aktuálně: vinařství roku

VELETRH VÍNO A DELIKATESY NA V¯STAVI·TI V PRAZE JIÎ 25. - 27. 4. 2012
Magazín pro znalce i přátele dobrého vína a kvalitních nápojů,
vydávaný ve spolupráci s Asociací sommelierů České republiky
Číslo 2/2012 • cena 79 Kč / 4,00 €
Finger Lakes International
Wine Competition,
Rochester, NY:
Ze 68 moravských
a slovenských vín
60 medailí!
Víno na pomoc
dětem postiženým
zhoubnými nemocemi:
Camp Good Days
and Special Times
New York Uncorked!
Vína a vinařství
druhé největší
vinařské oblasti v USA,
státu New York
AKTUÁLNĚ:
VINAŘSTVÍ ROKU
Prázdninový průvodce:
Chorvatsko, Istrie (dokončení)
Editorial
Napadlo mne, že víno je nejsportovnější nápoj. A naši
vinaři jsou velmi sportovně založení. Kolik se u nás i ve světě
koná soutěží! Kolik vinařství je ochotno mnohokrát do roka
soutěžit o to, kdo má lepší víno – ve vedlejší vesnici stejně,
jako na druhém konci zeměkoule.
Náš časopis informuje o soutěžích nejvíc ze všech, protože
se jich aktivně zúčastňujeme. Protože je máme rádi a jsme
přesvědčeni, že jsou jedním z nejkulturnějších klání světa.
Protože víme, že přinášejí nejlepším vínům dobré prodeje
a jejich autorům zaslouženou slávu. Proto jsme se před lety
rozhodli pomáhat našim vínům v jejich cestě do světa.
Tohle číslo je plné soutěží – Vinalies v Paříži, Bacchus
v Madridu, Mondial de Sauvignon v Bordeaux, Král vín
v Mikulově, Vinařství roku v Lucerně – i když to je trochu jiná
soutěž. A taky
sommeliérská
juniorka ve
Znojmě. Tady
všude se
soutěžilo
o čest
a slávu.
Nejvíce
prostoru
v tomhle čísle
věnujeme
soutěži, o níž
se u nás
v Čechách,
na Moravě a na Slovensku zatím mnoho neví – o americké
Finger Lakes International Wine Competition. Víno je
mocné, svádí dohromady mnohdy lidi, kteří by se jinak ani
nepotkali. Ve Finger Lakes spojilo dlouhý řetěz těch, kteří se
rozhodli udělat něco správného a pomoci zlepšit život
dětem s rakovinou. Byli jsme dojati, že na naši výzvu
pozitivně reagovalo tolik vinařství, že jsme mohli do soutěže
poslat skvělých 68 vín a zpět neuvěřitelných 60 medailí. Že
nádherných 132 „pozlacených“ láhví poslali vinaři další
zásilkou do Rochesteru na dobročinnou aukci. Že vedle
zlata a stříbra vysoutěžili spoustu lepších časů pro potřebné
děti a dokonce pozvání do Ameriky pro šest dětí z České
republiky a ze Slovenska! To dokáže dobré víno!
A mám ještě jednu skvělou zprávu o soutěžích, než
otevřete nové číslo. Česká republika bude poprvé ve své
historii hostit světovou soutěž pod patronátem OIV! Zařadí
se tak do vedoucí skupiny v pelotonu nejprestižnějších
soutěží vín světa! Toto ocenění si zasloužilo Sauvignon
Forum. A dobře víte, že SOMMELIER bude díky vašemu
šéfredaktorovi jeho prezidentu mezinárodní jury velmi, ale
velmi blízko dění!
Krásné jarní dny!
The idea came to me recently that wine must be the most sporty
of all drinks. And it’s fair to say we find a fair few sport fanatics
among wine-makers. Just look at how many competitions take
place over here and internationally!
How many wineries are happy to compete year in, year out for
triumphing as the better wine - we come across the same
situation in the neighbouring village as we do at the other
end of the earth.
Our magazine conveys the most information of all when it
comes to competitions because we actively take part in them.
Because we love them and are convinced that they are the
most cultural of contests in the world. Because we know that they
promote sales for the best wines while also provide their creators
with due credit for their work. Hence why we decided to help
our wines in their journey across the globe.
This issue is jam-packed with competition stories –
Vinalies in Paris, Bacchus in Madrid, Mondial de
Sauvignon in Bordeaux, The King of Wines in
Mikulov, Winery of the Year in Lucerna. And we
mustn’t forget the Junior Sommelier competition in
Znojmo. There have been competitions for honour
and glory almost everywhere at each step of the
way. In this issue, we have dedicated the greatest
amount of space to a competition which few
people know about here in the Czech Republic,
Moravia and Slovakia – the American Finger Lakes
International Wine Competition. Wine is
a powerful thing, drawing a multitude of people
together who would otherwise never meet. Finger
Lakes brought together a long string of people keen to do
something good and help children suffering from cancer.
We were impressed to find so many wineries reacting positively
to our request - we were able to send a total of 68 wines and
return with an unbelievable 60 medals. Of the 132 “gilded”
bottles, wine-makers sent a further package to Rochester for
a charity auction. And aside from a gold and silver, the event
managed to secure many better times ahead for children in
need plus bag an invitation to America for six children from the
Czech Republic and Slovakia! Here’s to the benefits of good
wine!
And before you start reading our latest issue, I have one other
piece of great news to share. For the first time in history, the
Czech Republic will be hosting a world competition under OIV
patronage! As such, it has earned itself classification among the
crėme de la crėme in terms of prestigious wine competitions the
world over! The Sauvignon Forum in Brno has earned itself this
award. And thanks to your editor-in-chief’s role as president of
the international jury, you can be sure that SOMMELIER will be
very close to the action at all times!
Wishing you all the best spring has to offer!
Iva Kováříková,
vydavatelka / publisher
www.e-sommelier.cz / 3
Ze 68 našich vín
jsme získali
60 medailí!!!
Jak vinaři
pomáhají
nemocným
dětem
Iva Kováříková, Luboš Bárta, Rochester - V Rochesteru u jezera Ontario skončil 12. ročník Finger Lakes International Wine Competition – největší benefiční charitativní soutěže na světě a prý největší ze všech soutěží
ledových vín. Rochester se koncem března stal oslavou lidskosti, obětavosti a odvahy. A také místem skutečného triumfu moravských a slovenských vín, která si vysloužila standing ovations, potlesk ve stoje.
ZDROJE DOBRÝCH ZPRÁV
Když člověk o něčem píše, měl by pro
to mít dobrý důvod. A když vydavatel
věnuje jedné soutěži tolik prostoru, jako
my Finger Lakes, musí ten důvod být
o to pádnější. Tentokrát je těch důvodů
opravdu hodně.
Ještě nezažité čerstvé emoce nutí říci
hned na začátku, že to byla jedna z nejkrásnějších soutěží, jakých jsme se za
poslední roky zúčastnili. Ještě dnes po
návratu cítíme její všeobjímající atmosféru vstřícnosti a přátelství, těžko reprodukovatelný všudypřítomný pocit, že
se děje něco správného pro dobrou věc.
Tou správnou věcí byla naprostá a úplná
benefice pro Camp Good Days and Special Times, tábor, který založil před třiatřiceti lety Gary Mervis pro zlepšení
života dětí postižených rakovinou.
O něm více za chvíli.
Vlastenectví a národní hrdost nedají
smlčet, že Česko a Slovensko nechalo
v Americe významný pozitivní otisk. Že
sám fakt účasti jen těžko uvěřitelných
30 / www.e-sommelier.cz
68 vín pořadatele dojal a zisk 60 medailí
přivedl k neskrývanému nadšení. Že nás
naopak udivilo, jak překvapivě mnoho
Američanů nejen ví, kde je Československo, Česko nebo Slovensko. V USA
znají dobře Dvořákovu Novosvětskou,
Václava Havla a hokejisty. A jak řekl v zá-
věrečném projevu zakladatel soutěže
Peter Parts – od této chvíle i naše vinařství. Nejvýše z našich vín se dostalo
Chardonnay 2011 pozdní sběr z Vinařství U Kapličky, kterému ve finálovém
rozstřelu chyběl jen krůček k titulu
šampiona odrůdy! Kaplička Dalibora
Babáčka se v Americe stala i nejúspěšnějším moravským vinařstvím díky velké
zlaté za již zmíněné Chardonnay, zlatu
za Pálavu 2011 a třem stříbrným medailím. Skvělé zlaté medaile získala dále vinařství MUDr. Pavla Kosíka z Tvrdonic za
Sauvignon 2011, Moravíno Valtice za
Ryzlink rýnský 2011 a zazářila i dvě čer-
Finálová komise pro ledová vína, v čele Ron Daugherty.
SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
barikové Chardonnay. Jak jinak. A další
zvláštní cena Best-in-Class Cabernet
Sauvignon jde do Chateau Ste. Michelle
ze státu Washington na západním pobřeží mezi Kalifornií a kanadskou hranicí
za Canoe Ridge Cabernet Sauvignon
2009. V soutěži ledových vín, která jsou
tady doma všude kolem na sever i na jih
od kanadské hranice, vyhrál mezi více
než 250 vzorky cenu Crystal Grape
Award stoprocentní ryzlink A Capella
2008 Ice Wine z vinařství Black Star
Farms ze Suttons Bay z Michiganu.
A nejvíc medailí v soutěži získal kalifornský gigant Ernest&Julio Gallo, největší
rodinné vinařství světa. Samá americká
vína, americké firmy – a přitom všichni
nejvíce tleskali vínům z Moravy a ze Slovenska. Jak to? O tom je tahle reportáž.
Ředitel soutěže
David G. Male.
vená - LIVI Dubňany pozlatilo své Zweigeltrebe 2009 a Vinařství LTM Dvořáček
Merlot 2008 barrique. Dalšími 17 stříbrnými a 12 bronzovými medailemi byla
oceněna moravská vinařství Čech, Kosík,
LIVI Dubňany, Maňák, Moravíno, LTM
Dvořáček, Sonberk, Josef Valihrach, Vladimír Tetur, Vinařství Volařík, Vinařství
U Kapličky, Vinofol a Vinselekt Michlovský. A nezůstali jsme v tom sami - nejúspěšnějším slovenským vinařem na
benefiční soutěži v USA se stal Martin
Pomfy díky Double Gold za Mavín Pinot
Gris 2011, zlatu za Chardonnay 2011,
třem stříbrným a třem bronzovým medailím. Dvěma zlatými (Ryzlink vlašský
2011 a rosé Cabernet Sauvignon)
a dvěma stříbrnými medailemi bylo oceněno vinařství Janoušek z Pezinku a zlaté
je i tokajské Cuvée 2009 Jaroslava
Ostrožoviče. Kompletní výsledky soutěže jsou na http://www.fliwc.com/results/2012results.asp.
Pokud by snad přeci jen bylo třeba
skvělý medailový zisk rozklíčovat podle
zemí, pak Česká republika má 1 double
gold, 5 gold, 17 silver a 12 krát bronz,
Slovensko také jednu Velkou zlatou, 4
zlaté, šestnáctkrát stříbro a 4 bronzové.
Protože by někdo mohl namítnout,
kdoví, jak že to s těmi medailemi bylo,
cítíme, že je třeba rovnou říci, že soutěže
se zúčastnilo přes 3200 vín, v tom 83%
amerických, a také přes 500 vín z 22
zemí světa. Soutěžilo 756 vinařství v tom
109 ze státu New York. Double Gold získalo jen 80 vín, t.j. 2,5% z celkového
počtu, v tom 55 z USA, 17 z Kanady, po
dvou Argentina a Chorvatsko, a po
jedné Česká republika, Slovensko, Rakousko a Slovinsko. Zlatých bylo necelých 7,5%, tedy čísla srovnatelná
s jakoukoliv jinou světovou soutěží.
Stříbro získalo 33% soutěžících vín a tak
vlastně jen „bramborový“ bronz je jaksi
navíc nad běžné standardy.
Zpravodajská povinnost velí oslavit nejvýše oceněná vína soutěže. Zvláštní cenu
za nejlepší ryzlink John Rose Award získalo Chateau Fontaine od michiganského jezera Leelanau za Dry White
Riesling 2011. Speciální cena Best-inClass Chardonnay patří Merryvale Vineyards z Kalifornie za mohutné
Některé vzorky přijely i s minikamerou.
RETROSPEKTIVA ÚSPĚCHU
Všechno začalo před třemi lety, kdy
jsem se v Québecu na Sélections Mondiales des Vins poprvé setkal se soutěží
pojmenovanou po jezerech Finger Lakes.
Waifro Cavaliere mě tehdy povodil po
kanadských vinařstvích v oblasti Niagary
a jezera Ontario (SOMMELIER 4/2009)
a Rochester leží vlastně „jen“ přes vodu.
Za hezkého počasí je vidět pouhým
okem americký břeh z otočné, 350
metrů nad zemí situované restaurace na
CN Tower v Torontu, v době své výstavby
v roce 1976 nejvyšší věže světa s 553
metry až po vrchol. Byl to kupodivu Raúl
Castellani z Argentiny, zakladatel řady
soutěží, jako Vinus, La Mujer Elige, Vinos
Panama a dalších, kdo mi začal vyprávět
poutavý příběh téhle zvláštní soutěže,
Volunteers nejsou zdaleka jen důchodci a maminky v domácnosti. Jednou
z dobrovolnic, která podporuje soutěž od prvního ročníku, je Kim DiChario,
prezidentka nábytkářské společnosti Office By Design Inc. z Pittsfordu. A třeba
Anne Vercelli přijela sbírat výsledkové archy až z Kalifornie.
www.e-sommelier.cz / 31
SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
a přidali se k němu John a Petronella
Salvi z Margaux, David Henault z Champagne, nebo svými víny i u nás dobře
známý Ralf Anselmann. A nejvíc Moshe
Spak, který je kamarád s každým od vína
na světě. Když vloni na podzim přišlo pozvání, věděl jsem toho dost, abych měl
upřímnou radost.
Ze Sauvignon fora vím, jak jsme vděční,
když nám někdo na druhém konci světa
pomůže s akvizicí vzorků, a tak když
David G. Male požádal časopis SOMMELIER o takovou pomoc, rádi jsme ji přislíbili. Posílali jsme už vína na soutěže do
Izraele, do Moldavska, do Vídně, do
Štrasburku, Cannes, Madridu, dokonce
rekordních 209 vzorků až do Valladolidu! Jak ukázalo několik následujících
týdnů, zkušenost z USA nám chyběla...
S velkým předstihem jsme oslovili desítku spedičních firem, za jakých podmínek jsou schopny dopravit do USA
nějakých deset, dvacet vzorků vín. Odpovědi i ceny byly velmi různé, ale jedna
měla být varující. „Víno? Alkohol do
USA nevozíme!“
Zanedlouho jsme se měli dozvědět,
proč.
DHL, Fedex nebo UPS sice přepravu vín
nabídly, ale jejich ceny by už prakticky
předem rozhodly o zájmu či spíše nezájmu vinařů, pro něž je cena dopravy
velmi limitujícím faktorem. A loňská zkušenost s DHL, která dokázala ztratit NVC
paletu vín cestou do Kanady, také nebyla nijak přesvědčující. Ve výběru zůstaly tři společnosti, později dvě. Na
jednu stranu sice výrazně levnější, než
světově zasíťovaní spediční giganti, na
druhou ale zbylo více vyřizování na nás.
Museli jsme získat registraci FDA u amerického ministerstva zemědělství, přihlásit se k protibioteroristickému aktu,
on-line vyplnit spoustu stránek dotazníků. Připravili jsme překlady přihlášek
a vypracovali návody, jak je vyplnit. Ro-
Americký novinář Michael Schaefer
a skvělé sestry Chris a Jayne Van Zile
Krabice naskládané na fiktivní paletě
u nás v předsíni.
zeslali jsme obtisky se čtyřmi různými registračními čísly pořadatele pro federální
daň, registraci u U.S. Food and Drug Administration, newyorskou státní registraci ATT&TB a „alkoholickou“ registraci
u Liquor Authority státu New York
a s prohlášením, že se jedná o neprodejný vzorek. Ty museli naši vinaři nalepit na každou soutěžní láhev i na karton.
Ještě deset dnů před odesláním jsme
měli v mailu jen něco málo přes deset
přihlášek. Tak jsme zarezervovali prostor
na malou paletu do 20 vzorků.
Pak – naštěstí – nastalo to, co před většinou soutěží. Poslali jsme poslední sérii
mailů, že za týden je závěrka, a nestačili
jsme se divit. Vedle sběrného místa
v naší redakci v Hrusicích nám nabídl
možnost sběru vzorků Miloš Michlovský
v Rakvicích, na Slovensku pomohli
s akvizicí a soustředěním vzorků Edita
Ďurčová a Robo Müller. Když Eva Vlková
dva dny před odvozem hlásila, že má asi
50 krabic, nadechli jsme se a změnili rezervaci na velkou paletu. Jenže efekt poslední chvíle fungoval dál. Vlastík Černý
z Valtic, který nám vzorky přivezl do Hrusic, tu složil skoro 80 krabic s víny! To se
na paletu vejít nemohlo...
Poslední série dne byly jako duha. Po vínech mezinárodních i lokálních odrůd přišla vína ovocná včetně dýňového, rebarborového, brusinkového, aroniového či, levandulovéhoi, finále patřilo čistým i ovocem, aromatizovaným medovinám.
32 / www.e-sommelier.cz
SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
lené výšky 105 cm. Dobrá skládačka! Do
rána jsme pak psali doprovodné papíry,
proforma faktury, seznamy, čemu jsou
vína z odrůd, o nichž v Americe v životě
neslyšeli, podobná, do jaké série patří...
Když jsme druhý den náklad dovezli
do DM Carga na Ruzyňské letiště, chodili se na nás dívat s přesvědčením, že po
střechu plný Passat beden se na paletu
nemůže vejít. Díky nočnímu tréninku se
nejen na paletu náklad vešel, ale do výškového limitu ještě dva centimetry chyběly...
Tak jsme předali náklad profesionálům
a už se jen báli, aby dorazil na místo určení v pořádku. Je třeba po pravdě říci,
že kdybychom nezvolili DM Cargo, asi
by nedorazil. Karel Javorský si vzal věc za
svou a zásilku nejen sledoval přes LonZdejší volunteers, to byla bezva parta nadšených lidí od studentů přes rodinné
příslušníky degustátorů, lidi z campu, až po devadesátiletou „mom Zweig“,
která je spolehlivou dobrou duší soutěže od jejího začátku před 12 léty a ani
ve svých devadesáti si nedá vzít práci u ručního mytí degustačních riedlovek.
Stejně jsme museli všechny krabice rozbalit, láhve zkontrolovat a kde to bylo
potřeba, utěsnit bublinkatou fólií, takže
jsme rychle přišli na to, že ve většině krabic jsou jen 4 lahve a dvě pozice volné,
protože pořadatel žádal jen 4 lahve od
vzorku. Tak jsme je během dlouhého večera v garáži přeskládali, vytvořili a utěsnili 56 malých kartonů a čtyři velké po
dvanácti, v předsíni jsme namalovali na
zem půdorys palety a snažili se na ní
bedny vyskládat až do maximální povo-
www.e-sommelier.cz / 33
SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
dýn až za oceán, ale kdykoli se cestou
vyskytl problém (a že nebyl jen jeden)
vždy našel řešení. Volali jsme si průběžně, dokonce i v jednu v noci. Díky
pomoci jeho kamarádů Mike Jacobyho
a Karla Drvoty z New Yorku, kteří za
mořem zajistili odbavení a propuštění
vzorků na americkou půdu, se nakonec
během pouhých čtyř dnů od podání podařilo dopravit houštím amerických
předpisů, příkazů a zákazů 368 kilo vína
až do kempu Good Days! „Ještě teď nevěřím, jak hladce to šlo,“ komentoval
jeho výkon Karl Rudolfs, který v Rochesteru zásilku přijímal. Vše dopadlo dobře
a v Campu Good Days měla vína ještě tři
neděle na to, aby se před soutěží zklidnila a nabyla plné kondice.
GOOD MORNING!
Není nic lehkého otevřít za dva dny tři a půl tisíce láhví. Parta šesti chlapů to
nejen zvládla, ale ještě si na hotelovém koberci pro radost rozdělala táborový
oheň (i když jen elektrický z vlajících hadříků a žároviček), sestavila táborová
křesla, rozbalila chlebníky a vytáhla kovové placatice. „How do you like my
beach?“ zeptal se mě Tom King, když jsem je fotil.
Lorraine Hems a Carl Brandhorst
Dlouho jsem přemýšlel, jak popsat
atmosféru, která v Rochesteru panovala.
A pak jsem si vzpomněl na chvíli, která
tuhle zvláštní a krásnou soutěž asi nejvýrazněji odlišila od ostatních. Hlavní stewardka degustačního sálu Carol
Kristofik nás navigovala podle zasedacího pořádku k šestnácti degustačním
stolům, v půl deváté byli všichni na místě,
ozvalo se zatleskání, sál ztichl a ředitel
soutěže David G. Male nahlas pozdravil:
„Good morning dear friends!“ A sál zaduněl sborovou odpovědí: „Good morning!“
Tohle jinde nezažijete!
A mám ještě jednu milou vzpomínku.
O každý stůl se čtyřmi degustátory se
starala dvojice dobrovolníků, kteří na vozíku přiváželi ve sklenicích nalité vzorky,
vždy krátké série po osmi, pak je zase sebrali a zavezli nové. Večer na společné
večeři (kterou si každý platil sám) v Max
at High Falls mě pak u teplého bufetu
jedna z naší dobrovolnické dvojice, Lisa
Zelazny, představovala svému manželovi:
„Tohle je MŮJ degutátor...!“.
A tahle srdečná atmosféra společného
úkolu, spolupráce a vstřícnosti provázela
celou soutěž. Všichni měli neskrývanou
34 / www.e-sommelier.cz
radost z toho, že dělají něco správného
– ať se jednalo o 64 porotců nebo 150
dobrovolníků, kteří zajišťovali hladký
chod a servis soutěže. Každý to, co dělal,
dělal rád a dělil se o svou radost s ostatními. Tou správnou věcí byla podpora
Campu Good Days and Special Times.
HODNOCENÍ
„Systém hodnocení není složitý a je
spíše uživatelsky než vědecky orientovaný,“ vysvětlil systém hlavní porotce
Ron Dougherty. „Špatné víno žádné
hodnocení nedostane. Je-li uskokojivé,
dáte mu bronz, dobrému stříbro
a pokud byste si některého chtěli hned
objednat karton, dejte mu zlato. Shodnou-li se všichni čtyři porotci u stolu na
zlaté, znamená to, že víno dostane Double Gold.“ Každé víno ze série se hodnotilo samostatně, bez vzájemného
porovnávání. Když všichni skončili, „kapitán“ stolu sepsal udělená hodnocení
a u nejlepších vín nebo tam, kde byl
patrný rozptyl v pohledu na víno, nastala
diskuse jako – jako třeba v Paříži na Vinalies.
100 bodů je sice jediný používaný systém při soutěžích OIV/UIOE, ale není to
jediný dobrý systém na světě. Realita
100 bodového systému je cca 20-25 používaných bodů. Francie používá i 20 bodový, který přežívá i ve Východní Evropě.
Realita 20 bodového systému jsou ale
jen cca 4 body. Amerika se s tím nepáře
(není členem OIV). Uděluje rovnou me-
daile, každá medailová kolonka na hodnoticím archu měla ještě plus a minus,
takže se víno hodnotilo kromě nuly devítistupňovou škálou. Obrací to pozornost od matematiky k vínu a líbí se mi
to. Není to odbornicky nafoukané,
a v diskusi v komisi se stejně vždycky
ukáže, kdo tomu opravdu rozumí a kdo
jen markýruje. Tenhle systém je více než
2x jemnější, než dvacetibodový a používá zhruba poloviční odlišovací škálu,
než 100 bodový. Když jsem si pak po návratu hrál s kompletní výsledkovou excellovou tabulkou, došel jsem k závěru,
že systémy jsou si při porovnání poměru
velkých zlatých, zlatých a stříbrných medailí ve výsledku téměř totožné.
Samozřejmě, že je to dáno na jedné
straně kvalitou vín, na druhé kvalitou degustátorů. „Z 250 kandidátů jsme vybrali 64 nejlepších z 15 zemí. Jste všichni
experty ve víně, jste schopni ochutnat
a ohodnotit každé víno. Zůstaňte, prosím soustředěni. I když si myslíte, že
chutnáte krásné Burgundsko, nikde není
psáno, že musí být lepší, než Pinot Noir
z Vermontu nebo Oregonu, a ledové
víno z Kanady nemusí být lepší, než ledovka z Finger Lakes,“ instruoval
David G.Male. „Hodnoťte víno, nehodnoťte jeho původ. Sauvignon je jiný
z Kanady, z Nového Zélandu, z New
Yorku a jiný je i z francouzské Loiry. Budete hodnotit vína, která mnozí neznáte
– domácí degustátoři možná poprvé
ochutnají vína z Čech, Slovenska, Chor-
SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
vatska nebo Slovinska, degustátoři z Evropy zase americké autochtonní odrůdy.
Mělo by být jedno, jestli máte rádi suché
nebo sladké, ovocné nebo z dubového
sudu. Vždy by mělo vyhrát to nejlepší
víno.“
V každé komisi seděl vždy alespoň
jeden zahraniční hodnotitel, někdy dva,
vaše vydavatelka Iva Kováříková, jejíž komisi mimo jiné připadlo hodnotit finálový rozstřel o šampiona ledových vín,
seděla dokonce se dvěma Kanaďany –
ředitelem soutěže Sélections Mondiales
z Québecu Ghislainem K. Laflammem
a profesorkou George Brown College
z Toronta Doris Miculan Bradley.
“Kapitánkou” mého stolu, jak se tu
říká, byla Traci Dutton, vinařská lektorka
The Culinary Institute of America ze St.
Heleny v Kalifornii, proti mně seděla
skvělá vedoucí katedry vinných studií
a hospitality Rochester Institute of Technology Lorraine Hems a vedle ní zkušený
vinař z Virginie a prezident Atlantis Seabord Wine Association Carl G. Brandhorst. Já měl štěstí na finálovou volbu
championa Chardonnay. Komisi doplnil
hlavní rozhodčí Ron Daugherty a vybírali
jsme ze sedmi Double Gold vín, oceněných v různých komisích, tři nejlepší.
V prvním kole skončil výsledek nerozhodně 5:5 pro dvojici příjemně ovocného Chardonnay, pikantního a plného
tropického ovoce, a mohutného, viskozního, svalnatého Chardonnay z bariku.
Ve druhém kole, kdy každý už vybíral jen
jedno víno z obou, přepral barik 3:2
ovoce. Večer, když jsme se dozvěděli výsledky, se ukázalo, že Sean Foster z Kalifornie tak porazil Dalibora Babáčka ze
Zaječí.
Přes uličku hodnotil profesor Marin Berovič z Lublaňské univerzity, hned vedle
Miguel Berzosa, tajemník soutěže VinoFedu Bacchus v Madridu, Australanka
Kate Hardy, někdejší tajemnice prezidenta OIV Petera Hayese, či Claudia
Quini z Argentiny, ředitelka soutěže Vinandino. Vážně dobrá společnost!
Na páté místo ke stolům zasedali s každou sérií se měnící hosté. Hodnocení
těchto „guest judges“ se nezapočítávala
do výsledků, ale zúčastňovali se diskuse
a pečlivě sledovali práci těch ostatních.
Buď to byli novináři, kteří o soutěži
hojně psali, mladí vinaři a studenti sommelierství, nebo sami dobrovolníci, kteří
si tak užili svou půlhodinu slávy za tři dny
obětavé práce.
Týden po soutěži jsem dostal do mailu
do PDF naskenované všechny své hodnoticí archy i s mými poznámkami. To se
mi také ještě na žádné soutěži nestalo.
ROCHESTER
Kdysi býval Rochester městem mlýnů, postavených na toku řeky Genesee,
směřující malebnou krajinou od Apalačských hor do Ontarijského jezera.
Prudký proud nejen poháněl jejich mlýnská kola, ale také vedl k rychlé erozi
říčního koryta, jehož kaskáda plná vodopádů se posouvala proti proudu řeky
podobně, jako „couvají“ nedaleké niagarské vodopády. Počátkem 19. století
se město proslavilo stavbou aquaduktu. 363 mil dlouhý Erijský kanál od Buffala po Albany, spojující oblast velkých jezer s Atlantikem, jím překlenul koryto řeky Genesee, takže po vodním mostu mohly proplouvat lodě o několik
metrů nad hladinou dravého toku. Od roku 2000 je kanál, který ve své době
velmi zjednodušil a urychlil dopravu zboží a příchod nových osadníků, vyhlášen součástí amerického národního dědictví.
Skutečnou světovou slávu ale Rochesteru přinesl George Eastman, který tu
roku 1889 založil společnost Eastman Kodak Company – čtyři roky poté, co vynalezl a nechal si patentovat svitkový film. Zavedl výrobu přenosných fotoaparátů a založil tak nový byznys amatérské fotografie. Prakticky celé dvacáté
století byl Kodak vůdčí firmou světového fotografického a filmového průmyslu, největším výrobcem filmů a fotopapírů a předním producentem fotoaparátů. „Stiskněte spoušť, zbytek uděláme my“ bylo jeho heslo a slovo kodak
(=„koudek“) se stalo synonymem pro fotoaparáty podobně, jako u nás lux
pro vysavače podle Electroluxu. Rochester prosperoval.
Už méně se ví, že v roce 1975 patentoval Kodak i první digitální fotoaparát
a díky řadě EasyShare byl na přelomu 20. a 21. století několik let vedoucí firmou i v tomto mladém dynamickém odvětví. Odbyt klasických filmů začal rapidně klesat, ukončením výroby vlastních analogových fotoaparátů na film
přišlo o práci na 15.000 lidí. Jenže trh se změnil. Vtrhli na něj jiní, zpočátku vysmívaní, ale levnější - a Kodak začal ztrácet půdu pod nohama. Ztráta na
jeden digitální fotoaparát dosáhla 60 dolarů. Nepomohla ani diverzifikace
do dalších sektorů. I přes bouřlivý technologický rozvoj a spoustu patentů vyhlásil letos v lednu Eastman Kodak bankrot a požádal o ochranu před věřiteli.
Čtvrtmilionový Rochester strnul a ztichnul. Na vysoké devatenáctipatrové secesní budově tvaru zámku, která byla po léta dominantou města, sice stále do
noci svítí pět slavných písmen, ale provozy jsou prý téměř prázdné a v kancelářích se prý právníci připravují na patentovou a licenční smršť, která má firmu
slavného jména zachránit... Místní jsou k tomu skeptičtí a z neúspěchu firmy
viní spíše patentovou válku, kterou vede Kodak na všech frontách s výrobci digitálních zařízení včetně mobilních telefonů s digitálními kamerkami.
Pochodeň pokroku tak v Rochesteru převzala zdejší univerzita, která je na
čele světového výzkumu plazmatu. Nedávno uskutečnila pomocí 60 vysokovýkonných laserů unikátní experiment, jímž vytvořila plazma o rekordních
hustotách energie, jaké panují jen v nitru největších planet a otevřela tak
nový směr jaderné fyziky. Domácí o tom vědí, ale příliš se neradují. Tohle ztracená pracovní místa nevytvoří...
SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
krásná chvíle a moc jsme si přáli, aby ji zažili osobně všichni vinaři, kteří sem poslali
svá vína. Pár kolegů nám přišlo potřást
rukou a já měl za chvíli pořádně otlučené
rameno. Američané se vší silou neplácají
jen ve filmech, ale i ve skutečnosti. Přišlo
nám moc milé, když řada učitelů přišla
s dotazem, jestli nám nezbyly ještě nějaké
informační brožury. Že by s vinařstvím
v Čechách a na Slovensku chtěli seznámit
své studenty.
Zakladatel soutěže Peter Parts
SLAVNÁ PREMIÉRA
Během celé soutěže nás překvapilo,
kolik lidí se k nám hlásilo, že má české či
slovenské kořeny, kdo z jejich dětí či příbuzných byl kdy v Praze a jak z ní byl nadšený, a kdo naopak se na cestu k nám
teprve chystá a těší. Druhý soutěžní den
ráno jsme na všech 16 stolů rozdali publikace o českém a moravském vinařství,
které nám poskytlo Národní vinařské centrum – a na stolech nezbyla jediná.
A když David G. Male po soutěži ohlásil,
že ze 68 vzorků získala naše vína ve své
rochesterské premiéře neuvěřitelných 60
medailí, z toho dvě Velké zlaté a devět
zlatých, strhl se potlesk ve stoje. Ještě
nikdy v historii soutěže tu žádná země
(kromě sousední Kanady) nezískala tolik
medailí včetně těch nejcennějších! Byla to
Gary Mervis
„Děkuji všem za účast i pomoc – vinařům, degustátorům, dobrovolníkům i celému organizačnímu týmu,“ uzavřel
soutěž její zakladatel Peter Parts. „A
všechny zvu na nejlepší večeři v Americe.
Bude právě tady 5. května. Během benefičního večera budeme ochutnávat
nejúspěšnější vína ze soutěže a zlatá vína
se budou dražit. Přijďte i vy! Každý dolar
navíc znamená více hezkých dnů pro
více nemocných dětí, pro které to
všechno děláme. Pro Camp Good Days
and Special Times!“
CAMP GOOD DAYS
AND SPECIAL TIMES
A podobně poděkoval všem zúčastněným i člověk, který kemp založil a stojí
v jeho čele už třiatřicet let – Gary Mervis.
„Lidské osudy jsou nevyzpytatelné. Žili
jsme šťastný život a měli tři malé děti.
A najednou jakoby všechno zhaslo, když
nám lékaři řekli, že nejmladší dcera Teddi
má tumor na mozku. Lékaři provedli vše
potřebné a ona bojovala dva roky
36 / www.e-sommelier.cz
a deset měsíců, než ji nemoc přemohla.
Abychom naplnili její čas zážitky a kamarády, uspořádali jsme letní tábor a pozvali tam i další děti, které potkal takový
osud. Poznali jsme jejich život i sílu dobrého příkladu a naděje. Když Teddi
odešla, rozhodl jsem se, že jej budu provozovat dál a připravím dětem, jejichž
život zasáhla rakovina, v jejich boji dobré
dny, v nichž prožijí zvláštní čas. Tak vznikl
Camp Good Days and Special Times. Na
louce u jezera Keuke, kde jsme vařili
a jedli ve velkém armádním stanu a bydleli ve stanech kolem něj...“
To bylo v roce 1979. Dnes je kemp
malou vesničkou s dvacítkou budov, kde
vedle ubytování a stravování mají děti
klubovny a dílny nejrůznějších řemeslných kroužků, počítačový klub, divadlo,
lodičky, vytápěný bazén, střelnici, prolézačky, lanovou dráhu... Své speciální léto
tu bezplatně, pod dohledem zdravotníků a vedením kreativních instruktorů,
každoročně zažije na 1200 dětí. Po
vzoru úspěchu tohoto prvního kempu
vyrostlo na severu USA dalších pět dceřinných zařízení. O všechna se Gary stará
a svůj život věnuje fundraisingu – shánění peněz na jejich provoz. „Předsevzali jsme si, že dobré dny musejí zažít
děti bez ohledu na původ nebo sociální
situaci rodiny. Proto jsou pobyty bezplatné a bezplatné mohou být jen díky
vaší pomoci, benefičním akcím, dobrovolnictví a sponzorům. Proto vám všem
z celého srdce děkuji!“
Kemp je v srdci vinařské oblasti a prvními sponzory byli vedle rodičů a příbuzných dětí právě vinaři z okolí. Tak vzniklo
netradiční spojení vína a dětí a tak
vznikla i soutěž Finger Lakes International Wine Competition. „Chtěli jsme
pro naše vinaře něco udělat. Tak vznikla
myšlenka na charitativní večer a k výběru
nejlepších vín měla sloužit malá soutěž.
Dodnes se s každým dalším ročníkem
divím, kolik vinařů reaguje na naše pozvání a posílá do soutěže svá vína, od
SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
VINAŘI DĚTEM
Za uplynulých 11 let dokázala soutěž
z výnosu startovného, vstupenek na galavečery a aukce nejlepších vítězných
vín, přispět kempu částkou milion čtyři
sta tisíc dolarů, a také velkou publicitou, jejíž hodnota se vyčísluje jen těžko.
Letos se budou na galavečeru (se vstupným 150 dolarů) ochutnávat i moravská
a slovenská vína a poprvé se vína našich
vinařů ocitnou i v dražbě. Je to významný a nijak levný příspěvek! Všichni
soutěžící se zavázali, že v případě zlatého úspěchu pošlou do aukce bednu
s 12 láhvemi a také zaplatí jejich
cestu! A tak vítězové zlatých a velkých
zlatých medailí - Vinařství U Kapličky,
LIVI Dubňany, Moravíno Valtice, LTM
Dvořáček, J&J Ostrožovič, Roman Janoušek a Mavín Martina Pomfyho již
balí a nás v redakci čeká příprava další
spedice do Ameriky. Dopadne-li vše
dobře, poletí za moře dalších 132 láhví!
Snad už to bude snadnější, když jsme
se to naučili...
Přírodní kaple a bílé kamínky se
jmény kamarádů, s nimiž se táborníci
příští rok již nesetkali.
Budeme se moc snažit a o výsledku vás
nezapomeneme informovat.
Je úžasné, k čemu mohou vést krásná
vína a výborné výsledky práce vinařů...
Opravdu zaslouží úctu, obdiv, gratulaci
a poděkování. p
Foto Luboš Bárta, Iva Kováříková, Wikipedia (1), Camp Good Days (1)
malých farem až po největší vinařství
Ameriky. Stali jsme se největší benefiční
charitativní soutěží vín na světě. Jsem
dojatý z toho, že se zúčastnila vína
z dvaadvaceti zemí a jsem nadšený, kolik
krásných vín přišlo ze zemí v srdci Evropy
– z České republiky, Slovenska, Slovinska, Rakouska a Chorvatska. A věřím, že
díky pozoruhodnému úspěchu, kterého
se v historii soutěže ještě nikomu z Evropy nepodařilo dosáhnout, budou šířit
naši myšlenku dál.“
Vzhledem k tomu, že Finger Lakes International Wine Competition je s více
než 250 vzorky ledových vín podle pořadatelů zřejmě největší soutěží přírodních ledovek na světě – a v těch jsme
přeci tak dobří – je to pro příští ročník
další výzva a velká příležitost!
„Ministr financí“ kempu Karl Rudolf
nás seznámil s Melissou Cappelluti,
která má na starosti tým pro organizaci
volného času. Hezky jsme si popovídali,
dozvěděli se, že za léta činnosti se tu vystřídaly 43 tisíce dětí z poloviny států
unie a také z dalších 27 zemí světa. Že
Camp Good Days and Special Times se
stal pojmem nejen v komunitě rodin
s dětmi, postiženými onkologickými chorobami, ale že je nositelem stále se rozšiřujícího seznamu cen a vyznamenání.
A že by bylo hezké, kdyby se v něm objevily i naše děti.
Brali jsme to jako další kompliment
příspěvku našich vinařů – až do doby,
než dva dny po návratu přišel oficiální
dopis s pozváním pro šest dětí na dva
týdny na přelomu července a srpna. Přiznáme se, že v nás zatrnulo. Shromáždit a poslat osmašedesát vzorků vín, to
umíme. Ale jak vybrat a poslat šest
dětí? Jak získat prostředky na jejich letenky? Téhle věci se ujala Iva Kováříková, vaše vydavatelka. Oslovili jsme
dětská onkologické pracoviště v Brně
a Bratislavě, zdravotní pojišťovny, požádali jsme o tipy na nadace. Co se podaří
a jak vše dopadne?
www.e-sommelier.cz / 37
Medailová cesta po vinařstvích státu New York
Vinařství na Východě
Iva Kováříková, Luboš Bárta, Rochester - USA jsou podle statistik OIV čtvrtým největším
výrobcem vína na světě. Podle údajů U.S. Treasury’s Alcohol and Tobacco Tax and
Trade Division (TTB) v USA pěstuje hrozny na 23000 farem, z nichž 90% je menších
než 100 akrů (40 hektarů). Hrozny zpracovává cca 5000 vinařství, která vyrobí 2,2 miliardy litrů vína ročně. Více než 80% vín USA vyrobí Kalifornie.
VINAŘSKÉ OBLASTI SVĚTA
Jestliže o rozhodující produkční oblasti
není pochyb, o druhé místo se přou státy
New York na východním pobřeží v oblasti
Velkých jezer a Washington na západním
pobřeží mezi Kalifornií resp. Oregonem
a kanadskou hranicí (neplést s hlavním
městem Washington D.C., vzdáleným od
státu Washington 3800 km na jihovýchod).
Vinařství ve státě New York (především
oblasti Finger Lages a Long Island) je srovnatelné s produkcí v České republice –
v podobných klimatických podmínkách
vyrobí přes 100 milionů litrů, což je kolem
5% celkové produkce USA. I když zdejší
vinice leží mezi 43° a 45° severní šířky,
tedy na úrovni vinic v Bulharsku, Rumunsku, italského Piemontu, Lombardie či Veneta, francouzského jihu kolem Côte
d’Azur či Rioji a Navarry, je zdejší klima
o něco studenější, než v evropských regionech. Co se už srovnat nedá, je odrůdová skladba.
Proti našim tradičním odrůdám vitis vinifera tvoří ve státě New York více než 80%
produkce francouzské a americké hybridy
a odrůdy vitis labrusca, takže se tu setkáte
s půvabnými jmény odrůd jako Aurore,
Baco Noir, Catawba, Cayuga, Chambourcin, Chancellor, Chelois, Colobel, Concord, De Chaunac, Delaware, Diamond,
Elvira, Frontenac, Isabella, Ives Noir, Leon
Millot, Marechal Foch, Melody, Niagara,
Rougeon, Seyval Blanc, St. Vincent, Steuben, Traminette, Vidal Blanc, Vignoles,
Vincent.
Pěstování révy se tu datuje od roku 1788
na Long Islandu, v oblasti jezer první záznam zmiňuje jméno William Warner
Bostwick a rok 1829. Zajímavé je, že
jedna z prvních komerčních vinařských
společností Pleasant Valley Wine Company byla zaměřena na šumivá vína z vitis
labrusca a získávala s nimi dokonce ve 2.
polovině 19. století i ceny v Evropě.
Limitujícím faktorem rozvoje vinařství
byla meziváleční prohibice, formálně sice
zrušená roku 1933, ale ve zvycích ještě
dlouho přetrvávající mnohde dodnes.
V pitoreskním městečku Dundee, které
vypadá jako kulisy ze starého amerického
filmu, jsme sami potkali na silnici koně
s hranatou černou vlečkou, v níž jel černě
oblečený pár amish.
Evropské odrůdy vitis vinifera sem přišly
až s Dr. Konstantinem Frankem, emigrantem z ukrajinské Oděsy. Ten se od roku
1951 snažil o rozšíření klasických odrůd
na východě USA a věřil v jejich velkou budoucnost. Byl zaměstnán v experimentální
vinařské stanici Cornell University v oblasti
Velkých jezer, ale jeho snaha zůstávala poměrně dlouho nevyslyšena. Důvodů bylo
více. V té době bylo vinařství podobně,
jako v řadě evropských zemí, i v USA součástí jiné farmářské práce vedle sadařství,
rostlinné a živočišné výroby a vyjma Kalifornie mu nebyla věnována výjimečná pozornost. Druhou bariérou byla bariéra
jazyková – doktor Frank mluvil šesti jazyky,
alespoň zpočátku k nim ale angličtina nepatřila. Zásadní změnu přineslo až jeho
seznámení s prezidentem Gold Seal Winery, Francouzem Charlesem Fournierem.
Oba spojovala francouzština a zkušenosti
s evropskými odrůdami. V polovině 60. let
představili společně sérii zdařilých vín
z odrůd Riesling, Chardonnay, Gewürztraminer, Pinot Noir a Cabernet Sauvignon a založili Vinifera Wine Cellars
v Hammondsportu. To probudilo četné
následovníky.
V té době se některé farmy začínaly více
specializovat na výrobu hroznů a rozhodujícímu rozvoji pak pomohl zákon New
York Farm Winery Act z roku 1976, který
dovolil malým pěstitelům hroznů přímo vinifikovat vína a prodávat je na farmě až
do objemu 50 tisíc galonů, tedy 189.270
litrů. Slušně velké vinařství. Tímto rokem
se datuje rozvoj moderního vinařství ve
státě New York tak, jak je vnímáme my
v Evropě.
Podobně jako u nás, největší rozvoj nastal v posledních 15 – 20 letech. Řada
podniků se začala specializovat na výrobu
vína. Zejména v oblasti Finger Lakes, Niagara a Ontario jsou desítky malých,
středních i několik větších vinařství. Kolem
ledovcových morénových prstovitých jezer
s nádhernou krajinou vznikly vinařské
stezky, nabízející degustaci, občerstvení
i nákup vína. Na závodním okruhu Watkins Glen, kde kdysi závodili v šampionátu
F1 Mario Andretti, Emerson Fittipadli či
Bezmála volební úsměv Jima Trezise,
ředitele vinařského a kulinářského
centra, ale také správce fondu na obnovu vinic
Jody Sheckter, se každoročně pořádá výroční slavnost vína. Vína z Finger Lakes
mají svou velkou apelaci Finger Lakes AVA
a v jejím rámci fungují samostatně dvě
menší terroirní apelace Cayuga Lake AVA
a Seneca Lake AVA.
Dnes tvoří u nás běžné odrůdy Cabernet
Franc, Cabernet Sauvignon, Dornfelder,
Frankovka (tady zvaná po německém
vzoru Lemberger), Gewürztraminer, Chardonnay, Chenin Blanc, Merlot, Muscat
Canelli, Pinot Blanc, Pinot Gris, Pinot Noir,
Riesling, Siegerrebe, Sauvignon Blanc či
Viognier necelou pětinu produkce vinař-
Velký degustační přednáškový sál ve vinařském centru
www.e-sommelier.cz / 49
VINAŘSKÉ OBLASTI SVĚTA
pořily jak Constellations Brands, tak síť gastronomickým obchodů Wegmans a Rochester Institute of Technology. O fyzickou
podobu se postarala firma Lord Cultural
Resources Inc., která je partnerem muzeím, kulturním centrům a výstavám po
celém světě. A vybavení dodal leader
amerického trhu s kuchyňským vybavením, firma Viking, s jejímž ředitelem jsme
shodou okolností spolužáci z college, což
velmi urychlilo naše jednání. Pro širokou
veřejnost provozujeme informační portál
Uncork New York, pro zapálenější zájemce nabízíme širokou škálu kurzů a školení, degustací, přednášek. Přední učitelé
z oboru vína a hospitality přednášejí našim
studentům ve vinařských kurzech, věhlasní šéfkuchaři včetně našeho Carla Pe-
ství státu New York. Díky doktoru Frankovi jsou tu rozšířené i původem gruzínské, ukrajinské a moldavské odrůdy
Rkaciteli, Saperavi, Sereksiya Charni resp.
Babeasca Neagra či Severnyj.
Pozvolný rozjezd má rychlé finále. Z normálního vinařství Martina Sandse, založeného krátce po II. světové válce, vznikl
největší světový koncern, zaměřený na výrobu vína, lihovin a piva – Constellation
Brands se sídlem ve Victoru na břehu jezera Seneca. Tohle imperium vlastní
značky jako Robert Mondavi, Clos du
Bois, Mouton Cadet, Inniskillin, JacksonTriggs, Rioja Vega (a 200 dalších vinařství
v severní i jižní Americe, v Evropě, na
Novém Zélandu a v Austrálii), ale také
třeba pivo Corona, whiskey Jim Beam,
koňak Courvoisier, Gilbey s Gin...
„Měli jsme najednou řadu dobrých vinařství, zajímavých vín, ale neměli jsme
pro ně připravený trh a vzdělanou veřejnost,“ vysvětluje Jim Tresize, prezident
New York Wine & Grape Foundation
a současně New York Wine&Culinary
Center u jezera Canandaigua, asi půl hodiny na východ od Rochesteru. „Bylo
třeba vytvořit instituci, která by šířila kulturu vína a dobré gastronomie. A tou se
stalo naše centrum, jehož založení pod-
Vinařství Johna a Stacey McGregorových
50 / www.e-sommelier.cz
rettiho je učí vařit nejen k vínům. Je tu
skvěle zásobený vinný sklep, velká degustační a přednášková místnost, výborně vybavená experimentální kuchyně na
kuchařské kurzy, učebny a dokonce malý
VINAŘSKÉ OBLASTI SVĚTA
zdejší klima kolem jezer je příliš tvrdé pro
evropské odrůdy vinifery. Otec se setkal
s doktorem Frankem a ten jej přesvědčil,
že tomu tak nemusí být. Známé odrůdy
narouboval na zdejší odolné podnože
a při správné péči se opravdu úspěch dostavil. Od osmdesátých let tak produkujeme Ryzling, Chardonnay, Tramín,
Sangiovese nebo Pinot Noir. Doktor Frank
byl vynikající člověk, který se rozhodující
měrou zasloužil o revoluci v kvalitě vína na
celém Východě. Vždyť tu vyzkoušel přes
60 mezinárodních odrůd z mnoha zemí!
Konstantin byl nám i jiným nápomocen
do vysokého věku, dokud mohl. Díky
němu pěstujeme také východoevropské
odrůdy Rkaciteli, Saperavi, černou a růžovou Sereksii. Letos v červenci jeho vinař-
pivovar. Každý zájemce o rozšíření znalostí
v oboru jídla a gastronomie tu najde odpověď na svoje otázky. Cílevědomě budujeme dobré jméno newyorským
a americkým vínům i dalším lokálním produktům, jako jsou sýry, šunka a další regionální delikatesy nebo čerstvá zelenina
a ovoce v kampani Buy local, buy fresh.
A otevřený je i oblíbený kulinářský restaurant, kde zkušení sommelieři pomohou
hostům najít optimální kombinaci pokrmu
a jídla, což bohužel v běžných restauracích zatím opravdu není obvyklé.“
„Našimi hosty jsou nejen dospělí, ale pořádáme i kurzy zaměřené na děti. Ty se
u nás dozvědí mnohdy překvapivou informaci, že jídlo nepochází z Wegmansu, ale
ze země, z farmy, jichž je kolem nás hned
několik, stejně jako vinařství. To, v čem my
jsme vyrůstali, je dnes zapomenuté. A budovat názory mladých, to není jen pověstné americké vlastenectví, ale i vztah
k rodnému kraji, jeho produktům, gastronomii, vínům. Jen tak zachováme a budeme dál rozvíjet tradice. Máme pro to
nejlepší předpoklady – podporu vlády,
když Institut otevíral guvernér státu New
York George Pataki, spolupráci vynikajících pedagogů z Rochester Institut of
Technology a Cornell University z Ithaky
a především mnoha vinařství včetně Pleasant Valley Wine Company z Hammondsportu nebo nejstaršího nepřetržitě
fungujícího vinařství v USA Brotherhood
Winery z Hudson Valley.“
Po detailním úvodu jsme vyfasovali vinařskou mapu a vyrazili.
První zastávkou bylo vinařství McGregor
na východním břehu jezera Keuke.
Zvenku dřevěné, uvnitř nerezové, uprostřed vinohradu s výhledem na modré je-
zero. Důvodem pro naši návštěvu bylo
zlato z letošní soutěže Finger Lakes za Semidry Riesling a stříbro za svěží sekt Blanc
de Blanc. Klidně bych za něj dal i zlato,
a i Blanc de Noir byl výborný.
„Jsme jedno z nejstarších „viniferových“
vinařství v oblasti Finger Lakes, představil
rodinný podnik John McGregor. „Na rozdíl od většiny ostatních máme hybridy jen
na doplnění. Můj otec Bob začal s vínem
v roce 1971. V obecném povědomí je, že
ství, které úspěšně vede vnuk Fred, oslaví
padesáté výročí.“
Polosuchý pozlacený ryzlink byl čistý
a medový, zato bílé postříbřené cuvée
Rkatsiteli a Sereksia rosé bylo pikantní, zemité, připomínající dobrý Sauvignon (New
York Times: "Unspellable, Unpronounceable, Unmistakable." The subject is Rkatsiteli. In any contest, a Finger Lakes
version of this spicy white is almost a surefire medal winner).
John McGregor a jeho paní Stacey připravili opravdu pěknou degustaci
z dlouhé řady lahví. Na nich se ke skotské
rodové tradici hlásí pečetí lva a mottem
klanu McGregorů ’S Rioghai Mo Dhream
(= královský je můj rod) a tím ke kořenům,
sahajícím až k opatům z Glendochartu
a tedy i ke skotskému národnímu hrdinovi
Robertu Brucovi a s ním k tajemným templářským tradicím.
Jestliže bílá vína byla velmi dobrá, pak
cuvée Black Russian Red bylo vynikající
a zvláštní. To muselo být ve velmi přísné komisi, když jej nepozlatila! Víno vonělo ostružinami a dalšími lesními plody, aroma
www.e-sommelier.cz / 51
VINAŘSKÉ OBLASTI SVĚTA
bylo akcentované lehkým dotekem dobrého sudu. Původně gruzínské Saperavi si
výborně rozumělo s černou moldavskou
Sereksií a vyzrálo do výjimečné podoby. Jedinou vadou na kráse byla cena $53,99 ze
sklepa. „Téměř všechny hrozny jsou z našich vinohradů. Kvalitu vín velmi ovlivňuje
právě práce ve vinohradě a u nejlepších vín
nám nezbývá, než velmi redukovat sklizeň.
To je také příčinou vyšší ceny těchto vín,“
předkládá rozumné zdůvodnění John.
Sayre Fulkerson, jeho vinařství a krásná sbírka starých traktorů a zemědělských strojů
Od McGregorů přejíždíme po Dutch
Road přes hřeben k sousednímu jezeru
Seneca Lake, do Fulkerson Winery. To už
je jiná váhová kategorie. Rozlehlá farma,
velké návštěvnické centrum, prodejna vi-
52 / www.e-sommelier.cz
nařských potřeb a dokonce výstavka starých traktorů a zemědělských strojů.
Farmu založil roku 1805 Caleb Fulkerson. Proslavila se pěstováním
černých malin (to fakt není
ostružina) a později přidala stolní hrozny.
V 70. letech začal Roger Fulkerson plochu
vinic zvětšovat a v roce 1989 založili se
synem Sayrem vlastní vinařství. I když je
dnes Sayre Fulkerson rázný a řádný chlap,
čas nestojí a tak zvolna chystá předání
Stevenovi, který bude již sedmou generací
na gruntu.
I Fulkersonovi byli na soutěži velmi
úspěšní – mají Double Gold za Matinee,
bílé víno z bezsemenné odrůdy labrusky
Himrod. To je na naše zvyklosti dost
zvláštní víno, s jinou aromatikou.
Člověk by si na ně musel zvyknout – a asi by to nedělalo
VINAŘSKÉ OBLASTI SVĚTA
s demižonem, kvasnou zátkou, sáčkem
s kvasinkami, výživou a vším potřebným,
čiřidlem. A po celý podzim jsou pro ně
v nabídce mošty ze třiatřiceti odrůd.
Budou-li se řídit návodem a naší radou
a budou-li dostatečně trpěliví, budou mít
za šest neděl své vlastní víno pro přátele
na party, navíc za méně než 2 dolary na
litr.“ Asi to nebude úplně prémiové víno,
ale určitě přitáhne pozornost a možná
pak i zvýší úctu konzumenta ke skutečným vinařům. Podobný set je tu k mání
i na domácí výrobu pěti galonů světlého
či jantarového piva.
Jen kus přes hlavní cestu to bylo do největšího navštíveného vinařství Glenora.
S jeho víny s výraznými etiketami jsme se
velké problémy. Zato zdejší pozlacený Pinot
Noir příkladně splňuje evropské stereotypy
o burgundském víně. Když jsme pokračovali v červené řadě, připadal jsem si trochu
jako u Rýna ve Falci: Dornfelder, Lemberger (= Frankovka), Merlot, Cabernet Franc.
A z něj na závěr pikantní, řízné ledové víno.
potkali už na společné večeři při soutěži
a tam jsme se také dozvěděli o zvláštním
víně, které vinařství vyrobilo z ryzlinku ročníku 2010 ke stoletému výročí úmrtí
Marka Twaina. Na soutěži Glenora získala
zlato, šest stříbrných a několik bronzových
medailí. Bohužel na zlatý, uměle mražený
Ryzlink, který bychom si byli rádi porovnali s našimi přírodně zmrzlými hrozny, se
nedostalo.
Glenoru jako nejstarší vinařství u Seneca
Lake založil v roce 1976 Gene Pierce
s přáteli. Základem se stala ovčí salaš, v níž
vyrobili svá první vína, která vzbudila pozornost. Od té doby se vizionářský projekt
Vinařský komplex
Glenora
Lorraine Hems z Rochester Institute
of Technology je s Johnem Martinim
kamarádka dlouhá léta
Anthony Road Johna a Ann Martiniových
Nejprodávanějšími a prý velmi populárními značkami vinařství jsou bílé cuvée
White Airship (Niagara a Cayuga) a červené Red Zeppelin (Catawba a Rougean),
ale ty jsme pro jistotu ochutnat nedostali.
Ale nebude to špatné, bílá vzducholoď
zíslala jednu ze šesti bronzových pro Fulkerson Winery.
„Víno se dostalo do módy, a nás napadlo nabídnout zákazníkům možnost
udělat si své víno doma,“ předvádí Sayre
Fulkerson novinku. „ Mohou si tu koupit
kompletní malé domácí vinařství v krabici
www.e-sommelier.cz / 53
VINAŘSKÉ OBLASTI SVĚTA
Statečný vinař
Johannes Reinhardt
rozrostl ve velké, moderně vybavené vinařství s čistě ošetřovanými vinicemi
kolem. Dnes je Gene provozuje se Scottem Welliverem, s nímž se spřátelili
v mládí na jachtařských závodech. K pěstování jejich koníčka jim poskytuje jen pár
metrů vzdálené jezero ideální podmínky.
Rozsáhlé vinařství, které jen pod svou
značkou vyrábí tři čtvrtě milionu láhví,
provozuje úhledný vinařský hotel ve vinici
a známou restauraci (kde jsme si dali
chutné horké sendviče). Ochutnali jsme tu
ryzlinkům by se hodil německý sklepmistr.
Přihlásil se jim Johannes Reinhardt, vinař
s rodinnou tradicí, sahající po patnácté
století. Půdovně si přijel rozšířit obzory do
vinařství doktora Franka (který v tu dobu
již ale nebyl mezi živými) a ujal se rodinného podniku Johna a Ann Martiniových
tak úspěšně, že v minulých ročnících získal
na soutěži ve Finger Lakes titul šampiona
ryzlinků a mnoho dalších cen. Ba co více,
vedle práce pro Johna a Ann a jejich vinařství Anthony Road (se jménem Martini
můžete po sobě pojmenovat své vinařství
jen stěží) radil i mnoha dalším, jak na ryzlink. Pak se rozhodl požádat o licenci na
vlastní podnik – a po všech těch dlouhých
letech mu byla ukončena platnost pracovního povolení. Nedal se, bojoval, odvolával se – a uspěl. Stále pracuje
s manželi Martiniovými, kteří ve výběrové
řadě již přidali jeho jméno ke svému,
Chris VanZile, novinářka Amy Gross,
která mě zpovídala o našich vínech
pro texaský vinařský blog a enoložka
Tricia Renshaw z vinařství Fox Run
suché Chardonnay a polosuchý Ryzlink,
jedno ze šesti zdejších stříbrných vín ze
soutěže. Čas se zkracoval a museli jsme
zrychlit.
Pokračovali jsme po západním břehu
Cayugy, nejhlubšího z prstovitých jezer na
sever, minuli jsme i vojenský výzkumný
projekt, který využívá 200 metrovou
hloubku modrého jezera. Cestou nám
Ron Dougherty vyprávěl příběh vinaře, ke
kterému směřujeme. Před dvaceti lety se
manželé Martiniovi rozhodli, že k jejich
54 / www.e-sommelier.cz
a jeho vlastní projekt je na dobré cestě.
Anthony Road získalo na soutěži neuvěřitelných 17 medailí, z toho dvě zlaté – za
ryzlinky. Ne nadarmo se oblasti říká „Jezerní Porýní“.
„Ale my se známe,“ podotkl Johannes,
když jsme se představovali a zdravili. „Už
jste tu někdy byli!“ Ujistili jsme jej, že určitě ne, že ve Finger Lakes jsme s jistotou
poprvé. Ale i on mi byl povědomý. A než
jsme přechutnali jeho mladý suchý ryzlink,
pěkný předloňský tramín, polosladký ryz-
VINAŘSKÉ OBLASTI SVĚTA
víno portského stylu z Cabernetu Franc,
zatím ještě ostré a silné, ale na velmi
dobré cestě. A Arctic Fox, polární liška
v jasně modré láhvi z hybridu Cayuga
s neobyčejně citrusovou až mandarinkovou vůní. A taky Tierce Riesling, jediný
zlatý ze 14 medailí, které vinařství na soutěži získalo. I v popisu vína je přiznán vliv
Johannese Reinhardta...
Oblast Finger Lakes stojí za to navštívit.
New York není jen Manhatta, Empire
State Building, Broadway a Socha svobody. Je nám povědomá a blízká, lidé jsou
tu neamericky normální. Přišlo nám, jako
bychom byli doma – jen se tu mluví jinou
řečí. Jsou tu malá vinařství a zajímavá vína,
od jednoho ke druhému není daleko. Vi-
a Scottu Osbornovým, kteří ze staré mlékařské farmy vybudovali jeden z nejlepších vinařských podniků v oblasti jezer,
který sbírá medaile v Americe i za
oceánem. A rozesmátá Tricia Renshaw je
tu ve funkci asistentky winemakera Petera
Bella. Asi ve v tom dobrá, Ruth si jí chválila, ale stejně dobře mohla být i herečkou.
Tricia přišla do vinařství po mateřské na sezonní práci, než si najde něco v bankovnictví nebo školství. Víno ji oslovilo, chytlo,
vystudovala enologii na Davisově univerzitě v Kalifornii a věnuje se vínu jako
svému životnímu osudu.
S úsměvem od ucha k uchu předváděla své malé etudy, takže si
z vinařství „Lišky na útěku“ pamatujeme spíše milou hodinku s ní,
než samotná vína. Z těch nám utkvělo v paměti zdejší fortifikované
nařské stezky zaberou týden i dva, ale asi
by stačil dvou nebo třídenní stop-over cestou na Niagaru. Možná nejlepší termín je
půlka července. Od 13. do 15. se na slavném závodním okruhu Watkins Glen
koná každoroční Finger Lakes Wine Festival s kulinářskými akcemi, vinařskými semináři, spoustou jídla a muziky, a dokud
jste střízliví, i s možností projet se v pace
caru po závodní dráze Thunder Road.
Levné bydlení k dispozici přímo v kempu
na okruhu. A když už budete mít vína
dost, je jen kousek do přírodního parku
plného vodopádů, skal a turistických
treků, na jehož hranici závodní okruh leží.
Ale když domácí říkají, že oblast Finger
Lakes je nejkrásnější na podzim, kdy se
topí v červených a zlatých barvách
stromů, zelené trávy, modrých jezer a jasného nebe. Taková krásná neamerická
Amerika. p
Foto Luboš Bárta a web Watkins Glen
link z poslední sklizně a voňavé rosé z Cabernetu Franc, pracovalo nám to v hlavě
oběma. A když jsme se dostali k dokonalému finálovému TBA ryzlinku MartiniReinhardt Selection Series za sto dolarů
třetinka, Johannes byl v listování pamětí
úspěšnější.
„Strasbourg!“
Ano, všichni tři jsme se vloni potkali ve
Štrasburku na Les Grands Concours du
Monde, na mistrovské soutěži ryzlinků! Získal tam zlato za svůj suchý ryzlink a stejného úspěchu dosáhlo sousední vinařství
Fox Run, kde pomáhá konzultacemi. Za
dva týdny se tam potkáme znovu! Ale
loučili jsme se, jako by to mělo trvat aspoň
rok.
Tricia z Fox Run si pro nás do Anthony
Road přišla osobně a dovedla nás k sobě
do posledního z vinařství. Patří Ruth
www.e-sommelier.cz / 55