocení písemné práce se cení hlavně její odborná část, respektive její chovatelský
přínos
prováděným
pozorováním
konkrétního
jednoho
druhu
zvířat
stejně
jako
v celostátním/mezinárodním kole Olympiády mladých chovatelů a je podrobně popsána spolu
s hodnocením obhajoby a poznávačky právě v kapitole 9.8.2. níţe.
Motivací a odměnou pro všechny soutěţící jsou poháry pro absolutní vítěze a diplomy
spolu s hodnotnými cenami od různých sponzorů pro všechny účastníky finále. Získávání cen
od sponzorů je nesporně daleko jednodušší díky jednoduššímu, známějšímu a hlavně obecně
srozumitelnějšímu názvu soutěţe, coţ mě vedlo i k návrhu na změny názvu v celostátním
měřítku. Nejednou jsme byly informování, ţe právě dobré umístění z celopraţského finále
Chovatelské olympiády mělo pozitivní vliv při přijímacím řízení na střední školy. Toto nás
velmi těší a povaţujeme to za další ocenění nejen snahy a píle soutěţících v boji o co nejlepší
umístění, ale i ocenění nás jako pořadatele. Správný směr a výsledky jsou také patrné při
následné účasti postupujících na celostátním/mezinárodním kole Olympiády mladých
chovatelů, kde reprezentace Prahy má tendenčně stále se zlepšující výsledky jak v hodnocení
jednotlivců, tak v hodnocení okresů i přes nevelké mnoţství soutěţících. Samotného finále se
37
kaţdým rokem zúčastňuje stále více soutěţících. V posledním roce téměř dvě desítky. To se
blíţí našim představám a i organizačním moţnostem se stávajícím nastavením pravidel.
9.4 Celostátní výstava drobného zvířectva, Praha – Letňany
Na této mimořádné a speciální celostátní akci velkého významu pořádané ústředím
ČSCH jen jednou za několik let je účast pro mladé chovatele moţná nejen v tradičních rolích
řadových vystavovatelů, ale také jako představitelů a reprezentantů chovatelství pro
neorganizované děti z řad návštěvníků. V rámci výstavy a během celého jejího konání byla
jedním z oficiálních spoluorganizátorů doprovodného programu také ÚKPM se svou
interaktivní expozicí představující ČSCH jako organizaci sdruţující mladé chovatele a
věnující se volnému času dětí a mládeţe. Během všech výstavních dnů probíhala v prostoru
expozice prezentace jiţ konaných celostátních a mezinárodních kol Olympiády mladých
chovatelů, chovatelských táborů, chovatelských krouţků, různých prací a pozorování mladých
chovatelů a také přímo drobné soutěţe s chovatelkou tématikou. Jako průvodci a prostřednící
v expozici nepůsobili jen členové ÚKPM a další zkušení chovatelé, ale hlavně samotní mladí
chovatelé. Svou aktivitou se zapojili zejména mladí chovatelé z okresu Mladá Boleslav,
Praha, Ţďár nad Sázavou a mnozí další úspěšní soutěţící z posledních let konání celostátních
a mezinárodních kol Olympiády mladých chovatelů. Právě jejich aktivní účastí a zapojením se
při pořádání soutěţí pro dětské návštěvníky přiblíţili a podnítili děti k daleko otevřenější
komunikaci a celkové spolupráci. Rychleji a samozřejmě i aktivněji se děti zapojovali i do
různých chovatelských přednášek, debat a výsledky byly daleko lepší jak do chovatelského
záběru, tak atraktivity. Přece jenom, mladí chovatelé jsou se svými vrstevníky v mnohem
rovnocennějším komunikačním postavení neţ dospělí.
Zpětně můţeme zhodnotit, ţe se prezentace práce ÚKPM a samotných mladých
chovatelů na celostátní výstavě velmi zdařila, za coţ bylo komisi i všem zúčastněným
poděkováno. A protoţe se jednalo o prvotní záleţitost pořádanou takto organizovaně ze strany
komise, bylo následně na základě dobrých výsledků do budoucna ze strany ČSCH komisi
navrţeno, aby se podobnou formou účastnila a podílela na doprovodném programu na všech
větších akcí podobného významu. Akcí podobného rozsahu je v ČR během roku hned
několik, rád bych zmínil alespoň mezinárodní výstavu Exota Olomouc, Českou výstavu
drobného zvířectva v Litoměřicích, Celostátní výstavu mláďat králíků a drůbeţe a výstavu
Náš chovatel oboje v Lysé nad Labem.
38
Chovatelských akcí je samozřejmě během roku mnoho a bylo by třeba jich obsáhnout
pokud moţno co nejvíce. V současné době není v moţnostech členů komise pomoci svou
přímou přítomností na všech akcích. Komise uvaţuje do budoucna o přípravě
dlouhodobějšího a cíleného plánu pro celou Českou republiku se zapojením a instruováním
krajských a okresních komisí pro práci s mládeţí. Smyslem budoucí celorepublikové
koncepce bude funkčnost a samostatnost oblastních komisí, aby jejich činnost nemusela
ÚKPM úplně nahrazovat, protoţe to není jejím úkolem. Zvláště pak v oblastech, kde cílené
práci s mládeţí věnují minimum pozornosti.
9.5 Mezinárodní výstava koček, Kongresové centrum Praha
Tato jiţ tradiční chovatelská akce pořádaná ZO chovatelů koček Praha 8/9 je pro
mladé chovatele jen doplňkovým zpestřením celé chovatelské sezóny. Ti, kteří se věnují
chovu koček, zde mohou bojovat o tradiční tituly ve všech obvyklých výstavních kategoriích
se svými zvířaty. Současně se ale automaticky účastní i zde tradičně vyhlašované speciální
soutěţe o Nejlepší zvíře mladého chovatele. Cenami a poháry pro tuto soutěţ i zde pomáhá
velkou měrou časopis Planeta zvířat, coţ je náš hlavní partner. Samozřejmě je zde příleţitost
poznat nové a zajímavé věci i pro ostatní mladé chovatele uţ při samotné návštěvě. Nebo
moţnost dokonce i pomoci s přípravou a průběhem výstavy, která je odměněna volným
vystavením jednoho zvířete na dalším ročníku výstavy v hodnotě několika set korun.
Obzvláště zajímavou a cennou zkušeností můţe být pro starší 15let takzvané „stewardování“
zvířat při posuzování.
Existují dva hlavní důvody uvedení této výstavy do programu volnočasových aktivit a
jejímu alespoň okrajovému směřování na mladé chovatele. Prvním je záměr rozšíření obzorů
pro chovatele jiných odborností a druhým je současné pokrytí další skupiny mladých
chovatelů, tentokráte chovatelů koček. Coţ v obou případech splnilo účel a mnoho mladých
chovatelů i z jiných koutů republiky bylo překvapeno rozdíly při výstavách koček a výstavách
dalších druhů zvířat.
39
9.6 Celopraţská výstava zvířat mladých chovatelů, Praha – Dubeč
Program výstavy jako takové je rozloţen do tří dnů s moţností vyuţití navíc i
praktického, výstavě předcházejícího čtvrtku, coţ se dá povaţovat za případný nevýstavní
čtvrtý den. Protoţe počínaje čtvrtkem dopoledne a pátečním ránem konče je třeba na výstavu
doručit všechna vystavovaná zvířata. Program dále pokračuje pátečním dopoledním
posouzením vystavovaných zvířat profesionálními posuzovateli za moţné účasti dětí a
mládeţe formou třídních výletů z různých základních a středních škol celé Prahy. Po poledni
následuje slavnostní zahájení za účasti pozvaných zástupců sponzorů a dalších významných
hostů. Program je od pátečního odpoledne doplněn o další atrakce pro děti od skákacích
trampolín, přes soutěţe v malování obrázků zvířat aţ po ukázky králičího hopu s moţností si
trasu s králičími závodníky dokonce i vyzkoušet. Celá akce končí v neděli odpoledne, kdy si
zvířata vyzvednou jejich majitelé. Vstupné je pro všechny děti zdarma a pro dospělé
návštěvníky symbolických 20,-Kč.
Cíle výstavy jsou pozitivně působit na mladé chovatele nejen z čistě chovatelského
hlediska. Ale konkrétně také na jednotlivé sloţky jejich osobnostního, sociálního a morálního
rozvoje. Zvláště pozitivně můţe působit pro sociální rozvoj mladých chovatelů seznamování
se s vrstevníky, kteří mají stejné nebo podobné záliby a společné informování se o podobných
problémech a jejich následné řešení. Přičemţ právě na takovýchto výstavách je ideální
prostředí k rozvoji těchto tematických okruhů sociálního rozvoje: poznávání lidí, mezilidské
vztahy, komunikace, kooperace a kompetice. (Srb, V., 2007) Nezůstanou opomenuty ale ani
ostatní tematické okruhy morálního rozvoje a osobnostního rozvoje.
Samozřejmě není důleţitá jen jejich motivace ke zlepšování svého chovu porovnáním
a seznámením se s mladými chovateli z blízkého i dalekého okolí. Důleţitá je také prezentace
svých celoročních chovatelských výsledků před rodiči, známými a širokou veřejností. Ukázat
všem, ţe ty hodiny a dny strávené starostí a péčí o zvířata nejsou vynaloţeny nadarmo.
Vzájemné předávání zkušeností a jejich společné řešení je více neţ vhodné a můţe poloţit
základy nejednoho celoţivotního přátelství mezi chovateli. Navíc vystavování na výstavě je
zdarma a je určeno pouze pro mladé chovatele. Tím se prezentuje zájem, nejen Městského
výboru ČSCH Praha, ale i ČSCH, o rozvoj volnočasových aktivit dětí a mládeţe v Praze i ČR,
samozřejmě chovatelsky zaměřených.
40
Dopad letošní premiérové akce byl velice dobrý. Na dospělých platících návštěvnících
bylo dosaţeno o polovinu lepší návštěvnosti neţ na tradičních místních chovatelských
výstavách počátkem podzimu. Výstava se z návštěvního hlediska stala zajímavou uţ i pro
širší region celé Prahy a ne jen blízkého okolí Prahy-Dubče a východu Prahy. Výstava splnila
i svůj hlavní cíl, nalákat co nejvíce mladých chovatelů k vystavování na této akci k čemuţ
jistě pomohly i záštity Primátora Hl. města Prahy MUDr. Pavla Béma, nadace Vize 97
Dagmar a Václava Havlových a dalších. Nepovedlo se sice nalákat početnější mladé
vystavovatele z Moravy a Slezska z důvodů velké finanční náročnosti na dopravu, ale
výstavní kolekce zvířat mladých chovatelů z Jaroměře, Chocně nebo například Mnichova
Hradiště mluví jednoznačně o dobrém uvedení celé akce a pokrytí více neţ jen Středních
Čech. Nemůţu nezmínit i velký mediální impuls pro všechny základní organizace v Praze a i
jinde v ČR, který všem ukázal, ţe se dá něco pro rozvoj chovatelství udělat a ţe i mladí
chovatelé mohou a mají uţ i čistě svá soutěţní kolbiště.
Interní spokojenost zainteresovaných byla patrná hned po akci, přičemţ ještě o
prázdninách bylo MěV v Praze doporučeno konání dalšího ročníku v roce 2010 a byly
odsouhlaseny garance pro pořádající ZO Dubeč, která spolu s komisí mládeţe pokrývala
téměř veškerou část organizace akce.
9.7 Letní stanový chovatelský tábor
Letní stanový chovatelský tábor je v České republice celkem unikátní záleţitostí.
Existuje více různých akcí, kde se věnují výcviku nebo součinnosti se zvířaty, respektive se
psy. A existují i tábory, kde nějaká zvířata přece jen jsou, ale jde povětšinou o zvířata
vedoucích nebo zvířata patřící někomu v místě akce. Tyto zvířata se aktivně nezapojují do
programu a nejsou ani faktorem, který by děti měli moţnost vnímat. Na našem táboře jde o
velkou výhodu pro právě ty děti, které nechtějí ztratit kontakt se svými domácími mazlíčky a
chtějí s nimi proţívat i mnoho zajímavého a zábavného během prázdnin a to jinde, neţ jen
doma. Také odpadá starost rodičům, kteří by jinak museli hledat dočasné umístění pro zvíře,
protoţe mnohdy vyuţívají i sami moţnosti k rekreaci trošku jiného druhu. Tábor jako takový
má velmi dlouhou a bohatou historii a jsem rád, ţe právě na těchto akcích plných zvířat jsem
mohl proţívat dobrodruţství i já během svých tábornických let. Dnes je jiţ 26. ročník, coţ
dokládá, ţe zájem dětí a mnohdy i rodičů o příjemné strávení letních prázdnin stále existuje.
V předešlých letech byl tábor budován na zelené louce vţdy kaţdým rokem na novém místě.
41
To mělo určité své výhody i nevýhody, které znamenali vţdy velké mnoţství příprav a práce
navíc. Během několika posledních let jsme se usídlili na severu Čech, konkrétně ve
Šluknovském výběţku naší republiky. Vyuţili jsme dlouhodobě příjemných podmínek a
dobrých vztahů v okolí města Rumburka. Okolí
Cílovou skupinou jsou prvotně děti a mládeţ od 6 do 17let, které mají kladný vztah k
chovatelství a zvířatům. Tohoto je dosaţeno převáţně propagací a rozšířením přihlášek
prostřednictvím chovatelských časopisů a samotnými chovateli mezi sebou. Nespornou
výhodou pro tyto děti a jejich rodiče je, ţe si mohou vzít sebou své domácí zvířata. To vše
však s přihlédnutím k faktu, ţe jsou děti schopné se o zvíře samostatně postarat. Jako další se
nám hlásí městské děti, které právě pomocí našeho tábora získávají přehled o sloţitosti a
náročnosti péče o ţivá zvířata. Maximální kapacita tábora je omezena daným mnoţstvím
stanů, coţ představuje 25 stanů pro 50 táborníků. Většinově jsou na našem táboře zastoupeny
děti v rozmezí 9-14let. Děti starší 15let vyuţíváme dle jejich schopností a dovedností jako
praktikanty.
Rozdělení táborníků je dle věku do oddílů s dvěma aţ třemi praktikanty a přibliţně
deseti aţ dvanácti dětmi. Toto rozdělení probíhá ještě před odjezdem na tábor a své
praktikanty si vybírají vedoucí dle důvěry, vzájemných vztahů a zkušeností. Rozdělení na
“rodiny“ je jiţ rozdělením probíhajícím na táboře během několika prvních dní.
Jde o
rozdělení rovnocenné, při kterém by měly vzniknout vyrovnané týmy, které budou schopny
spolu uvnitř dobře spolupracovat a kde i vůdce týmu bude schopen bezpečně vést své členy
cílu jednotlivých her. Zde jde v mnoha případech o nelehké rozdělování vzhledem k
různorodosti charakterů jednotlivých táborníků a někdy ani sebelepší kompenzace zdatnějšími
jedinci nemusí přivést kýţený efekt kooperujícího týmu. Proto je při tomto rozdělení nutná
shoda a účast všech vedoucích a jejich poznání jednotlivých dětských charakterů.
42
9.7.1 Propojení programu tábora s chovatelskými aktivitami
Hlavními stmelovacími nosníky tábora jsou celotáborové hry, které jsou kombinací
různých typů jednodušších her. Většina je koncipována jako oddílové nebo týmové hry, kde
soupeří mezi sebou takzvané rodiny. Mimo tyto hry probíhá rozvoj schopností a dovedností
jednotlivců formou kocourů, coţ jsou zkoušky obdobné známým bobříkům, nebo zkouškám
orlích per a podobně. Mezi jednotlivými fyzicky náročnějšími dny jsou volnější dny věnované
sportovně rekreačnímu vyţití dětí a koupání s přihlédnutím k počasí. Většina činností mimo
celotáborových a oddílových her není povinná, ale je motivována snahou dětí být lepší neţ
ostatní, nebo alespoň si dokázat, ţe to zvládnou také. V tomto jiţ plném programu hraje
velkou důleţitost neustálý kontakt dětí se svými zvířaty, případně zvířaty ostatních dětí a
jejich společnou radostí a starostí o ně. Učebně poznávací formou jsou také pestré návštěvy
chovatelů a odborníků z nejbliţšího okolí a přímo i se samotnými zvířaty formou různých
besed v táboře i mimo něj. Právě zde mnohé děti získají první kontakt se svými budoucími, do
té doby neznámými domácími mazlíčky. Pro některé děti je právě toto kolektivní poznávání
motivující také k překonání nejrůznějších zábran a mýtů přiřazených k určitým zvířatům, coţ
si sebou odnášejí do pozdějšího ţivota.
9.7.2 Moţné typy her a zapojení zvířat
Jako velice důleţité povaţuji upozornění, ţe zvíře není hračka a ono samo si smí
vybrat, kdy, jakým způsobem, a jestli vůbec, se s námi zapojí do hry. Je samozřejmě několik
způsobů jak zvíře popostrčit k aktivní účasti na naší hře. V kaţdém případě jde vţdy o
povzbuzující prostředky, nikoliv donucující.
43
Stručné rozdělení podle jednotlivých tipů her podle (Neuman, J., 2007)

seznamovací hry

zahřívací a kontaktní hry

hrátky a zábavné soustředění

hry na důvěru

iniciativní a týmové hry

hry na rozvoj komunikace a spolupráce

hry a cvičení v přírodě

ekohry

závěrečné hry a rituály

hry pro reflexi a závěrečné hodnocení
Na táboře kromě takzvaných drobniček, skládajících se převáţně z jednoho tipu
uvedených her, vyuţíváme převáţně větších celotáborových her, které jsou povětšinou
kombinací několika těchto zde uvedených tipů. Důleţité je pro nás ale opět souţití zvířat při
těchto hrách s dětmi. A v několika případech se dá dokonce mluvit i o úplném začlenění zvířat
do některých her díky jejich překvapivé chytrosti a hravosti a samozřejmě důvtipu dětí.
Určitě bych chtěl také zmínit moţnosti uspořádání her přímo pro samotná zvířata, kde jsou
široké moţnosti vybudování různých překáţek a tras pro psy jednodušší formou agility nebo
lehkým trénování dogdance, různých her typu skořápky aţ po praktické výchovné hry. Pro
další zvířata jsou tu různá bludiště, šplhadla, skoky, hry na počítání atd. Při všech těchto a
mnoha dalších hrách je důleţité, abychom kvůli neúspěchu přirozeně na prohrávajícího tvora
nezanevřeli a nechtěli ho trestat. Lze souhlasit s názorem (Smrčkovi, M. a L., 2004)
„Za snahu si totiž každé zvíře zaslouží stejnou odměnu, jako by vyhrálo. Nikdy nesmíme
zapomenout, že vždy musí být někdo první a někdo poslední.“
44
9.7.3 Rámcový program tábora
-
Zahajovací oheň, průběţně další a závěrečný táborák (+ táborové svatby)
-
Seznámení s areálem
-
Seznámení s blízkým okolím tábora (terén, les)
-
Seznámení s městem Rumburk (Loreta, muzeum atd.)
-
Výlety (Dýmník, Království, Vlčí hora, NP České Švýcarsko, Geologická mapa mimo pá+so, Tanečnice, Tolštejn atd.)
-
Kaţdodenní koupání (dle počasí)
-
Průběţná příprava a skládání zkoušek kocourů
-
Spaní pod širákem
-
Projíţďka na koních (v Království nebo v areálu)
-
Táborová olympiáda
-
Besedy s chovateli zvířat a veterináři (o různých druzích s předvedením ţivých
jedinců)
-
Sportovní míčové hry (turnaj i jednotlivci)
-
Busolování a mapování
-
Výlety podle mapy s plněním úkolů na čas
-
Beseda a přednáška o NP České Švýcarsko
-
Výlety do pohraničních míst v SRN (Neugersdorf-Jakubská pouť, Sebnic)
-
Tradiční celotáborové hry (Klondike, Urkani, Pašeráci, Trifidi, Kris-kros, Rallye-kros,
Boj o vlajku)
-
Výlet na Koňské rodeo v Království
-
Hry v přírodě i pod střechou (Kufr atd.)
-
Závěrečná draţba za táborové fousy (táborová měna)
45
9.8 Olympiáda mladých chovatelů
Olympiáda mladých chovatelů (OMCH) je jednou z forem soustavné práce s dětmi a
mládeţí v rámci organizované náplně volného času. Tato soutěţ umoţňuje mladým
chovatelům uplatnit soutěţní formou své znalosti v oblasti chovatelství. OMCH svým
způsobem zvyšuje zájem dětí a mládeţe o systematickou práci s ţivou přírodou, včetně její
ochrany. Rozvíjí přirozenou dětskou soutěţivost a rozšiřuje společenský a kulturní rozhled
dětí a mládeţe a podporuje smysl pro fair play.
9.8.1 Historie
Nápad na uskutečnění soutěţního setkání mladých chovatelů vzešla v roce 1967
z podnětu přírodovědecké komise Ústřední rady Pionýrské organizace. Začátky jako vţdy
nebyly jednoduché a prvního národního setkání se zúčastnilo 50 dětí a poprvé šlo spíše o
výstavu mladých chovatelů obsahující kvíz na způsob soutěţe 10x odpověz a to jen ve třech
odbornostech (králíci, drůbeţ a okrasní-uţitkoví holuby). Celá akce se odehrávala v listopadu
v Praze a byla jiţ tehdy bohatě dotvořena doprovodným programem zaměřeným na poznávání
historické Prahy a jejího okolí a také exkurzemi v chovatelských zařízeních. Po roční pauze
způsobené politickou situací republiky se uskutečnilo druhé setkání, nově jiţ v letním období
koncem srpna, které je dnes jiţ tradiční. Této akce se také poprvé zúčastnila i delegace
soutěţících ze Slovenska, která se pravidelně účastnila aţ do roku 1986. Po pár letech se
změnil systém soutěţení, kde vznikla podmínka účasti zasláním zpracované písemné práce,
coţ přetrvalo aţ do dneška. Postupem dalších soutěţních let se přidávaly další chovatelské
odbornosti a vyvíjel se i soutěţní systém vzhledem k různým věkovým kategoriím. A aţ
v roce 1994 se poprvé uskutečnilo národní kolo pohromadě pro všechny stávající odbornosti a
sjednotil se tak plně i soutěţní systém, který v nepatrných změnách funguje i nyní. Další
významnou změnou bylo znovuobnovení spolupráce díky bývalému předsedovi Vladislavu
Němcovi, které vyvrcholilo v roce 2005 na Celostátním kole v Kopřivnici opětovnou účastí
slovenských soutěţících a rozhodnutím o střídavém pořádání mezinárodního kola v rámci
celostátních kol v ČR a SR. Poslední větší změna nastala rozhodnutím aktivu v roce 2009, kde
bylo do dalších let schváleno upravení názvu soutěţe na původní název Chovatelská
olympiáda, respektive dnešní Olympiáda mladých chovatelů (zkráceně OMCH).
46
Během těchto více neţ 40. let soutěţení se všech národních kol zúčastnilo více neţ 7000
soutěţících a nespočetně dalších, kteří se také zapojili, ale neprobojovali se dál, neţ do
oblastních a okresních kol.
Volně zpracováno podle publikace (Němec, V., 2002)
9.8.2 Současnost
Pořadatel:
Český svaz chovatelů, občanské sdruţení.
Vyhlašovatel jednotlivých ročníků:
Ústřední komise pro práci s mládeţí Českého svazu chovatelů (ÚKPM ČSCH).
Komu je určena:
- jednotlivým mladým chovatelům organizovaným v základních organizacích Českého svazu
chovatelů (ZO ČSCH),
- členům chovatelských krouţků při ZO ČSCH,
- členům zájmových krouţků při Domech dětí a mládeţe, Stanicích mladých přírodovědců
apod.,
- neorganizovaným dětem ze základních, středních a učňovských škol
Soutěţní kategorie:
Děti, které v kalendářním roce dovrší 14 let a mladší,
Děti, které v kalendářním roce dovrší 15 aţ 18 let.
U první kategorie není určena spodní hranice věku. O zařazení do jednotlivých kategorií
rozhoduje jednoznačně rok narození (nikoliv měsíc).
47
Členění soutěţe dle jedenácti chovatelských odborností:
 králíků
 drůbeţe (hrabavé i vodní)
 holubů (včetně poštovních)
 ovcí a koz
 okrasného ptactva a kanárů (včetně baţantů, pávů, okrasných kachniček, křepelek,
hrdliček a holoubků)
 akvarijních rybek
 terarijních ţivočichů
 drobných hlodavců (včetně morčat)
 koček
 psů
 koţešinových zvířat (činčily, norci, nutrie, lišky apod.)
Organizační struktura olympiády:
Je rozdělena do tří organizačních stupňů podle pořadatelů:
- ZO ČSCH ve spolupráci s Domy dětí a mládeţe, Stanicemi mladých přírodovědců,
chovatelskými krouţky při školách atd.
- Okresní organizace ČSCH (OO ČSCH) za aktivní účasti Okresní komise pro práci s mládeţí
(OKPM)
- ÚKPM ČSCH ve spolupráci s ÚKPM SZCH (při pořádání mezinárodního kola).
48
Místní kola:
a) zajišťují je ZO ČSCH ve spolupráci s DDM, SMP apod. a je třeba je uskutečnit do termínu
stanoveného ÚKPM v harmonogramu soutěţe;
b) úkolem je výběr soutěţících do okresního kola na základě prokázaných odborných znalostí
a vypracované písemné práce;
c) je důleţité, aby téma písemné práce bylo jednoznačně stanoveno. Má to vliv při jejím
hodnocení, jak se soutěţící vypořádal s jejím rozsahem. Je moţné, aby mladí chovatelé
soutěţili současně ve více odbornostech a v nich i postoupili do vyšších kol;
d) písemná práce soutěţícího postupujícího do okresního kola musí být opatřena razítkem
vysílající organizace (ZO ČSCH, DDM, SMP, ZŠ apod.) a podpisem statutárního zástupce;
e) hodnocení soutěţících provádí odborníci zajištění pořadatelem (za případné spolupráce
dalších subjektů);
f) náklady spojené s konáním místního kola hradí pořádající ZO ČSCH za spoluúčasti dalších
subjektů a za podpory získaných sponzorů.
Okresní (oblastní) kola:
a) zajišťují je OO ČSCH – OKPM či na základě pověření některé ZO ČSCH (za případné
spolupráce škol, DDM, SMP apod.) a je třeba je uskutečnit nejpozději do termínu
stanoveného ÚKPM v harmonogramu soutěţe. Okresních kol se zúčastňují také mladí
chovatelé z organizací mimo řízení OO ČSCH (ze ZO ČSCH přímo řízených jednotlivými
ÚOK – většinou specializovaných organizací). Okresním organizacím doporučujeme s těmito
organizacemi navázat spolupráci a dále také se všemi institucemi, které se svou náplní věnují
chovatelství;
b) náklady spojené s konáním okresního kola hradí pořádající OO ČSCH ze svého rozpočtu
za spoluúčasti dalších subjektů a za podpory získaných sponzorů. Zapojí-li se do soutěţe také
děti z organizací mimo řízení OO ČSCH či neorganizované děti, mohou pořadatelé poţadovat
49
úhradu poměrné části nákladů. K získání prostředků na pořádání okresního kola je vhodné
včas poţádat okresní města a kraje o granty či dotace;
c) z organizačních i ekonomických důvodů je moţno po vzájemné dohodě uspořádat okresní
kolo společně pro více okresů v rámci kraje;
d) do mezinárodního/celostátního kola soutěţe můţe postoupit z kaţdého okresu za kaţdou
odbornost po jednom soutěţícím z kaţdé kategorie, (tj. max. 22 soutěţících), navíc případní
vítězové z CK soutěţe z předchozího roku (tzn. i nejlepší účastníci z mezinárodního kola
soutěţe, pokud se umístili na 2. místě za soutěţícími ze Slovenska) pokud budou splňovat
věkovou podmínku pro účast v soutěţi a napíši písemnou práci. Je vyloučeno, aby neobsazená
místa v jednotlivých odbornostech a kategoriích byla obsazena soutěţícími z jiných okresů;
e) po uskutečnění okresního kola OO ČSCH pečlivě a čitelně vyplní přihlášku všech
soutěţících za okresní organizaci (vítěze CK z předchozího roku označí poznámkou „VCK“)
a se všemi písemnými pracemi je dodá do termínu stanoveného ÚKPM v harmonogramu
soutěţe na sekretariát ÚV ČSCH. Formulář přihlášky je umístěn na webové stránce ČSCH –
mladí chovatelé (www.cschdz.cz). Přihláška soutěţního druţstva spolu s jejich písemnými
pracemi (na první stránce kaţdé práce) budou potvrzeny razítkem příslušné OO ČSCH a
podpisem odpovědného funkcionáře. Přihláška musí obsahovat i všechny údaje o vedoucím
okresní delegace, který bude soutěţící doprovázet na MK/CK soutěţe, jelikoţ na něj budou
směřovány všechny další pokyny k soutěţi a s ním budou řešeny případné organizační
problémy. Vedoucí musí být starší 18 let. Přihlášku nutno vyplnit na stroji nebo počítači, aby
se předešlo komolení jmen. Je nezbytné vyplnit všechny údaje (celé datum narození, přesná
adresa, telefonní a e-mailové spojení). Povinnou přílohou přihlášky bude vyplněná statistika o
konání základních a okresního kola olympiády v daném okrese. Nedodrţení stanoveného
termínu znamená, ţe přihlášky do mezinárodního/celostátního kola nebudou zaregistrovány a
budou i s písemnými pracemi vráceny okresní organizaci zpět!
50
Mezinárodní/celostátní kolo:
a) V liché roky pořádá ÚKPM ČSCH na základě dohody s ÚKPM SZCH mezinárodní kolo.
(V sudé roky je pořadatelem mezinárodního kola ÚKPM SZCH a koná se na Slovensku).
V sudé roky pořádá ÚKPM ČSCH celostátní kolo, jehoţ vítězové v jednotlivých
odbornostech a věkových kategoriích reprezentují ČSCH v mezinárodním kole na Slovensku.
(V liché roky se vítězové celostátního kola ze Slovenska zúčastňují mezinárodního kola
v České republice). Termín konání je stanoven ÚKPM v harmonogramu soutěţe;
b) pořadatelstvím mezinárodního či celostátního kola pověřuje ÚKPM ČSCH na základě
ţádosti některou OO či ZO ČSCH, popřípadě jinou organizační sloţku ČSCH (chovatelský
klub, krajská sdruţení apod.);
c) mezinárodní či celostátní kolo je financováno z rozpočtu ÚKPM ČSCH, spoluúčastí
soutěţících formou účastnického poplatku a úhradou vlastních cestovních nákladů a ze
získaných grantů, dotací a příspěvky od sponzorů. Výši účastnického poplatku stanovuje
vyhlašovatel soutěţe (ÚKPM ČSCH) pro kaţdý rok na základě vývoje cen a zveřejňuje ji
v první polovině kalendářního roku. OO ČSCH se doporučuje jednat ve věci úhrady
účastnických poplatků soutěţících a nákladů na cestovní náklady s okresními městy a kraji
s cílem získat na ně granty a dotace, případně získat za stejným účelem místní sponzory;
d) všichni soutěţící členové ČSCH předloţí při prezenci platný členský průkaz ČSCH, tzn.
úplně vyplněný, opatřený fotografií člena, potvrzený razítkem vydávající a členské ZO ČSCH
a s vylepenou členskou známkou na příslušný kalendářní rok. Tito soutěţící budou mít nárok
na sníţený účastnický poplatek;
e) účast jednoho vedoucího okresní delegace je hrazena z rozpočtu ÚKPM ČSCH, vysílající
OO ČSCH mu však hradí cestovní náklady. V případě, ţe má delegace (po dohodě
s pořadatelem kola) více vedoucích, vysílající OO ČSCH za ně hradí nejen cestovní náklady,
ale i účastnické poplatky v plné výši;
f) soutěţící ze Slovenska na základě dohody o reciprocitě účastnický poplatek při účasti
v mezinárodním kole v ČR neplatí, coţ se týká i soutěţících z Česka na Slovensku;
51
g) účastníci mezinárodního kola z druhé země soutěţí o pořadí společně se soutěţícími
z pořádající země;
h) na závěr mezinárodního/celostátního kola jsou vyhlašovány výsledky jednotlivých okresů a
vítěz mezinárodního kola (ČSCH nebo SZCH), zpracované na základě vyhlašovatelem
stanovených soutěţních podmínek;
i) mezinárodní/celostátní kolo sestává z hodnocení:
 soutěţícím zpracované písemné práce na zvolené téma v dané chovatelské odbornosti
na základě vlastního pozorování
 odborného testu znalostí dané chovatelské odbornosti;
 poznávání plemen a barevných variet zvířat a ţivočichů v dané chovatelské
odbornosti;
 ústní obhajoby písemné práce a pohovoru v dané chovatelské odbornosti;
j) soutěţící se můţe zúčastnit mezinárodního/celostátního kola i ve více chovatelských
odbornostech, kdyţ pro všechny splní předepsané podmínky (výjimku mají pouze vítězové
CK z předchozího roku, kteří postupují přímo a nemusí podstoupit soutěţ v místním a
okresním kole, musí však v termínu odevzdat písemnou práci);
k) kaţdý účastník soutěţe dává souhlas k případnému zveřejnění své písemné práce
v časopise Chovatel nebo jiném odborném časopise a souhlasí se zpracováním a pouţitím
svých osobních údajů v souvislosti s chovatelskou činností – tuto skutečnost potvrdí za
nezletilé jejich rodič nebo zákonný zástupce svým podpisem na konci písemné práce, u
zletilých je dostačující souhlas autora stvrzený jeho podpisem;
l) ÚKPM ČSCH vydává k mezinárodnímu/celostátnímu kolu soutěţe informační broţuru,
která obsahuje seznam všech soutěţících podle chovatelských odborností a soutěţních
kategorií a slouţí jako pozvánka k účasti se všemi potřebnými informacemi a pokyny. Je
rozesílána všem soutěţícím a vedoucím okresních delegací. Součástí broţury je i prezentace
sponzorů mezinárodního/celostátního kola;
m) při příleţitosti konání mezinárodního/celostátního kola soutěţe se koná kaţdoročně
konference funkcionářů pro práci s mládeţí z okresních organizací a jednotlivých odborností
a zástupců krajských sdruţení ČSCH;
52
n) vyhlášení příslušného ročníku soutěţe bývá publikováno v časopise Chovatel a zveřejněno
na webové stránce ČSCH: www.cschdz.eu spolu s obecnými zásadami pro konání OMCH.
o) zájemci o zapojení mladých chovatelů do soutěţe kontaktují funkcionáře ze svého regionu
uvedené na webových stránkách (předsedy OKPM či kontaktní osoby), nebo přímo tajemnici
ÚKPM ČSCH Janu Korbovou (sekretariát ÚV ČSCH, Maškova 3, 182 53 Praha 8 –
Kobylisy, tel. 284 684 148);
Poznámka:
Ţádáme příslušné funkcionáře okresních organizací ČSCH, aby při výběru soutěţících pro
účast v mezinárodním/celostátním kole byli zodpovědní a přihlašovali jen takové mladé
chovatele, kteří dle písemné práce a vědomostí do MK/CK patří. Vypracování jednostránkové
písemné práce není vstupenkou do MK/CK a je potřeba předpokládat, ţe pokud soutěţící
nedosáhne v okresním kole alespoň poloviny moţných bodů, můţe jej následný neúspěch
v celostátním kole odradit od dalšího soutěţení.
Zásady pro zpracování písemné práce:
1. práce se bude týkat pouze pozorování zvířat jednoho druhu v jedné chovatelské
odbornosti,
2. musí se jednat o samostatnou práci vycházející z vlastních poznatků,
3. měla by obsahovat porovnání vlastních zkušeností s údaji uváděnými v odborné
literatuře, nehodnotí se opisování textů z odborné literatury,
4. délka pozorování není určena, ale musí obsahovat pozorování uskutečněné v období
soutěţního roku, který trvá od května do dubna (roku ve kterém se koná finále
soutěţe). Je přípustné, aby soutěţící v písemné práci navazoval na pozorování, která
jiţ provedl v předchozích letech,
5. na první straně bude uvedena chovatelská odbornost, téma písemné práce, jméno a
příjmení, bydliště, datum narození soutěţícího, jeho mateřská ZO ČSCH (případně
krouţek DDM apod.) a OO ČSCH, v jehoţ druţstvu soutěţí, škola či zaměstnavatel,
6. na druhé straně obsah písemné práce,
7. v úvodu – důvod vybraného tématu písemné práce, dosud nabyté chovatelské
zkušenosti, pomoc rodičů, vedoucího krouţku apod.,
8. vlastní práce – pozorování a popis odchovů, krmení, ustájení, rozmnoţování, přírůstků
mláďat, apod.,
53
9. celou práci doplnit fotografiemi, grafy, obrázky, nákresy apod. týkajícími se
zvoleného tématu,
10. v závěru zhodnotit pozorování a získané poznatky a zkušenosti – úspěchy i neúspěchy
a práci osobně podepsat,
11. nutno uvést pouţitou studijní literaturu, ze které soutěţící čerpal (název, autor, rok
vydání, vydavatel) a případného odborného poradce, pokud jej soutěţící měl, kaţdý
účastník
soutěţe
dává
souhlas s případným zveřejněním práce v časopise
Chovatel nebo v jiném odborném časopise a souhlasí se zpracováním a pouţitím
svých osobních údajů v souvislosti s chovatelskou činností – tuto skutečnost potvrdí
za nezletilé jejich rodič svým podpisem na konci písemné práce, u zletilých je
dostačující souhlas autora stvrzený jeho podpisem,
12. jednotlivé stránky práce nutno očíslovat vzestupnou číselnou řadou, v případě přepisu
na psacím stroji či PC uvést kdo ji přepsal.
Hodnocení písemné práce:
Bodové hodnocení platí pro všechny stupně soutěţe a pro obě soutěţní kategorie.
V celostátním kole hodnotí písemnou práci zástupce ÚOK a dva členové ÚKPM. Do zkušební
komise mohou být přizváni i externí odborní spolupracovníci. Započítává se průměr těchto tří
hodnocení.
I.
Vlastní pozorování
30 bodů
a) odborný přínos
b) vyčerpání odborného tématu
b) tvůrčí přístup autora a jeho prostředky
II.
Grafy, kresby, obrázky, fotografie, tabulky
10 bodů
III.
Závěr písemné práce a její celkové zpracování
10 bodů
Celkem
50 bodů
54
Hodnocení pohovoru k písemné práci:
Okresní kola:
dle uváţení pořadatele
není podmínkou
Mezinárodní / Celostátní kolo:
I. a II. kategorie
maximálně 50 bodů
1. Při pohovorech se hodnotí znalosti soutěţícího z chovatelské problematiky, kterou se
zabývá ve své písemné práci. Dále se hodnotí projev soutěţícího a všeobecné znalosti
z chovu a odbornosti.
2. Hodnotící komise je tříčlenná. Výsledným bodovým ohodnocením je průměr
hodnocení jednotlivých členů komise. Hodnocení probíhá uzavřeně, za vyloučení
přítomnosti jiných osob.
Hodnocení písemných testů:
Okresní kola:
I. a II. kategorie
25 otázek
Za kaţdou správnou odpověď se započítává 1 bod. Testy si připraví pořadatelé okresních
kol. Jako vodítko pro zpracování otázek lze pouţít materiál Sborníky otázek, které v roce
1990 vydala ÚKPM a obdrţely je všechny OO ČSCH nebo soubor otázek vydaných v roce
konání CK v Dětmarovicích.
Mezinárodní / Celostátní kola:
I. a II. kategorie
25 otázek
Za kaţdou správnou odpověď se započítává 1 bod. Testy vypracují pověření zástupci
jednotlivých ÚOK. Je nutné, aby byly v testech otázky zahrnující co nejširší oblast dané
odbornosti.
55
Hodnocení poznávaček:
Okresní a mezinárodní/celostátní kolo:
I. a II. kategorie
25 ţivých jedinců nebo
obrázků
Za kaţdou správnou odpověď se započítává maximálně 1 bod. To platí, i kdyţ je zkušební
porotou poţadován mimo českého, taktéţ i latinský název. Poznávačky pro okresní kolo
zajistí pořadatel. Pro mezinárodní/celostátní kolo ji zajišťují pověření zástupci jednotlivých
ÚOK. Je nutné, aby byla v poznávačce obsaţena co nejširší oblast zvířat dané odbornosti, u
odborností s velkým rozsahem (akvaristika, teraristika, okrasné ptactvo) se zaměřením na
oblast, která se nejvíce vyskytuje v písemných pracích.
Obecné soutěţní a hodnotící zásady pro MK/CK:
1. Poháry za umístění na 1. -3. místě budou uděleny pouze v případě, ţe soutěţící získá
minimálně polovinu z maximálně dosaţitelného počtu bodů, to jest 75 bodů.
V pravomoci hodnotící komise je přidělení poháru i soutěţícímu, jehoţ dosaţený
výsledek bude činit minimálně 65 bodů. V případě, ţe soutěţící nedosáhne ani tohoto
limitu, bude mu přiznáno pouze příslušné umístění, avšak bez pohárového ocenění.
2. V případě shodného celkového součtu bodů u dvou nebo více soutěţících, rozhoduje o
lepším umístění lépe hodnocená poznávačka. V případě shodného výsledku budou
soutěţícím předkládány další poznávačky, které rozhodnou o lepším umístění. (Tato
zásada platí obdobně i pro místní a okresní kola soutěţe).
3. Reprezentovat českou stranu v mezinárodním kole soutěţe můţe pouze vítěz CK,
který získá nejméně 100 bodů.
4. Výsledky MK/CK budou zveřejněny v chovatelských časopisech a umístěny na
webových stránkách ČSCH. Okresy, které měly v MK/CK soutěţící, obdrţí
výsledkovou listinu elektronickou formou do jednoho měsíce po ukončení soutěţe a to
na adresu předsedy OKPM nebo vedoucího delegace soutěţících na MK/ CK. Podle
moţností pořadatele můţe být výsledková listina vypracována a rozdána vedoucím
delegací přímo na CK.
5. V rámci CK se na základě dosaţených výsledků jednotlivců ve všech soutěţních
odbornostech vyhodnocuje nejúspěšnější okres. Započítávají se 1. – 3. místa v kaţdé
odborností a věkové kategorii podle olympijského systému. Rozhodující je počet lépe
56
umístěných soutěţících. V první řadě rozhoduje nejvíce 1. míst, poté 2. a nakonec 3.
míst. V případě shody v počtu získaných 1. míst rozhoduje vyšší počet získaných 2.
míst, následně i zde v případě shody rozhoduje vyšší počet získaných 3. míst.
V případě rovnosti počtu získaných 3. míst u dvou a více okresů bude doplňujícím
kriteriem celkový počet soutěţících, kdyţ lepší je ten okres, kterému stačilo méně
soutěţících k získání stejného počtu hodnocených míst. Druţstvo vítězného okresu
získává pohár.
6. O vítězi mezinárodní soutěţe rozhoduje větší počet dosaţených 1. míst soutěţícími
z kaţdé země v odbornostech a kategoriích, které byly obsazeny soutěţícími z obou
zemí. Vítězné národní druţstvo získává putovní pohár. V případě vítězství 3x za sebou
získává národní druţstvo pohár natrvalo.
7. Za účast v mezinárodním kole získají nejúspěšnější soutěţící z české strany (vítězové
CK) a všichni soutěţící a jejich doprovod ze Slovenska medaile mezinárodního kola
chovatelské olympiády.
9.8.3 Program celostátního kola/mezinárodního kola Olympiády mladých
chovatelů
Celé konání CK/MK je rozprostřeno účelově do pěti dnů. Vţdy začíná středečním
odpoledním příjezdem soutěţících z delegovaných okresů a končí nedělním ránem, kdy se
soutěţící navracejí zpět. Program je koncipován tak, aby samotná soutěţ probíhala plynule a
hladce. Z důvodu velkého mnoţství soutěţících je realizován ve dvou soutěţních dnech.
Zatímco první ze skupin vybraných odborností soutěţí, druhá skupina má připraven zajímavý
doprovodný program směřující k poznání města, či oblasti kde se kolo koná a k návštěvě
výstavy místní základní organizace nebo jiné chovatelsky zaměřené ukázce.
Dále je dobrým zvykem, který zajišťuje povětšinou člen ÚOK určité dané odbornosti,
aby následně po ukončení samotné soutěţe ve své odbornosti uspořádal odbornou přednášku
na jim zvolené téma, nejlépe doplněné o besedu se soutěţícími. Je to velmi dobrá příleţitost
rozšířit soutěţícím jejich chovatelské znalosti a moţnost v následné besedě aby se také sami
podělili o své zkušenosti a získali odpovědi na své otázky od zkušených odborníků. Tyto
besedy jsou velmi často navštěvovány i soutěţícími z jiných odborností, kteří si hodlají své
chovy rozšířit nebo se jen dozvědět další uţitečné zajímavosti. Dalším důvodem bývá také to,
57
ţe většina chovatelů uţ má doma více neţ jen jedno zvíře nebo jeden chov z jediné
odbornosti.
Sobotní celodenní program je směřován svým obsahem a účastí všech soutěţících
společně s jejich vedoucími a dalšími účastníky CK/MK k večernímu slavnostnímu vyhlášení
a ukončení. To mezitím připravují členové ÚKPM spolu s organizátory v předem určeném
místě.
Během celého běhu soutěţe mají za soutěţící plnou odpovědnost jejich vedoucí
z příslušných okresů. A veškerý program je koncipován tak, aby se soutěţící zdrţovali
pohromadě pod dohledem a neměli příliš mnoho volného času z toho důvodu, aby se
eliminovaly moţné negativní sociální projevy.
Následně je prezentován program z posledního mezinárodního kola ve Ţďáru nad Sázavou,
které se uskutečnilo 19. - 23. 8. 2009.
středa 19. 8. 2009
od 15:00
příjezd a ubytování soutěţících
17:00 - 18:00
večeře
20:00 - 22:00
slavnostní zahájení v městském divadle
22:30 - 23:00
večerka
čtvrtek 20. 8. 2009
6:30
budíček
7:00 - 8:00
snídaně (2. skupina dostane balíčky na oběd)
8:00
zahájení soutěţe pro 1. skupinu soutěţících odborností,
po soutěţi místní výstava králíků, holubů, drůbeţe a koţešinových
zvířat a po soutěţi následná beseda v jednotlivých odbornostech
12:00 - 13:00
oběd (soutěţící 1. skupina)
8:00
odchod 2. skupiny na místní výstavu králíků, holubů, drůbeţe a
koţešinových zvířat na prohlídku dominanty města Zelené Hory
9:00
prohlídka Zelené Hory
58
10:00
odjezd autobusem ze Zelené Hory do Šiklova mlýna u Zvole (oběd
formou balíčku)
15:30
odjezd autobusem do Ţďáru nad Sázavou
16:00 - 17:00
ukázka králičího hopu
17:00 - 18:00
večeře
22:30 - 23:00
večerka
pátek 21. 8. 2009
6:30
budíček
7:00 - 8:00
snídaně (1. skupina dostane balíčky na oběd)
8:00
zahájení soutěţe pro 2. skupinu soutěţících odborností,
po soutěţi beseda v jednotlivých odbornostech
12:00 - 13:00
oběd (soutěţící 2. skupina)
8:00
odchod 1. skupiny na prohlídku dominanty města Zelené Hory
8:30
prohlídka Zelené Hory
9:30
odjezd autobusem ze Zelené Hory do Šiklova mlýna u Zvole (oběd
formou balíčku)
15:30
odjezd autobusem do Ţďáru nad Sázavou
17:00 - 18:00
večeře
19:00 - 22:00
celostátní konference - aktiv pracovníků s dětmi a mládeţí
22:30 - 23:00
večerka
sobota 22. 8. 2009
6:30
budíček
7:00 - 8:00
snídaně (+ balíček na oběd)
8:00
odjezd autobusy do ZOO Jihlava
9:00
odborná přednáška zoologa ZOO Jihlava RNDr. Aleše Tomana
10:00
pro skupinu zájemců asistovaná prohlídka ZOO Jihlava v doprovodu
pana RNDr. Aleše Tomana
ostatní volná prohlídka ZOO Jihlava
15:00
odjezd autobusy do Ţďáru nad Sázavou
17:00 - 18:00
večeře
59
19:30 - 21:30
slavnostní ukončení a vyhlášení vítězů v městském divadle
22:00 - 1:00
diskotéka
24:00 – 1:00
večerka
neděle 23. 8. 2009
7:00 - 8:00
snídaně + balíček na cestu
8:00
předání pokojů, odjezd
9.9 Zhodnocení ročního programu
Je velmi sloţité přistupovat ke stále se tvořícímu a měnícímu programu volnočasových
aktivit pro mladé chovatele, jako k nějaké jednoduché záleţitosti, která má přesně daná
pravidla a uzavřené obrysy. Naopak, vzhledem k tomu, ţe zde nejsou oproti běţným
volnočasovým činnostem jen jednostranné proměnné ve formě dětí, ale navíc s nimi zde
působí i další proměnné ve formě zvířat, je tato činnost vţdy plná překvapení. Ne vţdy musí
jít o překvapení pozitivní a tak je třeba se obrnit ještě větší trpělivostí neţli obvykle. Díky
tomu, ţe jde také o prostor volnočasových aktivit dětí ne příliš zmapovaný a odbornou
literaturou probádaný, dává moţnost utvořit na základě svých vlastních zjištění zajímavé
teorie a nově vyzkoušet nové nápady vhodné k dalšímu začlenění do akcí podobného typu.
V mnoha případech jsem dospěl ke zjištění při procházení související literatury, ţe se jen
navzájem jednotliví autoři špatně citují a literatura v tomto odvětví se nedá povaţovat za
jakkoliv přínosnou třeba jen i holým nápadem. A protoţe i tento program se kaţdým rokem
neustále vyvíjí a doufám, ţe to tak bude i nadále, je třeba ho brát jen jako moţné základní
vodítko a inspiraci do dalších let. A hlavně jako prezentaci něčeho, co tady existuje jiţ velmi
dlouho a mnoho lidí díky malé medializaci ani neví jak zajímavé a přínosné to je a můţe být
právě pro ně, nebo jejich děti.
Městský výbor Praha i Komise mládeţe byla s programem a i jejím průběhem
spokojena a jiţ pracuje na dalším roce činnosti. Rádi bychom, aby se podařilo stabilizovat
v dalším roce mnoţství soutěţících na CHODM z některých škol a celková spolupráce s nimi.
Jako jeden z cílů bylo stanoveno zaktivizování chovatelského krouţku v Horních Počernicích,
kde se zdá být vhodné klima pro naši velkou podporu.
60
9.9.1 Prezentace a medializace
V dnešní době jedna z nejdůleţitějších a podstatných věcí, chceme li dosáhnout
alespoň malého úspěchu. Dokonce by se dalo mluvit o této době, jako o době, kdy není
důleţité co je vidět, ale hlavně být vidět. To naštěstí není náš případ! V dnešní době rozmachu
internetu je třeba právě pro mladé, které naše aktivity mají nejvíce zasáhnout utvořit
přehledný přístup k informacím o našich aktivitách a co nejvíce jim je přiblíţit. Z tohoto
důvodu jiţ několik let existují jednoduché www stránky MCH v Praze na adrese
www.chovatele-praha.estranky.cz, kde jsou prezentovány předem veškeré připravované akce
určené nejen pro organizované členy ČSCH, ale pro veškeré mladé chovatele. Samozřejmě ţe
i svaz se vyvíjí a tak dnešní centralizované stránky na www.cschdz.eu se brzy doufejme,
promění v multimediální sběrnici zajímavých informací uţitečných jak dobrou radou pro
chovatele, tak i přehledným programem pro ně. Protoţe našim úkolem není uzavřít nějakou
společnost vlastním sloţitým byrokratickým aparátem a omezujícím programem, ale naopak ji
otevřít co nejširší moţné veřejnosti, která by se věnovala třeba jen okrajově chovatelské
činnosti. Coţ dnes v podstatě činí velmi vysoké procento lidí a rodin neorganizovaně.
Dále spolupracujeme se svazovým měsíčníkem Chovatel a časopisem Planeta zvířat,
který je pro velké mnoţství akcí našim hlavním sponzorem a i mediálním partnerem.
Děkujeme za podporu redakcím obou časopisů a jsme rádi, ţe si uvědomují, ţe investice do
neziskového sektoru dnešních chovatelských dětí se jim v budoucnu vrátí a doufáme i ve více
takových.
9.9.2 Finanční a materiální zajištění
Finanční a materiální zajištění je palčivý problém celého neziskového sektoru a klíč
k alespoň moţnému zlepšení je skrze výše zmíněnou medializaci naší činnosti. Do té doby,
dokud nebudou chovatelé atraktivní skupinou pro nejrůznější firmy nebo nebude ČSCH
samostatně si na sebe vydělávajícím sdruţením. Bude muset stát podporovat mladé chovatele
prostřednictvím dotací ať uţ jakkoliv dobře nebo špatně směřovaným skrze ČSCH. Malou
útěchou a moţností je vyuţití nejrůznějších grantových a dotačních pobídek ze strany měst a
krajů, případně EU, coţ sice není jednoduchou záleţitostí pro přípravu, ale jistě alespoň
reálnou moţností.
61
10. ZÁVĚR
Při zhodnocení této práce, jako celku jsem spokojen. Výsledky a závěry
uskutečněného programu jsem jiţ pouţil a zohlednil při přípravě programu na další rok a
budu je dále konzultovat s mými kolegy na všech akcích zaměřených na rozvoj chovatelství a
volného času. Zde se potvrdily mé předpoklady, ţe je vývoj a úprava tohoto programu stále
potřebná a je prakticky nikdy nekončícím koloběhem v součinnosti se zpětnou vazbou na
program roku předešlého. Negativně musím hodnotit všeobecné povědomí a odborné zmínky
o chovatelství na našem území, které jsem objevil při hledání v literatuře, coţ mě osobně
velice mrzí. Při představě, jak velké mnoţství lidí se chovatelství věnovalo dříve nebo i nyní,
ať organizovaně nebo neorganizovaně, není veřejností vůbec vnímáno jako aktivní prvek
volného času. Moţná z toho důvodu, ţe svazy dříve působily příliš uzavřeně. Ale z jiných,
náhodně zkoumaných pramenů vím, ţe právě opak je pravdou. Proto se můţu domnívat, ţe
spíše společnost vnímá tuto činnost jako tak běţnou, ţe si ani neuvědomuje její sloţitosti a
smysluplnost spolu s velkými cíli, které si klade a plní.
Při průběhu programu jsem také narazil na dnešní velký handicap dětí věnovat se
jakékoliv činnosti dlouhodobě. Vede mě to k úvahám o schopnosti dnešní společnosti dobře
působit na děti jako na generaci, která by měla pokračovat a prohlubovat poznatky generací
předcházejících, obecně ve všech činnostech. A do budoucna mě závěry z této práce
inspirovaly k moţnosti dlouhodobého sledování působení na volný čas mládeţe.
62
11. POUŢITÁ LITERATURA, DOKUMENTY A ZDROJE
ANDĚROVÁ, R., MACÁK, L., Etologie, učební text pro II. Ročník studijního oboru
Chovatel cizokrajných zvířat, Praha: Institut MK ČR, 1990. ISBN 80-85019-61-2.
BEROUŠEK, P., Rádce pořadatelům a vedoucím dětských táborů jako zotavovacích akcí pro
děti, Praha: Sondy, 2005.
FAKÍR a kol., Jak vést družinu na táboře, Brno: Ing. Jaroslav Mikšík-GINKGO, 2003.
GALAJOVÁ, L., Pes lékařem lidské duše, aneb, Canisterapie, Praha: Grada, 1999. ISBN 807169-789-3.
HÁJEK, B., HARMACH, J., HOFFMANN, O., JÍRA, O., JÍROVÁ, H., KRTIČKA, K.,
RAMPOUCHOVÁ, J., VESELÝ, V., Děti, vedoucí, volný čas, Praha: IDM MŠMT, 2004.
ISBN 80-86784-06-1.
NĚMEC, V., Historie národních setkání mladých chovatelů, Praha: ÚV ČSCH, 2002.
NERANDŢIČ, Z., Animoterapie aneb Jak nás zvířata léčí, Praha: Albatros, 2006. ISBN 8000-01809-8.
NEUMAN, J., Dobrodružné hry a cvičení v přírodě, Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367276-8.
OPOČENSKÝ, K., Volnočasové pěstitelské a chovatelské činnosti pro znevýhodněné osoby,
Ústí nad Labem: Univerzita J. A. Purkyně v Ústí nad Labem-pedagogická fakulta, 2003.
ISBN 80-7044-537-8.
PÁVKOVÁ, J., Pedagogika volného času, Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-711-6.
PETRŮ, G., KARÁSKOVÁ, V., Edukační aspekty canisterapie, Olomouc: UP Olomouc,
2008. ISBN 978-80-244-1957-2.
ŘÍČAN, P. Psychologie, Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-923-2
SMRČKOVI, M. a L., Hrajeme si se zvířaty, Praha: Albatros, 2004. ISBN 80-00-01264-2.
SMRČKOVI, M. a L., Začínáme se zvířaty, Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990.
ISBN 80-209-0119-1.
SVOBODOVÁ, I., Zoorehabilitace a aktivity se zvířaty pro rozvoj osobnosti, Praha: ČZU,
2009. ISBN 978-80-213-1912-7.
VEČERKOVÁ, E., VEČEREK, V., BURDA, Z., DOUSEK, J., SÝKOROVÁ, I., Ochrana
zvířat. Brno: Ediční středisko VFU Brno, 2001. ISBN 80-7305-412-4.
SRB, V., Jak na osobnostní a sociální výchovu?, Praha: Odyssea, 2007. ISBN 978-80-8714501-2.
63
WEBSTER, J., Welfare: životní pohoda zvířat, aneb, Střízlivé kázání o ráji, Praha: Nadace na
ochranu zvířat, 1999. ISBN 80-238-4086-X.
Povídání o canisterapii, Vyškov: Sdruţení pro pomoc zdravotně postiţeným PIAFA, 2000.
ISBN 80-238-6089-5.
Terapie a asistenční aktivity lidí za pomoci zvířat : odborná konference s mezinárodní účastí :
sborník příspěvků : ČZU v Praze 16.-17. dubna 2008, Praha: ČZU, 2008. ISBN 978-80-2131773-4.
Souhrnná zpráva o činnosti ústředních orgánů ČSCH-FAKTA 2008, Praha: ÚV ČSCH, 2009.
Teorie a praxe v pionýrských táborech ROH-svazek 11, Praha: Praţská odborová rada, 1984.
INTERNET:
www.cschdz.eu
www.chovatel-praha.estranky.cz
www.smocr.cz/data/files/poradna/pohoda.doc
64
12. SEZNAM ZKRATEK
AAA
zvířaty asistované aktivity
AAE
zvířaty asistované učení
AAT
terapie pomocí zvířat
CHODM
Chovatelská olympiáda dětí a mládeţe
CK
Celostátní kolo
ČSCH
Český svaz chovatelů
ČSCHDHZ
Československý svaz chovatelů drobných hospodářských zvířat
DDM
Dům dětí a mládeţe
EU
Evropská unie
KVS
Krajská veterinární správa
OO
Oblastní/okresní organizace
OMCH
Olympiáda mladých chovatelů
OKPM
Oblastní/okresní komise pro práci s mládeţí
MěV
Městský výbor
MK
Mezinárodní kolo
MCH
Mladí chovatelé
NP
Národní park
SCHDM
Soutěţ chovatelské dovednosti mládeţe
SMP
Stanice mladých přírodovědců
SRN
Spolková republika Německo
SZCH
Slovenský sväz chovateľov
ÚKOZ
Ústřední komise pro ochranu zvířat
ÚKPM
Ústřední komise pro práci s mládeţí
ÚOK
Ústřední odborná komise
USA
Spojené státy americké
ZO
Základní organizace
ZOO
Zoologická zahrada
65
13. SEZNAM PŘÍLOH
Fotografie:
Členky krouţku při ZO Braník Praha 4 na exkurzi v blízkém jezdeckém klubu
Epona Praha
Fotografie 2 Členky krouţku při ZO Braník Praha 4 spolu s odchovaným králíkem
Fotografie 3 Zkušební komise při obhajobě jednoho ze soutěţících na Celopraţském finále
CHODM
Fotografie 4 Soutěţící v odbornosti drobných hlodavců při poznávačce na Celopraţském
finále CHODM
Fotografie 5 Nejlepší mladá chovatelka Prahy v roce 2008, Lucie Bačová
Fotografie 6 Reprezentace Prahy po příjezdu z CK SCHDM v Jiřetíně pod Jedlovou
Fotografie 7 Beseda s chovateli fretek na Letním chovatelském táboře v Rumburku
Fotografie 8 Čekání na svezení se na koních na Letním chovatelském táboře v Rumburku
Fotografie 9 Koupání oddílu na Letním chovatelském táboře v Rumburku
Fotografie 10 Vyuţití exteriéru při psaní písemných testů na CK SCHDM v Rumburku
Fotografie 11 Návštěva ZOO v rámci doprovodného programu na MK SCHDM v Kopřivnici
Fotografie 12 Soutěţící při slavnostním vyhlášení na CK SCHDM v Rumburku, v popředí z
okresu Ţďár nad Sázavou
Fotografie 1
Dokumenty:
Dokument 1 Ukázka diplomu za1.místo v odbornosti koček na CHODM v ¨Praze
Dokument 2 Průvodní dopis rozesílaný díky spolupráci s Magistrátem Hl. města Prahy na
školské instituce
Dokument 3 Přihláška a propozice na výstavu zvířat MCH v Praze v roce 2010
Prezentace: na přiloţeném CD
Prezentace MK SCHDM v Lipníku nad Bečvou v roce 2003
Prezentace CK SCHDM v Rumburku v roce 2004
Prezentace MK SCHDM v Kopřivnici v roce 2005
Prezentace CK SCHDM v Hradci Králové v roce 2006
Prezentace MK SCHDM v Kroměříţi v roce 2007
Prezentace CK SCHDM v Jiřetíně pod Jedlovou v roce 2008
Prezentace Celostátní výstavy, Praha Letňany v roce 2008
66
Fotografie 1
Fotografie 2
Fotografie 3
67
Fotografie 4
Fotografie 5
Fotografie 6
68
Fotografie 7
Fotografie 8
Fotografie 9
69
Fotografie 10
Fotografie 11
Fotografie 12
70
Dokument 1
71
Dobrý den,
rádi bychom Vás informovali o pořádání jiţ 3. ročníku Chovatelské Olympiády pro děti a
mládeţ v Praze. Tato olympiáda je stále se vyvíjející a zdokonalující soutěţí na území Prahy.
Není však nikterak nová, protoţe vychází z jiţ desítky let ověřeného a fungujícího modelu
chovatelských soutěţí v celé republice a dnes dokonce i mezinárodní, kam soutěţící v případě
úspěchu postupují.
Samotný úkol soutěţících spočívá v napsání písemné práce zabývající se chovatelskou
činností jednoho plemene zvířat, případně poznatků z tohoto chovu. A s touto prací pak
soutěţící dále postupuje jednotlivými koly a musí být schopen si obhájit, co v ní uvedl. Proto
je velice důleţité a také velmi vysoce ceněné, aby soutěţící v práci psali své osobní
zkušenosti, případně své výzkumy a zjištění a neopisovali různé články z internetu a další
literatury, protoţe tyto pak postrádají jakoukoliv chovatelskou hodnotu. A mnohdy neoplývají
příliš velkou kvalitou.
Přiloţené testy 1. a 2. kola mají slouţit k zjištění znalostí dětí a k moţnému podchycení
chovatelsky nadaných dětí. Ale necháváme na samotných dětech a učitelích aby sami
rozhodli, zdali se chtějí této práci věnovat. Raději pět dětí, které mají o chovatelství zájem,
neţ jeden, který má znalosti a nemá chuť. V tomto duchu také prosíme Vás samotné učitele,
abyste ze své zkušenosti dali podnět právě i těm dětem, o kterých si myslíte, ţe by se rádi
v tomto oboru realizovali.
Testy jsou připraveny tak, aby se daly čitelně a bez problému vytisknout černobíle na jeden
list A4(A5)z obou stran. V případě barevného tisku je třeba tmavě modrou barvou zvýrazněné
správné odpovědi změnit na černou, aby pro soutěţící správné odpovědi nebyly předem
patrné.
V případě zájmu o pořádání 1.-třídního a zejména 2.-celoškolského kola jsme schopni pomoci
zajistit drobné ceny pro vítěze.
Bliţší a průběţné informace sledujte a dále naleznete na stránkách www.chovatelpraha.estranky.cz, kde jsou k dispozici i propozice na tento ročník a informace
z předcházejících ročníků.
V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek se neváhejte na mě telefonicky obrátit.
Děkuji
Vlastimil Jura
Mobil: +420 777 864 884
člen UKPM ČSCH a OKPM MěV Praha
72
Dokument 2
II. PRAŢSKÁ VÝSTAVA ZVÍŘAT MLADÝCH
CHOVATELŮ
" KRÁLÍKŮ, HOLUBŮ, DRŮBEŢE A DROBNÝCH HLODAVCŮ“
18. - 20. 6. 2010
Pořádá: ZO ČSCH Dubeč - Praha 10 ve spolupráci s komisí pro práci s mládeţí MěV ČSCH Praha
pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Pavla Béma, Nadace VIZE 97 Dagmar
Havlové a starosty MČ Praha-Dubeč Jaroslava Tošila
Zveme všechny mladé chovatele k obeslání této výstavy.
Příjem zvířat ve čtvrtek 17. 6. 2010 od 1200 do 1900 h.
Pátek dopoledne posouzení.
Výstava otevřena veřejnosti: pátek 1400 - 1900 h.
sobota 800 - 1900 h.
neděle 800 - 1500 h.
v Chovatelském areálu U Transformátoru, Praha 10 - Dubeč
Dopravní spojení MHD do zastávky Škola Dubeč - Bus 229 ze stanice metra A - Depo Hostivař
Bus 111a 329 ze stanice metra A - Skalka
Bus 240 ze stanice metra B - Černý Most
Kontakt:
Jaromír Vydrař, tel: 723 694 159
Jaroslav Horký, tel: 602 890 190
Vlastimil Jura, komise pro práci s mládeţí ČSCH Praha, tel: 777 864 884, [email protected]
Dokument 3
73