Mediální pokrytí červenec 2014

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
červenec 2014
KURZY.CZ: Udrží si Čína svůj zlatý post světového spotřebitele drahého kovu?
30. 07. 2014
Po vývoji v minulém roce, a ještě vlastně i na počátku tohoto roku, bychom v Číně očekávali další
raketový vzestup poptávky po zlatě i v posledních týdnech. Zatím se ale rekordní vývoj neopakuje a
poptávka po zlatě ve druhém čtvrtletí roku 2014 oproti stejnému období minulého roku spíše klesá. I
v první polovině roku 2014 čínští investoři stále mírně pokračovali v nákupech zlata, ale poptávka se
už nedržela na stabilně vysoké hodnotě. Neochota Čínské lidové banky i investorů v Číně investovat
více do zlata v tuto dobu může být způsobena vyšší cenou drahého kovu, která od ledna 2014
graduálně rostla. Vyšší cena zlata byla ovlivněna právě předchozí dlouhodobou vysokou poptávkou
v Číně i probíhajícím geopolitickým napětím na Ukrajině a Středním východě.
Ve druhém pololetí loňského roku se poptávka po zlatě v Číně držela dlouhodobě na vysoké úrovni.
Snahou čínské vlády v pozici největšího věřitele USA bylo vytvoření co největších zlatých rezerv, a tím
proměnění dolarů na zlato. To přispělo minulý rok k rekordní poptávce po zlatě, a Čína se tak dostala
na první příčku v žebříčku světového spotřebitele zlata. Podle Světové rady pro zlato spotřebovala
Čína v minulém roce až 28 % zlata z celkové světové spotřeby. Čínskému trhu dominuje 24karátové
zlato, v uvedeném období tato ryzost tvořila až 85 % celkové poptávky po zlatě v Říši středu. Značné
procento zlata se zde zpracuje i na výrobu šperků pro zdobení obuvi a oděvů. Poptávku po zlatě v
Číně ještě podpořilo v prosinci minulého roku první zavedení burzovně obchodovaných fondů se
zlatem.
V dubnu tohoto roku Albert Cheng, člen Světové rady pro zlato, komentoval kupní sílu v Číně: „Čína v
současné době čelí výzvám, jak udržet ekonomický růst a liberalizovat finanční systém. Růst osobních
příjmů a zvyšující se míra úspor podporují ve střednědobém časovém horizontu poptávku po zlatě.“
Zatím jsme ale viděli jen pokles poptávky, na který Joni Tevas, analytik drahých kovů v Union Bank of
Switzerland, tento měsíc reagoval: „Minulý rok byl výjimečný, takže jakékoli porovnání s minulým
rokem bude špatné. Číňané stálé zlato nakupují, ale už ne ve stejné míře jako v roce 2013.“
Možná se to nezdá zřejmé z výše uvedených řádek, ale poptávka po zlatě v Číně by měla narůst o 25
% v průběhu příštích 2 až 3 let. Číňané nakupují zlato postupně, aby tak co nejméně ovlivnili jeho
cenu. I když se Čína snaží tvořit zásoby zlata, zatím má dle dostupných údajů v trezorech 1 054,1 tun
zlata. V porovnání s USA a Německem, jež společně drží přes 11 000 tun zlata, je to zatím poměrně
štíhlá zásoba. V procentuálním poměru zlata ve vztahu k dalším formám státních rezerv je tento stav
také dobře viditelný - Čína má ve zlatě pouze 1,2 % svých celkových rezerv, kdežto Německo 68,7 % a
Spojené státy dokonce 71,7 %.
Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/369403-udrzi-si-cina-svuj-zlaty-post-svetoveho-spotrebitele-drahehokovu/
ČTK: Zájem o investice do drahých kovů a mincí rostl o desítky procent
29. 07. 2014
Praha - Vzhledem k mizivému úročení bankovních vkladů a nepatrnému růstu akciového trhu roste v
Česku zájem o investice do alternativních produktů, jako jsou třeba spoření do drahých kovů,
sběratelské mince či medaile. Firmy, jež tyto investice nabízejí, hlásí nárůst zájmu o desítky procent.
Podle údajů společnosti Colosseum zlato se v pololetí zhodnotilo o 8,4 procenta, stříbro o 6,5
procenta.
Tržby společnosti Golden Gate, jež nabízí investice do zlata a stříbra, za šest měsíců 2014 přesáhly
145 milionů Kč, což je meziroční nárůst o 21 procent. Největší zájem je o spořicí programy do
fyzického zlata a stříbra, cílové částky spořicích programů dosáhly koncem června 2,9 miliardy Kč.
Jejich výše se meziročně více než zdvojnásobila. Spoření je populární tím, že investice začínají na 500
Kč měsíčně, čímž jsou dostupné téměř každému," řekl ČTK obchodní ředitel firmy Pavel Ryba.
U firmy Zlaťáky.cz byl meziročním srovnání zájem o investice do drahých kovů v prvním pololetí vyšší
o 16 procent. "Vezmu-li z toho pouze oblast sběratelství (numismatika), zde jsme zaznamenali nárůst
o 27 procent. Aktuálním trendem u investorů je přesun z klasické oblasti (fyzický nákup investičních
drahých kovů) právě do sběratelských mincí," uvedl člen představenstva společnosti Jan Žák. Zatímco
u zlata a stříbra je cena závislá na burze, zhodnocení sběratelských produktů se pohybuje v řádech
desítek a mnohdy i více procent, dodal.
České mincovně meziročně klesly výnosy z investičních slitků, uskutečnila totiž o několik větších
obchodů méně. Podle šéfa marketingu Lukáše Jokla ale jde pouze o jednotlivé zákazníky, takže se zde
nedá mluvit o trendu. Proti tomu mince a medaile si drží vzestupnou tendenci. "Více tedy teď
prodáváme v medailích než ve slitcích. Například výnos u zlatých mincí České národní banky stoupl
meziročně až o třetinu. Emisní cena zlaté půluncové mince s motivem Jizerského mostu byla
například v době emise v květnu 15.000 Kč, nyní se pohybuje cena již kolem 20.000 Kč," podotkl.
Manažer prodeje investičních kovů Safiny Libor Křapka připomněl, že druhé čtvrtletí 2013 bylo co
do prodejů extrémní kvůli dubnovému poklesu ceny, který vyvolal celosvětovou nákupní horečku.
Tento rok žádný extrém nenastal, cena je poměrně stabilní a v Česku i ve světě spíše pozoruje
stagnaci zájmu. Safině se podle něj podařilo udržet prodeje investičního zlata na přibližně stejné
úrovni jako v minulém roce. Na 90 procent z celkového prodeje investičních kovů tvořily zlaté
investiční slitky.
Stejný článek byl na ČTK publikován i v Anglickém jazyce.
FINANCNINOVINY.CZ: Zájem o investice do drahých kovů a mincí rostl o desítky procent
29. 07. 2014
Praha - Vzhledem k mizivému úročení bankovních vkladů a nepatrnému růstu akciového trhu roste v
Česku zájem o investice do alternativních produktů, jako jsou třeba spoření do drahých kovů,
sběratelské mince či medaile. Firmy, jež tyto investice nabízejí, hlásí nárůst zájmu o desítky procent.
Podle údajů společnosti Colosseum zlato se v pololetí zhodnotilo o 8,4 procenta, stříbro o 6,5
procenta.
Tržby společnosti Golden Gate, jež nabízí investice do zlata a stříbra, za šest měsíců 2014 přesáhly
145 milionů Kč, což je meziroční nárůst o 21 procent. Největší zájem je o spořicí programy do
fyzického zlata a stříbra, cílové částky spořicích programů dosáhly koncem června 2,9 miliardy Kč.
Jejich výše se meziročně více než zdvojnásobila. Spoření je populární tím, že investice začínají na 500
Kč měsíčně, čímž jsou dostupné téměř každému," řekl ČTK obchodní ředitel firmy Pavel Ryba.
U firmy Zlaťáky.cz byl meziročním srovnání zájem o investice do drahých kovů v prvním pololetí vyšší
o 16 procent. "Vezmu-li z toho pouze oblast sběratelství (numismatika), zde jsme zaznamenali nárůst
o 27 procent. Aktuálním trendem u investorů je přesun z klasické oblasti (fyzický nákup investičních
drahých kovů) právě do sběratelských mincí," uvedl člen představenstva společnosti Jan Žák. Zatímco
u zlata a stříbra je cena závislá na burze, zhodnocení sběratelských produktů se pohybuje v řádech
desítek a mnohdy i více procent, dodal.
České mincovně meziročně klesly výnosy z investičních slitků, uskutečnila totiž o několik větších
obchodů méně. Podle šéfa marketingu Lukáše Jokla ale jde pouze o jednotlivé zákazníky, takže se zde
nedá mluvit o trendu. Proti tomu mince a medaile si drží vzestupnou tendenci. "Více tedy teď
prodáváme v medailích než ve slitcích. Například výnos u zlatých mincí České národní banky stoupl
meziročně až o třetinu. Emisní cena zlaté půluncové mince s motivem Jizerského mostu byla
například v době emise v květnu 15.000 Kč, nyní se pohybuje cena již kolem 20.000 Kč," podotkl.
Manažer prodeje investičních kovů Safiny Libor Křapka připomněl, že druhé čtvrtletí 2013 bylo co
do prodejů extrémní kvůli dubnovému poklesu ceny, který vyvolal celosvětovou nákupní horečku.
Tento rok žádný extrém nenastal, cena je poměrně stabilní a v Česku i ve světě spíše pozoruje
stagnaci zájmu. Safině se podle něj podařilo udržet prodeje investičního zlata na přibližně stejné
úrovni jako v minulém roce. Na 90 procent z celkového prodeje investičních kovů tvořily zlaté
investiční slitky.
http://www.financninoviny.cz/investice/zpravy/zajem-o-investice-do-drahych-kovu-a-mincirostl-o-desitky-procent/1107030
E15.CZ: Zájem o investice do drahých kovů a mincí rostl o desítky procent
29. 07. 2014
Vzhledem k mizivému úročení bankovních vkladů a nepatrnému růstu akciového trhu roste v Česku
zájem o investice do alternativních produktů, jako jsou třeba spoření do drahých kovů, sběratelské
mince či medaile. Firmy, jež tyto investice nabízejí, hlásí nárůst zájmu o desítky procent. Podle údajů
společnosti Colosseum zlato se v pololetí zhodnotilo o 8,4 procenta, stříbro o 6,5 procenta.
Tržby společnosti Golden Gate, jež nabízí investice do zlata a stříbra, za šest měsíců 2014 přesáhly
145 milionů korun, což je meziroční nárůst o 21 procent. Největší zájem je o spořicí programy do
fyzického zlata a stříbra, cílové částky spořicích programů dosáhly koncem června 2,9 miliardy korun.
Jejich výše se meziročně více než zdvojnásobila. Spoření je populární tím, že investice začínají na 500
korun měsíčně, čímž jsou dostupné téměř každému,“ řekl obchodní ředitel firmy Pavel Ryba.
Vývoj ceny zlata za posledních 5 let
U firmy Zlaťáky.cz byl meziročním srovnání zájem o investice do drahých kovů v prvním pololetí vyšší
o 16 procent. „Vezmu-li z toho pouze oblast sběratelství (numismatika), zde jsme zaznamenali nárůst
o 27 procent. Aktuálním trendem u investorů je přesun z klasické oblasti (fyzický nákup investičních
drahých kovů) právě do sběratelských mincí,“ uvedl člen představenstva společnosti Jan Žák. Zatímco
u zlata a stříbra je cena závislá na burze, zhodnocení sběratelských produktů se pohybuje v řádech
desítek a mnohdy i více procent, dodal.
Mincovna klesla
České mincovně meziročně klesly výnosy z investičních slitků, uskutečnila totiž o několik větších
obchodů méně. Podle šéfa marketingu Lukáše Jokla ale jde pouze o jednotlivé zákazníky, takže se zde
nedá mluvit o trendu. Proti tomu mince a medaile si drží vzestupnou tendenci. „Více tedy teď
prodáváme v medailích než ve slitcích. Například výnos u zlatých mincí České národní banky stoupl
meziročně až o třetinu. Emisní cena zlaté půluncové mince s motivem Jizerského mostu byla
například v době emise v květnu 15 tisíc korun, nyní se pohybuje cena již kolem 20 tisíc korun,“
podotkl.
Vývoj ceny stříbra za posledních 5 let
Manažer prodeje investičních kovů Safiny Libor Křapka připomněl, že druhé čtvrtletí 2013 bylo co
do prodejů extrémní kvůli dubnovému poklesu ceny, který vyvolal celosvětovou nákupní horečku.
Tento rok žádný extrém nenastal, cena je poměrně stabilní a v Česku i ve světě spíše pozoruje
stagnaci zájmu. Safině se podle něj podařilo udržet prodeje investičního zlata na přibližně stejné
úrovni jako v minulém roce. Na 90 procent z celkového prodeje investičních kovů tvořily zlaté
investiční slitky.
http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/zajem-o-investice-do-drahych-kovu-a-minci-rostl-odesitky-procent-1105725
TECHNICKÝ TÝDENÍK: Safina spouští novou technologii na recyklaci materiálu s obsahem drahých
kovů
29. 07. 2014
Náklad: 9 000
V nové žíhací peci lze zpracovat až 1000 kg materiálu denně
Proces recyklace bude až 10krát rychlejší
Efektivnější využití energie a tepla
Společnost SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představila novou progresivní technologii termické úpravy materiálu na recyklaci materiálů s
obsahem drahých kovů. Díky nové žíhací peci a systému čištění odpadních plynů je nyní schopna
zpracovat zakázky o rozsahu 10 až 1000 kg denně podle potřeb klientů. Celková investice činila 21,5
mil. Kč. Mezi nejčastěji recyklované materiály s obsahem drahých kovů patří ve Vestci průmyslové
katalyzátory, elektroodpad, sklo, barvy, ionexy, sorbenty či textilie s obsahem DK.
NA RECYKLACI PŘIPADÁ 50 % OBRATU
„Pro společnost SAFINA je vývoj v oblasti recyklace velmi důležitý, jelikož trend poptávky bude do
budoucna jednoznačně vzrůstat. V naší firmě tvoří recyklace 50 % obratu. Po technologii PlasmaEnvi
disponujeme další významnou recyklační technologií na zpracování materiálů s obsahem drahých
kovů,“ řekl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti. „Díky kvalitnímu týmu a výrazným
technologickým posunům jsme mohli v loňském roce vytvořit pro tyto činnosti divizi, která se
samostatně věnuje recyklaci. Náš cíl je ročně zpracovat více než 110 t drahých kovů. Hlavní trhy
budou EU, Rusko a USA.“ Po testování na menší peci si SAFINA nechala na míru vyrobit
velkoobjemovou elektrickou elevátorovou žíhací pec. Materiál se zakládá vsádkově do nádob ze
žáruvzdorné oceli a zavádí se do pece. Žíhání probíhá při teplotě 850 °C po dobu 4 až 8 hodin v
závislosti na typu, vlastnostech materiálu a jeho množství. Nový postup výrazně šetří spotřebu
elektrické energie a zvyšuje rychlost zpracování materiálu. Pro zákazníky to znamená i významné
zkrácení zádrže drahého kovu. Tato aktuálně nejlepší dostupná technologie na trhu nese označení
BAT (Best Available Technology). „Díky variabilitě tohoto zařízení se umíme perfektně přizpůsobit
požadavkům zákazníka. Při menší vsádce získáváme většinou zlato, palladium a ostatní platinové
kovy. U velkoobjemových zakázek jde velmi často o stříbro,“ uvedl Ľubomír Kučík, vedoucí oddělení
úpravny vstupních materiálů v SAFINĚ. „Zpracováváme i staré pojistky či rozvodné skříně. Měli jsme
tu také komponenty telefonní ústředny.“
CO SE DĚJE V PECI?
Materiál je vsádkově uložen do pece, jež vytvoří po zavření nádobu bez vlivů okolního prostředí. To je
možné díky speciálnímu obalu (tzv. retortě), která chrání technologickou část pece i materiál uvnitř.
Podložku tvoří žáruvzdorný beton. Proces žíhání lze regulovat vytvořením inertní nebo oxidační
atmosféry pomocí dávek inertního plynu, vzduchu, plynulým ovládáním teploty procesu a rychlostí
jak ohřevu, tak chlazení pece. Při tepelné degradaci materiálů se začne uvolňovat velké množství
zplodin plynného skupenství. Ty se odvádí potrubím do dopalovací komory, kde jsou zpracovány při
teplotě až 1100 °C. Při této teplotě dochází k bezpečnému rozkladu látek, které by jinak znečišťovaly
životní prostředí. Horký plyn se následně odvádí do výměníku tepla, kde odevzdá své zbývající teplo
vodě. Následně projdou zplodiny sorbenty a filtrem. Odchází už jen vyčištěný CO2, H2O a malé
množství emisních plynů. „Garance nízkých emisí ze strany SAFINY a jejich kontrola příslušnými
orgány ČR a EU byly jednou z podmínek povolení k provozu této technologie a pro udělení dotace. Ta
na tomto projektu činí 4,2 mil. Kč,“ vysvětlil Josef Bříza, vedoucí samostatné divize Recyklace SAFINA.
Pro efektivní provoz tohoto recyklačního pracoviště zůstává i nadále v provozu menší pec, která
původně sloužila jako zkušební. Menší pec je vhodná pro žíhání malých dávek s možností zavedení
dvou cyklů za den.
CHEMAGAZÍN: SAFINA představila novou technologii na recyklaci materiálů s obsahem drahých
kovů
28. 07. 2014
Náklad: 4 000
VZ24.CZ: ÚOHS: SAFICHEM může ovládnout strojírny ZVU POTEZ
23. 07. 2014
Brno - Švýcarská skupina SAFICHEM může prostřednictvím společnosti ZWU Invest ovládnout
strojírny ZVU POTEZ z Hradce Králové. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS). ČTK to řekl předseda úřadu Petr Rafaj.
Rozhodnutí zatím není pravomocné. Úřad případ posuzoval pouze ve zjednodušeném řízení. Zabýval
se oblastí výroby a dodávek technologických zařízení pro chemický, energetický, potravinářský,
pivovarnický a cukrovarnický průmysl.
Strojírny ZVU POTEZ vyrábějí zařízení pro potravinářský, chemický a energetický průmysl. Předloni
měly tržby 650 milionů korun. Loni na podzim strojírny oznámily, že postaví v Etiopii pivovar za půl
miliardy korun s roční kapacitou 600.000 hektolitrů piva.
Strojírny dosud podle dostupných informací vlastnily čtyři fyzické osoby. Největší podíl, 45 procent,
měl Jiří Flídr. Firmu ZWU invest podle databáze Prodata vlastní z 90 procent společnost SAFINA
ASSETS, a.s., která je dceřinou společnosti švýcarské SAFICHEM GROUP AG.
Safina Assets vznikla rozdělením společnosti Safina. Ta také patří pod švýcarskou matku SAFICHEM
GROUP AG, která v Česku ovládá ještě Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s.,
TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma, a.s. a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. Také Pacovské strojírny se
zabývají dodávkami pro potravinářský průmysl a jejich výrobky končí například v pivovarech.
http://www.vz24.cz/clanky/uohs-safichem-muze-ovladnout-strojirny-zvu-potez/
Článek byl také krátce zmíněn na portálu:
CLANKY.KECTENI.CZ
23. 07. 2014
http://clanky.kecteni.cz/1541154-uohs-safichem-muze-ovladnout-strojirny-zvu-potez
FINANCE.CZ: ÚOHS: SAFICHEM může ovládnout strojírny ZVU POTEZ
23. 07. 2014
Brno 23. července (ČTK) - Švýcarská skupina SAFICHEM může prostřednictvím společnosti ZWU Invest
ovládnout strojírny ZVU POTEZ z Hradce Králové. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže (ÚOHS). ČTK to řekl předseda úřadu Petr Rafaj.
Rozhodnutí zatím není pravomocné. Úřad případ posuzoval pouze ve zjednodušeném řízení. Zabýval
se oblastí výroby a dodávek technologických zařízení pro chemický, energetický, potravinářský,
pivovarnický a cukrovarnický průmysl.
Strojírny ZVU POTEZ vyrábějí zařízení pro potravinářský, chemický a energetický průmysl. Předloni
měly tržby 650 milionů korun. Loni na podzim strojírny oznámily, že postaví v Etiopii pivovar za půl
miliardy korun s roční kapacitou 600.000 hektolitrů piva.
Strojírny dosud podle dostupných informací vlastnily čtyři fyzické osoby. Největší podíl, 45 procent,
měl Jiří Flídr. Firmu ZWU invest podle databáze Prodata vlastní z 90 procent společnost SAFINA
ASSETS, a.s., která je dceřinou společnosti švýcarské SAFICHEM GROUP AG.
Safina Assets vznikla rozdělením společnosti Safina. Ta také patří pod švýcarskou matku SAFICHEM
GROUP AG, která v Česku ovládá ještě Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s.,
TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma, a.s. a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. Také Pacovské strojírny se
zabývají dodávkami pro potravinářský průmysl a jejich výrobky končí například v pivovarech.
http://www.finance.cz/zpravy/finance/423569-uohs-safichem-muze-ovladnout-strojirny-zvu-potez/
FINANCE.SK: ÚOHS: SAFICHEM může ovládnout strojírny ZVU POTEZ
23. 07. 2014
Brno 23. července (ČTK) - Švýcarská skupina SAFICHEM může prostřednictvím společnosti ZWU Invest
ovládnout strojírny ZVU POTEZ z Hradce Králové. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže (ÚOHS). ČTK to řekl předseda úřadu Petr Rafaj. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Úřad
případ posuzoval pouze ve zjednodušeném řízení. Zabýval se oblastí výroby a dodávek
technologických zařízení pro chemický, energetický, potravinářský, pivovarnický a cukrovarnický
průmysl. Strojírny ZVU POTEZ vyrábějí zařízení pro potravinářský, chemický a energetický průmysl.
Předloni měly tržby 650 milionů korun. Loni na podzim strojírny oznámily, že postaví v Etiopii pivovar
za půl miliardy korun s roční kapacitou 600.000 hektolitrů piva. Strojírny dosud podle dostupných
informací vlastnily čtyři fyzické osoby. Největší podíl, 45 procent, měl Jiří Flídr. Firmu ZWU invest
podle databáze Prodata vlastní z 90 procent společnost SAFINA ASSETS, a.s., která je dceřinou
společnosti švýcarské SAFICHEM GROUP AG. Safina Assets vznikla rozdělením společnosti Safina. Ta
také patří pod švýcarskou matku SAFICHEM GROUP AG, která v Česku ovládá ještě Chemoprojekt,
a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma, a.s. a PACOVSKÉ
STROJÍRNY, a.s. Také Pacovské strojírny se zabývají dodávkami pro potravinářský průmysl a jejich
výrobky končí například v pivovarech.
http://www.finance.sk/hledej/?cx=partner-pub1640012564720488%3Ay64iczndp71&cof=FORID%3A10&ie=UTF8&q=Potez&sa=H%C4%BEada%C5%A5&sitesearch=finance.sk&siteurl=www.finance.sk%2F&ref=&ss
=1704j1137984j5
ČTK: UOHS permits takeover of ZVU POTEZ by Swiss group SAFICHEM
23. 07. 2014
Brno - The antitrust office UOHS has permitted Swiss group SAFICHEM to take over Czech
engineering firm ZVU POTEZ through company ZWU Invest, UOHS chairman Petr Rafaj has told CTK,
adding the verdict is not legally effective yet. ZVU POTEZ, producing equipment for the food,
chemical and energy industries, was controlled by four individuals, the biggest shareholder being Jiri
Flidr with a 45 percent stake, according to available information. A 90 percent stake in ZWU invest is
held by SAFINA ASSETS, a subsidiary of Swiss group SAFICHEM GROUP AG, according to the Prodata
database.
PRUMYSLOVAAUTOMATIZACE.COM: ÚOHS: SAFICHEM může ovládnout strojírny ZVU POTEZ
23. 07. 2014
Brno 23. července (ČTK) - Švýcarská skupina SAFICHEM může prostřednictvím společnosti ZWU Invest
ovládnout strojírny ZVU POTEZ z Hradce Králové. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže (ÚOHS). ČTK to řekl předseda úřadu Petr Rafaj. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Úřad
případ posuzoval pouze ve zjednodušeném řízení. Zabýval se oblastí výroby a dodávek
technologických zařízení pro chemický, energetický, potravinářský, pivovarnický a cukrovarnický
průmysl.
Strojírny ZVU POTEZ vyrábějí zařízení pro potravinářský, chemický a energetický průmysl. Předloni
měly tržby 650 milionů korun. Loni na podzim strojírny oznámily, že postaví v Etiopii pivovar za půl
miliardy korun s roční kapacitou 600.000 hektolitrů piva.
Strojírny dosud podle dostupných informací vlastnily čtyři fyzické osoby. Největší podíl, 45 procent,
měl Jiří Flídr. Firmu ZWU invest podle databáze Prodata vlastní z 90 procent společnost SAFINA
ASSETS, a.s., která je dceřinou společnosti švýcarské SAFICHEM GROUP AG. Safina Assets vznikla
rozdělením společnosti Safina. Ta také patří pod švýcarskou matku SAFICHEM GROUP AG, která
v Česku ovládá ještě Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB
Pharma, a.s. a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. Také Pacovské strojírny se zabývají dodávkami pro
potravinářský průmysl a jejich výrobky končí například v pivovarech.
http://www.prumyslovaautomatizace.com/uohs-safichem-muze-ovladnout-strojirny-zvu-potez
KURZY.CZ: SAFINA ve druhém čtvrtletí prodala čtvrtinu celkového objemu investičního zlata na
českém trhu
18. 07. 2014
Globální trh se v červnu obrátil k býčímu trendu, Indie výrazně rozhýbala svoji poptávku po zlatě
15. července 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů
ve střední a východní Evropě, prodala ve druhém čtvrtletí tohoto roku více než 200 kg investičního
zlata, celková poptávka na českém trhu se pohybovala kolem 1 tuny. Trh v tomto období kvůli
poklesu ceny zlata spíše stagnoval a začíná se čistit, některé subjekty trh dokonce opustily. Globálně
nejvýznamnější změna byla zaznamenána v Indii, kde nová vláda snížila dovozní clo na zlato.
Nejvýraznější volatilitou prošlo v červnu stříbro, jehož hodnota vzrostla o 12 %.
Český trh se na straně nabídky začíná čistit
V druhém čtvrtletí cena zlata stagnovala, proto ani zájem investorů nebyl tak velký. Odpovídá tomu
situace například v Německu, kdy někteří menší obchodníci s investičními drahými kovy museli
ukončit svou činnost. Také v České republice opustily trh některé zavedené subjekty. Není vyloučené,
že je z důvodu neschopnosti plnit své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči svým zákazníkům
požadujícím výkup dříve nakoupených kovů budou následovat i další.
„Naše prodeje oproti předcházejícímu čtvrtletí rostly, a to o více než 50 %. Hlavním důvodem je to, že
se nám zejména daří využít příznivou synergii danou naší rafinační kapacitou. Garantujeme rovněž
bezproblémový výkup drahých kovů, které pak zařazujeme do naší průmyslové části výroby. Nejvíce
jsme prodávali na českém trhu, ale také v Polsku a Pobaltí, a naše prodejní strategie míří i na další
státy na východ od České republiky. V tomto čtvrtletí se nám podařilo prodat poměrně velké
množství kilových slitků, ale největší zájem byl již tradičně o 1uncové zlaté slitky a poté 250g slitky,“
uvedl generální ředitel společnosti SAFINA Tomáš Plachý.
Zlato směřuje trh k býčímu trendu
Duben a květen byly charakteristické poměrně nízkou volatilitou cen zlata. Červen byl ale již ve
znamení výrazné rozkolísanosti, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou zlata činil až 7,5 %. Vrchol
ceny zlata byl zaznamenán poslední den v měsíci, a to ve výši 1 334,30 amerických dolarů za troyskou
unci.
„V současné chvíli se zlato obchoduje těsně pod hranící 1 330 amerických dolarů za troyskou unci a
právě proražení této hranice a delší setrvání nad touto úrovní považuje většina obchodníků za
dostatečný signál k tomu, že v krátké době bude překonána hranice 1 380 amerických dolarů za
troyskou unci, a bude tak otevřena cesta k prolomení psychologické bariéry 1 400 amerických dolarů
za troyskou unci. Technické analýzy a konstatování odborníků se v současné době přiklání k tomu, že
dvojitým testováním hodnoty 1 180 amerických dolarů za troyskou unci bylo dosaženo cenového dna
a nyní se tzv. medvědí trend již obrací k trendu býčímu,“ komentuje Libor Křapka, manažer prodeje
investičních drahých kovů společnosti SAFINA.
Za růstem ceny zlata, ale i dalších drahých kovů v červnu lze vidět především dva důvody. Prvním je
opět stálice ve vlivu na drahé kovy – americký Fed, který ovlivňuje především cenu zlata, a druhým je
irácký konflikt. Situace v Iráku neovlivňuje cenu drahých kovů tak přímo jako rozhodnutí Fedu, ale je
dalším důkazem toho, že politická situace není nikde tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Po zdánlivém
zakonzervování krize na Ukrajině nastupuje vzápětí krize další. Fed na svém zasedání v červnu rozhodl
o očekávaném snížení nákupu dluhopisů o 10 mld. dolarů měsíčně. Silnější očekávání však bylo u výše
úrokových sazeb. Před prohlášením Fedu se v červnu spekulovalo o možném zvýšení úrokových
sazeb, což se však nenaplnilo, dolar oslabil, a drahé kovy si tak připsaly zisky. Nejvíce stříbro, u
kterého cena poskočila o více než 4,5 %.
Čína i ve druhém čtvrtletí pokračovala ve svých nákupech poměrně stabilně a je nadále největším
globálním konzumentem zlata. K výraznému skoku však došlo u světové dvojky ve spotřebě zlata –
Indie. Ještě v květnu kvůli obavám z negativního vývoje obchodní bilance činil dovoz zlata pouhých 35
tun. Nicméně nově zvolená vláda Narendra Modiho následně zmírnila clo na dovoz zlata a očekává
se, že se dovoz žlutého kovu do Indie vrátí na svoji úroveň – více než 70 tun měsíčně. „Tato změna
může trh výrazně ovlivnit v dalším období. Především pak v měsíci říjnu a listopadu, kdy je v Indii
nejsilnější poptávka po zlatě. Úroveň spotřeby zlata bude gradovat a ruku v ruce s tím bude i stoupat
jeho cena na světovém trhu, “ predikuje Libor Křapka.
Platina a palladium na vzestupu
Pro cenový vývoj platiny a palladia byl určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči
Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce ve formě omezování vývozu platiny a
palladia, kovů nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v JAR pokračovaly
stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což
jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně platiny a palladia i přes pokles ceny zlata.
V polovině června pak došlo v Jihoafrické republice po 5 měsících k dohodě mezi těžařskými
společnostmi a odbory, a byla tak ukončena jedna z nejdelších stávek v historii těžby platiny. Toto
zaznamenala především cena palladia, která po oznámení dohody klesla na cenu pod 807 amerických
dolarů za troyskou unci. Cena platiny reagovala mnohem opatrněji, a nepotvrdila tak prognózy, že po
ukončení stávky se její cena vrátí pod úroveň 1 400 amerických dolarů za troyskou unci.
„Momentálně se obchoduje kolem hranice o 100 amerických dolarů vyšší a zprávy z firem těžících v
JAR napovídají tomu, že obnovení těžby nebude tak rychlé, a bude tedy pokračovat nedostatek této
suroviny na světovém trhu. V této souvislosti se však také začíná spekulovat o tom, že současný vývoj
cen těžařským firmám vlastně vyhovuje a ony nebudou v žádném případě pospíchat s uspokojováním
převisu poptávky nad nabídkou. Stejnou reakci můžeme čekat i od Ruska, které přes cenu platiny
vlastně „trestá“ západní země za sankce na něj uvalené po anexi Krymu,“ doplňuje Libor Křapka.
Výrazný optimismus v odhadech dalšího cenového vývoje se v současné době dostává především
palladiu. Podle posledních zjištění analytiků mohou automobilky díky pokračujícímu technologickému
vývoji nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia. V
minulosti byl tento poměr 1:1,5.
Ruská centrální banka učinila největší nákupy zlata
Nejvýznamnější nákupy centrálních bank byly provedeny v dubnu, kdy Ruská centrální banka
nakoupila 27,7 tuny a turecká zvýšila své rezervy držené ve zlatě o 13,4 tuny a nahradila tak své
prodeje z předcházejících měsíců. 2,7 tuny nakoupila i centrální banka Kazachstánu. Nákupy Ruska
souvisí s akcí „Dvouhlavý orel“, kdy ruský prezident Putin oznámil emisi zlatých ruských mincí jako
pokus o zavedení měny kryté zlatem, která by měla být alternativou k americkému dolaru. Putin
současně avizoval, že platby za suroviny vyvážené z Ruska může Rusko požadovat ve zlatě. Jednalo se
především o politické prohlášení, jehož uskutečnění prozatím není reálné. Rusko je tak na 6. místě, co
se týče absolutních hodnot rezerv držených ve zlatě s celkovým objemem více než 1 068 tun zlata,
což však tvoří jen necelých 10 % jeho rezerv. Budou-li však takové nákupy pokračovat i v dalších
měsících, může to mít také pozitivní vliv na cenu zlata.
http://www.kurzy.cz/~nr/tema/2274829.html
INVESTUJEME.CZ: SAFINA ve druhém čtvrtletí prodala čtvrtinu celkového objemu investičního zlata
na českém trhu
17. 07. 2014
Globální trh se v červnu obrátil k býčímu trendu, Indie výrazně rozhýbala svoji poptávku po zlatě
- Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, prodala ve druhém čtvrtletí tohoto roku více než 200 kg investičního zlata, celková
poptávka na českém trhu se pohybovala kolem 1 tuny. Trh v tomto období kvůli poklesu ceny zlata
spíše stagnoval a začíná se čistit, některé subjekty trh dokonce opustily. Globálně nejvýznamnější
změna byla zaznamenána v Indii, kde nová vláda snížila dovozní clo na zlato. Nejvýraznější volatilitou
prošlo v červnu stříbro, jehož hodnota vzrostla o 12 %.
Český trh se na straně nabídky začíná čistit
V druhém čtvrtletí cena zlata stagnovala, proto ani zájem investorů nebyl tak velký. Odpovídá tomu
situace například v Německu, kdy někteří menší obchodníci s investičními drahými kovy museli
ukončit svou činnost. Také v České republice opustily trh některé zavedené subjekty. Není vyloučené,
že je z důvodu neschopnosti plnit své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči svým zákazníkům
požadujícím výkup dříve nakoupených kovů budou následovat i další.
„Naše prodeje oproti předcházejícímu čtvrtletí rostly, a to o více než 50 %. Hlavním důvodem je to, že
se nám zejména daří využít příznivou synergii danou naší rafinační kapacitou. Garantujeme rovněž
bezproblémový výkup drahých kovů, které pak zařazujeme do naší průmyslové části výroby. Nejvíce
jsme prodávali na českém trhu, ale také v Polsku a Pobaltí, a naše prodejní strategie míří i na další
státy na východ od České republiky. V tomto čtvrtletí se nám podařilo prodat poměrně velké množství
kilových slitků, ale největší zájem byl již tradičně o 1uncové zlaté slitky a poté 250g slitky,“ uvedl
generální ředitel společnosti SAFINA Tomáš Plachý.
Zlato směřuje trh k býčímu trendu
Duben a květen byly charakteristické poměrně nízkou volatilitou cen zlata. Červen byl ale již ve
znamení výrazné rozkolísanosti, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou zlata činil až 7,5 %. Vrchol
ceny zlata byl zaznamenán poslední den v měsíci, a to ve výši 1 334,30 amerických dolarů za
troyskou unci.
„V současné chvíli se zlato obchoduje těsně pod hranící 1 330 amerických dolarů za troyskou unci a
právě proražení této hranice a delší setrvání nad touto úrovní považuje většina obchodníků za
dostatečný signál k tomu, že v krátké době bude překonána hranice 1 380 amerických dolarů za
troyskou unci, a bude tak otevřena cesta k prolomení psychologické bariéry 1 400 amerických dolarů
za troyskou unci. Technické analýzy a konstatování odborníků se v současné době přiklání k tomu, že
dvojitým testováním hodnoty 1 180 amerických dolarů za troyskou unci bylo dosaženo cenového dna
a nyní se tzv. medvědí trend již obrací k trendu býčímu,“ komentuje Libor Křapka, manažer prodeje
investičních drahých kovů společnosti SAFINA.
Za růstem ceny zlata, ale i dalších drahých kovů v červnu lze vidět především dva důvody. Prvním je
opět stálice ve vlivu na drahé kovy – americký Fed, který ovlivňuje především cenu zlata, a druhým je
irácký konflikt. Situace v Iráku neovlivňuje cenu drahých kovů tak přímo jako rozhodnutí Fedu, ale je
dalším důkazem toho, že politická situace není nikde tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Po zdánlivém
zakonzervování krize na Ukrajině nastupuje vzápětí krize další. Fed na svém zasedání v červnu rozhodl
o očekávaném snížení nákupu dluhopisů o 10 mld. dolarů měsíčně. Silnější očekávání však bylo u výše
úrokových sazeb. Před prohlášením Fedu se v červnu spekulovalo o možném zvýšení úrokových
sazeb, což se však nenaplnilo, dolar oslabil, a drahé kovy si tak připsaly zisky. Nejvíce stříbro,
u kterého cena poskočila o více než 4,5 %.
Čína i ve druhém čtvrtletí pokračovala ve svých nákupech poměrně stabilně a je nadále největším
globálním konzumentem zlata. K výraznému skoku však došlo u světové dvojky ve spotřebě zlata –
Indie. Ještě v květnu kvůli obavám z negativního vývoje obchodní bilance činil dovoz zlata pouhých
35 tun. Nicméně nově zvolená vláda Narendra Modiho následně zmírnila clo na dovoz zlata a očekává
se, že se dovoz žlutého kovu do Indie vrátí na svoji úroveň – více než 70 tun měsíčně. „Tato změna
může trh výrazně ovlivnit v dalším období. Především pak v měsíci říjnu a listopadu, kdy je v Indii
nejsilnější poptávka po zlatě. Úroveň spotřeby zlata bude gradovat a ruku v ruce s tím bude i stoupat
jeho cena na světovém trhu, “ predikuje Libor Křapka.
Platina a palladium na vzestupu
Pro cenový vývoj platiny a palladia byl určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči
Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce ve formě omezování vývozu platiny a
palladia, kovů nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v JAR pokračovaly
stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což
jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně platiny a palladia i přes pokles ceny zlata.
V polovině června pak došlo v Jihoafrické republice po 5 měsících k dohodě mezi těžařskými
společnostmi a odbory, a byla tak ukončena jedna z nejdelších stávek v historii těžby platiny. Toto
zaznamenala především cena palladia, která po oznámení dohody klesla na cenu pod 807 amerických
dolarů za troyskou unci. Cena platiny reagovala mnohem opatrněji, a nepotvrdila tak prognózy, že po
ukončení stávky se její cena vrátí pod úroveň 1 400 amerických dolarů za troyskou unci.
„Momentálně se obchoduje kolem hranice o 100 amerických dolarů vyšší a zprávy z firem těžících
v JAR napovídají tomu, že obnovení těžby nebude tak rychlé, a bude tedy pokračovat nedostatek této
suroviny na světovém trhu. V této souvislosti se však také začíná spekulovat o tom, že současný vývoj
cen těžařským firmám vlastně vyhovuje a ony nebudou v žádném případě pospíchat s uspokojováním
převisu poptávky nad nabídkou. Stejnou reakci můžeme čekat i od Ruska, které přes cenu platiny
vlastně „trestá“ západní země za sankce na něj uvalené po anexi Krymu,“ doplňuje Libor Křapka.
Výrazný optimismus v odhadech dalšího cenového vývoje se v současné době dostává především
palladiu. Podle posledních zjištění analytiků mohou automobilky díky pokračujícímu technologickému
vývoji nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia.
V minulosti byl tento poměr 1:1,5.
Ruská centrální banka učinila největší nákupy zlata
Nejvýznamnější nákupy centrálních bank byly provedeny v dubnu, kdy Ruská centrální banka
nakoupila 27,7 tuny a turecká zvýšila své rezervy držené ve zlatě o 13,4 tuny a nahradila tak své
prodeje z předcházejících měsíců. 2,7 tuny nakoupila i centrální banka Kazachstánu. Nákupy Ruska
souvisí s akcí „Dvouhlavý orel“, kdy ruský prezident Putin oznámil emisi zlatých ruských mincí jako
pokus o zavedení měny kryté zlatem, která by měla být alternativou k americkému dolaru. Putin
současně avizoval, že platby za suroviny vyvážené z Ruska může Rusko požadovat ve zlatě. Jednalo se
především o politické prohlášení, jehož uskutečnění prozatím není reálné. Rusko je tak na 6. místě, co
se týče absolutních hodnot rezerv držených ve zlatě s celkovým objemem více než 1 068 tun zlata,
což však tvoří jen necelých 10 % jeho rezerv. Budou-li však takové nákupy pokračovat i v dalších
měsících, může to mít také pozitivní vliv na cenu zlata.
http://www.investujeme.cz/safina-ve-druhem-ctvrtleti-prodala-ctvrtinu-celkoveho-objemuinvesticniho-zlata-na-ceskem-trhu/
PARLAMENTNILISTY.CZ: SAFINA ve druhém čtvrtletí prodala čtvrtinu celkového objemu
investičního zlata na českém trhu
15. 07. 2014
Globální trh se v červnu obrátil k býčímu trendu, Indie výrazně rozhýbala svoji poptávku po zlatě
15. července 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů
ve střední a východní Evropě, prodala ve druhém čtvrtletí tohoto roku více než 200 kg investičního
zlata, celková poptávka na českém trhu se pohybovala kolem 1 tuny. Trh v tomto období kvůli
poklesu ceny zlata spíše stagnoval a začíná se čistit, některé subjekty trh dokonce opustily. Globálně
nejvýznamnější změna byla zaznamenána v Indii, kde nová vláda snížila dovozní clo na zlato.
Nejvýraznější volatilitou prošlo v červnu stříbro, jehož hodnota vzrostla o 12 %.
Český trh se na straně nabídky začíná čistit
V druhém čtvrtletí cena zlata stagnovala, proto ani zájem investorů nebyl tak velký. Odpovídá tomu
situace například v Německu, kdy někteří menší obchodníci s investičními drahými kovy museli
ukončit svou činnost. Také v České republice opustily trh některé zavedené subjekty. Není vyloučené,
že je z důvodu neschopnosti plnit své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči svým zákazníkům
požadujícím výkup dříve nakoupených kovů budou následovat i další.
„Naše prodeje oproti předcházejícímu čtvrtletí rostly, a to o více než 50 %. Hlavním důvodem je to, že
se nám zejména daří využít příznivou synergii danou naší rafinační kapacitou. Garantujeme rovněž
bezproblémový výkup drahých kovů, které pak zařazujeme do naší průmyslové části výroby. Nejvíce
jsme prodávali na českém trhu, ale také v Polsku a Pobaltí, a naše prodejní strategie míří i na další
státy na východ od České republiky. V tomto čtvrtletí se nám podařilo prodat poměrně velké
množství kilových slitků, ale největší zájem byl již tradičně o 1uncové zlaté slitky a poté 250g slitky,“
uvedl generální ředitel společnosti SAFINA Tomáš Plachý.
Zlato směřuje trh k býčímu trendu
Duben a květen byly charakteristické poměrně nízkou volatilitou cen zlata. Červen byl ale již ve
znamení výrazné rozkolísanosti, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou zlata činil až 7,5 %. Vrchol
ceny zlata byl zaznamenán poslední den v měsíci, a to ve výši 1 334,30 amerických dolarů za troyskou
unci.
„V současné chvíli se zlato obchoduje těsně pod hranící 1 330 amerických dolarů za troyskou unci a
právě proražení této hranice a delší setrvání nad touto úrovní považuje většina obchodníků za
dostatečný signál k tomu, že v krátké době bude překonána hranice 1 380 amerických dolarů za
troyskou unci, a bude tak otevřena cesta k prolomení psychologické bariéry 1 400 amerických dolarů
za troyskou unci. Technické analýzy a konstatování odborníků se v současné době přiklání k tomu, že
dvojitým testováním hodnoty 1 180 amerických dolarů za troyskou unci bylo dosaženo cenového dna
a nyní se tzv. medvědí trend již obrací k trendu býčímu,“ komentuje Libor Křapka, manažer prodeje
investičních drahých kovů společnosti SAFINA.
Za růstem ceny zlata, ale i dalších drahých kovů v červnu lze vidět především dva důvody. Prvním je
opět stálice ve vlivu na drahé kovy – americký Fed, který ovlivňuje především cenu zlata, a druhým je
irácký konflikt. Situace v Iráku neovlivňuje cenu drahých kovů tak přímo jako rozhodnutí Fedu, ale je
dalším důkazem toho, že politická situace není nikde tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Po zdánlivém
zakonzervování krize na Ukrajině nastupuje vzápětí krize další. Fed na svém zasedání v červnu rozhodl
o očekávaném snížení nákupu dluhopisů o 10 mld. dolarů měsíčně. Silnější očekávání však bylo u výše
úrokových sazeb. Před prohlášením Fedu se v červnu spekulovalo o možném zvýšení úrokových
sazeb, což se však nenaplnilo, dolar oslabil, a drahé kovy si tak připsaly zisky. Nejvíce stříbro, u
kterého cena poskočila o více než 4,5 %.
Čína i ve druhém čtvrtletí pokračovala ve svých nákupech poměrně stabilně a je nadále největším
globálním konzumentem zlata. K výraznému skoku však došlo u světové dvojky ve spotřebě zlata –
Indie. Ještě v květnu kvůli obavám z negativního vývoje obchodní bilance činil dovoz zlata pouhých 35
tun. Nicméně nově zvolená vláda Narendra Modiho následně zmírnila clo na dovoz zlata a očekává
se, že se dovoz žlutého kovu do Indie vrátí na svoji úroveň – více než 70 tun měsíčně. „Tato změna
může trh výrazně ovlivnit v dalším období. Především pak v měsíci říjnu a listopadu, kdy je v Indii
nejsilnější poptávka po zlatě. Úroveň spotřeby zlata bude gradovat a ruku v ruce s tím bude i stoupat
jeho cena na světovém trhu, “ predikuje Libor Křapka.
Platina a palladium na vzestupu
Pro cenový vývoj platiny a palladia byl určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči
Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce ve formě omezování vývozu platiny a
palladia, kovů nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v JAR pokračovaly
stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což
jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně platiny a palladia i přes pokles ceny zlata.
V polovině června pak došlo v Jihoafrické republice po 5 měsících k dohodě mezi těžařskými
společnostmi a odbory, a byla tak ukončena jedna z nejdelších stávek v historii těžby platiny. Toto
zaznamenala především cena palladia, která po oznámení dohody klesla na cenu pod 807 amerických
dolarů za troyskou unci. Cena platiny reagovala mnohem opatrněji, a nepotvrdila tak prognózy, že po
ukončení stávky se její cena vrátí pod úroveň 1 400 amerických dolarů za troyskou unci.
„Momentálně se obchoduje kolem hranice o 100 amerických dolarů vyšší a zprávy z firem těžících v
JAR napovídají tomu, že obnovení těžby nebude tak rychlé, a bude tedy pokračovat nedostatek této
suroviny na světovém trhu. V této souvislosti se však také začíná spekulovat o tom, že současný vývoj
cen těžařským firmám vlastně vyhovuje a ony nebudou v žádném případě pospíchat s uspokojováním
převisu poptávky nad nabídkou. Stejnou reakci můžeme čekat i od Ruska, které přes cenu platiny
vlastně „trestá“ západní země za sankce na něj uvalené po anexi Krymu,“ doplňuje Libor Křapka.
Výrazný optimismus v odhadech dalšího cenového vývoje se v současné době dostává především
palladiu. Podle posledních zjištění analytiků mohou automobilky díky pokračujícímu technologickému
vývoji nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia. V
minulosti byl tento poměr 1:1,5.
Ruská centrální banka učinila největší nákupy zlata
Nejvýznamnější nákupy centrálních bank byly provedeny v dubnu, kdy Ruská centrální banka
nakoupila 27,7 tuny a turecká zvýšila své rezervy držené ve zlatě o 13,4 tuny a nahradila tak své
prodeje z předcházejících měsíců. 2,7 tuny nakoupila i centrální banka Kazachstánu. Nákupy Ruska
souvisí s akcí „Dvouhlavý orel“, kdy ruský prezident Putin oznámil emisi zlatých ruských mincí jako
pokus o zavedení měny kryté zlatem, která by měla být alternativou k americkému dolaru. Putin
současně avizoval, že platby za suroviny vyvážené z Ruska může Rusko požadovat ve zlatě. Jednalo se
především o politické prohlášení, jehož uskutečnění prozatím není reálné. Rusko je tak na 6. místě, co
se týče absolutních hodnot rezerv držených ve zlatě s celkovým objemem více než 1 068 tun zlata,
což však tvoří jen necelých 10 % jeho rezerv. Budou-li však takové nákupy pokračovat i v dalších
měsících, může to mít také pozitivní vliv na cenu zlata.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Safina-ve-druhem-ctvrtleti-prodalactvrtinu-investicniho-zlata-na-ceskem-trhu-326977
Stejný článek byl také krátce zmíněn na portálu:
LOADEER.CZ
15.07.2014
http://www.loadeer.com/CZ/zpravodajstvidomov/safina_ve_druh233m_ctvrtlet237_prodala_ctvrtinu_investicn237ho_zlata_na_cesk2
33m_trhu/
POLITICKE-LISTY.CZ
15. 07. 20214
http://www.politicke-listy.cz/?q=Safina
ČLANKY.KECTENI.CZ
18. 07. 2014
http://clanky.kecteni.cz/1533747-safina-ve-druhem-ctvrtleti-prodala-ctvrtinu-investicnihozlata-na-ceskem-trhu
CTUSI.INFO
18. 07. 2014
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/320/safina_ve_druh233m_ctvrtlet237_prodala_ctvrtinu
_investicn237ho_zlata_na_cesk233m_trhu/
VYKUPUJEMEZLATO.CZ
18. 07. 2014
http://www.kurzy.cz/~nr/tema/2274829.html
NOVECLANKY.CZ
15. 07. 2014
http://www.noveclanky.cz/search?q=Safina
CENOVE-AKCE.CZ
15. 07. 2014
http://www.cenove-akce.cz/3
CIANEWS.CZ: SAFINA ve druhém čtvrtletí prodala čtvrtinu celkového objemu investičního zlata na
českém trhu
15. 07. 2014
Globální trh se v červnu obrátil k býčímu trendu, Indie výrazně rozhýbala svoji poptávku po zlatě
15. července 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů
ve střední a východní Evropě, prodala ve druhém čtvrtletí tohoto roku více než 200 kg investičního
zlata, celková poptávka na českém trhu se pohybovala kolem 1 tuny. Trh v tomto období kvůli
poklesu ceny zlata spíše stagnoval a začíná se čistit, některé subjekty trh dokonce opustily. Globálně
nejvýznamnější změna byla zaznamenána v Indii, kde nová vláda snížila dovozní clo na zlato.
Nejvýraznější volatilitou prošlo v červnu stříbro, jehož hodnota vzrostla o 12 %.
Český trh se na straně nabídky začíná čistit
V druhém čtvrtletí cena zlata stagnovala, proto ani zájem investorů nebyl tak velký. Odpovídá tomu
situace například v Německu, kdy někteří menší obchodníci s investičními drahými kovy museli
ukončit svou činnost. Také v České republice opustily trh některé zavedené subjekty. Není vyloučené,
že je z důvodu neschopnosti plnit své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči svým zákazníkům
požadujícím výkup dříve nakoupených kovů budou následovat i další.
„Naše prodeje oproti předcházejícímu čtvrtletí rostly, a to o více než 50 %. Hlavním důvodem je to, že
se nám zejména daří využít příznivou synergii danou naší rafinační kapacitou. Garantujeme rovněž
bezproblémový výkup drahých kovů, které pak zařazujeme do naší průmyslové části výroby. Nejvíce
jsme prodávali na českém trhu, ale také v Polsku a Pobaltí, a naše prodejní strategie míří i na další
státy na východ od České republiky. V tomto čtvrtletí se nám podařilo prodat poměrně velké
množství kilových slitků, ale největší zájem byl již tradičně o 1uncové zlaté slitky a poté 250g slitky,“
uvedl generální ředitel společnosti SAFINA Tomáš Plachý.
Zlato směřuje trh k býčímu trendu
Duben a květen byly charakteristické poměrně nízkou volatilitou cen zlata. Červen byl ale již ve
znamení výrazné rozkolísanosti, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou zlata činil až 7,5 %. Vrchol
ceny zlata byl zaznamenán poslední den v měsíci, a to ve výši 1 334,30 amerických dolarů za troyskou
unci.
„V současné chvíli se zlato obchoduje těsně pod hranící 1 330 amerických dolarů za troyskou unci a
právě proražení této hranice a delší setrvání nad touto úrovní považuje většina obchodníků za
dostatečný signál k tomu, že v krátké době bude překonána hranice 1 380 amerických dolarů za
troyskou unci, a bude tak otevřena cesta k prolomení psychologické bariéry 1 400 amerických dolarů
za troyskou unci. Technické analýzy a konstatování odborníků se v současné době přiklání k tomu, že
dvojitým testováním hodnoty 1 180 amerických dolarů za troyskou unci bylo dosaženo cenového dna
a nyní se tzv. medvědí trend již obrací k trendu býčímu,“ komentuje Libor Křapka, manažer prodeje
investičních drahých kovů společnosti SAFINA.
Za růstem ceny zlata, ale i dalších drahých kovů v červnu lze vidět především dva důvody. Prvním je
opět stálice ve vlivu na drahé kovy – americký Fed, který ovlivňuje především cenu zlata, a druhým je
irácký konflikt. Situace v Iráku neovlivňuje cenu drahých kovů tak přímo jako rozhodnutí Fedu, ale je
dalším důkazem toho, že politická situace není nikde tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Po zdánlivém
zakonzervování krize na Ukrajině nastupuje vzápětí krize další. Fed na svém zasedání v červnu rozhodl
o očekávaném snížení nákupu dluhopisů o 10 mld. dolarů měsíčně. Silnější očekávání však bylo u výše
úrokových sazeb. Před prohlášením Fedu se v červnu spekulovalo o možném zvýšení úrokových
sazeb, což se však nenaplnilo, dolar oslabil, a drahé kovy si tak připsaly zisky. Nejvíce stříbro, u
kterého cena poskočila o více než 4,5 %.
Čína i ve druhém čtvrtletí pokračovala ve svých nákupech poměrně stabilně a je nadále největším
globálním konzumentem zlata. K výraznému skoku však došlo u světové dvojky ve spotřebě zlata –
Indie. Ještě v květnu kvůli obavám z negativního vývoje obchodní bilance činil dovoz zlata pouhých 35
tun. Nicméně nově zvolená vláda Narendra Modiho následně zmírnila clo na dovoz zlata a očekává
se, že se dovoz žlutého kovu do Indie vrátí na svoji úroveň – více než 70 tun měsíčně. „Tato změna
může trh výrazně ovlivnit v dalším období. Především pak v měsíci říjnu a listopadu, kdy je v Indii
nejsilnější poptávka po zlatě. Úroveň spotřeby zlata bude gradovat a ruku v ruce s tím bude i stoupat
jeho cena na světovém trhu, “ predikuje Libor Křapka.
Platina a palladium na vzestupu
Pro cenový vývoj platiny a palladia byl určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči
Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce ve formě omezování vývozu platiny a
palladia, kovů nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v JAR pokračovaly
stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což
jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně platiny a palladia i přes pokles ceny zlata.
V polovině června pak došlo v Jihoafrické republice po 5 měsících k dohodě mezi těžařskými
společnostmi a odbory, a byla tak ukončena jedna z nejdelších stávek v historii těžby platiny. Toto
zaznamenala především cena palladia, která po oznámení dohody klesla na cenu pod 807 amerických
dolarů za troyskou unci. Cena platiny reagovala mnohem opatrněji, a nepotvrdila tak prognózy, že po
ukončení stávky se její cena vrátí pod úroveň 1 400 amerických dolarů za troyskou unci.
„Momentálně se obchoduje kolem hranice o 100 amerických dolarů vyšší a zprávy z firem těžících v
JAR napovídají tomu, že obnovení těžby nebude tak rychlé, a bude tedy pokračovat nedostatek této
suroviny na světovém trhu. V této souvislosti se však také začíná spekulovat o tom, že současný vývoj
cen těžařským firmám vlastně vyhovuje a ony nebudou v žádném případě pospíchat s uspokojováním
převisu poptávky nad nabídkou. Stejnou reakci můžeme čekat i od Ruska, které přes cenu platiny
vlastně „trestá“ západní země za sankce na něj uvalené po anexi Krymu,“ doplňuje Libor Křapka.
Výrazný optimismus v odhadech dalšího cenového vývoje se v současné době dostává především
palladiu. Podle posledních zjištění analytiků mohou automobilky díky pokračujícímu technologickému
vývoji nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia. V
minulosti byl tento poměr 1:1,5.
Ruská centrální banka učinila největší nákupy zlata
Nejvýznamnější nákupy centrálních bank byly provedeny v dubnu, kdy Ruská centrální banka
nakoupila 27,7 tuny a turecká zvýšila své rezervy držené ve zlatě o 13,4 tuny a nahradila tak své
prodeje z předcházejících měsíců. 2,7 tuny nakoupila i centrální banka Kazachstánu. Nákupy Ruska
souvisí s akcí „Dvouhlavý orel“, kdy ruský prezident Putin oznámil emisi zlatých ruských mincí jako
pokus o zavedení měny kryté zlatem, která by měla být alternativou k americkému dolaru. Putin
současně avizoval, že platby za suroviny vyvážené z Ruska může Rusko požadovat ve zlatě. Jednalo se
především o politické prohlášení, jehož uskutečnění prozatím není reálné. Rusko je tak na 6. místě, co
se týče absolutních hodnot rezerv držených ve zlatě s celkovým objemem více než 1 068 tun zlata,
což však tvoří jen necelých 10 % jeho rezerv. Budou-li však takové nákupy pokračovat i v dalších
měsících, může to mít také pozitivní vliv na cenu zlata.
KURZY.CZ: SAFINA ve druhém čtvrtletí prodala čtvrtinu celkového objemu investičního zlata na
českém trhu
15. 07. 2014
Globální trh se v červnu obrátil k býčímu trendu, Indie výrazně rozhýbala svoji poptávku po zlatě
15. července 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů
ve střední a východní Evropě, prodala ve druhém čtvrtletí tohoto roku více než 200 kg investičního
zlata, celková poptávka na českém trhu se pohybovala kolem 1 tuny. Trh v tomto období kvůli
poklesu ceny zlata spíše stagnoval a začíná se čistit, některé subjekty trh dokonce opustily. Globálně
nejvýznamnější změna byla zaznamenána v Indii, kde nová vláda snížila dovozní clo na zlato.
Nejvýraznější volatilitou prošlo v červnu stříbro, jehož hodnota vzrostla o 12 %.
Český trh se na straně nabídky začíná čistit
V druhém čtvrtletí cena zlata stagnovala, proto ani zájem investorů nebyl tak velký. Odpovídá tomu
situace například v Německu, kdy někteří menší obchodníci s investičními drahými kovy museli
ukončit svou činnost. Také v České republice opustily trh některé zavedené subjekty. Není vyloučené,
že je z důvodu neschopnosti plnit své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči svým zákazníkům
požadujícím výkup dříve nakoupených kovů budou následovat i další.
„Naše prodeje oproti předcházejícímu čtvrtletí rostly, a to o více než 50 %. Hlavním důvodem je to, že
se nám zejména daří využít příznivou synergii danou naší rafinační kapacitou. Garantujeme rovněž
bezproblémový výkup drahých kovů, které pak zařazujeme do naší průmyslové části výroby. Nejvíce
jsme prodávali na českém trhu, ale také v Polsku a Pobaltí, a naše prodejní strategie míří i na další
státy na východ od České republiky. V tomto čtvrtletí se nám podařilo prodat poměrně velké
množství kilových slitků, ale největší zájem byl již tradičně o 1uncové zlaté slitky a poté 250g slitky,“
uvedl generální ředitel společnosti SAFINA Tomáš Plachý.
Zlato směřuje trh k býčímu trendu
Duben a květen byly charakteristické poměrně nízkou volatilitou cen zlata. Červen byl ale již ve
znamení výrazné rozkolísanosti, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou zlata činil až 7,5 %. Vrchol
ceny zlata byl zaznamenán poslední den v měsíci, a to ve výši 1 334,30 amerických dolarů za troyskou
unci.
„V současné chvíli se zlato obchoduje těsně pod hranící 1 330 amerických dolarů za troyskou unci a
právě proražení této hranice a delší setrvání nad touto úrovní považuje většina obchodníků za
dostatečný signál k tomu, že v krátké době bude překonána hranice 1 380 amerických dolarů za
troyskou unci, a bude tak otevřena cesta k prolomení psychologické bariéry 1 400 amerických dolarů
za troyskou unci. Technické analýzy a konstatování odborníků se v současné době přiklání k tomu, že
dvojitým testováním hodnoty 1 180 amerických dolarů za troyskou unci bylo dosaženo cenového dna
a nyní se tzv. medvědí trend již obrací k trendu býčímu,“ komentuje Libor Křapka, manažer prodeje
investičních drahých kovů společnosti SAFINA.
Za růstem ceny zlata, ale i dalších drahých kovů v červnu lze vidět především dva důvody. Prvním je
opět stálice ve vlivu na drahé kovy – americký Fed, který ovlivňuje především cenu zlata, a druhým je
irácký konflikt. Situace v Iráku neovlivňuje cenu drahých kovů tak přímo jako rozhodnutí Fedu, ale je
dalším důkazem toho, že politická situace není nikde tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Po zdánlivém
zakonzervování krize na Ukrajině nastupuje vzápětí krize další. Fed na svém zasedání v červnu rozhodl
o očekávaném snížení nákupu dluhopisů o 10 mld. dolarů měsíčně. Silnější očekávání však bylo u výše
úrokových sazeb. Před prohlášením Fedu se v červnu spekulovalo o možném zvýšení úrokových
sazeb, což se však nenaplnilo, dolar oslabil, a drahé kovy si tak připsaly zisky. Nejvíce stříbro, u
kterého cena poskočila o více než 4,5 %.
Čína i ve druhém čtvrtletí pokračovala ve svých nákupech poměrně stabilně a je nadále největším
globálním konzumentem zlata. K výraznému skoku však došlo u světové dvojky ve spotřebě zlata –
Indie. Ještě v květnu kvůli obavám z negativního vývoje obchodní bilance činil dovoz zlata pouhých 35
tun. Nicméně nově zvolená vláda Narendra Modiho následně zmírnila clo na dovoz zlata a očekává
se, že se dovoz žlutého kovu do Indie vrátí na svoji úroveň – více než 70 tun měsíčně. „Tato změna
může trh výrazně ovlivnit v dalším období. Především pak v měsíci říjnu a listopadu, kdy je v Indii
nejsilnější poptávka po zlatě. Úroveň spotřeby zlata bude gradovat a ruku v ruce s tím bude i stoupat
jeho cena na světovém trhu, “ predikuje Libor Křapka.
Platina a palladium na vzestupu
Pro cenový vývoj platiny a palladia byl určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči
Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce ve formě omezování vývozu platiny a
palladia, kovů nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v JAR pokračovaly
stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což
jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně platiny a palladia i přes pokles ceny zlata.
V polovině června pak došlo v Jihoafrické republice po 5 měsících k dohodě mezi těžařskými
společnostmi a odbory, a byla tak ukončena jedna z nejdelších stávek v historii těžby platiny. Toto
zaznamenala především cena palladia, která po oznámení dohody klesla na cenu pod 807 amerických
dolarů za troyskou unci. Cena platiny reagovala mnohem opatrněji, a nepotvrdila tak prognózy, že po
ukončení stávky se její cena vrátí pod úroveň 1 400 amerických dolarů za troyskou unci.
„Momentálně se obchoduje kolem hranice o 100 amerických dolarů vyšší a zprávy z firem těžících v
JAR napovídají tomu, že obnovení těžby nebude tak rychlé, a bude tedy pokračovat nedostatek této
suroviny na světovém trhu. V této souvislosti se však také začíná spekulovat o tom, že současný vývoj
cen těžařským firmám vlastně vyhovuje a ony nebudou v žádném případě pospíchat s uspokojováním
převisu poptávky nad nabídkou. Stejnou reakci můžeme čekat i od Ruska, které přes cenu platiny
vlastně „trestá“ západní země za sankce na něj uvalené po anexi Krymu,“ doplňuje Libor Křapka.
Výrazný optimismus v odhadech dalšího cenového vývoje se v současné době dostává především
palladiu. Podle posledních zjištění analytiků mohou automobilky díky pokračujícímu technologickému
vývoji nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia. V
minulosti byl tento poměr 1:1,5.
Ruská centrální banka učinila největší nákupy zlata
Nejvýznamnější nákupy centrálních bank byly provedeny v dubnu, kdy Ruská centrální banka
nakoupila 27,7 tuny a turecká zvýšila své rezervy držené ve zlatě o 13,4 tuny a nahradila tak své
prodeje z předcházejících měsíců. 2,7 tuny nakoupila i centrální banka Kazachstánu. Nákupy Ruska
souvisí s akcí „Dvouhlavý orel“, kdy ruský prezident Putin oznámil emisi zlatých ruských mincí jako
pokus o zavedení měny kryté zlatem, která by měla být alternativou k americkému dolaru. Putin
současně avizoval, že platby za suroviny vyvážené z Ruska může Rusko požadovat ve zlatě. Jednalo se
především o politické prohlášení, jehož uskutečnění prozatím není reálné. Rusko je tak na 6. místě, co
se týče absolutních hodnot rezerv držených ve zlatě s celkovým objemem více než 1 068 tun zlata,
což však tvoří jen necelých 10 % jeho rezerv. Budou-li však takové nákupy pokračovat i v dalších
měsících, může to mít také pozitivní vliv na cenu zlata.
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/368806-safina-ve-druhem-ctvrtleti-prodala-ctvrtinu-celkovehoobjemu-investicniho-zlata-na-ceskem-trhu/
Stejný článek byl krátce zmíněn na portálech:
1-ZPRÁVY.CZ
15. 07. 2014
http://www.1-zpravy.cz/safina-ve-druhem-ctvrtleti-prodala-ctvrtinu-celkoveho-objemu-investicnihozlata-na-ceskem-trhu-1929046/
NEWS.SK
15. 07. 2014
http://www.news.sk/rss/clanok/2014/07/1698439/safina-ve-druhem-ctvrtleti-prodala-ctvrtinucelkoveho-objemu-investicniho-zlata-na-ceskem-trhu/
PREKON.CZ: SAFINA ve druhém čtvrtletí prodala čtvrtinu celkového objemu investičního zlata na
českém trhu
15. 07. 2014
Globální trh se v červnu obrátil k býčímu trendu, Indie výrazně rozhýbala svoji poptávku po zlatě
15. července 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů
ve střední a východní Evropě, prodala ve druhém čtvrtletí tohoto roku více než 200 kg investičního
zlata, celková poptávka na českém trhu se pohybovala kolem 1 tuny. Trh v tomto období kvůli
poklesu ceny zlata spíše stagnoval a začíná se čistit, některé subjekty trh dokonce opustily. Globálně
nejvýznamnější změna byla zaznamenána v Indii, kde nová vláda snížila dovozní clo na zlato.
Nejvýraznější volatilitou prošlo v červnu stříbro, jehož hodnota vzrostla o 12 %.
Český trh se na straně nabídky začíná čistit
V druhém čtvrtletí cena zlata stagnovala, proto ani zájem investorů nebyl tak velký. Odpovídá tomu
situace například v Německu, kdy někteří menší obchodníci s investičními drahými kovy museli
ukončit svou činnost. Také v České republice opustily trh některé zavedené subjekty. Není vyloučené,
že je z důvodu neschopnosti plnit své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči svým zákazníkům
požadujícím výkup dříve nakoupených kovů budou následovat i další.
„Naše prodeje oproti předcházejícímu čtvrtletí rostly, a to o více než 50 %. Hlavním důvodem je to, že
se nám zejména daří využít příznivou synergii danou naší rafinační kapacitou. Garantujeme rovněž
bezproblémový výkup drahých kovů, které pak zařazujeme do naší průmyslové části výroby. Nejvíce
jsme prodávali na českém trhu, ale také v Polsku a Pobaltí, a naše prodejní strategie míří i na další
státy na východ od České republiky. V tomto čtvrtletí se nám podařilo prodat poměrně velké
množství kilových slitků, ale největší zájem byl již tradičně o 1uncové zlaté slitky a poté 250g slitky,“
uvedl generální ředitel společnosti SAFINA Tomáš Plachý.
Zlato směřuje trh k býčímu trendu
Duben a květen byly charakteristické poměrně nízkou volatilitou cen zlata. Červen byl ale již ve
znamení výrazné rozkolísanosti, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou zlata činil až 7,5 %. Vrchol
ceny zlata byl zaznamenán poslední den v měsíci, a to ve výši 1 334,30 amerických dolarů za troyskou
unci.
„V současné chvíli se zlato obchoduje těsně pod hranící 1 330 amerických dolarů za troyskou unci a
právě proražení této hranice a delší setrvání nad touto úrovní považuje většina obchodníků za
dostatečný signál k tomu, že v krátké době bude překonána hranice 1 380 amerických dolarů za
troyskou unci, a bude tak otevřena cesta k prolomení psychologické bariéry 1 400 amerických dolarů
za troyskou unci. Technické analýzy a konstatování odborníků se v současné době přiklání k tomu, že
dvojitým testováním hodnoty 1 180 amerických dolarů za troyskou unci bylo dosaženo cenového dna
a nyní se tzv. medvědí trend již obrací k trendu býčímu,“ komentuje Libor Křapka, manažer prodeje
investičních drahých kovů společnosti SAFINA.
Za růstem ceny zlata, ale i dalších drahých kovů v červnu lze vidět především dva důvody. Prvním je
opět stálice ve vlivu na drahé kovy – americký Fed, který ovlivňuje především cenu zlata, a druhým je
irácký konflikt. Situace v Iráku neovlivňuje cenu drahých kovů tak přímo jako rozhodnutí Fedu, ale je
dalším důkazem toho, že politická situace není nikde tak stabilní, jak by se mohlo zdát. Po zdánlivém
zakonzervování krize na Ukrajině nastupuje vzápětí krize další. Fed na svém zasedání v červnu rozhodl
o očekávaném snížení nákupu dluhopisů o 10 mld. dolarů měsíčně. Silnější očekávání však bylo u výše
úrokových sazeb. Před prohlášením Fedu se v červnu spekulovalo o možném zvýšení úrokových
sazeb, což se však nenaplnilo, dolar oslabil, a drahé kovy si tak připsaly zisky. Nejvíce stříbro, u
kterého cena poskočila o více než 4,5 %.
Čína i ve druhém čtvrtletí pokračovala ve svých nákupech poměrně stabilně a je nadále největším
globálním konzumentem zlata. K výraznému skoku však došlo u světové dvojky ve spotřebě zlata –
Indie. Ještě v květnu kvůli obavám z negativního vývoje obchodní bilance činil dovoz zlata pouhých 35
tun. Nicméně nově zvolená vláda Narendra Modiho následně zmírnila clo na dovoz zlata a očekává
se, že se dovoz žlutého kovu do Indie vrátí na svoji úroveň – více než 70 tun měsíčně. „Tato změna
může trh výrazně ovlivnit v dalším období. Především pak v měsíci říjnu a listopadu, kdy je v Indii
nejsilnější poptávka po zlatě. Úroveň spotřeby zlata bude gradovat a ruku v ruce s tím bude i stoupat
jeho cena na světovém trhu, “ predikuje Libor Křapka.
Platina a palladium na vzestupu
Pro cenový vývoj platiny a palladia byl určující vývoj krize na Ukrajině, následné možné sankce vůči
Rusku a spekulace kolem možné odplaty Ruska za tyto sankce ve formě omezování vývozu platiny a
palladia, kovů nezbytných pro průmyslovou výrobu západního světa. Současně v JAR pokračovaly
stávky a vyjednávání odborů s majiteli dolů o zlepšení podmínek dělníků a nárůstu jejich mezd, což
jsou dva základní důvody udržení cenové úrovně platiny a palladia i přes pokles ceny zlata.
V polovině června pak došlo v Jihoafrické republice po 5 měsících k dohodě mezi těžařskými
společnostmi a odbory, a byla tak ukončena jedna z nejdelších stávek v historii těžby platiny. Toto
zaznamenala především cena palladia, která po oznámení dohody klesla na cenu pod 807 amerických
dolarů za troyskou unci. Cena platiny reagovala mnohem opatrněji, a nepotvrdila tak prognózy, že po
ukončení stávky se její cena vrátí pod úroveň 1 400 amerických dolarů za troyskou unci.
„Momentálně se obchoduje kolem hranice o 100 amerických dolarů vyšší a zprávy z firem těžících v
JAR napovídají tomu, že obnovení těžby nebude tak rychlé, a bude tedy pokračovat nedostatek této
suroviny na světovém trhu. V této souvislosti se však také začíná spekulovat o tom, že současný vývoj
cen těžařským firmám vlastně vyhovuje a ony nebudou v žádném případě pospíchat s uspokojováním
převisu poptávky nad nabídkou. Stejnou reakci můžeme čekat i od Ruska, které přes cenu platiny
vlastně „trestá“ západní země za sankce na něj uvalené po anexi Krymu,“ doplňuje Libor Křapka.
Výrazný optimismus v odhadech dalšího cenového vývoje se v současné době dostává především
palladiu. Podle posledních zjištění analytiků mohou automobilky díky pokračujícímu technologickému
vývoji nahradit v katalyzátorech benzínových automobilů platinu stejným podílem palladia. V
minulosti byl tento poměr 1:1,5.
Ruská centrální banka učinila největší nákupy zlata
Nejvýznamnější nákupy centrálních bank byly provedeny v dubnu, kdy Ruská centrální banka
nakoupila 27,7 tuny a turecká zvýšila své rezervy držené ve zlatě o 13,4 tuny a nahradila tak své
prodeje z předcházejících měsíců. 2,7 tuny nakoupila i centrální banka Kazachstánu. Nákupy Ruska
souvisí s akcí „Dvouhlavý orel“, kdy ruský prezident Putin oznámil emisi zlatých ruských mincí jako
pokus o zavedení měny kryté zlatem, která by měla být alternativou k americkému dolaru. Putin
současně avizoval, že platby za suroviny vyvážené z Ruska může Rusko požadovat ve zlatě. Jednalo se
především o politické prohlášení, jehož uskutečnění prozatím není reálné. Rusko je tak na 6. místě, co
se týče absolutních hodnot rezerv držených ve zlatě s celkovým objemem více než 1 068 tun zlata,
což však tvoří jen necelých 10 % jeho rezerv. Budou-li však takové nákupy pokračovat i v dalších
měsících, může to mít také pozitivní vliv na cenu zlata.
http://www.prekon.cz/1405433403/safina-ve-druhem-ctvrtleti-prodala-ctvrtinu-celkovehoobjemu-investicniho-zlata-na-ceskem-trhu.html
Stejný článek byl také publikován na portálech:
NEWS.SK
15. 07. 2014
http://news.sk.shop-02.webglobe.sk/rss/clanok/2014/07/1701120/safina-ve-druhem-ctvrtletiprodala-ctvrtinu-celkoveho-objemu-investicniho-zlata-na-ceskem-trhu/
LOADEER.CZ
15. 07. 2014
http://www.loadeer.com/CZ/zpravodajstvidomov/safina_ve_druhem_ctvrtleti_prodala_ctvrtinu_celkoveho_objemu_investicniho_zlata_na_ces
kem_trhu/
KITCO.CZ: Safina investuje do recyklace zlata
14. 07. 2014
František Prokop
Společnost Safina Praha, největší tuzemský zpracovatel zlata a dalších drahých a neželezných kovů,
zajišťuje polovinu svého obratu prostřednictvím recyklace, zatímco například v celosvětové produkci
zlata se podíl recyklace pohybuje kolem 37 procent.
Není tak divu, že Safina se snaží do procesu recyklace dále investovat. Nejnovějším počinem v tomto
směru byla investice ve výši přes 20 milionů korun do předpravy vstupního materiálu. Konkrétně se
jedná o vybudování velkoobjemové elektrické elevátorové žíhací pece s kapacitou až jedné tuhy
vstupního materiálu denně. Hlavními trhy recyklovaného zlata budou kromě tuzemska země
Evropské unie, USA a Ruska. Tyto zahraniční trhy představují až 70 procent výroby Safiny.
http://www.kitco.cz/safina-investuje-do-recyklace-zlata/
TECH MAGAZÍN: Nová recyklační technologie pomáhá těžit drahé kovy
10. 07. 2014
Náklad: 7 000
Společnost Safina zprovoznila pokrokovou technologii termické úpravy materiálu na recyklaci
materiálů s obsahem drahých kovů. Díky nové žíhací peci a systému čištění odpadních plynů je nyní
schopná zpracovat zakázky o rozsahu 10-1000 kg denně.
Celková investice činila 21,5 mil. Kč. Mezi nejčastěji recyklované materiály s obsahem drahých kovů
patří průmyslové katalyzátory, elektroodpad, sklo, barvy, ionexy, sorbenty či textilie.
„Trend recyklační poptávky bude do budoucna jednoznačně vzrůstat. Po technologii PlasmaEnvi
máme nyní k dispozici další významnou recyklační technologii na zpracování materiálů s obsahem
drahých kovů. Náš cíl je ročně zpracovat více než 110 t drahých kovů. Hlavními trhy budou EU, Rusko
a USA, které tvoří až 70 % naší výroby,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti.
Po testování na menší zkušební peci, která zůstává i nadále v provozu a používá se pro žíhání malých
dávek, si firma nechala na míru vyrobit velkoobjemovou elektrickou elevátorovou žíhací pec. Nový
postup výrazně šetří spotřebu elektrické energie a zvyšuje rychlost zpracování materiálu. „Díky
variabilitě tohoto zařízení se umíme perfektně přizpůsobit požadavkům zákazníka. Při menší vsádce
získáváme většinou zlato, palladium a ostatní platinové kovy. U velkoobjemových zakázek jde velmi
často o stříbro. Zpracováváme například staré pojistky či rozvodné skříně, měli jsme tu i komponenty
telefonní ústředny,“ uvádí Ľubomír Kučík, vedoucí oddělení úpravny vstupních materiálů v Safině.