ROMSKÁ BALADA – balada o smutku, žalu, bolesti a

ROMSKÁ BALADA – balada o smutku, žalu, bolesti a

TISKOVÁ ZPRÁVA
ROMSKÁ BALADA
– balada o smutku, žalu, bolesti a černé zemi...
Tisková zpráva k vydání nového CD Romská balada pro zpěv, klavír a smyčcové kvarteto. Současná romská
tvorba.
Obsah tiskové zprávy:
•
•
•
Informace o CD
o Základní údaje
o Obsazení
o Kredits
o Booking, management a mediální kontakt
o Seznam skladeb
Podrobné informace o CD a interpretech
o PR text
o Sleeve note
o Průvodní slovo k CD
o Profily Hudebníků
Přílohy (samostatné soubory)
o Obal CD v tiskové kvalitě
o Texty skladeb v češtině, romštině a angličtině
o Fotografie hudebníků v náhledové kvalitě (pro web)
o MP3: Amare Čhavore
o Dokument: Romská balada
Informace o CD
Titul: Romská Balada (Roma ballad)
Interpret: Ida Kelarova, Desiderius Dužda, Tomáš Kačo a Škampovo kvarteto
Vydavatel: Indies Scope Records
Termín vydání: 09/2010
Počet skladeb: 13
Celková stopáž: 57:31:05 min
OBSAZENÍ
Ida Kelarova
solový zpěv / lead vocal (# 1, 3, 5, 6, 8, 9, 13)
vokály / vocals (# 5, 7, 10,12.)
Desiderius Dužda
solový zpěv / lead vocal (# 4, 7, 10)
vokály / vocals (# 2, 6, 8, 9, 11, 12)
Tomáš Kačo
piano / piano
sólový zpěv / solo vocal (# 12)
vokál / vocal (# 2)
Škampovo kvarteto / Škampa String Quartet
Helena Jiříkovská
housle / violin
Daniela Součková
housle / violin
Radim Sedmidubský
viola / viola
Lukáš Polák
violoncello / violoncello
HOSTÉ / GUESTS
Jan Dužda
Oto Bunda
Pavlína Matiová
sólový zpěv / lead vocal (# 11)
vokál / vocal (# 3, 6, 8)
vokál / vocal (# 3, 5, 6)
vokál / vocal (# 6, 9, 11)
SPECIÁLNÍ HOST/ SPECIAL GUEST
Lukáš Horváth
sólový zpěv / lead vocal (# 2)
Natočeno a mixováno v dubnu 2010 / Recorded and mixed april 2010
Zvuková režie / Sound engineering
Mastering / Mastering
Hudební producent / Music production
Autor písní / Author of songs (3,4,5,6,7,8,10)
Autor písní / Author of songs (9,11,12)
Aranžmá vokálové / Vocal arrangement
Aranžmá pro smyčcový kvartet / String quartet arrangement
Český překlad / Czech translation
Anglický překlad / English translation
Grafický návrh / Design
Průvodní slovo / Sleeve note
Booking and management:
International school for Human Voice
56992 Bystré, Czech republic
www.kelarova.com, [email protected]
Kontaktní osoba pro turné:
Mgr. Barbora Křemečková
Project Manager
tel: 773 903 343
e-mail: [email protected]
SONO records
Michal Vanis
Michal Vanis
Ida Kelarova
Desiderius Dužda
Tomáš Kačo
Desiderius Dužda
Tomáš Kačo
Ida Kelarova
Jaroslav Dudešek
Jindra Vejvodová
Ida Kelarova
Seznam skladeb:
1. Mamo / Mámo / Mama [5:15]
2. Merav / Umírám / I´m dying [3:34]
3. Amare čhavore / Naše děti / Our Children [6:24]
4. Devloro miro / Bože můj / My God [2:28]
5. Bijav / Svatba / Wedding [5:10]
6. Šun Devloro / Vyslyš mě bože / Hear me out, God [6:27]
7. O phral / Bratr / Brother [4:30]
8. Mri čhaj / Dcero moje / My daughter [6:30]
9. Bares tut kamav / Moc tě miluji / I love you so much [3:50]
10. Mamo miri / Maminko moje / My mum [4:22]
11. Khamiben miro / Lásko moje / My love [2:45]
12. Soske / Proč / Why [3:27]
13. Mamo / Mámo / Mama [2:45]
All rights reserved © Indies Scope Records 2010
PODROBNÉ INFORMACE K CD A INTERPRETŮM
PR text
"Jednomu Romovi zemřel táta a on nemohl uronit ani slzu. Doktor mu předepsal, že musí
brečet, jinak mu může puknout srdce. Ale on plakat neuměl, pláč byl moc bolestný a místo
pláče začal zpíval ....a jeho srdce mu nepuklo....."
Jakkoli zní spojení Ida Kelarová, Desiderius Dužda, Tomáš Kačo a Škampovo kvarteto zvláštně, vězte, že
Romské balady, s nimiž přicházejí, uchvátí svou niterností a bezprostředností lidského citu. Právě tito umělci, byť
každý z trochu jiné strany hudební scény, se sešli ve studiu, aby každý po svém a přeci spolu vytvořili dílo, které
je právě svými přesahy těžko jednoznačně zařaditelné do jakékoli hudební škatulky.
Texty písní jsou romskou lidovou poezií a tak je musíme i chápat.... Písně na tomto CD jsou napsány v jazyce
romském a přeloženy jsou významově. Romský folklór je živý, písně se neustále rodí a vznikají inspirovány
skutečnými událostmi. Píseň pokládají romové za jeden z nejkrásnějších skvostů, který zdobí romský lid.
CD obsahuje celkem 13 písní – romských balad. Všechny písně jsou interpretovány v romském jazyce, přesto
buklet přináší i jejich významové překlady. Jen tak mohou být písně chápány i obsahově, byť pouhý poslech stačí
k tomu, abychom zcela jasně pochopili cit, jež balada přináší.
Ovšem, natočením CD Romské balady spolupráce zmíněných umělců nekončí. Na podzim, přesněji začátkem
října, kdy se CD objeví na pultech, budeme mít možnost slyšet tyto nádherné písně živě na několika málo
koncertech v ČR a na Slovensku. A že nepůjde o zcela běžný koncert se můžete přesvědčit jen a jen osobně
návštěvou některého z nich. Plán turné spojeného se křtem CD sledujte na internetových stránkách nebo v
médiích.
Sleeve note
Dva hlasy - dva světy - dvě kultury.
Snoubí se ve mě dvě kultury, snoubí a perou zároveň, protože ať chci nebo ne, je ve mě temperament,
spontánnost a tvůrčí síla romského národa a zároveň i hloubka a dar národa českého. A mým nelehkým úkolem
je přijmout sebe ve svém celku, se všemi klady i zápory, které jsem dostala do vínku z obou kultur.
Rozhodla jsem se jít za hlasem pravdivým a pokorně jsem to v mém životě riskla. Jít za pravdou není lehká cesta,
ale provedla mě kusem mého života. Poznala jsem lásku, štěstí, bolest, smutek, radost i strach, hněv i vášeň,
touhu i hluboké zklamání, naději, světlo, našla jsem život a vše, co k němu patří.
Dnes mohu říct, že jsem šťastná.
Občas se ale moje dva hlasy, dva světy, dvě kultury neshodují a já se peru a jsem donucena neustále vnímat své
nejniternější potřeby.
Ida Kelarova
Toto album s láskou a hlubokou úctou věnuji Desideriu Duždovi.
Průvodní slovo
Romská balada
balada o smutku, žalu, bolesti a černé zemi...
Písně provází člověka celým životem. Romské písně mají kouzelnou moc, jsou skvostem romské
kultury. Projevuje se v nich srdce, duše i povaha člověka a lidu, v němž písně vznikly. Písně jsou
učením ušlechtilosti, zábavy, inspirací pro uměleckou práci a bližšího poznání života, tradice a kultury
romské "domoviny ".
Každý, kdo zpívá, tvoří, protože písnička je sebevyjádření, sdělení, funguje jako živý sociální
regulátor. Romové pro své písně nepoužívají noty, neboť charakteristické volné rytmické nakládání s
půltóny a čtvrttóny se snad ani nedají notovým písmem zapsat. Romská píseň je založena na
výrazném přednesu, který se bez vyslyšení zpěváka dá písemně interpretovat jen těžko.
Charakterizuje ho složité frázování, natahování, zrychlování, přestávky, nádechy. Toto dodává písním
jedinečné kouzlo.
Písně slouží jako cesta, dlouhá cesta - Lungo drom, aby se člověk dostal odněkud někam, ale jak
svou cestu prožije, to už je věc jeho citu a umění.
Romové zpívají ve svých písních o žalostech, chudobě, nešťastné lásce, nevěře, úmrtí blízké osoby,
vlastní nemoci, starosti o děti, o siroty, hladu nebo vězení. Často je příčinou utrpení neposlušnost vůči
vlastní matce, ženě, vůči Bohu a zpěvák se k nim často obrací se zvoláním joj devla (joj bože), joj
mamo (joj maminko), časté je také všeobecné oslovení romale, čhavale (romové, lidé). Černá barva
se často spojuje se slovy srdce, ruce, košile, zem, vlasy, tvář, oči, které dokreslují smutnou náladu.
Texty písní jsou romskou lidovou poezií a tak je musíme i chápat.
Písně na tomto CD jsou napsány v jazyce romském a přeloženy jsou významově.
Romský folklór je živý, písně se neustále rodí a vznikají inspirovány skutečnými událostmi.
Píseň pokládáme za jeden z nejkrásnějších skvostů, který zdobí romský lid.
Profily hudebníků
Ida Kelarova
je nepřehlédnutelnou osobností současné evropské hudební scény. Ida pochází z hudební
rodiny. Studovala hru na violoncello a klavír na Janáčkově konzervatoři v Brně. Za životní
učitele považuje Ida své rodiče, matku Lidmilu, která pochází z moravského Slovácka
a otce Kolomana Bitto, vynikajícího muzikanta, který hudbou žil. Hudbě zasvětil i výchovu
dvou ze svých tří dcer - Idy a její neméně slavné sestry Ivy Bittové.
Část života strávila ve Velké Británii, Dánsku a Norsku, v roce 1995 se však vrátila do
České republiky, aby zde pokračovala v práci, již započala v Británii. Výčet jejích aktivit je
skutečně rozsáhlý. Ida je uznávanou a respektovanou zpěvačkou, muzikantkou,
sbormistryní, hudební aranžérkou, producentkou. Ve své práci vychází ze znalostí a
zkušeností, jež načerpala ze své práce v západní Evropě, inspiruje se svými východními a
romskými kořeny. Snad nejznámější je její více než dvacetiletá práce s lidmi a lidským
hlasem pod hlavičkou školy ISHV (International School for Human Voice), kterou sama
založila. Své úsilí soustředí také na pomoc talentovaným romským dětem a mládeži.
Idina schopnost otevřít své srdce a vložit všechny emoce do hlasu je už pověstná. Emoce,
jež svým zpěvem v lidech vzbuzuje, oslovují všechny, i ty, kdo romským textům nerozumějí, a odkazují na pocity, které jsou
vlastní každému z nás.
Ida má neustále silnou potřebu dělat něco pro záchranu přírody, záchranu této planety, pro záchranu vztahů, záchranu vztahů
mezi Romy i Neromy. Tato cesta, úžasné spojování kultur nenásilnou formou, dokáže učit uměním, předávat lidem to, co umí
nejlépe a jak to umí nejlépe. Ida věří v tuto cestu, kterou naplňuje opravdu na maximum toho, co se dá v této době dělat. Stále
znovu a znovu vede lidi kolem sebe k lásce a vzájemnosti. Její nadějí je víra. Pevně věří, že společně se nám podaří stvořit
lepší svět. Uvědomění si, že my lidé jsme mocní a silní. Byli jsme stvořeni, abychom tvořili a ne abychom ničili a zabíjeli je
Idiným životním krédem.
Desiderius „Dežo“ Dužda
kytarista, zpěvák, skladatel, jedna z nejvýznamnějších romských osobností na poli kultury. Dežo
začal s hrou na kytaru již ve svých čtyřech let. Jeho největším učitelem a inspirací byl vždy jeho
otec Vojtěch Bela Dužda, jeden z nejznámějších bračistů. V devadesátých letech se podílel na
vzniku hudební skupiny Kale, která doprovázela zpěvačku Věru Bílou.
Za 10 000 prodaných CD převzal Zlatou desku. V roce 1997 Dežo začal úzce spolupracovat s
Idou Kelarovou, s níž založil skupinu Romano rat (Romská krev) a mezinárodní pěvecký sbor
Apsora (Slzičky) a skupinu Jazz famelija. S Idou Kelarovou spolupracuje dodnes.
Dežo je úspěšný hudební skladatel s rozsáhlou tvorbou a jeho písně zpívají lidé po světě. V
hlasové tvorbě se zaměřuje na romské vícehlasy a vokálové harmonie. Svůj talent a umělecké
zkušenosti předává dále: pořádá dílny hry na kytaru, v nichž se zaměřuje především na romské
harmonické postupy, jimiž je romská hudba pověstná. Spolu s Idou Kelarovou stojí v čele
občanského sdružení Miret, jež má za cíl podporovat umělecky talentovanou romskou mládež.
Díky své otevřenosti a srdečnosti je Dežo znám nejen jako vynikající umělec, ale také jako
oblíbený učitel, který prezentuje romskou kulturu na profesionální úrovni.
Ida Kelarova s Desideriem Duždou již po mnoho let intenzivně předávají své písně a
hudbu po celém světě. Každý, kdo je slyší zpívat, může ochutnat z toho romského i více. Může rozšířit své
vnímání všeho romského, aby se ve vnímání dostal hlouběji, ke kořenům romské kultury. Může se tím dovědět
více o historii této vzácné kultury. Romské písničky v sobě ukrývají kouzelnou energii a jsou považovány za
klenoty romské kultury. Vyvolávají emoce a odhalují lidská srdce, lidské duše, odkud také vždy pocházejí.
Písničky jsou učením vznešených a skýtají inspiraci a zábavu umělcům a všem kreativním lidem. Jejich poselství
není otázkou schopnosti, ale pravdy, stylu života, krve, neboť romská kultura je spontánní výtvor. Poskytuje
uvědomění otevírat se vlastnímu prožitku, potřebu podívat se vzájemně do očí, abychom mohli pocítit lásku a
naději, světlo a radost z toho, co Romové umí, to je jejich dědictví - umění rozdávat.
Moudrost starých Romů říká: "Nehleď na to, jakou má člověk kůži, všímej si, jaké má srdce".
Tomáš Kačo
Tomáš Kačo je mladý talentovaný klavírista, hudební aranžér, skladatel a zpěvák. Pochází z
početné rodiny. Narodil se v malém městě na severu Moravy – v Novém Jičíně. K hudbě ho již
od pěti let vedl otec, jehož velkým přáním bylo, aby se jeho syn stal muzikantem. Ze začátku
Tomáš hodně poslouchal romskou hudbu, protože byla součástí jeho kultury, a pomalu – podle
sluchu – začal na klavír vyťukávat melodie dalších písní, a později i harmonický doprovod a
harmonické vazby. Do svých 11 let se zabýval hrou na klavír jako samouk. Poté začal brát
hudbu vážně a navštěvoval Lidovou školu umění v Jičíně – obor hra na klavír. Klasická hudba
mu byla silnou inspirací a motivací. Dal si za cíl dostat se na Státní Janáčkovu konzervatoř v
Ostravě a to se mu i podařilo.
V roce 2006 jej jako talentovaného umělce vybrala vedoucí o.s. Miret Ida Kelarová pro letní
uměleckou dílnu, již každoročně pořádá a kde se věnuje práci s nadanými romskými dětmi a
mládeží. Tento projekt se stal pro Tomáše rozhodujícím momentem pro jeho budoucí život. Od
té doby úzce spolupracuje s Idou Kelarovou a Desideriem Duždou, kteří ho přizývají k různým
mezinárodním uměleckým projektům. Momentálně studuje na HAMU v Praze, obor klasický
klavír.
Protože Tomáš neustále hledá svou cestu, kde by propojil své zkušenosti vycházející z klasické hudby, romské hudby,
improvizace a jazzu, byla pro něho "Romská balada“ další velkou výzvou. Myšlenkou bylo natočit tuto baladu společně se
Škampovym kvartetem a dát Tomášovi prostor zaranžovat romské písně pro kvarteto a vyjádřit tak jeho osobitý hudební projev.
V tomto projektu vyniká Tomáš nejen svým osobitým aranžmá pro smyčcové kvarteto, ale také svou sólovou klavírní
improvizací.
Škampovo kvarteto
Helena Jiříkovská – housle, Daniela Součková –
housle, Radim Sedmidubský – viola,
Lukáš Polák - cello Škampovo kvarteto odstartovalo svou strmou uměleckou
dráhu v březnu roku 1989 na pražské AMU pod vedením
profesorů Antonína Kohouta a Milana Škampy, členů
legendárního Smetanova kvarteta. K jejich mistrovství jim
pomohly i studijní pobyty na Scuola di Musica di Fiesole u
Pierro Farulliho z Quartetto Italiano, u členů Amadeus Quartet,
Waltera Levina z Quartet LaSalle, a dalších. Po obdržení
několika cen na mezinárodních soutěžích komorní hudby
získali první cenu v prestižní světové soutěži Charlese
Hennena v holandském Heerlenu. V roce 1993 po velmi
úspěšném vystoupení v londýnské Wigmore Hall obdrželo
kvarteto cenu Královské filharmonické společnosti Best Debut. V říjnu následujícího roku se pak soubor stal vůbec prvním
rezidenčním kvartetem v historii Wigmore Hall, kde v letech 1994-1998 odehrál desítky koncertů.
Kvarteto vystupuje v Evropě, Japonsku, Severní a Jižní Americe, Mexiku a Austrálii. Pravidelně vystupuje ve významných
světových hudebních centrech jakými jsou např. londýnská Wigmore Hall, Concertgebow Amsterdam, pařížské divadlo
Chatelet, vídeňský Musikverein, Lincoln Centre a Carnegie Hall v New Yorku, Suntory Hall v Tokiu, či Dvořákova síň pražského
Rudolfina. Se Škampovým kvartetem pravidelně spolupracují významní umělci - Josef Suk, Janine Jansen, Kathryn Stott,
Michael Collins, Itamar Golan, Melvyn Tan a mnozí další.
Jejich CD s oběma Janáčkovými kvartety získalo Cenu Harmonie za nejlepší nahrávku roku 2001 v kategorii komorní hudby.
Totéž ocenění si odnesli o dva roky později za CD s moderní interpretací obou kvartetů Bedřicha Smetany. Jejich “BBC
Lunchtime Concert” s Melvynem Tanem byl vybrán jako první CD v sérii nahrávek “Live from Wigmore Hall” pro vydavatelství
BBC World Label.
Vedle mistrovských kurzů pro Wigmore Hall, Concertgebow Amsterdam, University of Mexico City a jiné instituce či hudební
festivaly spolupracují zejména s londýnskou Royal Academy of Music, kde jsou od září 2001 jmenováni hostujícími profesory v
oboru komorní hudby na katedře smyčců.
Speciální host: Lukáš Horváth
Lukáš Horváth, pochází z Východného Slovenska, z romské obce Petrová. Lukáš je jedním z těch
šťastných, kteří dostali do vínku darm velké hudební cítění, talent a dokonalý hudební sluch.
Poznali jsme ho díky organizaci Divé maky, své nadání dále rozvíjí pod vedením profesionálních
umělců, hlavně Idy Kelarové a Desideria Duždy .
Program Divé maky funguje od roku 2005. Jeho cílem je vyhledávat mladé romské talenty a
prostřednictvím dárců podporovat rozvoj jejich vzdělání a umění.
MEDIA KIT:
Na uvedeném linku jsou ke stažení fotografie ve webové i tiskové kvalitě, jedna celá skladba (Amare Čhavore,
hudba a text Desiderius Dužda 2010) ve formátu MP3, obal , texty písní a dokument o vzniku CD:
http://kelarova.com/press/romska-balada