3/14 Periapikální chirurgie

Transkript

3/14 Periapikální chirurgie
Praktický rádce zubního lékaře
3/14
Dentoalveolární chirurgie
str. 1
3/14
Periapikální chirurgie
MUDr. Martin Záhořík
Úvod
Apikální periodontitida je jednou z nejčastějších příčin
extrakce zubu. Konzervativní léčba tohoto onemocnění
spočívá ve „vyčištění“ kořenového systému zubu a jeho
následném trojrozměrném zaplnění. Poslední dobou se
ukazuje, že důkladný výplach kořenového kanálku 0,5% –
5% vodným roztokem chlornanu sodného není o nic méně důležitý než řádné vypracování kořenového kanálku
do zdravého dentinu. Vysušení a trojrozměrné hermetické zaplnění zjednodušeného kořenového systému zase
eliminuje volný prostor uvnitř zubu, který by mohl být reinfikován.
Existují ovšem stavy, kdy ošetření kořenového kanálku
není z důvodu anatomických či technických proveditelné,
a tak nevede k eliminaci infekce. V takovém případě nastupují radikálnější metody, nejčastěji resekce kořenového hrotu s retrográdním plněním.
Patogeneze
Dutina ústní je domovem více než pětiset druhů bakterií.
U gangrenózního zubu je možno vykultivovat až 12 druhů bakterií, které jsou převážně anaerobní. Imunitní
systém není schopný eliminovat mikroorganizmy v kořenovém systému zubu, ale většinou omezí jejich pronikání
do periapikálních tkání. Tvorba periapikálního granulomu je tedy reakcí organizmu na metabolity bakterií. Dochází k aktivaci osteoklastů, destrukci periapikální kosti
a k její náhradě granulační tkání (viz FOTO 239, 240). Zdá
se, že velikost periapikálního projasnění je přímo úměrná
únor 2009
3/14
Praktický rádce zubního lékaře
str. 2
Dentoalveolární chirurgie
stupni a délce trvání infekce kořenového kanálku. Pokud
je imunita oslabena, rovnováha mezi virulencí bakteriální
flóry v kořenovém kanálku a imunitní odpovědí je narušena, bakterie pronikají do periapikálního prostoru a vzniká
akutní exacerbace infekce.
U endodonticky ošetřeného zubu s přetrvávajícím periapikálním projasněním je nejčastěji kultivovaným patogenem Enterococcus faecalis. Tento mikrob je jeden z nejodolnějších. Vydrží pH až kolem 11,5 a při studiích bylo
prokázáno, že přežije bez živin i více než 4 měsíce. Provizorní plnění zubů Ca(OH)2 k eradikaci Enterococcus faecalis z dentinových tubulů, kde pH dosahuje hodnot nejvýše
10, je považováno za neúčinné.
Možnosti léčby chronické apikální
periodontitidy
Typickým znakem chronické apikální periodontitidy je periapikální projasnění. Příčinou je většinou infekce v kořenovém systému zubu. Pokud se projasnění po endodontickém ošetření nezmenšuje, důvodem nejčastěji bývá:
1. neadekvátní endodontické ošetření,
2. přetrvávající infekce v nepřístupných místech apikální
části kořene,
3. extraradikulární infekce (například infikované dentinové piliny přetlačené přes apex),
4. radikulární cysta (viz FOTO 241, 242, 243),
5. reakce na cizí těleso (například sealer přetlačený přes
apex) (viz FOTO 244).
Základem kvalitního endodontického ošetření je razantní
mechanicko-chemická preparace infikovaného dentinu
i za cenu značného zeslabení stěny zubu. Nedodržení tohoto základního principu vede k neúspěšnému uzavření
zubu, opakovanému otevírání a následně k rekolonizaci
již alespoň částečně vyčištěného kanálku. Tím pouze oddalujeme důkladné ošetření zubu, zvyšujeme množství
bakterií v kořenovém systému zubu a riskujeme předčasnou ztrátu zubu.
Úspěšné endodontické ošetření závisí také na zaplnění
kořenového kanálku, které by mělo zabránit cirkulaci tkáňového moku mezi kořenovým systémem a periapikální
tkání. Velmi důležité je i postendodontické ošetření spočívající v hermetickém uzavření přístupové kavity, které
brání rekolonizaci zubu mikroorganismy. Jako nejvhodnější se jeví použití kompozitních materiálů. Po definitivním endodontickém ošetření zubu provádíme pravidelné
rentgenologické kontroly, nejdříve po 3, 6 a 12 měsících.
Dispenzarizace by neměla být ukončena před úplným vymizením projasnění.
únor 2009
Praktický rádce zubního lékaře
3/14
Dentoalveolární chirurgie
str. 3
V případě, že naše snaha nebyla úspěšná a periapikální
nález se nezmenšuje, nebo dokonce zvětšuje, je nutné pokračovat v léčbě chirurgicky. To znamená výkony v oblasti apexu zubů, jejichž cílem je odstranit příčinné faktory
a často i důsledky. Nejčastější operací je resekce kořenového hrotu (v anglosaské literatuře „apicoectomy“), kdy
se odstraňují 2–3 mm apexu zubu i s granulační tkání
v okolí (viz FOTO 245, 246). V případě chybějící nebo nekvalitní výplně v apikální části kořene provedeme retrográdní plnění (viz FOTO 247).
Další méně časté výkony jsou:
1. amputace celého kořene (u chirurgicky těžko přístupných kořenů, zcestná perforace, zalomený nástroj),
2. hemisekce zubu, premolarizace molárů (např. při zcestné perforaci interradikulárně).
Indikace a kontraindikace
periapikální chirurgie
Periapikální chirurgie přichází v úvahu, pokud selhalo
endodontické ošetření, nebo ho z různých důvodů nelze
provést. Indikujeme ho v následujícíh případech:
1. chronická apikální periodontitida, která po definitivním
a kvalitním zaplnění kořenového kanálku nejeví známky ústupu (přetrvávající nebo zvětšující se osteolytické
ložisko, tvorba píštělí atd.),
2. při nedoplnění kořenového kanálku, kdy ošetření nelze
zlepšit, nejčastěji z důvodu kořenové nástavby či zalomeného nástroje,
3. při přeplnění výplňovým materiálem, případně přetlačení zalomeného nástroje přes apex,
4. perforace apikální třetiny kořene,
5. fraktura kořene v apikální třetině,
6. extrémně zakřivené kořeny, u kterých není možno ošetřit apikální třetinu kořene.
Resekce je kontraindikována v těchto případech:
1. zuby s periapikálním projasněním a nedokonalým endodontickým ošetřením, které je možno předělat,
2. u příliš pokročilé apikální periodontitidy velkého rozsahu, kdy by chirurgický výkon tak oslabil parodont, že by
byl výsledný efekt nejistý,
3. pokročilá marginální parodontitida, kdy je zub tak oslaben, že provedení resekce ohrozí stabilitu zubu,
4. vysoké riziko poškození důležitých anatomických struktur (např. mandibulární kanál),
5. nedostatečný přehled operačního pole,
6. akutní zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích
nebo sliznice dutiny ústní,
7. vážná celková onemocnění (leukémie, agranulocytóza,
imunosupresivní stavy),
únor 2009
3/14
Praktický rádce zubního lékaře
str. 4
Dentoalveolární chirurgie
8. pacienti, pro které dentální fokální infekce představuje
vážné riziko (např. pacienti s umělými srdečními chlopněmi, vrozené srdeční vady),
9. pacient bez zájmu o zachování chrupu.
Vyšetření před resekcí kořenového
hrotu
Po zjištění anamnézy se zaměřujeme hlavně na stav parodontu, vyšetřujeme viklavost, přítomnost píštělí a vyklenutí alveolárního výběžku (viz FOTO 248). Kontrolujeme
také úroveň orální hygieny, jelikož zánět gingivy může
vést k obtížné sutuře rány a následnému špatnému hojení.
Zhotovujeme rentgenový snímek, na kterém nás zajímá
kvalita endodontického ošetření, rozsah periapikálního
projasnění a jeho vztah k důležitým anatomickým strukturám, jako je antrum Highmori, mandibulární kanál, dutina
nosní. U ložiska věnujeme pozornost jeho ohraničení, které nám může napovědět, zda-li se jedná o granulom či radikulární cystu. Kořen, u kterého ložisko přesahuje přes
jeho polovinu, se neresekuje, poněvadž zbytek kořene by
nestačil k udržení zubu v lůžku.
V případě aktivních píštělí ordinujeme antibiotika, která
pacient začíná užívat 1–2 dny před výkonem. Nutný je
rovněž informovaný souhlas pacienta s plánovaným výkonem a především poučení o možných rizicích a komplikacích.
Instrumentárium
Během výkonu používáme nástroje určené pro chirurgii
měkkých a tvrdých tkání. Pokud provádíme retrográdní
plnění, je vhodné použít k preparaci kavity v pahýlu kořene drobný kuličkový vrtáček nebo speciální ultrazvukové
koncovky (viz FOTO 249, 250). K lepší přehlednosti se
používá drobné mikrochirurgické zrcátko.
Provedení resekce kořenového hrotu s retrográdním plněním
1. Anestezie
2. Incize a odklopení mukoperiostálního laloku
3. Získání přístupu k apexu zubu, preparace kosti
4. Resekce kořenového hrotu
5. Retrográdní plnění
6. Revize, výplach, sutura
7. Pooperační péče a poučení pacienta
Anestezie
únor 2009
Před začátkem výkonu je vhodné, aby pacient po dobu
jedné minuty nechal v ústech působit 0,2% roztok chlorhexidinu. Při resekci kořenového hrotu aplikujeme, pokud
je to možné, svodnou i terminální infiltrační anestezii.
V horní čelisti anestezii injikujeme vestibulárně i palati-
Praktický rádce zubního lékaře
3/14
Dentoalveolární chirurgie
str. 5
nálně. Používáme anestetikum s vazokonstrikční přísadou, čímž dosáhneme mírné anemizace, a tím zlepšíme
přehlednost operačního pole.
Incize a odklopení
mukoperiostálního laloku
Nejvhodnější řez při resekci frontálních zubů je „papilu
šetřící“ či Oschenbein-Leubkeho (viz FOTO 251, 252, 253).
U laterálních zubů je vhodný trojúhelníkovitý nebo lichoběžníkový lalok. Důležité je, aby byl řez umístěn v dostatečné vzdálenosti od předpokládaného kostního defektu.
Další podrobnosti jsou uvedeny v kapitole „Incize a laloky“.
Získání přístupu k apexu zubu,
preparace kosti
Po odklopení mukoperiostu identifikujeme oblast, kde se
nachází apex kořene zubu. Dobrým vodítkem je patologickým procesem usurovaný povrch kosti (viz FOTO 254).
Jestliže nevznikla perforace, bývá vyhledání apikální části
kořene obtížnější. Kost nad hrotem kořene odstraňujeme
kuličkovým vrtákem za dostatečného chlazení, nejlépe fyziologickým roztokem.
Resekce kořenového hrotu
Po otevření dutiny granulomu odstraníme ostrou lžičkou
část granulační tkáně kryjící kořen. Po obnažení celého
hrotu kořene provedeme jeho resekci fisurovým vrtáčkem. Odstraňujeme asi 2–3 mm kořene. Řezná plocha má
být vestibulárně skloněná, tím zajistíme dobrý přehled
a bezpečně vidíme kořenový kanálek s výplní (viz FOTO
255). Dokončíme exkochleaci zbytku granulací.
Retrográdní plnění
Po odstranění zbytku granulační tkáně přistoupíme k preparaci kavity v pahýlu kořene drobným kuličkovým vrtáčkem nebo pomocí speciální ultrazvukové koncovky.
K zaplnění kavity je možno využít řady materiálů. Používá
se: amalgám, skloionomerní cement, kompozitem modifikovaný skloionomerní cement, kompozit a nejnověji také Mineral Trioxide Aggregate, dále MTA (viz FOTO 256,
257, 258, 259).
– Amalgám je nejstarším používaným materiálem. Jeho
výhodou je snadné zpracování a možnost použití i ve
vlhkém prostředí. Nevýhodou je nutnost mechanické
retence a možné probarvení sliznice nad resekovaným
kořenem.
– Skloionomerní cement se chemicky váže na tvrdé zubní tkáně a je biokompatibilní, což z něj dělá vhodný materiál pro retrográdní plnění.
– Kompozitem modifikované skloionomerní cementy si
zachovávají schopnost chemické vazby na tvrdé zubní
tkáně a navíc jsou snazší na zpracování díky jejich
schopnosti tuhnout pod viditelným světlem.
únor 2009
3/14
Praktický rádce zubního lékaře
str. 6
Dentoalveolární chirurgie
– Kompozitní materiály mají asi nejlepší „pečetící“ schopnost, ale jakákoliv kontaminace kavity způsobí selhání
vazby na dentin a vznik mikrospáry.
– Nejnovější a v poslední době hodně populární je materiál MTA, který je svým složením velmi podobný portlandskému cementu. Má dokonalou „pečetící“ schopnost
a vysokou biokompatibilitu. Náročnější zpracování, kdy
musí být zachován přesný poměr prášku a vody, je jeho
nevýhodná vlastnost.
Před retrográdním plněním je nutno zajistit úplnou hemostázu v operované oblasti. Dobře se osvědčil například
kostní vosk nebo roztok síranu železitého.
Revize, výplach, sutura
Po zaplnění kavity a ztuhnutí materiálu vypláchneme operovanou oblast sterilním fyziologickým roztokem. Důležité
je odstranit všechny zbytky výplňového materiálu, aby nerušily hojivý proces kosti. Výhodou je před retrográdním plněním vytamponovat poresekční dutinu mulovým drenem
navlhčeným adstringentním roztokem (např. Sanorin).
Reponujeme mukoperiostální lalok a několik minut ho
komprimujeme, aby nevznikl rozsáhlý hematom. Okraje
tkání by měly před sešitím spočívat v požadované pozici
pasivně, bez tahu. Šijeme většinou nevstřebatelným, monofilním matriálem. Po sešití ránu opět pár minut komprimujeme (viz FOTO 260, 261).
Pooperační péče a poučení
pacienta
Nemocného není nutné vždy zajišťovat antibiotiky. Ordinujeme je, když v okolí ložiska trvala hnisavé exsudace,
a u pacientů, kteří vyžadují podání antibiotik vzhledem
k celkovému zdravotnímu stavu (diabetici, pacienti s onemocněním ledvin, imunosuprimovaní atd).
Jeden den po výkonu je vhodné přikládání studených obkladů, vždy střídavě po 20 minutách. Zmenšuje se tím
otok, krvácení a zmírňuje bolest. Dále doporučujeme udržovat dokonalou ústní hygienu, která je v operované oblasti nahrazena výplachy úst chlorhexidinem či Listerinem 3x denně, pod dobu nejméně 7 dnů.
Upozorňujeme na možné komplikace – velký otok, bolest,
pulzace v ráně, teploty přes 38 °C a krvácení. V těchto případech je nezbytná okamžitá kontrola.
Na odstranění stehů pacienta zveme za 7 dnů. Následně
pacienta objednáváme na RTG kontrolu za 3, 6 a 12 měsíců až do úplného zhojení kostní rány (viz FOTO 262, 263,
264, 265, 266).
Hojení poresekční kostní rány
únor 2009
Rána se po operaci vyplní krví, která se srazí a vznikne koagulum. Za 2–3 dny se koagulum začne organizovat, prorůstají do něj kapiláry a přeměňuje se v granulační tkáň,
Praktický rádce zubního lékaře
3/14
Dentoalveolární chirurgie
str. 7
která postupně vyplní celou poresekční dutinu. Novotvořené vazivo se mění ve vazivovu kost a do té se postupně
ukládají minerální látky. Kalcifikace vaziva a jeho náhrada
kostí trvá 4–8 měsíců, podle velikosti poresekční dutiny.
Po dokonalém zhojení není dutina na rentgenovém snímku patrná, je vidět jen nově vytvořenou periodontální
štěrbinu.
Hojení poresekční dutiny se nemusí dít vždy jen kostí.
Především rozsáhlé kostní rány po exstirpaci cyst se nezřídka zčásti hojí i vazivem, což se na rentgenovém snímku zobrazí jako projasnění, které však většinou nesouvisí
se zbytkem kořene. Je-li zub klinicky klidný, lze vazivové
hojení oprávněně předpokládat (viz FOTO 267, 268, 269).
K úplnému kostnímu hojení je vhodné poresekční dutinu
vyplnit osteointegračním materiálem.
únor 2009
3/14
Praktický rádce zubního lékaře
str. 8
Dentoalveolární chirurgie
únor 2009

Podobné dokumenty

Folikulární stáze u leguánů zelených (Iguana iguana)

Folikulární stáze u leguánů zelených (Iguana iguana) ostatní zvířata na tuto terapii nereagují, dochází spíše k zhoršení stavu, nebo dokonce k úhynu (například v případě, kde jsou blokovány porodní cesty velkým plodem, s následující rupturou vejcovod...

Více

1. ze 9 stran Ministerstvo dopravy České republiky k rukám

1. ze 9 stran Ministerstvo dopravy České republiky k rukám motorů je, vzhledem k technologickému pokroku, neadekvátní pro novější vozidla, a proto by ji bylo vhodné doplnit a upravit. Měření kouřivosti, citlivé především na větší částice (o velikosti srovn...

Více

Seznam zdravotnických prostředků podléhajících snížené sazbě DPH

Seznam zdravotnických prostředků podléhajících snížené sazbě DPH Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo...

Více

3/11.1 Komplikace extrakce

3/11.1 Komplikace extrakce do laryngu, objeví se zpravidla záchvat prudkého kašle. Uvízl-li zub ve ventriculus laryngis, dojde k laryngálnímu spasmu a dušení. Výjimečně také může dojít k tomu, že zub pronikne až do bronchu, ...

Více

Všechno pro endo od SybronEndo

Všechno pro endo od SybronEndo kořenových nástrojů. Nástroje K3 jsou navrženy pro rychlé broušení. Jsou účinné a  bezpečné, s  bezkonkurenčním odstraňováním detritu, a  řeší tudíž technické a procedurální obtíže tak, jako žádné ...

Více

katalog tarkett

katalog tarkett vrstvy, ale tepelné zpracování znamená daleko víc než vizuální

Více