Pokračování-20. stol Moderna-pokračII-optimized

19. Století, závěr
Vlivem průmyslové revoluce zaměřené na spotřebu,
prodej dochází k úpadku typografie, sazby. Koncem
století na tento průmyslový a materielní přístup k
životu reagovaly umělecké směry hledající romantickou útěchu v minulosti (viz. Prerafaelité)
V rámci uměleckých řemesel se s tímto ekonomicko / průmyslovým tlakem vyrovnává hnutí Arts and
Crafts, prosazující návrat k rukodělnosti a uměleckému charakteru řemesla.
Jako reakce na obecné vytrácení uměleckého přístupu a samotné lidské citlivosti a hledání přirozeného
lidského řádu a existence člověka ve světě reagovalo
hnutí Art Nouveau umělecký směr Secese. To se
inspirovalo v přírodě, přírodních florálních organických tvarech. Zároveň čerpalo svoji inspiraci z
orientu.
Nedá se říci, že by tento poslední jednotný umělecký
směr, který postihl oblasti architektury, interieru,
průmyslového designu, umění obecně. byl pro sazbu
a typografii východiskem z estetické krize.
Tato často nekvalitní, někdy i podprůměrná písma,
maskující se důmyslností, se stala novým estetickým
kódem, spojeným rovněž s rozšířením technologie
linorytu, který písmena osvobozuje ze svého řádkového, sazebního řádu.
20. století
Na počátku 20.století byla Evropa ve znamení nejrůznějších revolučních směrů.
Společnost se měnila a typografie samozřejmně s ní. Společenský vývoj provázel i
ohromný nárůst informací. Mechanizace reprodukčních prostředků a práce typografů a výtvarníků umožnily tento mediální rozvoj — dokonce se staly nezbytnými pro samotnou společenskou přeměnu.
Typografie byla poháněna novými myšlenkami, měnila se pod vlivem všech oficiálních či avantgardních uměleckých směrů první čtvrtiny století:
secese
kubismu
futurismu
dadaismu
....
Začátek moderny (1890 – 1910)
Utvářel jej vliv industrializace a urbanizace západní společnosti
a potřeba vysvětlovat její dramatické změny.
Modernismus (1890 – 1940)
Utvářel jej vliv industrializace a urbanizace západní společnosti
a potřeba vysvětlovat její dramatické změny.V každodenním životě se projevovala logotypy, jako je například znak Londýnského Metra (navržený Edwardem Johnstonem). Toto logo sloužilo
požadavkům na jasný a snadno rozeznatelný vizuální symbol.
Technologické změny byly realitou ovlivňující každodenní životy lidí, elektřina a automobily se stávaly stále běžnějším jevem.
Edward Johnston logo pro londýnské
metro
20. století
Z typografického pohledu tyto směry revolucionalizují způsob
jakým je typografie používána a snaží znovu definovat samotné
určení či účel jednotlivých písmen.
Kubismus
umělci jako Georges Braque, Pablo Picasso, Robert Delaunay
atd. exponují svět abstrakcí, který postihuje realitu z více úhlú
pohledu skrze analýzu a syntézu geometrických tvarů. Dochází
k vrstvení perspektiv, zachycení objektů z různých úhlů pohledu najednou – vše ve snaze dosáhnout objektivního zobrazení
reality.
Do svých děl zahrnují rovněž různé výstřižky z novin a vytváří kolážové kompozice. Typografie v těchto dílech redefinuje
svoji polohu mezi účelnou a estetickou. Vznikají v malbách tak
vznikají typografické tvarové fragmenty, které se staví na roveň
tvarových fragmentů malby.
Sbořte vše staré! Kostely, muzea, instituce, hřbitovy!
Futurismus
za vznik futurismu bývá považován rok 1909, kdy v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le
Figaro. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika
základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty.
Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou.
Futuristická typografie umísťovala slova všemi směry, hrála si s
písmeny, znaky. I dnes je považována za novátorskou a
stále ovlivňuje některé typografické proudy.
Uctíval se pokrok a technologie
lidského druhu. Vítězství
člověka–techniky–stroje nad
přírodou.
Toto dílo je tvořeno více než osmdesáti sešroubovanými tiskovými
deskami se soustavami znaků. Je až příručkou lámání sazby.
Fortunato Depero: Depero Futurista
Příklady typografických kompozic
ruský konstruktivismus
Rusko pod vlivem ukrajinského umělce Vladimíra Tatlina a
ruského umělce Alexandra Rodčenka je zaplavováno konstruktivistickým hnutím. Toto hnutí podobně
jako Futuristé odmítá reprodukovat či
opakovat staré formy. Snaží se vytvořit
novou umělecky orientovanou strojovou
estetiku, která se odkazuje ke geometrické konstrukci. Klade důraz na použití základních geometrických elementů jako je
čára, kruh, čtverec.
Kromně jiného zanechali velký odkaz v
plakátové tvorbě, kdy toto medium sloužilo jako součást propagace revolučních
tendencí.
Díky kombinaci barevných soutisků,
fotografie, typografie jsou jejich díla
dosud považována za mistrovská tiskařského oboru.
Charakteristické je pro tyto revoluční
plakáty či reklamní sdělení použití diagonály.
Charakter plakátů ruského konstruktivismu
– barevné plochy, typografické kompozice,
diagonály, fotografická koláž.
významní malíři a reklamní grafici:
malevich, majakovskij - rodčenko
Lazar Markovich Lissitzky
better known as El Lissitzky, was a Russian artist, designer, photographer, teacher, typographer, and architect. He was one of the most important figures of the
Russian avant garde, helping develop suprematism with his friend and mentor,
Kazimir Malevich.
Alexandr Rodčenko
byl sovětský fotograf a výtvarník, jeden z nejuniverzálnějších představitelů konstruktivismu a novinářské fotografie, kteří se objevili po Velké říjnové revoluci. Vymýšlel také plakáty pro kina, továrny a knižní nakladatele.
Než se zaměřil na fotomontáže a fotografii, pracoval jako
sochař, malíř a grafik.
"Začínal jsem dělat tuhle práci v reklamě sám. Měl jsem
potíže s texty. Ty které jsem dostával, byly moc dlouhé,
nudné, bez náboje. Musel jsem dlouze diskutovat o každé
změně sloganu, vyjednával jsem se zadavatelem. Jednou
jsem dostal špatný text, verše ani slova nebyly v pořádku.
Voloďa náhodou text spatřil a vybuchl smíchy. Rozzlobilo
mě to a řekl jsem mu, že jestliže dobří básníci se budou
špatným reklamním textům jen smát, nebude nikdy dobrých textů. Zamyslel se, dal mi zapravdu a tak začala naše
spolupráce. Od té doby jsme byli Majakovskij-Rodčenko,
reklamní tvůrci."
"Je třeba pracovat pro život ne pro paláce, kostely, hřbitovy a muzea (...) Musíme
tvořit mezi lidmi, pro lidi a s lidmi: pryč
s kláštery, institucemi, ateliéry, dílnami
pracovnami a ostrovy! (...) Uvědomnění, experimentování (...) Cíl, konstrukce,
technika a matematika, to jsou sourozenci umění naší doby."
Vlevo: Ruská bezpatková mohutná typografie
El Lisickij – Prouny
ŠKOLY A UMĚLECKÁ HNUTÍ
Změnit život... Toto heslo se neslo Evropou. Stály za ním celé
školy a umělecká hnutí. Nástává masivní proces transformace
pohledu na svět a přístupu k němu, jehož je typografie nedílnou
součástí.
Školy:
– Vgutemas v Rusku
– De Stijl v Holandsku
– Deutsher Werkbund
– a nejznámější Bauhaus v Německu.
Bauhaus
byl založen roku 1919 ve Výmaru.Walterem Gropiem
Škola měla obnovit „jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný
vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným
cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba.“ Každý student Bauhausu se tedy
musel naučit řemeslu.
Škola si kladla za jeden z cílů setřít rozdíl mezi uměním a řemeslem. Jednalo se
o boj a vyrovnávání se s již nastíněnými myšlenkami Arts and Crafts, že přáce ve
velkém nutně musí snižovat kvalitu.
Práce spočívala ve zkoumání fyziologických a psychických potřeb člověka.
Vizuální principy Bauhausu se v rámci funkcionalistických tendencí odvíjejí od
zkoumání užití nejzákladnějších geometrických prvků: krychle, kruhu, trojůhelníku.
V architektuře pak v rámci trojrozměrného vyjádření: krychle, koule, jehlan,
válec
Hlavní osobnosti Bauhausu:
Walter Gropius – zakladatel Bauhausu
Jan Tsichhold –učitel typografie na Bauhausu
Theo Van Doesburg
Laszlo Moholy-Nagy
Manifest funkcionalismu: Forma následuje
funkci!
Evropské země: Funkčnost a pokrok se staly klíčovými v pokusu posunout se za
vnější fyzické vyobrazení reality pomocí experimentování. Zastánci moderny se
snažili naplňovat představu o tom co je v jejich době “moderní”. Prozkoumávali
přitom všechny stránky existence, aby zjistili, co pokroku brání.
„Ornament je zločin!"
„Dekorace je smyslné a
primitivní povahy, stejně jako
barva, a hodí se toliko pro nižší
třídy, sedláky a divochy.“
Le Corbusier
Adolf Loos
Vila Savoye
Peter Behrens
Německý malíř a architekt. Zaměřil se na architekturu, design a
výtvarnictví. Jeho výtvarné práce pro AEG byli inspirovány stavbami
velkých architektů Wrighta a Mendelsohna. Tento inspirační zdroj se
promítl do obrazů, písmen, slov, do sazby.
Guggenheim Museum
Bears Run
http://byricardomarcenaroi.blogspot.cz/2010/07/architecture-frank-lloyd-wright.html
Einstein Tower
Paul Renner – Futura
Paul Renner: Písmo Futura 1927-1930
Klasifikační skupina bezpatkových písem vznikla v 19. století a prosadila se z popudu
umělců školy Bauhausu. Stalo se tak mj. i z popudu Paula Rennera.
FUTURA
Futura, první návrhy, které se datují do roku 1924 byli velmi inspirovány Bauhausem. Renner považoval písmo jako překonání zdánlivé "neslučitelnosti římských
velkých písmen a latinských malých písmen, které pocházejí z karolinské minuskuly". Jeho Futura byla prototypem kategorie geometrické bezpatkové lineární antikvy.
Příklady použití Futury či Futury Black
Futura je příkladem velkého úspěchu na poli typografie. V třicátých letech se užívala hojně v avantgardní oblasti. Znovu našla své místo v šedesátých
letech a dodnes ji nalezneme úplně všude. Futura je
příkladem stále moderní a módní typografie.
Edward Johnston
font Underground
Bezpatkový font vyrobený Edwardem Johnstonem roku 1916 za účelem signalizace Londýnského metra. Původně
originálně nazvaný Underground. Nazýval se také Johnstonovo železniční písmo nebo také pouze Johnston.
Font je charakteristický širokými kruhovými znaky a silným tahem, který písmu dodává i větší čitelnost.
Eric Gill
font Gill Sans
Tento font později přepracoval Eric Gill, Johnstonův žák. Gill Sans má
klasičtější proporce a geometrické elementy.
Tajemství Gill Sans: Vychází z římských forem a na tyto nabaluje geometrickou
konstrukci.
Vpravo: Kresba Erika Gilla 1933
https://www.typotheque.com/articles/re-evaluation_of_gill_sans/
Adolphe Jean-Marie Mouron
pseudonym
Cassandre
rus žijící ve francii, která se v té
době zaměřovala především na
obsah děl něžli na jejich formální
podobu.
Tento rus ve Francii vynikl na
mezinárodním poli plakáty v
jednotném stylu s velmi osobitou
typografií. Nejslavnějším plakátem je Nord-Express. Je dokladem perfektního souznění textu
s obrazem.
Svými kompozicemi ovlivnil
celou generaci typografů.
Je známý nejen díky revolučnímu přístupu k typografii,
ale rovněž díky americké
retuši použité na jeho plakátech, která byla objevena na konci 19.století.
Bifur – písmo spojující typografii s grafickými elementy.
Nord-Express. Plakát vytvořený na zakázku Francouzskými železnicemi
Peignot Alexandre Cassandre 1937
Theo Van Doesburg
Holandský malíř, architekt a teoretik, který tvořil pod vlivem rusa
Kandinského. Podobnost k mohutnosti ruských liter není náhodná.
Abeceda navržená Theo Van Doesburgem
Jan Tschichold
nastoupil r. 1923 na Bauhausu ve Výmaru
Je autorem knihy
Základní typografie, Die Neue Typographie, Typgrafický deAutor začíná od slova, pokračuje přes řádky, odstavce, bílé místo, tabulky, barvy.. až k abstraktnímu
umění a fotografiím/kresbám v typografické kompozici.
Užitečné tipy
• omezte množství barev v textu
• další barvy používejte minimálně – zvýšíte tak jejich zvýrazňovací funkci (aneb když zvýrazníte
vše, tak nebude výrazné nic)
• bez nastudování obsahu nevytvoříte skvělou kompozici
Typograf má dle Tschicholda primárně 3 úkoly – uspořádat text tak, aby byl co nejčitelnější,
výsledek musí být vizuálně atraktivní pro čtenáře a musí při své práci brát ohled na specifika a
limity prostředí.
Část své kariéry strávil s Penguin Books pro které
navrhl logo, jednotný typografický přebal a vnitřní
sazební úpravu.
Jan Tschichold propagoval asymetrickou kompozici a zavrhoval kompozici na osu. Podle Tscicholda musí sazba obsahovat "vizuální léčku",
která přitáhne pohled.
Plakát k výstavě konstruktivismu
Tvořil asymetrické filmové plakáty pro filmovou společnost Phoebus Palast, kde aplikoval své principy asymetrie, jednoduchosti, postupné výstavby
díla končící u fotografie, abstracke atd.
písmo Transito – Jan Tschichold 1930
Příklady písem té doby
Dadaismus
Evropský avantgardní styl který vychází z období počátku první světové války. Byl započat v Zurichu roku 1916 malou skupinou umělců. Hlavním představitelem byl Tristan
Tzara.
Dadaismus, též Dada, byl avantgardní umělecký směr vzniklý ve Švýcarsku. Mezi roky
1916–1923 byl velmi populární. Vznikl jako revolta skupiny umělců různých národností
proti válečným hrůzám (část jeho představitelů se světové války osobně účastnila).
Dadaismus byl prostředek jak vyjádřit zmatek a strach z války, zároveň však toto hnutí
nehledalo žádná východiska (východiskem byl nesmysl) a tak dada sklouzla až k nihilismu (popírání, odmítání, skepse).
Pro jeho díla je charakteristická úmyslná nerozumnost a odmítnutí převažujících standardů umění, propagovali totální anarchii v životě i v kultuře, absolutní svobodu tvorby a
umění zbavené sociální funkce.