NON-RESIDENTAL SUBURBANISM AND EDGE CITIES

NON-RESIDENTAL SUBURBANISM AND EDGE CITIES

NEREZIDENČNÍ SUBURBANISMUS A EDGE CITIES
NON-RESIDENTAL SUBURBANISM AND EDGE CITIES
Ing. arch. Filip Landa | [email protected]
WORKSHOP 2 | Urbanismus a územní plánování | Exploatace krajiny | školitel: doc. Ing. arch. Radek Kolařík
PROMĚNA MĚŘÍTKA
Kritika rezidenční suburbanizace byla již dostatečně rozvinuta. Mnohem aktuálnějším tématem se stává velkoplošná
exploatace krajiny pro maloobchod, zábavu, logistiku či průmysl s příslušnou infrastrukturou a radikální proměnou
měřítka. Jedná se o mnohem mladší fenomén, objevující se v Evropě až v posledních dvou dekádách. V tzv. edge
cities probíhají dynamické sociální i ekonomické proměny. Okraje měst se dnes stávají nezávislými na centrech, lze
tu vypozorovat nárůst pracovních příležitostí, uprostřed průmyslových zón dokonce vznikají nová městečka. Tento
fenomén je demonstrován na příkladech české i středoevropské okupace krajiny.
NEREZIDENČNÍ SUBURBANIZACE:
Proces přesunu komerčních aktivit (obchod, administrativa, výroba, skladování, zábava) z jádra do zázemí měst.
Nejčastější forma obecněji chápaného pojmu nerezidenční suburbanizace, který zahrnuje také přesun nekomerčních
funkcí (např. školy, úřady, muzea).
EDGE CITY
Suburbium (sídlo v zázemí jádrového města) se znaky soběstačného města. V edge cities, městečkách na okraji
aglomerace, se soustřeďují služby a více pracovních příležitostí než ekonomicky aktivních obyvatel. Edge cities jsou
centra dojížďky a ekonomicky málo závislá na jádrovém městě.
METROPOLIZACE
Proces formování metropolitních regionů, který probíhá v pozdějších stádiích urbanizace. Pro metropolizaci je typické vytváření mnohostranných vazeb mezi jádrovým městem a zázemím a zintenzivnění toků uvnitř metropolitního
regionu.
In the last two decades we can see an exploitation of landscape with the big change of scale. Furthermore, this phenomenon is
expressed in suburbanisation, whose influence is often discussed from the economical point of view as well as from ecological
and environmental aspects. The suburbanism modifies rank of natural factors as a relief, transmittance of landscape, climate, soil,
water supply or quality of public spaces. The residental suburbanism was already analyzed by many studies and researches but
the large-scaled occupations of land for non-residental functions are not systematically evaluated. There is no exact evidence of
occupation of land for commercial or industrial development in the Czech Republic. In contrast to residental suburbanism, the methodics of monitoring of non-residental suburbanism is much more difficult; we miss the continuous statistical detection of relevant
data. Then we are dependent on references indigenous from the market-monitoring which is ensured by some private agencies
or real estates.
Generally, we can classify the suburbanisation of non-residental functions as an excentric move or as a new relocation of activities
of the secondary, tertiary, quaternary or quinary sectors of economy (especially commercial and shopping centres, retail parks,
logistic and industrial areas, entertainment, solar factories etc. with related infrastructure). The non-residental suburbanisation is
considerably younger phenomenon than the residental suburbanisation. In the U.S. is mentioned from 60’s of past century.
NON-RESIDENTAL SUBURBANISATION IN THE CZECH REPUBLIC
Nowadays, non-residental suburbanisation is the significant item of suburban changes of the Czech towns. Its dynamic, influence
of commuting for jobs and services, changes of transportation flows, landscape structure and also the changes of usage of public
spaces are the most visible characters which are confronted with contemporary society. The process of non-residental suburbanisation is enabled by amount of institutional conditions and mechanisms: migration of inhabitants, investments to the transport
infrastructure as an after-effect of motorization, easy reachable prizes of building plots in peri-urban parts of regions, tax allowance of industrial zones supported by the state or socioeconomic decline of city centres. In the Czech Republic is possible to find
the single-handed objects as well as complexes of storage buildings, warehouses and administrative without any relationship to
settled region. There is apparently concentrated pattern of infrastructure, clusters of drivers in the neighborhood of these objects,
which can be the occasion as well as the impact. The case study of authors Havel and Chuman implies, that the high intensity of
commercial and industrial development is often attached to the important communications and logistically advantageous location.
The quotient of the roofed commercial objects is commonly reaching 40% of total area, the opaque not-roofed outdoor flats (parking and manipulation lots) is 60% of total area there.
0
100
200
300m
0
100
200
300m
PROMĚNA MĚŘÍTKA: PŘÍPADOVÁ STUDIE ČESKÉ BUDĚJOVICE
REGULATION OF SUBURBAN ACTIVITIES
After year 1989, the development of retail, storage and industrial zones affected the crucial part of urban structure in the Czech
Republic. There are some solutions for this tendency of suburban zones: afford opportunity for developing of enough spaces
inside the administrative boundaries of the cities, provision of good conditions for localization of the suburban areas according to
urban planning and sustainable development, an authority by the public sector and connection to the public transport.
Legislative tools for regulation of suburban development does exist in the most of the EU countries though it can have various
standard of regulations and restrictions. Situation in the Czech Republic is different. Broadly said, the legislation here begin to
respond to expansion of non-residental suburban activities with considerable delay. We talk about this process even since the late
90’s [6]. The process of non-residental suburbanisation had number of phases: at first came the suburbanisation of retail functions,
after that expansion of storage and industrial functions and later the development of administrative zones. In contrast to retail
suburbanisation, the industrial and logistic development was joined with interventions of public sector (support of direct foreign
investments to industry, support of employment rate and competitiveness).
Brouk&Babka 250 m2
Prior 4800 m2
12 největších obchodních domů v Českých Budějovicích postavených po r. 1989 (zdroj: CBArchitektura)
EDGE CITIES
Suburbia gradually obtain the economical function thereby also the central function. We start to talk about uprising of commercial
suburbanisation or about concentration of non-residental suburban activities: suburban downtowns and suburban business districts. Joel Garreau comes with the new definition of these urban centers and starts to call them “edge cities”. Cities, because they
contain all the functions a city ever has, though in a spread-out form that few have come to recognize for what it is. Edge, because
they are a vigorous world of pioneers and immigrants, rising far from the old downtowns, where little save villages or farmland lay
only thirty years before. Edge City is equal to taking the functions of the city and bringing them out to the physical edge of the landscape (the frontier). Edge Cities represent the third wave of American‘s lives pushing into new frontiers in half 20th century. First,
the people moved their homes out past the traditional idea of what constituted a city. This was the suburbanization of America,
especially after World War II. Then they wearied of returning downtown for the necessities of life, so they moved the marketplaces
out to where they lived. This was the malling of America, especially in the 1960s and 1970s. Today, they have moved their means
of creating wealth, the essence of urbanism - the jobs - out to where most of them have lived and shopped for two generations.
That has led to the rise of Edge City.
These functional units are partly independent on the former city centres. In addition, from 1980s comes its new specialization and
selection. The concern on economical activities is rapidly increasing (job opening, trading turnover, transport flows). It is going on
a creation of polycentric urban structure whereof are the flows of inhabitants, services, commodities and energies changing its
direction from centripetal to centrifugal. This process led to the situation, that already two thirds of all office facilities in the U.S.
are in edge cities, and 80% of them have materialized in only the last two decades. Today there are more jobs than economically
active inhabitants.
Globus 36000 m2
... Letňany 72000 m2
KAM SE VŠICHNI PODĚLI Z CENTRA MĚSTA?
... Mall of America 200000 m2
1914
SCIENCE-TECHNOLOGICAL AND PERI-URBAN PARKS
In the last decade we are also witnesses of rapid grow of building of science-technological parks and business clusters. It is a
physical place that supports university-industry and government collaboration with the intent of creating high technology economic
development and advancing knowledge. International Association of Science Parks and Areas for Innovation defines the sciencetechnological parks (STPs) as a dynamic and innovative mix of policies, programmes, quality space and facilities and high valueadded services, they stimulate and manage the flow of knowledge and technology between universities and companies; facilitate
the communication between companies, entrepreneurs and technicians; provide environments that enhance a culture of innovation, creativity and quality; focus on companies and research institutions as well as on people: the entrepreneurs and ‘knowledge
workers’; facilitate the creation of new businesses via incubation and spin-off mechanisms, and accelerate the growth of small and
medium size companies. This phenomenon is in the initiatory phase of its progress yet, but in future will be the innovation a key
for global development. In the Czech Republic we can already see some cases of STP, for example BIC Brno, STP Ostrava, STP
Plzeň or several parks in Prague metropolitan region.
As a last example of todays positive exploitation of landscape we can just mention the peri-urban parks, which use interregional
exchange of experiences to improve policies on management of natural suburban areas. Peri-urban parks focus specifically on
policy and management solutions to mitigate pressures on biodiversity.
2014
STRATEGICKÉ CÍLE:
// Definice hodnot krajiny na okraji města – krajiny peri-urbánní, se zaměřením na nerezidenční suburbanismus a velkoplošné zábory ploch
// Nalezení východisek, která povedou k ochraně a správě těchto území
// Identifikace rolí klíčových aktérů, kteří do území v tomto smyslu zasahují a harmonizace jejich vztahů / předpokládá se příručka pro města, jak s daným fenoménem pracovat
3
TAKTICKÉ CÍLE:
// Rešerše textů, popis dichotomie člověk – příroda, sídlo – krajina, etymologický rozbor základních pojmů, zmapování historického vývoje exploatace krajiny ve středoevropském kontextu,
zejména na území dnešní České republiky
// Zmapování mechanismů procesu exploatace krajiny ve vybraných regionech (severní, střední a jižní Čechy) na základě demografických, ekonomických i prostorových (GIS) podkladů,
možnost ovlivnění dynamiky proměny “metropolitní krajiny”
// Definování rozdílů mezi veřejným a developerským zájmem (pokud existují)
// Nalezení slabých míst regulačních či kontrolních mechanismů rozpínání města a zmírnění rozporů mezi institucionálně-regulačním rámcem a realitou praxe
// Zaměření na současné a očekáváně důsledky nerezidenční suburbanizace pro další vývoj osídlení v ČR, načrtnutí budoucí podoby “metropolitní krajiny” a stanovení územně-plánovacího
a regulačního rámce tak, aby byl zachován ekonomický potenciál daných území
4
4
1
2
TRIANGLE INDUSTRIAL ZONE
On the case of Triangle Industrial Zone we can demonstrate the concrete example of the new strategy of non-residental suburban
development. Triangle strategic industrial zone is situated at the border of three districts: Chomutov, Most and Louny. From traffic point of view the zone is very well accessible since it is situated at Žatec ex-military airport. The site adjoins expressway R7
Prague - Chomutov - Reitzenhain (FRG); another arterial road I/27 Most - Žatec - Plzeň is about 1 km from the site. The Triangle
industrial zone is mainly intended for investors whose business and investment plans are focused on manufacturing industry,
strategic services, technological centres and those operating in the field of research and development. With consent granted by
the owner of the zone, the Ústí Region, and the Ministry of Industry and Trade, the Triangle zone can also host businesses from
the field of logistics, facility management, waste management, filling stations or other support companies servicing businesses
already based in the zone (so called „manufacture servicing”).
The Triangle zone’s priority is to accommodate large, space-demanding investment projects, the size of which would be about 20 25 ha each. On the territory of the Triangle strategic industrial zone, land plots of various dimensions are prepared for sale. There
are not any barriers (physical or administrative) on these land plots that would prevent the immediate commencement of preparation for construction of new industrial facilities. In the case of standard construction of ordinary manufacturing facilities whose
production will not potentially threaten the environment, it is realistic to prepare and realize construction of such facilities within
the course of 12 months. In the SPZ Triangle area will be at each building (each investor) minimally 30 % of the greening; height
limit for buildings of build-up area is 15 m. Higher objects are considered to be visually very exposed and it is therefore proposed
in the case of their exceeding in the SPZ Triangle to be secured their architectural quality through participation in an authorized
architect of the project and by positive opinion of the Chief Architect for the territorial Circuit (Žatec). By the complex examination of
the project proposal was decided for the maximal scenario which counts with expansion of the industrial zone to the city structure
- Triangle City. Here will be situated services, accommodation capacities, restaurants, recreational and entertainment facilities,
cultural and educational institutions. There is also planned the cycling trail in direction Louny - Postoloprty - Triangle.
3
HYPOTÉZY:
// Nalezení hranice mezi sídlem a krajinou je aktuální problém, tradiční dichotomie sídlo/krajina, město/venkov, urban/rural přestává být čitelná
// Neusměrněná zástavba expandující do krajiny je neekonomická a devastuje krajinný ráz, má nelidské měřítko a je potřeba ji “protkat” veřejnými prostory
METODIKA:
// Vytvoření úvodního přehledu nejdůležitějších teorií, které přímo nebo nepřímo objasňují vztah člověka k prostředí a vztah města a krajiny
// Analýza strategických dokumentů na národní, regionální i lokální úrovni, komaparace s inspiračními zdroji ze zahraničí (charaktery hranic vybraných evropských měst)
// Případové analýzy území několika typů ve vybraných regionech, zejm. kolem komunikací (komerční centrum, logistický areál, průmyslový areál...)
TRIANGLE:
41
39
43
Formáty a velikostní typy nákupních zón v ČR na konci roku 2009 (dle klasifikace ICSC)
Formát
Tradiční
Specializovaná
(vč. hypermarketů s malými pasážemi)
Velikostní typ
Velmi velká
Velká
Střední
Malá
Velké nákupní parky
Střední nákupní parky
Malé nákupní parky
Outletová centra
hrubá pronajímatelná plocha v m2
> 80 000
40 000 - 79 999
20 000 - 9 999
5 000 - 19 999
> 20 000
10 000 - 19 999
5 000 - 9 999
> 5000
Počet
4
9
30
170
10
23
50
2
Lokalizace velkoplošných maloobchodních jednotek ve struktuře sídel (ČR 2003 - 2009)
Lokalita
Centrum města
Centrum MČ, sídliště
Vnitřní město
Předměstí
Obce v zázemí města
Ostatní
Supermarket Hypermarket Discont Special. Hobbymarket Nákupní Celkem
prodejna
centrum
3
7
8
18 (4,1%)
6
6 (1,4%)
6
13
37
1
3
13 73 (16,5%)
8
40
132
5
9
26 220 (50%)
3
32
43
5
5
30 118 (27%)
1
1
4
0
0
1
7 (1,6%)
0
100
200
300m
0
100
200
300m
PŘÍPADOVÁ STUDIE - FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA VEPŘEK (plošnou rozlohou 2. největší v ČR)
PŘÍPADOVÁ STUDIE - INDUSTRIÁLNÍ A NÁKUPNÍ ZÓNA GÉČKO LIBEREC
PŘÍPADOVÁ STUDIE - KOMERČNÍ ZÓNA ČESTLICE/PRŮHONICE
PŘÍPADOVÁ STUDIE - OC LETŇANY
EXPLOATOVANÁ KRAJINA
Velkou středověkou kolonizací ve 14. století se plošný úhrn exploatované krajiny přehoupl do nadpoloviční většiny území dnešní
ČR. Tehdy prokazatelně kulminovalo odlesnění našich zemí. Převážně se však jednalo o krajinu zemědělskou. Průmyslová revoluce s sebou přinesla růst aglomerací a tím osídlené krajiny. Dnes je u nás trvale osídleno již 40% území ČR (plocha cca o velikosti
Lucemburska).
PŘÍPADOVÁ STUDIE - Čestlice
Lokalita / část obce, kde dochází k nové výstavbě: Komerční zóna Čestlice - Průhonice
Typ nové výstavby: nerezidenční - nákupní a skladovací zóna
Rozloha: 443 ha | Počet obyvatel: 515 | Míra nezaměstnanosti: 2,1% | Podíl obyvatel nad 75 let: 4,2%
Obec Čestlice leží ve Středočeském kraji, přibližně 15 km jihovýchodně od Prahy. Obec těží z atraktivní polohy při dálnici D1 spojující Prahu s Brnem. Díky své poloze
se stala jednou z nejvyhledávanějších rozvojových lokalit pro maloobchod a skladování v Pražském metropolitním regionu.
Obchodní zóna se rozkládá podél dálnice D1, na západním a severozápadním okraji obce Čestlice. Ačkoli téměř celá administrativně spadá pod Česlice, díky
hraniční poloze získala označení Česlice - Průhonice. Komerční zóna stála na počátku rozsáhlého rozvoje obchodních, průmyslových a skladových areálů podél
dálniční osy (Nupaky, Dobřejovice, Jažlovice, Říčany, Všechromy).
Komerční zóna Čestlice - Průhonice patří k největším svého druhu v Pražském metropolitním regionu. Jsou zde hypermarkety, nákupní centrum, hobby market a
řada dalších obchodů zaměřených na oděvy, sport, domácnost, elektroniku apod. V zóně se nachází také prodejci automobilů a skladovací objekty a akvapark.
Již na počátku 90. let 20. století zahájili představitelé obce přípravu územního plánu. Impulsem bylo prověření možností pro přilákání soukromých investic, které by
pomohly obecnímu rozpočtu pokrýt náklady na renovaci zanedbané místní infrastruktury. Strategická poloha Čestlic v blízkosti Prahy a dálnice D1 byla představovala
hlavní silnou stránku obce a lákadlo pro zahraniční investory. Územní plán, vytvořený společně se sousední obcí Průhonice a katastrálním územím Zdiměřice (obec
Jesenice), byl schválen v roce 1994. Dokument se stal se základem pro další rozvoj území, určil koncentraci komerčních aktivit do předem definovaných os u dálnice
D1 s cílem zabránit rozlézání komerční výstavby do okolí. Vedle dodržování regulativů vyplývajících z územního plánu, požadovala obec od soukromých společností
vstupující do zóny finanční příspěvek na obnovu obecní infrastruktury a investici do nové infrastruktury potřebné v komerční zóně. Představitelé obce tak stanovili
pro potenciální investory jasná pravidla. Na počátku 90. let koupila velkou část pozemků, na kterých se dnes rozkládá komerční zóna, developerská společnost Eurospektrum Group a.s.. Od roku 1997 zažívají Česlice prudký stavební rozvoj. Eurospektrum Group a.s. spolu s dalšími investory v lokalitě financovali komunikace,
chodníky a veškerou infrastrukturu nutnou v komerční zóně. Ačkoli obec vlastnila pouze 3 - 4 % pozemků určených pro výstavbu komerční zóny, díky strategické
poloze území, připravenosti a silné vyjednávací pozici místních představitelů se obci podařilo získat přidanou hodnotu z rozvoje komerční zóny v podobě financí na
obnovu zanedbané místní infrastruktury.
Na počátku 90. let 20. století byly Čestice malým sídlem v zázemí Prahy s velmi zanedbanou obecní infrastrukturou (chybějící kanalizace a vodovod, pouze
částečná elektrifikace). Omezené prostředky v obecním rozpočtu nedovolovaly potřebné investice. Hlavním přínosem výstavby komerční zóny pro obec bylo získání
soukromých zdrojů, které umožnily rekonstrukci a dobudování obecní infrastruktury - vybudování kanalizace, čističky odpadních vod, vodovodu, plynofikace obce,
dokončení elektrifikace. Příchod nových firem a aktivit do komerční zóny zvýšil daňové výnosy plynoucí do obecního rozpočtu. Místní úřad tak mohl financovat další
zlepšení fyzického prostředí v obci (chodníky, silnice, veřejné prostory, oprava kostela). Vybudování komerční zóny přineslo nové pracovní příležitosti. Nákupní
zařízení zajistila lepší výběr a dostupnost obchodů a služeb jak místním obyvatelům, tak lidem žijícím v jižní části Prahy a Středočeského kraje.
Dynamický komerční rozvoj přinesl negativní dopady v podobě výrazného zvýšení dopravního zatížení území se všemi jeho nepříznivými důsledky pro prostředí i
obyvatele. Negativně je vnímána také architektura nákupních a skladovacích objektů, která znamená výrazný estetický zásah do okolní krajiny.
0
100
ZÁKLADNÍ LITERATURA:
GARREAU, Jöel: Edge City: Life on the New Frontier. Anchor Books. Doubleday 1991
HAVEL, P., CHUMAN, T. Zábor půd komerční výstavbou podél dálnice D1. Suburbanizace.cz, 2011
HNILIČKA, Pavel: Sídlení kaše. Praha: Era – vydavatelství 2005
KOŽELOUH, J. Environmentální dopady prostorové expanze nákupních řetězců v České republice. Rigorózní práce. Brno: Geografický ústav,
PF MU Brno 2010
LIESMANN, K. P. Chvála hranic: kritika politické rozlišovací schopnosti. Praha: Academia 2014
NORBERG-SCHULZ, Christian: Genius loci. Praha: Dokořán 2010
OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVÁ, P., NOVÁK, J. (eds.) Sub urbs: Krajina, sídla a lidé. Praha: Academia 2013
BAUMAN, Zygmunt. Globalizace. Důsledky pro člověka, Mladá Fronta, Praha 2000
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá modernost, Mladá Fronta, Praha 2002
BAŠE, Miroslav. 2009. Město – Suburbie - Venkov. Praha: Česká komora architektů 2009
200
300m
BAŠE, Miroslav. Transformace venkova a proces suburbanizace, ERA, Brno, 2005
BLAŽEK, Bohuslav. Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie
CÍLEK, Václav: Krajiny vnitřní a vnější, Dokořán, Praha 2010
CÍLEK, Václav (ed.). Vstoupit do krajiny. O přírodě a paměti středních Čech, Dokořán, Praha 2004
DANIELS, Tom: When City and Country Collide (Managing Growth in the Metropolitan Fringe), Island Press, Washington D.C. 1999
DAY, Christopher. Duch a místo, ERA, Brno 2004
HOLL, Steven. Paralaxa, ERA, Brno 2003
HOWARD, Ebenezer. Garden Cities Of To-Morrow, MIT Press 1965
HRŮZA, Jiří. Teorie města, Nakladatelství ČAV Praha 1965
JACOBS, Jane. Život a smrt amerických velkoměst, Odeon 1975
Kol. Tvář naší země - krajina domova, soubor sborníků, Studio JB, Lomnice n.P 2001-2005
KOOLHAAS, Rem. S,M,L,XL, The Monacelli Press New York 1998
KOUCKÝ, Roman. Elementární urbanismus. Praha: Zlatý řez, 2006.
KVĚT, Radan. Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha 2003
LYNCH, Kevin. Obraz města, Polygon, Praha 2004
0
100
200
300m
MAAS, Winy: FARMAX. Excursions on Density, 010 Publishers 1998
MOSTAFAVI, M.; CHRISTENSEN, P. (eds.). Instigations - Engaging Architecture, Landscape and the City, Lars Müller Publ., Baden 2012
MUMFORD, Lewis. The Garden City Idea and Modern Planning in Garden Cities Of To-Morrow, MIT Press 1965
NORBERG-SCHULZ, Christian. Existence, Spaces & Architecture. London: Praeger Publishers, 1971.
SÁDLO, Jiří. Krajina jako interpretovaný text. In: Kratochvíl, Z.: Filosofie živé přírody, Herrmann a synové, Praha 1994
SAARINEN, Ekiel. City: Its Growth, Its Decay, Its Future, MIT Press 1965
SCHAMA, Simon. Krajina a paměť, Dokořán a argo 2007
SKLENIČKA, Petr. Pronajatá krajina, Centrum pro Krajinu, Praha 2011
SUCHÁNEK, Radek. Vztah města a krajiny, diplomová práce, FA VUT Brno 2009
TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, H. Nová civlizace. Třeti vlna a její důsledky. Dokořán, Praha 2001
VALENA, Tomáš: Město a topografie, Národní technické muzeum, Praha 1991
WINKELHARDT, Roland. Logistické areály automobilového průmyslu, diplomová práce, FA ČVUT Praha 2011
ŽÁK, Ladislav. Obytná krajina, Svoboda a Mánes, Praha 1947
ortofoto: www.mapy.cz, ostatní zdroje: www.wikipedia.org, www.industrialzonetriangle.com
2
1
2
3
4
PŘÍPADOVÉ STUDIE OKRAJŮ MĚST - PERIURBAN AREAS /// AMSTERDAM - MÜNCHEN - KÖLN - WIEN - LONDON - PRAHA
3
4
1
2
3
4
PUBLIKACE A AKTIVITY:
LANDA, F. Exploitation of Landscape: Edge cities and non-residental suburbanism | in: LANDA, F. (ed.) Proceedings of the International Doctoral Conference “Urban Environs in the Relation to Sustainable Development Agenda” | MSD Brno 2013 | ISBN 978-80-7392-222-1
LANDA, F. Socialistický Liberec a technokraticky pojatý střed 1945-1990 | in: UMLAUF, Václav (ed.). Střed Liberce v proměnách staletí | TU Liberec 2011 | ISBN 978-80-7372-804-5
kurátor ERA21 05/2012 Český urbanismus 2.0
odpovědný redaktorERA 21 02/2013 - Architekti v soutěži | 05/2013 - Až na kostru venkova | 01/2014 - Hmota a čas
Účast na konferenci On Architecture v Bělehradě 9. - 13. 12. 2013