Strafmündigkeit juristischer Personen. Was droht ihnen?

Komentáře

Transkript

Strafmündigkeit juristischer Personen. Was droht ihnen?
PLUS | DTIHK | ČNOPK
Mojmír Ježek
A
m 1. Januar 2012 trat das Gesetz
über die Strafmündigkeit juristischer Personen in Kraft. Obwohl
es sich um ein ziemlich kontroverses
Gesetz handelt, war Tschechien bis
Ende 2011 einer der wenigen EU-Staaten, der die Strafmündigkeit juristischer
Personen in seiner Rechtsordnung nicht
verankert hatte. In der Praxis ist jedoch
bisher kein Fall bekannt, indem eine juristische wegen einer Straftat verurteilt
wurde. Allerdings sind bei den aus den
Medien bekannten Korruptionsaffären
solche Verurteilungen unzweifelhaft
zu erwarten.
Arbeitnehmer als Risikofaktor
Die juristische Person begeht eine strafbare Handlung nicht selbst, sondern
durch diejenigen Personen, die in ihrem
Namen handeln. Das Gesetz spricht
deshalb über die sog. „Zurechenbarkeit“
der strafbaren Handlung juristischer
Personen. Für den Inhaber oder die
statutarischen Organe ist es wichtig zu
wissen, dass eine strafbare Handlung
nicht nur durch das Organ selbst, sondern auch durch jede andere Person
begangen werden kann, die auf die
Leitung, Kontrolle oder Steuerung der
juristischen Person entscheidenden Einfluss hat. In bestimmten Fällen genügt
auch die Handlung eines Mitarbeiters
aus den eigenen Reihen oder einer
anderen beauftragten Person. Dies gilt
insbesondere, wenn das haftende Organ
die vorgeschriebene oder erforderliche
Kontrolle der Tätigkeit der Mitarbeiter
nicht durchgeführt oder wenn es erforderliche Maßnahmen zur Vermeidung
von Folgen der begangenen strafbaren
Handlung unterlassen hat.
Das neue Gesetz erhöht deshalb das
Risiko unternehmerischer Tätigkeiten
in Tschechien. Infolge einer rechtswidrigen Handlung, die durch leitende
Angestellte oder andere Mitarbeiter
begangen wurde, kann es nicht nur zu
einer Verurteilung des einzelnen Mitarbeiters, sondern auch zur tatsächlichen Bestrafung der juristischen Person
kommen. Die einzige Abwehr gegen
20
Strafmündigkeit
juristischer Personen.
Was droht ihnen?
dieses Risiko besteht in der Vorbeugung
im Rahmen interner Schulungen, die
die Mitarbeiter über mögliche Folgen
ihrer rechtswidrigen Handlung für sie
selbst sowie die Gesellschaft aufklären.
Was ist der juristischen Person
untersagt?
Das Gesetz zählt fast 80 strafbare
Handlungen auf, für die juristische Personen bestraft werden können. In der
Praxis dürften vor allem Steuerkürzung
und -hinterziehung, Verletzung von
Urheberrechten, Betrug (einschließlich
Versicherungs- und Kreditbetrug und
missbräuchlicher Inanspruchnahme
von Subventionen) sowie die Nichterfüllung der Anzeigepflicht im Steuerverfahren im Fokus stehen. Zudem ist
es strafbar, Angaben über den Stand
des Wirtschaftens und des Vermögens
zu verzerren, Vorteile bei der Vergabe
von öffentlichen Aufträgen zu vereinbaren, falsche Bestätigungen oder unzutreffende Berichte auszustellen sowie
sich einen unberechtigten Zutritt zum
EDV-System und dem Informationsträger zu verschaffen. Auch Bestechung
und die unberechtigte Beschäftigung
von Ausländern sind illegal.
Strafen für juristische Personen
Der Gesetzgeber ist sowohl bei der
Abgrenzung strafbarer Handlungen
als auch bei der Festsetzung möglicher
Strafen großzügig vorgegangen. Einer
juristischen Person können folgende
Strafen auferlegt werden: Auflösung
der juristischen Person, Vermögensverfall und Geldstrafen, Verfall oder
Beschlagnahmung der Sache oder eines anderen Vermögenswerts sowie
Tätigkeitsverbot. Zudem kann der Gesetzgeber der juristischen Person verbieten, öffentliche Aufträge zu erfüllen, Zuwendungen oder Subventionen
anzunehmen oder darauf bestehen,
das Urteil in öffentlichen Medien auf
Kosten der juristischen Person zu veröffentlichen. Aus dem Motivbericht ergibt
sich, dass die Geldstrafe am häufigsten
verwendet werden soll. Das hängt mit
der Zahlungsfähigkeit juristischer Per-
INFOS FÜR UNTERNEHMEN | INFORMACE PRO PODNIKY
sonen und mit einer möglichen höheren
Geldstrafe zusammen, die dem durch
die Straftat entstehenden Schaden
gleichkommt.
Eine Abwehr existiert
Wenn die juristische Person feststellt,
dass sie eine strafbare Handlung begangen hat, ist wirksame Reue die einzige
Möglichkeit, sich ihrer Strafmündigkeit
zu entziehen. Wirksame Reue besteht
zum Beispiel im freiwilligen Verzicht auf
weitere rechtswidrige Handlungen und
der Beseitigung der entstandenen Gefahr
bzw. der Vermeidung und Wiedergutmachung der schädlichen Folgen. Eine weitere Form der wirksamen Reue ist, sich
bei einem Staatsanwalt oder einem Polizeiorgan selbst anzuzeigen, sofern die
entstandene Gefahr noch beseitigt oder
die schädliche Folgen noch vermieden
werden können. Diese außerordentliche
Möglichkeit gibt es jedoch nicht bei der
Annahme von Schmiergeld, Bestechung
und indirekte Korruption. Eventuelle
strafrechtliche Handlungen im Rahmen
des internen Audits zu identifizieren, bedarf der qualifizierten Entscheidung, die
eine eventuelle künftige Strafmündigkeit
der juristischen Person ausschließen
würde. Und zwar auch für den Fall einer Anzeige eines Mitarbeiters, der eine
strafbare Handlung begangen hat, an die
Strafverfolgungsorgane.
Die Strafmündigkeit juristischer Personen stellt ein reales Risiko für Unternehmen dar, das nicht zu unterschätzen
ist. Vorbeugung durch Mitarbeiterschulungen und interne Richtlinien können
dieses Risiko verringern. Zudem ist
zu berücksichtigen, dass die Strafmündigkeit juristischer Personen auf
alle ihre Rechtsnachfolger übergeht.
Dieses Risiko sollte bei Akquisitionen
und Umwandlungen der Gesellschaft
berücksichtigt werden.
JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.
Advokát
rutland ježek, advokátní kancelář
E-Mail: [email protected]
www.rutlandjezek.com
Oktober | ŘÍJEN 2012
Trestní odpovědnost
právnických osob.
Co jim hrozí?
Monika Rutland
1.
opatření spočívající v zabrání věci nebo
jiné majetkové hodnoty. Z důvodové
zprávy plyne, že nejčastěji by měl být
používán peněžitý trest. To souvisí se
solventností právnických osob a možným vyšším peněžitým trestem, který
bude adekvátní způsobené škodě.
ledna 2012 nabyl účinnosti zákon
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
I přesto, že jde o velice kontroverzní
zákon, bylo Česko do konce roku 2011
jedním z mála států EU, který trestní
odpovědnost právnických osob ve svém
právním řádu nezakotvoval. V praxi
však ještě není znám případ odsouzení
právnické osoby za spáchání trestného
činu, ale v mediálně známých korupčních kauzách se jich bezpochyby
dočkáme.
Foto: © Iwona Golczyk / pixelio.de
Obrana existuje
Zaměstnanci jako rizikový faktor
Právnická osoba samozřejmě nepáchá
trestný čin sama o sobě, ale prostřednictvím osob, které jejím jménem
jednají. Zákon proto mluví o tzv. „přičitatelnosti“ trestného činu právnické
osobě. Pro majitele či statutární orgány
firem je důležité vědět, že trestný čin
může být spáchán nejen statutárním
orgánem, ale i jakoukoli jinou osobou
vykonávající řídicí nebo kontrolní činnosti, nebo tím, kdo má na řízení této
právnické osoby rozhodující faktický vliv. V určitých případech postačí
i jednání řadového zaměstnance či jiné
pověřené osoby, zejména, pokud by
statutární orgán neprovedl povinnou
nebo potřebnou kontrolu nad činností
zaměstnanců nebo jiných osob, jimž
jsou nadřízeny, anebo neučinil nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení
následků spáchaného trestného činu.
Nový zákon proto zvýšil riziko podnikání v Česku. V důsledku protiprávního
jednání spáchaného ať již vedoucími
nebo řadovými zaměstnanci tak může
dojít nejen k odsouzení zaměstnance,
ale i k faktickému potrestání právnické osoby. Jediná obrana proti tomuto
riziku je prevence v rámci interního
vzdělávání, kde budou zaměstnancům
objasněna rizika a následky jejich protiprávního jednání pro ně osobně i pro
samotnou společnost.
Co právnická osoba nesmí?
Zákon vyjmenovává skoro 80 trestných
činů, za které mohou být právnické
osob potrestány. V praxi lze předpokládat, že právnické osoby budou
prostřednictvím svých zaměstnanců
páchat zejména trestné činy zkrácení
a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné
platby, porušení autorského práva,
podvodu (včetně pojistného, úvěrového
a dotačního), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, zkreslování
údajů o stavu hospodaření a jmění,
sjednání výhody při zadání veřejné
zakázky, pletichy při zadání veřejné
zakázky a při veřejné soutěži, vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy,
neoprávněný přístup k počítačovému
systému a nosiči informací, podplacení
a neoprávněné zaměstnávání cizinců.
Tresty pro právnické osoby
Zákonodárce postupoval velice velkoryse jak při vymezování trestných
činů, tak při stanovení možných trestů.
Právnické osobě je možno uložit trest
spočívající v jejím zrušení, propadnutí
majetku, peněžitý trest, propadnutí věci
nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz
činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek a zákaz přijetí dotací a subvencí
a uveřejnění rozsudku ve veřejných
sdělovacích prostředcích na vlastní
náklady. Taktéž lze uložit ochranné
Pokud právnická osoba zjistila, že spáchala trestný čin, je jedinou možností,
jak se vyhnout trestní odpovědnosti,
účinná lítost. Právnická osoba ale musí
dobrovolně upustit od dalšího protiprávního jednání a odstranit nebezpečí,
které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, případně škodlivému následku zamezit nebo škodlivý následek
napravit. Dále může učinit oznámení
státnímu zástupci nebo policejnímu
orgánu o trestném činu, pokud mohlo
být odstraněno vzniklé nebezpečí nebo
mohlo být zabráněno škodlivému následku trestného činu. Účinnou lítost
není možné uplatnit u trestného činu
přijetí úplatku, podplacení a nepřímého
úplatkářství. Identifikace případného
trestněprávního jednání v rámci interního auditu tak vyžaduje kvalifikované
rozhodnutí, které vyloučí případnou
trestněprávní odpovědnost právnické
osoby, a to i za cenu oznámení trestného činu spáchaného zaměstnancem
orgánům činným v trestním řízení.
Trestní odpovědnost právnických osob
je reálné riziko, které není radno podceňovat. Riziko mohou eliminovat jednoznačné interní směrnice a prevence
v oblasti lidských zdrojů. Pokud již došlo ke spáchání trestného činu, lze zvážit využití institutu tzv. účinné lítosti.
Je také nutné mít na paměti, že trestní
odpovědnost právnické osoby přechází
na všechny její právní nástupce, a toto
riziko zohlednit při všech akvizicích
a případných přeměnách společností.
JUDr. Monika Rutland
Advokát
rutland ježek, advokátní kancelář
E-mail: [email protected]
www.rutlandjezek.com
INFOS FÜR UNTERNEHMEN | INFORMACE PRO PODNIKY
21