Čechoslovák (historické noviny upravené pro potřebu

Komentáře

Transkript

Čechoslovák (historické noviny upravené pro potřebu
The Czechoslovak
Weekly
Ročník. IV. č. 12.
Londýn, 20. III. 1942
3d.
Presidentovo poselství domù
Jsme v ohromné válce, která skonèí revolucemi…
Drazí obèané èeskoslovenští v zemích èeských, na
Slovensku a na Podkarpatské Rusi!
Dnes a zítra je třetí výročí osudného dne vpádu hitlerovských hord do Československa. Říkám
„osudného dne" a nemyslím na osudný den pro Československo. Byl to a bude to osudný den pro
nacistické Německo, neboť druhá světová válka, která skonči jeho katastrofou, začala dne 15. března
1939 vpádem do Prahy.
Události na Dálném východe a úspěchy Japonska, zaražení spojenecké ofensivy v Lybii a některé
jiné válečné neúspěchy Spojenců vyvolaly jistě u Vás a v jiných spojeneckých zemích jisté zklamáni a
někde snad obavy o konečné vítězství. V táboře Osy to vzbudilo novou zuřivou vlnu chvástavé
propagandy, v níž dojem těchto jejich úspěchů byl co nejvíce využit a zveličen, aby tím Vás a jiné
obsazené země morálně co nejvíce zdeptali a Vaše naděje ve vítězství rozmetali.
Pražská gestapácká služba s tím hned spojila co největší kampaň proti nám zde v Londýně a v
Sovětském Svazu: prý jsme Vás ve svých zprávách v londýnském rozhlase už dvě léta přelhávali,
vykládáme Vám prý pohádky o nemožném spojeneckém vítězství a Štveme Vás do zbytečného
odporu, neboť válka je pro Němce už vyhraná; Vám prý nezbývá nic jiného nežli se s těžkým svým
osudem smířit, loyálně s Němci spolupracovat, t.j. jim otročil, a jestliže to neučiníte, bude s Vámi ještě
hůř!
Vím. že není třeba Vám vykládat, co je náš program a jaký je nás ideál svobody. Učí Vás tomu
naše tisícileté dějiny a je to v krvi každého řádného Čechoslováka. Vím také, že není třeba Vás vyzývat,
abyste v boji vytrvali - sám každý z Vás dělá vše, co může, bez vyzývání z Londýna.
Ale jinou věc Vám chci dnes zdůraznit: byl bych rád. abyste se nedávali vším tím, co se děje na
některých bojištích znepokojovat. Je v podstatě každé delší války, že má na obou stranách svá vítězství
a své porážky, své triumfy a svá zklamání. Vzpomeňte jen válek minulých! Kolikrát na př. v minulé
válce Němci prohlásili, že definitivní zvítězili! Jak to bylo tehdy pro nás strašné, že téměř celá čtyři léta,
t.j. až do jara 1918 měli jen oni úspěchy. A na konec — jaký to byl hrozný německý pád!
Pokračování na straně 2.
Hácha vyhlašuje trest smrti
Po neúspěchu sbírky šatstva a prádla pro německé vojáky pět dní poté, kdy dr. Hácha vyzýval českou
veřejnost, aby co nejhojněji přispěla k sbírce šatstva a prádla pro německé vojáky na východní frontě,
protektorátní vláda vyhlásila trest smrti proti těm, kteří by na sbírku nepřispěli.
Nařízení, které má datum 2. ledna bylo uveřejněno až 8. ledna. Praví se v něm, že bude potrestán
smrtí nejen ten, kdo se z takových sebraných nebo pro sbírku určených zimních předmětů obohatí,
nýbrž i ten, kdo zabrání v jejich užití. Příslušný paragraf nařízení praví doslova: "Kdo se obohatí z
předmětů, které byly u českého obyvatelstva protektorátu Čechy a Morava sbírkou zimních předmětů
všeho druhu pro německé vojáky na frontě sebrány, nebo jsou osobou oprávněnou jimi nakládat pro
tuto sbírku určeny, anebo kdo vůbec takové věci odejme jejich užití bude potrestán pro zločin smrtí."
Pražský rozhlas doprovodil tuto vyhlášku obvyklými frázemi o vděčnosti, již jsou povinni čeští lidé
německým vojákům na východní frontě. O právní kvalifikaci "zločinu", na který protektorátní vláda
stanovila trest smrti, však pomlčel. Řekl jen, že "kdo sáhne ve zlém úmyslu na věci, pro sběr určené,
dopouští se zločinu, který v dobách válečných může býti odpykán jen trestem nejostřejším. K tomu
patří také zašantročení, vyměňování, ničení anebo poškozovámí předmětů, aby byly odňaty
zamýšlenému účelu, po př. svádění osob k činům, které provedení sběru ohrožují."
Současně promluvil náměstek předsedy vlády, dr. Jaroslav Krejčí, který se ani slovem nezmínil o
nařízení a omezil se jen na sentimentální řeči, obvyklé při takových příležitostech.
Je zajímavé, že si v rozhlase pochvalovali krásné výsledky sbírek mezi Němci v protektorátě, ale že
dosud nebyla uveřejněna ani jediná číslice o sbírkách provedených mezi českým obyvatelstvem. Další
zajímavostí této sbírky je, že od samého začátku, tedy ještě dříve než byl stanoven trest smrti, nešlo o
sbírku dobrovolnou. Nájemník a podnájemník každého jednotlivého domu měl svoji listinu, kterou
musel vyplnit a odevzdat tak, aby Gestapo mělo přesný přehled o tom, Kdo co dal a nedal. Skutečnost,
že přesto bylo nutno vyhlásit trest smrti, je novým dokladem toho, že se Heydrichovi nepodařilo
zlomiti bojovného ducha českého lidu.
Printed in Great Britain
Ztratili jsme
kamaráda
President
republiky
vyslovil
inspektorátu
československého
letectva nejhlubší soustrast nad
tragickou smrtí kapitána letectva
p.p.i. J. Ž., jenž zahynul dne 17.
března 1942 při výkonu letecké
služby.
Není možno nevzpomenout
náhlého odchodu milého druha,
jenž byl nadšeným letcem od
prvního vstupu na letištní plochu.
Původně byl příslušníkem pěchoty,
absolvoval vojenskou akademii v
Hranicích v r. 1934. Brzy poto, co
byl jmenován poručíkem, byl
povolán do letecké pozorovatelské
školy v Prostějově, načež byl
přidělen jako letecký pozorovatel k
leteckému pluku I. T. G. Masaryka.
Byl
jedním
z
nejlepších
pozorovatelů u pluku, avšak jeho
jedinou touhou bylo stát se
pilotem. konečbě byl pak zařazen
do pilotního výcviku leteckého
pluku I. T. G z Československa.
M. v r. 1937. Jako stíhací pilot byl
přidělen k let. pluku 4. Odešel z
Československa s prvními piloty
po záboru našeho území Němci.
Ve Francii byl u stíhací eskadry.
Za jednoho operačního letu byl
sestřelen a zachránil se padákem.
Dopadl, bohužel, na území
Francie, již obsazeném Němci.
Jeho osvědčená iniciativa a
obratnost mu pomohla k úěku z
obsazeného
území;
svou
dobrodružnou cestu popsal v
zajímavém vyprávění v týdeníku
Čechoslovák: Mrtví oživují. Při
vstupu na anglickou půdu byl opět
pln bojového zápalu a přál si
ztrestat Němce za barbarské činy,
jichž byl svědkem. Po půldruhém
roce se znovu ocitl v bojovém
výcviku a byl nadšen anglickými
stíhacími letouny, jež mu byly vždy
vytouženým ideálem. Opustil nás,
bohužel, předčasně... Zahynul
mlád a dříve, než opět mohl
uplatnit svou odvahu a bojovou
pohotovost. kpt. let. S. D.
Čechoslovák, Londýn, 20.III. 1942
Presidentovo poselství domù (pokraèování)
Opakuji to, co Vám stále odtud říkáme: vítězství Německa bylo možné i v
tělo válce jen válkou krátkou. A na konečný výsledek nemůže míti vlivu ten či
onen i dost důležitý místní nebo časový výsek celé válečné kampaně, ta či ona
ať příznivá, ať nepříznivá jednotlivá událost. Držte se až do konce války
několika rozhodujících faktů, které válku rozhodnou na konec v nás prospěch,
ať se během války samé děje co se děje. Fakta, o něž tu jde, jsou tato:
1.) Jsme v ohromné světové válce, která je zároveň velikou revolucí, která
skončí revolucemi na celé evropské pevnině, kterou nemá v moci zastavit na
poloviční cestě nebo bez definitivního a jasného rozhodnuti žádná vláda ani na
jedné, ani na druhé bojující straně: tato válka bude dobojována až do konce.
Víme s naprostou určitosti přímo z Berlína, že němečtí generálové jsou si toho
plné vědomi a že ve vítězství Německa už nevěří, a samí říkají, že jen zázrak by
mohl Německo zachránit. Chystají si tudíž pro shodnou chvíli nabídky k
nerozhodnému míru, aby válku včas pro sebe zastavili. Buďte však klidni a jistí:
nepodaří se jim to, jako se jim to nepodařilo ve válce minulé.
2.) Je prostým matematickým faktem, že Spojenci se čtyřmi velmocemi v
čele, — s Britskou říši, Sovětským svazem, Spojenými státy a Čínou — mají
tak úžasnou převahu ve všech zdrojích válečných, že osa delší válku vydržet
nemůže. Dosavadní průběh války bohužel ukázal, že Osa se na svou válku včas
připravila. Spojenci však nikoliv. V tom je hlavní jejich slabost. Blížíme se však
nyní konci tohoto nepříznivého období války. Dnes už na straně Spojenců
nejen že přípravy dostatečně pokročily, ale je tu zejména nezlomná jejich vůle
všech zdrojů a prostředků plně a úspěšně použít, a je tu jasné vědomí nutnosti
válku neskončit, dokud plného vítězství dosaženo nebude ať to stojí co stojí a
ať válka trvá sebe déle.
3.) Je faktem, že se Němci přes všechny své úspěchy dopustili tak
neuvěřitelných a přímo fundamentálních chyb, že jejich dalekosáhlé důsledky
žádný vojevůdce, žádná vláda a žádný systém přežít vůbec nemůže. Věřili v
konec války po pádu Francie v létě r. 1940 a v nemožnost obrany Anglie. — a
zmýlili se. Věřili v možnost svého ponorkového ovládnuti Atlantiku a
odříznutí Anglie od ostatního světa — a zmýlili se. Vykládali celá dvě léta, že
pomoc Ameriky přijde pozdě — a zmýlili se. Byli loni přesvědčeni, že vpádem
do Ruska zníčí Sovětský svaz v šesti nedělích, a že pustou agitací v celém světě,
jakoby šli chránit civilisaci před bolševismem, docílí obratu v Anglií a ve
Spojených státech proti Rusku — a zmýlili se přímo osudně: zažili v Rusku
jednu z největších katastrof, jaké kdy světová historie válečná poznala a
definitivně sblížili tyto tři světové říše. Věřili, že zvládnou obsazené národy na
kontinentě, a vytvoří t. zv. nový řád, vytvořili však jen rozvrat, hlad, bídu, teror,
státně organisované zločinectví a smrtelnou nenávist celých set milionů lidí
proti sobě. Nyní konečně sází všecko na jednu jedinou kartu: na přístí svou
jarní ofensivu proti Rusku. Bude to patrně v konečných důsledcích jejich
poslední zklamání.
Švejk v protektorátì
Scéna: v blázinci. tři němečtí profesoři - psychiatři
Švejk: Dobrý den, pánové. Nejuctivější Heil Hitler všem vespolek. Tady mne
máte.Mé jméno je Švejk. Josef Švejk.
Profesor 1: Povězte nám, Švejku, který rasový typ řadíte výše v německé
etnografické stupnici? Typ brachycephalický či typ dolichocephalický?
Profesor 2: Co víte, Švejku o mystickém zpříznění půdy a krve?
Profesor 3: Švejku, proč jsou židi naší úhlavní metlou?
Švejk: Je mi líto, pánové. Nevím. Opravdu nevím. Ale dovolte, abych teď zase
já vám položil malou hádanku. Dejme tomu, že by se náš vůdce...
Profesor 1: Ein Psychopath.
Profesor 2: Ein totaler Psychopath.
Profesor 3: Ein totaler, kapitaler Psychopath.
Švejk: Já už to o něm tušil dávno, pánové. Ale opatrnost matka moudrosti.
Ještě by vám někdo mohl za ten váš odborný a na slovo vzatý názor o našem
vůdci zbytečně nabít hubu.
Profesoři: To nám stačí.
Švejk: Mně taky.
Č. 12.
Cíle Hitlerovy svìtové
kontrarevoluce
Tajný spis o úkolech SS
Dokument, kterého se britská armáda zmocnila v
hlavním stanu 275. německého dělostřeleckého pluku v
Libyi, zůstane navždy jedním z nejhroznějších obžalob
režimu, který tak rád vystupuje pod honosným jménem
"nového řádu". Jde o Hitlerovo prohlášení, jež učinil ve
chvíli, kdy se domníval, že německé vítězství je už na
obzoru. 6. srpna 1940 promluvil Hitler při reorganisaci
své osobní stráže a jeho projev byl pak jako tajný
dokument poslán jednotlivým generálům a velitelům
armádních sborů. V březnu 1941 bylo Hitlerovo
prohlášení rozšířeno mezi důstojníky Wehrmachtu. V
podstatě se v něm praví: Velkoněmecká říše nebude ve
své konečné formě zahrnovat jenom národní celky,
nakloněné příznivě Třetí říši. Proto je třeba udržovat
útvary státní policie také uvnitř dnešních říšských hranic,
aby byla zajištěna vnitřní autorita režimu. Tento úkol
může splnit jenom státní policie, utvořená z mužů
nejlepší německé krve, kteří se bezpodmínečně
ztotožňují s onou životní filosofií, která je základem
velkoněmecké říše. Takový sbor bude pyšný na svou
nezávislost a nebude se nikdy sbratřovat s proletariátem a
s podsvětím, jež podlamuje základní ideu státu. Poněvadž
jde o zcela zvláštní druh bezpečnostní služby, je nutné,
aby se Hitlerova státní policie osvědčila v útvarech SS na
frontě a prolévala krev na bojišti jako kterýkoli jiný útvar
branných sil. Až se jednotky SS vrátí domů, budou mít
dost autority, aby plnily své úkoly státně policejní.
Výlučným úkolem branných sil bude prý v budoucnosti
jenom boj proti vnějším nepřátelům říše. Aby byl lidský
materiál pro jednotky SS zajištěn, musí být jejich početní
stav omezen. Hitler jej odhadl na 5 - 10 % mírového
stavu armády.
Tak tedy má vypadat Hitlerův nový pořádek: v čele
evropských národů vládnoucí rasa německého
Herrenvolku
bude
dohlížet
na
poslušnost
vykořisťovaných méněcenných národů; v čele
Herrenvolku samotného vládnoucí kasta úzké
bezohledné oligarchie, neznající zákona mimo vlastní
prospěch a vlastní bezpečnost, opřená o dědičné úderné
oddíly mravních janičářů, specielně vycvičených, aby
drželi na uzdě proletariát, sestávající ze všech lidí, kterým
se nedostane cti, aby byli zahrnuti do vládnoucí kasty:
proletariátu složeného z dělníků, intelektuálů a všech
slušných lidí, živících se prací, nikoli loupeží. V jednom
jen směru má být úděl neněmeckých národů Evropy
horší údělu proletariátu německého: zbaveni svých
národních práv politických i kulturních, mají tyto národy
tvořit armády bezzemků a lidí bez domova, stěhovaných
kamkoli se vládnoucí oligarchii zachce nebo kamkoli je
uzná za potřebno poslat vládnoucí kasta. Potřeboval-li
někdo důkazy o pravé tváři Hitlerovy světové
kontrarevoluce, dostává se mu ho zde naplno. Ale
dostává se mu i důkazu krátkozrakosti vůdce, který se
domnívá, že hrubou mocí a násilím může uspěti tam, kde
před ním se stejnými nástroji ztroskotaly desítky
diktátorů: že může násilím na trvalo spoutati sílu lidského
ducha a touhy po svobodě nejen v národě, ale i v
národech odlišného duchovního rodu a odlišného
založení.
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
The Czechoslovak
Weekly
Ročník. IV. č. 17.
Londýn, 24. IV. 1942
3d.
Vláda „nového øádu“ v Praze
Nìmec v èele ministerstva hospodáøství –
Zrádce Moravec má vychovávat èeské dìti – Další
krok k zaèlenìní èeských zemí do
velkonìmeckého prostoru – Heydrich zrušil
stanné právo
V pondělí dne 19. ledna bvlo v Praze úředně oznámeno. že protektorátní vláda
podala demisi a že dr. Hácha pověřil zastupujícího předsedu vlády, aby sestavil vládu
novou. Dr. Krejčí předložil pak Háchovi listinui navržených osobností, jež Hácha
pověřil správou jednotlivých ministerstev.
Sestaveni nové vlády je toto: Předsedou vlády a ministrem spravedlnosti stal se
dosa vadní náměstek předsedy vlády dr. Krejčí, ministrem vnitra bývalý pražský
policejní ředitel dr. Bienert, ministrem hospodářství a práce říšský Němec dr. Walter
Bertsch, ministrem školství a lidové výchovy Emanuel Moravec, ministrem
zemědělství a lesnictví rolník M. Hrubý, bývalý předseda Národního souručenství,
ministrem dopravy bývalý sekční šef dr. Kamenický a ministrem financí dr. Kalfus,
který již dříve zastával tento úřad.
Členové vlády složili odpoledne slib do rukou dr. Háchy. Při tom učinil Hácha
projev, v němž m.j. pravil, že ,.v okamžiku, kdy téměř všechny suverenní evropské
stály vyhlásily svůj přistup k novému evropskému řádu v souhlase s vůlí Adolfu
Hitlera," pokládá za nutné, aby v protektorátě nastalo úplně nové zaměření vlády, v
níž by se soustředily všechny positivní a aktivistické sily. Proto se rozhodl se
souhlasem říšského protektora Heydricha jmenovati novou vládu, která by
nekompromisně zavedla nový rád v českých zemích a připravila tam půdu pro
vítězství třetí říše.
Pokračování na straně 2.
Švejk v protektorátì
Scéna: v pražské ulici. Na nárožích jsou umístěny tlampače pro přenos vůdcova
projevu. Úderník vede Švejka zpátky do Petschkova paláce.
Švejk: Já mu nerozumím jediný slovo. To zas mluví vůdce německy.
Úderník: Maul halten. Poslouchat! Je válka. Válka s Ruskem.
Švejk: Nepovídejte... Válka s Ruskem... A to hurá na Beresinu! Hurá, ať žije druhé
napoleonské tažení. Vzhůru na Sibiř! Vzhůru na Omsk a Tomsk! Pryč s pluto,
zedno, demo židokraty ve Vladivostoku. Ať žije náš milovaný vůdce! Hurá na
Beresinu!
Občan 1: Kdo je to? Zbláznil se? Co to vykřikuje?
Občan 2: Podívejte se. Vede jej úderník.
Švejk: Vpřed na Beresinu! Vpřed na Beresinu! Ať žije Gestapo; kam tento pan
úderník mne znova zavádí. Ať žije blázinec, ze kterého mne právě vyhodili bez
oběda.
Občan 1: Je to blázen. Vedou jej z cvokárny.
Žena: Můj ty bože. Vždyť je to Švejk.
Občan 2: Náš starý, dobrý voják Švejk.
Švejk: Ať žije náš milovaný vůdce!
Občan 1: Ať žije cvok!
Švejk: Ať žije veliké Německo!
Občan 1: Ať žije cvokárna!
První bomby na Tokyo
20. dubna t. r. Spojené státy oznámily, že o dva dny dříve jejich letectvo shodilo
první pumy na japonské Tokyo. Podle sdělení provedlo úspěšný nálet 16
bombardétů B-25 Mitchell, které vzhledem ke svému doletu startovaly zřejmě z
letadlové lodi. Jde o překvapivou zprávu, která - pokud se potvrdí - znamená, že
americké námořnictvo je po těžkých ztrátách v Pearl Harbouru již opět připraveno
operovat v celém Pacifiku.
Printed in Great Britain
Ministr generál Sergej Ingr u ès.
jednotky na Støedním východì
Dne 18. t. m. přibyl generál Ingr na své inspekční
cestě Středním východem do Jerusaléma. Cestou z
Egypta do Palestiny navštívil dne 15. t. m. posádku čs.
jednotky, kde byl uvítán britskými a čs. vojenskými
poctami. při této příležitosti odevzdal 50ti čs.
důstojníkům a vojínům válečné kříže a medaile za
chrabrost, projevenou při hájení Tobruku a při akcích
na jiných úsecích východní fronty. někteří z
vyznamenaných byli již dekorováni polskými
válečnými kříži. Slavnost na počest vyznamenaných
byla zakončena přehlídkou.
Příštího dne ministr gen. Ingr ve společnosti velitele
čs. jednotek na Středním východě gen. Gaka odevzdal
čs. jednotce prapor s nápisem: Za svobodu vlasti a
lidského práva vpřed! Prapor věnoval naší jednotce
Čs. červený kříž v Palestině. Po zahájení slavnosti
přrčetl ministr gen Ingr poseltví presidenta republiky a
čs. vlády, děkující vojákům za dosavadní výkony a
nabádající k vytrvalosti až do vítězného konce války.
Nový prapor odevzdaly ministru Ingrovi předsedkyně
Červeného kříže na Středním východě Lady
MacMichael, manželka britského vysokého komisaře,
a Mrs. MacPherson, manželka britského Hlavního
sekretáře. "Víme," řekla Lady Macmichael, "jakými
zkouškami prochází statečný československý národ,
ale víme také, s jakou statečností všechna protivenství
překonává. Pevně věřím, že tento prapor zavlaje již
brzo v Československu znovu svobodném."
Ve své odpovědi poděkoval ministr gen. Ingr dárkyni
i dárcům, načež odevzdal zástavu do rukou
plukovníka K., jenž byl velitelem čs. jednotky hájící
Tobruk. V projevu k čs. vojákům gen. Ingr mj. řekl:
"Jméno Tobruk a Sýrie se bude řaditi ve vlasti k
jménům Arras, Zborov, Terron, Vousiers, Bachmač a
Doss Alto.„
Plukovník K. slíbil pak jménem čs. jednotky věrnost
praporu a odkazu Masarykovu. Přísaha na prapor byla
vyvrcholením
a
zakončením
obřadu.
Závěrečnému
defilé byli přítomni
kromě
jmenovaných
účastníků britský
velitel
oblasti,
vrchní
velitel
polských jednotek,
generál
vojsk
svobodných
Francouzů a četní
jiní representanti
britští a spojenečtí.
Čechoslovák, Londýn, 24. IV. 1942
Č. 17.
Vláda „nového øádu“ v Praze (pokraèování)
Nový kabinet se pak sešel k slavnostní schůzi, na níž bylo přečteno prohlášení, ve kterém se
praví, že „rekonstrukce vlády je rozhodujícím krokem k úplnému začlenění naší vlasti do německé
říše. Protektorátní vláda jest rozhodnuta splnili až do konce svůj úkol: učiniti vše pro konečné
vítězství Německa a Evropy."
Pak byla vláda přijala Heydrichem, který „vytýčil směrnice jejich prací." Zřejmě v souvislosti s
touto rekonstrukcí zrušil Heydrich stanné právo, jež dosud platilo v okresech pražském a
brněnském.
Autonomie, jak ji chtìjí Nìmci
Změny, k nimž v posledních dnech došlo v protektorátě, jasně ukazují další velmi značnou
trhlinu v samosprávě porobených českých zemí. Ve skutečnosti, jak jsme častěji dokazovali, zůstala
tato samospráva od samých začátků protektorátu na papíře, který nese podpis Hitlerův a datum 16.
března 1939. Od tohoto dne totiž, kdy Hitler zaručil českým zemím autonomii, byla česká
samospráva odstraňována kus po kuse, až konečně došla tam kde je dnes: že totiž ministrem české
protektorátní vlády se stává Němec.
Tato skutečnost je jedním z nejzajímavějších rysů vládní rekonstrukce, neboť portefeuille
svěřený dr. Walteru Bertschovi, německému odborníku z říše, je nejdůležitějším oborem
protektorátní správy. Úřad ministra hospodářství a práce je dvojnásobně významný v této válečné
době. Neboť jedná věc, na níž Němcům nejvíce záleží v českých zemích, je usměrnit českou práci a
výrobu pro německou válku.
Jinak je nová Háchova vláda ještě více vládou loutek než byla jakákoliv vláda předešlá. Její
ministerský předseda je pouhým zřízencem Heydrichovým, ministr vnitra nulou vedle všemocného
Gestapa, ministr zemědělství jen správcem německého řízeného hospodářství, ministr dopravy
nemá pravomoci, neboť dopravu spravuje, podle článku VIII. dekretu O zřízení protektorátu, říše
sama, ministr financí je jen úředníkem říšské banky a ministr školství a národní osvěty je pouhým
hrobařem skutečně českého školství a skutečně české národní osvěty.
Bývalý ministr Školství prof. Kapras nezamezil ani v nejmenším německým nájezdům na
české školství. Za jeho úřadováni byly zavřeny nesčetné školy střední, obecné a měšťanské a bylo
omezeno přijímání nových žáků na nižší střední školy. Co tedy můžeme očekávati od tak oddaného
spřežence nacistů jakým je Emanuel Moravec? Stane se pravděpodobně to, co před několika týdny
navrhoval pražský „Venkov": školy budou germanisovány jak ve svém duchu tak i jazykově a budeti Moravcovi poskytnut čas, učiní z českého školství takovou spoušť, že bude potřeba dlouhé doby,
aby byla napravena.
Naše stanovisko k protektorátní vládě i jejímu presidentu nedoznává žádné změny tím, co se v
Praze stalo. Pokládáme pražské událostí jen za smutné dostiučinění a potvrzení názoru, že není
možno se zastavit na šikmé ploše spolupráce s nacisty a že cesta tato vede do propasti ty, kteří s
Němci takovým způsobem spolupracují.
President Beneš řekl při zahájení zasedání statní rady loni v listopadu: „Tak zvaná
protektorátní vláda a její president už dávno vládou nejsou. A dnes po heydrichovských popravách
není už opravdu ani vláda, ani presidenta v tak zvaném protektoráte... Postupem doby stali se
všichni jen prostými nástroji bez moci, bez kompetence, bez politiky a také bez odpovědnosti:
žádnou vládou a žádným státním presidentem nejsou. Proto pro nás dnes a pro nikoho v zahraničí
prostě neexistují."
V Praze bylo pravé provedeno střídání loutek bez moci, bez kompetence, bez politiky a bez
odpovědnosti.
Telegraficky z fronty
Japonské námořnictvo napadlo 5.
dubna přístav Colombo na Ceylonu.
Královské
námořnictvo
ztratilo
křižníky HMS Cornwall a HMS
Dorsetshire.
Generál Edward King, velitel
amerických jednotek na Filipínách,
složil kapitulaci do rukou generála K.
Nagana. Do zajetí padlo 15.000
amerických vojáků a několikanásobný
počet vojáků filipínských poté, co se
na poloostrově Bataan dostali do
bezvýchodné
situace
čelíce
mnhonásobné japonské přesile.
Opevněný ostrov Malta, strategický
bod k ovládnutí Středozemního moře,
již takřka 4 měsíce vzdoruje
každodennímu
bombardování
německým letectvem. 15. dubna byla
Malta oceněna králem Jiřím VI, který
ostrovu udělil Kříž krále Jiřího.
Nacisté kupují duše
Když Hitler zavřel na tři léta všechny české vysoké školy v Čechách i na Moravě a začalo se jejich soustavné rabováni, uvědomili jsme si
sice ihned ohromné škody, které tím utrpí naše školství, a hmotné ztráty vzniklé nesmyslným, barbarským ničením a rozkrádáním
knihoven a vědeckých sbírek, ale v první chvíli hrůzný obraz drancováni škol, jejich znesvěcování surovou německou
soldateskou a odvážení všeho cenného do Říše zatlačil jaksi do pozadí představu nenahraditelné škody duchovní, kterou utrpí všechen
národ tím, že celá generace studentstva se tím na léta zbavuje možnosti studia, že na 20,000 mladých lidí se zavřením vysokých
skol odvádí od vědecké práce.
Brzy však další plánovitá persekuce všeho středního i národního školství dala nám pochopiti, že- jde o soustředěný útok nacistických
násilníku směřující k vlastní podstatě všeho národního života, že český národ, v jehož středu byla založena první universita na evropském
kontinentu severně od Alp, má býti ponížen na národ bez vysokého vzdělání, že národ Husův. Komenského, a Masarykův má býti stlačen na
polovzdělanou vrstvu na věky služebnou německému Herrenvolku.
S hrůzou vzpomínáme ohavnosti opuštění, jehož dějištěm se staly naše školy, se spravedlivým hněvem pomýšlíme na to, jak naše vysoké,
střední a národní školství, jemuž jsme po léta přinášeli ochotné nezměrné oběti, bylo zničeno, rozkradeno, vyloupeno a znesvěceno Němci.
Nepochybujeme, že Hitler padne a s ním nacismus, že zajde Mussolini i se svým fašismem, že zase budeme moci budovati své školství v
svobodném československu. Ale jsme si vědomi i toho, že nové Československo budeme muset vybudovat ze sutin, v nichž je Hitler ponechá.
A víme též, že celá generace studentstva se zatím odcizí vědecké práci, že náš duchovní vývoj byl narušen násilným zasáhnutím nacistického
Německa. Přesto věříme, že jádro naší mládeže zůstane neporušeno, ba naopak strašnou zkušeností zpevní poznaným zlem nacistické
nekulturnosti.
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
The Czechoslovak
Weekly
Ročník.IV. č. 19.
Londýn, 8. V. 1942
Tìāké rozsudky za sabotáā v Èechách a
na Slovensku
Ačkoli nacisté vášnivě popírají, že by český lid prováděl sabotáž, usvědčují je přece
jenom zprávy, které musí občas sami vydat, když oznamují těžké rozsudky za sabotáž.
Podle zprávy pražského nacistického listu „Der Neue Tag" bylo v blízkosti vsetínské
stanice poškozeno telefonní a telegrafní vedení. Že „poškození" bylo vážné, naznačuje
odměna, kterou nacisté na dopadení pachalele vypsali. Slibují 10,000 korun každému, kdo
by je uvedl na stopu této ,.velezrady". Za dopadeni pachatele, který přestřihl telefonní a
telegrafní vedení u Lipníku, slibují dokonce 30.000 korun.
Současně uveřejnil nacistický tisk zprávu, že v Praze byl popraven Čech, obviněný ze
stejného zločinu velezrady. Jeho spolupachatel byl odsouzen na 12 let káznice. Oba
rozsudky vynesl soud říšské branné moci, aniž by se veřejnost dozvěděla jména českých
hrdinů a mučedníků.
Stejné zprávy přicházejí také ze Slovenska. Krajský soud v Nitře odsoudil za
předsednictví pres. Rybárika, který je současně předsedou Hlinkovy strany v Nitře, 23
osob pro velezrádné činy. Štefan Vaculík byl odsouzen nu 2 roky a 5 měsíců žaláře,
zedník František Vindiš na 2 roky, Turinovič na dva roky, Verdunič, Messinger, Schulz a
Dubay na l rok žaláře. Ostatní obžalovaní byli odsouzeni k několika měsícům vězení. A
„Gardista" je při tom ještě s těmito rozsudky nespokojen. Žádá trest smrti, poněvadž —
jak tento quislingovský list zdůrazňuje — velezrádných činů je na Slovensku příliš mnoho.
Hitlerova válečná rada po demisi generála Brauchitsche
Draze zaplacený úspìch operace Chariot
Britský ministerský předseda W. Churchill potvrdil, že z šesti set příslušníků specielně
cvičených oddílů "Commandos", kteří 28. března v rámci operace Chariot provedli smělý
útok na přístav St. Nazaire, se podařilo uniknout pouze několika desítkám mužů.
Nezbývá než vzdáti hold odvaze těchto britských jednotek a vyzdvihnouti význam
operace. Hlavním cílem útoku se staly suché doky francouzského přístavu, které se
podařilo těžce poškodit. Připomínáme, že šlo o jediné přístavní zařízení na atlantickém
pobřeží, které bylo schopno pojmouti bitevní loď Tirpitz, poslední to chloubu německé
Kriegsmarine. Podle vyjádření admirality je nyní nepravděpodobné, že by se Němci
odvážili vyslat Tirpitz do Atlantiku.
Statečným útočníkům se podařilo rovněž poškoditi přístaviště německých ponorek, což
by mohlo oslabit sílu Kriegsmarine v atlantických vodách. Podle posledních statistik
potopily německé ponorky v měsíci březnu jenom v Atlantiku 74 spojeneckých lodí. Při
vědomí těchto těžkých ztrát musíme znovu vyzdvihnout neocenitelný přínos operace
Chariot.
Printed in Great Britain
3d.
Armádní rozkaz èíslo 9
Českoslovenští vojáci ve Velké Británii:
Po návratu z cesty vyřizuji Vám všem srdečné
pozdravy od jednotek československého vojska
na Středním východě a v Sovětském svazu, které
tam bojují a žijí za daleko tvrdších a obtížnějších
podmínek, avšak s nadšením a vzorně konají své
povinnosti. S jejich pozdravy zároveň potvrzuji
jejich živý zájem, projevovaný o Vás všechny.
Pozorně sledují zprávy z Velké Británie o Vaší
činnosti a zvláště o bojích našich letců. Výkony
letců jsou předmětem jejich obdivu a nadšení.
S radostí mohu Vám oznámit, že naši vojáci si
získali všude velmi dobré jméno. Jednotka na
Středním východě obdržela mnoho pochval a
uznání za svou činnost v poli i v zápolí, a to od
velitelů všech stupňů. Sám generál Auchinleck ji
označil jako velmi zdatnou bojovou jednotku
svých armád. Počtem slabší než jednotka ve
Velké Británii dovedla si získat čestné místo ve
svém prostředí svou kázní a svými bojovými
činy.
Stejně dobře zastupuje čs. armádu naše
jednotka v SSSR. Od čelných sovětských
představitelů vojenských a civilních jsem slyšel o
ní slova chvály a uznání. Sblížili se se svým
okolím, které na ně pohlíží s důvěrou, jako na
ukázněnou a zdatnou spojeneckou jednotku.
Osobně jsem se též přesvědčil na obou místech,
že slova uznání nebyla pouze ze zdvořilosti.
Vzpomínaje ve Vašem středu na naše vzdálené
kamarády, opětuji odtud své uznání všem
příslušníkům našich jednotek na Středním
východě a v SSSR s přáním, abychom brzy
mohli společně pracovat na osvobozeném území
naší vlasti.
Na své cestě jsem přišel do styku se
spojeneckými jednotkami na Středním východě a
při každé příležitosti jsem viděl neklamné
známky odhodlání a pevné vůle nepovolit a
zvítězit. Zvláště pak vzpomínám na dojmy ze
Sovětského svazu, jehož obyvatelstvo s
obdivuhodnou houževnatostí věnuje všechny
svoje síly brzké porážce nenáviděného nepřítele.
Odrazit a zvítězit jsou vůdčím heslem všech.
Sovětský voják sebevědomý, ukázněný a v plnění
povinností přísný, uplatňuje v plné míře všechny
kladné národní vojenské hodnoty. Za ním pak
stojí celý národ, prodchnut vlastenectvím a plní s
opravdovostí každý úkol, který byl komu
přidělen.¨
Máme zdatné spojence, to nás zavazuje,
abychom se jim vyrovnali ve všem. Zdar našim
spojencům! Zdar Československé armádě!
Ministr národní obrany div. gen. S. Ingr v. r.
Čechoslovák, Londýn, 8. V. 1942
Č. 19.
Švejk v protektorátì
Scéna: kancelář v Petschkově paláci. Úředník Gestapa, Švejk.
Úředník: ...naposledy Švejku. Řekněte nám, kdo vás to navádí, abyste prováděl
takové bláznovské kousky.
Švejk: Poslušně hlásím, vašnosti, že nevím o žádných bláznovských kouscích.
Úředník: Švejku, máte mne skutečně za takového vola, abych uvěřil, že jste to myslel
vážně, když jste provolával slávu vůdcovi?
Švejk: Poslušně hlásím, že vás za takového vola nemám a že jsem to vážně nemyslel,
když jsem provolával slávu vůdcovi.
Úředník: Aha, konečně, přiznáváte se tedy?
Švejk: Přiznávám vašnosti. Co bych se nepřiznal. To máte tak. Tady náš milovaný
vůdce vypovídá válku pro svůj lid a lid stojí a poslouchá a neříká tak ani onak jako by
se jej to vůbec netýkalo. Copak si, vašnosti, vůdce o nás Češích pomyslí? Řekne si:
"Copak čeští dělníci. To jsou staří oligarchové a plutokrati. Ale, že mi moje milované
střední vrstvy neskočily na špek a neprovolávaly slávu když se táhna na Rusko! To mi
nejde na rozum. Z toho jsem, pánové, Janek." Tak jsem si tedy myslel, Švejku...
Úředník: Hinaus. Schweinkerl.
Telegrafi
cky z
fronty
Britské
námořnictvo zahájilo
5. května operaci
Ironclad,
jejímž
cílem je obsazení
Madagaskaru.
Ostrov
je
v
současnosti v držení
Hitlerových
vichystických
přisluhovačů hrozí
nebezpečí, že by zde
vznikla
německá
ponorková základna
umožňující
Kriegsmarine
ovládnutí Indického
oceánu.
T.G.M. 7.3.1850 – 14.9.1937
MASARYK ZŮSTÁVAJE I PŘI SVÉM ODCHODU STÁLE
MEZI NÁMI, JE NÁM VŠEM PŘÍKLADEM VELIKÉ VÍRY V
ČLOVĚKA, JÍŽ JE DNES EVROPĚ A SVĚTU TOLIK
POTŘEBÍ. VÝZVOU, ABYCHOM V HARMONII MEZI
SEBOU, V DOBRÉ VŮLI A PŘÁTELSTVÍ BUDOVALI SVŮJ
STÁTNÍ AORGANISMUS A SVOU POLITICKOU,
SOCIÁLNÍ A NÁRODNOSTNÍ SPOLUPRÁCI TEK, ŽE
BYCHOM VYTVOŘILI Z TOHOTO SVÉHO MÍSTA V
EVROPĚ DOKONALÝ, HARMONICKÝ, SOCIÁLNĚ,
NÁRODNOSTNĚ A POLITICKY SPRAVEDLIVÝ STÁT,
JEŽ BUDE HODEN TOHO, KTERÝ NÁM PRÁVĚ
ODCHÁZÍ, JEŽ BUDE MEZI STÁTY TÍM, ČÍM BYL
MASARYK MEZI NÁMI A TÍM ČÍM BÝL MASARYK
OSTATNÍMU SVĚTU.
VÝZVA TATO ZNAMENÁ, ŽE MÁME ZŮSTAT
MASARYKOVI VĚRNI. LOUČE SE S NÍM JMÉNEM NÁS
VŠECH SLIBUJI, ŽE TÉTO VÝZVY UPOSLECHNEME.
PRESIDENTE OSVOBODITELI, ODKAZU, KTERÝ JSTE
VLOŽIL DO NAŠICH RUKOU VĚRNI ZŮSTANEME.
Dr. Eduard Beneš nad rakví T.G.M.
Bovril je výtažek z hovězího
masa – je to síla, která Vás
rychle a trvale vzpruží. I když
vypijete jen šálek Bovrilu pro
chuť, dá Vám to novou sílu a
energii.
Sandersenova přepychová skotská whisky
Destilována a plněna do lahví Leith, Skotsko.
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
The Czechoslovak
Ročník. IV. č. 22.
Weekly
Londýn, 29. V. 1942
3d.
ATENTÁT NA HEYDRICHA
Dva nezmámí pachatelé tìāce zranili zástupce øíšského
protektora. Deset miliónù korun za dopadení pachatele.
Stanné právo v protektorátì.
Českoslovenští vlastenci spáchali atentát na hromadného vraha a zástupce říšského protektora v Praze
Reinharda Heydricha právě v den, kdy Heydrich před sedmi měsíci přišel do protektorátu, aby zahájil
krvavou ofensivu proti českému lidu, který odmítal spolupracovat s Němci.
Rány, vypálené na zástupce říšského protektora, dramatickým způsobem dementují všechny německé
bajky o tom, že se český lid smířil se svým osudem a že se po krvavé lekci již mu Heydrich uštědřil,
rozhodl k dobrovolné spolupráci. Je konec všem německým tvrzením o tom, že český lid se dobrovolně
včlenil do říše, v níž vidí svou jedinou budoucnost - jak to při nesčetných příležitostech říkali nacisté a ti
zrádci z českých řad, kteří se jim upsali. Rány vypálené proti Heydrichovi mluví nejjasnější řečí.
Atentát na Heydricha, který je prvním svého druhu v obsazené Evropě, způsobil mimořádný ohlas
nejen ve svobodném světě, nýbrž všude na evropské pevnině. Národy úpící pod nacistickým jařmem si
uvědomují, že čin československých vlastenců byl spáchán jménem celé Evropy. A celá Evropa i celý Rommelova ofensiva
svět hledí s obdivem na národ, jejž tři léta nejstrašnějšího teroru a náporu nesrazila na kolena, na národ,
v Africe
který povstává, aby výstřely proti jednomu ze symbolů nacistické hrůzovlády v Evropě jasně dokázal, že Německá
Tanková
skupina
se nevzdá boje a že v něm bude pokračovat tak dlouho, dokud nacismus nezmizí ze světa.
Afrika generála Rommela zahájila
dne 26. května útok na britskou
Dvacátý sedmý kvìten deset hodin tøicet minut
linii u libyjské Gazaly. Po
Podle zpráv,jež nás až do uzávěrky listu došly, můžeme zrekonstruovat průběh atentátu na Heydricha několikaměsíční přestávce, kdy obě
takto: Zástupce říšského protektora Reinhard Heydrich jel automobilem Puchmaierovou třídou v Libni. strany posilovaly své zdecimované
Právě chtěl zabočit do vedlejší ulice. Tu se postavil do cesty muž, jenž vystřelil z pistole na osoby ve jednotky, tak zřejmě končí klidnější
voze. Současně druhý muž vrhl třaskavinu, která při nárazu vybuchla. Po atentátu dal se jeden z období na africké frontě. Podle
pachatelů na útěk Puchmaierovou třídou a druhý sedl na kolo a odjel směrem k Staré Libni. Tento prvních zpráv způsobily britské
pachatel byl střední postavy, měl na sobě tmavé šaty, druhý pachatel byl silnější postavy asi 160 - 162 cm tankové jednotky, v nedávné době
vysoký, opáleného obličeje, širokých úst, v ramenou rozložitý, tmavovlasý, stár asi 31 - 35 let. Měl na posílené o americké tanky Grant,
sobě tmavohnědé šaty s proužkem.
německým divizím těžké ztráty.
Jeden z pachatelů zanechal na místě nepromokavý plášť, druhý pak dámské kolo, na němž byla Podle všeho je však bitva pouze v
zavěšena hnědá aktovka a v ní světlá čepice se značkou obchodního domu Bílá Labuť. Oba předměty počátcích a na významnější
jsou nyní v Praze vystaveny ve výkladní skříni obchodního domu na Václavském náměstí.
výsledky si budeme muset několik
Podle zprávy pražského rozhlasu pachatelé prý na Heydricha čekali delší dobu. Potud zpráva o dní počkat.
atentátu. Je přirozeně dosud velmi nejasná, avšak lze bezpečně usoudit, že nešlo o čin jednotlivců, nýbrž
o čin organisovaný. Pachatelé především muselli vědět, kdy Heydrich se svým autem odjede a kterou
cestou se auto bude ubírat. Pro neobyčejnou odvahu pachatelů mluví skutečnost, že útok byl spáchán na
živé pražské třídě.
Drakonická opatøení
Zajímavé je, že první zpráva o atentátu byla sdělena české veřejnosti teprve v 17.32 hod., tedy 7 hodin
po atentátu, a to tímto způsobem: dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího
říšského protektorátu, SS Obergruppenfuhrera Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna
deset miliónů korun. Kdo pachatele přechovává nebo jim poskytuje pomoc anebo má vědomost o jejich
osobě anebo o jejich pobytu a neoznámí to BUDE ZASTŘELEN S CELOU SVOU RODINOU. Ve
vyhlášce se dále sděluje, že nad okresem oberlandrátu v Praze se vyhlašuje civilní výjimečný stav; ten
nabývá platnosti oznámením v rozhlase.
Nařizují se tato opatření:
1. Zákaz vycházení z domu pro veškeré civilní obyvatelstvo od 27. května 20. hodiny až do 28. května 6.
hodiny.
2. Na tutéž dobu se uzavírají veškeré hostince, biografy, divadla, veřejné zábavné podniky a zastavuje se
veškerá veřejná doprava.
3. Kdo se přes tento zákaz v uvedené době objeví na ulici, bude zastřelen, nezůstane-li stát na první
výzvu.
4. Další opatření jsou vyhražena a v případě potřeby budou oznámena rozhlasem.
Výnos je podepsán K. H. Frankem v zastoupení Heydrichově. později byla oznámení doplněna
vyhláškou o tom, že výjimečný stav se vztahuje nacelý protektorát čechy a Morava.
Printed in Great Britain
Čechoslovák, Londýn, 29. V. 1942
Č. 22.
Atentát (pokraèování ze str. 1)
Německé úřady oznamují veřejnosti, že odměna 10 milionů korun
bude vyplacena těm, kteří podají údaje o pachatelích. Vyzývají se také
osoby, které pachatele pozorovaly a majitelé věcí na místě
nalezených, aby bezodkladně informovali policejní úřady.
Proè byl vydán zákaz opouštìt pøíbytky?
Výjimečná německá opatření mají dva příznačné body: Za prvé
ustanovení, že každý, kdo o pachatelých věděl nebo je přechovával,
bude zastřelen s celou rodinou; opatření to jistě jedinečné v dějinách
kulturního lidstva. Druhým příznačným opatřením je zákaz opouštět
po celou noc ze 27. na 28. května byty a zastavení veškeré veřejné
dopravy. To znamená, že Němci nejenom po celou noc pátrali po
pachatelích, ale i s největší pravděpodobností zatýkali rukojmí pro
případ, že by obrovská částka deseti milionů korun nevedla k
vypátrání přímých pachatelů.
Lze očekávat, že atentát na Heydricha bude mít v protektorátě
důsledky, jejichž důsledky můžeme v tomto okamžiku pouze tušit. V
každém případě způsobí tento čin, že klid a pořádek v protektorátě,
na němž nacistům tolik záleželo, je vážně porušen a že výroba v této
"druhé největší zbrojovce Říše" dále povážlivě klesne.
Ohlas v zahranièí
Ohlas pražského atentátu v zahraničí byl sensační. Britský tisk
uveřejňuje zprávy o atentátu na prvních stránkách, britský rozhlas
věnoval zprávám čelné místo ve všech anglických i cizojazyčných
vysíláních. Moskevský rozhlas prohlásil, že celá Evropa s obdivem
vzhlíží k československým vlastencům, kteří dokázali, že
československý lid se s nacistickým režimem nesmířil a nikdy nesmíří.
Královna v ozdravovně československých vojáků
Reorganizace èeskoslovenských
jednotek na Støedním východì
11. československý pěší prapor, který se na podzim minulého roku
tak vyznamenal při obraně Tobruku, byl rozkazem generála Mézla z
21. května t. m. zrušen a reorganisován na 200. československý
protiletadlový pluk. Nový pluk se člení na tři prapory (500., 501. a
502.), každý o čtyřech rotách. Velitelem útvaru je opět plukovník
Karel Klapálek. Jednotka se přesunula do Palestiny, kde nyní
probíhá intensivní výcvik s novou technikou. Pevně věříme, že
jednotka bude i nadále skvěle plniti svěřené úkoly a šířiti tak dobrou
pověst československých vojáků.
Telegraficky z fronty
Sandersenova přepychová skotská whisky
Destilována a plněna do lahví Leith, Skotsko.
Sovětská vojska, která v první polovině měsíce úspěšně rozvinula svoji
ofensivu v oblasti Donbasu,
se dostala do kritické situace. Maršálu
Timošenkovi se podařilo osvobodit město Charkov, po 17. květnu však
německé jednotky přešly do protiútoku a více než 200 tisíc sovětských vojáků
se v Charkově ocitlo v obklíčení. Podle nejnovějších zpráv německého rozhlasu
byly veškeré pokusy Rudé armády o prolomení obklíčení odraženy a sovětský
perimetr se naopak stále zmenšuje.
Ani z nejjižnějšího úseku východní fronty nepřicházejí dobré zprávy. Po
týdenní ofensivě přinutily jednotky generála Mansteina 15. května ke kapitulaci
sovětské divize u Kerče. Zajato bylo zřejmě více než 150 tisíc vojáků.
Mansteinova vojska se nyní obrací k Sevastopolu, hlavní opěrné baště Rudé
armády na Krymu.
Protinacistická koalice se rozrůstá o Mexiko, které 21. května vyhlásilo
hitlerovskému Německu válku. Stalo se tak poté, co německá ponorka potopila
u pobřeží Floridy mexický tanker Faja de Oro.
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
The Czechoslovak
Weekly
Ročník. IV. č. 23.
Londýn, 5. VI. 1942
3d.
Heydrich mrtev
Tvrdé údery Nìmecku
Právě před uzávěrkou listu se dovídáme, že vrah Reinhard Heydrich podlehl dne 3.
června svým zraněním. Jeho umírání bylo těžké a velmi bolestné - při transfuzi krve a
několika operacích. Mstitelé mířili dobře.
Nacističtí vůdcové i sám Adolf Hitler konečně
začínají poznávat zrůdnost války, kterou zahájili. Po
řadě úspěšných letů bombardovacích svazů Royal
Air Force nad území Německa přišlo Bomber
Command v posledních dnech s novou taktikou. V
noci z 30. na 31. května vystartovalo z mnoha letišť
v celé Anglii celkem 1.047 letadel, aby se setkala nad
pyšným městem Kolín nad Rýnem. V průběhu
náletu, který trval déle než dvě hodiny, bylo na město
svrženo 1.500 tun bomb. Žádné město dosud
nepoznalo takovouto ničivou sílu spojeneckého
letectva a žádné neutrpělo takové škody. Bomber
Command potvrdilo ztrátu čtyřiceti letadel a tedy
naprosté fiasko německé protiletadlové obrany. O
tom, že tato akce nezůstane pouze ojedinělou
demonstrací síly RAF, ale že jde o první z dlouhé
řady direktů Třetí říši svědčí události hned druhé
následující noci. Opět více než 1.000 letounů svrhlo
svůj náklad bomb na další německé průmyslové
centrum - Essen.
Budou-li se obdobně silné nálety opakovat i nadále,
nabízí se otázka, jak dlouho Německo vydrží
vzdorovat. Jak dlouho vydrží pracovat nacistický
válečný průmysl a jak dlouho vydrží německému
národu trpělivost s jejich "Vůdcem", který je vede do
takovéto války?
Ani popravy ani teror nevedly ke zjištìní útoèníkù
na Heydricha
Řady popravených českých lidí rostou každým dnem. Jsou mezi nimi ženy, nejstarší
z nich bylo 74 let, jsou mezi nimi mladí chlapci, nejmladšímu nebylo ještě 17, jsou
mezi nimi spisovatelé jako Vladimír Vančura, universitní proferoři, vysocí státní
úředníci, bývalí důstojníci československé armády a čs. četnictva, lékaři a advokáti. A
přece se dosud nenašel nikdo, kdo by prozradil pobyt útočníků na Heydricha. Od
vykonání útoku uplynulo již osm dní, ale v okamžiku, kdy píšeme tyto řádky se
Němcům stále ještě nepodařilo dopadnout útočníky. Muži, kteří vystřelili jménem
československého lidu a jménem celé Evropy, jsou dosud na svobodě. Pražský
rozhlas prozradil něco o tom, jak spolupracuje české obyvatelstvo s německou policií,
když žádal veřejnost, aby se zdržela udání a údajů, které nikam nevedou, protože jsou
nesprávné. Česká veřejnost spolupracuje tedy s Gestapem po svém způsobu a tím, že
záplavou nesprávných údajů velmi ztěžuje práci německé policii.
Nepomáhají ani výzvy
Současně s německým terorem snaží se tzv. protektorátní vláda apelovat na "zdravý
rozum" obyvatelstva. Slyšeli jsme v rozhlase apel tzv. státního presidenta, tzv.
protektorátní vlády a zrádce Moravce. Ve Škodových závodech v Plzni shromáždili
dělníky, aby jim domlouvali a ve středu se dokonce uchýlili k něčemu, co se nestalo
od 15. března 1939. Svolali totiž hromadnou manifestaci lidí na Staroměstské náměstí
v Praze, kde k nim promluvili Krejčí, Moravec, zástupci mládeže a jiní řečníci.
Ačkoliv podle stanného práva všecka česká veřejná shromáždění jsou zakázána, přece
Němci povolili manifestaci na Staroměstském náměstí, aby dali protektorátní vládě
příležitost útočit na presidenta Beneše, Londýn a Československou vládu. Večer po
manifestaci pražský rozhlas nehlásil rozsudky smrti, pravděpodobně proto, aby
nepokazil "manifestační náladu". To však neznamenalo, že nacistická bestie byla
nasycena v den, kdy se na Staroměstském náměstí konala manifestace namířená proti
zájmům českého lidu, byla popravena dvacet jedna osoba.
Do konce tohoto roku?
Konec května zastal spojené národy v novém rozmachu a opět v ostřejším tempu
na všech frontách domácích i válečných. Ve všech čtyřech velmocích, v Britské říši,
ve Spojených státech, v SSSR i v Číně jsou připravována rozhodující opatření, či
očekávány neméně rozhodně míněné rány německých, japonských i italských armád.
Propaganda pro brzké utvoření druhé fronty na západě Evropy rovněž dosahuje
nebývalé síly a průbojnosti, třebaže se právě ve své síle za daných okolností dosud
přímo dotýká vnitřní jednoty a soudržnosti v některých státech. Ani diplomacie
nezahálí v tomto osudovém okamžiku, a dává si vydatně pomáhat v přemlouvání
ostatních států k válce proti ose německými a japonskými ponorkami v Mexickém
zálivu i jinde. Vývoj války dospívá, jak se zdá, k rozhodujícímu létu, jež se již nemusí
opakovat, a někteří političtí pozorovatelé již přirovnávají - majíce na mysli situaci na
frontě právě tak, jako značnou vnitřní krisi v Německu - rok 1942 k roku 1918 a jsou
nakloněni k optimismu. Přesto máme střídmě za to, že jest na místě nepřehánět
význam předpokladů, zatím daných, a nedat se opět strhnout k předčasným závěrům
o rychlém konci této války. Neboť při poněkud pečlivějším prozkoumání všech
válečných i politických dějů na různých pevninách a v různých spojeneckých i
nepřátelských státech shledáme, že naše cesta je ještě dost daleká a hlavně trnitá a
neschůdná.
Printed in Great Britain
Čechoslovák, Londýn, 5. VI. 1942
Dnes otiskujeme posledních čtrnáct slok
Nezvalova Historického obrazu. Celá báseň
právě vyšla v Nezvalově sbírce z r. 1940, kterou
ve své literární edici vydal Obzor.
Vítìzslav Nezval:
Historický obraz
Režné plachty těžkých koreb vracejí se s polí
Vracejí se v nepořádku bez lamp mezi koly
Muži klejí lomcujíce politými stoly
Pod plachtami ukrývá se zahanbená četa
Mezitím co kdosi jiný o ni los svůj metá
Mlčte mladí nomádové není konec světa
Rachot kol se šíří městem které skřípá zuby
V hospodách jest rozsvíceno scházejí se kluby
Je to den kdy zdá se vám i ptačí hlásek hrubý
Bláto rozježděných ulic lepí se a stříká
Jako krev tam na jatkách kde porážejí býka
Dnes i žebrák pozřel slzu s tabákem jejž žvýká
Č. 23.
Telegraficky
z fronty
Bitva o Charkov skončila v
posledních květnových dnech
po neúspěšných pokusech o
průlom kapitulací 200 tisíc
sovětských vojáků.
Přes ztráty, které generál
Rommel utrpěl v prvních
dnech
útoku,
pokračuje
německá ofensiva v Libyi.
Německé tankové jednotky
se pokouší obejít britskou
obranou
linii
z
jihu.
Nejjižnějším bodem této linie
j Bir Hakeim, který s
neobvyklou zarputilostí brání
několik tisíc Svobodných
Francouzů.
Marně davy srocují se k hlasu jenž je těší
Srocují se rozcházejí znovu hlavy věší
Utíkají před hlasem jenž volá Češi češi!
Marně davy zdvíhají své opálené pěsti
Marně davy srocují se v houfech na náměstí
Konec konec naděje je konec konec štěstí
Mezitím co chmurný večer na krajinu padá
Skryté hlasy vykřikují nad zamžená lada
Zrada zrada zrada zrada zrada zrada zrada!
Na ulicích stojí houfy koní bez pánů
Koní kteří odcházejí sami za bránu
Vstříc svým polím kde je vítá skřehot havranů
Jiné koně vzpínají se za žlaby svých stájí
Když jim chvějící se ruce postroj připínají
Naposledy rozhlédnou se po svém rodném kraji
Vesnice jsou proměněny v dlouhá tržiště
Utečencům kane slza do tmy ohniště
Než si vyjdou hledat s dětmi nové bydliště
Čechoslovačka v anglickém válečném průmyslu
Už je konec nejsmutnější lidské epopeje
Chladný vítr nad krajinou bez praporů věje
Do slz lidí kteří vědí co je beznaděje
Už se vrací bez praporu odzbrojený pluk
Podél ochořelých stromů zářijových luk
Už je konec naděje a už je konec muk
Už se vrací stará sláva na vražedném štítě
Pyšné zuby zaťaly se do rtů křečovitě
Dnes je den kdy otec sevře chladně svoje dítě
Umíráček zastírá svůj ochraptělý hlas
Pod ním ptá se národ mužů co teď bude z nás?
Ozvěna mu odpovídá čas čas čas čas čas!
Hurricanes československých stíhacích letek
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
The Czechoslovak
Weekly
Ročník. IV. č. 26.
Londýn, 26. VI. 1942
„Útoèníci zastøeleni“ – marný nìmecký
úskok
Historická blamáā Gestapa – Nápadný zmatek v
nìmeckém zpravodajství, Generál Eliáš zastøelen –
Další popravy v èeských zemích? – Háchovo
poraāenecké poselství.
Lež musí býti hodně veliká, aby jí bylo uvěřeno.
Adolf Hitler, „Mein Kampf“.
Deset dní Němci a jejich čeští spoluviníci vyhrožovali českému lidu. Prohlašovali, že
pokud nebudou vypátráni viníci nepomohou českému lidu důkazy věrnosti říši. Temně
hrozili, že se stanou strašné věci, nebudou-li do čtvrtka, dne 18.června osmé hodiny
večerní vypátráni pachatelé. Frank sliboval beztrestnost i těm, kteří by se snad byli
účastnili „činů nepřátelských říši“, jen když pachatele vyzradí nebo německou policii
přivedou na jejich stopu. Na několik dní přestaly popravy, aby se Frankově slibu dostalo
plného zdání ultimata. A dvě hodiny potom, co ultimatum vypršelo, ohlásili Němci
podivnou věc. Že prý pachatele vypátrali a zastřelili.
Úøední zpráva
Ve čtvrtek dne 18. června o desáté hodině večerní sdělil pražský rozhlas tuto krátkou
úřední zprávu: „Úředně se oznamuje: Vrahové zast. ř. protektora SSObergruppenfuehrera gen. Heydricha byli v ranních hodinách dne 18. června na základě
rozsáhlých zjištění německé státní policejní ústředny pražské zadrženi v jednom pražském
kostele, ve kterém se delší čas skrývali, a při dopadení zastřeleni. Zároveň se přitom
podařilo zneškodnit i blízký kruh jejich pomahačů. Všichni zločinci jsou příslušníci české
národnosti, kteří byli spuštěni k provedení atentátu v protektorátě s britských letounů.“
Nìmci sdìlují podrobnosti
Uplynuly dva dni, než Němci vyrukovali s podrobnostmi. Ale zprávy, které pouští do
světa jsou – pravděpodobně úmyslně – ne zcela jasné a v několika podrobnostech si
dokonce odporují.
Ústřední nacistická agentura pro zahraničí „Transocean“ hlásila dne 20. června tuto
zprávu: „Až na první oficiální zprávu o zastřelení vrahů zast. ř. protektora Heydricha
nabyly dosud sděleny podrobnosti. Je to pravděpodobně proto, že úřední pátráni nebylo
dosud skončeno, a že by předčasné zprávy mohly uškoditi dalšímu pátrání. Pražský tisk
uveřejňuje v pátek fotografii kostela v němž pachatelé byli vypátráni a zastřeleni. Je to
boromejský kostel (!) ve vnitřním pražském městě na živé ulici. Kostel sám, barokní
stavba, je poněkud méně frekventován. Pátrání bylo provedeno oddíly německé policie a
Waffen SS. Mezi zastřelenými bylo možno poznati osoby, které spáchaly útok na
Heydricha. Bylo také zjištěno, že tito teroristé, jak už bylo oficiálně hlášeno ve čtvrtek,
byli spuštěni nad protektorátem s britských letounů a že po měsíce skrývali v kostele.
Listy současně uveřejňují fotografii kaplana, který teroristy ukrýval. Fotografie ukazuje
hubeného muže asketického vzhledu. V komentářích o této události Pražské niviny znovu
zdůrazňují vinu Benešovu a britských státníků, hlavně Edena. Současně se připomíná, že
proti „falešným londýnským zprávám“ pachatelé byli dopadeni a zastřeleni sedm hodin
před tím, než vypršela lhůta stanovená K.H.Frankem.“
Radio Vichy hlásilo – citujíc budapešťské informace – že kostel, v němž byli pachatelé
dopadeni, byl kostel sv. Karla Boromejského, jehož vikář útočníky skrýval. Útočníci byli
prý zastřeleni před kostelem a ne v kostele. Reuter cituje německý rozhlas a tvrdí, že prý
jde o kostel sv. Bartoloměje, který je nedaleko pražského policejního ředitelství. Podle
tohoto pramene to nebyl ani kaplan, ani vikář, nýbrž kostelník, který útočníky skrýval.
Tento kostelník byl prý též zastřelen.
Printed in Great Britain
3d.
Pád Tobruku
Egypt v ohroāení - Nìmecké
tanky se valí k Nilu - Panika
v Alexandrii
Poté, co Němci 11. června dobyli Bir Hakeim,
nedokázaly neuspořádaně ustupující britské
jednotky znovu zaujmout obranné pozice. Část z
nich se stáhla do Tobruku. V pokračujících
bojích ztratil sice generál Rommel další tanky,
přesto zbytek svých sil vrhnul do útoku na
opevněný Tobruk. 21. června tobrucká posádka
generála Kloppera o síle 30 tisíc mužů
kapitulovala a město, které v minulém roce
odolalo tolika útokům, se ocitlo v německých
rukách. Podle německého rozhlasu byl Rommel
den poté povýšen Hitlerem na polního maršála.
Spojenecké síly na Středním východě se ocitly v
dosud nejtíživější situaci. Jak známo, případný
pád britského Egypta by Němcům otevřel cestu
k iráckým ropným polím a k dalším průlomům
na východ. Britská vláda ujišťuje spojence, že k
tomu nedojde.
Vítìzství Spojených
státù u atolu Midway
Zprávy, které v druhém červnovém týdnu
přišly z pacifického bojiště, naznačují, že
očekávaný obrat ve válce s Japonskem je snad
konečně zde. Ve dnech 4. - 6. června americké
námořnictvo přelstilo flotilu admirála Yamamota
a způsobilo jí ztráty, které bude japonské
námořnictvo jen těžko nahrazovat. Japonská
flotila ztratila čtyři ze sedmi letadlových lodí
(jmenovitě Akagi, Kaga, Sórjú a Hirjú), admirál
Nimitz přišel pouze o letadlovou loď Yorktown.
Japonské velení doplatilo na svůj omyl, když
spoléhalo nato, že lodě Yorktown a Lexington
již byly zničeny. Tak se ovšem nestalo a američtí
dělníci dokonce stihli poškozená plavidla
opravit dostatečně rychle, aby se opět mohla
zapojit do bojů. Poté již američtí piloté zasypali
japonské lodě pumami a poslali ke dnu i
Yamamotovu vlajkovou loď Akagi.
Celá spojenecká koalice nyní s nadějí vzhlíží k
dalšímu vývoji a očekává převzetí iniciativy
Spojenými státy. Nové a nové bitevní lodě
vyplouvající z amerických loděnic v rekordních
časech nasvědčují tomu, že Japonsko nemůže
americkému zbrojnímu průmyslu dlouho
vzdorovat.
Čechoslovák, Londýn, 26. VI. 1942
Č. 26.
Pohøeb hyeny v Berlínì
Nìmci hrozí pomstou
Mnohonásobný vrah Heydrich: "Muž nejčistšího charakteru... měl mimořádný smysl
pro spravedlnost... jeden z největších nepřátel těch, kdož jsou proti nacistům." Hitlerův a Himmlerův projev na pohřbu. Hácha přítomen.
Ceremonie plná lži, pokrytectví a strachu před novým atentátem se konala dne 9.
června ve tři hodiny odpoledne. Nacističtí hodnostáři, obklopeni nejvěrnějšími
důstojníky SS, se oficiálně a s obvyklou nacistickou pompou, ale nápadně rychle,
loučili v Berlíně s bezvládným tělem R. Heydricha. První z nepřehledné řady pohřbů
velkých nacistických vůdců dal dosud živým příležitost přemýšlet o tom, co je čeká. Z
rozhlasového záznamuo Heydrichově pohřbu je jasné, že nálada byla více než
ponurá.
Atentát na Heydricha způsobil, že nacističtí vůdci se nadále pohybují velmi obezřele a
dávají se ještě více hlídat, než dosud. O tom, že kromě Goringa, Himmlera a
ostatních vůdců strany se Heydrichova pohřbu zúčastní i Hitler, nikdo v Německu
nevěděl, pokud hlasatel německého rozhlasu neoznámil, že právě byla zahájena
pohřební ceremonie za přítomnosti říšského kancléře. Hitler se zřejmě bojí atentátu,
právě tak, jako britských letounů. Proto také byla ceremonie podstatně zkrácena.
Hácha, snad aby završil nedůstojné chování zlomeného starce, od kterého již nelze
nic očekávat, zaujal své místo mezi nacistickými pohlaváry a byl přítomen novým
výhružkám vrchního gestapáka Himmlera.
Himmler bez uzardění prohlásil, že "Heydrich byl mužem nejčistšího charakteru.
Jeho smrtí nacionálně socialistické hnutí přineslo německému lidu novou oběť.
Mnozí z těch, kdož se mohou pohybovat ulicemi našich měst, vděčí Heydrichovi,
neboť mu náleží zásluha o pokles zločinosti v Německu." Himmlerova slova zněla
jako nejapná parodie. Předně přiznal, že kdyby nebylo vraha Heydricha, nebylo by
nacistickým náčelníkům volně v ulicích německých měst. Pak tvrdil o jednom z
největších vrahů, že způsobil pokles zločinoasti. Tím trapněji pak vyzněla
Himmlerova slova: "Heydrich byl nadán příkladnou skromností. Dal vždy své práci
mluvit za sebe..." Tisíce mrtvých, pobitých v různých evropských protektorátech na
rozkaz tohoto nenormálního mladíka zřejmě mluví za Heydricha. Himmler tomu
říká: "Letam jež Heydrich strávil jako šéf gestapa, byla pro něho dobou tvrdé a
bolestné povinnosti..."
Právě ve chvíli, kdy Himmler pokrytecky lhal o kamarádu spoluvrahu, Němci v
Čechách vraždili dalších 21 namátkou vybraných českých obětí. "Heydrich má
značnou zásluhu," pravil dále Himmler, "o nekrvavý vpád do Rakouska a
Československa. Znal pdvratné živly v těchto zemích a věděl, jak s nimi naložit."
"Nyní byl zabit emigranty (?). Měl velký smysl pro spravedlnost. Lidé vždy mohli u
něho doufat v milosrdenství, jestliže je zasluhovali. pokusil se udělat z německé
policie nejlépe organisovanou skupinu v Německu. Když byl ustanoven protektorem
Čech a Moravy minulého září, někteří Němci se domnívali, že nastane teror a
krveprolití. Byl tvrdý, avšak poskytl všem, kdo s ním chtěli spolupracovat, možnost
tak učinit."
Himmler odhalil některé nové podrobnosti týkající se pražského atentátu. Podle něho
Heydrich, ač zraněn, střelil po vykonavatelích této popravy. Byl prý zasažen
anglickou bombou (?).
Muèedníci z Lidic – Teror
pokraèuje a s ním i otevøené
vyhrùāky èeského lidu – Max
Karg: „Bude mluveno tvrdou
øeèí èinu“, K.H.Frank: „Druhá
fronta v Èechách a na Moravì“,
Moravec: „Pøísahy vìrnosti
nepomohou“. – Hácha u Hitlera.
Situace v českých zemích je napjatá k
nesnesitelnosti. Popravy pokračovaly až do soboty,
kdy byla vydána vyhláška, která slibuje udavačům
beztrestnost, přihlásí-li se do čtvrtka, osmé hodiny
večerní. Až do soboty byly popraveny 382 osoby,
nepočítajíc v to muže popravené v Lidicích. V neděli
a v pondělí nepřišly zprávy o dalších popravách.
Němci i t. zv. čeští protektorátní činitelé vyhrožují
však tím otevřeněji, čím se přibližuje osudný čtvrtek.
Zvláštní zpravodaj listu „Daily Express" hlásí z
Basileje, že Daluege prý v Praze prohlásil, že za
každého Němce, zabitého v Protektorátě, bude
popraveno 1.000 Čechů. Současné prý řekl, že česká
veřejnost má poslední příležitost vydati německým
úřadům útočníky na Heydricha. Nestane-li se to do
čtvrtka, hrozí Němci dalšími represáliemi.
Heydrichův odkaz: Nejdříve zajištění pak konstruktivní
budování.
Nachrichtenbureau Deutscher Zeitungsverleger
Nacisté zajišťují české země od 15. března 1939.
Zajišťuji je tak, že až dosud-podle oficiálních údajů
popravili na 1.100 osob, že umučili nespočetné tisíce
v koncentračních táborech, že uzavřeli česká vysoká
učení a mnoho středních škol, že vybíjejí českou
inteligenci, zotročují české dělnictvo a kradou český
majetek.
Snažili se o zajištění českých zemí s důkladností
vlastní Němcům a s barbarskou brutalitou vlastní
nacistickým gangsterům. Až na přímý zásah vojenský
s letouny a tanky, otevřeli všechna stavidla novodobě
hrůzy. Havlíček jednou řekl: Přislibujte si mně,
vyhrožujte si mně, přece zrádcem nebudu. V českém
lidu žije duch tohoto neohroženého bojovníka za
svobodu, neboť český lid nezradil. Ani popravy, ani
persekuce, ani přemlouváni Němců nebo vlastních
quislingů jím nepohnulo. Ani střelba z děl.
Dìlová palba proti èeské obci
Jsme protektoři protektorů, kteří ochraňují nového protektora protektorátu.
Začátkem minulého týdne zahřměla německá děla
na pláních severozápadně od Prahy. Neby1 to
rovnocenný boj, neboť obyvatelé místa proti němuž
palba z německých děl směřovala se nemohli bránit.
Netrvalo to dlouho a dobře mířené střely německého
lehkého polního dělostřelectva srovnaly se zemí
šedesát sedm domů obce Lidice u Kladna, včetně sv.
Jakuba a cihelny.
Obec Lidice přestala tedy existovat, její jméno bylo
vymazáno, mužští obyvatelé, přibližně 180, osob byli
popraveni, ženy byly dopraveny do koncentračního
tábora a děti dány „na vychování“.
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
The Czechoslovak
Weekly
Ročník. IV. č. 28.
Londýn, 10. VII. 1942
Lidice svìtovým symbolem
60,000 lidí na projevu, jímā byly ve
Spojených státech vzkøíšeny Lidice – Ohlas v
americkém tisku
„Na paměť Lidic a jejich obyvatel, zahubených
barbary, žijících však na věky v srdcích všech,
kdož milují svobodu, byl postaven tento pomník
svobodným lidem Ameriky v Lidicích ve státě
Illinois.“
V málem městečku, Které se dříve jmenovalo Stern Park Gardens a bylo
postaveno podle plánů Rooseveltova Nového údělu, byl s tímto nápisem
postaven pomník na paměť našich českých Lidic. Bude pod ním planout v
pochodni svobody věčné světlo.
V neděli 8. července 1942 shromáždilo se v amerických Lidicích 60.000
lidi — Američanů i Čechoslováků. Opat řádu benediktinů, Prokop Neužil,
sloužil polní mši. Po té promluvil Československý vyslanec V. Hurban,
který pravil: „Znal jsem Lidice. Před pěti lety viděl jsem naposledy věž
jejich kostela, jejich prosté, mírumilovné a šťastné lidi. Byli to většinou
domkáři a horníci. To vše je pryč, ale můj národ nezahynul. Hitler nemůže
vyvraždit můj lid; když se dívám na Vás, Američany, vím, že je Hitler
nemůže vyhubit. Lid této nové obce v Illinois patřil k těžce pracujícímu
lidu právě tak, jako obyvatelé Lidic v Československu. V amerických
Lidicích bude zachováno nejen jméno, nýbrž také tradice a charakter Lidic
československých. Snad k Vám zavitá vdova nebo sirotek, z
československých Lidic a poděkují Vám z hloubí srdce za to. že
zachováváte nejen jméno jejich vísky, nýbrž i jejího ducha.“
Výzva Wendella Willkieho
Wendell Willkie měl hlavní projev, v němž mimo jiné pravil: „Zkáza Lidic
a vyhubení lidických překonává hrůzou vše, co se stalo od temného
středověku: není to projev zlých vášní, nýbrž chladně předem rozvážená
systematická vražda. Proč nacisté provedli tento zločin? Jistě proto, že se
bojí. Mají strach, poněvadž svobodný duch v člověku vzepřel se tomu, aby
byl podmaněn. Tento čin je výrazem jejich systému násilí a teroru a Lidice
jsou strašným symbolem celého jejich pádu. Ale nejsou jen jedny Lidice! Z
500,000 žen a dětí, které byly v Evropě nacisty postříleny, zahynulo jich
nejméně 25.000 v hromadných popravách. Polsko, Norsko, Belgie,
Jugoslávie — všichni mají své Lidice. Ať jsou tyto Lidice symbolem všech
ostatních. Přísahali jsme, že je uchováme v mysli, byť i jen proto, že nacisté
chtěli abychom na ně nezapomněli, a v tom opět mylně odhadli lidskou
duši. Poněvadž byl zabit kat. Lidice žijí; poněvadž byl zabit kat. Wilsonova
ulice opět bude částí malého českého města, poněvadž byl uhašen v
Lidicích, byl zapálen dnes plamen, který nikdy neuhasne. Slibme si, že
památka této malé vísky v Čechách, nyní vzkříšené lidem malé vísky v
Illinois, zapálí naše srdce nezlomným rozhodnutím až do konce bitvy. aby
bylo smeteno šílenství tyranů a země se navrátila lidu, kterému patří."
Také president a místopresident Spojených státu, Henry Wallace, zaslali
shromáždění poselství. V přípisu Rooseveltově se praví: „Nacistická vláda
oznámila 10. Června vyhlazení jednoho slova — Lidice. Tato víska měla
být vyhlazena s povrchu zemského na věky. Měla být vyškrtnuta z historie
a upadnout v zapomenutí. V zeleném údolí v jezernaté krajině u Mississipi
přípomíná nám na věky jméno a město Lidice, že nacistické sily nemohly
zničit ani lásku ke svobodě, ani statečnou snahu, aby byla zachována.“
Printed in Great Britain
3d.
Po "dopadení útoèníkù"
další popravy
Nové Lidice - obec Ležáky srovnána se zemí - již přes 800
popravených - hromadné rozsudky smrti německých
Landgerichtů - odměna 20 milionů K vyplacena - propagační
tažení pokračuje
Ještě nikdy nebyl český národ tak jednotný jako je dnes v
odporu proti Benešovi i proti vnitřním nepřátelům naší
velkoněmecké říše. Emanuel Moravec
Dvoje duše českého vědomí není ani dnes usmířena, tomu
nasvědčuje okolnost antithese: president Hácha - emigrant
Beneš. Max Karg
Další česká obec stala se obětí německého řádění v českých
zemích. Po Lidicích Ležáky, Budapešťský rozhlas oznámil ve
své odpolední relaci dne 25. června toto: "Dnešní ranní
německé a české noviny uveřejňují úřední zprávu, dle které
obec Ležáky, okres Chrudim, byla srovnána se zemí.
Obyvatelstvo obce ukrývalo parašutistické agenty, kteří hráli
vedoucí úlohu při přípravě atentátu na Heydricha.
Obyvatelstvo se pokusilo tyto agenty zachránit před policejním
zákrokem."
Pražský rozhlas tuto zprávu nevysílal; už od 13. června
nevysílá ostatně ani jména popravených. Budapešťská zpráva
nepraví, jak bylo naloženo s obyvatelstvem. T, co se stalo v
lidicích, bylo však zřejmě zopakováno v Ležácích; mužské
obyvatelstvo bylo postříleno, ženy odvezeny do koncentračních
táborů a děti "dány na vychování".
Ležáky jsou - pokud jsme mohli zjistit - malá obec v
chrudimském okresu. Jsou částí obce Habroveč v soudním
okrese Louka, v roce 1935 měla obec 52 obyvatel. Strašlivý
účet Němců je zatížen dalším zločinem. I ten bude nemilosrdně
potrestán.
Teror pokraèuje
Jak už jsme řekli, přestal pražský rozhlas od 13. června hlásit
popravy. Brzo však začaly docházet z jiných pramenů zprávy o
tom, že krvavý teror pokračuje. Nyní jsme si mohli zprávy
ověřit se a přesvědčit se, že tomu tak skutečně je. Dlouhá řada
jmen to potvrzuje, počet obětí lze odhadnout na více než 800,
ale bez obětí, které byly odsouzeny k smrti Landgerichty.
Poukázali jsme již dříve na to, že tyto soudy pokračují ve své
činnosti vedle soudů stanných. Nyní se nám o tom dostalo
nezvratného důkazu v podobě dlouhé listiny sedmdesáti osmi
osob, které byly Landgerichty odsouzeny k smrti v době od 15.
května do 12. června, tedy za 4 týdny.
Telegraficky z fronty
Japonské jednotky dne 3. července obsadily tichomořský
ostrov Guadalcanal.
Německá 11. armáda generála Erich Mansteina 4. července
zlomila poslední odpor sovětských obránců Sevastopolu.
Mnohaměsíční obléhání strategického přístavu tak skončilo
další - doufejma však pouze prozatimní - porážkou Spojenců.
Ze statečných obránců, kteří dlouho vzdorovali těžkému
bombardování, padlo do nacistického zajetí 90 tisíc mužů.
Čechoslovák, Londýn, 10. VII. 1942
Č. 28.
Pozor pøi bombardovacích
náletech nepøátel
Zasáhne mě bomba, kterou slyším svištět? Od frontových vojáků
pochází poznatek, že kulka, kterou je slyšet, jak sviští, nezasáhne,
protože již prolétla kolem. Namnoze to bývá vztahováno i na letecké
bomby, jejichž svištění a hučení se údajně není třeba obávat. Do jaké
míry je správné staré pravidlo vojáků o neškodnosti svištících kulek,
do té míry je chybný názor, že totéž bezpodmínečně platí pro letecké
bomby. Kulka vystřelená z pušky a také granáty z děl s prodlouženou
dráhou letu (např. protitankových) létají rychlostí vyšší, než je
rychlost zvuku. Tyto střely proto uniknou zvuku, který se ozve při
výstřelu, a svištění se během jejich letu do určité míry táhne za nimi a
neexistuje tedy žádná rána ani svištění, kterými by byly střely předem
ohlašovány.
Zvuky za sebou následují v opačném sledu, než při obvyklé a
pomalu letící střele při strmé palbě dělostřelectva - pokud je někdo
sám ostřelován, tak je nejprve slyšet dopad granátu, potom následuje
vytí střely a až nakonec rána z děla.
Letecká bomba není srovnatelná s razantní střelou. Bomba padá
nejprve velmi pomalu. K dopadu z výšky 500 m potřebuje více než
10 vteři, rychlosti zvuku (334m/s) dosáhne bomba po průletu asi
6.000m. Když se dosáhne určité pádové rychlosti, začne bomba
svištět - tyto zvuky vznikají v důsledku nedokonalého
aerodynamického tvaru. Pokud bomba padá pomaleji, než se šíří
zvuk, postupuje svištění před ní a lze jej proto v cíli slyšet dříve, než
dojde k vlastnímu dopadu. Je tedy zcela chybné se domnívat, že je
slyšet svištění bomby v místě dopadu stejně dlouho, jako padá vlastní
bomba, neboť ta sice do určité míry spěchá za zvukovou vlnou,
avšak stále rychleji. Oproti výstřelu letícímu nadzvukovou rychlostí
není za bombou slyšet žádný zvuk.
Při bedlivějším zkoumání poměrů šíření zvuku na příkladu svržení
bomby z výšky 3.000 m se zjistí toto - za předpokladu, že bomba
začne svištět po průletu počáteční výškou 1.000 m, dosáhnou zemi
první zvukové vlny na konci pádové křivky, když vlastní bomba
mezitím spadne až na 850 m. Odtud až k místu dopadu potřebuje
bomba ale již jen 4 vteřiny a pouze po dobu těchto 4 vteřin je v místě
dopadu slyšet. (Ve větší vzdálenosti od cíle je svištění slyšet o něco
déle.) Ten, kdo stojí v místě, kam má bomba dopadnout, má po
zaslechnutí svištění - včetně vteřiny úleku - pouze čtyři vteřiny na to,
aby se ukryl do bezpečí
Rommel zastaven u El
Alameinu
Britským jednotkám v Egyptě se podařilo zastavit zběsilý postup
Rommelových divizí u železniční zastávky El Alamein, asi 80
kilometrů západně od Alexandrie. Po dobytí Tobruku německé tanky
téměř ihned pokračovaly v postupu. 25. června byl odvolán generál
Ritchie a velení 8. armády převzal generál Auchinleck, vrchní velitel
všech britských jednotek na Středním východě. V týdnu po 22.
červnu utrpěly ustupující britské kolony další porážky, ale samy
způsobily Němcům značné ztráty. Podle posledních odhadů zbývá
Rommelovy jen několik desítek tanků. Po dosažení El Alameinu
zřejmě došly Němcům síly a jejich další útoky již nebyly úspěšné.
Naopak novozélandská divize generála Freyberga 3. července
zdecimovala italskou tankovou divizi Ariete. V posledních dnech se
pohyb vyčerpaných jednotek obou stran v prostoru El Alameinu
zastavil a vše nasvědčuje tomu, že zde vzniknou nová obranná
postavení.
Československý stíhač
Goebbels: Adolfe, vzpamatuj se a potěš, spojenci ti jdou blahopřát!
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
The Czechoslovak
Weekly
Ročník. IV. č. 33.
Londýn, 14. VIII. 1942
3d.
Mnichov je mrtev
Telegraficky z fronty
Ve výměně nót britského a československého zahraničního ministra z 5. srpna se
konstatuje, že Mnichov je definitivně likvidován. Britská vláda slavnostně
potvrzuje, že se necítí vázána závazky a důsledky, které vyplývaly z mnichovské
dohody a že při konečném stanovení československých hranic na konci této války
nebude v ničem ovlivňována změnami, které se staly v roce 1938 a po něm.
V tomto slavnostním ujištění britské vlády spatřujeme právem významný
politický a diplomatický mezník na trnité cestě našeho druhého odboje. V červenci
roku 1940 vláda Jeho Veličenstva uznala československou vládu, ale tehdy jen jako
vládu zatímní. Po roce dosáhli jsme definitivního mezinárodního uznání své státní
a vládní representace: stalo se tak v červenci 1941 ze strany sovětské a britské
vlády. Od té doby byli jsme i v ohledu formálně-právním uznávané za plně
rovnoprávné s ostatními spojeneckými vládami. Na těchto základech vybudovali
jsme postupně solidní politické a diplomatické posice ve spojeneckých a
spřátelených zemích. Po dosáhnutí těchto mezinárodně politických a formálněprávních opěrných předpokladů, přišli jsme k další etapě: dosáhnout na
mezinárodním foru potřebných politických a právních předpokladů pro obnovení
republiky v takových hranicích a v takové mezinárodní posici, aby v budoucnosti
Československo bylo aspoň tak silné a mnohem zajištěnější, než bylo v prvních
dvaceti letech své svobodné existence.
Guadalcanal, ostrov a letiště strategického významu,
bude již brzy zpět v moci spojenců. V pátek 7. srpna se
na ostrově vylodilo 11.000 mužů americké námořní
pěchoty. Japonské jednotky zatím Hendersenovo letiště
úporně brání.
Německé tankové divize postupují dále na výchd,
směrem na města Stalingrad a Majkop.
9. srpna utrpěli Němci nečekanou porážku v Kijevě.
Elitní fotbalový tým Luftwaffe, za nějž nastoupilo
mnoho bývalých fotbalistů, oproti očekávání podlehl v
poměru 3:5 kijevskému mužstvu start. V dresu Startu se
představilo několik předválečných opor Dynama Kijev
včetně gólmana Nikolaje Truševiče. Skutečnost, že
tento tým porazil skvěle fyzicky připravené hráče
Luftwaffe, je tvrdou ranou německé "nadřazené rase".
Dr. prokop Drtina:
Vítìzství èeské jednoty
"Létající pevnosti" pøicházejí
RAF na pomoc
Podvodným, a lehce průhledným, pro nacisty tak typickým
úskokem o dopadení hrdinů, kteří ztrestali SS-mana Heydricha,
skončila bitva, kterou svedl český lid s německými vetřelci.
V minulých třech týdnech světový tisk a rozhlas přinášel na
předních stranách svého zpravodajství pravidelně nejen zprávy z
bojišť Sovětského svazu a z Libye, na moři a ve vzduchu, ale ve
stejné řadě také zprávy z této bitvy v Československu. Vedle
sovětské a africké stála v těchto týdnech fronta československá v
popředí boje Spojených národů. V této bitvě, která se rozpoutala 27.
května, obstál český národ heroickým způsobem. zanechal na bojišti
více než půl tisíce padlých hrdinů, ale jeho veliké mlčení dokazovalo,
že za těmito mrtvými jsou seřazeny a semknuty ve velkolepé
jednotnosti všechny vrstvy i generace národa. V mnohém to předčí
ten důkaz vůle po svobodě, který byl připraven světu podat na
podzim roku 1938, když stál se zbraní v ruce ve svých pevnostech a
zákopech na hranicích své tisícileté země. Boj se zbraní v ruce je
vždy snazší než boj bez zbraně. Válka moderních válečných strojů je
strašná, ale není tak hrozná, jako válka nervů. Náš lid ji vede již pátý
rok. Zničené tanky nebo letadla lze nahradit, ale nervy jsou jen jedny
a s těmi nutno válku vydržet až do konce. Poslední nervová bitva,
kterou dnes tak úspěšně doma vede každý jednotlivec, každý muž,
každá žena, ba i každé dítě, dokazuje, že český národ má dobré
nervy. Lepší, než si Němci myslili, když začali lákat miliony a
zastrašovat stavěním ke zdi. Bojovat bez zbraní proti po zuby
ozbrojeným, to klade větší požadavky na mravní kvality každého
jednotlivého bojovníka, než rovný boj ozbrojeného se stejně
ozbrojeným protivníkem. My zde venku si nejen dovedeme
představit, ale máme i zkušenost, co je to ta strašlivá válka nervů,
kterou doma národ vede. Horší napětí si lze těžko představit, než
jaké prožívá národ sice utlačený a odzbrojený, ale nezlomený a stále
o svou svobodu bojující.
V průběhu měsíce července opět posílily spojenecké bombardovací
svazy v Británii, když ze Spojených států přiletělo několik desítek
bombardérů nového typu B-17E. Předcházející verze se při letech
nad Německo mimořádně osvědčily a především zásluhou silné
protistíhací obrany získaly označení "Létající pevnost". Verze B-17E
je vyzbrojena deseti kulomety, což činí letoun takřka nesestřelitelný
stíhači Luftwaffe. Hlavním úkolem těchto kolosů však bude rozsévat
zkázu na zemi. Pro tento účel bombardér unese až 5.800 kg pum.
Každý týden přelétají Atlantik nové a nové B-17 8. americké letecké
armády. žádný cíl v Německu před nimi nebude v bezpečí. Německo,
třes se!
Printed in Great Britain
Čechoslovák, Londýn, 14. VIII. 1942
Ès. "Camp-band" v
severozápadní Anglii
Uprostřed všeobecného stěhování čs. voj.
jednotek odejel brigádní Camp.band na
čtyřdenní zájezd do míst Witchurch, Liverpool a
Manchester, kde zahrál řadu koncertů. Ve
Witchurchi koncert pořádal spolek "Přátel
Československa", jehož předsedou jest rev. T.
Thompson. Dvě hodiny trvající program byl
zpestřen vystoupením pí. F. a sl. K., jež
zazpívaly Dvořákovu "Zajatou" a národní písně.
čistý výtěžek koncertu připadl Čs. červenému
kříži. V Liverpoolu, kde koncert organisoval
krajan Knap, se první koncert konal ve velké
továrně, ve které jest zaměstnáno na 10.000
dělníků. Naši hráli v kantině, vyzdobené velkým
armádním znakem a třemi čs. vlajkami. Koncert
vyslechlo
4.000
zaměstnanců
továrny;
loudspeaker kromě toho přenášel čs. koncert do
jiné kantiny a do všech továrních objektů.
Příští den Camp-band zahájil svou účastí
výstavu "Czechoslovakia calls", uspořádanou v
obchodním domě Bon Marché. Hned na to v
neděli již působil v Manchesteru opět ve velké
továrně. Celkem za 4 dny Camp-band
absolvoval s nebývalým úspěchem 9 koncertů,
jež vyslechlo přes 17.000 posluchačů.
Č. 33.
President Beneš èeskoslovenskému
národu
Vytrvejte, odplata bude strašná
Jménem presidenta republiky přednesl ministr Jan Masaryk v československém rozhlase
v Londýně dne 8. srpna presidentovo poselství, v němž se praví:
Jsem s Vámi a my všichni zde jsme s Vámi v této chvíli utrpení, útlaku, teroru a vraždění
našich hodných vlasteneckých, národní věci oddaných, trpitelů. Podobné chvíle zažili naši
exulanti za třicetileté války s Komenským v čele, když doma němečtí žoldnéři vraždili a
popravovali naše lidi. Podobné chvíle zažili jsme s Masarykem ve válce poslední, když
nám zavírali naše nejdražší a popravovali naše legionáře. A přece jsme svůj svatý boj
vyhráli a přece ti, kdož byli tehdy v roli vrahů a lupičů bídně zhynuli, odnesli odplatu
tělesnou i morální, stojí dnes na pranýři potupy a budou na něm stát do konce světa. A ti,
jichž jménem nás ničili, došli hrozného a zaslouženého trestu. Za to však národ náš po
válce poslední a před válkou touto stál na vrcholu své moci a svého vývoje a měl uznání a
úctu celého světa.
Tato válka je, drazí přátelé, z největších a nejhroznějších válek celé historie lidské.
Nacism ji připravoval vědomě jako válku totální. To znamená, že se připravoval totálně
loupit, totálně ničit, totálně vraždit, pustě, ničemně, zvířecky. Dělá to dnes ve Francii jako
v Norsku, v Belgii jako v Holandsku, v Polsku a Jugoslávii jako v Československu. Stal se
vyvrhelem lidstva; opakuji - doslova vyvrhelem lidstva.
Celý svět je si toho dnes vědom. Byl jsem si toho vědom již před třemi lety, kdy tak
mnozí v ostatní Evropě sotva věci ty tušili a kdy tak osudně Evropa a svět připustili
Mnichov. Proto jsem se tehdy rozhodl uchránit národ od marných obětí, nejít hned do
války a vyčkat správně chvíle, až celý svět správně věc uvidí a do boje se proti berlínským
netvorům pustí. Tento čas přišel rok po Mnichovu.
Později si to u nás ten padlý pochop Himmlerův chtěl nahradit. Zpečetil tím však jen
osud svůj, svých pánů a pomocníků a celého německého národa: odplata, která přijde,
bude strašná. Celý svět již poznal, co je dnešní Německo, a to co se dnes děje, má všude
neuvěřitelný ohlas. Urychluje to pád našich odpůrců, konec války, i příchod vítězství. A
hodina spojeneckého vítězství bude neslýchaně přísná pro všechny Hitlery, Himmlery,
Neurathy a Daluegy. Vy, političtí přátelé doma, vy příbuzní a přátelé všech popravených a
nově uvězněných, buďte si vědomi, že ve svém těžkém smutku máte všechny dobré lidi
celého světa na své straně a že my všichni zde, i všichni spojenci chápou, že každý zločin,
každé násilí, každá vražda nacistických pochopů v Československu i v ostatních
obsazených zemích musí být a bude tisíckráte pomstěna a odčiněna.
Vám všem ostatním v Republice dávám pak tento vzkaz: Víme všichni, že máme před
sebou cynické vrahy, kteří se nezastavují před ničím. Buďte opatrni, zachovejte klid,
nedejte se k ničemu vyprorokovat. Všem nám jde o to, aby zbytečných obětí nebylo. Ale
při tom vám slibujeme, že uděláme zde se všemi svými spojenci všechno, aby den pádu
vašich katů se co nejvíc přiblížil a aby odplata naše byla co nejúplnější.
Oèekává se druhá bitva u El
Alameinu
Po zastavení Rommelových vojsk a následných bojích u El Alameinu
před měsícem, blíží se pravděpodobně vyvrcholení tamějšího dramatu.
Britské sbory byly reorganisovány a jejich velení se ujal generál
Bernard L. Montgomery, který na sebe jako jeden z mála britských
velitelů upozornil již při bojích ve Francii. Ihned po příchodu k 8.
armádě před novináři prohlásil: "Opuštění fronty Alamein je
vyloučené" a jasně tak vyvrátil pochybnosti posledních týdnů. Britské
velení ujišťuje veřejnost, že současná pasivita je pouze předzvěstí
budoucího vítězství. Generál Montgomery tvrdí, že s novými posilami
početně slabší německé jednotky rozdrtí. Doufejme, že bude ve svých
prognosách úspěšnější, než generál Ritchie minulý rok.
President Dr. E. Beneš v rozmluvě s králem Petrem
„Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281.
Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného.
Printed by Unwin Brothers Ltd., London.

Podobné dokumenty

2. světová válka 1939

2. světová válka 1939 věrný spojenec, Rakousko, bylo lákavým cílem. V Rakousku existovala silná nacistická strana, kterou Hitler z Německa podporoval jak finančními prostředky, tak i lidmi a materiálem. Vzájemná dohoda ...

Více

- World of World Music

- World of World Music Baulové sice tradičně patří k nejnižším kastám a často jsou negramotní – ale v paměti mají obrovskou zásobu příběhů ústně předávaných z generace na generaci. Někteří z nich se prosadili jako profes...

Více