textového průvodce studijní cesty

Partnerství Norska a ČR – předávání zkušeností v oblasti péče o
životní prostředí mezi municipalitami
Průvodce studijní cestou představitelů českých municipalit do
Norska
Termín: 13. – 22. května 2010
Projekt byl podpořen v rámci Blokového grantu „Fond technické
asistence“ Finančních mechanismů EHP/Norska
Obsah:
1. Úvod...........................................................................................................................................................2
Program studijní cesty....................................................................................................................................4
2. Čtvrtek, 13. května 2010............................................................................................................................4
3. Pátek, 14. května 2010 ...............................................................................................................................4
4. Sobota, 15. května 2010.............................................................................................................................5
5. Neděle, 16. května 2010.............................................................................................................................6
6. Pondělí, 17. května 2010............................................................................................................................7
7. Úterý, 18. května 2010...............................................................................................................................9
8. Středa, 19. května 2010............................................................................................................................10
9. Čtvrtek, 20. května 2010..........................................................................................................................12
10. Pátek, 21. května 2010 ...........................................................................................................................14
11. Sobota, 22. května 2010.........................................................................................................................15
Mapová část .................................................................................................................................................15
Prezentace ....................................................................................................................................................17
Textový materiál byl vytvořen jako průvodce studijní cestou představitelů českých municipalit do Norska
v termínu 13. – 22. května 2010. Veškeré informace a obrázky byly čerpány z oficiálních webových stránek
norských měst a obcí, ze serveru Wikipedia, den frie encyklopedi (http://no.wikipedia.org) a z odborného
časopisu GEO365.
1
1. Úvod
Norsko je skandinávský stát, který svou rozlohou 323.758 km2 zaujímá 8. místo v Evropě. Hlavním
městem je Oslo.
Norsko sousedí se Švédskem, Finskem a Ruskem. Pod norskou suverenitu patří arktické souostroví
Špicberky, Medvědí ostrov, Bouvetův ostrov a ostrov Jan Mayen. Norsko je převážně hornatá země,
nejvyšší hora Galdhøpiggen měří 2 469 metrů. V její blízkosti také leží dva norské ledovce
Jostedalsbreen a Jotunheimen. Říční síť je hustá, četné a vodné řeky s velkým spádem jsou velkým
norským bohatstvím.
Obyvatelstvo: Norsko má zhruba 4 858 200 obyvatel, z nichž již 8,3 % má zahraniční původ (Pákistán,
Švédsko, Irák, Somálsko, Dánsko, Polsko, Vietnam, Irán, Turecko). 18,8 % obyvatelstva je mladších
než 14 let, 66,2 % tvoří obyvatelé ve věku 15 až 54 let, 15 % z obyvatelstva představuje věková
skupina nad 65 let. Asi 34% obyvatel žije ve 4 z 19 krajů (Akershus, Østfold, Vestfold a Oslo), které
obklopují Oslofjord (oblast v okolí Osla), tvořící 3,63 % z celkové rozlohy země. Oficiálním
spisovným jazykem Norska je jednak bokmål, velkou měrou ovlivněný dánštinou (byla více než 400 let
úředním jazykem v Norsku), kterým mluví více než 80 % všech obyvatel, a jednak Nynorsk,
vycházející z venkovských nářečí. 86% obyvatel se hlásí luteránské církvi.
Politický systém: Norsko je unitární stát a parlamentní monarchie. Panovník, kterým je od roku 1991
král Harald V., nemá příliš velké pravomoci, neboť státní záležitosti jsou obstarávány parlamentem
(Storting) a vládou (Regjering).
Parlament je jednokomorový, má 169 členů, kteří jsou voleni z 19 krajů na 4 roky. Norská dělnická
strana je zastoupena 64 členy, Strana rozvoje má v parlamentu 41 členů, Pravice, Norská konzervativní
strana 30 členů, Socialistická levicová strana 11 členů, Křesťanská lidová strana 10 členů, Středová
strana 11 členů a Levice, Norská liberální strana má v parlamentu 2 křesla.
Parlament má zákonodárnou moc, určuje výši daní, sestavuje rozpočet, kontroluje výkonnou moc
(vládu). Práce parlamentu probíhá především v rámci komisí (12 odborných komisí: např. komise pro
pracovní a sociální záležitosti, komise pro energii a životní prostředí, kulturní komise apod.). Každý
člen parlamentu je v jedné z komisí. Záležitosti, ke kterým se musí parlament vyjádřit, jsou nejprve
předloženy příslušným komisím. Komise mají průměrně 12 až 16 členů.
Předsedou parlamentu je od roku 2009 Dag Terje Andersen (Norská dělnická strana).
Vláda zastává výkonnou moc. Je složena celkem z 10 mužů a 10 žen (předseda vlády, ministr zahraničí
a ministři 18 ministerstev). Rozhodnutí, která vláda přijme, jsou dále předložena na zasedání státní rady
pod vedením krále. Předsedou vlády je již podruhé Jens Stoltenbergs.
Norsko je děleno na 19 krajů (fylker; Obrázek 1) a 430 samosprávných obcí (kommuner). V Norsku
existuje celkem 96 sídel se statusem města.
V každém kraji je král zastupován guvernérem (fylkesmann), který dohlíží na dodržování státních
předpisů. Orgány kraje jsou zastupitelstvo, hejtman, představenstvo pro zemědělské záležitosti a
sociální komise. Zastupitelé krajů jsou přímo voleni obyvateli. Hejtman je jmenován státní radou.
Města a obce (kommuner) se nacházejí na nejnižší administrativní úrovni v zemi. Mají na starosti
základní otázky běžného života občanů – školy, školky, územní plánování, zdravotnictví na lokální
úrovni, zajišťují občanům technické služby. Města a obce jsou vedena zastupitelstvem, které se skládá
alespoň z 11 členů, v čele stojí starosta, který vede municipalitu politicky a je volen členy
zastupitelstva. Nižší pozici než zastupitelstvo má v obcích Rada, které má na starosti především
rozpočet, daně a ekonomický plán. Rada je vybírána ze Zastupitelstva a má nejméně 5 členů. Jednotlivé
záležitosti jsou ale vždy nejprve projednávány v komisích, které zajišťují první projednání a uvedení do
problematiky.
Slovo kommune je překládáno jako obec, ale ve svém principu se jedná o oblast, která má
administrativní centrum a další vesnice. Například Fræna kommune má administrativní obec Fræna a
další obce Bud a Hustad.
2
Hospodářství:
Norská ekonomika je založená na principu kapitalistického sociálního státu. Většina průmyslových
odvětví je přenechána soukromým subjektům, nicméně stát vlastní akcie velkých norských společností,
jako je například Statoil (významný producent ropy a zemního plynu, stát vlastní 67% akcií), Norsk
Hydro (producent hliníku, stát vlastní 43,8% akcií), Telenor (telekomunikační operátor, stát vlastní
54% akcií) a DnB NOR (největší finanční koncern v Norsku, stát vlastní 34 % akcií, k 31.12.2009 činil
kapitál firmy 101,4 miliardy norských korun).
Země je velmi bohatá na ropu a zemní plyn. Norové mají nejkvalitnější život na celém světě, ale panují
obavy o budoucnosti země po vyčerpání ložisek přírodních zdrojů. Stát proto ukládá část zisků
z ropného průmyslu na tzv. Statens pensjonsfond utland (Státní rezervní fond). Ministerstvo financí má
na starosti rozhodovat, jaký podíl z fondu bude investován do majetku nebo do akcií (v současné době
je 60% investováno do akcií a 40% do cenných papírů). Prvně byly peníze do fondu vloženy v roce
1996. Na konci roku 2009 byla celková hodnota fondu 2 640 miliard norských korun (v roce 2020 by
měl fond zdvojnásobit svojí současnou hodnotu).
Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99% vyrábí v
hydroelektrárnách.
Významnou roli v hospodářství hraje rybolov, těžba dřeva, uhlí a dalších nerostných surovin.
Norsko má podobně jako další skandinávské země aktivní politiku ochrany životního prostředí. Spory
vyvolává norské rozhodnutí ignorovat zákaz komerčního lovu velryb, který v roce 1986 vyhlásila
Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Norsko od roku 1993 pravidelně velryby loví a pro rok 2009
úřady vydaly povolení ulovit pro obchodní účely 885 plejtváků malých, kteří patří mezi ohrožené
druhy.
Norsko není členem EU na základě výsledků referend, která proběhla v letech 1972 a 1994. Je členem
Evropského sdružení volného obchodu, součástí Schengenského prostoru a Evropského hospodářského
prostoru.
Obrázek 1 - Kraje Norska; zdroj: no.wikipedia.org
3
Program studijní cesty
2. Čtvrtek, 13. května 2010
Program:
•
11:15 sraz na letišti Ruzyně, zahájení studijní cesty
•
13:05 odlet z Prahy
•
15:05 přílet do Osla
•
15:30 je objednán autobus na letiště
•
společný transport autobusem do hotelu
•
hotel Anker (dvoulůžkové pokoje), přivítání Nurket Klem (organizační záležitosti na příští den,
doporučení na večer)
•
večeře samostatně
Oslo
Oslo je správní město kraje Akershus a Oslo, ležící v jihovýchodní části Norska u Oslofjordu. Bylo
založeno v roce 1048, nicméně rozvoj v moderní město nastal teprve v závěru 19. století. Oslo má 586
860 (2010) obyvatel, z čehož již 25% tvoří imigranti zejména z Pákistánu, Somálska, Srí Lanky, Iráku a
Turecka. Počet obyvatel města se každý rok výrazně zvyšuje díky liberální přistěhovalecké politice
státu a otevřenému pracovnímu trhu. Předpokládá se, že v roce 2020 bude
mít Oslo 627.000 obyvatel a v roce 2025 bude v Oslu podíl přistěhovalců
40%. Oblast Osla a měst kraje Akershus má 876 391 (2009) obyvatel.
Rozloha města je 454 km², čímž se řadí mezi nejrozlehlejší hlavní města
Evropy.
Místní početná muslimská komunita má již zhruba 43 000 členů a je
soustředěna především ve čtvrti Grønland, kde se nachází rovněž převážná
většina z 12 městských mešit. Buddhistů je ve městě asi 9 500. Asi 80 %
obyvatel Osla se hlásí k evangelicko-luteránské státní církvi, římskokatolického vyznání je asi 4,5 % lidí. V Oslu jsou například pouze 4
římskokatolické kostely.
Starostou města je Fabian Stang (Pravice, Norská konzervativní strana). Magistrát města je
administrativním centrem vedení města.
Zastupitelstvo Osla má 59 členů. Hlavním úkolem je udávat směr rozvoje města a komunálních služeb,
z peněz, které má město k dispozici, sestavuje rozpočet. Zastupitelstvo je rozděleno do 5 odborných
komisí, které projednávají jim určené záležitosti a přicházejí s návrhy řešení (komise zaměřená na
finance, sociální věci a zdravotnictví, kultura a vzdělání, rozvoj města, doprava a životní prostředí).
V čele zastupitelstva stojí starosta. Zastupitelstvo je v rámci dění v Oslu nejvyšší autoritou.
Městská rada má 8 členů a má na starosti administrativní záležitosti města, klade návrhy zastupitelstvu
a je zodpovědná za realizaci městských opatření. Členové městské rady stojí v čele odborů.
3. Pátek, 14. května 2010
Program:
•
9:45 odjezd od hotelu do KS, zavazadla v hotelu v místnosti na zavazadla
•
10:00 – 11:00 setkání (zasedací místnost společnosti KS, Nurket Klem) – téma: KS a norské obce
•
11:00 – 12:00 procházka Oslem - péče o životní prostředí ve městě
•
12:00 – 13:00 prohlídka Norské opery
•
13:00 – 14:30 oběd 128 NOK za jídlo (nákupní centrum Grønlands Torg)
•
14:30 odjezd do hotelu pro zavazadla a na letiště
•
17:10 odlet do Molde
4
•
•
18:15 přivítání na letišti v Molde, Kjell Lode
19:00 příjezd do hotelu Rica Seilet, ubytování (dvoulůžkové pokoje), večeře
Setkání v KS - Kommunenes Hus
KS (Norská asociace místních a regionálních úřadů) je zájmová organizace zaměstnavatelů, která
sdružuje všechny obce a města Norska, kraje a cca 500 komunálních podniků. Úkolem KS je zajistit
komunálnímu sektoru co nejvýhodnější a nejlepší rámcové podmínky k výkonu činnosti.
Aktivity KS:
•
poskytuje poradenství svým členům a je činná jako representant před státem a organizacemi
zaměstnanců
•
centrální hráč v průběhu přijímání zákonů a opatření v oblasti výkonu činnosti komunálního
sektoru
•
jedná s vládou o komunální ekonomii, službách a rámcových podmínkách pro komunální sektor
•
největší veřejná personální agentura, které bylo kraji a městy svěřeno právo zprostředkovávat
jednání s organizacemi zaměstnanců
Nejvyšším orgánem KS je zemský sněm, jehož personální obsazení je měněno každé čtyři roky.
Delegáti jsou do zemského sněmu politicky voleni zastupiteli měst, obcí a krajů. Zemský sněm pak volí
zemskou radu, která má 53 členů, a hlavní radu, která má 15 členů. KS má 233 zaměstnanců (2008),
z toho asi 150 pracuje v hlavní kanceláři v Oslu v Kommunenes Hus.
Norská opera (Operahuset i Oslo)
Budova je sídlem Norské opery a baletu, byla navržena architektonickým ateliérem Snøhetta AS, který
vyhrál soutěž na návrh Opery v roce 2000, a od té doby obdržel za stavbu mnohá ocenění. Opera byla
slavnostně otevřena 12. 4. 2008.
Budova je předmětem debat. Diskutuje se o tom, zda Oslo vůbec potřebovalo vlastní budovu opery
(o výstavbě Opery se jednalo již od roku 1917), zda je budova architektonicky povedená a vhodná do
místního prostředí, a také o tom, zda náklady na její stavbu nebyly příliš vysoké (budova stála 3,9
miliard Norských korun, přibližně tedy 13 miliard Kč).
Většina představení jsou vyprodána již před začátkem sezóny. Mnoho lidí také navštíví Operu jen
z toho důvodu, aby se mohli projít po střeše, která je také dějištěm některých představení. Při oslavě
prvního výročí otevření Opery 12. 4. 2009 zaznamenali pořadatelé 1,3 miliónů návštěvníků. I přesto
norský deník Aftenposten uvádí, že opera je kulturní záležitost jen pro zlomek Norů: „Dva ze tří Norů
nikdy neviděli operu.“
Budova je umístěna na břehu Oslofjordu, ze kterého vystupuje, díky bílému carrara mramoru, kterým je
obložená, jako ledovcová kra. Rozloha budovy je 38 500 m2, je rozdělena na 1 100 místností a 2 velké
sály (1 350 míst a 400 míst).
4. Sobota, 15. května 2010
Program:
•
snídaně v hotelu Rica Seilet
•
9:30 odjezd do Geiranger fjordu – s průvodcem (Mapa 1)
•
s sebou jen batůžky s vybavením na 2 dny
•
9:45 trajekt z Molde do Vestnes
•
13:00 příjezd do hotelu, ubytování v hotelu UNION (dvoulůžkové pokoje)
•
14:00 oběd, volný program
•
večeře v hotelu
5
Geirangerfjord
Fjord je 15 km dlouhý a ústí do Storfjordu. Na jeho konci leží obec Geiranger. Jde o jedno z turisticky
nejnavštěvovanějších míst v Norsku, které je od 14.7.2005 součástí světového dědictví UNESCO.
V roce 2006 byl fjord vybrán za nejlépe ochraňovanou památku UNESCO časopisem National
Geographic.
Geirangerfjord vznikl, stejně jako všechny norské fjordy, v průběhu poslední doby ledové. Ledovce
vyhloubily do skalnatého podloží hluboká úzká údolí, která byla po roztátí ledu (což mělo za následek
zvýšení hladiny světového oceánu) zaplavena mořem. V norských fjordech je obecně velmi pestrá
fauna a flora, v roce 2000 bylo zjištěno, že na svazích mnohých fjordů se nacházejí korálové útesy.
Fjordy obývají mořské ryby, plankton, medúzy a dokonce i některé druhy žraloků.
Na nejhlubším místě je Geirangerfjord až 700 m hluboký, nad jeho hladinou se tyčí 2 000 m vysoké
strmé svahy, ze kterých padají vodopády - nejznámější De syv søstrene (Sedm sester) a Friaren
(Kavalír).
Oblast Geirangerfjordu je rozdělena mezi obce Norddal a Stranda. Obec Norddal obývá cca 1 760
obyvatel, kteří sídlí v 5 malých vesnicích Eidsdal, Fjørå, Norddal, Tafjord a administrativním centru
Valldal. Obec Stranda má 4 540 obyvatel, zahrnuje vesnice Geiranger, Hellesylt, Liabygda a
administrativním centrum Stranda. V oblasti se značně zvyšuje počet obyvatel v sezóně, kdy do
Geirangerfjordu přijíždějí sezónní pracovníci, turisté a chataři. Trollstigvegen (Trolí stezka), ležící na
jedné ze silnic vedoucích do Geirangeru, je v průběhu jednoho léta navštívena až 600 000 turisty.
Geiranger
Ve vesnici bydlí přibližně 240 stálých obyvatel. Ročně sem připluje až 200 velkých výletních lodí, což
dělá z Geirangeru jeden z největších přístavů pro výletní lodě v Norsku. Kostelíček v Geirangeru
pochází z roku 1842. U statku Vinje se nachází pohřební komora (gravhaug) z doby Vikingů. Za
návštěvu stojí Norsk Fjordsenter (Norské centrum fjordů), které dává nahlédnut do způsobu života na
statcích v této oblasti.
5. Neděle, 16. května 2010
Program:
•
snídaně v hotelu Union
•
12:00 oběd v hotelu Union
•
12:45 odchod na loď
•
13:30 odjezd lodě
•
program: na lodi – starosta Stranda kommune Frank Sve: geohazard, plánování
•
na lodi samostatně večeře
•
21:15 příjezd do Molde (jednolůžkové pokoje)
•
zpět v hotelu Rica Seilet
Obec Stranda
Obec Stranda má 4 540 obyvatel, zahrnuje vesnice Geiranger (240
obyvatel), Hellesylt (680 obyvatel), Liabygda (260 obyvatel) a
administrativním centrum Stranda (3 500 obyvatel).
Obec je průmyslovým městečkem (sídlo Stabburet AS – producent
potravin, Slettvoll Møbler AS – řetězec prodejen s nábytkem a
interiérovými doplňky), důležitým zdrojem příjmů je turismus.
Nebezpečí skalního řícení v kraji Møre og Romsdal
Scenérie fjordů je velmi krásná, ale současně i velmi nebezpečná. Obrázek 2 ukazuje schématickou
mapu lokalit nestabilních částí hor a potenciálních míst skalního řícení v kraji Møre og Romsdal.
6
Lokality jsou geology intenzivně monitorované. Například na lokalitě Mannen, skalním hřbetu, tyčícím
se 1 200 m nad údolím Romsdal, může dojít kdykoliv k uvolnění 10 – 15 milionů m3 horniny.
Vzhledem k tomu, že jde o celou část hory, není možné toto nebezpečí jakkoliv eliminovat. V Norsku
každých sto let dojde 2 – 3 x k velkému skalnímu řícení. Výzkumy a mapování ukazují, že nebezpečí je
skutečně reálné. K největší katastrofě v této oblasti došlo již v pravěku. V okolí obce Stranda se na dně
fjordu nachází přibližně 400 milionů m3 materiálu, který svědčí o zřícení celého bloku hory, po kterém
jsou na skalních stěnách dodnes vidět jizvy. V případě, že by se sesunula část hory Mannen, jednalo by
se přibližně o miliardu m3 horniny, která by se zřítila na dno osídleného údolí. V jiných případech, kdy
se nebezpečné lokality nachází nad zatopenými fjordy, je riziko ještě zatížené skutečností, že při pádu
zříceného materiálu do vody se v úzkém a hlubokém fjordu vytvoří velké vlny, které se šíří po celé
délce fjordu a způsobují značné škody nejen na majetku. Například roku 1756 došlo v Langfjordu ke
zřícení 15 milionů m3 horniny z výšky 400 m, která po pádu do vody zvedla vlnu, jejíž následky byly
na pobřeží v místě neštěstí fatální v okruhu 200 m a ještě o 25 km dále na fjordu se zvýšila hladina
vody o 20 m a způsobila velké škody.
Obrázek 2 – Mapa nestabilních částí hor a potenciálních lokalit skalního řícení v kraji Møre og Romsdal; zdroj:
GEO365
6. Pondělí, 17. května 2010
Program:
•
7:00 slavnostní salva z děl, přivítání Jan Petter Hammerø, starosta
•
snídaně v Rica Seilet
•
10:00 průvod
•
11:00 vycházka k Reknesparken - oslavy
•
12:30 společný oběd v Molde – Romsdalsmuseumet, ředitel Jarle Sanden, tradiční norské jídlo
(celkem 300 NOK)
•
14:30 vycházka do Kongebjørka (vystoupení tanečního sboru)
•
16:00 přehlídka slavnostního průvodu dospělých
•
18:00 slavnostní koncert v Bjørnsonhuset
•
večeře: samostatně
7
17. květen v Norsku (grunnlovsdag)
Od roku 1380 mělo Norsko a Dánsko společného krále a od roku 1536 se Norsko formálně stalo
dánskou provincií. Roku 1807 Angličané napadli přístav v Kodani, Dánsko-Norsko se stalo spojencem
Napoleona, zatímco Švédsko bylo nepřítelem Francie. Po Napoleonově porážce bylo Dánsko donuceno
vzdát se Norska ve prospěch Švédska. V té době se v Norsku utvořilo Národní shromáždění, které se
rozhodlo využít situace a osamostatnit se. A tak byla dne 17. 5. 1814 podepsána v Eidsvollu zemská
ústava, která dávala moc králi, ale současně umožnila lidu podílet se na vládě prostřednictvím
Parlamentu. Švédský král se své válečné kořisti nechtěl lehce vzdát a poté, co se z Norska
s nepořízenou vrátili vyjednávači, poslal do země armádu. Nakonec se ale Norové a Švédi dohodli:
Karl Johan, švédský korunní princ, uznal norskou ústavu, uznal i norský Parlament, ale sám se stal
králem obou zemí. Roku 1884 vznikly v Norsku první politické strany (pravice a levice), 1887 vznikla
Norská dělnická strana. Mezi norským Parlamentem, politickými stranami a švédským králem
docházelo postupně k mnoha neshodám (král chtěl změnit norskou ústavu, aby posílil svoji moc).
V roce 1905 byla již situace neúnosná a norský parlament se rozhodl osamostatnit se. Švédský král
chtěl Norsku vyhlásit válku, ale nezískal pro ozbrojenou akci podporu ani doma, ani v zahraničí.
Nakonec se rozhodl ustoupit, nicméně ještě než uznal samostatnost Norska, uspořádal pro Nory
referendum, ve kterém se měli vyjádřit, zda se chtějí osamostatnit, a zda podpoří svůj Parlament.
99,95% populace s právem hlasovat bylo pro samostatnost.
17. květen 1814 byl prvním krokem k samostatnosti, proto je v Norsku slaven jako státní svátek. Není
slaven vojenskou přehlídkou, ale slavnostním průvodem lidu, kdy celé město vyjde do ulic v krojích a
slaví muzikou, jídlem a máváním vlajkami. Jde o nejvýznamnější den Norů v roce.
Molde
Molde (Mapa 4) je správní město kraje Møre og Romsdal, má 362 km² a 24
249 obyvatel (říjen 2006). Město leží na severním břehu Romsdalsfjordu na
Romsdalském poloostrově. Molde sousedí s obcemi Aukra, Fræna, Gjemnes
a Nesset. Molde je průmyslové město (potravinářství Oskar Sylte
Mineralvannfabrikk AS – producent minerálních vod a marmelád; námořní
průmysl, strojírenství), je centrem vzdělanosti (vysoká škola Høgskolen i
Molde), zdravotnictví, sportu, kultury (Romsdalsmuseet) a turismu. Molde
je také zemědělským centrem. Obec má cca 80 hospodařících statků o
celkové ploše obhospodařované půdy 15 km2, a 200 km2 produktivního lesa,
ze kterého ročně vytěží 10 000 m3 dřeva.
Zastupitelstvo města má 46 členů (13 členů Pravice, Norská konzervativní
strana, 10 členů Norská dělnická strana, 8 Strana rozvoje a další), Rada města má 11 členů,
v municipalitě jsou funkční 4 komise: komise pro plánování a rozvoj, komise pro řešení problémů,
komise pro samosprávu a podnikání, komise pro seniory. Současný starosta Jan Petter Hammerø
(Pravice, Norská konzervativní strana) byl zvolen se suverénní nadpoloviční většinou hlasů roku 2007,
kdy již podruhé proběhla přímá volba starosty. Níže v tabulce jsou uvedené volební výsledky z roku
2007 (celkový počet voličů: 11 009, tj. 58,7 %).
Strana
hlasů (%)
míst v Zastupitelstvu
Pravice, Norská konzervativní strana (H) 27,2
Norská dělnická strana
21,4
Strana rozvoje
17,4
Křesťanská lidová strana
9,7
Socialistická levicová strana
9,1
Středová strana
8,5
Levice, Norská liberální strana
6,1
Pobřežní strana
0,6
Starosta: Jan Petter Hammerø (H) Místostarosta: Toril Hovdenak (H)
8
13
10
8
5
4
4
3
0
míst v Radě
3
2
2
1
1
1
1
0
Reknesparken
Jde o největší park v Molde, který původně patřil k statku Rekenes. V roce 1873 byl postižen požárem
a poté byly vysazeny listnaté a jehličnaté stromy místo původní monokultury borovic. Roku 1937 byl
park věnován městu. V roce 1992 byly stromy těžce poškozené orkánem, na jejich místo byly o 6 let
později vysazené nové stromy a rododendrony. Dnes je park pojat jako anglický park.
Romsdalsmuseumet (Romsdalské muzeum)
Romsdalské muzeum, největší oblastní muzeum s knihovnou, archívem a sbírkami, založil roku 1912
Peter Tønder Solemdal. Muzeum má několik oddělení, která se nacházejí nejen v Molde (venkovní
muzeum Friluftsmuseet på Reknes s 40 staveními z Molde a Romsdalu z 17. až 20. století), ale i v jeho
okolí (muzeum rybolovu Fiskerimuseet na ostrově Hjertøya, muzeum odívání Konfeksjonsmuseet i
Rauma, fara Nesset prestegård v Eidsvågu a další.)
Kongebjørka (Královská bříza)
Královská bříza u Glomstua v Molde je národní symbol a vzpomínkové místo na období německé
okupace Norska. Král Haakon VII a korunní
princ Olav zde byli vyfotografováni Perem
Bratlandem když zde hledali útočiště při
bombardování Molde v průběhu posledního
víkendu v dubnu roku 1940 (Obrázek 3).
Obrázek obletěl svět a ispiroval Nordahala
Griega k napsání básně „Král“, což ještě
posílilo symboliku tohoto místa.
Strom byl zničen vandaly v 90. letech 20.
století a král Olav V. v roce 1982 vysadil nový,
který byl poškozen orkánem v roce 1992.
Následně byl proto vysazen v pořadí již třetí
strom a místo bylo doplněno reliéfem známé
Obrázek 3 – Fotografie Pera Bratlanda: Král Haakon VII. a
Bratlandovi fotografie.
korunní princ Olav V.; zdroj no.wikipedia.org
Bjørnsonhuset (Bjørnsonův dům)
Bjørnsonův dům je kulturní a konferenční středisko v Molde, které je v těsné blízkosti hotelu Rica
Seilet. Centrum bylo navrženo Kjellem Kosbergem, základní kámen položila princezna Märtha Louise
5. 8. 2001, otevřeno bylo roku 2002. Divadelní sál má v hledišti 772 míst a otočné a pohyblivé jeviště.
Výstavba byla financována z příspěvků 22 podniků z Molde a okolí.
7. Úterý, 18. května 2010
Program:
•
snídaně v Rica Seilet
•
8:30 odjezd autobusem
•
9:30 Harøysund - člun na Bjørnsund
•
10:15 prohlídka ostrova Bjørnsund – rektor školy Erling Hustad - environmentální vzdělávání
mládeže na norských školách
•
10:45 – 13:00 program po 2 skupinách: rybaření na moři, lov krabů
•
13:15 – oběd (co si kdo uloví…)
•
14:00 – 15:00 přednáška o škole v přírodě
•
15:15 odjezd zpět člunem
•
15:45 odjezd autobusem do Molde do hotelu
•
večeře: samostatně
9
Bjørnsund
Bjørnsund (Mapa 4) je souostroví, ležící v moři v oblasti obce Fræna. Po roce 1970 se na ostrovy
odstěhovali v důsledku kontroverzního politického rozhodování tehdejšího vedení obce Fræna rybáři,
kteří zde žili až do roku 1971 (po 2. světové válce bydlelo na souostroví až 600 obyvatel), kdy zde byla
vybudována devítiletá základní škola s příslušnou
infrastrukturou (dopravní spojení člunem, dovedení vody,
pořádný přístav). Dnes jsou ostrovy sídlem školy v přírodě a
turistickým cílem. Škola je provozována obcí Fræna. Je velmi
oblíbená, zájezdy se rezervují 5 let dopředu.
Prezentace rektora školy Erlinga Hustada je v příloze
(Prezentace Bjørnsund).
8. Středa, 19. května 2010
Program:
• snídaně v Rica Seilet
• 8:30 odjezd autobusem
• 9:30 Bud – setkání politiků – prezentace a diskuse - Kjell
Lode
• 11:00 přednáška – národní turistická cesta, projekt „Program
vytvářející hodnoty (turismus a rozvoj průmyslu)“ - předseda
kulturní komise Harry Hestad
• 11:30 oběd
• 12:15 odjezd autobusem
• 12:45 zastavení u Farstadsanden - péče o přírodu a krajinu
• 13:30 odjezd na cestu po Atlanterhavsveien
• 14:15 zastavení na Atlanterhavsveien - Storseisundet bru –
nejdelší z osmi mostů – turismus vs. přírodní hodnoty
• 14:45 Kvernnes stavkirke – dřevěný kostel z konce 14. století
– starosta Averøy Jarle Haga – péče o kulturní památky
• 17:00 odjezd do Kristiansundu
• 17:30 setkání se starostou v Kristiansundu – Per Kristian
Øyen – péče o životní prostředí ve městě, společná večeře –
treska
• 19:30 odjezd
Bud
Bud (Mapa 4) byl ve středověku největším městem mezi
Trondheimem a Bergenem, v dnešní době je spíš turistickým
cílem. Nachází se zde Ergan Kystfort, podzemní německá
základna z 2. světové války, která byla zrekonstruovaná a je
v ní provozováno muzeum.
Fræna
Obec Fræna (Mapa 4 Mapa 4) leží na pobřeží moře, čítá
přibližně 9 000 obyvatel. Okolní hory jsou tvořené vápencem a
místy i mramorem; díky krasovým jevům vznikají jeskyně
(Trollkyrkja), které jsou turisty hojně navštěvované. Tyto
horniny se zpracovávají v místním průmyslu. Oblast je známá
také vzácnou flórou (výskyt orchidejí). Úrodná půda umožnila
intenzivní rozvoj zemědělství. Z průmyslu je významné zmínit,
že v obci se nachází jediná automobilka v Norsku (Moxy
Obrázek 4 – Atlanterhavsveien; zdoj: google.no
10
Trucks AS).
V posledních letech se složení obyvatelstva vyvíjí směrem k poklesu počtu obyvatel ve věku 20 – 44
let, zato věková skupina 45 – 66 let se stále zvětšuje.
Atlanterhavsveien
Součástí krajské silnice č. 54 je v oblasti Nordmøre tzv. Atlanterhavsveien (Atlantická cesta, Obrázek
4, Mapa 2), která je 8 274 m dlouhá a vine se po ostrovech a po pevnině od Vevang v Eide do Kårvåg
v Averøy. Stavba se skládá z 8 mostů, které měří dohromady 891 m, a stála 122 milionů NOK (v roce
1989). Její průjezd byl do roku 1999 zpoplatněn. Silnici kopíruje trasu původně plánované železnice,
k jejíž výstavbě nikdy nedošlo.
Atlanterhavsveien je 8. nejnavštěvovanějším turistickým místem (2004) v Norsku, ročně ji navštíví
283 500 lidí. V roce 2005 byla Atlanterhavsveien zvolena za stavbu století.
Nejdelší (260 m) a nejvyšší (most propluje loď vysoká 23 m nad hladinou) z osmi mostů je
Storseisundet bro.
Verdiskapingsprogrammet - turisme og næringsutvikling (Program vytvářející hodnoty turismus a rozvoj průmyslu)
Verdiskapingsprogrammet je norský dotační program, který je realizován ve spolupráci norského
Ministerstva pro životní prostředí a Ředitelství péče o kulturní památky. Program má za cíl
prostřednictvím péče o kulturní památky a kulturní prostředí přispět k rozvoji místních kultur a
průmyslu, vyvinout modely pro spolupráci vlastníků, firem, veřejné správy,
kulturních institucí a dobrovolnických organizací, šířit povědomí o tom, že
udržitelné nakládání s kulturními památkami přispívá k posílení společnosti.
Bylo vybráno 11 pilotních projektů, které jsou rozmístěné po celé zemi.
Jedním z pilotních projektů je také Atlanterhavsveien Bud-Kristiansund, který
má za cíl najít správná řešení, jak nakládat s kulturním dědictvím a kulturními
památkami, aby bylo dosaženo rozvoje turismu, místní společnosti a průmyslu.
Farstadsanden
V obci Fræna se nachází krásná písčitá pláž, která je
nejvíce využívána milovníky vodních sportů.
Kvernnes stavkirke
V obci Averøy se nachází dřevěný sloupový kostel,
založen ve 14. století a přestavěn roku 1633, 1776 a
poté roku 1810. Do kostela se vejde přibližně 200 lidí.
Obrázek 5 - Kvernnes stavkirke; zdroj:no.wikipedia.org
Averøy
Obec se rozkládá na ostrovech (Mapa 3), má 5 477 obyvatel. Vzhledem ke
svojí poloze byl pro obec vždy významný rybolov, zemědělství (významné
příjmy plynou i z ekoturismu). Obec je na jihu spojena s pevninou
Atlantickou cestou. S Kristiansundem je ostrovní obec spojena podmořským
dopravním tunelem (Atlanterhavstunnelen, 5 779 m), který byl otevřen
19.12.2009. Jeho stavba se o rok protáhla proti plánovanému termínu
z důvodu technických problémů.
„Místem tisíciletí“ (místo, označené za významné při příležitosti přelomu
tisíciletí) je v obci kulturní místo Kvernes, na kterém se našly mnohé
archeologické předměty z doby kamenné, bronzové, železné, vikingské a ze
středověku.
11
Kristiansund
Kristiansund (Mapa 3) je oblast s 23 240 obyvateli, obklopené mořem,
oceánem a fjordy. Na přelomu roku 2007/2008 vznikla nově oblast
Kristiansund spojením starého města Kristiansund, které leží v moři na 4
ostrovech (Kirkelandet, Innlandet, Skorpa a Nordlandet), a staré obce Frei,
jež se rozkládá na pátém, největším ostrově. Obyvatelstvo se v minulosti
zaměřovalo především na rybolov a produkci sušených ryb (nejčastěji
tresek, mníků a úhořů), dnes je centrem průmyslu Haltenbanken, část
kontinentálního šelfu, kde je těžena ropa a zemní plyn. Oblast je místem
vzdělanosti (nachází se zde 9 základních škol – první stupeň, 3 základní
školy – druhý stupeň a 2 střední školy), kultury (opera, festivaly, muzea),
sportu (plavání, fotbal) a cestovního ruchu.
Vzhledem k geografii města je hlavní doprava zajišťována po moři (místní
hromadná doprava čluny, trajekty).
Zastupitelstvo města má 45 členů, starostou města je Per Kristian Øyen (Norská dělnická strana).
Výsledky voleb do zastupitelstva jsou uvedeny níže ( Obrázek 6).
Obrázek 6 – Výsledky voleb do Zastupitelstva z roku
2007 – Ap (Norská dělnická strana), SV (Socialistická
levicová strana), Sp (Středová strana), Krf
(Křesťanská lidová strana), V (Levice, Norská
liberální strana), H (Pravice, Norská konzervativní
strana), FrP (Strana rozvoje), RV (Červená aliance)
9. Čtvrtek, 20. května 2010
Program:
•
snídaně v Rica Seilet
•
8:30 odjezd autobusem do Aukra kommune
•
9:30 prohlídka Ormen Lange, těžba zemního plynu, starosta Bernhard Riksfjord – vliv
průmyslu na životní prostředí
•
12:00 odjezd do přírodní rezervace Smågevatnet, ostrov Gossen
•
12:15 oběd – grilovaná divoká ovce, rybí burgery
•
13:00 kánoe, kajak
•
exkurze v okolí – zpřístupnění krajiny pro občany, cesta na Brendslen - vyhlídka
•
16:30 odjezd z Aukrasanden
•
17:15 příjezd do hotelu
Aukra
V obci bydlí přibližně 3 000 obyvatel. Obec se rozkládá na pevnině
(Julsundet) a na ostrově Gossa (rozloha 46,5 km²; Mapa 4). Většina
obyvatel (4/5) bydlí na ostrově Gossa. Dříve byly hlavními zdroji financí
pro obec zemědělství, rybolov a lodní průmysl. V nedávné době byl
vybudován jeden z největších terminálů na zemní plyn severní Evropy,
Nyhamna, který přijímá zemní plyn z ropného pole Ormen Lange. Tento
terminál slouží pro dodávky zemního plynu do velké části Evropy.
12
Ormen Lange
Nedávno objevené (1997) naleziště zemního plynu Ormen Lange (Obrázek 7) se nachází na norském
pevninském šelfu, v hloubce cca 3 km pod hladinou moře (asi 2 km pod mořským dnem). Jeho zásoby
se odhadují na 397 miliard km3zemního
plynu a 22 milionů km3 kondenzátu.
Vzhledem k tomu, že oblast je často
vystavována extrémním podmínkám
(teplota je většinu času pod bodem
mrazu, mocné bouře, silné mořské
proudy), a že bezobslužná zařízení leží
na dně moře, musely být použité odolné
a nejmodernější technologie. Těžba
ložiska začala na podzim v roce 2007
po otevření králem Haraldem V. Netěží
se klasicky z vrtných plošin, jsou zde
čtyři podmořská těžební zařízení
s celkem 24 vrty, spojená plynovodem
se zpracovatelským závodem Nyhamna.
Odtud, po zpracování, plyn proudí
Obrázek 7 – Geografické umístění Ormen Lange;
podmořským plynovodem Langeled
Zdroj: StatoilHydro
(průměr 1.06 m, délka 1 300 km,
nejdelší podmořské transportní vedení na světě) do distribučního uzlu v britském Easingtonu. Denní
produkce je cca 70 milionů m3 zemního plynu a ložisko by mělo pokrýt 20% britské spotřeby po dobu
40 let.
Ormen Lange se nachází pod velmi strmými svahy (Obrázek 8), které se již v minulosti sesunuly. Byly
proto udělané důkladné průzkumy geologické situace a bylo vyhodnoceno, že umístění vrtů pod
pevninským svahem je bezpečné.
Obrázek 8 – Umístění ložiska na dně moře, v oblasti podmořských sesuvů;
Zdroj: StatoilHydro
13
Naleziště vlastní několik
firem: Petoro AS, Statoil,
Norske Shell, Dong Energy
a Exxon Mobil,
provozovatelem je
společnost Norske Shell.
Vrtné pole Ormen Lange je
druhé největší těžební pole
zemního plynu v Norsku (po
Trollfeltet). Celková
investice byla 107 miliard
NOK (2008). Název Ormen
Lange pochází
z historického pojmenování
nejdelší lodě Olafa
Tryggvassona, norského
vikingského krále z 10.
století.
10. Pátek, 21. května 2010
Program:
•
snídaně v Rica Seilet
•
8:30 odjezd autobusem do Nesset kommune
•
návštěva města Nesset – starosta Rolf Jonas Hurlen
•
exkurze do Eikesdal - problematika vlivu volně žijících dravců a šelem na stav hospodářských
zvířat
Nesset
Nesset je obec v kraji Møre og Romsdal, ve které žije 3 074 obyvatel. Obec
si zvolila za „Místo tisíciletí“ Nesset prestegard – faru, která bude dále
udržována a provozována ve spolupráci s Romsdalským muzeem za
podpory ze státního fondu, například proto, že zde pobýval Bjørnstjerne
Bjørnson, norský básník, kritik společnosti a divadelní osobnost.
Na území obce se nachází nejvyšší vodopád severní Evropy Mardalsfossens
øvre fall s volnou výškou 297 m a s celkovou výškou 655 m. Obec je díky
své geomorfologii bohatá na strmé potoky a vodopády, což umožnilo
výstavbu malých vodních elektráren, které významně energeticky přispívají
zásobování energií celé země. Okolo roku 1970 se uvažovalo o tom, že i
vodopád Mardalsfossens øvre fall bude sloužit výrobě energie. V dnešní době tomuto účelu opravdu
slouží, nicméně pouze v měsících mimo hlavní turistickou sezónu (21. srpna – 19. června).
V roce 2006 byl zpracován strategický plán rozvoje obce, ve kterém
vyšlo najevo, že je společně potřeba vytvořit vizuální symbol obce.
Soutěž vyhrálo logo „Jeg velger meg NESSET“ (Já si volím Nesset),
který poukazuje na strmé svahy a vodopády, díky kterým je obec
energeticky nezávislá.
Pětina obyvatel pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Díky
přírodním zdrojům a nerostným surovinám je v obci dostatek
pracovních míst v kamenickém průmyslu, stavebnictví,
dřevozpracujícím průmyslu či v provozech na recyklování surovin.
Bjørnstjerne Bjørnson (1832 – 1910)
Norský básník, kritik společnosti, divadelní osobnost a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1903.
Z jeho tvorby jsou nejvýznamnější vesnické povídky, divadelní hry, poezie, romány a korespondence.
Je společně s Henrikem Ibsenem považován za zakladatele norského národního dramatu.
Eikesdal
Přírodní perla Eikesdal leží na jižním konci jezera Eikesdalsvatnet, největšího jezera v kraji (délka 18
km). V údolí Eikesdal se nachází stejnojmenná vesnice, čítající 90 obyvatel, kteří se živí zemědělstvím,
lesnictvím a turismem. Nejvyšší hora údolí je Kleneggen (1964 m.n.m.). Eikesdal je znám svým
příjemným klimatem, které vytváří ideální podmínky pro růst lísky obecné. Lískové oříšky bývaly
dříve exportovány do celé země. Ve vesnici jsou obyvatelé zvyklí kupovat si lovecké a rybářské lístky
a chodit na lov ryb, losů, sobů a jelenů.
14
11. Sobota, 22. května 2010
Program:
•
vyzvednutí balíčků v hotelu – snídaně
•
odjezd na letiště
•
6:00 na letišti v Molde
•
7:30 odlet do Osla (snídaně v letadle)
•
8:20 přílet do Osla
•
11:10 odlet do Prahy
•
13:10 přílet do Prahy
•
ukončení studijní cesty
Mapová část
Mapa 1 – Cesta z Molde (A) do Geirangeru (B) - cca 110 km; zdroj: Google.cz
15
Mapa 2 - Atlanterhavsveien; zdroj: Google.cz
Kristiansund
Averøya
Fræna
Mapa 3 – Fræna, Kristiansund, Averøya; zdroj: Google.cz
16
Bud
Fræna
Bjørnsund
Gossa
Aukra
Molde
Mapa 4 - Fræna, Bud, Molde, Bjørnsund, Aukra, Gossa; zdroj: Google.cz
Prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
MCN, o.p.s.
Oslo, KS
Bjørnsund
Koleč
Benátky nad Jizerou
MČ Praha - Běchovice
17