ŠVP - ZUŠ Jana Maláta Nový Bydžov

Komentáře

Transkript

ŠVP - ZUŠ Jana Maláta Nový Bydžov
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ
PROGRAM
Základní umělecké školy Jana
Maláta v Novém Bydžově
Obsah
1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................. 3
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY .................................................................................................... 4
2.1
Počet oborů, velikost ............................................................................................................ 4
2.2
Historie a současnost ........................................................................................................... 4
2.3
Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................... 5
2.4
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce .......................................... 5
2.5
Vybavení školy a její podmínky .......................................................................................... 5
3
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE ............................................................................................... 6
4
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ............................................................................ 7
5
VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU ........................................................................ 8
5.1
Přípravné studium................................................................................................................. 9
5.2
Hudební nauka - recepce a reflexe hudby ...................................................................... 11
5.3
Studijní zaměření: Hra na klavír ....................................................................................... 16
5.4
Studijní zaměření: Hra na klávesy ................................................................................... 21
5.5
Studijní zaměření: Hra na akordeon ................................................................................ 26
5.6
Studijní zaměření: Hra na trubku...................................................................................... 31
5.7
Studijní zaměření: Hra na lesní roh ................................................................................. 38
5.8
Studijní zaměření: Hra na pozoun ................................................................................... 45
5.8
Studijní zaměření: Hra na housle ..................................................................................... 50
5.9
Studijní zaměření: Hra na kytaru ...................................................................................... 56
5.10
Studijní zaměření: Hra na elektrickou kytaru.................................................................. 62
5.11
Studijní zaměření: Sólový zpěv ........................................................................................ 67
5.12
Studijní zaměření: Hra na zobcovou flétnu ..................................................................... 74
5.13
Studijní zaměření: Hra na příčnou flétnu ........................................................................ 79
5.14
Studijní zaměření: Hra na klarinet .................................................................................... 85
5.15
Studijní zaměření: Hra na saxofon................................................................................... 90
5.16
Studijní zaměření: Hra na bicí .......................................................................................... 95
5.17
Hudební skupinová tvorba............................................................................................... 100
6
VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU ............................................................. 103
7
VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU ................................................................. 111
7.1
Přípravné studium............................................................................................................. 111
1
Studijní zaměření: Výuka tance .................................................................................................. 113
8
9
VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ-DRAMATICKÉHO OBORU ................................. 129
8.1
Přípravné studium............................................................................................................. 130
8.2
Studijní zaměření: Dramatická tvorba ........................................................................... 131
ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ...... 138
10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ............................................................... 139
11 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY .............................................. 140
11.1
Zásady a způsob hodnocení žáků ................................................................................. 140
11.2
Oblasti vlastního hodnocení školy.................................................................................. 142
2
1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název ŠVP: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Jana Maláta v Novém
Bydžově
Předkladatel:
Základní umělecká škola Jana Maláta, Nový Bydžov
Na Valech 78, 504 01 Nový Bydžov
IČO: 682 13 336
Ředitel školy: Jaroslav Tesař
Telefon: 495 493 384, 731 106 540
E-mail: [email protected]
Zřizovatel:
Město Nový Bydžov
Masarykovo náměstí 1, 504 01 Nový Bydžov
Telefon: 495 703 911
E-mail: [email protected]
Platnost dokumentu od: 1. 9. 2012, aktualizovaná verze pro školní rok 2015 /2016
Jaroslav Tesař
3
2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
2.1 Počet oborů, velikost
Vyučovány 4 obory: hudební. výtvarný, literárně-dramatický a taneční.
Kapacita žáků: 455
2.2 Historie a současnost
Hudební škola v Novém Bydžově byla založena v roce 1951. Původně ji tvořilo pouze
houslové a klavírní oddělení. V roce 1961 se mění na lidovou školu umění. Postupně přibývají
další hudební oddělení a obor výtvarný. Od září 1990 se z LŠU stává základní umělecká
škola.
Díky pochopení městského úřadu se zchátralá školní budova, během generální rekonstrukce
v letech 1996–98, proměnila v krásnou secesní stavbu v historickém městském jádru a je
ozdobou města.
Za dobu své existence si ZUŠ vydobyla stálé postavení v kulturním životě Nového Bydžova
a okolí.
ZUŠ v Novém Bydžově vychovala celou řadu žáků, kteří se věnují hudbě a výtvarnému umění
jako svému povolání. Uplatňují se jako učitelé uměleckých škol a konzervatoří, dále jako hráči
Ústřední hudby české armády, Orchestru Národního divadla, Královéhradecké a Brněnské
filharmonie a dalších.
Žáci získávají každoročně přední místa na různých soutěžích a přehlídkách. Někteří
absolventi pokračují ve studiu hudby, výtvarného umění a dramatiky na středních a vysokých
školách. Učitelé a bývalí žáci školy působí jako sólisté i členové nejrůznějších hudebních
souborů a skupin. Učitelé výtvarného oboru pracují i jako profesionální výtvarníci.
4
2.3 Charakteristika pedagogického sboru
Na škole vyučuje přes 20 kvalifikovaných pedagogů zaměřených na vyučované obory.
Počet mužů a žen je vyvážený.
2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce
Regionální výtvarná soutěž, účast v mezinárodním výtvarném hnutí „Stonožka – na vlastních
nohou“. Účast na hudebních festivalech (Fišerův Bydžov, Vačkářův Zbiroh).
2.5 Vybavení školy a její podmínky
Škola disponuje 16 třídami k výuce s odpovídajícím materiálním a technickým vybavením.
5
3 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE
Poskytnout ucelené základní vzdělání ve čtyřech oborech s možnostmi dalšího studia
na středních a vysokých školách s uměleckým zaměřením.
Zaměřujeme se na mezioborovou spolupráci formou společných uměleckých projektů.
Naším cílem je vychovávat harmonické osobnosti schopné umění nejenom pasivně přijímat
ale i aktivně provozovat tzn. vést žáky k praktickému uměleckému uplatnění v amatérských
hudebních, divadelních a tanečních souborech.
Naším cílem je být nejenom vzdělávacím zařízením, ale i uměleckým zázemím bydžovského
regionu.
6
4 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
Učitelé své poznatky a zkušenosti projednávají několikrát ročně na umělecké radě. Cílem je
vychovávat ze žáků samostatné osobnosti schopné posoudit kvalitu uměleckého díla. Učitelé
všech oborů vedou žáky k vyjadřování vlastních názorů na umělecké dílo.
Strategie pro kompetenci k umělecké komunikaci
Nasloucháme názorům žáků a cíleným dialogem je vedeme k úspěšnému výsledku.
Dle možností se snažíme vést žáky ke schopnosti pracovat v týmu (besídky, komorní
a souborová hra, skupinová výuka výtvarného, tanečního a literárně-dramatického
oboru....atd.)
Strategie pro kompetenci osobnostně sociální
Budujeme na škole atmosféru pozitivních mezilidských vztahů a snažíme se osobním
příkladem vést žáky ke kladnému vztahu k umění.
Strategie pro kompetenci kulturní
Snažíme se o rozvíjení místní kultury pořádáním koncertů, divadelních představení, výstav,
výtvarných soutěží, tanečních přehlídek atd. Dbáme na rozvoj regionálních kulturních tradic
a čerpáme z odkazů významných místních rodáků (Jan Malát, Jan Křtitel Vaňhal..)
7
5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU
Charakteristika
Hudební obor je realizován jednoletým přípravným studiem, základním sedmiletým studiem
prvního stupně a čtyřletým studiem druhého stupně.
Studium I. a II. stupně je zakončeno vystoupením na veřejným absolventském koncertě,
školním koncertě nebo hrou před komisí.
Je-li žák schopen zvládnout látku vyššího ročníku, než který studuje, může na konci školního
roku vykonat rozdílovou zkoušku a sloučit tak v jednom školním roce více ročníků. V rozdílové
zkoušce musí splnit výstupy ročníku předcházejícímu tomu, do kterého nastoupí následující
školní rok.
Hodinová dotace jednotlivých předmětů může být navýšena dle individuálních potřeb žáka
a možností školy.
Individuální výuka nástroje může být koncipována i skupinově v počtu více žáků v jedné
vyučovací hodině.
Vždělávací obsah studia pro dospělé stanovuje učitel dle individuálních potřeb žáka. Výuka se
uskutečňuje minimálně v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně.
Nastoupí- li do II. stupně žák starší 14 let jako začátečník, zahajuje plnění vzdělávacích
obsahů I. stupně.
Žák může vyjimečně nastoupit v pololetí, pokud se učiteli v hudebním oboru uvolní místo a
žák je schopen na konci školního roku splnit výstupy daného ročníku.
Volitelný předmět: Poslechový seminář
Výuka je realizována v oblasti percepce a reflexe hudby jako skupinový volitelný předmět
od 4. do 7. ročníku I. stupně a od od 1. do 4. ročníku II. stupně.
Obsahem předmětu je aktivní poslech a analýza hudby, která je reprodukována buď
z hudebních nosičů nebo je nastudována a interpretována samotnými žáky.
Cílem předmětu je poznat etapy dějin hudby poslechem skladeb jednotlivých stylových
období.
Je-li interpretována skladba žáky je součástí výuky i následný rozbor skladby a analýza
výkonu s náměty a doporučením.
Výběr skladeb poslechového semináře je určován aktuálním složením žáků třídy
s přihlédnutím na oblast jejich zájmu.
Poznámka: Volitelný předmět Poslechový seminář je v obou stupních studia koncipován
jako 2 hodinový blok jednou za čtrnáct dní pro všechny žáky hudebního oboru.
8
5.1 Přípravné studium
Charakteristika
Přípravné studium hudební oboru je v základní formě koncipováno jako jedno až dvouleté do
věku 7 let. Od 2. pololetí žák dochází do přípravného studia zvoleného nástroje.
V 1. pololetí je možnost přípravného studia výuky nástroje volitelná.
Nastoupí-li žák starší 7 let, je zařazen do studia 1. ročníku I. stupně.
Nastoupí-li starší žák jako začátečník, může být zařazen do jednoletého přípravného studia
II. stupně.
I. stupeň
Učební plán: přípravné studium
Přípravná hudební výchova
Přípravná hra na nástroj *
1. ročník
1. pololetí
2. pololetí
1,5
1,5
0,5-1
0,5-1
2. ročník
1. pololetí
2. pololetí
1,5
1,5
0,5-1
0,5-1
* poznámka: Přípravná hra na nástroj je v 1. pololetí volitelná.
II. stupeň
Učební plán: přípravné studium
1. ročník
1. pololetí
2. pololetí
1
1
Přípravná hra na nástroj
*) Poznámka: Hudební nauka je vyučována individuální formou ve výuce nástroje.
Učební osnovy předmětu: Přípravná hudební výchova
percepční schopnosti
Žák

rozlišuje tón od zvuku, vnímá vlastnosti tónu, umí rozlišit stoupající i klesající melodii

dokáže sluchem rozlišit piano, forte, crescendo, decrescendo
9

zopakuje drobný rytmický útvar

reaguje na tempové změny pohybem
pěvecká a intonační schopnost
Žák

v kolektivu interpretuje jednoduché lidové písně
hudebně teoretické znalosti
Žák

zná hudební abecedu oběma směry

je seznámen se základními takty – 2/4, 3/4, 4/4

je seznámen s pomlkami – celá, půlová, čtvrťová

zná a zapíše noty od c1 po g2

zná základní dynamická znaménka

pozná a spočítá délku not – celá, půlová, čtvrťová, příp. osminová
Přijímací zkouška

zpěv 1 lidové písně

zatleskání jednoduchého rytmu

jednoduchá sluchová zkouška
10
Hudební nauka - recepce a reflexe hudby
5.2
Charakteristika
Předmět hudební nauka poskytuje základy hudební teorie, její propojení s praxí. Nabízí
žákům získat znalosti a dovednosti pro interpretaci studovaného materiálu. Prostřednictvím
tohoto vzdělávacího procesu dosáhnout cíle být schopným, vzdělaným interpretem
a posluchačem hudby.
Výuka probíhá od 1. do 5. ročníku v délce 1 vyučovací hodiny týdně. Pro žáky připravující se
na střední školy je tento předmět zařazen do volitelných předmětů pro 6. a 7. ročník.
Pro začátečníky ve II. stupni je předmět Hudební nauka volitelný a může probíhat formou
individuální výuky.
Žák začátečník ve II. stupni zahajuje plnění vzdělávacích obsahů I. stupně.
Učební osnovy vyučovacího předmětů: Hudební nauka
1. ročník
Žák

zná pojem posuvka

čte noty s posuvkami

je seznámen s durovými stupnicemi do 3# a 3b

zná základní dynamická znaménka

je seznámen s kombinovanými takty

podle schopností intonuje jednoduché dětské písně a předehrané melodie

umí zopakovat jednoduché rytmické modely
2. ročník
Žák

čte noty pod i nad notovou osnovou

vysvětlí tečku u noty nebo pomlku s tečkou

zná durové stupnice do 4# a 4b
11

zná šestnáctinovou notu a pomlku

zná 2/4, 3/4, 4/4, 3/8 takt

je seznámen se základními intervaly (čisté a velké)

zná hudební nástroje, jejich základní dělení

vyjmenuje křížky a béčka

podle schopností intonuje jednoduché dětské písně a rytmicky je doprovodí
3. ročník
Žák

zná pravidla pro tvorbu durových stupnic s # a

zná pravidla pro tvorbu mollových stupnic s # a b

vytvoří intervaly čisté, velké, malé

zná základní rozdělení intervalů

určí hlavní stupně ve stupnici (T, SD, D)

zná základní rozdělení hudebních nástrojů

vytvoří paralelní a stejnojmenné stupnice

určí rozdíly a vytvoří mollovou stupnici aiolskou, harmonickou, melodickou
4. ročník
Žák

orientuje se v basovém klíči

zná stupnice durové a mollové do 7 # a b

prohlubuje znalost durových a mollových stupnic

zná strunné nástroje – klávesové, smyčcové

zná bicí nástroje

zná dechové nástroje – dřevěné, žesťové

vysvětlí pojem enharmonická záměna

zná melodické ozdoby
12

vytvoří durový a mollový kvintakord

zná obraty durového a mollového kvintakordu
5. ročník
Žák

seznamuje se s dějinami hudby (období, skladatelé)

zná hudební nástroje (jejich rozdělení, zvuk)

seznamuje se se základy hudebních forem (koncert, symfonie, symfonická báseň
apod.)

analyzuje skladby
I. stupeň
Učební osnovy volitelného vyučovacího předmětu:
Hudební nauka – příprava na SŠ
1. ročník
Žák

vytvoří enharmonické intervaly

vysvětlí pojem enharmonická záměna,proměna

vytvoří kvintakordy – tónický, subdominantní, dominantní

popíše a vysvětlí složení a funkci dominantního septakordu

zná a vyjmenuje pravidelně složené takty (sudé - 4/2,4/4,4/8, liché – 6/4,6/8,9/8)

zná a vyjmenuje nepravidelně složené takty (pětidobý – 5/4,5/8, sedmidobý –7/4,7/8)

popíše zvláštní rytmické útvary: duola, triola,kvintola, sextola atd.

chápe a vysvětlí různá přednesová označení
2. ročník
Žák
13

chápe a vysvětlí pravidla durových a mollových stupnic (aiolská, harmonická,
melodická)

vysvětlí pojem chromatická stupnice

popíše základní a odvozené intervaly, dokáže je enharmonicky zaměnit nebo proměnit

vytvoří kvintakordy – durové, mollové a jejich obraty (sextakord, kvartsextakord)

zná dominantní septakord a jeho obraty (kvintsextakord, terckvartakord, sekundakord)

vysvětlí rozdíl mezi přirozeným a temperovaným laděním

má přehled o hudebním vývoji od pravěku po současnost

má přehled o hlavních představitelích české a světové hudby

navštěvuje živé koncerty vážné hudby i dalších žánrů, podle svého zájmu

využívá současnou komunikační techniku (audio,video,PC a další) pro potřeby svého
dalšího hudebního rozvoje
Poznámka: Volitelný předmět Hudební nauka – příprava na SŠ je ve II. stupni studia
koncipován jako 2 hodinový blok jednou za čtrnáct dní.
Učební osnovy volitelného vyučovacího předmětu:
Hudební nauka – příprava na VŠ
II. stupeň
2. ročník
Žák

zná notopis, takty a rytmus

ovládá základní i odvozené intervaly včetně jejich převratů a enharmonické intervaly

zná hlavní druhy akordů jako kvintakordy, septakordy a nónový akord a jejich obraty

zná zvětšený a zmenšený kvintakord, undecimový, tercdecimový a kvartový akord

zná přednesová a jiná označení týkající se tempa, dynamiky, způsobu hry, nálady
a výrazu, melodické ozdoby.

zná všechny durové a mollové stupnice, stupnici chromatickou a celotónovou
14

zná staré církevní stupnice a stupnice zvláštní – jako pentatonickou, cikánskou
a harmonickou durovou.

analyzuje a popíše hlavní období evropské a české hudby do konce 19. století
4. ročník
Žák

disponuje základními znalostmi z hudební akustiky (šíření zvuku, tóny jednoduché
a složené, sluchové pole, rozpětí intervalů, centy, tónová síla, výška, barva, tónové
systémy a soustavy ladění)

zná různé ladění hudebních nástrojů

zná tónové rozsahy hudebních nástrojů a pěveckých hlasů

zná obsazení orchestru, sboru a komorních souborů

přečte jednoduchou partituru

má přehled v základních hudebních formách ( malá forma, velká forma, rondo,
sonátová forma, variace)

zná základní pojmy z harmonie (hlavní – vedlejší funkce, poloviční-celý závěr,
melodické tóny, modulace, mimotonální dominanta… atd)

zná základní pojmy z kontrapunktu (imitace, kánon, fuga..)

analyzuje a popíše hlavní proudy a styly hudby 20. století až po současnost
Poznámka: Volitelný předmět Hudební nauka – příprava na VŠ je ve II. stupni studia
koncipován jako 2 hodinový blok jednou za čtrnáct dní.
15
5.3
Studijní zaměření: Hra na klavír
Charakteristika
Klavír (z lat. claves = klíče, klávesy) je strunný úderový hudební nástroj (zvaný též piano
nebo fortepiano, zastarale též pianoforte). Jeho zvuk vzniká chvěním strun rozkmitaných
úderem dřevěných kladívek. Klavír může být používán jako sólový i doprovodný nástroj, či
jako součást orchestru. Od 80. let 20. století se používají rovněž elektronická piana, kde je
složitá mechanika klavíru nahrazena reprodukovaným zvukem.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1
vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje
skupinovou výuku hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky
volitelného předmětu Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu
týdně některého z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj a
některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na klavír
Hra na klavír
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Čtyřruční hra
Doprovod
Komorní hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
1
1.r
1
2.r
1
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
5.r
1
6.r
1
7.r
1
1.r
1
II. stupeň
2.r
3.r
1
1
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
16
Učební osnovy vyučovacího předmětů: Hra na klavír
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

zná názvy kláves na klaviatuře

zná správné návyky – posez, držení ruky

zahraje 2 jednoduché písničky podle sluchu
1. ročník
Žák

užívá správný posez, postavení ruky

zná základními typy úhozů (portamento, legato, staccato)

odlišuje při hře forte a piano

zná základy frázování (odtah)

udrží tempo v jednoduchých skladbách

je schopen souhry v jednoduchých čtyřručních skladbách

používá podklad palce a překlad 3. a 4. prstu

hraje dvojhmaty

čte v houslovém i basovém klíči
2. ročník
Žák

disponuje větší škálou dynamických odstínů (p, m, f)

ovládá základní typy úhozů (portamento, legato, staccato)

ovládá základy frázování

používá přirozené agogické změny (ritardando na konci skladeb)

stupnice hraje každou rukou zvlášť, s jistotou podkládá palec a překládá 3. a 4. prst,
T5 s obraty každou rukou zvlášť
17
3. ročník
Žák

ovládá současný pedál

váže dvojhmaty bez překladu a podkladů

ovládá vázání akordů

používá základní harmonické funkce (T,S,D) v základním tvaru

hraje jednoduché melodické ozdoby (nátryl, mordent,..)

hraje stupnice v protipohybu od bílých kláves a T5 s obraty oběma rukama dohromady
4. ročník
Žák

ovládá synkopický pedál

váže dvojhmaty s překladem a podkladem

zná složitější melodické ozdoby (příraz, obal..)

hraje vyrovnaně v bězích

odliší ve hře různost interpretace různých stylových období

doprovodí jednoduché písně pomocí T,S,D v obratech

úhozově a dynamicky rozliší jednotlivé hlasy

hraje stupnice v rovném pohybu a T5 s obraty oběma rukama dohromady
5. ročník
Žák

je schopen zvukové sebekontroly při hře současného a synkopického pedálu

hraje vyrovnaněji v bězích v rychlejších tempech

umí přiměřeně změnit tempo dle charakteru skladby

hraje čtyřhlasé akordy každou rukou zvlášť

doprovodí písně podle akordových značek

hraje stupnice v rychlejším tempu, 4 hlasé akordy každou rukou zvlášť
18
6. ročník
Žák

hraje oktávovou techniku

hraje čtyřhlasé akordy s obraty oběma rukama dohromady

samostatně analyzuje skladby (forma, frázování, určování klíčových míst)

hraje zpaměti

přizpůsobí vlastní improvizovaný doprovod charakteru skladby

stupnice hraje v kombinovaném pohybu, 4 hlasé akordy oběma rukama dohromady
7. ročník
Žák

uplatňuje získané návyky a dovednosti při nácviku, hře z listu, doprovodech
i improvizaci

interpretuje přiměřeně obtížné skladby

v improvizaci umí jednoduchou transpozici

má ucelený přehled o stupnicích a harmonii
II. stupeň
2. ročník
Žák

doprovodí lidové písně podle akordových značek a přizpůsobit doprovod charakteru
písně

transponuje jednoduché písně

dbá na stylovost hry

samostatné analyzuje studované skladby

umí propojit všechny druhy paměti

je schopen vlastního sebehodnocení

hraje z listu na úrovni 3. ročníku
19
4. ročník
Žák

samostatně nacvičí skladby přiměřené obtížnosti

orientuje se v hudebních žánrech a aktivně spolupracuje s učitelem při výběru
repertoáru

dle svých možností se zúčastňuje komorní hry a korepetic

talentovaný žák hraje stupnice v terciích
20
5.4 Studijní zaměření: Hra na klávesy
Charakteristika
Klávesy (keyboard) je elektronický digitální klávesový nástroj vybavený automatickými
doprovody, generátory rytmů a dalšími doplňky.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1
vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje
skupinovou výuku hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky
volitelného předmětu Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu
týdně některého z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj a
některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na klávesy
Hra na
klávesy
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Komorní
(souborová)
hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
I. stupeň
4.r
II. stupeň
2.r
3.r
5.r
6.r
7.r
1.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
4.r
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
21
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na klávesy
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

zná funkce nástroje (klaviatura, funkce Power, Voice, Style, Single doprovod)

má osvojené správné návyky hry (sezení, postavení ruky)

čte noty a pojmenuje klávesy v rozsahu c1 – g1

ovládá základy prstové techniky (1.poloha); poznává 1. dobu rytmických modelů

zahraje pravou rukou jednoduché lidové písně podle sluchu
1. ročník
Žák

ovládá základní funkce nástroje (Voice, Style, Start – Stop, Synchrostart)

čte noty a orientuje se na klávesnici v rozsahu celého nástroje C – c4)

má osvojeny základy hry (sezení, postavení ruky, úhoz), prstové techniky (hra legato,
tenuto, staccato; levá ruka – hra single doprovodu C – G; souhra rukou) a rytmu

rozlišuje základní druhy tempa; 4/4, 3/4 a 2/4 metrum

zahraje stupnici C dur pravou rukou

zahraje lidové písně a cvičení z not single doprovodem
2. ročník
Žák

ovládá další funkce nástroje (Intro – Ending, Fingered doprovod)

čte noty v houslovém i basovém klíči, hraje podle akordických značek durovou kadenci

disponuje prstovou technikou: pravá ruka - rozšíření polohy (podkládání prstu, posun
ruky); hra dvojhmatů, akordu; levá ruka – melodicky v rozsahu oktávy, durová kadence
(TSD)
22

zvládá rytmické modely (tečkovaný rytmus, synkopa, triola), rozlišuje další druhy
tempa (příslušné styly)

hraje oběma rukama durové stupnice s akordem (C,G,D,A,E,F)

zahraje písně a jednoduché přednesové skladby s melodickým i fingered doprovodem
3. ročník
Žák

využívá při hře základní návyky a dovednosti (orientace na nástroji, funkce Fill in,
Dual, Harmony, Split)

zvládá základy prstové techniky (úhoz, koordinace obou rukou), mollová kadence

zvládá různé rytmické modely, osvojuje si 6/8 metrum

hraje oběma rukama mollové stupnice s akordem (a, e, h, fis, cis, d, g, c)

zahraje písně a přednesové skladby s melodickým i akordickým doprovodem
4. ročník
Žák

má správné návyky hry a obsluhy nástroje (funkce Registration memory, Touch)

zvládá technickou úroveň hry (úhoz s dynamickou klávesnicí, melodické ozdoby,
polyfonní hra), dominantní septakord

hraje oběma rukama paralelní stupnice s akordem a kadencí

zahraje podle značek z listu lidové a populární písně

zahraje přednesové skladby s různým charakterem (polyfonie, klávesová úprava)
5. ročník
Žák

disponuje získanými návyky a dovednostmi (pravidla instrumentace a výběru
doprovodů)

zvládá techniku hry (frázování, běhy, klavírní rejstřík), levá ruka: hra septakordů,
zmenšených akordů (značky 7, maj 7, dim, sus)
23

hraje oběma rukama paralelní stupnice s akordy a rozšířenou kadencí

podle značek zahraje z listu populární (jazzové) skladby s využitím všech akordů

hraje z not (odpovídající etudy), zpaměti přednesové skladby (odlišného charakteru –
polyfonie varhaní rejstřík, klavírní skladby, klávesové úpravy)
6. ročník
Žák

využívá všechny dovednosti hry, seznamuje se možností připojení nástroje k počítači
(MIDI, notační programy)

zná zásady interpretace skladeb různých žánrů a stylů

zvládá techniku hry (pasáže, vícehlas, náročnější polyfonie, hra všech akordů) )

hraje všechny durové i mollové stupnice s čtyřhlasým kvintakordem

hraje náročnější přednesové skladby různých žánrů (polyfonní, klavírní, úpravy
klasických skladeb, vyšší populár, jazzové), zapojuje se do komorní hry
7. ročník
Žák

uplatňuje při interpretaci veškeré získané technické i výrazové dovednosti

ovládá prstovou techniku pravé i levé ruky; tvorby akordů, používání rejstříků

zahraje zpaměti přednesové skladby různého charakteru, zvládá hru přiměřeně
obtížných skladeb z listu i hudebního materiálu podle vlastního výběru, aktivně se
účastní komorní hry

podle individuálních schopností připraví přednesovou skladbu pro absolventské
vystoupení

samostatně uplatní své hudební dovednosti (využívá rejstřík lidových a populárních
písní z celého studia)
24
II. stupeň
2. ročník
Žák

ovládá techniku hry, využívá možností nástroje (připojení k počítači, tvorba doprovodů,
základy komponování)

nastuduje zpaměti přednesové skladby různého charakteru (klavírní, varhaní,
klávesové úpravy)

hraje skladby z listu (lidová, populární a jazzová hudba), aktivně se účastní souborové
nebo komorní hry

podle svých individuálních schopností připraví přednesovou skladbu pro veřejné
vystoupení
4. ročník
Žák

dokáže využít získané dovednosti ke správné interpretaci skladby

ovládá techniku hry a využívá nástroj v celé šíři jeho možností

samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu, interpretuje skladby různých stylů
a žánrů, účastní se komorní nebo souborové hry

podle individuálních schopností připraví přednesovou skladbu pro absolventské
vystoupení

profiluje se podle svého zájmu; využívá své zkušenosti v neprofesionální umělecké
praxi
25
5.5 Studijní zaměření: Hra na akordeon
Charakteristika
Akordeon, zvaný též tahací harmonika je hudební nástroj, u něhož jsou zdrojem zvuku
kovové, dřevěné či plastové jazýčky, rozechvívané proudem vzduchu. Patří mezi aerofony.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1
vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje
skupinovou výuku hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky
volitelného předmětu Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu
týdně některého z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj a
některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na akordeon
1
1
Hra na
akordeon
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Komorní
(souborová)
hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
1 I. stupeň
1
3.r
4.r
1
1.r
1
2.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1II. stupeň
2.r
3.r
1
5.r
1
6.r
1
7.r
1
1.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
4.r
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
26
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na akordeon
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

zná části nástroje (klaviatura, basy, měch, rejstříky, řemeny)

má osvojené správné sezení, držení, upevnění nástroje a postavení rukou

má osvojené základy prstové techniky: pravá ruka – 1.poloha; levá ruka základní basy

má základy měchové techniky

čte noty a orientuje se na klávesnici nástroje v rozsahu c1 – g1

zahraje jednoduché lidové písně podle sluchu

zahraje z not cvičení v rozsahu 1. polohy
1. ročník
Žák

ovládá základy prstové techniky: pravá ruka - rozšíření 1. polohy (podkládání palce);
hra legato, tenuto, staccato; použití černých kláves; levá ruka – základní basy
a durové akordy

ovládá základy měchové techniky: tvoření tónu, základní dynamika (p, f)

umí určit základní druhy tempa

čte noty a pojmenuje klávesy v rozsahu malého nástroje h – c3 (i černé klávesy)

zahraje stupnici C dur pravou rukou

zahraje lidové písně a cvičení z not v souhře obou rukou
2. ročník
Žák

používá základy prstové techniky: pravá ruka - rozšíření polohy (posun ruky); hra
dvojhmatů, akordu, zdokonalení hry legato a staccato; levá ruka – základní a pomocné
basy (1. poloha), durový akord
27

zvládá základy měchové techniky: crescendo, decrescendo

rozlišuje další druhy tempa

čte noty v basovém klíči a orientuje se v basovém systému

hraje pravou rukou durové stupnice s akordem (C,G,D,A,E,F); levou rukou stupnici
C dur

zahraje cvičení, písně a jednoduché přednesové skladby s melodickým i akordickým
doprovodem
3. ročník
Žák

využívá základní návyky a dovednosti hry na malý nástroj

zvládá prstovou techniku: pravá ruka – rozšiřování polohy (skoky); jednoduchý
dvojhlas, ovládá základní typy artikulace (legato a staccato); levá ruka – základní
a pomocné basy v různých polohách, durové a mollové akordy

používá měchovou techniku (vedení měchu podle značek, dynamika)

zná celou melodickou i doprovodnou část nástroje (ovládá rejstříky)

hraje durové stupnice dohromady a 3 obraty kvintakordu pravou rukou

hraje z not (cvičení a etudy) a zahraje zpaměti jednoduchou přednesovou skladbu
nebo úpravu lidové písně
4. ročník
Žák

má základní návyky a dovednosti hry na velký nástroj

ovládá techniku hry: pravá ruka – vícehlas, melodické ozdoby, levá ruka – melodická
hra, dominantní septakord

zvládá měchovou techniku velkého nástroje

hraje durové stupnice dohromady v rozsahu 2 oktáv, mollové stupnice v rozsahu
1 oktávy

hraje z not (odpovídající cvičení a etudy), zpaměti přednesové skladby (s melodickým i
akordickým doprovodem); podle schopností se začleňuje do komorní nebo souborové
hry
28
5. ročník
Žák

má základní návyky a dovednosti hry na velký nástroj

disponuje technikou hry: pravá ruka – polyfonie, melodické ozdoby, běhy; levá ruka –
kombinace všech basů

používá s jistotou měchovou techniku; uplatňuje rejstříkovou techniku

hraje durové i mollové stupnice dohromady v rozsahu 2 oktáv

hraje z not (odpovídající etudy), zpaměti přednesové skladby (odlišného charakteru stará hudba, současná hudba); účastní se komorní nebo souborové hry
6. ročník
Žák

interpretačně využívá dovednosti hry na velký nástroj

zvládá prstovou, měchovou i rejstříkovou techniku hry

hraje durové i mollové stupnice dohromady v rozsahu 2 oktáv s čtyřhlasým
kvintakordem

hraje náročnější přednesové skladby různých žánrů (polyfonní, úpravy klasických
skladeb, vyšší populár); hraje náročnější party komorní nebo souborové hry
7. ročník
Žák

ovládá všechny dovednosti hry na velký nástroj

ovládá prstovou techniku pravé i levé ruky; ovládá měchovou techniku, používání
rejstříků

podle individuálních schopností zahraje zpaměti přednesové skladby různého
charakteru, zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu i hudebního materiálu
podle vlastního výběru, aktivně se účastní souborové nebo komorní hry

podle svých individuálních schopností připraví přednesovou skladbu pro své
absolventské vystoupení
29
II. stupeň
2. ročník
Žák

ovládá všechny dovednosti hry na velký nástroj

využívá prstovou i měchovou techniku,

ovládá frázování

nastuduje zpaměti přednesové skladby různého charakteru

hraje z listu, hraje skladby dle vlastního výběru (lidová i populární hudba), aktivně se
účastní souborové nebo komorní hry

podle svých individuálních schopností připraví přednesovou skladbu pro veřejné
vystoupení
4. ročník
Žák

ovládá nástrojovou a měchovou techniku, ovládá práci s tónem, základy frázování a
dále si rozvíjí svou hudební paměť

samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu, při interpretaci rozvíjí její
přednesovou stránku, dbá na výraz hrané skladby, interpretuje skladby různých stylů a
žánrů, je schopen vlastního názorového vyjádření

podle individuálních schopností připraví přednesovou skladbu pro absolventské
vystoupení

profiluje se podle svého zájmu; využívá své zkušenosti v neprofesionální umělecké
praxi.
30
5.6 Studijní zaměření: Hra na trubku
Charakteristika
Hra na trubku má široké využití ve všech hudebních žánrech – v klasické hudbě, jazzu, popu
i v hudbě latinskoamerické. Trubka svým mnohostranným uplatněním vyžaduje nemalé
schopnosti a dovednosti hráče. Hudební dovednosti žák získává v předmětech – Hra na
přípravný nástroj (zobcová flétna) obvykle od 1. do 3. ročníku, od 4. ročníku Hra na trubku
(tenor, baryton) a Hudební nauka 1. - 5. ročník.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min.
1 vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj.
Z volitelných předmětů může žák navštěvovat od 1. ročníku předmět Sborový zpěv,
od 4. ročníku předměty Komorní hra, Hra v orchestru a Poslechový seminář a od 6. ročníku
předmět Hudební nauka - příprava na SŠ, VŠ.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na trubku
Hra na trubku
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Souborová a
orchestrální
hra
Komorní hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
1.r
1
2.r
1
3.r
1
I. stupeň
4.r
1
5.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
6.r
1
7.r
1
1.r
1
II. stupeň
2.r
3.r
1
1
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámky:
U předmětů Hra na tenor, Hra na baryton a Hra na tubu jsou učební plán i osnova totožné
s předmětem Hra na trubku.
Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
31
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na trubku
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

popíše nástroj, umí ho sestavit a správně udržovat

uchopí nástroj správně do rukou

využívá funkci bránice

umí se rychle a intenzivně nadechnout a plynule vydechovat

artikuluje jednoduchým jazykem - funkce rtů a jazyka
1. ročník
Žák

má uvolněný postoj, drží nástroj v optimálním úhlu

nezvedá prsty levé ruky, lokty drží mírně od těla,

používá kombinovaný žeberně brániční nádech s uklidněním (zadržením dechu) a
jeho plynulý ovladatelný výdech

zná údržbu nástroje

správné nasazuje nátrubek na rty, dociluje správný začátek i zakončení tónu

reprodukuje hru tenuto, později legato v celých, půlových, čtvrťových notách, používá
notu půlovou s tečkou

je seznámen s ligaturou - rozlišuje dvou, třídobý a čtyřdobý takt

cítí těžké doby

společně s učitelem hraje rytmicko melodickou ozvěnu na 3 tónech

hraje v tónovém rozsah v rozmezí alespoň jedné oktávy,

hraje s posuvkami (1křížek,1b)

spojuje notový zápis s pohotovou orientací sluchovou, svalovou (práce rtů),
prstokladovou,

správně reprodukuje písně a skladeb při maximální snaze o čistou intonaci
(dolaďování, dotváření tónu) v předepsaném rytmu a se základní dynamikou

zahraje zpaměti jednoduché melodické útvary nebo lidové písně v rozsahu kvinty
32

zahraje melodické „ozvěny“ v rozsahu alespoň tří tónů
2. ročník
Žák

sleduje správný postoj a držení nástroje – dává pozor na zlozvyky

má osvojené znalosti dechové techniky – především vědomé žeberně brániční
dýchání

má smysl pro kvalitu tónu – učí se jej kontrolovat sluchem, pěstuje si neustále
kultivovaný a ušlechtilý tón

tvoří jednotlivé tóny v rozsahu alespoň oktávy

umí správné ukončení tónu

má metrické, rytmické a tempové cítění

pohotově čte pravidelné členění čtvrťové noty

zná s hru v osminovém taktu (3/8, 6/8)

zná zásady pravidelného tempa

zná elementární agogiku hry

hraje v tónovém rozsahu od přirozených (alikvotních) tónů postupně na ostatní tóny
základní řady v rozsahu a – d2

používá hru portamento, legato, staccato

hraje kvalitním rovným tónem

hraje tónové řady - stupnice dur v celém současném rozsahu i - tonický kvintakord
hraje podle sluchu i z notového zápisu dle svých možností a dispozic

zná elementární základní hudební formy (písně, tance, programní hudba)

zahraje jednoduchý notový zápis z listu

zahraje chromatické řady v předepsaném rozsahu

zahraje zpaměti jednoduché lidové písně a krátké cvičení

zapojuje se do souhry s jiným nástrojem

zná způsob ladění nástroje melodických ozvěn na pěti tónech
33
3. ročník
Žák

zahraje podle svých individuálních schopností zpaměti jednoduchou skladbu

zahraje jednoduché melodie podle sluchu

vytvoří náladu skladby a interpretovat elementárními výrazovými prostředky

uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s dalšími nástroji

hraje stupnice a tónické kvintakordy s obraty ve trojzvuku v daném rozsahu dle svých
dispozic alespoň v jedné oktávě

hraje zpaměti jednoduché lidové písně a krátké cvičení

zapojuje se do hry v seskupení, příp. do komorní hry (duo-trio)

zná zásady ladění nástroje

komunikuje v rámci souboru – orientuje se v tempu, rytmu, nástupech, agogice,
dynamice
4. ročník
Žák

hraje stupnice dur a moll do 4# a 4b způsobem portamento, legato v rychlejším tempu

hraje T5,D7 ve čtyřzvuku způsobem portamento

hraje melodické ozdoby (předjímka, nátryl, trylek), je seznámen s nácvikem retního
trylku

ovládá výrazové prostředky (lehkost hry a zpěvnost tónu)

hraje staccato, portamento

ve hře vědomě používá akcent, sforzato

samostatně naladí nástroj

správně intonuje při hře

umí posoudit obtížnost zadané skladby

při domácí přípravě volí vhodný postup a pořadí nácviku skladeb

uplatňuje získané dovednosti ve školních souborech

má zodpovědnost za svoji práci a práci souboru
34

samostatně nacvičí základní rytmické prvky orchestrální hry
5. ročník
Žák

sebekriticky posoudí úroveň nácviku skladby k veřejnému provedení

samostatně přehraje nabídnutou literaturu a vybere si skladbu dle svých potřeb
a zájmu

zná větší hudební formy (koncert, sonáta)

vybere vhodnou techniku hry skladby (legato, staccato, melodické ozdoby), navrhne
dynamiku, agogiku, frázování a nádechy s respektem k typu skladby
6. ročník
Žák

hraje D7 ve čtyřzvuku způsobem portamento

transponuje do C ladění

vědomě používá ušlechtilý tón v dynamice pp – ff.

hraje melodické ozdoby, je seznámen s retní trylky

hraje všechny dur a moll stupnice ve všech používaných způsobech

zahraje kvintakord, dominantní a zmenšené septakordy ke stupnicím formou čtyřzvuku
s obraty v požadovaném rozsahu tenuto v tempu a zpaměti

ovládá melodické frázování a dynamické odstíny hry

objektivně posoudí a zhodnotí výkon jiného žáka a vhodnost jím zvolených prostředků

vyjádří vlastní názor na práci souboru
7. ročník
Žák

ovládá pohotovost prstů i jazyka v pasážové technice

zná základy interpretace různých stylových obdobích

improvizuje na základě orientace v tónině
35

zná základní formy skladby

je schopen jednoduché analýzy a transpozice

hraje retní trylky

ovládá interpretaci jednotlivých stylových období

sestaví samostatně repertoár na vystoupení

dokáže samostatně analyzovat hudební formu skladby

hraje s dynamikou

samostatně nacvičí náročnější skladby souborové či orchestrální hry
II. stupeň
2. ročník
Žák

zahraje melodické ozdoby a vědomě je procvičuje

používá výrazové prostředky (dynamiku, frázování, hospodaření s dechem, artikulace)

transponuje z B do C ladění

hraje pohotově z listu s rytmickou jistotou

používá sluchovou sebekontrolu v souhře

samostatně nastuduje komorní či orchestrální part
4. ročník
Žák

dokáže samostatně analyzovat skladbu

hraje komorní, sólovou, klasickou nebo jazzovou a populární hudbu

používá všechny artikulační a hudebně výrazové prostředky (legato, staccato,
intervalové skoky, kombinaci legato-staccato)

hraje retní trylky a pedálové tóny

při hře z listu samostatně vyřeší technická úskalí skladby ????
36

aktivně poslouchá hudbu z nejrůznějších médií

na základě poslechu si samostatně vybírá skladby k vlastnímu studiu
37
5.7 Studijní zaměření: Hra na lesní roh
Charakteristika
Lesní roh je žesťový hudební nástroj s kónickou trubicí, pevné místo v orchestrech má již
od 18. století. Vyvinul se z loveckých nástrojů používaných pro hraní fanfár.
Hráči na lesní roh se mohou uplatnit zejména jako členové komorních uskupení a orchestrů,
mimořádně i jako sólisté a také jako členové a sólisté skupin populární, jazzové, dechové
a folklorní hudby. V tomto studijním zaměření získávají žáci metodiku správného dýchání,
nátisku, práci jazyka, držení nástroje, uvolněnosti svalstva a lehkosti celkové koordinace.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1
vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj. Hudební dovednosti žák získává
v předmětech – Hra na přípravný nástroj (zobcová flétna) obvykle od 1. do 3. ročníku, od 4.
ročníku Hra na lesní roh a od 1. do 5. ročníku Hudební nauka. Z volitelných předmětů může
žák navštěvovat od 1. ročníku předmět Sborový zpěv, od 4. ročníku předměty Komorní hra,
Hra v orchestru a Poslechový seminář a od 6. ročníku předmět Hudební nauka - příprava na
SŠ, VŠ.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na lesní roh
Hlavní
nástroj
Hra na lesní roh
Hudební nauka
Volitelné
předměty
Souborová a
orchestrální hra
Poslechový
seminář
Komorní hra
Sborový zpěv
Hudební nauka
- příprava na
SŠ
Hudební nauka
- příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
5.r
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
II. stupeň
2.r
3.r
6.r
7.r
1.r
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
38
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na lesní roh
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

popíše nástroj, umí ho sestavit a správně udržovat

uchopí nástroj správně do rukou

využívá funkci bránice

umí se rychle a intenzivně nadechnout a plynule vydechovat

artikuluje jednoduchým jazykem - funkce rtů a jazyka
1. ročník
Žák

má uvolněný postoj podle vzoru učitele

umí držet nástroj v optimálním úhlu

nezvedá prsty levé ruky, lokty drží mírně od těla,

zvládá dechové techniky dle svých dispozic - nacvičuje kombinovaný žeberně
brániční nádech s uklidněním (zadržením dechu) a jeho plynulý ovladatelný výdech

zná údržbu nástroje

má osvojené základy správného tvoření tónu ve rtech, podle vzoru učitele dbá
na správné nasazení nátrubku na rty, na vybudování základů nátisku s omezením
tlaku nátrubku na rty, na činnost obličejových svalů a jazyka a na správný začátek
i zakončení tónu

reprodukuje hru tenuto, později legato v celých, půlových, čtvrťových notách, používá
notu půlovou s tečkou

zahraje ligaturu

rozlišuje dvou, třídobý a čtyřdobý takt

cítí těžké doby

společně s učitelem zvládá rytmicko melodickou ozvěnu na 3 tónech

hraje v tónovém rozsahu alespoň jedné oktávy,
39

hraje s posuvkami (1křížek,1b) - osvojuje si hru národních písní a zcela
jednoduchých skladeb

spojuje notový zápis s pohotovou orientací sluchovou, svalovou (práce rtů),
prstokladovou,

správně reprodukuje písně a skladby při maximální snaze o čistou intonaci
(dolaďování, dotváření tónu) v předepsaném rytmu a se základní dynamikou

hraje zpaměti na jednoduché melodické útvary nebo lidové písně v rozsahu kvinty

používá elementární výrazové prostředky k vyjádření obsahu (základní dynamika
p-mf-f s důrazem na intonaci)

hraje výběr typických skladeb mnoha období a žánrů

hraje s doprovodem (živě s učitelem nebo s CD)

dodržuje intonaci, rytmus, kvalitu, sílu tónu
2. ročník
Žák

má správný postoj a držení nástroje

uplatňuje znalosti dechové techniky – především vědomé žeberně brániční dýchání

uplatňuje smysl pro kvalitu tónu, kontroluje jej sluchem, hraje kultivovaným tónem

tvoří jednotlivé tóny v rozsahu alespoň oktávy na alikvotní řadě výlučně na F ladění
(nepoužívá zápojku B)

ukončuje správně tón

dodržuje metrum a rytmus

pohotově čte čtvrťové noty

hraje v osminovém taktu (3/8, 6/8)

používá elementární agogikou hry

hraje v tónovém rozsahu od přirozených (alikvotních) tónů postupně na ostatní tóny
základní řady v rozsahu a – d2 a dále ve svých mezích

hraje portamento, legato, staccato,

hraje kvalitním rovným tónem

hraje tónové řady - stupnice dur v celém současném rozsahu, tonický kvintakord hraje
podle sluchu i z notového zápisu
40

zná základní hudební formy (písně, tance, programní hudba)

je schopen samostatné domácí přípravy

hraje chromatické řady v předepsaném rozsahu

hraje zpaměti jednoduché lidové písně, krátké cvičení a drobné instruktivní skladby

hraje melodické ozvěny na pěti tónech

zapojuje se do souhry s jiným nástrojem
3. ročník
Žák

hraje stupnice a tónické kvintakordy s obraty ve trojzvuku v daném rozsahu dle svých
dispozic alespoň v jedné oktávě

používá dynamické odstínění, hraje crescendo – decrescendo vycházející ze hry
mezzoforte

využívá hru retných vazeb

zapojuje se do hry v seskupení, v souboru, příp. do komorní hry (duo-trio)

naladí nástroj s pomocí učitele

dodržuje tempo, rytmus, nástupy, agogiku a dynamiku
4. ročník
Žák

hraje stupnice dur a moll do 4# a 4b způsobem portamento, legato v rychlejším tempu

hraje T5 ve čtyřzvuku způsobem portamento

hraje melodické ozdoby (předjímka, nátryl, trylek)

transponuje pomocí hry písní od různých tónů

hraje lehkým a zpěvným tónem

hraje staccato, portamento, používá akcent, sforzato

samostatně naladí nástroj

čistě intonuje při hře

hraje ve školních souborech
41

samostatně zvládne nácvik základních rytmických prvků orchestrální hry
5. ročník
Žák

sebekriticky posoudí úroveň nácviku skladby k veřejnému provedení

zná větší hudební formy (koncert, sonáta)

ovládá správně techniku hry (melodické ozdoby, dynamika, agogika, frázování)

je členem školních souborů

samostatně nacvičí základní rytmické prvky orchestrální hry
6. ročník
Žák

hraje D7 ve čtyřzvuku způsobem portamento

transponuje do Es ladění

hraje ušlechtilým tónem v dynamice pp – ff

hraje v celém dosaženém tónovém rozsahu (c-g2)

hraje melodické ozdoby, zvládá retní trylky

hraje všechny dur a moll stupnice všemi používanými způsoby

hraje kvintakordy, dominantní a zmenšené septakordy ke stupnicím formou čtyřzvuku
s obraty v požadovaném rozsahu tenuto v tempu a zpaměti

správně frázuje a dodržuje dynamiku

objektivně posoudí hudební projev jiného žáka

naladí samostatně nástroj

je schopen intonačně i rytmicky vyváženého projevu v souborové hře
7. ročník
Žák

ovládá pohotovost prstů i jazyka v pasážové technice
42

transponuje do Es ladění

improvizuje na základě orientace v tónině, základní formy skladby, schopnosti
jednoduché analýzy a transpozice

hraje retní trylky

nastuduje absolventské vystoupení

zvládá interpretaci různých stylových období

sestaví samostatně repertoár kombinací skladeb různých žánrů a období

samostatně analyzuje rozbor skladeb

samostatně nacvičí náročnější skladby souborové či orchestrální hry
43
II. stupeň
2. ročník
Žák

hraje správným a jistým nátiskem

hraje složitější melodické ozdoby

používá výrazové prostředky (dynamiku, frázování, hospodaření s dechem, artikulace)

transponuje z F do Es

hraje z listu s rytmickou jistotou

zvládá jednoduché doprovody z listu

dokáže rozpoznat, pochopit a interpretovat různá stylová období
4. ročník:
Žák

zvládá nástrojovou techniku (dýchání, frázování, výraz)

hraje kvalitním tónem, umí vytvořit jeho barvu

hraje v souborech nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně
spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace

dokáže samostatně zhodnotit a zformulovat názor na jiný hudební projev

profiluje se podle svého zájmu; využívá svých posluchačských a interpretačních
zkušeností k samostatnému nácviku nových skladeb
44
5.8 Studijní zaměření: Hra na pozoun
Charakteristika
Pozoun se používá nejen v orchestrech, ale i v kvartetech, kvintetech, v jazzu a samozřejmě
se uplatňuje i jako sólový nástroj, nejčastěji s doprovodem klavíru.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1
vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj. Dovednosti ve hře na tento nástroj
žák získává v předmětech – Hra na přípravný nástroj (zobcová flétna) obvykle od 1. do 3.
ročníku, od 4. ročníku Hra na pozoun a od 1. do 5. ročníku Hudební nauka.
Z volitelných předmětů může žák navštěvovat od 1. ročníku předmět Sborový zpěv,
od 4. ročníku předměty Komorní hra, Hra v orchestru a Poslechový seminář
a od 6. ročníku předmět Hudební nauka - příprava na SŠ, VŠ.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na pozoun
Hra na pozoun
Hudební nauka *)
Volitelné
předměty
Souborová a
orchestrální hra
Komorní hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební nauka příprava na SŠ
Hudební nauka příprava na VŠ
I. stupeň
4.r
5.r
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
II. stupeň
2.r
3.r
6.r
7.r
1.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
45
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na pozoun
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

popíše nástroj, umí ho sestavit a správně udržovat

uchopí nástroj správně do rukou

využívá funkci bránice

umí se rychle a intenzivně nadechnout a plynule vydechovat

artikuluje jednoduchým jazykem - funkce rtů a jazyka
1. ročník
Žák

drží správně nástroj, kombinuje nasazení a legata v rozsahu c1 - d2

používá žeberně brániční dýchaní na dechových cvičeních

správně rytmizuje celé, půlové, čtvrťové a osminové noty

hraje stupnice dur do 1# a 1b z not, případně zpaměti

rozlišuje dvoustupňové tempo (pomalu – rychle)
2. ročník
Žák

používá prstovou techniku, hraje rytmicky

disponuje zdokonaleným žeberně bráničním dýcháním, kvalitou tónu a intonačním
cítěním

hraje stupnice dur do 2# a 2b zpaměti.

umí přečíst posuvky

používá funkci palcové ruky, přefukuje, hraje oktávy
46
3. ročník
Žák

hraje kvalitním tónem

využívá výrazové prostředky - dynamiku,agogiku

hraje v rozsahu do a2 , hraje staccato a dechová cvičení

hraje stupnice dur do 3# a 3b včetně T5 +obraty

dokáže vysvětlit princip enharmonické záměny

zahraje jednoduché skladby na altovou flétnu

hraje v duetech a triích
4. ročník
Žák

hraje stupnice dur a moll do 4# a 4b způsobem portamento, legato v rychlejším tempu

hraje T5,D7 ve čtyřzvuku způsobem portamento

hraje melodické ozdoby (předjímka, nátryl, trylek), je seznámen s nácvikem retního
trylku

hraje lehkým a zpěvným tónem

hraje staccato, portamento

vědomě ve hře používá akcent, sforzato

samostatně naladí nástroj

přečte noty v tenorovém klíčí

správně intonuje

je schopen samostatného nácviku skladeb

hraje školních souborech

samostatně nacvičí základní rytmické prvky orchestrální hry
47
5.ročník
Žák

sebekriticky posoudí úroveň nácviku skladby k veřejnému provedení

samostatně přehraje nabídnutou literaturu a vybere si skladbu dle svých potřeb
a zájmu

zná větší hudební formy (koncert, sonáta)

ovládá správně techniku hry (melodické ozdoby, dynamika, agogika, frázování)
6. ročník
Žák

transponuje do Es ladění

hraje ušlechtilým tónem v dynamice pp – ff.

hraje melodické ozdoby, retní trylky

hraje noty v tenorovém klíči

hraje všechny dur a moll stupnice všemi používanými způsoby,

hraje kvintakordy, dominantní a zmenšené septakordy ke stupnicím formou čtyřzvuku
s obraty v požadovaném rozsahu tenuto v tempu a zpaměti

ovládá melodické frázování a dynamické odstíny hry

objektivně posoudí a zhodnotí hudební projev jiného žáka

samostatně naladí nástroj

je schopen intonačně i rytmicky vyváženého projevu v souborové hře
7. ročník
Žák

ovládá pohotovost prstů i jazyka v pasážové technice

zná základy interpretace různých stylových období

improvizuje na základě orientace v tónině, zná základní formy skladby, je schopen
jednoduché analýzy a transpozice

hraje retní trylky
48

plynule čte a hraje noty v tenorovém klíči

sestaví samostatně repertoár kombinací skladeb různých žánrů a období

dokáže samostatně analyzovat rozbor skladeb

ovládá dynamiku od pp do ff

samostatně nacvičí náročnější skladby souborové či orchestrální hry
II. stupeň
2.ročník
Žák

hraje retní trylky

používá sluchovou sebekontrolu v souhře

samostatně nastuduje komorní či orchestrální part

je motivován k návštěvám koncertů a festivalů všech žánrů a k vytváření si vlastního

hraje správným a jistým nátiskem

hraje složitější melodické ozdoby

používá výrazové prostředky (dynamiku, frázování, hospodaření s dechem, artikulace)

hraje z listu s rytmickou jistotou

zvládá jednoduché doprovody z listu

dokáže rozpoznat, pochopit a interpretovat různá stylová období
4. ročník:
Žák

zvládá nástrojovou techniku (dýchání, frázování, výraz)

hraje kvalitním tónem, umí vytvořit jeho barvu

hraje v souborech nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně
spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace

dokáže samostatně zhodnotit a zformulovat názor na jiný hudební projev

profiluje se podle svého zájmu; využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností
k samostatnému nácviku nových skladeb
49
Studijní zaměření: Hra na housle
Charakteristika
Housle jako strunný smyčcový nástroj mají hlubokou tradici v evropské klasické hudbě,
většina skladatelů jim věnovala důležitou část svého díla. Jsou nejmenší z rodiny houslových
nástrojů.
Výuka hry na housle je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Studium je
zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1 vyučovací hodiny
týdně individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje skupinovou výuku
hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky volitelného předmětu
Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu týdně některého
z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj a
některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na housle
Hra na housle
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Souborová hra
Komorní hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
5.r
1
1
1.r
1
2.r
1
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
6.r
1
7.r
1
I.r
1
II. stupeň
II.r
III.r
1
1
IV.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
50
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na housle
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

pojmenuje jednotlivé části nástroje

má základní návyky držení houslí a smyčce

hraje krátké smyky středem smyčce na prázdných strunách

správně staví prsty na struny
1. ročník
Žák

má osvojeny základní návyky v držení houslí a smyčce

umí tvořit tón

hraje krátké smyky středem smyčce

hraje détaché celým a oběma polovinami smyčce

správně staví prsty na struny

používá základní prstoklad dur v 1.poloze na struně A a E

hraje stupnice v rozsahu jedné oktávy A,D,G

hraje z not

využívá elementární intonační sebekontrolu

hraje zpaměti jednoduché skladby
51
2. ročník
Žák

hraje základní smyky: détaché a legato

kombinuje základní smyky

hraje s přechodem přes struny-detaché a legato

zahraje základní dynamické rozdíly (p,f)

používá prstoklad dur a moll a jejich kombinace

zahraje stupnice dur v rozsahu jedné a dvou oktáv

zahraje durový kvintakord

správně intonuje

je schopen jednoduché hry z listu

zahraje s doprovodem druhého nástroje
3. ročník
Žák

používá smyky détaché,legato a martellé a jejich kombinace

zahraje staccato

hraje přes struny v détaché a legátu

hraje s dynamikou – crescendo, decrescendo

zvládá alespoň dva prstoklady a jejich kombinace s použitím na všech strunách

hraje durové stupnice (u nadanějších žáků s výměnou do 3. polohy)

hraje rozložené akordy

hraje z listu jednoduché skladby

hraje zpaměti (stupnice, přednesové skladby)
52
4. ročník
Žák

hraje kvalitním tónem s využitím dynamiky

používá smyky détaché,staccato,martellé,legato a jejich kombinace

hraje složitější dělení smyku (trioly, tečkovaný rytmus)

hraje ve 2. a 3. poloze

disponuje větší pohyblivostí prstů levé ruky

hraje stupnice dur a moll s přechodem do polohy

hraje rozložené akordy s přechodem do polohy

hraje vibrato

používá jednoduché dvojhmaty v základní poloze

hraje z listu

hraje zpaměti

hraje v souboru
5. ročník
Žák

zvládá základní smyčcovou techniku

hraje spiccato, řadové staccato, sforzato

hraje v 1., 2. a 3. poloze a spojuje je pomocí výměn

hraje stupnice dur a moll s přechodem do poloh s přehmatem

hraje rozložené akordy dur a moll s výměnou do poloh

hraje jednoduché dvojhmatové techniky

chápe základní rozdíly v interpretaci přednesových skladeb různých slohových období

hraje z listu složitější skladby

hraje zpaměti stupnice a přednesové skladby
53
6. ročník
Žák

disponuje kvalitním tónem a širší smyčcovou technikou

hraje složitější smyky a jejich varianty (détaché,legato,martellé,staccato,spiccato
a jejich kombinace)

má větší intonační jistotu při hře v polohách a ve výměnách (v páté případně v sedmé
poloze)

zahraje stupnice dur a moll přes 3 oktávy

zahraje dvojhmaty

zahraje základní melodické ozdoby a využívá je v přednesových skladbách

hraje správné vibrato ve spojení s prohloubením kvality tónu a přednesu

hraje z listu

hraje zpaměti
7. ročník
Žák

zvládá základní smyky a jejich kombinace

nacvičí smyky vyšší obtížnosti

využívá výrazové stránky houslové hry zdokonalováním výměny smyku,
probraných i dalších obtížnějších smyků, agogiky, vibráta a frázování

hraj v 1. - 5. poloze, případně ve vyšších polohách

využívá jednoduché i složitější dvojhmatové techniky

uplatňuje zásady interpretace skladeb různých stylů v sólové a komorní hře

hraje v komorních nebo orchestrálních souborech
54
II.stupeň
2. ročník
Žák

hraje smyky (detaché,martelé,staccato,spiccato) s přihlédnutím na zvukovou
charakteristiku přednesového materiálu

čistě intonuje

uplatňuje výměny poloh a dvojhmatů v etudách a přednesových skladbách

hraje pohotově z listu

zvládá výrazovou stránku (dynamika,vibrato,frázování) jako prostředek k osobitému
projevu

nastuduje komorní nebo orchestrální skladby
4. ročník
Žák

využívá volného pohybu levé ruky po celém hmatníku a široké spektrum druhů smyků

disponuje barvou a kvalitou tónu

samostatně vyřeší problematiku notového zápisu, hudebního výrazu, prstokladů,
smyků

hraje v souborech nejrůznějších žánrů

profiluje se podle svého zájmu; využívá svých posluchačských a interpretačních
zkušeností k samostatnému nácviku nových skladeb
55
5.8 Studijní zaměření: Hra na kytaru
Charakteristika
Kytara dnes patří k populárním hudebním nástrojům. Název kytary pochází z arabského
kitára a řeckého kithara. Začátkem 19. století zájem o kytaru velmi vzrostl a kytara se stala
oblíbeným domácím nástrojem – používala se jako doprovodný nástroj ke zpěvu, uplatňovala
se v komorní hře i sólově. Od 20. století začíná nový vzestup zájmu o kytaru, který trvá
dodnes.
Výuka hry na kytaru je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Studium je
zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1 vyučovací hodiny
týdně individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje skupinovou výuku
hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky volitelného předmětu
Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu týdně některého
z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na kytaru
Hra na kytaru
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Komorní hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
1
1.r
1
2.r
1
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
5.r
1
6.r
1
7.r
1
I.r
1
II. stupeň
II.r
III.r
1
1
IV.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
56
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na kytaru
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

umí pojmenovat jednotlivé části nástroje

zná základními návyky při sezení a držení nástroje

využívá správné postavení levé a pravé ruky při hře
1. ročník
Žák

uplatňuje správné základní návyky při sezení a držení nástroje

využívá správné postavení levé a pravé ruky při hře

zahraje jednohlasou melodii v první poloze

prokáže znalost probraných tónů a v rámci nich hraje z listu jednoduchou melodii
v celém, 3/4 a 2/4 taktu
2. ročník
Žák

zahraje dopadovým úhozem stupnici C dur v I. poloze

hraje z listu melodii v I. poloze (bez předznamenání)

zahraje melodii v I. poloze (příp. s basovým doprovodným tónem)

uplatní při hře bas s dvouhlasou přiznávkou

hraje zpaměti lidovou či umělou píseň

prokáže prostřednictvím hry jednoduchých duet s učitelem cit pro elementární souhru
3. ročník
Žák

zahraje dopadovým úhozem stupnici G a D dur v I. poloze
57

uplatní při hře akordy e moll, C dur, G dur a G7.

hraje v I. poloze (základní a zvýšené tóny).

hraje z listu melodii v I. poloze (do 4#)

zahraje zpaměti lidovou píseň v probraných stupnicích

používá bas s trojhlasou přiznávkou.

uplatní bezodpadový úhoz pima s přípravou, (pim, pimi)

využije základní harmonické funkce T, D při basovém doprovodu lidových písní

uplatní při hře drobných skladeb základní výrazové dynamické prostředky: piano,
mezzoforte, forte, případně cresc., decresc.
4. ročník
Žák

hraje typové stupnice jednooktávové: C dur, G dur, D dur, A dur

zahraje zpaměti lidovou píseň s využitím prstokladů typových stupnic

hraje rozklady akordů a kadence C – E, a,e v I. poloze

využívá základních harmonických funkcí pro akordický doprovod písní
v rámci tónin C dur – E dur

zahraje z listu melodii v I. a II. poloze

hraje barré přes 2 struny

se orientuje na hmatníku do V. pražce

využívá tercie, sexty, decimy v C a G

rozlišuje hru tenuto a staccato, používá dynamiku

uplatňuje při hře skladeb vedle základních výrazových dynamických prostředků (piano,
mezzoforte, forte) základní tónové rejstříky: sul tasto, sul ponticello
5. ročník
Žák

zahraje stupnice dvouoktávové typové a typové kadence

zahraje rozklady akordů v různých prstokladových variantách
58

doprovodí píseň podle akordových značek (dur, moll, 7, mi7)

zahraje z listu melodii do V. polohy

hraje skladby s použitím vydržovaných tónů

hraje barré přes 3 struny

předvede při hře skladeb plynulou výměnu poloh

uplatní při hře skladeb staccato, legato odtažné i vzestupné

při hře užívá dynamiku, artikulaci a agogiku

při hře skladeb samostatně volí základní výrazové prostředky (piano, mezzoforte,
forte) a tónové rejstříky (sul tasto, sul ponticello)
6. ročník
Žák

hraje stupnice dvouoktávové a tříoktávové typové a kadence s obraty

zahraje doprovod lidové či umělé písně pomocí akordových značek

hraje z listu do VII. polohy

využívá při hře barré přes 4 - 5 strun

používá tercie, sexty, oktávy a decimy v obvyklých tóninách

hraje do IX. polohy na melodických strunách

předvede při hře skladeb plynulou výměnu poloh

zahraje jednoduchou polyfonii

využívá v závislosti na charakteru skladby vibráta, staccata, legáta odtažného
i vzestupného

vnímá vnitřní dynamiku skladby (dyn. oddělení melodie od doprovodu – akcentování
melodie)
7. ročník
Žák

hraje stupnice dvouoktávové a tříoktávové typové a kadence s obraty

využívá barré akordy při doprovodech
59

hraje z listu do IX. polohy

hraje barré přes 6 strun

uplatní při hře skladeb melodické ozdoby

hraje na hmatníku do IX. polohy

užívá flažolety přirozené nebo umělé

zvládá s jistotou v hraných skladbách legátovou techniku

hraje rozsáhlejší skladby

využívá znalostí a dovedností, které se během studia naučil

umí si poradit s úpravou nehtů v pravé ruce

využívá kvalitního tónu při interpretaci

samostatně vytvoří prstoklady k hraným skladbám
II. stupeň
2. ročník
Žák

hraje legato, pizzicato, flažolety přirozené i umělé

používá melodické ozdoby

systematicky dbá na kvalitu tónu

aktivně využívá dynamiku a rejstříky v rámci možností svého nástroje

zapojuje se do hry v souborových i komorních uskupení

hraje na hmatníku do XII. polohy

hraje rozsáhlejší skladby různých stylových období

využívá znalostí a dovedností, které se naučil během studia I. cyklu

zdokonalí hru rychlých pasáží

samostatně vytvoří prstoklady k hraným skladbám
60
4. ročník
Žák:

hraje legato, pizzicato, flažolety přirozené i umělé

používá melodické ozdoby

systematicky dbá na kvalitu tónu

aktivně využívá dynamiku a rejstříky v rámci možností svého nástroje

zapojuje se do hry v souborových i komorních uskupení

hraje na hmatníku v celém rozsahu

hraje z listu do XII. polohy v obvyklých tóninách (F dur – E dur)

vyjmenuje principy zápisu akordových značek a hraje podle nich (dur, mi, maj7, 9, dim,
+5, -5)

zvolí vhodný druh doprovodu a podle akordových značek doprovodí skladbu
61
5.9 Studijní zaměření: Hra na elektrickou kytaru
Charakteristika
Elektrická kytara je druh kytary, ve které elektromagnetické snímače převádějí chvění strun s
ocelovým jádrem na elektrický proud, který je veden z kytary do zesilovače. Popularitu
elektrická kytara získala v éře větších hudebních těles, kde již hlasitost akustické kytary
nedostačovala. Dnešní podobu s masivním tělem získala kytara ve 40. a 50. letech 20.stol.
Výuka hry na elektrickou kytaru je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Výuka
hry na kytaru je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. I. stupeň je 7 letý
a probíhá v délce min. 1 vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do
5. ročníku žák navštěvuje skupinovou výuku hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák
možnost využít nabídky volitelného předmětu Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá
minimálně 1 vyučovací hodinu týdně některého z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů. Nastoupí-li do studia II. stupně žák
začátečník starší 14 let, je studium zahájeno jednoletou přípravkou
Učební plán: Hra na elektrickou kytaru
Hra na
elektrickou
kytaru
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Improvizace
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
I. stupeň
4.r
II. stupeň
2.r
3.r
5.r
6.r
7.r
1.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
4.r
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
62
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na elektrickou kytaru
I. stupeň
1. ročník
Žák

uplatňuje správné základní návyky při hře (držení nástroje a postavení rukou)¨

využívá správného držení trsátka při hře na prázdných strunách

prokáže schopnost souhry prstů a trsátka

hraje čtyřtónové chromatické postupy v páté poloze a chromatické postupy v první
poloze s prázdnými strunami

prokáže schopnost souhry prstů a trsátka

orientuje se ve čtyřdobém taktu

hraje akordy v základní poloze
2. ročník
Žák

improvizuje v dané bluesové stupnici za využití bluesového boxu

improvizuje v pentatonické stupnici

prokáže schopnost souhry prstů a trsátka

užívá doprovodu v kvintách a kvartách

hraje dvanáctitaktové schéma (IV; V)
3. ročník
Žák

hraje dvanáctitaktové schéma R´n R´ Dur; moll

uplatní bluesový box v harmonii (moll – stejnojmenná; Dur – paralelní

vysvětlí způsob tvorby akordů v základní poloze
63

doprovodí píseň akordy v základní poloze
4. ročník
Žák

použije doprovod dvanáctitaktového schématu v kvintách a kvartách

užívá posunu základních akordů (barre)

hraje alterované akordy

hraje dominantní jádro II; V; I; Dur i moll

hraje jednoduché standardy (Summertime) a orientuje se v jejich formě
5. ročník
Žák

hraje durové boxy a kombinaci boxů

se orientuje v typech akordů a jejich použití v harmonii

má vypracovaný vlastní repertoár min. 5 skladeb

hraje jednoduché standardy (Summertime) a orientuje se v jejich formě
6. ročník
Žák

využívá příbuznosti akordů v praktickém hraní

zná základní typy akordů a jejich použití v harmonii

uplatní kombinaci všech boxů při improvizaci

využívá postupy a kombinace boxů uvu po hmatníku

komponuje skladbu – píseň a standard
7. ročník
Žák

zná více typů akordů a jejich použití v harmonii
64

vyjmenuje základní principy aranžování a stavby kapely

má vypracovaný vlastní repertoár
II. stupeň
Přípravný ročník

hraje akordy v základní poloze

prokáže schopnost souhry prstů a trsátka

uplatňuje správné základní návyky při hře (držení nástroje a postavení rukou)¨

využívá správného držení trsátka při hře na prázdných strunách

prokáže schopnost souhry prstů a trsátka
2. ročník
Žák

využívá nabytých dovedností, které se naučil během studia I. cyklu

hraje podle akordových značek

zná základy harmonie (dominantní jádro: V – IV – I ; II –V – I Dur i moll)

má vypracovaný vlastní repertoár – cca. 5 jazzových standardů, nebo písní se zpěvem
dle individuálního zaměření
4. ročník
Žák

hraje všechny akordy (složené i alterované)

používá vhodné akordy v harmonii

využívá doprovody různých stylů

je schopen rozboru písňové formy

reaguje při souhře a dbá na hudební komunikaci se spoluhráči v souboru (duo a dále)
65
Výuka hry na el. kytaru se zaměřením na komunikaci s elektronikou
V dnešní době bychom si již hudbu bez el. komponentů nedokázali představit, proto bych již
od začátku schopnosti improvizovat a vytvářet melodie doporučoval jednotlivé skladby
zaznamenávat a poslouchat vlastní kompozice s možností feedbacku a sebehodnocení.
proto jsou součástí výuky na el. kytaru také informace o komunikaci s elektronikou, např.
loop/stationech, vytvářeni efektů a podehrávek, MIDI i záznam a práce se zvukem atd.
Hodnocení a postupové zkoušky
Jak již jsem na začátku uvedl, žáci prvního ročníku na el. kytaru se velmi různí. Jak věkem,
tak již zkušenostmi s jiným nástrojem, tak i hudební představivostí a schopnostmi, proto bych
si jejich výstup, popř. koncert na konci školního roku představoval jako prezentaci jejich
schopností, kterých se během roku naučili. Každý umělecký výstup bych hodnotil individuálně,
právě podle toho, na jaké úrovni začali se studiem a kolik se toho během roku naučili a to
sólovou skladbu nebo skladbu s hudebním doprovodem či MIDI files.
Skupinové hraní
Vytváří nám zkušenost, ve které se seznámíme a naučíme se hrát a komunikovat s ostatními
nástroji. Uvědomujeme si svoje postavení v hudebním souboru a důležitost podpořit celek.
Postupem času se snažíme o setkání žáků s co největším počtem hudebníků, aby si vytvářeli
vlastní názor a schopnost hrát společně.
66
5.10 Studijní zaměření: Sólový zpěv
Charakteristika
Lidský hlas je nejkrásnější hudební nástroj. Jeho ovládnutí je velmi obtížné, kromě nadání
vyžaduje i velkou píli. Svůj nástroj si musí zpěvák dlouhou dobu sám vytvářet. Teprve po jeho
vytvoření na něm může dosáhnout technického mistrovství. Pak teprve nastupuje ve zpěvu
umění, pak si lidský hlas v ničem nezadá s hudebními nástroji a může dokonce vyjádřit lidský
cit tak, jak žádný nástroj není schopen.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1
vyučovací hodiny týdně individuální výuky zpěvu. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje
skupinovou výuku hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky
volitelného předmětu Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu
týdně některého z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky sólového zpěvu
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Sólový zpěv
Zpěv
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
obligátní
klavír
Zpěv s
orchestrem
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
1
1.r
1
2.r
1
3.r
1
1
1
1
1
1
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
1
1
1
5.r
1
6.r
1
7.r
1
1.r
1
II. stupeň
2.r
3.r
1
1
4.r
1
1
1
1
1
0,5
0,5
0,,5
0,5
0,5
0,5
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
67
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Sólový zpěv
I. stupeň
Přípravný ročník
probíhá formou individuální nebo skupinové výuky
Žák

ovládá správné držení těla a pěvecký postoj

pracuje s klidným dýcháním, zadržením a volným vypouštěním dechu

umí pracovat s bránicí

používá brumendo

nemá problém s artikulací, s prací s jazykem, čelistmi

zpívá a opakuje krátká cvičení v rozsahu 5 tónů

zazpívá lehké lidové nebo umělé písničky
1. ročník
Žák

umí správné a přirozené držení těla při zpěvu

má klidné dýchání na bránici

používá měkké nasazování tónů

má uvolněnou čelist a hrdlo

čistě intonuje opakované tóny, zpívá brumendo

spojuje notový zápis s hudební představou

zpívá ve své poloze v rozsahu 5 – 8 tónů
2. ročník
Žák

má klidné a hluboké dýchání na bránici

používá správnou artikulaci, pokládá správně jazyk
68

zvládá usměrňovanou tvorbu vokálů

zvládá technická cvičení v terciích a kvintách

jemně nasazuje hlavové tóny

rozvíjí se u něho rytmická a melodická představivost, hlasový rozsah je kolem oktávy

zpívá s doprovodem
3. ročník
Žák

ovládá správné držení těla

zvládá brániční dýchání

má uvolněnou čelist a hrdlo

zvládá vázání vokálů, zpívá legato v rozsahu kvity směrem nahoru i dolů v dur i moll
tónině

rozlišuje základní dynamiku a agogiku

orientuje se v notovém zápisu

zpívá lidové a umělé písně odpovídající jeho schopnostem a věku

vystupuje na školních koncertech
4. ročník
Žák

ovládá základní pěveckou přípravu

používá dechovou techniku = žeberně brániční dýchání

používá dechovou oporu při dynamice ,uplatňuje dynam. cítění

disponuje hlasovým rozsahem dle svých možností přes oktávu

zazpívá delší melodie legato, udrží se v lehkém dvojhlasu

reprezentuje školu na veřejných vystoupeních
69
5. ročník
Žák

ovládá žeberně brániční dýchání a dechovou oporu při dynamice

zpívá z not a rozvíjí plynulou kantilénu, dbá na frázování

zná techniku staccata

zpívá ve vícehlasých skladbách

dokáže zpívat s přednesem a citovým projevem písní
6. ročník
Žák

uvědoměle opakuje, zdokonaluje a rozvíjí doposud probranou hlasovou techniku

bez problému používá žeberně – brániční dýchání

rozvíjí plynulou kantilénu a je schopen delších dechových frází

při zpěvu z not respektuje melodickou, rytmickou i přednesovou složku zápisu

je seznámen s mezza di voce

umí rozlišit písně různých slohových období, zná různé pěvecké žánry
7. ročník
Žák

ovládá základy dechové techniky,měkké a opřené nasazení tónu, zásady správné
artikulace a hlasové kultury

používá rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky

uplatňuje vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu

volí adekvátní výrazové prostředky na základě porozumění hudbě i textu

interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů, vystupuje na veřejnosti

zpívá ve vícehlasých skladbách a orientuje se v notovém zápisu

uplatňuje zásady hlasové hygieny
70
II. stupeň
1. - 3. ročník
Žák

ovládá dlouhé dechové fráze

využívá přesných a srozumitelných vokálů a konzonant

má rozšířené obzory v různých žánrech a stylech podle svých individuálních
předpokladů

zvládá stupnicové řady v dur i moll, rozklady čtyřzvuků, terciové postupy vzestupně
i sestupně, melodické ozdoby, portamento, staccato

používá mezza di voce, fantazii a představivost, má hlubší prožitek ve svém osobitém
projevu

zpívá z not, udrží se ve vícehlasu, spolupracuje s korepetitorem

reprezentuje školu na koncertech a soutěžích
4. ročník
Žák

ovládá správnou dechovou techniku a uvědoměle s ní pracuje

používá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu

zvládá zpěv plynulé kantilény s ohledem na vedení a dodržování frází, dobře se orientuje
v hudebním zápise

kultivovaně interpretuje stylově a žánrově správně vokální skladby různých slohových období,
používá

dynamickou a agogickou škálu a výraz v souvislosti s charakterem interpretované skladby

samostatně pracuje při korepetici, je schopen se uplatnit ve vícehlasém komorním seskupení

má přehled o základní pěvecké literatuře různých sloh. období, kriticky hodnotí poslouchanou
vokálně

instrumentální hudbu, profiluje se podle svého zájmu a preferencí

svoje dovednosti je schopen uplatnit v amatérské činnosti
71
Učební osnovy volitelného vyučovacího předmětu: Sborový zpěv
Charakteristika
Jeho smyslem a posláním je reprezentace školy při různých veřejných vystoupeních
a koncertech konaných k příležitostem významných výročí a svátků.
Děti se zde naučí pracovat v kolektivu a přizpůsobovat se potřebám sboru. Rozvíjí se jejich
smysl pro zodpovědnost a spolupráci, mladší žáci se učí od starších a ti jsou jim příkladem
a oporou. Děti se zde učí zpívat z not, udržet se ve vícehlasu, zpěvu a capella, či
s instrumentálním doprovodem. Žáci rozlišují dirigentská gesta a reagují na požadavky
sbormistra a dirigenta. Hlas využívají v celém svém rozsahu a uplatňují návyky kultivovaného
sborového zpěvu (tvorba tónů, vokálů, správná artikulace, dechová technika).
Výuka sborového zpěvu je zaměřena nejen na umělé písně světových a hlavně českých
autorů,ale upřednostňuje zpěv vícehlasých lidových písní, jimiž šíříme krásu bohatého
potenciálu českého národa a udržujeme tím dlouholeté tradice naší země. Přispívá to
i k hlubším emocionálním prožitkům a rozvoji hudebního cítění.
Způsob hodnocení:
Provádí se jednou za pololetí známkou na vysvědčení po přihlédnutí na:
1) Pravidelnost docházky
2) Domácí přípravu
3) Vzájemnou spolupráci se sbormistrem (dirigentem)
4) Aktivní rozvoj při hodinách a spolupráci s kolektivem
5) Účast na veřejných vystoupeních a koncertech
Poznámka:
Výstupy předmětu Zpěv s orchestrem jsou shodné s výstupy předmětu Sborový zpěv.
72
Učební osnovy volitelného vyučovacího předmětu: Obligátní klavír
Charakteristika
Vyučuje se jen u hlavního předmětu sólový zpěv. Jeho smyslem není učit děti hrát etudy
a skladby náročné na přednes, ale aby se samostatně orientovaly v notovém zápisu a uměly
se samy doprovodit. Žáci začínají s technikou hry jako ostatní klavíristé. Po zvládnutí základů
se učí doprovody nejprve k lidovým písním, později k populárním. Získávají základy
improvizace a umějí se doprovázet podle značek v notovém zápise. Podle svých
individuálních schopností se postupně zdokonalují ve hře na klavír.
Způsob hodnocení:
Provádí se jednou za pololetí známkou na vysvědčení po přihlédnutí na:
1) domácí přípravu
2) aktivní spolupráci s učitelem v hodinách
3) množství zvládnutého učiva s přihlédnutím na individuální schopnosti žáka
73
5.11 Studijní zaměření: Hra na zobcovou flétnu
Charakteristika
Flétna je jedním z nejstarších dechových nástrojů lidské civilizace. Především flétna altová,
popř. sopraninová, dosáhly svého největšího rozkvětu v 16. století. V dnešní době se flétna
uplatňuje především při interpretaci staré hudby v původním nástrojovém obsazení, ale
pronikla také do soudobé klasické a avantgardní hudby.
Výuka hry na zobcovou flétnu je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Studium
je zahájeno jednoletou přípravkou. Žák je dle zájmu a potřeby vyučován na zobcovou flétnu
sopránovou, altovou, tenorovou, popřípadě basovou. Osnovy a výstupy jsou pro všechny tyto
nástroje stejné.
Studium je zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1
vyučovací hodiny týdně individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje
skupinovou výuku hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky
volitelného předmětu Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu
týdně některého z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na zobcovou flétnu
Hra na zobcovou
flétnu
Hudební nauka *)
Volitelné
předměty
Komorní hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební nauka příprava na SŠ
Hudební nauka příprava na VŠ
I. stupeň
4.r
5.r
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
II. stupeň
2.r
3.r
6.r
7.r
1.r
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
74
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na zobcovou flétnu
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

popíše nástroj, umí ho sestavit a správně udržovat

uchopí nástroj správně do rukou

využívá funkci bránice

umí se rychle a intenzivně nadechnout a plynule vydechovat

artikuluje jednoduchým jazykem - funkce rtů a jazyka
1. ročník
Žák

drží správně nástroj, kombinuje nasazení a legata v rozsahu c1 - d2

používá žeberně brániční dýchaní na dechových cvičeních

chápe rytmizaci celých, půlových, čtvrťových a osminových not

hraje stupnice dur do 1# a 1b z not, případně zpaměti

rozlišuje dvoustupňové tempo (pomalu – rychle)
2. ročník
Žák

používá prstovou techniku, cítí základní rytmické a smysl pro rytmus

disponuje zdokonaleným žeberně bráničním dýcháním, kvalitou tónu a intonačním
cítěním

hraje stupnic dur do 2# a 2b zpaměti.

chápe princip posuvek.

používá funkci palcové ruky, přefukuje, hraje oktávy
75
3. ročník
Žák

disponuje kulturou tónu

využívá výrazové prostředky - dynamiku,agogiku

hraje v rozsahu do a2 , hraje staccato a dechová cvičení

hraje stupnice dur do 3# a 3b včetně T5 +obraty

dokáže jí vysvětlit enharmonickou záměnu

hraje na altovou flétnu.

hraje v duetech a triích
4. ročník
Žák

hraje stupnice dur do 3# a 3b včetně T5, stupnic moll 1# a 1b, včetně T5 + obraty.

hraje v osminových a půlových taktech

umí cvičit s metronomem.

předvede techniku na technických cvičeních

hraje základní melodické ozdoby

hraje na altovou flétnu
5. ročník
Žák

používá všechny druhy artikulací a techniku prstů

hraje stupnice dur, moll do 3# a 3b + T5 zpaměti.

se aktivně věnuje komorní hře.

využívá výrazové možnosti na altovém nástroji.

dle individuálních schopností hraje zpaměti

se přizpůsobí v kolektivní spolupráci ostatním nástrojům po stránce intonační, rytmické
a výrazové
76
6. ročník
Žák

hraje stupnice dur, moll do 4# a 4b zpaměti včetně T5 + obraty

hraje trioly, je schopen rytmizace dvaatřicetinových not

se uplatňuje v komorní hře

zvládá základní pomocné hmaty

disponuje vylepšenou technikou dýchaní

využívá výrazové možnosti i na altovém nástroji.
7. ročník
Žák

hraje stupnice dur, moll do 4# a 4b zpaměti včetně T5 + obraty.

zná bezpečně nejpoužívanější tempové a agogické označení

používá další pomocné hmaty

zapojuje se do komorní a souborové hry

studium zaměřuje k úspěšnému absolventskému vystoupení.
77
II. stupeň
2. ročník
Žák

hraje stupnice dur i moll do 4 # a 4b včetně T5

hraje v celém rozsahu nástroje

disponuje dobrými technickými dovednostmi

hraje samostatně s dynamikou a agogikou

samostatně nastuduje skladbu
4. ročník
Žák

hraje stupnice dur, moll do 4# a 4b zpaměti, do 7# a 7b z not včetně T5 a D7. Nácvik
chromatické stupnice.

hraje na ostatní druhy fléten – sopraninová, tenorová, basová. Dovednosti na tyto
nástroje uplatňuje v rámci komorní hry.

hraje dvojité staccato

používá zásady interpretace barokních skladeb.

ovládá kulturu tónu, dynamiku a agogiku
78
5.12 Studijní zaměření: Hra na příčnou flétnu
Charakteristika
Příčná flétna patří do skupiny dřevěných dechových nástrojů. Je tradičně zastoupena ve
všech symfonických, dechových i komorních orchestrech, velké využití má i v komorní hudbě,
v menší míře se používá i v jazzu.
Výuka hry na příčnou flétnu je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Studium je
zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1 vyučovací hodiny
týdně individuální výuky hry na nástroj. Žák hraje na přípravný nástroj (zobcová flétna)
obvykle od 1. do 3. ročníku . Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje skupinovou výuku hudební
nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky volitelného předmětu Sborový
zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu týdně některého z nabízených
volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na příčnou flétnu
Hra na
příčnou flétnu
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Komorní hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
I. stupeň
3.r
4.r
5.r
1.r
2.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
II. stupeň
2.r
3.r
6.r
7.r
1.r
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
79
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na příčnou flétnu
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

popíše nástroj, umí ho sestavit a správně udržovat

uchopí nástroj správně do rukou

využívá funkci bránice

umí se rychle a intenzivně nadechnout a plynule vydechovat

artikuluje jednoduchým jazykem - funkce rtů a jazyka
1. ročník
Žák

drží správně nástroj, kombinuje nasazení a legata v rozsahu c1 - d2.

na dechových cvičeních používá žeberně brániční dýchaní.

chápe rytmizaci celých, půlových, čtvrťových a osminových not.

hraje stupnice dur do 1# a 1b z not, případně zpaměti.

rozlišuje dvoustupňové tempo (pomalu – rychle)
2. ročník
Žák

používá prstovou techniku, cítí základní rytmické a smysl pro rytmus

disponuje zdokonaleným žeberně bráničním dýcháním, kvalitou tónu a intonačním
cítěním

hraje stupnice dur do 2# a 2b zpaměti

chápe princip posuvek.

používá funkci palcové ruky, přefukuje, hraje oktávy
80
3. ročník
Žák

disponuje kulturou tónu

využívá výrazové prostředky - dynamiku,agogiku

hraje v rozsahu do a2 , hraje staccato a dechová cvičení

hraje stupnice dur do 3# a 3b včetně T5 +obraty

chápe princip enharmonické záměny, dokáže jí vysvětlit

hraje na altovou flétnu.

hraje v duetech a triích
4. ročník
Žák

umí správně držet nástroj - poloha rukou, postoj při hře

zvládá dechovou techniku

nasazuje tón jednoduchým jazykem

zná pojmy portamento a legato a dokáže je použít při hře

hraje v rozsahu c1 - d3

zahraje stupnice do 1# a 1b

se aktivně zapojuje do jednoduché komorní souhry s druhou flétnou

umí zahrát jednoduchou skladbu s doprovodem harmonického nástroje
5. ročník
Žák

má zvládnutou dechovou techniku - intenzivní nádech, plynulý výdech

uvědoměle sleduje kvalitu tónu

hraje v rozsahu c1 - g3

zahraje stupnice do 2# a 2b - zpaměti

hraje tónová cvičení na vyrovnání poloh -spoje legato, hra staccato
81

umí hrát dynamicky

zná základní pojmy italského názvosloví a dovede je použít při hře

aktivně je zapojen do souhry s jiným melodickým nástrojem kromě flétny, komorní hra
v duu, triu
6. ročník
Žák

má osvojenou techniku správného bráničního dýchání

disponuje intonační čistotou a rytmičností hry

hraje v celém rozsahu nástroje

zahraje stupnice do 3# a 3b v rozsahu dvou oktáv + T5, D7

hraje běžné melodické ozdoby

umí zaimprovizovat druhý hlas k národní písni

dokáže hrát v komorní sestavě - duu, triu

zahraje plynule skladbu z listu
7. ročník
Žák

předvede kulturu tónu a čistotu hry

hraje vibrato, non vibrato

předvede technickou zběhlost hry

zahraje stupnice do 4# a 4b v rozsahu dvou oktáv + T5, D7,zm7

zahraje skladbu s využitím dynamických možností nástroje

hraje skladby různých stylových období a k nim dotváří výrazové prostředky

využívá další způsoby nasazení tónu - sfz, měkké nasazení kořenem jazyka

improvizuje na základních harmonických stupních T-S-D-T
82
II. stupeň
1.ročník
Žák

hraje stupnice a akordy do 4# a 4b

artikuluje stupnice v tempu - staccato, legato

hraje intervalové studie

zahraje těžší skladbu s doprovodem harmonického nástroje zpaměti

ve skladbách hraje samostatně s dynamikou a agogickými znaménky
2. ročník
Žák

hraje těžší technická cvičení - vibrato, legato, staccato, portamento

samostatně využívá dynamiku a agogická znaménka

předvede cit pro detail v provedení daných skladeb

aktivně se účastní veřejných vystoupení v různých komorních seskupeních

zahraje těžší skladby pohotově z listu a sám je nastudovat a doplnit o dynamiku a
agogická znaménka

zopakuje delší hraný úsek skladby po pouhém poslechu

dovede hranou skladbu zařadit do správného období
3. ročník
Žák

hraje stupnice a akordy v celém rozsahu nástroje

dokáže v melodii vystihnout náladu skladby

vědomě používá výrazové prostředky - vibrato, dynamika, agogická znaménka,
melodické ozdoby

umí skladbu transponovat do jiných tónin

improvizuje na dané téma

pohotově čte složitější party z listu, zná náročnější hudební literaturu
83
4. ročník
Žák

hraje v tónovém rozsahu až do c4.

hraje všechny stupnice dur a moll + malý a velký rozklad akordů.

disponuje rozvinutým výrazem hry – dynamika, frázování, dechová ekonomika
a vibrato.

využívá rozvinutou prstovou techniku

si vytvoří vlastní technická cvičení pro rozehrání

se aktivně zapojuje do hry v komorních souborech a orchestru školy

ovládá techniku hry a kvalitu tónu nástroje na zkušené hráčské úrovni

dokáže určit formu skladby a části výrazově odlišit
84
5.13 Studijní zaměření: Hra na klarinet
Charakteristika
Klarinet je jednoplátkový dřevěný hudební nástroj, jeho název pochází z italského clarinetto.
Má široké využití v sólové i komorní hudbě, je standardní součástí komorních i symfonických
orchestrů a hraje důležitou roli v mnoha hudebních žánrech: klasická hudba, jazz, dechovka,
folk a další.
Výuka hry na klarinet je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Studium je
zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1 vyučovací hodiny
týdně individuální výuky hry na nástroj. První 3 roky hraje žák obvykle na přípravný nástroj –
zobcová flétna. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje skupinovou výuku hudební nauky. Od 1.
ročníku studia má žák možnost využít nabídky volitelného předmětu Sborový zpěv, od 4.
ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu týdně některého z nabízených volitelných
předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na klarinet
Hra na klarinet
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Komorní hra
Souborová a
orchestrální hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební nauka
- příprava na
SŠ
Hudební nauka
- příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
5.r
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
II. stupeň
2.r
3.r
6.r
7.r
1.r
1
1
1
1
1
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných předmětů.
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
85
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na klarinet
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

popíše nástroj, umí ho sestavit a správně udržovat

uchopí nástroj správně do rukou

využívá funkci bránice

umí se rychle a intenzivně nadechnout a plynule vydechovat

artikuluje jednoduchým jazykem - funkce rtů a jazyka
1. ročník
Žák

zná historii nástroje z hlediska historie, užití, zařazení a údržby

má správný postoj při hře, správně drží nástroj

umí tvořit tón, nasazováním a frázováním

hraje stupnice v dosaženém rozsahu C,G,F

ovládá správné brániční dýchání
2.ročník
Žák

hraje rytmická cvičení tvořená nejen pomocí nástroje, ale i tleskaní

tvoří pomocí nástroje intonační cvičení

užívá sluchovou paměť a představivost

hraje dechová cvičení na stupnicích

rozlišuje a realizuje dvoustupňovou dynamiku p-f, užívá princip dolaďování nátiskem

hraje stupnice do 3# a 3b zpaměti včetně T5
86
3.ročník
Žák

hraje v rozsahu do f3

ovládá malíkovou techniku

hraje stupnice dur do 4# a 4b zpaměti včetně T5, stupnice moll do 3# a 3b včetně T5

hraje staccato a legato

hraje lehčí melodické ozdoby (příraz, skupinka, nátryl)

umí stylově zařadit při poslechu jednoduché hudební ukázky

hraje v duetech nebo triích
4.ročník
Žák

hraje stupnice dur, moll do 4# a 4b zpaměti včetně T5

umí rytmizaci osminových not, čtvrťových not s tečkou a rytmu synkopového

disponuje tónovou kulturou a zvukovou vyrovnaností ve všech rejstřících

hraje s jistotou ve volnějších tempech (adagio, lento),

hraje zpaměti a z listu

čte v taktech osminových a alla breve
5.ročník
Žák

hraje stupnice dur, moll do 4# a 4b zpaměti včetně T5, nácvik chromatické stupnice

používá pomocné a dolaďovací hmaty, užívá artikulační techniku, hraje staccato a
legato

disponuje intonační jistotou a sebekontrolou

hraje s jistým nátiskem

hraje melodické ozdoby

pohotově hraje z listu
87

ovládá interpretaci a frázování v taneční a jazzové hudbě

hraje komorní a orchestrální party
6.ročník
Žák

využívá maximálního dosaženého rozsahu při cvičení, hraje sólově i v souboru

hraje stupnice dur do 7# a 7b včetně T5 a D7, stupnice moll do 4# a 4b zpaměti
včetně T5

hraje vícestupňovou dynamiku pp-p-mf-f, crescendo, decrescendo

hraje ritardando a accelerando

umí si utvořit vlastní hudební názor a zvolit si cíl svého následného studia

dle svých schopností využívá PC ke svému studiu
7.ročník
Žák

za hraje mimo doposud poznaných stupnic i stupnici celotónovou

využívá technické i výrazové dovednosti, pracuje s kvalitou tónu

samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu

transponuje podle harmonie a podle notového zápisu

začleňuje se do souboru i orchestru a vystupuje sólově s doprovodem
II. stupeň
2. ročník
Žák

hraje všechny stupnice dur a moll včetně T5

bezpečně se orientuje v celém rozsahu nástroje
88

má rozvinutou technickou dovednost

samostatně pracuje s dynamikou a agogikou

nastuduje samostatně skladbu
4. ročník
Žák

hraje a vylepšuje všech dosažené druhy stupnic.

hraje akordy T5, D7, hra v celém rozsahu, různé frázování a artikulace

hraje technické etudy v rychlých tempech

pohotově čte z not

je schopen regulovat intonaci, zná intonačně choulostivé tóny na klarinetu a dokáže je
doladit. Součástí výuky je kultivace tónu – vliv plátku, hubičky a samotného hráče

umí pracovat s barvou tónu, předvede různé možnosti práce s dynamikou

zná principy jazzového frázování, s pomocnými hmaty, s dolaďovacími hmaty

hraje staccato

používá interpretační logiku

ovládá všechny prostředky, které slouží k rozvoji nátisku

samostatně nastuduje komorní a orchestrální party

hraje v orchestrech a malých uskupeních
89
5.14 Studijní zaměření: Hra na saxofon
Charakteristika
Saxofon je jednoplátkový dřevěný dechový nástroj vyráběný převážně z mosazi. Používá se
především v jazzu jako sólový nástroj i jako součást jazzových komorních souborů či
orchestrů a v menší míře i v klasické hudbě.
Výuka hry na saxofon je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Studium je
zahájeno jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1 vyučovací hodiny
týdně individuální výuky hry na nástroj. První 3 roky žák hraje dle svého věku a vyspělosti
obvykle na přípravný nástroj zobcová flétna nebo klarinet. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje
skupinovou výuku hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky
volitelného předmětu sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně jednu vyučovací
hodinu týdně některého z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj
a některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na saxofon
Hra na
saxofon
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Komorní hra
Souborová a
orchestrální
hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
5.r
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
II. stupeň
2.r
3.r
6.r
7.r
1.r
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných Předmětů.
*) Předmět Hudbní nauka je ve II. stupni volitelný.
90
Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na saxofon
I. stupeň
Přípravný ročník
Žák

popíše nástroj, umí ho sestavit a správně udržovat

uchopí nástroj správně do rukou

využívá funkci bránice

umí se rychle a intenzivně nadechnout a plynule vydechovat

artikuluje jednoduchým jazykem - funkce rtů a jazyka
1. ročník
Žák

ovládá základní pravidla údržby nástroje

se orientuje v základní historii nástroje a zná jeho nejčastější využití.

drží správné nástroj vestoje i vsedě.

zná principy tvorby tónu (bránice, krk, jazyk, dech, rty).

hraje durové stupnice do 4 křížků a 4 bé.

ovládá tato základní, vybraná dechová cvičení: kniha na břiše, měřený nádech
a výdech, papír na zdi.

zahraje na hubici tóny v rozsahu malé tercie.
2. ročník
Žák

zahraje první dvě alikvoty od tónů b a h.

ovládá klasické frázování

umí při poslechu rozlišit styl hudby (dechová, jazzová, klasická, rocková).
91

hraje všechny stupnice dur a jejich kvintakordy, zná teorii tvorby dalších doškálných
akordů.
3. ročník
Žák

vytvoří a zapíše jednoduchý rytmický motiv.

zahraje chromatickou stupnici a stupnice bluesové, dokáže je prakticky využít
v jednoduché improvizaci. Ovládá hru dominantního septakordu.

ovládá základy jazzového frázování a uvědomuje si odlišnosti oproti klasickému.

ovládá transpozici lidových písní.

při poslechu hudebních ukázek zopakuje rytmické a melodické motivy a reprodukuje je
pomocí hlasu či nástroje.
4. ročník
Žák

ovládá speciální cvičení s oktávovou klapkou pomocí zmenšených septakordů

hraje nejpoužívanější melodické ozdoby (vibrato, obal, nátryl, trylek, tremolo).

hraje stupnice mollové, T5 a zm. septakord.

improvizuje na základě dominantního jádra a bluesové stupnice.
5. ročník
Žák

zahraje cvičení se zvětšenou kvartou.

zahraje a přetransponuje krátký motiv po kvartovém kruhu.

využívá speciální techniky – subtón, nasazení bez pomoci jazyka, zastřené a polykané
tóny.

zná systém akordových značek. (F, F-, F7, Fmaj7, F-7(5b), Fdim)

zahraje církevní stupnice

zahraje pentatonická stupnice
92

dokáže na internetu vyhledat a použít hudební podehrávku (doprovod) umí k tomuto
účelu využít i portál YouTube
6. ročník
Žák

při nácviku stupnic používá maximálního dosaženého rozsahu.

správně akcentuje 2. a 4. dobu a uvědomuje si důležitost tohoto akcentování
pro správnou a stylovou jazzovou interpretaci.

ovládá rozdílnost frázování v jednotlivých jazzových a populárních stylech (swing,
latin, rock, funky).

v poslechu rozezná kvalitní a nekvalitní tón a techniku
7. ročník
Žák

hraje celotónová stupnice, zmenšené stupnice.

ovládá swingové a jazzové frázování, pohotově improvizuje.

zná základních stavební prvky hudby

samostatně nastuduje přiměřeně obtížné skladby.

poslouchá a zná stěžejní interprety saxofonové hry.
93
II. stupeň
2. ročník
Žák

hraje všechny stupnice dur i moll a T5

hraje bezpečně v celém rozsahu nástroje

ovládá jazzové a swingové frázování

samostatně nastuduje skladbu

používá samostatně dynamiku a agogiku
4. ročník
Žák

využívá celý rozsah nástroje.

používá nadrozsahové tóny a alternativních hmaty

vytvoří si v průběhu studia vlastní fake book (album nastudovaných a oblíbených
skladeb).

ovládá improvizační umění, využívá všechny dosažené improvizační techniky.

střídá originální hmaty s alikvotními tóny, ovládá techniku nízkého prstokladu.

ovládá a používá všechny probrané stupnice.

při cvičení využívá artikulační schémata.

používá ostatní doposud nevyzkoušené druhy nástroje – soprán, alt, tenor, bariton,
EWI, klarinet a podobně.
94
5.15 Studijní zaměření: Hra na bicí
Charakteristika
Bicí nástroje, zvané též perkuse, jsou pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinou
hudebních nástrojů. Mají velkou tradici jak v hudbě primitivních národů, tak i v hudbě moderní,
artificiální i nonartificiální.
Výuka hry na bicí je realizována v oblasti Hudební interpretace a tvorba. Studium je zahájeno
jednoletou přípravkou. I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce min. 1 vyučovací hodiny týdně
individuální výuky hry na nástroj. Od 1. do 5. ročníku žák navštěvuje skupinovou výuku
hudební nauky. Od 1. ročníku studia má žák možnost využít nabídky volitelného předmětu
Sborový zpěv, od 4. ročníku pak čerpá minimálně 1 vyučovací hodinu týdně některého
z nabízených volitelných předmětů.
II. stupeň je 4 letý v délce min. 2 vyučovacích hodin týdně individuální výuky hry na nástroj a
některého z nabízených volitelných předmětů.
Učební plán: Hra na bicí
Hra na bicí
Hudební
nauka *)
Volitelné
předměty
Souborová a
orchestrální
hra
Poslechový
seminář
Sborový zpěv
Hudební
nauka příprava na
SŠ
Hudební
nauka příprava na
VŠ
I. stupeň
4.r
5.r
1.r
2.r
3.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
II. stupeň
2.r
3.r
6.r
7.r
1.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Poznámka: Od 4. ročníku I. stupně žák čerpá minimálně 1 hodinu z volitelných
*) Předmět Hudební nauka je ve II. stupni volitelný.
95
4.r
Předmětů..Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na bicí
I. stupeň
Přípravný ročník

napodobí jednoduchý rytmus

pojmenuje jednotlivé nástroje bicí soupravy

pozná metrum skladby a dokáže ho reprodukovat
1. ročník
Žák

ovládá základy hry na malý buben, správné držení paliček a techniku uvolňování
rukou

má zvládnuty základy pro víření na malý buben

zvládá rytmické cítění, smysl pro tempo

přiměřeně ke svým schopnostem hraje zpaměti
2. ročník
Žák

disponuje základními návyky při hře, správný postoj a držení těla, držení paliček,
základní typy úderů

ovládá náročnější formy hry na malý buben – přírazy, akcenty

provádí víření na malý buben v dokonalejší formě

přečte jednoduchý notový zápis

zvládá základy hry na bicí soupravu

dokáže procvičovat hudební paměť na čtyřtaktových ozvěnách
96
3. ročník
Žák

samostatně sestaví standardní rozložení bicí soupravy

zvládá víření na malý buben v dynamických odstínech

má základní dovednosti nezávislého ovládání rukou a nohou

má smysl pro členění základních hudebních frází

ovládá základní rytmické doprovody přiměřené obtížnosti (jednoduchý polkový,
valčíkový, pochodový a beatový doprovod)

zvládá hru na bicí soupravu s přidáním hry na TOM-TOMY

hraje akcenty a paradydly v kombinaci s velkým bubnem

hraje doprovody s přidáním hry na HIG-HAT

improvizuje jednoduchá čtyřtaktová sóla
4. ročník
Žák

hraje jednoduché beatové doprovody a breaky na soupravu bicích nástrojů

víří na malý buben, hraje akcenty na různých místech rytmických figur

doprovodí skladby různého charakteru (polka, valčík, beat apod.)

zahraje složitější party v souborech nebo orchestrech

předvede hru z listu

hraje zpaměti jednoduché skladby
5. ročník
Žák

má smysl pro členění hudebních frází

při hře na soupravu bicích nástrojů zvládá dovednost nezávislého ovládání rukou a
nohou

má muzikální projev a cítění pro jednotlivé hudební styly
97

ovládá víření na osminových a šestnáctinových notách, přírazy - jednoduchý,
dvojitý,trojitý, hru synkop, triol a sextol, akcentů
6. ročník
Žák

používá vypěstovaný smysl pro kulturu projevu, pro rytmické cítění – tempo

má zažité správné držení těla při hře na bicí soupravu a malý buben

má zažité nezávislé ovládání rukou a nohou

ve hře na malý buben zvládá hru různých taktů včetně taktů střídavých

ovládá víření s dynamickým odstíněním

ovládá hru na soupravu bicích nástrojů, používá paradydly v kombinaci s velkým
bubnem, malým bubnem a TOM-TOMY

vytváří improvizace jednoduchého doprovodu skladby tanečního charakteru

hraje z listu dle svých individuálních schopností
7. ročník
Žák

využívá dosavadní získané dovednosti a znalostmi v souborech nebo v orchestrech

ovládá hru na bicí soupravu s breaky

improvizuje v různých doprovodech

hraje z listu a hraje zpaměti dle svých individuálních schopností

ovládá víření na malý buben s dynamickým odstíněním

přiměřeně hraje bez not podle sluchu

samostatně naladí nástroj

má smysl pro členění složitějších hudebních frází

disponuje schopnostmi doprovodu jednoduchých tanečních skladeb
98
II. Stupeň
2. ročník
Žák

používá dosavadní znalosti a dovednosti při hře na bicí soupravu v souborové
a orchestrální hře

zvládá jednoduchý doprovod skladeb různých žánrů podle sluchu

čte party orchestrálních skladeb
4. ročník
Žák

zaimprovizuje samostatně i v souboru doprovod ke skladbám různého charakteru

umí členit obtížné hudební fráze

samostatně řeší problematiku nástrojové techniky

zvládá souhru s hudební nahrávkou

hraje z listu, dokáže číst partituru bicích nástrojů

doprovodí hudební skupinu, tvoří vlastní improvizace

improvizuje breaky na konci frází - improvizace čtyř-, osmi- a šestnáctitaktových sól

hraje akcenty na různých místech rytmických figur, hra paradydlů, akcentů
v paradydlech s užitím všech nástrojů soupravy
99
5.16 Hudební skupinová tvorba
Charakteristika:
Tento předmět umožňuje žákům osvojit si hru ve velkém kolektivu hudebníků. Výuka rozvíjí
vzájemný poslech a umění hrát s jinými nástroji. Nabízí tvořivou činnost v oblasti interpretace
skladeb, napomáhá upevňování rytmického a hudebního cítění. Při společné reprodukci
skladby se žáci učí vnímat další spoluhráče, pracují s orchestrálními party. Hra v orchestru učí
studenty systematicky pracovat, vede je k soustředěné a soustavné umělecké činnosti.
Kolektivní hudební tvorba je na naší škole vyučována ve třech formách:
1) Komorní hra
2) Souborová a orchestrální hra
3) Sborový zpěv (rozpracován v předmětu Sólový zpěv)
Komorní hra je uskupení 2 a více hráčů bez účasti dirigenta. Souborová a orchestrální hra je
uskupení většího počtu hráčů s účastí dirigenta.
Předměty Komorní hra a Souborová a ochestrálni hra jsou vyučovány od 4. ročníku studia.
Předmět Sborový zpěv je vyučován jako volitelný od 1. ročníku studia.
Osnovy předmětu: Komorní hra
I. Stupeň
Žák

je schopen zvukové sebekontroly a souhry

využívá získané dovednosti z výuky hry na nástroj

se orientuje ve svém nástrojovém partu

umí zapojit svou hru do hry souboru jako celku

se umí přiladit k ostatním hráčům

zodpovědně navštěvuje zkoušky
100
II. Stupeň
Žák

zapojuje se do souhry náročnějších partů

samostatně nacvičí party individuálně nebo v menších nástrojových skupinách

cítí spoluzodpovědnost za společné dílo

dodržuje přesnou souhru a intonační čistotu

umí interpretovat hudbu různých stylových období

zodpovědně navštěvuje zkoušky
Osnovy předmětu: Souborová a orchestrální hra
I. Stupeň
Žák

je schopen zvukové sebekontroly a souhry

zná základní dirigentská gesta

umí reagovat na pokyny dirigenta

využívá získané dovednosti z výuky hry na nástroj

se orientuje ve svém nástrojovém partu

umí zapojit svou hru do hry souboru jako celku

umí se přiladit k ostatním hráčům

zodpovědně navštěvuje zkoušky
101
II. Stupeň
Žák

zvládá souhru v náročnějších partech

hraje s intonační jistotou a rytmickou přesností

zodpovědně navštěvuje zkoušky

samostatně nacvičí party individuálně nebo v menších nástrojových skupinách

zahraje hudbu různých stylových období
102
6 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU
Charakteristika
Obsahové, časové a organizační vymezení
Výtvarný obor ZUŠ umožňuje žákovi prostřednictvím aktivní výtvarné činnosti využívat
výtvarného jazyka jako prostředku komunikace, na základě vnímání okolního světa umožňuje
adekvátně reagovat výtvarnými prostředky na různá témata, dává ucelený elementární
přehled o výtvarném umění, pomáhá vyhranit výtvarný názor a vnímá důležitost vlastní tvorby
jako součást osobního naplnění.
Vzdělávání ve výtvarném oboru rozvíjí výtvarné dispozice žáků - vnímání, myšlení a
vyjadřování, představivost, estetické cítění a tvořivost.
Vzdělávací obsah je tvořen očekávanými výstupy, které jsou členěny do vzájemně
provázaných a podmiňujících se oblastí: Výtvarná tvorba a Výtvarná kultura. V oblasti
Výtvarné tvorby je žákovi umožněno objevovat vizuálně vnímatelné znaky v okolním světě a v
uměleckém díle, analyzovat náměty a výtvarné problémy s nimi spojené a prostřednictvím
tvořivého výtvarného myšlení je uplatňovat ve vlastním výtvarném projevu. Získává vztah
k materiálům a výtvarným formám. V oblasti Výtvarná kultura se žák seznamuje s historií a
vývojem výtvarného umění, uměleckou tvorbou v jednotlivých etapách vývoje a s využitím
výtvarného jazyka v umělecké i mimoumělecké oblasti.
Předmět výtvarná tvorba obsahuje všechny disciplíny z oblastí plošné, prostorové, mediální a
akční tvorby.
Předmět výtvarná kultura se zabývá recepcí a reflexí výtvarného umění.
Vzdělávací cíle odrážejí současné pojetí vzdělávacího procesu a podporují schopnost tvořivě
pracovat s informacemi, dovednost srozumitelně formulovat a argumentovat. Vzdělávací cíle
výtvarného oboru jsou zaměřeny na všestranné rozvíjení tvořivého myšlení, schopnost
komunikace, vytváření a uplatňování aktivního vztahu ke světu.
Přípravné studium I. stupně probíhá s časovou dotací 3 hodiny týdně ve dvou ročnících,
přípravné studium II. stupně probíhá s časovou dotací 3 hodiny týdně v jednom ročníku.
Přípravné studium II. stupně je určeno pro žáky, kteří neabsolvovali I. stupeň základního
studia a nemají dostatečné dovednosti pro zvolené studijní zaměření.
Vždělávací obsah studia pro dospělé, kteří již absolvovali II. stupeň studia, stanovuje učitel
dle individuálních potřeb žáků. Výuka se uskutečňuje minimálně v rozsahu 2 vyučovacích
hodin týdně.
103
Přípravná
výtvarná
výchova
Přípravné studium I. stupně
Přípravné studium II. stupně
(2 ročníky)
(1 ročník)
1.
2.
1.
3
3
3
Základní studium I. a II. stupně probíhá v souladu s časovou dotací danou RVP ZUV
Týdenní hodinová dotace
I. stupeň
II. stupeň
(7 ročníků)
Studium
(4 ročníky)
pro dospělé
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.
Výtvarná
tvorba
Výtvarná
kultura
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
104
2
1
Rozšířené studium I. a II. stupně probíhá v souladu s časovou dotací danou RVP ZUV
Týdenní hodinová dotace
I. stupeň
II. stupeň
(7 ročníků)
Studium
(4 ročníky)
pro dospělé
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4.
Výtvarná
tvorba
Výtvarná
kultura
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Hodnocení žáků ve výtvarném oboru
Žáci jsou v průběhu pololetí hodnoceni slovně, na konci pololetí známkou.
Výtvarné produkty se hodnotí z hlediska těchto jednotlivých kritérií:







dosažení požadovaných výstupů s ohledem na individuální dispozice žáka
sebereflexe žáka na základě korektur jeho práce, později na základě samostatné
úvahy schopnost vycítit a upravit nedostatky
úroveň soustředění, zájmu a aktivní spolupráce s učitelem a žáky ve vyučovací
jednotce
míra tvořivosti a původnosti při řešení výtvarných zadání
úroveň zvládání výtvarného jazyka – uplatnění teoretických otázek v praxi
úroveň zvládání výtvarných technik a experimentace s jejich výrazovými kvalitami
na konci školního roku prezentovat práce žáků na školní výstavě
Formy ověřování vědomostí a dovedností žáka




obhajoba vlastních výsledků práce, postojů a výtvarných preferencí již od PVV
úroveň vyjadřování prostřednictvím odborné terminologie
srovnání úrovně dosažených výsledků při závěrečném hodnocení žákovských prací
míra iniciativy a zájmu o téma při uplatňování projektových metod výuky
105





součinnost při skupinových akcích – spolupráce, vzájemné přizpůsobení,
soustředění na prožitek aj.
tvorba individuálních koncepčních či projektových celků
výsledky samostatné práce na poli výtvarné kultury, uplatnění internetu při
vyhledávání reprodukcí, analýza užitých prostředků, síla prožitku, hledání vztahu mezi
obsahem a formou aj.
tvorba inspirativních nebo dokumentárních celků pomocí nových médií (fotografie,
film, počítač, multimédia),
testy znalostí výtvarné kultury (pro II. stupeň a rozšířené studium)
Předmět Výtvarná kultura je hodnocen jednou za pololetí známkou na základě znalostí
v souladu s výstupy.
Žáci jsou vedeni k sebehodnocení vlastních výtvarných produktů.V celkovém hodnocení je
dále přihlíženo k individuálním výtvarným dispozicím žáka spolu s hodnocením jeho
aktivity a bytostné spoluúčasti na dění, k postojům a soudům, k nimž dospívá, ke
zkušenostem a schopnosti jejich aplikace, k účasti na výstavách, soutěžích a projektech.
II. Vzdělávací obsah oblasti Výtvarná tvorba
Očekávané výstupy 2. ročníku přípravného studia I. stupně
Žák:



Výtvarně i slovně reaguje na zážitky a představy, bez obav kreslí, maluje a modeluje,
nepřipodobňuje se ostatním, zadání řeší samostatně
Vyjmenuje pomůcky, materiály a základní techniky, které zná a užívá
Komunikuje s učitelem a s žáky nad svou výtvarnou prací, soustřeďuje se na motivaci
a na výtvarnou činnost, respektuje pravidla práce v týmu
Očekávané výstupy 7. ročníku základního studia I. stupně v souladu s RVP ZUV
Žák:

přistupuje k tvorbě poznáváním a sebepoznáváním, podle svých individuálních
schopností si stanovuje dílčí cíle, které dokáže realizovat
106



poznává a vědomě používá obrazotvorné prvky plošného i prostorového vyjádření
(bod, linie, tvar, objem, plocha, prostor, světlo, barva, textura atd.), jejich vlastnosti a
vztahy (shoda, podobnost, kontrast, opakování, rytmus, dynamika, struktura, pohyb,
proměna v čase atd.) a jejich účinky dokáže porovnat a zhodnotit
využívá základní techniky vizuálně obrazného sdělení, prostorových činností včetně
objektové a akční tvorby s využitím klasických i moderních technologií
vnímá smyslové podněty a vědomě je převádí do vizuální formy prostřednictvím
výtvarného jazyka, inspiruje se fantazií nebo realitou, komponuje tvarové, barevné a
prostorové vztahy, proměňuje běžné v nezvyklé
Očekávané výstupy 4. ročníku základního studia II. stupně v souladu s RVP ZUV
Žák:



samostatně řeší výtvarné problémy, experimentuje, argumentuje, diskutuje, respektuje
různá hlediska, umí se poučit, obhájí nebo změní vlastní postup, podílí se na utváření
pravidel týmové spolupráce pracuje s vizuálními znaky a symboly, využívá analýzu,
syntézu, parafrázi, posuny významu, abstrahování; rozlišuje a propojuje obsah a
formu, vědomě uplatňuje výrazové a kompoziční vztahy a osobitě je aplikuje
z různých úhlů zkoumá podoby světa a mezilidské vztahy, je schopen konceptuálního
myšlení z hlediska času, lokality, kulturních či ekologických souvislostí; dává hlubší
myšlenkový význam akcím, objektům a instalacím; na úrovni samostatně pojaté tvorby
se stává nezávislou, samostatnou osobností
zná obrazotvorné prvky plošného i prostorového vyjádření, jejich výtvarné a výrazové
vlastnosti a vztahy; správně používá odbornou terminologii vztahující se k dané oblasti
107
III. Vzdělávací obsah oblasti Výtvarná kultura
Očekávané výstupy 2. ročníku přípravného studia I. stupně
Žák:

Rozvíjí pozitivní vztah k umění, navštěvuje památky v místě bydliště, empaticky se
vztahuje k okolnímu světu
Očekávané výstupy 7. ročníku základního studia I. stupně v souladu s RVP ZUV
Žák:


aktivně se seznamuje s historií a současností výtvarného umění, orientuje se
v uměleckých slozích a směrech, používá základní výtvarné pojmy, na základě
individuálních zkušeností a diskuzí si utváří vlastní výtvarný názor
respektuje odlišné výtvarné názory a individuálně si vybírá podněty z různých oblastí
odlišné výtvarné názory a individuálně si vybírá podněty z různých oblastí světové
kultury
Očekávané výstupy 4. ročníku základního studia II. stupně v souladu s RVP ZUV
Žák:


orientuje se v hlavních rysech historického vývoje uměleckých slohů a směrů, zajímá
se o vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění, vnímá je v širších
souvislostech, samostatně vyhledává náměty a inspiraci z různých oblastí světové
kultury a vědy, individuálně si z nich vybírá podněty pro svou tvorbu
formuluje a obhájí své názory, diskutuje, respektuje různá hlediska, umí se poučit;
prezentuje práci vlastní i druhých, volí vhodné formy adjustace a výstavní koncepce
108
IV. Vzdělávací obsah Výtvarného oboru
Název předmětu
Výtvarná tvorba
Výtvarná kultura
PVV (I. stupeň)
Žák:
1. ročník
2. ročník
Hraje si s materiálem, pracuje
s náhodnou skvrnou, mísí barvy,
při hře se zapojuje do aktivního
poznávání výtvarných technik.
Hraje hry se stopou nástroje,
používá práci s linií, se šrafurou a
s barvou, volí si zajímavé výřezy,
oceňuje roli náhody, intuitivně
odvozuje z náhody řád, aktivně
poznává a užívá základní výtvarné
techniky
Seznamuje se a porovnává ilustrativní
tvorbu umělců, vyjadřuje svůj názor,
navštěvuje kulturní památky ve svém
okolí, prožívá atmosféru díla (morový
sloup), místa (uličky centra města)
nebo vnitřního prostoru (kostel),
výtvarně navazuje na tyto zážitky,
rozpoznává podněty v motivaci
uměleckým dílem
I. stupeň
Žák:
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Seznamuje se se základními
výtvarnými pojmy a výtvarnými
technikami, učí se řešit výtvarný
problém, dá do souvislosti námět a
techniku vhodnou pro vyjádření
Sděluje, co se mu líbí, či nelíbí a proč,
všímá si výtvarných prvků ve svém
okolí, učí se je pojmenovat a
inspirovat se jimi
Usiluje o zobrazení reality při
zachování spontánnosti a fantazie,
realizuje prostorové objekty,
respektuje názory spolužáků, je
otevřený odlišnostem, učí se volit
vhodnou výtvarnou techniku, učí
se používat odbornou terminologii,
osvojuje si základní aplikace
digitální technologie a počítačové
grafiky
Osvojuje si základní pojmy z oblasti
výtvarná kultura, v rámci hodnocení
vlastních i cizích prací formuluje své
názory
Aplikuje způsoby výtvarného
Hledá souvislosti mezi dobou vzniku
5. ročník
6. ročník
109
7. ročník
myšlení a vyjadřování na úrovni
samostatně pojaté tvorby, převede
studijní kresbu do různých
výtvarných technik, je schopen
vlastní postup obhájit nebo změnit,
čerpá náměty a inspirace např. z
historie, z hudby, z literatury,
vnímá odlišná etnika a regionální
specifika
výtvarných děl a společenskými
tendencemi, které ho doprovázely,
individuálně si vybírá podněty z
různých oblastí světové kultury
PVV (II. stupeň)
Žák
1. ročník
Seznamuje se se základními
výtvarnými pojmy a výtvarnými
technikami, učí se řešit výtvarný
problém, dá do souvislosti námět a
techniku vhodnou pro vyjádření,
realizuje prostorové objekty
Seznamuje se a porovnává
souvislosti mezi dobou vzniku
výtvarných děl a společenskými
tendencemi, které ho doprovázely,
seznamuje se se základními pojmy
z oblasti výtvarná kultura, v rámci
hodnocení vlastních i cizích prací
formuluje své názory
II. stupeň
Žák:
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Samostatně vyhledává náměty a
inspiraci z různých oblastí světové
kultury a vědy, individuálně si z
nich vybírá podněty pro svou
tvorbu, záměrně použije vlastnosti
výtvarného jazyka ve vlastní
tvorbě, vytváří vlastní projekt na
zvolené téma, formuluje a obhájí
své názory, diskutuje, respektuje
různá hlediska, umí se poučit;
prezentuje práci vlastní i druhých,
volí vhodné formy adjustace a
výstavní koncepce
110
Orientuje se v hlavních rysech
historického vývoje uměleckých slohů
a směrů, zajímá se o vyjadřovací
prostředky současného výtvarného
umění, vnímá je v širších
souvislostech
7 VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU
Charakteristika
Cílem tanečního oboru je podchytit a rozvíjet taneční nadání dětí a poskytovat žákům základy
tanečního umění, které jim umožní uplatnit se jako tanečníci v souborech zájmové umělecké
činnosti. Dále připravuje žáky k pokračování k dalšímu studiu, zaměřeném na kulturu
pohybového projevu.
Vždělávací obsah studia pro dospělé, kteří již absolvovali II. stupeň studia, stanovuje učitel
dle individuálních potřeb žáků. Výuka se uskutečňuje minimálně v rozsahu 2 vyučovacích
hodin týdně.
7.1 Přípravné studium
Charakteristika
Přípravné studium tanečního oboru je dvouleté. V přípravném ročníku se vyučuje taneční
průprava, to je cvičení v různých pozicích, ve kterých se propracují potřebné svalové oblasti.
První ročník PPTV (přípravná pohybová taneční výchova). Druhý ročník – PTV (přípravná
taneční výchova)
Učební plán: Přípravné studium
Přípravné studium
1. ročník (PPTV)
2. ročník (PTV)
1
1
Učební osnovy přípravného studia:
Žák:




osvojuje si návyk správného držení těla
rozvíjí a získává tělesnou pružnost a obratnost
učí se prostorové orientaci
rozlišuje rytmus intonaci a dynamiku na vhodně volených námětech a skladbách
111


získává základy rytmického a intonačního cítění
cílem přípravného studia je vzbudit v žákovi zájem o obor a podnítit ho k pohybové
tvořivosti
112
Studijní zaměření: Výuka tance
Charakteristika
Tanec je rytmicko-melodické ztělesnění vnitřních pocitů. Je rozmanitý a mnohotvárný
ve formě i obsahu, současně má ale přísný řád. Jeho zvládnutí je podmínkou kultivovaného,
harmonického, uměleckého a výrazného tanečního projevu. Taneční obor rozvíjí správné
držení těla a pohybovou techniku žáka a současně pěstuje jeho vnitřní citlivost, vnímavost,
představivost, hudební a prostorové cítění a tvořivost.
Dále jsou to jednoduché taneční kroky např.: poskočný, přeskočný , přísunný, křižný, valčík,
polka hladká, poskočná , dvojpolka a další a další. Navíc se ještě žákyně učí malou přízemní
akrobacii, kotouly vpřed, vzad a hvězdy.
Dalším předmětem je taneční praxe, ve které se využívají pro taneční kreace /tanečky/ již
předem jmenované taneční kroky. V každém ročníku se pracuje s mažoretkovou kreací
s hůlkou a dalšími čtyřmi až pěti tanečními kreacemi na lidové písničky a jiné skladby.
Učební plán: Výuka tance
Předmět
Taneční
průprava
Klasická
taneční
technika
Taneční
praxe
Práce v
souboru
Celkem
1.r
2.r
3.r
I. stupeň
4.r
5.r
6.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
4
1
2
1
2
3
3
113
7.r
1.r
II. stupeň
2.r
3.r
4.r
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
4
4
3
3
3
3
Učební osnovy vyučovacích předmětů:
I. Stupeň
Přípravný ročník
1. Taneční průprava: taneční kroky, cvičení, malá přízemní akrobacie a práce s
mažoretkovou hůlkou.
2. Taneční praxe: choreografie.
--------------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava:

Taneční kroky: Pochod skrčmo, krok poskočný, krok přeskočný skrčmo /koníčkový/,
krok přeskočný napnutě vpředu, krok přísunný,drobný běh na pološpičkách /drobení/,
krok křižní s křížením vpředu, krok čápa na 3 doby /skrčit napnout položit/, cval
bokem. S doprovodem klavíru.

Cvičení: V pozicích - v lehu, sedu, kleku, stoji.

Přízemní akrobacie: Kotoul snožmo vpřed, kotoul snožmo vzad ,kotoul roznožmo
vpřed, a příprava na hvězdu /zajíček/.

Práce s hůlkou: Jednoduché točení před sebou pravá levá ruka,točení bočně,pravá
levá ruka, točení nahoře, pravá, levá ruka.
2. Taneční praxe:

Tanečky na lidové písně s klavírním doprovodem a skladby z CD nahrávek vhodné
pro tuto věkovou kategorii.
114
1. ročník
1. Taneční průprava : taneční kroky,cvičení, malá přízemní akrobacie, a práce
s mažoretkovou hůlkou.
2. Taneční praxe: choreografie.
---------------------------------------------------------------Žák zvládá:
Taneční průprava:

Taneční kroky: Pochod skrčmo vpřed půl otáčka a pochod vzad. Krok poskočný
vpřed vzad. Krok přeskočný skrčmo /koníčkový/ vpřed a s točením na místě. Krok
přeskočný napnutě a napnutě vzad oba s postupem vpřed /kašpárek/. Krok křižní
se střídavým křížením vpředu vzadu. Krok přísunný vpřed a bočně vpravo vlevo
s tleskem na druhou dobu. Drobný běh na pološpičkách s postupem vpřed
v točení Krok čápa na 3 doby. Cval bokem. Krok valčíkový s postupem vpřed.
a

Cvičení v pozicích: lehu, sedu, kleku, stoji. Cviky z aerobiku, z jógy, z gymnastiky,
z posilování přispívající k pružnosti, elastičnosti celého těla a tak k tanečnosti.

Přízemní akrobacie: kotoul snožmo vpřed vzad, kotoul roznožmo vpřed vzad, příprava
na hvězdu /zajíček/ nebo už hvězdu, dle individuální schopnosti.

Práce s hůlkou: Jednoduché točení před sebou pravá levá,to samé bokem, a to samé
nahoře, vždy pravá levá ruka. Jednoduché vyhození hůlky vodorovně a svisle.
2. Taneční praxe:
5 - 6 tanečků, na různé hudební skladby s klavírním doprovodem, nebo s použitím CD
nahrávek. Skladby s použitím šátečků a mažoretkových hůlek.
115
2. ročník
1. Taneční průprava: taneční kroky, cvičení, malá přízemní akrobacie, práce s mažoretkovou
hůlkou.
2. Taneční praxe: choreografie.
---------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava.

Taneční kroky: Pochod skrčmo s pažemi napnutými podle těla nebo jedna ruka se
před tělem skrčí ve výši žaludku, s postupem vpřed čelem nebo zády. Krok poskočný
základní s postupem vpřed a s otáčením na místě po čtvrtkách. Krok přeskočný
základní s točením na místě. Krok přeskočný napnutě vpřed,vzad skrčmo.Krok křižní
s křížením vpředu a půl otáčka,nebo vzadu a půl otáčka. Krok přísunný vpřed a bokem
s tleskem na první nebo druhou dobu. Drobný běh vpřed na pološpičkách s točením
na místě. Krok čápa na 3 doby. Cval bokem. Krok valčíkový na místě do kříže, 1vpřed,
1vzad, 1vpravo,1levo. Polka hladká. Polka poskočná. Dvojpolka. Krok sousedská.

Cvičení v pozicích: lehu, sedu, kleku, stoji. Cviky z aerobiku,z jógy, ze cvičení Pilates,
z gymnastiky i z různých cvičebních příruček přispívající k pružnosti,elastičnosti celého
těla a tím k tanečnosti.

Přízemní akrobacie: Kotoul snožmo vpřed, vzad. Kotoul roznožmo vpřed, vzad.
Hvězda. /Vlastně je to salto bokem /. Také se říká Mlýnské kolo.

Práce s hůlkou : Točení před sebou. Točení bočně a s rukou zdviženou nahoře,vždy
pravá levá ruka. Točení obě ruce s přehmatáváním před sebou. Vyhození hůlky svisle
a na plocho,na plocho přes palec s vrutem.
2. Taneční praxe:
Tanečky v rytmu valčíku, polky,sousedské s doprovodem klavíru. Tance i na skladby
současné. Jedna až dvě skladby s mažoretkovou hůlkou.
V měsíci květnu vystoupení na "Mažoretkové show" před Jiráskovým divadlem, kde vystoupí
všechny žačky tanečního odděleni s jednou, nebo se dvěma tanci s hůlkou, a zároveň
vystoupí i soubor mažoretek s dechovým orchestrem.
Vystoupení celého tanečního odděleni i souboru mažoretek v divadle.
116
3. ročník
1. Taneční průprava : taneční kroky, malá přízemní akrobacie, práce s mažoretkovou hůlkou.
2. Klasická taneční technika: Á la barre /u tyče/ Au milieu /na volnosti/. Allegro /skoky/
3.Taneční praxe : choreografie.
------------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava.

Taneční kroky: Pochod skrčmo s mažoretkovou hůlkou, točení střídavě pravá levá
ruka. Krok poskočný čelem i zády s postupem vpřed,v točení po čtvrt nebo půl obratu
na místě. Krok přeskočný čelem i zády s postupem vpřed. Krok přísunný čelem i zády
s postupem vpřed a bočně. Krok přeskočný napnutě vpřed a skrčmo vzad. Krok křižní
s půl otáčkou,střídáme křížení. Drobný běh na pološpičkách i s točením. Krok čápa na
3 doby. Cval bokem doprava doleva. Krok valčíkový rovně a s točením a přidáním
ruky ve druhé pozici. Polka hladká s postupem vpřed. Polka poskočná s postupem
vpřed a bočně. Dvoj polka s postupem vpřed a bočně. Krok sousedská s postupem
vpřed a s natáčením těla za nohou doprava doleva. Kombinace kroků: poskočný
s přeskočným,sousedskou s drobným během,polku poskočnou s dvojpolkou, a jiné.

Přízemní akrobacie : Kotoul snožmo vpřed, kotoul snožmo vzad. Kotoul roznožmo
vpřed, kotoul roznožmo vzad. Hvězda /salto bokem/.

Práce s mažoretkovou hůlkou : Točení jednoduché před sebou, bočně,ve vzpažení
pravé nebo levé paže. Točení před sebou s přehmatáváním, točení osmička a na stoj.
Vyhození na plocho, vyhození svisle, vyhození s vrutem.
2. Klasická taneční technika:

Á la barre /u tyče/ : Pět základních pozic nohou. Další kroky v l. a ll. i V. pozici,
čelem i bokem k tyči. Demi plié v l.a ll. pozici čelem k tyči. Relevé-abaissé v l. a ll.
pozici čelem k tyči. Přechod z pozice do pozice způsobem battement tendu. Battement
tendu simple z l. a V. pozice bokem, vpřed a vzad čelem k tyči. Battement tendu en
cloche par terre. Rond de jambe par terre en dehors a en dedans přes l. pozici.
Battement tendu jeté z l. a V. pozice vpřed, bokem, vzad. Demi- plié soutenu z l. a V.
pozice vpřed, bokem,vzad. Battement frappé par terre z postaveni noha na piqué
stranou a skobička. Battement fondu par terre,vpřed,stranou,vzad, přikládá se
do výšky kolena. Battement relevé lent na 90 °. Grand battement jeté z l. a V.pozice
na 90°, vpřed, stranou, vzad.

Au milieu /na volnosti/ : Port de bras --- z přípravné pozice přes l.,ll.,lll.,ll.,do přípravné
a obráceně, l.,lll.,ll., do přípravné. Přenášení cviků od tyče na volnost. Postavení
en face, a epaulement croisé a effacé. Pózy par terre : á la seconde, l. a ll.arabesque.

Allegro /skoky/: Temps levé sauté v l.,ll.,a V.,pozici. Changement de pied. Echappé
sauté do ll.,pozice. Pas de basque /scénická forma/.
117
3. Taneční praxe:
Tance na různé taneční skladby, valčíky, polky, s doprovodem klavíru a jiné hudební
nahrávky z CD disku. Dvě skladby s mažoretkovou hůlkou.
Vystoupení na "Mažoretkové show" kterého se zúčastňují všechny ročníky před Jiráskovým
divadlem.
Vystoupení v divadle celého tanečního oddělení i souboru mažoretek.
Vystoupení na "Dni dětí" v Domě dětí a mládeže.
118
4. ročník
1. Taneční průprava : taneční kroky, přízemní akrobacie, práce s mažoretkovou hůlkou.
2. Klasická taneční technika : Exercices u tyče. Exercices na volnosti. Allegro /skoky/.
3. Taneční praxe: choreografie.
-------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava.

Taneční kroky: Pochod skrčmo s hůlkou a s točením pravá levá ruka. Krok poskočný,
čelem i zády s postupem vpřed v točení po čtvrtkách, půlkách na místě. Krok
přeskočný čelem, zády s postupem vpřed i v točení na místě. Krok přísunný čelem
i zády s postupem vpřed a bočně. Krok přeskočný s postupem napnutě vpřed
a skrčmo vzad. Krok křižní s půl otáčkou. Drobný běh na pološpičkách i v točení.
Krok čápa na 3 doby. Cval bokem doprava doleva.Krok valčíkový s pohybem vpřed
a v točení. Polka hladká s postupem vpřed. Polka poskočná s postupem vpřed
a s točením na místě. Dvoj polka s postupem vpřed a s točením. Krok mazurkový
bokem vpravo vlevo. Krok srážený bokem vpravo vlevo.

Přízemní akrobacie: Kotoul snožmo vpřed vzad. Kotoul roznožmo vpřed vzad.
Hvězda salto bokem.

Práce s mažoretkovou hůlkou: Jednoduché točení před sebou pravá levá ruka.
To samé bočně, vzpažení a pravá levá ruka. Točení před sebou s přehmatáváním.
Točení osmička a na stojato. Vyhození hůlky na plocho, svisle a 2krát s vrutem.
Točení okolo sebe.
2. Klasická taneční technika :

Exercices u tyče: Všechny cviky bokem k tyči. Zdokonalovat techniku provedení cviků
exercices u tyče a na volnosti probraných v minulém ročníku. Přípravné port de bras
před každým cvikem. Relevé-abaisé, demi-plié, vyrovnat. Battement tendu simple,
vpřed, bokem, vzad, bokem. Demi-plié a grand-plié v l. pozici, ll. pozici a V.pozici
Battement tendu jeté vpřed,bokem, vzad, bokem. Battement tendu en cloche par terre,
s přípravou na point piqué vpředu. Demi-plié soutenu z l. pos. a V. pos. vpřed, bokem,
vzad, bokem. Příprava k battement frappé /cvičná poloha sur le cou de pied
"skobička"/ l.pozice stranou. Rond de jambe par terre, en dehors, en de dans
s výdržemi v polohách vpřed, strnou, vzad. Battement fondu par terre,přípravný cvik
pro scénickou polohu sur le cou de pied vpředu. Battment relevé lent na 90°
z l. a V. pozice en croix. Grand battement jeté z l. a V. pozice en croix. Záklon s nohou
na tyči a též úklony.

Exercices na volnosti: Pózy par terre: lll., arabesk. Druhá forma port de bras. Temps
lié par terre vpřed.Pas balancé. Poklona dívčí.
119

Allegro: Temps levé sauté ve lV.,pozici. Assemblé de coté, s postupem vpřed a vzad.
Sissonne simple vpřed a vzad. Petit jetéde coté s postupem vpřed i vzad.
3. Taneční praxe:
Choreografii z klasické taneční techniky. Valčíky, polky, sousedské, mazurky s klavírním
doprovodem a jiné s nahrávkami z CD disků. Jedna choreografie s mažoretkovou hůlkou.
120
5. ročník
1. Taneční průprava: taneční kroky,přízemní akrobacie, práce s mažoretkovou hůlkou.
2. Klasická taneční technika: Exercices u tyče. Exercices na volnosti. Allegro /skoky/.
3. Taneční praxe: choreografie.
----------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava.

Taneční kroky: Pochod skrčmo točením s hůlkou vpřed i vzad. Kroky-poskočný,
přeskočný skrčmo i napnutě, přísunný, drobný běh, křižní, cval,krok čápa,
kombinujeme různě po dvou spolu. Krok valčíkový doprava doleva a v točení. Kroky
polkové - hladká, poskočná, dvojpolka. Krok mazurkový spojený se sráženým. Krok
balansé, scénická forma, spojuje se s valčíkem. Krok sousedská, krok furianta, krok
polonézy.

Přízemní akrobacie: Kotoul vpřed a vzad snožmo. Kotoul vpřed a vzad roznožmo.
Hvězda /salto bočně/.

Práce s mažoretkovou hůlkou: jednoduché točení před sebou pravá levá ruka. To
samé stranou pravá levá ruka. A to samé ve vzpažení opět pravá levá ruka. Před
sebou s přehmatáváním. Točení osmička a na stojato. Vyhození hůlky na plocho,
svisle, a s vrutem. Točení okolo sebe.
2. Klasická taneční technika :

Exercices u tyče: Všechny cviky bokem k tyči. Zdokonalovat techniku provedení
probraných cviků. Upevňovat polohy en l´air, začít procvičovat cviky na pološpičkách.
Relevé abaisé demi-plié, vyrovnat. Demi-plié a grand -plié v l., ll., V. pozici. Battement
tendu simple. Battement tendu jeté. Battement fondu par terre.Battement relevé land
na 90°. Battement developpé na 90°. Battement frappé simple par terre. Battement
soutenu z V. pozice a začíná se z relevé do všech směrů. Půlobrat /Detourné/
v V.pozici na pološpičkách způsobem demi-plié relevé, používáme k výměně
postavení bokem k tyči. Grand battement jeté.

Exercices na volnosti: Pas de bouré provádíme z croisée do croisée. Pas de baque
vpřed. Écarté devant-derriére zatím par terre.

Allegro /skoky/: Pas glissade de cote.devant, derriére v postavení en face. Petit pas
assemblé, stranou, vpřed, i vzad. Temps levé sauté ve lV. pozici.
3. Taneční praxe.
121
Jedna choreografie z klasického tance a další choreografie na různé skladby, odpovídající
věku a schopnostem ročníku. Jedna choreografie s mažoretkovou hůlkou. Pět až šest tanců
za školní rok.
122
6. ročník
1. Taneční průprava: taneční kroky, práce s mažoretovou hůlkou.
2. Klasická taneční technika: Exercices u tyče. Exercices na volnosti. Allegro /skoky/.
3. Taneční praxe: choreografie.
---------------------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava.

Taneční kroky: Pochod s hůlkou v malých etudách. Další kroky přísunný, poskočný,
přeskočný, křižní, krok čápa, cval, drobný běh, různě spolu kombinujeme. Krok
valčíkový kombinujeme spolu s balansé i s padebaskem scénickým. Mazurkový krok
se sráženým. Kroky polkové-hladká, poskočná,dvoj polka. Krok sousedská malé
etudy. Krok furiant. Krok polonézy.

Práce s mažretkovou hůlkou: Jednoduché točení před sebou,bočně a ve vzpažení
vždy pravá levá ruka.Točení osmička a na stojato. Před sebou s přehmatáváním.
Kolem sebe točení.Kolem krku točení.Vyhození hůlky na plocho, na stojato a s jedním
i více vruty.
2. Klasické taneční technika.

Exercices u tyče: Všechny cviky bokem k tyči. Cviky na celém chodidle i na
pološpičkách. Tempo cvičení u tyče v rychlejším tempu. Battement tendu simple.
Battement tendu jeté. Battement tendu soutenu. Demi-plié a grand-plié. Rond de
jambe par terre.Battement frappé stále skobička. Battement fondu par terre i en ľair
na 45°. Temps relevé na 45°. Battement relevé land na 90°. Battement developpé
na 90°s porté o 1/4 kruhu. Grand battement jeté. Attitude v postavení čelem k tyči,
bokem k tyči.

Exercices na volnosti: Cviky na volnosti en face a v epaulement s horními
končetinami v malých i velkých pózách. Elementární adagio 16 4/4 taktů první až
čtvrtou arabesques, battement developpé na 90°. Relevé na pološpičkách ve lV.
pozici. Temps lié par terre vpřed i vzad. První až pátá forma port de bras.

Allegro: Pas glissade de coté, devant - derriére. Assemblé en avant, en arriére - en
face. Petit temps sauté v I., II., V. pozici. Petit changement de pied. Jeté de coté, en
avant - en arriére. Sissone ouverte přes polohu sur le cou de pied en face. Sissone
fermée de coté, en avant, en arriére. Temps levé sauté v I. a II. arabesque po diagonále.
3. Taneční praxe:
123
Jedna choreografie z klasického tance. Další choreografie na různé skladby v rytmu současné
hudby - valčíku, polky polonézy a jiné. Jedna choreografie s mažoretkovou hůlkou.
124
7. ročník
1. Taneční průprava: taneční kroky, práce s mažoretkovou hůlkou.
2. Klasická taneční technika: Exercices u tyče.Exercices na volnosti.Allegro/skoky/.
3. Taneční praxe: choreografie.
-------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava.

Taneční kroky: Pochod skrčmo, kroky poskočný,přeskočný,přísunný,křižní,čáp,cval,
drobný běh. Polka hladká, poskočná, dvoj polka různě kombinujeme. Valčík, balancé
a padebask. Mazurkový a srážený. Sousedská. Furiant a polonéza.

Práce s mažoretkovou hůlkou: Točení před sebou, stranou a ve vzpažení.Vždy se
vystřídají obě ruce.Točení osmička a na stojato.Před sebou s přehmatáváním.Kolem
sebe točení.Kolem krku točení. Točení na plocho a na stojato. Vyhození na plocho,
svisle s jedním vrutem i více.
2. Klasická taneční technika.

Exercices u tyče : Vybrané cviky provádět na 45°. Relevé abaisé demi - plié na jedné
noze. Druhá sur le cou de pied. Battement tendue do demi - plié v V. pozici.
Battement tendu simple. Battement tendu jeté. Battement tendu soutenu.Demi - plié
a grand - plié. Rond de jambe par terre a en ľ air na 45°. Temps relevé na 45°.
Battement frappé par terre, stále skobička. Battement fondu par terre a en ľ air na
45°Battement relevé land na 90°.Battement developpé na 90°, s porté o 1/4 kruhu.
Grand battemnt jeté. Attitude postavení čelem k tyči, později bokem k tyči.

Exercices na volnosti: Cviky na volnosti se zdvihem na pološpičku ,podle zvládnutí
předešlého na celé noze. Battement tendu en tournant, en dehors - en dedans.
Battement relevé land/bez relevé/ na 90° též v l.,ll.,a lll. arabesque. Battement
developpé en croix. Šesté forma port de bras /Vag./. Battement tendu jeté en
tournant. Grand battement jeté.

Allegro: Echappé sauté. Pas de basque. Sissonne ouverte. Sissonne fermée. Pas
balancé.Temps levé sauté ve lV.,pozici. Assemblé. Pas glissade. Pas de chat. Pas
jeté. Pas chassé.
3. Taneční praxe:
Jedna choreografie z klasického tance. Další choreografie na skladby s klavírním
doprovodem nebo z CD disku. Jedna skladba s mažoretkovou hůlkou.
125
Taneční soubor - mažoretky:
1. Taneční praxe: choreografie na základní pochodové skladby a skladby jiné.
2. Práce v souboru: pochod do průvodu ze základu do jiných formací.
3. Taneční průprava: práce s hůlkou, a taneční kroky příslušné v různých choreografiích.
------------------------------------------------------------------------
Žák zvládá:
1. Taneční praxe.
Choreografie na základní pochodové skladby: Škoda lásky, Kolíne Kolíne, Panenky, Břetislav,
Přehlídkový pochod, Pochod mažoretek, Jar a mládí.
2. Práce v souboru.
Základní formace 1 + 16 mažoretek (4x4). Schopnost pohybu na povel první mažoretky je
plynulé a synchronizované.
3. Taneční průprava.
Práce s hůlkou, jednoduchá točení v různých polohách ruky, pravé i levé. Figurace z tvirlingu.
Tvirling je jako ekvilibristika s hůlkou. Taneční kroky v jednotlivých choreografiích.
126
II. Stupeň
2. ročník
1. Taneční průprava : taneční kroky,práce s mažoretkovou hůlkou.
2. Klasická taneční technika: exercices u tyče,exercices na volnosti,allegro /skoky/.
3. Taneční praxe: choreografie.
------------------------------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava

Kombinace a improvizace tanečních kroků v malých etudách. Vybírají z těchto kroků:
pochod, poskočný,přísunný, přeskočný, křižný, drobení, valčík, sousedská, mazurka,
srážený, furiant, polonézový, balansé, cval a různý běh pomalý a rychlý.

S mažoretkovou hůlkou začínají malý základní tvirling. Různé výhozy hůlky s rotací.
Rotace kolem ruky, nohy, krku, pasu.
2. Klasická taneční technika.

Exercices u tyče: všechny cviky bokem k tyči na celém chodidle i na
pološpičce.Battemend tendu simple i double a to ve II.pozici. Všechny kroky již
jmenované v šestém ročníku spojujeme různě dva spolu. Delší výdrž při stoji na jedné
noze.To je attitude v postavení čelem k tyči a ecarté.

Exercices na volnosti: cviky na pološpičce dle toho jak byl ten který krok zvládnut
na celé noze. Kroky od tyče na volnosti: battement tendu a provádíme en tournant,též
battement tendu jeté en tournant, I.II.II.arabesk en tournant. Všech šest port de bras
podle Vaganové.
3. Taneční praxe.
Jedna choreografie z klasické taneční techniky. Další choreografie na různé skladby v rytmu
valčíku, polky, současné hudby.
127
4. ročník
1. Taneční průprava: taneční kroky, práce s mažoretkovou hůlkou.
2. Klasické taneční technika: Exercices u tyče.Exercices na volnosti. Alegro /skoky/.
3. Taneční praxe: choreografie.
--------------------------------------------------------------------------------Žák zvládá:
1. Taneční průprava.

Všechny taneční kroky vyjmenované v 7. ročníku prvního stupně se ve 3. a 4. ročníku
druhého stupně. Malé etudy na různé téma např. pohádkové bytosti, různé zvířátka
a nebo smutek, radost, zlost a jiné.

Práce s mažoretkovou hůlkou. Malý tvirling kde se k jednoduchému točení přidává
točení s výhozem.
2. Klasická taneční technika.

Exercices u tyče se vybrané kroky provádějí na 45°. Po zvládnutí se můžou provádět
až na 90°.Zvláště attitude, ecarté a všechny tři arabesky s provedením čelem i bokem
k tyči. Relevé abaisé demi-plié na jedné noze. Druhá sur le cou de pied. Battement
tendue do demi - plié v V. pozici. Battement tendu simple i double. Battement tendu
jeté. Battement tendu soutenu. Demi-plié a grand-plié.Rond de jambe par terre a en
l´air na 45°.

Exercices na volnosti: Provádíme je en tournant a to en dehors i en dedans.Battement
relevé land /bez relevé/ na 90°.Též l. ll.lll.arabesgue. Ostatní en croix.

Alegro: Echappé sauté. Pas de basque. Sissone ouverte. Sissone fermé. Pas balancé.
Temps levé sauté.Assemblé. Pas glissade. Pas de chat. Pas jeté. Pas chasé. Skoky,
kde se kombinují tři až čtyři kroky spolu jako malé etudy.
3. Taneční praxe.
Jedna choreografie z klasické taneční techniky. Další choreografie na různé hudební skladby
s doprovodem klavíru nebo nahrávkou z CD disku. Jedna choreografie s mažoretkovou
hůlkou. Možnost improvizace na různé téma tak jak už je předeslané v taneční průpravě
z tanečních kroků a další možnost z klasické taneční techniky.
128
8 VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ-DRAMATICKÉHO OBORU
Charakteristika literárně-dramatického oboru
Literárně-dramatický obor v základním uměleckém vzdělávání umožňuje prostřednictvím
tvořivých činností (pohybových, mluvních, slovesných, hudebních, výtvarných...) rozvíjet
umělecké vlohy žáka směrem k divadelnímu a slovesnému projevu. Výuka probíhá na
základě metodiky tvořivé dramatiky při využití svého základního prostředku - dramatické hry,
tzn. skupinové hry s námětem rozvinutým v dramatické situaci, jejíž hlavní metodou je
improvizace (řešení dramatické situace se děje skrze spontánní a tvořivou akci), přičemž hra
směřuje k naplnění stanovených cílů:
a) formativních, výchovných (integrace racionální a emocionální stránky osobnosti, rozvoj
tvořivosti, získávání nových poznatků, osvojování hodnot skrze zážitek a přímé pociťování
jejich důležitosti pro život, socializace skrze vyzkoušení různých modelů komunikace,
sociálních rolí…)
b) formotvorných (týkajících se práce na výsledném dramatickém tvaru).
Vzdělávací obsah literárně-dramatického oboru je členěn do dvou vzájemně provázaných
oblastí – Interpretace a tvorba a Recepce a reflexe, a je tvořen očekávanými výstupy
s důrazem na jejich praktické využití.
Vždělávací obsah studia pro dospělé, kteří již absolvovali II. stupeň studia, stanovuje učitel
dle individuálních potřeb žáků. Výuka se uskutečňuje minimálně v rozsahu 2 vyučovacích
hodin týdně.
129
8.1
Přípravné studium
Charakteristika
Studium může být zahájeno jednoletou přípravkou ve dvou variantách pro I. a II. stupeň.
Ve variantě přípravného studia pro I. stupeň žák navštěvuje předmět Dramatická průprava
v délce 2 vyučovacích hodin týdně.
Ve variantě přípravného studia pro II. stupeň žák navštěvuje předměty Dramatika
a slovesnost, Přednes a Pohyb - každý v délce 1 vyučovací hodiny týdně. Dále má možnost
navštěvovat i předmět Práce v souboru v délce 1 vyučovací hodiny týdně.
Učební plán: jednoleté přípravné studium I. a II.stupně
Dramatická průprava
Dramatika a slovesnost
Přednes
Pohyb
Práce v souboru *)
I. stupeň
2
II. stupeň
1
1
1
1
*) Poznámka: volitelný předmět
Očekávané výstupy přípravného studia I. stupně
Žák

se zapojuje do společné elementární hravé činnosti

zná základní pravidla dramatické hry

usiluje o srozumitelnost řeči

na základě témat pohádek se podílí na realizaci jednoduchého dramatického výstupu
Očekávané výstupy přípravného studia II. stupně
Žák

v dramatickém projevu vyjadřuje své mravní a estetické postoje

zná principy tvořivé dramatické činnosti

zná základní dovednosti pohybového projevu (držení těla, pohyb ruky, v prostoru)

zná základní technické dovednosti mluvního projevu

zná principy interpretace literárního textu (výběr, rozbor, výraz, osobní přednes)

se začleňuje do souborové práce
130
8.2 Studijní zaměření: Dramatická tvorba
Charakteristika
Těžištěm výuky je práce v kolektivu směřující od spontánního dětského dramatického projevu
k vytvoření schopnosti kultivovaně se vyjadřovat hlasem, pohybem, gesty, psaným slovem,
pomocí zástupného předmětu apod. Zahrnuje i mluvní a pohybovou průpravu zaměřenou
k rozvoji technických a výrazových dovedností. Dramatická hra integruje průpravné činnosti
a učí žáky tvořivě přistupovat k zadané předloze (tématům). Součástí výuky je také
individuální práce se zvoleným učivem (přednes, role…). Žáci se při hlubším seznamování
s literaturou a divadlem zároveň učí estetickým kritériím hodnocení.
Vzdělání získané v literárně-dramatickém oboru žáci mohou využít v oblasti další kulturně zájmové činnosti (divadelní, literární…), no i v oblastech lidské činnosti, ve kterých se uplatní
specifické komunikační dovednosti a empatie.
Literárně-dramatický obor poskytuje základ i pro další studium směřující k profesionálnímu
uplatnění.
Vyučuje se:
• ve skupině maximálně 10 žáků v základním studiu na I. a II. stupni při kolektivní výuce
• individuálně nebo ve skupině maximálně 5 žáků v základním studiu na I. a II. stupni
při individuální výuce
• ve skupině minimálně 5 žáků v divadelním souboru.
• I. stupeň je 7 letý a probíhá v délce: 1. a 2. ročník 2 vyučovací hodiny týdně, 3. až 7. ročník 3
vyučovací hodiny týdně.
• II. stupeň je 4 letý v délce 3 vyučovacích hodin týdně.
Kolektivní výuka probíhá v předmětech:
Dramatická průprava, Dramatika a slovesnost, Pohyb, Hudebně-hlasová průprava, Základy
dramatické tvorby, Dějiny dramatické tvorby, Práce v souboru
Individuální výuka probíhá v předmětech:
Přednes, Studium rolí a umělecký přednes, Příprava na SŠ, Příprava na VŠ
Výuku je možné organizovat společně pro žáky I. a II. stupně základního studia
131
Učební plán: Dramatická tvorba
I. stupeň
3.r
4.r
5.r
6.r
7.r
1.r
2.r
3.r
4.r
1
1
1
1
1
Pohyb
0,5-1
0,5-1
0,5-1
0,5-1
1
1
1
1
1
Přednes
0,5-1
0,5-1
0,5-1
0,5-1
1
1
1
1
1
1
0-1
0-1
0-1
0-1
0-0,5
0-0,5
0-0,5
0-0,5
0-0,5
0-1
0-1
Základy
dramatické
tvorby
1
1
1
1
Dějiny
dramatické
tvorby
0,5
0,5
0,5
0,5
Studium rolí a
umělecký
přednes
0,5
0,5
0,5
0,5
0-1
0-1
Dramatická
průprava
1.r
2.r
1-2
1-2
II. stupeň
Dramatika a
slovesnost
Práce v
souboru
Hudebně
hlasová
průprava
0-1
0-1
Příprava na
SŠ
Příprava na
VŠ
132
Očekávané výstupy
I. stupeň
1. ročník
Žák

se zapojuje do kolektivní tvořivé hravé činnosti

zná pravidla dramatické hry, je seznámen s jednoduchými dramatickými hrami
(uvolnění a napětí, pozornost, smyslové vnímání)

uvědomuje si v jednoduché pohybové hře partnery a reaguje na ně

používá základy správné mluvy (výslovnost všech hlásek, měkký hlasový začátek)

na základě témat z dětského života, pohádek se podílí na realizaci jednoduchého
dramatického výstupu
2. ročník
Žák

zvládá pravidla dramatické tvořivé hry ve skupině

má nastudovány další dramatické hry (uvolnění a napětí, pozornost, smyslové
vnímání)

zvládá jednoduchou etudu (dramatizaci) v různých rolích

zvládá základy pohybu (správné držení těla, pohyb ruky, chůze se změnou tempa)

používá základy správné mluvy (dech, artikulace); zvládne samostatné jednoduché
slovní vyjádření; osvojuje si rytmus (hra na rytmické nástroje) a zpěv v kolektivu

na základě vhodných literárních textů se podílí na realizaci dramatického výstupu
3. ročník
Žák

na základě dramatické hry si uvědomuje základy mravních a uměleckých hodnot

má nastudovány další dramatické hry (s předmětem, partnerské, kolektivní)

zvládá v etudě jednoduchý dramatický děj a charakterizaci

používá správné držení těla, rozvíjí pohyb (uvolnění, obratnost, prostorové cítění)
133

používá základy mluveného slova (dechové, hlasové a artikulační cvičení); rytmu
a zpěvu

zná se základními pravidly přednesu literárního textu

všechny své dovednosti využívá při přípravě a realizaci souborového programu
4. ročník
Žák

na základě utvářené stupnice hodnot hodnotí a řeší situace

zvládá složitější dramatické hry (kolektivní improvizace)

zvládá jednoduchou dramatickou situaci (výměna rolí, změna okolností, vlastní řešení)

zvládá pohybovou koordinaci v partnerských a kolektivních cvičeních

uplatňuje správné návyky v mluvním projevu; rozvíjí rytmické cítění a sólový zpěv

používá výrazové prvky přednesu (přízvuk, pauza, tempo, rytmus, intonace,
dynamika)

všechny své dovednosti využívá při přípravě a realizaci souborového programu
5. ročník
Žák

formuje svůj smysl pro mravní a umělecké hodnoty

zvládá v dramatické etudě vyjádření námětu

ovládá základy pohybové techniky

používá slovní improvizaci s vyžitím správné techniky mluvního projevu

využívá výrazových prvků přednesu

aktivně se podílí na vytváření souborových programů
6. ročník
Žák

upevňuje svůj smysl pro mravní a umělecké hodnoty

zvládá v dramatické etudě vlastní vyjádření námětu, s fixováním tvaru

využívá pohybovou techniku (prvky pantomimy, tance)
134

zvládá slovní improvizaci (reportáž, konferování) se správnou technikou mluvního
projevu; využívá rytmus a zpěv v dramatické hře

vědomě pracuje s výrazovými prvky přednesu

aktivně se podílí na vytváření souborových programů
7. ročník
Žák

dramatickém projevu vyjadřuje své mravní a estetické postoje

využívá principy tvořivé dramatické činnosti; komunikuje prostřednictvím dramatického
jednání (verbálního i neverbálního)

tvoří ve spolupráci s ostatními krátké literární nebo dramatické tvary

využívá všechny dovednosti pohybového projevu, umí vést pohybovou rozcvičku

vědomě pracuje s mluvními dovednostmi, umí vést mluvní rozcvičku

samostatně realizuje přednes literárního textu (výběr, rozbor, interpretace)

zhodnotí na základě získaných vědomostí i dovedností dramatické a literární dílo

využívá výrazové prostředky při realizaci dramatického tvaru absolventského
vystoupení
II.stupeň
1. ročník
Žák

uplatňuje tvořivý přístup k životu, chápe funkci umění

v dramatické etudě modelových situací zaujímá osobní stanovisko

zná rozbor literárního textu (žánry, druhy, rozbor obsahový, formální)

zná základy techniky pantomimy: individuální improvizace

zvládá zásady výslovnostní normy, interpretuje literární text jako svou výpověď

využívá své poznatky z dějin umění (starověké a středověké drama)

tvořivě se podílí na vytváření souborového vystoupení
135
2. ročník
Žák

hodnotí vztah ke světu skrze tvořivý přístup k životu a práci, chápe funkci divadelního
umění

řeší modelové životní situace s hodnotícím postojem; učí se vyjádření v stylizovaném
projevu (doba, žánry)

provádí rozbor dramatického textu (žánry, druhy, rozbor obsahový, formální)

používá základy techniky pantomimy: improvizace s imaginárním předmětem

využívá znalosti v realizaci individuálního i kolektivního přednesu

využívá své poznatky z dějin umění (renesanční a klasické drama)

tvořivě se podílí na vytváření souborového vystoupení
3. ročník
Žák

je zformován ve smyslu odpovědného a tvořivého přístupu k životu a práci, chápe
divadelní umění současnosti

je schopen dramatického vyjádření charakteru (typu)

zná základní složky dramatického díla (text, scéna, režie…)

používá základy techniky pantomimy: improvizace ve dvojicích a skupině

interpretuje dramatické texty

využívá své poznatky z dějin umění (divadlo 20.století)

tvořivě se podílí na vytváření souborového vystoupení
4. ročník
Žák

ovládá všechny získané vědomosti a dovednosti a uplatňuje je v dalším životě

vědomě používá výrazové prostředky pro sdělování, vytvoří charakter postavy,
zvládne stylizaci v daném žánru

zvládá základní cviky z techniky pantomimy; vede pohybovou rozcvičku

samostatně vybere předlohu pro individuální tvorbu a osobitým způsobem ji realizuje
136

hodnotí dramatické nebo literární dílo, včetně způsobu jeho provedení

aktivně se podílí na tvorbě jednotlivých složek divadelní inscenace (dramaturgie,
scénografie, režie) a s ostatními realizuje absolventského vystoupení
137
9 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI
POTŘEBAMI
V rámci zachování rovného přístupu ke vzdělání přijímá základní umělecká škola ke studiu
handicapované žáky, kteří u přijímacího řízení prokáží předpoklady pro studium zvoleného
studijního zaměření.
Žák s handicapem je ve škole vyučován na individuálních principech. Jeho znevýhodnění je
při výuce plně zohledněno, je mu sestaven individuální vzdělávací plán (IVP) a je pro něho
vypracován výstup na jeden rok studia. Zařazení je podmíněno žádostí rodičů a potvrzením
pedagogicko-psychologické poradny.
Při hodnocení výsledků vzdělávání se zohledňuje druh, stupeň a míra postižení nebo
znevýhodnění.
138
10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
Žákům, kteří prokážou mimořádné nadání, umožní škola studium podle individuálních
učebních plánů. Zařazení je podmíněno žádostí rodičů a potvrzením pedagogickopsychologické poradny.
Iniciátorem zařazení bývá učitel na základě zjištění mimořádných schopností.
Individuální vzdělávací plán nebude součástí ŠVP a bude vytvořen na jeden školní rok.
139
11 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY
11.1 Zásady a způsob hodnocení žáků
Hodnocení žáka zohledňuje dva aspekty:
- posouzení žákova pokroku za dané časové období
- motivační faktor pro jeho další práci.
Ve výuce vedeme žáky k vlastnímu sebehodnocení.
Hodnocení žáků hudebního oboru
Pro docílení informovanosti rodičů o práci žáka dostane žák do žákovského sešitu alespoň
jednou za měsíc známku. Známku učitel volí z pětistupňové škály (1-5).
Kriteria hodnocení

pravidelná příprava do výuky

pravidelná docházka

účast žáka na veřejných vystoupeních

na základě zvládnutých výstupů v rámci individuálních možností žáka

účast na soutěžích
Od 1. do 6. ročníku žák vždy na konci školního roku vykoná postupovou zkoušku, ze které se
udělá zápis do žákovského sešitu a katalogu žáka.
Žáci, kteří reprezentují školu na soutěžích a postoupí do krajského kola a výše,
jsou od postupové zkoušky osvobozeni.
Na konci obou cyklů tzn. v 7. ročníku I. cyklu a ve 4. ročníku II. cyklu složí žák zkoušku buď
na veřejně plakátovaném absolventském koncertu, školním koncertu nebo interně před
komisí.
V hudební nauce je žák hodnocen minimálně dvěma známkami za pololetí.
140
Hodnocení žáků literárně-dramatického oboru:
Hodnocení v LDO zohledňuje zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů
prezentovaných individuálně a skupinově koncem klasifikačního období.
Hodnocení žáků tanečního oboru:

Žáci jsou hodnoceni 4krát za školní rok, vždy jednou za 2 a půl měsíce.

Známku učitel volí z pětistupňové škály (1-5).

Hodnocena jsou jednotlivá taneční čísla, jejich technicky čisté provedení
141
11.2 Oblasti vlastního hodnocení školy
Základní pravidla hodnocení školy jsou uvedena ve vyhlášce č. 15/2005 Sb.
Hlavní ideou Základní umělecké školy v Novém
a uměleckého zázemí v prostředí malého města.
Bydžově je vytváření kulturního
ZUŠ v Novém Bydžově
poskytuje žákům základní vzdělání v hudebním, literárnědramatickém a výtvarném oboru. Protože je Nový Bydžov centrem regionu, školu navštěvují
nejenom žáci místní, ale i z širokého okolí v okruhu asi 20 km. Její úloha je nezastupitelná.
Od 1.1. 1999 škola působí jako samostatný právní subjekt a je zařazena do sítě škol pod č.j.
360 / 99. Zřizovatelem je Městský úřad Nový Bydžov, který financuje provozní náklady.
Výplaty učitelů jsou hrazeny z rozpočtu Krajského úřadu – odboru školství, mládeže
a tělovýchovy v Hradci Králové.
Cílem výuky je poskytnutí základního vzdělání v hudebním, literárně-dramatickém
a výtvarném oboru s možností pokračování studia na konzervatořích a středních uměleckých
výtvarných školách. Žáci II.stupně studia se připravují ke studiu na vysokých školách
umělecko - pedagogického zaměření.
Kolektiv pedagogů se snaží vychovávat ze žáků harmonické osobnosti se vztahem ke
kulturním hodnotám. Úspěchy žáků na soutěžích jsou pouze dílčím aspektem pedagogického
působení.
Bohatá souborová činnost je směřována k rozvíjení vědomostí, dovedností, názorů a návyků
vedoucích k tomu, aby absolvent školy byl schopen kulturu nejen konzumovat, ale vědomě
vytvářet.
Zprávy o činnosti a výsledcích ZUŠ jsou průběžně uveřejňovány v regionálním časopisu
Novobydžovský zpravodaj, Kulturním přehledu Města Nový Bydžov a webových stránkách
školy a města.
142

Podobné dokumenty

Elementární improvizace doprovodu písní

Elementární improvizace doprovodu písní Doporučená a použitá literatura ............................................................................................... 91 Rejstřík hudebně teoretických pojmů..................................

Více

Příručka prváka - Studenti pro studenty

Příručka prváka - Studenti pro studenty V průběhu studia může nastat jakýkoli problém. Ať už se jedná o problémy spojené se studiem, dotazy ohledně studia nebo jakákoli potvrzení, to vše řeší studijní referentka na studijním oddělení. Pr...

Více

Jarmila Procházková

Jarmila Procházková že každý akord lze zahustit každým tónem anebo každým akordem, ale takový proces musí mít hudební smysl. Důležitou součástí teze bylo tvrzení, že na původním hudebním významu se nic nemění, akord s...

Více