DÍLO: BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA • zasazení výňatku do kontextu

Komentáře

Transkript

DÍLO: BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA • zasazení výňatku do kontextu
DÍLO: BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA
• zasazení výňatku do kontextu díla
Kniha začíná seznámením rodičů - amatérské herečky a budoucí právničky s ekonomem.
Těhotenství matky ukončí předčasně útok vlčáka (jeho matka porodí v divadle, i když trpí
chorobnou stydlivostí). Kvido je středem pozornosti, hlavně babiček. Je brýlatý a
intelektuálně zaměřený, ale také tlustý, z čehož má komplexy. Rodina se ze strachu před
výpovědí stěhuje z Prahy do Sázavy, tam oba nastupují do skláren. Bydleli v prosklené terase
závodní vily, kde byla zima. Kvidův otec byl neprůbojný, nesehnal jiné bydlení (nechtěl
vstoupit do komunistické strany). Kvido dostal zápal plic, narodilo se druhé dítě - Paco, otec
rychle řeší jiné bydlení. Nastoupil tedy na VUML, koupil psa (vlčáka Něhu) od podnikového
stranického lídra a začal hrát fotbal, aby byl vidět v pozitivním světle té doby. Kvido začíná
recitovat - velmi úspěšně, kamarádí s Jaruškou - úspěšně. Do nového domu přibyla společně s
Pacem i babička Líba. Otec začíná trávit celé dny v dílně, kde dělá truhlařinu. Jeho znalost
jazyků mu otevřela cestu k povýšení, ale záhy byl s matkou přistižen u kamaráda z divadla (u
Pavla Kohouta - odpůrce komunistického režimu) a bylo po kariéře. Byl sesazen na místo
podnikového vrátného a uzavřel se do sebe, trpěl depresemi. Matka mu sehnala i psychiatra.
Kvido přerušil studia na ekonomické vysoké škole, aby mohl psát své povídky, dělal nočního
vrátného (měli zvyk na sebe svítit s matkou, poté i s Jaruškou, když se vzali). Matka vidí, jak
se otec stále více hroutí a přemluví Kvida, aby měli s Jaruškou dítě, že by mu to mohlo
pomoct z depresí. Ale ani malá Anička nepomohla (předtím dokonce volala i jeho bývalé
milence Marianě). Svou rakev si přestal dělat až po sametové revoluci, kdy oba rodiče dostali
odpovídající místa a Kvido vydal svou první knihu (i když ho matka prosí, aby to nedělal,
jelikož kniha odhalovala velmi osobní detaily z jejich rodinného života).
• téma a motiv
Autor díla popisuje celé své mládi. Krásnou, „bezstarostnou“ sobu dětství a dospívání (v
názvu vyjadřuje přízviskem „báječná“) kterou však on sám zažíval v době, kdy byl v jeho
rodné zemi u moci komunistický režim (v názvu knihy zachycen jako spojení „pod psa“).
Vyobrazuje, tak jako mnoho jeho současníku, předchůdců i nástupců, všechny křivdy a
nespravedlivosti, kterých se komunistický režim na jeho odpůrcích dopouštěl
• časoprostor
Kvido se narodil na jevišti, hrála se hra Čekání na Godota. Rodina se po příchodu Rusů v
roce 1968 přestěhuje z Prahy do Sázavy. Nemají byt, proto žijí jako ve skleníku na prosklené
terase jednoho domu. V zimě málem umrznou.
. Nemohou dostat byt, protože Kvidův otec není v komunistické straně ani se nijak veřejně
neangažuje. Kvido spolu s kamarádkou Jaruškou recitují také básničky. Jako malý si
neuvědomuje, že recituje prokomunistické básně. Komunistovi Šperkovi se líbí, že je o
Kvidovi slyšet, proto slíbí Kvidově otci bydlení, když vstoupí na VUML a začne hrát
závodně fotbal. I když je Kvidův otec nesportovní a nešikovný, trénuje a hraje. Získá krásný
dům, ale musí si k němu koupit i psa - německého ovčáka, který dostane jméno Něha.
1
Kvidově matce se narodil chlapec Paco. Do Sázavy se přistěhovala i babička Líba paranoidně se bála, že by v Praze ze špatného prostředí onemocněla.
• kompoziční výstavba
retrospektivní
občas mají kapitoly podobu scénáře, scénické
poznámky
závěru (doslov o rodině)
- 1989 (sametová revoluce)
ospektivně z pohledu Kvida; ten předčítá příběh své rodiny sepsaný v erformě knižnímu vydavateli - chce, aby mu knihu vydal
rychlý spád děje, některé kapitoly jsou jako divadelní scénář = originalita
Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného
souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
• literární druh a žánr
Satirický autobiografický román
• vypravěč / lyrický subjekt
Příběh je vyprávěn retrospektivně, hlavním hrdinou, Kvidem. Ten nám povídá příběh života
svého a své rodiny, od svého narození až po dobu dospělosti, kdy odevzdává rukopis knihy
nakladateli.
• postava
Kvido - sečtělý, inteligentní, hodně výřečný a obézní chlapec; měl z toho deprese
otec Kvida - brání se komunistickému režimu, nechce vstoupit do strany; kvůli zabezpečení
rodiny dělá drobné politické ústupky (hraje fotbal apod.), nakonec je ale sesazen na pozici
vrátného; má deprese a veškerý volný čas pak trávil v dílně (vyrobil si i vlastní rakev)
matka Kvida - hrála v divadlech a předčítala Kvidovi z divadelních her; velmi se bála psů;
snažila se dostat otce z depresí; ke konci knihy píše Kvidovi dopis, aby knihu o jejich
osobním životě nevydával (popisoval v knize i počůrané prkýnko apod.)
Paco - mladší bratr Kvida; dobrodružné povahy
Jaruška - ve škole recitovali společně s Kvidem, vzali se a na popud jeho matky měli dítě
(aby dostala otce z depresí)
babička Líba - šetřila peníze tak, že vařila levná, bezmasá jídla, aby pak mohla jezdit do
zahraničí; "ortodoxní turistka"
dědečkové Jiří a Josef, babička Věra
2
ing. Zvára - přítel Kvidova otce; byl hloupější, ale protože podlézal a vstoupil do
komunistické strany, měl se lépe než jeho otec
Šperk - soudruh a šéf podniku
• vyprávěcí způsoby
Er - forma
• typy promluv
Práce s úryvkem
• jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
V knize se objevuje humor, nadsázka, jsou tu zvýrazněny a zesměšněny prvky
komunistického režimu rychlý spád děje, některé kapitoly jsou jako divadelní scénář,
originalita, vesměs hovorový, ale i spisovný jazyk - hlavně když mluví Kvido, místy až
poetické vyjadřování, anglický jazyk, v knize je využito jak spisovného tak nespisovného
jazyka, občas ostřejší slova nebo jemné vulgarismy. Také je tam mnoho rádoby
intelektuálních frází. Krásné využití až cynického humoru v kombinaci a kontrastu se
smutnými, vážnými událostmi.
• tropy a figury a jejich funkce ve výňatku
humorný tón: "hypnotizován úpěnlivými pohledy otce"
hovorový jazyk: "válečnej" (ale ne hrubé ani vulgární výrazy - naopak místy až poetické,
knižní výrazy)
nadsázka
barvitá přídavná jména: "statečné zářivé úsměvy"
živé dialogy
forma: většinou er-forma, místy ich-forma
eufemismy: "pod tukovými polštářky se ukrývá výjimečný talent"
rychlý spád vyprávění
zajímavé výrazy: "babička Líba byla ortodoxní turistka"
lehká říkadla: "Všechny líbá naše bída."
přemoudřelost Kvida: ve svém slovníku používá i cizí slova ("v 7 letech je to pro mě
deprimující")
lidová rčení z úst dědy: "Drž, dostaneš kůži."
elipsa (výpustka): "V únoru budu už dělat uvaděčku v Relistickém." (divadle)
ironie: "k šíření pravdy je třeba lstivost, taková je doba"
přezdívky: bratr Paco - "Sokolí pírko"
3
personifikace: "česká literatura nemůže již déle čekat"
humorná nadsázka: redaktor vyčítá Kvidovi - "Chybí vám tam dělník, bez něj se
neobejdete, kdo vytváří hodnoty?"
• kontext autorovy tvorby
• literární / obecně kulturní kontext
Michal Viewegh (1962)


Próza po roce 1989, současná česká literatura
Jiří Kratochvíl, Michal Ajvaz, Miloš Urban, Petr Šabach (Šakalí léta), Lenka
Procházková, Tereza Boučková (Rok kohouta, Indiánský běh), Petra Hůlová
(Paměť mojí babičce, Umělohmotný třípokoj, Stanice tajga), Jaroslav Rudiš
(Nebe pod Berlínem)

Znaky tvorby Michala Viewegha:
„Jako většina populárních spisovatelů patří i Viewegh k autorům komerčním. Velice
často bývá kritizován za podbízivost čtenářům. On sám přiznává, že se snaží vyjít
čtenářům vstříc, ale zároveň píše i sám pro sebe. Na druhou stranu, pokud dává
čtenářům to, co chtějí a oni se u jeho knih dobře baví, čímž je splněn účel populární
četby, nemusí být vycházení publiku vstříc považováno za až tak negativní aspekt
komerční literatury. Co se týče tvorby, je autor velice produktivní.“
„Podle žánrového dělení Oldřicha Sirovátky lze Vieweghovu tvorbu označit za
kombinaci literární oblasti humoru a komiky, sentimentu a srdce, s příměsí erotiky.
Viewegh píše o obyčejných věcech, událostech a lidech, o všedním životě. Děj v jeho
románech většinou není nijak převratný, ale přesto velice poutavý a zajímavý. Autor
umí využít svůj poutavý styl psaní, aniž by se uchyloval ke zbytečným přemrštěným
zvratům či přehuštění děje. V jeho dílech se obvykle neřeší příliš velkých životních
událostí, ale pokud se zde nějaká tragédie objeví, je popisována s nadsázkou a ironií.
Happy endu, jenž je pro populární literaturu tak příznačný, se v autorově tvorbě čtenář
dočká jen málokdy. Konec bývá převážně neuzavřený, stejně jako v životě, žádné
velké finále se nekoná. Jako prostředí si sice nevybírá cizokrajnou exotiku, ale
atraktivní místa - jako různé cizí země, destinace u moře či nahorách, nebo alespoň
slavné pražské restaurace a bary, se objevují téměř v každém románu. Autorovi
hrdinové rovněž nejsou pouze nositeli děje. Jejich psychologická i emocionální
stránka bývá vykreslena do detailů. Čtenář se dozvídá i zdánlivě nedůležité maličkosti
o minulosti, názorech a zvyklostech postav a tím mu připadají důvěryhodnější a
reálnější. Vieweghovi jde o to, aby čtenář ve skutečném životě nacházel protějšky
postav, o nichž je mu vyprávěno v knihách.“ Autor práce: Hana Girardová de Villars
 Dílo: Výchova dívek v Čechách, Nápady laskavého čtenáře, Účastníci zájezdu,
Román pro ženy, Vybíjená, Román pro muže, Biomanželka, Mafie v Praze,
Povídky o manželství a sexu, novela Andělé všedního dne
 Báječná léta pod psa: satiricky laděná rodinná kronika zachycující totalitní systém,
za knihu získal Cenu Jiřího Ortena.
4
Romány












Báječná léta pod psa, 1992 – autobiografický román, zachycující atmosféru v
Československu od doby normalizace až po pád komunismu; zfilmováno 1997 (režiePetr
Nikolaev)
Výchova dívek v Čechách, 1994 – tragická love story o zbraslavském učiteli, který přijme
nabídku podnikatele Krále, aby dával jeho dceři kurz tvůrčího psaní, vztah Beáty s
učitelem se postupně vyvíjí; zfilmováno 1996 (režie Petr Koliha)
Účastníci zájezdu, 1996 – základem zápletky je setkání velmi rozdílných lidí na
autobusovém zájezdu do Itálie; zfilmováno 2006 (režie Jiří Vejdělek)
Zapisovatelé otcovský lásky, 1998 – román o rodině mladého devianta
Román pro ženy, 2001 – zfilmováno 2005 (Román pro ženy, režie Filip Renč)
Báječná léta s Klausem, 2002 – volné pokračování úspěšných Báječných let pod psa
Případ nevěrné Kláry, 2003 – populární spisovatel si najme soukromého detektiva na
sledování svojí manželky; zfilmováno 2009 (režie Roberto Faenza)
Vybíjená, 2004 – osudy několika spolužáků z gymnázia od jejich mládí až do čtyřicítky;
zfilmováno 2015 (režie Petr Nikolaev)
Tři v háji, 2004 – společné dílo Haliny Pawlowské, Ivy Hercíkové a Michala Viewegha
Román pro muže, 2008 - román o ženském zklamání ze světa řízeného přestárlými kluky,
ale také bilancující, mnohdy až sebeironickou reflexí úspěšného spisovatelství;
zfilmováno 2010 (režie: Tomáš Bařina)
Biomanželka, 2010
Mafie v Praze, 2011
Mráz přichází z Hradu, 2012
 Čarodějka z Křemelky, 2015 – chystaný román
Novely


Názory na vraždu, 1990 – autorova knižní prvotina, kniha s detektivní zápletkou

Lekce tvůrčího psaní, 2005 – v této knize zúročil zkušenosti z lekcí tvůrčího psaní, které
vyučuje na Literární akademii Josefa Škvoreckého
Andělé všedního dne, 2007 - novela se zachycenými zkušenostmi se smrtí svého otce,
vydalo nakladatelství Druhé město

5

Podobné dokumenty