zde - Industriální stopy

22
Industriální stopy
01
01 > V
stup do areálu
Jatka 78:
Holešovická tržnice dnes
Industrializace na konci 19. století přinesla obcím v okolí Prahy
nebývalý stavební rozmach. Na svou dobu moderní průmyslové objekty
vtiskly charakteristický ráz mnohým dnešním pražským čtvrtím –
Karlínu, Smíchovu nebo Vysočanům, ale především Holešovicím.
Holešovice a Bubny byly jako jedny
z prvních připojeny v roce 1884 k hlavnímu městu. Rovinatá poloha při řece
Vltavě byla velmi vhodná pro novou
02
průmyslovou výstavbu, navíc s možností rozvoje a napojení na lodní a železniční dopravu. Od poloviny 19. století protínala území trať Státní severní
dráhy z Prahy do Drážďan. Jestliže se
okolní pražská předměstí rychle plnila
převážně průmyslovou výrobou založenou na strojírenství, Holešovice se staly
jakýmsi hospodářským zázemím Prahy,
a to v prvé řadě vybudováním centrálních jatek, výstavbou mlýnů, elektráren,
nádraží, železničních dílen a pro Prahu
významného přístaviště.
Ve druhé polovině 19. století se výstavba výrobních objektů začala podřizovat nejnovějším poznatkům, nově byly
koncipovány také stavební předpisy. Zejména na výstavbu jatek jako výrazného
reprezentanta potravinářského průmyslu byly v této době kladeny zvláštní nároky vedené snahou o zlepšení zdravotní
situace ve městech. Nevhodné podmínky porážek ve vnitřním městě a postupně zvyšovaný důraz kladený na hygienu
vedl k vydání vůbec prvního zákona
v českých zemích č. 19 z 9. března 1889
o povinném zřízení jatek v Praze.
Výběr parcely a realizace
02 > Prosvětlení původní masné tržnice
SRPEN 2015 | STAVITEL 08
Pro novou výstavbu byl vybrán pozemek
při řece v sousedství nově vzniklých železničních dílen a nádraží Bubny, který
nejlépe splňoval zásady pro výběr staveniště. Staveniště bylo vázáno několika podmínkami, kterými byla vhodná
poloha na okraji města, dobré dopravní
spojení, možnost rozšíření, situování poblíž dráhy, provětrávaná poloha blízko
vodoteče, možnost napojení tržiště tak,
aby bylo snadněji umožněno společné
odvodnění, možnost dokonalejší prohlídky masa.
Industriální stopy
Výstavba areálu koncipovaného původně na obdélném půdoryse 450 x
250 m, který byl při regulaci Vltavy
v roce 1929 upraven, byla realizována
postupně, o čemž svědčí i dvě prodloužení daná zákonem. Slavnostně byla
jatka otevřena 1. července 1895. Jejich
koncept, založený na pravoúhlé síti
s oddělenými objekty ustájení, porážky,
tržnic a administrativních a doprovodných budov, odpovídal nejen tehdejším
vzorovým tabulkám, ale řadil se vedle
berlínských a mnichovských jatek mezi
příkladné evropské stavby. Novostavba
areálu se tak stala vzorem pro výstavbu
jatek u nás. Projekt vypracovala jateční kancelář, kterou vedl Josef Srdínko,
budovy realizovala firma Aloise Elhenického. V ústřední ose byla situována
masná burza, správní budova s restaurací a drobnější doprovodné stavby konírny, hasičského sboru a kontumační
stanice. Západní část tvořily chlévy
a tržnice hovězího a vepřového dobytka,
východní část pak byla určena k porážkám a prodeji masa. Dominantní postavení zaujímala vodárenská věž. Podél
celé západní strany byla zřízena vlečka
o třech kolejích s vykládací rampou.
U vstupu pak byla umístěna dvojice monumentálních sousoší od B. Schnircha
a Č. Vosmíka.
Ocel, dřevo, kámen
a režné cihly
Nejrozlehlejším objektem v areálu byla
v té době porážka vepřového dobytka,
sestávající ze tří souběžných objektů
23
03
03 > Vodárenská věž
s vnitřním propojením krytých dřevěných krovů Polonceuovy soustavy. Po
stavební stránce spočíval princip konstrukčního řešení téměř všech objektů
v kovových podporách, ocelových překladech a dřevěných krovech. Obvod
tvořilo omítané zdivo s kamennými
podezdívkami. Otvory byly zaklenuty
segmentovými klenbami a lemovány
režným cihelným zdivem. V podzemí
byly umístěny chladírny, celý areál byl
napojen nejprve na vodu říční, posléze
připojen na vodárnu v Káraném a měl
vlastní kanalizační síť.
Dle zastavovacího plánu byly budovy
postupně rozšiřovány a doplňovány. Zásadní úpravy, provedené v letech 1929–
1930, spočívaly v prodloužení tržnice
vepřového masa a výstavbě nového chladírenského objektu. Dostavba navázala
ve hmotové siluetě na původní tržnici,
avšak již s moderním řešením ocelového
krovu, který dodala firma Českomoravská – Kolben-Daněk. V roce 1930 byl vybudován v sousedství vodárenské věže
samostatný chladírenský objekt, v témže
roce byl realizován také sklad kůží. Od
30. let 20. století se uvažovalo o ukon-
04
04 > Průčelí chlévu hovězího dobytka
www.stavitel.cz
SRPEN 2015 | STAVITEL 08
24
Industriální stopy
05
06
05 > Původní chlévy
06 > Chladírna
07
čení provozu jatek a jejich přemístění.
Proto byla v jejich těsném sousedství povolena bytová výstavba.
Hledání nového využití
Jatka však svému účelu sloužila až do
roku 1983, kdy byl provoz přemístěn do
Čakovic a Písnice. Pro budovy se hledalo
a dosud hledá nové smysluplné využití.
Dnes je areál využíván především jako
tržnice se sklady a obchody, část budov
je opuštěná. Přestože byl areál v roce
1993 prohlášen kulturní památkou, myšlenky Holešovická jatka zbourat se čas od
času objevují. Proto je velkým počinem
adaptace porážkových hal, dnes označených čísly 7 a 8, pro kulturní účely.
S pořádáním divadelních představení se
tu začalo v loňském roce. Pro stálou scénu bylo třeba stavebně prostory upravit
a na úpravu získat finanční prostředky.
Proto byla vyhlášena internetová sbírka
s názvem „Nakopni jatka“. Stalo se neu-
08
07 > Divadlo Jatka 78
SRPEN 2015 | STAVITEL 08
08 > Interiéry divadla
Industriální stopy
věřitelné, peníze se podařilo shromáždit
v termínu.
Divadlo v industriálu
Pod vedením architektonické kanceláře
Mjölk architekti a za přispění scénografa
Hynka Dřízhala vznikl unikátní divadelní prostor Jatka 78 založený na industriálním výrazu dochovaného prostoru.
S minimálními stavebními úpravami se
podařilo vytvořit neuvěřitelnou atmosféru a syrovost prostředí oživit uměleckými artefakty.
Metodě šetrné konverze při zachování původního vzhledu, kterého je dosaženo minimálními zásahy do interiérů,
napomáhá zejména fakt, že původní
dispoziční řešení halových prostorů odpovídá téměř z 95% novému provozu.
Zachování stavebních prvků v podobě
původních podlah, drobného mobiliáře
druhotných vedení podtrhuje zvláštnost
průmyslové architektury. Princip docho-
09
25
Ústřední jatka, Holešovická tržnice – a co dál?
Ústřední jatka hlavního města Prahy
sloužila až do roku 1983, kdy byla
přebudována na tržnici. Ta měla být
původně zaměřena hlavně na velkoobchod, ale brzy si našla oblibu i u drobných nakupujících. Holešovická tržnice
je od roku 1993 památkově chráněný
areál. O tom, že ani taková ochrana
může být pro zachování celého areálu,
dokumentujícího v ojedinělém souboru technologický proces přípravy
masa a to od dopravy živých zvířat
až po expedici masa, nedostatečná,
svědčí právě příběh pražských jatek
– pražské tržnice. Můžeme, myslím,
odpovědně konstatovat, že bez zásahu
občanských aktivit by developerské
snahy na tomto území v boji s technickou památkou asi zvítězily. I když boj
ještě není dle mého názoru dobojován.
vání autentického prostoru, doplněného
uměleckými artefakty a nezbytným zázemím, vytváří v návštěvníkovi zvláštní
pocitové napětí.
Dnes patří Holešovice mezi výrazné městské čtvrti. Mnohé průmyslové
stavby ožívají, mnohé nenávratně mizí,
mnohé prošly konverzí. Za velkou ztrátu lze považovat bourání železničních
dílen v Bubnech, za přínos nové využití
Jsme rádi, že při těchto občanských
aktivitách byla nápomocna i platforma
„Industriální stopy“.
Ing. Svatopluk Zídek
Kolegium pro technické památky
ČKAIT & ČSSI
parních mlýnů nebo továrny na vodoměry. Holešovice se mění, přejme si, aby
charakteristická průmyslová čtvrť, byť
změny potřebuje, si do budoucna zachovala svého specifického ducha i možná
trochu nostalgickou atmosféru, třeba již
v pochopení kultivovaných konverzí,
k čemuž kulturní využití alespoň části
jatek zcela jistě přispěje. 5
Eva Dvořáková
10
09, 10 > Vizualizace divadla Jatka 78 z architektonického ateliéru Mjolk – prostor by měl sloužit jako víceúčelový, včetně výuky
dětí a akrobatů
www.stavitel.cz
SRPEN 2015 | STAVITEL 08