Kronika: do r. 1944 číst

OBEC DOLNĚMČÍ
Leží v malém údolí pahorkaté krajiny karpatské, na pravém
pobřeží svahu potoka „Okluky“. Jí prochází silnice vedoucí z Uh.
Ostrohu přes Hluk, Dolněmčí a Nivnici k Uh. Brodu, přes Slavkov,
Horněmčí a Strání k Novému Městu Povážskému na Slovensku.
Od západu směrem jihovýchodním táhne se údolí s obou stran
pahorkatinou uzavřené podél Dolněmčí a Slavkova a končí u
Horněmčí. Na pahorkatině této jihozápadně od Dolněmčí vypíná se
zvýšenina, jejíž jméno „Babí hora“ na pohanské naše předky upomíná.
Výška její je 347 m.n.m. Severně uzavírá kotlinu mladým borem
porostlá „Černá hora“, 362 m.n.m. Dolněmčanská „Hůrka“ k Nivnici
je 276 m. vysoko, nivnická 266m.
Kostel v Dolněmčí leží 268 m.n.m. Obec Slavkov 297 m.n.m.
Dolněmčí samo má pěkné položení. Středem jejím je náves se
sochou sv. Floriána, postavenou r. 1776, od ní k severu je ulice
„kostelní“, končící farním kostelem, k jihu ulice „boršická“, k západu
„hlucká“, k východu „nivnická“. Od fary na východ, paralelně s ulicí
„nivnickou“ je ulice „vinohradská“.
Význačně, jako zdaleka viditelný prst týčí se nad obcí věž
gotického kostela, vystavěného r. 1873. Pod ním stojí fara a čtyřtřídní
škola se dvěma pobočkami. Stavení v obci krytá jsou z největší části
břidlicí a křidlicí. Sláma jen málo již viditelná. Stěny několikráte
v roce oblíčené a podrovnané, tak, že ves skýtá pěkný pohled.
Z význačnějších budov je nyní nepracující mlékárna a mlýn J.
Pavlackého.
Půda kol Dolněmčí není všude stejná, celkem vzato je méně
úrodná, hlavně na pahorkatinách. Nejšpatnější je na straně jižní
k Boršicím. Většina pozemků vřaděna jest do bon. Třídy V. VI. a VII.
Nejlepší pozemky jsou ve třídě III: „Padělky“, „Dřínky“, „Pod babí
horou“ (IV.)
Podnebí jest hospodářství celkem příznivé, neboť jest normální.
Plodiny pěstují se rozdílné. Nejlépe daří se ječmen, žito (réž) a
oves, v poslední době hojně pěstuje se a daří dobře cukrovka.
S výhodami a významem umělých hnojiv jsou místní hospodáři dobře
obeznámeni.
V posledních dobách věnuje se značná péče i ovocnému
stromoví.
Veškeré půdy jest 977 ha, z níž připadá na pole 977 ha, na louky.
Lesů obec nemá, jen malý borový hájek na svahu u západní části
vesnice.
Obyvatelstvo všechno je národnosti české, náboženství římsko –
katolického.
Kroj zachoval dosud, až na malé výjimky, národní svůj ráz, ale
jeví se i známky nastávajícího mizení, což bylo by skutečným
hříchem. Je zdejší kroj krásný, svérázny, a nebylo by Dolněmčí bez
kroje myslitelným. Jaký nádherný to pohled v neděli, v slavnostech,
svatbách.
Muži nosí vysoké boty, černé nohavice modrými šňůrkami
vyšité. Na košili, dříve, aspoň ve všední dny konopnou, nyní tenkou
oblékají černou „kordulu“ červeně vyšívanou. Hodně již mizí letní
bílá „kordula“ s rukávama. V zimě nosí všedního dne krátký kožich.
Bílou halenu, mapu, oblékají v zimě, i v létě při dešti. Malý
klobouk s úzkou střeškou je ozdobený „šmukami“ – housenkami.
Mladíci k vojsku odvedení nosí na krku černý, hedvábný šátek.
Při svatbách, pohřbech, na Boží tělo atd. nosíval se zvláštní
tmavomodrý plášť, mentlík.
Ženy nosí vysoké shrnovací boty, nyní více střevíce a punčochy,
rubáš (dříve konopný), černý „šorec“, při slavnostech bílý „fěrtoch“,
rukávce z tenkého plátna krásně hedvábím vyšité, „kordulu“ bez
rukávů. Svobodné nosí vlasy v jeden lelík spletené a na konci
pestrými pentlemi okrášlený. Šátek nosí uvázaný na t.zv. „ocas“, t.j.
jeden cíp šátku visí na zad těla.
Vdané mají vzadu pod šátkem „obalenicu“ ze dřeva, která šátek
na způsob tupého rohu nadzveduje.
V zimě nosí dlouhý, bílý, černě lemovaný kožich.
Jako na celém Slovácku, tak i v Dolněmčí malují na svátky
Velikonoční různými barvami velikonoční vajíčka.
Většina obyvatelstva zaměstnána je doma při zemědělství.
Z řemeslníků a živnostníků je v místě: 1 kovář, 2 koláří, 2 stoláři,
1 stavební a zednický mistr, 1 krejčí, 1 obuvník. Obchodů celkem 5,
mlynář 1. Značná část lidu odchází v čas žní na práci na Slovensko a
do Rakous. Asi 90 zaměstnáno je téměř celoročně při stavbách
v Brátislavi.
Spolky: „Spořitelní a záloženský spolek“ (Reiffeisenka), „Sbor
dobrovolných hasičů“, „Zemědělská družina čs. strany lidové.“
Každá země, každý národ, který má svou psanou historii, má
také svou prachistorii. Dějezpytec pátrá v archívech, prachistorik
prohrabává zemi, pátraje po výrobcích lidských. Dle památek tu
vykopaných usuzuje, jak se vyvíjel člověk vůbec, porovnáním jich
s rozsáhlejším materiálem sestavuje potom obraz celkového života té
oné doby.
V nejdávnějších dobách, odkázán jsa pouze na své ruce, člověk
opatřoval si nutné potřeby denní velmi primitívně: kámen a sražená
větev byla mu zbraní i nástrojem. Trvalo jistě velmi dlouho, než si
z tvrdých a nepodajných kamenů uměl zhotovovati účelnější nástroje
štípáním, broušením a vrtáním. Jakmile však poznal kovy, zlato, měď
a cín, hlavně pak smíšeninu obou posledních, bronz, a jakmile dovedl
oceniti všestranně jejich vlastnosti, vyspěl záhy v obdivuhodnou
kulturu. Poměrně velmi pozdě objeveno železo, které pak brzy
zatlačilo všechny kovy a material k hotovení nástrojů a zbraní
užívané. Podle toho dělíme dobu pravěkou dle stáří na tři období: a)
kamenné, b) bronzové a c) železné.
Památek po lidstvu z mladší doby kamenné (neolithu) zbylo i
v okolí Dolněmčí velmi mnoho. Na polích jihozápadně od vesnice, na
levém břehu potoka Okluky (Babí hora) spatřujeme na rozoraných
polích tmavá kola a větší skvrny, pluh odkryl nám tu stopy
příbytkových jam a kulturních vrstev plných střepin z nádob,
rozštípaných kostí zvířecích, sem tam pazourkových nožíků i pěkných
nástrojů vybroušených z kamene. Prokopáním takových míst památky
podobné by se množily, ukázaly by se vrstvy vypálené hlíny s otisky
kůlů, proutí, slámy, uhlíky a popel. Jámy jsou tvaru polokruhového
nebo dířového. Z nich soudíme, že člověk mladší doby kamenné
vyhraboval své chýže zpola v zemi, nad nimi pak stavěl střechy
z kůlů, proutí, slámy a omazával je blátem. Když chýže podobné
shořely, vypálila se mazanice, shroutila se dovnitř a co včas z jámy
nebylo zachráněno, všechno pohřbila.
Stáří bývalého sídliště tohoto možno určiti na dobu do 2000 let
př. Kr.
Jak dlouho sídliště toto trvalo, kdy a jak osada ta zanikla, nelze
říci, rovněž nic o prvních počátcích nynější obce Dolněmčí na pravem
břehu Okluky. Přešlo zde při tehdejším stěhování národů více
obyvatel, ať již se nazývali Markomani, Herulové, Rugové,
Longobardi či Avarové, až Slované trvale v místech se usadili. Již za
panování Mojmírovců měla Morava celkem tytéž hranice jako nyní.
Veškerý staroslovenský život tehdejší, státní i obecní, spočíval na
rodině, jež žila pohromadě. (Otec, matka, syni, dcery, zeti, snachy
a.t.d.) Půda rodině a rodu náležející jmenovala se dědina, která od
děda na potomky právem přešla, a ku které rodina a rod právo dědičné
měli.
V čele rodiny stál otec. Umřel – li, trvala rodina dále, ale členové
její zvolili sobě novou hlavu, aby rodinu a společný statek spravovala,
„starostu“. Tento rodinný svazek však pokolení od pokolení
ochaboval, až nebylo lze původní jednotu dovoditi. Dědina rozdělena
ve tři lány, jař, ozem a úhor.
Spolek několika takových osad ku vzájemné pomoci slul župa.
Střediskem župy byl župní hrad. (Velehrad, Uh. Hradiště.)
Předkové tito byli náboženství pohanského, a pokřtěni byli za
éry Cyrillo – Methodějské, asi v IX. století.
V témže století prohlášena veškerá půda, na dědiny nerozdělená
za knížecí majetek. Rovněž tak učinili starostové větších obcí,
„vladykové“, prohlásivše obec za svůj majetek. Tak vyvinula se
šlechta a lid selský.
Rodové pozemky živily každého člena rodu. Množením
obyvatelstva statek otcovský nedostačoval k výživě rozmnožené
rodiny, a tu někteří členové její dávali se do práce a služby u velmožů
tehdejších. Odměna za práce a služby dávala se jen polností. Dostávali
tedy k užívání pole, ale za jistých podmínek, kterými se osobní
svoboda čím dále tím více omezovala, stali se z nich robotní poddaní.
Za robotních podmínek usazovala šlechta nemajetné na svých
pozemcích, nebo jím pozemky propůjčovala.
Lid stížen byl různými dávkami netoliko knížatům, nýbrž i
županům, měl různé povinnosti při cestách, honech atd. Z toho záhy
vyvinulo se bezpráví, poněvadž znenáhla podobně žádali i úředníci
knížecí a župní.
První psanou zmínku o Dolněmčí =Dolní Němčí= máme z roku
1358. Musí dle toho původ obce býti mnohem starší.
V r: 1358 jest pánem Dolního Němčí a Lipova Pavel ze Strání.
V r: 1359 prodal týž s poručníkem sirotka Miloty, Benešem
z Geyersbergu, Frankovi z Kunovic, svému bratru Petrovi a jeho
synovci Václavovi třetinu Dol. Němčí, třetinu Korytné a část
Volenova.
R: 1366 vzal Ctibor z Lipova Beneše z Geyersbergu do spolku
na podíly v Dol. Němčí, Lipově a Korytné.
R: 1387 prodal Ctibor z Lipova se svými bratry Vernušem a
Vilémem z Lipova celou obec Lipov a půl Dol. Němčí s částí Korytné
Petru z Kravař do Strážnice.
R: 1406 prodal Markrabě Prokop obec Dolní Němčí Protivcovi
ze Zástřizlu.
R: 1464 byl majetníkem obce Jan Kopržík z Honbic.
R. 1500 Martin Krkel z Ostrohu.
R. 1531 byl majetníkem Dol. Němčí Jan z Kunovic, pán Ostrohu
a Brodu, a od té doby patrimoniální vrchností občanů Dol. Němčí byla
vrchnost v Ostrohu, event. ve Hluku.
(Topographie von Markgraftum Mähren, 1793, Hradischer
Kreis, str:583.)
Z r: 1592 zachovala se registra správní panství Ostrožského,
z nichž seznáváme povinné dávky jednotlivých občanů, roboty atd.
Zde opis.
1. Jan Halla z půllánu.
O Svatém Jiří
1zl.mor groše - denáry
„
„ Václavě
1„ „
Odmrtí
3„
Slepice 3.
Vajec 16.
2. Jan Stratichlebů z ½ lánu
O sv. Jiří
1 zl mor groše - denáry
„
Václavu
1„ „
Odmrtí
3„
Z Nových Luk
8„
Slepice 3.
Vajec 16.
3. Václav Zelů, ze tří čtvrtí
O sv. Jiří
1„ „
15 „
„
Václavě
1„ „
15 „
Odmrtí
3„
Z Nové Louky
8„
Slepice 3.
Vajec 24.
4. Václav Pugáčků ze ¾
O sv. Jiří
1„ „
„
Václavě
1„ „
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 24.
5. Jura Filipů z 1/2 lánu
(= 1)
6. Václav Jurovych ze čtvrti
O sv. Jiří
1„ „
„
Václavě
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 8.
7. Václav Juřičků z Půllánu (= 2)
8. Mikuláš Drlice
„
(= 7)
9. Vaněk Řepů. Podsedek
O sv. Jiří
- zl.mor.
„
Václavě
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 4.
10. Václav Kučerů. Podsedek (= 9)
11. Daniel Buček
„
O sv. Jiří
„
Václavě
Odmrtí
Z Louky
Slepice 3.
Vajec 4.
15 „
15 „
3„
-
15 „
15 „
8„
-
7 groše
7 „
3 „
3 ½ denáru.
3½ „
7
7
3
8
3½
3½
„
„
„
„
„
„
12. Pavel Tukových ze Čtvrti
O sv. Jiří
„
Václavě
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 8.
13. Jan Smetana z Půllanu (= 2)
14. Martin Sršek
„
(= 2)
15. Václav Šraňek „
(= 1)
16. Vašek Bohuše ze ¾
O sv. Jiří
1„ „
O sv. Václavě
1zl.mor.
Odmrtí
Slepice 6.
Vajec 24.
Též z podsedka k tomu přikoupeného
O sv. Jiří
„
Václavě
Odmrtí
Vajec 4.
17. Mikuláš Slovák. Podsedek (= 9)
18. Jan Kaletů ze Čtvrti.
O sv. Jiří
„
Václavě
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 16.
15 „
15 „
3„
15 „
15 groše
3„
7 „
7 „
3 „
15 „
15 „
3„
-
denáry.
3½
3½
„
„
19. Pavel Majířů z Půllánu
O sv. Jiří
„
Václavě
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 8.
20. Jíra Macků ze Čtvrti (= 12)
21. Vaněk Souček. Podsedek (= 9)
22. Mikel Halúšek „
(= 9)
23. Martin Kučerů „
(= 9)
24. Martin Kobylků ze Čtvrti (= 12)
25. Jan Tukových ze Čtvrti (= 12)
26. Jan Hanáček
„
O sv. Jiří
„
Václavě
Z louky
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 8.
27. Jakub Písnička ze Čtvrti (= 12)
28. Jan Filipových. Půllán (= 1)
29. Pavel Hodků
„
(= 2)
30. Mikuláš Býček „
(= 1)
31. Martin Dub ze Čtvrti
(= 12)
32. Pavel Kociánů. Půllán (= 1)
33. Mikuláš Žák ze Čtvrti
(= 12)
34. Jančí
„
„
(= 26)
35. Jura Mlynšek. Půllán
(= 1)
36. Jan Ševců ze Čtvrti
(= 26)
37. Pavel Nemrava. Půllán (= 1)
38. Mikel Hrudů
„
(= 1)
39. Adam Bojanů
„
(= 1)
40. Vaněk Korytňák „
(= 2)
15 „
15 „
3„
15 groše
15 „
8 „
3„
41. Kocyánka
„
(= 1)
42. Jura Vrana Podsedek.
(= 11)
43. Jura Měšťánek. Půllán. (= 1)
44. Martin Zálešák. Podsedek (= 11)
45. Mikuláš Švec ze Čtvrti (= 12)
46. Václav Čech ze Čtvrti
(= 12)
47. Margeta Kopánková. Půllán (= 1)
48. Mikuláš Vachanů. Podsedek (= 9)
49. Mikuláš Jurových. Půllán. (= 1)
50. Martin Žilů
„
(= 2)
51. Jura Podobný
„
(= 1)
52. Petr Krkošků z 3 čtvrtí
(= 4)
53. Vašek Jurových. Půllán. (= 2)
54. Matyáš Jurových „
(= 1)
55. Mikuláš Tkadlec „
(= 1)
56. Vašek Juříčků
„
(= 2)
57. Mikuláš Pavlíků „
(= 1)
58. Vaněk Holota
„
(= 2)
59. Mikuláš Žilků
„
(= 2)
60. Matyáš Kučera
„
(= 1)
61. Jan Kaymů
„
(= 1)
62. Matěj Žilka
„
(= 2)
63. Vašek Pagáčů
„
(= 1)
64. Dům bratrský 3 čtvrti
(= 4)
65. Daniel Fulnecký mlynář a čtvrť koupená od Mikuláše Kaně.
O sv. Jiří
1 zl. mor.
15 groše
„
Václavě
1„ „
15 „
Odmrtí
3 „
Z louky
8 „
Slepice 3.
Vajec 8
66. Mlynář dolní ze mlýna.
O sv. Jiří
1 zl. mor.
„
Václavě
1„
Ze čtvrti přikoupené
O sv. Jiří
„
Václavě
Odmrtí
Slepice 3.
Vajec 24.
Noví podsedníci pod Novú horů.
67. Jan Ocas
68. Martin Majbů.
69. Berankovský.
70. Bartoň Krkošků.
71. Petr Jan.
72. Martin Halů.
73. Jura Žialudek.
74. Vaněk Černý.
75. Jan Bednář.
76. Mikuláš
77. Mikuláš Kostka
78. Ondra Kobylka
79. Jan Lysý.
80. Jan Cyprián
81. Martin Krškan.
82. Tomáš Meybů.
83. Jan Hrasa.
84. Mikuláš Baletů.
85. Pavel Filipů.
86. Jura Šústal
87. Vašek Kral
88. Vašek Kunovský
89. Martin Konečný
15 groše
„ 15 „
15 „
15 „
3 „
U každého z těchto usedlých 67 – 89 jest poznamenán plat o sv.
Jiří 9 grošů, o sv. Václavě 9 grošů.
V tej vsi Dolní Němčí jest lidí usedlých 89.
Suma platu Svato Jirského
59 r
10gr.
3 ½ den
„
„
„ Václavského 59 „
10 „
3½„
„
„ při Vánocích za odmrt 6 „
21 „
„
„ „
„
z louk 5 „
10 „
Summarum platu stříbrného každoročně z tej vsi Dolní Němčí
vycházejícího činí 130r.m. 21gr.
Suma slepic kazdoročně vychází 3 kopy 21 slepic. Počítajíc
jednu jakž obyčej po 2gr. alb (bílých) činí za ně 13r. 12gr.
Suma vajec kazdoročně vychází 14 kop 12 vajec, počítajíc 1
kopu po 3gr. alb činí za ně 1zl.m. 12gr. 4 den.
V roku vychází každoročně stále z krajin vinohradních kteréž se
pánu dává …… 6 funtů. Počítajíc funt po 7 ½gr. alb činí za něj 1zl.
15gr.
Summa Sumarum stálého platu Svatojirského,
Svatováclavského, za odmrt, z luk, za slepice, za vejce a za vosk
147zl. mor – gr. 4 den.
Roboty koňské z tejž dědiny Dolní Němčí každoročně stále
vycházející, kteréž činí za oves platný který jsou dávali 64 měřic.
Každý polouláník vorati jest povinen v roce tři dni a čtvrník
půldruhého dne. Vychází těch robot 145 ½ dne. Počítajíc jeden každý
den v mírnosti po 8gr. alb, činí za tu robotu 38zl. 24 den.
Drév přivézti povinni z hor ku palivu na zámek Hluk polouláník
2 vozy a čtvrtník 1 vůz každoročně činí 97 vozů. Počítajíc jeden každý
vůz po 3gr. alb, činí za tu robotu 9zl 2gr.
Týž povinni ti lidé k cihelni drev přivézti co potřebí když se
cihly pálí. Pakli by se cihly nepálily, tehdy mají vézti k zámku každý
polouláník 2 vozy a čtvrtník 1 vůz. Činí vozů 97. Počítajíc 1 vůz po
3gr. alb činí za tu robotu 9zl. 21gr.
Roboty pěší stálé:
Podsedníci novosadní, jest jich 23. Každý má žíti 3 dni, učiní 69
dnů. Počítajíc jeden každý den po 2gr. alb mírně činí za tu robotu
4zl 18gr.
Ty podsedníci povinnen každý roboty pěší, co se rozkáže
každoročně dělati 6 dní, učiní 138 dní. Počítajíc jedenkaždý den po
2gr, učiní za tu robotu 9zl 6gr.
Tíž lidé jsou povinni k stavení a k opravám zámku, pěšky i
s fůrami robotovati. To se za zvůli toho statku znamenitů zanechává.
Též mlynáři z té vsi k zámku, dvoru, pivovaru i k rybníkům
Hluckým sekerú co potřebí opravovati darmo. Než co by nového
dělati, od toho se jím platiti má. Klade se ročně mírně té roboty 3r.
15gr.
Též povinni lidé z té vsi na hony choditi, kdy se jím rozkáže, to
se za zvůli toho statku zanechává.
Též povinni lidé z té vsi v vinohradech panských všechna díla za
peníze dělati, to se zanechává taktéž za zvůli toho statku.
Summa stálého platu za roboty koňské i pěší z té vsi každoročně
stále vycházející všechno mírně kladúce jest 75zl. 25gr. alb.
Summa summarum stálého stříbrného platu, za slepice, za vejce i
za roboty koňské a pěší, každoročně stále vycházející, všechny
v mírnosti kladúce jest 222zl.m, 25gr. 4 den.
Důchody běžné každoročně z té vsi Dolní Němčí vycházející
jsou tyto:
Při tej vsi jsou vinohrady v Staré i v Nové Hoře. Dává se z nich
pánu desátek i zemní. Schází se ho každoročně někdy více, někdy
méně, jak úroda trefí do 14 beček. Počítajíc jednu bečku po 15zl. činí
za ně 210zl.
V té vsi jsou masaři dva a někdy bývají i tři, povinnen jest každý
dáti loje přepuštěného z krámu svého každoročně 1 kámen. Vychází 2
kameny. Počítajíc 1 kámen mírně 2ryn. Činí za něj 4r. (1 kámen = 112
kg.)
Při té vsi jest rybníček panský, sázejí se do něho kapři na potěr.
K němu jsou lidé z též vsi povinni robotovati, na ten čas jest pustý, ale
málem se napraviti může, a užije se ho, když se napraví, ročně, někdy
více, někdy méně do 10zl.
Též při té vsi je potok tekutý, v němž jest ryb říčních, totiž jelců,
mřenů, hrůzú a raků dostatek a plesníci jsou ryby v něm povinni lapati
a na zámek donášeti a žádný jiný kromě pána lapati v něm nesmí.
Pokládám té zvůle užitku ročně skrovně 4zl.
Kolik jest koliv hoferů v té vsi, povinni s listy panskými bez
uplacování 1 míli choditi, pokládá se té zvůle ročně skrovně 5zl.
Summa summarum z té vsi Dolní Němčí důchodů stálých, platu
stříbrného, též za slepice, za vejce a za všelijaké povinnosti jejich od
týchž lidí stále každoročně vycházející vychází 222r.m. 25gr. 4 den.
Summa summarum z té vsi Dolní Němčí důchodů běžných
každoročně vycházejících vychází 233r.m – gr – den.
Tolik registra! Jak vidět, nezapomněli páni na nic.
Nejenom kontribuce a roboty byly mučením lidu našeho, ale
horší mnohdy, mnohem horší bylo týrání a bezpráví, spojené se
zájezdy vojsk nepřátelských, ba i našich. Ležíť obec naše blízko
hranic bývalých Uher. Uhry byly vždy sužovatelem Moravy, hlavně
pohraničí, našeho moravského Slovácka.
Vpádů jejich k nám bylo několik, a pokaždé zanechali po sobě
pláč, nářek a bídu nezměrnou.
Jeden takový vpád, při němž i Dolněmčí zpustošeno bylo, byl
v květnu r: 1605.
Tehdy Štěpán Bočkaj provolán byl stavy sedmihradskými a
uherskými knížetem Uherským a od tureckého sultána Achmeda I.
v Budíně korunován.
Tlupy jeho napadaly celé Slovácko od Strážnice až po Brod. Lid
sám pomoci si nemohl, a vojenské pomoci, ač jí bylo v Hradišti dosti,
dovolati se nebylo lze. Divocí nepřátelé pálili, plenili, hubili kraj.
Hrozné jest čísti o utrpení lidu našeho v té době. Čteme v
„Lamentaci země moravské.“ „Mordovali, napořád všecky statky
brali, ženskému pohlaví násilí činili, skrze prsy provazy protahovali a
tak za koňmi vodili, dítky o zem a stěny rozráželi, sekali některým tak
tuze presy hlavy svírali až jím oči vypadli, jiným oči loupali, nosy a
uši řezali, ouřední osoby stínali a na kůl dávali, některých hlavy vařili
a přátelům jejich je jísti dávali, koně vínem napájeli a umejvali. Čeho
pobrati nemohli všecko zkazili, odjíždějící každý chalupu zapálil,
metajíce do ohně všecky věci které pozůstali. Sumou mečem a ohněm
před sebou i po sobě všecko plenili, aby žádných statků nezůstalo.“
Tak zpustošeno i Dolní Němčí.
Teprve 10.června p. Hodický z Hradiště u Brodu nad rybníkem
Bajovcem Uhry porazil a zahnal.
A co nedokončil Maďar, to dokončila pak naše císařská
soldateska, Uhry pronásledující.
O druhém vpádu, při němž opět Dolněmčí vybito bylo čteme v
„Pamětech města Uh. Ostroha“.
Roku 1663.
„ Ten nešťastný turecký a tatarský pád, skrze který městeček a
dědin, totiž městečko Hluk, Nivnice a Hroznová Lhota a dědiny totiž
Vésky, Ostrovská Lhota, Vel. Blatnice, Dolněmčí, Horněmčí,
Slavkov, Boršice, Malá Blatnička, Louka, Kuželov, Malá Vrbka,
Tasov a Kozojídky řečené. Při tom panství Ostrovské netoliko popálil,
nýbrž lidu přes 800 malých i hrubých pomordoval a sebou zajal. Také
k městu po třikráte se pokoušel. Však toho času budouc urozený a
statečný rytíř p. Aryáš Mayer z Mayerbochu tohož času plnomocným
hejtmanem, dajíc spolu s měšťany larmo udeřit, lidi obecní spolu se
zbraní povolati, na šance rozlogírovati a kvaltem sedláky k bránění a
obhájení dotčeného města a okolních dědin přísně jest hnáti dal. A
všecky zbraně a kusy proti úhlavnímu nepříteli, kteréž vždycky in
reservo na šancích stály, pustili a vypalovati dal. Jakož také i někteří
svobodní lidé budúc hněvem rozpáleni s muškety a zbraní ven z města
vypadli a nedaleko předměstí Ostrovského notně a bystře oheň na ně
dávali, skrze kteréž střílení partaje u Obory lidi zajímající velkým
strachem odehnány byly.“
Hordy tyto v počtu 3000 převedl přes Velkou jistý Jakob Nestroj
z Bítomi ve Slezsku, najat jsa k tomu za 20zl. Janem, úkolníkem
z Pezinku u Modré při jarmaku v Trnavě.
Byl pak polapen a souzen v Hradišti. Po trojím „suchým a
světlým“ trápení se přiznal a byl dne 8.Oktobra 1663 odsouzen
následovně.
„ Poněvadž Jakob Nestroj zapomenouc se nad Bohem a
vykupitelem svým a křesťanstvem krví Pána Krista draze
vykoupeným od Turka pohana spolu s tovaryši svými peníze bral a
netoliko Moravskou a Slezskou zem vyšpehoval a lid křesťanský
Turkům prozrazoval a prodal, ale taky ještě sám i s tovaryši svými tři
tisíce Tatarů do Moravy a zvláště do kraje tohoto převedl a tudy
několik tisíc věrných dušiček jak o vezdejší tak i snad o věčný život
připravil a zem tuto do nenabyté zkázy uvedl, čemuž však všemu jak
dobrovolně tak i na trápení se přiznal. I pro kteréžto jeho tyranské a
pohanské jeho provinění, ačkoliv neslýchanou hroznější pokutu
zasloužil, nic však méně z milosti práva mají mu předně od mistra
popravního dva prsty na pravé ruce s kterýma Turkům přisahal
kleštěmi ohnivými odtržené, on rožněm naskrz zaživa prohnán a do
povětří jiným k výstraze vyzdvižen býti a tak podle práva umříti.“
Aktum při právě kr.m. Hradiště. 8 Oktobris 1663.
Z r: 1664 pochází ortel na Evu z Dolní Němče, dceru po
nebožtíkovi Janu Prlovi.
„ Poněvadž Eva Prlava z Dolní Němče nad přikázáním božím se
zapomněla a obtěžkati se dala. Za kteréž její provinění má od mistra
popravního metlami u pranýře trestána a gruntův Hradištských na
věčnost, pod ztrátou hrdla prázdna býti, a to dle práva“.
Aktum při právě kr.m. Hradiště, 9.Januarii 1664.
R: 1400 dáno bylo panství Ostrožské v léno pp. Haškovi a
Benediktovi z Valdštýna. Hašek povolal r: 1420 do Ostrohu 2 husitské
kněze, Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vistonic, kteří získali učení
Husovu obyvatelstvo nejen Ostrohu ale i celého okolí, i Dolního
Němčí. Přičiněním těchto kněží utvořen „Nový Tábor“ v Ostroze a
Nedakonicích.
V následujících letech vydáno obyvatelstvo panství Ostrožského
(Stenice) veliké trýzni, poněvadž si navzájem s obyvatelstvem
katolickým statky plenili, pálili a životy lidské utráceli. Ostrožský
„Nový Tábor“ se v době té proslavil. Obléhali i Kyjov, ač
bezvýsledně, zničili malé proboštství Augustiniánů Brněnských u „Sv.
Klimenta“ u Osvětiman. Téhož roli dobyli kláštera Velehradského,
vydrancovali jej a opata Jana se 4 členy konventu upálili.
Jan X. biskup olomoucký vypravil proti nim vojsko; bylo však
poraženo. Nezbylo, než aby sám král Zigmund proti ostrožským své
vojsko poslal, což i učinil, poslav 6000 uherské jízdy. Tato spojila se
s vojsky biskupa Jana a zemského hejtmana, města dobyla a „Nový
Tábor“ rozprášila.
Nicméně učení Husovo, - stoupenci jeho nazýváni Pikhardi –
udrželo se na panství Ostrožském až do r: 1625, kdy Ostroh koupil
kníže Gundbar z Liechtensteina.
Léta P. 1600 spravedlivá a hrozná nouze na nás došla, neb okolo
sv. Petra a Pavla (29.června) náramná drahota povstala, tak že 1
měřice žita 60 i 70zl, réž 50zl i dráže, ječmen za 40 zl (1zl = 10K
předváleč.) platili, tak, že lidé nemajíce chleba, zeliny rozličné jako
jiná hovada jísti museli, potomně tak z toho otýkali, že pod ploty jak
muchy mřeli. Lidé bohatí nemilosrdně zatvrzeni byli a před chudým
lidem domy své zamykali.
Léta P. 1601. na vinohrady ruda jakási červená padla a všecko
spálila, takže až při spodku reví vyschlo a vyhynulo. Tenkrát bečka
vína starého 100zl. platila.
L.P. 1602 pochybily zase vinohrady všechny všude. Mrazové
objevili se okolo sv. Filipa a Jakuba a trvali až do sv. Trojice tak, že i
to stromoví pozíblo.
L.P. 1603 toho roku hned po sv. Jiří mrazové se začali a trvali
jednostejně až do Božího Těla. Však ale Pán Bůh ruku svou
ochrannou ráčil nad námi držeti, že ničemu neuškodili. Lid velmi
naříkal i také se domníval, že o všecko všudy přijdeme, co jsme koliv
jak na poli tak na vinicích měli. Pán Bůh ale mimo naděje a očekávání
našeho učinil, že jsme zachováni byli, pročež sluší v něj doufati a
nezoufati.
L.P. 1604. v tomto roce nic nového se nepřihodilo, kromě dvoje
zatmění na slunci a troje na měsíci.
L.P. 1606 (po vpádu Bočkajovců) když jsme se domů zase
vrátili, tak jsme ve sklepích a jamách bydleti museli. I dopustil P. Bůh
na nás náhlý a nenadálý mor, tak že lid tuze mřel, tak že nemohli
stačiti mrtvé pochovávati.
L.P. 1613. náramně lacino bylo, žita měřice za 30kr, réž za 21kr,
ječmen za 13kr, oves za 24kr. Más vína za 3kr, za 8 peněz funt
všeličehož k dostání bylo.
L.P. 1614 hned ruka Boží nás se dotkla, a z toho lacina zas draho
nastalo a to slušně; neb naši nádeníci nic chleba sobě nevážili, ale
peněz. Jakási ruda padla na obilí a ve květu je zarazila, tak, že z 15ti
kop dvě měřice se namlátily. Staré obilí bylo vzácné, kdo ho měl, a
měřice žita platila 1zl 30gr, réž 1zl, ječmen 57gr a oves 45gr, nebo se
velmi málo urodilo.
L.P. 1625 staly se u nás hrozné a nevypravitedlné věci. V těch
letech 1625 až do r: 1642 to trvalo a nemohlo to ku konci přijíti.
Tehdáž velké a nesnesitedlné těžké soužení a trápení jsme poznali, neb
na nás mnozí zlí pronárodové z cizích zemí a krajin přitáhli. Všichni
tito pronárodové nás tuze trápili, hlavy naše knutlovali a divně
stahovali a mučili, tak že jsme velkou bídu a psotu okusili a hladu
pocítili a to r: 1640. V těch letech přišla na nás veliká drahota, kdežto
jedna každá měřice žita 80zl 30kr, réž za 70zl, ječmen za 60zl. Ovsa
nebylo a jeden pecen chleba za 2zl byl, a kdyby byl k dostání za 3zl
by jej rádi platili, ale ho nebylo k dostání.
V době té rolník náš musel tělem i duší ve všem pánům svým po
vůli býti, nic nemohl svým, - ani statek, ani děti, ani život – nazývati,
od sv. Jiří do sv. Havla 5 dnů, ba mnoze i 6 dnů v týdnu robotovati,
k obdělání vlastních pozemků zbývala mu jen doba noční, neb dny
nedělní a sváteční. Při všem pak karabáč hrál úlohu tak pověstnou, že
po 2 století bylo slovo karabáčník příznakem všech úředníků
patrimoniálních, a celá ta doba karabáčnickou se zove.
Když provinil se nějak, býval i na trdlici posazen neb v kozelec
spoután a karabáčován až vypustil ducha. Často surový takový
správec, aby nářek ubohých byl tlumen, kázal hlavu zavříti do truhlice
s připraveným k tomu otvorem a trýznil nešťastnou oběť často až do
posledního dechu.
Potraviny a potřeby životní kupovati musel jen od pánů. Berně
platiti musel nejen zemské ale i vrchnostenské a předpisovala je opět
vrchnost.
Ve spise „Oeconomia Bohoema Austriaca“ píše Erazim
Wegener: „Podle pravdy musím vyznati, že když český sedlák veškeru
robotu, kterou mu vrchnost ukládá, všecky kontribuce a těžké útoky,
jež snášeti musí, item všecky škody jaké mu žoldáctvo způsobuje –
trpělivě nese – právem může býti pojat v počet sv. mučeníků.“
Patentem cís. Leopolda ze dne 23.června 1680 staly se
poddaným některé úlevy a ustanoveno též, že nikdo nebude více než
tři dny týdně robotovati. Ale šlechta málo dbala nařízení císařových a
za krátko úpěl lid pod nesnesitelným jařmem jako před rokem 1680.
Konečně červánky lepších časů zasvitly lidu našemu za panování
Marie Terezie a císaře Josefa. Robota 1773. zmírněna. Patentem z r:
1781 císař Josef zrušil úplně nevolnictví, a zavedl místo něho mírnější
poddanství, postavil poddané pod ochranu krajských úřadů, podrobil
berni též půdy vrchnostenské, čímž uleveno sedláků, a umožnil těmto
zakoupiti sobě od vrchnosti půdu a státi se samostatnými vlastníky
jejími.
Změření celé půdy a na základě toho provedeným soupisem
druhů kultur a hodnoty půd /: Josefínský katastr :/ zvýšena právní
ochrana majetku i hospodářský úvěr.
Roku 1848, dne 7.září císař Ferdinand Dobrotivý robotu úplně
zrušil.
„Topographie von Markgrafthům Mähren“ z r: 1793 praví o
Dolněmčí (Unter – Niemeži) že má 16 8/64 lanů, mezi nimiž 130
Jochů rolí – orné půdy -, na 100 Jochů luk, na 200 Jochů pastvin a 70
Jochů vinohradů.
Mělo tehdy Dolněmčí 110 domů, 123 rodin a 613 duší a svého
místního kaplana.
(Lan – výměra odpovídající dělnosti a potřebám jedné rodiny =
40 – 60 Jiter)
Tržní záznam z r: 1803: Měřice pšenice 5zl 34kr, žita 4zl 36kr,
ječmene 3zl 48kr, ovsa 3zl. Měřice hrachu 6zl, čočky 7zl 12kr.
Centnýř sena 2zl 42kr, kopa dlouhé slámy 7zl, krátké 6zl 30kr.
Más starého vína 30kr, mladého 20kr, piva 6kr, obyčejné
kořalky 48kr.
Kostel a fara.
V Dolněmčí kolem r: 1670 nebyl kostel; jen hřbitov se zvonicí a
jedním zvonem. V 16 – 17. století měli zde Pikhardi modlitebnici i
s pastorem a ostatními služebníky. Užívali 85 měřic pole ve 12
kusech. To pole, když Dolněmčí po letech 1720 ke Hluku přiděleno
bylo, užíval farář ve Hluku, jenž zároveň i desátek potahoval, a sice
50 kop žita, 50 kop ovsa, 100 žejdlíků másla a 100 kuřat. Ten desátek
je vykoupen.
Dne 7.června 1713 zavázala se obec postaviti a zachovati
kapličku na hřbitově ke cti sv. ap. Filipa a Jakuba, bez poškození
kostela ve Hluku, kam obec byla přifářena.
V r: 1718 dala obec ke kapli vystavěti presbytář, tak že kostel
byl 10º dlouhý, 4º široký a 4º vysoký, klenutý, z tvrdého materiálu,
šindelem pokrytý.
Již v letech 1722 – 1740 zadalo představenstvo žádost, aby
v Dolněmčí farář neb administrator ustanoven byl, neb byla zde i farní
budova i pole (od nekatolíků přebrané). V týž čas žádala obec též, aby
aspoň každou 3. neb 4. neděli služby Boží zde odbývati se mohly, ale
nebylo žádosti vyhověno.
Teprve r: 1751 byl zde vypomocný kněz, kooperátor, ustanoven.
Tento byl p. faráři ve Hluku podroben a potahoval od něho 182zl.
ročně. Při tom se musela obec písemně zavázati, že bude dosavádní
stávající dávky i budoucně faráři odváděti, že se postará, by farní
budova v dobrém stavu se zachovala, že chce školu postaviti a
udržovati.
R: 1782 byla postavena od obce sakristie.
R: 1784 bylo beneficium v Dolněmčí, když byl náboženský fond
kongruu zvýšil, co samostatná kuracie ustanovena. ˆ
V l. 1835 – 45 byl kostel opraven a vylíčen. R. 1844 byla
postavena dřevěná zvonice s 3 malými zvony. V kostele nalézal se
jeden oltář s obrazem sv. ap. Filipa a Jakuba od malíře Ferd. Lichta
v Brně zhotovený a od dobrodinců 1795 zbudovaný. Kostel dostával
na opravu od náboženského fondu 20zl, od obce Dolněmčí 20 žejdlíků
másla a 20 kuřat.
Stavba nového kostela trvala od r: 1870 – 73. Stavbu řídil
stavitel Josef Losert z Uh. Hradiště. R: 1873 byl dp. Fr. Knappem,
kanovníkem v Olomouci benedikován. Náklad obnášel 63 000zl a nesl
2/3 náb. fond, 1/3 obec.
Hlavní obraz je od malíře Zeleného v Brně; varhany od firmy J.
Hauke ve St. Městě za 1400zl. Hodiny koupeny potravním spolkem
„Blahobyt“ od Ludv. Heinze v Praze za 460zl.
R. 1889. spadla následkem bouře 1 fiála z věže.
Stavba nové fary zadána 15.II. 1911 staviteli Jos. Šutovi v Uh.
Ostrohu.
ˆ Kurát užíval kromě obyčejného platu 300zl.c.m. ročně ještě
malou zahrádku na 3/8 měřice, spolupasení a 2 malá pole od obce. Za
to musel ročně 2 mše sv. sloužit. Farní budovu nechal náboženský
fond v r. 1858 opravit nákladem 446zl 42kr.
Duchovní správci od r: 1751.
1. Josef Bahulík, 1751 – 55
2. Matěj Werner, 1755 – 68
3. Jan Sark. Flodr, 1768 – 75
4. Jakub Křížek, 1875 – 85. Prvním kurátem od 31.XII. 1789.
5. Matěj Černý, 1790 – 1806. † v Dolněmčí
6. Ignác Marek, 1806 – 1815 †
„
7. Karel Ptáček, 1815 – 27.
8. Ignác Plhák, 1827 – 43.
9. Josef Skarka, 1843 – 55.
10. Jan Mrázek, 1855 – 62
11. Jos Moric, admin. do 1863.
12. Martin Michna, 1863 – 1870
13. Frant. Teplíček do konce května 1870.
14. Josef Skřebský, od 1/6. 1870 – 81.
15. Josef Bureš, 13.VII. 1881 – 1/V. 1906.
16. Mikuláš Šolek, admin.
17. Valentín Doležal, † 13.VIII. 1915.
18. Frant. Šimek, adm.
19. Ant. Balcárek, „
20. Ant. Pospíšil, 1.IX 1915 – 1.III. 1923.
21. Jindřich Koželuha, 1.III. 1923.
R: 1923 opraveny hodinové ciferníky, a za obnos 12 000Kč,
sebraný z odkazů a darů, zakoupeny 2 nové zvony od fy. Manoušek
v Brně. Zvony posvěceny dp. děkanem Hlobilem z Uh. Brodu a
slavnostně vyzdviženy dne 6. května 1923.
Škola
první a původní postavena v r: 1753.
R. 1804 vyhořela celá osada i s budovou školní. Škola ta stála
v místě školy nynější, a byla slámou krytá. V tom samém místě
zřízena v těchže rozměrech nová budova šindelová. Ta stála
nezměněně do r: 1848. Vyučováno bylo v ní asi 40 dětí.
R: 1850 pokryta škola břidlicí. Tak zůstala až do r. 1886, kdy
postavena na poschodí. Byla dvojtřídní.
R: 1895. dne 1.října škola vyhořela s celou kostelní ulicí.
Hluckým hasičům jest co děkovati, že ve škole neprohořelo. Školní
budova pojištěna byla u Ruinione Adriatica di Sicurta v Terstě.
Znovubudování provedl brodský stavitel J. Laudil v té rozloze a
podobě jako poprvé. Náklad obnášel 1429zl 26kr.
R. 1900 povoleny všeobecné úlevy a škola zařízena jako
trojtřídní.
R: 1902 provedena stavba nové školy na „Záhumenici.“
R: 1903 zavedeno vyučování žen. ruč. pracím.
R: 1910 v měsíci červnu přikročeno ku stavbě 2 nových učíren.
Přístavba dokončena dne 1.listopadu, a dne 6.listopadu posvěcena.
R: 1912 rozšířena škola na čtyřtřídní.
R: 1913 škola čtyřtřídní se 2 pobočkami.
Učitelé. Do r: 1849 Frant. Šťastný †. Kolem r: 1870 J. Horčiča.
B. Mansfeld, naduč. 1886 – 1909. Filip Pitner, 1.XII. 1910 – 1922.
Kolačný Frant, zat.spr. školy – 1.IX. 1922, Ludvík Lukáš, ř. uč. od
1.IX. 1922.
1922 – 23. Žáků 306. Ř. uč. Ludv. Lukáš, Rychlík Josef,
Rajdová Marie, Jakšík Josef, Zaorálek Lambert, Šolcová (Rychlíková)
Josefa, Bártková Anna, ind. uč.
Místní šk. rada: 1891. Šebest. Čech, př, Ant. Kovařík mps., Josef
Hubálek, M. Juřenčák.
1907. Štěp. Kadlček př., Ant. Zimčík mps. 1911 doplněna volba
Filipem Válkem a Pavlem Matúšem.
1918. Jan Polášek př., Mart. Juřenčák mps., Šohaj Frant., Ježek
Frant. 1921. Cmol Štěpán př., Ježek Frant. mps., Kadlček Antonín,
Kadlček Frant., Bobčík Martin, Zimčík Štěpán.
Obec.
Dne 7.července 1893 vypukl oheň v čís: 47 u Hubálka Frant, a
ztrávil v jedné hodině 41 čísel. Škoda odhadnuta na 28.000zl. Příčina
požáru byla neopatrnost při vaření; mastné se chytilo a oheň
způsobilo.
R: 1895 dne 1.října o 1 ½ hod. odp. vypukl ve stodole č: 6 oheň,
který hnán jsa silným vichrem v malé chvíli celou kostelní ulici
zachvátil. Jemu podlehla následkem velikého žáru i budova školní.
Všechny domy v jmenované ulici byly slámou kryty, půdy slámou a
senem naplněny, na dvorách plno dřeva na zimu nachystáno,
v zahradách u stodol velké stohy slámy. To vše bylo v jednom
plameni.
R: 1898. zbudovány potravním spolkem „Blahobyt“ na chrámu
Páně věžní hodiny.
Dne 24.června 1898 zavítal do obce arcibiskup olomoucký Dr.
Theodor Kohn ku generální visitaci.
Téhož roku na paměť 50ti letého cís. jubilea zrušen školní plat a
zbudován památný kámen naproti „Boží muky.“
1901. Obecní výbor: Jos. Cmol, starosta, Josef Hubálek r., Jan
Kadlček r, Jan Bahulík r. – Jos. Šimčík, Jan Kadlček, Jan Zimčík, Jan
Šohaj, Štěp. Stojaspal, Jos. Polášek, Tomáš Tinka, Šeb. Čech, Josef
Daněk, Jos. Pěrka, Bart. Mannsfeld, Cyrill Zimčík, Josef Stojaspal.
R: 1903 povolil zemský výbor obci Dolněmčí odprodati část
pozemků z kmenového jmění ve výměře 108ha jednotlivým usedlým
(celkem 101) za cenu 66.000 Kor, kterážto suma uložena bude ve stát.
papírech u hypoteční banky co kmenové jmění a bude zúročitelna 4%
ve prospěch obce.
16. VIII. 1903 jmenován Karel Kerndl, z. soudní rada v Uh.
Ostrohu prvním čestným členem obce.
Rozpočet obecní r: 10,03 Příjem 29.823·98 K.
Úhrada 28.948·98 K.
Schodek: 875· - K uhrazen 35%
přirážkou k přímým daním.
1904. 24. I. nový obecní výbor: Cyrill Zimčík st., Jan Kadlček r,
Jos. Šimčík r., Jos. Hubálek r. – Jan Bittner, Jos. Daněk, Jan Bursík,
Mart. Fraňa, Jos. Kadlček, Jos. Stojaspal, Cyrill Kolísek, Jos. Pěrka,
Martin Bobčík, Jan Ježek, Jan Stojaspal, Josef Polášek, Josef Bršlica,
B. Mannsfeld.
R: 1906. dne 7.V. odešel z osady po 25ti letém pobytu farář
Josef Bureš do Bánova.
V měsíci listopadu byly volby do sněmu moravského na základě
rovného a tajného práva hlasovacího. Horák a Žampach.
V květnu konány volby do říšské rady a zvolen za venkovské
obce Dr A. Stojan.
1906 obecní přirážka 35%, 1907 ob. přirážka 50%
1907. 14.XII. nový obecní výbor. Cyrill Zimčík st., Jan Stojaspal
r, Ant. Zimčík r, Štěpán Kadlček r. – Cyr. Zimčík, Jos. Hubálek, Jos.
Polášek, Jan Zimčík, Jos. Ježek, Jos. Pitner, Frant. Šohaj, Štěp.
Bahulík, Štěp. Stojaspal, Jan Kolísek, Filip Válek, Josef Pěrka, Josef
Bršlica, Pavel Matúš.
V r: 1908 založen přičíněním uč. Ludv. Lukáše hasičský sbor se
20 členy, postaveno nákladem obce hasičské skladiště za 960 K, a se
zárukou obce zakoupena střikačka s příslušnou vyzbrojí od fy. Smekal
v Čechách u Prostějova.
R: 1910 založena několika občany, ponejvíce domkaři rolnická
družstevní mlékárna. Tento rok byl bohatý na deště a lijáky, čímž
stalo se, že slibná úroda polní tak mnoho zklamala. Dne 18. května
měla projíti v noci naše země ohonem komety Háliovy. Lid té noci
nespal, očekávaje soudného dne. Leč nestalo se nic. Vyhořel té noci
„padělský mlýn“, což přikládáno vlivu komety.
R: 1911. byl až do polovice června velmi deštivý. Hojné přívaly
vodní nadělaly mnoho škody na poli a rozvodnily potok „Okluky“ tak,
že tolik vody nikdo nepamatoval. Také velikou škodu na poli působily
myši, jichž bylo tolik, že není pamětníka. Od první polovice června
udeřilo veliké sucho. Země byla silně rozpukána. Vedro opět zmařilo
slibnou žeň. Obilí sice dobře dozrálo, zato ale suchem velmi utrpěly
zemáky, řepy a druhé jetele. Cena sena velmi stoupla. 1q sena stál až
10K. Studny všechny skoro úplně vyschly; nastala veliká bída o vodu.
Nešťastnou náhodou utopil se dne 3.října jediný dospělý syn
Martina Bobčíka František Bobčík.
Sčítání lidu:
Dle stavu 31.prosince 1910 bylo v Dolněmčí 221 domů
(215 obydl. a 6 neobydl.) Za 10 let přibylo 22 domů.
Všeho obyvatelstva bylo 1253 a sice:
přítomných mužů
537
žen
617
1154 z nichž zdejších příslušníků
1054, cizích 100.
nepřítomných
99
1253
Dle náboženství 1251 katolíků
2 nábož. israel
1253.
Dle národnosti 1253 Čechů.
Přibylo za 10 let 161 lidí.
Také sčítána byla domácí a užitková zvířata takto:
52 koní, 492 kusů hověz. dobytka, 10 koz, 197 prasat, 68 včelstev,
1844 slepic, 92 hus a 19 kachen.
R: 1911 byl podzim tak suchý, že rolníci nemohli obilí zasíti.
R: 1912. dne 16.srpna vypukl ve stavení Antonína Kopunce
požár, jenž zničil 3 stavení.
R: 1913. 25.července udeřil blesk do obec. hostince, zničiv
v jedné místnosti všechna okna. V témže roce dostavena nová farní
budova. R: 1913. byl deštivý. Žně začaly až 25.července.
Dne 28.června 1914. zavražděni při atentátu v Sarajevě arciv.
Frant. Ferdinand z Este a jeho choť vévodkyně z Hohenbergů. Tím
dána příčina k dlouhé, kruté a krvavé válce, válce světové.
Dne 21.července 1914 vyhořel v noci mlýn č: 105, patřící Janu
Stojaspalovi. V témže týdni, 25.července, mlýn čís: 15, jehož
majitelem byl Josef Pavlacký.
Dne 2.srpna nastala všeobecná mobilisace. Rakousko – Uhersko
vypovědělo Srbsku válku. Toho dne nastoupilo voj. službu na 120
osob z Dolněmčí. Za velikého nářku a bědování doprovázely děti své
otce, manželky své manžely, rodiče své syny. Brzy následovaly
odvody těch mužů, kteří u vojska nesloužili. Do jara 1915. dlelo ve
válce na 200 mužů. Hospodářský život nedostatkem pracovních sil
velmi poklesl. Na polích i doma pracovali dělníci všeho druhu, a
hlavně děti uplatňovaly své, třeba dosud slabé síly.
Obec. přirážka v tomto roce byla 150%.
R: 1915 byl celkem neúrodný. Žito a pšenice byly zničeny hned
v podzim 1914 myšmi. Co nezničily ony, dokonaly jarní mrazy.
Pak nastalo velké sucho. Od jara nepršelo až do žní. Obilí se
nevyvinulo, zrní bylo hubené. O žních začalo pršeti den ze dne
s malými přestávkami do konce roku.
Při nedostatku pracovních sil a za neustálého deště obilí na poli
z větší části porostlo a sláma shnila.
Nastala veliká drahota:
1q žita stál 28K, pšenice 34K, ječmene 28K, ovsa 26K, zemáků
14K, slámy 14K, sena 20K. 1kg másla 7K, masa 5K, sádla 12K. 1 l
mléka 30hl.
Obyčejné selské krávy stály až 1400K, vepř o váze 100kg 600K,
selata 1 pár do 8 týdnů stáří 200K.
Povodně toho roku byly velmi časté a velmi veliké. Zdejšímu
mlynáři sebrala voda během roku vodní splav čtyřikráte.
10.srpna 1915 zemřel místní farář P. Valentín Doležal.
Během roku pořádány sbírky peněžité pro „Červený kříž“, pro
vdovský a sirotčí fond, pro raněné vojíny, sbírány kovy, šaty, prádlo,
upisovány válečné půjčky. V obci upsáno na 3300K.
Drahota stoupala.
Dne 21.XI. 1916 zemřel císař František Josef I. a nastoupil po
něm Karel I.
Nastala bída, hlavně ve městech. Potraviny a jiné životní potřeby
pro jednotlivce přesně vyměřeny a omezeny. Válečné půjčky dále
vypisovány. Na III. Upsáno občany v Dolněmčí 12.200K, na IV.
11.850K, na V. 15.300K, na VI. 28.500K. Věčná škoda těch peněz!
Prováděny soupisy a odhady úrody, nařizovány kruté rekvisice.
Rekvirovány zvony. Drahota čím dále, tím větší – ale i srdce lidská
zatvrzelejší.
R: 1917, dne 11.června 1917 vypukl u Jana Bartoně, čís: 193
v poledne požár, jenž strávil nejen jeho stavení, nýbrž i stodoly od čís.
17. a. 18.
Z Dolněmčí dlí ve válce na 250 vojínů. Hospodářský život
nedostatkem pracovních sil velmi poklesl. Na polích i doma pracoval
kdo mohl, i kdo nemohl. Rok 17. byl neúrodný. Z jara jen stále pršelo,
proto setba se velmi opozdila. Pole byla nedostatečně obdělána.
Nepršelo od 1.května do polovice října. Tak suchého roku lidé
nepamatují. Potok „Okluky“ vyschl zcela. Pro veliké sucho jen zčásti
se vyvinuly pšenice a žita (setba podzimní), ječmen, oves a zemáky
namnoze se ani nevyvinuly. Drahota byla úžasná.
Veškeré obilí zabavil stát a platí za 1q. pšenice 42K, ječmene
38K a za 1q. ovsa 36K.
Nesvědomití, ziskuchtiví lidé, využívali kritické chvíle, a žádali
za 1q obilí až 300K. 1q zemáků stál až 40K, (žádáno však od
mnohých 150 – 200K), slámy 18K, sena až 80K, másla 1kg 18K,
masa 6·40K, sádla 20K, medu 15K. 1L mléka za 50h.
Selská kráva stála až 300K, vepř o váze 1q 100K, 1 pár selat
250K.
Drahota byla podporována značným dostatkem peněz.
Hospodářské produkty velmi draze se platily. Vypláceny byly
vyživovací podpory (1·60 denně na hlavu). Mnohá rodina dostávala
příspěvku 300 – 500K měsíčně. Mléko, máslo, vejce atd. směňovány
za plátno, petrolej, cukr, jichž v obchodě mnohdy ani za peníze
k dostání nebylo.
1 loket plátna stál až 26K, 1 pár nízké obuvi 200K, mužský
oblek 400 – 500K.
(Obecní výbor zůstával stále týž od 22.II.1911. (Změnu činili
narukovaní.) Cyr. Zimčík st, Filip Válek r, Ant. Zimčík r, Štěpán
Kadlček r. – Jos. Pitner, Jos. Hubálek, Matěj Stojaspal, Frant. Šohaj,
Štěp. Stojaspal, Štěp. Bahulík, Jos. Polášek, Jan Zimčík, Jos. Pěrka,
Jan Kadlček, Jan Stojaspal, Jan Světinský, Josef Kopřiva, Uher Jan.
Místo narukovaných a zemřelých nastupovali náhradnici.)
R: 1918. Válka nebéře konce. Všude hlad, bída, nedůvěra,
nechuť. Vojsko houfy utíká od svých pluků, nevrací se z dovolených.
Mnozí skrývají se na půdách, ve sklepích, v polích a lesích před
pátrajícími četníky a stíhajícími vojenskými četami. Vznikají t.zv.
„zelené kádry“.
Dne 6.června 1918 vypukl požár u Frant. Hyblera čís: 140, jenž
strávil i domky čís: 120. a 126.
Dne 18.dubna 1918 vznesla se nad obcí Dolněmčí velká bouře
s krupobitím a průtrží mračen. Povodeň, jaké nikdo nepamatuje,
způsobila mnoho škody na polích, lukách, zahradách i staveních.
Válka pomalu chýlila se ku konci. Marné byly snahy ústředních
mocností. Marné životy, krev, slzy pro Rakousko, ale přece ne marné
pro osud nás Čechů, kteří přes 300 let úpěli pod černožlutou tyranií
Habsburků.
Mnoho Dolněmčanů, otců, mužů, bratrů, synů, nevrátilo se
vůbec již ku svým, a mnohý z nich dříme věčný svůj sen v neznámém
hrobě v dálné cizině.
Věčná a vděčná budiž jím paměť! Jsou to:
1. Kadlček František č: 200.
2. Baroň František č: 8.
3. Zajíc Antonín č: 123.
4. Valášek Bohumil č: 147.
5. Kočí Antonín č: 213.
6. Ježek Josef č: 186.
7. Hybler Josef č: 21.
8. Škubna Matěj č: 24.
9. Šimčík Josef č: 36.
10. Matuš Jan č: 46.
11. Baroň Josef č: 53.
12. Cmol Josef č: 55.
13. Cmol František č: 58.
14. Zimčík Josef č: 62.
15. Kalabus Jan č: 175.
16. Škubna Jan č: 174.
17. Ježek Josef č: 209.
18. Fraňa Frant. č: 125.
19. Martiš Josef č: 80.
20. Kadlček Josef č: 84.
21. Daněk Štěpán č: 88.
22. Dítko Alois č: 93.
23. Zimčik Metoděj č: 97.
24. Raška Emil č: 221.
25. Světinský Cyrill č: 172.
26. Matůš František č: 46.
27. Matůš Josef č: 46.
28. Baroň Cyrill č: 30.
29. Bursík Josef. č. 169.
30. Trojek František. č.
31. Kadlček František č. 2.
32. Hanůš František č. 220
33. Bahulík Štěpán č. 19
„Čas vše mění, i časy, k vítězství on vede pravdu; co sto věků
bludných hodlalo, zvrtla doba“.
Dne 28.října 1918 po třístaletém otroctví a utrpení nabyl národ
československý své svrchovanosti a vstupuje v řadu samostatných
států evropských.
Muž vyšlý z našeho lidu v blízkém okolí, hluboký myslitel,
obratný diplomat a vřelý lidumil, pronikavým důmyslem svým vystihl
v nejhorší chvíli možnost našeho osamostatnění, rázně se k činu
odhodlal svým nesobectvím, mocným citem pro povinnost, nezdolnou
pracovitostí, nezištností a obětavostí samostatný stát nám zbudoval.
Dne 21.prosince 1918 přivítala osvobozená republika slavně
prvního svého presidenta T.G. Masaryka.
29.února 1919. vydána čsl. ústava.
Dne 10.května oželela republika hořce tragické smrti, jež na
samém prahu rodné země slovenské stihla Dra Milána Rostislava
Štefaníka, našeho prvního ministra války, slavného hvezdáře,
rekovného bojovníka a obratného diplomata, jenž rovněž získal si
nehynoucí zásluhy o dobytí naší samostatnosti, o sorganisování
našeho vojska a zabezpečení čsl. republiky, předčasně za ní obětovav
svůj mladý, krásných činů život.
Dne 11.května zasazena na návsi u sochy sv. Floriána (socha sv)
„lípa svobody“.
Dne 9.července 1919. snesla se nad širým okolím velká bouře
spojená s krupobitím a průtrží mračen. Příval vody byl tak veliký, že
odnesl úplně stav mlynáře Fr. Trtka.
Dne 15.června odbývaly se ponejprv volby do obecního
zastupitelstva dle nového volebního řadu republiky československé.
V boji volebním utkaly se dvě strany:
Za čs. stranu lidovou zvoleni 283ti hlasy:
Neumann Josef,
Kadlček Methoděj,
Daněk Cyrill,
Cmol Cyrill,
Ježek František,
Polášek Jan,
Kolísek Josef,
Hajduch Cyrill,
Bobčík Martin.
Za stranu malorolníků a domkařů 261ti hlasy.
Kadlček Štěpán,
Zimčík Antonín,
Šohaj František,
Kadlček Jan,
Juřenčák Martin,
Kolísek Jan,
Válek Filip,
Ježek Jan,
Krhovský Antonín.
Do obecní rady zvoleni dne 7.července 1919.
Starostou: Josef Neumann, rolník č: 103.
Náměstkem: Kadlček Štěpán, rolník a obchodník č: 157.
Za členy obec. rady: Šohaj František rolník č: 164., Zimčík
Antonín, rolník č: 98., Kadlček Metoděj, domkař č: 76., Ježek
František, domkař č: 216.
Za členy místní školní rady zvoleni: Šohaj František, Juřenčák
Martin, Polášek Jan a Ježek František.
Předsedou zvolen Jan Polášek, místopředsedou Juřenčák Martin.
Schodek v rozpočtu na rok 1919. činil 18.408Kč. Na úhradu
usnesena 640% obecní přirážka.
Ceny denních životních potřeb dosáhly nebývalé výše.
100kg obilí stálo až 600K (ač maximální cena byla 60K),
zemáků 50K, 1kg másla 80K, masa 18K, sádla 60K, medu 20K, a.t.d.
1L mléka je za 1K 60h.
Selská kráva je až za 7000K, vepř o váze 100kg za 2500, 1 pár
selat až za 1600K, pěkný těžký kůň až za 30.000K. 1 loket plátna
50K, 1 pár obuví až 400K, mužský oblek za 1000K.
Rok 1920.
Dne 30.ledna 1920. vydán zákon o pamětních knihách obecních,
č: 80.sb.z.a n.
Na popud okresního „Osvětového svazu“ v Uh. Ostrohu utvořen
místní „Osvětový svaz a jako funkcionáři zvoleni: Polášek František
předsedou, Kolísek Josef č: 173. pokladníkem, Pittner Filip
jednatelem.
Dne 18.dubna odbývaly se první volby do poslanecké sněmovny
a dne 25.dubna do senátu čs. republiky dle nového volebního řádu.
Do poslanecké sněmovny i do senátu bylo po 9 kandidátních
listinách
I. Do poslanecké sněmovny obdržela kandidátní listina:
1. čs. sociálně demokratické strany dělnické
2 hlasy
2. sdružené strany židovské
0 „
3. čs. strany lidové
417 „
4. čs. živnost. – obch. strany středostavovské
7 „
5. rep. strany čs. venkova a Domoviny
96 „
6. čs. strany sociální (národně sociální)
6 „
7. čs. národní demokracie s agr. oposicí
2 „
8. der deutschen soz. dem. Arbeitspartci
1 „
9. der Deutsch – demokr. Freiheitspartci
0 „
Poslancem zvolen za čs. str. lidovou František Kopřiva
z Nivnice.
II. Do senátu obdržela kandidátní listina:
1. čs. strany socialistické (nár. sociál)
1 „
2. čs. sociál. demokr. strany dělnické
3 „
3. der deutschen social. dem. Arbeitspartci
0 hlasy
4. republik. str. čs. venkova a Domociny
62 „
5. nár. demokracie s agr. oposicí
4 „
6. čs. živnost. – obch. strany středostavovské
3 „
7. sdružení stran židovských
0 „
8. čs. strany lidové
378 „
9. der deutschen demokrat Freiheitspartci
1 „
Senátorem zvolen lidovec Dr. A.C. Stojan.
Ceny denních životních potřeb proti minulému roku opět
stoupaly.
O 10. „Dětském dni“ vybráno bylo od žáků a sbírkou dům od
domu 248K 90h.
O Vánocích provedena sbírka pro Masarykovu lígu a vybráno
189K 60h.
Dne 25.listopadu vypukl oheň ve stavení Martina Bartoše čís: 64
a strávil celé obytné stavení.
Rok 1921.
Dne 2.ledna 1921. vyhořela stodola Matouše Bobčíka č: 57.
Dne 26.února konala se volba místní školní rady. Zvoleni byli:
Cmol Štěpán předsedou, Ježek František místopředsedou. Členy:
Kadlček Antonín, Kadlček František, Bobčík Martin, Zimčík Štěpán.
Za učitel. sbor. Pittner Filip, Kolačný Josef a Rychlík Josef.
Průtrží mračen nad Horněmčím a Slavkovem způsobena dne
9.května 1921. velká povodeň, jíž není pamětníka. Za oběť tomuto
dravému živlu padl splav mlynáře Josefa Pavlackého.
Dne 1.října 1921. odešel správce školy Pittner Filip do Zarazic,
jsa tam ustanoven zat. správcem školy.
Správu místní školy vedl zatímně zat. učitel Josef Kolačný.
Dne 25.října vyhlášena mobilisace; první mobilisační den
stanoven na 27.říjen.
Příčinou mobilisace byl návrat Karla Habsburka do Maďarska.
K válce nedošlo.
Roku 1921 bylo veliké sucho. Píce byla velmi drahá. 1q sena stál
až 350Kč.
Vázané hospodářství s obilím bylo zrušeno. Ceny dobytka pro
veliké sucho a tím spojené zdražení píce velmi klesly.
Těžký kůň stál 16.000Kč, dojná kráva 5000Kč, vepř dle váhy od
500Kč.
Ceny životních potřeb byly tyto:
100kg žita až 400Kč (stát platil 190)
100kg zemáků 200Kč.
1kg másla 40Kč, 1kg masa 10Kč, 1kg sádla 34Kč, 1kg medu
30Kč, 1L mléka 3Kč, 1 loket plátna 20Kč, 1 pár vysokých bot 500Kč,
kalhoty a kordula až 1000Kč, 1m látky 150Kč.
Rok 1922.
V měsíci březnu vypukly v obci spalničky, jež řádily skoro 3
měsíce a zachvátily téměř všechny školní děti. Jen dva případy
skončily smrtí.
Dne 1.srpna vypukl ráno o 4hod. oheň ve stodole rolníka
Kadlčka (za ob. hostincem), jež shořela i se zásobami píce a obilí.
Celková škoda 12.000Kč, pojištění na 7000Kč.
Začátkem léta 1922 klesly částečně i ceny denních potřeb i
předmětů lidového ošacení.
Ceny v červnu 1922. V závorce cena v červnu 1914.
Mouka 0 – 1kg = 3·80Kč (0·52)
Chléb 1kg
= 3· - „ (0·30)
Brambory „
= 0·30 „ (0·06)
Rýže
„
= 3·60 „ (0·50)
Hrách
„
= 5· - „ (0·40)
Zelí
„
= 2· - „ (0·24)
Hrušky „
= 1·60 „ (0·65)
Jablka
1kg = 2· - Kč (0·64)
Hovězí maso „ = 15· - „ (2· -)
Vepřové „ „ = 20· - „ (2·40)
Káva
„ = 38· - „ (4· -)
Máslo
„ = 34· - „ (3· -)
Cukr
„ = 7·20 „ (0·84)
Vejce 1 kus
= 0·80 „ (0·06)
Mléko 1L
= 3· - „ (0·22)
Pivo 1L
= 3·20 „ (0·36)
Oděv panský 700Kč (60· -), klobouk 90Kč (7· -) botky 150Kč
(12· -)
Uhlí 1kg 0·74Kč (0·04), dříví 1kg 0·92Kč (0·08), zápalky 1 kus
0·24Kč (0·02)
Výsledky sčítání lidu:
V obci Dolněmčí napočítáno
obyvatel, vesměs
Čechoslováků, vyznání řím – katol.
V župě Uh. Hradištské:
Nehledě k nepatrným ostrůvkům národnosti německé, jest celá
česká. Žen je poměrně více než mužů, vyjímaje Uh. Hradiště, kde jest
žen o 86 méně než mužů.
Okres Uh. Ostroh má 36.617 obyv., žen o 1793 více než mužů.
Dle národnosti je 35.748 Čechoslováků, 291 Němců, 323 židé. Dle
náboženského vyznání 34.713 řím.kat., 193 evang., 752 čs., 461 židů a
468 bez vyznání.
Okres Uh. Hradiště venkov má 44.165 obyv., žen o 2863 více
než mužů. Dle národnosti 43.751 Čechoslováků, 94 Němců, 54 židů.
Dle náb. vyznání 43.328 řím.kat., 147 evang., 209 čs., 100 židů, 335
bez vyznání.
Uh. Hradiště město má 5.682 obyv., žen o 86 méně než mužů.
Dle národnosti 5.105 Čechoslováků, (94) Němců 157, 331 židů. Dle
nábož vyznání 4877 řím.kat., 134 evang., 26 čs., 360 židů, 264 bez
vyznání.
Okres Napajedla má 31.625 obyv., žen o 1767 více než mužů.
Dle národnosti 31.225 Čechoslováků, 49 Němců, 56 židů. Dle
náboženského vyznání 4877 řím.katol, 249 evang., 300 čs., 657 bez
vyznání.
Celá župa uh. hradišťská (Bojkovice, Brod Uherský, Břeclava,
Hodonín, Uh. Hradiště venkov a město, Val. Klobouky, Kyjov,
Napajedla, Uh. Ostroh, Strážnice, Vizovice, Ždánice) má obyv.
378.822, žen o 19.828 více než mužů. Dle národnosti je tu 367.343
Čechoslováků, 4.608 Němců, 3313 židů. Dle nábož. vyznání 352.285
řím.katol, 9.898 evang., 6.184 čs., 4977 židů, 5112 bez vyznání a
mimo to 366 osob jiného náboženství.
Dne 1.září nastoupil řídící uč. Ludvík Lukáš, dosud učitel v Uh.
Ostrohu. Zat. spr. školy Josef Kolačný ustanoven byl správcem
jednotřídní menšinové školy v Strachotíně.
Počátkem šk. roku 1922 – 23 vstoupil v platnost t.zv. „malý
školský zákon“ ze dne 13.července 1922 čís: 226 sb. zák. a nař., jímž
se mění a doplňují zákony o školách obecných a měšťanských.
Zákonem tímto zrušeno poskytování jakýchkoliv úlev v docházce
školní a nařízena povinnost choditi do školy po plných 8 školních let.
Ustanovení tato vzbudila dosti nelibosti u místního občanstva.
Ve prospěch XIII. „Dětského dne“ pořádaná sbírka vynesla
obnos 238Kč, 60h, jež odeslány svému účelu.
Léto r: 1922 bylo suché. V podzimu nastalo deštivé počasí a
trvalo až do 15.října. Ustavičnými dešti nastaly nesnáze s dobýváním
zemáků, jichž úroda byla veliká. Úroda ovoce, hlavně švestek, byla
rovněž veliká. Ve všech téměř domácnostech vařena povidla, ostatní
uloženo na kvas ku pálení slivovice. Poněvadž v místě poválečné
rekvisici starého kotla ku pálení nový dosud pořízen nebyl, zakoupen
několika občany společenský za 7000Kč. Kvasu švestkového bylo
v celé obci 233·89 hl. Dle nového nařízení fin. úřadů nesměly lihoviny
pro domácí potřebu vyrobené býti prodávány osobám jiným. Poplatky
z 1 hektolitrového stupně alkoholu byly: Daň 12Kč, zemská přirážka
2Kč, licenční poplatek 1Kč. (Paušalovaná daň z obratu 5Kč, již ale
neplatí oni drobní zemědělci, kteří vyrábí lihoviny pro svou potřebu.
Zima byla celkem mírná, vánoce byly na blatě. Teprve po
vánocích počalo mrznout a padat sníh.
Přirážky v r: 1922 byly: 691% k úhradě řádného rozpočtu, 121%
k úhradě mimořádného rozpočtu.
Rok 1923.
Teprve po vánocích začalo mrznout a padat sníh.
Jaro nebylo dosti příznivé. V prvé polovici dubna bylo chladné,
ale suché počasí a pravidelné mrazy, někdy dosti tuhé. Oteplení
nastalo v druhé třetině měsíce, a nejvyšší teplota 20ºC. zaznamenána
byla dne 21.dubna. Mírné deště ku konci měsíce působily blahodárně
na zlepšení veškeré vegetace. Ozimy dosti utrpěly mrazy a studenými
větry. Méně utrpěly ozimé pšenice. Jařiny, až na malé vyjímky byla
včas zasety a dobře vzešly. Cukrovka velmi dobře vzešla a pěkně
řádkovala. Také krmná řepa byla v dubnu zaseta za příznivých
podmínek. Rovněž i setba brambor. Jeteliny byly zprvu dosti špatné;
luční porost uspokojoval. Obilniny ve vzrůstu se značně opozdily.
Květen byl celkem příznivý; ku konci května dosti deště.
Dne 3,ledna 1923. o 3.h. ráno vyhořela stodola Antonína
Kadlčka č: 47. Škoda značná, jelikož shořely i hospodářské stroje.
Díky bezvětří, oheň se dále nerozšířil.
21.II. konány smuteční bohoslužby za zemřelého ministra
financí Dr Al. Rašína.
Dne 1.března odešel z Dolněmčí farář P. Antonín Pospíšil, jsa
ustanoven farářem v Kozlovicích u Frenštátu. Byl zvláštní povahy;
měl ustavičné nevůle, vády, spory a soudy. Odchodu jeho želel
málokdo. Administrátorem místo něho ustanoven P. Jindřich
Koželuha, rodák z Bojkovic. Týž jmenován pak farářem.
V měsíci březnu konána mezi občany sbírka na zakoupení dvou
zvonů, za války zrekvírovaných. S dary a odkazy sebráno na
12.000Kč. Zvony objednány od zvonařské firmy Manoušek v Brně.
Dodány byly dne 24.IV, a slavnostním způsobem posvěceny (sv.
Filoména a sv. Josef) a zavěšeny dne 6.května.
Svěcení vykonal brodský děkan P. Hlobil za hojné asistence
okolních kněží. K nezvyklému tomu obřadu sešly se spousty lidu.
Také ciferníky věžních hodin byly opraveny.
Dne 1.června kol 3.h. odp. přihnala se děsná, černá mračna od
jihozápadu, - tak černá, že nastalo úplné přítmí. S úzkostí hleděl
každý, co přinesou. Bohudík, přešla beze škody; jen náhlý příval deště
přinesla.
Dne 21.června o ½ 12h. v noci vyhořel hostinec Františka Trtka.
V neděli dne 8.července o 2h. odp, právě kdy většina hasičů byla
na výletě v Nivnici, vyhořela stodola Frant. Šimčíka čís: 104.
Dne 10.srpna vyhořelo stavení Cyrilla Kadlčka č: 242 o 10h.
dop.
Dne 16.září konány volby do obecního zastupitelstva.
Kandidátní listiny byly 3.
Zvoleni byli:
Za čs. str. lidovou skupinu malorolníků 228hl:
Polášek František,
Kadlček František,
Juřenčák Martin,
Neumann Josef,
Krhovský Antonín,
Kadlček Jan,
Světinský Jan.
Za čs. str. lidovou skupinu domkařů 183hl.
Kadlček Methoděj,
Kolísek Josef,
Uher Martin,
Fibichr Antonín,
Bobčík Martin,
Ježek Cyrill,
Za obč. stranu malorolníků a domkařů 168hl
Válek Jan,
Zimčík Jan,
Trtek František,
Cmol Štěpán,
Šimčík František.
Volba obecní rady konala se dne 7.října 1923. Starostou zvolen
Neumann Josef, náměstkem Kolísek Josef. Radními Polášek Frant,
Ježek Cyrill, Trtek Frant, Šimčík Frant.
Dne 28.X. oslaveno pětileté výročí prohlášení naší
Samostatnosti. V předvečer uspořádán na návsi koncert místní hudby.
Po proslovech dp. faráře a uč. J. Rychlíka byl průvod po vesnici.
V den oslavy byly sl. bohoslužby, odp. besídka ve škole s přednáškou
o dějinách obce. Čistý vynos 178Kč 92h, byl odeslán svému účelu.
Dne 14.listopadu konala ve škole dvě přednášky s filmy
„zdravotně výchovná jednotka čs. červeného kříže“, odp. pro děti,
večer pro dospělé.
Výsledky voleb v okr. Uh. Hradištském:
Bylo odevzdáno platných hlasů 49.078. Nevolily Uh. Ostroh,
Bzenec, Velehrad a Zlechov.
Lidová strana dostala 19.035hl. a 554mandáty, agr. strana
6615hl, 190mand., - domovináři 2075hl 73mand, - soc. demokr
1339hl 39mand, - komunisté 8275hl 44mand, - nár. dem. 333hl
5mand, - živnostníci 1690hl 33mand., hospodář. skupiny 5590hl
152mand, obč. pol. strana 2322hl 73mand.
Částečně opět poklesly nejen ceny denní potřeby, ale i ceny
předmětů lidového ošacení. V průměru činil pokles u potravin 14%, u
potřeb ošacení průměrem 13%. Nezlevnil pouze cukr, dříví, uhlí a
petrolej, jichž ceny zůstaly nezměněny. Uhlí částečně pokleslo po
stávce horníků. Ostatní proti minulému roku v cenách pokleslo. Mléko
o 10%, brambory o 49%, mouka o 25%, hovězí maso o 21%, vepřové
o 17%, tuky o 17%.
Ve skupině ošacovacích potřeb poklesla obuv o více než 20%,
textilie o 10%, klobouky o 10%.
Dne 30.září 1922. stála na trhu pšenice 160 – 180, žito 130 –
135, ječmen 120 – 130, oves 140 – 150, kukuřice 125 – 135.
Mlýnské výrobky: kukuřice pšeničná 350 – 360, mouka 0 pečivá
320 – 330, mouka čis: 1. vařivá 290 – 300, mouka chlebová 185 –
200, žitná mouka 190 – 230, otruby pšeničné a žitné 67 – 75, mák 700
– 750, rýže 250 – 275, sádlo 1160 – 1170. – Seno 145 – 155.
V červnu 1923.
Pšenice 170 – 175, žito 105 – 107, ječmen 100 – 115, oves 135 –
140.
Mouka 0 pšenična 290 – 295, žitná 180 – 190, sádlo amer. 1120
– 1130. Seno 95 – 105, režná sláma 65 – 70.
Ceny dobytka v červnu 1923. Koně 500 – 6000., hříbata 200 –
3000., krávy 1000 – 7000, jalovice 500 – 5000, voli 1200 – 7000.,
kozy 60 – 80, selata 200 – 500.
Léto bylo suché, podzim mokrý. Úroda celkem dobrá, zvláště
hojně řepy, jež utrpěla suchem. S ovoce bylo poměrně ještě dosti.
Zima se snihem nastala asi kolem 20.prosince.
Dne 28.XII. byla prudká sněhová vánice, hlavně večer a v noci.
Povozy z Uh. Brodu nemohly se domů dostati.
Ku porovnání hodnoty naší Kč: Dne 19.XII. 1923 dostal v Praze
za 1Kč: - 125 milliard něm. marek, - 129.000 pols. marek, - 2081 rak.
Korun, - 557 maď. Korun, - 2·55 dinarů, - 4·30 bulh. lvů, - 0·67 lir, 0·546 franc. franků, - 0·168 švýč. franků, - 0:0289 dolarů, - 0·00665
angl. liber.
Průměrná sklízeň v r. 1923 z 1ha v metr. centech. Cukrovka 194,
brambory 87, pícnin 21·3, otavy 16·2.
9/6 1925
Sehnal
Rok 1924.
Tuhá zima, při níž napadl první, stálý sníh, byla kol 20.prosince
r. 1923. Dne 28.prosince byla odpůldne a hlavně v noci tuhá sněhová
vánice, tak silná, že ani vozy, zajedší na trh do Uh. Brodu, nemohly
v ten den domů se dostati. Listonoš, jdoucí s telegramem do Boršic,
musel se vrátiti a v Dolněmčí přenocovati. Od 17. do 22.ledna zima
polevila, zmírnila, hodně tálo. Dne 22.ledna opět přituhlo. Zima trvala
s menšími polevami a přitužením až téměř do půl dubna; teprve ke
konci dubna nastala větší teplota, a již 3.dubna ohlásila se první
bouřka.
Letošní sníh nebyl stálý; stále tál a stále nový padal, ale netál tak
rychle, aby zvýšil odtok vod, nýbrž tál zvolna a stejnoměrně, a voda
sněhová vsakovala do kůry zemské jako do mycí houby. Kůra zemská
byla od listopadu až do května stále zvolna napájena. Tím se zvýšila
vlhkost půdy, a že sníh tál zvolna, byla orná půda dobře zkýpřena.
Voda z pomalu tajícího sněhu zvětšila také zásoby vody pozemní. To
patrno bylo na všech studních, v nichž přibylo proti loňsku vody.
Ještě ten význam měl tento vlhký, letošní sníh; pohubil myši.
Jaro bylo dosti deštivé. Kol 20.května metalo již žito. Pšenice
metala později. Zemáky se dlouho neukazovaly.
Všeobecný byl nářek na velké množství koukole a plevele,
hlavně v řepách, což je důsledek dlouho trvající zimy a hojných dešťů
květnových.
Celkem oproti loňsku vývin plodin opozděn o 10 – 14 dní.
Úroda v porovnání k minulému roku byla celkem dobrá. Obilí
drahé, a nedlouho po žních museli již mnozí hospodáři kupovati obilí
a mouku na trhu a v obchodech. Příčinou bylo velké množství sazené
cukrovky na úkor obilnin. S ovoce bylo, vzhledem k minulým,
úrodným rokům, poměrně dosti.
Po žních bylo celkem do půl září deštivo. Pak nastalo pěkné,
teplé počasí s mírnými větry a s menšími srážkami. Řepa i brambory
dostaly se ze země za velmi pěkného, téměř suchého počasí. Počasí
toto potrvalo do 1.listopadu, kdy dostavil se déšť a odpoledne bouře
s blesky a hromy. Deštivý čas trval několik dní, pak opět bylo pěkně,
téměř teplo.
Zima, až téměř do Vánoc byla beze sněhu; ba byly i v prosinci
některé dni jako jarní.
Zlý host, oheň, také několikráte navštívil, vesnici naši.
Bohudíky, bez značnějšího rozsahu.
Dne 13.února o 6.hod. ráno vyhořel Martin Andrle.
Dne 29.února, asi o 22.hod. vypukl oheň ve chlévě u Vlka; byl
však včas zpozorován a v zárodku udušen.
Dne 30.září 1924 o 4hod. ráno vyhořela stodola Ant. Kadlčka.
Dne 14.září pochován byl za hojné účasti domácích i
přespolních starosta obce Josef Neumann. Choroval delší dobu,
podrobil se i operaci rakoviny žaludku v Uh. Hradišti v nemocnici,
než vše marné. Zákeřná nemoc sklátila statné jinak jeho tělo.
Byl hodný, přímý, poctivý a rozvážný člověk a starosta, pečlivý
hospodář, dobrý otec a manžel. „Čest budiž jeho památce!“
Místo něho úřadoval dále dosavádní náměstek Josef Kolísek.
Dne 5.října, právě rok po volbě obecního zastupitelstva, konána
nová volba starosty a náměstka. Starostou zvolen 13. hl. Josef
Kolísek, náměstkem 15. hlasy Polášek František. Místo něho radním
akklamací Juřenčák Martin.
Tendence na trzích byla stále pevná, pokles cen jevil se trochu
počátkem roku. K jaru nastal znatelný vzestup. Obchod vázl
nedostatkem peněz, ale nebyl to drobný lid, který by peníze
schovával; tentokrát peníze vázly u velikých finančníků a různých
majitelů velkozávodů.
V lednu platilo se v Uh. Hradišti: Pšenice 176 – 180, žito 140,
ječmen 140 – 145, oves 115 – 125, brambory jedlé 40 – 50Kč za
100kg.
Tvaroh 5Kč za 1kg, máslo 16 – 18, vejce 1·20 - 1·40 za kus.
Selata párek 300 – 500Kč.
Týž den dostalo se v Praze za 1Kč: 124 miliard německých
marek, 289·000 polských marek, 2078 rak. K., 816 maď. K., 3·98
bulharských lvů, 2·58 dinarů, 0·666 lir, 0·598 francouz. franků, 0:166
švýč. franků, 0·0288 dolarů, 0·00672 angl. liber.
Místní lidová družina zemědělská konala 17.srpna svůj výlet,
5.listopadu Mikulášskou nadílku; pak divadla.
V měsíci červenci konal se v D. župní sjezd X. hasičské župy
Rychmannovy, při čemž oslavil místní hasičský sbor patnáctileté
trvání.
V měsíci červenci byly ceny následující: Mouka chlebová 2·20,
černý chléb 2Kč za 1kg, mouka pšeničná 2·90, krupice 5·-, kroupy
5·20, maso hovězí 16·-, maso telecí 18·-, maso vepřové 18·-, sádlo
syrové 20·-, přepouštěné 22·-, zahraniční 14·50, máslo selské 24·-,
tvaroh 7·-, vejce 0·5, hrách 6·-, čočka 8·-, brambory staré 2·-, nové
italské 4·-, cukr 5·-, petrolej 1·80.
Uhlí 36Kč za 100kg. Ceny zboží tekstilního se málo změnily,
cena obuvi zůstala rovněž nezměněna.
Ceny stavebních hmot: cement 33Kč, vápno 150, cihly 300Kč.
Koncem července jest stoupání obilí již všeobecné na zprávy, že
světová sklízeň nedopadla, jak se očekávalo. Na olomoucké burse
znamenaly 26.července: Pšenice 190 – 195, slovenská až 200·-,
maďarská stará až 207·-, žito moravské 158 – 162, oves 144 – 147.
Mouka pšeničná znamenala 290 – 295, hladká 260 – 265, čís. 1.vařivá
250 – 255, chlebová 222 – 228, žitná mouka 238 – 242. Jak tento
zdražovací proces rostl, ukazují nám záznamy bursy olomoucké ze
dne 27.prosince: Pšenice moravská 248 – 255, žito moravské 222 –
224, ječmen moravský 250 – 265, oves 162 – 164. Mouka pšeničná
pečivá nulka 370 – 380, hladká 260 – 270, čís: 1.vařivá 300 – 310,
chlebová 275 – 285, žitná nulka 320 – 325.
Porovnáme – li ceny ze 27.prosince s cenami z ledna, pochopíme
hnutí za zvýšení mezd a platů. Toto hnutí vyvěrá z hospodářských
poměrů nejen domácích, ale i světových.
K posouzení místní hospodářské situace stůjž zde následující: Ze
351 dospělých mužů odchází za prací a chlebem týdně do ciziny asi
168 mužů; téměř polovice. Z těch pracuje asi 120 v Bratislavě,
v Bílnici – Brumově asi 30, v Mor. Ostravě 5, ostatní na trati Veselí –
N. Město, v Hradišti, při zemědělských pracích a jinde. A mimo ně
kolik ženských jde týdně z domu - , pak „na řepy“, na žně.
Ministerským nařízením změněn dosavádně používaný název
obce Dolněmčí, v původní starý = „Dolní Němčí“=
Další dějiny a zápisy z minulých století.
Pokračování ku str. 24
V polovici XVII. století přikvačila nová vichřice, válka
třicetiletá, jež hospodářsky a kulturně ochromila celý národ. Také
Dolní Němčí bylo zasaženo, jak dosvědčují opuštěné usedlosti po r:
1648. Pololánických usedlostí opuštěno 6, čtvrtlánických 5,
domkařských s roli 5, bez rolí 12. Tyto dlouho neobsazené usedlosti
nazývaly se „poustky“ podle bývalých majitelů Kopanovská,
Vachanovská, Králičkovská, Čechovská atd. (Viz níže „Nález
komisse“.)
Ze starousedlíků zbyli již jen 2 čtvrtláníci, 19 půlláníků, 7
čtvrtláníků, 3 domkaři s roli, 4 bez rol a 8 podruhů. Z nově usazených
byli zde 2 pololáníci, Mikuláš Potachových, který přijal r: 1658 starou
poustku Jana Filipových, a Jan Jurkových, jenž přijal r: 1662 starou
poustku Smetanovu. Domkař Ondra Nivnických přijal starou poustku
r: 1656 vynechanou. Tak se projevily v obci následky třicetileté války.
Z 89 usedlých rodin z r. 1592 zůstalo jich jen 34 a 12 rodin bezzemků.
R: 1671 měl čtvrtník 30 měřic pole I.tř. (nejlepších) a 61 měřic
II.tř. ve 14 kusech, dále 1 ½ - 2 achtele vinohradů. Půlláník měl 20
měřic I.tř. a 40 měřic II.tř. v 7 kusech, a ½ - 1 achtel vinohradů;
čtvrtláník 10 měřic I.tř., 20 měřic II.tř. v 7 kusech a ½ - 1 achtel
vinohradů. Domkař s roli měl 4 měřice pole I.tř., 8 měřic pole II.tř. a
½ achtele vinohradů. Byli i domkaři i podruzi bez polí, ale vinohrad
přece měli: ½ achtele. Po ½ achteli vinic měli zde i přespolní lidé ze
Slavkova, Horněmčí, Boršic, Nivnice, ba až z Bojkovic. Bylo jich
všech 58.
Po míru Westfalském r: 1648 konán několikráte popisy usedlostí
a obyvatelstva, aby byly zjištěny jeho majetkové poměry. Tyto popisy
konaly se zvláštními komissemi, od sněmu moravského volenými,
zejména proto, aby mohla býti berně spravedlivě vyměřena a také za
příčinou stížností z rozličných stran proti správnosti popisu
podávaných.
První popis konán byl roku 1656.
Když pak r. 1663 byly vpádem Kuruců zejména na Mor.
Slovácku způsobeny nové ohromné škody, byl r. 1671 proveden nový
popis, jehož výsledek pro Dolní Němčí jest tuto zaznamenán. Jsou tu
vyjmenovaní usedlí se svými grunty a výměrou jejich pozemků, a to
¾ láníci, polo a čtvrtláníci, domkaři s roli a bez rol, pak majitelé
vinohradů.
Usedlosti nově osazené jsou ony, které byly za popisu r. 1656
ještě pustými a teprve po popisu r: 1656 osazeny.
Nové poustky jsou usedlosti, které byly před r. 1663 osazeny a
teprve za vpádu Kuruců v poustky obráceny a obyvatelů zbaveny.
Poustky staré jsou ony usedlosti, které za popisu r. 1671 byly
ještě pusty od války třicetileté.
Zde opisuji:
Výpis nálezu komisse o usedlostech z r: 1671. čili:
Lánský rejstřík /:berní role:/ panství ostrožského z r: 1671.
Dolní Němčí.
R: 1656. byli tam následující usedlí:
Tříčtvrtláníci:
Martin Skřivánek, před ním Jan Skřivánek, drží 30 měřic 4 achtele
v I.třídě, 61 měřic v II.třídě, vinohradů 1½ achtele.
Jan Bejček drží 30 měřic 4 achtele v I.třídě, 61 měřic v II.tř.,
vinohradů 2 achtele.
Pololáníci:
Mikuláš Tkadlčík drží 20měr 2²/3acht.v I.tř, 40měr.5 1/3acht.v II.tř.Vinohr.1½acht.
Mikuláš Kaluška
20 „ 2²/3 „
„ 40 „ 5 1/3 „
„
„
1 „
před ním Tomáš Kaluška
Martin Horák
20 „ 2²/3 „
„ 40 „ 5 1/3 „
„
„
1 „
před ním Andres Machalů
Pavel Jurčík
20 „ 2²/3 „
„ 40 „ 5 1/3 „
„
„
½ „
Jura Světlík
20 „ 2²/3 „
„ 40 „ 5 1/3 „
„
„
1 „
před ním Jan Křička
Jan Baron
20 „ 2²/3 „
„ 40 „ 5 1/3 „
„
„
1 „
před ním Martin Volek
Jan Bobčík
20 „ 2²/3 „
„ 40 „ 5 1/3 „
„
„
3 „
rovněž podsedku drží 5 „ „
10 „
„
Jura Daňkových
20 „ 2²/3 „
„ 40 „ 5 1/3 „
„
„
½ „
před ním Jan Daňkových
Martin Podobný
20měr 2²/3acht.v I.tř, 40měr.5 1/3acht.v II.tř.Vinohradů ½acht.
před ním Jan Podobný,
Marina vdova po Mikuláši Bobkovi
20 „
1„
rovněž drží
Jura Pavlíků
20 „
před ním Pavel Stoklas,
Jan Daňků
20 „
před ním Mikuláš Chudých
Jan Bobčík ml.
20 „
před ním Jakub Zálesák,
Jura Uher
20 „
před ním Jan Červenka,
Jan Zámečník
20 „
před ním Matouš Šuhaj,
rovněž drží
1„
Mikuláš Podobný drží 20 „
Jura Kočí
20 „
před ním Kača Slezanka
Jan Rejčků
20 „
před ním Jan Mokuly,
Jan Zálesák
20 „
před ním Petr Chlobovský
2²/3 „
-
„
„
40 „
2„
5 1/3 „
„
„
„
„
1½
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
„
1
„
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
„
1
„
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
„
½
„
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
„
1
„
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
„
1
„
-
„
2„
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „ „
„
1
„
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „ „
„
1
„
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „ „
„
1
„
5 1/3 „
„
„
2
„
2²/3 „
„
40 „
-
„
„
„
Čtvrtláníci:
Jan Humpera
10 „ 1 1/3 „
před ním Jan Slováček,
Mikuláš Baron
10 „ 1 1/3 „
před ním Jan Pecha Hanák,
Havel Valentín drží
10 „ 1 1/3 „
„
20 „
2 2/3 „ „
„
½
„
„
20 „
2 2/3 „ „
„
½
„
„
20 „
2 2/3 „ „
„
½
„
Václav Ostruška „
10 „ 1 1/3 „
„
Václav Volků
10 „ 1 1/3 „
„
před ním Jura Horňák,
Martin Švěhla
před ním Jan Hňup má mlýn o jednom
mlýn. složení a k tomu
čtvrtlán drží
10 „ 1 1/3 „
„
rovněž „
1 „ 2 2/3 „
„
20 „
2 2/3 „ „
„
1
„
20 „
2 2/3 „ „
„
½
„
20 „
2 2/3 „ „
„
5 1/3
„
2„
„
„
Domkaři s pozemky:
Mikula Daňků
4 měř v I.tř.
8 měř
před ním Jan Šimků,
Daněl Macháč
4 „ 2 2/3 acht.v I.tř.,
8 „ 5 1/3 „
před ním Val. Slezák,
Mikuláš Růžička převzal od Václava Krča čtvrtláníka
podsedek s pozemkem a drží
v II.tř
„
„
„
„
1½ „
-„
4 měř. 2 2/3 acht.v I.tř., 8 měř. 5 1/3 acht. v II.tř. a 1½ acht. Vinohradů.
Domkaři bez pozemků:
Jan Tichopád, před ním Jan Zálesák drží
Martin Šťastný „
„ Václav Špaček „
Tomáš Fiava „
„ Mikuláš Brtečka nemá nic.
Mikuláš Nahej drží Anny Osečkové podsedek
1½ achtele vinohradu.
1½ „
„
1½ „
„
1½ „
½ „
„
„
„
„
„
„
„
„
½ „
„
Usedlí majitelé vinohradů:
V hoře Novosadech:
Havel Hladiš drží
Jan Šimků
„
Kateřina Tobiáška drží
Martin Krušina
„
Jura Fužek
„
Jura Valenta
„
Mikoláš Rafoj
„
Jura Tichopád
„
1½ „
1½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
Přespolní majitelé vinohradů:
V hoře Sebestyánově:
1. Ze Slavkova:
Vacula Vašků drží
Jan Machlatina „
Jura Kohůtek „
Mikoláš Kerhovský „
2. Z Horního Němčí:
Martin Machač drží
Pavel Lukášů
„
Jan Machač drží
3. Z Louky:
Mikoláš Hompera drží
4. Z Boršic
Jan Butora drží
Jiří Haluška „
V staré Hoře:
1. Z Boršic:
Jura Sprowů drží
2. Ze Slavkova
Martin Slováček.
V hoře Novosadech.
1. Z Nivnice
Jan Vlk
Pavel Kubových
Jura Hladiš
Václav Říhů
Jan Koštoval
Manda Turkova
Jakub Pernecký
Valenta řezník
Také Georg jeho syn
Mikoláš Drmelka
Anna Čertkova
Ze Slavkova:
Šimon Kyclář
Matěj Potomoků.
Martin Kučera
Jura Vandurka
Matouš Vávrů
Mikula Vanků
½ „
„
„
„
½ „
½ „
½ „
„
„
½ „
½ achtele vinohradu.
½ „
„
½ „
½ „
„
„
½ „
„
½ „
„
½ „
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
½ „
„
„
½ „
½ achtele vinohradu.
„
„
„
„
„
„
„
„
„
Martin Trdlej
Jiří Man
Vacula Vašků
Václav Boryšek
3. Z Horního Němčí.
Jan Ryba
Mikoláš Přkický
Martin Hrotík
Jan Velický
Václav Sedlář
Peter Rybů
Mikoláš Machač
Martin Lezbych
Mikulenec
4. Z Boršic.
Jakub Ravlas
5. Z Bojkovic:
Janota
6. Z Bánova:
Jiřík Řehořík.
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
Po roce 1656 vznikly následující pololány:
Mikuláš Potachových převzal r: 1658 po Janovi Filipovi starou
pustinu.
Jan Jurkových převzal r: 1662 po Smetanovi starou pustinu. Každý má
pole jako půlláník.
Ondra Šťávnický převzal r: 1656 starou pustinu a drží 4 měř. 2 2/3
acht.v I.tř., 8 měř. 5 1/3 acht. v II.tř. a ½ acht. vinohradu.
Po roce 1656 zanikly následující pololány a vznikly nové pusté statky:
Martin Skřivánek, který jest nyní tříčtvrtláník, držel dříve půllán, který
r: 1663 byl od Tatarů vypálen.
Jan Nepravej byl r: 1663. vypálen a zemřel.
Jura Uher, který nyní drží půllán byl také r: 1663 vypálen.
Jura Bejček byl r: 1663 vypálen a zemřel.
Václav Blanař byl „
„
„.
Jan Blanař r. 1663. byl vypálen a z chudoby stal se žebrákem.
Martin Zálesák byl r: 1663. vypálen a utekl.
Mikuláš Karaj byl
„
„ a stal se žebrákem.
Václav Volkův, nyní čtvrtláník měl půllán, který 1663 vypálen.
Každý z těchto pustých statků obsahoval 20měr, 2²/3acht v I.tř, 40měr.
5 1/3acht. v II.tř.
Po roce 1656. zanikly následující půllany:
Václav Krča byl r: 1663 vypálen i s podsedkem a od Tatarů zajat.
Gregor Chorvat byl r: 1663 vypálen a zemřel.
Štěpán Horňák „
„
„
„.
Anna Osečkova byla vypálena r: 1663 i s podsedkem a zemřela.
Každý zaniklý půllán obsahoval 10měr. 1½ acht.v I.tř., 20měř.
2 2/3acht.v II.tř.
Po roce 1656. zanikli následující domkaři s pozemky.
Jura Kočí, nyní pololáník, měl domek, který r: 1663 byl vypálen a
obsahoval 5měř. v I.tř. a 10měř. v II.tř.
Po roce 1656. zanikli následující domkaři bez pozemků.
Václav Kaňa byl r: 1663 vypálen a stal se žebrákem.
Jan Žák
„
„
„
a zemřel.
Mikuláš Tichopád
„
„
„
„.
Pavel Král
„
„
„ a od Tatarů zajat.
Suzana Hamberka byla r: 1663 vypálena a zemřela.
Mikuláš Král byl r: 1663 vypálen a utekl.
Jura Valentů „
„
„
„.
Mikuláš Rafaj jest nyní domkařem, ale jeho předešlý majetek byl r:
1663 vypálen.
Staré, před 1656 zpustlé statky:
Půllany:
Martin Sršák drží pusté:
Vašek Hrandt „ „ :
Pavel Koža „ „ :
20měr. 2²/3acht.v I.tř., 40měř. 5 1/3 acht. v II.tř.
20 „
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
20 „
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
Vaněk Koritňák
Kopanovská
Mathiášovská
„
„
„
:
:
:
20 „
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
20 „
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
20 „
2²/3 „
„
40 „
5 1/3 „
„
10 „
1 1/3 „
„
20 „
2 2/3 „
„
10 „
1 1/3 „
„
20 „
2 2/3 „
„
10 „
1 1/3 „
„
20 „
2 2/3 „
„
10 „
1 1/3 „
„
20 „
2 2/3 „
„
10 „
1 1/3 „
„
20 „
2 2/3 „
„
Čtvrtlány:
Jan Tukových drží pusté:
Šachovská
„
„ :
Ševčovská
„
„ :
Čechovská
„
„ :
Vachovská
„
„ :
Staré pustiny domkařů s pozemky, kteří r: 1656 bez pozemků pod
jiným jménem byli zapsáni.
Janušovský měl
5 měř. v I. tř. a 10 měř. v II. tř.
Valentovský „
Králíčkovský „
Remšovský „
Polakovský „
5 „
„
10 „
„.
5 „
„
10 „
„.
5 „
„
10 „
„.
5 „
„
10 „
„.
Staré pustiny domkařů bez pozemků vzniklé již před r: 1656.
Vaněk Řepků, Vaněk Sažík, Kučerovský, Martin Dubů, Jan Ševců, Martin
Zálešák, Dolní mlynář, Jan Ocas, Martin Majer, Bradkovský, Martin Krkoška, Pustý
mlýn bez rol.
Při této vsi Dolním Němčí bylo v přiznávacím listu 1656 několik
svobodných rol na 65 ½ měřic sumariter vystaveno, které nyní dílem u
půllánů ale dílem při zahradnících přiděleny se nalézají.
U této vsi je v relaci listu přiznávacího r: 1656 více vystaveno gruntu
20.
Nalézají se také odplavená vodou a neschopná pole, kterých 35 měřic
nebylo lánům přiděleno.
Tato visitace byla s hejtmanem panství konferována a vedle nás
podepsána.
L.S. Bartoloměj,
L.S. Matouš,
opat na Velehradě.
probošt v Nové Říši.
L.S. Ernst Vollmar,
L.S. Rudolf Skrbenský,
pán z Schaněnburku,
svob. pán ze Schönhofu.
L.S. Vilém Rzikovský,
L.S. Vilém Karel Wodderborn,
L.S. Jan Friedrich Muška.
L.S. Ludv. Aug. Riesenfelder.
L.S. Aug. z Mayersbachu.
Ku posouzení robot v polovici XVIII. století podávám
Vypis z dominikalní fase z r. 1750.
Při obci Dolněmčí* platily se vrchnosti následující důchody:
O termínu sv. Jiří 52 Tl. 14kr. gruntovní činže.
„
„
„ Michala 62 Tl. 10kr. „
„.
„
„
„ Martina 50 měřic ovsa, 111 kuřat, 505 vajec odevzdávaly
se důchody v naturaliích.
„
„
vánočním 14 Tl. 42kr. gruntovní činže.
Činže z domu usedlíků 6 Tl.
„ z dobytka
18kr.
„ z výčepu
13 Tl. 15kr.
Při obci Dolněmčí platí se vinného desátku 49 věder vína.
* V tomto úředním spise čteme poprve Dolněmčí, místo Dolní Němčí.
Roboty:
Pololáníci robotovali se 24 koňskými dvojspřežími 3 dny v týdnu, s 29
volskými dvojspřežími 3 dny v týdnu a deseti osobami 4 dny v týdnu.
Čtvrtláníci robotovali se jedním koňským dvojspřežím 2 dny v týdnu,
dvěma volskými dvojspřežími 2 dny v týdnu a 4 osobami 3 dny v týdnu.
Malí podsedníci robotovali 8 osobami 1 den týdně.
Od sv. Jana do sv. Michala robotovali všichni pololáníci 4 koňskými
dvojspřežími jednou týdně. Kteří koní nemají a mají voly, tedy 4
volskými dvojspřežími 1 den týdně. Ti, kteří nemají vůbec přípřeže, tedy
robotují 6 osobami jeden den týdně.
Čtvrtláníci robotují 3 koňskými dvojspřežími, 3 volskými a 6 osobami
jednou týdně.
Malí podsedci dvěma osobami jednou týdně.
Poznámky:
Všichni čtvrtláníci, jsou – li posláni mimo panství, zapřahá každý jen
jednoho koně a platí to za dvojspřežní robotu doma.
Je – li obec ohněm, živelní pohromou neb na jiný způsob postižena,
pak jí vrchnost odpouští činže a roboty na půl neb dokonce na celý rok.
Abychom si učinili obraz užívání půdy, prohlédněme si výpisy
katastrů a sice napřed
Výpis z Tereziánského katastru z r. 1773.
V Dolněmčí byli následující majitelé gruntů.
Martin Křivánek drží
Martin Tinka
„
Jan Kadlček
„
Jura Kovaříček
„
Martin Baron
„
Václav Baron
„
Martin Kadlec
„
Martin Podolný „
Martin Šimčík drží
Anton Gorel
„
Jan Zámečník
„
Jan Hrabal
„
Jan Smetana
„
Matěj Hurbiš
„
Jan Saněk
„
Jan Ježek
„
Pavel Tinka
„
Jan Kolísek
„
Martin Komínek „
Jan Pírka
„
Jan Daňa
„
Martin Kolísek
„
Jan Kočí
„
Pavel Kočí
„
Václav Bocík
„
Jan Býček
„
66 měr 2 acht. polí a 2 acht. zahrady
61 „ 6 „
„
2
„
„
1měř 1acht.vinohradu
63 „ 2 „
„
2
„
„
1„ 3¼ „
„
61 „ 4 „
„
2
„
„
1„ 7½ „
„
61 „ 4 „
„
2
„
„
1„ 3½ „
„
61 „ - „
„
2
„
„
1„
¾ „
„
62 „ - „
„
2
„
„
-„
-
„
„
63 „ 2 „
„
2
„
„
-„
-
„
„
60měr.4acht.polí,2acht.zahrady, - měř 3¾ acht.vinohradu
47 „ -
„
2
„
-
„ 7½
„
45 „ 5
„
2
„
-
„ 7½
„
46 „ 1
„
2
„
-
„ 7½
„
45 „ 3 „
2
„
-
„ 7½
„
45 „ -
„
2
„
1
„ 7¼
„
45 „ 3
„
2
„
-
„ 7½
„
44 „ 7
„
2
„
1
„ 3¼
„
45 „ 2
„
2
„
1
„ 7¼
„
47 „ -
„
2
„
-
„ 7½
„
46 „ 5
„
2
„
-
„ 7½
„
45 „ 3
„
2
„
1
„ 7
„
45 „ 3
„
2
„
1
„ 7
„
30 „ 2
„
2
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
2
„
1
„ 7½
„
30 „ 2
„
2
„
-
„
„
30 „ 2
„
2
„
-
„ 3¾
„
30 „ 2
„
2
„
1
„ 7½
„
-
Jan Lygas
„
Martin Stojaspal „
Josef Jakubíček „
Martin Daněk
„
Josef Kočí
„
Tomáš Mikuse
„
Josef Šimčík
„
Václav Ježek
„
Pavel Lukáš
„
Josef Blaha
„
Jan Daněk
drží
Jura Konařík
„
Jura Světlík
„
Vdova Skřivánková„
Vdova Fronka
„
Václav Zámečník „
Vdova Trojáčkova „
Václav Jiříček
„
Jiří Nenák
„
Jan Ježek
„
Pavel Vašák
„
Martin Juřenčák „
Václav Juřeňák „
Jiří Šohaj
„
Josef Kolísek
„
Jan Knotek
„
Josef Kočí st.
„
Jiří Bartek
„
Václav Jurovik
„
Jan Turečka
„
Anton Šeda
„
Jiří Jurovich
„
Václav Hladiš
„
Mikuláš Málek
„
Martin Kubiš
„
Jan Vašena
„
Jiří Daníček
„
30 „ 2
„
2
„
-
„ 3¾
„
30 „ 4
„
1
„
1
„ 3¼
„
30 „ 4
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 4
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 4
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 4
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 4
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
„
30 „ 2
„
1
„
1
„ 3½
-
„
30měř.2acht.polí,1acht.zahrady, 2měř 3½ acht.vinohradu
30 „ 2
„
1
„
3
„ 6½
„
30 „ 2
„
1
„
1
„ 3½
„
1
„
1
„ 3½
„
15 „ ¾
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
-
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 4
„
1
„
1
„ 7
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
31 „ 2
„
1
„
1
„ 3¼
„
30 „ 2
„
1
„
1
„ 3¼
„
30 „ 2
„
1
„
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
2
„ 3½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
„
28 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
15 „ 1
„
1
„
2
„ 3
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 3¾
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 3¾
„
15 „ 1
„
1
„
-
„ 3¾
„
15 „ 1
„
1
„
-
„ 7½
„
15 „ 1
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
-
-
Jiří Daňků
„
Jiří Kovařík
drží
Jan Kovaříček
„
Václav Matůšův „
Pavel Ježek
„
Jiří Hňupek
„
Jan Hňupek
„
Pavel Baron
„
Josef Baron
„
Pavel Jurovík
„
Václav Jakubčík „
Jiří Baron
„
Jan Bobčík
„
Vdova Bobčíková „
Václav Uher
„
Jan Špaček
„
Obec má pustiny
Bernard Lukavecký„
Pavel Bobčík
„
Vdova Fráňova „
Martin Karaj
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 3¾
„
30měr.2acht.polí,1acht.zahrady, 1měř 7½ acht.vinohradu
30 „ 2
„
1
„
-
„
-
15 „ 1
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 3¾
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
1
„ 7
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
-
„
30 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
„
43 „ 2
„
1
„
-
„ 7½
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
-
„
30 „ 2
„
1
„
-
„
-
„
30 „ 2
„
1
„
1
„ 3¼
„
30 „ 2
„
1
„
1
„ 3¼
„
226 „ 4
„
-
„
-
„
-
„
15 „
-
„
1
„
-
„
-
„
15 „ 1
„
1
„
-
„ 7½
„
15 „ 1
„
1
„
-
„ 7½
„
15 „ 1
„
1
„
-
„ 7½
„
-
„
V Dolněmčí byli následující domkaři, kteří neměli pozemků na
poddanské půdě:
Jiří Hanák
drží
Josef Ligas
„
Jan Panovský
„
Václav Zemánek „
Jan Hanák
„
Martin Gorel
„
Jan Rybníkář
„
Waissen Kolačovich drží
Vdova Kudlíková „
Jan Olmützer
Vdova Rašerová
Vdova Skřivánková
Vdova Fronka
Anton Albrecht „
7½ acht.vinohradu
3¾ „
„
7½ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
3¾ acht.vinohradu
7½ „
„
.
.
.
.
.
.
.
.
7½ „
„
Václav Hlavišt
Martin Gurovich
Vdova Murčinka
Josef Červenka
Martin Karaj
Marina Hnáková
„
„
„
„
„
.
.
3¾ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
7½ „
„
.
.
V Dolněmčí byli následující usedlí majitelé vinohradů.
Jiří Podobný
drží
Jan Vavřák
„
Vdova Knedlíková„
Anton Blaha
„
Anton Kolísek
„
Vdova Perková „
Vdova Jarajkova
Vdova Valentova „
Václav Vašena
„
Václav Rožnovský„
Martin Šimčík
„
1 měř
Vdova Kočí
„
0 acht. vinohradu
7½ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
.
.
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
7½ „
„
V Dolněmčí měli vinohrady následující přespolní:
1. Ze Slavkova:
Jiří Mika
drží
Jan Ondrů
„
Václav Kudela
„
Jan Baba
„
Josef Lukáš
„
Josef Hulík
„
2. Z Hluku:
Tomáš Ligas
„
3. Ze Slavkova
Pavel Burš
„
Antonín Lukášek „
Josef Nováček
„
Tomáš Vavřinců „
Jan Nováček
„
3¾ achtele vinohradu.
7½ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
1 měř. 1
1 „
„
„
7½ „
„
7½ „
„
7¼ „
„
Jan Janků
„
Anton Miloš
„
Mikuláš Machač „
Martin Miloš
„
Jiří Knedlík
„
Zuzana Krchovská „
Mikuláš Bureš
„
Pavel Ondra
„
Mikuláš Ondra
„
Lída Lukáškova „
Kateř. Kosítkova „
Tomáš Kohút
„
Jan Rožnovský „
Jan Šnučík
„
Jan Mikulica
drží
Jiří Řehořík
„
Josef Kohútík
„
Mikuláš Kohútík „
Georg Janků
„
Jan Gavlas
„
Pavel Zuzák
„
Martin Potomak „
4. Z Horněmčí
Martin Vašů
„
Martin Vašů ml. „
Josef Hinek
„
Jan Macháč
„
Martin Macháč „
Jan Zič
„
Jan Miloš
„
Jan Petrů
„
Jiří Světlík
„
Martin Hulík
„
Anton Borišek
„
5. Z Nivnic.
Josef Bradáč
„
Jiří Šrupka
„
1 „
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
3¾ „
„
3¾ „
„
3¾ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
3½ „
„
3¾ „
„
3¾ „
„
3¾ achtele vinohradu.
3¾ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
1 měř. 3½ „
„
3¾ „
„
3½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
7½ „
„
3¾ „
„
3¾ „
„
1 „
1 „
Jan Šimčík
„
3¾ „
„
V té době měla obec 176 měř. pastvisk.
Výpisy z Josefinského katastru obce Dolněmčí z r: 1789.
Vrchnost v Dolněmčí neměla vůbec pozemků.
Poddanský majetek:
Jan Hňupek
Jos. Kovařík
Jan Kadliček
Jura Baron
Jan Kočí
Wenzel Karel
Jan Píštěk
Martin Daněk
Josef Šohaj
Josef Kadlíček
Jan Daníček
Josef Uher
Jura Baron
Jan Tomanec
Jan Křivánek
Martin Válek
Jan Píštěk
Jan Hladiš
Martin Juřenčák
Mart. Kadlíček
Jan Juřenčák
Jos. Juřenčák
Jura Kočí
Franz Kočí
Martin Kubiš
Jan Kubiš
Jan Stojaspal
Wencl Baron
Jan Hurbeš
Vdova Daňková
Pavel Šohaj
čís:1. drží polí 25 jiter 731 sáhů; luk 822 sáhů.
„
2. „
12
„
995 „
„
90 „
„
2. „
12
„
976 „
„
114 „
„
3. „
11
„
918 „
„
64 „
„
4. „
11
„
758 „
„
129 „
„
5. „
18
„
450 „
„
96 „
„
5. „
5
1342 „
„
62 „
„
6. „
12
„
746 „
„
57 „
„
7. „
12
„
179 „
„
58 „
„
8. „
12
„
779 „
„
226 „
„
9. „
12
„
31 „
„
108 „
„
9. „
11
„
1594 „
„
98 „
„
10. „
11
„
1086 „
„
78 „
„
10. „
11
„
1026 „
„
55 „
„
11. „
6
„
603 „
„
180 „
„
12. „
6
„
560 „
„
121 „
„
13. „
6
„
818
„
179 „
„
15. „
3
„
783 „
„
664 „
„
17. „
11
„
677 „
„
124 „
„
18. „
11
„
728 „
„
80 „
„
19. „
12
„
537 „
„
77 „
„
20. „
12
„
535 „
„
81 „
„
21. „
12
„
445 „
„
80 „
„
21. „
11
„
6
„
„
58 „
„
22. „
11
„
786
„
„
85 „
„
22. „
11
„
757
„
„
85 „
„
23. „
11
„
531
„
„
125 „
„
24. „
11
„
446
„
„
85 „
„
„
čís:25. drží polí 7 jiter 377 sáhů;
luk 90 sáhů.
„
26.
„
„
„
185 „
„
27.
„
„
„
112 „
5 „ 1311
12 „
264
Anton Matuš
„ 28.
„ 12 „ 226 „
Jura Kolísek
„ 29.
„ 11 „ 1432 „
Martin Daněk
„ 30.
„ 11 „ 1391 „
Martin Tinka
„ 31.
„ 12 „ 322 „
Vdova Tinkova „ 32.
„
5 „ 1174 „
Byt školmistra
„ 33.
.
Kaplanství
„ 34.
.
Martin Kočí
„ 35.
„
5 „ 1377 „
Venzl Stojaspal „ 36.
„
5 „ 1188 „
Jan Válek
„ 37.
„ 11 „ 1172 „
Martin Bobčík
„ 37.
„ 12 „ 736 „
Jan Komínek
„ 38.
„ 12 „ 194 „
Martin Bardoš
„ 39.
„ 11 „ 1301 „
Jan Hanák
„ 40.
„ 12 „ 724 „
Jura Prokeš
„ 41.
„ 12 „ 653 „
Jan Baron
„ 42.
„ 12 „ 504 „
Jura Martiš
„ 42.
„ 12 „ 620 „
Josef Kočí
„ 43.
„ 11 „ 171 „
Filip Daněk
„ 44.
„ 11 „ 249 „
Tomáš Tinka
„ 45.
„ 11 „ 329 „
Josef Tinka
„ 45.
„ 11 „ 391 „
Pavel Matuš
„ 46.
„
6 „ 384 „
Anton Čič
„ 47.
„ 11 „ 258 „
Josef Umlauf
„ 47.
„ 11 „ 242 „
Georg Umlauf
„ 48.
„ 11 „ 777 „
Nikol. Kolísek
čís: 49.drží polí 11 jiter 1524 sáhů;
Jura Stojaspal
„ 51.
„ 11 „ 259 „
Venzl Pierka
„ 52.
„
6 „ 687 „
Venzl Chlebovský „ 53.
„ 12 „ 611 „
Filip Martiš
„ 54.
„ 11 „ 1056 „
Martin Daněk
„ 55.
10„ 10 „ 1375 „
Jan Škubňa
„ 56.
„ 10 „ 1275 „
Josef Daněk
„ 57.
„ 11 „ 1308 „
Josef Bikaš
„ 58.
„ 11 „ 1325 „
Venzl Stojaspal „ 59.
„ 11 „ 1565 „
Leopold Turinger „ 60.
„ 11 „ 1586 „
Pavel Daniek
„ 61.
„ 12 „ 110 „
„
194 „
„
121 „
„
166 „
„
237 „
„
186 „
79
„
„
29 „
„
304 „
„
299 „
„
152 „
„
155 „
„
130 „
„
145 „
„
105 „
„
121 „
„
84 „
„
58 „
„
41 „
„
39 „
„
68 „
„
66 „
„
237 „
„
172 „
„
172 „
„
173 „
luk 185 sáhů.
„
138 „
„
280 „
„
121 „
„
60 „
„
119 „
„
97 „
„
128 „
„
85 „
„
80 „
„
101 „
„
120 „
Josef Fráňa
Franz Pierka
Filip Šohaj
Martin Skřivánek
Martin Daněk
Martin Juřenčák
Franz Karný
Jan Matuš
Vdova Dobravská
Jan Hanák
Josef Fráňa
Martin Mašek
Martin Daníček
Tomáš Daněk
Jan Válek
Filip Hosuc
Anton Matuš
Venzl Martiš
Venzl Zedník a
Tomáš Karaja
Jan Hladiš
Jura Záhora
Anton Tinka
Josef Baron
Jan Daněk
Jos. Kovařík
Josef Uher
Jan Kovařík
Anton Tinka
Ondra Šmadelka
Josef Šohaj
Josef Pierka
Josef Válek
Václav Martiš
Jan Bobčík
Filip Kolísek
Jan Křivánek
„
62.
„
12 „
482
„
„
141 „
„
63.
„
12 „ 1476
„
„
271 „
„
64.
„
11 „
440
„
„
85 „
„
30.
„
11 „
521
„
„
154 „
„
65.
„
11 „
117
„
„
201 „
„
66.
„
-.
1110
„
.
-
„
67.
„
-.
1079
„
.
-
„
68.
„
-.
1079
„
.
-
„
69.
„
-.
1043
„
.
-
„
70.
„
-.
974
„
.
-
„
71.
„
-.
925 „
.
-
„
72.
„
-.
908
„
.
-
„
73.
„
-.
855
„
.
-
„
74.
„
-.
750
„
.
-
„
75.
„
-.
808
„
.
-
„
76.
„
-.
1038
„
.
-
čís: 77.drží polí 3 jiter
„
77.
.
„
3„
.
.
52 sáhů; luk
125
80 sáhů.
„
„
110 „
.
.
.
„
78.
„
21 „
1334
„
„
235 „
„
78.
„
13 „
1257
„
„
142 „
„
79.
„
11 „
232 „
„
289 „
„
80.
„
12 „
186
„
„
192 „
„
81.
„
12 „
147 „
„
198 „
„
82.
„
11 „
937 „
„
228 „
„
82.
„
11 „
1009 „
„
228 „
„
83.
„
12 „
475
„
„
187 „
„
84.
„
12 „
405
„
„
172 „
„
85.
„
13 „
17
„
„
167 „
„
85.
„
12 „
1232 „
„
150 „
„
86.
„
11 „
983
„
„
154 „
„
87.
„
11 „
886
„
„
159 „
„
88.
„
11 „
460
„
„
163 „
„
88.
„
11 „
358 „
„
157 „
„
89.
„
11 „
1205
„
„
227 „
„
89.
„
11 „
1147
„
„
187 „
„
90.
„
12 „
111
„
„
207 „
Jan Tinka
Obec
Josef Schön
Pavel Křivánek
Jan Kadlíček
Jan Likaš
Josef Pierka
Josef Borišek
Josef Šimčík
Jan Šimčík
Martin Baron
Jan Ježek
Martin Baron
Pavel Baron
Filip Bobčík
Tomáš Bobčík
Farář z Hluku
Jan Stojaspal
Josef Bobčík
Jan Kočí
Ondra Šmadelka
Jura Baron
Josef Šohaj
Frant. Kočí
Jan Likaš
Jan Hanák
Jan Hladiš
Jan Hladiš
Václav Zedník
Jan Kadlíček
Josef Kolísek
Jan Baron
Jan Šimčík
Jan Rožnovský
Jura Martiš
Josef Šohaj
Václav Kunešík
„
91.
„
12 „
158
„
„
„
92.
„
3„
872
„
„
„
93.
„
12 „
647
„
„
75 „
„
94.
„
10 „
1577
„
„
77 „
„
95.
„
11 „
1369
„
„
65 „
„
95.
„
11 „
1360
„
„
74 „
„
96.
„
13 „
172
„
„
82 „
čís: 69.drží polí 13 jiter
52 sáhů; luk
201 „
3561 „ pastvisk 222 j. 171 sáhů
92 sáhů.
„
97.
„
12 „
1295
„
„
147 „
„
97.
„
12 „
1346
„
„
141 „
„
98.
„
12 „
1107
„
„
130 „
„
99.
„
12 „
1070
„
„
145 „
„ 100.
„
12 „
94
„
„
136 „
„ 101.
„
12 „
261
„
„
169 „
„ 102.
„
15 „
1165
„
„
213 „
„ 103.
„
14 „
1279
„
„
230 „
„ 104.
„
48 „
929
„
„
423 „
„ 105.
„
13 „
686
„
„
420 „
drží vinohradů 275 sáhů.
„
„
220
„
„
„
468
„
„
„
442
„
„
„
442 „
„
„
420
„
„
„
394
„
„
„
394
„
„
„
197 „
„
„
197
„
„
„
225
„
„
„
225
„
„
„
397
„
„
„
482
„
„
„
373
„
„
„
229
„
„
„
488
„
drží vinohradů 315 sáhů.
„
„
201
„
Anna Daňová
„
„
201 „
Jan Šohaj
„
„
430 „
Josef Hanáček
„
„
360 „
Václav Baron
„
„
424 „
Josef Janča
„
„
744 „
Martin Mašek
„
„
283 „
Jan Karel
„
„
222 „
Mariana Daňková „
„
321 „
Vdova Hňupkova „
„
325 „
Václav Bobčík
„
„
297 „
Josef Martiš
„
„
400 „
Jura Bardiš ze Slavk.„ „
408 „
Barb. Juřenčáčka „
„
240 „
Jan Machač ze Slavk.„ „
239 „
Pavel Baron
„
„
240 „
Tentýž
„
„
581 „
Jan Kadlíček
„
„
586 „
Martin Bobčík
„
„
263 „
Jan Komínek
„
„
264 „
Josef Hanáček
„
„
496 „
Jan Zimčík
„
„
268 „
Jan Hňupek
„
„
269 „
Jan Stojaspal
„
„
702 „
Tentýž
„
„
640 „
Josef Jurčák
„
„
688 „
Matěj Blaha
„
„
289 „
Jura Baron
drží vinohradů 291 sáhů.
Anna Lukášová „
„
644 „
Jan Kovařík
„
„
651 „
Josef Uher
„
„
651 „
Vdova Jakubcová „
„
309 „
Filip Bobčík
„
„
353 „
Jan Bobčík
„
„
399 „
Josef Zimčík
„
„
356 „
Josef Daněk
„
„
311 „
Josef Daněk
„
„
312 „
Jan Stojaspal
„
„
627 „
Jan Pierka
„
„
750 „
Tomáš Tinka
„
„
526 „
Pavel Ondra
„
„
759 „
Anna Juřenčáčka „
„
360 „
Tomáš Bobčík
„
„
450 „
Jura Harbiš
„
„
624 „
Tentýž
„
„
721 „
Josef Likaš
„
„
616 „
Vdova Krajánková„
„
625 „
Vdova Daňková „
„
621 „
Václav Stojaspal „
„
611 „
Tentýž
„
„
638 „
Martin Bardoš
„
„
592 „
Josef Tinka
„
„
541 „
Mik. Kolišek
„
„
666 „
Tentýž
„
„
661 „
Martin Daniček „
„
717 „
Jan Daněk
drží vinohradů 682 sáhů.
Josef Fráňa
„
„
609 „
Jan Hinek
„
„
533 „
Frant Karaja
„
„
533 „
Václ. Kolísek
„
„
611 „
Martin Bobčík
„
„
691 „
Jan Korel
„
„
310 „
Vdova Jakubíčková„
„
310 „
Mik. Kolíšek
„
„
507 „
Jos. Havránek
„
„
510 „
Matěj Macháč
„
„
508 „
Anton Tinka
„
„
548 „
Jos. Daněk
„
„
235 „
Jakub Krazarík
„
„
274 „
Jan Kovařík
„
„
320 „
Jan Křivánek
„
„
580 „
Pavel Křivánek „
„
601 „
Jan Ježek
„
„
280 „
Martin Tinka
„
„
275 „
Martin Bardoš
„
„
237 „
Marina Vavřinková„
„
242 „
Jos. Kovařík
„
„
320 „
Jos. Macháč
„
„
646 „
Václ. Mardiš
„
„
324 „
Anton Matuš
„
„
283 „
Šebast. Mančík „
„
550 „
Filip Daněk
„
„
658 „
Pavel Daněk
„
„
600 „
Jan Rožnovský
drží vinohradů 248 sáhů.
Vdova Lezbičková„
„
289 „
Dorota Macháčková„
„
248 „
Frant. Pierka
„
„
330 „
Vdova Tinková „
„
680 „
Jan Miloš
„
„
336 „
Martin Baron
„
„
336 „
Jura Martiš
„
„
589 „
Jan Stojaspal
„
„
294 „
Jan Barčík
„
„
294 „
Martin Ondra
„
„
643 „
Václav Korel
„
„
382 „
Jakub Ryba
„
„
340 „
Martin Daněk
„
„
255 „
Josef Daněk
„
„
299 „
Kateř. Daňková „
„
299 „
Jan Daněk
„
„
299 „
Kateř. Daňková „
„
616 „
Jan Daníček
„
„
699 „
Václ. Stojaspal
„
„
645 „
Ondra Šmadelka „
„
586 „
Martin Baron
„
„
650 „
Martin Tinka
„
„
694 „
Tomáš Tinka
„
„
349 „
Martin Tinka
„
„
349 „
Martin Tinka
„
„
832 „
Filip Daněk
„
„
843 „
Tomáš Daněk
„
„
674 „
Vdova Daničková drží vinohradů 657 sáhů.
Martin Daněk
„
„
674 „
Pavel Baron
„
„
352 „
Jan Matuš
„
„
352 „
Jan Hňupek
„
„
609 „
Josef Baron
„
„
556 „
Jos. Juřenčák
„
„
256 „
Martin Juřenčák „
„
303 „
Jan Čech
„
„
550 „
Jos. Kočí
„
„
732 „
Martin Knedlík „
„
588 „
Jos. Juřenčák
„
„
294 „
Jan Kadlíček
„
„
294 „
Anna Bickova
„
„
604 „
Jura Baron
„
„
520 „
Matěj Baron
„
„
284 „
Martin Juřenčak „
„
284 „
Vdova Šohajová „
„
772 „
Kat. Juřenčáčka „
„
238 „
Vdova Válková „
„
276 „
Filip Šohaj
„
„
241 „
Václav Korel
„
„
241 „
Josef Uher
„
„
241 „
Jura Martiš
„
„
241 „
Vdova Tinková „
„
241 „
Matěj Tomanec „
„
529 „
Martin Válek
„
„
270 „
Josef Uher
„
„
232 „
Josef Kadlíček
drží vinohradů 626 sáhů.
Tentýž
„
„
462 „
Josef Kovařík
„
„
507 „
Tentýž
„
„
534 „
Vdova Kohoutková„
„
222 „
Jan Likaš
„
„
259 „
Jan Boríšek
„
„
480 „
Vdova Boríškova „
„
590 „
Martin Tinka
„
„
550 „
Jura Knedlík
„
„
491 „
Jan Hňupek
„
„
498 „
Jan Baron
„
„
249 „
Jura Kolíšek
„
„
249 „
Vdova Škubnová „
„
249 „
Vacl. Pierka
„
„
249 „
Tomáš Bobčík
„
„
207 „
Vdova Jakubčíková„
„
207 „
Florián Hanák
„
„
207 „
Martin Válek
„
„
207 „
Josef Ondra
„
„
510 „
Martin Zuzák
„
„
236 „
Mik. Bureš
„
„
203 „
Jura Knedlík
„
„
502 „
Marina Pomikalka „
„
402 „
Marina Matušková„
„
268 „
Václ. Martiš
„
„
268 „
Josef Janků
„
„
456 „
Josef Kočí
„
„
486 „
Anna Čapková
drží vinohradů 258 sáhů.
Jura Knedlík
„
„
482 „
Justína Křivánková„
„
482 „
Kateřina Macháčková„ „
248 „
Jura Knedlík
„
„
465 „
Vdova Křivánková„
„
214 „
Barb. Lukavecká „
„
184 „
Jura Martiš
„
„
214 „
Kat. Podlašková „
„
214 „
Jan Borišek
„
„
425 „
Josef Pierka
„
„
395 „
Vdova Hladišková „
„
480 „
Šimon Rožnovský „
„
440 „
Jura Bardoš
„
„
440 „
Vdova Huličková „
„
493 „
Matěj Machač
„
„
458 „
Kat. Bardošovská „
„
226 „
Anna Miková
„
„
198 „
Jan Pierka
„
„
538 „
Jan Pierka
„
Matěj Machač
„
Vdova Zuzáčková „
Josef Kadlíček
„
Anton Matuš
„
Jan Píštěk
„
Vdova Trojáková „
„
„
-
„
535
„
„
453
„
„
504
„
„
498
„
„
546
„
„
189
„
„
„
„
405
-
„
„
„
Seznam domů a jejich majitelů z r. 1820
Čís.
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
1. Johan Hňupek
1. Martin Danek
2. Jan Kovařík
2. Martin Kohoutek
3. Josef Baron
4. Tomáš Škubňa
5. Anton Handl
6. Jan Juřenčák
7. Martin Daněk
8. Josef Kadlček
9. Martin Vaškovich
9. Marin Uher
10. Jan Umlauf
10. Václav Daněk
11. Filip Číč
12. Jan Válek
13. Jan Kadlček
14. Tomáš Daněk
15. Josef Krkáč
16. Jan Tinka
17. Jan Juřenčák
18. Martin Kadlček
19. Anton Šohaj
20. Martin Pírka
21. Jiří Kočí
dům
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
mlýn
dům
„
„
„
„
„
1 světnice
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
2
„
2
„
1
„
2
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1 komora
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
2
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
„
Čís.
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
Čís.
„
„
„
„
„
„
„
21. Bartl Baron
„
22. Jan Blabla
dům
23. Jan Stojaspal
„
24. Kašpar Tesař
„
25. Jan Urbiš
„
26. Václav Daněk
„
26. Martin Daněk
„
27. Jan Šohaj
„
28. Tomáš Kadlček
„
29. Jiří Kolísek
„
30. Pavel Daněk
„
31. Josef Tinka
„
32. Frant. Tinka
„
33. Škola
„
34. Fara
„
35. Václav Kubiš
„
36. Frant. Zmol
„
37. Josef Čech
„
37. Martin Bobčík
„
38. Jan Komínek
„
39. Ignác Kostka
„
40. Filip Kadlček
„
41. Matěj Prokeš
„
42. Pavel Krček
„
42. Isidor Martiš
„
43. Josef Kočí
„
44. Martin Daněk
„
45. Tomáš Tinka
„
45. Justina Tinková
„
46. Jan Matuš
dům
47. Vincenc Hubálek
„
47. Jan Zelík
„
48. Pustý pozemek bez domu 49. Jan Kolísek
„
50. Martin Šimčík
„
51. Martin Stojaspal
„
52. Josef Kočí
„
1
„
1 světnice
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
2
„
1
„
1
„
2
„
1
„
2
„
1
„
2
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1 světnice
1
„
1
„
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1 komora
1
„
1
„
1
„
2
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1 komora
1
„
1
„
„
1
„
1
„
1
„
1
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
53. Josef Baron
„
54. Václav Martiš
„
55. Matěj Hajduch
„
56. Václav Škubna
„
57. Šimon Daněk
„
58. Jan Daněk
„
59. Martin Baron
„
60. Václav Daněček
„
61. Jan Daněk
„
62. Jan Fráňa
„
63. Martin Daněček
„
64. Josef Daněček
„
65. Jan Anderle
„
66. Terezia Jančík pustý pozemek 67. Vdova Karajmová
„
Tomáš Zedník
„
„
68. Ant. Knutscher
„
„
69. Matěj Zimčík
„
„
70. Frant. Pešel
„
„
71. Martin Fráňa
„
Čís. 72. Vdova Gregorová dům
„
73. Martin Daněček
„
„
74. Jan Svoboda
„
„
75. Jan Válek
„
„
76. Filip Stojaspal
„
„
77. Vdova Matušková
„
„
78. Josef Pitner
„
„
79. Matěj Handel
„
„
80. Frant. Kadlček
„
„
81. Vdova Baronová
„
„
82. Tomáš Tesař
„
„
83. Josef Uher
„
„
84. Jan Handl
„
„
85. Štěpán Tinka
„
„
85. Václav Růžička
„
„
86. Jan Baron
„
„
87. Ignác Bursík
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
„
2
„
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1 světnice
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
„
1
„
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1 komora
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
Čís.
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
88. Josef Válek pustý statek 89. Tomáš Daněk
„
89. Filip Kolísek
„
90. Martin Matuš
„
91. Jan Tinka
„
92. Domek obecního pastýře „
93. Frant. Jahn, hostinský „
94. Filip Daněk
„
95. Josef Kadlček
„
95. Václav Ligas
„
96. Matěj Šimčík
dům
96. Josef Borisek
„
97. Josef Zimčík
„
97. Pavel Zimčík
„
98. Tomáš Hübler
„
99. Josef Ježek
„
100. Ant. Světinský
„
101. Pavel Kočí
„
102. Filip Bobčík
„
103. Tomáš Bobčík
„
104. Florián Knedlík
„
105. Jan Stojaspal
„
106. Prázdné staveniště
107. Abraham Schein, pálenice „
108. Martin Kolísek
„
109. Ignác Kolísek
„
110. Jan Daněk
„
111. Josef Schmeiser
„
112. Bedřich Haindrich „
Všechny domky byly přízemní.
9/6 1927
Sehnaly
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
2
„
1
„
1
„
1
„
1 světnice
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
„
2
„
1
„
2
„
1
„
1
„
2
„
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1 komora
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
1
„
V Dol. Němčí, 2.července 1925.
Ludv. Lukáš, říd. uč.
kronikář.
Rok 1925
Zima až do Vánoc byla téměř beze sněhu, ba byly i v prosinci některé
dni jako jarní. Po Vánocích napadlo trochu nestálého sněhu. V únoru od
9. do 16. dostavily se nesmírné větry, které nadělaly značných škod nejen
na polích odvanutím prsti, nýbrž i na staveních.
V březnu chvílemi sněžilo, chvílemi tálo; nestálé počasí.
Ozimy v celku dosti utrpěly mrazem a studenými větry, ale pak se
brzy zotavily. Méně utrpěly ozimé pšenice. Jařiny až na malé výminky
byly dobře a včas zasety a pěkně vzešly. Vývin zdržovalo chladné počasí.
Cukrovka též velmi dobře vzrostla, rovněž i brambory. Začátek dubna byl
teplý a suchý. O druhé polovici studeno s častými srážkami. Ovocné
stromy, namnoze napadené puklicí, silně prosychají. Záhy probuzená
vegetace zadržena byla zimou v druhé polovici dubna. Květen celkem
příhodný, rovněž i červen, jen že hodně suchý. Velice mnoho housenek;
Teprve v posledním týdnu červnovém vydatně popršelo.
Úroda v porovnání k minulému roku byla celkem dobrá. Podzim byl
velice pěkný, suchý. Cukrovka dostala se v suchu ze země i do
cukrovaru. Rovněž brambory se pěkně v suchu vykopaly. Podzimní orání
a setí dálo se za velmi pěkné pohody. Ovoce, hlavně švestek bylo
poměrně málo. Slivovici pálilo jen několik jednotlivců, a to v Horním
Němčí nebo ve Vlčnově, poněvadž místní družstevní kotel neodpovídal
vydaným předpisům. V listopadu a v prosinci byla zima v některých
dnech dosti tuhá. K vánocům nastalo oteplení. O Vánocích pršelo.
V r: 1924 byly na brněnské burse tyto ceny: Pšenice 155 – 160, žito
140 – 145, ječmen 155 – 160, oves 130 – 134. Mouka pšeničná nulka 255
– 260, chlebová 155 – 160, žitná č:1. 210 – 215. Koncem července
znamenaly již: pšenice 190 – 195, žito 158 – 162, oves 144 – 147. Mouka
pšeničná znamenala 290 – 295, hladká 260 – 265, č:1. vařivá 250 – 255,
chlebová 222 – 225, žitná mouka 238 – 242.
Jak tento zdražovací proces rostl, ukazují nám záznamy bursy
olomoucké ze dne 27.ledna 1925. Pšenice moravská 248 – 255, žito
moravské 222 – 224, ječmen moravský 250 – 265, oves 162 – 164.
Mouka pšeničná pečivá nulka 370 – 380, hladká 260 – 270, č:1. pšeničná
vařivá 300 – 310, chlebová 275 – 285, žitná nulka 320 – 325.
Porovnáme – li ceny tyto s cenami předešlými, pochopíme hnutí za
zvýšení mezd a platů. Toto hnutí vyvěrá z hospodářských poměrů nejen
domácích, ale i cizích.
Ceny zboží v květnu 1925 za 1kg.
Černá mouka chlebová 3·30, bílá mouka pšeničná pečivá 4·-, vařivá
3·80, krupice 4·50, kroupy 4·50, maso vepřové 14·-, sádlo syrové 14·-,
přepouštěné 18·-, cizozemské 16·-, máslo 24·-, rýže 6·-, čočka 5·40, hrách
5·-, brambory staré 1·10, nové 2·50, sůl 2·60, cukr 5·20, lih na pálení 1l
5Kč, petrolej 1·80, mléko 1·20, vejce 0·60.
Cena naší Koruny 29.V.1925.
100 říšských marek Kč: 806·50, 100 rak.K. 0·047762 ½ Kč, 100 maď.K.
0·047737 ½Kč, 100 pol.zlatých 651Kč, 100 srbských dinárů = 56·70Kč,
1 dolar 33·9Kč, 1lib.šterl. = 164·9Kč, 100 francouzských franků
170·37½Kč, 100 švýč.franků 655·75Kč, 100 ital.lir = 134·87½Kč, 100
holand.zl. = 1363·12½Kč. 100 rumunských lei = 15·95Kč, 100 bulh.lvů =
24·35Kč.
K posouzení místní hospodářské situace uvádím následující: Ze 351
mužů dospělých v místě odchází za prací a chlebem týdně asi 168 do
ciziny. Z těch pracuje 120 v Bratislavě, v Brumově u Bylnice asi 30, jiní
v Mor. Ostravě, - na trati Veselí – N. Město atd. To mimo ty, kteří i
s ženskými odjíždějí každoročně na sezonní práce zemědělské, - na žně a
na řepy.
Na základě výnosu ministerstva školství a národní osvěty v dohodě
s ministerstvem vnitra ze dne 4.ledna 1925 čís. 725I. nařízeno obnoviti
místní školní rady, zvolené dle zákona ze dne 9.dubna 1920.
Obecní výbor vyslal za lidovou stranu zemědělců a domkářů Jindřicha
Koželuhu, faráře, pak Jana Poláška, Martina Bobčíka a Cyrilla Andrlu, za
stranu občanskou Štěpána Kadlčka a Štěpána Cmola. Učitelstvo zvolilo 3
své zástupce: Ludvíka Lukáše, Josefa Rychlíka a Josefa Jakšíka.
Volba předsedy a místopředsedy konána za přítomnosti starosty obce
jako zástupce okr. škol. výboru dne 15.února a zvoleni: Předsedou Štěpán
Kadlček, místopředsedou Štěpán Cmol.
Dne 7.března oslaveny 75. narozeniny p. presidenta službami božími,
jichž súčastnilo se žactvo místní školy. Večer sehráli pak žáci divadelní
hru: „Pro tatíčka presidenta.“
Dne 6.července byla ve Hluku udělována arcibiskupem olomouckým
svátost biřmování. Z Dolního Němčí účastno bylo 136 biřmovanců.
V měsíci lednu a únoru prováděl zemský účetní revident Pecha revisi
obecních účtů a obecního hospodářství z minulých let.
I zlý host, - oheň – několikráte navštívil vesnici naši; bohudíky bez
značnějšího rozsahu.
Dne 10.března 1925 o ½ 2hod. ráno vyhořel Talský František a Hybler
František.
Dne 2.června o 8.hod. ráno Kadlček Antonín a Bobčík Martin.
Lidová družina zemědělců a domkářů konala 17.srpna svůj výlet,
5.prosince „mikulášskou zábavu“ a pak divadelní představení. Agrární
strana založila ochotnický kroužek a zakoupila jeviště.
V měsíci červnu konal se v Dolněmčí župní sjezd X. hasičské župy
Rychmannovy, při čemž oslavil místní hasičský sbor patnáctileté své
trvání. Zakladateli sboru Ludv. Lukášovi, bývalému náčelníku Štěpánu
Kadlčkovi a býv. starostovi obce i sboru Cyrillu Zimčíkovi dány byly
diplomy uznání.
Dne 6.června 25. zemřel v nemocnici v Uh. Hradišti obvodní lékař
hlucký Dr. Bohumil Fiala, známý svou drsnou, přímou povahou. V jádru
byl dobrák.
Dne 28.října oslaven sl. bohoslužbami „Svátek Svobody.“
V neděli dne 15.listopadu konaly se říšské volby do Národního
shromáždění a do Senátu. Již dlouho před volbami bylo v obci rušno.
Strany konaly své schůze, letáky a plakáty zaplavovaly dědinu. Volby
konaly se za dozoru starosty obce jako zástupce dohlédacího úřadu. Ve
volební komisi pro volby do N.S. zasedali. Jindřich Koželuha, Polášek
Jan, Stojaspal Josef, Šimčík František, Světinský Jan. V komisi pro volbu
do Senátu: Kadlček František, Kadlček Metoděj, Daněk Jan, Hybler
Vojtěch a Zimčík Štěpán.
Při volbách odevzdán byl jednotlivým stranám následující počet hlasů.
Do Národního shromáždění:
Strana čs.soc.demokr.
8
„
živnostenská
3
„
práce
2
„
komunistická
9
„
nár. demokratická
3
„
republikánská a „Domovin“
132
„
čs. lidová
444
Do Senátu:
3
6
1
7
2
110
386
Oproti roku 1921 získala při volbách do N.S. strana republikánská
3·77%, strana lidová ztratila 4·86%. Při volbách do Senátu získala strana
republikánská 7·44%, strana lidová ztratila 8·68%.
Ministerským nařízením změněno dosavádní jméno obce Dolněmčí na
původní „Dolní Němčí“.
Rok 1926
O vánocích pršelo. Blátivo, deštivo, ale dosti teplo bylo až do
11.ledna. Pak opět zima se střídavými změnami až do konce března. Jarní
práce pak, orání, setí a sázení děly se za výtečné pohody a šly rychle od
ruky. V důsledku snížení cen řepy saděno bylo řepy asi o jednu třetinu
proti loňskému roku méně. Od polovice dubna do konce května bylo
sucho tak, že některé plodiny ve vzrůstu krněly. O svatodušních svátcích
nastaly vydatné deště, pršelo téměř každodenně a splnila se skutečně
pranostika, že „Medardova krůpěj čtyřicet dní kape“. Pršelo až do
čtvrtiny srpna. Okopaniny nebylo možno obdělati pro neustálé mokro,
obilí zrálo v deštích. Nastaly žně. Ukázalo – li se slunce, tu rolníci o
překot dávali se do sekání obilí. Pokosení však ještě v týž den v hrstích a
na pokládkách pomoklo, a opět čekáno na slunce, aby se mohlo obraceti a
sušiti. Tak to šlo ustavičně. Až ke konci žní nastalo pěkné a suché počasí,
a žně dokonány. Ovšem mnoho obilí porostlo a s tím ztratilo na jakosti.
Pro ovoce bylo počasí celkem příznivé, odkvetlo v době mimo deště a
hojná pak šla stromům k dubu vláha.
Začátek podzimu byl příznivý dobývání okopanin. Ovoce bylo celkem
ještě dosti, i švestek. Též slivovice se pálila a sice již na místním
družstevním kotle, který byl dle zákonitých předpisů řádně upraven. Sníh
přihlásil se dosti brzy, a sice již 24.října, řídký a vodnatý. 26.října
napadlo sněhu již vydatně. Přes to podzimní polní práce byly včas
udělány. Hned 27. a 28. ukázaly se náramně teplé, pěkné dni a potrvalo
pěkné počasí i přes Vše svaté. Pak panovala mírná zima až přes blátivé
Vánoce.
Ceny zboží ku porovnání s rokem minulým jeví se následovně za 1kg
v Kč.
Černá mouka chlebová 3·30, bílá mouka pšeničná pečivová 4·-, bílá
mouka pšeničná k vaření 3·80, krupice 4·50, kroupy 4·50, černý chléb
3·80, bílý chléb 3·80, maso hovězí přední 14·-, maso hovězí zadní 16·-,
maso telecí 16·-, vepřové 14·-, sádlo syrové 18, sádlo přepouštěné 22·-,
sádlo cizozemské 16·-, lůj hovězí syrový 8·-, margarin 15·-, máslo selské
22·-, tvaroh 4·-, rýže 4·-, čočka 6·40, hrách 6·-, brambory 0·90.
1l mléka 1·30, vejce 0·60.
Průměrné výnosy sklízně po jedné míře (měřici) v metrických
centech.
Pšenice ozimá 3·5 - 3·9, pšenice jarní 3·- 3·1, žito ozimé 3·3 - 3·7, žito
jarní 2·2 - 2·3, ječmen ozimý 3·7 – 4, ječmen jarní 3·8 - 4·1, oves 3·4 –
3·8, brambory ranné 15·5 – 19·3, brambory pozdní 10· – 27·-, cukrovka
52·5 – 63·4, krmná řepa 55·5 – 65·6, jetelové semeno 0·4.
Průměrný kurs čs. Koruny:
100 říšských marek = Kč 800·12 ½ , 100 rakouských šilinků = Kč
477·12 ½ , 100 maďarských pengö = 591·20Kč, 100 pl. zlatých = Kč
375·25, 100 srbských dinarů = Kč 59·47 ½ , 1 dolar = Kč 33·76 ½ , 1
libra šterlinků 163·82 ½ Kč, 100 francouzských franků = Kč 133·80, 100
švýcarských franků = Kč 649·75, 100 italských lir = Kč 145·12 ½ , 100
holandských zlatých = Kč 1350·25, 100 rumunských lei = 18·025Kč,
100 bulharských lvů = 24·45Kč.
Dne 6.března oslaveny narozeniny presidenta sl. službami božími.
Dne 5.dubna konána za účasti školy pod protektoratem obecního výboru
v obecním hostinci slavnost Červeného kříže. Po proslovu starosty obce
promluvil o významu spolku uč. Rychlík, načež přednesli žáci vhodné
k této oslavě básně. Při slavnosti koncertovala místní kapela Poláškova.
Při dětském dni, pořádaném dne 28.října, provedena byla žáky mezi
občany sbírka, která vynesla celkem 133Kč 80h. Obnos zaslán zemské
péči o mládež v Brně.
Obvodním lékařem ve Hluku ustanoven místo zemřelého Dra. Fialy
Dr. J. Tichý.
Pokud spolkové činnosti se týče, pořádaly obě místní strany o
prázdninách své výlety. Lidová skupina zemědělců konala mimo to
„Mikulášskou nadílku“, pořádala divadla a založila svou „Omladinu“.
Založen byl nový hudební sbor. Ustavila se samostatná strana
komunistů.
Obecní hostinec byl nákladem Kč 70·000 zdvižen, rozšířen a opraven.
Při veřejné dražbě byl pak pronajat za obnos 9000Kč, nájem to na místní
poměry veliký. Obecní honitba, již dosud měl pronajatu za 4000Kč
statkář Svoboda ze Slavkova, pronajata byla za obnos 1500Kč Martinu
Juřenčákovi a spol.
Zaznamenati dlužno, že v roce tomto nevyskytl se žádný případ ohně.
L.P. 1927.
Začátek r. 1927 byl hodně studený až do dne 10.ledna kdy zima
polevila a větší zima se do jara nedostavila. V zimě řádila ve vesnici naší
nemoc jménem „chřipka“ ale nemoc nebyl zlá neb žádnej na nemoc tou
nezemřel. Také v několika místech se vyskytnul břišní čili střevní tyfus.
Jarní doba se přiblížila a na sv. Řehoře se jíž hodně na poli pracovalo
a obýli se zasívalo, Dne 27.března byl velký vítr a po něm hodně
popršelo. Dne 24 – 25 – 26 – 27 března bylo duchovní cvičení mládeže
v kostele. Duchovní cvičení měl k mládeži P. Alois Capoušek dominikan
z kláštera z Uh. Brodu. V měsíci březnu dne 9 vyhořela Štěp. Kalabusovi
č. 86 stodola a dne 23.března vyhořela nově postavená stodola Antonína
Zimčíka č. 98.
V Obec. úřadě se konaly přípravy ku opravování cest. O to silnice a
cesty v ulici Boršické a v ulici kostelní. Čas jarní byl nestálý a často
přeprchalo. Také dne 6 dubna již přišla jarní bouře která nezanechala u
nás žádných stop škody.
Dne 20 dubna vyhořeli na horním konci sousedé Josef Ježek č. 72
Josef Cyrill Slováček č. 160 a Jan Ježek č. 73. jak oheň povstal nebylo
vypátráno. Tohoto roku se přihlásili ledový muži dle pranostyky a dne 12
května byl takový mráz že květ na stromech všechen pomrznul a na poli
jařina a řepy se museli zaorati a na novo nasaditi.
Dne 14 května se opravoli cesty v ulici kostelní, Boršické a na dolním
konci ke mlýnu. A toho času se valcovala silnice, tak také se i ty cesty
vyvalcovali par. válcem okresu Uh. Ostrožského.
Doba žnová byla příznivá, obylí bylo prostřední a neporůstlo, také
jeteliny i seno se dobře usušily.
Podzimní doba byla příznivá. Zemáky byli pěkné, hodně jich bylo a
nezahnívali. Řepa byla místami hodně řepokazy zkažena a proto ji bylo
méně. Doprava cukrovky byla dobrá ale odvoz řízků byl následkem
velkého návalu těžký tak, že jsme museli na noc do cukrovaru jeti
abychom aspoň na druhy den mohli dovezti řízky. Další práce se
zasíváním ozimin byli snadné, neb před setím popršelo na brázdu.
Oziminy pěkně vzešly, ale mnoho jich bylo slimáky poškozeno.
Začátkem listopadu začalo mrznouti a dne 12 listopadu napadal sníh,
který držel až do 20tého, pak sníh roztál a práce podzimní se
pododělávala.
Koncem července přijela k nám dělostřelba, která měla děla postavena
na „Tabořískach“ na Galce a na Kravském zbytku, pravá střelnice byla na
poli Hluckém jménem „Kobylí hlava“ . Vojsko se u nás zdrželo do 20
srpna, také po nich žádné zvláštnosti nezustali.
Dne 16 října se konali obecní volby do obec. zastupitelstva do voleb
kandidovalo 5 stran a to: Strana Čs. Lidová č. 1 a č. 2, 3. strana
Republikánská, 4 Komunistická, 5 strana Pol. nezávislá; strany lidové
dostali 13 mandátů strana Rep. 3. Komun. 1. a polit. nezavisla 1. Za obec.
starostu byl zvolen 17 hlasy Frant. Polášek č. 23, za náměstka Ant.
Fibichr č. 122, do obec. rady zvoleni pp. Kadlček F. č 13 Juřenčák Martin
165 a Jan Daněk. Strany Republ. komun. a pol. nezávislá dostaly jednoho
radního, a to Jana Zimčíka č. 87.
Strany, Rep. Komun. a pol. nezavisla podali rekurs který byl zamítnut
a dne 23.12. volba potvrzena. Také dnem 1.1. 1928 úřad obecní byl
předán novemu starostovy.
V měsíci prosinci byli dny mlhavé a dne 16 bylo krásné podzimní
počasí ale dne 17 byl velký vítr a dne 18 – 19 - 20 – 21 byla velká zima
která dne 22 polevila a mirná zima trvala do konce roku. Dne 6 prosince
zmrznul na hranici mezi Vlčnovem a Dol. Němči na tak zvaných
„Klinech“ muž, zámečník rodem z Vlčnova.
Také Stojaspal Jan č. 228 byl na den sv. Jana do rána okraden o obilí
ze své komůrky.
Začátkem srpna se odstěhovali bratři Jan a Cyrill Hondl i s rodinami
do Uh. Brodu, kde mají své domky; ku konci roku se vyskytli případy
onemocnění tyfem, na kterou nemoc zemřel Jan Talský č. 65.
Po prázdninách odešel řídicí učitel Ludv. Lukáš do Spytihněva, a tím
se uprázdnilo místo nad učitele u nás.
L.P. 1928.
V měsíci lednu byla zima mírná, sních byl jen na horách.
Dne 10 ledna v den svadby Anežky Raškové v noci mezi 11 a 12
hodinou vypukl oheň u bratří Vojtěcha a Tomáše Bršlicových č. 52,
původ ohně nebyl zjištěn.
Měsíc únor byl začátkem mírný a suchý až dne 19 února začalo
mrznouti a to jen v noci, ve dne bylo slunečno tak že práce hospodářské
se mohli k jaru přichystávati. Večer dne 19 na konec masopustu
v pondělí, shořely stodoly sousedů Štěpana Světinského, Martina Koči č.
43 a Františky Daňkové. Té doby bylo vypsáno místo řídíciho učitele
v Dol. Němčí, o které se ucházel zdejší pan učitel Jos. Rychlík a učitel
Jan Lepka t. č. učitel ve Stříbrnicich. Dne 9 března začalo sněžiti a dne 10
padal sních celý den a držel do dne 15 kdy jej začalo jarní slunce
rozehřívati.
Dne 15 března byl pronajem obec. hostince, jelikož bývalý hostinský
Jan Morgenstern neplnil podmínky které při pronajmu byl podepsál.
Nový hostinský si jej pronajal na dobu tří let a obnos pronajimací
20·400Kč složil předem do zdejší Rajfajsenky. Hostinský František
(Bršlica) Baroň č. 101. Sochorcovy pochazí ze Stareho Města u Uh.
Hradiště. Zima držela do 21 března na to přišel velký vítr který mnoho
škody nadělal tím, že mnoho křidlice z domků poshazoval a umrzlou
půdu s poli odnesl, vítr trval do 31 března. Dne 1 dubna padal sních i
druhého a třetího a držel celý týden první v dubnu, pak bylo počasí
přechodné, až dne 17 bylo jarní počasí kdy se začalo na polích pracovati.
Řepy se sázeli o čtvrtinu méně než minulého roku jelikož byla lacinější
vozili se hnoje zemáky se sadili a jarní práce se dodělávali.
Dne 23 dubna byla první jarní bouře která se přihnala ze strany
severozápadní, při které několikráte zahřmělo.
Dne 1.května v noci vyhořel Štěpán Zimčík č 79 jemuž shořela přední
část domku a část chlévů. Jak oheň vznikl se nezjistilo. Řepy po dolinách
byli napadeny různými řepokazy a mnozí museli řepy i zaoráti a znovu
nasaditi. Květen do 24 byl příznivý, často pršávalo a čas byl chladný.
Dne 20 května na navrh p. starosty Františka Poláška bylo utvořeno
vodní družstvo definitivně a výbor byl zvolen aklamacím. Roury na kanál
pod cestu a silnici u sochy sv. Floriana byly dovezeny dne 24 května a
dnem 7 června byla cesta i silnice vyrovnány.
Dne 2 a 3 června byl velký mráz který poškodil na poli zemáky fazoli
kukuřice a stromy byli poškozeny jak švestky tak jabloně ale nejvíce
hrušky.
Jelikož byli noci chladné a ve dne slunečno, lid chodil lehce oblečen a
následkem toho vznikla nemoc taková že zapuhly skráně i krk z čeho
vznikala velká bolest která páteho dne vyvrcholila a asi desátého dne
nemoc bez dalších příznaků odešla, nemocí tou byli většinou školní dítky
méně dospělí. Večer dne 9 června vypukl oheň u vdovy Anny Daňkové č
88 který zničil větší část domu, jak oheň vznikl nebylo vypátráno.
Dne 26, 27 a 28 června konal se Eucharisticky zjezd v Uh. Hradišti
jehož se zúčastnilo přes 60·000 lidí neb čas té doby byl příznivý.
Měsíc červenec byl suchý neb celý měsíc nepršelo až dne 30 přišla
bouřka která celé naše pole ovlažila. Dne 1 srpna přišla bouře s deštěm
při které uhodil blesk do komína Cyrille Zimčíka č 78, blesk nezapálil ani
nikoho neporanil jedině komín byl porouchán. Mlácení obilí šlo rychle a
snadno, obilí bylo suché a bylo ho přiměřeně, porostene nebylo a cena
jeho byla 1g pšenice 210Kč réž 210Kč. Ječmen 180 a 190Kč. Dne 8
srpna přišlo k nám vojsko a to dělostřelci z Olomouce a byli u nás do dne
13 srpna, střelnice byla jak minulého roku Kobyli hlava na hluckém
kotáru.
Dne 1 srpna se k nám přistěhoval řídící učitel pan Jan Lepka i se svou
manželkou která je také literární učitelkou. Podzimní práce šly snadno a
rychle, čas byl příznivý až do 9 listopadu kdy řádně popršelo. Desetileté
trvání naši Republiky bylo oslaveno důstojně a to všemi místními spolky
společně, za doprovodu obou hudeb. sborů místních a před večer 28 října
bylo všemi zvony vyzváněno. O 7 hod. večer byl sraz v kostelní ulici
škol. dítek a spolků, pak průvod vesnicí, jelikož byl velký vítr nemohli
byti lampiony rozsvíceny.
Dne 28 ráno o 5 hod. byl budíček, o 8 hod. sraz na návsi a odchod na
bohoslužby, po nich průvod na hřbitov ku pomníku padlých kde po
obřadech církevních promluvil p. řed. uč. Lepka krátkou, ale výstižnou
řeč, na oslavu padlých vojínů.
V poledne mezi 12 a 1 hod. koncertovali hudby na návsi.
O třech hodinách odp. sehrála místní katol. Omladina pro škol. dítky
válečný děj „Šablenka brůšená“. Večer děj ten se opakoval pro dospělé,
po ukončení promluvil hystorickou řeč p. řed. uč. Lepka která byla
přerušena aby byla dohrána veselohra než mládež odejede na práci do
Brna a Bratislavy. Čistý výnos divadla per 520 Kč byl věnován různým
dobročiným spolkům.
Měsíc prosinec plynul klidně v náladě adventní a v radostném
očekávání vánočních svátků a nového roku. Na Boží narození odpoledne
byl pohřeb člena obec. zastupitelstva Štěpána Světinského. Pohřebu se
zučastnilo oficielně celé obec. zastupitelství také místní i sousední hasič.
sbory, jehož zemřelý byl členem a zároveň zastával sanitní službu.
Úroda v r. 1928 byla průměrná jak u okopaňin tak u obilí, cena řepy
byla 15 Kč za jeden metr. cent. cena zemáků za 1g 40 Kč za seno 100 Kč
za slámu 45 Kč. Most naproti domku Hanušoveho byl dodělán dne 15
listopadu, mistrem Frant. Daňkem.
Dne 2 prosince v neděli byli volby do okresního a zemského
zastupitelství. Na okrese Uh. Hradišťském kanditovalo do okres. zastup. 8
různých stran. V Dol. Němčí dostala strana Ceskoslov. lidová nejvíce
hlasů a to 415. strana republikánská hlasů 51. strana živnost hlasů 13.
strana komunistická 36 hlasů. strana Združení katol. zemědělců (Bachan
– Antoš) hlasů 28. Ostatní strany dostaly 10 hlasů, tak že bylo odevzdáno
celkem 553 platných hlasů. Do zemského zastupitelství dostala strana
lidová 415 hlasů a Bachan – Antoš 15 hlasů, ostatní strany dostaly 14
hlasů. celkem bylo odevzdano 553 platných lístků, Volby byli klidné.
L.P. 1929
Začátek měsíce ledna, bylo chladno a zima nepovolila od vánočních
svátků. V měsíci lednu zima udržela svojí pranostiku: Na jméno Ježíše ku
kamnům nejblíž. Na Tři krále zima stále: také zima Fabianská držela
dobře ale ku konci ledna zima stoupla na 28 stupňů. V měsíci lednu
sněžilo do 20 tého a sních ležel na zemi. Od 20teho bylo jasno a bez
větru. Dne 3 února zima stoupla na 33 stupňů. Dne 7 února foukal vítr
severozapadní a dne 10 února byl velký mráz 37 stupňů. Noviny psaly že
153 let nebylo tak velké zimy. Dne 14 unora připadlo asi 15cm sněhu tak
že byla pokrývka sněhova na poli zvýše 1 metru. Dnem 15 a 16 února
zima poklesla na 8 stupňů. Zima nadělala mnoho škody. Stromoví
ovocného polovice zmrzla a u mnohých domků byli zdi zimou
rozpukany.
Dne 16 unora přijeli dva Dominikani z Prahy do Dol. Němčí konati
sv. misie, jichž se zučastnili všichni farnici. Misie trvali do 22 unora. Kříž
misionární darovali: Bršlica Vojtěch č 50 darovál dřevo. Frant. Straka
kříž zhotovil a zabarvil.
Mírnější zima trvala do konce února až začátkem března začalo
oteplení ale sních stále ležel na zemi a činil obavy náhleho roztání.
Následkem zimy se také na školách neviučovalo ode dne 2/3 do 9/3. Dne
6 dubna celý den sněžilo ale 7 dubna již začalo hodně južití a dne 12 již
začalo jarní setí obylí a do 21 bylo většinou obylí zaseto. Dne 18 dubna
vznikl oheň u Kateř. Kašíkové u dol. mlýna a vyhořel i soused jeji Karel
Pavlacký.
Dne 4 dubna byli zadány meliorační práce ve vyměře 772 ha firmě
Bartoš z Břeclavy za obnos 1984·210 Kč. Vodní družstvo dostalo od státu
30 proc od země tež 30 proc na meliorační práce. S prací tou bylo
započato v měsíci říjnu a pracovalo asi 300 dělníku při kopaní a 50
ženských při zahrabovaní kanálů. V měsíci březnu koupil sobě Jan
Světinský obchod. smíšeným zbožím, velke osobní auto, jimž dopravoval
lidi na různé trhy a jarmaky. Dne 6 června ráno o 5 hodině vypukl oheň u
Frant. Čecha kováře a zničil jeho i Josefa Válka domky. V měsíci květnu
objevil Frant. Goreček č 199 naftový pramen na jeho „Padělku“ plyn
ucházející při zapálení hořel sílou 5 svíček. Čas žnovy byl příznivý. Obylí
bylo vsuchu odvezeno, vymláceno a úroda byla průměrná. Dne 17 srpna
byli Dožinky, k večeru přišla bouře která přinesla dlouho čekaný dešt,
který trval dva dny. Na to začala polní práce a setí. Dne 24 září jela od
nás výprava do Prahy ku hrobu sv Václava, ji se zúčastnilo 28 osob
různého stáří. Následkem velkého sucha bylo podzimní setí opozděno a
selo se až v prosinci kdy byli noci delši a mlhavější. Následkem sucha
bylo hodně myší na poli.
Volby do senátu a sněmovny byli vypsány na den 27 září. Obyli bylo
za ceny: ječmen 130Kč, réž 120Kč žito 140Kč oves 105Kč zemaky 25 až
30K řepa za 15Kč za jeden metrak. Seno za 45Kč jetel za 50Kč sláma za
30Kč za m. cent. Celý rok byl většinou suchý neb ve studnách vody
nebylo a také potok byl na mnohých místech suchý. Ohně byli v zárodku
udušeny: U Václava Škubny č 3 u Marie Borýskové obch. hadrami a u
Josefa Daňka č 189 u kostela. Večer dne 12 prosince byla bouře při které
asi desetkrát zahřmělo. Dne 2 prosince bylo započato odvodňováním
školy u kostela kde se zjistilo že škola podmoká zvětší časti ze záchodové
jámy. Práce konali bratři Fibichrovi Antonín a Josef.
3/III 1930
Sehnal
o.š. i.
Léta Páně 1930
Obec Dolní Němčí má 296 čísel a počítá obyvatel. Starostou je
František Polášek číslo 23. rolník a hudebník v Dol. Němčí od r 1927 za
roční služné 600Kč.
Strážníkem jest Ježek Josef číslo 40 od roku 1925 a zaroveň koná
službu měchošlapa v kostele u varhan za služné 500Kč ročně.
Obecní práce koná starosta sam písařské a obec jemu platí ročně
600Kč.
Obecnímy hlídači jsou Kolísek Matěj č. 168 nočním hlídačem a
Jakubčík František č. 171 polním hlídačem. Práce vykonávají společně za
roční služně 1020Kč společně. Obecním pokladníkem je Kadlček
Methoděj číslo 76 za roční služné 350Kč od r. 1918.
Varhaníkem je ustanoven od r. 1908 Kadlček Methoděj č. 76 který
nepretržitě od te doby prace varhanické vykonává. Odměnu roční ma
400Kč a pronajem jednoho kostel dřínku.
Do roku 1925 měla obec název Dolněmčí od te doby název byl úředně
změněn na Dolní Němčí.
Razítko které obec používá
Razítko pro pečeť které obec používá
František Polášek
starosta
Spolky které byli do dne 20 března roku 1930 utvořeny
Sbor dobrovolných hasičů počítá 20 členů činných a 35 členů
přispívajících a byl založen v r 1908.
náčelník
Jos. Rychlík t.č. místopřed. a jednatel.
Vodní družstvo Dol. Němčí je založeno r 1929 a čítá
členů
Polášek Jan předseda
Místní organisace Republikanské strany zemědělského a
malorolnického lidu v Dol. Němčí číta 61 členu a byla založena r
1925 dne 7 června
Šohaj František předseda
Sdružení venkovské Omladiny pro Dolní Němčí a okolí čítá 136
činných a 78 přispívajících členů Sdružení toto bylo založeno v r 1925
dne 25 července
Lidova jednota. Českoslov strany lidové v Dol Němčí číta členů 45 a
je založena r 1920
Místní družina katol zemědělců českoslov. čitá 43 členů a je založena
r 1923
Místní sbor učitelský se skládá ze 7 členů a to ze tří sil učitelů a ze
čtyř učitelek
J. Lepka, ř. uč.
Jindřich Koželuha, farář.
Začátkem roku zima byla mírná neb v měsíci lednu nebylo mrazu.
Dne 17/1 vypukl oheň u Ant. Bartoše č 124. jak oheň vznikl není známo.
Dne 8 ledna. Jel Jan Kadlček č 42 pro dlouhé dřevo na Komňansko, při
návratu domů byl svým vozem přejet a hned usmrcen ale pochován jest
v Dol. Němčí. Nehoda táto jej stihla u obce Pitína.
Dne 27/1 večer vypukl oheň u Jos. Bobčíka č 111. jemuž shořelo vše co
měl na hůře neb byl velký vítr.
Dne 7 března byli konany oslavy pana presidenta republiky Tomaše
Gar. Masaryka neb dovršil 80ty rok svého života. Oslavy byli konány
důstojně. V před večer se konal světelný průvod všech spolků a škol.
dítek, za doprovodu obou hudeb sborů a po průvodu měl krásny proslov
pan řídící učitel Jan Lepka. Dne 7 března ráno o půl osme byl sraz u obec.
kanceláře pak odchod na bohoslužby jich se zučastnilo oficielně obec
zastupitelstvo. Po mši sv. dostávali školní dítky na památky dárky
ovocné. Dárky věnovala obec a bylo poděleno 290 dítek. Odpoledne
sehrali škol dítky divadlo „Světluska“ pro škol. dítky, večer zase pro
dospělé. Po proslovu p uč. Rychlíka a za zpěvu nar. hymen byla slavnost
ukončena. Čas od noveho roku byl příznivý a stále se pracovalo na
melioračních pracích. Začátkem měsíce března se jíž sela jařina. Dne
1815 (je to jen tužkou) vyhořeli Jan Kočí č 97 a soused Jan Daníček č
167 Kočimu shořel domek i stodola, Daníčkovi jen domek Pojištěno měli
a k úrazu nepřišel žádný.
Dne 1 května se světil nově postavený kamený kříž při silnici od
Hluku. Kříž dodala firma Popenčík z uh. Hradiště za 3·500Kč, které
zaplatila obec Dol. Němčí
Dne 30 května byl dostaven telefon, který ma svou hovornu v obec
kancelaři. Obec dala roditel. pošt a telegrafu za něj posud 3·900Kč
Dne 27 května večer byl nalezen Cyrill Pěrka č na svém poli „Dílec“
mrtev. Šel na pole zdrav a při přetrhavaní řepy byl raněn srdeční mrtvicí.
Dne 1 června byli převedeny obec. byky od Bartoše Mart. k novému
chovateli Kadlčku Frant. č. 4.
Měsíc červenec byl pracím příznivý neb přeze žně nepršelo a obilí
neporůstlo. Začátkem srpna hodně napršelo a mnoho se selo zeleniny pro
dobytek i na hnojení.
Dne 4 září o 3 hod rano vypukl oheň u Jos. Stojaspala č 246, jemuž
shořela i stodola s hosp stroji. K úrazu nepřišel žádný pojištěno měl a jak
oheň vznikl se neví. Dne 4 září se začalo pracovati na rozšíření obec.
hostince a znovu postavení obec. kovárny. Práce zednické bylí mistru
Štěp Bursikovy a práce stolařské zase mistru Frant. Strakovy. Oprava
hostince a kovárny byla ukončena v měsíci listopadu. Oprava ta
vyžadovala nákladu 42·083·45 hal i zodvodněním sklepů. Náklad se
uhradil odprod. cených papírů a vkladem u zdější Rajfajsenky.
V noci ze dne 17 na 18 září vypukl oheň u Jos. Zimčíka č 187 přispěním
hasič sboru se oheň nerozšířil.
Práce z podzimním setím se konali za příměř vlahy Kopaní zemaku
bylo stíženo dlouhými dešti a byli napadeny hnilobou. Práce s řepou byla
velmy těžká a z dlouhava, neb následkem dlouhých deštu byli cesty
velmy rozmočeny a rozjezděny. Již dne 26 a 27 října padal sních který
delší dobu zustal. Na silnici k Nivnici se opravoval most který byl dne 20
prosince otevřen k provozu.
Dne 1 prosince vyhořela Marie Kolískova č 225. Na obec úřadě se nestala
žádna změna jen místo nešťasně zahynulého Jana Kadléka nastoupil na
jeho místo Frant. Světinský č 24 do obec zastupitelstva.
V tomto roku bylo pořádáno i svadebních 33 taneč. zábav, které byli
většinou slušné.
Byl proveden soupis poškozených ovoc. stromu, které následkem
velke zimy v 1928 uhynuly, jich bylo: 441 jabloní, 258 hrušní, 28 třešní,
2 višně, 2206 švestek 1343 sliv 62 ořechů, a 15 různých druhů. V měsíci
prosinci byl proveden soupis lidí a napočteno bylo
Úroda obilí byla pod průměrnou a zemaků a řepy průměrnou. Slamy,
sena, jetele bylo malo
Ceny ku konci roku byli: Pšenice 140Kč rež 125Kč ječmen 140Kč
oves 125Kč. Řepa 14·50hal zemaky 35Kč sláma 30Kč vesměs za jeden
metricky cent. seno za 45Kč jetel za 60Kč.
Obecní přirážka byla stanovena na 118 procent kostelní pro rok 1929 na
100 proc.
V roku 1930 bylo na poli i v zahradach mnoho myší ty nadělali mnoho
škody i v obec. pokladně která vyplatila 8000Kč (osm tisíc) za otravu pro
ně.
Bylo postaveno sedum nových domků a č 300 ma Kadlček Josef na poli
jmenem losek při silnicí lena půdy byla, dílec ve výměře 37 áru za
6000Kč a půda špatnější se ani nemhla prodati.
16/4 1931
Sehnal
o.š.i.
Léta Páně 1931
Začátkem roku zima byla mírná, tak že se celý měsíc leden mohlo na
poli při trubkování pracovati a pracovalo se až do 15 února. Strana od
jihu byla až na malé nedostatky vytrubkována. Že byla doba zimní mírna
bylo velmi dobře, neb té doby byl velký nedostatek peněz i práce
v městech a venkovský lid měl přece i v zimní dobu výdělek tím, že se u
nás trubkovalo. Ve městech se lid bouřil a jen stěží se zachoval klid do
jarní doby, kdy lid mohl zase na práci do světa.
Dne 23 února začali stavěti elektrickou síť, směrem od Nivnice
k Hodonínu a zaroveň byla vyměřená línka druhá pro stavení, od
slavkovské meze přes vinohrady směrem ke Kunovicím Náhrady za
postavení jedne týče na pozemku platila správa elektřisační pro vždy 7
Korun. Dne 1 dubna se nastěhoval do obec. hostince pan František Baroň
č 101, který sobě obecní hostinec veřejně pronajal, za obnos 8·900K
ročně. Pronajem trvá po dobu tří let.
Jarní doba byla hodně chladná, až dne 21 dubna hodně napršelo, pak
následovalo teplo a vše bujně rostlo.
Dne 23 dubna přijel pan biskup Jan Stavěl z Olomouce aby uděloval
svátost sv. biřmování 55 biřmovancům
Pořad slavnosti byl tento: před Mart. Kočím č 43 byla postavena
slavobrana, kterou postavil Jan Ružička stolařský a stavební místr z Dol.
Němčí za darmo. Obecní úřad zakoupil plátno na 15 práporů, které byli
na různých budovách vyvěšeny, ale i soukromých práporů bylo hodně. Po
sedmé hodině ráno jelo banderium na proti pána biskupa směrem
k Nivnici. Banderium se skládalo z mladíku starších, co měli vojenský
výcvik od sloužen. O osmé hod. přijel p. biskup autem a u slavobrány jej
přivitali: za farníky dp. farař Jindř. Koželuha, pan patronat Dr. Blaták
z Uh. Ostrohu, pak starosta Frant. Polášek za obec, pan Jan Šohaj za
družinu kat. zemědělců pí Kadlčkova Anežka za svaz kat. žen a dívek,
pan Jarosl. Kaňůrek za Sdružení venk. omladiny a dvě školačky
Poláškova Lud. a Kadlčkova Frant. /3 za školní dítky. Pan biskup všem
srdečně poděkoval a za písně Bože chvalíme Tebe z doprovodem hudby
se šlo do kostela. V kostele byla mše sv. po ni kázání a pak vspomínka na
zemřelé. Po malé přestávce bylo uděleno sv. biřmování a po třetí hodině
pan biskup odejel. Ten den byl krásný a svateční nálada trvala až do
večera.
Dne 24 dubna shořela část domku Jana Baroně č 36 jak oheň vznikl se
nezjistilo. Toho času byla ukončena práce s elektrickou sítí směrem
k Hodonínu a dne 29 dubna již elektrický proud působil
Začátkem května se lid rozjížděl do světa za prácí, ale práce tam
nebylo, musela obec konati nouzové práce na které věnovala 13·000
Korun. Na nouzové práce přispíval stát polovici a platilo se denně 15Kč.
na nouzových pracích bylo 130 lidí denně.
Cena řepy byla dojednána za 1q 10·75hal.
Dne 7 srpna shořela stodola bratřím Vojtěchu a Tomáši Bršlicovým č.
52. Jak oheň vznikl se neví.
Doba žnová byla pracím přízniva, neb obilí neporůstlo a většinou se
suché mlátilo.
Večer dne
září shořel domek Anny Fraňové č 96 za původkyni
ohně byla označovana Fraňová ale šetřením se ji to nemohlo dokázati a
byla propuštěna z trestnice v Uh. Ostrohu.
V Době škol prázdnin se opravila škola u kostela a zaroveň stará škola
na zahumenicích se připravila na jednu třídu. Náklad oprav vyžadoval asi
20.000Kč.
Doba podzimní byla přízniva pracím, kopali lide zemaky seli obili a
kopali se řepy.
Dne 28 září byl okraden o 6 peřin a pečivo Frant. Stojaspal č 133.
Zloděj nebyl vypátran ačkoliv přijela i pátrací stanice i ze slídícím psem
z Uh. Hradiště.
Dne 27 září byli volby do obec. zastupitelství a bylo zvoleno za stranu
lidovou 18 členu, za stranu republik 3 členi, za stranu, jednot. fronty
dělníků 3 členi. Jelikož počet osob při sčítání stupnul nad 1500, bylo
voleno obec. zastupitelství 24 člené, Obecní rada 7 člená. Volba starosty
a obecní rady byla konána dne 31 října a starostou obce byl zvolen Frant.
Polášek 18 hlasy lidové strany.
Na podzim se zase začalo trubkovati ve dřínkách a pajsaruvkách a
pracovalo při práci až 150 lidí, také na přímluvu p. starosty Fr. Poláška
bylo zaměstnáno u firmy Baťa ve Zlíně přes 80 osob většinou mladých.
Přes to že mnoho lidí bylo zaměstnáno byl velký nedostatek pociťován,
tak že okresní správa posílala některý měsíc 10Kč podpory pro
nezaměstnané, na jednu osobu.
Za vedeni dp faráře byla uspořádána sbírka obilí která vynesla 160kg
pšenice a 140kg rži. obilí bylo proměněno na mouku a mezi chude
rozdano.
Cena dobytka byla tak nízka, že se prodavala kráva od 500Kč výše.
Kůň od 100Kč výše. Maso vepřové bylo prodáváno za 9Kč jedno kg.
hovězí za 4Kč 1kg. Ale seno bylo v ceně, neb se prodával 1q za 60 –
70Kč, sláma za 1q 45 – 50 jetelina za 70 – 80Kč.
Cena pšenice byla za 1q 150Kč rži za 1q 160Kč. Ječmen za 1q 110Kč
za 1q ovse 105Kč. zemaky za 25Kč 1q.
Obecní přiražka pro r 1931 byla stanovena 118%
kostelní
100%
Kolaudace odvodněne plochy jižní byla provedena dne 6 října a
poplatek stanoven 420Kč z jedné míry. Tohoto roku byl proveden soupis
lidí a bylo napočítáno 1.511. osob.
První obětí elektrického vedení byl chlapec Methoděje Kozelka č 238
který pasl na poli dobytek a zdlouhe chvíle vylezl na železný sloup
vedení, a chytnuv se drátu spalil sobě jednu ruku, která mu musela byt
v nemocnici odňata dne 11 října.
Léta Páně 1932
V měsíci lednu byla zima mírná, při trubkování se pracovalo do 15
ledna. Měsíc leden byl celý bez sněhu.
Obecní přirážka byla obec. zastup. stanovena pro r 1932 na 250
procent. Kostelní přirážka pro r 1932 na 100 procent.
Dne 8 února začala silná zima a ve dnech 11 a 12 února bylo 20
stupňů Cels. pak zima zase polevila.
Dne 12 února jeli koupiti dřevo na kostel. věži, do Bojkovic a to: pan
starosta Frant. Polášek, pan kostel, hospodář Kadlček Frant. č 13 a pan
Frant Straka stolař. mistr jako znalec. Již dne 19 března bylo dřevo deseti
formany dovezeno a dovezeno zdarma. Také vápno, jáma pro něj a hašení
bylo zdarma vykonáno.
Toho roku poskytla lesní správa z uh. Ostrohu slevu na dříví tomu,
kdo zakoupi 100m dřeva a to: 3 koruny na jednom metru, a placením
poshověla do 1.října, mnoho občanů použílo té výhody.
Dne 7 dubna večer vyhořela část chlevů Anně Daňkové č 88 jak oheň
vznikl není známo
Dne 13 dubna shořel domek Martina Gala č 32 jak se oheň vzňál se
neví.
Jarní práce při trubkování se dne 24 dubna ukončili. Na opravě obec.
cest bylo ve dnech 25, 26 a 27 dubna zaměstnáno denně 70 lidí, mezi
níma byli i ženské síly. Denně se platilo 15Kč, z obec pokladny. Státní
pokladna na to hradila polovici.
Dne 6 května byla výprava dělníku na Okres. úřad do uh. Hradiště,
kde žádali práci nebo podporu na vyžívu.
Dne 17 května shořel domek Frant. Zimčíka č 20 i s chlévy. Oheň
vznikl následkem špatného komína.
Dne 22 května oslavili manžele a vyměnkaří Jan a Anna Kadlčkovi č
95 zlatou svadbu (čili padesát let svého manželství) jubilanti bylo oba dva
posud zdraví a veselé mysle
V měsíci červnu bylo započato s opravou kostelní věže, práci
tesařskou měl pronajatu pan Peprle stavitel z uh. Hradiště za obnos
38.000Kč.
Práci klempířskou měl pronajatu pan Bleise klempířský místr z uh
Brodu za obnos 9.200Kč
Dne 3 července sloužil novokněz P. Michal Cyrill Zimčík č 91 první
mši svatou. Novokněz je z řeholního řádu Otců sv Františka. Slavobrána
byla postavena v kostelní ulici před Mart Kočím č 43 a číslem 25. Těšil
se veliké přízni sve rodiny i svých rodáků. Že byl též milovan od svých
klášter. bratří, to dokázala úcta jeho spolubratři, kteří přijeli až z Prahy a
sam Dp pan převor měl slavnostní kázání ten den v kostele.
Dne 15 srpna shořel domek Josefa Pochyleho č 279 pod hajkem jak
oheň vznikl se neví.
Dne 21 srpna shořel domek Matěje Zimčíka č 299 jak oheň vznikl se
neví.
Začátkem měsíce září začali malíři malovati vnitřek kostela. Práce ta
byla zadána panu mistru Petrákovi za obnos 15.500Kč
V měsíci prosinci bylo navezeno do ulice kostelní a boršické asi 265m
kamene. Obec platila za jeden m 8Kč. Písek na kámen navezl každy před
svůj domek zdarma.
Toho času byla válana okres. silnice, a na přímluvu p. starosty Frant
Poláška u okres úřadu, byli vyvalany i cesty v obou ulicích valcem okres
výboru.
Dne 6 prosince shořela stodola Jana Válka č 39 a dne 20 listopadu též
shořel domek Josefa Ježka č 209
Rok 1932 byl většinou rokem suchým, neb ani ve studnách hlubokých
nebylo vody a voda musela byti dovážena většinou z jam, které byli u
potoka udělány. Tohoto roku dostala obec pro nezaměstnané, od státu
8000Kč mimo to ještě z okresního úřadu asi 2.500 chlebenek a za
6.000Kč mléčenek jedna chlebenka neb mléčenka měla cenu 10Kč za
kterou sobě mohl majitel koupiti v obchodě mouku
Ku konci roku 1932 byli ceny krmiva a obili.
za slamu se platilo za 1q 23Kč, za pšenici 150Kč
za seno
„
1q 45Kč, za réž
80 „
za jetelinu
„
1q 52Kč, za ječmen 70 „
za zemáky „
1q 25Kč, za oves
65 „
za řepu bílou „
1q 10Kč, 1kg másla 10 „
za krmnou řepu „
1q 8Kč, 1kg sádla
9„
V roku 1932 se narodilo
dítek a zemřelo celkem
lidí.
V měsíci prosinci byla dostavena palenice na slivovici ale slivovice se
toho roku nepalila. Pálenice patří akciove společnosti.
L. P. 1933
Rok 1933. začínal dosti tuhou zimou, neboť v měsíci lednu napadlo až
na 30 cm sněhu, který držel po celý leden.
V únoru pak zima polevila a nastaly pěkné slunné dni.
V polovici března nastaly velké mrazy, které trvaly asi 14 dní a pak se
obloha vyjasnila a přišly dlouho čekané krásné jarní dny.
Jarní polní práce byly v důsledku toho provedeny dosti rychle a bez
zvláštních obtíží.
Dne 27 února večer v 10 hodin bylo obyvatelstvo naší obce vyrušeno
hasičskou trubkou, poněvadž hořel domek Josefa Cmola čís 314, který
byl v minulém podzimu postavěn a v den ohně nebyl ještě úplně
dohotoven.
Zvláštní dojem působil poplach na veselící se mládež v obc. hostinci,
jelikož se právě odbývala obvyklá fašanková taneční zábava.
Dne 15.března v časných ranních hodinách vypukl požár u Jana
Ružičky, stolaře čís. 145, jemuž padla za oběť část dílny a materiálu.
V obou těchto případech byla učiněná škoda kryta pojištěním a příčina
vzniku požáru není známa.
Na jaře letošního roku vysázel zdejší včelařský spolek 1000 kusů
mladých agátů (str.113), 300 olší a 45 třešní mezi vinohrady, nad
vinohrady a na různých obecních stráních, za účelem výnosnější pastvy
včel.
Obec k těmto účelům, méněcenná místa povolila, která však zůstavají
nadále obecním majetkem.
Jmenovaný spolek již v minulém roce vysázel 10.000 dvouletých
agátů na různých obecních i soukromých místech, za výše uvedeným
účelem.
Jmenovaný včelařský spolek byl založen v roku 1931. a čítá 12 členů.
V tomto roku 1933. byl založen Sportovní klub, za účelem zábavným
a vzdělávacím který čítá 56 členů.
V minulých letech byly založeny různé dělnické odborové organisace
za účelem pobírání podpory v nezaměstnanosti podle Lentského systému.
Jsou to tyto skupiny:
1. Všeodborové združení křesť. dělníků.
2. Všeodb. organisace křesť. sociální.
3. Svaz staveb. a keramického dělnictva soc. dem.
Na žádost těchto organisací, daroval lesní úřad v Uh. Ostrohu
každému žadateli 1 furů mladého bukového dřeva na pálení zdarma, které
si však musel každý sám nakáceti a domu odvésti.
Dále pak byl v tomto roce založen vinařský spolek, který objednal
amer. podložky a révy na štěpování a tyto členové sobě společně
naštěpovali a do svých nově upravených vinohradů nasázeli.
Celkem bylo vysázeno 5000 vinných sázenic.
Dne 17.4. v 5 hod. ráno vyhořela stodola Jana Bršlice a souseda Jana
Stojaspala č 228.
Dne 4. května vznikl požár ve stodole Jana Tinky čís. 154 a zničil též
školní stodolu i ze zásobami palivového dřeva pro školu a též se chytl
z druhé strany domek Frant. Janče čís. 277. který byl požárem uplně
zničen.
Ve všech těchto případech byla škoda kryta pojištěním a příčina
požáru přes bedlivé pátrání četnictva nezjištěna.
8. května do rána popršelo, což bylo velmi vítané poněvadž to byl
první déšť na jaře a úroda byla velmi suchem ohrožena.
11. a 12. května popršelo hodně víc tím se pole živě rozzelenalo.
24. května vyhořel domek Jana Válka čís 163.
2. června
„
„
Frant. Uhra čís. 1., oheň rozšířil se na
domek Lukáše Rožka a Ant. Hlůška.
Všechny tyto domky vyhořely do základů.
Ač oheň vznikl v ½ 10 hod. dopoledne nezjistila se příčina jeho
vzniku.
Pojištěni byli všichni.
Žně byly letos dosti bohaté, obilí bylo hodně víc než jiné roky a bylo
velmi výdatné, sláma poměrně menší.
Práce žňové provedly se rychle, jelikož počasí tomu pomáhalo až na
orání strnišť které bylo takřka nemožné neustálým suchem.
Píce bylo poměrně málo.
Podzimní počasí bylo obstojné, více suché.
Rok 1933 byl rokem suchým což dokazuje okolnost že studny byly až
na malé vyjímky všechny vyschlé a náš potok „okluky“ málem by z mapy
vymizel.
Studny v potoku na horním konci byly obléhány od rána do večera
řadou povozů s bečkami a lajtami a lidmi s nádobami docházejícími sem
pro vodu.
Situace hospodářská byla velmi špatná, zvláště pro rolníky v tomto
roce poněvadž hospodářské výrobky značně poklesly a sice:
1q žita prodával se za 115Kč
1q rži
„
„ „ 65 „
1q ječmene „ „ „ 70 „
1q ovse „
„ „ 60 „
1q zemáků „
„ „ 22 „
1q řepy „
„ „ 10Kč 50h cukrovka
1q slámy „
„ „ 13 „
1q sena „
„ „ 35 „
Ovoce u nás letos vůbec nebylo, ještě dobře že byly nějaké malé
zásoby povidel a slivovice z roku minulého.
Slivovice bylo napáleno u nás asi
v nově zřízené akciové pálenici
Jana Poláška a spol. z ovoce minulého roku sebraného.
Platilo se z 1hl lajtru.
V důsledku hospodářské krise byly zemědělcům zastaveny exekuce na
nemovitosti, čímž na chvíli v naší obci schládla hlava většině lidí.
Dne 27. října vyhořel hostinec Štěp. Kadlčka čís. 107.
Příčina ohně není známa.
L. P. 1934.
Rok tento začínal dosti tuhou zimou, která však již v měsíci únoru
úplně zmizela a nastaly krásné teplé dni.
V březnu dostoupily teplé dni o kterých se žádnému ani nesnilo.
V dubnu však se toto počasí nezměnilo, ba naopak teplota se zvýšila
tak daleko, že se to podobalo spíše měsíci srpnu než aprílu.
Vlivem těchto nezvyklých zjevů povětrnostních, které přišly o celý
měsíc dříve stalo se, že vegetace stromů a rostlin dostavila se o celý
měsíc dříve.
Největší pohromu způsobily dostavivší se mrazy začátkem května, jak
na našich mladých vinicích; která škoda nebyla však tak velkou,
poněvadž na úrodu hroznů nebyla ještě toho roku naděje až rokem
příštím.
Horší to však odneslo obilí které bylo právě v květnu, totiž réž a žito,
které v nižších polohách bylo úplně zničeno a napadeno dosud u nás
neznámou chorobou „rzí pšeničnou“
Smutná podívaná byla přede žněmi na toto pole, zvlášť na „močířech
a lúkách, padělkách, nejlepší to třída pozemků, kde klasy neměly žádného
zrna a stály vzpřímené, místo aby byly pod tíhou zrna ohnuté k zemi.
V důsledku této katastrofy byly pak podávány žádosti o náhradu osiva
a odpis daně pozemkové, přes okresní úřad k zemědělské radě
Moravskoslezské.
Žně byly co se týká počasí pěkné ale co do úrody hodně slabší jiných
roků.
Dlužno ještě podotknout že obilí nevozilo se jak jiné roky na trh do
Uh. Brodu, případně Uh. Hradiště, nýbrž vozilo se kterýkoliv den do
hospodářských družstev a zádruh které byly oprávněny vykupovat obilí
pro obilní společnost.
Tato obilní společnost byla utvořena na základě zákona v obilním
monopolu k upevnění cen obilí a obilních výrobků a zamezení špekulace
obchodníků s obilím a vykořisťovaní rolníků.
Přebytečné obilí nesměli proto rolníci prodati komu a zač chtěli, nýbrž
jej museli prodat obilní společnosti prostřednictvím zádruh a družstev,
jako komisionářů obilní společnosti.
Tato společnost platila následující ceny státem stanovené
1. srpna 1934
30 června 1935
Za 1q rži:
115Kč
130Kč
„
„ žita:
152 „
170 „
„
„ ječmene: 118 „
133 „
„
„ ovsa:
110 „
125 „
Ceny tyto stoupaly pak od 1 srpna 1934 každý měsíc až dostoupily
ceny jak nahoře vysvětleno.
Co se týká úrody bramborů, ta byla přeubohá.
Následkem velkých veder a málo deště byly brambory ještě v zemi
upečeny někde z části a někde úplně, takže se ani nekopaly a byly přímo
zaorány.
Řepa však částečně těmto nepohodám odolala nenarostla tak velká ale
co do jakosti dosti obstojná, zvláště cukrovka, která obsahovala mnoho
cukernatosti.
Cena brambor byla v tomto roce asi
za 1q 35Kč
řepa krmná za 1q 7Kč
cukrovka za 1q 11Kč
Rok 1934 byl převážně suchý o čemž svědčí okolnost nedostatku vody
která přišla tak daleko, že obec musela na různých místech zřizovat
obecní studny, jako na dolním konci vesnice pod kráčinami rovno
dolního mlýna a pak v potoku na horním konci, kde byla zhotovena druhá
studně a kteréžto studny zásobily takřka celou vesnici.
Od rána do večera byly studny obléhány řadou lidí s nádobami, řadou
vozů s lajtami a bečkami někdy i s hádkou pro dlouho čekání jeden na
druhého.
Dokonce se vyskytly i případy že k těmto studnám přijeli pro vodu
občané ze Slavkova a z Vlčnova.
Letošního roku bylo dokončeno odvodňování pozemků v naší obci.
Jelikož hospodářská krise trvala v plném rozsahu byly minulého roku
tyto práce zastaveny a zase až letos dokončeny.
V důsledku této těžké doby byla největší překážka při dodělání toho
podniku obstarání peněz a proto vodní družstvo ujednalo s podnikatelem
provádějícím tuto práci, aby dělníkům při této práci byly peníze za mzdu
sráženy na ůčet svých nedoplatků za odvodněné pozemky a jedině takto
mohla být tato práce skončena.
Letos v dubnu byl pronajat obecní hostinec panu Ant. Lečbychovi
řeznickému mistru v Dol. Němčí za roční nájem 7250Kč, na dobu 3 let.
Dne 8.srpna odešel od náš duchovní správce, kons. rada p. farář
Jindřich Koželuha na nové působiště do Hradčovic.
Na jeho místo nastoupil administrátor p. Jan Dubský, rodák od Kyjova
mladík teprve 26 let a 1 rok po vysvěcení.
Tento působil u nás do 10.12. 1934 a pak byl k nám ustanoven p. Jos.
Klos, rodák z Bernartic u Jičína. Veškeré tyto přesuny děly se velmi
slavnostním způsobem, zvláště loučení obou odcházejících kněží bylo pro
všechny zůčastněné občany velmi bolestné, což dokázala obrovská účast
při něm a pláč trvající do nekonečna.
Zvláště nutno uvésti jedinečný případ ohně domku č. 210 Leop.
Zimčíka který se udál dne
z neznámé příčiny. Ojedinělý tento
zjev dlužno přičíst požárním pojišťovnám které toho roku zvýšily sazbu a
snížili pojištěnou hodnotu.
Letos se také pálila slivovice a napáleno bylo celkem 115hl slivovice
(líhu).
Letošní rok byl zvlášť hojný na různé povětrnostní události kterých
není pamětníka, tak na příklad:
Dne 10.prosince začalo pršet a tak s malými přestávkami pršelo až do
svátků vánočních.
Přes svátky vyskočilo sluníčko a bylo teplo, což nám dosvědčí že ještě
před vánočními svátky nebylo zvláštností uviděti v zahradě rozkvetlou
jabloň nebo v zahradě růže a v poli sedmikrásky a fialky.
Vlivem takového počasí rostla tráva v měsíci prosinci v plném proudu
a travnice nosili nůše trávy ještě na Sylvestra.
Oč narostlo píce přes celý rok méně, o to v zimě zase přibylo a tento
zjev nezůstal bez následku cen krmiva.
1q sena prima jakosti stál v prosinci 32Kč, ale hned po senoseči kdy
mělo být seno levnější stál 1q 42Kč.
Zima tato byla sice zdravá na kapsy hospodářů, poněvadž nemuseli
vydat tak velký náklad na palivové dříví, avšak nebyla zdravá pro
nemocné, což dokazuje případ 8 pohřbů ve 14 dnech, kdežto za celé 3
měsíce nebylo před tím pohřbu vůbec.
Co se týká hospodářství byl rok 1934 rokem velmi těžkým.
Dělnictvo nemělo žádného výdělku, proto musela obec provádět
nouzové práce (oprava cest a.j.) na což přispíval polovinou stát.
Dělníkům se platilo 13Kč denně.
Mimo to organisované dělnictvo pobíralo podpory v nezaměstnanosti
a stravovací akce byla celý rok v činnosti. Dostávaly se poukázky na
chléb, mléko a jiné životní potřeby.
Jiné vrstvy občanů nebyly na tom lépe.
Prodat nebylo co a když se i prodalo, za nízkou cenu a jiné povinnosti
se nezmenšili ba naopak zvětšily.
Bylo vypsáno několik soudních dražeb hosp. usedlostí, ale v důsledku
zákona byly tyto zastaveny.
L. P. 1935.
Po teplé zimě roku minulého který dokončil počasím přímo jarním jak
v předu uvedeno, nastala hned počátkem roku změna počasí.
Již 3.ledna dostavil se první mráz a 4/º zimy, která se den ode dne
zvyšovala, takže 20.ledna bylo zaznamenáno již 18/º pod nulou a zima
tato trvala 2 dni.
3.února bylo velké náledí které přivodilo více nehod.
11.února dostoupila zima svého vrcholu 22 stupněmi pod 0.
Z toho přišel však náhlý obrat a za 6 dní na to t. j. 17 února bylo již 7/º
tepla které však den ode dne ubývalo a pohybovalo se kolem 10/º až do
16.března.
Jarní počasí bylo dosti příznivé, takže jarní polní práce provedly se dosti
obstojně a mírné deště přály všemu, takže jaro bylo zcela příjemné.
Dne 4.dubna odešel od nás zdejší duchovní správce pan farář p. Jos.
Kloss, který zde působil poměrně krátký čas od 10/12 1934, tedy ne celé
4 měsíce.
Jmenovaný p. farář byl velmi milé povahy a zbožného života, takže za
tak krátkou dobu byl oblíben u všech farníků, bez rozdílu polit
přesvědčení a proto loučení s ním bylo dosti smutné.
Zdraví jeho bylo velmi chatrné práce ve farnosti pro něj mnoho, proto
odešel na své dřívější působiště zpět.
Od 4 dubna byla naše farnost bez svého duch. správce až do 16 dubna a
mezitím v nutných případech museli se farníci obracet na faru do Hluku
nebo do Vlčnova.
Na příklad pohřeb Ludmily Válkové vykonal 7.dubna p. kaplan
z Vlčnova. Hráček Jan
16.dubna byla fara obsazena mladým administrátorem Metod. Plačkem
kaplanem z Jalubí a rodákem z Těšňova, který byl teprv 2 roky po
vysvěcení.
Tento zde působil 7 měsíců.
Zvláštní dojem působil 1.květen, státní svátek a zároveň patronátní
svátek naší farnosti.
Do plného květu stromů a různých plodin přišel náhle silný mráz a
napadlo až 15cm sněhu.
Úroda stromů, které byly již úplně rozvité byla úplně zničena, ježto květ
zčernal a opadl.
Velmi citelně byly poškozeny také naše mladé vinnice.
Tímto byla nálada na naše hody, které se odbývaly 5.května velmi
zkalena s obavou o příští sklízeň.
Obilí však tyto mrazy tak značně nepoškodily, poněvadž toto nebylo ještě
v květu.
19 května konaly se volby do národního shromáždění.
Předvolební kampaň byla velmi rušná spousty letáků, schůzí, darů a
jiného, takže byl každý rád že tento 19.květen jest za sebou.
U nás byly tyto volební výsledky:
Poslanecká sněmovna.
Voličů bylo celkem:
Platných hlasů odevzdáno:
Republ. strana, poř. kandit. č. 1 obdržela ….. 123 hlasů
Soc. dem. stra. dělnická „ „ 2.
„
56 „
Nár. soc. str. (Václav Klofáč) 3.
„
4 „
Komun. „
Lidová „
Živnost. „
Fašistická „ (R. Gajda)
Nár. sjednocení
4.
5.
10.
13.
16.
„
„
„
„
„
4
422
17
105
6
„
„
„
„
„
Senát:
Voličů bylo celkem
Platných hlasů odevzdáno
Republ. strana poř. kand. č. 1. -----Soc. dem. „
„
„ „ 2. -----Nár. soc. „
3. -----Komunistická
„
„ „ 4. -----Lidová „
„
„ „ 5. -----Živnost. „
„
„ „ 10. -----Fašistická „
„
„ „ 13. -----Nár. sjednocení „
„ „ 16. ------
119 hlasů
44 „
3 „
4 „
346 „
18 „
97 „
3 „
Dne 26.května t.j. týden po volbách do nár. shromáždění, konaly se volby
do okr. a zem. zastupitelstva.
Volby tyto nebyly již tak rušné jako volby předešlé.
Měsíc květen byl dosti příznivý až poslední týden nastalo značné
schladění.
Žně byly vzdor velkým mrazům začátkem května dosti obstojné pouze
pozdní setí oves a vika byly měné cenné.
Počasí přes žně bylo pěkné takže sklízení a mlácení se dosti rychle
provedlo.
Ceny a prodejní podmínky obilí byly jako roku minulého poněvadž se
vše prodávalo dle tak zvaného obilního monopolu, přes obilní společnost,
pouze následkem úpravy zákona a obil. monopolu bylo připláceno na q
žita 2kč jiného obilí 1 až 1Kč 50h.
Dne 21.6. byla u nás provedena kolaudace druhé odvodněné části
pozemků a stanoven poplatek po odečtení státního a zemského příspěvku
420Kč z 1 míry odvodněných pozemků.
Dne 28 září na svátek sv. Václava byl slavnostně posvěcen nový
kamený kříž na horním konci vesnice, zhotoven firmou Ant. Píšteň
sochařství v Uh. Hradišti, za obnos 1950Kč.
Sbírka učiněná po vesnici vynesla 1350Kč, zbytek uhražen z kostelní
pokladny.
Slavnost tato byla za krásného počasí velkolepá a zůčastnila se ji
takřka celá farnost.
11.listopadu přišel k nám nový p. farář p. Jos. Vavřík z Val. Polanky,
rodák ze Strážnice 44 let starý.
V měsíci srpnu a září byla opravena fara, okna a dvéře natřeny, světnice a
chodby vymalovány.
Tuto práci provedli bratři Cmolové od firmy Panték z Bratislavi za cenu
2350Kč.
Dne 13.listop. odcházel od nás dosavadní aministr p. Met Plaček, na své
dřívější působiště do Jalubí.
Jak tento mladý kněz získal si sympatii všech farníků zvláště dětí,
svědčí dojemné loučení a velká učást při něm.
Podzimní počasí bylo krásné, takže polní práce pokračovaly dosti
rychle ku předu.
Změna počasí nastala 23.listopadu objevením se prvního sněhu na
Javořině, čímž se u nás značně schladilo a 26.listopadu padal první sníh i
u nás.
1.prosince konaly se u nás volby do okres. zastupitelstva Uh.
Hradišťského následkem utvořivšího se okresu Zlínského.
Volby tyto byly ještě klidnějšího rázu, poněvadž hlavní politické
strany na okresu, sloučily se a kanditovaly společně.
Byly to tyto strany: Lidová, republikánská, živnostenská a křesť.
sociální.
Volební výsledky byly tyto:
Sdružené strany obdržely 568 hlasů
Soc. dem. str. dělnická
40 „
Komunistická
- „
Nár. soc. „
2 „
Nár. sjednocení
2 „
Fašisté
92 „
Platných hlasů bylo odevzdáno 704.
Začátkem prosince napadlo mnoho sněhu, který držel až do vánoc, při
tom stále mrzlo takže zima se přiostřovala a dostoupila vrcholu o
vánocích.
Na štědrý den bylo u nás 7/º zimy.
Na hod Boží vánoční se však náhle oteplilo a sníh následkem teplého
vítru za 1 den úplně zmizel a počasí na vánoce podobalo velkonočnímu
ba dokonce 29.12. měli jsme 10/º tepla.
Letošního roku konal se v Praze ve dnech července celostátní sjezd
katolíků a z naší obce zůčastnilo se ho 21 osob.
V roku tomto byly pro nezaměstnané dělníky, státní stravovací akcí
přiděleny následující potraviny:
poukázky 10Kč – 42.700Kč
bramborů 110q
cukru 400kg
mléka za
3963 „
kávy
110kg
mouky 700kg
chleba
57q 75kg
kroup
350kg
tuku 120 „ .
L. P. 1936.
Rok tento začínal krásným teplým počasím, tak jak rok předešlý,
dokonce i 4.ledna pršelo a počasí toto by se spíš podobalo měsíci dubnu
místo ledna.
Rolníci přeorávali svá pole a připravovali toto k jarnímu setí a sázení.
Teplota v měsíci lednu pohybovala se kolem 15º nad nulou, což jest
jistě zvláštní zjev, neboť všechny průpovědi na př. „leden, za kamna
vlezem“ a jiné zůstaly nepravdivé.
Měsíc únor přinesl však hned ve svém začátku změnu počasí a 4.2.
začal padat sníh který padal 2 dni, pak 7.2. přišel na to velký vítr, kterýžto
nadělal velké závěje a zároveň novou tuhou zimu která dosáhla svého
vrcholu 20.2. a sice 18º pod nulou.
Tato zima netrvala však dlouho a koncem února již nám zase pršelo.
Jarní počasí bylo dosti obstojné a 1.dubna přihlásila se první bouře
s deštěm a toto počasí trvalo 4 dny.
Po velkonočních svátcích začalo se u nás s nouzovými prácemi, na
kteréžto platí stát polovici a obec druhou polovici.
Obec tyto práce však musí dělníkům hned propláceti a po dokončení
těchto stát svoji polovici obci vrátí.
Proto obec pro nedostatek finančních prostředků musila udělat na tuto
práci prozatímní půjčku.
Platilo se 15Kč denně na 1 osobu a zaměstnáno bylo celkem
osob a celá práce stála
Kč.
Měsíc květen byl velmi deštivý, pršelo skoro každý den, až do
polovice června.
Dne 4.7. vypukl požár v domku č.
, Cyr. Škubny.
Střecha domku shořela úplně a škoda kryta pojištěním.
Žně byly začátkem dobré co se počasí týká avšak 30.7. začalo pršet a
pršelo nepřetržitě 5 dní a 5 nocí.
Pole bylo plné mandelů i na pokládkách, což se povázalo jen na
uchýtku a proto mnoho obilí porostlo jak v mandelích, tak ve stohách
přichystaných k mlácení a také dosti obilí na stojatě.
Co se týká jakosti obilí bylo toto lehké, zaschlé proto málo výdatné.
Ceny hospodářských výrobků pohybovaly se asi takto:
Žito
za 1q
Réž
„
1q
Ječmen
„
1„
Oves
„
1„
Sláma krmná
1„
Jetel
1„
Seno
1„
Brambory
1„
Řepa cukrovka
1„
Dobytek:
Kráva užitková od
Jalovice
Kůň
Vepře
Dne 23.8. slavila zdejší skupina katolické omladiny 10 let svého trvání
a svěcení spolkového praporu.
Slavnosti této zůčastnilo se i mnoho přespolních spolků.
Pro velké množství polních myší, které značně ohrožovaly polní
úrodu, musela obec a všichni majitelé pozemků přikročiti k jejich hubení.
Prostřednictvím obce bylo objednáno strichinové žito, které si majitelé
pozemků rozebrali a dne 12 září bylo hromadně tráveno.
Toto trávení se muselo však 20.listopadu opakovat poněvadž celá řada
rolníků musela ozimy zaorávat.
Ovoce bylo letos dosti, takže se hodně vařila povidla a také zdejší
pálenice byla zase po páru letech v provozu, ve které se pilně pálila
„pravá slovácká slivovice“.
Pálili zde i občané z Nivnice a z Korytné.
Dne 8 října napadal na horách první sníh kterého bylo dosti velké
množství u nás však většinou pršelo.
Dne 27 a v den svobody 28.10 stále pršelo, takže oslavy státní
samostatnosti odbývaly se v místnostech.
Dne 1.listopadu bylo na popud Okresního úřadu vypraveno 24.
zdejších občanů různého stáří a pohlaví do Brna k uvítání rumunského
krále Karóla, který dlel v naší republice návštěvou a také s panem
presidentem Benešem a různými státníky našimi i se svou rumunskou
družinou navštívili město Brno.
Naši občané této výpravy měli cestu hrazenu státem.
30.listopadu napadl i u nás sníh a držel až do vánočních svátků.
Počasí toto se však o vánocích změnilo, takže na svátky jsme měli
dosti krásně a teplo.
L. P. 1937.
Rok tento začínal sychravým počasím, neboť celý leden jen pršelo a
chvílemi se déšť měnil v sníh, nejvyšší bod mrazu 14º.
Dne 12.ledna v poledne vyhořela stodola Jana Janče, škoda vzniklá
byla kryta pojištěním a příčina ohně neznáma.
Dne 16.února byl v místnostech obecního hostince pořádán
katolickými spolky řečnicko – výchovný kurs po celý den, na kterém
přednášeli referenti z Uh. Brodu a tohoto se zúčastnili téměř všichni
občané, bez rozdílu politického přesvědčení.
Dne 12.března byla v těchže místnostech pořádána přednáška o civilní
protiletecké obraně v případu nepřátelského náletu.
Přednášku tuto uspořádali členové a funkcionáři CPO (civilní
protiletecké obrany) a Čs. červeného kříže z Uh. Ostrohu.
Přednáška tato byla všemi přítomnými, jichž bylo velmi mnoho a
veškeré místnosti do posledního místa přeplněny, vyslechnuta s největší
pozorností a ve volné debatě přišlo k cenným dotazům a námětům.
Jarní počasí bylo obstojné a 21.března byl mráz s 10º pod nulou.
Měsíc duben začal deštěm, který trval celý měsíc a dokonce 24. tento
měsíc padal i sníh, takže celý měsíc byl dosti studený a vyvrcholení se
dostavilo zvláště ve dny zmrzlých patronů t.j. 12., 13, a 14.května kdy
bylo 16º zimy.
Žně byly dosti pěkné, úroda však nebyla nejlepší, zvlášť žita (rži) bylo
velmi málo a ve většině případů se nesklidilo ani semeno.
Nejlepší byly jařiny pozdě zaseté, zvláště oves.
Tohoto roku byl zřízen na farní stodole ficiální sklad hospodářského
družstva v Uh. Hradišti, za účelem vykupování obilí a dodávání různých
hospodářských potřeb.
Družstvo toto vykoupilo dosti obilí ale velmi málo žita (rži), kterou
naopak bylo nuceno ze svých skladů v Uh. Hradišti dovážet k nám a ji za
jiné obilí vyměňovat nebo za hotové prodávat našim občanům.
Výkup obilí prováděla také „Zádruha“ z Uh. Brodu v místnostech
obecního hostince.
Koncem žní začalo opět deštivé počasí, které však již žním neuškodilo
neboť bylo již většinou vše sklizeno ale velmi poškodilo právě posečené
jeteliny a lucerky, které se nemohly v pořádku usušit a sklidit domů.
V důsledku tohoto počasí které trvalo celý srpen a příliš mokrého a
studeného jara bylo málo píce a tato hodně stoupla v ceně.
Dne 8.září v 10 hod. večer vyhořela stodola Martina Baroně č. 53,
příčina ohně nebyla zjištěna a škoda krytá pojištěním.
Dne 14.září v ranních hodinách roznesla se naší vesnicí a téměr celým
světem smutná zpráva že ve 4hod ráno zemřel náš první president a
osvoboditel Č.S.R. T.G. Masaryk.
Smutná tato zpráva se velmi rychle rozšířila a zapůsobila zdrcujícím
dojmem na každého, kdož jen trochu měl citu k naší mladé a draze
vydobyté vlasti.
V den pohřbu tj.
září konala se pietní vzpomínka na zemřelého p.
presidenta, na které v obecním hostinci při rozžatých svících u obrazu
zemřelého ocenil jeho práci pro nás občany Č.S.R. velmi cenně p.
starosta obce Frant. Polášek.
Jeho život za hranicemi a práci při zakládání našeho zahraničního
vojska v Rusku, Italii, Francii a v Americe přednesl p. řídící učitel Jan
Lepka a jeho celkový život doplnil p. učitel Ondražka.
Podzim letošního roku byl opět hodně deštivý, zvlášť v měsíci
listopadu stále pršelo.
5.října přišel první podzimní mráz s 10º mrazu a 12.listopadu napadl
první sníh, který však brzy se změnil v déšť a toto počasí trvalo celý
měsíc.
Správné zimní počasí nastalo teprv o vánočních svátcích sněhem,
kterého napadlo na štědrý den větší množství a na hod Božího narození
po celý den sněžilo, takže na silnici byly místy velké závěje.
Sníh ten trval až do konce roku a na nový rok ještě připadal.
Nutno ještě poznamenat, že letošního roku bylo veškeré dělnictvo
z naší obce zaměstnáno z části na stavbě nové silnice Veselí – Nové
město nad Váhom a z větší části na stavbách ve Vlachovicích na Vláře,
kde si vydělali slušné peníze, takže nebylo třeba žádných státních podpor
a stravovacích akcí.
Nejhůře na tom byli drobní zemědělci, kteří nemohli na výdělek a
odprodat neměli co, poněvadž to potřebovali ku své výživě.
Ceny obilí byly vypláceny obilní společností asi o 10 až 20% vyšší
než loňského roku na 1q, u žita až o 24Kč.
Brambory a řepa udržely svou cenu, s malým zvýšením.
Cena píce značně stoupla zvláště sláma stála až o 25Kč 1q.
Naše mladé vinohrady slibně rostou, hroznů bylo letos mnoho, jen
vinobraní se muselo uspíšit, poněvadž následkem velkých dešťů hrozny
praskaly a pozbývaly na jakosti.
Mnozí vinaři okoušeli své první víno jako odměnu za práci a
investovaný kapitál ve vinohradech.
Slivovice se u nás letos pálila v menším měřítku.
L. P. 1938.
Leden a únor t.r. byl dosti studený s dosti velkým množstvím sněhu a
tuhými mrazy.
Měsíc březen byl však dosti teplý, takže polní práce dobře
pokračovaly až do dubna, v kterém se hodně sezimnělo, byly tuhé mrazy
a napadl i sníh.
Dne 27.února vyhořel domek Cyrila Daňka č. 17 a zároveň sousední
dům č. 18 Jiřího Prajzy.
Oheň vznikl u Prajzy a rozšířil se i na dům Daňkův, kteréžto domky,
přes veškeré úsilí místního hasičského sboru a pomoci místního
občanstva vyhořely do základů.
V měsíci dubnu byla přivezena starší mostní váha, která byla
zakoupena od p. Gerharda z Olomouce, rodáka ze Slavkova, za obnos
1800Kč.
Potřebnou budku k tomu postavil a váhu usadil C. Vlček stavitel z Uh.
Brodu, se zdejšími zedníky.
Dovoz této z Olomouce obstaralo Slav.hosp. družstvo z Uh. Hradiště
zdarma.
Dne 24.dubna vyhořel domek Fr. Daňka čís. 335 a dne 29.června
stodola Jana Světinského č. 100.
Dne 21.května byla naše obec úředně uzavřena pro vypuknutí dobytčí
nemoci slintavky a kulhavky.
Nemoc tato se přes veškeré úřední opatření velmi rychle šířila a bylo
jen velmi málo domů ušetřeno této nemoci.
Na tuto nemoc uhynuly 2 krávy a 1 obecní plemeník a několik telat a
vepřů.
Uhynulá zvířata musela být na místním mrchovišti spálena.
Tohoto dne t.j. 21.května byla nařízena částečná mobilisace, ve které
bylo povoláno 18 záložníků z naší obce na mimořádné cvičení na 1
měsíc.
Dne 12.června byly u nás konány volby do obec. zastupitelstva.
K této volbě bylo podáno 9 kandidátek z 5 politických stran, s tímto
výsledkem:
Odevzdáno bylo 715 platných hlasů, z nich obdrželi:
Kand. č. 1. čs. strana lidová skup. rolníků………266 hlasů 9 mandátů
„ „ 2. „
„
„
„ domk.a živnost. 113 „ 4
„
„ „ 3. „
„
„
„ dělníků
118 „ 4
„
„ „ 4. republ.str.zeměď. a malorol.zaměst. 44 „ 1
„
„ „ 5. soc. dem. strana dělnická
38 „ 1
„
„ „ 6. čs. str. nár. socialistická
26 „ 1
„
„ „ 7. republ. strana domovina
58 „ 2
„
„ „ 8. čs. str. křesť. socialní (Čuřík)
18 „ 1
„
„ „ 9. republ. strana malorolnická
34 „ 1
„
Celkem 24 členů obec. zastupitelstva, z nichž zvoleni:
starostou
Polášek František
č. 23. rolník
I. náměstkem Straka František
„ 247 stolář
II. „
Krhovský Antonín
„ 49 rolník
radní:
Talský Josef rolník č. 275., Richtr Fr. děl. č. 142
Ježek Jan dělník č. 239., Kopřiva Jos. „
„ 270
Zimčík Jan rolník č. 87.
Členové obec. zastup: Šohaj Jan rol. č. 84, Kadlček Jan rol. č. 315
Škubna Jos. „ č. 174, Matůš Štěp „ „
46
Juřenčák Martin „ „ 166, Pěrka Jos. „ „
94
Bartoš Frant. domk. „ 283, Daněk Jan zedník č. 241
Kohůtek Frant. „ „ 176, Bursík Štěp. „ „ 248
Daněk Jan dělník č. 205, Válek Jan dělník č. 163
Ježek Štěp „
„ 217, Kadlček Jan rolník č. 11
Uher Josef „
„ 288, Zimčík Štěpán „ „ 79.
V červnu a červenci letošního roku bylo počasí deštivé, přes žně však
deště ustaly a po žních opět zesílily a pršelo 14 dní bez přestání.
Úroda obilí byla letos dosti dobrá a ceny byly asi o 4Kč vyšší
loňského roku za 1q.
Co se tyká údalostí světových nejevilo občanstvo naší obce velkého
zájmu na nich a přijalo vše s rozvahou, zvláště oddělení části Čech a
Moravy Mnichovskou dohodou k 3. Říši a Vídeňskou dohodou části
Slovenska k Maďarsku.
Občané naší obce nevěnovali těmto událostem mnoho času při
starostech o svůj chléb.
To samé dělo se při odstoupení přes. Beneše ze svého úřadu a zvolení
dra Emila Háchy na jeho místo.
Klid, ku kterému bylo stále nabádáno tiskem i rozhlasem byl u nás
úplně zachován.
L. P. 1939.
Rok tento začal dosti tuhou zimou a mnohem sněhu až do ½ měsíce
ledna.
Pak se stále oteplovalo takže 25.ledna bylo již 7º tepla.
Dne 5.února konal se pohřeb zemř. občana Šť. Kadlčka č. 147 na
který se dostavila čestná četa vojska i s hudbou z Uh. Hradiště.
Pohřbu se zůčastnilo mnoho lidí z obce.
Dne 15.března konal se odvod branců z naší obce v Uh. Ostrohu.
Odvod však nebyl proveden pro dějinné události, neboť právě ten den
pochodovalo k nám německé vojsko a první oddíly motorisované přejely
naší obcí toho dne odpoledne.
Téměř celá vesnice byla na nohou a se zvědavostí prohlížela kolem
jedoucí Německé vojsko.
Toho dne bylo počasí velmi nepříznivé padal sníh, mrzlo a počasí toto
se stále přiostřovalo, takže 21.3. bylo 11º zimy.
Po příchodu Německého vojska do Hluku uspořádaly Německé úřady
informační schůze, která se konala také u nás v obecním hostinci a bylo
nabádáno dělnictvo aby se hlásilo na práci do Německa.
Do konce roku bylo jich již v Říši zaměstnáno asi 200 osob, kteří si
tam vydělávali slušné peníze, neboť se počítala 1 RM. (Říšská Marka)
10Kč.
Po celkem obstojném počasí jarním byly žně dosti obstojné ale obilí
bylo málo.
Ceny obilí byly o málo vyšší roku minulého a výkup jeho provádělo
z větší části Leov. hosp. družstvo z Uh. Hradiště.
Počasí bylo koncem roku dosti obstojné až do vánočních svátků, kdy
se značně ochladilo.
L. P. 1940.
Počasí začátkem roku bylo velmi studené, tuhé mrazy a mnoho sněhu.
Počasí toto trvalo i na jaře, takže jen stěží bylo pole obseto a brambory
a řepa pozdě zasázeny.
Následkem této zimy pomrzlo v naší obci až 50% stromů a vinohrady
byly poškozeny ještě více.
Nejvíce utrpěly stromy staré zvláště odrudy měkší jako třešně, švestky
a peckovité stromy vůbec.
V květnu pak hodně pršelo a při tom bylo stále hodně zima.
Žně byly velmi špatné neboť nebylo dne který by nepršelo.
Obilí bylo následkem špatného počasí málo a to z větší části pohnilo
na poli, třebas bylo až 6krát i vícekrát na pokládkách obráceno a mandele
rozestavěny.
Z obavou hleděli naší zemědělci budoucnosti vstříc.
Pracovní síly bylo málo jelikož přes 300 mužů z naší obce bylo na
práci v Německu.
Novinkou pro naše občany bylo zavedení stravovacích lístků a lístků
na oděv v důsledku vedení války Německa pro Francii, Polsku, Anglii.
Lidé si pomalu ale přece na tyto lístky zvykali.
Rozdělováním těchto lístků byla pověřena zvláštní komise.
Ceny obilí byly letošního roku o něco vyšší a také ceny dobytka
značně stouply v důsledku válečných poměrů.
Bramborů bylo následkem velmi mokrého roku málo a byly náchylné
skáze hniloby, taktéž řepa.
Dne 27 října napadl první sníh a značně se ochladilo, pak bylo ale opět
krásné počasí.
Těmito řádky začínají nové dějiny této obecní pamětní knihy, neboť
koncem roku 1940 bylo nařízeno býv. okresním úřadem v Uh. Hradišti,
úřadem pro vedení Německých záležitostí, odevzdání všech obecních
kronik, prý „do úschovy před nepřátelskými nálety“ a naši kroniku jsem
musel osobně předat na zmíněném úřadě. Knihu ode mne přebral
zástupce říšského úřadu, přihrbený, zakrslý člověk, hrubého vzezření
jménem
Když mně bylo p. starostou Fr. Poláškem sděleno, že mám osobně
odevzdat obecní kroniku na okr. úřadě, vytáhl jsem tuto s úschovy a
rychle jsem vyřezal listy, konec roku 1937 a dále, jelikož záznamy na
těchto, by mne přivedly do konfliktů s něm. úřady.
Vytrhl jsem proto tyto listy, k čemuž mi usnadnil sešívaný spoj
v knize a obsah těchto listů napsal jsem zkráceně se zcensurovaným
obsahem do této knihy a knihu jsem odevzdal. Vytržené listy jsou k této
knize přiloženy.
V roku 1945 po osvobození rudou armádou byla nám kronika vrácena
z Brna a záznamy dodatečně doplněny.
K doplnění třeba zde krátce vzpomenout událostí od naší mobilisace
přes okupaci až do skončení německého běsnění.
V jubilejním roku 1938 oslavily 4.9. místní skupiny legionářů a
dobrovolců 1918 – 19 společně se všemi občany bez rozdílu polit.
přesvědčení 20leté trvání naší samostatnosti s velmi krásným pořadem a
z čistého zisku bylo věnováno 1000Kč na obranu státu.
Na této slavnosti mluvilo více řečníků, kteří vesměs nabádali lid
k národní uvědomělosti pro nastávající těžké doby pro náš národ.
Vzhledem k stálým manévrům německých vojsk při našich hranicích
a vyvoláváním nepokojů Sudetskými němci ve vnitrozemí byl povolán 1
ročník záložníků do zbraně a rozrůstajícím se nebezpečím války
s Německem, byla nařízena mobilisace do 42 let. Při tomto nástupu mužů
do zbraně byl zachován mezi občany naprostý pořádek a třeba
podotknout, že k odvozu záložníků na nádraží, přihlásilo se na výzvu
obecní rady tolik povozníků zdarma, že museli být vráceni zpět.
Mezinárodní události jako Mnichovský diktát, odstoupení p. pres.
Beneše a vlády, odjezd do zahraničí, toto všechno bylo zdejšími občany
sledováno s velkým napětím, s pláčem a zaťatými pěstmi shromážděni jsa
u radiových přijímačů.
15.března 1939 byl v naší obci zvláště smutným dnem, neboť toho dne
byli naši hoši u odvodu v Uh. Ostrohu.
Odvod se však nekonal, neboť toho dne bylo hlášeno, že Německé
vojsko překročilo naše hranice a „bere naši republiku v ochranu“ a na
odpoledne byl hlášen jeho příchod do našeho kraje, proto museli hoši
domů a odvodní komise končila své poslání. Odpoledne byla naše
vesnice vyrušena příchodem německých hord s nabitými kulomety na
obručných aktách a tancích. Počasí těmto nemilým hostů nepřálo, neboť
od rána padal sníh s deštěm a my jsme sledovali zablácené auta s vojáky,
kteří očekávali radostné přijetí, kterého se jim však nedostalo. Ubírali se
směrem ku Slovensku, doprovázeni jsa našimi občany tvrdými pohledy se
srdcem rozdrásaným bolem a setkání se s nimi, se raději vyhýbali.
Ihned po příjezdu do obce, uspořádali němečtí agenti přednášky o
„ochraně českého opuštěného národa“ německou brannou mocí a
v přivezených polních kuchyních vyvařovali pro „hladový český národ“
německá jídla s 1 hrnce.
Tato akce se však u nás minula cíle, neboť občané s bolestí v srdci,
nemohli toto pohoštění příjmout.
Při této schůzi vyzívali dělnictvo na práci do Říše, což se jim částečně
povedlo, neboť u nás byly veškeré práce zastaveny a dělnictvo se svými
rodinami vyčerpáno, muselo tuto nabídku přijat, zvláště když za 1 R.M.
bylo placeno 10Kč, což znamenalo slušný výdělek, za který se v tuto
dobu dalo u nás ještě hodně nakoupit.
Jakmile však si nějaké marky vydělali a začali okoušet pohostinství
v Říši s doprovodem krásných slov jako Českých psů a podobně, utíkali
tito dělníci do svých domovů a byli pronásledováni četnictvem a vojskem
a nastala nová éra jak bude dále popsána.
Podpis (nečitelný)
L. P. 1941.
Rok tento začínal pro naše občany velmi kriticky, neboť stálý postup
německých vojsk do Jugoslavie, Polska a Francie zavdával
německému a Protektorátnímu tisku mnoho příčin k stálému
vychloubání a zprávy byly uměle zveličovány, takže někteří občané
začínali klesat na mysli a pochybovali ve vítězství spojenců. Tyto bylo
třeba opatrně přesvědčovat a byli zvláště muži silnějších nervů drženi
v rovnováze, by se nestalo v obci nějaké udavačství, po kterém Němci
úsilovně pásli. Ve zdejší obci bydlel 1 Říšský občan jménem
Friedrich, pensista, který měl velkou radost z Německých vojenských
úspěchů a nespoměl toto stále našim občanům připomínat. Jinak
nebezpečný nebyl, zvláště když s nim nikdo hovor o těchto věcech
neropřádal a jemu přisvědčoval.
Co se týká věcí zásobovacích, byly tyto stále horší a občané zřizovali
si bezpečné kryty pro uschování zásob potravin, neboť byly stále
předpisovány nové a nové povinné dodávky a do obce přicházely
hospodářské kontroly které přehledávaly dům od domu a převažovaly
nalezené zásoby, ovšem že ve většině případů tyto zásoby nestačily
k výživě rodiny, neboť přebytky byly dobře uschovány.
Ze zdejší obce bylo mnoho Čs. občanů převedeno přes lesy pod
Javořinou do zahraničí přes Maďarsko různými směry. Převáděni byli
různí lidé z Čech, Moravy a toto převádění prováděli zdejší občané.
Mnozí z převedených přišli po skončení války po příchodu do domova
poděkovat zdejším občanům za tuto obětavost.
Nutno ještě připomenout že ve zdejší obci nepanovalo udavačství
mezi občany, neboť tito byli dobře informováni o následcích z tohoto.
Jednota a svornost mezi občany přispěly k tomu, že nikdo ze zdejší
obce nebyl pro politické věci žalářován nebo popraven mimo 1 mladíka
Jana Kadlčka, který z nucených prací v Německu chtěl utéct za hranice,
byl však chycen a popraven. Dále zemřeli 2 mladíci též na nucených
pracích v Německu, Jan Kozelek a Jan Blaha.
Dne 27.7. 1941 padl v Německé armádě na Ruské frontě zdejší občan
Jan Baroň 21 letý, svobodný, který více let sloužil u německých rolníků
na Českomor. vysočině, dal se dobrovolně k něm. vojsku, nesklidil však
velké vavříny a upadl v zapomenutí. „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíšli mne, zahyneš,“ promlouvá Vlast k svým synům a dcerám.
Co se počasí týká nebylo letos velmi příznivé, neboť 7.5. přišel velký
mráz a zničil veškerou úrodu ve vegetaci. V červnu a červenci bylo
mnoho dešťů, které neposloužily blížícím se žním.
30.11. zrušeno bylo stanné právo, které naše občany nijak zvlášť
nepostihlo jedině hlášení se při změně pobytu do 2 hodin po příchodu
nadělalo trochu starosti.
Ve zdejší obci bylo koncem roku 1775 osob po odečtení 24 osob,
které toho roku zemřely.
L. P. 1942.
Rok tento začal velkou zimou a množstvím sněhu.
Tato nadělala nejvíce starosti a palivo, které rapidně stoupalo na
černém trhu, neboť na příděl nebylo pomyšlení.
Dne 23.3. byly ze zdejšího kostela odebrány 2 zvony a 1 umíráček
z návsi. Odmontování těchto prováděla firma Hanuš, tes. mistr z Mařatic,
k malému potěšení zděšeného občanstva. Dne 27.3. byl odebrán poslední
zvon a místo něj byl vrácen nejmenší, umíráček, který byl namontován do
věže a s ním zvoněno i vyzváněno, jenže byl slyšen jen pár kroků od
kostela. Hodiny odbíjely na namontované radlice z pluhu.
Dne 6.4. konal se pohřeb Jana Lepky, řídícího učitele zdejší školy,
který byl převezen do své rodné obce.
Jmenovaný byl Ruským legionářem a zemřel na následky nemoci ze
světové války.
4.5. bylo započato s opravou oltářů a soch v kostele za obnos
54.000Kč firmou z Uh. Hradiště, neboť marky se stále hromadily a
nebylo za ně možno nic pořídit.
Letošního roku v důsledku stanného práva byly zakázány veškeré i
církevní průvody také Božího těla.
1.6. přebral obecní úřad místo nemocného starosty Fr. Poláška, I.
náměstek Frant Straka.
S místních událostí uvádím: Oheň domku Frant. Světinského č. 12,
jediný oheň toho roku.
5.10. byl zabit při jízdě do zaměstnání na svém kole 16letý
zámečnický učeň Ludvík Stojaspal č. 133. nákladním autem Jos.
Hromčíka z Nivnice.
Letošního roku byla přičiněním úřadujícího náměstka Fr. Straky a
Inženýra Opluštila ze Bzence v rámci vymlatové akce zřízena částečná
elektrisace obce, kterou občané uvítali s radostí, neboť pro nedostatek
petroleje k svícení a velmi omezeného přídělu benzinu k pohonu strojů
přišla tato vhod. Její zapínání a první osvětlení elektrickou žárovkou ve
zdejší obci bylo provedeno dne 25.11.
Letos zemřelo 32 lidí.
L. P. 1943.
V letošním roku nebylo ve zdejší obci zvláštních událostí, neboť
občané věnovali se své práci, aby v této zapomínali na stále horší a horší
doby, které nebraly konce.
Stálé vyhlášky poprav na ulicích, za výklady oken a v novinách až lid
otupěl na tolik, že si těchto ani nevšímal.
Přes všechny zákazy a přísné tresty pro černé obchody, vzkvétal tento
stále více a zdejší občané toho plně využívali. Hlavně jich nejvíce jezdilo
do Náchoda a okolí, kam vozili poživatiny a odtud přiváželi textilie,
kterých bylo naprostý nedostatek. Je jisté, že ceny nebyly nijak nízké,
přesto že zboží nebylo kvalitní z 80% dřevěné, a jen 20% příze.
Dne 21.5. přišel nečekaně velký mráz, který zničil veškeré ovoce
v květu, brambory, kukuřici a vše co bylo zelené.
Brzy na to muselo být prováděno povinné ničení krtonožek, jelikož
jejich velké množství ohrožovalo úplné zničení úrody.
Pak se dostavily velké deště, které dovršily letošní úrodu.
Po těchto deštích přišly velké vedra až 50º Celsia.
Jinak plynul rok ve valečné vřavě stále dál se svými těžkostmi a stále
stoupající drahotě a nedostatku veškerého zboží.
Letošního roku nabývaly deserce našich dělníků zaměstnaných na
nucených pracích v Německu stále větších rozměrů, ba dokonce utekli 2
hoši Vojtěch Stojaspal a Josef Zimčík v uniformě t. zvané Todtovy
pracovní organisace a ukrývali se u svých známých v obci a v poli. Na
jejich dopadení Němcům zvláště záleželo, neboť povolali své agenty
přímo z Hannoveru z místa jejich působiště k jejich dopadení. Po
nezdařilých výsledcích zapečetili četníci z rozkazu rodný dům Jos.
Zimčíka a matku uvěznili, když otec před zatčením zmizel.
Když ani toto nepomohlo a hledaní se nepřihlásili, byly podnikány
rychlé přepady ozbrojenými gestapáky jak ve zdejším kině, tak
v hostincích ale z hledaných uprchlých dělníků nikoho nenašli, jen 3
mladší bratry hledaných odvezli a uvěznili jako rukojmí. Ale nepomohly
žádné hrozby, nikdo nezradil a jednota mezi občany byla stále pevnější.
L. P. 1944.
V letošním roku dostouply černé ceny poživatin svého vrcholu a
prodávalo se následovně:
1q pšenice
1Kg mouky pšeničné
1q brambor
1Kg masa vepřového
1 „ másla
1 „ sádla
1 „ cukru
1Kg soli
1 litr slivovice
3000Kč
50Kč
1000 „
300 „
800 „
1200 „
300 „
40 „
2000 „
1q směsky
2500Kč
2m³ paliv dřeva 5000 „
dovoz těchto
800 „
1 prostěradlo na postel 2200 „
1 pár pánských střevíců 5000 „
1 kráva
35.000 „
1 husa kladná
800 „
1 house malé
400 „
mlacení strojem a 1hod. 150 „
Přes tyto velké ceny nebylo možno nic koupit jelikož peněz bylo dost
ale zboží žádné a jeho shánění bylo hlavním zaměstnáním převážných
občanů.
Dne 10.2. zemřel ve zdejší obci dříve vzpomenuly něm. příslušník
Friedrich, který se nedočkal tak toužebně očekávaného vítězství německé
říše. Jeho pohřbu zůčastnili se zástupci německých úřadů, vojska,
četnictva politických složek a jiní.
Koncem minulého roku ubytovali se v domě Pavla Uhra 2 parašutisté
z Anglie, z nichž 1 se přestěhoval a 1 jménem Jan Bartejs, čs. poručík ze
zahraničí zdržoval se zde až do konce války a odtud prováděl svoji
činnost.
Dle neustálého bombardování a mohutného postupu spojených armád
dal se očekávat brzký pád Německa, který naši občané netrpělivě
očekávali.
Stálým posloucháním zahraničního rozhlasu stále se utěšovali a takto
překonávali stále se horšící situaci.
Zbytky dělnictva z říše utekly nepracovalo se jen to nejnutnější
k udržení živobytí.
Co se týká kultury jak ve veřejném životě, tak ve školách, byla tato
ubohá pro náš národ a zvláště děti. Ve škole naši učitelé pro samé
zkomoleniny českých dějin, raději tyto nevyučovali. Většina našich
učitelů byla totálně nasazena v továrnách pracujících pro říši, nebo na
opravách cest s krompáči a lopatami, aby národ nebyl uvědomován o
současné situaci. V naší škole toho roku vyučovaly jen ženské síly,
mužské byly totálně nasazeny v Bojkovicích a Vsetíně.
Také děvčata narozená v roku 1924 byla nasazena nuceně do říše až u
Francouských hranic a která byla blíže, utekla domů jak jiní dělníci.
Dne 20.11. přestala ve zdejší obci, následkem bombardování hlavní
sítě svítit elektrika, která již do konce války nesvítila, takže nebyl možný
poslech zahraničních zpráv jen z doslechu odjinud donášely se zprávy o
situaci.
Toho roku zemřelo celkem 34 osob.
Podzim letošního roku byl opět hodně deštivý, zvlášť v měsíci
listopadu stále pršelo.
5.října přišel první podzimní mráz s 10º mrazu a 12.listopadu napadl
první sníh, který však brzy se změnil v déšť a toto počasí trvalo celý
měsíc.
Správné zimní počasí nastalo teprv o vánočních svátcích sněhem,
kterého napadlo na štědrý den větší množství a na hod Božího narození
po celý den sněžilo, takže na silnici byly místy velké závěje.
Sníh ten trval až do konce roku a na nový rok ještě připadal.
Nutno ještě poznamenat, že letošního roku bylo veškeré dělnictvo
z naší obce zaměstnáno z části na stavbě nové silnice Veselí – Nové
město nad Váhom a z větší části na stavbách ve Vlachovicích na Vláře,
kde si mnozí vydělali slušné peníze, takže nebylo třeba žádných státních
podpor a stravovacích akcí.
Nejhůře na tom byli drobní zemědělci, kteří nemohli na výdělek a
odprodat neměli co, poněvadž to potřebovali k své výživě.
Ceny obilí byly vypláceny obilní společností asi o 10 až 20Kč výše na
jednom q u některého obilí jako žito až o 24Kč q.
Brambory a řepa udržely cenu loňského roku s malým zvýšením.
Bramborů bylo dosti ale následkem mokrého počasí se hodně kazily a
hnily.
Cena píce jak již řečeno značně stoupla zvláště sláma, která se platila
až 25Kč 1q.
Co se týká našich mladých vinohradů, tyto slibně rostou, hroznů bylo
letos mnoho jen se sklízení jich muselo být pospíšeno poněvadž stálými
deštěmi při zrání hroznů tyto hodně praskaly a tratily na jakosti.
Mnozí vinaři okoušeli letos první víno z nich vyrobené a tímto přišli
z části odměny za práci a investovaný kapitál do vinohradů.
Slivovice se u nás pálila letos v menším měřítku pro menší úrodu
ovoce.
1918 ČSR 1938
L. P. 1938.
Leden a únor t.r. byl dosti studený s dosti velkým množstvím sněhu a
mrazy.
Měsíc březen byl však dosti teplý, takže polní práce dobře
pokračovaly až do dubna, v kterém se hodně sezimilo, byly tuhé mrazy a
napadl i sníh.
Dne 27.února vyhořel domek Cyr. Daňka č. 17 a zároveň vedlejší dům
č. 18 Jiřího Prajzy.
Oheň vznikl u Prajzy a rozšířil se i na dům Daňkův, kteréžto domky,
přes veškeré úsilí místního hasičského sboru a pomoci místního
občanstva vyhořely do základů.
V měsíci dubnu byla přivezena starší mostní váha, která byla
zakoupena od p. Gerharda z Olomouce, rodáka ze Slavkova, za obnos
1800Kč.
Potřebnou budku k tomu postavil a váhu usadil C. Vlček stavitel z Uh.
Brodu, se zdejšími zedníky.
Dovoz této z Olomouce obstaralo Slav.hosp. družstvo z Uh. Hradiště
zdarma.
Dne 24.dubna vyhořel domek Fr. Daňka čís. 332 a dne 29.června
stodola Jana Světinského č. 100.
Dne 21.května byla naše obec úředně uzavřena pro vypuknuvší
dobytčí nemoc slintavku a kulhavku.
Nemoc tato se přes veškeré úřední opatření velmi rychle šířila a bylo
jen velmi málo domů, kde by neřádila.
Následkem této nemoci uhynuly 2 krávy a 1 obecní býk a několik telat
a vepřů.
Uhynulé zvířata musely být na místním mrchovišti spáleny.
Tohoto dne t.j. 21.května byla nařízena částečná mobilisace, ve které
bylo povoláno 18 záložníků z naší obce na mimořádné cvičení na 1
měsíc.
Důvod této mobilizace bude dále popsán.
Dne 12.června byly u nás konány volby do obec. zastupitelstva.
K této volbě bylo podáno 9 kandidátek z 5 politických stran, s tímto
výsledkem:
Odevzdáno bylo 715 platných hlasů, z nich obdrželi:
Kand. č. 1. čs. strana lidové skup. rolníků………266 hlasů 9 mand.
„ „ 2. „
„
„
„ domk.a živn . 113 „ 4
„
„ „ 3. „
„
„
„ dělníků
118 „ 4
„
„ „ 4. rep .str .zeměď. a malorol. zaměst.
44 „ 1
„
„ „ 5. soc. dem. str. dělnická
38 „ 1
„
„ „ 6. čs. str. nár. socialistické
26 „ 1
„
„ „ 7. rep. str. domovina
58 „ 2
„
„ „ 8. čs. str. křesť. sociální (Čuřík)
18 „ 1
„
„ „ 9. rep. str. malorolnická
34 „ 1
„
Celkem 24 členů obec. zastupitelstva, z nichž zvoleni:
starostou
Polášek František
č. 23. rolník
I. náměstkem Straka František
„ 247 stolář
II. „
Krhovský Antonín
„ 49 rolník
radní:
Talský Josef rolník č. 275., Richtr Fr. děl. č. 142
Ježek Jan dělník č. 239., Kopřiva Jos. děl „ 270
Zimčík Jan rol. č. 87. všichni z Dol. Němčí
Členové obec. zastup: Šohaj Jan rol. č. 84, Kadlček Jan rol. č. 315
Škubna Jos. „ č. 174, Matůš Štěp „ „
46
Juřenčák Martin „ „ 166, Pěrka Jos. „ „
94
Bartoš Frant. domk. „ 283, Daněk Jan zedník č. 241
Kohůtek Frant. „ „ 176, Bursík Štěp. „ „ 248
Daněk Jan dělník č. 205, Válek Jan dělník č. 163
Ježek Štěp „
„ 217, Kadlček Jan rolník č. 11
Uher Josef „
„ 288, Zimčík Štěpán „ „ 79.
z Dol. Němčí.
Úroda obilí byla letos dosti obstojná a ceny byly asi o 4Kč vyšší
loňského roku za 1q.
V červnu a červenci bylo dosti deštivé počasí, přes žně však deště
ustaly a po žních však velmi zesílily takže pršelo celých 14 dní bez
přestání.
Letošní rok byl rokem jubilejním ve kterém se slavilo 20 let trvání
naší samostatnosti Č.S.R.
V naší obci byla oslava tato konána 4.září sdruženými spolky
legionářů, Italské domobrany a čs. dobrovolníků z let 1918 -1919 pod
protektorátem obecní rady.
Slavnost byla velmi pěkná a účast na ní téměř všech občanů bez
rozdílu politického přesvědčení a stavu a stáří.
Proslov v okluku měl p. ?
profes. z Uh. Hradiště pak p. učitel
Janák z Nivnice a místní p. řídící uč. Jan Lepka. Při slavnosti účinkovaly
obě místní kapely sdružené v jednu.
Na hřbitově promluvil při této slavnosti Dr. Drobný z Brna.
Na den 28.října byla připravována oficiélní oslava XX. výročí čs.
republiky, avšak již k ní více nedošlo ba naopak den tento byl dnem
všeobecného národního smutku.
Dne 26.srpna byl opět 1 ročník mladých vojínů záložníků povolán
k mimořádnému vojenskému cvičení vzhledem k tomu že sousední
Německo provádělo velké vojenské cvičení při hranicích našeho státu za
účelem rychlého přepadení naší republiky v případu vnitřní revoluce,
kterou v našem státě vyvolávali sudetští němci, chtějíc takto naši
republiku obsadit jak to učinili s Rakouskem v 13./3. letošního roku.
Na základě stále vzrůstajícího nebezpečí byla dne 23.září vyhlášena
všeobecná mobilisace a během dopoledne příštího dne rukovali všichni
záložníci do 42 let.
Nástup záložníků děl se v úplném pořádku ba přímo u některých
z radosti a za zpěvu a hudby nasedali záložníci na obcí obstarané povozy.
Po vyhlášení obcí sjelo se k odvezení záložníků tolik povozů že jich
muselo být několik vráceno zpět neboť neměli již koho vést.
Všechny tyto povozy jely úplně dobrovolně a zdarma do Uh. Brodu a
Uh. Hradiště a to budiž zvláště připomenuto s jakou láskou k vlasti toho
času velmi ohrožené se všechno obětovalo, o tom svědčí též příklad, že
bylo ze slavnosti pořádané 4.září t.r. odesláno 1000Kč z čistého zisku na
obranu státu.
Dlužno zde ještě připomenout jaké bylo loučení při odchodu našich
občanů k vojenské povinnosti.
Nezůstalo snad ani živé duše v domě, všichni spěchali rozloučit se
svými známými a nebylo oka suchého při tomto loučení zvláště ženatých
s manželkami a dětmi.
Ten samý den měla zbylá část členů obecní rady schůzi za účelem
dodání povozů vojenské správě v Uh. Hradišti.
Koně, vozy, vozkové a honci koní byli příštího dne odesláni na
stanoviště do Uh. Hradiště.
Tyto a příští dni prožila obec ve válečném vzrušení: zásobení
potravinami, zatemňování bytů, projíždějící vojsko vesnicí,
dělostřelectvo, vozatajstvo a jiné útvary.
Následkem vývoje událostí však k válce vůbec nepřišlo a bylo našemu
státu Mnichovskou dohodou Německa, Italie, Anglie a Francie přísně
nařízeno odstoupiti Německu velkou část Čech, Moravy a pak Vídeňskou
dohodou odstoupiti Maďarsku část Slovenska a Polsku Těšínsko.
Tímto však nebyla bolest nás všech dokončena neboť dne
vzdal se p. president Beneš svého úřadu a vládu převzal do svého
vedení generál vrchní velitel branné moci Jan Syrový a jen jemu a jeho
nové vládě můžeme děkovat že nepřišlo vnitřní revoluci což se jim dík
vyspělosti národa podařilo zameziti.
S pláčem a zaťatými pěstmi snášel náš lid tak v dějinách neslýchanou
křivdu nemohouc si nikterak pomoci.
Dne
byla volba nového presidenta a zvolen jím byl dr. Emil
Hácha, předseda nejvyššího správního soudu a zároveň byla utvořena
nová vláda s předs Rud. Beranem v čele.
Tato vláda měla velmi těžkou úlohu, udržet celý národ po tak krutých
osudových zkouškách v normálním životě.
Toto se jim podařilo stálým napomínaním ke klidu, rozhlasem, tiskem
a letáky.
L. P. 1939.
Rok tento začal dosti tuhou zimou a mnoho sněhem až do ½ měsíce
ledna, kdy se měnilo v stále teplejší počasí, takže 25.ledna bylo již 7º
tepla.
Dne 22.ledna vešla u nás v činnost branná výchova, vedená p.
učitelem Sedláčkem, poruč. v záloze p. uč. Šavarou podpor. v záloze.
Jako cvičný sbor byli přibráni všichni poddůstojníci v záloze.
Branné výchově podléhali všichni chlapci od 14 let do 22.
K cvičení sloužily sály všech tří hostinců v místě.
Dne 5.února konal se pohřeb Štěp. Kadlčka č.
Jmenovaný byl nejstarším a prvním zemřelým legionářem Italským
v zdejší obci a proto sdružení místních legionářů a dobrovolců z let 1918
– 19, obstaralo mu vojenský pohřeb první toho druhu v obci.
Na pohřeb dostavilo se vojsko z Uh. Hradišťské posádky v počtu 63
mužů včetně čestné čety s plnou polní výzbrojí a vojenskou hudbou.
Na pohřeb dostavili se legionáři z celého okolí.
Počasí bylo stále teplé až do ½ března.
Co se týká dějinných událostí prožívala tyto naše obec spolu s celým
národem v naprostém pořádku. Nemile na nás zapůsobilo pobouření na
sousedním Slovensku dne 9.března a volání po odtržení tohoto od Čech a
Moravy.
Dne 14.března dostalo se tohoto Slovensku pomocí Německa takže
byl utvořen samostatný Slovenský stát.
Dne 15.března konal se odvod branců z naší obce v Uh. Ostrohu.
Branci dostavili se na 8 hod do Uh. Ostrohu, ale po příjezdu na místo,
nesměli tito ani z autobusu vysednout a museli se ihned vrátit domů.
Důvodem toho bylo že odvodní komise se právě stěhovala zpět do Uh.
Hradiště neboť tohoto dne překročily oddíly Německého vojska hranice
našeho státu a byl jejich příchod hlášen na 10 hod. dopoledne do Uh.
Ostrohu.
S velkým napětím a zvědavostí čekali jsme u nás příchod tohoto
vojska, které se již odpoledne přihlásilo ve velkém počtu motorisovaných
oddílů a jeli směrem k Uh. Brodu a Strání.
Tímto dnem pozbyli jsme svoji samostatnost a byl nad námi
ustanoven protektorát 3. říše.
V tuhém zimním počasí s mnohem sněhu, které počasí se stále
přiostřovalo až na 11º zimy dne 21.3. očekávali jsme vývoj událostí
příštích dnů.
Po ukončení vládních prací s přebráním čs. republiky bylo vyhlášeno
by se dělníci hlásili na práce do Německa.
Z naší obce bylo jich do konce roku zaměstnáno na
v Německu.
Vydělávali se slušné peníze, neboť 1 RM. (Říšská Marka) platila
10Kč.
Po celkem obstojném jarním počasí byly žně dosti obstojné ale obilí
sypalo slabě.
Ceny obilí byly: Réž
, Žito
, Ječmen
, Oves
.