přírodní učebna - Umweltberatung.at

Transkript

přírodní učebna - Umweltberatung.at
PŘÍRODNÍ UČEBNA
Objevujeme s dětmi přírodu
Školní zahrada může výtečně sloužit i jako „přírodní
učebna (zelená třída)“ pod širým nebem. Žáci zde
mohou pomocí vlastních zkušeností, pozorování, zdarů
i nezdarů získávat povědomí o souvislostech v přírodě,
krajině i na poli.
Školní učebna v přírodě nabízí prostor a místo pro různé
účely: osvojování si pracovních dovedností, pozorování
souvislostí a vztahů v přírodě, uskutečňování výukových
projektů, posilování třídního kolektivu, místo k
odpočinku a relaxaci a k získávání návyku ohleduplného
zacházení s přírodou, všemi rostlinami a živými tvory i k
získávání respektu k práci jiných žáků.
Co je nezbytné pro přírodní
učebnu a co se osvědčilo?
Důležitý je dostatek laviček, stolů a tabulí na psaní.
Toto buď vhodně umístěné ve stínu stromů nebo pod
jednoduchým přístřeškem.
Nářaďovna k
uložení nářadí a
dalších pomůcek je
nepostradatelná. Cizojazyčné
popisy nářadí mohou sloužit
k zajímavému zpestření výuky
cizího jazyka.
„Hliniště“ říkáme ve školní zahradě
záhonu „nikoho“. Je to cvičná plocha obklopená
lavičkami, kde se děti učí sázet rostliny, při zeměpisu
mohou vytvářet mapu republiky či jiných států,
vyznačovat vlaječkami města, modelovat hory a řeky,
mohou vytvořit mraveniště, modelovat krajinu a budovat
města a vesnice.
Ovocný sad ve školní zahradě je významným
obohacením pro děti, nejen ke šplhání, ale ovoce slouží
také k mlsání. Ovšem je důležité, aby péče o stromy byla
realizována pofesionálně, aby nehrozilo dětem žádné
nebezpečí.
Čerstvé květiny, ale i suché květiny mohou být
využívány k různému aranžování. Měly by být určitě
pěstovány z biologického osiva.
Obzvláště důležité jsou záhony, které
mohou žáci obdělávat. Tam mohou pěstovat
zeleninu a poznávat staré odrůdy zeleniny a jiné
jedlé rostliny. Léčivé rostliny jsou zajímavým
tématem pro výuku biologie nebo chemie. Malé
plošky s hospodářskými rostlinami, např. obilninami,
luštěninami, olejninami a přadnými rostlinami, doplňují
nauku o rostlinách (botaniku).
Dešťová voda je na školní zahradě
zachytávána a používána k zalévání a
naplnění jezírka.
Budky a krmítka
pro ptáky v zahradě
slouží i jako návod pro
společnou práci rodičů
a dětí (např. při Dni
otevřených dveří).
Hmatovou stezku,
na které se střídají
různé materiály a které
děti rozlišují bosou nohou a se zavázanýma očima,
lze vybudovat kdekoliv v areálu školy. Neměl by být
podněcován jen hmat dětí, ale i čich, pak může být
hmatová stezka doplněna vonnými bylinkami.
„Divočinkou“ nazýváme zákoutí zahrady se starými
dřevinami, s mrtvým dřevem, kamením apod. Zde se cítí
velmi dobře ještěrky, hadi, brouci a další živáčci. Takové
místo patří do každé přírodní zahrady.
Školní zahrada by měla sloužit i relaxaci. K tomu je
třeba dostatečně velký trávník, o který je
pečováno ekologicky. Zde se mohou děti vydovádět nebo
pozorovat svět živočichů i rostlin pod stinnými stromy.
V případě dalších dotazů navštivte webové stránky www.prirodnizahrada.eu.
Tento dokument vznikl v rámci projektu "Přírodní zahrady bez hranic". Projekt je spolufinancován v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl Evropské územní spolupráce (EÚS) Česká republika – Rakousko 2007-2013 z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Evropské unie.
Impressum: Texty sestavil: kolektiv autorů. Vyňato, zkráceno a upraveno z publikace „Učíme se v zahradě“ - vydavatel: Chaloupky o.p.s., školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, 2008, www.chaloupky.cz; Foto: Natur im Garten/Alexander Haiden,
Birgit Gegenbauer/"die umweltberatung"; Logo „Zajíc Leo“: Christian Moisl; Redakce: G. Gundacker UBU „Natur im Garten“, Iveta Machátová/Chaloupky, o.p.s., Martina Petrová/Občanské sdružení Přírodní zahrada, Magdalena Recheis/"die umweltberatung".
Pomocí kompostu se děti naučí, jak probíhá koloběh
látek v přírodě. Žáci se naučí využívat organický odpad
ze zahrady i ze školy k získávání kvalitní zeminy pro
pěstování rostlin. V kompostu mohou děti pozorovat
půdní bezobratlé živočichy.