Zajímavosti a krásy Číny

3 /2012
Duha
Zajímavosti a krásy
Číny
Editorial
OBSAH
O CRI
Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI) je státní rozhlasovou stanicí, která jako jediná z čínských stanic vysílá do celého světa. CRI zahájil svoji činnost 3. prosince 1941 a od té doby tuto činnost neustále rozšiřuje. V současné době má
v zahraničí 32 zpravodajských kanceláří a vysílá v 61 jazycích, stal se tedy mezinárodní mediální organizací, která
disponuje obrovskou informační sítí. Cílem CRI je seznámit svět s Čínou i Čínu se světem a posílit vzájemné poznání
a porozumění.
Česká sekce CRI funguje od roku 1968. Kromě vysílání na krátkých vlnách začala v březnu 2004 vysílat i na středních vlnách. Od prosince 2003 byly oficiálně uvedeny do provozu také webové stránky v českém jazyce, kde najdou
čtenáři spoustu zajímavých článků o kultuře, tradicích, umění a také o aktuálním dění v Číně i v zahraničí.
4 Čínská kuchyně
8 Stravovací zvyky
11 Jídelní hůlky
12 Pekingská kachna
14 Zimní svátky v Číně
16 Dlouhá čínská zeď
20 Pohoří Wuyi
22Oblíbené turistické destinace na
prosinec
24 Cesta do Yunnanu
28 Bary v oblasti Houhai
30Rychlý rozvoj
Jihočínských aerolinií
DUHA/zajímavosti a krásy Číny
Vydává:Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI), http://czech.cri.cn, ve spolupráci
s M-Phoenix, s. r. o.
Adresa: Czech service, 16A Shijingshan Road, Beijing 100040 China
Výroba:
Mladá fronta a. s., divize Klientské tituly
Foto: archiv CRI, archiv M-Phoenix, shutterstock.com
2
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
Když se v Číně schází přátelé a rodina, určitě nesmí chybět dobré jídlo.
Také každá významná životní událost
a svátky jsou doprovázeny hostinami,
na kterých se podávají nejvybranější
jídla typická pro danou příležitost. Takové hostiny trvají i několik hodin, kdy
se na stůl nepřetržitě nosí krásně naaranžované chody. Mnohá jídla se pojí se
zajímavými historkami nebo mají svůj
symbolický význam. Například v den
zimního slunovratu a v období svátků
jara se jedí taštičky jiaozi, které svým
tvarem připomínají starověké platidlo,
takže symbolizují bohatství. Na Nový
rok se jí ryba, abychom měli v nadcházejícím roce všeho dostatek, slovo ryba
se totiž v čínštině vyslovuje stejně jako
„hojnost“.
Jelikož sehrává jídlo v životě Číňanů nesmírně důležitou úlohu, rozhodli
jsme se věnovat větší část tohoto čísla DUHY právě kulinářskému umění,
které je stejně rozmanité a pestré jako
celá země. Zvu vás tedy do světa čínské kuchyně a zároveň přeji příjemné
prožití vánočních svátků, jak jinak než
s vašimi nejbližšími u stolu plného vánočních dobrot.
Moli
ředitelka České sekce CRI
3
Tradice
Tradice
Čínská kuchyně
à la veverka (松鼠鳜鱼), Krevetové placky
à la zlaťáky (金钱虾饼), Kuřecí nudličky à la
sloní kly (象牙鸡条) a Slunečnicové maso
(葵花献肉). Toto menu se velice rychle
rozšířilo po celé zemi. Později, za dynastie
Tang, jeden slavný kuchař z královského
dvora státu Xun vylepšil Slunečnicové maso
tak, že z mletého masa vytvaroval koule připomínající lví hlavy. Jeho recept se proslavil
po celé říši a dodnes patří mezi reprezentativní jídla kuchyně Su.
Tradičně se čínská kuchyně dělí podle zeměpisné polohy
a podle způsobů přípravy pokrmů a ingrediencí typických
pro dané území na osm základních oblastí: Lu, Chuan,
Yue, Min, Su, Zhe, Xiang a Hui. Každý z těchto stylů čínské
kuchyně je neoddělitelně spojený s dlouhou historií
a zvláštními zvyky přípravy jídel v daných oblastech.
Kuchyně Chuan v provincii
Sichuan (川菜)
Kuchyně Lu v provincii
Shandong (鲁菜)
Tradice tohoto směru je neoddělitelně spojená se starobylými státy Qi a Lu a jeho
historie sahá až do období dynastie Qin
(221–206 př. n. l.). Reprezentuje kuchyni severu a je snad nejrozšířenější kuchyní v Číně. Provincie Shandong je rodištěm
velkého myslitele Konfucia. Konfuciova
hostina patřila mezi nejluxusnější hostiny
pořádané pro nejvzácnější hosty. Při hostině nejvyšší třídy se použilo 404 kusů různě
tvarovaného nádobí a podávalo se 196 chodů. Při podávání pokrmů se velice se dbalo
na obřadnost.
Reprezentativní oblasti: město Jinan a oblast Jiaodong v provincii Shandong.
Charakteristika: chuť jídel je spíše slaná,
používají se různé omáčky, jarní cibulka,
zázvor a česnek.
Typická jídla: Kapr na sladkokyselý způsob
(糖醋鲤鱼), Devětkrát zatočená střeva (就
转大肠), Sto? květové garnáty (百花大虾)
4
Tento styl, známý také jako sečuánská kuchyně, se vyznačuje rozmanitostí chutí i ingrediencí. I když je rozšířený především v jihozápadní části Číny a v provincii Hubei,
restaurace sečuánské kuchyně jsou hojně
zastoupené v celé zemi.
Reprezentativní oblasti: základní dělení
na tři oblasti, město Chengdu, Chongqing
a Zixian.
Charakteristika: chuť je velice ostrá a výrazná, používají se různé druhy pepře a papriček, typický je sečuánský pepř, který má
charakteristickou ostře svíravou chuť. Pro
tuto kuchyni je typická obliba v napodobování chutí. Velice známé je např. vepřové maso
s rybí příchutí, charakteristická chuť je však
způsobená kořením, v samotném jídle není
po rybě ani stopy.
Typická jídla: Vepřové maso s rybí příchutí (鱼 香 肉 丝 ), Kuřecí kung-pao
(宫保鸡丁)
http://czech.cri.cn
Kuchyně Su v provincii
Jiangsu (苏菜)
Společně s kuchyní provincie Zhejiang reprezentuje tento styl jižanskou kuchyni. Již
před dvěma tisící lety vynikala kuchyně Su
v přípravě rybích jídel a již před více než tisíci lety byla kachní jídla z Nanjingu chloubou této oblasti. Později mnozí císaři sídlící
v Pekingu zvali z Nanjingu na císařský dvůr
slavné kuchaře, kteří se specializovali právě
na kachní jídla.
Reprezentativní oblasti: města Yangzhou,
Suzhou a Nanjing.
Charakteristika: převládá dušení, vaření
v páře a restování, věnuje velkou pozornost
polévkám, co nejvíce se zachovává původní
chuť potravin.
Známé jídlo: Lví hlavy na červeno
(红烧狮子头)
K tomuto jídlu se pojí následující příběh.
Jednou si císař Sui Yangdi (vládl v letech
605–617 n. l.) vyjel na výlet do Yangzhou
a byl krásami tohoto města tak uchvácen, že
když se vrátil na císařský dvůr, přikázal kuchaři, aby připravil jídla na téma yangzhouské přírody. Takto vznikla slavná jídla pojmenovaná podle čtyř známých yangzhouských
přírodních úkazů jako Mandarínská ryba
http://czech.cri.cn
Kuchyně Zhe provincie
Zhejiang (浙菜)
Říká se, že na nebesích je ráj a na zemi je
Suzhou a Hangzhou. Krajina jihočínské
provincie Zhejiang je z větší části hornatá,
zároveň však na východě hraničí s Východočínským mořem. V průběhu celého roku
zde převládá teplé podnebí, proto se zde velice dobře daří rýži, čajovníkům a různým
druhům zeleniny i ovoce. Místní kuchyně je
velice pestrá, je bohatá především na mořské plody a také na různé houby, jako např.
Jidášovo ucho.
Reprezentativní oblasti: město Hangzhou,
Ningbo, Shaoxing a jiné, nejznámější z nich
je však kuchyně města Hangzhou.
5
Tradice
Tradice
Charakteristika: chuť jemná, není moc
slaná. Klade se ale důraz na barevnost, vůni
a chuť.
Známé jídlo: Krevety na čaji Dračí studna (
龙井虾仁), Kyselá ryba ze Západního jezera
(西湖醋鱼）
Kuchyně Yue z provincie
Guangdong (粤菜)
Říká se, že se v této oblasti jí snad všechno,
co létá na nebi, co se plazí po zemi a plave
ve vodě. Kuchyně stylu Yue je nesmírně pestrá, v roce 1965 bylo na výstavě kantonského kulinářského umění představeno přes
5400 různých jídel. Mnohé suroviny, které
se v této kuchyni využívají, jsou i pro zbytek
Číny velice nezvyklé. Kuchyně této oblasti ovlivnila především kuchyni Hongkongu
a Macaa. Tento styl převládá také ve většině
čínských restaurací v zahraničí. Příprava jídel je časově náročná a docela složitá, proto
jsou restaurace tohoto stylu luxusní a jídla
vůbec nejsou levná.
Reprezentativní oblasti: města Kanton,
Chaozhou a Dongjiang.
Charakteristika: převládá smažení a dušení.
Jídlo je lehké, ale není nevýrazné, je křehké
ale není syrové.
Známá jídla: Boj tygra a draka (龙虎斗),
Dědečkovo kuře (太爷鸡) a mnohá další
Kuchyně Xiang z provincie
Hunan (湘菜)
Provincie Hunan leží v jižní části střední Číny, podnebí této oblasti je tedy mírné
s častými srážkami a velice se zde daří zemědělství a rybaření. Říká se, že je to „domov
rýže a ryb“. Roste zde také velké množství
hub a zpracovávají se zde bambusové výhonky.
Reprezentativní oblasti: města Changsha,
Hengyang, Xiangtan a oblast okolo jezera
Dongting.
Charakteristika: silné, ostré a kyselé chutě.
Známá jídla: Lotosová semínka s ledovým cukrem (冰糖湘莲), Zlatá rybka hrající si s lotosem (金鱼戏莲), Kuře dong’an
(东安鸡).
Kuchyně Min provincie Fujian
(闽菜)
Recepty fujianské kuchyně jsou nejjednodušší ze všech osmi stylů. Klade se velký důraz na čerstvost surovin. Mořské plody z této
provincie jsou vysoce ceněny. Důvodem jsou
6
http://czech.cri.cn
zdejší geografické podmínky a kvalita mořské vody. U břehů provincie Fujian je mnoho souostroví, proto plují místní rybáři nejméně tři hodiny, aby se dostali na otevřené
moře. Tyto ostrovy také zpomalují rychlost
mořských proudů a vln, je zde tedy bohatý
plankton, který podporuje růst mušlí, krabů,
krevet a dalších mořských produktů. Zkušení rybáři poznají oblast s dobrými mořskými
plody podle barvy nebo chuti mořské vody.
Reprezentativní oblasti: město Quanzhou,
Xiamen a další, nejreprezentativnější je kuchyně z města Fuzhou.
Charakteristika: hlavními surovinami
jsou plody moře, které se často jenom povaří ve vodě. Převládají především sladké,
kyselé a slané chutě, pokrmy bývají pestrobarevné.
Kuchyně Hui provincie Anhui
(徽菜)
Tato jihočínská provincie se vyznačuje úrodností a pestrostí surovin. Pouze ve slavných
horách Huangshan roste více než 1470 druhů rostlin, přičemž mnohé z nich se používají
i v kuchyni. Je pro ni charakteristické využití
hub jako ochucovadla.
Reprezentativní oblasti: tato kuchyně se
vytvořila z různých místních kuchyní podél
řeky Yangzi a řeky Huaihe. Reprezentuje jí
ale především způsob vaření z oblasti Huizhou.
Charakteristika: typickým způsobem přípravy je dušení a vaření jídla v páře po krátkém osmažení, klade se důraz také na přípravu nad ohněm. Mnohá jídla se nejdříve nad
ohněm opraží a poté se dusí. Tato kuchyně
je poměrně jednoduchá, jídla zachovávají
přirozenou chuť.
http://czech.cri.cn
Mini slovník
Když se pozorně zadíváte na následující znaky, najdete na levé straně nebo ve spodní části
komponent 火 nebo 灬 . Oba označují oheň.
I čínské znaky mají svá pravidla, není to zas
až taký nesrozumitelný „rozsypaný čaj“, jak
se možná na první pohled zdá. Velká část znaků obsahuje tzv. radikál, což je významový
komponent zařazující znak do určité významové kategorie. Druhá část mnohých znaků
obsahuje komponent naznačující výslovnost,
je to tzv. fonetikum. V našem případě zde
významové komponenty „oheň“ naznačují,
že jde o tepelnou úpravu jídla. Zbylou část
uvedených znaků tvoří v těchto případech
již zmíněná fonetika.
Několik užitečných slov do restaurace
jídelní hůlky
kchuaj-c‘
vidlička a nůž
tao-čcha
lžíce
šao-c‘
miska
fan-wan
sklenička
pej-c‘
筷子
刀叉
勺子
饭碗
杯子
číšník/číšnice
účet
jídelní lístek
fu-wu-jüan
maj-tan
cchaj-tan
服务员
买单
菜单
Obvyklé způsoby přípravy
vaření
dušení
restování
fritování
smažení
pečení
vaření v páře
ču
men anebo tun
čchao
ča
ťien
kchao
čeng
煮
焖 / 炖
炒
炸
煎
烤
蒸
Základní suroviny
maso
– kuřecí
– kachní
– hovězí
– vepřové
– jehněčí
ryba
zelenina
ovoce
žou
ťi-žou
ja-žou
niou-žou
ču-žou
jang-žou
jü
su-cchaj
šuej-kuo
肉
鸡肉
鸭肉
牛肉
猪肉
羊肉
鱼
素材
水果
Obvyklé přílohy
rýže
smažená rýže
rýžová kaše
nudle
placka
knedlík (bez náplně)
mi-fan
čchao-fan
čou
mien-tchiao
ping
man-tchou
米饭
炒饭
粥
面条
饼
馒头
7
Tradice
Tradice
Stravovací
zvyky
Jedno čínské lidové rčení praví: výživná strava je nade
všechny léky. Číňané nesmírně dbají na zdravé složení stravy,
ale zdravé jídlo musí mít také výtečnou chuť a mělo by také
lahodit oku. Vytříbenost čínské kuchyně dokazuje, že Číňané
jsou skutečnými gurmány a že jídlo je nesmírně důležitou
součástí jejich života.
Hostiny
Stravovací zvyky a způsoby stolování vyvíjející se po dlouhá tisíciletí pronikly do mnoha oblastí života Číňanů a vytvořily pestrou
kulturu stravování. Každá životní událost
je v Číně provázena typickými hostinami,
například hostina na seznámení mladého
páru, zásnubní a svatební hostina, hostina
prvního návratu nevěsty do rodiny rodičů
po svatbě atd. Z nich nejslavnostnější a nejokázalejší je asi jako všude ve světě svatební hostina. V západočínské provincii Shanxi
má každý chod jídla na svatební hostině svůj
8
na znamení toho, aby u nich zůstal na delší dobu. Na venkově v jižní Číně zase hlava
rodiny uctí hosta šálkem teplého čaje a pak
ještě pro něj v kuchyni osobně připraví sladké pečivo nebo uvaří ve sladké vodě vejce.
Ve městě Quanzhou ve východočínské provincii Fujian se návštěvě nabídnou pomeranče nebo mandarinky, protože výslovnost
těchto dvou druhů ovoce je velice podobná výrazu pro štěstí. V některých oblastech
zase nesmí na hostině chybět ryba. V městě Hangzhou v provincii Zhejiang, jakož
i v provincii Jiangsu ve východní Číně je
zvykem v závěru narozeninové oslavy jíst
tzv. nudle dlouhého života. V různých koutech Číny převládají také různé zvyky stolování. Na nejskromnější hostině v Pekingu
přináší na stůl nejméně osm talířů a osm
misek na teplá jídla. V provincii Heilongjiang v severovýchodní Číně se každé jídlo
musí podávat dvakrát, protože se zde sudé
číslo považuje za šťastné číslo.
Stolování
Co se týče stolování, některé věci vás možná
v Číně překvapí a jiné možná i zaskočí. Určitě je vždy dobré vědět maximum o ostatních kulturách a jejich zvycích, abychom pak
neztropili nějakou nepřístojnost, když nás
například někdo pozve na návštěvu či do restaurace. Začněme tedy stolováním.
V restauraci
Když se v Číně vypravíme do běžné restaurace, je naprosto normální, že si Číňané před
jídlem očistí misku a jídelní hůlky papírovými ubrousky, které leží na stole, nikomu to
tady nevadí. Před jídlem se obyčejně popíjí
čaj. Když přišla návštěva do domu, podával
se jí nejprve čaj v oddělené místnosti a teprve
potom se šlo ke stolu. Pokud jste byli na hostinu pozváni, po jídle a pití sahejte teprve
tehdy, když vám k tomu dá hostitel znamení.
Na stůl se většinou nejprve přinesou studené
předkrmy a zelenina a poté následují masové pokrmy. Jídlo je dáno do mís a na velké
talíře, které stojí uprostřed stolu a každý si
bere podle chuti. Samozřejmě se jí pomocí
jídelních hůlek a pouze ve velkých čínských
městech a jen v luxusních podnicích vám
možná nabídnou příbor, ale spíš jen vidličku. Číňané se nestydí používat při jídle ruce,
ale do mís s jídlem na stole se nikdy nesahá
rukou ani vlastními hůlkami, buď si necháte
nandat anebo se obsloužíte lžičkou či hůlkami, které by u tohoto jídla měly být.
Další zvyklosti
Vzhledem k tomu, že celé menu může mít
i 10 a více chodů, je lépe ochutnat z každého trošku, abyste nebyli v polovině hostiny úplně přejedení. To, že někomu něco
upadne na stůl, není nic zvláštního. Zbyt-
smysl. První chod jídla nazvaný „červené
maso“ symbolizuje svatební radost, druhý
chod nese jméno „štěstí celé rodiny“, za ním
následuje „rýže osmi pokladů“, což je kaše
z lepkavé rýže s datlemi, lotosovými semínky a dalšími čtyřmi surovinami. Toto jídlo je
symbolem věčné lásky a dlouhověkosti.
Zvyky podle oblastí
Jelikož je Čína obrovskou zemí, v různých oblastech se tudíž zachovávají různé
stravovací zvyky. V Pekingu, když přijede
host z daleka, hostitel ho pohostí nudlemi
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
9
Tradice
Tradice
Jídelní hůlky
Přibližně čtyřicet procent obyvatelstva naší planety jí přímo
rukama, třicet procent používá příbory a dalších třicet procent
jí jídelními hůlkami. Jídelní hůlky jsou vlastním vynálezem
Číňanů, který se později rozšířil i do jiných částí Asie.
Historie jídelních hůlek
ky kostí a dalších nepoživatelných kousků
jídla se dávají na stůl nebo se plivou rovnou
na podlahu, tedy pokud jste v nějaké obyčejné restauraci, v hostitelově domě, odkládejte zbytky stejně jako on. Restaurace
často používají igelitové ubrusy, do kterých
se pak všechny zbytky zabalí a je uklizeno.
Hostina je doprovázena mlaskáním, a pokud se něco slaví, jistě bude i nějaký přípitek. Když někdo pronese přípitek k vám, je
dobré pronést vzápětí také přípitek. Vždy
ale pijte pouze při přípitku, který sami nabídnete či opětujete. Hostitel vždy dává
nejlepší kousky z hostiny nejváženějším
hostům přímo do jejich misek.
Hlavní chod
Rýže se jako hlavní jídlo nosí až ke konci
a protože byla dříve vysoce ceněna, neměla
by se do jídelních misek dávat přes okraj, tak
se totiž servírovala pouze při obětních obřadech. Pěstování rýže stojí velké úsilí a mnoho
námahy, nemělo by se s ní tedy plýtvat, proto
se říká, že ten kdo rýži nesní či dokonce vyhodí, dostane neštovice nebo do něj uhodí
blesk. Určitě bychom k rýži měli vždy přistupovat s úctou k práci, která musela být
na její vypěstování vynaložena. Při větších
hostinách o mnoha chodech se rýže většinou nepodává.
10
Poslední chod
Polévka přichází v Číně na stůl jako poslední. Obvykle se na její konzumaci nepoužívají lžíce, pokud ano jsou to malé keramické
lžičky. Polévka se z misky jednoduše vypije,
samozřejmě to bývá doprovázeno srkáním
a mlaskáním. Když dojíte, nenechávejte své
jídelní hůlky ležet na talíři či v misce, prý to
přináší smůlu.
Hůlky
V dnešní době se setkáte většinou s hůlkami
z bambusu, ale používají se též jiné druhy
dřeva, slonovina, kov, plast, stříbro či jadeit.
Když se stavěl dům, zavěšovaly se hůlky spolu s cedníkem na hlavní trám, měly tu být
zárukou hojnosti jídla v domě, otvory na cedníku totiž symbolizovaly ústa rodiny a hůlky
je měly všechny nakrmit. Po jídle by na vašem talíři mělo zůstat alespoň jedno sousto,
protože jinak by si hostitel mohl myslet, že
jste neměli dost.
Placení v restauracích
a jídelnách
V Číně není zvykem dávat personálu restaurace nějaké spropitné. V lepších restauracích
se může stát, že je obsluha zaúčtována přímo
v sumě, kterou za jídlo zaplatíte, avšak nikdy
se nedávají číšníkovi peníze navíc.
http://czech.cri.cn
Dávno ve starověku, v období dynastie
Shang, před více než 3000 lety, začali Číňané používat jídelní hůlky. Jak se tato tradice vyvinula? Říká se, že když lidé ve starověku jedli pečená horká jídla, často si při
pojídání soust pomáhali dvěma větvičkami
ze stromů nebo z bambusu. Tímto jednoduchým způsobem se nejen najedli, ale vyhnuli
se i popáleninám z horkého jídla. Později se
z větviček vyřezávaly jídelní hůlky.
jí dohromady červeným provázkem, takto
symbolizují začátek společného života novomanželů. Výslovnost jídelních hůlek v čínštině se podobá slovu rychle, proto tento dar
vyjadřuje také přání, aby mladý pár co nejrychleji přivedl na svět potomky. Na venkově
v severní Číně je takový zvyk, že o svatební
noci příbuzní nevěsty a ženicha házejí jídelní hůlky oknem do svatební komnaty. Tímto
způsobem přejí mladému páru štěstí a brzké
narození dětí.
Tvar a materiály
Tvar jídelních hůlek je sice jednoduchý, Číňané však kladou velký důraz na materiál,
ze kterého jsou vyrobeny, na jejich vzhled
a řezbářské ozdoby. Před více než 2000 lety
se v Číně objevily jídelní hůlky zhotovené ze
slonoviny a mědi. V 6. a 7. století se na dvorech císařů, mandarínů, hodnostářů a šlechticů také používaly jídelní hůlky ze zlata,
stříbra, nefritu, korálu a dalších vzácných
materiálů. Některé speciální jídelní hůlky
měly v horní části nasazenou tzv. stříbrnou
hlavu, která prý při dotyku s otráveným jídlem zčernala nebo zezelenala.
Jídelní hůlky v lidových
zvyklostech
Jídelní hůlky často hrály v lidových zvyklostech Číňanů významnou roli. V některých koutech Číny jsou nezbytnou součástí
věna nevěsty misky a hůlky, které se svazu-
http://czech.cri.cn
11
Tradice
Tradice
způsobem přípravy se proslavila pekingská
restaurace Bianyifang. Na rozdíl od pecí
na dušení, závěsné pece nemají dvířka a jako
palivo se používá dřevo z ovocných stromů,
většinou z datlovníků nebo hrušky. Kachny
grilované v těchto otevřených pecích se neustále otáčejí, takže jsou rovnoměrně propečené a vyznačují se křupavou kůrkou.
Servírování
Pekingská kachna
Co může reprezentovat pekingskou kuchyni lépe než
pekingská kachna? Historie této speciality sahá zpět až
do dynastie Ming. Říká se, že samotný zakladatel této
dynastie, Zhu Yuanzhang, měl kachní maso tak rád, že ho
musel mít na stole každý den.
Císařští kuchaři si chtěli získat přízeň
vladaře, proto vymýšleli co nejluxusnější způsoby přípravy. Takto se vyvinuly dva
nejznámější způsoby přípravy pekingské
kachny, tj. kachna grilovaná v závěsné peci
a dušená kachna.
Křehké a šťavnaté
Tajemství této lahůdky však začíná už u chovu kachen. Kachny jsou krmeny speciálním
způsobem tak, aby měly dostatečně tlustou
vrstvu podkožního tuku, tenkou kůžičku
a chutné maso. Pořádně očištěná a vymytá
kachna se naplní vodou a kloaka se zašije tak,
aby voda zůstala v trávicím traktu. Kachna
12
V tradičních restauracích se pekingská kachna přináší na stůl ještě nenaporcovaná, kuchař ji krájí na tenké plátky přímo před hosty.
Ideálně by doba krájení měla trvat 2 minuty
a 30 sekund, a celkem by mělo být kolem
120 plátků. Naporcované plátky si pak každý
host namáčí podle libosti do tmavé omáčky
a různého koření a balí je spolu s okurkou
a jarní cibulkou nakrájenou na tenké nudličky do tenkých placiček. Na závěr hostiny
pak přichází lahodná kachní polévka.
Nejslavnější restaurace
na pekingskou kachnu
v Pekingu
Restaurace Quanjude,
ul. Chongwenmen č. 32
Tradiční restaurace Quanjude byla založena
v roce 1864. Během svého více než stoletého
trvání vyvinula svůj speciální kulinářský systém, v rámci kterého nabízí asi čtyři sta chodů. Quanjude se stala známou svým vylep-
šeným receptem tradiční pekingské kachny
grilované v závěsné peci.
Turisté, kteří zde chtějí tuto lahůdku
ochutnat, se musí ale připravit na to, že budou nějakou chvíli čekat na volný stůl. Hosté v restauraci Quanjude pravidelně dostávají zvláštní certifikát s pořadovým číslem,
ve kterém se píše „Dáte si pekingskou kachnu s číslem XXX“. Certifikát je také pěknou
pohlednicí a můžete ji tedy samozřejmě poslat domů.
Specialitou této restaurace jsou: pekingská kachna, polévka z kachních kostí, kachní játra ve slané vodě, pečené kachní srdce
a solené kachní jazyky.
Bianyifang, ulice Chongwenmen č. A2
Restaurace Bianyifang byla založena ve čtrnáctém roce císařského období Yongle za dynastie Ming (tj. v roce 1416), v současné době
má již historii dlouhou šest set let. Tato restaurace se proslavila přípravou pekingské
kachny dušením.
Kromě tradičního receptu pekingské
kachny nabízí tato restaurace další vylepšené recepty: pekingskou kachnu s čajovou
vůní, s lotosovou vůní a s vůní cicimku datlového.
Další speciality: slaná kachní játra, kachní srdce na kořalce, kachní křídlo s hořčicí,
křišťálové kachní jazyky, polévka Fotiaoqiang a mnohé jiné.
se peče v celku, přičemž voda uvnitř kachny maso ochlazuje, proto je nakonec velice
křehké a šťavnaté.
Nejvhodnějším obdobím pro vychutnání
si této lahůdky je jaro, podzim a zima. Na jaře
a v zimě má totiž pekingská kachna nejkřehčí
maso. Na podzim je zase nejvhodnější podnebí pro přípravu.
Způsob přípravy
Dušená kachna se peče ve speciálních pecích, ve kterých se jako palivo používají stonky čiroku. Poté, co se pece rozpálí na požadovanou teplotu, se oheň uhasí, a kachna
se v uzavřeném prostoru pece dusí. Tímto
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
13
Tradice
Tradice
ství. Na památku této události každý rok v 8.
den tohoto měsíce vaří buddhisté kaši z rýže,
oříšků a dalších obilovin a obětují jí Buddhovi. Tato kaše se nazývá laba.
Kaše laba
Zimní svátky
v Číně
V Číně se Vánoce příliš neslaví, protože křesťanství zde není
tak silně zakořeněné. Čínské svátky vycházejí spíše z lidové
tradice a většina z nich se řídí podle lunárního kalendáře,
takže nemají pevně stanovené datum. Svátky ve dvanáctém
lunárním měsíci jsou předehrou k nejdůležitějším svátkům
jara, které bývají na přelomu ledna a února.
Osmý den dvanáctého měsíce
V Číně se dvanáctý měsíc lunárního kalendáře nazývá mrazivý měsíc. Na 8. den tohoto
měsíce připadá „svátek osmičky mrazivého
měsíce“, což je tradiční svátek národnosti
Han, a je také předehrou největších tradičních Jarních svátků.
Podle historických dokumentů vznikl
tento svátek nejdříve na základě mrazivého
obřadu v čínském starověku. Pokaždé, když
byla dobrá sklizeň, pokládali to předkové
za projev přízně bohů Nebes a Země. Proto
se konaly slavnostní obřady na oslavu dobré úrody. Po ukončení obřadu se vystrojila
hostina, na které se vařila také kaše z nového
14
prosa na počest zemědělců. Postupem času
se tento obřad změnil ve svátek obětování
a uctění památky předků.
Vliv buddhismu
Po rozšíření buddhismu do Číny byl tento
svátek na uctění památky předků obohacen o novou pověst o Šakjamunim. Říká se,
že než se Šakjamuni stal Buddhou, dlouho
o to neúspěšně usiloval. Když se jednoho
dne chtěl vzdát svého cíle kvůli chatrnému
zdraví, potkal pastýřku, která mu dala misku
s mléčnou kaší. Díky pojídání kaše se Šakjamunimu postupně zlepšilo zdraví a 5. prosince lunárního kalendáře dosáhl buddhov-
http://czech.cri.cn
Kaše laba má v Číně historii trvající více než
tisíc let. Vařila se na císařském dvoře, rezidencích mandarínů i v chrámech. Také každá prostá rodina ji vařila a obětovala za zesnulé předky. Vaří se různé druhy. K přípravě
tradiční kaše je potřeba osmi hlavních a osmi
vedlejších surovin. Číslo osm je právě totožné s 8. dnem 12. lunárního kalendáře a symbolizuje štěstí. Hlavní suroviny tvoří různé
boby a obiloviny. Jako vedlejší suroviny se
používá sušené ovoce, datle, kaštany, oříšky atd.
Obětování bohu domácího
krbu
Dne 23. prosince lunárního kalendáře se
v Číně obětuje bohu domácího krbu. Nefritový císař na Nebi jej prý vyšle do každé
rodiny na Zemi. Bůh domácího krbu pak podává Nefritovému císaři zprávy o dění v rodině, proto mu lidé prokazují úctu a snaží
se získat si jeho přízeň. Mažou bůžkovi ústa
medem, aby při svém hlášení u Nefritového
císaře mluvil jenom o dobrých a sladkých
věcech. Kromě toho lidé často v tento svátek podávali sladký a lepkavý karamel či jiná
sladká jídla.
Shenga, aby Ding Xiang vyhnal z domu.
Od té doby Zhang Sheng a Hai Tang
hýřili každý den a za necelé dva roky promarnili veškeré peníze a bohatství rodiny.
Hai Tang Zhang Shenga opustila a vdala se
za jiného muže. Osamělý Zhang Sheng neměl ani kam hlavu složit. Zůstal na ulici jako
žebrák. Jednoho dne, když padal hustý sníh,
padl vysílením do bezvědomí před domem
jedné bohaté rodiny. Služka této rodiny viděla, že na zemi leží žebrák, a spěšně to oznámila paní domu. Vzala vrávorajícího žebráka
do kuchyně a přivedla k němu paní. Zhang
Sheng se velmi podivil, že tou paní byla právě
Ding Xiang, kterou před dvěma lety zavrhl.
V tu chvíli se velice styděl. Chtěl se skrýt, ale
nevěděl kam. Nenašel jiný způsob než vlézt
do domácího krbu. Když Ding Xiang přišla
opět do kuchyně, Zhang Sheng tam nebyl.
Po nějaké době ho našli uhořelého v ucpaném komíně domácího krbu. Zanedlouho
poté Ding Xiang zemřela žalem. Když Nefritový císař tento příběh slyšel, byl přesvědčen
o tom, že se Zhang Sheng odvážně přiznal
ke svému omylu, a jmenoval jej bohem domácího krbu.
Pověst o bohu domácího krbu
Podle pověsti žil v dávné minulosti boháč
jménem Zhang Sheng. Jeho žena Ding Xiang měla nejen ušlechtilou tvář, ale i mírnou
povahu. Zpočátku vedli harmonický manželský život. Jednoho dne však Zhang Sheng
náhodou potkal krásnou ženu jménem Hai
Tang a ta se mu na první pohled zalíbila. Hai
Tang věděla, že Zhang Sheng je velmi bohatý, proto mu začala lichotit. Zanedlouho
si Zhang Sheng vzal Hai Tang za ženu. Hai
Tang věděla, že Ding Xiang jako první žena
rodiny je krásnější než ona, a to v ní vzbudilo
závist a smrtelnou nenávist. Donutila Zhang
http://czech.cri.cn
15
Pamětihodnosti
Pamětihodnosti
již existujících úseků opevnění postavených
v období Válčících států v 5.–3. století př. n.
l. Probíhala daleko severněji než dnešní zeď
a dochovaly se z ní jen fragmenty. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře
obranné zdi na severním pomezí. Dnešní
podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy
byla přebudována do velkorysých rozměrů
za použití trvanlivějších materiálů. Účelem
zdi nebylo odrazit masivní útok nepřátelského vojska, které by hradby určitě dokázalo
přelézt, ale měla znesnadnit polokočovným
kmenům podnikání loupeživých nájezdů
do nitra impéria.
Dlouhá
Vnitřek strážní věže poblíž
Pekingu
čínská zeď
Dlouhá čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se
napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována
za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století.
Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy.
„Nekonečně dlouhá zeď“
Zeď se táhne v délce přibližně 6000 km.
Na východě začíná u průsmyku Shanhaiguan při mořském zálivu Bohai v provincii
Hebei, na hranicích vlastní Číny a Mandžuska. Končí daleko na západě u průsmyku Jiayuguan v provincii Gansu na okraji pouště
Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy
kdysi vedla západním směrem Hedvábná
stezka. Zeď se na některých místech větví
a probíhá v několika liniích, na některých
místech je naopak přerušena. Kdysi údajně
měřila celkem přes 8850 km. Číňané někdy
16
Opevnění se v Číně dlouhá staletí budovala
dusáním zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené pevné
jádro bylo pak obezděno. Stavba Dlouhá zdi
zpravidla probíhala v obtížně dostupném terénu na hřebenech hor, proto se používaly
hlavně materiály z místních zdrojů. Poblíž
Pekingu byly hlavním materiálem vápencové kameny, v jiných oblastech to byla žula
nebo pálené cihly. Parametry stavby se různí – opevnění z mingské doby je u základů
široké kolem 7 až 8 metrů, u vrcholu je široké kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až
10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací
chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, kte-
ré sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti
i jako útočiště obránců. Celkový počet věží
se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství. K předávání zpráv
o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky
kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet
100 nepřátel, dva signály 500, tři signály
přes 1000 nepřátel.
Známé průsmyky a pevnosti
Dlouhé zdi
Shanhaiguan 山海关
První pevností Dlouhé zdi je Shanhaiguan
na hranicích mezi provinciemi Hebei a Liaoning. Zeď se v tomto místě táhne severním
směrem k Vlaštovčím horám, jižním směrem
vede k moři v Bohaiském zálivu. Celá scenerie, sevřená mezi horami a mořem, působí
malebným dojmem. Po výstupu na vrchol
se nám naskytne panoramatický pohled
na hory a moře, proto také toto místo dostalo název Shanhaiguan, „Průsmyk u moře
a hor“. Zakladatelem pevnosti v Shanhaiguan byl známý mingský generál Xu Da.
Podle svých vojenských vizí zde nechal vybudovat v průsmyku mezi horami a mořem
pevnost, která měla kontrolovat moře i hory.
Celá pevnost má čtyři brány. Nejslavnější je
východní brána, kterou proslavil velký nápis „První vchod do Podnebesí.“ Nápis byl
tuto stavbu nazývají jako „Zeď dlouhá deset
tisíc mil“. Výraz „deset tisíc“ bývá tradičně
synonymem nezměrného množství, proto se
také nabízí výstižnější překlad „Nekonečně
dlouhá zeď“.
Počátky Čínské zdi
První Dlouhá zeď byla postavena za vlády
Prvního císaře, Qin Shi Huangdi, zakladatele epizodické dynastie Qin. Na stavbu
byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Vlastně se nejednalo o budování úplně nové zdi, ale spíše o propojení
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
17
Pamětihodnosti
Pamětihodnosti
vytvořen mingským učencem a kaligrafem
Xiao Xianem. Legenda praví, že když Xiao
Xian napsal tento nápis poprvé, nebyl spokojen se znakem jedna, který se skládá z pouhého vodorovného tahu. Ačkoli se ho opakovaně pokoušel napsat, pořád nebyl s výsledkem
spokojen. Nakonec psaní vzdal a šel popít
doušek dobrého vína do blízké hospody, aby
si odpočinul a zahloubal se nad znakem. Jak
v taverně usedl, mávl na hospodského a jak
byl zvyklý, tak vytočil rameno a nedbale zvedl ruku ze stolu. Na stole pak zůstala šmouha vody. Jakmile Xiao Xian šmouhu spatřil,
vyskočil a zaradoval se. Tato šmouha představovala dokonalý tvar pro znak jedna. Xiao
Xian jej důkladně prozkoumal a pak jej znovu přepsal na desku. Tak vznikl onen tolik
vychvalovaný nápis.
Jiayu guan 嘉峪关
Na západním konci Dlouhé zdi v provincii
Gansu se nachází pevnost Jiayuguan, která
byla postavená v pátém roce vlády prvního
mingského císaře, v roku 1372. Pevnost je
pojmenována podle místního názvu hory,
na které leží. Protože pevnost nikdy nepoznala válku, tak se jí také říká „Mírová pevnost“.
Dívčí pevnost – Niangziguan 娘子关
V okrese Pingding v provincii Shanxi se
na strategickém místě nachází pevnost Niangziguan. Leží na samém vrcholku hor, takže je snadné ji ubránit, ale je těžké ji dobýt.
Na počátku dynastie Tang vedla třetí dcera
císaře Li Yuana, princezna Ping Yang, desetitisícové vojsko, aby toto místo ochránila.
Princezna Ping Yang byla skvělým válečníkem. Armádě, které velela, se mezi lidmi
začalo říkat ženská armáda. Tak se i toto
místo začalo nazývat „Dívčí pevnost“. Dodnes je nad vstupní východní branou velký
horizontální nápis o pěti znacích „Pevnost
přímo podřízená děvčeti“.
Nefritová brána – Yumenguan 玉门关
V provincii Gansu v okrese Dunhuang poblíž města Xiafangpan leží pevnost Nefritová
brána. Název dostala podle původního místa, kde se dříve v pohraničí těžil nefrit.
Pevnost zavedeného pořádku – Juyongguan 居庸关
Tato pevnost leží v provincii Hebei v okrese Yi. Když se v těchto místech zeď stavěla, nechal zde císař umístit nápis „Odsud
vychází následník zavedeného pořádku“.
Když byla stavba dokončena, tak ji lidé
z pohodlnosti nazývali „Pevnost zavedeného pořádku“.
Husí brána 雁门关
V provincii Shanxi v okrese Dai se táhne kaňon, ve kterém byla zbudována pevnost Husí
brána. Působí vskutku impozantně, z obou
stran je uzavřena horami, že by tu neprolétly
ani divoké husy. Ty mohou pouze usednout
do kaňonu a protáhnout se průsmykem. Proto lidé toto místo nazývají „Průsmyk Husí
brána“.
18
http://czech.cri.cn
Turisticky
nejnavštěvovanější části
Dlouhé zdi
V roce 1987 byla Dlouhá čínská zeď zapsána
do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Dne 7. 7. 2007 byla zeď zařazena mezi nových sedm divů světa, jako nejdelší stavba
na světě. Navzdory tomu je ochrana zdi dosud nedostatečná; v odlehlejších místech
je zchátralá a je rozebírána místními obyvateli na stavební materiál. Zrestaurovány
a turisticky zpřístupněny jsou jen některé
menší úseky.
Chcete-li navštívit Dlouhou čínskou zeď,
máte několik možností. Většina turistů navštěvuje více či méně zrekonstruované pozůstatky zdi nedaleko od Pekingu. I když
některé cestovní agentury nabízejí výlety
i na neopravené části, nejčastěji dostanete
na výběr komerční úseky Badaling, Mutianyu nebo Simatai.
Badaling
Nejnavštěvovanější částí je samozřejmě
ta nejbližší – Badaling, která leží 70 km
severozápadně od Pekingu. Badaling se
vine po hřebenech hor v nadmořské výšce
1000 m a scenerie, které nabízí, jsou opravdu nádherné. Problémem však někdy může
být velké množství turistů. Pokud ale vytrváte a proniknete dál na samotnou zeď, turistů ubude a dočkáte se příjemné procházky.
U tohoto úseku zdi bylo také postavené Muzeum Dlouhé zdi, které vystavuje množství
fotografií, nářadí užívané při stavbě a zmenšené modely jednotlivých částí zdi.
Mutianyu
Nejkrásnějším úsekem je podle Číňanů
Mutianyu, který byl postavený v roce 1368
a renovovaný v roce 1983. Tato část zdi leží
90 km severovýchodně od Pekingu. Vzhledem k obtížné dostupnosti je tu turistů
o něco méně a také tento úsek nabízí nádherné výhledy.
Jinshanling a Simatai
Mezi zahraničními turisty je nejoblíbenější
http://czech.cri.cn
Dlouhá zeď Jinshanling a Simatai, která leží
ještě o něco dál – 110 km severovýchodně
od hlavního města. Na zdi jste tu skoro sami
a navíc tato část umožňuje asi 10 km dlouhou
túru po pouze částečně zrekonstruované zdi.
Cesta zabere nejméně 4 hodiny a opravdu
to není lehká procházka. Většina zdi je totiž
původní a na některých místech již značně
zvětralá, takže jsou přechody v některých
místech poměrně nebezpečné.
19
Příroda
Přiroda
Pohoří Wuyi
Pohoří Wuyi, ležící v severní části provincie Fujian nedaleko
hranic s provincií Jiangxi, tvoří snad nejrozsáhlejší subtropické
lesy v Číně. Vegetace se zde mění v závislosti na nadmořské
výšce, najdete zde různé formy vegetace, od jehličnatých lesů
a bambusových hájů až po čajové plantáže. Většina výběžků
hor vznikla po výrazné sopečné aktivitě, kdy se vytvořily
typické strmé stráně s plochými vrcholky.
Řeka Jiuqu
Tato přírodní rezervace se rozkládá na ploše asi 60 km2 a můžeme ji rozdělit na dvě
hlavní části, na klikatící se „Devětkrát zatočenou řeku“ (Jiuquxi) a na třicet šest vrcholků. Místní scenerie je velkolepá, nejlépe ji uvidíte z malého bambusového člunku,
plavícího se po proudu řeky z vesnice Xingcun nebo proti proudu z vesnice Wuyigong.
Jakoby špičaté hory stoupají nepravidelně
a samostatně od říčního břehu, některé jsou
přizdobené nádhernými vodopády, zatímco
jejich vrcholky a svahy jsou zjemněné bambusovými porosty.
Nejzajímavější vrcholky
I když tyto vrcholky vypadají nepřístupně,
na mnoho z nich lze vyšplhat docela lehce,
zvláště pak na Dawang feng, tedy „Vrcholek
Velkého krále“, kde ústí již zmiňovaná řeka,
a o kterém se říká, že kdo nevylezl na vrcholek Velkého krále, jako by ani v horách
Wuyi nebyl. Z tohoto místa se naskýtá nejlepší pohled na celou oblast. Druhým velmi zajímavým vrcholkem je Tianyou feng,
vrcholek „Putování do Nebes“, který se tyčí
poblíž pátého ohybu řeky. Slavný čínský cestovatel a geograf z dynastie Ming, Xu Xiake,
ocenil tento vrcholek jako „první místní vr-
20
http://czech.cri.cn
chol, jenž nabízí pohled na slávu devíti oblouků řeky“. Když vyjdete po 840 schodech,
dosáhnete pavilon Tianyouguan obklopený nádhernými stromy. Pokud k tomuto vrcholu vystoupáte ráno ještě před východem
slunce, naskytne se vám pohled na zamlžené
hory připomínající klasické čínské malby.
Nejdramatičtějším místem je bezpochyby
vodopád Shuilian na severovýchodě. Souvislá plocha vody padající z útesu, pozorovaná z malé čajovny postavené naproti skále schované za vodopádem, skýtá skutečně
nevšední podívanou.
Wuyiský čaj
Pohoří Wuyi pokryté malými, kulatými porosty čajovníků, je známé také kvůli velmi
dobrému čaji patřícímu do druhu wulong.
Celé místo je pokryto malými, kulatými porosty čajovníků. Čaje typu wulong mají poměrně výraznou chuť, která tuto sortu čajů
proslavila po celém světě. Tyto čaje byly
oblíbené už za dynastie Song. Říká se, že
za mongolské dynastie Yuan, která následovala po dynastii Song, se čaj z Wuyi podával samotnému císaři. Pod pojmem wuyiský
čaj se rozumí čaj vyrobený v kraji Chong´an.
Čajové lístky jsou jemně nazlátlé, s červenými okraji. Když tento čaj ochutnáte, pocítíte
příjemně sladkou chuť, pomůže vám zchladit
se za parných a dusných dnů a také zlepší
chuť k jídlu.
ho lze pozorovat vrcholek připomínající
orlí zobák. Nevšední místní atrakcí jsou
rakve, které vypadají jako loďky a jsou zapuštěny mezi puklinami v útesech vysoko
nad řekou. Nejvíce těchto rakví lze spatřit
u čtvrté zatáčky řeky, i když mnoho z nich je
roztroušeno po celé délce řeky. Jejich stáří
se odhaduje na 4000 let. Dřevěné rakve,
které jsou dlouhé přibližně 5 metrů, byly
vytesané z velmi pevných klád cedrového
dřeva. Jsou uloženy asi 50 metrů nad hladinou řeky. Cedrové klády byly nejspíše dovezeny z provincie Yunnan. Lidské ostatky
jsou zabalené do plátna vyrobeného z hedvábí, konopí a bavlny. Kvůli poloze rakví,
ve které je dnes můžeme vidět, je místní lidé
nazývají „visící“ nebo „vznášející se“ rakve
nebo dokonce „rakve nesmrtelných“. Jak
se ovšem dostaly na tak vysoká místa nebo
jakým způsobem tam byly vyzdviženy, zůstává do dnešní doby záhadou.
„Rakve nesmrtelných“
Jen, co se posílíte místním čajem, doporučujeme návštěvu blízkého mostu, z které-
http://czech.cri.cn
21
Cestopis
Cestopis
ta lůžkovým autobusem trvá téměř celý den
a noc. I když samotné město nabízí několik
velice lákavých památek a nádherných botanických zahrad, nejzajímavější jsou výlety
do okolních vesniček s krásnou přírodou a autentickou kulturou jednotlivých etnik.
Hongkong – „Perla Orientu“
(香港)
Oblíbené
turistické destinace na prosinec
Zima bývá na čínském severu stejně mrazivá jako v České
republice, proto touha po teplých slunečních paprscích vede
seveřany na jih do míst, která nenabízejí pouze příjemné klima,
ale také pestré možnosti odreagování se od všedního života.
Město Kunming, Yunnan
Ačkoli je to rušné velkoměsto s více než
6,5 miliony obyvateli, s moderním centrem a mrakodrapy, je to místo vcelku příjemné. Nachází se právě na obratníku Raka,
ale v nadmořské výšce téměř 2000 m, díky
čemuž má celoročně velmi příznivé klima
a vysloužilo si tím přezdívku „město věčného jara“. Přímo ve městě i v jeho blízkém
okolí jsou mnohá místa, která stojí za to vidět. Toto město s historií delší než 2400 let,
je domovem mnoha etnických menšin včetně Yi, Hui, Bai, Miao, Zhuang, Dugong
a De´ang, jejichž soužití vytváří jedinečně
pestrou kulturu. Pokud budete chtít vyjít
do přírody, doporučujeme jezero Dianchi,
rybník Heilong, Kamenný les Shilin, nebo
starobylé město Guandu, jezero Cuknu, či
horu Xishan.
22
Kraj Xishuangbanna, Yunnan
(云南西双版纳)
Kraj Xishuangbanna v jihozápadní části
provincie Yunnan je díky tajemným pralesům, vzácným rostlinám, divokým zvířatům
a tropickému ovoci jednou z nejoblíbenějších
turistických destinací. Kromě úžasných přírodních krás, je toto místo také domovem 13
národnostních menšin, včetně Dai, Hani, Bulang, Layu a Jinuo, což činí z této oblasti ideální místo pro objevování jedinečné kultury
a zajímavých zvyků těchto etnik. V prosinci
zde bývá sucho a teplo, je to proto ideální místo pokud chcete utéci před zimou do krásné
panenské přírody. Hlavním dopravním uzlem tohoto odlehlého kraje je metropole
Jinghong, kam se nejjednodušeji dostanete
letecky z Kunmingu. Pozemní cesta do tohoto
města je značně obtížná, i když krásná, ces-
http://czech.cri.cn
V zimním období je v Hongkongu opravdu
velice rušno, zvlášť v období kolem Vánoc,
kdy do tohoto města přijíždí hodně turistů
ze zahraničí a ze severu Číny. Je velice těžké nepodlehnout energii komerčního života v ulicích tohoto finančního a obchodního
velkoměsta, je to proto ideální místo pro nákup vánočních dárků. Kromě nákupů jsou
zde ale i jiné možnosti vyžití. Za návštěvu
stojí například Oceánský Park a Disneyland,
nebo se můžete vyfotit se zlatou Bauhinií
a se sochami slavných na nábřeží Avenue of
Stars. Můžete se také pokochat nádherným
panoramatickým výhledem z Victoria Peaku
do Victoria Harbour. Po rušném dni s prohlídkou města si nejlépe odpočinete na večeři v Lan Kwai Fong. Průměrná teplota v prosinci je zde kolem 20 °C.
naplní. Tyto hory rozprostírající se na jižním břehu řeky Yangzi, jižně od města Jiujiang, byly v roce 1996 zařazeny na Seznam
světového dědictví UNESCO. Nejvyšší vrchol hor, Hanyang, dosahuje výšky 1474 m
n. m. Impozantní výhledy nabízí procházka po Květinové stezce kolem jezera Ruqin.
Díky nádherným vrcholům, zvláštním kamenným útvarům, unikátním vodopádům,
kvetoucím stromům a mnoha historickým
památkám jsou hory považovány za jedno
z nejznámějších míst v zemi. Od jara do podzimu sem proudí davy turistů, proto si zdejší
přírodu nejlépe vychutnáte právě v zimním
období, kdy vrcholky hor potáhne sníh bílým
kobercem.
Sanya, Hainan (海南三亚)
Město Sanya je nejjižnějším městem provincie Hainan. Tato provincie je ostrovem
ležícím v Jihočínském moři mezi provincií
Guangdong a Vietnamem. Jelikož bylo toto
místo izolované od pevniny, minulé dynastie
mu nepřikládaly velkou důležitost a bylo tedy
značně zaostalé. Toto už ale v dnešní době
neplatí. Nejoblíbenějším místem pro odpočinek je město Sanya, které je díky modrému
nebi, krásnému pobřeží, písečným plážím
a čisté vodě pravděpodobně nejznámějším
přímořským letoviskem v Číně. V létě je zde
velice horko, v ostatních ročních obdobích
však převládá příjemné teplé klima.
Hory Lushan v provincii
Jiangxi (江西庐山)
Kdybyste chtěli vyjet za krásami zimní přírody, hory Lushan určitě vaše očekávání
http://czech.cri.cn
23
Cestopis
Cestopis
navštívit více míst, budou vás čekat mnohahodinové až několikadenní přejezdy. Železniční síť spojuje pouze několik větších měst,
takže mnohem častěji je třeba použít dálkové lůžkové autobusy. My jsme měli na Yunnan pouhé tři týdny, a proto jsme alespoň při
nejdelším přesunu z Hongkongu do hlavního města provincie Kunmingu využili pohodlné místní aerolinky.
Kunming (昆明)
Cesta do Yunnanu
Yunnan(云南), provincie v jihozápadním cípu Číny, sousedící
s Vietnamem, Laosem a Barmou, se vyznačuje mimořádně
rozmanitou a působivou krajinou. Na severu se tyčí pětitisícové
hory, patřící k tibetským pohořím, zatímco na jihu jsou pohoří
o téměř 2000 m nižší a pokrytá tropickým pralesem.
Naleznete zde také kuželovité sopečné hory
i dramaticky zaříznutá údolí řek, malebná terasovitá rýžová pole a čajové plantáže. Díky
své bohaté flóře je Yunnan doslova rájem
pro botaniky a vděčnou studijní oblastí pro
etnology, neboť zde žije téměř 30 minoritních národností, z nichž mnohé si do značné
míry stále zachovávají svůj svéráz. Není divu,
že se tato provincie stala oblíbenou destinací baťůžkářů z celého světa, takže na svých
cestách zaručeně potkáte i zajímavé osoby
z řad cestovatelů.
Pokud se rozhodnete cestovat do Yunnanu, vyhraďte si na to dostatečně dlouhou
dobu. Značná rozloha a horský terén zde
vždy byly pro cestovatele i stavitele dopravních cest skutečnou výzvou, a pokud chcete
24
http://czech.cri.cn
Město a hlavně jeho okolí nabízí spoustu
možností k zajímavým výletům. První dny
jsme trávili spíše ve městě a jeho blízkém
okolí. Naší první zastávkou byl půvabný buddhistický chrám Yuantong Si (圆通寺), tisíc
let starý a mnohokrát renovovaný, který je
významným poutním místem v této oblasti.
V samém centru chrámového areálu, uprostřed jezírka hustě oživeného želvami, stojí osmistěnný pavilon zasvěcený tisíciruké
bohyni milosrdenství Guanyin a buddhovi Šakjámunimu. Velký dojem na nás také
udělala návštěva parku Cuihu Gongyuan (翠
湖公园), kde vládne čilý společenský život,
jak je to ostatně v čínských parcích obvyklé.
Tisíce lidí tu tančí, zpívají, cvičí, hrají různé
míčové a stolní hry či se jen tak procházejí
po březích jezera nebo slivoňovými a magnoliovými zahradami. V blízkosti Kunmingu
se nachází další buddhistický chrám zvaný
Bambusový – Qiongzhu Si (筇竹寺), zajímavý zejména přítomností 500 hliněných soch
arhatů (tj. světců, kteří již téměř dosáhli nirvány) v různých groteskních pozicích a nadživotní velikosti. Vydali jsme se také na výlet
do blízkých Východních hor Xishan (西山),
které jsou porostlé lesíky, protkané sítí cestiček a osázené chrámy a altánky. Zvedají
se do výšky 2500 m n. m. a poskytují krásný
výhled na velké jezero Dian Chi (滇池).
Největším turistickým lákadlem u Kunmingu je ale bezesporu 130 km vzdálený Kamenný les (石林).
Jedná se o krasovou oblast s rozsáhlým
komplexem šedých vápencových sklaních
sloupů, které byly větrem a deštěm opracovány do nejpodivnějších tvarů, připomí-
http://czech.cri.cn
najících například květy lotosu, hřiby nebo
lidské postavy. Některé sloupy jsou až 30 m
vysoké a jsou tak hustě nahloučeny, že vytvářejí jakýsi labyrint či, chcete-li, les. Podle
pověsti bylo toto místo vytvořeno nesmrtelnými, kteří roztříštili skálu, aby tak poskytli
úkryt pronásledovaným milencům. Pokud
chcete uniknout davům turistů a komerci,
stačí sejít z hlavní trasy a zatoulat se do odlehlejších zákoutí – je jich mnoho – a krásných.
V Yunnanu je příliš mnoho zajímavých,
ale od sebe vzdálených míst, což člověka
často staví před ono nepříjemné rozhodnutí, co oželet. My jsme se tentokrát rozhodli
vypravit se do severní části k úpatí Sněžných
25
Relax a sport
Relax a sport
hor, abychom se pokochali výhledem na sněhem pokryté horské velikány, a pak na západ
k hranicím s Barmou, kudy vede proslulá obchodní cesta. Z Kunmingu jsme tedy vyrazili nejprve směrem na západ do Dali (大理)
a odtud pak dále na sever do města Lijiang.
Lijiang (丽江)
Městečko Lijiang, na úpatí Sněžných hor
nefritového draka - Yulong Xue Shan (玉龙
雪山), bylo dlouhá staletí hlavním městem
říše národa Naxi, což je jeden z tibetských
kmenů, praktikujících šamanismus a žijících
dodnes v matriarchální společnosti. Ženy,
oděné do typických modrých halen a kalhot,
řídí domácnost i obchod. Další pozoruhodnou zvláštností této menšiny je unikátní,
přes 1000 let staré obrázkové písmo, které
se dodnes používá, ačkoli stále více hlavně
za účelem podpory turistického ruchu. Stará část Lijiangu podlehla v roce 1996 zemětřesení, ale díky vládní podpoře byla zase
obnovena zcela v původním stylu, takže návštěvníky čekají úzké dlážděné uličky, dřevěné domky s typickými taškovými střechami
a celá síť vodních kanálů s mostky a vodními
mlýny. Výhodné je pronajmout si kolo a vydat se na prohlídku četných buddhistických
chrámů v blízkosti města.
My jsme také neodolali nabídce vydat
se na menší výlet do hor Yulong Xue Shan
na koních. To bylo na jednu stranu zajímavé
zpestření, ale podcenili jsme fakt, že z rozpohybovaného koňského hřbetu se špatně fotí.
Zasněžené vrcholky byly nádherně osvětlené, ve výšce 3000 m n. m. jsme se však náhle
dostali do mlhy a našemu fotografování tím
odzvonilo definitivně.
Soutěska Hutiao Xia
Nejsilnějším zážitkem celé naší cesty
do Yunnanu byla určitě túra Soutěskou skákajícího tygra – Hutiao Xia (虎跳峡). Toto
údolí divoké řeky Jinsha, asi 100 km severně
od Lijiangu, je jedním z nejhlubších kaňonů
na světě. Je dlouhé asi 16 km a v některých
částech tak úzké, že ho údajně přeskočil tygr
prchající před lovci. Soutěska leží ve výšce
okolo 2500 m n. m. a dalších 3000 m nad
úrovní peřejnaté řeky se tyčí zasněžené vrcholky hor Haba ze západní a Yulong Xueshan z východní strany. Soutěskou vede
kromě níže položené silnice i horní stezka
zaříznutá do strmého svahu, která cestovatelům připraví úchvatné pohledy a někdy
i závratě. Trek tímto údolím je mezi baťůžkáři ze Západu velmi populární, čemuž se
přizpůsobili místní lidé národnosti Naxi,
kteří ve svých domečcích, řídce roztroušených po údolí, poskytují nocleh i občerstvení. Soutěskou se dá projít za dva dny, ale stojí
za to si pobyt o den dva prodloužit a náležitě vychutnat. My jsme, na rozdíl od většiny
ostatních, cestu absolvovali s plnou zátěží
a sklidili jsme za tento sportovní výkon obdivné komentáře domorodců.
26
http://czech.cri.cn
Západní Yunnan
Kvůli nedostatku času jsme se rozhodli nepokračovat dále na sever do drsnějších horských oblastí a bájné Shangrily. Místo toho
jsme se vydali na jihozápad slavnou Barmskou cestou směrem k barmské hranici okusit Yunnan zase z jiného soudku. Přes tuto
oblast vedly odjakživa důležité obchodní
cesty. Jižní Hedvábná stezka přes Indii až
do Říma zde vedla již ve 4.–5. stol., tedy
o celá dvě století dříve než známější severní cesta přes střední Asii. V době těsně před
druhou světovou válkou zde byla vystavěna
strategicky důležitá silnice vedoucí z Kunmingu až k barmské hranici, měřící více než
1000 km a překonávající horské hřebeny
i veletoky. Stavby se účastnilo na 300 tisíc
dělníků. Na této cestě vždy kvetl i nelegální obchod všeho druhu a je tudíž místem
častých policejních kontrol. O tom jsme
se sami přesvědčili, když jsme se museli
při naší cestě nočním autobusem do Tengchongu, rozespalí a nechápavě mžourající,
legitimovat.
Tengchong (腾冲) a okolí
Toto energické a rychle se rozvíjející město
leží v tektonicky aktivní oblasti. V okolí najdeme četné sopky a vývěry horkých pramenů, to vše zasazené do malebné zemědělské
krajiny s roztroušenými lesíky.
Navštívili jsme nedaleké horké vývěry,
kterým se říká Horké moře – Rehai (热海).
Dřevěný chodníček se vine mezi kopci po-
http://czech.cri.cn
rostlými bujnou subtropickou vegetací, okolo potůčků a jezírek, v nichž to vře a bublá
a valí se z nich pára. V jednom z jezírek jsme
si uvařili vajíčka a pak jsme si v místních lázních dopřáli horkou koupel, šíjovou masáž
a tradiční baňkování.
Pět kilometrů západně od Tengchongu
leží vesnice Heshun Xiang (和顺乡), s nápadně bíle omítnutými a zdobenými domy
ve stylu doby dynastie Qing. Je udržovaná
a neustále zvelebovaná díky příslušníkům
místních rodin, kteří odešli do zámoří a podařilo se jim zbohatnout. V jednom z domů
zřídili jejich majitelé malé rodinné muzeum,
kde jsou k vidění zajímavé místní artefakty.
Můžete se také vydat na výlet do 50 km
vzdálených hor Yunfeng Shan (云蜂山),
kde se nachází taoistický klášter, postavený
v 17. stol. jako imitace slavnějšího Wudangského kláštera ve střední Číně. Nejvyšší vrchol měří 1608 m n. m. a je z něho krásný
rozhled do půvabně modelované okolní krajiny. Doporučujeme se najíst ve vynikající
klášterní vegetariánské restauraci.
Pokud se tak jako my odvážíte nasednout
na místní autobusové linky či dokonce stopovat a vydáte se objevovat zapadlé kouty,
které se nedostaly do turistických příruček,
čeká vás autentický venkov s rýžovými políčky, vodními buvoly, bambusovými hájky,
čajovými plantážemi a pracovitými domorodci. A ten nás v Yunnanu okouzlil natolik, že jsme rozhodnuti se sem zase znovu
vypravit.
27
Relax
Relax
oblast se po barové ulici Sanlitun stala další
známou barovou ulicí v Pekingu. Když tedy
budete mít chuť pobavit se večer u živé hudby, určitě si zde najdete svoji kavárnu nebo
restauraci. Téměř v každém druhém baru
hraje živá hudba a mnoho známých zpěváků
začínalo svoji kariéru právě zde. Připravte
se však na to, že narazíte na davy místních
i cizinců.
Známé bary
Bary
v oblasti Houhai
Pokud jste chtěli před dvaceti lety v Pekingu najít
bar v západním stylu, neměli jste moc na výběr.
V posledních letech se ale posezení v barech stává jednou
z nejoblíbenějších forem zábavy mladých Číňanů žijících
v přelidněných metropolích.
Během krátké doby zde vyrostlo několik barových čtvrtí. Jednou z nich je barová ulice
kolem jezera Houhai (Zadní moře), ležícího
u známého pekingského parku Beihai (Severní moře) v blízkosti Zakázaného města.
Jezero Houhai bylo uměle vyhloubené
před sedmi sty lety, v období dynastie Yuan.
Původně bylo toto místo určené pouze pro
potěšení císařské rodiny. Říkalo se, že voda
jezera Houhai je napojená na „dračí tepnu“
Zakázaného města, což znamená, že z pohledu feng-šuej je to velice prosperující a vzácné místo. I z tohoto důvodu si nechali v této
28
Ulička Luoguxiang v blízkosti jezera Houhai
je také plná barů. Přes den působí prostým
a klidným dojmem starých pekingských hutongů. Do jednoho z čtvercových dvorů vede
černá brána, na které je vylepený červený
plakát, a po stranách visí červené lampiony.
Je to bar „Pass by“, který je otevřený už osm
let a díky kterému se tato ulička proslavila.
Pod vysokými košatými stromy ve dvorku jsou rozložené staré lakované dřevěné
stoly a židle. I nábytek v baru dává návštěvníkům pocit domova. Na policích podél zdi
si mohou hosté vybrat pro zkrácení chvíle
z knížek, beletrie a cestopisů. Majitel baru
je velkým fanouškem cykloturistiky a vůbec
je to velmi zajímavý člověk. Říkají mu pře-
zdívkou Xiao Bian’er, jeho pravé jméno snad
nikdo nezná. Zdi baru zdobí jeho fotografie
z cest. A proč se tento bar nazývá „Pass by“?
Xiao Bian’er to vysvětluje takto:
„Potkáváme v našem baru mnoho návštěvníků, kteří jenom projížděli. Nevíme,
kdo jsou, odkud přišli nebo kam půjdou.
V této chvíli jsou prostě jenom „projíždějící“. Ve skutečnosti nemohou vstoupit
do mého života a já také nemůžu vstoupit
do jejich života. Myslím, že takové vztahy
jsou zajímavé.“
Tento bar je velice oblíbený mezi cizinci,
odráží totiž atmosféru starého Pekingu, mohou odtud v klidu pozorovat starý pekingský
život a přitom si ale mohou dát i dobré jídlo.
Vedle baru „Pass by“ je zde další svérázný bar Shuiniushi, který je známý svojí
romantickou atmosférou. V přízemí tohoto baru je prostor pro hudební kapely, které
zde často hrají. Ve druhém patře si můžete
vybrat jednu ze dvou místností, v západním
sále můžete posedět u svíček, ve východním
sále umocňují klidnou atmosféru zarůžovělé
závěsy, které oddělují od sebe všechny stoly.
Odtud se vám nabízí poklidný výhled na hladinu jezera.
oblasti vlivní duchovní stavět svatyně určené
pro rozjímání. Také mnozí princové, šlechtici a ministři si na březích jezera budovali
svá sídla.
V létě je hladina tohoto jezera jako zrcadlo, odráží se na ní zelené smutné vrby,
kvetou lotosové květy. V zimě se z hladiny
stává přírodní kluziště. Na obou březích se
rozprostírá zachovalá zahrada princovy rezidence. Podél břehu jezera Houhai za posledních deset let vyrostlo mnoho kaváren
a restaurací, z nichž každá má svůj zvláštní styl a nenapodobitelnou atmosféru. Tato
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
29
Reportáž
Reportáž
land. Nižší ceny letenek jsou častým důvodem, proč cestující volí právě Jihočínské
aerolinie. Tato letecká společnost však nabízí i další výhody, jakými jsou přímé lety
z Kantonu např. do Brisbane. Ostatní letecké
společnosti, singapurské nebo jihokorejské,
přímé letecké linky z Číny do Austrálie nenabízejí.
Pasažéři z Evropy
Protože mezi Evropou a Austrálií neexistují žádné přímé letecké linky, otevření linky do Austrálie a na Nový Zéland způsobilo
také velký nárůst pasažérů z Evropy. Nárůst
počtu pasažérů z Evropy do Austrálie dosáhl 620 %. Paní Zou Yingping zodpovědná
za propagaci Jihočínských aerolinek uvedla,
že množství zahraničních pasažérů každým
rokem rychle roste. V mezinárodních letadlech do Evropy cestovali dříve většinou Číňané, dnes ale tvoří víc než 50 % cizinci.
Rychlý rozvoj
Nové linky
Jihočínských aerolinií
Civilní letecký průmysl se v Číně velice rychle rozvíjí poté,
co se Čína začala otevírat světu. V posledních letech došlo
k průlomu v kvalitě a v rozsahu služeb, které čínské aerolinie
nabízejí, a civilní letecký průmysl rychle sílí.
Největší aerolinky
Jihočínské aerolinie (China Southern Airlines) jsou jednou ze tří velkých státních leteckých společností. Z těchto tří společností mají nejvíc letadel a největší roční objem
osobní přepravy. V současnosti provozují
více než 480 osobních a nákladních letadel. V roce 2011 přepravila tato společnost
80,68 milionu pasažérů, což ji řadí na první
místo v Asii. V září 2012 nalétaly Jihočínské aerolinie 10 milionů hodin bezpečných
letů a jako první letecká společnost získala
za bezpečnost letů diamantovou cenu.
30
Mezinárodní síť
V rámci posilování konkurenceschopnosti a v souladu se strategií Číny směřovat
do zahraničí, předložily Jihočínské aerolinie v roce 2005 strategický cíl rozvíjet letecké společnosti a vytvořit mezinárodní
sítě. V srpnu roku 2012 oznámily strategii
s názvem „Kantonská trasa“, která znamená
důležitý krok k zapojení se do světové soutěže. Tyto aerolinie také poprvé vstoupily
na australský letecký trh. Lákají pasažéry z celé Číny na kantonské letiště, odkud
mohou letět do Austrálie nebo na Nový Zé-
http://czech.cri.cn
Jihočínské aerolinie postupně otevřely
nové letecké linky z Kantonu do Sydney,
Melbourne, Aucklandu, Brisbane i do Paříže a Amsterdamu. V červnu 2012 přibyla
linka z Kantonu do Londýna. V říjnu začaly
Jihočínské aerolinie také oficiálně využívat
v současnosti největší osobní letadlo A380,
a to na trase Kanton–Los Angeles.
Aby Jihočínské aerolinie přilákaly více
cestujících, začaly s masivní propagací v zahraničí. V roce 2010 investovaly do reklamy
v Austrálii a Evropě. Od roku 2011 sponzorují některé důležité místní akce a zúčastňují se na významných veletrzích cestovního
ruchu. Kromě toho aerolinie aktivně spolupracují i s místními vládami, turistickými
organizacemi a letišti.
začíná ve stanici Dongxihu ve městě Wuhan
v provincii Hubei a povede přes několik měst,
včetně Xi‘anu, Lanzhou, Urumči, dále pak
přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a skončí v Česku. Celá trasa je dlouhá 10 863 kilometrů. Cesta potrvá pouze polovinu doby
než přeprava zboží po moři. Otevření nové
mezinárodní železniční trati přispěje k podpoře dovozu evropských produktů s vysokou
přidanou hodnotou a současně podpoří hospodářsko-obchodní spolupráci mezi střední
Čínou a zahraničím.
Minislovníček
Většina letišť v Číně používá čínské i anglické nápisy, takže se nemusíte bát,
že se ztratíte. Znalost několika slovíček ale určitě neuškodí.
letiště
aerolinie
číslo letu
letadlo
letuška
terminál
letištní hala
gate
palubní lístek
pasová kontrola
pas
vízum
fej-ťi-čchang
chang-kchung kung-s‘
chang-pan
fej-ťi
kchung-čung siao-ťie
ťi-čchang chou-ťi-lou
chou-ťi-š‘
teng-ťi-kchou
teng-ťi-pchaj
chu-čao ťien-čcha-čchu
chu-čao
čchien-čeng
飞机场
航空公司
航班
飞机
空中小姐
机场候机楼
候机室
登机口
登机牌
护照检查处
护照
签证
Vlaková nákladní doprava
z Číny do Čech
V říjnu 2012 byla oficiálně uvedena do provozu mezinárodní železniční trať pro nákladní
dopravu z čínského města Wuhan ve střední
Číně do Evropy. Cesta do České republiky
takto potrvá 23 dní. Tato mezinárodní trať
http://czech.cri.cn
31
Vysílání do éteru
České vysílání CRI zachytíte denně
na krátkých vlnách
SEČ 20:00–20:30/SELČ 21:00–21:30
na frekvenci: 7325 kHz, 7415 kHz, 9515 kHz
SEČ 20:30–21:00/SELČ 21:00–21:30
na frekvenci: 7305 kHz/43.27m, 7415 kHz/25.48m
SEČ 12:00–13:00/SELČ 13:00–14:00
na frekvenci: 13685 kHz, 15225 kHz/19.7m, 17570 kHz/17.07m
na středních vlnách
SEČ/SELČ 21:00–22:00 na frekvenci: 963 kHz
SEČ/SELČ 23:30–00:30 na frekvenci: 1458 kHz
Czech service
16A Shijingshan Road
Beijing 100040 China
tel. 0086-010-68892324
0086-010-68892387
fax 0086-010-68892322
e-mail: [email protected]
http://czech.cri.cn