Největší sportovní brownfield v ČR

Největší sportovní brownfield v ČR
The biggest sport brownfield in Czech Republic
Ing. Zuzana Kramářová, Ph.D.
ABSTRACT:
Sport brownfields in the Czech Republic are mainly areas and buildings of sports,
which are not attractive and tempt small number of peoples – mainly athletics.
One of the biggest sport brownfields of the Czech Republic and in the world is
Masaryk´s stadium at the Strahov – mostly known as “Strahovský spartakiádní
stadium”, which is written in Guiness world records.
ABSTRAKT:
Sportovními brownfieldy se v České republice stávají hlavně prostory a objekty pro
sporty, které nejsou atraktivní a přitahují menší počet zájemců – především atletika.
Jedním z největších sportovních brownfieldů České republiky i ve světě je
Masarykův stadion na Strahově – spíše známý jako „Strahovský spartakiádní
stadion“, který je zapsán i v Guinessově knize rekordů.
Obr. 1 - Letecký pohled na Masarykův stadion na Strahově, rok 1996 (Lit. 2)
1 Stadion na Strahově – všeobecné informace
Jedním z nejznámějších a největších brownfieldů České republiky a patrně i ve světě
je bývalý Spartakiádní stadion na Strahově – spíše známý jako „Strahovský stadion“,
111
který je i zapsán v Guinessově knize rekordů. Dnes je stadion pojmenován po prvním
presidentu republiky T.G.Masarykovi – Masarykův stadion.
Objekt je leží mezi ulicemi Vaníčkova (východní strana, severovýchodní stana a
jihovýchodní strana) a Atletická (jihozápadní strana), Stadionem Evžena Rošického
(západní strana) a Malým stadionem na Strahově (severozápadní stana).
Jde o vskutku obří stadion jehož rozměry jsou cca 405 x 298 metrů, celková plocha
je tedy cca 120.000 m2, plocha cvičiště má rozměry 310,5 x 202,5 metru, což je
62.876 m2. Kapacita stadionu je 250.000 míst, z toho je cca 56.000 míst k sezení.
Hlavním vstupem na stadion je východní vstup z Vaníčkovy ulice (od
vysokoškolských kolejí), který se nazývá Brána borců (měří cca 50 metrů). Na plochu
cvičiště se současně vešlo až 14.000 cvičenců.
Obr. 2 - Výstavba tribuny na Strahově (Lit. 2)
Tento objekt většina národa vnímají jako pozůstatek „socialistické éry“, jako
megalomanství své doby. Tento mýtus se pokusím vyvrátit stručným shrnutím
historie výstavby a provozu stadionu, který nezačala budovat v jeho rozměrech
strana komunistická pro spartakiády, ale již v meziválečném období stát pro obec
sokolskou.
1.1 Výstavba a provoz stadionu do roku 2002
Jak již bylo zmíněno stadion na Strahově nebyl původně postaven pro konání
celostátních spartakiád. První myšlenky na výstavbu velkého sportovního parku,
který měl být situován v prostoru bývalých strahovských lomů se objevily již před
rokem 1913. Areál zamýšlela provozovat Česká obec sokolská, která v roce 1913
nechala vypracovat ideový návrh parku, který měl zahrnovat kromě sportovního
112
stadionu i další sportoviště a dětská hřiště. Další snahy o výstavbu byly však
přerušeny první světovou válkou.
Dalším krokem po válce bylo v roce 1919 zakoupení pozemků v prostoru lomů
Pražským magistrátem. V roce 1925 propůjčil Pražský magistrát stavební právo
Československému státu na 80. let a bylo započato s výstavbou. Během jednoho a
čtvrt roku bylo postaveno cvičiště, dřevěné tribuny, šatny pro cvičence, seřadiště,
jídelny a hygienické zařízení – vše podle návrhu Aloise Dryáka.
Obr. 3 - XI. všesokolský slet na Státním stadionu na Strahově v roce 1948 (Lit. 2)
Díky tomuto rychlému stavebnímu tempu se zde mohl v létě roku 1926 poprvé
konat VIII. všesokolský slet. V následujících letech až do začátku druhé světové
války proběhla modernizace stadionu podle projektů Ferdinanda M. Balcárka a Karla
Knoppa. Byly zbudovány betonové tribuny, prostory pro cvičitelský štáb a orchestr,
presidentská lóže a reprezentační prostory, dvě šestipatrové věže a světový unikát –
reproduktory zapuštěné do plochy cvičiště. V průběhu úprav stadionu se na něm
v letech 1932 a 1938 konaly IX. a X. všesokolský slet.
113
Obr. 4 - První spartakiáda na Spartakiádním stadionu na Strahově, rok 1955 (Lit. 2)
Po skončení druhé světové války byl stadion pojmenován jako „Státní stadion“.
V roce 1948 tu na XI. všesokolském sletu cvičilo na 16.000 značkách 585.000
cvičenců, které denně sledovalo 200.000 diváků.
Po roce 1948 byl stadion postupně dovybaven pro konání spartakiád a
přejmenován na „Spartakiádní stadion“. První spartakiáda se zde konala 23. 6. 1955,
další následovaly v letech 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. Spartakiád se účastnilo
nejen velké množství diváků, ale i cvičenců, například v roce 1960 to bylo přes
750.000 cvičenců a více než 2.000.000 diváků. Spartakiáda v roce 1970 byla
zrušena pro obavy z možných demonstrací proti režimu. Realizace poslední
plánované spartakiády pro rok 1990 byla přerušena listopadovými událostmi roku
1989 a „sametovou revolucí“. Spartakiáda sice proběhla, ale ne na Spartakiádním
stadionu, ale v menším měřítku na Stadionu Evžena Rošického.
V roce 1975 byla dostavěna východní tribuna podle projektu Oliver Honke-Houfka a
vedle seřadiště vysokoškolské koleje (František Cubr a Zdeněk Pokorný), které
v době spartakiád sloužily k ubytování cvičenců. V roce 1985 byla rozšířena západní
tribuna o administrativní přístavbu.
V roce 1994 se na Strahov vrátil XII. všesokolský slet. Další ročníky se již
konaly mimo Spartakiádní stadion (v roce 2000 proběhl XIII. všesokolský slet pro
menší zájem a účast na stadionu Evžena Rošického).
114
Obr. 5 - XII. všesokolský slet na Masarykově stadionu na Starhově, rok 1994 (Lit. 2)
Od roku 1990 do roku 2002 se na ploše stadionu konaly nejrůznější kulturní a
společenské akce, výstavy a veletrhy. Mezi nejvýznamnější koncerty patří:
• Rolling Stones (18.8.1990, 5.8.1995; návštěvnost cca 100.000 a 127.000 lidí);
• Guns N´Roses (20.5.1992; návštěvnost cca 30.000 lidí);
• Bon Jovi (4.9.1993);
• Aerosmith (27.5.1994);
• Pink Foyd (7.9.1994, návštěvnost cca 115.000 lidí);
• Nedvědi na Strahově (21.6.1996, návštěvnost 60.000 lidí);
• U2 (14.8.1997, návštěvnost 75.000 lidí);
• AC/DC (12.6.2001, návštěvnost 25.000 lidí).
Mezi veletrhy pořádané na Strahově patří k nejznámějším For Arch a For Tech
(podzim v letech 1994, 1995, 1996, 1997), For Habitat (jaro v letech 1995, 1996,
1997, 1998), For Eco a další. Jednou ze známějších a zároveň posledních akcí
realizovaných na strahovském stadionu je studentský Gaudeamus Igitur (2002).
Od roku 2002 má plochu cvičiště pronajatou na 30 let AC Sparta Praha fotbal,
a.s.. Tuto dobu prodlužuje ještě o dalších 20 let opce.
1.2 Současnost
Dne 6. 3. 2003 byl rozhodnutím čj. 10233/1999 Ministerstva kultury České republiky
soubor pozemků a staveb Masarykova stadionu při Spartakiádní ulici v Praze 6 Břevnově vyhlášen za kulturní památku. Soubor je vymezen objekty na pozemcích a
115
pozemky v katastrálním území Břevnov s parcelními čísly, které mají majitele
uvedené níže v tabulce (Tab. 1, Obr. 6).
parcelní výměra
číslo
(m2)
vlastník pozemku
2442/2
Hlavní město Praha ne
32 224
budova
vlastník budovy
2442/20 5 108
Hlavní město Praha ano
není zapsána na LV
2442/21 231
Hlavní město Praha ano
Český svaz tělesné výchovy
2442/22 2 498
Hlavní město Praha ano
Český svaz tělesné výchovy
2461
6 166
Hlavní město Praha ano
Český svaz tělesné výchovy
2462
2 645
Hlavní město Praha ne
2463/1
8 053
Hlavní město Praha ano
Hlavní město Praha
2463/2
239
Hlavní město Praha ano
Hlavní město Praha
2464/1
89 946
Hlavní město Praha ne
2465/2
1 653
Hlavní město Praha ano
AC Sparta Praha fotbal, a.s.
2465
5 138
Hlavní město Praha ano
není zapsána na LV
2466/3
207
Hlavní město Praha ne
2467/2
598
Hlavní město Praha ano
LV – list vlastnictví
Tab. 1 - Přehled pam. chráněných pozemků a objektů na Masarykově stadionu na Strahově
Obr. 6 - Vymezení památkově chráněného území na Masarykově stadionu na Strahově
116
Původně Národní památkový ústav navrhoval do památkové ochrany zahrnout nejen
výše zmíněné pozemky a objekty, ale i areál bývalého vojenského cvičiště a přilehlý
atletický stadion. Tento návrh však nebyl přijat.
V současnosti lze stadion rozdělit na dva správní celky, které pro zjednodušení
pojmenujme “plocha cvičiště” a “ochozy s tribunami”.
Plocha cvičiště má rozlohu necelých 63.000 m2. AC Sparta Praha fotbal, a.s. nechala
v roce 2002 na této ploše postavit moderní fotbalové výcvikové centrum, za něž
tehdy zaplatila 256 mil. Kč.
Centrum se skládá z osmi celoročně provozovaných hřišť s umělým
osvětlením (šest s přírodním trávníkem a dvě s umělým povrchem) a budovu se
zázemím (povolena jako dočasná stavba), kde jsou situovány šatny, posilovna,
restaurace, rehabilitace, ošetřovna a videosál, možné ubytování na cca 20 lůžcích.
Před budovou je parkoviště pro cca 100 automobilů a 10 autobusů.
Areál slouží především mládeži, druholigovým týmům a ženskému fotbalu –
dohromady jde o cca 20 týmů.
Věnec tribun je tvořen zastavěnou plochou cca 27.000 m2 s dvěma až třemi
podlažími. V těchto prostorech se v současnosti nacházejí nájemní administrativní
prostory, různá sportovní zařízení a další komerčně využívané prostory a plochy.
Ve věnci tribun jsou umístěna a veřejnosti přístupna tato sportovní zařízení:
• krytý plavecký bazén (25 m)
• sauna
• squash centrum
• spinning
• lezecká stěna
• posilovna
• tělocvičny
• masáže
Ve strahovském areálu se nachází sídlo Českého svazu tělesné výchovy, sídlí zde
většina republikových sportovních svazů (například horolezecký, tenisový, stolní
tennis, jachtingový, lyžařů, …), včetně Českomoravského fotbalového svazu. Ve
východní tribuně je tiskárenská a grafická činnost Nakladatelství Olympia a.s., včetně
prodejny a skladů knih, dale pak zde sídlí Vyšší odborná škola ČSTV, s.r.o., která je
zařazena do celostní sítě škol vyššího vzdělání, bufet, který nabízí občerstvení
sportovcům a příchozím. Součástí areálu je i hotel Coubertin, kde bydlí sportovci
Vysokoškolského sportovního centra MŠMT ČR a jsou zde ubytováni i funkcionáři
sportovních svazů.
117
1.3 Budoucnost
V roce 2005 se v Praze konala konference zabývající se otázkou možného zařazení
Hlavního města Prahy do seznamu kandidátů pro pořádání Letních olympijských her
v roce 2016, resp. 2020. Jednou z možností, která tehdy byla diskutována, bylo i
využití Masarykova stadionu na Strahově jakožto hlavního stadionu pro tuto
olympiádu. Bohužel byl tento návrh mnohými účastníky zamítán především z důvodu
nákladné rekonstrukce a byla navrhována „levnější“ varianta výstavby nového
účelového sportoviště v blízkosti prostoru letňanského výstavního areálu.
Z kandidatury Prahy na pořadatele olympijských her nakonec sešlo, proto i otázka
rekonstrukce a revitalizace kulturní památky (Masarykova stadionu) byla odsunuta do
pozadí zájmu.
V létě roku 2010 opět dění okolo Masarykova stadionu „rozvířila“ informace v tisku
„ZBOURÁME SPARTAKIÁDNÍ STRAHOV, CHCE SE FINANČNĚ ZACHRÁNIT
ČESKÝ SPORT“. Jednalo se o jeden z možných návrhů Českého svazu tělesné
výchovy, který je vlastníkem části budov Masarykova stadionu, jak sanovat situaci ve
sportu v České republice. Území Masarykova stadionu a jeho okolí je totiž vzhledem
k jeho poloze velmi atraktivní lokalitou (Obr. 7). Lokalita leží v blízkosti historického
centra města:
• cca 20 minut pěšky na Pražský hrad;
• cca 30 minut pěšky přes Petřín na Staroměstské náměstí;
• cca 15 minut autobusem na Karlovo náměstí.
Přitom území zůstává celkem dobře dopravně dostupné – jednak městskou
hromadnou dopravou (autobus nebo tramvaj na Malovanku + pěšky nebo lanovka na
Petřín + pěšky) a dále automobilově. Automobilová dostupnost se v blízké době
(předpokládán je rok 2011) ještě zlepší, neboť bude dokončen systém víceproudých
tunelů – Zlíchovský tunel, tunel Mrázovka, Strahovský tunel (jsou již v provozu) a
tunelový komplex Blanka (uvedení do provozu v průběhu roku 2011), který propojí
trasy od Barrandovského mostu do Tróji (most Barikádníků) a uzavře tak západní
část městského okruhu.
Z výše uvedených skutečností je patrné, že v případě nabídky území o něj
bude mezi developery zájem. O tomto svědčí i zastavění částí okolního území
bytovou zástavbou. Jednak jde o „Vila park Strahov“ (bytové domy, rodinné domy)
jihovýchodně od Masarykova stadionu a jižně od nemocnice Strahov (Všeobecná
fakultní nemocnice – Interní oddělení) – na hraně terénu s exkluzivním výhledem na
Prahu. Druhou lokalitou je bytový dům jihozápadně od Stadionu Přátelství v těsném
sousedství s kulturními památkami Kneislovka a Hybšmanka (předměstské
usedlosti), rovněž na terénní hraně s překrásným výhledem do údolí.
118
Obr. 7 - Poloha Masarykova stadionu na Strahově vůči městským částem a tunelovým
komplexům uzavírajícím západní část městského okruhu
Nezávisle na výše jmenovaných událostech proběhla v první polovině roku 2008
jednokolová urbanistická ideová soutěž s názvem „Ideové řešení Masarykova
stadionu a velkého rozvojového území Strahov“, jejímž vyhlašovatelem byl Útvar
rozvoje hlavního města Prahy. Cílem této soutěže bylo hledání možností revitalizace
území Masarykova stadionu a jeho okolí jakožto významného veřejného prostoru
města. Zadání počítalo s revitalizací lokality zahrnující prostory vysokoškolských
kolejí, Masarykova stadionu, stadionu Evžena Rošického, stadionu Přátelství a
119
malého stadionu. Oceněno bylo celkem šest návrhů (Sportovní projekty s.r.o.; Ida
Čapounová, Jakub Chuchlík; A.D.N.S. Production s.r.o.; Ing. arch. Jan Mužík, Ing.
arch. Petr Bouřil; m4 – ARCHITEKTI, s.r.o. a Atelier M1 architekti, s.r.o.). Návrhy
v různé míře počítali s novými funkcemi v území – od rekonstrukce objektu
Masarykova stadionu a zastavění jeho plochy až po totální demolici území a zcela
jinou strukturu. Oceněné návrhy a jejich hodnocení od odborné poroty je možné
shlédnout na webových stránkách České komory architektů (Lit. 8).
Celý „nápad“ zbourání komplexu stadionů a kolejí na Strahově (Masarykův
stadion, stadion Evžena Rošického, stadion Přátelství, Malý stadion a vysokoškolské
koleje Strahov ČVUT v Praze) a uvolnění lokality pro developery naráží na několik
v současné době velmi významných překážek.
První a nejvýznamnější z nich je památková ochrana pozemků a objektů
Masarykova stadionu. Její prosazení a ustanovení byl dlouhodobý a náročný proces,
jehož výsledek má chránit kulturní a technické dědictví pro příští generace. Jeho
popřením – zrušením bychom popřeli relevantnost svého dřívějšího rozhodnutí a tím
se zesměšnili nejen před budoucími generacemi, ale i v současném mezinárodním
kontextu.
Druhou, z hlediska developerů neméně významnou překážkou je několik zcela
odlišných vlastníků pozemků a objektů, což u jakékoliv revitalizace území situaci
značně komplikuje.
Třetí velmi významnou skutečností je i vlastní rozsah lokality, jež lze řadit mezi
rozsáhlejší, tudíž náročnější na revitalizaci z hlediska financování projektu. Samotná
sanace lokality Masarykova stadionu je finančně velice nákladná v obou krajních
případech řešení – totální demolice objektu nebo rekonstrukce a revitalizace objektu.
Jestliže je do lokality zahrnuto i navazující okolí (přilehlé stadiony a vysokoškolské
koleje), dochází ke znásobení plochy území na zhruba dvou a půl až trojnásobek
původního celku, tedy i několikanásobek finančních nákladů.
Čtvrtým faktorem je nedávná rekonstrukce některých bloků vysokoškolských
kolejí a prostoru mezi nimi. Při jejich zrušení bude nutné nejen kompenzovat zaniklé
kapacity ubytování pro studenty, ale také zachovat jejich standard (po opravení a
dovybavení). Tato skutečnost rovněž platí i o ploše Masarykova stadionu, kterou má
minimálně do roku 2032 pronajatou AC Sparta Praha fotbal, a.s., která ji
zainvestovala částkou 256 mil. korun a využívá ji k tréninkovým účelům. Obě plochy
tedy v případě souhlasu majitele a nájemce nemálo navýší rozpočet, nejen náhradou
prostoru pro zaniklé funkce, ale i dodržením jejich standardu.
Posledním uvažovaným faktorem z těch významnějších je odvoz a uskladnění
vybouraného materiálu. V naprosté většině navrhovaných variant dochází k demolici
nejen všech bloků kolejí, ale i většiny ostatních stadionů (mimo Masarykova). Jedná
se o objekty převážně železobetonové, dozdívané, jejichž materiál lze jen těžko třídit,
a proto je značně omezena možnost jeho recyklace. Tyto demolice tedy představují
120
značný objem materiálu, který bude třeba nejpravděpodobněji odvézt a uskladnit na
skládkách, tedy další finanční navýšení.
Toto jsou jen některé z významných skutečností značně komplikujících
možnosti celkové revitalizace lokality formou demolice objektů a odprodání pozemků
developerům.
Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že revitalizace lokality Masarykova
stadionu – ať do ní bude zahrnuta pouze vlastní plocha a objekty stadionu nebo i
blízké okolí – bude značně finančně, časově a logisticky náročná i za předpokladu
zpracovaného kvalitního urbanisticko architektonického návrhu a projektu, proto se
s největší pravděpodobností neobejde bez intervence státu (ať již bude jakákoliv).
Závěrečné shrnutí
Jedním z největších sportovních brownfieldů České republiky i ve světě je Masarykův
stadion na Strahově – spíše známý jako „Strahovský spartakiádní stadion“, který je
zapsán i v Guinessově knize rekordů.
S výstavbou stadionu bylo započato v roce 1926 v meziválečném období. Stadion byl
určen pro konání všesokolských sletů. Po druhé světové válce byl dostavován a
sloužil především k pořádání celostátních spartakiád. V letech 1990 - 2002 sloužil
stadion převážně ke konání živých koncertů současných interpretů a pořádání
veletrhů.
V roce 2003 byla část stadiónového komplexu prohlášena z kulturní památku. Od
roku 2002 má plochu cvičiště na 30 let pronajatou AC Sparta Praha fotbal, a.s. a
využívá ji k tréninkovým a jiným sportovním účelům. Tribuny a další související
objekty jsou využívány málo a nejsou schopny svým provozem pokrýt náklady na
svůj provoz a nutnou údržbu, proto chátrají.
V létě roku 2010 byla veřejnost šokována informací Českého svazu tělesné výchovy,
které nastínilo záměr Masarykův stadion zbourat, pozemky prodat developerům a
ze zisku sanovat současnou kritickou finanční situaci ve sportu v České republice.
Lokalita je pro developery velmi atraktivní, především svou polohou a dobrým
napojením na dopravní infrastrukturu. Tato myšlenka však naráží na mnoho
významných faktorů, které komplikují její realizaci – například památková ochrana
části území, větší počet vlastníků objektů a pozemků v lokalitě, rozsah lokality a tudíž
zvýšené finanční náklady, nedávné nemalé investice do některých částí území,
rozsah demolic v území a s nimi spojená likvidace vybouraného materiálu, … . Tyto
skutečnosti revitalizaci ztěžují do té míry, že pravděpodobně nebude možná bez
zásahu státu.
Text byl zpracován za podpory Výzkumného záměru MSM 6840770005 „Udržitelná
výstavba“.
121
LITERATURA:
[1]
webová
encyklopedie
Wikipedie
[online]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion_Strahov (on-line 26.4.2011).
[2]
soukromá webová stránka [online] http://strahovskystadion.sweb.cz/ (on-line
26.4.2011).
[3]
webové
stránky
AC
Sparta
Praha
[online]
http://sparta92.webgarden.cz/tc-strahov/treninkove-centrum-strahov.html
(on-line 26.4.2011).
[4]
webové
stránky
Brankářské
školy
Petra
Kouby
o.s.
[online]
www.brankarska-skola.eu/ ((on-line 26.4.2011).
[5]
webové stránky České komory architektů [online] http://www.cka.cc/ (on-line
26.4.2011).
[6]
webové stránky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [online]
www.cuzk.cz (on-line 26.4.2011).
[7]
webové
stránky
klubu
Silicon
Hill
[online]
http://wiki.siliconhill.cz/Stadion_Strahov (on-line 26.4.2011).
122