„Hej, Slované!“ to je nový celoroční mezinárodní projekt naší školy

Transkript

„Hej, Slované!“ to je nový celoroční mezinárodní projekt naší školy
„Hej, Slované!“ to je nový celoroční mezinárodní projekt naší školy,
kterým se zabývají především žáci 8. ročníku v předmětu „Anglický jazyk
– eTwinning“. Na nich leží odpovědnost za komunikaci s evropskými
partnery. Kromě nich se postupně zapojili nebo se zapojí další žáci, např. deváťáci
pomohli s vytvořením animovaných, anglicky
namluvených Starých
pověstí českých. V osmém ročníku jsme se
účastnili
první
videokonference, kde jsme mohli „naživo“ hovořit s polskými
partnery
anglicky,
další – „vánoční“ videokonference nás čeká. Na začátku roku jsme se vzájemně představili, odpověděli jsme
si na kontaktní otázky, vytvořili návrhy loga,
podle anglického popisu jsme kreslili školy
našich partnerů, virtuálně jsme navštívili
partnerské školy, poznávali jsme hymny
našich zemí, nazpívali jsme tu svou. Čeká nás
předvánoční divadlo, kde 7., 8., a 9. ročníky
představí vždy důležitou část české historie nejen mladším dětem naší školy, ale i virtuálně partnerům. Po
Vánocích chystáme „Volby
největšího Čecha“ pro starší děti, ty mladší se budou zabývat
literárními postavičkami
z dětských knížek českých autorů. Máme zájem představit
tradiční české produkty a
též poznat, co zajímavého se vyrábí v zemích našich jazykově
spřízněných partnerů. Ke vzájemné spolupráci se letos přidali naši tradiční partneři z polské
Wroclawi, dále Litevci, Bulhaři a také Rusové z Čeljabinska.
Více zde: http://new-twinspace.etwinning.net/web/p97692
/Iva Čejková/
Minikonference
Na podzim jsme u nás ve škole
přivítali
hosty
ze
školy
ve
Vejvanovicích a ze ZŠ v Rosicích u
Chrasti. Z obou škol přijelo celkem 28
dětí ze 4. a 5. tříd a 3 paní učitelky.
Cílem
bylo
seznámení
dětí
s aktivitou eTwinning, tedy s projektovou výukou v rámci
mezinárodní spolupráce škol nejen v Evropě, ale dnes i často
mimo ni. Jeden z našich projektů děti z hostitelské školy
prezentovaly svým mladším kamarádům. Ukázaly jim
záznam z divadla „O princezně Průdušce“, jak se tvoří loutky
a jak se s nimi hraje divadlo na téma „Pošta pro tebe“, jak se
připravit na konkurz do nadnárodní firmy, dále video
z módní přehlídky dětí, která se konala před Vánocemi a
mnohé další zajímavé věci. Hosté si zkusili vytvořit
animovanou mluvící postavičku voki, pokusili se vytvořit
komiksové obrázky z fotografií, nakonec pak společně
namalovali podzimní obrázky. Ve všem je ochotně provázeli
starší kamarádi z devítky, kterým patří dík. Součástí setkání
byly i seznamovací hry, kdy děti získaly nové kamarády, s
kterými pak dopoledne strávily. Škoda jen, že čas byl
neúprosný, a přece jenom nastala doba odjezdu. Více zde:
http://minikonference-hrochuvtynec2013.webnode.cz/
/Mgr. M. Filipi a J. Žemličková/
Can you paint my school?
Our school is named by genaral Leopold
Okulicki.
It is situated in the west part of
Wroclaw at Grecka street. In the 50s there used
to be a hospital. The building is in shape of letter
L. It is divided into two parts. The older one is
shorter and the newer, built later, is longer. In
front of the school there is a high pine. Stairs and
big, brown, wooden door would take you inside.
Above the entrance there is a tower with Polish
emblem. The building is beige and it’s got a red
roof. Behind the building there is a lot of green
open
space
with
PingPong
tables,
some
benches
and two
grass
pitches.
There are a lot of trees around. Let’s come back
inside the school. On the grand floor there are
classrooms for pupils from grade 0-2.
/written by Poles, painted by Czechs/
Moudrá sova
Vánoční zvyky v Polsku:
Stół
nakrywa
się
białym
obrusem,
przypominającym ołtarz. Pod nim kładzie się
sianko dla przypomnienia, że na nim
spoczywało Boże Dziecię. ●Przy stole pozostawiamy
wolne nakrycie, które jest przeznaczone dla
przygodnego gościa. Miejsce to może również
przypominać nam zmarłego członka rodziny. ●
Najważniejszym momentem jest zwyczaj łamania się
poświęconym opłatkiem, którego nazwa łacińska
„oblatum” znaczy dar ofiarny. Zwyczaj ten uczy, że
należy podzielić się nawet ostatnim kawałkiem chleba.
●Na stole ustawia się 12 potraw - na
cześć dwunastu apostołów. Wigilie
otwiera jedna z tradycyjnych zup
wigilijnych - najczęściej barszcz
czerwony z uszkami, zupa grzybowa lub rzadziej migdałowa. Oprócz dań rybnych podaje się
staropolski groch z kapusta, potrawy z grzybów
suszonych, kompoty z suszonych owoców. ● Po
Wieczerzy oprócz śpiewania kolęd.● Na Podlasiu
resztki wieczerzy ustawia się przy piecu, a przed
nim ławę posypaną piaskiem lub popiołem. Są to
pokarmy przeznaczone dla zmarłych. Rano, po
śladach na piasku, odgaduje się, kto przyszedł w
nocy i czy w ogóle przyszedł.●W wieczór wigilijny
wyruszają kolędnicy. Obowiązkowo muszą być trzy
postacie: bocian, koza i niedźwiedź. Bocian symbolizuje
nowy rok i nowe życie, koza - płodność, a niedźwiedź wrogie siły przyrody. /od našich polských partnerů,
zdroj: etwinning, twinspace/
---------------------------------------------------------------------------Malá ochutnávka z našeho vánočního
divadelního představení:
Franz Josef (postel, pyžamo):
„Tak, moji národové už taky spí. Já, monarcha, hlava pomazaná,
jdu taky do hajan. Češi, ti mi dávají! Cožpak můžu jen tak usnout?
Zapráskaní obrozenci, pořád se jim to či ono nelíbí. Slovanskou
vzájemnost by chtěli… Němčina se jim zajídá… Kolik nocí jsem už
oka nezamhouřil…himl laudon…Chrrr..Chrrrr…“
Karel Havlíček Borovský (cela, Brixen, spánek, špatný sen):
Čelakovský napsal „Ohlas písní Rakousko-Uherských“. Do toho
Josef Kajetán začal psát své hry jen německy… Němcová zpívala
rakousko-uherskou hymnu a ještě falešně, kdyby tak alespoň
česky, nějakou národní…“
Franz Josef: Už asi spím, co to slyším? Zase nějaký český
rebelant? Češtiny, té sprosté mluvy se jim zachtělo. Vždyť ani
ten Ressel z Chrudimi není pořádný Čech! Má jasně německé
jméno! No a ten náš Tesla a jeho střídací proud a také Roentgen,
ten umí prozářit člověka!
Karel Havlíček: „Co to pořád mele ten člověk? Jaké paprsky,
proč zářit do člověka? Což sluníčko nestačí? A kde by bylo
Rakousko bez Veverkových? …
Moudrá sova
Vánoce v Litvě
Vánoce se na Litvě slavily ještě před
příchodem křesťanství a bývají spojovány
s odchodem starého roku a příchodem nového.
Sami Litevci tento svátek nazývají Kūčių ir
Kalėdų šventės (svátek koled a kůti). Kůťa je
pojmenování pokrmu. O Štědrém dni se jí
velmi málo, přes den se uklízí dům a
připravuje jídlo. Litevci vaří dvanáct pokrmů
– tolik, kolik má rok měsíců. Večeřet se začíná
po východu první hvězdy. Jí se klidně, nikdo
se nesmí hněvat a je třeba odpustit si všechny
křivdy. Večer provází několik tradičních
obřadů a
zvyků. Na stůl se
pokládá
seno a po večeři
se
zpod
ubrusu vytahuje
stéblo. Délka značí dlouhý a šťastný život.
Děvčata poté poslouchají štěkání psů – ze
směru, odkud se štěkot ozývá, přijde jejich
budoucí muž.
Vánoce v Rusku
Vánoce slaví až 6. a 7. ledna – tento termín má
původ v dávných dobách ještě před
gregoriánskou reformou kalendáře.
Vánoce v Rusku se až na termín
příliš neliší od těch našich – dárečky
však dětem naděluje Děda Mráz
společně
se
svojí
pomocnicí
Sněhurečkou
a
tradiční
večeře
má
neuvěřitelných 12 chodů, přičemž každý
stolovník musí všechny z nich alespoň
ochutnat!
Vánoce v Bulharsku
V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví
až 6. ledna, a tak si milovníci Vánoc mohou
nadělovat dárky hned dvakrát - 24. prosince a 6.
ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí o
Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává
děda Koleda. Tradičním vánočním
jídlem je v Bulharsku vepřové maso,
čočka, fazole, rýže a zelí. Místo
vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují
Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě
kroužků. Na venkově se ještě občas dodržuje starý
bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před
štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající
chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený
syn Boží, malý Ježíšek. Hospodyně rozprostře na
slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na
takto připravený "stůl“ rozloží mísy s jídlem.
Nejstarší člen rodiny pokrmy požehná a vánoční
hostina
může
začít.
Zdroj:
http://www.mundo.cz/litva/svatky#vanoce