Základy komunitní péče o osoby s duševním onemocněním

Transkript

VÍTE, ŽE:
• téměř třetina dospělých Evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch?
• každý rok zemře v Evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách?
• deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění?
• mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? Mentální postižení znamená snížené
intelektové schopnosti. Jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do
smrti, je to „celoživotní stav“. Lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou
dostatečně komunikovat s druhými lidmi. Jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen.
Duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole,
úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny.
• duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci?
I když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší.
• řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit?
• světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní
péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? Takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby.
• v Karlovarském kraji je cca 8000 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů?
• duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? Nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných.
- Pravdou je, že se lidé se schizofrenií NEpodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek!
ZáKLaDy KoMuNITNÍ PéčE
o osoby s DušEVNÍM
oNEMoCNěNÍM
Příručka pro pracovníky
sociálních služeb a odborníky
- Pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se
v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života!
Dodavatel projektu
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví
Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3
tel./fax: +420 222 515 305
e-mail: [email protected]
www.rpkk.cz
sazba obalka brozura RPODO Zaklady kom_pece.indd 1
Brožura byla vydána v rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území
Karlovarského kraje, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
25.11.2011 12:40:48
Cílem příručky, která se vám nyní
dostává do rukou, je pokusit se
obsáhnout některé aspekty práce
s osobami s duševním onemocněním v jejich přirozeném prostředí
a přiblížit tak tento přístup odborníkům (psychiatrům, psychologům, praktickým lékařům a dalším) a poskytovatelům sociálních
služeb pro osoby s duševním onemocněním, ale i pro jiné, související cílové skupiny.
Od poloviny 20. století je dominantním trendem v řadě vyspělých zemí komunitní péče, která je spojena s tzv. deinstitucionalizací. Podpora přesunu péče zejména ze zdravotnických ústavních zařízení do přirozeného prostředí těchto osob
(tzv. komunitní péče) a posílení rozvoje potřebných sociálních služeb
je také cílem individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním
onemocněním na území Karlovarského kraje, v rámci kterého je tato
příručka vydána a jehož realizátorem je Karlovarský kraj.
Součástí příručky je také adresář služeb v Karlovarském kraji, zaměřených na pomoc osobám s duševním onemocněním. Tento adresář
můžete vyjmout a mít ho po ruce, kdykoli budete někomu potřebovat
poradit, kam se má se svým problémem obrátit, či pocítíte nutnost odborné konzultace.
Více informací najdete na www.rpkk.cz.
Zuzana Barešová
Mediálními partnery projektu jsou Zdravotnické noviny a časopis
Moje Zdraví (www.zdn.cz).
MuDr. Zuzana Foitová má 20 let praxe v oblasti péče o lidi s duševními poruchami. Věnuje se jak ambulantní psychiatrické léčbě, tak psychoterapii a práci v terénu včetně krizové pomoci, vždy s důrazem na
komunitní přístup. Působí rovněž jako supervizorka zdravotních a sociálních služeb a jako lektorka vzdělávání pracovníků v této oblasti.
MuDr. ondřej Pěč - odborný lékař (atestace z psychiatrie I. a II.stupně),
psychoterapeutické vzdělání: skupinová psychoterapie, skupinová analýza, psychoanalytická psychoterapie, kognitivní terapie a terapie sociální kompetence u schizofrenie (IPT). Od roku 1994 pracuje jako ředitel
Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET, od roku 1995 jako
předseda sdružení ESET-HELP.
Mgr. barbora Wenigová - klinický psycholog a rodinný psychoterapeut.
V letech 1993 až 2004 pracovala v denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov převážně s lidmi s psychotickými poruchami a jejich
rodinami. V roce 2003 založila celonárodní organizaci příbuzných osob
s duševním onemocněním Sympathea. Od roku 2005 nastoupila jako
ředitelka do Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a pracuje zejména
na projektech transformace a destigmatizace péče o osoby s duševním onemocněním. Částečně se nadále věnuje klinické práci s pacienty
v rámci soukromé praxe.
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CRPDZ)
• Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem
zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice.
• Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob
s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN
z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005.
• Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné
pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče
o duševní zdraví.
• Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat,
zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána
ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech.
• Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak
na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské,
místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost.
Svoji činnost realizujeme v následujících oblastech:
• koncepční a metodická práce
• pilotní projekty - vytváření modelů péče
• vzdělávací a výzkumné projekty
• právo a podpora uživatelských hnutí
• boj s předsudky (destigmatizace)
www.cmhcd.cz
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem
projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území
Karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou:
Ředitelka:
Vedoucí expertních týmů:
Mgr. Barbora Wenigová
MUDr. Zuzana Foitová
MUDr. Ondřej Pěč
PhDr. Václava Probstová, CSc.
MUDr. Jan Stuchlík
Manažerka projektu:
Mgr. Zuzana Barešová
25.11.2011 12:40:51
Kapitola
Základy komunitní péče
o osoby s duševním onemocněním
Příručka pro pracovníky sociálních služeb a odborníky
1
2
Obsah
I. Úvod............................................................................................................................5
II. Definice.......................................................................................................................7
III. Diagnózy.....................................................................................................................9
1.Poruchynálady.......................................................................................................9
2.Úzkostnéporuchy.................................................................................................10
3.Poruchyososbnosti...............................................................................................11
4.Duálnídiagnózy....................................................................................................13
5.Schizofrenie..........................................................................................................15
IV. Psychiatrickárehabilitaceakomunitnípéče(MUDr.OndřejPěč)...........................17
V. Léčbavkomunitníchpodmínkách............................................................................21
1.Farmakoterapie.....................................................................................................21
2.Rehabilitace..........................................................................................................24
3.Zvládáníkrize.......................................................................................................27
4.Psychoterapie........................................................................................................29
5.Jakudržetdobrýstav............................................................................................30
VI. Prácesrodinou(Mgr.BarboraWenigová)................................................................35
VII. Pracovníkvkomunitníchslužbách...........................................................................47
VIII.Závěr..........................................................................................................................49
IX. Použitáliteratura.......................................................................................................51
3
4
I. ÚVOD
I. ÚVOD
Váženíčtenáři,milíkolegové,
dostáváseVámdorukoupříručka,kterásesnažíobsáhnoutněkteréaspektypráceslidmi
sduševnímiporuchamivjejichpřirozenémprostředí.Modernísociálnězdravotnípéčese
snažíconejvíceobejítbezhospitalizacítěchtoosob,obzvláštědlouhodobých,aspíšenež
léčitnemocusilujepodpořitosobysduševnímiporuchamiajejichrodinyvběžnémživotě.
Normalizacesociálníhoapraktickéhofungováníjderukuvrucesnormalizacípsychického
stavu,někdyjidokoncepodmiňuje.
SystémpéčeolidisduševnímonemocněnímvČeskérepublicevycházízatímtěmtosnahámvstřícpouzedeklarativně,nikolivvpraxi.Přestovznikajíslužby,kterésesnažízaplnit
díryaposkytovatlidemtrpícímduševnímiproblémypodporuvjejichpřirozenémprostředí.
Naněkolikamístechpodobnéslužbyjižřaduletvelmiúspěšněpomáhají,našlysisvoje
místoaspolupracovníky(např.Pardubice,MladáBoleslav,Vysočina,Praha),můžemese
tedydobroupraxiučitnejenodzahraničních,aleiodsvýchčeskýchkolegů.
Conámchybí,jebezesporuodbornáliteraturanatototémavčeskémjazyce.Protojsmesepustili
dosestavovánítétobrožury,kterábysemělastátpraktickýmpomocníkemvkaždodennípráci.Příručkaneaspirujenaobsáhlostakompletnostmonografie,aninaspecializovanoupřesnost
vědeckéstudiečivýzkumu.Psalijsmejispředstavoukaždodenníchsituací,vnichžseocitají
pracovnícisociálníchslužebadalšíodbornícipečujícíolidisvážnýmduševnímonemocněním.
Protojsmezařadilistručnépojednáníonejčastějšíchdiagnózáchztétocílovéskupinyahlavněosymptomech,podlenichžsepracovníci-nepsychiatřimohouorientovat.Následujekapitola
opodpořealéčběvkomunitních–domácích–podmínkách.Pracovnícislužebsebudousetkávat
sotázkamiléčbyfarmaky,spoluprácesošetřujícímipsychiatry,prolínánímedicínskéléčbyapsychosociálnírehabilitaceipsychoterapie.Pozornostvěnujemeisituacím,kteréjsouzátěžovéjak
proklienty,takpropracovníky–zvládáníkrize.Vneposlednířadědávámeitipy,jakudržetzlepšenýstav,jakpředcházetopětovnémuzhoršenínemociajakpracovatnadlouhodobémzotavení.
Při práci s lidmi v jejich přirozeném prostředí nelze samozřejmě pominout významnou
roli,kterousehrávajírodinyklientů.Věnujemejimsamostatnoukapitolu,abysepracovnícinovýchslužebmohliučitsrodinamipočítat,spolupracovatsnimiveprospěchklientů
arovněžrodinnépříslušníkypodporovatvjejichvlastníchpotřebách.
Všechnykapitolyjsmeproložilikasuistickýmiúryvkyapříklady,vesnazeučinittextco
nejčtivější,nejsrozumitelnějšíanejpraktičtější.Věříme,žeVámbudoukužitkuitabulky,
kteréukazujípřehledněavsouhrnuněkteréprvkypráce.
5
I. ÚVOD
Nazávěrvěnujemepozornostipotřebámsamotnýchpracovníkůveslužbách.Jakosedříve
zapomínalonarodinyklientů,taksednesobčaszapomínánatytopraconíky,kteřívykonávají
svelkýmzaujetímaosobníangažovanostíobětavouprácivmnohdysložitýchpodmínkách.
Rádibychomzdůraznilivýznamdalšíhovzdělávání,zvyšováníprofesionálníkompetence,
aleiošetřenímimořádnéemocionálnízátěže,kteroutatoprácepřinášípropracovníky.
Doufáme,žesepodařilopřipravitproVásužitečnýmateriál.PřejemeVámpříjemnéčtení
adobrouinspiraciproVašipráci!
MUDr.ZuzanaFoitová
6
II. DEFINICE
II. DEFINICE
Vážné duševní onemocnění(anglickySMI,serious/severementalillness)jedefinovánodobou
trváníonemocněníamírounarušenífungovánívběžnémživotě.Podleněkterýchautorůjesoučástídefiniceidiagnostickévymezení.
•Trvánívícenež2roky
•Závažnéfunkčnínarušení(naškáleGAF50bodůaméně)
•Případnědiagnóza(psychóza-kapitolaF2dleMezinárodníklasifikacenemocí(dálejenMKN),
poruchynálady–kapitolaF3tamtéž,ev.iporuchyosobnosti–kapitolaF6tamtéž)
Pozn.1:tentotermínnezahrnujezávislosti,mentálnípostiženíaniorganickémozkovésyndromy
(např.demence).Zahrnujevšakduálnídiagnózy.
Pozn.2:škálaGAF(GlobalAssessmentofFunctioning,Vyšetřenícelkovéhofungování)jestobodováškálazahrnujícíjaksymptomynemoci,takpraktickéasociálnífungováníklienta.Skóre
50bodůtedypředstavujesouhrnnépostiženínaúrovnizhruba50%.
Př. 1: Paní Magda je 41letá žena, která žije již 5 let po rozvodu sama s 16letou dcerou. Dcera
občas navštíví otce v jeho nové rodině; má s matkou koflikty běžné pro dospívající dívku, navíc
však proto, že si všimla, že paní Magda denně večer vypije půl láhve vína a není s ní rozumná řeč.
Přemluvila matku k ambulantní léčbě. Paní Magda si sama uvědomuje, že sestoupila v zaměstnání, má potíže s pamětí, vyhýbá se přátelům kvůli obavě ze ztráty sebekontroly, uvažovala i o sebevraždě. Byla jí sdělena diagnóza rozvíjející se závislost na alkoholu se sekundární depresí.
Určete, zda se jedná o SMI.
/řešení: NE. Problém sice trvá déle než dva roky, je přítomno funkční narušení, ale nikoli závažné,
a neodpovídá ani diagnóza/
Př. 2: Paní Zdena je 49letá, vysokoškolsky vzdělaná žena, která má dvě dospělé děti. Dcera
má již vlastní rodinu, syn studuje vysokou školu. Zdena žije sama, má plný invalidní důchod,
neboť před 15. lety onemocněla schizofrenií. Ačkoliv je schopna zcela samostatného života,
chodí na jazykové kurzy a stýká se pravidelně s dětmi, její onemocnění se občas zhoršuje, takže nemůže vykonávat svoji profesi. Když Zdena občas s někým naváže osobnější, kamarádský
vztah, pravidelně po čase zparanoidní, obviní dotyčného z nekalých úmyslů a je po vztahu.
S muži se již znovu sblížit vůbec nedokázala.
Určete, zda její onemocnění spadá do okruhu SMI.
7
II. DEFINICE
/řešení: ANO, Jedná se o dlouhodobé, závažné funkční narušení spadající do výše jmenovaných
diagnostických okruhů/
Trvání:
Délkaonemocněnísemnohdyneshodujesdobou,odkdybyloonemocněnídiagnostikováno.
Probíhádelšíčikratšíintervalneléčenénemoci(anglickyintervalDUP–DurationofUntreated
Psychosis).Intervaljepodleněkterýchvýzkumůvýznamnýtím,žejehodélkasouvisísprognózouonemocnění:čímdelšíjedobaneléčenépsychózy,tímhoršíjeprognóza.Tovycházízpředpokladů,ževakutnípsychotickéatacedocházíikpoškozenínervovýchbuněk.
Funkční narušení:
Ukazatelefungováníjsounapř.:délkapobytuvnemocnicinebodoba,kdyklientneníhospitalizován,spokojenostseživotnísituací,úroveňbydlení,vzdělání,práce,sociálníhozázemíaj.
Diagnóza:
VkapitoleF2Mezinárodníklasifikacenemocí(MKN)jsouzařazenaonemocněnízokruhuschizofrenií,vkapitoleF3poruchynáladyvčetněbipolárníporuchy,vkapitoleF6pakporuchyosobnosti.Jednáseodiagnostickyrozmanitéokruhy,kterésivšakmohoubýtpodobnézávažností
narušenípacientovaživotaadlouhodobýmavlnovitýmprůběhem(obdobízhoršenísestřídají
sobdobímizlepšení).Takovýobrazněkdynabývajíidalšíporuchy–chronickéúzkostnéporuchy
(kapitolaF4MKN),hlavněobsedantněkompulsivníporucha.
Pročsetétopodskupiněpsychiatrickýchpacientůvěnujezvláštnípozornost?
Jsoutolidé,kteří:
-jsouzranitelní(psychicky,sociálně,právně),neumějísehlásitosvojenároky,hájitsvápráva
-majízároveňvelképotřeby–jsounáročnýmipacienty,klienty,rodinnýmipříslušníky,občany
-mnohdynejsouschopnisvépotřebypojmenovat
-jsouplašíazahanbení
-někdyprojevujípodivínské,nápadné,případněprookolíobtížnéčinepřijatelnéchování
-matousvojeokolí,neboťvjednomobdobífungujídobřeasamostatně,vjinémobdobíselhávají
-vurčitýchfázíchsinepřipouštějísvojeonemocněníasaminepečujíosvojezdraví,duševníani
tělesné
-bezpatřičnépodporystrádají,bezléčbysejejichzdravotnístavdlouhodobězhoršuje
-zřídkakdyseprojevujínepřátelskyčinásilně,jsouvšakzatakovépovažováni
-vpřípaděohroženíokolímčisebeohroženínedostávajípatřinouochranu,zabezpečeníapomoc
-jejichpřirozenípečovatelé–příbuzní,nejčastějirodiče–jsoubezradníneborozzlobení,počase
vyčerpaní
příbuzníjsoustiženistigmatizacíaizolacístejnějakosamipacienti.
8
III. DIaGNÓZY
III. DIAGNÓZY
S jakými diagnózami se u svých klientů budete setkávat
Uvádímejenvýběrajenstručnýpřehledsymptomů(příznaků),kterévámmohoupomoci
seorientovatvprojevechonemocněníachováníklientů.Jakoposledníuvádímeschizofreniianajejímpříkladěrozeberemeizákladnípojmyjakofunčnípostižení,šetřenípotřeb
aindividuálníplánpéče.
1. Poruchy nálady
Deprese–chorobněpokleslánáladaajejíprotipólmánie–chorobněnadnesenánálada.
SYMPTOMY DEPRESE
AFEKTIVNÍ
•neschopnostprožívat
radost
KOGNITIVNÍ
•zpomalenémyšlení
SOMATICKÉ
•poklesenergie
BEHAVIORÁLNÍ
•zpomalenáachudářeč
•stereotypnímyšlení
•zpomalenépohyby,
chudámimika
•zhoršenápracovnívýkonnost
•zvýšenáúnava,vyčerpanost
•vyhýbáníselidem
•smutnánálada,zoufalství
•nesoustředěnost
•úzkost,strach
•sebeobviňování
•podrážděnost
•obavyzbudoucnosti,
obavyozdraví
•apatie,nezájemoaktivi•úvahyosmrti
tyilidi
•sníženásebeúctaa
sebedůvěra
•nerozhodnost,nejistota
•myšlenkynasebevraždu
•zvýšenáspavostči
naopaknespavost,zvl.
předčasnéprobouzení
•zanedbáváníběžných
návykůapovinností
•plačtivost
•nechutenství
•nezájemosex
•hubnutí
•ztrátavůle,leženípřes
den
•sebevražednéjednání
Tip 1
Pozor na tzv. „depresi s úsměvem na rtech“! (pacient navenek nemusí být smutný, může svoje
rozpoložení vědomě či nevědomky maskovat). Můžete pacientovi nabídnout např. jednoduchý
dotazník - Beckovu stupnici deprese, která je sebeposuzovací a poskytne lepší orientaci.
MKNrozlišujestupnězávažnostideprese(depresivnífáze,neboťdepresesepovažujeza
fázické=vracejícíseonemocnění),atomírná,střednínebotěžkádeprese.Závažnostsymptomů,potažmodiagnóza,seurčujemj.ipodlefungovánípacientavpraktickýchzáležitostechivjehosociálníchrolích.
9
III. DIaGNÓZY
Pokudsestavychorobněpokleslénáladyněkdystřídajísestavyopačnými–snadměrně
zvýšenou,nadnesenounáladou,tedyhypománií(mírnějšístupeň)nebomániíčitěžkoumánií,hovořímeodiagnózebipolárníporuchy(dřívemaniodepresivita)–vizdále.
SYMPTOMY MÁNIE
AFEKTIVNÍ
•nadnesenánálada,blaženost,rozjařenost
•optimismus,radost
•sebejistota
•expanzivost,změny
nálad
•podrážděnost,netýkavost
•roztržitost
•vztahovačnost
KOGNITIVNÍ
•zrychlenéažpřekotné
myšlení
•spoustanápadů
•přeskakovánímyšlenek,
horšísoustředění
•Přesvědčeníovlastních
schopnostech,výjmečnosti
•sníženásebekritičnost
SOMATICKÉ
•Zvýšenáenergie
•zrychlenépohyby,až
tělesnýneklid
•sníženápotřebaspánku
aodpočinku
•sníženápotřebajídla,
nebonaopakzvýšená
chuť
•změnytělesnéhnotmosti
BEHAVIORÁLNÍ
•hovornost,hlučnost,
nepřiměřenýsmích
•Stálézměnyaktivit
aplánů
•Lehkomylsnénebo
riskantníchování
•ztrátaběžnýchsociálníchzábran
•rušivéčiagresivní
chování
•utrácení
•zvýšenásexuálníenergie
•alkohol,kouření,někdy
drogy
Tip 2
Jestliže na depresi si stěžuje pacient, o mánii referuje hlavně jeho okolí. Pro pacienta je
mánie obdobím aktivity, plánů, někdy rozjaření a satisfakce za předchozí trápení. Mnohdy je
bohužel riziková pro něj samého či pro rodiné majetky a vztahy, při nezvladatenosti situace
rodina alarmuje služby.
2. Úzkostné poruchy
Diagnózy úzkostných poruch bývají považovány za „lehčí“, ovšem průběh onemocnění
můžebýtrovněžnepříznivý,chronickýapacientatěžceomezující.Tosetýkáhlavněobsedantněkompulzivníporuchy(OCD),aleigeneralizovanéúzkostnéporuchy,některýchfobií
aj.Stejnějakopacientispsychózami,mohoubýtiúzkostnípacientiohroženikomorbiditou
(přidruženýmichorobami-depresíazávislostínaalkoholučilécích)ahlavněsociálními
důsledky (nezvládají zaměstnání, ale nedostanou invalidní důchod), stigmatizací a nepochopením. Na druhou stranu, řada pacientů s úzkostnými poruchami žije plnohodnotný,
samostatný a výkonný život ve vztazích, studiu, zaměstnání, rodičovství, a to ve větším
procentunežlidétrpícípsychózami.
10
III. DIaGNÓZY
SYMPTOMY ÚZKOSTNÝCH PORUCH
AFEKTIVNÍ
•tíseň,úzkost
•panika
•vnitřnínapětí,úzkostné
neboizlostné
•skleslost
•podrážděnost
•nerozhodnost,nejistota
•podezřívavost
•uspecifickýchfobií
-vystupňovanáúzkostna
určitýpodnět
KOGNITIVNÍ
•zaujatéažulpívavé
myšlení
•sníženáschopnost
soustředění
•zvýšenésebepozorování
•problémyspamětí
•obavyzbudoucnosti,
obavyozdravívlastníi
blízkých
•sebeobviňováníivýčitky
•sníženásebeúcta
•poruchyspánkuve
všechfázích(usínání,
střediprobouzení)
SOMATICKÉ
•napětívesvalech
•bolestirůznélokalizace
•ztíženédýchání,tíseň
nahrudi
•bušenísrdce
•zvýšenáúnava
•problémysezažíváním
•ažmdloby
BEHAVIORÁLNÍ
•vyhýbánísesituacím,
kterézvyšujíúzkost
•někdyzhoršenápracovní
výkonnost
•fixacenablízkéosoby
•sníženízájmuosex
•pasivněagresivní
chování,výčitky
•někdyplačtivost
•uOCD-rituály
Tip 3
Příznaky úzkostných poruch jsou často nespecifické, je nutno je hodnotit v souhrnu a sledovat jejich průběh v čase a situacích.
3. Poruchy osobnosti
Pojemosobnostpředstavujecelekduševníhoživotačlověka.Běhemindividuálníhovývoje
(dětstvíamládí)sevrozenédispoziceusměrňujívnějšímivlivyadoplňujízískanýmivlastnostmi;dohromadypakvdospělostitvořístrukturu osobnosti.
Osobnostseprojevuje
- navenek:jakopoměrněstálýzpůsobprojevůjedincevespolečnosti,jehoemočníhoreagováníavztahůkdruhým
- dovnitř:jakoprožívánísamasebe-jaksijedinecsámsebeuvědomujeajakseksobě
vztahuje.
Osobnostsetradičnědělínatemperament a charakter (povahu).Osobnostpakchápeme
jako integraci temperamentu a charakteru. Temperament má výraznější vrozenou složku
(zhruba50%),kdežtocharakterjegenetickypodmíněnjenz10-15%,cožznamená,žeje
převážnězískaný–vytvořenývinterakcisesvětemivlastnímzaměřením.
Podleurčitýchspolečnýchrysůuněkterýchlidívznikalorozělenídotypů osobnosti–např.
11
III. DIaGNÓZY
-Sangvinik–cholerik–flegmatik-melancholik(Hippokrates,5.stol.př.n.l.)
-Uměleckýtyp-myslitelskýtyp-střednítyp(I.P.Pavlov,počátek20.stol.)
-Extrovert-introvert(CarlGustavJung,20.stol.)
Komplexnívyšetřováníosobnostipatřídorukoupsychologavycvičenéhoazkušenéhovtestovýchmetodách(např.Rorschachůvtest,MMPI–Minnesotskýdotazník).
Vpraxikomunitníhopřístupukosobámsduševnímiporuchamisepracovnícislužebbudou
bezpochybysetkávatisdiagnózamiporuchosobnosti,nejčastějishraniční(emočněnestabilní),
závislou,čiúzkostnou(vyhýbavou),případnětéžhistrionskou,anankastickou,narcistickou.
SYMPTOMY vybraných PORUCH OSOBNOSTI
HRANIČNÍ
(EMOČNĚ NESTABILNÍ)
•Chybívědomíjasné,
ohraničenéidentity
•Slabéego-funkce
ÚZKOSTNÁ (VYHÝBAVÁ)
•Stud,nervozita,napětí,
úzkostastrach
•Úzkostnéočekávání
•Sebeobraznestálý,obraz •Vzteknasebeinadrudruhýchlidítaktéž
hé,alenepřiznaný
•Kolísavénálady,časté •Sebepodceňování,podeprese,úzkosti,labilita chybnosti
•velkévnitřnínapětí,
úzkostnéčizlostné
•Přecitlivělostnakritiku,
znevážení
•Extrémyvprožívání:
pýcha-hanba,láska-nenávistaj.
•Nevyjadřujesvépotřeby
apřání
ZÁVISLÁ
HISTRIONSKÁ
•narušenapsychologická •pouzepovrchníidenseparace-odděleníod
tifikacesevzory(hl.
blízkýchosob
mužsko-ženskými)
•fixacenapečující/podporujícíosoby
•teatrálnost,afektovanost
(křik,pláč,agování)
•nedokáževnímatauspo- •někdykoketnost,zvýkojovatsvojepotřeby
razňovánísexuality,
rivalita
•obtížněsnášísamostatnostainiciativu
•touhapoopravdovém
vztahuvrozporusne•unikápředzodpovědschopnostíprožitku
ností
•vyžadovánípéče,pozor•fungovánítěžcenarunosti,„voláníopomoc“
šeno
různýmizpúsoby
•Vyhýbavéchovánípřed
potenciálněkonfliktními
situacemi,hodnocením, •někdyroleoběti
•sebepoškozováníspíše
•Někdyalkohol,drogy,
sebeotevřením,intimnídemonstrativní,ale
sebepošk.,promiskuita,i mivztahy...
•někdytendencesetrvápřestupkyzákona
vatveslužbách(včetně isuicidálnípokusy
hospitalizace)
•Vzbuzujísmíšenépocity
vdruhých–péčiiodmítání,soucitinenávist,
pochyby
•Konfliktnost,impulzivita
12
III. DIaGNÓZY
Tip 4
Jednotlivé dg. okruhy poruch osobnosti nejsou ostře ohraničené, mohou se zčásti prolínat.
Přístup k lidem s poruchou osobnosti se v praxi musí odlišovat od přístupu k lidem s psychózou, a to hlavně v pevnosti držení hranic – času, úkolů, rozdělení zodpovědnosti, motivace,
privátního a pracovního prostoru ap.
Př.: 35 letá žena, léčbu vyhledala před 10 lety pro depresivní a úzkosné stavy, poruchy spánku,
suicidální myšlenky. Nedokončila vysokou školu kvůli stupňujícím se pocitům neschopnosti, neproduktivitě, závažnému narušení soustředění a děsu ze zkouškových situací. Trpí pocity sžíravého vzteku i strachu, masivní úzkosti, pohrdání druhými i sebeobviňováním. Tyto pocity se mohou
vystřídat během krátké chvíle. Občas se znenadání dostane do prudkého konfliktu – v obchodě,
na úřadě; pak uteče s pláčem. Nejistá svojí sexuální identitou. Touží po dítěti, ale spíše jako po
hračce, což sama zažila se svojí matkou. Mužů se bojí, vyhýbá se jim. Má strach z agresivity
druhých lidí, ale i své vlastní. Má fantazie, že bude napadena, třeba i malými dětmi, nebo znásilněna. Není schopna navázat intimní vztah. Dochází na individuální psychoterapii. Ve vztahu
k terapeutce se střídá láska a nenávist, obdiv a pohrdání. Velmi těžce se z terapie odpoutává.
Odhadněte dg.
/řešení: emočně nestabilní porucha osobnosti, hraniční /
4. Duální diagnózy
Pod tímto pojmem rozumíme současný výskyt dvou poruch u jednoho člověka, přičemž
jednadiagnózajepsychiatrickéonemocněníadruhádiagnózajenávykováporucha(závislost).
Používané termíny: duální diagnóza, komorbidita, komorbidní porucha, anglicky Cooccuringdisorders(spolusevyskytujícíporuchy),„doubletrouble“(dvojitýproblém),ev.
„tripletrouble“(trojitýproblém–společněsbezdomovectvím).
Fakta:
• Společněsevyskytujícíporuchyjsouběžné
• Majínežádoucídůsledky
• Sekvenčníiparalelníléčbafungujehůře
• Integrovanáléčbafungujelépe
Pozn.: sekvenční = časově následná, po sobě jdoucí; paralelní = časově sousledná, ale
probíhající na různých místech, v různých programech; integrovaná = probíhá ve stejném
čase a místě/programu
VEvropěseodhaduje,že30-50%psychiatrickýchpacientůtrpíduševnímonemocněním
aužívánávykovélátky(EMCDDA,2004).Podobnáčíslauvádíiprof.RobertDrakepro
13
III. DIaGNÓZY
USA:přinejmenším 50% lidísvážnýmduševnímonemocněnímmázároveňnávykovénemoci.Navícplatí,žečímzávažnějšíduševníonemocnění,tímvyššíprocentozneužívánínávykovýchlátek(uschizofreniečiopakovanýchdepresíjeto50%,uménězávažných–např.
úzkostnýchporuch25-30%,vběžnépopulaci15%).Jetedyjasné,žepracovnícislužebse
stoutoproblematikoubudouběžněsetkávat.
Častým,ikdyžnikolijediným,důvodemužívánínávykovýchlátekpsychiatrickýmipacienty
je„sebemedikace“–snižováníúzkosti,afektů,impulzivity,nebonaopakoživováníprožitků,projasňovánínálady,dodáváníenergie,kuráže(jednáseointuitivní,nikoliplánovité
konání).
Uduálníchpacientůje2-10krátvětšípravděpodobnostpsychosociálních problémů:bydlení,relapsyonemocnění,opakovanéhospitalizace,aleizávažnésomatickékomplikce(infekceviremHIVčiinfekčnímižloutenkamirůznýchtypů),vězeníaj.
Titopacienti/klientipatříknejnáročnějším–snejsložitějšíproblematikou,nejmenšímotivací,jsounejméněspolupracujícíseslužbami,apřitomnejpotřebnější.Protoslužbymusí
pracovattýmově,asertivně,multiprofesněakomplexně.
Faktory zotavení:
•Bezpečnébydlení(princip„housingfirst“–napředbydlení)
•Aktivity(např.práce)
•Bezpečnípřátelé/rodina(neužívajícínávykovélátky)
•Terapeutickývztah
Stádia léčby:
1)Zapojovánídopéče (pacient/klientodmítáizákladníkontakt)
2)Přesvědčování
(pacient /klient již akceptuje kontakt, ale nechce léčbu, jen jídlo,
bydleníap.)
3)Aktivníléčení
(pacient/klientpřistoupilnaléčbuapokoušíseoni)
4)Prevencerelapsu
(pacient/klientabsolvovalléčbu,pokoušíseabstinovat,léčitpsychózu,zlepšitkvalituživota,soc.zapojení,hledatnovýsmysl,pracovatnazotavení)
14
III. DIaGNÓZY
SYMPTOMY DUÁLNÍCH DIAGNÓZ
Psychiatrická porucha (např.)
SCHIZOFRENIE
(+ marihuana)
Návyková nemoc (např.)
BIPOLÁRNÍ POR. ANXIOLYTIKA
(+ automaty)
(+ úzkostná por.)
ALKOHOL (+
vyhýbavá por.os.)
•Původněléčivo,přidalo •Alkoholkrátcesníží
úzkostatedyumožní
dalšíproblém–obavu
vstoupitdoobávané
zvysazení
•Meziatakami
sit.-např.hodnocení
•Chronickéužívání
vyprázdněnost,pasivita, •Vmanickýchfázích
pracovníhovýkonu
utrácenípenězkvůli
lékůzpůsobiloporuchy
nezájem
nadřízeným
zhoršenésebekontrole
soustředěníapaměti
•Sociálníizolace
•Vsituacihodnocení
•Pokusyosnížení
•Následněpokusy
•Marihuanajako
všakalkoholsnižuje
doplnitfinancehrouna –způsobízhoršení
prostředeksocializace-
sebekontrolu,propuká
spánku,zvýšené
automatech
kontaktsvrstevníky
zadržovanývztekapac.
sebepozorování–odtud
•Prohryvedouk
jepohádcepropuštěn
•Krátkodobéoživení
dalšíprovokaceúzkosti
půjčkámakrádežím
prožitků,zjasnění
•Utvrzujesevdojmu,
•Začarovanýkruhvede
atéžkpodrážděnosti,
vnímání
žesvětjezlýaonsám
kudržovánísymptomůi
impulsivitě
nepochopenýanesmíse
•Dlouhodobědalší
medikace
•Hospitalizacepro
projevit–budesedále
otupení,zhoršení
konflikt,následněvýčitky
vyhýbat
pozornosti,ev.provokace
ahlubšídprese
paranoidityaataky
•Vatakáchneklid,
halucinace,bludy
•Střídánímanických
fázísklidnějšími-
subdepresivními
Tip 5
Duální diagnóza potřebuje duální zotavení:
Problém je vícerozměrný – zotavení je vícerozměrné – léčba musí být vícerozměrná
5. Schizofrenie jako představitel závažných duševních poruch
Rozmanitéklinickéobrazy(symptomy),průběhyivýsledkyléčby,způsobujíutohotoonemocněnípochybnosti,zdasevůbecjednáojednunozologickoujednotku.Torovněžzpůsobuje,žeurčenísprávnédiagnózymůželékařůmtrvatnějakoudobu,diagnózasevprůběhu
dobymůžeiměnitneboupřesňovat.
Podlejakýchhlavníchsymptomůsetedyutohotoonemocněnílékařiorientují?
15
III. DIaGNÓZY
SYMPTOMY SCHIZOFRENIE (zdroj: EUFAMI - upraveno)
POZITIVNÍ
NEGATIVNÍ
KOGNITIVNÍ
AFEKTIVNÍ
•Halucinace
•Málomluvnost
•Zhoršenésoustředění
•Deprese
•Bludy
•Neschopnostradovatse, •Problémyspamětí
býtspokojen
•Obtížnémyšlení
•Nedostatekenergie
•Obtížesplánováním
•Nedostatekiniciativy
•Zmatenémyšlenky
•Oslabenávůle
•Neklid,hyperaktivita
•Vztahovačnost
•Podezřívavost
•Demoralizace
•Úzkost
•Podrážděnost
Tip 6
Příklad použití: nechte pacienta zaškrtnout, které příznaky někdy prožil
Jeovšemznámo,že:
•mírasymptomatologiemálokorelujeseschopnostípacientazvládatnárokyběžnéhoživota
•farmakologickáléčbamájendílčívlivnasociálnífungovánílidíspsychózami
(Frangou & Murray, 2000).
16
IV. PsYChIaTRICKÁ REhabILITaCE a KOMUNITNÍ PÉČE
IV. PSYCHIATRICKÁ REHABILITACE A KOMUNITNÍ PÉČE (MUDr. Ondřej Pěč)
Model komunitní péče v psychiatrii, který se uplatňuje v posledních 20 letech v ekonomickyvyspělýchstátechakterýznamenápřesuntěžištěpéčezvelkýchlůžkovýchzařízení
dointermediárních,sociálněrehabilitačníchaambulantníchslužebaléčbuschizofrenních
pacientůconejblížejejichpřirozenýmpodmínkám,vsoběobsahujeirozvojnovýchforem
psychosociálních intervencí, ať již jde o psychiatrickou rehabilitaci v různých oblastech
životaneboospecializovanépostupy(případovévedení,sebeřízenívnemoci,integrovaná
léčbaduálníchdiagnózadalší)(Mueserakol.2001).
Psychiatrickárehabilitaceznamenápřístupzahrnujícívsoběrůznépostupyatypyintervencí,kterémajíspolečnécharakteristiky.Rozsahpůsobnostipsychiatrickérehabilitaceje
definovánjejímposláním,kteréW.Anthonyajehospolupracovnícipopsalijižvosmdesátýchletechminuléhostoletí:„psychiatrickárehabilitacemápomocilidemspsychiatrickým
postiženímktomu,abymohlizvýšitsvojíschopnostfungovattak,abybyliúspěšníaspokojenivprostředí,kterésivybralikživotu,sconejmenšímíroutrvaléprofesionálnípodpory“
(Anthonyakol.,2002,str.101).
Rehabilitacenapomáháčlověkuspsychiatrickýmpostiženímvjehoprocesuzotavení.Zotavení(recovery)jepopisovánojakohluboceosobní,unikátníproceszměnypřístupu,hodnot,
pocitů,cílů,schopnostía/neborolíčlověka.Jetoožitíspokojeného,nadějnéhoapřínosného života navzdory omezením způsobeným nemocí. Zotavení zahrnuje vývoj nového
smysluaúčeluživotačlověka(Anthony,1993).Zotavenítedyneznamenádosaženíúplného
vymizenísymptomů,aleúspěšnouživotníadaptaciipřespřetrvávajícísymptomy,analogickyjakovsomatickémedicínězhojenísjizvou(persecundam)čiadaptaceuparaplegika.
Procesrehabilitacejecyklickýamátytozákladnífáze:
Diagnostickáfáze.
Diagnostická fáze začíná vyhodnocením připravenosti k rehabilitaci, event. při nedostatečné připravenosti naplánováním intervencí a podpor, které k větší připravenosti vedou.
Připravenostmůžebýtnutnoumíroumotivaceklientasplnitúkolajehozpůsobilostpřevzít
odpovědnostzajehorozhodnutí(Farkasováakol.2000).Dalšímúkolemrehabilitačního
pracovníka je navázat s pacientem pracovní alianci a vztah, který je nutnou podmínkou
kurčeníobecnéhorehabilitačníhocílepacienta(např.nástupdozaměstnání,volbasamostatnějšíhobydleníad.).Vycházísezhodnotazkušenostípacienta,výhodčinevýhodprostředí, které může pojmout jako alternativu k současnému stavu. Je-li již cíl rehabilitace
zvolen,následujefunkčnívyšetřenívzhledemkezvolenémucíli.Jezapotřebívypracovat
seznamkritickýchdovedností,kterépacientmusízvládnout,abymohlsvéhocíledosáhnout
azjistit,kterézdovednostíjetřebaještětrénovatarozvíjet.Kromědovednostívyšetřujeme
rovněžkritickézdrojepodporyokolí,kterésloužíkdosaženícíle.Narozdílodpsychiat17
rickédiagnózy,kterápopisujesymptomatologii,rehabilitačnídiagnózatedyzahrnujepopis
stávajícíchdovednostíklientaaúroveňsoučasnépodporyokolívurčitéživotníoblastibydlení,vzděláváníse,práceanebovolnýčas.
Plánování.
Na základě výsledku předchozího vyšetření rehabilitační pracovník vytvoří s pacientem
plánrozvojedovedností,kterýzahrnujeikonkrétnívýběrpotřebnýchintervencí.Součástí
plánujevšakiplánrozvojezdrojůokolí(zapojenírodiny,spolupracovníkůad.).
Intervence.
Intervence psychiatrické rehabilitace znamenají jak rozvoj dovedností klienta, tak rozvojzdrojůpodporyklienta.Rozvojdovednostísemůžedítjejichnácvikemvchráněném
prostředíaprogramováním–toznamenájejichpoužívánívpřirozenémprostředí,anebo
přímonácvikemvprostředí,kdeklientdovednostipotřebuje.Důležitýaspektrehabilitačníhoprocesujeasistencevrozvojipodporyazdrojůvokolí.Znamenátokroměvyužívánísystémupsychiatrickýchaostatníchslužebtakérozvojformálníaneformálnísociální
podpory.
Vyhodnocování.
Vyhodnocování cílů daných plánem je další součástí rehabilitačního procesu. Výsledky
vyhodnocení často přivádí znovu k diagnostické fázi a plánování dalších rehabilitačních
intervencí.Tímnabývárehabilitačníprocessvéhocyklickéhocharakteru.
Psychiatrickárehabilitacesesoustřeďujenaspecifickýkontext,vekterémosobažije,vzděláváse,socializujese,čipracuje.Tentokontextzachycujítzv.životnídomény(bydlení,práce,učeníse,volnýčas–rekreace)atzv.osobnídomény(osobnípéče,zdraví,účelasmysl,
sociální vztahy).V rámci některých životních domén v minulosti vznikaly některé komplexnějšíaformovanějšírehabilitačníintervence,kteréiunásposkytujíorganizacezabývajícísepsychiatrickourehabilitací:
Životní doména
Komplexní intervence či programy
Chráněnébydlení.Domyabytynapůlcesty.
Bydlení
Komunitní(skupinové)bydlení.Podporované
bydlení
Dobrovolnápráce.Chráněnépracovnídílny.
Přechodnézaměstnávání.PodporovanézaPráce
městnání.Edukativníprogramy–jobclub.
Centradenníchaktivit.
Učeníse
Podporovanévzdělávání
Volnýčas–rekreace–sociálníkontakty Svépomocnéuživatelskékluby
18
Některézintervencíužívanýchvpsychiatrickérehabilitacinebokomunitnípsychiatriibyly
vnedávnédoběvíceověřoványempirickýmvýzkumem:případovévedení,asertivníkomunitníléčbaapodporovanézaměstnání.
Případové vedení(casemanagement)jepřístup,kterýmánapomocilepšíkoordinacipři
poskytování služeb ve fragmentovaném systému péče.V tradičním tzv. „zprostředkovatelském“ typu případový vedoucí (case manager) pouze koordinoval a distribuoval péči
opacientameziněkolikapotřebnýmiposkytovateli,přičemžsestaralo30avícepacientů.
Z důvodu nízké účinnosti tohoto postupu se později vyvinuly intenzivnější formy, např.
klinicképřípadovévedení:pověřenýprofesionálkroměkoordinacepéčepřiněmprovádí
ipřímouterapiispacientem,zajišťujemupéčivjehovlastnímprostředíamánastarosti
méněpacientů.
Nejvíceověřovanýmtypemjetzv. asertivní komunitní léčba(assertivecommunitytreatment-ACT).Bylavyhodnocovánavícenež20randomizovanýmistudiemi,zjejichžvýsledkůjemožnoučinitzávěr,žeACTsnižujecelkovoudélkuhospitalizace,frekvencipřijetí
khospitalizaciavedekestabilizacipacientůvoblastibydlení(Mueserakol,Bustilo2001,
Lehman 2004, Marshall a kol. 2000). Na druhé straně prosté případové vedení zlepšuje
spoluprácipřiléčbě(Marshallakol.2000),nicménězvyšujeifrekvencipřijetíkhospitalizaci(Zigurasakol2000,Marshallakol.2000).Vlivnazkrácenídélkyhospitalizace,větší
spokojenostpacientů,menšízátěžjejichrodinasníženínákladůnapéčineníjednoznačný
(Marshallakol.2000,Zigurasakol.2000,Zigurasakol.2002).
Programpodporovaného zaměstnánívpodobědobřezdokumentovanéhoprogramuindividuálníhoumístěníapodpory(individualplacementandsupport–IPS)(Bond,1998)byl
vyhodnocovánrandomizovanýmistudiemi:IPSvedekvětšímupodíluzaměstnanýchpacientůnaotevřenémtrhuprácenežjinépracovnírehabilitace.Nicméněskutečnost,žetéměř
polovinapacientůvpodporovanémzaměstnáníneuspěje,ospravedlňujeidalšídruhypsychiatrickérehabilitace(Twamleyakol.2003,Drakeakol.2003,Crowtherakol.2001).
Literatura:
AnthonyW.,CohenM.,FarkasM.,CagneC.:PsychiatricRehabilitation.SecondEdition.
Boston:CenterforPsychiatricRehabilitation,TrusteesofBostonUniversity,2002.
AnthonyW.A.:Recoveryfrommentalillness:Theguidingvisionofthementalhealthservicesystéminthe1990s.PsychosocialRehabilitationJournal,1993,16(4),11–23.
BondG.R.:PrinciplesoftheIndividualPlacementandSupportModel:EmpiricalSupport.
PsychiatricRehabilitationJournal1998;22(1):11-23.
BustilloJ.,LaurielloJ.,HoranW.,KeithS.:Thepsychosocialtreatmentofschizophrenia:
anupdate.AmJPsychiatry2001Feb;158(2):163-75.
Crowther R., Marshall M., Bond G., Huxley P.: Vocational rehabilitation for pople with
19
severementalillness.TheCochraneDatabaseofSystematicReviews2001,Issue2,Art.
No.:CD003080.DOI:10.1002/14651858-CD003080.
DrakeR.E.,BeckerD.R.,BondG.R.:Recentresearchonvocationalrehabilitationfor
personswithseverementalillness.CurrOpinPsychiatry2003;16:451-455.
FarkasM.,SoydanA.S.,CagneC.:IntroductiontoRehabilitationReadiness.Centerfor
PsychiatricReha-bilitation,TrusteesofBostonUniversity,Boston2000.
LehmanA.F.,KreyenbuhlJ.,BuchananR.W.,DickersonF.B.,DixonL.B.,GoldbergR.,
Green-PadenL.D.,TenhulaW.N.,BoerescuD.,TekC.,SandsonN.,SteinwachsD.M.The
SchizophreniaPatientOutcomesResearchTeam(PORT):Updatedtreatmentrecommendations2003.SchizophrBull2004;30(2):193-217.
MarshallM.,GrayA.,LockwoodA.,GreenR.:Casemanagementforpeoplewithsevere
mentaldisorders.CochraneDatabaseSystRev2000;(2):CD000050.
MueserK.T.,BondG.R.,DrakeR.E.:Communitybasedtreatmentofschizophreniaand
other severe mental disorders: treatment outcomes. Medscape General Medicine 3(1).
2001.
TwamleyE.W.,JesteD.V., LehmanA.F.:Vocationalrehabilitationinschizophreniaand
otherpsychoticdisorders.Aliteraturereviewandmeta-analysisofrandomizedcontrolled
trials.TheJournalofNervousandMentalDisease2003;191(8)515-523.
ZigurasS.J.,StuartG.W.,JacksonA.C.:Assessingtheevidenceoncasemanagement:
BritishJournalofPsychiatry2002;181:17-21.
ZigurasS.J.,StuartG.W.:Ameta-analysisoftheeffectivenessofmentalhealthcasemanagementover20years.PsychiatricServices2000;51:1410-1421.
20
V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh
V. LÉČBA V KOMUNITNÍCH PODMÍNKÁCH
Vširšímsmysluléčbourozumímecelkovýpřístup,veškeréintervenceasystémpéče,který
máprospívatpacientovi/klientovisměremkezlepšovánízdravíazmenšovánínegativních
dopadůonemocnění.
Vužšímsmyslumámepodpojmemléčbanamyslizdravotnické,předevšímpsychiatrické
apsychoterapeuticképostupy,nástrojeaprogramy.
Našímcílemvezdravotníchasociálníchslužbáchjezlepšit(neboalespoňudržet)kvalitu
životapacienta/klienta:
-redukovatpříznaky
-zlepšitfungování
-předcházetrelapsu
-pracovatnazotavení
Tohodosahujemenatřechosách,kterétvoří“souřadnice”intervencí:
• Léčba – orientujesenapatologii(odstraňovánínebomírněnísymptomů,hlavnězvládání
akutníepizody)
• Rehabilitace–orientujesenafunkčnípoškozeníazneschopnění(zvyšovánífungování,
posilovánízdraví)
• Zotavení(recovery)-orientujesenaživotponemoci,nadlouhodobývýsledek;hledání
novýchcílů,identityasmyslu
JohnHoultjižvroce1986prokázal,ževelkýefektvykazujíkomplexníprogramy.Čímje
programkomplexnější,tímjeefektivnější;čímjedelší,tímlepšímávýsledky.
1. Farmakoterapie (léčba farmaky – léky; medikace)
Medikace,čililéčbapomocímedikamentů(farmak,léků)sezaměřujenatřicíle:
-Dostatčlověkadodobréhostavu
-Udržetčlověkavdobrémstavu
-Minimalizovatvedlejšíúčinky
Lékymůžepředepisovatpouzelékař(psychiatr,některéipraktickýlékař),nikolipsycholog
či psychoterapeut, ani zdravotní sestra nebo sociální pracovník. Je však velmi užitečné,
pokud tito spolupracovníci-nelékaři mají rovněž základní povědomí o psychofarmakách,
mohouonichuvažovatjakoointegrálnísoučástipéčeosvéklientyatakéonichsklienty
zasvěceněhovořit.
21
Formypodáníléků:
• Perorální:znamenápodáváníústy,tedytablety,rychlerozpustnétablety,dražé,kapsle,
kapky,sirupy
• Injekční:dosvalu,podkůžinebodožíly.Vambulantníchpodmínkáchsepsychofarmakaaplikujídosvalu,atopředevšímtzv.depotníinjekce(pomaluseuvolňujípo2až4
týdny)
PSYCHOFARMAKA
SKUPINA
HLAVNÍ ÚČINKY
PŘÍKLADY
Antipsychotika
zmenšujíneboodstraňujípříznaky Zyprexa,Abilify,Rispen,Invega,
psychózy(bludy,halucinace,des- Seroquel,Zeldox,Dogmatil,
organizovanémyšlení,neklid)
Leponex
Starší:Haloperidol,Plegomazin,
Tisercin,Chlorprothixen
Depotníinjekce:Fluanxol,
Cisordinol,Haloperidol,Risperdal
Consta
Antidepresiva
zmírňujíčiostraňujídepresia
úzkost(dlouhodobě)
Citalec,Cipralex,Deprex,
Prozac,Zoloft,Mirzaten,Velaxin,
Wellbutrin,Coaxil,Tritticoaj.
Starší:Prothiaden,Anafranil,
Amitriptylin
Antimanika
snižujímanickounáladu,snižují
psychomotorickétempo,zklidňují
Lithium,Zyprexa,další
stabilizátorynálady,další
antipsychotika
Anxiolytika
rozpouštějíúzkost(krátkodobě)
Neurol,Xanax,Lexaurin,Atarax,
Diazepam,Rivotril.Lyrica.
Stabilizátory nálady (thymoprofylaktika)
omezujívýkyvynáladydománie
adeprese
Lithium,DepakineChrono,
Valproat,Tegretol,Lamotrigin
Hypnotika
Lékynaspaní–usnadňujíusnutí,
trváníspánkua/nebojehokvalitu
Hypnogen,Zopiclon,Dormicum
Nové:Circadin,Valdoxan
Tip 7
Stejný lék (se stejnou účinnou látkou) vyrábějí různé firmy pod různými názvy. Lékárník
může nabídnout stejný lék pod jiným názvem např. kvůli nižšímu doplatku pro pacienta. Tyto
produkty by měly být stejně účinné, ale někteří pacienti vnímají drobné rozdíly.
22
Otázky a odpovědi
Klientněkdyzrůznýchdůvodůneníschopeninformacezachytit,nebosejehostavaúčinek léku mění. Úkolem terénních pracovníků je podat co nejvíce informací, které sami
znají,anapomáhatzískanídalšíchinformacíodkompetentníchosob–lékařů,zdravotních
sester,lékárníkůapod.Důležitéinformace,jakojenázev léku, způsob podávání, dávka,
častost, žádoucí a nežádoucí účinkyapod.,bymělpodatpacientovi/klientovipředevším
jehoošetřujícípsychiatr.Otomtéžbyměllékařinformovatiklientovurodinu,pokudtoho
neníschopensámnemocný.Povzbuzujtepacienta/klienta,aťseptávásisvéhopsychiatra,
kdykoliaznovu.Informacesdělujte, pište,hledejtevdůvěryhodnýchzdrojích(příbalové
informaceléků,učebnice,internetap.),tiskněte, napište přehled, kreslete tabulky, vytvořte rozpispodleklientovýchmožnostíapreferencí.Buďtekreativní!
KDY
OTÁZKA
Jakselékjmenuje?Jakájejeho
účinnálátka?
Jaksilný?
Koliktablet?Jakčasto?
Kdolékpředepsal?
Kdohomáužívat?
Kdomůžeužívánípřipomenout?
Vkolikhodinránoavkolikvečer?
JAK
Předjídlem,pojídle?Tekutiny?
CO
KDO
PROČ Copromělékmůžeznamenat
dobrého?Sčímmimůžepomoci?
Další
Jeléknávykový?Nezměnímoji
osobnost?
Mohupítalkohol?Kolik?
Narušílékmojipozornost,
koncentraci?Mohuříditauto?
OTÁZKY
ODPOVĚď (příklad)
Seroquel(účinnálátkaquetiapin)vlékárnáchipodjinými
názvyKventiax,Ketilept,Equeta...
200mgsíla(ukažtezřetelněnakrabičce)
1-0-2(znamená1tableturánoa2tabl.večer)
Ambulantnípsychiatr
Vy(pacient),nikolivášznámýznemocnice
Sociálnípracovníkano,matkane
Poprobuzenív9hod.,nejpozdějiv10h.Večerhodinupřed
spaním,nejpozdějive23h
Zapijtesklenicítekutiny,bezohledunajídlo.Nepijtegrepový
džusanialkohol.
Můžezmírnitčiodstranitbludyahalucinace.Pomůžezlepšit
náladuauspořádatmyšlení.Pomůžezlepšitsoustředění,
atedyirozhodování.Snížínedůvěruklidemazlepšítedy
kontaktsnimi.Poakutnífázipomáhápředcházetnovému
objevenísymptomů(relapsu).
LéknenínávykovýaneměníVašiosobnost.
Pitíalkoholusenedoporučuje,aleskleničkapivakjídluje
přijatelná.
Lékmůžezpočátkuzpůsobitmírnýútlum;autobyste
prozatímříditnemělvzhledemktomutoútlumuivzhledem
ktomu,žeještěnezmizelypříznakynemoci.
23
Tip 8
Pomozte pacientovi/klientovi, aby na léky nezapomínal a pravidelně je užíval: rozdělujte
léky do dávkovače, odškrtávejte v tabulkách, nastavujte budíky, pište na barevné samolepky,
lepte připomínky na zrcadlo, zadávejte do mobilu atd.atd.
Co dělat, když se objeví problémy s medikací
Hlavnímproblémemjsounežádoucívedlejšíúčinky.Kdykoliseobjeví,jedůležitéonich
informovatlékaře,kterýmůžezměnitdávkování,časováníneboisamotnoumedikaci(preparát).
NĚKTERÉ NEŽÁDOUCÍ VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIPSYCHOTIK
N.Ú.
Pohybové
Hormonální
Trávicítrakt
Metabolické
Oběhovýsystém,srdce
Nervové
PROJEVY
Svalováztuhlost,extrapyramidový
syndrom
Zvýšenáhladinaprolaktinu
DůSLEDKY
Pohybovéproblémy,třeshorních
končetin,přešlapování,nápadnost
Narušenímenstruačníhocyklu,
sexuálníaktivity,schopnosti
reprodukce
Suchostústazácpa;ev.nevolnost, Dyskomfort,nápadnost,užívání
průjem.Ustaršíchlékůslinění
projímadel
změnychutikjídlu,přibývánína obezita,cukrovka
váze
Nízkýtlak,zrychlenýtep
Motáníhlavy,ažmdloby,pády,
úzkost
útlum,spavost
Apatie,pasivita
Tip 9
Volba medikace: zjednodušeně lze říci, že hlavní (žádoucí) účinky moderních psychofarmak jsou srovnatelné; v čem se liší, jsou jejich nežádoucí účinky. Proto lékař spolu s pacientem volí určité preparáty také s ohledem na to, kterým nežádoucím vedlejším účinkům je
třeba se vyhnout.
2. Rehabilitace aneb Jak zjistit celkový stav klienta a co dál
Psychiatřipřikomplexnímpsychiatrickémvyšetřeníčinízávěryohlednědiagnózyaléčby.
PodleMezinárodníklasifikacenemocíbytentozávěrnemělsestávatpouzeznázvunozologickéjednotky(choroby),aleizrámcovéhozhodnocenífunkčníhopostižení,amázachytit
itzv.souvisejícífaktory.Tentozpůsobsenazývá„VíceosýsystémdiagnostikypodleMKN
10“avypadátakto:
24
Víceosý systém diagnostiky podle MKN 10
OsaI-diagnózy
Psychiatrické,somatické
a) Péčeovlastníososbu Stupeň0až5
b) Práce
Stupeň0až5
OsaII-postižení
c) Rodinaadomácnost Stupeň0až5
d) Fungovánívširším
Stupeň0až5
sociálnímkontextu
Např.životníudálostivdětství,vzdělání,rodinnépoměry,
OsaIII–souvisejícífaktory etnickéokolnosti(kulturníodlišnosti,migrace),sociální
(bydlení,práce,finance),životnístylap.
Hodnotísenastupnici0-5,kde5znamenátěžképostižení.Celkovépostiženíjepakdáno
součtem uvedených čtyř hodnot vycházejících zWHO/DAS (World Health Organisation
DisabilityAssessmentScale)
Ješkoda,želékařiunásdruhouatřetíosumnohdyopomíjejí,neboťtymohoubýtbohatým
zdrojeminformacíiusnadněnímkomunikaceaspoluprácezdravotníkůasociálníchslužeb
vpéčiovážnějipostiženépacienty.Vyjakopracovnícivsociálníchslužbáchmůžetetoto
polékaříchžádat!
Mámenicméněkdispozicidalšíužitečnénástroje,kterépomáhajídetailnězmapovatfunkčnístavpacienta,tj.nejenjehopostižení,aleijehopotenciál–jehotřebaskrytémožnosti,
kapacitu.
• CAN (CamberwellAssessment of Needs - Camberwellské šetření potřeb) obsahuje 22
položekapředstavujekomlexnímetodušetřenípotřebvážněduševněnemocnýchosob.
Jehopomocíjemožnoměřitpostuprehabilitaceajehoužíváníveslužbáchzaměřených
natutoskupinuklientůjejižpoměrněrozšířeno.
• HoNOS(HealthofNationOutcomeScales–Hodnocenízdravotníhostavuobyvatelstva)
obsahuje12položek,kteréjemožnosloučitdo4sekcí(1.chování,2.postiženíkognitivní
atělesné,3.symptomya4.sociálnípotíže).Umožňujehodnocenípříznakůduševnínemoci,úrovněsociálníchfunkcíazabezpečeníslužbamivoblastibydleníačinností,ato
ulidísezávažnouduševníporuchou.Tentonástrojseunásprozatímtolikneujal,cožje
škoda,neboťmůžepomocisledovatefektivitunovýchsociálníchslužeb,přičemžefektivitoujemíněnvývojvčase,vjednotlivýchpoložkáchHoNOSběhemrehabilitace.
Pozn.: oba dostazníky byly převedeny z angličtiny do české verze a standardizovány na naše
prostředí. Lze je zakoupit v Centru pro rozvoj péče o duševní zdraví Praha a zde též případně objednat školicí seminář k používání těchto nástrojů.
25
Přisetkánísklientemkaždopádněvždyvycházejtezjehomomentálního stavuazodhadu,zdajeschopenjenrozhovoru,neboiprojítdotazník.Zvažte,cojecílemvašehosetkání,
zda vám jde spíše o navázání kontaktu a budování důvěry s dlouhodobým výhledem, či
ofaktickéinformace(kterésemnohdydajízjistitodjinud).Nezapomínejtevyužítvšechny
možnosti,alemožnánevšechnynaráz:
• Rozhovor
• Pozorování
• Dotazníky,škály
• Staršídokumentace
• Informaceodjinud(rodina,jinéslužby)
Vlivemmedicínskéhopohledunapacienta/klientasevpraxistálevýraznězaměřujemenajeho
postižení,nedostatky,problémy;přitomneméněvýznamnéjsoufunkcezachované–klientovy
schopnosti,dovednostiapraktickémožnosti,jehopsychickáafaktickávybavenostaodolnost.
Prostěnejen„cochybí“,aleitopozitivní,cojepřítomnoajemožnosúspěchemvyužít.
Př.: zlomenou nohu je třeba nejdříve fixovat v sádře, aby mohla kost srůst, poté je však nutno využít svalů, pomalu je rozcvičit, posílit a jejich pomocí nohu opět začít zatěžovat – ani
ne příliš brzo, ale ani ne příliš pozdě, jinak svalstvo ochabne a šlachy zatuhnou přespříliš.
To stvrzují slova paní Marty, 51 let, která trpí rekurentní depresí: Stačí maličkost a začnu
myslet na nemocnici, táhne mne to tam; nemocnice je jako droga – najednou máš pocit, že
jen TAM se můžeš cítit dobře... a dokonce že jenom TAM budou léky účinkovat. V nemocnici
je umělá atmosféra; pak když se vrátíš, máš dojem, že je venku těžko – a to tedy znamená, že
jsi ještě špatná psychicky. V nemocnici nebyly žádné starosti a to pak venku chybí – v práci
a doma to vypadá tak těžké... (osobní sdělení)
Funkční kapacitaklientajedánasouhroujeho dovedností,potřebazdrojů.
• Dovednosti
-schopnostklientauspokojitvlastnípotřeby,nebosizajistitjejichnaplněnípomocídalších
zdrojů(lidívokolí,institucí,služeb)(př.: klient si neumí dobře nakoupit a uvařit teplé
jídlo, ale ví o pečovatelské službě a zajistil si donášku obědů 3x týdně domů)
• Potřeby
-naplněné(př.: klient má potíže myslet na pravidelné užívání léků, proto mu je chodí denně
podávat zdravotní sestra)
-nenaplněné(př.: klient nemá vlastní byt ani peníze na něj, přitom si přeje samostatně bydlet a je to i žádoucí z hlediska rehabilitace)
-nepřítomné (v určité oblasti nemusí klient vykazovat žádnou potřebu) (př.: klientka si
přeje mít partnerský vztah, a skutečně má přítele)
26
• Zdroje
-klient sám (př.: jeho vzdělání; zájmy a nadání; jeho byt, finanční toky; jeho motivace
ap.)
-vokolíklienta (př.: rodina, přátelé, sousedé; úřady a instituce – např. OÚ, ÚP, ČSSZ;
zdravotnictví – hlavně praktický lékař a psychiatr; neziskový sektor – denní stacionář,
denní centrum, chráněné bydlení, case management ap.; ale i obchod, pošta, knihovna,
kostel ap.)
Cílemšetřeníjeposouditindividuálnízranitelnostafunkčnípostižení pacienta/klienta,ana
základětohotošetřenívytvořitindividuální komlexní plán péče.
Snížení zranitelnosti(citlivostina
stres)
Posílení odolnosti
Snížení negativního vlivu okolí
Posílení ochranných faktorů
v okolí
• léky,životospráva,edukace,psychoterapie,rehabilitace,resocializace,empowerment(„zmocňování“)
• rodinnáterapie,chráněnéprostředí(práce,bydlení),eliminacedrog,alkoholu,samoty
V australském šetření zjišťovali výzkumníci, co chtějí pacienti od služeb (O´Halloran,
2001):
• informace(onemoci,odruzích/možnostechléčení,omístníchslužbách),dodanévpříhodnémčase,citlivěasrozumitelně
• praktickou pomoc(sbydlením,peněziaprací)
• bezpečnouaefektivníléčbu a zvládání krize
• pomocvezvládání stigmatu(sociálnízotavení)
3. Zvládání krize
Krizepatříkživotu,jsoujehosoučástíapotkajíčasodčasukaždého.Krizemůžemítpodobuztrátyzaměstnání,propadnutíuzkoušky,nedostatkupeněz,rozvodu,čiúmrtíblízkého
člověka.Pročlověkaprožívajícíhokrizinenísnadnéuvažovatracionálněa/nebopožádat
o pomoc - lidem s duševními problémy pomůže promyslet si možnosti dopředu.Vaším
úkolemjestímtopřemýšlenímřízeněpomoci.
Co je krize?
Krizejeobdobívelkýchtěžkostíneboohrožení,kterýmisečlověkcítízahlcenaneschopen
jezvládnout.Pročlověkasduševníporuchou(třebaschizofrenií)můžebýttakovoukrizí
např.akutníepizodaonemocnění.Jinoukrizimohouznamenatvedlejšíúčinkymedikace,
ztrátazaměstnáníneboodebráníinvalidníhodůchodu.
27
Př.: vyzvěte vašeho klienta, aby v několika větách sepsal nebo vyprávěl svůj příběh. Pak ho
nechte pojmenovat, co pro něj osobně znamená krize.
Koho se krize týká?
Krize člověka s duševním onemocněním se může dotýkat mnoha dalších lidí, aniž by si
toklientuvědomil.Krizemůžedopadatnapečovatele,rodinuapřátele,aleinasousedy,
lékaře,psychiatry,sociálnípracovníky,lékárníky,policiiatd.
Jak předcházet krizi
Pokustesevevhodnouchvíliprojítsesvýmklientemnásledujícíbody–otázky,kterémapujíjehorizikovémomenty.Pokudsevámpodaříspolečněrozpoznatapochopitpodstatu
jehokrizí,můžetedoufat,žedopadbudoucíchkrizíbudemenší.Můžebýtrovněžužitečné
projíttotoschémasněkýmzrodinyčipečovatelů.Je-linemocnýklientemvíceslužeb,je
důležitéseznámitiostatníkolegystímtokrizovýmplánem.
PŘEDKRIZOVÝ PLÁN
OTÁZKA
Jakákrizeseuvásobjevuje
nejčastěji?
KLIENT OSOBNĚ
........
Cosedějepředkrizí?
........
Kdovšechnojedotčenkrizí?
Jakjsoudotčeni?
........jméno
........jméno
28
NÁPOVĚDA, PŘÍKLAD
Relaps(návratsymptomů),
nedostatekpeněz,ztráta
zaměstnání,vedlejšíúčinky
medikace,začátektělesného
onemocnění,policejní/právní
záležitost
Předzvěstikrize,varovnépříznaky
–např.nespavostukazujena
relaps;nezaplacenínájmuvede
kvystěhování;opomenutínávštěvy
udoktoravedekchyběníléků;
psanídopisůpředcházíprávním
opatřením
Opomenutíkontrolyulékaře
-pečovatelmusízměnitplány,
abyvástamodvezl,doktormusí
přeobjednatpacienty;relapsnaruší
vašestudiumčipráci–sdopadem
naspolužákyakolegy
OTÁZKA
Copodlevásbytomohlozlepšit?
Aproč?
KLIENT OSOBNĚ
NÁPOVĚDA, PŘÍKLAD
Vysám–tím,ževíte,kohopožádat Lékařupravímedikacipřizhoršení
opomoc:
symptomůčinežád.v.ú.Advokát
pomůžesprávní/policejnívěcí.
Rodinapomůžesnedostatkem
penězčiztrátouzaměst.
Jaklzekrizipředcházet?
........
Změnitmedikacičidávku.Proti
zapomínánípoříditzápisníkči
elektronickoupřipomínku.Soc.
prac.pomůžesprávnívěcí.Stresse
redukujerelaxačnímetodou.
Jaklzekriziřešit?
.........
Promluvitsdoktorem,krizovou
linkou,rodinoučipřítelem,
soc.pracovníkem.Získatinfoo
medikaci,fin.podpoře.Praktická
asistencecasemanagera–nouzové
ubytování,medikace,jídlo,peníze.
Obnovenímedikace,úpravadávky.
Komumámzavolatprvnímu,když ........
Např.rodiče,sourozenec,kamarád,
potřebujipomoc?
doktor
Důležitékontaktyvdoběkrize
Jméno,telefon
Pečovatel,rodinnýpříslušník,
Jméno,telefon
lékař,psychiatr,casemanager,
nemocnice,policie,advokát,další
Tip 10
Pozor: plán se musí aktualizovat!!!
Pokudvytvořítepředkrizovýplan,jedobrésepsathonajednustránkuaoznačitjménem,
datem,současnoumedikacíanouzovýmitelefonnímičísly.Rovněžjevhodnépoznamenat,
kdejeuložen,kdomájehokopie.Jedobré,pokudsenaněmshodnouidalšízúčastnění,
hlavněrodinaalékaři.
4. Psychoterapie
Většinaosobsvážnýmduševnímonemocněnímmůžemítprospěchzpsychoterapie(“povídacíterapie”,“talkingtreatment”).
Psychoterapiemůžeprobíhatjako
-Individuální
29
-Rodinná
-Skupinová
Cílemjemimojiné
-Zvýšitporozuměnínemociasmyslusymptomů
-Sdílenízkušeností
-Posilováníapodporazdravýchčástíosobmosti
-Zvyšováníkvalityživota
-Posílenísebedůvěryasebevyjádření
-Předcházenírelapsu
-Sníženírizikavysazenímedikace
-Pomocsezvládánímobtěžujícíchsymptomůpsychózy
-Zlepšovánívztahůsrodinouapřáteli
-Zvyšovánídůvěrysrodinou,přátelialékaři
Využitelnostpsychoterapiejevýraznězávislánalokálníchmožnostech–existujícíchslužbách,jejichdopravnídostupnostiakapacitě.
5. Jak udržet dobrý stav
Ulidíseschizofreniíjezmírněnísymptomůvýznamnýmcílem,alejetoteprvepolovina
bitvy.Druhápolovinajezvládánínemociaudrženízlepšení.Udrženízlepšenípředstavuje
lepšíkvalituživotaaproduktivníživot.Podívejmese,jakktomumůžetenapomoci.
I. Ve vědění je síla
Klientivelmiúzkostněprožívajípocitmalékontrolynadvlastnímživotem.Informaceonemociamožnostechléčbyjimpomáhajívezvládánínemoci(self-management)aobnovováníkontroly.
II. Dobrý vztah s lékařem
Zdobréhovztahumáprospěchjakpacient,taklékař.Pomáhákomunikaciadůvěřenaobou
stranách.Kdyžlékařipacientmohouobaotevřeněklástotázkyapodělitseoproblémy,
budouléperozumětnemociapotížím.
III. Dodržování léčebného plánu
Prokohokolimůžebýtnáročnépamatovatnamedikaci(pravidelnébraníléků)anakontroly
ulékaře.Můžektomunapomociněkolikchytrých“triků”;některéztěchtometodzahrnují
pomocdruhýchlidí,nicméněkonečnázodpovědnostpatříklientovisamotnému.
30
TIPY A TRIKY pro klienty, JAK PAMATOVAT NA BRANÍ LÉKů
CO
Lékovýkalendář
Dávkovač
„Párování“
Elektronickýbudík
Deník
Rodina
Dalšíosoby(soc.pracovník)
Domácípéče(homecare)
Další?
JAK
Rozepsanélékyodškrtáváte,kdyžjstejevzali
Nadávkujetenatýdendopředudokrabičkysoznačenýmidnyvtýdnu.
Vidíte,kdyžzapomenete–lékyzůstaly.
Spojtebranílékůspravidelnýmikaždodennímičinnostmi(jídlo,čištění
zubů,uléháníkespánkuap.)
Pípnutípřipomene,kdyječasvzítléky(např.mobil)
Zapisujetesiléky,kteréjstevzaliakdy
Zapojteněkohozrodiny,abyvámbranílékůpřipomínal
Vášpřípadovýpracovníkvámmůžebranípřipomínat(většinoudočasně)apomocisrozpisem,dávkovačemap.
Zdravotnísestradomácípéčemůžechoditpodávatlékyklientovidomů
(indikujepraktickýlékař)
Mátenějakévlastnístrategie,jaknezapomínatnaléky?
Tip 11
Nebojte se s klientem hovořit o medikaci, i když jí tolik nerozumíte. (Klient sám možná leccos zná a vysvětlí.) Věnujte čas hovoru o problémech s medikací. Pomozte klientovi zvážit
klady a zápory medikace, pro a proti, přínos a rizika.
IV. Ve zdravém těle zdravý duch
Udržovánídobréhofyzickéhostavujedůležitéprokaždého.Ulidíseschizofreniíalebývá
někdypřehlíženo,pozornostsezaměřujenaduševníonemocnění.Zanedbávánítělesného
zdravívedekdalšímzdravotnímproblémům,jakojevysokýkrevnítlak,nadváhaažobezita,cukrovka(diabetesmellitus),kožnívyrážky,zubníkazazánětydásní,kašelainfekce
dýchacíchcest,užennavícgynekologicképotíže.
Otázkytělesnéhozdravíaosobníhygienyjsouznačněintimní,mohoubýtspojenysestudemapocitemzahanbení;jetřebajeotevíratscitemarespektemksoukromí,zvyklostem
klienta,jehomožnostem(vč.finančních),jehozkušenostem,bývalévýchověapod.(např.
kdovyrůstalvnouzi,nenízvyklýsečastokoupat).
Můžetezkusitdoporučitpříjemnéaktivity:holičakadeřník,pedikůra,sprcha,čistéoblečení
ap.Potélzenavázatdoporučenímnávštěvyulékaře–praktického,pozdějizubníhoaev.gynekologa.Návštěvupokudmožnodopředudomluvte,sjednejtetermínaklientadoprovoďte.
Mysletetéžnamožnostipřiměřenéfyzické aktivity:výlety,cvičenídlepreferencíklientů,
pohybovéatanečníkurzy,míčovéhry,cyklistika,nordicwalking.Řadupodobnýchaktivit
organizujíneziskovéorganizace,charityapod.;pokudnejdeokurzpřímoprolidisdušev31
nímonemocněním,tímlépe–přispívápakkzačleněníadestigmatizaci.Speciálněprolidi
spsychózamibylvytvořenProgram pro dobré zdraví,kterýspojujeinformaceozdravém
životnímstylu,cvičení,zdravévařeníaprvkypodpůrnéskupiny.
V. Medikace – brát, či nebrat léky?
Dlouhodobébranílékůjezatěžujícíprokohokoli.Protolidéschronickýminemocemimají
tendencilékyvynechávatanedodržovatdoporučenouléčbu.Častýmomylemjedomněnka,
žetentopřístupsetýkápouzepsychiatrickýchpacientů,opakjevšakpravdou:podlevýzkumůjenzhruba1/3všechchronickynemocnýchdodržujeléčbupodledoporučenílékařů,
druhátřetinaseřídídoporučenímčástečněanepřesněalékyzapomínáavynechává,atřetí
třetinaléčbunedodržujevůbec,předčasnějiukončujenebovysloveněporušuje.
Ulidíseschizofreniínenívzácné,žesichtějíudělatvmedikacipřestávkučiúplněpřestat.
Někdysetodějepo2-3letechsouvisléhobraníléků.Ačkolivpřerušenímedikacevětšinou
nedoporučujeme,jedůležitézjistitdůvodyklientaktakovémukroku.Můžeteslyšetnapř.
tytoodpovědi:
•Potížeužjsoupryč,užsenecítímnemocen,zotaviljsemse
•Nikdyjsemnebylnemocen,ataknepotřebujižádnouléčbu
•Mojelékymajínežádoucíúčinky
•Můjlékařmánamě10minut,jenmidápředpis,nestihnusnímmluvit
•Nemohusilékyfinančnědovolit
•Můjdoktorjenopakuje,žejemusímbrát,nechcesemnouvůbecdiskutovat
•Nevím,jakmámsprávnělékyužívat,jetomocsložité
•Každýmiříkáněcojiného–užívat,neužívat,bratráno,brátvečer–nejsemsijist,čímseřídit
•Polécíchnemůžumítsex
•Nepotřebujiléky,potřebujipsychoterapii
•Mojerodinaměnutílékybrát,alejánejsemmalédítě
•Vždyckypropásnukontroluudoktoraanovýpředpis
•Můjrehabilitačníplánjesložitýamatoucí
•Mémupsychiatrovijejedno,jestlilékyberunebone
•Chcichoditdopráce/doškoly/staratseodítě,protonemůžubrátléky,kterémětlumí
•Jinédůvody
VI. Předcházení relapsu
Relaps–znovuobjevenísymptomů,nováatakačifázenemoci-semůžerozvíjetpozvolna.
Symptomymohoubýtzpočátkuslabéaklientjenemusípovažovatzaznámkurelapsu.
Známérizikovéfaktoryrelapsujsou:
•Stres
•Alkohola/nebodrogy
•Tělesnéonemocnění
32
Jevelmižádoucímítzmapoványtzv.časné varovné příznaky-signály,kterémohoupředznamenávat zhoršení stavu. Některé se mohou při nových fázích nemoci opakovat, jiné
mohoubýtvelmiodlišné.
Zaměřtesenapř.natytopříznakyasklientemjesepište:
ČASNÉ VAROVNÉ PŘÍZNAKY
OBLAST
SPÁNEK
SOUSTŘEDĚNÍ
NEKLID
KONTAKTSLIDMI
HLASY
NÁLADA
ENERGIE
BĚŽNÉFUNGOVÁNÍ
NEOBVYKLÉPROŽITKY
JINÉ
PROJEVY
Problémysespánkem:spívíceneboméně,spívednemístovnociap.
Ztrátakoncentrace,roztěkanost.Nerozhodnost.
Vnitřnínapětí,nuceníkpohybu,podrážděnost
Vyhýbáníselidem,řidčejivyhledávánílidí
Slyšenínovýchčiodlišnýchhlasů(halucinací)
Změnysměremnahoručidolů:úzkost,skleslost.Rozjařenost.Zlost,hněvivost.
Ztrátazájmůaenergie,únava,apatie.Neboopak-zrychlení,odbržděnost.
Zhoršenézvládáníběžnýchkaždodenníchaktivitaúkolů:domácnost,péče
osebe,nákupy,úklid,studium,zaměstnáníaj.
pocit,žeovlivňuje/jeovlivňovánokolím,jinýsmysldění,vztahovačnost,
podezřívavostap.
Individuálnětypickýpříznak
Tip 12
Má klient vyzkoušené přístupy, které zabírají? Např. metody zvládání stresu, úpravu medikace, pracovní neschopnost? Dočasný pobyt mimo prostředí, kde má konflikty? Pokuste se
zbrzdit zhoršení stavu a předejít relapsu.
Program ITAREPS
Jedná se o sledování časných varovných příznaků pomocí moderních technologií. ProgrambylvyvinutMUDr.FilipemŠpanielemzPsychiatrickéhocentraPrahaapodledosavadníhošetřenímávelkýefektvpředcházenírelapsuahospitalizaci.Jevhodnýspíšepro
mladšíklienty,kteříjsouzběhlívpoužívánímobilníhotelefonu.Principjejednoduchý:
jednoutýdněklientpošlepomocísmsněkolikčísel,kteráznamenajíodpověďna10bodovýdotazníčekmapujícíčasnévarovnépříznaky.Otázkyjsoustálestejné,klientseje
rychlenaučíasnadnooškáluje.Stejnýmpostupemnapíšedruhousmsnezávisleiněkdo
zrodinnýchpříslušníků,kdohodnotívarovnépříznakypohledemzvenčí.Tytodvěsms
jsouodeslánydocentrályprogramu,vněmžpočítačporovnáčíselnéhodnotyzpředchozíhotýdnesesoučasnými;pokudzjistízhoršení,odešlee-mailemautomatickéupozorněníošetřujícímupsychiatrovi.Lékařpacientoviconejdřívezavolá,abyzjistilpodrobnosti
aev.upravilmedikaci.
33
Můžeteklientyinformovatotétomožnostiapomocijimpřípadněspsychiatremvyjednat
zařazenídoprogramuITAREPS.Pokudtoneníznějakéhodůvodumožné,improvizujte:
klientsinapř.můžezaznaménavathodnotydokalendářeavymůžetevývojspolečněsledovat.
34
VI. PRÁCE s RODINOU
VI. PRÁCE S RODINOU (Mgr. Barbora Wenigová)
Vtétokapitolebychrádapoděkovalapříbuznýmduševněnemocnýchzajejichvstřícnost,
sekterousnámiprofesionálysdílejísvojezkušenosti,apomáhajínámtaklépepochopit
břímě,kterénesou.
Dopad nemoci na rodiny
Rodina psychiatrického pacienta má důležitou roli v procesu jeho uzdravování. Nemoc,
zvláštědlouhotrvající,znamenáprocelourodinuzátěžpsychickou,sociálníifinanční.Běhemhistorieserolerodinyměnila.Jejípůvodněcentrálnípozicevpéčionemocnéhočlena
sevminulémstoletídostaladopozadíazodpovědnostpostupněpřebralazdravotnickáasociálnízařízení.Vposledníchdesetiletíchdocházíkrenesancirodin.Důvodemjenesplněnéočekáváníavdůsledkutohozklamánízinstitucíapotvrzenínepostradatelnostirodiny
v procesu léčby. Je prokázáno, že se ani přes změny sociální struktury nesnižuje ochota
pomocinemocnémučlenurodiny,jenseměnímožnostivposkytovánípéče.Faktory,které
ovlivňujízvládánínemoci,jsou:
-velikostrodiny
-rolenemocnéhočlena
-závažnostonemocnění
-prognóza
-délkaatrvánínemoci
-náhlostobjevenísenemoci
-výskytkomplikací
-komunikacevrodině
-způsobyzvládáníobtížívrodině
Reakcenavyskytnutísenemocivrodiněprobíhávefázích.Prvníjefázepopření,tedyodmítánífaktunemoci.Pakpřicházídruháfázehněvuaagrese,kdyjesnahazmociazměnit
věcisilouavůlí.Tojepřechodkposlední,třetífázi,atoujesmíření,kdysečlenovérodiny
postupněadaptujínanemocajejídůsledky.Psychiatrickánemocmáoprotifyzickénemoci
dvěvelkénevýhody.Zaprvévětšinounenílehkéjivčasdiagnostikovataléčitaanipotom
předvídatjejíprůběhazadruhéjeopředenamnohamýtyanegativnímipředsudkylidí,jinakřečenostigmatem,kterývznikápředevšímvdůsledkuneporozuměníduševnínemoci.
Zdeuvádímepříkladymožnýchreakcípříbuznýchnaduševnínemoc:
Ztráta:Náš syn se dobře učil, představovali jsme si, že půjde na vysokou školu… Zármutek:
Máme pocit, jako by nám syna někdo vyměnil, jako bychom ho ztratili… Zlost: Nedá se
s ním mluvit. Zavírá se před námi a my nevíme, co se děje…
35
Smutek:Někdy si sednu doma sama, když jsou všichni pryč. A jen pláču…
Izolace:Už skoro s nikým nemluvím. Bojím se, že přátelé ani kolegové by to nepochopili…
Zmatek: Nerozumíme, co se děje. Každý nám říká něco jiného…
Zahlceníproblémem: Už v podstatě na nic jiného nemyslím. O ničem jiném už doma nemluvíme… Nespavost: Od určité doby, co má dcera potíže, nemohu spát. Spím jen několik hodin
denně… Rozpory s partnerem: Můj manžel je stále v práci. Nechce o problémech slyšet.
Nechápe to… Popírání: Dcera přišla z nemocnice, a teď chci, aby nastoupila do školy. Byla
to jen přechodná obtíž, vše bude zase dobré…
Obviňování:Kdyby se manželka nechtěla rozvést, a nebyly doma hádky, syn by neměl tyto
potíže… Finanční zátěž: Syn nedostudoval. Teď se stydí jít si říct o podporu. Živím ho a podporuji. Jak dlou ho?…
Pocityviny:Vím, říkali mi, že to není má vina. Ale stejně to budu vždy cítit. Jsou ve mně
pochyby, co jsem jako matka udělala špatně…
Změna:Celý život jsme žili navyklým způsobem. Nyní je všechno naruby. Nevíme, co bude
dál…
Z výše uvedeného vyplývá, že psychiatrické onemocnění dopadá na celou rodinu, nejen
napostiženéhojedince.Tojedůvod,pročjepotřebazahrnovatpříbuznédoterapie.Jedna
zahraničnístudienapříkladuvádí,žepopětiletémsoužití(každýdenkontaktvícenežpět
hodin)stěžčepsychickynemocnýmmajíčlenovérodinypříznakyklinickédeprese.Problémjevtom,žemálokterýrodičrozpoznásvůjstavapřijdesiříciopomocsamasobě
(nikolivnemocnémudítětičirodiči).
Vliv rodin na nemoc
Rodinnáterapievznikalavpadesátýchletechvdůsledkusnahyvysvětlitvznikschizofrenie.
Studieztohotoobdobíjsouinterpretoványtak,žeobviňujírodičeazejménamatkyztoho,
žesvýmchovánímpřispívajíkevznikunemoci.Tytoteoriejsouuždávnopřežité.Nicméně
autořizoněchdobpřispělikezkoumáníkomunikacevrodináchajejímuvlivunaprůběh
psychiatrickýchnemocí.Všedesátýchletechbyloumnohaschizofrenníchpacientůvysledováno,žesezhoršujejejichpsychickýstavpopropuštěníznemocnicdodomácíhoprostředí.Zjistilose,žesetakdějevdůsledkunedobréatmosféryvrodině.Vkomunikacirodičůsnemocnýmsynemnebodcerouseobjevovalydvajevy:nadměrnéopečováváníakritika.Nadměrnéopečováváníjeprvníreakcínachovánínemocnéhočlenaamůževypadat
napříkladtakto:„Sámsičajneudělá,takmuhovždypokrátkémváháníudělámsama…“,
„Neumísisamaporadit,takřeknu,comádělat…“.Snahapomocijesprávná,alemusíse
zachovatprostorprorekonvalescencisvýchschopnostíanacházenívlastníchzdrojů.
36
Nadměrnápéčejevystřídánaneadekvátněvysokoumíroukritičnosti,vztahujícísezejména
kpaci-entověneschopnostizapojitsezpětdoaktivníhoživota.„Musímhodovšehostrkat.
Štvemě…“nebo„Mámvztek,kdyžhovidímzaseležet…“.Hněv(ikdyžtotaknevypadá)jeznamenímtoho,žeserodičezačínajíadaptovatnafaktnemoci.Ikritikajeužitečná
amůžepomoci„postrčit“nemocnéhokčinnosti,alepokudjejípříliš,můžepůsobitopačně
azpůsobovatstrachanechuť.Přemírapodobnýchvýrokůstupňujestresvrodiněavede
kznovuobjevenípříznakůnemocinebolirelapsu.Vrodinách,kdejevysokáhladinatěchto
vyjadřovanýchemocí,jeaždvakrátvyššípočetrelapsůduševníchoroby(!).Obecnělzeříci,
žejevelmitěžkéodhadnoutkdypomáhatakdyužnepomáhatanechatřešenínanemocném
členurodiny.Tojetakéjedenznejfrekventovanějšíchdotazůnaskupináchprorodiče.
Co rodiny chtějí slyšet?
Zmnohaletézkušenostimůžemeříci,žepříbuznípsychiatrickýchpacientůchtějíinformace
onemoci(příčinyvzniku,léčba,prognózaatd.),chtějívědět,kamsemohouobrátitvpřípadechkrizeaoceňujívýměnuzkušenostíslidmipodobnéhoosudu.
Z psychoedukativních skupin pro příbuzné vybíráme z nejčastějších otázek a problémů
adávámestručnouodpověď.
•Nemocnebopovahovýrys?
Negativnísymptomy
NE:
kritikaahněv
NE:
přílišnáochrana
ANO: pravidlaadomluva
Samotnýnemocnýijehopříbuznívědí,žeproblémemnejsoujenpozitivnípříznaky,ale
takéménězjevnépříznakynegativní.Ztrátazájmuachutědočinnosti,poruchykoncentrace
pozornosti,ztrátavůlesepodelšídoběprojevínakvalitěživota–člověkjebezkontaktů
sostatnímilidmi,ležívposteli,nechodídoškolyanidopráce,máproblémsezvládáním
základníchnároků,včetněhygieny.Propříbuznéjetatosituacetěžcepochopitelnáaakceptovatelná.Jetostáleještěnemoc,nebojenlenost?Nemůžetopřekonat,nebonámtodělá
schválně?Efektivníreakcínebývápřílišnákritikaakonfliktyanipřílišnáochranaapřebíránízodpovědnostizanemocného.Jedinémožnéjezhodnotitmožnostinemocného,naplánovatčinnostastanovitpravidladodržováníučiněnýchdomluv.Obecněplatí,žeargumentace
přinášísvéplody,zejménaje-livedenavklidnéatmosféře.Vezhodnocovánínárokůidomluváchmůžepomocineutrálníaodbornézázemíulékařeneborodinnéhoterapeuta.
•Jakreagovatnanezvykléprojevy?
NE:
logickáargumentace
NE:
souhlas
ANO: emočníúčast
37
Tentodotazsetýkábludnéhopřesvědčeníaznějvyplývajícíchvýroků.Pokudnemocný
mluvíotom,žedíkyněmubylozemětřesenínebomůžezpůsobitkatastrofujinémučlověku,nenídobrépřisvědčovatanibludyvyvracetlogickýmiargumenty.Obojebymohlo
zvýšitúzkostapřivoditzhoršenípsychickéhostavu.Copotřebuječlověkvtétosituacije
předevšímuklidněníapochopení.Ikdyžnemůžemepochopitobsahprojeveného,můžeme
sdíletjehopocity.Můžemevtomtopřípaděříci,žechápeme,jakmusíbýttěžkécítitzodpovědnostzacelýsvětapod.
•Jakzacházetsléky?
Vedlejšíúčinky(nástup,projevy).Mechanismusúčinku.
Odmítáníléků.
Psychiatrickélékymajímimohlavníúčinektakévedlejší,nežádoucíúčinky.Patřímezině
svalováztuhlostakřeče,přešlapovánívdůsledkuvnitřníhonapětí,samovolnépohyby,poruchymenstruaceatakéapatie,ospalost.Poněkterýchlécíchmůžebýtváhovýpřírůstek.
Jedobrévědět,jakýdopadfarmakoterapienachováníaprožíváníočekávat.Žádoucíúčinek
přicházíukaždéholékuzajinakdlouhoudobuatakédobaodeznívánípovysazenímůže
býtrozličná.Zdůvoduvýskytuzmiňovanýchvedlejšíchúčinkůsečastostává(zvláštěna
začátkuléčby),žepacientilékvysadíbezkonzultaceslékařem.Protentopřípadjenutné
informovatošetřujícíhopsychiatra.
•Kdyjenutnáhospitalizace?
NěkdyANO.Nedobrovolnývstup.
Průběhhospitalizace(návštěvy).
Vpřípadechvýraznéhozhoršenístavuneboohrožovánísebečisvéhookolíjenutnáhospitalizacenapsychiatrickémoddělenínemocnicenebo(je-linutno)psychiatrickéléčebně.
Délkahospitalizacebymělabýtadekvátnístavupacienta,pokudmožnoconejkratší.Na
nibymělanavazovatambulantnípéčevespoluprácis„komunitními“službami(dennístacionáře, chráněné dílny, krizová centra atd.) plánovaná podle potřeb pacienta. Pokud se
člověknechcepodrobitléčbě,jepotřebahohospitalizovatnedobrovolně,cožjenutnoučinit
sohledemnaveškerálidskápráva.
•Jaksezachovatpřisebevražednémjednání?
Nepodceňovat.
Rychlápomoc(lékař,telefonickálinka,pohotovost).(Viz kapitola Zvládání krize)
•Jakzabránitrelapsu?
Umětrozpoznatvarovnépříznakyrelapsu(obecnéiindividuální)
Včasnáodbornápomoc
Varovnépříznakymohoubýtobecnéneboindividuální.Meziobecnépatřínapříklad:
-Nespavost.
38
-Neklid.
-Podrážděnost.
-Izolováníse.
-Změnanálady.
-Nesoustředěnost.
-Zhoršenípamětiapozornosti.
-Ztrátazájmuookolí.
-Nechutenstvíatd.
-Individuálnívarovnýpříznakjetakový,kterýjetypickýspíšejenprojednohočlověka.
•Jakoupéčiposkytovatnemocnému?
Zodpovědnostapéče.
Předávánízodpovědnosti.Samostatnost,separace.
NE:
obětováníse
NE:
nepřiměřenénároky
V době objevení psychických potíží, nástupu nemoci, akutní fáze a v prvních měsících
léčbyjepotřebazvýšenépéčezestranyrodinyapřevzetíněkterýchúkolůzanemocného.
Postupně(podleprůběhunemoci)jedobrépostupnězvyšovatnároky.Cílemkaždéhokompletníhozotaveníjeconejvětšíschopnostpostaratsesamaosebeažítkvalitnímživotem,
třebaisnemocí.
•Kdenajítporozumění?
Existujírůznédruhyprácesrodinamiduševněnemocných.Jednouznichjsoupsychoedukativnísku-pinyproskupinucca10–15rodinnýchpříslušníkůapacientů(neboproobě
skupiny zvlášť). Skupiny jsou zaměřeny především na poskytování užitečných informací
onemociadiskuzi.Témataskupinjsouvybránavždynajednuskupinuamohoubýt:
-Definiceduševníchporuch(diagnostika,výskyt).
-Průběhduševníporuchy.
-Příznakyduševníchporuch.
-LéčbaI.–Farmakoterapie.
-LéčbaII.–Psychosociálníléčba.
-Prevencerelapsu.
-Nemoc,nebopovahovýrys–jaktomohurozpoznat?.
-Zvládáníkrizovýchstavů.
-Komunikacevrodině(jaksprávněkomunikovatsnemocným).
Skupinyvětšinouprobíhajítak,ženazačátkujepřednáškanadanétéma.Uvedemepříklad,
kdyjetématemskupiny„Příznakyduševníchporuch“–odbornícimajípřednáškuopozitivních,negativníchakognitivníchpříznacích.
Popřednášcetirodiče,kteříchtějí,popisujívlastnízkušenostnadanétéma–matkasotcem
sinapříkladstěžujínato,žejejich23letýsyn,kterýsepředměsícemvrátilzhospitalizace
39
(poprvníatacepsychózy),jestáleunavenýaskorocelýdenproležívposteli.Oninepozorujíužžádnépříznakyakutnínemociachtějí,abysevrátildoškoly,nebohrozí,žezmešká
zkouškovéobdobí.
Nařadupřicházíreakceostatníchrodičůveskupině–posvýchzkušenostechvědí,ženepomohlakritikaanilogickáargumentace,kterébylyspíšezdrojemhádekaodporunemocného.Jedobrémírnitvlastníočekávání,ževšesesynempůjdestejnějakodříve.Nemoc
neskončilavymizenímpozitivníchpříznaků.Diskuzipomohouuzavřítodborníci–nezájem
amaláaktivitamohoubýtnegativnípříznaky,kteréjepotřebavnímatjakosoučástnemoci.
Potakkrátkédobě(jedenměsíc)jedobrésnížitočekáváníanezhoršovatstres.Jepotřeba
myslettakénanežádoucíúčinkyléků,kterémohoutlumitaktivitu.
Nazávěrjsouzopakoványnejdůležitějšíinformacezpřednášky.
Svépomocné skupiny rodičů
Dalšívýraznoupomocísezvládánímduševnínemocijsousvépomocnéskupinyrodičů,kterésezačalyvČeskérepublicezakládatpřed10–15letyajsouzejménavedenysamotnými
rodičijakoklubovéskupinypříbuzných.
Hlavnívýznampříbuzenskýchaktivitspočíváv:
-Výměnainformací,zkušeností.
-Podpora.
-Řešeníkonkrétníchproblémovýchsituací.
Skupinyvzápadníchzemíchmajízaseboui30letéfungováníadíkyvětšívyspělostiavlivu
jsouzaměřenyještěnatytodůležitéaktivity:
-Obhajobaprávpacientůapříbuzných.
-Destigmatizačníčinnost.
Dlužnoříci,žeinašecelonárodníorganizacepříbuznýchduševněnemocnýchSympathea
o.p.s.jižpůsobívtomtoduchuvčeskémimezinárodnímprostředí.Zdeuvádímeněkteré
druhyproblémů,sekterýmiserodičeduševněnemocnýchobracelivrámcijejíporadny.
Příklad 1:
Otec a matka mají 30letou dceru Janu, která je již od svých 16 let léčena na psychiatrii.
Její diagnóza je schizofrenie. Dcera žije s rodiči v jednom bytě a podle nich není soběstačná a nemůže žít sama. Má invalidní důchod, občas dochází na terapii a do chráněné
dílny. Rodiče jsou ochotni jí intenzivně pomáhat, ale v poslední době je dcera trápí tím,
že už dál odmítá chodit na terapii i do chráněné práce. Nechce nic dělat ani doma, stěžuje si, že jí není dobře, ale zároveň nechce nikam jít pro pomoc. Jana říká, že rodiče ji
musí živit a starat se o ni. Oni jsou staří, bojí se, co s ní bude v budoucnu, když nemá
reálnou představu o své nemoci a sama se neuživí. Doma jsou čím dál intenzivnější
40
konflikty, kdy rodiče většinou ustoupí. V poslední době musí ustupovat i před některými
bizarními požadavky své dcery (opakování několikrát jednoho slova, hromadění nepotřebných věcí v bytě atd.). Nevědí si rady, nakolik jí ustoupit, protože jim je jí líto, a nakolik nepodléhat tlaku z její strany. Rodiče potřebují vědět, jak mohou pomoci své dceři
a jak na ni reagovat.
Příklad 2:
Přicházejí dvě dcery Eva a Petra (22 a 26 let), jejichž matka se rok léčí pro bipolární
poruchu. V sou- časné době dochází jedenkrát měsíčně k ambulantnímu psychiatrovi.
Přestala pracovat a čím dál víc se uzavírá před okolním světem. Do práce matka nechodí, po třech neúspěšných pokusech to vzdala, i když v práci jí dávají možnost se
vrátit. Pracovala jako účetní ve firmě 15 let a byla velmi oceňována za svou pracovitost.
Dcerám si často stěžuje, že ji nebaví život, že vše ztratila, nemá, co by ji těšilo, a je bez
přátel. Obě se snaží matce vyhovět a nabízejí různé aktivity, kde trávit čas, i se samy
nabízejí, že s ní někam půjdou. Vždy když se na něčem domluví, tak to matka na poslední
chvíli zruší nebo se pak zapírá. Tlak ze strany dcer se zvyšuje, přestává mít trpělivost.
Snažily se oslovit psychiatra, ale tomu matka říká, že je vše v pořádku, a tak on problém
nevnímá. Dnešní situace je taková, že matka se s dcerami skoro přestala kontaktovat. Její
izolace je čím dál větší. Zdá se, že dcery se naplno psychicky věnují své matce a tomu,
jak jí pomoci. Chtějí vědět, zda mají dál nabízet pomoc.
Příklad 3:
Telefonicky se kontaktuje a posléze osobně přichází matka, která má syna hospitalizovaného na psychiatrickém oddělení nemocnice. Synovi je 23 let a hospitalizován je poprvé.
Diagnózou si matka není jistá, ale zřejmě se jedná psychotický stav. Syn začal slyšet hlasy,
stáhl se do svého pokoje a z něj nevycházel. Nakonec mu bylo psychicky tak špatně, že si
sám došel na krizové centrum. Odsud utekl po třech dnech, a po týdnu doma se nechal bez
velkých protestů rodiči odvézt na kliniku. Když ho navštěvují, tak se chová klidně, úzkosti
i hlasy ustoupily, ale cítí se stále „divně“ a jeví se odevzdaně. Chce domů, matce volá každý
den. Ona potřebuje orientaci v systému psychiatrické péče. Chce vědět, co ji může čekat po
propuštění. Je léčba na konci, nebo na začátku? Co je čeká?
Rodinná terapie
Zvláštnímdruhemprácesrodinoujerodinnáterapie.Dnessesnísetkámespíševsoukromýchpraxích,alejsempřesvědčena,žemápatřitkběžnénabídcekaždévětšípsychiatrickéslužby.Rodinnáterapiesedoporučujezejménatam,kdejepotřebaintenzivnějšípráce
apodporyrodinnéhosystémuvdůsledkuhoršíhoprůběhunemoci,důležitýchzměnunemocného (například nástup do práce), náročné rodinné situace (separace, rozvod rodičů,
rodičsamoživitelatd.).Faktoryovlivňujícíprůběhnemocijsmepopsalivýše.
41
Obecnělzevyjmenovattytokroky,jakpomocirodinámduševněnemocných:
•Informaceonemocialéčbě.
•Zapojenídoléčby.
•Sejmutípocitůviny.
•Pomocvkonkrétníchsituacích.
Časné psychiatrické stavy a proč se rodiny bojí si říci o pomoc
Odbornícisičastokladouotázku,pročrodičepřicházejísprosbouopomocteprveporoce
neboroceapůl,kdyseobjevilyprvnípříznaky.Seznalostíprevencerelapsuavztahučasné
terapieapozdějšílepšíprognózysetatootázkamůžezměnitažvobviňovánírodičů,že
nepřišlivčas.
Důležitéjevědět:
1)systémpéčevČeskérepublicenenabízíoptimálníslužbykčasnýmzáchytůmjakovzemíchsvyspěloupsychiatrickoupéčí(nenídostatekkrizovýchcenter,neexistujímobilní
týmy,praktičtílékařinejsouzapojovánidoprevencerelapsuatd.),takžeohroženýjedinecmůženavštívit5až10institucí,nežsemudostaneadekvátnípéčeuspecialisty.
2)jepotřebarespektovatjiné,předevšímemočnídůvody,kterézpůsobují,žerodinyodmítajípomoc.Připomeňmesiněkteréznich:
1.Víra,žejdeopřechodnoufázi.
„Vědělijsme,žedlouhoudobuneníněcovpořádku.Říkalijsmesi,žetopomine,
kdyžpočkámeaževšechnobudezasedobré“.
2.Neschopnostrozlišitmezipsychickyneadekvátnímchovánímanormálnímadolescentnímchováním.
„Nášsynzačalříkatadělatpodivnévěci,alekdyžjsmetoříkalijinýmrodinám,tak
jsmezjistili,žejejichsynovéadceryvtomhlevěkusechovajístejněnezvyklým
způsobem“.
3.Strach,cosemohoudozvědět.
„Jeto,jakokdyžmáteproblémysezdravím,avíte,žebystesemělinechatvyšetřit.
Mysealebojíme,ženámmohouříciněcošpatného.“
4.Stigmapsychiatrickýchpacientů.
„Kdybysejednalooněcofyzického,takbychomvyhledalipomocdříve,aletakhle
nechcemepřipustit,žebymohlněkdovnašírodiněonemocnětduševníchorobou“.
Mýty a fakta o schizofrenii
Mezilidmiexistujemnohomýtůapředsudkůoschizofrenii.Totoslovoječastospojeno
sestrachemizvědavostí.Jeopředenofantaziemijižzdobminulých.Dřívesenapříklad
věřilo,žeduševněnemocníjsouposedlíďáblemazloumagií.Dnessemůžemetétopověře
pousmát,aleiv21.stoletíexistujípředstavy,kteréstejnějakovminulostistavílidíspsychiatrickoudiagnózoumimospolečnost.
42
Vybralijsmejenněkteréznich:
•Schizofrenieznamenározpolcenoučimnohočetnouosobnost.
•Zatutonemocjsouvinnirodiče.
•Schizofrennípacientijsouagresivní.
•Seschizofrennímilidmisenedámluvitrozumně.
•Schizofrennílidébysemělizavíratdonemocnic,léčeben.
•Zaschizofrennílidimusívždynéstzodpovědnostněkdojiný.
•Schizofreniejenevyléčitelná.
•Schizofrennílidéjsouhloupíčiretardovaní.
Fakta:
-Schizofrenieznamenározpolcenoučimnohočetnouosobnost.
Pojemschizofreniepocházízřeckéhojazykaavpřekladutojsouskutečnědvěslova:„rozdělení“a„duše“.Tovšakznamenádezintegracimyšleníaemocí,NIKOLIrozděleníčlověkadodvoučivíceosobností.
-Zatutonemocjsouvinnirodiče.
Pravdouje,ževrodináchsduševněnemocnýmčlověkemjemožnovysledovatněkterépotíževkomunikaci.NENÍtoalepříčinounemoci.Ojejímvznikuexistujemnohohypotéz,
naprostávětšinaznichvšakpředpokládánutnostspolupůsobeníbiologických,psychologickýchasociálníchfaktorů.
-Schizofrennípacientijsouagresivní.
Schizofrennípacientijsouspojovánivícenežčastosagresivnímchovánímanásilnýmičiny.
Toto se děje hlavně vinou médií, které obvykle ukazují lidi trpící schizofrenií jen ve velmi
negativnímsvětle–informujíospáchanýchbizarníchnásilnostechaneopomenouzdůraznitdiagnózu.Pravdouje,žesetakovéčinyvyskytlyavyskytují,želidéseschizofreniíjsouschopni
agresivníhojednání–ALENEvícenežostatní.Jeprokázáno,žesenacelkovémvýskytunásilí
vespolečnostischizofrennípacientipodílípouze1až2procenty.Zazmínkustojí,ževklinické
praxiseupacientůčastějinežsnásilímvůčidruhým,setkávámesnásilímvůčisoběsamým.
-Seschizofrennímilidmisenedámluvitrozumně.
Psychotičtípacientijsounevypočitatelní,nesrozumitelní,divníaříkajíveskrzenesmysly.
Taktoseuvažujeoschizofrenníchpacientech.ANO,existujefázeonemocnění,kdyjsou
přítomnyporuchymyšleníavnímání.Lidéjsoupodvlivembludůamohoumluvitajednat
nesrozumitelně.Kontaktsnimijevtutodobuobtížný,protožezároveňnemajívelkýnáhled
nasvéobtíže-ALEtatoepizodanetrvápřílišdlouho(průměrněněkoliktýdnů)amimotyto
tzv.akutnífázeječlověkschopennormálníhorozumnéhokontaktu.Můžeachcevětšinou
rozhodovat o svém životě i o léčbě. Podpora pocitu zodpovědnosti za svůj osud naopak
zvyšujepravděpodobnostdobréhovýsledkuléčby.
43
-Schizofrennílidéjsouhloupíčiretardovaní.
Vzhledemkněkterýmpříznakůmnemociajejichprojevůmvchovánísemůženěkdyzdát,
žezatěmitoprojevynemocnéhojesníženáinteligence.Médianezřídkazaměňujílidispsychózou s lidmi mentálně retardovanými - NENÍ to však totéž. Mentální retardace postihujelidinavšechmožnýchúrovníchinteligence.Psychózysicezpůsobujírůznězávažné
problémyapoškozeníkognitivníchfunkcí(pozornost,paměť),aletyneovlivňujíhodnotu
celkovéinteligence.
-Schizofrennílidébymělibýtzavřenivnemocnicích,léčebnách.
Vakutnífázinemocijevelmidůležitépodánílékůaněkdytakéhospitalizace.Poodeznění
akutníchpříznakůjevšakžádoucí,abysetitolidévracelidosvéhoprostředí.Vtétofázi
mají potíže v kontaktu s ostatními lidmi (strachy, pocity méněcennosti atd.), ty se však
dlouhodobýmpobytemvléčebnáchmimospolečnostnezlepší,banaopak.
Mnohoznichmůžežítvnormálnímprostředí,staratseosebeafungovatvespolečnosti.
Navícsestálečastějiukazuje,žeseléčbaiakutníchpsychózmůžeobejítbezhospitalizace,
pouzevambulantníchpodmínkách.Efektivníjsoutakyrůznákomunitní(mimoléčebenská)
zařízeníaslužbyjakochráněnébydleníčizaměstnání,kteráknávratudonormálníhoživota
pomáhají.
-Schizofreniejenevyléčitelná.
Schizofreniejedlouhodobéonemocněníprojevujícíseivopakovanýchepizodách,jehož
léčbamůžetrvatodměsícůporoky.Pravdouje,ženěkteřílidéprožijítolikepizodběhem
svéhoživota,žejenemoctrvalepoškodí.NENÍvšakpravda,žeKAŽDÝ,kdoonemocní
psychózou, je nevyléčitelný. Odborná literatura uvádí, že 20 – 25 procent lidí potká jen
jednaepizodapsychózybezdalšíchnásledků,32procentprožijevíceepizodsežádným
nebominimálnímpoškozenímsociálníhofungování.Nadruhoustranuu40procentdocházískaždoudalšíepizodoukvětšímupoškozenívsociálnímapsychologickémfungování.
-Zaschizofrennílidimusívždynéstzodpovědnostněkdojiný.
Jepravdou,žemnohoztěchtolidímápotíženavrátitsedoškolčizaměstnáníapřevzítzodpovědnostzasvéaktivity.NENÍtoalejevobecnýanineměnný.Potížemohoubýtvýraznějšínapříkladpoakutnífázi,přivýraznýchsymptomechnemoci,vevypjatýchstresových
situacích.Problémysezodpovědností,pracíčistudiemvšakmajíilidébezpsychotických
obtíží.Ve fázi remise je mnoho pacientů schopno postupně vykonávat pracovní činnost
a přebírat zodpovědnost. Podaří-li se to, pak tato sociální integrace výrazně napomáhá
kcelkovémuuzdravení.
Jak vzniká stigma?
Stigmajemožnátonejtěžší,conemocpřináší.Jevšudypřítomné,dlouhodobé.Etymologickysevýraz„stigma“odvíjízřečtinyavystihujevýraz„vypálenéznamení“.
44
Duševnínemocjevespolečnostioznačení,jakásinálepka,kteroupostižený„nosí“často
celoživotně.Jetopoškozenípověsti,jménačlověka.Tocojeprokaždéhoznásdůležité,
to,costavímecelýživot,jenáhlepřetrženodiagnózouduševnínemoci.Sestigmatemje
spojenpocithanbyastrachzposměchu.Tomůžezpůsobitifakt,žeselidébojívyhledávat
odbornoupsychologickoupomoc,kdyžcítíznovuproblémy.Stigmajemnohdypříčinou
neschopnostinajítsiprácičinastoupitdoškoly,příčinouužívánídrog,bezdomovectví,sociálníseparaceadlouhodobýchpobytůvléčebnách.Negativnívlivjetakvelký,žeseněkdy
mluvío„druhémonemocnění“,kterésemůženásledkemstigmatizacevyvinout.
Cojepříčinouvznikustigmatu?
Mýty,nepochopeníaignoracefaktůsesnoubísminimálnímskutečnýmkontaktemslidmi
seschizofrenií,všenásobenopřirozenýmstrachemzneznáméhoaznemocí.Tojezákladnímvzorcemprojevnazývanýstigma.
Jakbojovatsestigmatem?Nejefektivnějšípomocíjsou
-informace&edukace
-kontaktsčlověkemspsychózou.
Kontaktnawebovéstránky,bojujícísestigmatem: www.stopstigma.cz
KontaktynasvépomocnéskupinypříbuznýchduševněnemocnýchvKarlovarskémkraji:
•ObčanskésdruženíZápadočeskýPaprsek-hnutírodičůapříbuzných
Mikulášská6,Aš,35201
MarcelaHlisníková
www.paprsek-zpc.eu
e-mail:[email protected]
KontaktynasvépomocnéskupinypříbuznýchduševněnemocnýchvPraze:
•SYMPATHEA,o.p.s.–celonárodníorganizacepříbuznýchduševněnemocných
Bulharská26
10100Praha10
tel.:+420776061541www.sympathea.cz
e-mail:[email protected]
•Ondřej,sdruženínapomocduševněnemocným
NadOndřejovem890/36
14000Praha–Podolí
Tel.:+420241444198
Mobil:+420775707002
E-mail:[email protected]:http://www.ondrejov.cz
45
•Svépomocnárodičovskáskupina
ESET–FAMILYHekrova805
14900Praha11tel.:[email protected]
•ObčanskésdruženíOzvěna,
sdruženírodinnýchpříslušníkůapřátelspsychosociálnímhandicapem
Dolákova24
18000Praha8
•Edukačníprogrampropříbuzné(nenísvépomocný–vedenodborníky)
FokusPraha
Meziškolská2
16900Praha6
Tel.233354547,777800387
Kdepříbuzní(ipacienti)mohounajítdalšíinformace?
1. KamilKalina:„Jakžítspsychózou“.VydalPortáls.r.o.,Praha,2001.
2. JánPraško,MartinBareš,JiříHoráček,PavelMohr,LucieMotlová,DagmarSeifertová,
Filip Španiel: „Léčíme se s psychózou – Co byste měli vědět o schizofrenii a jiných
psychózách“.VydalMedicalTribuneCZ,Praha,2005.
3. MUDr. Lucie Motlová, MUDr. Filip Španiel, PhD., MUDr. Eva Kitzlerová, PhD.,
MUDr.PeterKorcsog,MUDr.JanaVránová:„Preduka-Preventivněedukačníprogram
protirelapsupsychózy“.VydalEvyanspol.s.r.o.,2007.
4. Webovéstránky:www.stopstigma.cz
46
VII. PRaCOVNÍK V KOMUNITNÍCh sLUŽbÁCh
VII. PRACOVNÍK V KOMUNITNÍCH SLUŽBÁCH
Prácevpřirozenýchpodmínkáchklientůsduševnímonemocněnímkladenaprofesionály
novénároky,odlišnéodnárokůprácevnemocnicičijinéinstituci.Lidskývztahjezdesoučástítzv.pomáhajícíprofeseamysemusímevážnězabývatotázkami,jako:
-Jaknanáspůsobísymptomynašichklientů?
-Cosnámimohouklienti„dělat“–tím,jakseknámintenzivněvztahují?
-Jaktytopocitynašepsychikazpracovává?
-Jsmevelmizapálení,angažovaní,třebainadběžnýrámec,nebojsmespíšeodtažití?Proč?
-Kdejsouhranicenašehovztahusklientem,našíodpovědnosti,našehočasu?
-Jaksnášímefrustracizpomaléhopokrokusvýchklientů?Jaksnípracujeme?
-Tlačímesvojeklientydosnahy,aktivit,úsilí,nebojespíšebrzdíme,chránímepředstresem?
-Jaksepohybujemevpolimeziklientemajehorodinou?Jaksnášímenaléhánírodin,co
snímděláme?
-Kdycítímevztek,zklamání,pocityselhání,strach?Nakoho?Jaktomurozumíme?
Nebraňte se pocitům– reflektujte je:pocitysamyosoběneškodí,neplechumohoudělat
spíšepocitypotlačované,zapírané.Vnímámenejenviditelnéchováníklientů(spolupracovníků,nadřízenýchatd.),aleijejichsubtilnějšíprojevy–mimiku,pohledy,tónhasu,postoje,
pohyby,celkovévzezřenívč.úpravy(neupravenosti)zevnějšku,vlasů,zubů,tělesnévůně/
zápachuapod.Asamozřejměobsahřeči.
Reagujemevědoměinevědomě,bezděčně.Nemůžemeneprožívat,anivroliprofesionálů;
anenítoanižádoucí.Řadusignálůvnímámepodprahově,ažnatělesnéúrovni.Tělotaké
reagujenatytovlivy,atomůževéstikpsychosomatickým poruchám.Vjinémpřípadě
můžemezareagovatsyndromem vyhoření,cožječastýproblémvpomáhajícíchprofesích,
atohlavněuvysoceangažovanýchpracovníků.
Těmtorizikůmjetřebapředcházetnaúrovni
- zaměstnavatele: dobré pracovní prostředí, zaškolení, jasná pracovní náplň, pracovní
doba,jasnáhierarchieazodpovědnost,přiměřenéfinančníohodnocení,podporarozvoje
pracovníkůaprostorprokariérnírůst,dohlednaetickéchováníap.,
- pracovníka samého:sebevzdělávání,supervize,dodržovánípracovnínáplněačasu,včasnéřešenípracovníchiosobníchproblémů,řešeníetickýchotázek,zdravýrodinnýasexuálníživot,zájmyarekreačníaktivity,spánekapéčeotělesnézdraví.
Vzdělávací potřeby pracovníků
Možná pociťujete potřebu dalšího profesionálního rozvoje. Je vhodné si rozmyslet, jaké
jsouVašesoučasnéabudoucívzdělávacípotřebyakamchcetenasměrovatsvůjodborný
zájem.
47
VII. PRaCOVNÍK V KOMUNITNÍCh sLUŽbÁCh
VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY
OBLAST
Vědomostizoboru
Dobrápraxe-fakta
Dobrápraxe-příklady
Aktualityzoboru
ZDROJ
Odbornáliteratura–
monografie,periodika,články,
internet.
Kurzy
„Evidence-based“praxe,
výzkumy,studie,statistika
Stáževprověřenýchslužbách
vČRivzahraničí
Odbornékonference–domácí
azahraniční
Sebepoznání,léčbaosobních Vlastnípsychoterapie
problémů
Sebepoznání+komplexní
Psychoterapeutickývýcvik
odbornýtrénink
Nácvikdílčíchdovedností
Praktickékurzy,tréninky
Pocityvážícísekpráci,
vztahsklientem,etické
otázkyaj.
supervize
48
PŘÍKLAD
Pěč,Probstová:Psychózy,Triton2009
Drake:Integrovanáléčbaduálníchporuch.
CRPDZ,2011
Psychiatrickéminimum,CRPDZPraha
www.cochrane.org,http://www.ncbi.nlm.nih.
gov/pubmed,aj.
PDZPardubice,FokusVysočinaaj.
MentrumAmsterdam,Holandskoaj.
Konferencesociálnípsychiatrie2012,
Chrudim
KonferenceFACTtýmů2013,Španělsko
Psychoanalytická,gestalt,rogeriánskáaj.
(podledostupnosti)
Např.skupinový-SUR,gestaltaj.Obsahují
sebezkušenostníčást,teoriiasupervizi
KBT(neobsahujesebezkušenostníčást)
KurzRehab,CRPDZPraha
Prácesrodinou,CRPDZPraha
PoužívánínástrojůCANaHoNOS,CRPDZ
Praha
RůznékurzyznabídkyTVSFokusPraha
Českýinstitutprosupervizi
(www.supervize.eu)
VIII. ZÁVĚR
VIII. ZÁVĚR
Zkaždodennípraxesociálnězdravotníchslužebznámenapř.tytoproblémovésituace,které
řešípracovníci:
•Rozlišenísymptomůchorobyavedlejšíchúčinkůléků
•Příčinyopakovanýchrehospitalizacíapředcházenírelapsům
•Zacházeníklientasmedikací(podužívání,nadužívání)
•Cílepráce(zlepšovánístavuvs.zabráněnízhoršení)
•Prácesnemotivovanýmiklienty
•Spoluprácesrodinou
Doufám, žeVám tato příručka dala alespoň dílčí odpovědi na otázky, které přináší péče
oklientysduševnímiproblémyvjejichprostředí.Jejasné,žeurčitéspecificképroblémy
krátkýtextnemůžedetailněpojmout,namnohosituacímusítehledatřešenívjinýchpramenech, v dalším vzdělávání a stážích. Nelze ani dost zdůraznit význam supervize jako
nástrojepodpory,tvořivosti,seberozvoje,aleietickéhovodítkapracovníkůařízeníkvality
služeb.
JstenynívybavenitěmitoodkazyanezbývánežVámpopřáthodněúspěchůvevašípráci!
MUDr. Zuzana Foitová, Praha 2011
49
50
XI. POUŽITÁ LITERaTURa:
XI. POUŽITÁ LITERATURA:
DušekK.,Večeřová-ProcházkováA.:Diagnostikaaterapieduševníchporuch.Grada,Praha
2010
Drake R.E.: Integrated Dual Disorders Treatment Manual. Hazelden Pub., Center City,
Minnesota,USA.Dartmouth,2010
FaldynaZ.:Psychologickéaspektyvývojeososbnosti–pohledprostřednictvímteorieobjektníchvztahů.Pediatriepropraxi,4,2004
Mezinárodníklasifikacenemocí,10.revize,WHO2008,českyÚZISPraha2008
PEPS:PatientEmpowermentProgrammeforSchizophrenia.Eufami,Leuven2002,Belgie
PraškoJ.akol.:Poruchyososbnosti.Portál,Praha2003
ŠpanielF.:ITAREPS,programproprevencirelapsupsychotickéhoonemocnění.PsychiatrickécentrumPraha,2007
51
52
Cílem příručky, která se vám nyní
dostává do rukou, je pokusit se
obsáhnout některé aspekty práce
s osobami s duševním onemocněním v jejich přirozeném prostředí
a přiblížit tak tento přístup odborníkům (psychiatrům, psychologům, praktickým lékařům a dalším) a poskytovatelům sociálních
služeb pro osoby s duševním onemocněním, ale i pro jiné, související cílové skupiny.
Od poloviny 20. století je dominantním trendem v řadě vyspělých zemí komunitní péče, která je spojena s tzv. deinstitucionalizací. Podpora přesunu péče zejména ze zdravotnických ústavních zařízení do přirozeného prostředí těchto osob
(tzv. komunitní péče) a posílení rozvoje potřebných sociálních služeb
je také cílem individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním
onemocněním na území Karlovarského kraje, v rámci kterého je tato
příručka vydána a jehož realizátorem je Karlovarský kraj.
Součástí příručky je také adresář služeb v Karlovarském kraji, zaměřených na pomoc osobám s duševním onemocněním. Tento adresář
můžete vyjmout a mít ho po ruce, kdykoli budete někomu potřebovat
poradit, kam se má se svým problémem obrátit, či pocítíte nutnost odborné konzultace.
Více informací najdete na www.rpkk.cz.
Zuzana Barešová
Mediálními partnery projektu jsou Zdravotnické noviny a časopis
Moje Zdraví (www.zdn.cz).
MuDr. Zuzana Foitová má 20 let praxe v oblasti péče o lidi s duševními poruchami. Věnuje se jak ambulantní psychiatrické léčbě, tak psychoterapii a práci v terénu včetně krizové pomoci, vždy s důrazem na
komunitní přístup. Působí rovněž jako supervizorka zdravotních a sociálních služeb a jako lektorka vzdělávání pracovníků v této oblasti.
MuDr. ondřej Pěč - odborný lékař (atestace z psychiatrie I. a II.stupně),
psychoterapeutické vzdělání: skupinová psychoterapie, skupinová analýza, psychoanalytická psychoterapie, kognitivní terapie a terapie sociální kompetence u schizofrenie (IPT). Od roku 1994 pracuje jako ředitel
Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET, od roku 1995 jako
předseda sdružení ESET-HELP.
Mgr. barbora Wenigová - klinický psycholog a rodinný psychoterapeut.
V letech 1993 až 2004 pracovala v denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov převážně s lidmi s psychotickými poruchami a jejich
rodinami. V roce 2003 založila celonárodní organizaci příbuzných osob
s duševním onemocněním Sympathea. Od roku 2005 nastoupila jako
ředitelka do Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a pracuje zejména
na projektech transformace a destigmatizace péče o osoby s duševním onemocněním. Částečně se nadále věnuje klinické práci s pacienty
v rámci soukromé praxe.
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CRPDZ)
• Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem
zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice.
• Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob
s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN
z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005.
• Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné
pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče
o duševní zdraví.
• Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat,
zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána
ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech.
• Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak
na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské,
místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost.
Svoji činnost realizujeme v následujících oblastech:
• koncepční a metodická práce
• pilotní projekty - vytváření modelů péče
• vzdělávací a výzkumné projekty
• právo a podpora uživatelských hnutí
• boj s předsudky (destigmatizace)
www.cmhcd.cz
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem
projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území
Karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou:
Ředitelka:
Vedoucí expertních týmů:
Mgr. Barbora Wenigová
MUDr. Zuzana Foitová
MUDr. Ondřej Pěč
PhDr. Václava Probstová, CSc.
MUDr. Jan Stuchlík
Manažerka projektu:
Mgr. Zuzana Barešová
25.11.2011 12:40:51
VÍTE, ŽE:
• téměř třetina dospělých Evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch?
• každý rok zemře v Evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách?
• deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění?
• mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? Mentální postižení znamená snížené
intelektové schopnosti. Jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do
smrti, je to „celoživotní stav“. Lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou
dostatečně komunikovat s druhými lidmi. Jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen.
Duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole,
úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny.
• duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci?
I když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší.
• řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit?
• světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní
péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? Takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby.
• v Karlovarském kraji je cca 8000 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů?
• duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? Nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných.
- Pravdou je, že se lidé se schizofrenií NEpodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek!
ZáKLaDy KoMuNITNÍ PéčE
o osoby s DušEVNÍM
oNEMoCNěNÍM
Příručka pro pracovníky
sociálních služeb a odborníky
- Pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se
v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života!
Dodavatel projektu
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví
Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3
tel./fax: +420 222 515 305
e-mail: [email protected]
www.rpkk.cz
Brožura byla vydána v rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území
Karlovarského kraje, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
25.11.2011 12:40:48

Základy komunitní péče o osoby s duševním onemocněním

Transkript

Podobné dokumenty

Komunikace a vztah s duševně nemocným pacientem 2

zdarma - Vozíčkář

výroční zpráva 2014

05_Sympozium rodinné resilience. Sborník příspěvků. ISBN 978

Červen - Fokus Mladá Boleslav

Září - Fokus Mladá Boleslav

Kongresové noviny č.0 - 52. diabetologické dny Luhačovice

Adresář subjektů poskytující péči a podporu psychicky

Na cestě ke komunitní psychiatrii…

Model sítě služeb pro osoby s duševním onemocněním na území

Ing. Petra Plevová – poradenství v oblasti kvality - Úvod

koncepce_siti_blok_online..

QuEChERS - Sigma

REHAU - Ceník

PS_2014_1