Roland GR-20 test v časopise Music

Autor(ři):
Marty Camentry
Vyšlo:
8 / 04
Hudebníku-kytaristovi, ukrývajícímu v sobě neposedného skladatelského génia,
podává firma Roland již několik roků pomocnou ruku, by tento mohl vyjádřit pocity
bouřící jeho nitrem - ovšem bez nutnosti vlastní „konverze" do světa černobílých
klaviatur.
Obecně
Skládat se dá několikero způsoby. Můžeme například komponovat přímo na papír.
Nebo usedneme ke klavíru či klávesám a teprve poté zaznamenáváme. Obojí ovšem
za předpokladu, že řečené ovládáme. Nejen „znalým" ovšem nemusí uvedené
způsoby stoprocentně vyhovovat. Pravě pak je jednou z dalších možností použití
kytarového syntezátoru. Tím se však jeho určení samozřejmě nijak nevyčerpává. Lze
jej použít třeba také k rozšíření pestrosti zvukové palety kapely nebo případnému
nahrazení chybějícího klávesáka, saxofonisty, etc... Zkrátka komponování,
instrumentace, zvukové obohacení, nástrojová „výpomoc" - všude tady nalezne
syntezátor své upotřebení.
Konkrétně
V případě syntezátoru kytarového je důležité především řešení snímání samotné
kytarové hry, resp. její převod do MIDI not (událostí) on/off, včetně správných
parametrů jako velocity a pitch bend, nevyjímaje v to následné zpracování vlastním
modulem syntezátoru. To znamená vyřešit spolu s „mapováním" výšky tónu (tedy
pozice ruky na hmatníku) i snímání intenzity každého sebemenšího „zachvění"
struny. Citlivost snímače, který kmitání struny převádí do MIDI informace následně
zpracované MIDI modulem, je pak určující ve věci případné latence během hry. Zde
je na místě podotknout, že tuto skutečnost mají u Rolanda vyřešenou velmi dobře.
O GR-20 a GK-3
Rolandovou rukou, zmiňovanou v úvodu, je řada kytarových syntezátorů GR. My
zaměříme naši pozornost na nejnovější model GR-20, jenž je dodáván spolu se
snímačem GK-3 a 13 pinovým kabelem pro propojení tohoto snímače s GR-20.
Srdcem celé GR řady je syntéza založená na osvědčených rolandových
syntezátorových modulech JV.
GR-20 s GK-3 dostanete v bytelné krabici, která vás po otevření potěší přehledně
uspořádaným obsahem. Na vrchu uložen krycí karton, potištěný obrazovým
schématem rozložení obsahu, tuto uspořádanost viditelně dokumentuje. Pod deskou
najdete manuál, následovaný prvním „patrem", hýčkajícím zabalený syntezátor GR20. Po vyjmutí tohoto patra je nám odhaleno přízemí, v němž bytuje v průhledném
tvarovaném plastovém pouzdru snímač GK-3, včetně vlastního manuálu, dále pak
samostatně uložený pětimetrový 13pinový kabel a síťový adaptér ke GR-20.
Prozatím odložíme samotný syntezátor stranou, abychom se mohli věnovat snímači
GK-3. Tento obnáší především samotný snímač, spojený zhruba
patnácticentimetrovým kablíkem s upevňovací deskou, umožňující montáž na kytaru.
Na desce jsou umístěny dva vstupy, totiž vstup pro kabel propojující GR-20 s GK-3 a
vstup pro klasický 1/4 palcový kytarový jack. Tím propojíme výstup z kytary s GK
trojkou. Destička také obsahuje třípolohový přepínač, jenž nám umožňuje signál z
vlastního kytarového snímače smíchat se signálem ze snímače GK-3, nebo signál z
GK-3 zcela vypnout, případně posílat z kytary naopak právě jen MIDI informace.
Upevňovací deska dále nese přiměřeně velký otočný ovladač hlasitosti, kterým v
případě smíchání signálových cest ze snímačů (kytarového spolu s GK-3) lze
regulovat míru hlasitosti syntezátorového zvuku ve zvuku z kytary. Nakonec zmíníme
přepínače UP/S2 a DOWN/S1, jimiž buď volíme zvuky ve vybrané bance, nebo jimi
aktivujeme jeden ze dvou módu, určujících způsob práce nožních přepínačů na GR20, v závislosti na systémovém nastavení syntezátoru. Oproti svému předchůdci
snímač GK-3 poněkud ubral na síle i celkové velikosti a jeho instalace je náležitě
podrobně popsána v manuálu. Na tělo kytary jej lze přichytit bez nutnosti šroubování
vrutů do těla kytary, tedy zcela nedestruktivním způsobem, což jistě ocení nejeden
vyznavač kytarových oblin. Především majitelé Les Paulu mají v tomto ohledu v
mnohém usnadněnou práci. Nově je také nastavitelná výška středových snímacích
„kamenů" GK-3, umožňující dodržet stejnoměrnou vzdálenost všech strun. V celém
balení ke GK-3 najdete vše potřebné pro instalaci na kytaru, včetně nastavovacího
mini-šroubováčku a kontrolního „elka", jímž ověříme správnou vzdálenost strun od
snímače. Jedinou menší vadou na kráse je problém s uchycením samotné upevňovací
kontrolně vstupní desky snímače, kdy v případě určité konstrukce tremola, spolu s
délkou těla, může dojít k jistým nesnázím s místem, jak patrno z obrázku.
Snímač jsme tedy nakonec připevnili, vraťme se nyní k odloženému syntezátoru.
Jedná se o tmavý futuristicky tvarovaný plastový obdélník o rozměrech 314 x 245 x
63 mm, vážící 1,7 kg. Spodek čelní části zabírají dva pedály, označené bílými nápisy
GLIDE a HOLD. Mimo nadepsané funkce je jimi možno také vybírat patche/zvuky
aktivní banky, nebo je použít pro posun aktivního zvuku o oktávu nahoru či dolů
(funkce TRANSPOSE). Jejich současným stiskem aktivujeme ladičku. Činnost (včetně
ovládání dané funkce) signalizuje jim přiřazená dioda. Pravá strana syntezátoru
náleží kontinuálnímu kontroleru, kterému po stisku tlačítka EXP PEDAL přiřazujeme
parametry, opět v závislosti na zvoleném zvuku a systémovém nastavení
syntezátoru. Ovládat jím můžeme intenzitu hlasitosti zvoleného zvuku (VOLUME),
přelaďovat či podlaďovat na předvolenou výšku tónu nebo interval (PITCH BEND 16), měnit frekvenční charakteristiku zvuku (FILTER) nebo ponechat pedálu kontrolu
efektu, zvuku primárně náležejícímu. Chod pedálu je samozřejmě možno kalibrovat
podle potřeby. Střed čelní části syntezátoru obsahuje především editační prvky
umožňující konkrétní úpravu zvuku. Vzato odspodu jsou to otočné potenciometry
ATTACK (čas a intenzita náběhu zvuku), RELEASE (čas a intenzita doznívání zvuku
po zatlumení struny; otočením potenciometru úplně doleva aktivujeme funkci
envelope follover, tedy práci s obálkou, resp. s amplitudou vibrace strun), CHORUS,
DELAY/REVERB a LEVEL. Vedle nich směrem nahoru tvoří obdélník konfigurační
tlačítka GLIDE TYPE pro nožní pedál označený GLIDE (výběr mezi typem přeladění;
nabízí také volbu automatického vibráta), HOLD TYPE (způsob chování zvuku po
sešlápnutí pedálu HOLD – výběr ze 4 možností), TUNER (aktivuje režim ladičky), EXP
PEDAL (nastavení funkce exp. pedálu – viz. výše), EXIT (slouží k opouštění
jednotlivých konfig. režimů) a WRITE (pro zápis editace či kopírování nebo přesun
zvuku). Nalevo od nich ještě zbývá tlačítko SYSTEM EDIT a PATCH EDIT, jimiž
zapínáme příslušný režim pro konfiguraci. Od nich směrem doleva vedou informační
diody, indikující aktuální režim editace; pro SYTEM EDIT (systémová nastavení)
přináleží nad diodami popisky MIDI CH (indikuje aktivovanou volbu nastavení MIDI
kanálu pro případ propojení GR-20 s externím MIDI multiefektem), PATCH LINK
SETUP (přiřazení patche GR-20 k efektu ext. multiefektu), SW MODE (nastavení
způsobu práce nožních přepínačů GLIDE a HOLD) a OUTPUT LINE/AMP (volíme, zda
výstupní signál posíláme do linky nebo aparátu); pro PATCH EDIT (možnost
nastavení dalších parametrů patche) jsou relevantní popisky PLAY FEEL (nastavení
dynamiky), TRANSPOSE (posun ladění -2, -1, 0, +1, +2 oktávy), a RESO a FREQ. V
režimu ladičky tyto diody indikují proces ladění. Zcela vlevo nám pak zbylo tlačítko
SENS, opět s vlastní kontrolní diodou, jehož aktivace nám umožňuje nastavit
intenzitu snímače dle indikace diod, obklopující otočný potenciometr pro výběr
zvukové banky. Tím jsme se dostali právě k tomuto knobu – jak již bylo řečeno, jím
volíme jednu z přednastavených zvukových sad nebo chcete-li, bank. Vybírat lze
mezi bankami: Piano, Organ/Kb, Bass/Gtr, Brass, Wind, Strings/Orch, Synth/Lead,
Voice/Pad, Ethnic, Rhythm/Perc. Poslední banka je určena uživatelským zvukům,
nadepsána je User. Napravo od této sekce uvidíme sedmisegmentový dvou znakový
display označený popiskem NUMBER/VALUE a nakonec dominantní jog/dial, kterým
buď listujeme mezi zvuky ve zvukových bankách, nebo jím nastavujeme hodnoty
zvoleného upravovaného parametru. Zadní strana syntezátoru je určená tradičně
vstupům a výstupům, včetně síťového vypínače. Bráno zleva jsou to: vstup pro
napájecí 14 V adaptér (včetně pojistky proti náhodnému vytažení napájecího jacku),
samotný vypínač, dále MIDI IN a MIDI OUT, následuje otočný potenciometr výstupní
úrovně signálu, hned vedle něj levý výstup, který lze také použít jako duální stereo
výstup pro sluchátka a pravý mono výstup, který použijeme v případě, že zvuk z GR20 posíláme do kytarového aparátu. Z důvodu tohoto rozdělení nelze z logických
důvodů posílat signál do linky a zároveň do sluchátek. Část MIX IN – tedy vstupy
R/MONO a L, jsou ve spojení s posledním kytarovým výstupem GUITAR OUT určeny
pro použití efektové smyčky, díky čemuž můžete efektovou částí GR-20 zpracovávat
syntetické zvuky, zatímco v efektové smyčce je možno mít zařazeny efekty pro
zpracování signálu z kytary. Výčet vstupů a výstupů na zadním panelu nakonec
uzavírá vstup pro propojovací kabel.
O praxi
Způsob práce s GR-20 je intuitivní, velmi prakticky řešený. Po instalaci snímače a
upevňovací kontrolní destičky na kytaru tuto propojíme se syntezátorem již
zmiňovaným kabelem. Dle zapojení syntezátoru (kytarový aparát nebo linka)
připojíme příslušné audio výstupy a syntezátor zapneme. V první řadě tlačítkem
SYSTEM EDIT vstoupíme do režimu editace systémových nastavení procesoru. V
tomto modu vybereme volbu OUTPUT LINE/AMP a nastavíme, zda-li hrajeme do linky
nebo aparátu. Aktuální přiřazení se nám ukazuje na displeji (Ln nebo GA). Tlačítkem
EXIT po provedení volby opustíme režim SYSTEM EDIT. V dalším kroku upravíme
citlivost snímače konkrétně pro každou strunu. Stiskneme tlačítko SENS a brnkneme
do basové struny E. Na displeji syntezátoru by se nám mělo zobrazit číslo struny (v
případě struny E tedy číslo 6), oddělené desetinou čárkou od čísla referujícího
hodnotu aktuální citlivosti šesté struny. Jako indikátor intenzity snímání dané struny
slouží také diody prvních šesti bank. Jog/dialem upravíme podle potřeby citlivost
snímače. Po nastavení citlivosti všech strun tlačítkem EXIT volbu SENS opustíme.
Pak zvolíme příslušným potenciometrem banku a NUMBER/VALUE jog/dialem
vybereme požadovaný zvuk. V případě potřeby ještě nastavíme ovladačem výstupní
hlasitosti na zadní straně GR-20 požadovanou úroveň.
Nu a hrajeme.
Zvuky v jednotlivých bankách syntezátoru poskytují širokou možnost výběru a znějí
velmi věrohodně. Velmi vydařená se nám v tomto ohledu zdála především piána.
Příjemně také překvapily saxofony. Některé patche nám rozdělí hmatník na dva
nástroje, což například umožňuje hrát na basových strunách basu, kdežto na
výškových strunách piáno. Konkrétně třeba u některých zvuků v bance Ethnic
spouštíme basovými strunami perkusní melodickou smyčku, kdežto na výškových
strunách hrajeme sitar. Rozdělení hmatníku je pevně dané a v rámci možností
daných ovládacími prvky syntezátoru není možno jej měnit.
Námi editované zvuky lze ukládat pouze do USER banky. Postup je následovný: po
libovolné editaci příslušného zvuku stiskneme tlačítko WRITE, rozsvítí se nám dioda
signalizující, že je aktivní banka USER, v ní nalistujeme pozici, na kterou chceme
vybraný zvuk uložit a opět stiskneme tlačítko WRITE.
Pokud jsme nějakým způsobem zasáhli do právě aktuálního patche, jsme o tom
informováni tečkou za číslem patche. Pokud přejdeme na další zvuk, nejsou změny
zapsány. Jak již bylo řečeno, zapisovat, kopírovat a měnit pořadí zvuků je možné jen
v USER bance.
Pohyb mezi zvuky je možný ve dvou modech. Ten je také určující pro způsob práce
pedálů GLIDE a HOLD a v neposlední řadě i pro funkci přepínačů na kontrolní desce
snímače GK-3. Do nabídky volby módu vstoupíme opět stiskem tlačítka SYSTEM
EDIT. V nabídce SW MODE máme na výběr mezi 1 a 2. V modu 1 (SWITCH MODE 1)
bude funkce pedálům odpovídat jejich popiskům, tedy GLIDE pedál ovládá funkci
glide a HOLD pedál funkci hold. V bance mezi zvuky v tomto modu přepínáme pouze
přepínači DOWN/S1 a UP/S2 na kontrolní desce snímače. V modu 2 (SWITCH MODE
2) přepínači na snímači zapínáme přepínačem DOWN/S1 režim S1, kdy pedál GLIDE
transponuje výšku o zvolenou oktávu směrem dolů, zatímco pedál HOLD pracuje
obráceným směrem. Přepínačem UP/S2 pak aktivujeme stejnojmenný režim S2, v
němž funkce pedálů koresponduje jako v modu 1 s původní funkcí danou vlastním
popiskem pedálu. Pokud neindikují led diody umístěné na pedálech režim S1 ani S2,
slouží pedály k listování zvuky v přednastavených zvukových kolekcích (bankách).
Ve spojení s multiefektem umožňujícím práci s MIDI, např. s GT-6 od firmy Boss,
máme možnost sloučit patch z GR-20 se zvukem z GT-6, propojením přes PATCH
LINK na GR-20. Kdykoliv pak přepneme na GT-6 na takto sloučenou pozici, zazní oba
dva zvuky společně.
Připojit můžeme prakticky jakékoliv další MIDI zařízení. Pak lze snímač GK-3 použít
přes GR-20 ke komunikaci s tímto dalším MIDI zařízením. Díky MIDI propojení je
tímto způsobem možno rozšířit zvukovou banku v případě, že by vás poskytované
množství zvuků neuspokojilo. Nabízí se také pochopitelně možnost spojení s MIDI
sekvencerem.
Na závěr praktické části testu něco málo specifikací. Kytarový syntezátor GR-20
umožňuje až 48hlasou polyfonii, uživatelských pozic máme k dispozici 99, zatímco
továrních patchů je zde celkem 469. Vedle dodávaného propojovacího pětimetrové
kabelu je v nabídce tento kabel také o délce 3 a 10 metrů.
Resumé
GR-20 poskytuje množství kvalitních rolandovských zvuků a to ve více než
dostatečném množství a ve velmi dobré kvalitě. Určitě je třeba vyzdvihnout snadnou
práci se syntezátorem. Není zapotřebí nad ničím nijak zvláště dlouho hloubat,
ovládání je praktické a intuitivní. Snad někomu může chybět funkce Arpeggiator a
Harmonist, která byla na předchůdci GR-33. Jak moc, ponechávám soudu každého z
vás. Snad by také bylo dobré mít možnost volit rozdělení hmatníku mezi dva zvuky. I
tak je však kytarový syntezátor GR-20 velmi dobře použitelné zařízení, které si ve
spojení s kvalitním snímačem GK-3 své místo na poli kytarových syntezátorů jistě
najde.