přírodní učebna - Umweltberatung.at
Transkript
přírodní učebna - Umweltberatung.at
PŘÍRODNÍ UČEBNA Objevujeme s dětmi přírodu Školní zahrada může výtečně sloužit i jako „přírodní učebna (zelená třída)“ pod širým nebem. Žáci zde mohou pomocí vlastních zkušeností, pozorování, zdarů i nezdarů získávat povědomí o souvislostech v přírodě, krajině i na poli. Školní učebna v přírodě nabízí prostor a místo pro různé účely: osvojování si pracovních dovedností, pozorování souvislostí a vztahů v přírodě, uskutečňování výukových projektů, posilování třídního kolektivu, místo k odpočinku a relaxaci a k získávání návyku ohleduplného zacházení s přírodou, všemi rostlinami a živými tvory i k získávání respektu k práci jiných žáků. Co je nezbytné pro přírodní učebnu a co se osvědčilo? Důležitý je dostatek laviček, stolů a tabulí na psaní. Toto buď vhodně umístěné ve stínu stromů nebo pod jednoduchým přístřeškem. Nářaďovna k uložení nářadí a dalších pomůcek je nepostradatelná. Cizojazyčné popisy nářadí mohou sloužit k zajímavému zpestření výuky cizího jazyka. „Hliniště“ říkáme ve školní zahradě záhonu „nikoho“. Je to cvičná plocha obklopená lavičkami, kde se děti učí sázet rostliny, při zeměpisu mohou vytvářet mapu republiky či jiných států, vyznačovat vlaječkami města, modelovat hory a řeky, mohou vytvořit mraveniště, modelovat krajinu a budovat města a vesnice. Ovocný sad ve školní zahradě je významným obohacením pro děti, nejen ke šplhání, ale ovoce slouží také k mlsání. Ovšem je důležité, aby péče o stromy byla realizována pofesionálně, aby nehrozilo dětem žádné nebezpečí. Čerstvé květiny, ale i suché květiny mohou být využívány k různému aranžování. Měly by být určitě pěstovány z biologického osiva. Obzvláště důležité jsou záhony, které mohou žáci obdělávat. Tam mohou pěstovat zeleninu a poznávat staré odrůdy zeleniny a jiné jedlé rostliny. Léčivé rostliny jsou zajímavým tématem pro výuku biologie nebo chemie. Malé plošky s hospodářskými rostlinami, např. obilninami, luštěninami, olejninami a přadnými rostlinami, doplňují nauku o rostlinách (botaniku). Dešťová voda je na školní zahradě zachytávána a používána k zalévání a naplnění jezírka. Budky a krmítka pro ptáky v zahradě slouží i jako návod pro společnou práci rodičů a dětí (např. při Dni otevřených dveří). Hmatovou stezku, na které se střídají různé materiály a které děti rozlišují bosou nohou a se zavázanýma očima, lze vybudovat kdekoliv v areálu školy. Neměl by být podněcován jen hmat dětí, ale i čich, pak může být hmatová stezka doplněna vonnými bylinkami. „Divočinkou“ nazýváme zákoutí zahrady se starými dřevinami, s mrtvým dřevem, kamením apod. Zde se cítí velmi dobře ještěrky, hadi, brouci a další živáčci. Takové místo patří do každé přírodní zahrady. Školní zahrada by měla sloužit i relaxaci. K tomu je třeba dostatečně velký trávník, o který je pečováno ekologicky. Zde se mohou děti vydovádět nebo pozorovat svět živočichů i rostlin pod stinnými stromy. V případě dalších dotazů navštivte webové stránky www.prirodnizahrada.eu. Tento dokument vznikl v rámci projektu "Přírodní zahrady bez hranic". Projekt je spolufinancován v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl Evropské územní spolupráce (EÚS) Česká republika – Rakousko 2007-2013 z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Evropské unie. Impressum: Texty sestavil: kolektiv autorů. Vyňato, zkráceno a upraveno z publikace „Učíme se v zahradě“ - vydavatel: Chaloupky o.p.s., školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, 2008, www.chaloupky.cz; Foto: Natur im Garten/Alexander Haiden, Birgit Gegenbauer/"die umweltberatung"; Logo „Zajíc Leo“: Christian Moisl; Redakce: G. Gundacker UBU „Natur im Garten“, Iveta Machátová/Chaloupky, o.p.s., Martina Petrová/Občanské sdružení Přírodní zahrada, Magdalena Recheis/"die umweltberatung". Pomocí kompostu se děti naučí, jak probíhá koloběh látek v přírodě. Žáci se naučí využívat organický odpad ze zahrady i ze školy k získávání kvalitní zeminy pro pěstování rostlin. V kompostu mohou děti pozorovat půdní bezobratlé živočichy.