cena svědomí - Raymond FRANZ

Krize Sve domı
Raymond Franz
"Aá se na m to lıbınebo ne, mravnıota zka se tyka kaz deho z na s. Je
to jedna z horkosladkych prısad z ivota, ktere nelze u spšsnš uniknout.
Ma moc na s obohatit i ochudit, urcuje kvalitu naseho vztahu k tšm,
kterına s znajı. A vsechno to za lez ına odpovšdi na ota zku: Jaka je
cena svšdomı!?"
"To co se dšlo a dšje mezi svšdky Jehovovymi, poskytuje neobvykly
a myšlenkovš podnštny predmšt studia lidske povahy."
Kniha odkryva za kulisıjedne z dnesnıch nejvštsıch sekt. Poda va
mnoz stvızasvšcenych informacıo jeji funkci a praktika ch prımo ze
zdroje dšnı. C tena ri se naskyta pohled na sch˚uky u strednıho orga nu
na boz enske spolecnosti a m˚z e vbidšt mocny, mısty dramaticky vliv
jeho rozhodnutına z ivoty lidı.
Pravdiva a strhujıcıvypovš– clovška, ktery po mnoha letech
oddanosti organizaci proz il pochybnosti o spra vnosti jejıcesty. Ty
vedly az k jeho dramatickemu odchodu z jejich rad. Jeho zkusenosti
mu umoz nili jedinecny pohled na aktua lnıota zky, jako jsou konflikt
svšdomıa organizace, hranice mezi vırou a manipulacı, za pas
"svobody svšdomı" s hrozbou autorita rskych byrokratickych struktur,
ochrana pra va na svobodny na zor, vlastnırozhodnutıa respektova nı
jedinecnosti lidske osobnosti.
Raymond V. Franz
byl clenem svšdk˚ Jehovovych po sedesa t let sveho z ivota, pracoval
v r˚znych zemıch a na vsech u rovnıch organizacnıstruktury.
Poslednıch devšt let pred svym odchodem p˚sobil v u strednı
vykonne radš É vedoucım sboru.
UVOD
Tendence na bozenskeautority panovat spıse nez slouzit a za pas tř ch, kdo se
snazı predejıt narusenı Bohem danesvobody svř domı - to je ja dro velmi
osobnıho a otevreneho vypra vř nı v Krizi svř domı. Na scenř tohoto za pasu
stojı c lenovevyznac nena bozenskespolec nosti: svř dkoveJehovovi. Avsak
tytez za kladnı spornebody, kterymi se vyznac uje toto vypra vř nı, mohou
vyvstat uvnitr kterehokoli na bozenstvı na svř tř .
Poc ınaje rokem 1870 v Pittsburghu ve Spojenych sta tech jako neza visla
biblicka skupinka skla dajıcı se z hrstky lidı se svř dkoveJehovovi rozrostli
do dnesnıch vıce nez c tyr milionu v asi 200 zemıch. Kdyz jejich
vydavatelstvı Spolec nost Stra zna vř z - vyda va novou knihu, je obvykly
poc a tec nı na klad jeden milion vytisku a na sledujı dalsı miliony. V zemıch,
kde svř dkovepusobı, je jen ma lo lidı, kterı se s nimi pri jejich usilovne
c innosti dum od domu nesetkali. Presto pro mnoho lidı zusta va tato
na bozenska spolec nost opredena tajemstvım. Nadto jen velmi ma lo
samotnych svř dku Jehovovych vubec nř co vı o utva renı nauk a politiky
jejich vlastnı organizace. Jedna nı jejich celosvř toveho vedoucıho sboru jsou
naprosto soukroma . A presto rozhodnutı tohoto orga nu jsou platna - a
vynutitelna vuc i vsem svř dkum na zemi. Jako prıslusnık jejich tretı generace
zil autor prvnıch sedesa t let sveho zivota mezi svř dky Jehovovymi, slouzil v
ruznych zemıch a na vsech Črovnıch organizac nı struktury. Poslednıch devř t
z onř ch sedesa ti let stra vil v Čstrednı vykonneradř - vedoucım sboru. Tato
leta jej dovedla ke krizi svř domı, ktera je tematem teto knihy. Jeho
vypra vř nı je jedinec ne. C tena ri se naskyta pohled na rozhodovacı schuzky
Čstrednıho orga nu na bozenskespolec nosti a muze vidř t mocny, mısty
dramaticky vliv jejich rozhodnutı na zivoty lidı. Informace jsou uva dř ny
citlivř a se soucitem, nicmenř vzna sejı velmi podstatneota zky zneklidnujıcı
mysl i svř domı.
Nenı-li uvedeno jinak, jsou biblickecitace z Prekladu noveho svř ta Svatych
pısem vydaneho Watch Tower Bible and Tract Society of New York, Inc.
Zkratky prekladu Bible tak, jak jsou uva dř ny v pozna mka ch.
EP Ekumenicky preklad
KB Bible kralicka
OP Preklad Ondreje Petru
Tato kniha vysla v origina lnım vyda nı dvakra t, jednou v roce 1983 a
podruhev roce 1992. Nř ktereČdaje, zejmena o poc tech lidı, pochopitelnř
nemohou odpovıdat zcela presnym datum poslednıch let.
Tato elektronicka podoba je prakticky shodna s origina lnı tistř nou knihou az
na jedno omezenı. Tistř na verze obsahuje na konci knihy v c a sti Prıloha a
dodatek fotokopie origina lnıch materia lu pouzitych v textu knihy. Origina lnı
materia ly obsahujı fotokopie z ruznych c asopisu a knih spolec nosti Stra zna
vř z, dopisy predstavitelu vedoucıho sboru i s vlastnoruc nımi podpisy a jine
potrebnedukazy. Pokud ma te o tyto materia ly za jem, musıte si koupit knihu
Krize svř domı v puvodnı tistř nepodobř nebo si ji pujc it v knihovnř .
Tımto pısmem jsou uvedeny citaty z Bible na zacatku kapitol
Tımto pısmem jsou uvedeny prepisy dopisu.
Tımto pısmem jsou uvedeny cita ty zmınř nych osob a cita ty z jinych publikacı,
naprıklad c asopisu Stra znevř ze, a takecita ty z Bible, na nř z odkazujı pozna mky
pod c arou (na konci kapitol)
Kdyz jsou lideve velkem nebezpec ı ze strany, z nız to nec ekajı, nebo jsou zava dř ni
tř mi, kterepovazujı za svepra tele - je : nelaskaveje varovat? Mozna dajı prednost
tomu, ze varova nı neuvř rı. Mozna to dokonce budou mıt za zle. Ale je tım c lovř k
osvobozen od mravnı zodpovř dnosti varovat? (C asopis Strazna ve zz 15. ledna
1974)
Z ivot je nejisty a kdyz c lovř k zemre, pak to, co vı, umıra spolu s nım pokud to ovsem nepreda , dokud je nazivu.
To, co tato kniha obsahuje, jsem napsal z pocitu povinnosti vuc i lidem, ktere
ma m uprımnř ra d. S dobrym svř domım mohu rıci, ze jejım cılem je pomoci,
ne ublızit. Je-li nř co z uva dř neho bolestivec ıst, bylo to tez bolestivepsa t.
Doufa m, ze c tena r pozna , ze hleda nı pravdy vubec nemusı nic it vıru a ze
vsechno Čsilı zna t a drzet se pravdy naopak posılı za klad pro opravdovou
vıru. To, co udř lajı ti, kdo tyto informace budou c ıst, je na jejich vlastnım
rozhodnutı. Alespon to bude rec eno a mravnı zodpovř dnosti bude uc inř no
zadost.
Kapitola PRVNI
CENA SVE DOMI
Aď se na m to lıbı nebo ne, mravnı ota zka se tyka kazdeho z na s. Je to
jedna z horkosladkych prısad zivota, kterenelze Čspř snř uniknout. Ma moc
na s obohatit i ochudit, urc uje kvalitu naseho vztahu k tř m, kterı na s znajı. A
vsechno to za lezı na odpovř di na tuto ota zku. Volba je na na s, ale ma lokdy
je snadna .
Ma me samozrejmř moznost obklopit nase svř domı jakousi slupkou
sebeuspokojenı, pasivnř "jıt da l", chra nit nase pocity pred c ımkoli, co by je
mohlo rusit. Kdyz se objevı ota zky, mısto abychom zaujali nř jaky postoj, ve
skutec nosti rekneme: "TeÚ zustanu sedř t, ostatnıch se to muze dotknout muze jim to dokonce ublızit - ale mř se to netyka ." Nř kterı takto mravnř
"vsedř " tra vı cely svuj zivot. Ale zda se, ze kdyz je vsechno rec eno a
udř la no, kdyz se zivot blızı ke konci, musı ten, kdo muze rıci "aspon jsem za
nř c ım sta l", cıtit vř tsı uspokojenı nez ten, kdo se zrıdka kdy za nř co
postavil.
Obc as mozna premyslıme, zda lides hlubokym presvř dc enım nejsou
nř jakym vymrelym druhem, o nř mz se muzeme dovř dř t z historie, ale ktery
se dnes uz nevidı. Jsou-li v sa zce vř ci podruzne, je pro vř tsinu z na s docela
jednoduchejednat s c istym svř domım. Ale c ım vıc je ve hre, c ım vyssı je
cena, tım tř zsı je resit ota zky svř domı, mravnř usuzovat a nest na sledky
takovych rozhodnutı. A je-li cena opravdu velmi vysoka , nacha zıme se na
mora lnı krizovatce tva rı v tva r opravdovezivotnı krizi.
Tato kniha je o takovychto krizıch, o tom, jak jim lidec elı a jakena sledky
majı na jejich zivoty.
Je pravda, ze prıbř hy lidı v teto knize se snad jen zda lky podobajı
velkemu dramatu kacırskeho soudu s Johnem Wycliffem, intrika m
mezina rodnıho honu na Williama Tyndala nebo hruznemu upa lenı Michaela
Serveta na kulu. Ale za pas a utrpenı lidı o kterych budu vypravovat, jsou
svym zpusobem nemenř silne. Ma lokterı, ac v mnohem zaujımali stejny
postoj, se mohli vyslovit tak vymluvnř jako Luther, kdyz sedmdesa ti
muzum, kterı ho soudili, rekl:
"Dokud nebudu presvř dc en svř dectvımi Pısma c i zrejmymi duvody, (neboď
nevř rım ani papezi, ani koncilum samotnym, ponř vadz je patrne, ze se c asto mylili a
sami sobř protirec ili), jsem va za n tř mi mısty Pısma, ktera jsem citoval, a me
svř domı je v zajetı slova Bozıho. A jako ze nenı spra vneani bezpec nejednat proti
svř domı, nemohu a nehodla m cokoliv odvolat. Zde stojım a nemohu jinak. Buh mi
dopomoz. Amen! 1)
Da vno pred tř mito lidmi sta li apostolovePetr a Jan v podstatř pred stejnou
ota zkou, kdyz pred soudnı radou nejva zenř jsıch za stupcu svecelozivotnı vıry
otevrenř rekli:
"Jest-li to spravedlivepred oblic ejem Bozım, abychom Va s vıce poslouchali nez
Boha, suÚte. Neboď my nemuzeme nemluviti toho, co jsme vidř li a slyseli." 2)
Lideo nichz pısi, patrı k tř m, kterezna m nejduvř rnř ji, k prıslusnıkum
na bozenskeskupiny zna mejako svř dkoveJehovovi. Jsem si jist a lze to
doka zat, ze jejich zkusenosti nejsou nikterak jedinec nea podobny neklid
svř domı se vyskytuje i mezi lidmi ruznych jinych vyzna nı. Tito lidestojı
pred stejnym problemem jako Petr a Jan, jako muzi a zeny pozdř jsıch
stoletı: zapasem za udrzenı opravdovosti osobnıho sve domı, tvar i v tvar
natlaku nabozensků moci.
Pro mnoheje to pretahova nı provazem citu. Na jednestranř jsou puzeni
odmıtnout zprostredkova nı lidskou autoritou mezi sebou a svym
Stvoritelem; odmıtnout na bozensky dogmatismus, za konictvı a autorita rstvı
tak, aby se opravdu drzeli uc enı, ze Kristus Jezıs, ne nř jaky lidsky
na bozensky sbor, je "hlavou kazdeho c lovř ka".3) Na druhestranř riskujı
ztra tu celozivotnıch pra tel, bolestnenarusenı rodinnych vztahu nebo
obř tova nı na bozenskeho dř dictvı, kteresaha po generace zpř t. Rozhodovat
se na takovych krizovatka ch nenı snadne.
To, co je zde lıc eno, nenı jen "boure ve sklenici vody", velky spor v
malem spolec enstvı. Vř rım ze posouzenım tř chto Čvah muze c lovř k zıskat
mnohy uzitek Neboď jsou-li dotyc na c ısla nynı mala problemy nikoliv. Toto
jsou dalekosa hleota zky, kterev dř jina ch priva dř ly a priva dř jı muze a zeny
do podobnych krizı svř domı znovu a znovu. V sa zce je svoboda usilovat o
duchovnı pravdu nespoutanou svemocnymi omezenımi a pra vo radovat se z
osobnıho vztahu s Bohem a jeho Synem, a to bez sebemensıho
zprostredkova nı knř zstvım nř jakeho lidskeho zastupitelstvı. Mnoheze zde
napsaneho se muze zvenku zda t jedinec nepro organizaci svř dku
Jehovovych, avsak tyto ve skutec nosti podstatne, za kladnı ota zky ovlivnujı
zivot lidı jakekoli vıry, ktera si rıka kresďanska .
Cena pevnevıry muzu a zen, kterezna m, v to, ze "nenı bezpec neani
spra vnejednat proti svř domı", nebyla mala . Nř kterı se v dusledku
oficia lnıch na bozenskych za sahu ocitli na hle odlouc eni od rodiny - odrıznuti
od rodic u, synu a dcer, bratru a sester, dokonce od prarodic u c i vnuku. Jiz se
nemohli svobodnř stykat s dlouholetymi pra teli, kteremř li ra di; takove
styky by i tyto pra tele vystavily nebezpec ı stejneho oficia lnıho za sahu. Jsou
vystaveni oc ernova nı sveho vlastnıho dobreho jmena, jez zıska vali cely
zivot a kterev myslıch a srdcıch tř ch, kterı je znali, nř co znamenalo. Jsou
takto pripraveni o vliv, jakkoli dobry a spra vny, ktery vyuzıvali pra vř v
za jmu lidı, ktereznali nejlepe ve svespolec nosti, ve svezemi, na celem
svř tř . Hmotneztra ty, dokonce i ublizova nı a tyra nı jsou snesitelnř jsı nez
toto.
Co muze primř t c lovř ka, aby riskoval takovou ztra tu? Kolik lidı by to
dnes uc inilo? Samozrejmř jsou (tak jako vzdy byli) lide, kterı by riskovali
kteroukoli z tř chto vř cı pro neČstupnou pychu, pro uspokojenı touhy po
hmotnych ziscıch, po moci, prestizi, vysada ch, c i jen po tř lesnem
uspokojenı. Ale co kdyz dukazy neodhalujı nic, co by jen naznac ovalo
takovecıle, co kdyz se ve skutec nosti ukazuje, ze zmınř nı muzi a zeny
poznali, ze mohou c ekat pravy opak - co potom?
To, co se dř lo a dř je mezi svř dky Jehovovymi, poskytuje neobvykly a
myslenkovř podnř tny predmř t studia lidskepovahy. Vedle tř ch, kterı byli
ochotni c elit exkomunikaci kvuli svř domı coz teprve vř tsı mnozstvı tř ch,
kterı se cıtili byt povinni podılet se na takovych exkomunikacıch nebo je
podporovat, dovolit rozbitı rodinneho kruhu, ukonc it dlouhotrvajıcı
pra telstvı? Nenı pochyb o uprımnosti mnoha z tř chto lidı, c i o tom, ze sta le
cıtı za rmutek z toho, ze provedli to, co povazovali za nezbytnou
na bozenskou povinnost. Jaka presvř dc enı a Čvahy je poha nř ly?
Je pozoruhodne, ze pokud jde o zde pojedna vaneprıpady, mnozı, ne-li
vř tsina zmınř nych, jsou lide, kterı byli spojeni se svř dky Jehovovymi po
dvacet. tricet, c tyricet nebo vıce let. Spıse nez mezi "okrajovezivly", patrili
obvykle k aktivnř jsım, vykonnř jsım c lenum organizace. Byli mezi nimi i
jednotlivci, kterı se stali prominentnımi c leny svř toveho Čstredı svř dku v
Brooklynu (New York); muzi, kterı byli cestujıcımi dozorci a starsımi, zeny,
kterestra vily dlouha leta misijnı a evangelizac nı pracı. Aby se stali svř dky,
c asto zpretrhali predchozı pra telstvı s lidmi jinych vyzna nı, ponř vadz od
takovych styku jsou svř dkoveJehovovi odrazova ni. Po zbytek zivota byli
jejich jedinymi pra teli prıslusnıci jejich vıry. Nř kterı stavř li veskeresve
zivotnı pla ny okolo cılu, jez pred nř postavila organizace, a dovolili, aby
tyto cıle ovla daly rozsah jejich vzdř la nı nebo druh pra ce, kterou dř lali.
Jejich "investice" byla velika , zahrnujıcı nejcennř jsı aktiva zivota. A nynı
uvidř li, ze to vsechno zmizelo, bř hem nř kolika hodin.
Domnıva m se, ze jednım z podivnych rysu nası doby je to, ze nejprısnř jsı
mř rıtka pri potlac ova nı vyrazu osobnıho svř domı pocha zejı od
na bozenskych skupin druhdy proslulych pra vř obranou svobody svř domı.
Ilustruje to prıklad trı muzu - kazdy z nich byl uzna vanym uc itelem v tom
svem jednotlivem na bozenstvı a vsichni se do popisovanesituace dostali
bř hem tehoz roku.
Jeden v poslednım desetiletı psal knihy a pravidelnř predna sel nebo
pora dal predna sky, kterezasahovaly mocenskou strukturu jeho na bozenstvı
do sameho srdce.
Dalsı mř l projev pred obecenstvem vıce nez tisıce lidı, ve kterem se
zabyval ota zkou klıc oveho data v uc enı sveorganizace a jeho vyznamu v
naplnř nı biblickych proroctvı.
Tretı z nich neuc inil za dnetakoveverejneprohla senı. Vyja drenı jeho
na zoroveho rozdılu se omezilo jedinř na osobnı rozhovory s blızkymi
pra teli.
Presto prısnost Črednıho postupu vuc i tř mto muzum ze strany jejich
vlastnıch na bozenskych organizacı byla neprımo Čmř rna za vaznosti jejich
jedna nı. A puvodce nejvř tsı prısnosti byl jiny, nez by kdo c ekal.
Prvnım z tř chto muzu je rımskokatolicky knř z Hans Kiing, profesor na
univerzitř v Tubingenu v za padnım Nř mecku. Po deseti letech se jeho
otevrenou kritikou, vc etnř odmıtnutı doktrina lnı neomylnosti papeze a
biskupu, nakonec zabyval samotny Vatika n a v roce 1980 mu odnal oficia lnı
statut katolickeho teologa. Presto zustal knř zem a vedoucı osobnostı
ekumenickeho vyzkumneho Čstavu univerzity; ani studenti knř zstvı
navstř vujıcı jeho predna sky nejsou cırkvı kterak ka zensky postihova ni.4)
Druhym je profesor Adventistu sedmeho dne Desmond Ford, rodem
Australan. Jeho rec k tisıci c lenneskupınř laiku na vysokeskole v
Kalifornii, ve kterese zabyval ota zkou uc enı adventistu o roku 1844, vedla k
cırkevnımu slysenı. Fordovi bylo poskytnuto sest mř sıcu volna, aby si
pripravil svou obhajobu, a v roce 1980 se setkal asi se stem predstavitelu
cırkve, kterı stra vili na padesa t hodin nasloucha nım jeho svř dectvı. Cırkevnı
predstavitelepak rozhodli odvolat jej z postu uc itele a zbavit jej jeho (U c ast
na takovych predna ska ch! jim jednoduse nenı zapoc tena.) pastyrskefunkce.
Ale nebyl vylouc en ze spolec enstvı (exkomunikova n), ac koliv publikoval
svena zory a nada le o nich v kruzıch adventistu hovoril.5)
Tretım muzem je Edward Dunlap, ktery byl po mnoho let tajemnıkem
samotnemisiona rskeskoly svř dku Jehovovych, biblickeskoly Stra znevř ze
Gilea d, byl tez vyznamnym prispıvatelem do biblickeho slovnıku organizace
(Pomu cka k porozume nı Bible) a pisatelem jejıho jedineho vykladu k Bibli
(Komentar k Jakubovu dopisu). Vyja dril svena zoroveodlisnosti vzhledem k
jistym uc enım pouze pri soukromem rozhovoru s dlouholetymi pra teli. Na
jare roku 1980 se s nım na tajnem zaseda nı setkal na nř kolik hodin vybor
př ti muzu, z nichz za dny nebyl c lenem vedoucıho sboru organizace, a
vypta val se na jeho na zory. Po vıce nez c tyricetiletem c lenstvı byl propustř n
ze svepra ce a vylouc en ze spolec enstvı organizace.
A tak na bozenska organizace, ktera byla pro mnohesymbolem krajnıho
autorita rstvı, projevila nejvř tsı stupen tolerance vuc i svemu disidentnımu
uc iteli; organizace, ktera je zvla sď pysna na svuj boj za svobodu svř domı, to
uka zala nejmenř .
V tom je paradox. Navzdory jejich intenzıvnı svř deckec innosti ode dverı
ke dverım, vı vř tsina lidı o svř dcıch Jehovovych snad kromř jejich postoje k
jistym ota zka m svř domı - skutec nř velmi ma lo. Slyseli o jejich
nekompromisnım postoji odmıtajıcım krevnı transfČzi, o jejich odmıta nı
vzda vat poctu jakekoliv vlajce c i podobnemu symbolu, o jejich neČstupnem
nesouhlasu s vykonem vojenskesluzby, o jejich odporu k Čc asti v jakekoliv
politickec innosti c i funkci. Ti, kterı jsou zbř hlı v soudnıch prıpadech, vř dı,
ze vznesli na padesa t prıpadu k Nejvyssımu soudu Spojenych sta tu na
obranu svesvobody svř domı, vc etnř sveho pra va nest sveposelstvı k lidem
jinevıry navzdory znac nemu odporu a na mitka m. V zemıch, kde je Čstavnı
svobody ochranujı, svobodnř a bez preka zek vyuzıvajı takova to pra va. V
jinych zemıch zakouseli kruteprona sledova nı, zatyka nı, vř znř nı, lync ova nı,
bitı a oficia lnı za kazy sveliteratury a ka za nı.
Jak je tedy dnes mozne, ze kdokoli z jejich c lenu, ktery vyslovuje
odlisnosti svych osobnıch na zoru vzhledem k uc enı organizace, musı poc ıtat
temř r jistř s pra vnım rızenım a nehodla odvolat, je postizen vylouc enım ze
spolec enstvı? Jak si ti, kterı vedou tato rızenı, vysvř tlujı zjevnou
protichudnost postoju? S tım souvisı ota zka, zda vytrvalost v podstupova nı
kruteho prona sledova nı a spatneho fyzickeho zacha zenı ze strany odpurcu je
sama o sobe nezbytnř dukazem vıry v zivotnř dulezitou nutnost c isteho
svř domı, nebo je prostř dusledkem za jmu lpř t na uc enı a pravidlech
organizace, jejichz porusenı jak zna mo prina sı prısna ka zenska opatrenı.
Nř kdo muze rıci, ze ota zka nenı vpravdř tak jednoducha , jak je zde
uva dř na, ze zahrnuje i dalsı rozhodujıcı skutec nosti. Co naprıklad potreba
na bozenskejednoty a ra du? Co nutnost ochrany pred tř mi, kdo sırı falesne,
rozdř lujıcı a zhoubneuc enı? A co potreba na leziteČcty k autoritř .
Prehlızet tyto okolnosti by nepochybnř prozrazovalo krajnı, slepř
nevyva zeny postoj.
Kdo muze zpochybnit fakt, ze zneuzita svoboda muze vest k
nezodpovř dnosti, nepora dku a muze skonc it ve zmatku nebo dokonce
anarchii? Trpř livost a tolerance se nadto mohou sta t ne vıce nez omluvou
nerozhodnosti, nicnedř la nı, snizova nı vsech pravidel. Dokonce la ska se
muze sta t pouhou precitlivř lostı, zava dř jıcı emocı, ktera s krutymi na sledky
opomıjı, co je skutec nř potrebne. To vse je pravda, a na to se soustreÚujı ti,
kdo by chtř li uvalit omezenı na osobnı svř domı skrze na bozenskou autoritu.
Avsak jakejsou dopady toho, kdyz duchovnı "vedenı" preroste v dusevnı
nadvla du nebo dokonce duchovnı tyranii? Co se stane, kdyz za doucı kvality
jednoty a ra du jsou nahrazeny byrokratickym narizova nım nebo pozadavky
na instituciona lnı konformitu? Co na sleduje, obra tı-li se na lezita Čcta k
autoritř v servilnost nezpochybnitelnou poslusnost, zreknutı se
zodpovř dnosti pred Bohem rozhodovat se na za kladř vlastnıho svř domı?
Tyto ota zky musı byt bra ny v Čvahu, nema -li byt cely problem zkreslen a
prekroucen. Co v teto knize na sleduje, na zornř objasnuje vlivy, jaketyto
vř ci majı na lidskevztahy, neobvyklepostoje a jedna nı lidı, kterı vidı pouze
jednu stranu problemu, a meze, kam az jsou lideochotni zajıt, aby tento svuj
pohled na vř c udrzeli.
Snad nejvř tsı hodnota, kterou lze zıskat posouzenım tř chto Čvah, je, jak
cıtım, v tom, ze na m to muze pomoci jasnř ji porozumř t, oc vlastnř za dnu
Jezıse Krista a jeho apostolu slo, proc a jak tak hladce, pomř rnř snadno a v
tak kra tkem c asovem rozpř tı doslo k tragickemu uchylenı od Kristova uc enı
a prıkladu. Ti, kterı jsou z jinena bozenskedenominace a kterı snad svř dky
Jehovovy kvapnř odsuzujı, by udř lali dobre, kdyby se ta zali nejprve sami na
sebe a na svena bozenskespolec enstvı ve svř tle uvedenych ota zek, ve svř tle
za kladnıch postoju, ktereza popisovanymi na zory a jedna nım stojı.
Najıt odpovř di na vzneseneota zky vyzaduje jıt za hranice dotc enych
jednotlivcu, do vnitrnı struktury tekterena bozenskeorganizace, do jejıho
systemu uc enı a rızenı, a odhalit, jak muzi, kterı ji rıdı, docha zejı ke svym
rozhodnutım a politice, a takedo jistemıry - zkoumat jejı historii a poc a tky.
Doufejme, ze zjistř na nauc enı mohou napomoci odkryt za kladnı prıc iny
na bozenskych nepokoju a pouka zat na to, c eho je potreba k tomu, aby se
lidesnazıcı se byt opravdovymi na sledovnıky Bozıho Syna tř sili z pokoje a
bratrskejednoty.
1)
Toto jsou Lutherova za vř rec na slova jeho obhajoby na rımskem snř mu v nř meckem Wormsu v dubnu roku
1521.
2)
Skutky apostolu 4:19, Bible kralicka
3)
1. Korintskym 11:3
4)
U c ast na takovych predna ska ch jim jednoduse nenı zapoc tena.
5)
V rozhovoru v Chattanooga (Tennessee) v roce 1982 se Desmond Ford zmınil, ze tehdy odstoupilo nebo bylo
"zbaveno knř zstvı" vıce nez 120 kazatelu Cırkve adventistu sedmeho dne, protoze nemohli podporovat urc ita
uc enı a souc asnejedna nı organizace.
Kapitola PA TA
TRADICE A ZA KONICTVI
"A tak jste svou tradicı zrusili slovo Bozi. Lid tento... ucı naukam, jez
jsou jen pr ıkazy lidsky mi." - Matous 15:6, 9, Ekumenicky pr eklad.
Vř tsina svř dku Jehovovych si predstavuje zaseda nı vedoucıho sboru jako
setka nı muzu, kterı tra vı znac nou c a st sveho c asu intenzivnım studiem
Bozıho slova. Myslı si, ze se scha zejı, aby pokornř zvazovali, jak by mohli
lepe pomoci svym bratrum rozumř t Pısmu, aby je tvorivym a pozitivnım
zpusobem budovali ve vıre a la sce, v hodnota ch, kteremotivujı opravdove
kresďanskedılo, a ze toto vse dř lajı na schuzka ch, kde se vzdy odvola vajı
na Bibli jako jedinou platnou, konec nou a nejvyssı autoritu.
Jak jiz bylo uka za no, c lenovevedoucıho sboru lepe nez kdokoli jiny
vř dř li, ze c la nky Straznů ve ze popisujıcı vztahy mezi korporacı a vedoucım
sborem predstavovaly obraz, ktery se skutec nostı nesouhlasil. A tak c lenove
vedoucıho sboru lepe nez kdokoli jiny takevř dı, ze obraz popsany v
predcha zejıcım odstavci se od reality vyraznř lisı.1)
Pri procha zenı za znamu z jednoho setka nı za druhym zjisďuji, ze
nejvyznac nř jsım a neusta lym rysem zabırajıcım c as bylo projedna va nı
problemu, kterenakonec vzdy vedly k ota zce: "Jedna se o vř c zasluhujıcı
vylouc enı ze spolec enstvı?"
Prirovnal bych vedoucı sbor (a v mysli jsem to c asto dř lal) ke skupinř
muzu postavenych ke zdi, s nız mnoho lidı svrha va mıc e, aby je ti dole
chytali a ha zeli zpř t. Mıc e padajı tak c asto a v takovem poc tu, ze je jen
ma lo c asu na nř co jineho. Vskutku se zda lo, ze kazdeprijatea odeslane
rozhodnutı pouze prina selo dalsı ota zky vrhanena na s z novych Čhlu a
necha valo jen ma lo c asu na opravdu pozitivnı, konstruktivnı uvazova nı,
studium, diskusi a jedna nı.
Po leta jsem zasedal na mnoha a mnoha schuzka ch, kde se hovorilo o
ota zka ch, kteremohly va znř ovlivnit zivoty lidı, a presto se zde Bible
nedostala do rukou ani do Čst temř r nikoho ze zČc astnř nych. Mř lo to
duvody ... vıce duvodu.
Mnoho c lenu vedoucıho sboru pripoustř lo, ze jsou tak zamř stna ni
ruznymi za lezitostmi, ze majı jen ma lo c asu na studium Bible. Vubec nenı
nadsazenerıci, ze prumř rny c len stra vil ne vıce, ale obc as i menř c asu
takovym studiem nez mnozı takzvanı "radovı" svř dkove. Nř kterı z
publikac nıho vyboru (coz zahrnovalo predstavitele a reditele Pensylva nske
korporace) byli v tomto ohledu zvla sď pozoruhodnı, neboď k nim pricha zelo
ohromnemnozstvı spisu, a oni mř li za to, ze nemohou nebo by nemř li
jejich posuzova nım a predkla da nım za vř ru nebo doporuc enı povř rit nikoho
jineho.
Pri ma lo prılezitostech, pri kterych byla na programu nř jaka c istř
biblicka diskuse, se obyc ejnř projedna val c la nek nebo c la nky pro Straznou
ve z. kterepripravil jednotlivec a ke kterym byly nř jakena mitky. V tř chto
prıpadech se pravidelnř sta valo, ze Milton Henschel, Grant Suiter nebo jiny
c len tohoto vyboru, ac koli byli se za lezitostı sezna meni tyden nebo dva
predem, cıtili povinnost prohla sit: "Mř l jsem jen ma lo c asu, abych se na to
podıval, byl jsem hodnř zanepra zdnř n." Nenı duvod pochybovat, ze byli
opravdu vytızeni. Ale pricha zela mi na mysl ota zka, jak tedy mohli s
dobrym svř domım odhlasovat schva lenı materia lu, kdyz nebyli schopni nad
nım premyslet, hledat v Pısmu tak, aby jej podrobili zkousce. A jakmile se
nř co jednou vyda , majı to miliony lidı povazovat za "pravdu". Jakejine
pısemnosti se tomu mohou svou dulezitostı vyrovnat?
Ale tito bratri nebyli ve svem postoji nikterak osamoceni, neboď diskuse
samy jasnř ukazovaly, ze velka vř tsina c lenu vedoucıho sboru udř lala jen o
ma lo vıc, nez ze si napsany materia l prec etla. Tema se c asto zrodilo v mysli
pisatele bez porady s vedoucım sborem i presto, ze predstavovalo nř jake
"nove" pojetı Pısma, a pisatel c asto zpracoval vsechny sveargumenty a
dovedl materia l do za vř rec nepodoby bez toho, aby o vř ci promluvil a
provř ril sveuvazova nı s alespon jednım dalsım c lovř kem.2) Argumentace
byla c asto slozita , spletita , takoveho druhu, ze povrchnı c tenı nemohlo
nikdy umoznit dostatec ny rozbor k ovř renı jejı platnosti a urc enı, je-li
biblicky spolehliva , nebo jedna -li se jen o akrobatickou logiku, obratne
zonglova nı s texty, kterena sledkem toho rıkajı nř co jineho, nez ve
skutec nosti rıkajı. Ti, kterı materia l jen c etli, obvykle hlasovali v jeho
prospř ch; ti, kterı navıc studovali a zkoumali, s nejvř tsı pravdř podobnostı
vzna seli va znedotazy.
A tak se stalo, ze po projedna nı c la nku, ktery predstavoval pohled, ze
"dozınkova slavnost (oslavovana podle Bible na konci znoveho obdobı)
zobrazovala pomř ry v historii svř dku na pocatku jejich duchovnı znř ,
hlasoval pro jeho prijetı dostatec ny poc et c lenu.3) C len, ktery tehdy slouzil
jako koordina tor vyboru pro pısemnosti, potom rekl: "V pora dku, jak
chcete, poslu to do tova rny vytisknout. Ale to neznamena , ze tomu vř rım.
Je to jen dalsı ka men navrseny na ohromny pomnık svř dectvı, ze Strazna
ve znenı neomylna ."
Druha prıc ina nedostatku opravdu biblickediskuse zrejmř vyplyva , jak
vř rım, z predcha zejıcı. A tou je, ze vř tsina vedoucıho sboru nebyla ve
skutec nosti zbř hla v Pısmu, neboď jejich "zanepra zdnř nost" nebyla nijak
nova . Sa m jsem byl od roku 1965 v takovem za bř ru, ze jsem nacha zel jen
ma lo c asu na opravdu va znestudium. Ale myslım, ze za lezitost ma hlubsı
podstatu. Vř rım, ze prevla dal pocit, ze takovestudium a zkouma nı ve
skutec nosti nejsou az tak nezbytnea ze za sady a uc enı organizace vyvinute
za mnoha desetiletı - jsou samy o sobř spolehlivym vodıtkem. A tak
jakykoli na vrh uc inř ny ve vedoucım sboru, pokud byl s takovymi
tradic nımi za sadami a uc enım uspokojivř ve shodř , musel byt v pora dku.
Na tento za vř r ukazujı fakta. Obc as byla dlouha rozprava nad ota zkou
"vylouc enı ze spolec enstvı" na hle rozhodnuta, protoze nř kdo nasel
ustanovenı, kterese k za lezitosti vztahovalo, buÚ v knize Spolec nosti
Organizace, anebo pravdř podobnř ji v knize nazvane"Pomucka pro
odpovıda nı na korespondenci kancela re odboc ky", coz je abecednř
uspora dany souhrn za sad vztahujıcıch se na sirokou ska lu temat zamř stna nı, manzelstvı, rozvody, politika, vojenskeza lezitosti, odbory,
krev a desıtky dalsıch. A kdyz se takoveustanovenı naslo, ac se na podporu
konkretnıho c la nku politiky Spolec nosti necitovalo z Pısma nic, zda lo se, ze
je tım za lezitost pro vř tsinu c lenu sboru vyresena, a oni obvykle bez va ha nı
hlasovali ve prospř ch jakehokoli takoveho na vrhu, byl-li v souladu s
otistř nymi za sadami. Zazil jsem to nř kolikra t a zpusob, jakym tento druh
otistř nych za sad mohl mıt za na sledek tak na hlou zmř nu prubř hu i
rozresenı diskuse, na mne nikdy neprestal pusobit.
Poslednım duvodem, proc v takovych jedna nıch hra la Bible tak malou
roli, je, ze prıpad za prıpadem ota zka zahrnovala nř co, o c em samo Pısmo
mlc ı.
Projedna va nı mř lo kuprıkladu rozhodnout, zda injekce sera ma byt
posuzova na stejnř jako krevnı transfuze, nebo zda prijıma nı krevnıch
destic ek ma byt povazova no za stejnř neza doucı jako prijıma nı
konzervovanych c ervenych krvinek. Nebo se mohla diskuse soustredit na
za sadu zavazujıcı zeny, kterese provinily nevř rou, vyznat to svemu muzi
(ac koli byl zna m svou krajnř na silnou povahou), neboď jinak by snaha zeny
o poka nı nebyla uzna na za platnou a ona by byla vylouc ena ze spolec enstvı.
Kde se Pısmo zabyva takovymi za lezitostmi?
Povazte tento prıklad, ktery vedoucımu sboru prisel k projedna nı a
rozhodnutı. Jeden svř dek Jehovuv, ridic na kladnıho auta spolec nosti CocaCola, mř l na svetrase velkou vojenskou za kladnu, kam smř rovaly poc etne
doda vky. Ota zkou bylo: Muze to dř lat a zustat c lenem v dobrem postavenı,
nebo je to prestupek zasluhujıcı vylouc enı? (Rozhodujıcım faktorem zde
bylo zapojenı vojensků ho majetku a persona lu.)
A opř t, kde vubec Pısmo o takovych za lezitostech pojedna va a kde o
nich hovorı tak jasnř , ze tım lze rozumnř zduvodnit potrebu uvedenych
vykladu a postoju? Predlozeno nebylo nic ,a presto vř tsina sboru rozhodla,
ze tato pra ce je neprijatelna a ze ten muz bude muset dostat jinou trasu, aby
si svedobrepostavenı zachoval. Prisel tez podobny prıpad tykajıcı se
svř dka - hudebnıka, ktery hra l v jazzoveskupinř v dustojnickem klubu na
vojenskeza kladnř . Taketoto bylo vř tsinou sboru posouzeno jako
neprijatelne. Pısmo mlc elo, lidskeuvazova nı dodalo odpovř di.
Vseobecnř , pokud se v diskusıch tohoto druhu nř kdo z tř ch, kterı
podporovali odsouzenı skutku nebo chova nı, odvola val na Pısmo, bylo to
na velmi sirokevyroky jako "nejste c a stı svř ta" z Janova evangelia, 5.
kapitoly, verse 19. Pokud nř jaky c len vedoucıho sboru o projedna vanem
skutku nebo chova nı pochyboval a nemohl si vzpomenout na jiny argument
proti, nezrıdka se uchylil k tomuto textu a rozvinul jej a pouzil bez ohledu
na okolnosti. Jako by potreba nechat zbytek Pısma definovat, co takto
siroky vyrok znamena a nac se vztahuje, byla c asto povazova na za
nadbytec nou nebo nena lezitou.
Vyznamnym faktorem pri rozhodova nı vedoucıho sboru bylo pravidlo
dvoutretinovevř tsiny. To mř lo obc as podivnena sledky.
Bylo pravidlem, ze na vrh musı podporit dvoutretinova vř tsina cinnych
clenu . Osobnř jsem ocenoval prılezitost "zdrzet se" bez pocitu vykona va nı
"pra va veta". V nevyznamnych za lezitostech sem zpravidla hlasoval s
vř tsinou, i kdyz jsem ne zcela souhlasil. Ale kdyz vyvstaly ota zky, kterese
va znř dotykaly meho svř domı, c asto jsem se ocital v mensinř - zrıdkakdy
sa m, ale c asto jen s jednım, dvř ma nebo tremi c leny vyjadrujıcımi za sadnı
vyhrady tım, ze hlasovali proti na vrhu.4) Prvnı dva roky po uskutec nř nı
velkezmř ny ve spra vnım uspora da nı (oficia lnř byla zavedena 1. ledna
1976) se to nesta valo tak c asto. Avsak v poslednıch dvou letech meho
c lenstvı mř silny trend k "tvrdelinii" nutil zdrzovat se hlasova nı c astř ji.
Ale nynı povazte, co se obc as sta valo, kdyz byl vedoucı sbor ve svem
na zoru zcela rozdř len. A nebylo to az tak nezvykle, jak by si nř kdo mohl
myslet.
Mohla se naprıklad projedna vat ota zka zahrnujıcı chova nı, ktere
Spolec nost kdysi v minulosti oznac ila jako "prestupek zasluhujıcı vylouc enı
ze spolec enstvı" - mozna to, ze byla nř jakemu c lovř ku vstrıknuta nř jaka
krevnı frakce na zvla dnutı zac ınajıcı smrtelnenemoci nebo prıpad zeny,
majıcı manzela nesvř dka ve vojenskesluzbř , ktera pracovala ve sta bu na
manzelovř vojenskeza kladnř .
Nř kdy byl pri takovych jedna nıch vedoucı sbor docela rozdř len, obc as
dokonce rozstř pen presnř uprostred. I vř tsina mohla byt pro odstranř nı
urc iteho jedna nı c i chova nı z kategorie "prestupku zasluhujıcıch vylouc enı.
Uvazujme, co mohlo nastat z duvodu pravidla dvoutretinovevř tsiny:
Pokud ze c trna cti prıtomnych c lenu bylo devř t pro odstranř nı na lepky"
oznac ujıcı prestupek k vylouc enı a pouze př t podporovalo jejı ponecha nı,
nebyla vř tsina pro zmř nu takovena lepky dostatec na . Jakkoli to byla jasna
prevaha, devř t jestř nebylo vř tsinou dvoutr etinovou. (I kdyby ve prospř ch
zmř ny hlasovalo deset c lenu, sta le by to nebylo dost, neboď ac koli by to
byla dvoutretinova vř tsina ze c trna cti pr ıtomnych, pravidlem byla
dvoutretinova vř tsina ze vsech cinnych clenu , jichz bylo povř tsinou
sedmna ct nebo osmna ct.) Jestli nř kdo z devıti podporujıcıch odstranř nı z
kategorie vylouc enı predlozil na vrh, neuspř l, protoze ke schva lenı bylo
potreba dvana cti hlasu. Ovsem pokud by nř kdo z př ti, kterı podporovali
udrzenı ve skupinř prestupku zasluhujıcıch vylouc enı, navrhl, aby za sada
nada le platila, rovnř z by neuspř l. Ale ani neschva lenı na vrhu na zachova nı
kategorie nevedlo k jejımu odstranř nı. Proc ne? Protoze platila takova
za sada, ze na vrh na zmř nu dosavadnı politiky musı byt schva len pred jejım
uskutec nř nım. Pri jednom z prvnıch prıpadu takto rozdř leneho hlasova nı
Milton Henschel vyja dril na zor, ze tam, kde nenı dvoutretinova vř tsina, by
mř l "pretrvat status quo", nic by se nemř lo mř nit. Nebyvalo zvykem, aby
se nř ktery c len v takovem prıpadř rozmyslel a hlasoval jinak, a tak to
obvykle konc ilo patem.
To znamenalo, ze svř dek nebo svř dkynř , kterı nř co takoveho udř lali
nebo mř li urc itezamř stna nı, zasluhovali vylouc enı ze spolec enstvı i nada le,
ackoli ve tsina vedoucıho sboru jasne vyjadr ila, ze si je nezaslouzı!
Pri nejedneprılezitosti, kdy vyznamna mensina nebo dokonce vř tsina
(ac koli ne dvoutretinova ) mř la za to, ze predmř t by nemř l byt prestupkem
zasluhujıcım vylouc enı, jsem vyslovil svuj pocit, ze na s postoj je nelogicky
az nepochopitelny. Jak jsme to mohli nechat byt a dovolit vyluc ova nı lidi za
takovevř ci, kdyz prımo uvnitr vedoucıho sboru na s bylo nř kolik, obc as i
vř tsina, kterı mř li za to, ze probıranejedna nı nezasluhuje tak krute
odsouzenı? Jak by se bratri a sestry cıtily kdyby vř dř li, jak to je, a presto
byli ze spolec enstvı vylouc eni?5)
Pro ilustraci: pokud by př t starsıch sboru tvorıcıch "pra vnı vybor" mř lo
projedna vat nř jaky prıpad a tri z př ti nevř rili, ze by chova nı nebo jedna nı
c lovř ka vyzadovalo jeho vylouc enı, bylo by jejich stanovisko z duvodu
trıpř tinovea ne dvoutretinovevř tsiny neplatne?6) Byl by pak takovy c lovř k
vylouc en? Jistř ne. Jak jsme tedy mohli dovolit, aby pouhehlasovacı
pravidlo bylo prıc inou pretrva nı tradic nıho postoje k vylouc enı, kdyz mř la
vř tsina c lenu vedoucıho sboru opac ny na zor? Nemř li jsme alespon ve vsech
zalezitostech vyloucenı ze spolecenstvı zaujmout takovestanovisko, ze se
nebude vyluc ovat, jestlize vyznamna mensina (a zvla stř vř tsina jakkoli
mala ) ma za to, ze pro vylouc enı nenı dostatek podkladu?
Tyto ota zky vedoucımu sboru zustaly bez odezvy, ale znovu a znovu se v
takovych prıpadech se samozrejmostı udrzovala v platnosti drıve zavedena
tradic nı politika, jako by to bylo norma lnı. U c inek na zivoty lidı jaksi nemř l
dostatec nou va hu na to, aby pohnul city c lenu k tomu, aby v takovych
prıpadech odlozili svou "standardnı" politiku. Nř kde v minulosti organizace
se formulovala za sada vyluc ova nı (c asto jako vysledek uvazova nı jednoho
c lovř ka, c lovř ka az prılis c asto dojemnř odlouc eneho od pomř ru, o ktere
slo), a ta byla uvedena v platnost; bylo prijato pravidlo, a to platilo, dokud
je dvoutretinova vř tsina nezrusila.
Snad za dny jiny prıpad neobjasnuje tento podivny prıstup tak dobre, jako
ota zka na hradnı sluzby.
"Na hradnı sluzba" znamena civilnı sluzbu nabızenou Črady jako moznost
pro ty, kterı majı z duvodu svř domı vyhrady k Čc asti na vojenskesluzbř .
Pomř rnř mnoho osvıcenych zemı svym obc anum takovou moznost nabızı.
Oficia lnı stanovisko Spolec nosti Stra zna vř z, kterese vyvinulo za druhe
svř toveva lky, je, ze svř dek Jehovuv, ktery prijme takovou alternativnı
sluzbu, se "kompromituje" a porusuje svou bezČhonnost pred Bohem. V
pozadı jsou Čvahy, ze je-li tato sluzba "na hradnı", tedy je na mıstř toho, co
nahrazuje, a (jak Čvaha zrejmř pokrac uje) znamena stejnou vř c. Protoze se
tato sluzba nabızı mısto vojenskesluzby a ponř vadz vojenska sluzba
zahrnuje (alespon v moznosti) proleva nı krve, pak kdokoli, kdo tuto
na hradu prijıma , se sta va "vinen krvı". Tato pozoruhodna za sada vyvinuta
pred existencı vedoucıho sboru se stala skutec nostı a zrejmř o nı v obdobı,
kdy dř lali vsechna hlavnı politicka rozhodnutı, rozhodli Fred Franz a
Nathan Knorr.
Poslusnı teto za sady, doslova tisıce svř dku Jehovovych v ruznych
zemıch celeho svř ta po cela leta chodily do vř zenı namısto toho, aby prijaly
nabızenou na hradnı sluzbu. I v teto chvıli jsou svř dkoveve vř zenıch pra vř
z tohoto duvodu. Selha nı ve vř rnosti za sada m Spolec nosti by automaticky
znamenalo "oddř lenı" a stejnezacha zenı jako pri vylouc enı.
V listopadu 1977 se dopis od svř dka z Belgie ptal na duvody, na kterych
je tato politika zalozena. To vedlo k projedna va nı za lezitosti vedoucım
sborem nejprve 28. ledna 1978, pak 1. brezna a znovu 26. za rı, 11. rıjna, 18.
rıjna a 15. listopadu. Byl proveden celosvř tovy pruzkum a prisly dopisy z
asi devadesa ti kancela rı odboc ek. Znac na c a st ukazovala, ze svř dkovev
jednotlivych zemıch stř zı cha pou, kde je nř jaky biblicky za klad prijateho
stanoviska. Uvazme, k c emu doslo ve vedoucım sboru.
11. rıjna 1978 bylo na zaseda nı prıtomno trina ct c lenu, devř t z nich
hlasovalo pro zmř nu tradic nı politiky tak, aby rozhodnutı prijmout nebo
odmıtnout na hradnı sluzbu bylo ponecha no na svř domı jednotlivce, c tyri
nehlasovali. Vysledek? Protoze c lenu sboru bylo sestna ct a devř t nejsou
dvř tretiny ze sestna cti, za dna zmř na nenastala.
15. listopadu bylo prıtomno vsech sestna ct c lenu a jedena ct hlasovalo ve
prospř ch zmř ny za sady tak, aby se svř dek, ktery ve svem svř domı mohl
prijmout takovou sluzbu, nezarazoval automaticky do skupiny Bohu
nevř rnych a nebyl oddř len od spolec enstvı. To byla dvoutretinova vř tsina.
Nastala zmř na?
Ne, neboď po kra tkepresta vce jeden z c lenu vedoucıho sboru ozna mil, ze
se rozmyslel. To dvoutretinovou vř tsinu rozbilo. Na sledujıcı hlasova nı s
patna cti prıtomnymi c leny uka zalo, ze devř t bylo pro zmř nu, př t proti a
jeden se zdrzel.7)
Ac koli se pri vsech tř chto hlasova nıch vyja drila jasna vř tsina vedoucıho
sboru pro jejı odstranř nı, platila sta vajıcı za sada i nada le a od svř dku se
oc eka valo, ze budou spıse riskovat vř zenı, nez aby prijali na hradnı sluzbu i presto, ze ve svem svř domı cıtili, ze to v Bozıch oc ıch nenı nespra vne.
Jakkoli se to muze zda t neuvř ritelne, takovy byl prijaty postoj, a jako by jej
i vř tsina c lenu vedoucıho sboru prijala za nř co, c ım se nenı potreba
vzrusovat. Konec koncu, rıdili se platnymi pravidly.
Ve vsech tř chto rozpornych prıpadech nebylo mozne"vylouc enıhodne
prestupky" jasnř ztotoznit s hrıchy podle Pısma. Byl to c istř vysledek
organizac nı politiky. Jakmile se za sada jednou publikovala, bylo
celosvř tovemu bratrstvu ulozeno, aby ji neslo se vsemi jejımi dusledky. Je
nespra vnecıtit za takovych okolnostı prilehavost Jezısovych slov: "Svazujı
tř zka bremena a nakla dajı je lidem na ramena, ale sami se jich nechtř jı
dotknout ani prstem"?8) Necha va m to na rozhodnutı c tena ri. Vım pouze, co
mi reklo mesvř domı a jakestanovisko jsem byl nucen zaujmout.
Nicmenř cıtım, ze c lenovevedoucıho sboru v podstatř vř rili, ze jednajı
spra vnř . Jak uvazovali, co je primř lo k tomu, ze trvali na vyluc ova nı
navzdory nesouhlasu vyznamnemensiny nebo i poloviny nebo vř tsı c a sti
svych kolegu?
V jednom prıpadř , kdy uz dlouha diskuse da vala tusit tuto situaci,
vyslovil Ted Jaracz na zor, ktery nejspıs odra zı uvazova nı ostatnıch. Stejnř
jako Dan Sydlik byl Jaracz slovanskeho (polskeho) puvodu, ale lisili se jak
postavou, tak temperamentem. Zatımco Sydlik byl c asto, pokud slo o
spra vnost c i nespra vnost ota zky, pohnut "dobrymi" city, Jaracz byl
vř cnř jsı. Na tomto zaseda nı pripustil, ze "sta vajıcı politika muze
jednotlivcum, o jejichz situaci se jedna , pusobit mnoheČtrapy", a dodal:
"To neznamena , ze bychom s nimi v jejich vř ci necıtili, ale musıme si vzdy
uvř domovat, ze nejedna me pouze se dvř ma nebo tremi lidmi - musıme
vidř t rozsa hlou celosvř tovou organizaci a myslet na Čc inky, ktereto na ni
ma .9)
Jako by tento na zor, ze co je dobrepro organizaci, je dobrepro lidi v nı, a
ze za jmy jednotlivcu je v podstatř mozneozelet, pokud se zda , ze to za jmy
velkeorganizace pozadujı, byl mnoha c leny pra voplatnř prijat.
Navıc by nř kdo mohl predlozit argument, ze jakekoli zmř kc enı
stanoviska by mohlo "otevrıt cestu" prılivu prestupku. Pokud se vř dř lo o
jednom nebo vıce krajnıch prıkladech spatneho jedna nı, kterese daly
vzta hnout na projedna vanou ota zku, byly predstavova ny jako mocny dukaz
mozneho nebezpec ı. Zlovř stnestrasidlo takoveho nebezpec ı se obvykle
nadna selo v prıpadech, kdy bylo zrejme, ze se znac ny poc et c lenu
vedoucıho sboru prikla nı ke zmř nř , a to jestř drıve, nez byl prednesen
na vrh. V jednom takovem prıpadř Milton Henschel va znř nalehal na
obezretnost a uzavrel slovy: "Nevıme, jak daleko nasi bratri, pokud jim to
dovolıme, zajdou."
Vř rım, ze on i ostatnı, kterı se v tomto smyslu vyslovili pri jinych
prılezitostech, bezpochyby uprımnř cıtili, ze je nezbytnepevnř zachova vat
urc itedlouhodobeza sady, aby "udrzeli lid v radř " a aby je uchovali za
ochrannou "hradbou" tak, aby nezbloudili.
Kdyby byla ochranna "hradba" tř chto za sad v Bozım slovř skutec nř
zretelnř narysova na, byl bych musel souhlasit a udř lal bych to ra d. Ale
c asto tomu tak nebylo. Jasnř to ukazovala skutec nost, ze starsı (c asto muzi
ve vyborech odboc ek), kterı o predmř tu psali, nenasli v Pısmu nic, co by o
vř ci pojedna valo, i skutec nost, ze samotny vedoucı sbor takenic nenasel. A
tak se museli c lenovev dlouhediskusi, a v mnoha ohledech dokonce ve
sporu, uchylit k vlastnımu oduvodnova nı.
Pri poslednř zmınř neprılezitosti jsem po vyroku Miltona Henschela
poznamenal, ze nevř rım, ze by to bylo na na s bratrum dovolovat" cokoli
dř lat. Rekl jsem, ze spıse vř rım, ze Buh je "ten, ktery jim "dovoluje" dř lat
urc itevř ci buÚ proto, ze to Bozı slovo schvaluje, nebo proto, ze o tom mlc ı,
a ze On je ten, kdo zakazuje, kdyz jeho Slovo jedna nı jasnř , buÚ vyslovnř
nebo c istř ze za sady, odsuzuje. Poznamenal jsem, ze nevř rım, ze jako
nedokonalı, k chyba m na chylnı lide, jsme kdy byli zmocnř ni Bohem k
rozhodova nı, co by se ostatnım mř lo a nemř lo dovolit. Ma ota zka pred
sborem znř la: "Nenı-li vř c zretelnř v Pısmu, proc bychom se mř li snazit
bra t na sebe roli Boha? Stejnř na m to nejde. Proc nenechat Jeho, aby byl v
takovych prıpadech tř mto lidem Soudcem?" Tento na zor jsem opakoval i
pri jinych prılezitostech, kdy predkla daneargumenty byly stejneho druhu,
ale nepociďoval jsem, ze by to vř tsina vidř la v tomto svř tle, a
nenasvř dc ovala tomu ani jejich rozhodnutı.
Malovat obraz vř stıcı moznenezkrotnepa cha nı nepravostı ze strany
bratrı jednoduse proto, ze jsme my jako vedoucı sbor odstranili nř jake
existujıcı narızenı, na mř pusobilo stejnř , jako bychom rekli, ze
podezrıva me bratry z nedostatku opravdovela sky k spravedlnosti, ze je
podezrıva me z vnitrnıho chte nı hresit a z toho, ze jim v tom bra nı pouze
organizac nı predpisy.
Na mysl mi prisel c la nek otistř ny pred nř kolika lety v c asopisu Probuňte
se! vyda vanem Spolec nostı. Popisoval policejnı sta vku v kanadskem
Montrealu a ukazoval, jak jednodennı neprıtomnost policejnıch sil vedla ke
vsem ruznym neza konnym c inum obc anu za konum jinak vř rnych.
C la nek v Probuňte se! poukazoval na to, ze ryzı kresďanenemusı byt
podrobova ni za konnemu donucova nı k tomu, aby jednali za konnym
zpusobem.10)
Proc tedy, podivoval jsem se, zasta val vedoucı sbor stanovisko, ze je
nebezpec neodstranit tradic nı narızenı, ve vıre, ze by to mohlo "otevrıt
cestu" rozsırenı nemravnosti a spatneho chova nı mezi bratrımi? Co to rıkalo
o nasem postoji a nası duvř re v tyto bratry? Oc se to lisı od pocitu, ze tito
bratri byli z tř ch, kterı bř hem policejnı sta vky v Montrealu porusovali
za kony, a nakolik jsme vř rili, ze jejich la ska je opravdu hluboka a c ista ?
Chvılemi se zda lo, jako by ve vedoucım sboru prevla dal na zor: nevř r
nikomu, jen sobř . Ani to mi nepripadalo jako doporuc enıhodna skromnost.
Dalsım klıc em k pochopenı myslenı v takovych prıpadech byl c asto
kladeny duraz na dlouhetrva nı urc itepolitiky. Z toho duvodu byly tisıce po
leta vř rny politice Spolec nosti, ac jim to pusobilo tř zkosti, kteremozna
vedly k vř znř nı c i jinemu utrpenı. Namıtalo se, ze uskutec nř nı zmř ny by
nynı mohlo zpusobit, ze by ti, kterych se to tyka , mohli mıt dojem, ze to, co
podstoupili, bylo zbytec ne. A ponř vadz v takovem utrpenı nalezli osobnı
zadostiuc inř nı a povazovali je za "utrpenı za spravedlivou vř c", mohli by
nynı cıtit zklama nı a mozna by to dokonce mř li za nespravedlive, ze oni
protrpř li martyrium, zatımco ostatnı tomu nynı mohou uniknout.
Shledal jsem tř zketo srovna vat s duchem, ktereho podporuje Pısmo.
Zda lo by se, ze takovı lideby se mısto toho mř li radovat, kdyz vř dı, ze
ostatnı nebudou muset nest takova bremena v za jmu setrva nı v dobrem
postavenı v organizaci. Pro objasnř nı, pokud c lovř k prisel o statek kvuli
velkym danım, nemř l by se radovat spolu s pra teli, kterı sta li pred
podobnou ztra tou, kdyz se dozvř dř l, ze tř zka dan byla zrusena? Nemř l by
hornık trpıcı na plıce byt ra d, zlepsı-li se podmınky v dolech, ac koli on z
toho jiz nemuze mıt prospř ch? Da se predpokla dat, ze ryzı kresďan by se
radoval.
Postoj, ve kterem nř kterı c lenovesboru vyjadrovali svehluboke
znepokojenı, se spıs podobal povaze muzu z Jezısova vypra vř nı o vinici,
muzu, kterı po dlouhehodiny trpř li horko a tř zkou pra ci a kterym pripadalo
nespravedlive, ze dř lnıci, kterı prisli v hodinř jedena cte, nemuseli
podstoupit to, co oni, aby dostali stejnou mzdu. Nebo vypra vř nı o starsım
bratru marnotratneho syna, ktery svemu otci rekl "Tolik let ti slouzım jako
otrok a ani jednou jsem nepr estoupil tvů pr ikazani" a cıtil se ukrivdř n, ze
jeho bratr nemusel dř lat to, co on, aby dosel otcova uzna nı.11) Znovu mi
pripadalo, ze c ekat, ze by bratri nemř li radost z toho, ze ostatnı nemusı trpř t
tım, co oni, je stejne, jako pripisovat jim zlepohnutky. Zda lo se mi, ze jsme
se sami sebe potrebovali zeptat, nakolik lze vyjadrovaneznepokojenı
vysledovat v za jmu o vlastnı "image" vedoucıho sboru, ve starosti o jeho
vř rohodnost a o udrzenı duvř ry lidı, a to vse pod vlivem strachu, ze
pripustř nı chyby by to vse mohlo oslabit.
Na sledky vyplyvajıcı z tř chto rozdř lenych rozhodnutı vubec nebyly
bezvyznamne. Nepodrıdit se jednou publikovanym nebo jinak ozna menym
rozhodnutım vedoucıho sboru mohlo prina set a takeprina selo vylouc enı,
odrıznutı od rodiny a pra tel. Na druhestranř podrıdit se mohlo vyzadovat
vzda t se urc iteho zamř stna nı, obc as i tehdy, kdyz byl nedostatek pracovnıch
mıst a na klady na rodinu byly vysoke. Mohlo to znamenat postavit se proti
pra nım zivotnıho partnera, coz mohlo vest a nř kdy i vedlo k rozvodu,
rozpadu manzelstvı, domova, rodiny, k oddř lenı dř tı od otce a matky.
Mohlo to znamenat pocit nutnosti odmıtnout poslusnost urc itemu za konu a
na sledovnezatc enı a posla nı do vř zenı pryc od rodiny a domova. Mohlo to
takeve skutec nosti znamenat ztra tu zivota sameho, nebo, coz se jestř hur
sna sı, vidř t zemrıt svemilovane.
Abychom pochopili obtıze, kteremohly nastat, i kdyz se zmř na v
nř jakem drıvř jsım narızenı provedla, uvazme stanovisko organizace
tykajıcı se hemofiliku a uzıva nı krevnıch frakcı (jako faktor VIII, sra zlivy
faktor) k zastavenı nebezpec neho krva cenı.
Po mnoho let se na dotazy, kterehemofilikoveposılali na Čstredı
organizace (nebo na jejı kancela re odboc ek), odpovıdalo, ze proti prijetı
takovekrevnı frakce jedenkrat nelze nic namıtat. Ale kdyby to bylo vıce nez
jednou, znamenalo by to "jedenı" takovekrevnı frakce, a tudız by se to
povazovalo za prestoupenı biblickeho za kazu jıst krev.12)
V pozdř jsıch letech se toto pravidlo zmř nilo. Ti pracovnıci, kterı
odpovıdali na korespondenci, vř dř li, ze v minulosti odesılali dopisy
opac neho obsahu, a ze hemofilici, kterı si "jednora zovř " vzali svou injekci,
byli sta le pod dojmem, ze uc inı-li to znovu, bude se jim to poc ıtat jako
prestoupenı Pısma. Kvuli udrzova nı takoveho postoje mohli vykrva cet k
smrti.
Vedenı publikova nı noveho stanoviska nepra lo, ponř vadz stary postoj
nebyl nikdy otistř n, nybrz pouze sdř lova n jednotlivym tazatelum. Nř co
vydat by vyzadovalo nejprve vysvř tlenı, jakebylo puvodnı stanovisko, a
pak vyjasnit, ze nynı je jiz prekonane. To se zda lo neza doucı. A tak tito
pracovnıci pec livř prohleda vali za znamy a snazili se najıt jmena a adresy
vsech takovych lidı a kazdemu z nich poslali dalsı dopis oznamujıcı zmř nu.
Zamř stnanci Čstredı cıtili, ze je to tak lepsı.
Pak si ale uvř domili, ze mnohedotazy pricha zely telefonicky, ze o
takovych telefonnıch hovorech nemajı za dneza znamy a ze nelze zjistit, kdo
oni dotazujıcı se hemofilici byli. Nevř dř li, zda nř kdo v mezidobı mezi
starym a novym narızenım neumrel; takenevř dř li, zda uz nezemreli nř kterı
z tř ch, kterenebyli schopni kontaktovat proto, ze se drzeli stareho narızenı.
Vř dř li pouze, ze se rıdili instrukcemi a byli oddanř poslusnı svych
nadrızenych v organizaci.
Tato za sada byla oficia lnř zmř nř na na setka nı vedoucıho sboru 11.
c ervna 1975. (Viz takePrıloha.) Az roku 1978 ve Straznů ve zi z 15. c ervna
zmř na konec nř , byď ponř kud tajemnř , vysla tiskem v c ısle o pouzitı injekcı
ser v boji proti choroba m (hemofilie - vrozena krva civost - ovsem nenı
nakazliva choroba, ale dř dic na porucha). Sta le nebylo dozna no, ze to
predstavuje zmř nu predchozı za sady o vıcena sobnem pouzıva nı krevnıch
frakcı hemofiliky.
Pri posloucha nı nř kterych argumentu uva dř nych pri zaseda nıch
vedoucıho sboru jsem si v mysli vybavil mnoheprıpady, kteresvř dkove
Jehovovi privedli pred Nejvyssı soud Spojenych sta tu. Oponujıcı pra vnıci
uzıvali argumenty v mnoha ohledech podobnetř m, kterepouzıvali c lenove
vedoucıho sboru. Tito pra vnıci zduraznovali potencionalnı nebezpec ı.
Tvrdili, ze je velkenebezpec ı, ze by se navstř vova nı ode dverı ke dverım
mohlo sta t obtř zova nım nebo za stř rkou zlodř jstvı nebo jinetrestne
c innosti, a to ze opravnuje omezit svobodu svř dku pri vykona va nı teto
c innosti.rıkali, ze da t svř dkum svobodu, aby da l pokrac ovali ve sveverejne
c innosti nebo aby promlouvali v parcıch nebo urc itych spolcıch, by mohlo
vest k davovemu na silı zpusobenemu neprıznivym a nepra telskym postojem
celespolec nosti, a proto by takova omezenı mř la byt ulozena.
Argumentovali tım, ze pripustit, aby svř dkovevyjadrovali svena zory na
takovevř ci jako vzda va nı pocty vlajce, nebo aby vyjadrovali svuj postoj k
svř tskym vla da m jako "k souc a sti Da blovy organizace", by mohlo byt ke
skodř za jmu sirsı spolec nosti, mohlo by to smř rovat k rozsırenı
neloaja lnosti a z toho duvodu byt tez poburujıcı; a omezenı tedy povazovali
za nezbytna .
SoudcoveNejvyssıho soudu v mnoha prıpadech proka zali pozoruhodny
nadhled a prozıravost pri proseka va nı se takovymi argumenty, kdyz
poukazovali na to, ze jsou klamave. Nesouhlasili s tım, ze by pra va
jednotlivce nebo male, nepopula rnı mensiny mohla byt omezena jen proto,
ze obavy z mozneho domnř leho nebezpec ı nebo Čdajneza jmy sirsı vř tsiny
pusobı, ze se to zda za doucı. Trvali na tom, ze drıve nez mohou byt
zavedeny jakekoli pra voplatnepreka zky omezujıcı svobodu, musı byt
nebezpec ı vıce nez "obava," vıce nez nř co, co se podle pr edpokladu teprve
pravdř podobnř vyvine. Musı byt proka za no "jasnů a pr ıtomnů nebezpecı",
takove, ktereskutec nř existuje.13)
Kolik prıznivych rozhodnutı by svř dkoveobdrzeli, kdyby soudcove
Nejvyssıho soudu neproka zali tolik rozva znemoudrosti, takovou schopnost
vidř t skutec ny problem, takovy za jem o jednotlivce? Jejich rozhodnutı byla
v publikacıch Spolec nosti prijata s potleskem. Nanestř stı, vysoka laďka
jejich soudu a prıstupu k citovř zatızenym ota zka m se c asto zda la byt na
vyssı Črovni, nez jakou pri mnoha zaseda nıch ukazoval vedoucı sbor.
Pripomına m si vyrok jednoho soudce Nejvyssıho soudu v jednom prıpadu
svř dku. Rekl:
"Prıpad je tak obtızny ne proto, ze by podklady pro jeho rozhodnutı byly
nejasne, ale proto, ze vlajka, o nız jde, je nase vlastnı. Nicmenř aplikujeme
omezenı U stavy bez obavy, ze by svoboda rozumovea duchovnı rozmanitosti i
opac nosti zpusobila rozklad spolec enskeho uspora da nı ... svoboda odlisovat se
nenı omezena na vř ci, na nichz ne mnoho za lezı. To by byl pouhy stın svobody.
Zkouska jejı podstaty je v pra vu lisit se ve vř cech, kterese dotykajı samotneho
srdce existujıcıho ra du."14)
Duvř ra, kterou soudce "existujıcımu spolec enskemu ra du" vyslovil, a
svobody, kteretakto ha jil, se zda ly znac nř vř tsı nez duvř ra nř kterych c lenu
vedoucıho sboru ve svebliznı svř dky a v Čc inek, ktery by jejich svoboda
svř domı, kdyby se uplatnila, mohla mıt na existujıcı "teokraticky ra d".
Kdyby soudcoveNejvyssıho soudu uvazovali jako nř kterı c lenove
vedoucıho sboru, pak by svř dkovepravdř podobnř prohra vali prıpad za
prıpadem.
Rozhodnutı soudu soudı dř jiny. Ale Pısmo ohlasuje, ze jednoho dne
kazdy kresďansky starsı "predlozı Čc ty" Nejvyssımu Soudci ze sveho
jedna nı a zacha zenı s Bozımi ovec kami, a tedy ti, kterı mezi kresďany
uplatnujı velkepravomoci, majı va zny duvod pro to, aby pec livř zvazovali,
co c inı.15)
Z titulu moci, kterou organizace svymi rozhodnutımi vykona va nad
svymi c leny, a pro ohromny vliv, ktery tato rozhodnutı mohou mıt na lidske
zivoty, se mi zda spra vneposoudit to, co povazuji za nejvř tsı prıklady
neduslednosti, kterejsem za devř t let v tomto vedoucım sboru zazil. Sta le
je mi zatř zko uvř rit, ze muzi, kterı vyjadrovali tak velikou starost o
"nekompromisnı stanovisko", o "udrzenı c istoty organizace", o to, jak se
vyvarovat kazdeho poskvrnř nı "svř tem", mohli souc asnř ma vnutım ruky
prejıt pomř ry, kterelze oznac it jedinř za sokujıcı. Sami muzete z
na sledujıcı kapitoly posoudit prıhodnost tohoto vyrazu.
1)
Vzhledem k tomu, ze vsechna zaseda nı vedoucıho sboru jsou zcela uzavrena , jsou svř dky toho, co se na
zaseda nıch vlastnř dř je, jen jeho c lenove.
2)
Dokonce za zivota Nathana Knorra to byl norma lnı postup hlavnıho pisatele Spolec nosti, Freda Franze. Aď v
konec nepodobř mř l nř kdo jiny - obvykle jen prezident - moznost zva zit a pro diskutovat vyvinutemyslenky
nebo vyklady.
3)
Viz Strazna ve z, 15. Čnor 1980, str. 8-24
4)
Vzpomına m si, a ukazujı to i mepozna mky, ze za tř ch vıce nez osm let jsem se zdrzel hlasova nı docela sa m
jen v nř kolika prıpadech.6
5)
To, ze jsou zaseda nı vedoucıho sboru tajna , samozrejmř snizuje pravdř podobnost toho, ze se to kdo dozvı.
"Minuty" z tř chto setka nı jsou ostatnım svř dkum zcela neprıstupne.
6)
Tri z př ti je jen 60 %, ne 66,6 % jako dvoutretinova vř tsina.
7)
Podle mych za znamu hlasovali pro: John Booth, Ewart Chitty, Ray Fran George Gangas, Leo Greenlees,
Albert Schroeder, Grant Suiter, Lyman Swingle a Dan Sydlik. Proti hlasovali: Carey Barber, Fred Franz, Milton
Henschel, William Jackson a Karl Klein. Ted Jaracz se zdrzel.
8)
Matous 23:4, EP
9)
Je to mozna v podstatř totez, co mř l na mysli Milton Henschel, kdyz c asto poznamena val, ze v nasem prıstupu
k takovym vř cem je treba "byt praktic tı", protoze pri hlasova nı se on a Ted Jaracz pravidelnř shodovali.
10)
Viz Probuňte se!, 8. prosinec 1969, str. 21-23
11)
Matous 20:1-15; Luka s 15:25-32
12)
Mezi texty, na nř z byly odvola vky, patrily 1. Mojzısova 9:3, 4; 3; Mojzısova 17:10-12; Skutky 15:28, 29
13)
Viz publikaci Spolec nosti Obrana a pra vnı za klad dobrezpra vy, str. 58 (Defending and Legally Establishing
the Good News).
14)
Tamtez, str. 62
15)
Z alm 13:17
Kapitola DEVA TA
1975: "VHODNY C AS PRO BOZ I ZA SAH"
"Nenı vase vec znati casy nebo pr ıhodnosti casu, který Otec v moci
svý polozil." - Skutky 1:7, Bible kralicka
Ve druhepolovinř Rutherfordova prezidentstvı byla vř tsina z c asovych
proroctvı z prvnıho obdobı tak usilovnř propagovanych postupnř opustř na
nebo posunuta.
Poc a tek "poslednıch dnu" byl prelozen z roku 1799 na rok 1914.
Kristova prıtomnost v roce 1874 byla takepresunuta na rok 1914 (jak se
stalo v roce 1922 takes oficia lnım poc a tkem Kristova aktivnıho kralova nı).
Zac a tek vzkrısenı byl posunut z roku 1878 na rok 1918.
Dlouhou dobu se tvrdilo, ze rok 1914 prinese "konec svř ta" v tom
smyslu, ze Buh "lega lnř " ukonc ı propujc enı moci svř tskym na rodum na
zemi. Ale i od toho se upustilo a "konec" nebo "za vř r systemu vř cı" (jak se
pıse v Pr ekladu novů ho sve ta) ma prijıt az v budoucnu.
Vsechny tyto vř ci byly prohla seny za neviditelnů a jejich prijetı zrejmř
za lezelo jen na vıre v predlozeny vyklad. Po jedneschuzce vedoucıho
sboru, na kterese projedna vala c asova proroctvı a zmř ny, mi Bill Jackson s
Čsmř vem rekl: "Drıve jsme vzdycky rıkali, ze stac ı prelozit datum z
jednoho ramene na druhe."
Teprve po Rutherfordovř smrti v roce 1942 nastala zmř na ohlednř roku
606 pr. Kr. jako poc a tku 2 520 let. Je pozoruhodne, ze celych sedesa t let si
toho nikdo nevsiml ani se nezabyval tou skutec nostı, ze poc ıta no od roku
606 pr. Kr. spada konec obdobı 2 520 let do roku 1915.
Vychozı bod byl pak v tichosti posunut na rok 607 pr. Kr., coz umoznilo
ponechat rok 1914 jako konec 2 520 let. Neobjevil se za dny historicky
dukaz, ktery by naznac oval, ze Jeruzalem byl znic en o rok drıve, nez se
dosud vř rilo. Posunutı vyvra cenı Jeruzalema o jeden rok zpř t diktovala
touha organizace udrzet rok 1914 jako klıc ovedatum, na kteretolik let
poukazovala (coz neplatilo o roce 1915), a na papıre to prece nenı za dny
problem.
Uprostred c tyrica tych let 20. stoletı bylo rozhodnuto, ze pokud jde o
dobu uplynulou od stvorenı Adama, lisı se chronologie pouzıvana v dobř
prezidentu Russella a Rutherforda asi o 100 let. A roku 1966 organizace
vyhla sila, ze konec sesti tisıc let lidskych dř jin prijde v roce 1975, a ne roku
1874, jak se drıve uc ilo.
Toto bylo zverejnř no v knize nazvaneVe cny zivot ve svobode Bozıch
synu , kterou napsal Fred Franz. Hned v prvnı kapitole teto knihy je rec o
milostivem letř , kterehra lo dulezitou roli v predpovř dıch o roce 1925. Byla
zde (tak jako i tehdy) obhajova na vıra v sest "dnı", kazdy tisıc let dlouhy, v
nichz mř lo lidstvo zıt v nedokonalosti, a kterema na sledovat sedmy tisıc let
dlouhy "den", ve kterem bude znovu nastolena dokonalost ve velkem
milostivem letř osvobozenı z otroctvı hrıchu, nemoci a smrti. Na str. 28 a
29 teto knihy se pıse:
28 ---------- VEC NY Z IVOT VE SVOBODE BOZ ICH SYNÝ
41/ Od Usherovy doby bylo prova dř no intensivnı studium biblickechronologie.
v tomto dvaca tem stoletı bylo prova dř no neza vislestudium, kterese nerıdı slepř
nř kterymi tradic nımi chronologickymi propoc ty kresďanstva, a uverejnř na c asova
tabulka, jez je vysledkem tohoto neza visleho studia, uda va datum stvorenı c lovř ka
na rok 4.026 pr.n.l." Podle teto spolehlivebiblickechronologie skonc ı sest tisıc
roku od stvorenı c lovř ka:a v roce 1975, a sedmetisıcileteobdobı lidskych dř jin
zac ne na podzim 1975 pr. n.l.
42/ A tak brzy, ano, v teto generaci skonc ı sest tisıc roku existence c lovř ka na
zemi. Jehova Buh je c asovř neomezeny, jak je psa no v Z almu 90:1, 2: "Jehovo, ty
sa m jsi nasım skutec nym prıbytkem z pokolenı do pokolenı. Drıve nez se zrodily
hory, drıve nez jsi pristoupil k tomu, abys jako v porodnıch bolestech zplodil zemi
a Črodnou pudu, ano, od neurc eneho c asu do neurc eneho c asu ty jsi Buh." Z
hlediska Jehovy Boha je tedy tř chto uplynulych sest tisıc roku lidskeexistence jen
jako sest dnı o dvaceti a c tyrech hodina ch, neboď tentyz zalm (vers 3, 4) Rıka da le:
"Pusobıs, ze smrtelny c lovř k se navracı k rozpadlehmotř , a rıka s: "Navraďte se,
synovelidstı. Neboď tisıc let jest v tvych oc ıch jen jako vc erejsı den, kdyz pominul,
a jako noc nı hlıdka". A tak za nemnoho let v teto nası generaci dospř jeme k
obdobı, na ktereby se Jehova Buh mohl dıvat jako na sedmy den lidskeexistence.
Jaky to ma vyznam? Kniha pokrac uje touto aplikacı rozvıjenych bodu:
PROC LIDSKţ STVORENIBUDE JES TE OSVOBOZENO
Jak by to bylo vhodne, aby Jehova Buh uc inil z tohoto pricha zejıcıho tisıcileteho
obdobı sabatnı Čdobı odpoc inku a osvobozenı, velky jubilejnı sabat pro provola nı
svobody po celezemi vsem jejım obyvatelum! Pro lidstvo by to bylo nanejvys
c asove. Bylo by to nanejvys vhodnei od Boha, neboď, vzpomen si, ze lidstvo ma .
jestř pred sebou obdobı, o nř mz poslednı kniha SvateBible mluvı jako o tisıcilete
vla dř Jezıse Krista nad zemı, jako o Kristovř tisıciletem panstvı. Kdyz byl Jezıs
Kristus pred devatena cti stoletımi na zemi, rekl o sobř prorocky: "Neboď Syn
c lovř ka je Pa nem sabatu." (Matous 12:8) Nebyla by to pouha na hoda nebo shoda
okolnostı, ale bylo by to podle la skyplneho za mř ru Jehovy Boha, aby panstvı
Jezıse Krista, Pa na sabatu, probıhalo soubř znř se sedmym tisıciletım lidske
existence.
Rıkala organizace "bez obalu", ze rok 1975 bude oznac ovat zac a tek
tisıciletı? Ne. Ale vyse uvedeny odstavec byl vyvrcholenım vsı uvedene,
dukladnř zkonstruovaneargumentace, kterou tato kapitola budovala.
Nebyla uvedena za dna jasna , bezpodmınec na predpovř Ú o roku 1975.
Ale autor mř l odvahu prohla sit za "vhodne" a "nanejvys vhodnei od Boha",
aby Buh zapoc al tisıciletı pra vř tehdy. Zda lo by se rozumne, aby
nedokonaly c lovř k rıkal, co je nebo nenı "vhodne" pro Vsemohoucıho
Boha, s docela velkou da vkou jistoty, a jistř ne jen jako pouhe"vyja drenı
na zoru". Rozva znost to chce, nebo spıse vyzaduje. Jestř silnř jsı je dalsı
tvrzenı, ze by to bylo "podle la skyplneho za mř ru Jehovy Boha, aby panstvı
Jezıse Krista, "Pa na sabatu", probıhalo soubř znř se sedmym tisıciletım
lidskeexistence", kterezto sedmetisıciletı mř lo podle predchozıho tvrzenı
zac ıt v roce 1975.
Tehoz roku se v Probuňte se!, doprovodnem c asopisu Straznů ve ze, v
c ısle z 8. rıjna 1966, objevil c la nek nazvany "Jak dlouho to jestř bude
trvat", ktery pod nadpisem "6 000 let konc ı v roce 1975" uva dř l, ze
milenium bude poslednım tisıcem let 7 000 let dlouheho dne Bozıho
odpoc inutı. Na stra nka ch 19 a 20 da le rıkal:
A tak skutec nost, ze se blızıme konci prvnıch 6 000 let dř jin lidstva, ma obrovsky
vyznam.
Souvisı Bozı den odpoc inku s c asem, po ktery je c lovř k na zemi od sveho
stvorenı? Zjevnř ano. Z nejspolehlivř jsıch vyzkumu biblickechronologie, ktere
souhlası s mnoha uzna vanymi daty svř tskehistorie, zjisďujeme, ze Adam byl
stvoren na podzim roku 4026 pr. Kr. Eva mohla byt stvorena v temze roce a hned
nato musel zac ıt Bozı den odpoc inku. Ve kterem roce tedy skonc ı prvnıch 6 000 let
dř jin lidstva a takeprvnıch 6 000 let Bozıho dne odpoc inutı? V roce 1975. To je
pozoruhodne, zvla stř uva zıme-li, ze v roce 1914 zac aly "poslednı dny" a ze
hmatatelneskutec nosti nasich dnı, jimiz se naplnujı proroctvı, oznac ujı nasi
generaci jako poslednı na tomto zlem svř tř . Muzeme tedy oc eka vat, ze v blızke
budoucnosti se budou odehra vat vř ci, kterenadchnou ty, kdo vř rı Bohu a Jeho
zaslıbenım. To znamena , ze bř hem relativnř ma la let budeme svř dky naplnř nı
zbyvajıcıch proroctvı, ktera se tykajı "c asu konce".
Strazna ve zz 1. kvř tna 1968 da le ozivovala tato oc eka va nı. Za pouzitı
velmi podobneho argumentu jako poslednı uva dř ny c la nek rıkala (na str.
272):
"V nejblizsı budoucnosti vezmou uda losti rychly spa d, neboď tento stary system
jde vstrıc definitivnımu konci. Bude trvat nanejvys ne kolik let, nez se naplnı
poslednı c a st biblickych proroctvı o tř chto "poslednıch dnech" a lide, kterı budou
nazivu, se doc kajı osvobozenı v Kristovř slavnem tisıciletem kralova nı. Jaketř zke
dny, ale souc asnř jakevelkolepedny jsou pred na mi!"
Po dvaceti letech se nř kdo muze pta t, co mř la znamenat ta "nejblizsı
budoucnost"? Kolik let je "nanejvys nř kolik let"?
V c la nku "Co prinesou 70. leta?" - v Probuňte se! z 8. rıjna 1968 - se
opř t zduraznovala kra tkost zbyvajıcıho c asu, kdyz na zac a tku bylo uvedeno
(strana 13):
"Skutec nost, ze jiz uplynulo padesa t c tyri let obdobı nazyvaneho "poslednı dny",
je nanejvys vyznamna . To znamena , ze zbyva nanejvys nř kolik ma lo let, nez Buh
znic ı zkazeny system vř cı panujıcı na zemi."
Da le se c la nek dostal k roku 1975 jako konci sesti tisıc let lidskehistorie
a uvedl (strana 14):
"Je zde i dalsı cesta, ktera na m poma ha potvrdit skutec nost, ze zijeme v nř kolika
poslednıch letech tohoto c asu konce. (Dan. 12:9) Bible ukazuje, ze se blızıme
konci plnych 6 000 let lidskehistorie."
Sta le znovu publikace Stra znevř ze citovaly vyroky vyznamnych lidı
nebo "odbornıku" z ruznych oblastı, kterı se nř jak zminovali o roku 1975.
Napr. vyrok Deana Achesona, byvaleho ministra zahranic ı Spojenych sta tu,
ktery rekl:
"Vım dost na to, abych va s mohl ujistit, ze za 15 let (tj. okolo roku 1975) bude
tento svř t pro zivot prılis nebezpec ny."
Opakovanř byla citova na kniha dvou odbornıku na vyzivu Hlad - 1975
(Famine-1975), zvla stř tato tvrzenı:
"Okolo roku 1975 bude svř t postizen katastrofou nebyvaleho rozsahu. V
nerozvinutych zemıch bude ra dit hladomor, jakeho dosud nebylo."
"Predpovıda m urc itedatum, rok 1975, kdy na na s vsı svou straslivou vahou
dolehne nova krize."
"Okolo roku 1975 budou v mnoha hladovř jıcıch zemıch na poradu dne obc anske
nepokoje, anarchie, vojenskediktatury, stoupajıcı inflace, dopravnı nestř stı a
chaos."
Tri roky pote, co se v knize Ve cny zivot ve svobode Bozıch synu poprve
zamř ril na rok 1975, napsal Fred Franz dalsı publikaci nazvanou Tisıc let
pokoje se blızı (The Approaching Peace of a Thousand Years).1) Pokud se v
nř c em lisila, pak to bylo jazykem, ktery byl jestř rozhodnř jsı a urc itř jsı nez
jazyk publikace predcha zejıcı. Byla vyda na roku 1969 a na strana ch 25 a 26
obsahovala tato tvrzenı:
V neda vnedobř prekontrolovali opravdovı badateleBible svatejejı chronologii.
Podle jejich vypoc tu skonc ı sestetisıciletı zivota lidstva na zemi v polovinř
sedmdesa tych let. A tak sedmetisıciletı od stvorenı c lovř ka Jehovou Bohem zac ne
za menř nez deset let.
________________
Aby mohl byt Pa n Jezıs Kristus "Pa nem i sabatu", bude muset byt tisıciletı jeho
panova nı sedmev radř tisıciletych obdobı neboli mileniı. (Matous 12:8) Bude to
tedy sabatnı vla da.
Zde je argumentace vcelku jasna a prıma : Jako je sabat sedmym obdobım
na sledujıcım po sesti obdobıch lopoty, tak bude tisıciletepanova nı Kristovo
sabatnım sedmym tisıciletım. Tentyz materia l se takeobjevil ve Straznů
ve zi z 15. rıjna 1969. na sledujıcım sest tisıciletı lopoty a utrpenı. Toto
poda nı nenı v za dnem smyslu neurc itenebo dvojznac ne. Stejnř jako bylo
urc eno, co by bylo "vhodne", aby dř lal Buh, byl nynı takestanoven
pozadavek na Jezıse Krista. Aby byl, kym sa m rıka , ze bude, pak jeho
kralova nı "bude muset byt" v sedmem z rady tisıciletı. Lidska Čvaha ukla da
tento pozadavek Bozımu Synu. S est tisıc let skonc ı v roce 1975; Kristus
podle predchozıho argumentu "bude muset" vla dnout sedmych tisıc let.
"Vř rny a rozva zny otrok" tak ve skutec nosti vytyc il program, u nř jz
oc eka va , ze jej jeho Pa n dodrzı, pokud ma dosta t svemu slovu.
Ac koli je styl psanı mnohem vytrıbenř jsı a vyrazy jsou mnohem
uhlazenř jsı, je tento materia l znac nř podobny tomu, co predkla dal Soudce
Rutherford ve sveknızce Miliony dnes zijıcıch nikdy nezemr ou, ve ktere
uc inil, jak sa m pozdř ji priznal, oslovska tvrzenı. Kromř nynı rozsirovaneho
data to vypadalo, jako by se c as vra til zpř t o temř r pul stoletı do dnu pred
rokem 1925. Rozdıl byl v tom, ze vř ci, o nichz se tehdy mluvilo, se nynı
rıkaly o roce 1975.2)
Kdyz nadesla sedmdesa ta leta, budova nı oc eka va nı neprestalo. Probud’te
se! z 8. rıjna 1971 opř t hovorilo o sesti obdobıch lopoty a driny
na sledovanych sedmym (sabatnım) obdobım odpoc inku a uvedlo:
"A tak jak se priblizujeme dovrsenı sesti tisıc let lidskeexistence v tomto
desetiletı, je zde vzrusujıcı nadř je, ze velkolepy Sabat odpoc inku a Člevy je
vskutku na dosah."
Pod tım byl na sledujıcı graf:
Vsechna tato tvrzenı mř la jasnř vyvola vat a stupnovat nadř je a
oc eka va nı. Nebyla urc ena k tomu, aby vzrusenou atmosferu uklidnovala
nebo tlumila. Pravda, vř tsina z nich byla doprova zena urc itymi
zeslabujıcımi vř tami jako "netvrdıme to s urc itostı" nebo "neurc ujeme
za dneurc itedatum", "nevıme dne ani hodiny". Ale je treba si uvř domit, ze
v teto oblasti nebyla organizace za dnym nova c kem. Cela jejı historie od
sameho poc a tku budila nadř je tykajıcı se urc itych dat, aby tato data
nakonec presla a nadř je se nesplnily. V minulych prıpadech se publikace
Spolec nosti snazily na slednř uvalit zodpovř dnost za vsechna zklama nı ne
na ty, kdo vyda vali informace, ale na jejich prıjemce, kterı tıhli k prılisnym
oc eka va nım. Pak by si ale zodpovř dnı muzovev organizaci mř li
uvř domovat nebezpec ı, podstatu lidskeprirozenosti a to, jak snadno mohou
byt probuzeny obrovskenadř je.
Avsak i kdyz se opatrnř vyhybali jakekoli pr ımů predpovř di, ze urcitym
datem zac ne milenium, schvalovali tito zodpovř dnı muzoveuzıva nı vyrazu
"bř hem relativnř ma la let", "v nejblizsı budoucnosti", "nanejvys nř kolik
ma lo let", "v nř kolika poslednıch letech", kterebyly vsechny pouzıva ny v
c asopisech Strazna ve za Probuňte se! spolu s odkazy na zac a tek tisıcilete
vla dy a vzdy v kontextu zahrnujıcım rok 1975. Majı takova slova nř jaky
vyznam? Nebo byla pouzita jen volnř a nedbale? Copak je moznepohra vat
si s nadř jemi, pla ny a pocity lidı? Nicmenř Strazna ve zz 15. srpna 1968
dokonce naznac ovala, ze by c lovř k mř l byt opatrny pri prikla da nı prılisne
va hy vlastnım varovnym slovum Jezıse Krista.
Jedno je absolutnř jiste. Biblicka chronologie, ktera se potvrzuje naplnř nym
biblickym proroctvım, ukazuje, ze sest tisıc let lidskeexistence bude brzy u konce,
ano, bř hem teto generace! (Mat. 24:34) Proto nenı c as na lhostejnost a
sebeuspokojenı. Nenı vhodna doba pohra vat si s Jezısovymi slovy, ze "o tom dni a
hodinř nevı nikdo, ani nebestı andř le, ani Syn, ale pouze Otec". (Mat. 24:36)
Naopak, mř li bychom si sta le horlivř uvř domovat, ze konec tohoto systemu vř cı
se rychle priblizuje svemu na silnemu konci. Neklamte se, stac ı, ze Otec sa m zna
obojı - "den i hodinu"!
Jak muze "vř rny a rozva zny otrok" rıct nř co takoveho vlastnř rıct
"Dobra , muj Pa n rekl to a to, ale nemusıte to bra t tak va znř ; naopak,
uvř domte si, ze to, co va m rıka m ja , va s ma vest ve vasem zivotř "?
Nř kterenejrozhodnř jsı vyroky pocha zejı ze sluzebnıho oddř lenı
svř toveho Čstredı, kde se pıse mř sıc nık "Sluzba kra lovstvı", ktery je urc en
jen svř dkum, a nikoli verejnosti. Vyda nı z brezna 1968 vybızelo k zapojenı
se do kazatelskeaktivity plnym c asem ("prukopnicka sluzba") a uvedlo:
"Vzhledem ke kra tkosti zbyvajıcıho c asu chceme to c init tak c asto, jak to
okolnosti dovolı. Pomyslete, bratri, ze zbyva jiz jen asi devadesa t mř sıcu, nez se
naplnı 6 000 let existence c lovř ka na zemi."
Sluzba kralovstvız kvř tna roku 1974 poukazuje na "kra tky zbyvajıcı c as"
a rıka :
Mnozı se zpra vy o bratrıch, kterı proda vajı domy a majetek a pla nujı stra vit
zbytek svych dnu v tomto starem systemu vř cı prukopnickou sluzbou. Je to jistř
prıkladny zpusob, jak prozıt kra tky c as, ktery jestř zbyva do konce tohoto
zkazeneho svř ta. (1. Janova 2:17)
Nema lo svř dku se pra vř takto zachovalo. Prodali svepodniky, opustili
zamř stna nı, prodali domy a pole a prestř hovali se se svymi zenami a dř tmi
do jinych oblastı, aby "slouzili tam, kde je vř tsı potreba", pric emz spolehali,
ze majı dostatek prostredku do roku 1975.
Jinı, mezi nimi i starsı lide, si nechali vyplatit pojistř nı a prodali cenne
papıry. Nř kterı odlozili chirurgickeoperace v nadř ji, ze po prıchodu
milenia je uz ani nebudou potrebovat.
Nynı, kdyz rok 1975 presel a dosly jim penıze nebo se va znř zhorsilo
jejich zdravı, se museli snazit vyrovnat s tvrdou realitou a da t se znovu
dohromady, jak to nejlepe slo.
Jak se v tedobř uvazovalo ve vedoucım sboru?
Nř kterı starsı muzi ve vedoucım sboru sami zazili zklamana oc eka va nı z
let 1914 a 1925, stejnř jako nadř je vzbuzenena poc a tku let c tyrica tych.
Vř tsina z nich, jak jsem pozoroval, zaujala postoj "poc ka me a uvidıme".
Zdra hali se volat po zdrzenlivosti, protoze byl zaznamena n znac ny vzrust
poc tu c lenu. PosuÚte Čdaje o krtech v obdobı od roku 1960 do roku 1975:
Rok
Poc et pokrteny ch
1960
1961
1962
1963
1964
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
69 027
63 070
69 649
62 798
68 236
64 393
58 904
74 981
82 842
120 805
164 193
149 808
163 123
193 990
297 872
295 073
Od roku 1960 do roku 1966 se mıra prırustku temř r zastavila. Ale po
roce 1966, kdy bylo vyznac eno datum 1975, nastalo, jak ukazuje tabulka,
fenomena lnı obdobı rustu.
Nevzpomına m si, ze bych v letech 1971 az 1974, kdy jsem slouzil ve
vedoucım sboru, slysel od nř koho z jeho c lenu nř jaky silnř jsı vyraz
znepokojenı z nadseneho oc eka va nı, kterevzbudili. Nebudu predstırat, ze to
se mnou zpoc a tku nehybalo, kdyz kniha Ve cny zivot ve svobode Bozıch
synu v roce 1966 vysla se svym za rivym obrazem blızıcıho se tisıcileteho
leta milostiveho. Ani nebudu tvrdit, ze jsem se nepodılel na poc a tec nıch
Čsecıch kampanř , ktera mř la soustredit pozornost na cılovy rok 1975. Ale
kazdym rokem na sledujıcım po roce 1966 se mi tato predstava zda la menř a
menř skutec na . C ım vıce jsem c etl Bibli, tım menř mi celetoto pojetı
zapadalo; neshodovalo se s tım, co rekl sa m Jezıs Kristus ve vyrocıch, jako
jsou tyto:
"O tom dni a hodinř nevı nikdo, ani nebestı andř leani Syn, ale pouze
Otec."
"Zustante proto ostrazitı, protoze nevıte, ktery den va s Pa n prijde."
"Proto se i vy prokazte jako pripravenı, protoze Syn c lovř ka prijde v
hodinu, o kteresi to nepomyslıte."
"Vyhlızejte, zustante bdř lı, neboď nevıte, kdy je ustanoveny c as."
"Nepatrı va m, abyste zıskali pozna nı o c asech nebo obdobıch, ktera Otec
vlozil do svevlastnı pravomoci."3)
Jako souc a st Čstredı organizace, ktera prekypovala radostı z pra vř
dosahovaneho vrcholu pozoruhodneho rustu, jsem vsak sotva mohl nř co
dř lat. Snazil jsem se zmırnit nř kterec la nky na toto tema, kterese ke mnř
dostaly k Čprava m, ale to bylo temř r vsechno. Jen ve sveosobnı aktivitř - v
osobnıch rozhovorech i projevech na verejnosti - jsem se prece snazil
privest pozornost na vyse uvedena mısta Pısma.
Jednoho nedř lnıho vec era v roce 1974, pote, co jsme se s manzelkou
vra tili ze serie predna sek v jinec a sti zemř , k na m vec er prisel muj stryc,
tehdejsı viceprezident. (Jelikoz velmi spatnř vidř l, predc ıtali jsme mu
hlasitř kazdy tyden studijnı materia ly ze Straznů ve ze.) Moje zena se
zmınila o tom, ze jsem o vıkendu v jednepredna sce varoval bratry pred
prehnanym nadsenım rokem 1975. Na to stryc rychle odpovř dř l: "A proc
by nemř li byt nadseni? Vzdyď to musı nadchnout kazdeho c lovř ka."
Nepochybuji o tom, ze ze vsech c lenu vedoucıho sboru byl pra vř
viceprezident nejvıce presvř dc en o spra vnosti toho, co napsal a na co
ostatnı spolehali. Jineho vec era v letř 1975 se k nasemu predc ıta nı jako
obyc ejnř pridal jeden starsı bratr reckeho puvodu jmenem Peterson
(puvodnř Papagyropoulos). Po c tenı mu muj stryc rekl: "Vıs, v roce 1914 to
bylo velmi podobne. Az do leta byl naprosty klid. A pak se najednou zac aly
dıt vř ci a vypukla va lka."
Predtım, nř kdy na poc a tku roku 1975, podnikl prezident Knorr cestu
kolem svř ta a viceprezidenta Franze vzal s sebou. Ve vsech navstıvenych
zemıch se viceprezidentovy projevy soustredily na rok 1975. Po jejich
na vratu, kdyz se z mnoha zemı doslechli zpra vy o strhujıcıch Čc incıch
viceprezidentovych projevu, chtř li ostatnı c lenovevedoucıho sboru slyset
magnetofonovy za znam porızeny v Austra lii.4)
Ve svem projevu hovoril viceprezident o roce 1975 jako "roce velikych
moznostı a obrovskych nadř jı". Svym posluchac um rekl, ze podle
zidovskeho kalenda re se nacha zejı jiz v pa tem luna rnım mř sıci roku 1975 a
ze zbyva jiz menř nez sedm luna rnıch mř sıcu. Nř kolikra t zduraznil, ze
zidovsky rok skonc ı s Ros Hasanah - zidovskym Novym rokem - 5. za rı
1975.
Potvrdil, ze se v teto kra tkedobř musı odehra t velmi mnoho vř cı, ma -li
nastat definitivnı konec, a pokrac oval, ze je mozna pribliznř roc nı odchylka
vzhledem k tomu, ze mezi stvorenım Adama a stvorenım Evy asi uplynula
nř jaka doba. Pripomnř l zklamanenadř je z let 1914 a 1925 a citoval
Rutherfordova slova o tom, ze ze sebe "udř lal osla". Rekl, ze se organizace
nauc ila nedř lat "velice odva zne, rozhodnepredpovř di". Avsak ke konci sve
posluchac e vybızel, aby na druhestranř nezaujali nespra vny na zor a
nepredpokla dali, ze nadcha zejıcı za nik muze byt "leta vzda len", a
nesoustredili tak svou pozornost na jinevř ci, jako snatek, zalozenı rodiny,
vybudova nı Čspř sneho podniku nebo nř kolikaleteinzenyrskestudium na
vysokeskole.
Po vyslechnutı pa sku se ozvaly starostlivehlasy nř kolika c lenu
vedoucıho sboru, ze i kdyz nebyly uc inř ny za dne"velice odva zne,
rozhodnepredpovř di", urc itepredpovř di vysloveny byly a jejich dusledek
byl hmatatelny pra vř v probuzenem nadsenı.
Poprvetak byly pri jedna nı vedoucıho sboru vysloveny tyto obavy. Ale
podniknuto nebylo nic, nebyla dohodnuta za dna politika. Z teze rec i
viceprezident zopakoval mnoho bodu na na sledujıcı za vř rec neslavnosti
gilea dskeskoly 2. brezna 1975.5)
Rok 1975 uplynul - stejnř jako roky 1881, 1914, 1918, 1920, 1925 a leta
c tyrica ta . Na verejnosti se nesplnř nym oc eka va nım organizace, spojenym s
rokem 1975, dostalo velkepublicity. I v rada ch samotnych svř dku
Jehovovych se o tom hodnř mluvilo. Podle meho na zoru ale nikdy neprisla
rec na vlastnı ja dro problemu.
Podle meho se opravdoveota zky netykaly jen spra vnosti nebo
nespra vnosti na zoru nř jakeho jednotlivce, spolehlivosti nebo
neduvř ryhodnosti organizace c i rozumnosti nebo lehkovř rnostı jejich c lenu.
Zda lo se mi, ze opravdu dulezitym c initelem je, do jakeho svř tla tyto
predpovř di nevyhnutelnř stavı Boha a jeho Slovo. Kdyz lidevyslovujı
takovepredpovř di a rıkajı, ze jednajı na biblickych za kladech, kdyz sve
argumenty pro tyto predpovř di podkla dajı biblickymi texty, kdyz dokonce
tvrdı, ze jsou Bozım "sdř lovacım kana lem" - jakena sledky ma , kdyz se
jejich predpovř di uka zı jako falesne? Bude to Bohu ke cti, bude to posilovat
vıru v Nř ho a ve spolehlivost jeho Slova? Anebo bude vysledkem pravy
opak? Neposkytne to jen dalsı motiv k tomu, aby se nř kterı cıtili opra vnř ni
podcenovat poselstvı a uc enı Bible? Ti svř dkove, kterı uc inili za sadnı
zmř ny ve svem zivotř , se ve vř tsinř prıpadu znovu uchytili a da l zili
navzdory rozc arova nı. Ale nepodarilo se to vsem. V kazdem prıpadř vsak
skody takto zpusobenemř ly mnohena sledky.
V roce 1976, rok pote, co uplynulo ono siroce vyhlasovanedatum, zac ali
nř kterı c lenovevedoucıho sboru nalehat, aby bylo uc inř no verejneprizna nı,
ze se organizace mylila a vyvolala falesna oc eka va nı. Jinı rıkali, ze si
nemyslı, ze bychom mř li dř lat nř co takoveho, jelikoz bychom tım "jen dali
zbranř do rukou protivnıku". Milton Henschel doporuc oval, ze by bylo
moudrese o vř ci jednoduse da le nezminovat a ze po urc itedobř o nı i bratri
prestanou mluvit. Na vrh ve prospř ch pısemneho prohla senı nemř l
dostatec nou podporu. Tehoz roku vysel ve Straznů ve zi z 15. c ervence
c la nek dotykajıcı se zklamanych oc eka va nı, ktery se ovsem nutnř
podroboval postoji pretrva vajıcımu ve vedoucım sboru, a tudız nebylo
mozneza dnejasneprizna nı zodpovř dnosti organizace.
V roce 1977 se toto znovu vynorilo na zaseda nı. Ac byly vzneseny znovu
tytez na mitky, byl na vrh prijat a prohla senı mř lo byt predneseno na sjezdu
v projevu, ktery mř l pripravit Lloyd Barry. Pokud vım, o svych pocitech
potom s Lloydem hovorili c lenovevedoucıho sboru Ted Jaraci a Milton
Henschel. V kazdem prıpadř nebylo v predna sce ani zmınky o roce 1975.
Vzpomına m si, ze jsem se na to Lloyda zeptal a on odpovř dř l, ze to prostř
nebyl schopen vtř snat do sveho tematu. Uplynuly temř r dva roky a vedoucı
sbor tuto vř c znovu zvazoval. Tehdy jiz vse ukazovalo, ze rok 1975
zpusobil znac ny "pokles duvř ry - hodnosti".
Stejneho druhu byly pozna mky mnoha pracovnıku Čstredı. Jeden nazval
rok 1975 "mlynskym kamenem", ktery na m visı na krku. Robert Wallen,
tajemnık vedoucıho sboru, napsal:
"Jsem vıce nez 39 let pokrtř nym svř dkem a s Jehovovou pomocı budu da l
vř rnym sluzebnıkem. Ale nebyl bych uprımny, kdybych tvrdil, ze nejsem zklama n.
Kdyz totiz vım, ze mepocity o roce 1975 byly vyvola ny tım, co jsem c etl v
ruznych publikacıch, a potom se mi tvrdı, ze ja sa m jsem z nich vyvodil nespra vne
za vř ry, je to, jak ja cıtım nespravedlivea nec estne. Kdyz prece vım, ze nejsme
neomylnı, je podle meho na zoru jen vhodne, aby chyby, kterejsme udř lali jako
nedokonalı, ale bohabojnı lide, byly napraveny."
Raymond Richardson z pısa rny rekl:
"Nejsou lidevedeni k pokore a nejsou ochotnř jsı duvř rovat tam, kde je
otevrenost? Bible sama je nejlepsım prıkladem otevrenosti. To je jeden z
nejvyznamnř jsıch duvodu, proc ji povazujeme za pravdivou."
Fred Rusk, takez pısa rny, napsal:
"Navzdory vsem zmırnujıcım prohla senım napomınajıcım bratry, aby nerıkali,
ze Armagedon prijde v roce 1975, zusta va skutec nostı, ze v c asopisech a jinych
publikacı bylo mnoho c la nku, kde bylo vıce nez jen naznac eno, ze stary system
bude uprostred 70. let nahrazen novym Jehovovym systemem."
Merton Campbell ze sluzebnıho oddř lenı napsal:
"Neda vno telefonovala z pra ce jedna sestra z Massachusetts. Ona i jejı muz
pracujı, aby mohli vyrovnat Čc ty, kterese jim nahromadily z duvodu nemoci.
Rıkala, ze mř li takovou duvř ru, ze v roce 1975 prijde konec, ze jen s velkymi
obtızemi sna sejı brımř tohoto systemu. Tento prıpad je typicky pro mnoho bratrı, s
nimiz se setka va me."
Harold Jackson, tez sluzebnı oddř lenı:
"To, co teÚ potrebujeme, nenı prohla senı o tom, ze jsme se mylili o roce 1975,
ale spıse vysvř tlenı, proc se cela vř c tak dlouho ignorovala, kdyz se to dotklo
tolika zivotu. Nynı stojıme pred ztra tou duvř ry a ta muze mıt katastrofa lnı
na sledky. Pokud budeme nř co rıkat, pak mluvme bez vyta c ek a buÚme vuc i
bratrım otevrenı a uprımnı."
Howard Zenke, totez oddř lenı:
"Nechceme prece, aby si bratri nř co prec etli nebo vyslechli a pak si pro sebe
rekli, ze se na s prıstup podoba Watergate."
Dalsı komenta re vyznıvaly podobnř . Ironickebylo, ze nř kterı, kterı dnes
nejvıce kritizovali, pred rokem 1975 nejhalasnř ji zduraznovali toto datum a
jeho krajnı "nalehavost", dokonce napsali nř kterez drıve citovanych c la nku
a schvalovali pochvalnezpra vy ve Sluzbe kralovstvı o tř ch, kdo pred
prıchodem roku 1975 proda vali svedomy a majetek. Mnoha
nejdogmatic tř jsı prohla senı o roce 1975 pocha zela od cestujıcıch za stupcu
(oblastnıch a krajskych dozorcu), kterı vsichni bezprostrednř podlehali
dohledu sluzebnıho oddř lenı.
Na zaseda ni vedoucıho sboru 6. brezna 1979 byly proti zverejnova nı
jakehokoliv stanoviska vzneseny tytez argumenty - ze by to organizaci
vystavilo jen dalsı kritice protivnıku, ze po tak dlouhedobř uz za dne
omluvy nejsou nutne, ze by se tım stejnř nic eho nedosa hlo. Avsak i ti, kterı
takto argumentovali, byli menř neoblomnı nez na minulych schuzka ch.
Zvla stř k tomu prispř la okolnost, ze v poslednıch dvou letech doslo na
celem svř tř k va znemu propadu poc tu c lenu.
Odhalujı to roc nı vykazy o poc tu c lenu zapojenych do svř deckec innosti:
Rok
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
Celkovy poc et c inny ch Procentnı prıru stek
proti predchozımu
roku
1 384 782
10,2
1 510 245
9,1
1 596 442
5,7
1 656 673
3,8
1 880 713
13,5
2 062 449
9.7
2 138 537
3,7
2 117 194
-1,0
2 086 698
-1,4
Tento vyznamny pokles zrejmř zapusobil na c leny vedoucıho sboru vıce
nez cokoliv jineho. Hlasova nım 15 proti 3 bylo rozhodnuto ve prospř ch
prohla senı, ve kterem bude alespon c a stec nř dozna na spoluzodpovř dnost za
nastaly omyl. To bylo uverejnř no ve Straznů ve zi z 15. brezna 1980.
Temř r c tyri roky potrebovala organizace k tomu, aby jejı administrativa
konec nř pripustila, ze se mylila, ze po celedesetiletı budovala falesne
nadř je. Takoveprohla senı mohlo byt menř otevrene, ale pravdive.
Vsechno, co se napsalo, muselo byt pred ,publikova nım prijatelnepro
vedoucı sbor jako celek. Vım o tom protoze jsem byl povř ren
vypracova nım tohoto prohla senı. Jako jiz predtım v podobnych prıpadech
jsem se musel rıdit ne tım, co bych ra d napsal nebo snad tım, co podle meho
mınř nı mř li bratri slyset, ale jen o c em se dalo rıct, ze po predlozenı zıska
souhlas dvou tretin vedoucıho sboru.
Dnes je celeto desetiletebudova nı nadř jı soustredř nych na rok 1975
odlozeno jako bezvyznamne. A organizace znovu v podstatř vyslovuje
Russellova slova z roku 1916, ze ona myslenka "mř la na tisıce jistř velmi
povzbuzujıcı a posvř cujıcı Čc inek, z nichz vsichni za to mohou Pa na chva lit
- i za tuto chybu".
ROK 1914 A "TATO GENERACE"
"Lu zko bude kratků , nebude mozno narovnat se, a pr ikryvka čzka, ze se do nı
nezavines." - Izaja s 28:20, Ekumenicky pr eklad
Vedoucı sbor svř dku Jehovovych se cıtı docela nesvuj, pokud jde o
nejdulezitř jsı pretrva vajıcı c asoveproroctvı. C asovy ra mec vyhrazeny na
jeho splnř nı se ukazuje jako docela kra tky a tř sny na to, aby pokryl vse, co
bylo predpovř zeno. A kazdy dalsı rok, ktery uplyne, tento nepokoj jen
prohlubuje.
Rok 1914 - pres tri desetiletı vedeny jako konec ny bod c asovych
predpovř dı organizace - je nynı poc a tec nım bodem c asoveho proroctvı,
kteretvorı hlavnı stimul pro "nalehavost" c innosti svř dku Jehovovych.
Slova Jezıse Krista "Vpravdř va m rıka m, ze tato generace rozhodnř
nepomine, dokud se to vsechno nestane" pry zac ala platit pra vř rokem
1914. (Matous 24:34) Povsimnř te si zde podtrzenych tvrzenı.
Jezıs mluvil zrejmř o lidech, kterı byli dostatec nř starı, aby mohli s
porozume nım byt svř dky toho, co se dř lo. Kdyz zac aly "poslednı dny," Jezıs rıkal,
ze nř kterı z tř ch, kterı zazijı objevenı se "znamenı poslednıch dnu," budou sta le
nazivu, az Buh tento system dovede ke konci.
I kdyz budeme predpokla dat ze by si jiz patna ctiletı byli schopni uvř domit
dulezitost toho co se v roce 1914 stalo znamena to. ze nejmladsım z "teto
generace" je dnes jiz temř r sedmdesa t. Velka vř tsina prıslusnıku generace, o ktere
Jezıs hovoril, jiz zemrela a zbyvajıcı se blızı vysokemu vř ku. A pamatujte, ze Jezıs
rekl, ze konec tohoto zkazeneho svř ta nastane pr ed tım, nez tato generace vymre.
To na m samo o sobř rıka , ze zbyvajıcıch let do predpovř zeneho konce nemuze byt
mnoho.
Kdyz o tom c asopis Probuňte se! z 8. rıjna 1968 pred temř r c tvrt
stoletım v dobř pred rokem 1975 pojedna val, byl duraz na tom, jak brzy
generace 1914 pomine a jak malo casu teto generaci zbyva . Vsem svř dkum,
kterı by si tehdy mysleli, ze to muze trvat jestř dvacet nebo tricet let, by
bylo vytyka no, ze svym postojem ukazujı chabou vıru.
Jakmile rok 1975 uplynul, zac al se duraz mř nit. Nynı byla snaha uka zat,
ze doba pro generaci 1914 nenı tak kra tka , jak by si nř kdo mohl myslet, a
ze se muze jestř docela prota hnout. A tak Strazna ve zz 1. rıjna 1978
mluvila ne o tř ch, kterı "mohli s porozume nım byt svř dky toho, co se dř lo"
v roce 1914, ale o tř ch, kterı "byli schopni pozorovat" uda losti zac ınajıcı
tımto rokem. Toto by logicky mohlo snızit minima lnı vř k tř ch, ze kterych
se "tato generace" skla da .
Strazna ve zpokrac ovala tımto smř rem a o dva roky pozdř ji, 15. rıjna
1980, citovala c la nek c asopisu U. S. News & World Report, ktery
naznac oval, ze deset let by mohl byt vř k, ve kterem zac ınajı uda losti mıt
"trvaly Čc inek na pamř ď c lovř ka". C la nek rıkal, ze pokud je to pravda, "pak
dnes zije vıce nez 13 milionu Americ anu, kterı si pamatujı na prvnı
svř tovou va lku".
"Pamatova nı" tez dovoluje Čtlejsı vř k nez porozumř nı o nř mz se v drıve
citovanem Probuňte se! z roku 1968 predpokla dalo, ze se objevuje mezi
"patna ctiletymi"). Prvnı svř tova va lka trvala do roku 1918, pric emz
americka Čc ast zac ala az v roce 1917. Vř k deset let uvedeny v onom
publicistickem c asopise se tedy nemusı nutnř vztahovat na rok 1914.
Ac koli by se dalo ruznymi vypoc ty tu a tam zıskat nř jaky ten rok,
skutec nostı zusta va , ze doba generace z roku 1914 se velkou rychlostı
zkracuje, protoze mezi starymi lidmi je nejvyssı Čmrtnost. Vedoucı sbor si
to uvř domuje, a proto se vř c mnohokra t dostala na porad jedna nı.
Tato ota zka vyvstala bř hem schuzky vedoucıho sboru 7. c ervna 1978.
Vedly k tomu predcha zejıcı okolnosti. C len vedoucıho sboru Albert
Schroeder Čc astnıkum rozdal demografickou zpra vu o Spojenych sta tech.
Tyto Čdaje ukazovaly, ze v roce 1978 bylo nazivu menř nez jedno procento
populace, ktera v roce 1914 patrila mezi -na ctilete(teenagery). Ovsem
okolnostı, ktera mnohem vıce pritahovala pozornost, byla Schroederova
tvrzenı, ktera vyrkl pri na vstř vř urc itych evropskych zemı.
Do Brooklynu se dostala zpra va, ze naznac oval, ze vyraz "tato generace"
tak, jak jej rıka Jezıs ve 24. kapitole Matouse, versi 34, se vztahuje na
generaci "pomazanych", a dokud bude nř kdo z nich zıt, tato "generace"
nepomine. Toto bylo samozrejmř v rozporu s uc enım organizace a nebylo
to schva leno vedoucım sborem.
Kdyz se s touto vř cı po Schroederovř na vratu zac alo, byl jım navrhovany
vyklad odmıtnut a odhlasovalo se, ze "Ota zky c tena ru" v na sledujıcım c ısle
Straznů ve ze znovu potvrdı standardnı uc enı tykajıcı se "teto generace."6) Je
zajımave, ze Schroederovi se za jeho neopra vnř ny a rozporny na zor
vyrc eny v Evropř nedostalo za dnevytky nebo poka ra nı.
Ota zka se opř t vynorila na zaseda nıch 6. brezna a 14. listopadu 1979.
Protoze se pozornost opř t zamř rovala na toto tema, udř lal jsem fotokopie
prvnıch dvaceti stran materia lu zaslaneho svedskym starsım, ktery
podrobnř popisoval historii chronologickych spekulacı a odhaloval
skutec ny zdroj vypoc tu s 2 520 lety a rokem 1914. Kazdy c len vedoucıho
sboru obdrzel kopii. Avsak kromř nahodilych pozna mek nebyl nikdo z
Čc astnıku pripraven tento materia l projednat.
Lyman Swingle jako hlava pısa rny byl s tımto materia lem jiz obezna men.
Obra til pozornost vedoucıho sboru na nř kteredogmaticke, neČstupne
vyroky vydaneve Straznych ve zıch v roce 1922 a nahlas prec etl nř ktere
Čryvky. Rekl, ze v roce 1914 byl prılis mlady (sotva c tyrlety), aby si na to
pamatoval, ale ze si vzpomına na debaty, ke kterym u nich doma doslo
ohlednř roku 1925.7) Rekl, ze takevı, co se dř lo v roce 1975, a ze by
osobnř nechtř l byt zklama n dalsım datem.
Bř hem zaseda nı jsem pouka zal na to, ze Spolec nostı uda vany poc a tec nı
rok 607 pr. Kr. nelze dolozit za dnymi historickymi dukazy. Pokud platı
tradic nı uc enı organizace, jak pouzıt Jezısovych doprovodnych slov lidem
zijıcım v roce 1914? rekl: "... az to vsechno uvidıte, vř zte, ze on je blızko u
dverı" a "kdyz se toto zac ne dıt, naprimte se a zvednř te hlavy, neboď vase
vykoupenı je blızko". Publikace pravidelnř prohlasovaly, ze tato slova
zac ala platit od roku 1914 na ty kresďany, kterı zili v roce 1914. Ale pokud
je tomu tak, pak na kterez nich to platı? Na ty, kterym tehdy bylo padesa t?
Ale takovym by, kdyby byli nazivu, bylo nynı (tj. v roce 1979, ve kterem se
to projedna valo) 115 let. Na c tyricetilete? Tř m by bylo 105. Dokonce
tricetiletym by bylo v roce 1979 devadesa t př t a sotva dvacetiletym by v
roce 1979 bylo př taosmdesa t. (A i ti by se dnes byli dozıvali stovky.)
Pokud by tedy tato strhujıcı slova "pozvednř te hlavu, protoze se
pr iblizuje vase vysvobozenı, je u dver ı" vskutku platila na lidi v roce 1914 a
pokud by znamenala, ze mohou doufat, ze uvidı konec, bylo by dobretoto
vzrusujıcı ozna menı zmırnit: "Ano, mozna to uvidıte - to jest za
predpokladu, ze jste nynı docela mladı a budete zıt velmi, velmi dlouhy
zivot." Naprıklad jsem pouka zal na meho otce, ktery se narodil v roce 1891
a v roce 1914 byl teprve triadvacetilety mladık. Z il ne sedm nebo osm
desıtek let, ale dozil se 86 let. Nynı pred dvř ma lety zemrel, aniz by
predpovıdanevř ci uvidř l.
A tak jsem se vedoucıho sboru zeptal, nakolik smysluplnebylo v roce
1914 pouzıt Jezısova slova v Matousi, kapitole 24, versıch 33 a 34, kdyz
jedinymi, kterı mohli doufat, ze uvidı jejich splnř nı, byly - na ctiletenebo
mladsı dř ti? Nedostal jsem za dnou urc itou odpovř Ú.
Avsak mnoho c lenu vyslovilo svou podporu existujıcımu uc enı
organizace o "teto generaci" a roce 1914. Lloyd Barry vyja dril osobnı Čzas
nad tım, ze uvnitr vedoucıho sboru existujı pochybnosti o tomto uc enı. K
vyrokum, kterec etl Lyman Swingle ze Straznych ve zı z roku 1922, rekl, ze
na nich nevidı nic znepokojiveho, ze byly "souc asnou pravdou" pro bratry v
tomto obdobı.8) Co se tyc e sta rı generace 1914, pouka zal na to, ze v
nř kterych c a stech Sovř tskeho svazu jsou oblasti, kde se lidedozıvajı 130
let. Vybızel, aby byl bratrım tlumoc en jednotny postoj tak, aby byl
zachova n pocit nalehavosti. Ostatnı vyslovovali souhlasnena zory.
Kdyz si mř o nř co pozdř ji predsedajıcı vsiml, poznamenal jsem, ze se mi
zda , ze bychom si mř li uvř domovat, ze to, co se dnes uc ı jako "souc asna
pravda", muze byt c asem "minula pravda", a ze "souc asna pravda", ktera
nahrazuje takovou "minulou pravdu", sama muze byt nahrazena "budoucı
pravdou". Cıtil jsem, ze slovo "pravda" uzıvanetakovym zpusobem
jednoduse nema vyznam.
Nř kolik c lenu vedoucıho sboru se zeptalo, pokud sta vajıcı vysvř tlenı
nenı spra vne, jak potom Jezısovy vyroky vysvř tlit? Jak se zda lo, tato ota zka
mırila na mne, a proto jsem odpovř dř l, ze se domnıva m, ze existuje
vysvř tlenı, ktereje v souladu s Pısmem a fakty, nemř li bychom vsak nic
prona set bez premyslenı, ale vse pec livř proba dat a zva zit. Rekl jsem, ze si
myslım, ze existujı bratri, kterı jsou schopni udř lat takovou pra ci, potrebujı
ovsem povř renı vedoucıho sboru. Mř l o to vedoucı sbor za jem? Nikdo
neodpovř dř l a ota zka byla preskoc ena.
Ke konci jedna nı c lenovevedoucıho sboru s nř kolika ma lo vyjimkami
uka zali, ze se domnıvajı, ze rok 1914 a uc enı o "teto generaci" s nım
spojenemajı byt da le zduraznova ny. Koordina tor vyboru pro pısemnosti
Lyman Swingle poznamenal: "V pora dku, jak chcete. Alespon vıte, ze
celou vř c okolo roku 1914 dostali svř dkoveJehovovi - jak to lezı a bř zı od adventistu."
Snad nejvıc mř zneklidnovalo vř domı, ze zatımco organizace nalehala,
aby bratri neochvř jnř duvř rovali tomuto vykladu, byli na zodpovř dnych
mıstech organizace lide, kterı sami dali najevo, ze predpovř dım zalozenym
na roce 1914 ne plnř duvř rujı.
Jako pozoruhodny prıklad slouzı, ze na zaseda nı 19. Čnora 1975, na
kterem vedoucı sbor poslouchal nahra vku projevu Freda Franze o roku
1975, na sledovala diskuse o neurc itosti c asovych proroctvı. Nathan Knorr,
tehdejsı prezident, nahlas rekl:
"Jsou vř ci, kterevım - vım, ze Jehova je Buh, ze Kristus Jezıs je jeho Syn, ze
dal svuj zivot za na s jako vykupne, ze existuje vzkrısenı. V jinych vř cech si tak jist
nejsem. Rok 1914 - nevım. Dlouho jsme o roce 1914 hovorili. Mozna ma me
pravdu, a ja doufa m, ze ma me."9)
Na teto schuzce se projedna val rok 1975, a tak bylo prekvapenım, ze by
se v takovesouvislosti mř lo hovorit o mnohem podstatnř jsım datu, jakym
je rok 1914. Jak bylo uvedeno, prezidentova slova nebyla vyrc ena v
soukromem rozhovoru, ale pred vedoucım sborem.
Pred hlavnım jedna nım o roce 1914 (14. listopadu 1979 na schuzce
Čplneho vedoucıho sboru), projedna val vybor pro pısemnosti na svem
setka nı, zda je doporuc enıhodnepokrac ovat ve zduraznova nı roku 1914.10)
Pri jedna nı vyboru bylo navrzeno, abychom alespon upustili od
"prosazova nı" tohoto data. Jak si vzpomına m, Karl Klein na m pripomnř l
obc as uzıvanou praktiku po nř jakou dobu mlc et o urc itenauce tak, aby to v
prıpadř zmř ny nemř lo prılisny vliv.
Stojı za povsimnutı, ze vybor pro pısemnosti jednomyslnř odhlasoval,
aby se ohlednř roku 1914 v publikacıch na sledovala v podstatř tata z
za sada. Avsak tato situace nemř la dlouheho trva nı, protoze na svera dne
schuzce dal vedoucı sbor jasnř najevo ze vř tsina je pro obvykle
zduraznova nı tohoto data.
Z e se ota zky o tomto uc enı neomezovaly jen na Brooklyn, jsem si
uvř domil pri jedneprıhodř na cestř po za padnı Africe na podzim roku
1979. V Nigerii mř dva c lenovevyboru nigerijskeodboc ky a dlouholetı
misiona ri vzali na prohlıdku nemovitostı, ktereSpolec nost zıskala pro
stavbu noveho Čstredı odboc ky. Na zpa tec nı cestř jsem se zeptal, kdy
oc eka vajı, ze budou schopni se nastř hovat do noveho sıdla. Odpovř dř li, ze
se vsım vyc istř nım pozemku, schva lenım pla nu, zıska nım nezbytnych
povolenı a vlastnı stavbou by mohli byt hotovi do roku 1983.
Proto jsem se zeptal: "Dosta va te od mıstnıch bratru nř jakeota zky
tykajıcı se c asu, ktery uplynul od roku 1914?" Na chvıli bylo ticho a pak
koordina tor odboc ky rekl: "Ne, bratri v Nigerii se na takovevř ci ptajı
zrıdkakdy - ovsem MY se pta me." Dlouholety misiona r temř r okamzitř
rekl: "Bratre Franzi, nemohlo by to byt tak, ze Jezısova zmınka o teto
generaci platila na lidi, kterı se tehdy dozili vyvra cenı Jeruzalema? Pokud
by tomu tak bylo, pak by to odpovıdalo."
Je docela zrejme, ze ne vsechno v jeho Čvaha ch do sebe zapadalo tak,
jako ve sta vajıcım uc enı. Odpovř dř l jsem, ze pripoustım, ze by to bylo
mozne, ovsem vıce se pro tuto myslenku neda rıci. Zopakoval jsem tento
rozhovor po svem na vratu vedoucımu sboru, neboď byl pro mne dukazem
ota zek existujıcıch v myslıch lidı na celem svř tř , v myslıch uzna vanych
muzu na dulezitych mıstech. Pozna mky tř chto lidı z Nigerie a zpusob,
jakym je vyslovili, jasnř ukazoval, ze o teto ota zce diskutovali jestř pred
mou na vstř vou.
Kra tce po mem na vratu z Afriky na zaseda nı vedoucıho sboru 17. Čnora
1980 Lloyd Barry opř t vyslovil svepocity okolo uc enı tykajıcıho se roku
1914 a "teto generace". Lyman Swingle rekl, ze materia l zverejnř ny v
"Ota zka ch c tena ru" v roce 1978 tuto vř c v myslenı bratru jestř neurovnal.
Albert Schroeder prinesl zpra vu, ze na gilea dskeskole a v semina rıch
vyboru odboc ek bratri prisli s faktem, ze v roce 1984 uplyne sedmdesa t let
od roku 1914 (c ıslo sedmdesa t se asi povazovalo za zvla sď dulezite).
Vedoucı sbor se rozhodl za lezitost projednat na na sledujıcı schuzce."11)
Predsednicky vybor slozeny z Alberta Schroedera (predsedajıcıho), Karla
Kleina a Granta Suitera tehdy vyprodukoval nanejvys neobvykly dokument.
Kazdy c len vedoucıho sboru dostal kopii. Tito tri muzi struc nř rec eno
navrhovali, aby se vyraz tato generace" vztahoval ne na lidi zijıcı v roce
1914, ale aby zac al platit o c tyricet tri roky pozdř ji - v roce 1957!
Toto je preklad materia lu presnř tak, jak jej tito tri c lenovevedoucımu
sboru predlozili:
Clenum vedoucıho sboru - k projednani 5. brezna 1980
Otazka: Co je "tato generace" (genea)? (Mt 24:34; Mk
13:30; Lk 21:32)
TDNT (mnoho vykladu) rıka: genea "vetsinou oznacuje
soucasnictvı". Sv. 1, str. 663 Vetsina rıka, ze genea
se lisı od genos; genos znamena potomstvo, lid, rasa.
Viz TDNT Sv. I, str. 685 (genos v 1P 2:9)
Odpoved: muze byt spojena s otazkou o Mt 24:33. Co je
mıneno slovy "az to vsechno uvidıte"? Langeho vyklad
(sv. B) naznacuje, ze "to vsechno" se nevztahuje na rok
70, ani na parousiı v roce 1919, ale na nebeská jevy ve
versıch 29 a 30, která nynı od pocatku kosmickáho veku
v roce 1957 vidıme. V tomto prıpade by to byla soucasna
generace lidi zijıcıch od roku 1957.
Tri ťseky
Langeho vyklad rozdeluje 24. kapitolu Matouse na "tri
cykly"
1. cyklus - Matous 24:1-14
2. cyklus - Matous 24:15-28
3. cyklus - Matous 24:29-49 (synteleia nebo ukonceni)
(Viz sv. 8, str. 921, 929, a 427)
Podle tri casti otazky v Mt 24:3.
Strazna vez a Bozi tisıciletá kralovstvı nynı Matouse
24 táz rozdeluji na tri ťseky:
(1) Mt 24:3-22 ma soubezná vyplneni v 1. stoletı a nynı
od roku 1914. (Viz sv. 75, str. 273, str. 205)
(2) Mt 24:23-28 obdobı do Kristovy parousie v roce
1914. (Viz sv 75, str. 275)
(3) Mt 24:29-44 "znameni na nebi" majı doslovnou
platnost od pocatku kosmickáho veku v roce 1957 a dale
budou zahrnovat Kristovu erkhomenon (prıchod jako
soudce na zacatku "velkáho souzenı").
(Viz sv 75, str. 276, odst. 18; str. 328)
"To vsechno" by se v kontextu muselo odkazovat na
nejblizsı vyjmenovaná casti slozenáho znamenı,
jmenovitá nebeská jevy ve versıch 29 a 30.
Pokud je to pravda: Pak se "tato generace" vztahuje na
soucasná lidi schopná uvedomovani od roku 1957 dale.
Potvrzeno v myslenkach C.T. Russela v Barean
Commentary, str. 217: "Genea, lidá zijıcı soucasne,
kterı jsou svedky zmınenych znamenı." Sv. 4, str. 604
Predsednicky vybor, 3.3.1980
V roce 1957 byl do vesmıru vypustř n prvnı rusky Sputnik. Je zrejme, ze
se predsednicky vybor domnıval, ze tato uda lost muze byt cha pa na jako
zac a tek naplnova nı tř chto Jezısovych slov:
"Zatmı se slunce, a mř sıc neda svesvř tla sveho, a hvř zdy budou padat z nebe, a
nebeskemoci budou otreseny."12)
Na za kladř teto aplikace dospř li k uvedenemu za vř ru:
"Pak se ’tato generace’ vztahuje na souc asnelidi schopneuvř domova nı poc ınaje
rokem 1957."
Tito tri muzovenenavrhovali od roku 1914 zcela upustit. Zustal by jako
"konec c asu pohanu". Ale tato generace by se zac ala poc ıtat az od roku
1957.
S ohledem na rychle se snizujıcı poc et lidı generace 1914 by se tato nova
aplikace onefra ze bezpochyby uka zala jako uzitec nř jsı, nez to, ze se nř jacı
lidev urc itych c a stech Sovř tskeho svazu Čdajnř dozıvajı 130 let. Ve
srovna nı s poc a tkem v roce 1914 by tento novy poc a tec nı rok pro obdobı
ohranic enevyrazem "tato generace" poskytl dalsıch 43 let.
Za sady vedoucıho sboru vyzadovaly, aby pred kazdym doporuc enım
jakehokoli vyboru byla mezi c leny vyboru jednomyslna shoda (naopak
rozdř lenı v na zorech mř lo byt vedoucımu sboru predlozeno k urovna nı).
Uvedenı novemyslenky tykajıcı se roku 1957 patrilo tedy mezi to, s c ım
museli vsichni tri c lenovepredsednickeho vyboru souhlasit.
Myslım, ze kdybych se na toto doporuc enı zeptal dnes, odpovř dř li by:
"Ale to byl jen na vrh." Mozna . Ale i tak to byl na vrh va znř predlozeny. A
aby takovy na vrh vubec mohli predlozit, museli Albert Schroeder, Karl
Klein a Grant Suiter byt ochotni spatr it uskutecne nı navrhovanych zme n.
Jestlize by jejich vıra a presvř dc enı - pokud jde o dlouholeteuc enı o "teto
generaci" (vztahujıcı se na rok 1914 a da le) - byla silna , pevna a
jednoznac na , pak by jistř neprisli s novř nabızenym vykladem.
Vedoucı sbor novy pohled navrhovany tř mito c leny neprijal. Pronesene
pozna mky uka zaly, ze to mnozı povazovali za fantazii. Avsak skutec nostı
zusta va , ze c lenovevedoucıho sboru Schroeder, Klein a Suiter predstavili
svou myslenku jako va znř mınř ny na vrh, ktery ukazoval jejich vlastnı
nedostatek presvř dc enı, pokud jde o platnost sta vajıcıho uc enı na toto tema.
Az dodnes jsou vsak "prorockou" organizacı da le publikova na smř la ,
definitivnı a energicka prohla senı tykajıcı se roku 1914 a "teto generace"
jako biblicky dolozena skutec nost a vsichni svř dkoveJehovovi jsou
nalehavř vybızeni, aby tomu plnř duvř rovali a nesli toto poselstvı lidem na
celem svř tř . Ve zjevnesnaze uklidnit starosti o rıdnoucı rady generace
1914, tata z Strazna ve z, ktera naznac ovala, ze vř kova hranice prıslusnıku
generace 1914 by mohla byt snızena na deset let, takerekla:
"A pokud by zkazeny system tohoto svř ta prezil konec tohoto stoletı (rok 2000),
coz je vysoce nepravdř podobnes ohledem na svř tovetrendy a naplnř nı biblickych
proroctvı, i tak by sta le prezıvala generace prvnı svř toveva lky."
Na prelomu stoletı bude desetiletym z roku 1914 devadesa t sest. Sta le
jich nř kolik muze zbyt a to je zrejmř cha pa no jako vse, co je nezbytne, aby
se Jezısova slova naplnila - samozrejmř , za lezı na tom, zda prijmeme
myslenku, ze Jezıs svymi slovy mıril zvla stř na desetiletedř ti.
Nevım, jaky bude postoj vedoucıho sboru k teto vř ci v budoucnu. Svym
zduraznova nım roku 1914 s novym Čsilım si ve skutec nosti "ustlali sve
luzko" a domnıvajı se, jak se zda , ze jsou nuceni na nř m lezet. Ale doba
generace 1914 se ukazuje jako luzko, ktereje nepohodlnř kra tke, a
zduvodnova nı, kterym se toto doktrina lnı "luzko" ma prikryt, je jako
prikryvka, ktera je prılis Čzka a nemuze nepropustit chladna fakta
skutec nosti.
Samozrejmř je mozne, ze nakonec budou cıtit povinnost provest nř jake
Čpravy. Avsak pochybuji, ze to udř lajı, dokud budou svř tova c ısla ukazovat
alespon nř jaky vzrust. Je tř zkeuvř rit, ze by jako poc a tec nı datum prijali
rok 1957 navrhovany c leny Schroederem, Kleinem a Suiterem.
Nicmenř majı dalsı moznosti. Mohou prijmout historickedukazy
zarazujıcı vyvra cenı Jeruzalema na dobu o dvacet let pozdř jsı nez
Spolec nostı uda vany rok 607 pr. Kr. Tım by c asy pohanu (za pouzitı jejich
vykladu o 2520 letech) skonc ily asi v roce 1934. Ale roku 1914, jak bylo
uka za no, byla pric tena tak obrovska dulezitost, va ze se k nř mu tak velka
c a st doktrina lnı nadstavby, ze i tento krok se zda byt nepravdř podobny.
Mozna by se myslenka Alberta Schroedera aplikovat tento vyrok na trıdu
"pomazanych" (idea, ktera se v organizaci vzna sela po mnoho let) uka zala
mnohem prijatelnř jsı. Navıc jsou zde kazdym rokem sta le novı lide(nř kterı
dost mladı), kterı se rozhodujı, ze patrı ke trıdř "pomazanych". To by uc enı
o "teto generaci" poskytlo temř r neohranic enec asoverozpř tı.
Jednu vř c mohu s urc itostı rıct. Pro mne samotneho bylo uvazova nı
vedoucıho sboru neuvř ritelne. Je pro mne tragicke, ze c asova proroctvı jsou
svř tu rozhlasova na jako nř co pevneho, na co by se lidemohli a mř li s
duvř rou spolehnout, na c em by mohli a mř li budovat svenadř je, vytva ret
zivotnı pla ny. A pritom pra vř ti, kterı je publikujı, vř dı, ze v jejich vlastnım
kolektivnım orga nu neexistuje jednomyslnost zalozena na ryzım a pevnem
presvř dc enı o spra vnosti tohoto uc enı. Je mozne, ze pri pohledu na cele
pozadı tř ch desetiletı, kdy organizace opravovala a posouvala data, je jejich
postoj srozumitelnř jsı.
Snad jestř neuvř ritelnř jsı pro mne je, ze c lenovepredsednickeho vyboru
Albert Schroeder, Karl Klein a Grant Suiter asi bř hem dvou me sıcu po
poda nı jejich novemyslenky o "teto generaci" zaradili uc enı o zac a tku
Kristovy prıtomnosti v roce 1914 mezi rozhodujıcı nauky pro urc ova nı, zda
je nř kdo (vc etnř pracovnıku Čstredı) vinen "odpadlictvım", a tedy zda
zasluhuje vylouc enı ze spolec enstvı. Udř lali to a pritom vř dř li, ze sotva
pred nř kolika mř sıci zpochybnovali z toho plynoucı doprovodnou nauku
tykajıcı se "teto generace". Ale o teto za lezitosti bude pojedna vat
na sledujıcı kapitola.
1)
Tentyz materia l se takeobjevil ve Straznů ve zi z 15. rıjna 1969.
Je pravda, ze (na stranř 25) je pouzit menř urc ity vyraz "polovina sedmdesa tych let", ale rok 1975 jiz byl
uva dř n jako biblicky vyznac enedatum a toto datum bylo tehdy pevnř vstř pova no do myslı vsech svř dku
Jehovovych na celem svř tř .
3)
Citova no z Matouse 24:36, 42, 44; Marka 13:33; Skutku 1:7.
4)
To bylo na schuzce 19. Čnora 1975.
5)
Viz Strazna ve z, 1. kvř ten 1975.
6)
Viz Strazna ve z, 1. rıjna 1978
7)
Z tehdejsıch c lenu vedoucıho sboru byl jediny Fred Franz vıce nez -na ctilety, tehdy mu bylo 21. George
Gangasovi bylo 18, Johnu Boothovi 12, Karlu Kleinovi a Carey Barberovi bylo 9, Lymanu Swinglovi byly 4,
Albertu Schroederovi 3, Jacku Barrovi Lloyd Batry, Dan Sydlik, Milton Henschel a Ted Jaracz v roce 1914 je stř
nebyli na svř tř .
8)
Vyraz "souc asna pravda" byl popula rnı v dobř Russella a Rutherforda a byl zalozen na chybnem
prekladu. Petrova 1:12. Preklad noveho svř ta zdepresnř ji rıka "pravda, ktera je ve va s prıtomna".
9)
Nezda se, ze by to byla ze strany prezidenta Knorra jen momenta lnı myslenka, neboď stejny na zor vlastnř
stejnymi slovy vyja dril George Couch, jeden z jeho nejblizsıch spolupracovnıku. Znal jsem oba dva a zda se mi
pravdř podobnř jsı, ze si Couch osvojil Knorruv na zor nez naopak.
10)
C leny vyboru pro pısemnosti tehdy byli Lloyd Barry, Fred Franz, Raymond Franz, Karl Klein a Lyman
Swingle.
11)
V rozporu s tım, co nř kterı tvrdı, vedoucı sbor datu 1984 nikdy neprikla dal za dnou dulezitost, a
pokud si vzpomına m, byla to jedina prılezitost, kdy bylo toto datum zmınř no, a to jen ve vztahu s
povř stmi.
12)
Matous 24:29
2)
PR ILOHA A DODATEK
Ke kapitole 3
Nř kterı svř dkovese bezpochyby domnıvajı, ze starsı sboru jsou vybıra nı
samotnym vedoucım sborem. Nř kolik c lenu vedoucıho sboru puvodnř
seda valo s pracovnıky sluzebnıho oddř lenı a procha zeli vsechna jmenova nı
starsıch ve Spojenych sta tech. S touto praxı se vsak po pomř rnř kra tkedobř
skonc ilo a jmenova nı byla ponecha na na persona lu sluzebnıho oddř lenı. V
jinych zemıch byla jmenova nı starsıch od poc a tku zcela v rukou kancela rı
odboc ek Stra znevř ze. Jedina jmenova nı, ktera od tedoby vedoucı sbor
prova dř l, aď ve Spojenych sta tech, nebo jinde, byla jmenova nı cestujıcıch
dozorcu a c lenu vyboru odboc ek. Vř rım, ze to bylo proto, aby se tito
muzovemohli predstavovat v urc item smyslu jako "predstavitelevedoucıho
sboru", tedy nř kdo, kdo ma vř tsı va hu a vř tsı moc, nez jakou majı mıstnı
starsı.
Pokud jde o politiku ohlednř neprirozenych sexua lnıch praktik"
(pojedna vanou na strana ch 43 az 49), pa r let po mem vystoupenı z
vedoucıho sboru organizace znovu zavedla za kladnı prvky svedrıvř jsı
politiky. Strazna ve zz 15. brezna 1983 (str. 30, 31) uvedla, ze by starsı
nemř li byt "policajty" v soukromych manzelskych vř cech, nicmenř
narıdila, ze hla sa nı nebo praktikova ni toho, co bylo povazova no za
"neprirozenesexua lnı vztahy" mezi manzely, nejen diskvalifikuje muze na
Črad starsıho nebo na jineSpolec nostı urc enepostavenı, ale "muze vest
dokonce k vylouc enı ze sboru". Lloyd Barry nebyl prıtomen, kdyz vedoucı
sbor pra voplatnř rozhodl o zrusenı politiky z roku 1972, a po svem na vratu
vyslovil nesouhlas s tım, ze byla zrusena. Protoze ! stojı v c ele pısa rny a
dohlızı na prıpravu materia lu pro Stra znou vř z, mohl jeho vliv prispř t k
tomuto posunu zpř t k drıvř jsımu postoji. V kazdem prıpadř materia l z roku
1983 nevyvolal tak velkou vlnu pra vnıch jedna nı, jaka prova zela puvodnı
ohla senı teto politiky v roce 1972. Snad to bylo proto, ze drıvř jsı zkusenost
prinesla dost spatneho ovoce na to, aby zkrotila horlivost ze strany star sıch.
Ke kapitole 4
Strazna ve zz 15. brezna 1990 obsahuje c la nky o vedoucım sboru a jeho
Čloze. Tyto c la nky jsou pozoruhodneve svem vykreslenı organizac nı
historie, kterou zna zornujı tak, aby vyhovovala idea lnımu obrazu. Hovorı o
"pokrokovych zlepsenıch" a "neusta lem vybrusova nı" v organizaci, jako by
toto byl sta ly, harmonicky prova dř ny proces naplnova nı Izaja se 60:17.
Uva dř jı smyslenku, ze vedoucı sbor pracoval po celou historii Straznů ve ze.
Jak je uka za no v kapitola ch 3 a 4 teto knihy, je realita zcela odlisna . Bř hem
prvnıch sedmi desıtek let historie organizace o vedoucım sboru nikdo
nemluvil ani neuvazoval. Russell zarıdil, aby po jeho smrti vř ci rıdily
vybory a dř lily se o moc a autoritu. Rutherford je vsak pohotovř a Čc innř
odstranil, rozdrtil opozici a na sledujıcı dvř desıtky let jako prezident
korporace autokraticky uplatnoval tota lnı vla du. Knorr si tuto tota lnı vla du,
ac koli se existujıcı klima zmırnovalo, udrzel az do jakesi "pala cove
revoluce", ktera zbavila prezidentstvı jeho moci. Az v roce 1976 se autorita
presunula z jedineho c lovř ka na nř kolik lidı a asi po padesa ti letech zac aly
znovu pracovat vybory. Tento scena r odvıjejıcı se tam a zase zpř t tř zko
zapada do obrazu harmonickeho procesu "pokrokovych zlepsenı" a
"neusta leho vybrusova nı".
Ke kapitole 5
Na strana ch 97, 98 se pojedna va o zmř nř v prova dř nı politiky vuc i
hemofilikum: Edward Dunlap, ktery nejen pracoval v pısa rnř , ale byl take
c as od c asu povola va n, aby poma hal pri odpovıda nı na dotazy pricha zejıcı
"z terenu", byl svř dkem toho, jak se s touto zmř nou potom vypora da vali. Ja
si vzpomına m, ze zmř na - od drıvř jsıho postoje, ktery pripoustř l jen
jednora zoveuzitı krevnı frakce obsahujıcı sra zlivefaktory a ktery urc oval,
ze vıcena sobnepouzitı predstavuje "jedenı krve" a ze se tak c lovř k
provinuje porusenım Bozıho za kona - se uskutec nila pred mym
jmenova nım do vedoucıho sboru v roce 1971. Drıvř jsı vyda nı teto knihy
obsahovalo na stranř 107 vyrok v tomto smyslu. Pri pra ci na tomto druhem
vyda nı, jsem nasel memorandum z 14. c ervna 1975 od Ewarta Chittyho
(ktery byl toho roku predsedajıcım), ve kterem se odvola va na projedna va nı
teto za lezitosti na schuzce vedoucıho sboru 11. c ervna 1975.
Zprvu jsem se domnıval, ze je to prostepotvrzenı drıvř jsı zmř ny, ktera
vesla v platnost skrze pısa rnu a kterou se c lenovepersona lu zabyvajıcı se
odpovıda nım na doslou korespondenci rıdili. Avsak nemohu to dolozit tak,
abych toto datum zmř ny mohl presnř urc it. Je tedy lepsı zustat u roku 1975,
pro ktery existujı pısemnedoklady.
Mozna stojı za povsimnutı, ze v tomto roce neexistoval za dny vybor pro
pısemnosti vedoucıho sboru. Pokud nebylo na zaseda nı vedoucıho sboru
urc eno, ze ma urc ity c len pripravit materia l na nř jaketema (coz se
prılezitostnř , avsak zrıdka sta valo), byla veskera moc nad tım, co se bude
publikovat, v rukou prezidenta korporace - N. H. Knorra - a z praktickeho
hlediska to urc oval Karl Adams, ktereho prezident povř rıl dozorem nad
pısa rnou. Ac koli bylo v tomto oddř lenı nř kolik c lenu vedoucıho sboru Lyman Swingle, Karl Klein, Ewart Chitty a ja - bylo nasım jedinym Čkolem
psa t podle toho, jak na m to Karl Adams urc oval, a nemř li jsme za dny vliv
na to, co ma nebo nema byt publikova no.
I kdybychom pripustili, ze o zmř nř teto politiky se rozhodlo az 11.
c ervna 1975, zusta va faktem, ze teprve o tr i roky pozde ji ve Straznů ve zi z
15. c ervna 1978 (na strana ch 30, 31 ) - organizace publikovala prohla senı,
kterezaruc ovalo, ze se vsichni hemofilikovemezi svř dky dovı, ze jiz
neplatı pravidlo, kterejim bylo rec eno; totiz ze pouzitı krevnıch deriva tu
obsahujıcıch sra zlivefaktory a zabranujıcıch krva cenı je omezeno na
"pouze jeden" prıpad. Nikdo vsak nevı, do jakych prıpadu nouze se dostali
hemofilikovez rad svř dku, kterı bř hem tř ch trı let vř dř li jen o drıve platne
za sadř .
Ke kapitole 6
Statut "kulturnı" organizace byl v Mexiku udrzova n po vıce nez pul stoletı,
nez jej organizace Stra zna vř z konec nř zmř nila na statut na bozenske
spolec nosti. C asopis Strazna ve zz 1. ledna 1990 ozna mil, ze ke "zmř nř
statutu" svř dku Jehovovych doslo v roce 1989. Popisuje, ze mexic tı
svř dkovemohli pri na vstř va ch dum od domu poprvů pouzıvat Bibli a
poprvů mohli zahajovat shroma zdř nı modlitbou.
Toto c ıslo popisuje, jak "vzrusujıcı" byla tato zmř na pro mexicke
svř dky, a ze z nı "plakali radostı". Pripisuje jı tez okamzity skok v poc tu
"zvř stovatelu" o vıce nez 17 000.
C la nek nerıka c tena ri vubec nic o tom, jaky byl predcha zejıcı statut, proc
pretrva val nebo jak doslo k jeho zmř nř . Kazdy, kdo ten c la nek c te, nutnř
povazuje za samozrejme, ze tato zmř na statutu se vsemi popsanymi prınosy
byla nř c ım, co organizace vzdy chtř la. Z c etby tohoto c la nku c lovř k
predpokla da , ze to byla vla da v Mexiku nebo mıstnı za kony, kteresvř dkum
bra nily v modlitba ch bř hem shroma zdř nı nebo v pouzıva nı Bible pri jejich
aktivita ch dum od domu. Nikde se nezminuje o tom, ze duvodem, kvuli
kteremu byli mexic tı svř dkoveo tyto vř ci - nejmenř pul stoletı pripravova ni, bylo to, ze si jejich vlastnı Čstredı vybralo tuto moznost, a
nynı dobrovolnř rozhodlo ve prospř ch jineho statutu. C la nek c tena ri nerıka ,
ze tyto "vzrusujıcı" zmř ny i pla c z radosti byly moznepo celou dobu
mnoha desıtek let a ze bylo zapotrebı jen organizac nı rozhodnutı prestat
predstırat, ze organizace svř dku Jehovovych v Mexiku nenı spolec nostı
na bozenskou nybrz "kulturnı". Jedinym duvodem, proc mexic tı svř dkove
tyto vř ci nedř lali, bylo to, ze jim to Čstredı organizace narıdilo, aby
chra nilo zvoleny statut "kulturnı" organizace. Toto jsou skutec nosti, ktere
jsou lidem na vedoucıch mıstech mexickeorganizace svř dku zna me. Nezna
je vsak preva zna vř tsina svř dku mimo Mexiko a Strazna ve zz 1. ledna
1990 je v tomto ohledu zanecha va ve tmř . C la nek uvedl "prikra sleny" obraz
uda losti ,ktery byl stejnř zava dř jıcı jako drıvř jsı praxe predstıra nı, ze jsou
nř co jineho nez na bozenska spolec nost, i kdyz dobre vř dř li, ze jı jsou.
Ochota organizace Stra zna vř z zrıci se desıtky let trvajıcıho predstıra nı
se zda byt spojena s dodatky k MexickeČstavř , ktereschva lily tamnı
za konoda rneorga ny. Jak ukazujı zpra vy z roku 1991, je cırkvım pod
novymi za kony opř t dovoleno vlastnit budovy a majetek. To platı nejen o
katolickecırkvi, nybrz o vsech denominacıch.
Ke kapitole 11
Toto je muj dopis, kterym jsem odpovıdal na predvola nı na prav nı jedna nı
od sboru svř dku Jehovovych v East Gadsden:
12. listopadu 1981
Rada
Sbor
2822
East
starsıch.
svedku Jehovovych
Fields Avenue
Gadsden, AL 35903
Drazı bratri,
Vas dopis ze 6. listopadu jsem dostal v ťtery 10.
listopadu odpoledne. Tento dopis Vas mozna do soboty
nezastihne, takze se telefonicky spojım s Theotisem,
aby bratri potom nemuseli zbytecne cestovat do Salu.
Pozadal jsem Dana, aby Vas uvedomil, ze pısi dopis
vedoucımu sboru, ve kterám zadam informace, a ocenil
bych, kdybyste pred pokracovanım ve vasi pravnı
procedure pockali, nez dojde odpoved. Vas dopis se o
tomto nezminuje. Mozna byste mi mohli napsat jaká je
Vase rozhodnutı ohledne táto zadosti, pokud jste to
opravdu vzali v ťvahu. Jak mozna Vıte, stravil jsem
ctyricet let zivota sluzbou plnym casem jako prukopnık,
zvlastnı prukopnık, oblastmi dozorce, krajsky dozorce,
misionar, dozorce odbocky, clen rodiny Bátel a clen
vedoucıho sboru. Nevım, zda u Vas pro tech ctyricet let
prichazı do ťvahy alespon trocha shovıvavosti v tom, ze
byste trpelive poseckali, dokud Brooklyn neodpovı.
Doufam, ze tomu tak bude, a ze Vas zajem o jejich
odpoved bude stejne velky jako muj. - Jakub 2:12, 13
Predstavuji tri podpisy na konci onoho dopisu ty
bratry, kterı tvorı prahni vybor? Pokud ano, pak
zdvorile prosım, aby rada starsıch znovu zvazila jejıch
volbu. Z toho, co bylo receno pri setkanı s Wesley
Bennerem a Danem Gregersonem, se Dan v táto veci uvedl
jako zalobce tım, ze na zacatku rozhovoru prohlasil, ze
mne videl jist s Petrem Gregersonem (coz se udalo pred
nekolika mesıci pred vydanım Strazná veze z 15. zarı
1981). Dosud nevım o zadnám jinám obvinenı z ťdajnáho
prestupku. Existuji nejaka? (Potreboval bych vedet, z
ceho jsem obvinovan - a kym - abych mohl mıt svedka na
svá strane.) Bez ohledu na to, je - podle jakáhokoli
merıtka spravedlnosti - jen tezko mozno videt jako
spravná, aby zalobce byl soucastı soudnıho organu. Jsou
i dalsı duvody, pro která je mozná povazovat Dana za
nezpusobiláho pro tuto funkci, ale nepovazuji za nutná
pridavat je k tem, která jsem uvedl.
Vezmete-li v ťvahu vyse uvedená body, velmi bych
ocenil, kdybyste zvazili, zda by nebylo vhodná pravnı
vybor rozsırit. Obvineni se tyka nováho postoje, ktery
zaujal vedoucı sbor (ktery stavı osoby oddelená od
spolecenstvı do stejná trıdy s lidmi vyloucenymi, coz
se dosud omezovalo jen na ty, kterı nastoupili
vojenskou sluzbu nebo vstoupili do politická aktivity).
Krome toho jsem slysel o odsuzujıcıch poznamkach na mou
adresu, která vyrkli nekterı starsı v rade. Nemohu
vedet, do jaká mıry je jejich svedectvı spravná,
protoze se mnou osobne nehovorili. Jelikoz ovsem
vyvstava moznost predcasnáho odsouzenı, povazoval bych
za laskavost, kdyby byli prizvani dalsı starsı sboru,
aby se prispelo k spravedlivá a nestranná diskusi.
Tento dopis je ponekud zdlouhavy, ale snad to
omluvıte, kdyz uvazıte, ze je zpochybnovana ma oddanost
vuci Bohu, jeho Synu a jeho inspirovanámu Slovu.
Prijmete má dıky za zvazenı uvedenych vecı a káz je
Jehova Buh a nas Pan Jezıs Kristus s duchem, kteráho
projevujete. - 2. Timoteovi 9:22, Filemonovi 25.
Vas bratr
R. V. Franz
Na sledujıcı dopis z 23. listopadu 1981 nebyl nikdy odesla n kvuli
rychlosti, s jakou pra vnı vybor jednal, a pro jeho neochotu ponechat c as na
korespondenci v teto za lezitosti. Nicmenř tento dopis je uzitec ny v tom, ze
poskytuje predstavu, jak pra vnı vybor tento prıpad resil:
23. listopadu 1981
Rada starsıch
Sbor East Gadsden
Drazı bratri,
pısi tento dopis rade starsıch, protoze bych chtel
vedet, zda vsichni skutecne schvalujete to, jak se muj
prıpad az dosud resil.
Jak vıte, napsal jsem dopis vedoucımu sboru (s
datem 5. listopadu) se zadostı o informace ohledne
pouzitı materialu ze Strazná veze z 15. zarı 1981 v mám
osobnım prıpade. Cast máho dopisu se zabyva i jinymi
vecmi; kopii casti, ve která se pojednava o zdejsıch
okolnostech a starsıch, prikladam.
Kdyz jsem byl predvolan na slysenı, která se melo
konat v sobotu 19. listopadu, upozornoval jsem Vas na
to, ze se pravnı vybor vubec nezmınil o má zadosti
ponechat vedoucımu sboru cas na odpoved na muj dopis.
Ve ctvrtek 19. listopadu mi napsal pravnı vybor
dopis; odeslany ve ctvrtek odpoledne - kterym me
predvolavali ke slyseni v sobotu. Nemohli ocekavat, ze
bych tento dopis dostal drıve nez v patek, a kdybych se
v patek odpoledne nevratil drıve a nezasel na postu,
zastihl by me tento dopis az v pondelı, dva dny po
udanám terminu slysenı. Kdyby bratr French
netelefonoval asi ctyriadvacet hodin pred zacatkem
slysenı, nic bych o dopisu nevedel. Ma zena mu
vysvetlila ze v sobotu ocekavame spolecnost (navstevu
cloveka z jináho statu, kterou jsme domlouvali
telefonem.na velkou dalku). Kdyz jsem se vratil domu,
teprve jsem se o tomto dopisu dovedel a sel si pro nej
na postu. Tento zrejmy spech je pro mne vskutku
sklicujıcı.
Mozna, bratri, ze to povazujete za spravny postup
jednanı. Chci doufat, ze tomu tak nenı.
Navıc mi dnes odpoledne telefonoval bratr French a
informoval mne, ze pravnı vybor zasedne k tomuto
prıpadu tuto stredu bez ohledu na to, zda budu
prıtomen, nebo ne. znamena, ze povazujı zpusob, jakym
zalezitost projednavajı za obvykly a spravny, a ze ma
odpoved ospravedlnuje to, mne zaradili mezi ty, kdo
opakovane odmıtajı nebo nejsou prıtomni pravnıho
jednani.
Opravdu se na zaklade techto skutecnostı domnıvate,
ze je to pravda? V zadnám svám kontaktu jsem nevyslovil
odmıtnutı setkat se s pravnım vyborem, ale mısto toho
jsem vyjadroval to, co je, jak verım, platny a
podstatny duvod pro ktery nebylo mozná s predlozenym
termınem souhlasit.
Ve chvıli, kdy dnes odpoledne telefonoval bratr
Frensh jsem pripravoval odpoved na dopis pravnıho
vyboru. V tom jejich dopisu se uvadı, ze "rada starsıch
si uvedomuje, ze jsi odeslal dopis Spolecnosti Strazna
vez, a rozhodla se usporadat slysenı pravnıho vyboru".
Tento dopis neuvadı zadná vysvetleni ani duvod proc
nepockat., nez vedoucı sbor na muj dopis odpovı. Kdyz
jsem se dnes odpoledne zeptal na mozny duvod proc
nejprve nepockat na odpoved, odpovedel, ze to
nepovazuje za nutná.
Chapu to tak, ze dve tretiny máho zivota zasvecená
támer sedesat let dlouhá sluzbe Bohu jsou nynı, jako
duvod pro zvazenı má zadosti, odepsany. Ale coz se,
bratri, opravdu domnıvate, ze rıci nepovazovali jsme to
za nutná je opravdu vhodnou odpovedi na takovou zadost,
at je od kohokoliv?
Verıte casto opakovaná rade, ze je lepsi udelat
chybu v trpelivosti, shovıvavosti a milosrdenstvı nez
ve spechu, tvrdosti a neoblomnosti? Je to, co
ospravedlnuje nedbalost táto rady, pouze nutnost nebo
spıse jejı nedostatek? At jsou postoje nekterych z Vas
vuci mne jakákoliv, uprımne verım, ze ma prosba si
zaslouzı lepsi odpoved, nez je ta, která se mi doposud
dostalo. Principy, jako jsou ty v Prıslovıch 19:29;
25:8-10, by Vam, zda se, poskytly vychodisko, proc
cıtit pro ospravedlnenı nynı sledovanáho kursu lepsi
duvody nez ty, která byly dosud prilozeny.
Káz je Vase rozhodnuti z tech, u nichz uprımne
verıte, ze majı Bozi pozehnanı a jsou v souladu s
prıkladem a ucenım jeho Syna zde na zemi. - Matous 5:5;
12:7
V ťcte
R. V. Franz
Na sleduje kompletnı dopis, ktery jsem poslal jako odvola nı proti
rozhodnutı pra vnıho vyboru o mem vylouc enı ze spolec enstvı:
8. prosinec 1981
Rada starsıch sboru East Gadsden
Drazı bratri:
Tımto dopisem bych se rad odvolal proti rozhodnuti
vyloucit mne ze spolecenstvı, která ucinil Vami vybrany
pravnı vybor.
O pravnıch zalezitostech jedna publikace
Spolecnosti rıka, ze "starsı slouzıcı v pravnıch
vyborech musı veci peclive zvazovat a vedet, ze urcitá
faktory odlisujı jednu situaci od druhá. Namısto toho,
abyste hledali pevna pravidla, kterymi byste se rıdili,
je zapotrebı uvazovat o zasadnıch vecech a soudit kazdy
prıpad v jeho vlastni skutková podstate". Pokud se tyce
udıleni rad, tataz publikace rıka:."Budte si jisti, ze
rada je pevne podlozena Bozım slovem. Ponechte si
dostatek casu a snazte se proniknout k srdci cloveka.
Udelejte si cas k naslouchanı. Ujistete se, ze mate
vsechna fakta. Prodiskutujte s nım pouzitı prıslusnych
biblickych mıst a budte si jisti, ze vam rozumı.
Udelejte si cas na zkoumanı, pokud je to zapotrebı,
drıve nez poradıte nebo odpovıte na jeho otazky. Pokud
si nemuzete udelat potrebny cas, bude dobre nechat tu
vec jinámu starsımu."
Nedomnıvam se, ze by se tyto veci v mám prıpade
udelaly. Je to pro mne smutná, ze se projevil postoj
vyznacujıcı se neobvyklym spechem a ocividnou neochotou
nebo neschopnosti prodiskutovat pouziti prıslusnych
biblickych mıst, abych vam plne rozumel. Cıtım, ze
bratrsky pristup spıse vyzaduje trpelivost nez spech;
soucit a porozumenı spıse nez prısná uplatnovanı
pravidel.
Nemely by Vam byt neznamá má podmınky. Po ctyriceti
letech sluzby plnym casem, ve kterych jsem prekonaval
stradanı, chudobu, hlad, zızen, chlad, zar, horecky,
ťplavici, vezneni, nebezpecı davováho nasilı, strılenı
i valky spolecná s neustavajıcım pachtenım, jsem se
ocitl ve veku 58 let tvarı v tvar problámu najit si
domov a zamestnani, abych se postaral o sebe a svou
zenu. Protoze jsem zacal s kazatelskou sluzbou po
ukonceni strednı skoly v roce 1940, nemam zadná
zkusenosti ve svetskám zamestnanı ani financnı zdroje,
která by mne uzivily. Prostredku, která mi dala
Spolecnost (zrejme chapanych jako urcity druh odmeny za
mych ctyricet let sluzby), bylo máne, nez kolik vetsina
lidı dostane za jeden rok svetskáho zamestnanı, a tak
pokryly jen cast nasich pocatecnıch vydaju.
Peter Gregerson mi poskytl praci a mısto, kde
muzeme parkovat nas pojızdny dum, ktery jsem koupil a
pro ktery jsem stale v dluzıch. Stal se tak mym domacım
i zamestnavatelem. Asi pred sesti mesıci pod natlakem
vystoupil z mıstnıho sboru. Jak vıte, jedinym podkladem
pro pravnı jednanı se mnou bylo obvineni, ze jsem jedl
v mıstnı restauraci s Petrem Gregersonem.
Nekterı starsı v okolı se domnıvajı, ze jejich
zamestnanı ve Warehouse Groceries jim umoznuje to, ze
nejsou obvinovanı, i kdyz jedl s Petrem Gregersonem,
ktery je tam predsedou spravnı rady. Nicmáne nase
vztahy jsou uzsı nez jejich, protoze pracuji nejen pro
Warehouse Groceries, ale pracuji i pro nej osobne tım,
ze delam praci na jeho pozemku i doma zpusobem, ktery
vyzaduje pravidelnou konverzaci a rozhovory, casto u
nej doma pri jıdle a jinych prılezitostech. Nejsem s to
pochopit, proc by bratrsky pristup nemel vyzadovat
soucitny a ohleduplny postoj, zvazeni mych okolnostı a
uznani "faktoru, která odlisujı jednu situaci od
druhá".
Behem pravnıho jednani pouze jeden ze dvou svedku
poskytl svedectvı, která se vztahuje k necemu, co
nasledovalo po vydanı Strazná veze 15. zarı 1981, ktera
stavı oddelená osoby do stejná kategorie s vyloucenymi.
Jeden ze svedku uvedl, ze mne videl v restauraci s
Petrem Gregersonovymi, ovsem doznal, ze se tak udalo v
láte, a tedy pred publikaci tohoto casopisu. Pokud
clovek neverı v zakony platná ex post facto, pak je
jeho svedectvı jen stezı relevantnı.
Druhy svedek dosvedcil pozdejsı udalost, kdy.me
videl prichazet do restaurace ve spolecnosti má zeny a
Janet Gregersonová (ktera nenı oddelena) a nasledne
videl vchazet Petra. Tentyz svedek spolu s jednım
starsım sboru v East Gadsden s. Petrem Gregersonem jedl
v restauraci pri dvou prılezitostech po vydanı Strazná
veze z 15. zari 1981. V zadnám z techto prıpadu je o
to, aby se k nemu posadili, nepozadal Petr, ale v obou
prıpadech byl on pozvan, aby si prisedl k jejich stolu
a zapojil do jejich volnáho rozhovoru. Toto ocividne
nenı povazovano za duvod pro pravnı jednani, avsak
jedna prılezitost v mám prıpade je jako takova chapana.
Uvadım to jen proto, ze Vas dopis z 19. listopadu me
ujistoval, ze starsı jednajıcı v mám prıpadu mne jeste
neodsoudili a budou ve svám prıstupu objektivnı.
Ocividna nesrovnalost zpusobuje, ze tezko mohu dojit k
zaveru, ze tomu tak bylo. A vyvolava to vazná otazky
ohledne motivace pro samotná pravnı jednanı a pro
ucinená rozhodnutı.
Taká je pro mne obtızná pochopit vuci mne vznesená
obvineni, kdyz se na ne dıvam na pozadı toho, co se v
okolı Gadsdenu deje. Bylo by obtızná vyjmenovat
prıpady, kdy starsı a ostatnı stolovali nebo se jinak
spolecensky stykali s oddelenymi a ze spolecenstvı
vyloucenymi osobami, a to proto, ze jsou velmi pocetná.
Presto jsem z nejakáho duvodu byl vybran a obvinen ja.
Pokud by nekdo zastaval nazor, ze je to jen otazka s
nekym zacıt, proc by k tomu, abych to byl ja, mela vást
jen jedna vypoved jedináho svedka o jedná udalosti od
uverejneni Strazná veze z 15. zari 1981. Taká to
vyvolava vazná otazky, pokud jde o objektivitu a
nestranná pohnutky.
Mozna, ze by nekdo mohl rıct, ze jsem nevyjadril
pokanı z toho, ze jsem sel jıst s Petrem Gregersonem.
Abych mohl cinit pokanı, musel bych byt nejdrıve
presvedcen o tom, ze je to pred Bohem hrıch. Toto
presvedceni se da vyvodit pouze z Bozıho slova, která
jediná je inspirovaná a bezchybná spolehlivá (2. Tim.
3:16, 17). Tak jak rozumım Bibli, je vernost vuci Bohu
a jeho Slovu to nejdulezitejsı a predcı kazdou jinou
vernost, at uz jakáhokoliv druhu (Sk. 9:19,20, 5:29).
Zda se mi, ze ani mne, ani kterámukoliv jinámu cloveku
nebo skupine lidi neprıslusı neco k tomuto Slovu
pridavat, leda by byli "shledani lhari" nebo byli
stizeni Bozımi ranami (Prıslovı 30:5,6, Zj. Jana
22:18,19). Tato biblicka varovani nemohu brat na lehkou
vahu. S ohledem na vsechna napomenuti Bible, abych
nesoudil druhá, mam zdravy strach z toho, abych se ja
sam (nebo jakykoli jiny clovek nebo skupina lidı)
nestal zakonodarcem, a cıtım se byt prinucen prenechat
takovy soud samotnámu Bozımu slovu. Abych tak mohl
cinit, musım si byt jist, ze se nerıdım jen nejakymi
lidskymi merıtky, ktera se sama vydavajı za bozska, ale
ve skutecnosti nejsou inspirovana a nejsou podlozena
Bozım slovem. Nepreji si provinit se domyslivostı a
drzostı v tom, ze bych soudil nekoho, koho Buh ve svám
vlastnım Slove takto neposuzuje. - tım. 19:9,10-12,
Jakub 4:11,12, viz taká Komentar k Jakubovu dopisu,
str. 161 az 168.
Ujistuji Vas, ze pokud mi pomuzete z Bible
pochopit, ze poziti obeda s Petrem Gregersonem je
hrıch, budu pred Bohem pokorne cinit pokanı z tohoto
hrıchu. Ti, kterı se mnou dosud mluvili, tak neucinili,
nybrz citovali vyse zmıneny casopis jako jejich
"autoritu" (tento vyraz pouzil predsedajıcı pravnıho
vyboru). Podle máho chapanı se veskera autorita v
krestanskám sboru musı odvozovat z Bozıho slova a byt
na nem pevne zalozena. Prıslovı 11:15 rıka: "Kdokoli
prohlasuje nicemnáho za spravedliváho a kdokoli
prohlasuje spravedliváho za nicemnáho - ti oba jsou
Jehovovi necım odpornym." Nepreji si byt Bohu odporny,
a proto jsem tou vecı velmi znepokojen.
Plne prijımam biblická ucenı v 1. Korintskym 5:1113 a 2.Janove 7-11 a ujistil jsem ty, se kterymi jsem
hovoril, ze netouzım stykat se, jist ani mıt doma
osoby, jaká jsou tam popisovany, lidi nicemná a
antikristy. Mym problámem je, jak se tato mısta Pısma
vztahuji na cloveka, ktery stojı v jadru prıpadu, jenz
je proti mne veden - na Petra Gregersona. Pod natlakem
vystoupil ze sboru svedku Jehovovych, ovsem, jak vıte,
ve svám dopise uvedl nasledujıcı:
"Vcera jsem byl upozornen, ze jsem zpusobil
rozrusenı mnoha bratru v Gadsdenu a v nasem kraji.
Velmi jsem se snazil tomu predejıt.
Je pravda, ze jsem zakousel vazná pochybnosti o
urcitych ucenıch Spolecnosti Strazna vez. Avsak rad
bych vyjasnil dve dulezitá veci. Za prvá: o techto
vecech jsem uvnitr sboru aktivne nediskutoval. Ani jsem
o nich nemluvil s radou starsıch pro strach, ze by to
prıpadne zpusobilo rozhovory uvnitr sboru. Mel jsem
"duverná rozhovory" s nekolika lidmi, vetsinou z má
vlastnı rodiny.
Za druhá: nezmenily se má nazory ohledne Jehovy
Boha, Jezıse Krista a jasnych uceni Bible, takovych
jako je vzkrıseni.
Jako ze je Jehova Buh mym soudcem, nejsem si vedom
zadnáho jednanı, která se na krestana nehodı. Po támer
padesat let - od zimy na prelomu let 1931 a 1932, kdy
mne muj tata zacal brat na shromazdenı, jsem byl radnym
a tvrde pracujıcım svedkem Jehovovym. Má jmáno a povest
ma velkou cenu pro mne i mezi Vami a v sirsım
spolecenstvı.
A tak, abych chranil má "dobrá jmáno" a aby se mezi
Vami nevyskytly zadná dalsı tezkostı a rozruseni,
vystupuji tımto ze spolecenstvı organizace. Tım se
nemenı ma ťcta k dobru konanámu Spolecnostı Strazna
Vez. Ani to nemenı má pratelstvı a lasku k Vam jako
jednotlivcum. Samozrejme prijmu jakykoli postoj, jakysi
vuci me zvolıte.
S ťctou
Petr. V. Gregerson"
[Zde konc ı dopis Petra Crregersona a pokrac uje muj odvolacı dopis.]
Uvadı, ze si nenı vedom "zadnáho jednani, která, se
na krestana nehodı", coz by ukazovalo, ze nepatri k
lidem popisovanym v 1.Korintskym 5:11-13. Vyjadruje
svou viru v Jehovu Boha, jeho Syna a jasna uceni Bible,
coz by rozhodovalo v neprospech toho; ze patrı mezi
osoby popsaná ve 2. Janove 7-11. Pokud vım, nikdo proti
temto tvrzenım nic nenamıtal, ani je nevyvracel.
Jednanım s nim jako s nicemnym clovekem bez toho, abych
pro to mel jasny biblicky zaklad, bych se, jak verım,
vystavil Bozımu neschvalenı.
Kazdáho ze starsıch, kterı se mnou hovorili, vcetne
onech tri clenu pravnıho vyboru, jsem se ptal, jestli
oni sami Petra Gregersona povazuji za cloveka popsanáho
v 1.Korintskym 5:11-13 a 2.Janove 7-11, to jest cloveka
nicemnáho nebo antikrista. Sami se ocividne rozpakovali
rıci, ze se tyto ťseky Pısma vztahuji na nej, a presto
toto jsou jedina mısta v Pısmu, ktera vydavajı tento
prıkaz opravdu spravedlivá zadat ode mne, abych na nej
uplatnoval tato biblicka mısta, a proto jej posuzoval
jako cloveka, se kterym se nepatrı jist, kdyz ti, kterı
zasedli k mámu soudu sami nejsou ochotni nebo schopni
tak ucinit? Az dosud nevidım, ze se tyto ťseky na Petra
Gregersona vztahuji. Potreboval bych Vasi pomoc, abych
mohl pochopit, ze na nej opravdu platı.
Mohu pochopit, proc se starsı zdrahajı rıci, ze by
oni sami Petra Gregersona zaradili mezi lidi popisovaná
inspirovanym apostolem v 1. Korintskym 5:11-13 - mezi
smilnıky, chamtivce, modlare, utrhace, opilce a
vyderace. Vazne pochybuji, ze by to nekdo z Vas v rade
starsıch pripustil dokonce jen jako vzdalenou moznost.
Opravte mne, prosım, pokud se mylım.
Zbyvajı ti, kdo jsou popsani v 2.Janove 7-11,
antikristi. Muzete porozumet, proc cıtım ve svám srdci
potrebu byt opravdu presvedcen, drıve nez mohu tyto
verse na nekoho vztahovat? Apostol Jan, ktery jako
jediny pouzıva toho slova, taková.lidi popisuje temito
slovy: "Kdo je lhar, ne-li ten, kdo popıra, ze Jezıs je
Kristus? Antikrist je ten, kdo popıra Otce a Syna."
(1.Januv 2:22) "Avsak zadny inspirovany vyrok, ktery
nevyznava Jezıse, nepochazı od Boha. Dale, to je ten
(inspirovany vyrok) antikrista... (1.Januv 9:3) "Do
sveta totiz vyslo mnoho tech, kterı klamou, kterı
nevyznavajı Jezıse Krista prichazejıcıho v tele. To je
ten, kdo klame, a antikrist." (2.Januv 7) Na tomto
zaklade nekterá komentare (pri mnoha prılezitostech
pouzıvaná v publikacıch Spolecnosti) dochazı k temto
bodum:
Barnesovy oznamky k Novámu Zakonu rıkajı: "Z
toho je jasná, ze Jan pod tımto slovem rozumel
vsechny ty, kdo popırajı, ze Jezıs je Mesias nebo
ze Mesias prisel v tele... Postavili se proti nemu
a drzeli se nauk, která ve skutecnosti zcela
odporuji Bozımu Synu."
Z Langeho komentare: "avtt" (anti) muze
znamenat jak nepratelstvı, tak nahrazenı. V prvnım
prıpade to oznacuje protichudce Kristova,
antikrista, ve druhám ťdajnáho Krista neboli
pseudokrista... Antikrist popıra, ze Jezıs je
Kristus: rıka, ze neprisel v tele, ze nenı Synem
Bozım, ze nenı z Boha. Tato nauka je poprenım
pravdy, lzi, oni sami jsou lhari a podle Jana 8:44
deti z dabla, otce lzi (1.Januv 3:3-10)...
Antikrist a antikristi se majı povazovat za
vyslovne spojená se Satanem a tato dve slova zde
oznacuji nikoliv nahrazenı Krista, nybrz
nepratelstvı ke Kristu... antikrist je ze vseho
nejvıc nastrojem a prostredkem satanovym."
Vazne nekdo z Vas v rade starsıch verı, ze Peter
Gregerson ma byt zarazen mezi tento druh lidi?
Jezıs Kristus rekl, ze "kdokoli vsak oslovı sváho
bratra nevyslovnym slovem opovrzenı, bude se zodpovıdat
Nejvyssımu soudu; zatımco ten, kdo rıka 'ty
opovrzenıhodny blazne!' podlehne ohnivá gehenne.
(Matous 5:22) Za sebe, radeji bych byl nazvan
"opovrzenıhodnym blaznem", nez abych byl oznacen jako
"antikrist". V Bibli jiste nenı osklivejsıho slova.
Ponevadz dokonce nespravedlivá pouzitı vyrazu
"opovrzenıhodny blazne" muze zpusobit, ze clovek
podlehne gehenne, oc horsi to je s aplikacı slova
"antikrist", je-li nespravedlive pouzito? Staram se,
abych se nedostal do tak velkáho nebezpecı, a mam
duveru, ze i vy jako jednotlivci vazıte toto nebezpecı
se stejnou starosti. V Matousi 12:36 Jezıs rıka:
"Povıdam vam, ze z kazdáho neuzitecnáho (nedbaláho,
RSV; nepodlozenáho, Jerusalem Bible) vyroku, ktery lidá
pronesou, budou skladat ťcty v Soudnám dnu." Jak muze
kdokoli z nas brat toto varovanı na lehkou vahu? Nebo
jak se muzeme domnıvat, ze muzeme nechat spocıvat
zodpovednost za nase jednani na druhych, kdyz mylne a
bez opravdováho zakladu prohlasujeme nekoho za cloveka,
se kterym nenı vhodná jıst, za cloveka, ktery je
nepratelsky vuci Kristu? Bozi Syn zduraznil nas osobnı
vztah a zodpovednost vuci nemu, jako i vuci jeho Otci
slovy: "...poznajı, ze ja vidım do nitra a srdce
cloveka, a kazdámu z vas odplatım podle vasich cinu." Zjevenı 2:23
Vernost vuci Bohu mne zavazuje, abych se nechal
vást svym svedomım, která je utvareno temito ťseky
Pısma. Muze taková svedomitá jednani vást k tomu, ze
budu odsouzen? Je pravda to, ze oblastnı dozorce u mne
doma rekl, ze vedoucı sbor muze premoci nase svedomı.
Kdyz prohlasil - abych pouzil jeho vlastni slova - ze
"papouskuje, co rıka vedoucı sbor", zdalo se mi, ze v
tomto prıpade mluvı za sebe protoze nevım o zadná
publikaci Spolecnosti, ve která by bylo taková
prohlaseni. Navıc nevım o zadnám mıste v Bibli, která
by takovy nazor podporovalo. Inspirovany apostol nam
rıka, ze i kdyz se jedna o - ve svá podstate - spravny
skutek, pokud jej clovek dela s pochybnostmi, "jiz je
odsouzen", protoze "vsechno, co nenı z viry, je hrıch".
(Rımanum 19:23) Pokud se ma moje svedomı zmenit, musı
se tak stat moci a silou Bozıho Slova, ne jen lidskym
oduvodnovanım, nebot jsem rozhodnut "at Buh je shledan
jako pravdivy, i kdyby kazdy clovek byl shledan jako
lhar", a proto má rozhodnuti je byt mezi temi, kdo
mohou rıci: "...nefalsujeme Bozi slovo, ale tım, ze
cinıme pravdu zjevnou, doporucujeme se pred zrakem Boha
kazdámu lidskámu svedomı." - Rımanum 3:4, 2.Korintskym
9:2.
Uvedl jsem tyto informace podrobne, abych Vam
umoznil videt problám, pred kterym stojım, mel-li bych
bez pochybnosti a bez vycitek svedomı prijmout
predlozeny postoj; totiz, ze dopis Petra Gregersona
(tak jak byl prilozen) sam o sobe a bez dalsıch
ospravedlnujıcıch dukazu dava komukoli pravo rıci, ze
se z nej automaticky stal nicemny clovek, se kterym by
krestan nemel jıst. Unikl mi smysl Pısma, která mi nynı
brani v tom, abych ucinil takovy automaticky soud? rıka
Pısmo neco jináho, nez co podle máho chapanı rıka? A je
to muj svedomity zajem byt opravdovy vuci Bozımu slovu,
pro ktery jsem nynı odsuzovan jako táz nicemny clovek,
se kterym by se nemelo jist? Tri muzi z Vas dospeli k
takovámu soudu. Pısi to k jejich prospechu a ze
starosti o ne, jako i o vsechny z Vas. Pokud se mylım a
Bozi Slovo rıka neco jináho, nez chapu ja, pak Vasi
napravu po predlozenı dukazu z inspirovanáho Bozıho
Slova nejen prijmu, ale uvıtam.
Posılam kopii tohoto dopisu kazdámu clenu rady
starsıch, ponevadz pravnı vybor, ktery rozhodl proti
mne, byl jmenovan Vami. Zasılam taká kopie vedoucımu
sboru a jeho sluzebnımu oddelenı, nebot jako starsı
jste jmenovani jimi. Jak vıte, 5.listopadu 1981 jsem
spolu s zadostı o informaci napsal vedoucımu sboru
nasledujıcı:
"Nekterı mıstnı starsı porozumeli informaci ve
Strazná vezi z 15. zarı 1981 jako opravnenı pozadovat
ode me zmenu v mám vztahu k cloveku, na jehoz pozemku
ziji a pro nehoz pracuji, Petru Gregersonovi. Rıkajı,
ze proto, ze se sam oddelil, bych jej mel povazovat za
nekoho, s kym bych nemel jist - zláho cloveka a
antikrista - a ze nepodrobenı se tomuto postoji si
vyzada vylouceni ze spolecenstvı. Brzy mi bude sedesat,
nemam peneznı prostredky a tak je pro me nemozná
prestehovat se nebo hledat jiná zamestnanı. A tak bych
rad vedel, zda smysl tvrzeni uvedenáho v tomto cısle
casopisu je opravdu takovy, jak jej uvadejı, jmenovite
zda prijeti pozvani k jıdlu od máho hospodare a
zamestnavatele muze byt duvodem pro vylouceni ze
spolecenstvı. Jestlize vsak prekrocili zamer
zverejnenáho materialu, pak by mi nejaka rada vedoucı k
umırnenosti velmi ulehcila ponekud tızivou situaci.
Budu vdecny za kazdá vysvetlenı z Vasi strany, at
prımá, nebo skrze nekterá z oddelenı."
Opakovane jsem Vas prosil, abyste jim poskytli cas
na zodpovezenı táto zadosti. Az dosud se Vam nezdalo
vhodná respektovat tuto prosbu. Doufam, ze nynı takto
ucinıte.
Uprımne Vas
R. V. Franz
Vedoucımu sboru jsem poslal kopii tohoto a na sledujıcıho dopisu:
Vedoucı sbor svedku Jehovovych
Brooklyn, New York
11. prosince 1981
Drazı bratri,
5.listopadu 1981 jsem Vam napsal, ze bych potreboval
nejaká objasneni postoje, ktery byl zaujat ve Strazná
vezi z 15. zarı, a toho, ze tento postoj radı osoby
oddelená od spolecenstvı do stejná kategorie s
vyloucenymi a podrobne popisuje, jak majı svedková
Jehovovi na tyto lidi nahlızet, a jak s nimi jednat. V
tomto dopisu jsem vyjadril starost o pravdepodobná
dusledky tohoto materialu.
Od tá doby mıstnı starsı ve sboru, k nemuz
prıslusım, vzali tento material jako "autoritu" k tomu,
aby vuci me podnikli vylucujıcı kroky, pricemz obvinenı
je v tom, ze jsem v restauraci jedl s clovekem, ktery
je oddelen od spolecenstvı, ktery je vsak mym
hospodarem a zamestnavatelem.
Prikladam kopii sváho odvolacıho dopisu, kterym
jsem se obratil na mıstnı radu starsıch. Je mozná, ze
pokud schvalujete jednanı pravnıho vyboru a pokud je
ono v souladu se zamerem Vami publikovanáho materialu,
pak pro Vas muj odvolacı dopis nebude zajımavy. Avsak
nenı-li tomu tak a cıtıte-li starost o tento postup (ne
jen ve vztahu ke mne, nybrz v souvislosti s tım, ze to
vseobecne ukazuje na pravdepodobnou reakci na tento
publikovany material), pak mozna podniknete neco ke
zmırneni ťcinku tohoto materialu. Spolecnost, pro
kterou pracuji - Warehouse Groceries zamestnava ve
svych kancelarıch a obchodech tricet pet az ctyricet
svedku. Predseda jejıho predstavenstva je oddelen od
spolecenstvı stejne jako vedoucı nepotravinováho
oddelenı: jinı zamestnanci vcetne manazera jednoho z
jejich nejvetsıch nakupnıch stredisek jsou lidá
vylouceni ze spolecenstvı. A tak vyjasneni, která jsem
zadal ve svám dopisu, muze byt ku prospechu vetsımu
poctu lidı v okolı.
Zda se jasná, ze postoj zaujaty ve Vasem materialu
bude mıt stale vıce kumulativnı ťcinek s tım, ze
zasahne vıce a vıce lidi. Pokud by byl uplatnovan
dusledne; ne jen selektivnım, svámocnym zpusobem, jaky
byl uplatnen vuci mne, mohl by jen v táto oblasti
snadno vást k vyloucenı desıtek osob, jejichz jmána mi
pohotove prichazejı na mysl. Opravdu se domnıvate, ze
je taková jednanı biblicky ospravedlnitelná?
Proto, ze za nasledky drıve zmınenáho materialu
jste v konecnám dusledku zodpovednı Vy, bratri, zda se
mi prospesná, abyste tuto informaci predali dale mezi
sebou i Vasemu sluzebnımu oddelenı.
Uprımne Vas
Rt. 9, Box 940-F
Gadsden, AL 35904.
R. V. Franz
Na sleduje muj dopis z 20. prosince s za dostı o zmř nu v odvolacım
vyboru vybranem obvodnım dozorcem Wesley Bennerem:
Rada starsıch sboru East Gadsden
Gadsden, AL
20. prosince 1981
Drazı bratri,
tımto dopisem Vas zadam, aby byl jmenovan jiny odvolacı
vybor. Zasılam kopii tohoto dopisu táz sluzebnımu
oddelenı vedoucıho sboru a Spolecnosti Strazna vez,
protoze zadam aby byl vybor utvoren z bratru mimo tuto
oblast. Mam nasledujıcı duvody:
15. prosince mi telefonoval Theotis French se
slovy, ze byl vybran odvolacı vybor, slozeny z Willieho
Andersona Earla, nebo Felixe Parnella (nebyl si jist
kteráho z nich) a bratra Dibbleho (nebylo mi receno,
zda se jedna o otce nebo o syna). Rekl jsem mu, ze
napısi dopis, ve kterám se nejak ke slozeni vyboru
vyjadrım. Zeptal jsem se, proc nepouzili starsıch sboru
v East Gadsden, a on mi rekl, ze tak uz se to nedela a
ze privolal oblastnıho dozorce, aby on provedl vyber.
18. prosince v patek jsem napsal Theotisovi a
pozadal jej, aby mi pısemne dodal jmána tech, kterı
byli s urcitostı vybrani, aby slouzili ve vyboru. Ten
den rano jsem ten dopis odeslal. Tához dne vecer volal
Theotis s tım, ze se odvolacı vybor sejde v nedeli.
Informoval jsem jej, ze jsem napsal dopis, ktery by mel
dostat tak asi za den. V sobotu vecer znovu volal a
rekl mi, ze dostal muj dopis a ze se vybor chce sejit v
pondelı, zrejme 21. prosince. Neuvedl ani cas, ani
mısto stejne jako v prıpade schuzky planovaná na
nedeli. Dal mi jmána navrhovanych clenu vyboru: Willie
Anderson, Earl Parnell a Rob Dibble. Opet jsem jej
pozadal, aby poslal tuto informaci pısemne. Dnes rano
telefonoval jeste jednou a potvrdil, ze odvolacı vybor
se sejde v pondelı (a opet neuvedl ani cas ani mısto).
Rekl jsem mu, ze mi ma navrhovany vybor napsat prımo,
nez aby mi pres nej vzkazovali po telefonu, a rekl jsem
mu, ze mam vyhrady proti slozeni vyboru tak, jak byl
vybran, a ze napısi tento dopis s zadosti o novy vybor.
Odvetil, ze se navrhovany vybor kazdopadne sejde v
pondelı. Prohlasil jsem, ze za svych ctyricet
let,zkusenostı jsem nikdy nevidel tak ocividná
urychlovani veci, na coz odpovedel, ze poslednı skolenı
Spolecnosti prineslo zmeny (jaká nerekl). Pres má
namitky vuci tak nesetrnámu spechu rekl, ze se tento
vybor v pondelı v kazdám prıpade sejde, a ze cokoli
chci rıci, mam to rıci jim. Opet jsem rekl, ze zadam
jiny vybor.
Verım, ze má duvody pro takovou zadost jsou
opodstatnená. Vylozim je podrobne k Vasemu uzitku i pro
sluzebnı oddeleni stejne jako proto, aby byly
zaznamenany.
Slouzil jsem ve sluzebnım oddelenı vedoucıho sboru
v dobe, kdy mnoho rodin v Gadsdenu prozıvalo velmi
neklidná obdobı. Tykalo se to znacnáho mnozstvı mladych
lidi z okolı. Pres sluzebnı oddelenı jsem vedel o
vaznám nespravnám resenı veci mıstnım pravnım vyborem,
která vyzadovalo vyslani zvlastnıho vyboru, ktery mel
zalezitosti napravit. Cela vec je v má mysli natolik
cerstva, ze Vas ujistuji, ze nemohu cıtit duveru v
kompetentnı jednanı, bude-li v odvolacım vyboru clovek,
ktery ve vyboru, jenz byl zodpovedny za tolik vaznych
chyb, hral tak vyznamnou roli jako bratr Anderson.
Navıc vım jak z informacı ze sluzebnıho oddelenı tehdy,
tak z osobnıch poznatku od tá doby zde, ze Peter
Gregerson se aktivne snazil, aby bylo prehodnoceno
jednanı mıstnıho vyboru, a tak podstatnou merou prispel
k privedenı vyboru zvencı, ktery jmenovala Spolecnost.
Kdyz se tento obraz posklada v celek, je volba, aby
bratr Anderson slouzil v mám prıpadu, ve kterám jsou
ťstrednı otazkou má vztahy s Petrem Gregersonem,
volbou, z niz nenı pravdepodobna soudnost, nestrannost
ani objektivita. Ackoli by se dalo doufat, ze bratr
Anderson mel uzitek z napravy ucinená proverkovym
vyborem, soucasná jednanı navrzenáho odvolacıho vyboru,
jejich spech k soudu a neregulárnost jejich metod jen
vyvolava vzpomınky na minulá spatná reseni vecı.
Myslım, ze muzete pochopit, proc jsem proti takovámu
vyberu a proc jej shledavam naprosto neprijatelnym.
Pokud se tyce volby Earla Parnella, je uvazovanı
vedoucı k táto volbe vskutku tezko pochopitelná. Jeste
jednou bych chtel rıci, ze muj vztah vuci Petru
Gregersonovi je bodem, okolo kteráho se otacı cely
tento prıpad. Na nem je postaveno celá svedectvı proti
mne a kvuli tomuto vztahu prvnı pravnı vybor rozhodl,
ze mam byt vyloucen. Jak je potom mozná nejak rozumne
ospravedlnit volbu Earla Parnella do máho odvolacıho
vyboru? On je, jak vıte a jak vı i oblastnı dozorce,
otcem Dany Parnella, ktery se pred nedavnem rozvedl s
Vicki Gregersonovou, dcerou Petra Gregersona. Bez
zabıhanı do podrobnostı by melo stacit rıci, ze mezi
temito dvema rodinami a zejmána mezi jejich otci se
pred casem vyvinulo velká napetı. Obvodnı dozorce si
byl jiste vedom velkáho roztrpcenı, která zde
existovalo, protoze se behem jeho predchazejıcı
navstevy v Gadsdenu pri rozhovoru s Petrem o Danovi
hovorilo. I cloveku s prumernou chapavostı by, zda se,
melo byt jasná, ze volba Danova otce, aby slouzil v
zalezitosti, ve která jde o Petra Gregersona, je v
rozporu s dobrym soudem, nestrannosti i selskym
rozumem, která by clovek ocekaval. Jaká mozná duvody ci
spravna motivace mohou vást k taková volbe?
Okolnosti, v nichz se nachazı bratr Parnell,
nevyhnutelne ovlivnuji tretıho clena navrzenáho vyboru,
Roba Dibbleho. Ten je zetem Earla Parnella a manzelem
Danovy sestry Dawn. Bylo-li by to nezbytná, verım, ze
je mozná dosvedcit, ze Robova zena byla velmi dotcena,
kdyz se dcera Petra Gregersona rozvedla s jejım
bratrem, a docela nahlas se o táto veci vyjadrovala.
Zda se nepravdepodobná, ze by to, co rekla jinym,
nerekla svámu vlastnımu manzelovi. Ocekavat, ze by ten
mohl vstoupit do prıpadu, ve kterám je stykanı se s
Petrem Gtegersonem ťstrednı otazkou; a ze by tak mohl
ucinit s nezbytnym oprostenım se od osobnıch pocitu a s
potrebnou objektivitou, znamena, domnıvam se, chtıt
vice, nez naznacuje dobry ťsudek.
S ohledem na to vsechno Vas v ťcte zadam, aby byl
vytvoren jiny odvolacı vybor z bratru mimo zdejsı
oblast. Snad s jednou vyjimkou si nedokazi predstavit
vybor tri lidı, kterı by se dali máne doporucit pro
objektivnı, nepredpojatá slyseni ve veci máho odvolani,
nez ten, ktery byl vybran. Snad bylo rozhodnutı
oblastnıho dozorce jen vysledkem ukvapenáho rozhodnuti
bez nalezitáho zvazeni faktoru, která jsem zde uvedl. I
kdyz se nekdo muze pokouset obhajovat nebo vysvetlovat
tyto faktory, laska k poctivosti a spravedlnosti by
tuto moznost jiste vyloucily. Doufam, ze Vas to primeje
k tomu, ze pripustıte, ze by odvolacı vybor nemel
potrebovat tak usilovná ospravedlnenı, ale spıse by mel
dokazat stat na vlastnıch nohou prost vaznych
pochybnosti. - 1.Timoteovi 5:21, 22.
Mozna budete chtıt o techto vecech napsat
Spolecnosti a ja to jen uvıtam.
Pro Vasi informaci, dnes ocekavam prıjezd hostu,
kterı jedou pres 500 mil, aby nas navstıvili, a kterı s
nami stravı jen nekolik dni. V pondelı odpoledne mam
sluzebnı cestu do Birminghamu (urcenou pred nekolika
dny), z nız se pravdepodobne vratım domu pozde vecer.
Ke konci tydne mame na programu cestu mimo stat, kterou
jsme pred naplanovali jiz pred casem, a lidá u kterych
budeme, majı jiz vsechno pripraveno. Nekolik dnı pred a
po novám roce nas navstıvı rodina nasich pratel, kterı
opet priletı z jináho statu. Avsak po 5. lednu bych jiz
mel mıt cas, abych se sesel s nove vybranym vyborem, a
melo by to poskytnout taká cas Spolecnosti, aby jej
mohla sestavit.
Rad bych taká pozadal, aby Vas styk se mnou byl
pısemny, a nepribyvalo tak castych opomenutı a
tezkosti, ke kterym jiz doslo. Dekuji Vam za pozornost,
kterou tomu budete venovat.
Uprımne Vas
Rt.9, Box 940-F
Gadsden AL 3590 1
R. V. Franz
Kopii vyse uvedeneho dopisu jsem poslal vedoucımu sboru a sluzebnımu
oddř lenı spolu s dopisem na sledujıcım:
20.prosince 1981
Biblicka a traktatni spolecnost Strazna vez
Brooklyn, N Y
Na vedomı: sluzebnımu oddelenı
Drazı bratri:
Tımto dopisem na Vas apeluji, abyste vyjednali odvolacı
vybor, ktery by se zabyval mym odvolanım, vybor tvoreny
bratry mimo oblast, a to castecne kvuli velkámu
mnozstvı povestı a pomluv, která jsou v obehu a z nichz
vetsina pronikla zpet ke mne. Taká se ale domnıvam, ze
volba, kterou provedl Vami ustanoveny zastupce,
oblastnı dozorce, ukazuje ve srovnani s informacemi v
prilozenám dopise, ze jeho ťsudek ma, jednoduse receno,
nedostatky.
Jak jsem uvedl v odvolacım dopise z 8. prosince,
ktery jsem Vam jiz drıve poslal, bratr Benner se pri
navsteve u me doma projevil nazorovou nesmlouvavosti,
ktera neprispıva k duvere, co se tyce jeho ťsudku v
zalezitostech tohoto druhu. Jak sam uvedl, verı, ze
svedomı cloveka muze byt premozeno vedoucım sborem
(zatımco jen Pısmo muze takto prekonavat), a sam sebe
oznacil za toho, kdo papouskuje cokoli, co vedoucı sbor
rıka. Tento postoj je duvodem ke znepokojenı tım, ze
neprıjemne pripomına stav mysli, ktery v ne tak davná
dobe vedl v Nemecku k tolika krivdam, ani nemluve o
tech nabozenskych lidech, kterı po staletı slepe
prijımali a dodrzovali prıkazy toho, co nazyvali
"materskou" cırkvı. Vyber odvolacıho vyboru, ktery
provedl, tyto starosti nijak nezahanı, nybrz je spıse
stupnuje. Domnıvam se, ze to prilozeny dopis jasne
ukazuje:
Naláhave Vas prosım, abyste podnikli kroky k
naprave tohoto ocividne spatnáho vedenı zalezitostı
tohoto prıpadu.
Dekuji Vam.
S ťctou
Rt.9, Box 990-F
Gadsden AL 35904
R. V. Franz
Nynı jsem napsal vedoucımu sboru jiz trikra t se za dostı o nř jake
vyja drenı (5. listopadu, 11. prosince a 20. prosince). Za osm tydnu, ktere
uplynuly od napsa nı meho prvnıho dopisu do meho konec neho vylouc enı,
neodpovř dř li ani na jediny z tř chto dopisu. Ani nepotvrdili jejich prijetı.
Ke kapitole 12
Leta, ktera uplynula od napsa nı teto kapitoly, nemř la za na sledek nic, co by
nř jak hmatatelnř ovlivnilo uvedenepostrehy. Jak je v nı uvedeno, nikdy
jsem neoc eka val nř jakehromadnezbř hnutı od organizace Stra zna vř z a
mısto toho jsem c ekal pokrac ova nı vzrustu. Stavy c lenu zaznamena vajı
neusta ly prıchod a odchod tisıcu lidı roc nř . Vysledkem tohoto obratu a
znac neho roc nıho vzrustu dnes c lenska za kladna obsahuje znac neprocento
novych c lenu, kterı nevı prakticky nic o vzrusenych oc eka va nıch
rozvırenych okolo roku 1975 a jestř menř toho vı o drıvř jsıch neČspř snych
predpovř dıch.
Publikace organizace s nezmensenou silou pokrac ujı v udrzova nı tvrzenı
o roku 1914. Myslım, ze az se prekuta lı rok 2000 a lidezac nou c ıst a psa t
tento rok a na slednř roky 2001, 2002 a tak da le, bude jiz jen opticky dojem
pusobit, ze rok 1914 bude jestř vzda lenř jsı, nez je nynı. Drıve nebo pozdř ji,
zda se, bude organizace prinucena prijıt s nř jakou "Čpravou" v cha pa nı.
Tř zko si budou moci dovolit zcela od tohoto data upustit, pon ř vadz ono je
oporou mnoha jejich nauk, organizac nıch tvrzenı i jejich vykladu proroctvı.
Organizace jiz v minulosti projevila vynalezavost pri obstara va nı takovych
"Čprav" a nepochybnř tak znovu uc inı. Jak to bude fungovat, zda to
konec nř zpusobı, ze lideve spolec enstvı svř dku zac nou uplatnovat sve
schopnosti kritickeho myslenı, to se uvidı. U c inek jakekoli zmř ny v uc enı
ohlednř roku 1914 bude s nejvř tsı pravdř podobnostı nejsilnř jsı na
dlouholetec leny, jimz muze zac ıt docha zet ochota desetiletı za desetiletım
dopra vat sluchu tvrzenım o "blızkosti" noveho ra du.
Jednou z vyznamnych uda lostı od napsa nı teto knihy byla smrt Freda
Franze 22. prosince 1992 ve vř ku devř tadevadesa ti let (narodil se 12. za rı
1893). Jeho smrtı v urc item smyslu konc ı jedno obdobı - byl totiz jedinym
c lenem vedoucıho sboru pokrtř nym do roku 1914, roku pro vıru svř dku
rozhodujıcıho, a pravdř podobnř byl jedinym c lenem, ktery se osobnř setkal
se zakladatelem organizace Charlesem Taze Russellem. Byl tv urcem velke
vř tsiny post-Rutherfordovskedoktrina lnı stavby, stejnř jako tım, kdo
formuloval velkou c a st za sad vztahujıcıch se na za lezitosti vylouc enı ze
spolec enstvı. S nım takemizı bozsky pla sď Čdajnř predany Rutherfordem
(viz strany 76 az 78). Myslım, ze jeho odchod by mř l primř t alespon
nř kteredlouholetec leny, aby zac ali va znř ji uvazovat o tvrzenıch uc inř nych
s ohledem na rok 1914.
Od sveho vystoupenı z vedoucıho sboru a pozdř jsıho odlouc enı od
organizace jsem svemu stryci nř kolikra t psal. Nikdy jsem pritom nemyslel
na odpovř Ú a taky jsem ji nikdy nedostal. Nepsal jsem mu jako mocne
osobnosti, nybrz pouze kvuli sympatiım vuc i nř mu coby c lovř ku a c lenu
rodiny. Zajımal jsem se o jeho zdravı a ujisďoval jsem jej, ze muj za jem a
ma starost je, aby se nerıdil za sadami nebo narızenımi lidskeho systemu.
Nejvıce jsem si pra l, aby bylo moznese s nım posadit a popovıdat si jako
c lovř k s c lovř kem, neboď jsem plnř presvř dc en, ze si uvř domoval krehkost
biblickych za kladu mnoha uc enı organizace. Byl to c lovř k velkych
rozumovych schopnostı a dusevnı ka znř schopny napsat dukladny biblicky
vyklad. Ovsem jeho vytrvala oddanost c lovř kem zalozeneorganizaci mu
zjevnř umoznila jednat jako jejı prvnı obha jce, kdykoli byla jejı prıznac na
uc enı predmř tem pochybnostı nebo se zda lo, ze jsou ohrozeny jejı
organizac nı za jmy, i kdyz to znamenalo "prizpusobenı" Pısma zpusobem,
kterym se ono jevilo podpırat postoj organizace. V takovych prıpadech se
jeho inteligence odklonila k tomu, co bylo v konec nem dusledku jen
obrazotvornou vynalezavostı, schopnostı vest myslenı c tena re k za doucım
za vř rum pouhou retorikou a hodnovř rnostı.
Pricha zım k tomu, ze v tom vsem je urc ity smutek. Ac koli byl totiz
svř dkem vzrustu poc tu c lenu organizace z nř kolika tisıcu na nř kolik
milionu, vidř l, jak se vlastnictvı Čstredı rozrostlo z hrstky budov na cele
mř stskec tvrti s vıcepodlaznımi stavbami, a vidř l, jak se jejı tiskove
provozy rozsırily ze sveneoka zalosti v mezina rodnı tiskoveimperium,
nevzal si nic z toho do hrobu - a za dny z tř chto c ıselnych nebo materia lnıch
c initelu nema jistř vubec za dny Čc inek na to, zda mu Buh vyslovı sve
schva lenı nebo poka ra nı. Jiz leta pred jeho smrtı se vsechny knihy, ktere
napsal, prestaly tisknout. Nakonec budou vyka za ny mezi pouha
memorabilia, kde jiz majı svemısto spisy Rutherforda a Russella. Jeho
velmi kreativnı vyklady proroctvı, jako naprıklad Danielova, budou v
mnoha prıpadech pod tlakem okolnostı nahrazeny jinymi vyklady.
Kdyz jsem svemu stryci psal pred c tyrmi lety, 28. c ervna 1988 (pote, co
jsem se dovř dř l o jeho zdravotnıch potızıch), znovu jsem probıral ty jeho
spisy, predna sky a vyroky, kterepovazuji za nejhezc ı a ve kterych
vyslovoval platneprincipy, jejichz dodrzova nı by vsak vyzadovalo
prehodnocenı a dokonce odmıtnutı mnoha souc asnych postoju a tvrzenı
organizace. Mezi jinymi vř cmi jsem napsal:
Oba jsme v poslednı fa zi nasich zivotu. Velmi si uvř domuji jistotu vyhla senou
apostolem, ze "vsichni budeme sta t pred Bozı soudnı stolicı", kde se "kazdy z na s
bude Bohu zodpovıdat sa m za sebe". Jeho Syn jako soudce pak "vynese na svř tlo
tajnevř ci tmy a uc inı zjevnymi rady srdce, a potom kazdemu prijde jeho chva la od
Boha". (Rımanum 14:10-12; 1. Korintskym 4:5) Jsem presvř dc en o Tveznalosti
Pısma a nejsem schopen si myslet, ze vř rıs, ze v tomto osobnım soudu budou
rozhodujıcımi faktory - nebo ze vubec budou ve vř tsinř prıpadu mıt nř jaky vyznam
- c lenstvı v organizaci nebo vř rnost za jmum nř jakeorganizace. S pribyvajıcımi lety
a s tım, jak se blızı konec zivota, jsem ,sta le vıce presvř dc en, ze nejcennř jsı vř c,
kterou kazdy z na s muze zanechat, je mravnı odkaz, a ze hodnotu tohoto mora lnıho
odkazu urc ı za sady, za kterymi jsme sta li - za sady, kterenikdy nelze obř tovat nebo
odmıtnout jako nerozumnev za jmu nř jakeho prospř chu. Mezi tyto principy na
prvnım mıstř patrı Čplna a nezkalena oddanost Bohu, bezpodmınec neodevzda nı se
jeho Synu jako nası jedineHlavř , bezČhonnost vuc i pravdř a soucitny za jem o
ostatnı, ne jako o souc a sti nř jakeho favorizovaneho systemu, nybrz jako o
jednotlivce.
Ma m velky za jem na tom, abych zanechal takovemravnı dř dictvı; v myslenka ch
meho srdce jej nic jineho nepredc ı. Podle toho, jak Phillips prekla da Rımanum
14:7: "Pravda je, ze nezijeme, ani neumıra me jako sobř stac nı jedinci. Na kazdy pa d
na s zivot pojı k Pa nu, a kdyz umıra me, pricha zıme pred nř j." Doufa m, ze jestli uz
ne v nic em jinem, pak snad alespon v tomto sdılıme spolec nemyslenky, sluc itelnou
hloubku za jmu.
Stejnř jako na ostatnı dopisy, ani na tento neprisla za dna odpovř Ú. Jsem
dnes nicmenř ra d, ze jsem jej napsal. Kdyz se dıva m na konec zivota sveho
stryce, jsem smutny nejen pro to, co bylo, ale jestř vıc pro to, co mohlo byt.
Smrt Freda Franze mř la za na sledek jmenova nı noveho prezidenta
korporace a 30. prosince 1992 byl - coz bylo na stranř 314 (napsanev roce
1983) uka za no jako pravdř podobny krok jako jeho na stupce vedoucım
sborem jmenova n Milton Henschel. Jak jsem jiz uvedl, prezidentstvı
korporace s sebou jiz nenese za dnou zvla stnı moc nebo autoritu, ac koli
c lovř ku s tımto titulem v oc ıch svř dku vseobecnř doda va zvysenou
va znost. Zmř na v prezidentstvım tedy sama o sobř nebude mıt za dny
vyznam na smř r, kterym se organizace ubıra . Aď je tomu jakkoli, je Milton
Henschel jednım z nejkonzervativnř jsıch c lenu vedoucıho sboru, a jako
kazdy jiny ma ve vsech rozhodova nıch jen jeden hlas. Ac koli doka ze byt
mily a vtipny, c asto se zda , jako by se stahoval do sebe, a na rozdıl od vsech
c tyr predchozıch prezidentu nema ani jejich "charisma", ani tolik vudc ıch
kvalit, ktereproka zali prvnı tri z nich. Ovsem tım, ze toto postavenı bylo
zbaveno veskeremoci, kterou dal tomuto Čradu Rutherford, to nema za dne
velkedusledky. V za lezitostech nauky nebude mıt jeho hlas ve vedoucım
sboru ani zdaleka takovou va hu, jakou mř l hlas Freda Franze; Milton nenı
ani pisatel, ani ten, kdo zvla sď hluboce studuje Bibli, a je nepravdř podobne,
ze by sta l u zrodu jakekoli doktrina lnı zmř ny, ke kterenakonec muze dojıt.
Vedoucı sbor se takto sta le zuzuje z maxima lnıch osmna cti c lenu na
dnesnıch jedena ct. Tito muzi jsou vsichni v pokroc ilem vř ku a
prinejmensım nř kterı z nich byli jmenova ni do vedoucıho sboru v prvnı
radř ne kvuli vynikajıcım osobnım schopnostem nebo zpusobilosti, ale z
velkec a sti proto, ze mř li za sebou dlouha leta v Čstredı nebo ve sluzbř
plnym c asem, a zda lo se, ze prijatelnř "zapadajı" (ne ovsem vzhledem k
dnesnım problemum). Pred jejich jmenova nım se o nř kterych uvazovalo, ze
se hodı jen na pra ci s relativnř malou zodpovř dnostı. Tım, ze to rıka m, je
neodsuzuji a ti c lenove, kterı se podıleli na vybıra nı dalsıch c lenu, vı, ze to
tak bylo. Souc asnı c lenovese, jak se zda , zdrzujı jmenovat na hradnıky za
ty, kterı zemreli, mozna jim souc asneslozenı vedoucıho sboru vyhovuje a coz je pro starsı lidi prıznac neradř ji se tomu, co by mohlo vyvolat ovzdusı
zmř n, vyhybajı. Zna m je osobnř a nepochybuji, ze alespon nř kolik z nich
se zdra ha dř lit se o vysadnı autoritu, jiz skupina drzı v rukou, tak, jako se v
drıvř jsıch doba ch zpř c ovali podř lit se o svou osobnı a jedinec nou moc
Rutherford a Knorr.
Jedinou zmř nou, jez snad stojı za zmınku, je jejich poslednı ozna menı,
kterese objevilo ve Straznů ve zi z 15. dubna 1992 na stranř 31, o tom, ze na
jejich schuzky svych vyboru - nikoli na zaseda nı celeho vedoucıho sboru uvedli jinetva re.
Za klady tomuto ozna menı polozily dva hlavnı c la nky teto Straznů ve ze.
Predlozily nauku Straznů ve ze, ze kresďanese dř lı na dvř hlavnı trıdy: na
"obc any" a "cizince" nebo jinymi slovy na duchovnı Z idy a duchovnı
pohany. To je v na padnem protikladu k apostolskym spisum, ktereza dne
takovetrıdnı rozdř lenı neznajı a mısto toho zduraznujı rovnost v postavenı
kresďanu pred Bohem, jak Pavel rıka , v Kristu nenı rozdıl mezi Z idem a
Rekem, otrokem a svobodnym. (Rımanum 10:12; Galaďskym 3:28;
Koloskym 3 :11 ) Tyto doslovnerasovea ekonomickerozdıly byly v uc enı
Stra znevř ze nahrazeny rozdıly duchovnı rasy a duchovnı poddanosti nebo
otroctvı. Dř la to tak, ze "pretiskuje" kresďanskeuspora da nı staroza konnımi
pomř ry a ra dem, v urc item smyslu duchovnř "vracı hodiny zpř t" do c asu
pred kresďanstvım a rusı za sadnı zmř ny, kterezpusobil Kristus. Takto je asi
8 700 "pomazanych" c lenu "obc any", "duchovnımi Izraelity" tvorıcımi
"vyvoleny rod" a "kra lovskeknř zstvo" z 1. Petrova 2:9, zatımco nř kolik
milionu "jinych ovcı" jsou "cizinci", "duchovnı pohane", duchovnı "cizı
usedlıci" prirovna vanı k tř m "cizincum", kterı budou "stavř t zdi" nebo
budou "rolnıci" a "vinari" pro Izrael, pric emz sluzba v kazdem z tř chto
prıpadu je v samotnem biblickem poda nı uva dř na jako dukaz poddanosti
lidem.
15. dubna 1992 Strazna ve zve svych c la ncıch vlastnř zavedla jestř tretı
trıdu nebo podtrıdu - duchovnı "Netinim" a "syny sluzebnıku
S alomounovych". Tyto c la nky zduraznujı, ze tyto skupiny byly pozvednuty
z pouheho otroctvı do vyssıho stavu, a citujı prıruc ky, kterehovorı o
vyvysenem spolec enskem postavenı, mıstř nebo statutu Netinim a o tom, ze
byli "zavedeni jako posvř cena oficia lnı trıda, kterebyly poskytnuty
vysady". Bez za dneho biblickeho dukazu, ktery by ukazoval, ze to tak ma
byt, tyto c la nky tvrdı, ze by staroza konnı okolnosti mř ly mıt paralelu na
souc asnou dobu. (Materia l se zpoc a tku pojı s Netinim - nelevijskymi
"zpř va ky a zpř vac kami" v chra mu, ale na slednř je jiz nezminuje
nepochybnř proto, ze mezi nř patrily i zeny. A tak pisatel c la nku svemocnř
rozhoduje, jak daleko Čdajna "paralela" ma jıt a co ma nebo nema
zahrnovat. To jednoduse nenı nic mensıho nez manipulace.) C la nky
pokrac ujı tım, ze kladou duraz na trıdu muzu, kterı majı vysady, mezi nř z
patrı "spra vnı zodpovř dnost" a posleze predstavujı staroda vne"Netinim" a
"syny sluzebnıku S alomounovych" jako predobraz dnesnıch muzu z rad
svř dku kterı jsou cestujıcımi dozorci, c leny vyboru odboc ek, muzi, kterı v
mezina rodnım Čstredı pripravujı materia ly do tisku, nebo v ruznych zemıch
rıdı stavebnı pra ce. To docela jasnř s touto novř zjistř nou trıdou ponecha va
vsem zbyvajıcım "cizincum", ostatnım milionum "duchovnıch pohanu"
neboli "jinym ovcım" mensı vysady a nerovny statut. Tyto c la nky vyzarujı
skryteho ducha na klonnosti ke zvla stnım vysada m a postavenı v organizaci,
ducha, ktery je vtř len v nadrazenosti vysad a moci, kteremajı v rukou
c lenovevedoucıho sboru, kterı sami nepopiratelnř jsou ve trıdř pro sebe.
Uspora da nı, kterezrejmř napsa nı tř chto c la nku nutnř zpusobilo - tedy to,
ze na setka nıch vyboru vedoucıho sboru zasedajı i jinı lide- je novevlastnř
jen ve smyslu poc tu dotyc nych. Jiz velmi brzy po vytvorenı vyboru
vedoucıho sboru v roce 1976 byli pracovnıci Čstredı urc ova ni k tomu, aby
slouzili jako tajemnıci př ti vyboru vedoucıho sboru (osobnıho,
publikac nıho, sluzebnıho, vyboru pro vyuc ova nı a vyboru pro pısemnosti),
a kazdy z tř chto př ti muzu (David Mercante, Don Adams, Robert Wallen,
Damd Sinclair a Karl Adams) byl ze trıdy "nepomazanych". Tito tajemnıci
na setka nıch jednotlivych vyboru nejen sedř li, ale bylo jim tez umoznř no
Čc astnit se diskuse, i kdyz nemohli hlasovat. O hlasova nı se v ozna menı ve
Straznů ve zi z 15. dubna 1992 nic nerıka a da se predpokla dat, ze hlasova nı
na schuzka ch tř chto vyboru zusta va vysadnım pra vem c lenu vedoucıho
sboru. Na zaseda nıch celeho vedoucıho sboru (kterych se neČc astnili ani
zmınř nı tajemnıci) budou zrejmř nada le prıtomni jen c lenovevedoucıho
sboru.
A tak noveuspora da nı prostř znamena , ze mısto toho, aby na tř chto
schuzka ch vyboru byl prıtomen jediny nec len vedoucıho sboru, budou tam
nynı dva nebo tri. Jen v organizaci, kde jsou postavenı a vysady vnıma ny s
takovym za jmem, muze byt tato prosta Čprava prezentova na, jako by mř la
nř jaky dulezity vyznam a potrebovala byt ozna mena celemu svř tu. Jejı
skutec ny vyznam mozna spoc ıva v tom, ze c lenovevedoucıho sboru
docha zejı k pozna nı, ze jim vř k a cha trajıcı zdravı sta le ubırajı z toho, co by
mohli dř lat, a brzy nepochybnř jestř vıce uberou z jejich poc tu. Tedu
Jaraczovi, ktery je nejmladsı, je 68 let, Milton Henschel ma 72, Dan Sydlik
73, Lloyd Barry 75, Jack Barr 79, Albert Schroeder a Lyman Swingle majı
81 let, Carey Barber a Karl Klein 87, John Booth 89 a George Gangas ma
96 let.
Tak jako u roku 1914, organizace vlastnř nemuze do vedoucıho sboru
uvest muze z rad "nepomazanych" bez toho, aby vyvra tila sva tvrzenı o
"trıdř vř rneho a rozva zneho otroka", ktera se skla da jedinř z lidı
"pomazanych" a ktera je povř rena dohledem nad Pa novou "doma cnostı".
Mimo vedoucı sbor se prıslusnost k "pomazanym", pokud se tyc e toho, zda
se c lovř k muze sta t starsım, cestujıcım dozorcem, c lenem vyboru odboc ky
nebo zasta vat nř jakejineorganizac nı postavenı, nepoc ıta . Z toho, co vım,
bych rekl, ze nenı pochyb o tom, ze v ruznych zemıch jsou desıtky
"nepomazanych" lidı, kterı jsou mnohem schopnř jsı, kterı majı lepsı
znalosti Pısma a vř tsı schopnost sdř lit tyto vř domosti, kterı projevujı hlubsı
pohled a dokonce vyssı Čroven duchovnosti, nez mnoho ze souc asnych
c lenu vedoucıho sboru. Ovsem pripustit je do tohoto elitnıho orga nu by
znamenalo polozit rovnıtko mezi duchovnı "cizince" a duchovnı "obc any",
povysit "nelevijskechra movepomocnıky" naroven trıdř "kra lovskeho
knř zstva" a uc init z nich plnohodnotnř podılnıky s "trıdou vř rneho a
rozva zneho otroka", aby spravovali Pa novu doma cnost. To by setrelo a
prakticky zrusilo vsechny rozdıly, kterev minulem pul stoletı nebo dele
nauka Straznů ve ze vyzadovala. Domnıva m se, ze vedoucı sbor bude
vzdorovat tomu, aby tak uc inil, dokud to bude v lidskych sila ch. A tak, jako
je tomu v prıpadř roku 1914, se tak horlivř obhajovanetradic nı na zory
mohou sta t frustrujıcımi retř zy, kterebra nı udř lat to, co by rozva znost a
Čc elnost obyc ejnř vyzadovala.