Nétra 2/2010

Nétra 2 /2010
PLNÁ VERZE BULLETINU JE DOSTUPNÁ
JEN V TIŠTĚNÉ PODOBĚ.
Na obálce: bohyně Čhinnamastá na panelu venkovní strany zadních dveří chrámečku v Čintapúrṇí, Himáčal Pradéś. Foto Jan Strnad, 2010.
Odpovědný editor Rasa Ravi.
Redakce českého jazyka Lucie Koutecká, Pavel Ctibor a Emanuel Chán.
Typografie a grafická úprava Rasa Ravi.
Hlavní text vysázen z písma Adobe Garamond.
Tisk na recyklovaném papíru Lettura ISO 60.
Vyrobeno v domácích podmínkách editora.
Bulletin vzniká ve volné chvíli všech zúčastněných, bez nároku na honorář.
Výtisky svým členům rozesílá sdružení.
Občanské sdružení na podporu staroindické kultury, Siddhaika o. s.
8
Nétra 2 /2010
praktik zabývajících se silou slova či řeči (váč), zejména pak povahu a moc manter.6
Tato nauka nejen zabarvuje, ale také organizuje a dává význam všem tantrickým
praktikám a pravidlům. To je patrné v bhairava tantrách, textech příslušejících kultu
Kálí, v systémech kramy a triky (ve všech śivaistických a śaktických textech), v ezoterních buddhistických jógánuttara tantrách a v tradicích sahadžiji. Stejná idea, byť
zmírněna, je i v dalších tradicích obecně považovaných za tantrické, jako je páňčarátra či ágamická śaiva-siddhánta. Naopak stěží ji nalezneme u některých dualistických śivaistických autorů (např. Sadjódžjóti), ačkoli mantry a rituály jimi užívané
tantrické jsou.
Na druhou stranu nalézáme učení o korespondenci mikro- a makrokosmu již
ve starých, předtantrických textech, mj. v učení upanišadů. Magické použití síly je
patrné v Atharva-védě a tantrické představy později prostupují i puráṇy, a prosakují
tak hlouběji do srdce hinduismu. K tomu musíme dodat, že učení o síle s jejím as­
pektem násilí a přestupků je přítomno v kultech femininní stránky božství, které
však nemohou být vždy považovány za tantrické. V jižní Indii jsou kupříkladu kulty
lokálních bohyň autochtonní drávidské a předtantrické. Prastaré indické praktiky
vnitřního žáru (tapas) a ovládnutí sexuální energie (vírja) k získání nadpřirozených
sil jsou také příklady kontrolovaného použití kosmické síly, ač nejsou tantrické.
Ve všech těchto netantrických doménách nalézáme prvky identické či blízké
těm, se kterými se setkáváme v tantrismu. Můžeme proto říci, že i z hlediska ideologie se setkáváme se stejným problémem jako v případě jiných tantrických rysů.
Původ či zárodky mnoha prvků tantrismu, ať již ideových či jiných, můžeme vystopovat do dalekých předtantrických časů.
Další prvek, obyčejně považovaný za tantrický, je použití prostředků z tohoto
světa k dosažení nadsvětských cílů, ať již je cílem osvobození (mukti) či nižší dosažení, případně potěšení označované jako bhóga. V tantrických tradicích bývá
snaha dosáhnout osvobození a získat nadpřirozené schopnosti, to však nikoli skrze
zřeknutí se světských tužeb a radostí, ale, slovy Madeleine Biardeau, „zapřažením
touhy (káma) se všemi jejími významy i souvislostmi v zájmu dosažení osvobození“.7
Osvobození je zpravidla vnímáno jako osvobození za života (džívanmukti), transcendentální stav jednoty s božstvem a úplná svoboda od světa, zároveň však také jeho
triumfální plnost včetně božských sil.
6. Pozn. ed. : Viz André Padoux : Vāc – The Concept of the Word in Selected Hindu Tantras, State
University of New York, Albany, 1990.
7. Madeleine Biardeau : L’hindouisme, Anthropologie d’une religion, Paris, 1991.
12
Nétra 2 /2010
odlišitelného, nezávisle na jeho nejistých hranicích. V takovém případě bychom
za tantrické skupiny či texty měli považovat pouze ty, v nichž jsou přítomny všechny
výše uvedené klíčové prvky tantrismu.
Toto omezí kategorii tantrismu na několik skupin či textů, zpravidla śivaistických a śaktických tradic s kápálikovským pozadím, dále na některé z náthovských
nebo sahadžijá višṇuistických kultů, a samozřejmě též na zjevně tantrické formy mahá­
jánového buddhismu. V takovémto „hard core“ tantrismu nalézáme systém předpisů (které zpravidla mají povahu společenských prohřešků), jimž je dán význam
pomocí více či méně na sílu orientované vize kosmu a člověka. Tato síla je zde ovládána, přičemž klíčovou roli hraje korespondence mikrokosmu s makrokosmem.
Je zde též velký stupeň ezoterismu (čím vyšší, a tedy ezoteričtější, tím „tantričtější“),
společně se specifickým typem panteonu (bez nutnosti jeho sexuální diferenciace)
a velmi rozvinutým typem rituálu. Mimo náš okruh vymezený těmito fundamentálními prvky může porůznu existovat ještě určitý počet (a rozsah) tantrických rysů,
ale již ne „tantrismus“ jako takový.
Můžeme však s touto definicí do tantrismu zahrnovat i páňčarátru ? Nejspíše
bychom mohli zařadit některé ze starších páňčarátrovských saṁhit a Lakšmí-tantru,
neboť byly hluboce ovlivněny śivaismem. Nemůžeme však zahrnout páňčarátru kaš­
mírskou, která trvala na tom, že je védskou školou (śákha), a ani mladší tradici śŕí
vaišṇavů. Co dalšího z kolébky śivaismu, kromě již vzpomínaných bhairava ágam,
můžeme do tantrismu zahrnout ? Je ágamická śaiva-siddhánta opravdu tantrická ?
Ano, je, ale za toto řazení vděčí primárně svému rituálnímu aspektu a tomu, že
je sámánjaśástrou10 následovníků bhairava ágam. A co s moderní védántizovanou
śrívidjou11 jižní Indie, která datuje svoji guruparamparu k Śaṁkaráčárjovi a jejíž
tantrické koncepce jsou usměrněny natolik, aby zapadaly do ortodoxních bráhmanských kruhů, takže již prakticky není tantrická ?
Jiný přístup k tantrismu a k jeho definici nalézáme ve zdůraznění jeho rituálního aspektu, aniž bychom zcela opomenuli jeho nosnou ideu, nicméně podřadíme
ji rituálu. Zdůraznili bychom specifičnost a oživující povahu rituálu a jeho spojitost
se spekulacemi a praktikami týkajícími se síly slova/řeči nebo mantry atd. Rituál
také zahrnuje manipulaci se silou (śakti) a vzorci kombinujícími spojitost mezi
10. Pozn. ed. : Tedy písemnou tradicí (śástra) pro provádění běžných (sámánja) a každodenních
rituálních úkonů.
11. Pozn. ed. : Uctívání bohyně Tripurasundarí skrze Śrí jantru. Śrívidjá je nejznámější školou,
která ji dosud praktikuje. Je silně ovlivněna védántou, původní „nečisté“ tantrické prvky dostaly
ortodoxní rámec.
22
Nétra 2 /2010
náḍí v buddhismu) sbíhá s levým kanálem (iḍá náḍí v hinduismu nebo lalaná náḍí
v buddhismu) v prostředním kanálu (sušumná náḍí v hinduismu nebo avadhútí
náḍí v buddhismu). Jemný dech proudí bočními kanály. Nemůže ale vstoupit do
prostředního, protože vstup na úrovni maṇipúry je uzavřen.5 Dokud je tento otvor
uzavřen, žije člověk v dualitě, kterou lze chápat mnoha způsoby. Na úrovni maṇipúry
představuje protiklady tvoření a rozpuštění.
Kdo neví, jak zacházet s otvorem do ústřední náḍí, nezíská zkušenost rozpuštění,
dokud nedojde ke smrti. V době smrti vstupuje dech přirozeně a bez úsilí do prostřední náḍí. Člověk si to již ale obvykle nepamatuje, protože umírá. Naopak, tantrický praktikant se snaží dostat dech do prostřední náḍí, aby ovládl tento proces.
Proč ? Jeho ovládáním totiž lze překročit uvíznutí v síti duality, zrození a smrti,
a zrušit tak mocná pouta neustálého znovuzrozování. Tantrik se nakonec touto
praxí vysvobozuje ze saṁsáry. To ale neznamená, že člověk musí zemřít, aby získal Zkušenost této jednoty neboli ne-dvojnosti. Tím, že se již za života obeznámí
s procesy smrti, může tento postup ovládat i v době umírání, v důsledku čehož je
schopen vědomě si vybrat, zda se opět zrodí, či nikoliv.
Maṇipúra čakra je také ústředním bodem mezi osvobozením z koloběhu existencí a zotročením v něm.6 Pokud člověk ví, jak otevřít ústřední kanál na úrovni
5. Pozn. ed. : Jednotlivé texty se ne vždy shodují, na úrovni které té čakry dochází ke vstupu
do centrálního kanálu. Někdy se uvádí, že na všech čakrách, resp. na kterékoliv, jindy je vyzdvihována určitá čakra, jejíž skutečnost a symbolika je však závislá na konkrétním mikrokosmickém
systému, tedy zhruba řečeno jedná-li se o čtyřčakrový (obecně v tantrickém buddhismu) nebo šestičakrový (nejrozšířenější model v hinduismu) systém. Adept musí mít na zřeteli, aby různé koncepce
nesmíchával dohromady, jinak samozřejmě nic smysluplného nedostane. Jednotlivé koncepce jsou
ucelené a logické pouze samy v sobě. Např. kuṇḍaliní je hinduistická koncepce založená na mystériu
Śiva-Śakti a pochopitelně ji buddhismus nemá ani nezná. Z „povrchu“ a ve zmateném smíchání
všech nauk do jednoho „kotle“ je snadné poukazovat na případné neshody a vesměs je pak kritizovat, čemuž bohužel v moderní době dochází.
Dobrou analogií k pochopení různých jógických koncepcí, které samy o sobě jsou výtečné –
v porovnání s ostatními jsou však často viditelné určité neshody a odlišné koncepce –, jsou odlišnosti
v jazycích. Např. čeština nezná anglický člen „the, a, an“ a i anglicky dobře mluvící Češi s jeho používáním mají problémy. Angličtina na druhou stranu nezná skloňování a rody známé ze slovanských
jazyků. Který jazyk je tedy lepší ? Nebo jsou všechny jazyky špatné a nevedou k „cíli“, tedy ke komunikaci a dorozumívání se ? Přesně takto lze chápat i odlišné jógické koncepce. Nejsmutnějším
praktickým důsledkem přeinformovanosti současné doby je, že člověk nenastoupí žádné sádhany,
protože těch koncepcí je tolik a jsou často tak odlišné, že má tendenci ničemu nevěřit a „radši“ nic
necvičit.
6. Pozn. ed. : Velký důraz na pupeční lotos je zde dáván z důvodu, že podle sádhan se zde
Čhinnamastá nachází. Z hlediska jógina je však samozřejmostí, že všechny čakry jsou stejně důležité.
24
Nétra 2 /2010
Obrácený trojúhelník
Obrácený trojúhelník (ukazující dolů) představuje často symbol lůna (bhaga) a
ženství. Nalézáme ho na mnoha jantrách bohyň, jako například u daśamahávidjí.
Trojúhelník je v meditacích nad těmito bohyněmi vyšší abstrakcí. V meditaci pocházející z Tantrasáry se píše, že trojúhelník se skládá ze tří čar, jež reprezentují guṇy
radžas, sattva a tamas.
Tyto tři rozdílné síly se v každé stvořené entitě nacházejí v rozličných poměrech.
Bytosti s převládající guṇou radžas se projevují nepokojem, nestálostí, lehkomyslnými činy a bolestí. Převládá-li sattva, je bytost pokojná, půvabná a obvykle je
zářící. Převaha tamasu se vyznačuje bludem, zmatkem a netečností. Složení trojúhelníku ze všech tří guṇ, z nichž se vlastně skládá každá stvořená entita, symbolizuje
zdroj stvoření. Uprostřed trojúhelníku se nachází bindu, místo bohyně. Tomuto
bindu se říká maháśakti píṭha, hlavní sídlo velké ženské síly.
V buddhistických meditacích se tento trojúhelník jmenuje dharmódaja. Jde
o zvláštní druh trojúhelníku symbolizujícího zdroj všech fenoménů (neboli dharem).
S Vadžrajóginí souvisí dva druhy trojúhelníků : jednoduchý a dvojitý. Tucci v Teorii
a praxi maṇḍaly píše,7 že dharmódaja znamená dvakrát se protínající trojúhelník.
Jiní autoři se na něj někdy odkazují jako na tetrahedron, protože je trojrozměrný.
Dharmódaja sice nemusí vždy představovat dvakrát se protínající trojúhelník, přesto
tato interpretace jednoznačně převládá. Na druhé straně Mallmann ve své práci
ohledně Nišpannajógávalí píše, že dharmódaja označuje jeden trojúhelník.
V tibetské buddhistické meditaci Vadžrajóginí se píše : „Všechny dharmy zahrnující uchopení a záměr se stanou prázdnými. Z vnitřku prázdnoty … vzniká zdroj
všech dharem, trojúhelník …, jenž je přirozeností mého vědomí … (a je) jako ryba
vyskakující z vody – vyvstávám v těle Džetsun Vadžrajóginí.“
V hinduistických i buddhistických meditacích lze spatřit evoluci od zdroje
směrem k individuální diferenciaci. Bílý lotos je podle Misry, jenž psal o tomto
fenoménu v termínech kašmírského śivaismu, symbolem stvoření : jakmile dojde
k expanzi prvotní vibrace (spanda), stvoření začíná. Následujícím krokem je vizualizace solárního disku reprezentujícího univerzum, které je zde pouhým zrcadlením
(Vědomí), tj. vimarśa. Potom následuje trojúhelník, jenž reprezentuje tři síly (śakti),
známé jako síla vůle (iččhá-śakti), síla poznání (džňána-śakti) a síla konání (kr­ijáśakti). Uvedené tři śakti jsou zdroji impulsů představujících počátek diferenciace.
7. Giuseppe Tucci : The Theory and Practice of the Maṇḍala, Rider, London, 1969.
30
Nétra 2 /2010
Krev jakožto blahodárná vitální tekutina
Když se v bráhmaṇách píše o vitální tekutině, není vždy specifikováno, jde-li o krev.
Přesto to ale předpokládejme, jelikož bráhmaṇy jsou obětní rituální texty. Jak již
bylo dříve o oběti pravargja zmíněno, po useknutí Višṇuovy hlavy vytřeli bohové
tryskající krev. Rovněž o konstrukci nádoby mahávíra9, jež symbolizuje Višṇuovu
useknutou hlavu, se v Śatapatha-bráhmaṇě (14. 1. 2. 9) uvádí : „Ó božská nebesa
a země ! Když byla oběti useknuta hlava, její míza odtekla a vstoupila do nebes
a země … (14. 1. 2. 19). Když byla oběti useknuta hlava, její míza odtekla a vyrostly
odtud rostliny – tato vitální míza je vyživovala a naplňovala.“
Bohové toužili po této vitální míze, jež je součástí nebes i země. Je také nevyhnutelnou součástí oběti a naplňuje ji. Když si všimneme těchto rozdílných aspektů
vitální mízy neboli esenciální tekutiny, pochopíme, že její transmutace je možná.
Pro tantriky je nejvyšší transformací vytvoření amṛty, nektaru nesmrtelnosti hinduistů a nektaru blaženosti buddhistů.
Tantrický praktikant používá k této transformaci práṇájámu, manipulaci s jemnými dechy v těle. Rozlišuje se pět hlavních druhů práṇy, z nichž jsou práṇa a apáṇa
nejdůležitější. Náḍí iḍá a piṅgalá, jež se nachází na levé a pravé straně hlavního kanálu, sušumny, vytváří pocit duality. Praktikant se cvičí v zádrži dechu (kumbhaka),
aby zabránil proudění energií těmito bočními kanály. Touto zádrží přinutí jemné
dechy, aby vstoupily do sušumny.
Krev tryskající ze tří kanálů Čhinnamasty lze tedy chápat jako vitální esenci
v její nejjemnější formě, jako práṇu. Čhinnamastá pije krev z prostředního kanálu, ze sušumny. Tento akt lze interpretovat jako pití amṛty, čímž bohyně ukazuje
praktikantovi, že dosáhl cíle skrze tantrickou metodu probuzení kuṇḍaliní. Dosáhl
vykoupení, nediferencovanosti, dospěl k Jednotě.
Technika práṇájámy se používá i v tantrickém buddhismu. V buddhistických
sádhanách např. podle Táranáthy se navíc explicitně uvádí, že tyto tři proudy reprezentují náḍí. Lalaná je nalevo od avadhútí, začíná u levého nosního otvoru a spojuje
se s avadhútí pod pupkem. Je bílá, reprezentuje absolutní, hmotný aspekt, objektivní pól a symbolizuje ji Měsíc. Rasaná je napravo od avadhútí, začíná u pravého
nosního otvoru a také se spojuje s avadhútí pod pupkem. Je červená, reprezentuje
9. Pozn. ed. : Již zmiňovaná pravargja se jmenuje také mahávíra neboli velké hrdinství. Viz
Ananda K. Coomaraswamy : Angel and Titan, An Essay in Vedic Ontology, JAOS, Vol. 55, No. 4.
Strana 378 je zvlášť zajímavá ohledně významu zmiňované oběti.
108 jmen Čhinnamasty
ze Śákta-pramódy
Překlad, úvodní slovo a poznámky Rasa Ravi
Přeloženo ze sanskrtu1 s přihlédnutím ke knize Benardové2
Čhinnamastá-ašṭóttaraśatanáma-stótra3 neboli „Velebení Čhinnamasty skrze jejích
108 jmen“, zkráceně známa jako Čhinnamastá-stótra neboli „Hymnus k Čhinna­
mastě“, je zpěvem, modlitbou a také tantrickým uctíváním. Je včleněna do Śáktapramódy, objemného śaktického kompendia o přibližně 17 000 řádcích.4
Některá jména se zdají být ne zcela logická, pro Evropana „divná“, jiná jedno­
duše nelze srozumitelně přeložit. Tato jména jsou označena hvězdičkou a znamenají, že buď nemají jednoznačný český ekvivalent, nebo dávají smysl jen v návaznosti na příslušný příběh, resp. jógické ezoterní „mytologie“, pro jehož výklad zde
není prostor. U většiny jmen je ale smysl víceméně pochopitelný i bez dalšího vy1. Veřejně dostupný např. na stránkách Mike Mageeho na www.shivashakti.com nebo jako součást Śákta-pramódy, viz 4. poznámka. Oba zdroje obsahují překlepy.
2. Elisabeth Anne Benard : Chinnamastā, The Aweful Buddhist and Hindu Tantric Goddess, Delhi,
1994, strany 58–60. V obecné rovině posloužil jako odrazový můstek k českému překladu.
3. Ašṭóttaraśatanáma – 108 jmen, stótra – velebení, zpěv, hymnus.
4. Sanskrtský text celého monumentálního díla je dostupný v Muktabodha Digital Library,
www.muktabodha.org. (Počet řádků počítán po smazání prázdných řádků.) Bylo kompilováno králem Dévánandanasiṁhou v 19. století (Benard, str. 23). Kromě krátkých úryvků dílo není přeloženo
do evropských jazyků. Čhinnamastá-tantra následuje po sekci Bhuvanéśvarí-tantry přibližně v třetině Śákta-pramódy. Naše Čhinnamastá-ašṭóttaraśatanáma-stótra je část Čhinnamastá-tantry. Po této
tantře následuje Tripurabhairaví-tantra.
Rasa Ravi : 108 jmen Čhinnamasty ze Śákta-pramódy
37
světlování. Některé opakující se pojmy jako čaṇḍa5, kródha, vidjá6 atd. mají více významů ; dal jsem přednost rozmanitosti výkladu namísto opakování stejných frází.
Zbožštění negativních vlastností jako je např. hněv a chtíč jsou typickým tantrickým přístupem a neznamenají uctívání samotných těchto vlastností, ale naopak
toho, kdo je úspěšně překonal (tj. jógina), resp. symbolickou rovinu bohyně, která
je těmito vlastnostmi nedotčena. Vidíme zde celou řadu „démonických“ projevů.
Zdůrazňujeme, že nejsou uctívány tyto „démonky“, nýbrž ztělesněný jógický stav,
kde rozdíl mezi dobrem a zlem již neexistuje a kde byly všechny (resp. konkrétně
vyjmenované) negativní lidské projevy přemoženy.
Tantrická logika je následující : pokud tyto strašlivé a „démonické“ podoby v nás
vyvolávají strach a zděšení, je to proto, že rezonují skrze naše svědomí s našimi
špatnými karmami. Po očištění se od těchto karem jsme schopni přijmout tyto „démonické“ aspekty, protože nám již nemohou „ublížit“, nemají již kde v nás zapustit
kořeny děsu a odporu. Tantrické techniky jsou však často loterií : pokud se necháme
ovládnout těmito „démonickými“ silami, nemáme nikdy jistotu, vrátíme-li se zpět
„zdrávi“ či nikoli. To je podstatou skutečného tantrického rituálu : vyhraj nebo
padni. Přenecháním veškeré vůle těmto silám nemáme již žádnou kontrolu nad
sebou samými a může se stát, že ony síly se nás zmocní navždy. Z výše uvedeného
je jasné, že tyto techniky nikdy nemohly být masovou jógickou záležitostí a může je
provádět skutečně jen ten, kdo je karmicky natolik čistý, že se nebojí stát se „démonem“. Něco jiného je teoretická „znalost“, že mezi dobrem a zlem není z hlediska
Nejvyššího rozdílu a že jen lidi na základě svých karem mezi nimi rozlišují, a něco
jiného pravá zkušenost oživené śakti, že se tím démonem staneme, že mu předáme
všechno, čím jsme, ať si s námi dělá, co chce. Vskutku, považujeme-li se za cokoliv
či kohokoliv, bitvu jsme prohráli. Tantrická zasvěcení jsou nebezpečná a divoká.
5. Obecně viz jednotlivé překlady jmen. Ztělesnění čaṇḍy je démon Čaṇḍa. Samotné slovo
ve jménu tedy může odkazovat jak na obecné významy, tak i na tohoto démona, který svými činy
a mocí přinášel zkázu pro svět lidí i bohů. Bohyně ho ale přemohla, proto je jedním z jejích velmi
rozšířených jmen „vražedkyně Čaṇḍy“. Bez znalosti kontextu se na první pohled jedná o negativní
jméno či ztělesnění. Bohyně ale tímto skutkem zachránila svět. Člověk, který nezná mytologické
příběhy Indů, by si měl uvědomit, že to, co se zdá být negativní, může být naopak. Toto je tantrický
pohled na svět (do velké hloubky absorbovaný hinduismem), pro člověka vychovaného v kultuře
s křesťanskou historií nesnadno pochopitelný a přijatelný.
6. Obecně znamená vědění, poznání. V tantrických školách představuje složitější formu mantry
(resp. stav proniknutí do jádra formule, jež se oživí jakožto živoucí síla), také bohyni dlící nad touto
mantrou (nebo ochránkyni konkrétní jógické sádhany), odtud vidjá (zasvěcovací) bohyně, resp. mahávidjá čili velká vidjá.
38
Nétra 2 /2010
Ačkoliv ze samotné Čhinnamastá-ašṭóttaraśatanáma-stótry na první pohled žádný
drastický rituál nelze vyčíst, pozorný student tantrických nauk bude po přednesu
jmen brát vážně slova Śrí Sadáśivy, který zdůrazňuje, že „je to tajemství všech tajů“
(guhjádguhjatara). Uvidí některá klíčová jména v jiném než obecném světle, jako
odrazové body komplexní sádhany. V první čtvrtině jmen se jedná o přípravné fáze
meditace skrze vizualizace na její především „negativní“ aspekty. Tyto lidské vlastnosti a jejich personifikace jakožto „kosmické“ síly v podobě bohyně jsou zapotřebí
vyvolat, aby byly zpřítomněny, aby si adept uvědomil svou stinnou stránku.
Od 28. jména a dále je již tantrický rituál jednoznačný : jména popisují typickou
ikonografii Čhinnamasty v bhairavovské technice, tj. kdy adept sedí na mrtvole
na spáleništi mrtvol. V 36. jménu vstupuje do sušumny a vše negativní postupně
mění v pozitivní. Od 44. jména začíná s jóni-sádhanou v podobě jantry. Z jantry
vystupují další aspekty bohyně, které adept poznává sám v sobě. Posléze je adept
pročištěn i z těch posledních duchovních nečistot a v poslední čtvrtině jmen bohyni
již jen celým svým bytím uctívá. V bohyni nalézá vše lidské i nadlidské, ale také
animální či abstraktní. Vše je bohyně.
Přes výše uvedený ezoterní pohled v seznamu 108 jmen nehledejme absolutně
striktní systém. Jako u všech jmenných velebení (námávalí) kterékoliv bohyně je
výsledný počet (zpravidla 108 nebo 1000) směrodatný, čemuž je obsah následně
přizpůsoben. V naší stótře větší počet jmen představuje negativní vlastnosti člověka,
jiná jsou neutrální nebo i příznivá, další jsou tradiční a překrývají se se jmény jiných
bohyň, a několik jistě bylo doplněno jen do počtu. U některých jmen vidíme také
vliv buddhismu.
Stótry jsou tvořeny nebo uzpůsobeny k populární formě uctívání, k modlitbě.
V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že stótry mají metrum. Při hledání a nalézání jakéhosi systému či klíče je to důležitá poznámka, protože metru musí být podřízena celá koncepce. Občasné nelogické pozice jmen jdou na vrub tohoto faktu.
Věřím, že i přes tato „omezení“ je do tohoto rámce vměstnáno mnohem více než
jenom pouhý vyumělkovaný řetězec (ávali) jmen (náma) určených k recitaci.
Nyní následuje překlad Čhinnamastá-ašṭóttaraśatanáma-stótry.
Rasa Ravi : 108 jmen Čhinnamasty ze Śákta-pramódy
39
Čhinnamastá-ašṭóttaraśatanáma-stótra
»Śrí Párvatí7 promluvila :
„Ó vznešený Pane, kdož štěstí přinášíš (Śambhu8), řekni mi, přemožiteli všech
překážek [na stezce jógy], co má člověk dělat, není-li [z nějakého důvodu] schopen
odříkávat tisíc jmen9 [bohyně] – překrásných to tisíc [podob] Čhinnamasty –, jež
si sama oblíbila ? Naléhám s prosbou, ó můj bože, buď ke mně soucitný ! Mistře,
sděl mi prosím ze své [nezměrné] laskavosti, co a jak má [uctívač v tomto případě]
recitovat !“
Śrí Sadáśiva10 odpověděl :
„Ať tedy zpívá jejích sto a osm jmen, čímž bezpochyby dosáhne stejných výsledků, jako kdyby recitoval jejích tisíc jmen. Óṁ pro velebení sto a osmi jmen
skvostné Čhinnamasty ! Ṛši [hymnu] je Sadáśiva, metrum je anušṭubh, božstvo je
vznešená Čhinnamastá.11 Bude-li [následující velebení uctívač] pravidelně opakovat (džapa) v [pokorné] službě [bohyni], jistě dosáhne všeobsahujícího uskutečnění.“ [verše 1–3]
[Nyní Śrí Sadáśiva vyjmenovává 108 jmen bohyně, verše 4–18 :]
7. Śivova božská choť, Śakti neboli Déví. Její jméno lze přeložit jako „v horách dlící“. Přebývá
tam se Śivou, který je symbolicky pohroužen do neustálých meditací. Je dcerou krále zasněžených
hor, Himavata, ztělesnění Himálaje. Dialog mezi Śivou a Śakti je typickým znakem śakticko-śivaistických tanter.
8. Jméno Śivy – dárce blaha a štěstí, dobro udělující.
9. Zde je narážka na velebení s tisíci jmény (Čhinnamastá-sahasranáma-stótra) bohyně v Śáktapramódě, které následuje hned za naší stótrou a jež uzavírá Čhinnamastá-tantru. Benard vyjmenovává
a překládá všech jejích tisíc jmen na stranách 121–138.
10. Podoba Śivy ; sadá – věčný ; śiva – naději (přinášející), laskavý, dobrotivý, přívětivý, milostivý
(milost udělující) …
11. Mantry-hymny jsou od védských dob „nositeli“ následujících kategorií : zřec-prorok (ṛši),
který je považován za mytického autora (někdy jen kategorizační symbol), metrum hymnu – anu­
šṭubh je název nejčastěji používaného metru sanskrtské poezie – a božstvo (dévatá), které je invo­
kováno. Ačkoliv v našem případě Sadáśiva-anušṭubh-Čhinnamastá mají logickou vypovídající hodnotu, nemusí tomu tak vždy být. Můžeme je vnímat jakožto jakési ortodoxní kategorie, důležité
především pro rituální tradice hinduismu, nikoliv pro jógickou praxi.
40
Nétra 2 /2010
Óṁ.
1. Čhinnamastá – s useknutou hlavou.
2. Mahávidjá – velká moudrost, držitelka nadlidského vědění, velká (mahá)
bohyně (vidjá).
3. Mahábhímá – ohromně děsivá.
4. Mahódarí – s velkým břichem.*
5. Čaṇḍéśvarí – paní kruté vášně.
6. Čaṇḍamátá – matka všech, jež ovládá chtíč, násilí a hněv.
7. Čaṇḍamuṇḍaprabhaňdžiní – rozdrtitelka démonů Čaṇḍy* a Muṇḍy*.
8. Maháčaṇḍá – mimořádně zlostná.
9. Čaṇḍarúpá – ztělesnění děsu.
10. Čaṇḍiká – násilná.
11. Čaṇḍakhaṇḍiní – likvidátorka Čaṇḍy*.
12. Kródhiní – hněvivá.
13. Kródhadžananí – zploditelka zlovolných bytostí.
14. Kródharúpá – ztělesnění zuřivého vzteku.
15. Kuhú – temná jako nov Měsíce.
16. Kalá – obratná v umění.
17. Kópáturá – fúrie.
18. Kópajutá – plna vzteku.
19. Kópasaṁhárakáriṇí – ničitelka zuřivosti.
20. Vadžravairóčaní – Sluncem oděná vadžra.
21. Vadžrá – bohyně vadžra.
22. Vadžrakalpá – zručná v zacházení s vadžrou.
23. Ḍákiní – nebeská bohyně.*
24. Ḍákiníkarmaniratá – šířící spokojenost svými činy jako ḍákiní.
25. Ḍákiníkarmapúdžitá – ḍákiní uctívaná skrze obřad.
26. Ḍákinísaṅganiratá – přinášející potěšení ve společnosti ḍákiní.
27. Ḍákiníprémapúritá – plná lásky ḍákiní.
28. Khaṭváṅgadháriṇí – držící [śivovskou] hůl s lebkou na jejím vrchu.
29. Kharvá – zmrzačená (v možném významu „bezhlavá“).
30. Khaḍgakharparadháriṇí – držící zahnutou šavli (khaḍga) a misku z lebky
(kharpara).
31. Prétáśaná – krmící hladové duchy préty (jiné čtení : Prétásaná – ztělesnění
ásany prétů, tj. kápálikovský meditativní sed na mrtvole na pohřebišti).
Rasa Ravi : 108 jmen Čhinnamasty ze Śákta-pramódy
41
32. Prétajutá – doprovázená préty.
33. Prétasaṅgaviháriṇí – přebývající ve společnosti prétů.
34. Čhinnamuṇḍadhará – držící svou useknutou hlavu.
35. Čhinnačaṇḍavidjá – nelítostná bohyně (vidjá) s useknutou [hlavou].
36. Čitriṇí – žena s rozmanitými dovednostmi (resp. ztělesnění čitriṇí-náḍí).
37. Ghórarúpá – ztělesnění posvátné hrůzy.
38. Ghóradṛšṭá – divoká na pohled.
39. Ghórarává – „bezhlavě“ řvoucí.
40. Ghanódarí – překrásná ; dosl. s krásným (ghana) pupkem/lůnem (udara),
resp. s pevným (ghana) bříškem (udara).
41. Jóginí – bohyně/démonka jóginka.*
42. Jóganiratá – oddaně józe se věnující.
43. Džapajadžňáparájaṇá – esence a cíl (parájaṇa) [všech] modliteb-manter
(džapa) a obětí-uctívání (jadžňa).
44. Jóničakramají – posvátná podoba lůna (nebo pochva jako božská podobizna
nebo ta, která přebývá, tj. jejíž podoba je, v jóni-čakře).
45. Jóni – ztělesnění pochvy/lůna.
46. Jóničakrapravartiní – ta, jež se [po adekvátním uctění] vynoří z jóni-čakry
(resp. objeví/oživí v jóni-čakře) [jakožto (meta)sexuální Síla, bohyně].
47. Jónimudrá – bohyně jóni-mudry*.
48. Jónigamjá – přístupná/svolná k sexu (dosl. s [lehce] dostupnou jóni).
49. Jónijantranivásiní – v jóni-jantře přebývající.
50. Jantrarúpá – jejíž forma je jantra.
51. Jantramají – jantrická.
52. Jantréśí – božská paní jantry.
53. Jantrapúdžitá – skrze jantru uctívaná.
54. Kírtjá – slavná, proslulá.
55. Kapardiní – s vlasy do velkého uzlu (jako Śivovy vlasy).
56. Kálí – černá, smrt (konec časů).*
57. Kaṅkálí – kostlivka (resp. ověnčena kostmi).
58. Kalavikáriṇí – neustále se měnící, jejíž přirozeností je transformace (vikára).
59. Áraktá – krvavá, krví nasáklá, jejíž bytí je krev (rakta).
60. Raktanajaná – s červenýma/krvavýma očima.
61. Raktapánaparájaṇá – krvežíznivá.
62. Bhavání – dárkyně života (jiné jméno bohyně Párvatí).
63. Bhútidá – blaho udělující.
42
Nétra 2 /2010
64. Bhúti12 – mocenská, samotná moc.
65. Bhútidátrí – jógické síly poskytující.
66. Bhairaví – úděsná.*
67. Bhairaváčáraniratá – zpřítomněna při bhairavovských, resp. tantrických
rituálech (zejména ve smyslu praxe s mrtvolou).
68. Bhútabhairavasévitá – obsluhována zlovolnými (bhairava) duchy (bhúta).
69. Bhímá – nesmírně hrozivá.
70. Bhíméśvarídéví – božská hrůzovládkyně.
71. Bhímanádaparájaṇá – dlící ve [všech] strašidelných zvucích (náda).
72. Bhavárádhjá – uctívaná (árádhja) [svým protějškem] Bhavou (tj. Śivou).
73. Bhavanútá – velebena samotnou Existencí, Bhavou (tj. Śivou).
74. Bhavaságaratáriṇí – převoznice (táriṇí) oceánem (ságara) bytí (bhava).
75. Bhadrakálí – laskavá (bhadra13) „temná bohyně“.*
76. Bhadratanu – s požehnaným tělem.
77. Bhadrarúpá – překrásně tvarovaná.
78. Bhadriká – sama dobrota.
79. Bhadrarúpá14 – vtělení požehnání.
80. Mahábhadrá – slovy nevyjádřitelná krása.
81. Subhadrá – nádherně skvostná.
82. Bhadrapáliní – ochraňovatelka dobra.
83. Subhavjá – neobyčejně půvabná.
84. Bhavjavadaná – s nádhernou tváří.
85. Sumukhí – se zářícím obličejem.
86. Siddhasévitá – komu [všichni] siddhové slouží.
87. Siddhidá – dárkyně [všech] siddhi.
88. Siddhanivahá – jež vede [adepty] k získání siddhi.
89. Siddhá – dokonalá adeptka jógy, bohyňské ztělesnění završení Cíle všech
adeptů-jóginů.
90. Siddhanišévitá – [jejíž sádhana] je jóginy [hledajícími nejvyšší uskutečnění]
praktikována, vyhledávána a velebena.
12. Bhúti : lidská prosperita, moc, síla. Znamená také posvátný popel, který se maže na tělo,
nebo jógické síly-schopnosti.
13. Bhadra : láskyplné, vlídné, spravedlivé, štěstí přinášející, požehnané, krásné, milé … Jejich
ztělesněním jsou bhadrové, pozitivní božské bytosti nižšího řádu. Bhadra je také aspektem-jménem
Śivy. Bhadrové jsou pomocníci Śivy, podobně jako gaṇové.
14. Jména 77 a 79 se opakují (v sanskrtském originálu 15. verš). Výklad jména má více variací.
Rasa Ravi : 108 jmen Čhinnamasty ze Śákta-pramódy
43
91. Śubhadá – dobro (śubha15) přinášející.
92. Śubhagá – po správné [cestě] kráčející.
93. Śuddhá – [svým bytím absolutně] čistá.
94. Śuddhasattvá – čirá pravda (sattva), neposkvrněné bytí (sattva).
95. Śubhávahá – radost rozdávající (ávaha).
96. Śréšṭhá – nádherná.
97. Dṛšṭamají nebo Dṛšṭimají16 – na koho svůj zrak [neustále a s neochvějnou
oddaností] upíráme (dṛšṭa), na koho nelze než [s posvátnou bázní] hledět
(dṛšṭa) ; resp. [bohyně] do [neustálých] vizí (dṛšṭi) ponořená.
98. Déví – bohyně.*
99. Dṛšṭisaṁhárakáriṇí – schopna svým [jediným] pohledem (dṛšṭi) ukončit
veškeré stvoření (také schopnost Śivy a jeho třetího oka).
100. Śarváṇí – božská choť Śarvy* (tj. Śivy).
101. Sarvagá – všudypřítomná.
102. Sarvá – [bohyně] vše.
103. Sarvamaṅgalakáriṇí – tvůrkyně veškerého blaha (maṅgala).
104. Śivá – božská choť Śivy.
105. Śántá – mírumilovná.
106. Śántirúpá – ztělesnění duchovního klidu.
107. Mṛḍání – božská choť Soucitného – Mṛḍy (tj. Śivy).
108. Madanáturá – bezhlavě po lásce/vášni (madana) toužící (átura).
15. Śubha : nádherné, zářící, skvělé, pěkné, dobré, slibné, spravedlivé, čisté …
16. Benard uvádí Dṛšṭamají, v Śákta-pramódě z Muktabodha Digital Library se uvádí Dṛšṭimají.
44
Nétra 2 /2010
[Po vyjmenování 108 jmen Śrí Sadáśiva dodává :]
„Přednesl jsem Ti velebení bohyně (déví-stótra), které jen za vzácných [okolností
může adept] obdržet. Je to tajemství všech tajů, jež je nutno ze všech sil horlivě
ochraňovat. Ó [bohyně mého srdce,] drahý živote živoucí (práṇa-vallabha) ! To, co
jsem Ti přednesl, je velmi důležité. [Toto je] nejvyšší [znalost, jež kohokoliv] povede
k získání [magických dovedností jako jsou] schopnost na dálku zabíjet (máraṇa),
ovládnout druhého zatemněním jeho mysli (móhana), paralyzovat ho (stambhana)
a další akty.17 Navíc, [poté lze získat všechny] jógické dovednosti (ṛddhi18) a síly
(siddhi). Recitací [tohoto hymnu] třikrát denně se bez pochyb staneš okamžitě
[adeptem v ovládání] všech siddhi. Tento posvátný zpěv (stótra), který jsem Ti přednesl, je velevzácný – [ó má krásná bohyně,] líbezná na pohled. Bude-li nad ním
moudrý člověk meditovat nebo ho s [velkou] oddaností číst, stane se vyhledávaným
a mocným mužem (náróttama) a zvítězí nad svými nepřáteli.“ [verše 19–22]
Těmito slovy končí velebená Čhinnamastá-ašṭóttaraśatanáma-stótra.«
17. Zde jsou načrtnuty typické magicky (abhičára) orientované tantrické praktiky, jejichž praxe
jsou zpravidla doprovázeny příslušnými jantrami a mantrami. Ačkoliv je možné je vnímat i ezoterně, skutečností je, že byly a jsou chápány exoterně, „materialisticky“, bez duchovní zodpovědnosti a bez chápání dopadu takovéhoto karmického činu. Toto je taky tantrismus, stinná a stále
praktikovaná stránka. Sdělení ve verši je přesto nutno brát s rezervou, protože podobné proklamace
jsou v tantrismem ovlivněné literatuře velmi časté, či dokonce pravidlem, a víceméně nadneseně
znamenají, že zpěvem tohoto hymnu lze dospět prakticky k čemukoliv, světskému i božskému cíli.
Hinduismus mezi nimi ani zdaleka nedělá vyhraněného rozdílu, což duchovně/jógicky orientovaným Evropanům, kteří svým přístupem k spirituálnímu životu současně automaticky odmítají
světské a egocentrické cíle, často přijde nepochopitelné (mně také).
Tantrická literatura vyjmenovává následujících šest magických aktů : máraṇa, móhana, stam­
bhana, vyvolání nepřátelství (vidvéšaṇa), zničení nepřítele či protivníka (uččáṭana) a učarování neboli podmanění druhého (vaśíkaraṇa). Tento seznam a celkový magický pohled je téměř totožný
ve všech tantrických směrech ; nacházíme je i v buddhistických tantrách, víceméně beze změn.
18. Ṛddhi a siddhi jsou významově téměř totožné. Podrobněji viz můj článek Siddhi – romantická dekonstrukce, který by se měl objevit v některém z dalších čísel bulletinu.
Chrámeček bohyně Durgy v Čintapúrṇí s „přítomností“ Čhinnamasty (viz str. 52 a obálka). Je to malá stavba celá pod velkým posvátným stromem.
Stojí na kopečku obehnaná ze všech stran zdí a kolem se rozkládá městečko. Od vstupních dveří (dole) k průčelí chrámečku (nahoře) jsou sotva dva
metry. Kdysi (viz fotky v knize Benardové) namísto výzdob z tepaného a pozlaceného plechu zde byly malby. Himáčal Pradéś. Foto Jan Strnad, 2010.
46
Nétra 2 /2010
Sanskrtský text
Śríčhinnamastášṭóttaraśatanáma stótram
śrípárvatjuváča
námnáṁ sahasraṁ paramaṁ čhinnamastáprijaṁ śubham /
kathitaṁ bhavatá śambhó sadjaḥ śatrunikṛntanam // 1 //
punaḥ pṛččhámjahaṁ déva kṛpáṁ kuru mamópari /
sahasranámapáṭhé ča aśaktó jaḥ pumán bhavét // 2 //
téna kiṁ paṭhjaté nátha tanmé brúhi kṛpámaja /
śrísadáśiva uváča
ašṭóttaraśataṁ námnáṁ paṭhjaté téna sarvadá // 3 //
sahasranámapáṭhasja phalaṁ prápnóti niśčitam /
óṁ asja śríčhinnamastášṭóttaraśatanámastótrasja
sadáśiva ṛširanušṭupčhandaḥ // śríčhinnamastá dévatá mama
sakalasiddhipráptajé džapé vinijógaḥ //
óṁ čhinnamastá mahávidjá mahábhímá mahódarí /
čaṇḍéśvarí čaṇḍamátá čaṇḍamuṇḍprabhaňdžiní // 4 //
maháčaṇḍá čaṇḍarúpá čaṇḍiká čaṇḍakhaṇḍiní /
kródhiní kródhadžananí kródharúpá kuhúḥ kalá // 5 //
kópáturá kópajutá kópasaṁhárakáriṇí /
vadžravairóčaní vadžrá vadžrakalpá ča ḍákiní // 6 //
ḍákiní karmmaniratá ḍákiní karmapúdžitá /
ḍákiní saṅganiratá ḍákiní prémapúritá // 7 //
khaṭváṅgadháriṇí kharvá khaḍgakharparadháriṇí /
prétáśaná prétajutá prétasaṅgaviháriṇí // 8 //
čhinnamuṇḍadhará čhinnačaṇḍavidjá ča čitriṇí /
ghórarúpá ghóradṛšṭirghórarává ghanódarí // 9 //
jóginí jóganiratá džapajadžňaparájaṇá /
jóničakramají jónirjóničakrapravarttiní // 10 //
Rasa Ravi : 108 jmen Čhinnamasty ze Śákta-pramódy
47
jónimudrá jónigamjá jónijantranivásiní /
jantrarúpá jantramají jantréśí jantrapúdžitá // 11 //
kírtjá kapardiní kálí kaṅkálí kalavikáriṇí /
áraktá raktanajaná raktapánaparájaṇá // 12 //
bhavání bhútidá bhútirbhútidátrí ča bhairaví /
bhairaváčáraniratá bhútabhairavasévitá // 13 //
bhímá bhíméśvarídéví bhímanádaparájaṇá /
bhavárádhjá bhavanutá bhavaságaratáriṇí // 14 //
bhadrakálí bhadratanurbhadrarúpá ča bhadriká /
bhadrarúpá mahábhadrá subhadrá bhadrapáliní // 15 //
subhavjá bhavjavadaná sumukhí siddhasévitá /
siddhidá siddhinivahá siddhá siddhanišévitá // 16 //
śubhadá śubhagá śuddhá śuddhasattvá śubhávahá /
śréšṭhá dṛšṭimají déví dṛšṭisaṁhárakáriṇí // 17 //
śarváṇí sarvagá sarvá sarvamaṅgalakáriṇí /
śivá śántá śántirúpá mṛḍání madanáturá // 18 //
iti té kathitaṁ dévi stótraṁ paramadurlabhaṁ /
guhjádguhjataraṁ gópjaṁ gópaníjaṁ prajatnataḥ // 19 //
kimatra bahunókténa tvadagré práṇavallabhé /
máraṇaṁ móhanaṁ dévi hjuččáṭanamataḥ param // 20 //
stambhanádikakarmáṇi ṛddhajaḥ siddhajó’pi ča /
trikálapaṭhanádasja sarvé sidhjantjasaṁśajaḥ // 21 //
mahóttamaṁ stótramidaṁ varánané majéritaṁ nitja mananjabuddhajaḥ /
paṭhanti jé bhaktijutá naróttamá bhavénna téšáṁ ripubhiḥ parádžajaḥ // 22 //
iti śríčhinnamastášṭóttaraśatanáma stótram
Transliterace Rasa Ravi.
Zdroj: Śákta-pramóda, Muktabodha Digital Library.
Komentovaný přehled dostupné
literatury o Čhinnamastě
Rasa Ravi
Čhinnamastá je ryze ezoterní bohyně – její pravá role je specificky jógická, nikoliv náboženská. Jinými slovy se její „oblast působení“ nachází uvnitř mikrokosmu
jógina a ne na vnějším oltáři. Postupem času, jak to v Indii bývá, si samozřejmě
„našla“ cestu do příslušné literatury, kde nacházíme její popisy, vizualizace a také
mytologické příběhy o ní. Tato fáze je sekundární a je příznačná všem bohyním,
které z ezoterního statutu „kráčí do náruče“ náboženství, ať již z „vlastní“ iniciativy
nebo postupem času přirozenou asimilací. Jako taková je často zahrnuta do různých seznamů mahávidjí – zpravidla, zná-li vůbec někdo její jméno, tak jako jedné
z mahávidjí. Tato skupinová podrole její podstatu a účel sice částečně připomíná,
nedokáže však podat skutečný rámec dění, jež se odehrává v mikrokosmu a jehož
specifickou „sekci“ bohyně ovládá. Ovšem, tuto stránku samotné texty nechají jen
vytušit.
Snadno přístupné, výstižné a současně kvalitní výpisky o Čhinnamastě na internetu nacházíme na en.wikipedia.org/wiki/Chhinnamasta nebo, s bohatou obrazovou přílohou, od Prof. P. C. Jaina a Dr. Daljeeta na www.exoticindia.com/article/
ten_mahavidyas.
Moje první „oživené setkání“ s Čhinnamastou se odehrálo na začátku devadesátých let z německé verze knihy Harishe Johariho, indického tantrika, astrologa, léčitele a talentem obdařeného umělce s vlastní uměleckou školou, Wege zum Tantra,
Bauer, 1987. Kniha je překladem o rok dříve vyšlé anglické edice (Tools for Tantra,
Inner Traditions). Podává základní přehled deseti mahávidjí, jejich jantry, mantry
Rasa Ravi : Komentovaný přehled dostupné literatury o Čhinnamastě
49
a podobizny v autorem krásně ilustrované knize. Ačkoliv je to populární publikace,
je nutno zdůraznit, že autor byl nositelem živé tradice. Kniha vyšla také v češtině
(Tantra, Pragma, 2002).
V indickém duchu teorie a praxe je i S. Shankaranarayananova kniha : The Ten
Great Cosmic Powers, Dipti, 1972. Obsahuje popis deseti mahávidjí s vlastní kapitolou pro Čhinnamastu. Shankaranarayanan na základě některých citací odmítá tezi,
že Čhinnamastá má buddhistický původ, a snaží se nalézt její védský původ. Jeho
postup i závěry jsou ale více emotivní než faktografické.
Benard na straně 17 poznamenává, že v hinduistické literatuře Čhinnamastu
poprvé nacházíme až v upapuráṇách jako Mahádévíbhágavata-puráṇa a śaktická
Mahábhágavata-puráṇa, jež obsahuje již skoro standardní výčet deseti mahávidjí a seskupuje je již pod názvem daśamahávidjá1. Benard uvádí, že śaktická
Mahábhágavata-puráṇa pochází nejspíše z doby kolem roku 950. Zde je ale dobré
vědět, že datování puráṇ a jejich jednotlivých částí je velmi problematické. Jiní autoři udávají, že inkriminovaná část s mahávidjemi v této puráṇě je zřejmý pozdější
dodatek z 15. století nebo z doby ještě mladší. Jelikož se prací Benardové v bulletinu
Nétra zabýváme v samostatném článku, její knihu věnovanou studiu Čhinnamasty
(Chinnamastā – The Aweful Buddhist and Hindu Tantric Goddess, Delhi, 1994) zde
dále nerozebírám.
Kvalitní přehled deseti mahávidjí nacházíme u Davida R. Kinsleyho v jeho knize
Tantric Visions of the Divine Feminine – The Ten Mahāvidyās, University of California
Press, 1997. Ohledně deseti mahávidjí na straně 28 zprostředkuje jednu zajímavou
ústní a v textech nedoložitelnou tradici. Podle té, když Párvatí nechtěla pustit Śivu
pryč z domu, zavřela všech deset bran-dveří-otvorů domu/těla. Toto má známý
jógický význam, zřejmý adeptům jógy. Na straně 61–62 vyjmenovává některé specifické „vlastnosti“ mahávidjí, které je odlišují od jiných bohyň : nejsou vztahovány
k mateřství, plodnosti, „neobývají“ posvátná geografická místa jako hory a řeky atd.
V podkapitole Heads as Power Objects porovnává koncepci uťaté hlavy u vybraných
mahávidjí. Např. Kálí a Tárá často nosí girlandu tvořenou z lebek a/nebo drží v ruce
čerstvě uťatou hlavu. Tyto hlavy často reprezentují přemožení nepřátel. Hlavy také
1. Daśa je deset. Daśamahávidjá je skupinový název. Podobným pojmem je např. Navadurgá,
tedy devět (nava) hlavních podob Durgy, nicméně u Durgy je to jednotící koncepce pod Durgou
samotnou. U mahávidjí podobný prvek vidíme také, nicméně není žádná z mahávidjí hlavní (i když
některé z nich jsou důležitější než ostatní). U Navadurgy zpravidla vidíme její hlavní aspekt uprostřed
a kolem osm doplňujících podob. Samotné slovo mahávidjá není zastřešujícím pojmem, ale pouze
obecným označujícím kteroukoliv mahávidju. Oním zastřešujícím pojmem je zde daśamahávidjá.
50
Nétra 2 /2010
mohou reprezentovat hlásky abecedy, píše Kinsley, a to nejspíše tehdy, je-li počet
lebek na girlandě padesát nebo padesát dva. Tato čísla totiž korespondují s počtem
hlásek sanskrtské abecedy. Vizualizace a aplikace manter s tímto obrazem spojená
je již součástí běžné tantrické praxe.
Dále na straně 164 píše, že ve váráṇaském regionu, známém velkým počtem
chrámů a chrámečků, našel jen jeden zapadlý chrámeček Čhinnamasty, připojený
k chrámu Durgy v Rámnágaru, kde mu místní kněz-obřadník (púdžárí) říkal, že je
uctívaná pouze tantriky a to za použití mrtvoly v rámci uctívání-sádhany. Na následující straně popisuje další chrámy bohyně z jiných oblastí.
Kinsley na straně 253 ve svých poznámkách předpokládá, že skupina mahávidjí by mohla být známá již v rané periodě 10. století, což zakládá na Mahákálasaṁhitě, jíž takto datuje a kde v seznamu 51 bohyň nachází jména devíti z deseti
mahávidjí. Mahákála-saṁhitá se zabývá kultem bohyně Kálí, celá se nedochovala,
píše N. N. Bhattacharyya. Ohledně jejího stáří nacházíme i zmínku v knize autorů
Goudriaan & Gupta, Hindu Tantric and Sākta Literature, Wiesbaden, 1981, strany
78–79, kteří však tento text datují až do 14.–15. století.
Na straně 16 Kinsley píše, že chrám zasvěcený vyloženě celé skupině deseti
mahávidjí našel na svých cestách v Indii pouze jeden. Toto ovšem neznamená, že
na různých místech jejich vyobrazení vedle sebe nenajdeme. Právě naopak. Nicméně
tento údaj přihrává předpokladu, že celá skupina mahávidjí je umělý konstrukt.
Podle Kinsleyho Čhinnamastá nemá vlastní rozšířený nezávislý kult a ani se nezdá,
že by měla do doby, než byla včleněna mezi mahávidje, vlastní historii. O jejím,
zřejmě téměř neznámém, kultu čhinnamastákrama viz níže N. N. Bhattacharyya.
Pokud ovšem souhlasíme, že Čhinnamastá „vyrostla“ ze siddhovské ČhinnamuṇḍyVadžrajóginí, pak bychom měli mluvit o jejím velmi důležitém kultu, ovšem spíše
v buddhistickém obrysu než hinduistickém. Ačkoliv zde je nutno zdůraznit, že
v „hrdinské epoše“ siddhovských tantriků 8.–12. století, z nichž někteří klíčoví
„hráči“ jsou velebeni i v hinduistickém kaulismu, śivaismu a náthismu (kde samo­
zřejmě nejsou považováni za buddhisty), nelze mluvit o buddhismu, jak tento pojem chápeme nyní (jakožto něco již dávno standardizovaného). Tyto siddhovské
předpoklady Benard potvrzuje, když píše, že Čhinnamastá byla praktikována mahásiddhy. Také viz níže Nihom a Dowman. Její význam je podle mého úsudku
enormní, adept se však musí dostat ke zdroji nauky.
Na pěti stránkách se Kinsley věnuje Čhinnamastě i ve své starší knize z roku
1986, Hindu Goddesses. Zde poznamenává, že pravděpodobně je koncepce deseti
mahávidjí śaktickou adaptací deseti avatárů Višṇua. V Guhjátiguhja-tantře nachá­
Rasa Ravi : Komentovaný přehled dostupné literatury o Čhinnamastě
51
zíme seznam mahávidjí, kde se tvrdí, že každý z avatárů má svůj původ v konkrétní
mahávidji, bez níž by se ten na světě nemohl projevit-objevit. Čhinnamastá dává
zrod Narasiṁhovi (str. 161). Podobně poslední kapitola Toḍala-tantry (datována
do 14. století podle Sanjukta Gupty). O provázanosti mahávidjí s avatáry již psal roku
1922 Helmuth von Glasenapp ve svém Der Hinduismus,2 na straně 148. Nicméně
věc bude zřejmě složitější, protože v Indii je běžné, že se různé myšlenky a koncepce vzájemně ovlivňují. Zde bychom si měli připomenout, že naproti vžité představě, že Višṇu má deset avatárů, známe jejich různé seznamy s odlišným počtem,
a zdá se, že podobně jako u mahávidjí se teorie v určitém bodě ustálily na deseti.
Ohledně ostatních mahávidjí víme, že např. Kálí a Tárá mají skutečnou historii
a lze je nazvat „standardními“ bohyněmi, další méně důležité mahávidje si našly
cestu např. do podrolí v různých seznamech čaker v tantrickém jóginí kultu nebo
i jinde. Dobrý přehled o těchto jóginí čakrách přináší krásná velkoformátová barevná publikace Vidya Dehejia : Yoginī Cult and Temples, National Museum, New
Delhi, 1986. V celé řadě tantrických textů přinášejících seznamy 64 jóginí nacházíme jména mahávidjí jako Kálí, Tárá, Bhuvanéśvarí, Bhairaví a Mátaṅgí, ale i další
varianty těchto jmen nebo možné variace jmen zde nevyjmenovaných mahávidjí.
Ta jména vidíme trochu roztroušeně a zdá se bez nějaké logiky či návaznosti na význam těchto bohyň jako mahávidje. Jsou v sousedství typických tantrických rituálních bohyň – přejímání bohyň z jednoho textu do druhého je běžnou praxí. (Zde
poznamenejme, že se kult 64 jóginí dostal i do džinismu, viz The Indian Mother
Goddess, str. 110.) Bohyně Čhinnamastá, jméno ji významově připomínající či bohyně s podobnou ezoterní rolí není v žádném z textů (některé jsou jen v manuskriptech), s nimiž Dehejia pracovala, zmíněna. Nicméně mnohé aspekty ze seznamu
108 jmen Čhinnamasty se zde objevují často, včetně Čaṇḍiky (nikoliv Pračaṇḍačaṇḍiky). Text Kubdžikápúdžá-paddhati hned na prvním a druhém místě uvádí
Džaju a Vidžaju, jména známá z podobných seznamů, která jsou v některých popisech Čhinnamasty jejími pomocnicemi.
Bohyně Čhinnamastá je součástí konceptu slavného primárního díla śáktů Dévímáhátmja, jež stálo u zrodu formování celého śaktického hnutí. Déví-máhátmja
tvoří 81. až 93. kapitolu v Márkaṇḍéja-puráṇě, pocházející přibližně ze 6. století,
čímž se řadí mezi nejstarší sanskrtské puráṇy. Datování celého obsahu do jednoho
století ovšem není u puráṇ zpravidla možné. Těchto třináct kapitol je rozděleno
na tři akty či příběhy (čarita). Déví-máhátmja je zvána také Saptaśatí, doslovně
2. Knihu lze oficiálně stáhnout jako pdf z www.archive.org.
52
Nétra 2 /2010
„sedm set“, ve významu „skládající se ze 700 veršů“, resp. Saptasatí, tedy „O sedmi
ctnostných dámách“, jejichž příběhy by měla přinášet. Zdá se, že existuje tradice pro
obě tyto významové variace. Nás zde zajímá druhý pohled, známý např. z pozdní
středověké Kátjájaní-tantry, protože dle této tradice na začátku každého ze tří čarit je invokována jedna hlavní satí, ale rovněž je k ní přiřazována skupina sedmi
satí (tedy každá ze tří čarit má svou vlastní saptasatí). V první čaritě je hlavní satí
Mahákálí a saptasatí jsou : Kálí, Tárá, Čhinnamastá, Sumukhí, Bhuvanéśvarí, Bálá
a Kubdžiká. Viz např. populární indické dílo Harender Upadhyay : Hindu Gods,
Goddesses, Pilgrims Publishing, 2004.
K velmi zajímavé politické reinterpretaci „krvavých“ bohyň docházelo v době,
kdy Indie bojovala o svou nezávislost. Hugh B. Urban : Tantra – Sex, Secrecy, Politics,
and Power in the Study of Religion, University of California Press, 2003, na straně 97
uvažuje, že s Matkou Indií byla bohyně Kálí (a její forma Čhinnamastá) ztotožněna
právě z důvodu, že se jí Britové nejvíce štítili. B. Pal – jeden z tehdejších vůdců
revolučního hnutí odporu vůči Britům – viděl v bohyni samotnou Matku Indii,
jíž Britové uťali hlavu, a která pije svou vlastní krev, aby vůbec přežila. Nacionální
Indové se tehdy považovali za kněze bohyně Kálí, který sám sebe obětuje bohyni
proléváním své vlastní krve pro obranu vlasti-bohyně a její nezávislost.
Informacemi nabytá objemná publikace je Shantilal Nagar : Yoginī Shrines and
Śaktipīṭhas, BR Publ. Corp., 2006. V příslušné části sedmé kapitoly se zmiňuje
o Čhinnamastě zasvěceném místě Čintapúrṇí, jež je známou śaktipíṭhou bohyně,
o níž píše Benard i Kinsley. Městečko se nachází v Himáčal Pradéśi. Čintapúrṇí
(Čintpúrṇí) je však dnes již netantrickým místem uctívání Durgy, a bude-li čtenář hledat tento chrám na internetu (Chintpurni, Cintpurni), nejspíše nenarazí
na spojitost s Čhinnamastou, jelikož se chrám stal velkým poutním místem Durgy
a uctívání Čhinnamasty je naprosto v pozadí zájmu.
V knize Benardové z roku 1994 vidíme černobílé fotky Čhinnamasty z maleb
na vstupní bráně. Fotograf Jan Strnad, člen studijní skupiny Nétra, pořídil na jaře
2010 fotky (viz strana 45) ze stejných míst a bohužel musíme konstatovat, že celá
brána byla zrekonstruovaná a tyto malby byly při tom odstraněny. Podle popisu
Strnada na místo kontinuálně přicházely obrovské houfy věřících, samozřejmě
za Durgou. O klidném zapadlém vesnickém chrámu tudíž v současnosti již nemůže
být ani řeč. K Čintapúrṇí ještě jedna malá poznámka. Kinsley na straně 269 v poznámce 50 cituje informaci Kathleen M. Erndlové z knihy Victory to the Mother,
která se zde vyptávala místního kněze, podle něhož název Čintapúrṇí pochází
ze jména bohyně Čhinnamasty.
Rasa Ravi : Komentovaný přehled dostupné literatury o Čhinnamastě
53
Další monumentální prací je Thomas E. Donaldson : Tantra and Śākta Art of
Orissa, D. K. Printworld, 2002. V druhém dílu knihy v sekci věnované mahávidjím je pár „standardních“ stran o Čhinnamastě. Publikace na cca 1400 stranách
zaujme obrovským objemem informací a bohatou obrazovou přílohou každého,
koho „cesty Bohyně“ nenechají netečným. V jiném svém díle, „jen“ polovičního
objemu, Iconography of the Buddhist Sculpture of Orissa, Abhinav Publication, 2001,
se v 11. kapitole zmiňuje o Čhinnamastě především jako o podobě bezhlavé formy
Vadžrajóginí. Kniha obsahuje nepřeberné množství fotek.
Na důležitou urískou oblast śáktů a tantriků se zaměřila i další bohatě ilustrovaná kniha Francesco Brighenti : Śakti Cult in Orissa, D. K. Printworld, 2001.
Obsahuje kratší popis a vyobrazení Čhinnamasty – podobně jako předešlá publikace, má hodnotu spíše jako celek nebo jako studnice rozmanitých zdrojů historie śaktismu. Na straně 165 píše o občasném obětování lidí v prospěch bohyně
Laṅkéśvarí v raném období kalahandského království. Na straně 241 v podkapitole
věnované Čámuṇḍě rozebírá, jestli její strachem ověnčený krvežíznivý kult byl či
nebyl včleněn do bráhmanismu-hinduismu ze starších neárijských náboženských
soustav. Na straně 364 poukazuje na mundské a drávidské krvavé bohyně, které
byly v sanskrtizačním procesu jejich včleněním do hinduismu vyvažovány jinými
laskavými a přívětivými bohyněmi. Obětování lidí se věnuje v podkapitole The tra­
dition of human sacrifice in Orissa.
Na zajímavý kultický obraz upozorňuje na straně 51, kde píše, že od protohistorických časů se používala krev rituálním způsobem z lidských i zvířecích obětí k nanášení na náboženské ikony, aby byly červenější a síla božstev, jež hrála významnou
roli v kultech plodnosti, byla umocněna. „Červená“ se pravděpodobně „usadila“
v pozdější tantrické koncepci, nicméně by bylo moc jednoduché jedno s druhým
ztotožnit, protože v tantrickém symbolismu i menstruační krev má symbol červené.
Automaticky dát vedle sebe násilné obětování a plodnost či sexuální rituál, i když
jistě v takové formě také existovalo, by bylo jednostranné.
V tomto ohledu i červený prášek či pasta (někdy okrový i žlutý), kterým Indové
mažou své sošky na různých místech, a jež vytváří fascinující duchovně umělecký
zážitek v indických chrámech, by mohl být odvozen z potírání ikon rituální krví
z kultických vražd. I kdyby tomu tak opravdu bylo, rozhodně to neznamená, že
dnešní Indové v tom vidí stejný krvavý symbol jako kdysi jejich předkové (a velmi
pravděpodobně takovou minulost ani nepřipustí). Toto je důležité si uvědomit,
protože tím se vracíme k Čhinnamastě, jejíž „krvavá skutečnost“ tak dostává jiný
smysl než krveprolévání, násilí a zabíjení.
54
Nétra 2 /2010
Gudrun Bühnemann : The Iconography of Hindu Tantric Deities – The Pantheon
of the Mantramahodadhi, Groningen, 2000, na straně 39 uvádí počet mahávidjí
podle jednotlivých výčtů na deset, dvanáct nebo osmnáct. Nejznámější je skupina
deseti. Podle Muṇḍamálá-tantry je vyjmenovává následovně : Kálí, Tárá, Šoḍaśí,
Bhuvanéśvarí, Bhairaví, Čhinnamastá, Dhúmávatí, Bagalá, Mátaṅgí a Kamalátmiká
(Kamalá). O pár stran dále autorka poznamenává, že Čhinnamastá byla včleněna
a reinterpretována do hinduistického rámce z buddhismu. Připomíná, že např. ikonografie mahávidji Kálí se podobá Ugratáře3. Dodává, že uctívání těchto tří bohyň
je předepisováno ve vámáčáře. Mantramahódadhi je známým středověkým (r. 1589)
tantrickým dílem, které v 3 300 verších přináší velebení a mantry všem možným
bohům a bohyním, včetně Čhinnamasty. V populárním překladu vyšlo jako The
Mantra Mahodadhi of Mahidhara, Sri Satguru Publications, 2009.
V kašmírské Uddhárakóśe se do výčtu tantrických bohyň mantrického uskupení
dostaly i místní bohyně. Ačkoliv následuje deset mahávidjí podle východoindického
śaktismu – Tripurasundarí, Lakšmí, Tárá, Bhuvanéśvarí, Mátaṅgí, Dakšiṇakálí,
Bhairaví, Čhinnamastá, Dhúmávatí a Bagalámukhí –, namísto posledních pěti bohyň jsou zde umístěny místní bohyně Śáradá, Śáriká, Rádžňí, Bhíḍá a Džválámukhí.
Výše uvedené uvádí Alexis Sanderson na straně 408 ve sborníku Mélanges tantriques
à la mémoire d’Hélène Brunner, EFEO, 2007. Zajímavé je, že i Čhinnamastá, která
má své svatyně spíše na severu Indie (a také v Nepálu), byla právě v Kašmíru nahrazena místní „konkurencí“.
O mahávidje se zajímal také věhlasný Gopinath Kaviraj – v Indii velmi ctěný
učenec a mystik – v článku The Ten Mahāvidyās, který se poprvé objevil v 1927
v sedmém svazku The Princess of Wales Sarasvati Bhavana Studies.4 Nicméně skupina
deseti mahávidjí, ačkoliv je nejznámější koncepcí mahávidjí, není jedinou. Výše již
vyjmenovaných deset mahávidjí přináší často citovaná Muṇḍamálá-tantra v první
kapitole (paṭala) ; ta je považována za standard. Tento seznam vidíme i v Čámuṇḍátantře a Toḍala-tantře, i když posledně jmenovaná přináší větší výčet mahávidjí, ale
3. O Ugratáře Bühnemann jinde poznamenává, že byla populární bohyní paňdžábských svahů,
jak se jeví z paháḍí maleb, na nichž je často včleněna mezi mahávidje. Bühnemann : The Goddess
Mahācīnakrama-Tārā (Ugra-Tārā) in Buddhist and Hindu Tantrism, Bulletin of the School of Oriental
and African Studies (1996), 59 : 472–493, Cambridge University Press, strana 477.
4. Tyto Studies vycházely mezi léty 1922 a 1945 ve dvanácti svazcích. Zde vycházím z reprintu
jeho sebraných spisů, jež byly z těchto svazků zkompilovány do jediné knihy : Notes on Religion and
Philosophy by Gopinath Kaviraj, Sampurnanand Sanskrit University, Varanasi, 1987. V této knize se
jedná o 13. kapitolu.
Rasa Ravi : Komentovaný přehled dostupné literatury o Čhinnamastě
55
obsahuje i standardních deset. V jednom výčtu Sammóhana-tantra přidává tři další
bohyně k deseti : Čaṇḍéśvarí, Laghu a Śjámá. V jiném výčtu přidává šest jiných :
Vanadurgá, Súliní, Aśvárúḍhá, Trailókjavidžajá, Váráhí a Annapúrṇá. Sammóhanatantra tedy přináší 13 a 16 mahávidjí. V Toḍala-tantře (1. 1–20) byli k mahávidjím
do páru přidáni i mužští bhairavové, kromě Dhúmávatí, která je vdovou a tudíž
svého bhairavu nemá. Kaviraj přináší jejich výčty, nicméně poznamenává, že existují určité rozdíly podle jednotlivých autorit a textů.
T. Goudriaan & S. Gupta, Hindu Tantric and Sākta Literature, Wiesbaden, 1981,
na straně 69 udávají za jednu z nejstarších zmínek základního počtu deseti mahávidjí přelom 16. a 17. století, Śaktisaṁgama-tantru. Na základě této tantry, ale i dalších jako Práṇatošaṇí-tantra (1821 dle Banerjiho) a Puraśčarjárṇava, N. N. Bhatta­
charyya ve své Tantrábhidháně, Manohar, 2002, na straně 35 píše, že Čhinnamastá
měla svoji vlastní tantrickou školu či sektu následovníků známou jako čhinnamastákrama, a sexuální kult známý jako čínáčára je s tím jejím dáván do spojitosti.
Jinde, ve své History of the Tantric Religion, Manohar, 1982 (revised ed. 1999), se
odvolává na Śaktisaṁgama-tantru, kde tato tantra mahávidje rozděluje na ty, které
má následovat tantrik vámáčáry a na ty, které má následovat tantrik dakšiṇáčáry.
Kálí, Tárá, Sundarí, Bhairaví, Čhinnamastá, Mátaṅgí a Vagalá by měly být uctívány vámáčáriny (str. 316). O čtyři strany opodál vyjmenovává deset mahávidjí
podle Śaktisaṁgama-tantry, Tárákhaṇḍa, 6. 16–17, následovně : Kálí, Tárá, Čhinná,
Sundarí, Vagalá, Mátaṅgí, Lakšmí, Śjámalá, Siddhavidjá-bhairaví a Dhúmávatí.
Jiný seznam je v Málinívidžaji, jenž je citován v 3. kapitole Śáktánanda-taraṁgiṇí :
Kálí, Tárá, Mahádurgá, Tvaritá, Čhinnamastá, Vágvádiní, Annapúrṇá, Pratjaṅgirá,
Kámákhjávásiní Válá a Śailavásiní Mátaṅgí. Niruttárá-tantra v 15. kapitole vyjmenovává 18 mahávidjí : Kálí, Tárá, Čhinná, Mátaṅgí, Bhuvanéśvarí, Annapúrṇá,
Nitjá, Mahišamardiní Durgá, Tvaritá, Tripurá, Puṭá, Bhairaví, Vagalá, Dhúmávatí,
Kamalá, Sarasvatí, Džajadurgá a Tripurasundarí.
Publikací ohledně indických bohyň je velká řada, každý si v dnešní době lehce
najde svůj titul přes internet. Zde bych ale připomněl stále kvalitní publikaci
N. N. Bhattacharyyi, The Indian Mother Goddess, South Asia Books, která poprvé
vyšla v roce 1970, nyní v několika reprintech, jež mi byla inspirací již v době, kdy
u nás internet ještě prakticky nebyl. Bhattacharyya na straně 164 v kapitole věnované Durze a její podobě Mahišamardiní – ta, jež zastavila běsnění démona
Mahiši jeho rozčtvrcením – píše, že sebezohavení bylo zřejmě součástí uctívání
Durgy-Mahišamardiní v pallavské a rané čóḻské periodě, k čemuž docházíme na základě výjevů na pallavských panelech. Zde vidíme, jak uctívač nabízí bohyni svou
56
Nétra 2 /2010
uťatou hlavu. Na jedné pozdní pallavské inskripci pak čteme o bojovníkovi, který
svou hlavu obětoval bohyni. Na stejné tabuli na reliéfu pak vidíme popisovaný akt.
Bhattacharyya se domnívá, že tento popis či akt mohl mít vliv na pozdější koncepci
Čhinnamasty.
Zde bychom se měli pozastavit a připomenout populární příběhy, jak je nalézáme ve Vikramačaritě nebo v Kathásaritságaře, kde hrdina, aby dokázal svou neochvějnou oddanost, nabízí bohyni svou krev a život. V překladu např. Arshia Sattar :
Somadeva : Tales from the Kathāsaritsāgara, Penguin, 1994. Je proto problematické
usoudit, jestli na reliéfech popisovaných Bhattacharyyou vidíme skutečnost nebo
jen odraz legend. Přesto je však dostatek důvodů věřit, že smrtí končící rituální
akty nabízené bohyni Durze se skutečně odehrávaly. Na druhou stranu však uťatá
hlava Čhinnamasty s tímto výjevem téměř jistě nijak nesouvisí, pouze čerpá z tohoto rituálního výjevu jakožto symbolu (či obrazotvornosti obhajitelné legendami),
jelikož v případě Čhinnamasty její ikonografie příliš jednoznačně napovídá o ezoterní aplikaci tří náḍí. Uťatá hlava v její ikonografii nemůže představovat pravou
krvavou scénu, ale jen čirý tantrický symbolismus používající zastrašující elementy.
Van Kooij však mnohem více než Bhattacharyya přehlíží tuto ezoteriku a soustředí
se pouze na uťatou hlavu.
Karel R. van Kooij v článku Iconography of the battlefield : the case of Chinnamastā,
který je osmou kapitolou v akademickém sborníku Violence Denied – Violence, NonViolence and the Rationalization of Violence in South Asian Cultural History, Brill,
Leiden, 1999, spojuje Čhinnamastu s krvavým dějstvím bojiště a hned v úvodu
s podnadpisem Násilná scéna proklamuje, že Čhinnamastá představuje „nepopiratelně násilný a bizarní obraz“. Ačkoliv o bizarnosti scény není pochyb, proklamované násilí není vůbec jednoznačné – z vyznění celého článku je zřejmé, že onen
násilný výjev zde nemyslí obrazně, ale jako znázornění skutečných událostí. Van
Kooij na straně 250 a i na dalších stranách víceméně zpochybňuje, zda strašidelný
zjev nejen Čhinnamasty, ale i dalších hrůzostrašných ikon tantrických nauk, může
být vůbec duchovní. Svým názorem své čtenáře, zdá se, vrací na začátek tantrických studií před stoletím, kdy z křesťanství vyrostlí indologové se teprve snažili
uchopit kulturně naprosto odlišné ideje západní perspektivou. Nikdo nepopírá, že
krvavá scéna v Indii nikdy neexistovala, tuto spojitost s Čhinnamastou však podle
mě van Kooij dostatečně neprokázal. Ve velkém počtu citátů ukazuje na důkazy
o násilných rituálních činech, uťatých hlavách, sebepopravě a smrtelné nabízení se
božstvu atd., nicméně přímou souvislost se samotnou Čhinnamastou tyto materiály nemají. Sice se vyskytují určité indicie, že Čhinnamastá mohla být invokovaná
Rasa Ravi : Komentovaný přehled dostupné literatury o Čhinnamastě
57
a provolávaná z magických důvodů na ničení nepřítele, zde je však potřeba vidět
souvislosti a dobu. Protože něco jiného je její původní role (8.–12. století) koncipovaná siddhy a něco jiného časem přilepené role náboženské, či spíše magické. Mezi
nimi je nutno umět rozlišovat.
Ezoterní pohledy van Kooij sice poznamenává, ale jen proto, aby je opakovaně
a rychle odbyl jako irelevantní. I když je ústředním tématem sborníku, v němž se
jeho článek nachází, násilí, takový přístup autorův se mi zdá velmi jednostranný.
Ohledně násilí a krve v možné asociaci s Čhinnamastou vyváženěji píše Kinsley
v podkapitolách Possible Prototypes a Head Offerings. O ezoterním chápání „krvavé
scény“ viz dále Dowman.
Úsudky ne nevzdálené van Kooij, ohledně proklamované krvežíznivosti Čhin­
na­­masty, čteme také v 6. kapitole knihy Krishna Kumari Myneni : Kings, Gods and
People – Essays on Cultural History of Medieval Āndhradēśa, Kaveri, 2004. V ní se
autor, jak již je z titulu příslušné kapitoly patrné, věnuje tématu Čhinnamasty a autorem předpokládané asociaci k lidským obětím. Při studiu násilné ikonografie jiných bohyň se pozastavuje nad těmito krvavými rituály, jež spekulativně na základě
vizuální podobnosti ikonografie s uťatou hlavou Čhinnamasty má tendenci vztahovat rovněž k Čhinnamastě (str. 58).
Kdyby u Čhinnamasty nebyly tři proudy „krve“ příliš jedinečné a vztažitelné
na panindickou nauku tři náḍí (v žádné jiné ikonografii nic podobného není),
pak by věc byla samozřejmě, pouze na základě useknuté hlavy, exoternější a neměl
bych výtky vůči oběma výše jmenovaným akademikům. Oba se však soustředili
jen na useknutou hlavu a na podobnost této scény u jiných bohyň. Tři proudy
a Čhinnamastin původ ve Vadžrajóginí, jež byla koncipovaná mahásiddhy, podává
dostatek důkazů, že má být chápána především jako bohyně ezoterní. Pak je možné
mluvit o rituálním nánosu v hinduismu v pozdním středověku a posléze mluvit
o jejím exoterním-magickém konceptu.
Na malou obranu van Kooij a podobně uvažujících je však nutno dodat, že
Indie „nabízí“ tisíce krvežíznivých démonů. Také dobře víme, že bohyni Kálí (viz
Káliká-puráṇa) a Durze byli kdysi obětováni lidé, nejen zvířata. Např. role krvežíznivé Čámuṇḍy, aby chránila kosmický řád, vyžadovala každoroční oběti zvířat či
lidí, protože představovala ničení, smrt a hlad (Brighenti, str. 240). Toto je ovšem
exoterní rituální náboženský kult, snad i černá magie, nikoliv sádhana vedoucí
k duchovnímu Cíli. Skutečný jógin jedno s druhým nikdy nespojuje.
Tantry bohatě pracují se symbolismem strachu a děsu, protože představují kardinální hranice jáství. Použily prvky těchto kultických projevů jakožto symbolismus.
58
Nétra 2 /2010
Čhinnamastá není bojovnou a smrt rozsévající bohyní typu Durgá nebo Kálí, není
démonem bojiště vysávajícím prolévanou krev z padlých. U Durgy, Kálí a dalších
podobných bohyň, i když v dnešní době jejich minulost připomíná již jen ikonografie a mytologické příběhy, nelze zapírat jejich nedávný krví nasáklý kultický,
rituální charakter. U Čhinnamasty primárně nic podobného nevidíme, jejím jménem nebyly zmařeny lidské životy. Při nepochopení její role a záměně za krvežíznivou bohyni však nelze zabránit, aby nebyla jógicky neznalými evokována pro
černomagické účely ; zdá se, že se to v hinduismu stávalo. Čhinnamastá neusiluje
o život své „oběti“, nechce z ní vysát práṇu. Pokud nahání strach, tak lidskému jáství,
pokud něco usekává, tak je to „ztotožnění se sám se sebou“.
Van Kooij sice připomíná práci M. Nihoma, který u Čhinnamasty poukazuje
na zřejmou ezoterní buddhistickou čaṇḍálí-jógu (obměna hinduistické kuṇḍaliníjógy) a symbolismus náḍí, nicméně se zdá, že tento pohled samotných siddhů a potažmo všech praktikujících-zasvěcených, na rozdíl od Benardové a Kinsleyho, mu
bohužel nejsou dostatečné, aby je vzal ve vážnější potaz.
Práce Nihoma přibližně na dvaceti stranách přináší recenzi úryvků ze Sádhana­
mály, jež popisují Čhinnamastu-Vadžrajóginí a které jsou přičítány velkému jóginovi Virúpovi – The Goddess with the Severed Head : A recension of Sādhanamālā
232, 234 and 238 attributed to the Siddhācārya Virūpā, ze sborníku Ritual, State and
History in South Asia, Brill, Leiden, 1992. Virúpa, který je vždy zobrazován s girlandou květin kolem krku (str. 226), bohyni nazývá tírajóginí (str. 225) – ta, jež převádí
adepta na druhou stranu. Kṛšṇáčárja (Káṇhapa) ji nazývá Čhinnamuṇḍá Váráhí.
Ačkoli je v ikonografii Čhinnamasty uťatá hlava v její levé ruce, a nůž v pravé, v jednom popisu na straně 229 je to naopak. Po bocích Vadžrajóginí (avadhúta/avadhṛti
náḍí) jsou nahé Vadžravarṇaní (lalaná náḍí) a Vadžravairóčaní (rasaná náḍí). Píše
se, že bohyně (déví), která má tři (tri) těla (kája), přebývá
(saṁsthiti) v těchto třech cestách (márga), tj. náḍí.5
Na stranách 229 a 235 čteme, že její sádhana je vnitřní
jógou, jež je reflexí či doplňkem externího rituálu śavasá­
dhany, tj. praxe, kdy jógin sedí a cvičí na mrtvole. Brighenti
na straně 122 dodává, že śavasádhana byla praktikována kápáliky, v jejichž chápání se jednalo o jógický proces, kdy jógin práṇicky vstoupil do mrtvého těla a na chvíli ho „oživil“.
Trikájavadžrajóginí.
Tato schopnost byla přičítána démonkám zv. vétála, které
5. Trimárgé saṁsthitá déví trikájavadžrajóginí. Ohledně Trikájavadžrajóginí viz níže E. English.
Rasa Ravi : Komentovaný přehled dostupné literatury o Čhinnamastě
59
obývají kremační oblasti a mrtvá těla. Jejich ovládnutím dokázal kápálikovský jógin správně provést śavasádhanu. Některé před- a porituální záležitosti śavasádhany
cituje S. C. Banerji ve své Tantra in Bengal, Manohar, 1992, strany 160–161, podle
Kṛšṇánandovy Tantrasáry (17. století), jež cituje autoritu Bhávačúḍámaṇi. Ezoterní
pochody, samozřejmě, nejsou popsány, pouze vybrané exoterní postupy.
Zde je nutno poznamenat, že i taková praxe, pro většinu lidí odpudivá, vůbec
nevypovídá o agresi či pomyslné vraždící mánii jóginů – to vše je především tantrické překonání „lidství“. Za podstoupení takové sádhany někým s velmi špatným svědomím (např. z vraždy) by byl člověk bohyní okamžitě smeten do propasti
vlastní černé duše.
Kinsley v podkapitole Heads as Power Objects píše, že spáleniště mrtvol jménem
Tárápíṭh v Bengálsku je tantriky velebeno, a to částečně z důvodu, že je zde dostatek lebek i mrtvol, protože 60 % těl je zde pohřbených namísto kremace. Jelikož je
plocha omezená, dochází při dalších pohřbeních k vykopání starých kostí. Zde se
již dotýkáme kultu kápáliků, jejichž svět a historii přináší cenné dílo The Kāpālikas
and Kālāmukhas od Davida N. Lorenzena, Thomson Press, 1972, druhé rozš. vyd.
Delhi, 1991.
Na straně 235 M. Nihom rozvíjí zajímavé myšlenky na základě rozboru určitých
pojmů, že součástí sádhany Vadžrajóginí (nebo i śivaistické śavasádhany) mohlo být
užívání přírodního halucinogenu durmanu6.
Ohledně datování výše jmenované Sádhanamály, kde nalézáme i popis Čhinna­
mastiny sádhany, Benoytosh Bhattacharyya ve svém An Introduction to Buddhist
Esoterism, první vyd. Oxford, 1932, druhé vyd. Varanasi, 1964, na straně 159 u­vádí
její manuskript, kde je uvedeno korespondující datum 1165 n. l. Na další straně
6. V roce 1996 jsem v Indii navštívil jeden śivaistický ášram. Byl daleko od turistických destinací
a byl ryze asketický (spalo se na slámě na zemi, postele nebyly). Na jedné straně malé budovy pěstovali durman. Toto však o braní této drogy samozřejmě vůbec nevypovídá, jelikož je durman neboli
datura líbivou okrasnou rostlinou – s velkými trubkovitými květy – vyhledávanou zahrádkáři celého
světa. V Indii je od dávných časů posvátnou rostlinou Śivy. V ášramu ji pěstovali nejspíše z tohoto
důvodu. Nalézáme ji v ikonografii několika Śivových aspektů, např. u Naṭarádži a Dakšiṇámúrtiho.
Nabízení květů datury jako součást oběti se popisuje v příslušné literatuře.
Co se týče účinku látky, je pravým halucinogenem (na rozdíl od pseudohalucinogenů typu
LSD), což znamená, že dokáže zpřítomnit formy a tvory z běžného života do prostoru vnímaného
intoxikovaným, aniž by tam skutečně byli a aniž by si intoxikovaný většinou uvědomil, že je to výsledek intoxikace. (Prolomení této bariéry může být cíl určité sádhany a blíží se poznatku, že cokoliv
co vidíme i za normálních okolností, může být chápáno ve smyslu jakési „halucinace“.) Durman,
podobně jako rulík zlomocný a mandragora, patří mezi čarodějnické drogy Eurasie. Na základě
jejich složení tropanových alkaloidů patří do stejné skupiny drog.
60
Nétra 2 /2010
v poznámkách cituje stať ze Sádhanamály, z níž je patrné, že za vznik kultu Vadžra­
jóginí je považován Śabarapá (Śavaripa, viz dále Dowman).
Vizualizaci bezhlavé Vadžrajóginí ze Sádhanamály spolu s citacemi v sanskrtu nalézáme na straně 247 a dále v knize Benoytosh Bhattacharyya : The Indian Buddhist
Iconography – Mainly Based on the Sādhanamālā and Cognate Tantric Texts of Ritual,
druhé rozš. vyd. Calcutta, 1958.7
Vraťme se ještě na chvíli k śavasádhaně. Thomas E. Donaldson ve svém článku
The Śava-Vāhana as Puruṣa in Orissan Images : Cāmuṇḍā to Kālī/Tārā se dotýká zajímavé skutečnosti „kultury“ spálenišť mrtvol.8 Je řeč o „vozidle“ v podobě mrtvoly
– śavaváhana. Podobně jako božstva hinduismu mají své váhany v podobě různých
zvířat a mytologických tvorů (Śiva má býka Nandina, Gaṇéśa myš Múšiku, Višṇu
ptáka Garuḍu), tantrické bohyně Čámuṇḍá a Kálí mají ve své ikonografii śavaváhanu (v článku bohatě doplněno fotografiemi). Pokud pod nohama Kálí leží Śiva
(jako „mrtvola“, tj. pasivní princip, jenž je oživován aktivním principem, tj. Śakti,
Kálí), pod nohama Čámuṇḍy leží obyčejná mrtvola ze spálenišť mrtvol. Určitá podobnost mezi bohyněmi tady je, otázkou však zůstává, jestli existuje ikonografická
či rituální provázanost obou bohyň. Pokud ano, zřejmě ne úplně na stejné úrovni
(shodu či neshodu autor rozebírá) s výše jmenovanou praxí śavasádhany.
Na straně 129 Donaldson poznamenává, že je těžké usoudit, kdy se přesně koncepce deseti mahávidjí objevila v literatuře. V Káliká-puráṇě jsou obě bohyně, Kálí
i Tárá, synonymem pro Čámuṇḍu. Bohyně Tripurá zde má tři různé podoby : jedna
je spojována s Bhairaví, druhá se Šoḍaśí a třetí kombinuje aspekty obou. Šoḍaśí pak
má zde ještě další formy. Roztroušené koncepce, jejich nesystematické slučování
a rozšiřování těchto i dalších bohyň nacházíme v mnoha dalších textech. Autor se
pochopitelně dotýká problému mahávidjí na několika úrovních. Na další straně
přináší jejich další seznamy a variace.
V jiném9 článku téhož periodika Eberhard Fischer a Dinanath Pathy v Drawings
for the Renewal of Murals : Notes on Documents for Murals of the Kāḷikā Temple near
Jayapur se dotýkají konceptu Čhinnamasty jako mahávidje, jejichž ikony nalézáme
na stěnách chrámu Káḷiky. Jedná se o ikony deseti (3+7) mahávidjí a deseti (7+3)
podob Durgy na čtyřech stranách zdi chrámu. Bohyně Čhinnamastá se nachází
na východní stěně. Článek obsahuje četné unikátní fotografie včetně Čhinnamasty,
7. Knihu lze oficiálně stáhnout jako pdf z www.archive.org.
8. Artibus Asiae, Vol. 51, No. 1/2 (1991), strany 107–141, www.artibusasiae.com.
9. Artibus Asiae, Vol. 62, No. 1 (2002), strany 139–177.
62
Nétra 2 /2010
nasadil jejich hlavy zpátky. Z příběhu je zřejmé, že žákyně cvičily symbolických
dvanáct roků sádhanu Čhinnamuṇḍy a až když to guru považoval za vhodné, byla
jejich sádhana dovršena aktem, kdy samozřejmě pouze jeho úspěšný konec je evidován. Sice příběh samotný nemluví o názvu sádhany a bohyni, máme o ní však
téměř jistotu nejen kvůli příliš velké podobnosti vyvrcholení příběhu s ikonografií bohyně, ale především proto, že Kṛšṇáčárja byl považován za nositele sádhany
Čhinnamasty-Vadžrajóginí. To víme z mnoha zdrojů. Např. z jeho příběhu (str. 127),
kdy na své smrtelné loži předával speciální nauku bohyně „Vadžraváráhí s useknutou hlavou“, nebo, a hlavně, že podle tradice zaujímá důležité místo v saṁvarovské
linii Śavaripy (5. v seznamu), posledně který je tradicí veden jako původce samotné
tradice Čhinnamasty-Vadžrajóginí.
Tyto příběhy byly napsány, píše Dowman v předmluvě, krátce po smrti posledního siddhy. A jelikož víme, že přibližně 84 mahásiddhů žilo v období mezi
8. a 12. stoletím, datování těchto krátkých epizod bude zřejmě někdy mezi 12. a 13.
stoletím. Zde bych tento fakt zdůraznil, jelikož vidíme, že původní (nejstarší skutečně doložená) koncepce Čhinnamasty-Čhinnamuṇḍy je siddhovská a ryze ezoterní. Přilepily-li se k její sádhaně pravé krvavé elementy v hinduismu, pak pocházejí z pozdější doby. Jako mahávidjá se dostává do relativně většího zájmu tantriků
mezi 16. a 19. stoletím. Zde je nutno poznamenat, že i Čhinnamastá-tantra je velmi
pozdní text, jelikož se nachází v Śákta-pramódě z 19. století.
m
m
m
m
m
N
N
m
m
m
O
m
m
m
m
m
m
N
m
m
m
ELEK RON CKÁ REKLAMN PD VERZE
S REDUKOVANÝM ROZSAHEM
PLNÁ VERZE BULLE NU E
DOS UPNÁ EN V Š ĚNÉ PODOBĚ
Odpovědný editor Rasa Ravi. Siddhaika o.s. Ve staré Indii ... v sanskrtských textech pojem tantrismus nenajdeme. Žádný popis či definice této kategorie neexistuje. Nyní také víme ... všechny tantrické texty nemusí ... nazývány tantra. Jakožto důkaz ... tantrismus nebyl považován za určitý dílčí filozofický systém... poslouží Mádhavova Sarvadaršana-samgraha ze století... neuvádí tantru jakožto jednu z popisovaných patnácti daršan (indických nábožensko-filozofických systémů), ačkoli ... práce vznikla v době největšího rozmachu tantrických praktik a představ. V Mádhavově popisu šivaistické daršany ... tantrické prvky samozřejmě vyskytují... cituje autory ... Utpaladéva či Abhinavagupta... tantra ... taková ... zmíněna. Podle P.V. Kane Mádhava zkrátka tantru ignoroval, neboť byla příliš skandální... ovšem pravděpodobnější ... nebyla zmíněna prostě ... v té době nejednalo o vydělený a samostatný systém. Nejčastějším zdrojem ... indické použití termínu tántrika ... výrok Kullúky Bhatty v ... komentáři k Mánava-dharma-šástře ()... vedle sebe staví pojmy vaidika a tántrika jakožto různé druhy zjevení (šrutiš ča dvividhá vaidikí tántrikí ča) a následně ... dva rozdílné přístupy k nejvyšší Skutečnosti... první ... stavěn ... védské a bráhmanské tradici a druhý ... textech jiných... rozdělení ... stalo ... indické myšlení základním, aniž by ... však vyvinula specifická kategorie „tantrismus“... můžeme upozornit ... Kullúkovo užití pojmu šruti. I mimo tantrické kruhy mohla ... zjevně tantrická tradice považována za šruti ve smyslu zjevení platného v určité vlastní doméně. Kullúkův výrok ukazuje ... ačkoli neexistovala žádná definice tantrismu „zevnitř“... tantrismus i v samotné Indii vnějšími pozorovateli vnímán ... cosi odlišného od tradice védské. Můžeme usuzovat ... podobně vnímán i těmi „uvnitř“... druhé straně ... citace ukazuje ... hranice ... vaidika a tántrika nebyla ostrá, neboť oboje mohly ... nazývány šruti. Mircea Eliade: Techniques du Yoga, Paris, . Pozn. ed.: Tantrické, týkající ... tantry... také tantrik – ten... praktikuje a následuje tu či ... tantru... tantrickou nauku a její soubor cvičení-zasvěcení (v buddhismu např. guhjasamádža, kálačakra, v hinduismu šrívidjá, hádimata, trika). Slovo ... Západě, Česko nevyjímaje, v ... age kruzích přivlastněno ponejvíce lidmi neznajícími tantry... spíše následují experimentální učení
moderních sexguruů, nežli reálnou tantrickou tradici. V moderní Indii ... tantrik víceméně ekvivalentním pojmem ... astrologa, magika, léčitele, vesnického šamana – často v negativní konotaci. Pozn. ed.: „Zjevená písma ... dvojaká: védská (pocházející z véd) a tantrická (pocházející z tanter).“ Kullúka Bhatta ... v století. Tato dvojznačnost ve skutečnosti sahá velmi daleko, neboť védské a tantrické tradice měly časem tendenci ... navzájem ovlivňovat v rituálech, koncepcích i písemných odkazech. Prvky z Atharva-védy ... důležité v některých lokálních tantrických tradicích (např. v Uríse) a mnoho tantrických autorů volně cituje šruti... prolínání došlo až ... daleko ... některé tantrické višnuistické školy páňčarátrů v Kašmíru prohlásily ... písma za jednu z védských škol (šákha) – ékanajašákha. Co ... týče pojmu tántrika v indických textech, měli bychom vzít v potaz skutečnost ... v šivaistických tantrických textech ... pojem tántrika často užíván namísto pojmu kaula ... odkazování ... některé exoteričtější texty a praktiky k jejich odlišení od ezoteričtějších praktik v kaula textech... texty a praktiky zvané tantrické ... ve skutečnosti „ty méně tantrické“... Indie ... nenabídne definici tantrismu jakožto něčeho specifického a spíše shromažďuje důkazy o vzájemném prostupování tantrických a netantrických prvků v nauce i praxi. Autoři píšící o tantrismu často uvádějí ... různé rysy a prvky. Teun Goudriaan kupříkladu ve svém Hindu Tantrism uvádí osmnáct takovýchto rysů jakožto „konstituentů tantrismu (v širším slova smyslu)“. Problém těchto výčtů však ... učenci neexistuje ohledně výběru oněch prvků shoda. Navíc neexistuje žádná skupina či text... by byly přítomny všechny ... prvky, a naopak řadu prvků nalézáme také v netantrickém kontextu. To ostatně ... překvapivé, neboť „tantrismus v širším slova smyslu“ ... mlhavým a nepřesně definovaným pojmem. Mohl by ... obšírný ... by pohltil celý hinduismus. Podívejme ... však nyní společně ... ty prvky... považuji za nejvíce vystihující. Nejprve ... podívejme ... ideje a prostředky tantrických textů. Nesouhlasíme ... s těmi... něž je, slovy Jeana Filliozata, tantrismus „pouhým rituálním a technickým aspektem hinduismu“. Tento pohled nesmíme zase odmítnout příliš uspěchaně, neboť rituál společně s ... technickým aspektem ... pomůže charakterizovat tantrismus velkou
měrou. Rituál vskutku ... nabídnout jednu z nejpraktičtějších... zdaleka ne kompletní, definici tantrismu. K tomuto ... ještě vrátíme později. Důležitým bodem tantrického zjevení ... kosmos prostoupený silou (či silami)... energie (šakti) ... zároveň kosmická i lidská a makrokosmos s mikrokosmem vzájemně interagují... důležitá, neboť vysvětluje takové tantrické prvky ... koncept a praxe kundaliní stejně ... celou řadu dalších jógických a rituálních praktik k použití a ovládání ... síly... vysvětluje některé aspekty spekulací a Gupta, Hoens & Goudriaan: Hindu Tantrism, Leiden, , str. – praktik zabývajících ... silou slova či řeči (váč), zejména ... povahu a ... manter... nauka nejen zabarvuje... také organizuje a dává význam všem tantrickým praktikám a pravidlům. To ... patrné v bhairava tantrách, textech příslušejících kultu Kálí, v systémech kramy a triky (ve všech šivaistických a šaktických textech), v ezoterních buddhistických jógánuttara tantrách a v tradicích sahadžiji. Stejná idea... zmírněna... i v dalších tradicích obecně považovaných za tantrické... páňčarátra či ágamická šaiva-siddhánta. Naopak stěží ji nalezneme u některých dualistických šivaistických autorů (např. Sadjódžjóti), ačkoli mantry a rituály jimi užívané tantrické jsou. Na druhou stranu nalézáme učení o korespondenci mikro- a makrokosmu ... ve starých, předtantrických textech, mj. v učení upanišadů. Magické použití síly ... patrné v Atharva-védě a tantrické představy později prostupují i purány, a prosakují ... hlouběji ... srdce hinduismu. K tomu musíme dodat ... učení o síle s jejím aspektem násilí a přestupků ... přítomno v kultech femininní stránky božství... však nemohou ... vždy považovány za tantrické. V jižní Indii ... kupříkladu kulty lokálních bohyň autochtonní drávidské a předtantrické. Prastaré indické praktiky vnitřního žáru (tapas) a ovládnutí sexuální energie (vírja) k získání nadpřirozených ... také příklady kontrolovaného použití kosmické síly, ač nejsou tantrické. Ve všech těchto netantrických doménách nalézáme prvky identické či blízké těm... kterými ... setkáváme v tantrismu. Můžeme ... i z hlediska ideologie ... setkáváme ... stejným problémem ... v případě jiných tantrických rysů. Původ či zárodky mnoha prvků tantrismu, ať ... ideových či jiných, můžeme vystopovat ... dalekých předtantrických časů. Další prvek, obyčejně
považovaný za tantrický... použití prostředků z tohoto světa k dosažení nadsvětských cílů, ať ... cílem osvobození (mukti) či nižší dosažení, případně potěšení označované ... bhóga. V tantrických tradicích bývá snaha dosáhnout osvobození a získat nadpřirozené schopnosti, to však nikoli skrze zřeknutí ... světských tužeb a radostí, ale, slovy Madeleine Biardeau, „zapřažením touhy (káma) ... všemi jejími významy i souvislostmi v zájmu dosažení osvobození“. Osvobození ... zpravidla vnímáno ... osvobození za života (džívanmukti), transcendentální stav jednoty s božstvem a úplná svoboda od světa, zároveň však také ... triumfální plnost včetně božských sil. Pozn. ed.: ... André Padoux: ... Concept of ... Word in Selected Hindu Tantras, State University of ... York, Albany, . Madeleine Biardeau: L’hindouisme, Anthropologie d’une religion, Paris, . Osvobození v tantrickém kontextu ... nutně vždy džívanmukti. Dokonce i ve zcela tantrickém díle ... Abhinavaguptova Tantrálóka ... nejpokročilejší adept... těší nejintenzivnější milosti Šivy (tívrašaktipáta), osvobozen okamžitě a umírá – takovýto stav ... považován za vyšší nežli džívanmukti. Typický tantrický džívanmukta, zcela svobodný od světa, jehož ... mistrem a překračuje jej... k nalezení pouze v některých tantrách – např. v bhairava či Kálí tantrách, v sahadžijovém višnuismu či v buddhismu – přičemž ... systémy ... můžeme považovat za „hard core“ tantrismus. V saiddhántika ágamách ... termín džívanmukti objevuje zřídka, adept ... dosahuje šivatvy, stavu Šivy, stavu podobnosti (sámantá) Šivovi... nikoli sjednocení (ékatva). To umožňuje duši i ve stavu osvobození stále milovat Boha. Ještě patrnější to ... u páňčarátrů... oddanost (bhakti) zcela zásadním prvkem. Když už zmiňujeme bhakti, můžeme poznamenat ... dosažení osvobození ... zachování aktivity v tomto světě, tj... ve světě... nepodléhat mu, nýbrž ... zcela oddán Bohu... základní učení bhakti od doby Bhagavadgíty... však láska k Bohu a ... milost k dosažení osvobození ... klíčové v tantrických pracích Abhinavagupty... končí bhakti a ... začíná tantra? ... těmito dvěma kategoriemi ... zjevně problematický vztah. Specifickým rysem tantrismu ... použití prostředků tohoto světa k dosažení nadsvětských cílů... často znamená rituální a soteriologické použití prvků běžně zakázaných, tj. překročení norem.
Hlavním důvodem tohoto konání proti zavedenému společenskému řádu ... být přání participovat ... temných, chaotických, neukázněných a velice mocných silách... běžně potlačeny a drženy mimo „čistý“, řádný a ohraničený svět bráhmanský... přání ... samo o sobě předpokládá víru ve svět prostoupený silou... pravděpodobně nejmocnější právě ve vnějším světě. Praxe přestupování pravidel zahrnuje i rituální překročení pravidel sexuálních. Použití sexuálního aktu nenalézáme ve všech tantrických tradicích... přítomen (byť ... převládající) u šivaistických a šaktických skupin kápálikovského původu či zázemí... držely (přinejmenším symbolicky) pohromadě kápálikovskou kulturu spáleniště mrtvol s jejím kultem jóginí a příslušnými eroticko-mystickými rity a představami. Sexuální rity najdeme ... v sahadžiji, hinduistické i buddhistické... nicméně chybí v méně tantrických tradicích, ať ... šivaistických či višnuistických. Překročení pravidel ... charakteristikou toliko „hard core“ forem tantrismu. Porohřešky a přestupky ... univerzální kategorií lidského chování. V Indii ... tento prvek přítomen ... z doby předcházející nástupu tantrismu... dokazují pášupatové a lákulinové. Erotické rity a sexuálně-jógické praktiky každopádně tantrismus předcházejí... opět vidíme prvky... nenalézáme ve všech tantrických směrech, zároveň ... přítomny v některých směrech netantrických či existovaly ... před příchodem tantrismu. Kupříkladu koncepce těla jakožto strukturovaného příjemce síly... touto silou také oživováno ... paralela s kosmickým tělem... praxe založeny, byly jistě známy ... před tantrami. To samé můžeme říci o mnoha dalších... ne všech, prvcích považovaných za tantrické. Kupříkladu všudypřítomné užívání manter společně s představami o moci řeči či slov (váč) a s příslušnými praktikami (njása, džapa, mantrasádhana) ... typicky tantrické ... mantrašástra ... považována za synonymum tantrašástry. Tantrické mantry ... nicméně užívány i v netantrických ritech. Některé višnuistické samhity obsahující tantrické rituály považují védské mantry za vyšší nežli mantry tantrické. Podobně i rituální diagramy (mandaly, jantry, čakry) či rituální gesta (mudrá) ... nalézt porůznu uvnitř i ... tantrismu... podíváme ... tantrický rituál (púdžá či díkšá), opět nalezneme některé z prvků vycházejících ze zdrojů mimotantrických. To samé ...
týká dalšího typicky tantrického pojetí polarizace Božství ... mužskou složku (zpravidla teologicky vyšší... pasivní) a ženskou složku (aktivní, nicméně teologicky nižší s výjimkou šaktických tradic). Takováto polarizace ... zdůrazněna všude rovnoměrně. Úloha šakti ... omezena nejen ve višnuistických samhitách... též v ágamách šaiva-siddhánty. Navíc existují šivaistické panteony zcela mužské i zcela ženské. Je těžké shromáždit prvky... by byly jednak typicky tantrické, a jednak by byly nalezitelné ve většině tantrických tradic, navíc by ... tradice (ale v rámci hinduismu) neobjevily. Potíž ... stává ještě větší, skoro až neřešitelnou... chceme ... diskuse zahrnout tantrický buddhismus, zrozený v Indii a rozšířený ... Číny, Tibetu a Japonska. Pokusíme ... překročit ... obtíž ... ze zmíněných konstitutivních prvků tantrismu vybereme ... pár, které... nalezneme v textech, naukách či praktikách dané skupiny, postačí k označení této skupiny za tantrickou... však Pozn. ed.: ... uctívání ženy v její spodní části (Brhadáranjaka-upanišad ) a připodobňování jejího lůna a ... jednotlivých částí ... pysky, ochlupení atd. k rituálnímu obřadu a oltáři, a to včetně koitu (tamtéž, ). To ... nemá s tantrismem ... společného. Největší chybou autorů různých pojednání o módním tantrismu, neznajících historii a kontext... vše, co připomíná kult ženy ... sexuální praktiky, považují automaticky za tantrické... mylná představa ... založena ... age víře ... hlavním tématem tantrismu ... sex. zvolíme – ideové, rituální či praktické? Měli bychom ... omezit ... dodržování předpisů (vrata) či kultických rituálů (tantrická púdžá)? Situaci ještě komplikuje ... tantrické rituály v sobě často obsahují védské praktiky. Několik autorů a textů předepisuje či alespoň dovoluje ... typy rituálu. Védské chování ... veřejnosti ... skrýt domácí (či tajnou) praxi dotyčného. Navíc v rámci té samé tradice často nalézáme vícero stupňů ezotericity a exkluzivismu... progresivní stupně specificity (uttaróttaravaišištjam) a „tantričnosti“. Zpravidla ... specifičtější a ezoteričtější stupeň tantry... „tantričtější“. Řada dalších prvků ... zmíněna, abychom ukázali neurčitost kritérií definujících tantrismus, diverzitu v rámci tantrických tradic a problematickou povahu vztahu ... tantrickým a netantrickým... „ortodoxním“ hinduismem. Vzájemná hodnocení ... těmito dvěma skupinami ... pohybují od
naprostého zatracování až k připuštění platnosti písem druhé skupiny v rámci jejího pole působnosti a ... její vlastní účely. Sarva-ágama-prámánja-váda byla kupříkladu vyzdvihována autory ... Jámunáčárja... vůbec možné ... ve světle těchto znalostí shodnout ... definici tantrismu? Podobně ... hinduismus ... i tantrismus tvořen řadou skupin, tradic a textů sdílejících některé společné prvky, zejména ty rituální, a dále některé společné názory a ideje; souhrn těchto prvků jaksi odlišuje tantrický hinduismus od netantrického. Tantrismus nicméně zahrnuje praktiky a názory nalezitelné i v hinduismu netantrickém. Jsme ... postaveni tváří v tvář nejistotě o hranicích tantrismu... neuchopitelné povaze a zjevné všeprostupujícnosti... takovéto všeprostupující povahy, neztrácí naopak svou specifickou identitu? ... chceme udržet pojem „tantrismus“, musíme ... přeci považovat za něco specifického a dostatečně Pozn. ed.: Jámunáčárja ... jihoindickým bráhmanem a důležitým mužem páňčarátrové, védántské a ... vaišnavské tradice. Integroval védské prvky s tantrickými, ustanovil autenticitu a autoritu (prámánja) páňčarátrovských písem v době... ortodoxní smártovští bráhmani proti této tradici vystupovali ... nevěrohodné. Ágama-prámánja ... dílo, věnuje ... dokazování validity páňčarátry v rámci védské tradice, brání ... nařčení ze strany smártů, jejichž teze dává ... pravou míru. Jelikož ... sám věhlasným bráhmanem s velkou prestiží, jehož musela druhá strana vyslechnout, argumentacemi a znalostmi ... mu nakonec povedlo zařadit páňčarátru ... uznávané tradice... neprotiřečí védám... událost byla důležitá nejen ... tradici... vesměs ... všechny tantrické školy... našly cestu z undergroundu ... ortodoxií akceptované tradice. Padoux ... mysli zřejmě ... nosnou ideu či nauku (váda)... umožňuje spojit védskou tradici s tantrickou způsobem ... těžké ... od sebe rozlišit, jelikož prvky jedné tradice byly přejaty druhou. V následující větě Padoux – protože si uvědomuje ... (i další) těžkosti ... popisu tantrických nauk a jejich tranzitu např... védismu – pokládá zapeklitou otázku, co ... vlastně tantrismus. odlišitelného, nezávisle ... nejistých hranicích. V takovém případě bychom za tantrické skupiny či texty měli považovat pouze ty, v nichž ... přítomny všechny výše uvedené klíčové prvky tantrismu. Toto omezí kategorii tantrismu ...
několik skupin či textů, zpravidla šivaistických a šaktických tradic s kápálikovským pozadím, dále ... některé z náthovských ... sahadžijá višnuistických kultů, a samozřejmě ... zjevně tantrické formy mahájánového buddhismu. V takovémto „hard core“ tantrismu nalézáme systém předpisů (které zpravidla mají povahu společenských prohřešků), jimž ... význam pomocí více či méně ... sílu orientované vize kosmu a člověka... ovládána, přičemž klíčovou roli hraje korespondence mikrokosmu s makrokosmem... též velký stupeň ezoterismu (čím vyšší, a ... ezoteričtější... „tantričtější“), společně ... specifickým typem panteonu (bez nutnosti ... sexuální diferenciace) a velmi rozvinutým typem rituálu. Mimo ... okruh vymezený těmito fundamentálními prvky ... porůznu existovat ještě určitý počet (a rozsah) tantrických rysů... již ne „tantrismus“ ... takový. Můžeme však s touto definicí ... tantrismu zahrnovat i páňčarátru? Nejspíše bychom mohli zařadit některé ze starších páňčarátrovských samhit a Lakšmí-tantru, neboť byly hluboce ovlivněny šivaismem. Nemůžeme však zahrnout páňčarátru kašmírskou... trvala ..... védskou školou (šákha), a ... mladší tradici ... vaišnavů. Co dalšího z kolébky šivaismu... vzpomínaných bhairava ágam, můžeme ... tantrismu zahrnout? ... ágamická šaiva-siddhánta opravdu tantrická? Ano, je... řazení vděčí primárně svému rituálnímu aspektu a tomu ... sámánjašástrou následovníků bhairava ágam. A co s moderní védántizovanou šrívidjou jižní Indie... datuje svoji guruparamparu k Šamkaráčárjovi a jejíž tantrické koncepce ... usměrněny natolik... zapadaly ... ortodoxních bráhmanských kruhů, takže ... prakticky ... tantrická? Jiný přístup k tantrismu a k ... definici nalézáme ve zdůraznění ... rituálního aspektu, aniž bychom zcela opomenuli ... nosnou ideu, nicméně podřadíme ji rituálu. Zdůraznili bychom specifičnost a oživující povahu rituálu a ... spojitost ... spekulacemi a praktikami týkajícími ... síly slova/řeči ... mantry atd. Rituál také zahrnuje manipulaci ... silou (šakti) a vzorci kombinujícími spojitost ... Pozn. ed.: ... písemnou tradicí (šástra) ... provádění běžných (sámánja) a každodenních rituálních úkonů. Pozn. ed.: Uctívání bohyně Tripurasundarí skrze ... jantru. Šrívidjá ... nejznámější školou... ji dosud praktikuje... silně ovlivněna védántou, původní „nečisté“ tantrické prvky dostaly
ortodoxní rámec. identitou (či fúzí) uctívače a uctívaného (nádévó dévam arčajét) společně s komplexem obětin a obřadních poklon (upačára) božstvu (či buddhistické „entitě“)... považováno za cenného hosta... důležité zdůraznit ... výkon takovýchto rituálů zahrnuje intenzivní vnitřní spoluúčast těla, mysli a řeči uctívače. Hlavní výhoda definování tantrismu skrze povahu rituálů ..... aplikovat ... tantrismus hinduistický i buddhistický, a nemusíme ... dokonce ... omezovat ... tradice indo-himálajsko-tibetské... můžeme počítat i s buddhismem čínským. Nevýhodou tohoto přístupu ... rituál ... pouze kultický. Zahrnuje i další aspekty života a dodržování různých předpisů tantrického adepta. Další komplikací ... daný adept nejenže ... různých příležitostech vykonávat obojí, rity tantrické i netantrické... rovněž ... spojovat, a to během jednoho rituálu... s výše načrtnutým přístupem k definici tantrismu taktéž nemůžeme spokojit. Nesetkáváme ... spoustou problémů ..... snažíme definovat něco, co existuje ... v našich myslích? ... jsme už vynalezli pojem tantrismus, chceme... znamenal něco konkrétního. Ti... sami drželi tantrických principů, nikdy přímo termín tantrismus nepoužili, a jejich užití slova tantrický ne-mělo stejného významu... má dnes ... nás. Někteří tantrici minulosti by ... za tantriky nepovažovali – následovali zkrátka učení a praktiky... byly v té době aktuální v jejich sociálních skupinách... učení a praxe byly rozličnými náboženskými formami přijímanými hinduismem i buddhismem a podléhaly staletím vývoje (zejména v důsledku vlivů indických, tibetských a čínských a/nebo procesu vnitřní transformace). Tantrismus by ... pouze představoval rozličné formy... byly postupně přijímány velkými částmi hinduismu a buddhismu. Podle pozadí, původu a lokálních vlivů ... vývoj více či méně poznamenán odmítnutím ortodoxních védských pravidel a myšlenek. Zahrnoval víceméně lokální autochtonní kulty a přesvědčení, lokální náboženské chování i magické a jiné praktiky... pak vyústilo ve více či méně tantrický ... jednotlivých skupin. Ať ... situace jakákoli, variabilita tantrismu... matoucí, nemusí ... ničím jiným ... některým ze způsobů, jakými mohl ... buddhismus či hinduismus chápán a praktikován indickými, tibetskými a čínskými adepty během posledních dvou tisíciletí. Pozn. ed.: „Jenom to, co ... božské...
uctívat božské (dosl. nedéva nemůže uctívat dévu)“. Tento tantrický „slogan“ nastoluje kulminaci jógické praxe... uctívač, uctívání a uctívané, dochází-li ke sjednocení... totéž. Božství ... v nejniternějším jádru ... dokonale uctívat ... samo božství. Idea ... zcela zásadní ... praxi s mandalami. Naopak samotná bohyně Čhinnamastá pije svou vlastní krev z prostřední nádí... znamená ... překročení duality a ... adepta k této Zkušenosti dovést. Čhinnamastá ... svým zjevem i údělem vskutku ryzí tantrickou bohyní a představuje základní nástroj a metodu k dosažení vysvobození pomocí tantricko-jógického postupu práce s pránou, proudící skrze nádí. V hinduistických legendách ... Čhinnamastá považována za Šivovu manželku a v šaktické Mahábhágavata-puráně ... jednou z dašamahávidjí neboli deseti zasvěcovacích bohyň velkých moudrostí. V buddhismu ... spojována s tradicí mahásiddhů, především s ženskými mahásiddhy: Mékhalou, Kanakhalou a zejména Lakšmínkarou... vyskytuje u zrodu mnoha sádhan Čhinnamundy. Čhinnamastá ... v obou tradicích nezvyklým ztělesněním populárních bohyň: v hinduismu Durgy, v buddhismu Vadžraváráhí-Vadžrajóginí. V otázce jejího původu ... shoda. Podle některých učenců... například B. Bhattacharyyi, má svůj původ v buddhismu a ... hinduismu byla začleněna až později. Naopak, někteří hinduističtí učenci nepřipouštějí možnost jiného původu ... hinduistického. Příkladem ... Shankaranarayanan... zmiňuje o její védské předchůdkyni. Jelikož ... Čhinnamastá vzácnou formou bohyně, málokdo ví ... více. Hold bohyni Čhinnamastě: jadžňarúpam jadžňadátrím jadžňagrahanákárirním / mókšadám sarvasattvébhjaščhinnamastám namámjaham // Vzdávám poctu Čhinnamastě... obětí, je tím... obětuje, a ... také příjemcem oběti... vysvobodí všechny bytosti! Hold bohyni Čhinnamundě: Pocta Čhinnamundě Vadžraváráhí... pomůže všem cítícím bytostem realizovat, že ... ten... obětuje... oběť, a ... příjemce oběti ze svých podstat neexistují! Legendy o původu Čhinnamasty/Čhinnamundy V kompilaci tantrických textů s názvem Pránatošiní-tantra ... nachází příběh o původu Čhinnamasty... pochází z Nárada paňčarátry: »Jednoho ... Párvatí ... svými služebnicemi Džajou a Vidžajou ... koupat ... řeky Mandákiní. Po koupeli najednou pokožka bohyně zčernala, byla totiž sexuálně
vzrušená. Za nějakou dobu jí služebnice říkají: „Dej ... jídlo, máme hlad!“ ... odpovídá: „Dám ... jídlo... počkejte prosím.“ Později ji požádaly znova. Odpovídá: „Počkejte chvíli, o něčem přemýšlím.“ Za další dobu ji úpěnlivě prosí: „Ó matko Univerza! Jsme ... bezbranné malé dítě žadonící o jídlo. Prosíme tě o potravu. Všichni znají tvou milosrdnou povahu, prosíme tě... nám jídlo.“ ... to bohyně řekla ... dá... až poté, co dorazí domů. Časem... potravy stále nedostávalo, ji služebnice, Dákiní a Varniní, opět naléhavě prosily: „Ó matko, už skutečně máme nesmírný hlad! ... nám, prosíme, jídlo, vždyť ... známá ... poskytovatelka dobrodiní a ztělesnění splnění všech tužeb!“ Nyní... to bohyně uslyšela... usmála a ... náznaku, co chystá, si usekla svou hlavu. Hlava ... jí z krku skutálela ... dlaně levé ruky. V ... jí z krku vystříkly ... proudy krve. Levý a pravý proud směřovaly ... služebnic stojících vedle ní zleva a zprava, a prostřední proud stékal ... bohyně. Nyní už byly všechny uspokojeny. Později ... vrátily domů. Po tomto aktu ... Párvatí známa ... Čhinnamastá, ta... si uřízla svou vlastní hlavu.« V Pránatošiní-tantře nacházíme další příběh o původu Čhinnamasty... převyprávěn ze Svátantra-tantry. Šiva ... vypráví: »Budu ti vykládat o původu Čhinnamasty, Táry a Káliky. V krta-juze... hoře Kailása – nejlepší z ... –, jsme ... s Mahámájou milovali. Ve chvíli... u mě došlo k ejakulaci, bohyně ... rozdivočela a z jejího těla vytřískly ... šakti... staly jejími pomocnicemi... dostaly jména Dákiní a Varniní. Jednoho ... šla bohyně, jejímž přívlastkem ... Čandanájiká – smyslně agresivní velká souložnice –... svými dvěma pomocnicemi ... břeh řeky Pušpabhadry... bylo poledne, hladové pomocnice ... ptaly Čandiky – bohyně vášně –, přirozenosti Durgy: „Prosíme Tě, nakrm nás.“ ... to Čandiká svým pohledem kroužila ... všechny strany a ... z ničeho nic, najednou, si uťala svou hlavu. Levým Pozn. ed.: Zlatý věk. Pozn. překl.: Zjednodušený překlad. proudem krve... ji vytřískl z krku, uspokojila Dákiní, pravým Varniní a z pro-středního ... napila ... sama. Po ukončení tohoto aktu si nasadila hlavu zpátky a vrátila ... původní formy. Navečer ... všechny vrátily domů. Bohyně byla dosti bledá ... jsem začal ... obavy ... ji někdo zneužil. To ... dohnalo k zuřivosti. Z tohoto hněvu ... ze mě vynořila božská část známá ... Kródha Bhairava neboli Rozzuřený-a-Úděsný... stalo
ve ... vírarátri ... Čhinnamastá zrodila ... vírarátri.« V legendách Čhinnamasty ... patrné ... aspekty, potravy a jejího konzumenta, a to v dualistickém i monistickém smyslu. V dualistickém smyslu ... Čhinnamastá potravou ... svoje ... pomocnice a ... pojídači potravy. V monistickém smyslu ... Čhinnamastá ... potravou... i konzumentem, čímž symbolizuje celý svět. Rozdíl ... příjemcem a dárcem ... stírá. Čhinnamastá ... pouze dárcem a příjemcem... také tím, co ... dáváno – ... zároveň vykonavatelem oběti, obětovaným i příjemcem oběti... vykonavatelem oběti ... sama sobě usekne hlavu... obětovaným skrze vlastní ... useknutí a příjemcem oběti ... stává pitím ... vlastní krve. Čhinnamastá ... ztělesňuje úplný proces obětování... symbolizuje celý svět skrze proces tvoření, ničení a opětovného tvoření. Vizualizace Čhinnamasty/Čhinnamundy Tantrická praxe obsahuje důležitý aspekt duchovní praxe (sádhany), kterou ... vizualizace božstva... obtížné nalézt texty týkající ... Čhinnamasty, protože ... častým tantrickým božstvem. Tantrické sádhany byly často udržovány v tajnosti a byly odhalovány pouze zasvěcencům... přísahou (samaja) zavázali sádhanu praktikovat. V případě mnoha sádhan ... nesmí ... vyzrazena tomu... si jí neváží více ... vlastního života. Důsledkem uvedeného příkazu ... přístup k tomuto materiálu omezen. Až ve století začali učenci ... texty přepisovat a překládat. V současnosti ... někteří hinduističtí guruové a buddhističtí lamové ochotnější, snadněji udělují zasvěcení a poskytují komentáře k mnoha tantrickým sádhanám. Následující sádhana pochází z Mantramahódadhi, díla napsaného Mahídharou. V příloze ... napsán komentář s názvem Nauká (malý člun)... v kapitole nachází následující meditace: Pozn. ed.: Benard opakovaně uvádí tvar „virarátri“. Vírarátri ... hrdinská (víra) ... (rátri)... šáktu představuje jednu ze dvanácti typů slavností (rátri) Bohyni (Déví). »Vzdávám hold bohyni Čhinnamastě... září uprostřed solárního disku, a v levé ruce drží svou vlastní useknutou hlavu s rozcuchanými vlasy. Její ústa ... doširoka otevřena a pije vlastní krev... jí tryská z krku. Stojí ... souložící Ratí a Smarou, a s potěšením ... pomocnice, Dákiní a Varniní.« Mahídhara v komentáři k této meditaci pouze poznamenává ... jabha znamená pohlavní styk a že Čhinnamastá stojí ... Ratí a Kámou... oddávají pohlavnímu styku.
Další hinduistickou sádhanu nalézáme v tantrickém kompendiu Tantrasára. Dílo napsal Kršnánanda Ágamavágíša ... konci století – ... určené ... seriozní praktikanty šaktického tantrismu. Podle N.N. Bhattacharyyi ... Tantrasára „nejsouhrnnější a nejpopulárnější z početných kompendií... v Bengálsku nalézt“. O popularitě tohoto díla svědčí nález několika rukopisů objevených v nebengálských textech mimo území Bengálska. Čhinnamastá ... uvedena v Tantrasáře ... božstvo... však zmiňována Pračanda-čandiká... jiným jménem Čhinnamasty – v prvním verši ... bohyni odkazuje ... Čhinnamastu. V části věnované Pračanda-čandice ... čtyři vizualizace. Nejpodrobnější ... první z nich: »Vizualizuj ve svém pupku polootevřený bílý lotos, uprostřed něhož ... nachází solární disk... červený ... květ ibišku a připomíná červený květ bandhúky (Pentapetes phoenicea). Tento disk ... zdoben rovnostranným dolů ukazujícím trojúhelníkem... tvořen třemi čarami, z nichž každá reprezentuje jednu gunu (začínajíc vlevo proti směru pohybu hodinových ručiček): radžas, tamas a sattva. Uprostřed stojí Mahádéví (Čhinnamastá), zářící ... deset milionů Sluncí. V levé ruce drží vlastní hlavu. Ústa má doširoka otevřená, z nich jí visí koneček jazyka. Pije proud krve vyvěrající z krku, z místa právě useknuté hlavy. Její vlasy ... neupravené a zdobené rozličnými květinami. Mává šavlí (kartr), kterou drží v pravé ruce... nahá... pohled nesmírně divoká, zdobena růžencem z lidských lebek, v postoji pratjálídha (viz obrázek ... další straně a popis ... straně ). Zdobí ji náhrdelník z kostí a ... posvátnou šňůrku má hada... věčně šestnáctiletá s plnými, pevnými prsy. Stojí ... Kámovi a Ratí... v opačném pohlavním objetí (tedy Ratí ... Kámou)... vizualizaci doprovází odříkávání mantry. Zleva a zprava ... obklopena společnicemi Dákiní a Varniní. Varniní pije z nektarového proudu krve, stříkajícího nahoru z hrdla bohyně... červená, má usměvavou tvář, nesvázané vlasy a ... nahá. V levé ruce drží lebku, v pravé meč. Ohnivě září a jejím posvátným provazem ... had. Zdobí ji rozličné ornamenty a růženec z kostí, stojí v pozici pratjálídha a ... věčně dvanáctiletá. Moderní umělecká ztvárnění bohyně Čhinnamasty. Obrázek vlevo dole ukazuje bohyni v její buddhistické podobě Važrajóginí... vidíme postoje álídhapada a pratjálídhapada nejlépe. Převzaté obrázky.
Vlevo od bohyně ... Dákiní... třpytí ... konci věků. Její rozcuchané vlasy ... lesknou ... blesky, její zuby s vyčnívajícími špičáky ... běloskvoucí, a má dmoucí ... ňadra... velká bohyně ... pohled strašlivá a ... nahá s uvolněnými vlasy. Má velký chvějící ... jazyk a zdobí ji růženec z lebek. V levé ruce drží lebku a v pravé meč. Pije nektarový proud krve vyvěrající z hrdla Čhinnamasty. Ta ... krajně hrůzostrašná a drží děsivě vypadající lebku. Moudrý uctívač má meditovat ... touto bohyní doprovázenou Varniní a Dákiní. V Bhairava-tantře ... píše: „Drží v levé ruce vlastní hlavu s lebkou a pije svou krev vlastními ústy. Tantra uvádí ... kdokoliv vykonává ... uctívání ... meditace ... Čhinnamastou, tomu bohyně usekne hlavu a vypije ... krev.“« Uvedené sádhany ... základem interpretace vyobrazení Čhinnamasty a významu zobrazených předmětů... interpretace ... rozděluje ... kategorie: umístění božstva božstvo a ... předměty společnice božstva Umístění božstva Pupek Před počátkem stvoření existuje pouze Vědomí. Expanze prvotní vibrace (spanda) ... přirovnávána k bindu v pupku. Jelikož pupek ... přirovnáván ke stvoření, znamená to ... Čhinnamastá ... nachází ve zdroji stvoření. Podle tantrického výkladu pupku, konkrétně manipúra čakry nacházející ... v pupku... manipúra místem tvoření i ... nevyhnutelného doplňku – rozpuštění. Pupek obvykle nebývá spojován s rozpuštěním... praktikant vysvobozen, musí podle hinduistické i buddhistické tantry odstranit dualitu. Podle obou tantrických tradic ... dualita způsobena jemnými dechy proudícími ve dvou jemných kanálech. U manipúry ... pravý kanál (pingalá nádí v hinduismu ... rasaná Pozn. ed.: Podle Misrova komentáře k její sádhaně... strana Benard má bohatý poznámkový aparát... v českém překladu... jednoduchost... reprodukován. Myšlenka... pupek, resp. manipúra čakra... přirovnáván ke stvoření... analogií k zrodu člověka ... kosmické úrovni. Tento ... v systému šesti čaker vyjádřen múládhárou... nejnižší „končinou“. V původní a nejstarší koncepci mikrokosmu čtyř čaker ... to však pupeční lotos... nejníže a tudíž „zodpovědný“ za stvoření. nádí v buddhismu) sbíhá s levým kanálem (idá nádí v hinduismu ... lalaná nádí v buddhismu) v prostředním kanálu (sušumná nádí v hinduismu ... avadhútí nádí v buddhismu). Jemný dech proudí bočními kanály. Nemůže ...
vstoupit ... prostředního, protože vstup ... úrovni manipúry ... uzavřen. Dokud ... tento otvor uzavřen, žije člověk v dualitě, kterou ... chápat mnoha způsoby... úrovni manipúry představuje protiklady tvoření a rozpuštění... neví... zacházet s otvorem ... ústřední nádí, nezíská zkušenost rozpuštění, dokud nedojde ke smrti. V době smrti vstupuje dech přirozeně a ... úsilí ... prostřední nádí. Člověk si to ... ale obvykle nepamatuje, protože umírá. Naopak, tantrický praktikant ... snaží dostat dech ... prostřední nádí... ovládl tento proces. Proč? ... ovládáním totiž ... překročit uvíznutí v síti duality, zrození a smrti, a zrušit ... mocná pouta neustálého znovuzrozování. Tantrik ... nakonec touto praxí vysvobozuje ze samsáry. To ... neznamená ... člověk musí zemřít... získal Zkušenost této jednoty neboli ne-dvojnosti... ... za života obeznámí s procesy smrti... tento postup ovládat i v době umírání, v důsledku čehož ... schopen vědomě si vybrat... opět zrodí, či nikoliv. Manipúra čakra ... také ústředním bodem ... osvobozením z koloběhu existencí a zotročením v něm... člověk ví... otevřít ústřední kanál ... úrovni Pozn. ed.: Jednotlivé texty ... ne vždy shodují... úrovni ... té čakry dochází ke vstupu ... centrálního kanálu. Někdy ... uvádí ... všech čakrách, resp... kterékoliv, jindy ... vyzdvihována určitá čakra, jejíž skutečnost a symbolika ... však závislá ... konkrétním mikrokosmickém systému... zhruba řečeno jedná-li ... o čtyřčakrový (obecně v tantrickém buddhismu) ... šestičakrový (nejrozšířenější model v hinduismu) systém. Adept musí ... zřeteli... různé koncepce nesmíchával dohromady, jinak samozřejmě ... smysluplného nedostane. Jednotlivé koncepce ... ucelené a logické pouze samy v sobě. Např. kundaliní ... hinduistická koncepce založená ... mystériu Šiva-Šakti a pochopitelně ji buddhismus nemá ... nezná. Z „povrchu“ a ve zmateném smíchání všech nauk ... jednoho „kotle“ ... snadné poukazovat ... případné neshody a vesměs ... kritizovat, čemuž bohužel v moderní době dochází. Dobrou analogií k pochopení různých jógických koncepcí... samy o sobě ... výtečné – v porovnání s ostatními ... však často viditelné určité neshody a odlišné koncepce –... odlišnosti v jazycích. Např. čeština nezná anglický člen „the, a, an“ a i anglicky dobře mluvící Češi s ... používáním mají problémy. Angličtina ... druhou stranu nezná
skloňování a rody známé ze slovanských jazyků... jazyk ... lepší? ... všechny jazyky špatné a nevedou k „cíli“... ke komunikaci a dorozumívání se? Přesně takto ... chápat i odlišné jógické koncepce. Nejsmutnějším praktickým důsledkem přeinformovanosti současné doby ... člověk nenastoupí žádné sádhany, protože těch koncepcí ... tolik a ... často ... odlišné ... má tendenci ničemu nevěřit a „radši“ ... necvičit. Pozn. ed.: Velký důraz ... pupeční lotos ... dáván z důvodu ... podle sádhan ... Čhinnamastá nachází. Z hlediska jógina ... však samozřejmostí ... všechny čakry ... stejně důležité. této čakry... dosáhnout spásy. Naopak... to člověk neví, zůstává v ustavičném koloběhu zrozování a smrti. Čhinnamastá ... nachází v tomto ústředním bodě. Znamená to ... souvisí ... silami... buďto zotročují... vysvobozují. Lotos Podle meditace popsané v Tantrasáře začíná vizualizace bílým lotosem, v jehož středu ... nachází červený solární disk, zdobený obráceným rovnostranným trojúhelníkem. Lotos ... v hinduismu i buddhismu vlastně všudypřítomný. Reprezentuje čistotu a nádheru. Nezřídka ... o božstvu říká ... má lotosové ... (padmákší) ... lotosová stehna (padma-úru). Božstva často drží lotos ... lotosu. V buddhismu ... o významný a mocný symbol, protože reprezentuje také mysl osvícení, bódhičittu. Tento symbolismus ... rozvinul i z toho důvodu ... lotos vyrůstá z bahna, zůstává ... ale nedotčen. Podobně mysl ... prapůvodní podstatě čistá, přesto dochází k jejímu poskvrnění. Buddhistický praktikant ... vyzýván... realizoval čirou mysl ... dobro všech bytostí. V hinduismu pojem bódhičitta ... významný. V mahájánovém buddhismu (včetně tantrismu) ... ale o veledůležitý pojem. Všechny bytosti musí rozvíjet bódhičittu... dobro všech cítících bytostí staly osvícenými. Oheň Hinduistická tantra Šatčakra-nirúpana píše: „Medituj ... o ohnivé oblasti trojúhelníkového tvaru, záře vycházejícího Slunce…“ Oblast pupku, konkrétně manipúra čakra... spojována s tédžasem. Tédžas ... charakterizován expanzí a produkcí horka. Stimuluje schopnost vizualizace barev a tvarů. V tomto díle zabývajícím ... šesti čakrami ... manipúra oblastí ohně a horka. Semenná slabika této čakry ... ram... známá ... Agni bídža, semenná mantra boha ohně. Buddhisté rovněž uvádějí ... semennou slabikou pupečního centra a že ... čakra ... souvislosti s
bohyní Čandálí... bohyní ohně. Praktikant si ji má usmířit... dosáhl mystického neboli jógického žáru (tib. gtum mo). Oheň nacházející ... v oblasti manipúry ... hrubým ohněm... známe... čistou formou ohňového živlu. Oheň hraje významnou roli, protože ... prostřední kanál otevře... tento oheň nakonec dosáhne vrcholu hlavy... podle tantrické tradice nachází nektar (amrta)... tento nektar rozpálí, sestupuje tímto kanálem a jógin zažívá různé druhy blažeností. Manipúra ... klíčovým bodem, jde-li o blaženost a vysvobození. Obrácený trojúhelník Obrácený trojúhelník (ukazující dolů) představuje často symbol lůna (bhaga) a ženství. Nalézáme ho ... mnoha jantrách bohyň... například u dašamahávidjí. Trojúhelník ... v meditacích ... těmito bohyněmi vyšší abstrakcí. V meditaci pocházející z Tantrasáry ... trojúhelník ... skládá ze ... čar... reprezentují guny radžas, sattva a tamas. Tyto ... rozdílné síly ... v každé stvořené entitě nacházejí v rozličných poměrech. Bytosti s převládající gunou radžas ... projevují nepokojem, nestálostí, lehkomyslnými činy a bolestí. Převládá-li sattva... bytost pokojná, půvabná a obvykle ... zářící. Převaha tamasu ... vyznačuje bludem, zmatkem a netečností. Složení trojúhelníku ze všech ... gun, z nichž ... vlastně skládá každá stvořená entita, symbolizuje zdroj stvoření. Uprostřed trojúhelníku ... nachází bindu, místo bohyně. Tomuto bindu ... říká mahášakti pítha, hlavní sídlo velké ženské síly. V buddhistických meditacích ... tento trojúhelník jmenuje dharmódaja... o zvláštní druh trojúhelníku symbolizujícího zdroj všech fenoménů (neboli dharem). S Vadžrajóginí souvisí ... druhy trojúhelníků: jednoduchý a dvojitý. Tucci v Teorii a praxi mandaly píše, že dharmódaja znamená dvakrát ... protínající trojúhelník. Jiní autoři ... někdy odkazují ... tetrahedron, protože ... trojrozměrný. Dharmódaja sice nemusí vždy představovat dvakrát ... protínající trojúhelník, přesto ... interpretace jednoznačně převládá... druhé straně Mallmann ve ... práci ohledně Nišpannajógávalí píše ... dharmódaja označuje jeden trojúhelník. V tibetské buddhistické meditaci Vadžrajóginí ... píše: „Všechny dharmy zahrnující uchopení a záměr ... stanou prázdnými. Z vnitřku prázdnoty…vzniká zdroj všech dharem, trojúhelník…... přirozeností mého vědomí…(a je) ... ryba vyskakující z vody – vyvstávám v těle Džetsun Vadžrajóginí.“ V
hinduistických i buddhistických meditacích ... spatřit evoluci od zdroje směrem k individuální diferenciaci. Bílý lotos ... podle Misry... psal o tomto fenoménu v termínech kašmírského šivaismu, symbolem stvoření: jakmile dojde k expanzi prvotní vibrace (spanda), stvoření začíná. Následujícím krokem ... vizualizace solárního disku reprezentujícího univerzum... pouhým zrcadlením (Vědomí), tj. vimarša. Potom následuje trojúhelník... reprezentuje ... síly (šakti), známé ... síla vůle (iččhá-šakti), síla poznání (džňána-šakti) a síla konání (krijášakti). Uvedené ... šakti ... zdroji impulsů představujících počátek diferenciace. Giuseppe Tucci: ... Theory ... Practice of ... Mandala, Rider, London, ... tantrické tradice ... shodují v otázce umístění Čhinnamasty v jógickém těle. Podle nich ... sídlo Čhinnamasty v pupku, v manipúře, ve středu trojúhelníku... tradice souhlasí dále s ... manipúra, resp. pupeční centrum... místem jógického ohně symbolizovaného semennou slabikou ram. Tradice ... liší v tom, co trojúhelník reprezentuje. Podle hinduistického textu ... trojúhelník skládá ze ... gun. Guny jakožto starobylý pojem indické filozofie si svou důležitost ponechávají až ... dneška. V některých indických filozofických školách představují guny základní komponenty bytí a ... prvním výsledkem diferenciace. Ačkoli ... o starobylý indický pojem ... zmínkami sahajícími až k upanišadům, tantričtí buddhisté ... teorii nikdy nepřijali ... neupravili. V buddhismu ... teorie ... minoritní. Naproti tomu má v hinduismu zásadní vliv. V buddhistické filozofii ... důležitým pojmem dharma, resp. dharmy. Tento pojem ... začleněn i ... tantrického buddhismu... možné postřehnout také v meditaci Čhinnamundá Vadžrajóginí... tantrické buddhisty nereprezentuje obrácený trojúhelník ... šakti... symbolizuje zdroj dharem (dharmódaja). Společnými prvky v obou tantrických tradicích ... místo... Čhinnamastá nachází... střed trojúhelníku i to ... trojúhelník ... zdrojem počátku diferenciace. Tento zdroj si už dále ... tradice interpretují podle vlastních filozofických principů. Uvedené meditace popisují Čhinnamastu třpytící ... a zářící ... Slunce (v Tantrasáře dokonce ... deset milionů Sluncí). V Sádhanamále ... popisována ... žlutá, Táranátha udává načervenale žlutou barvu, barvu vycházejícího ... zapadajícího Slunce. V tantrickém buddhismu souvisí Slunce s vhledem
(pradžňá)... nutný k vysvobození, ohňovým živlem a ženským pohlavím. V hinduismu ... Slunce interpretováno v rozličných tantrách; například v Prapaňčasára-tantře... vykládá Gájatrí mantru (tat savitur varénjam bhargó dévasja dhímahi dhijó jó ... pračódaját) následovně: „Tat ... vztahuje k prvotní příčině veškeré hmoty ve formě ohnivé energie v disku Slunce... sadánandam param brahma, pravá blaženost a nejvyšší brahman. Savitur (Slunce) ... vztahuje k tvůrci všech živých bytostí.“ Jinou interpretaci nacházíme v Šáradátilace ()... pravá strana obecně souvisí ... Sluncem a Agnim. V Rudrajámala-tantře () ... Agni dáván ... souvislosti s kundaliní. Sádhany souhlasně popisují... Čhinnamastá zářící, a zdůrazňují ... její třpyt. Slunce ... nejvýznamnějším zdrojem světla a růstu... praktikant upozorňován ... to... Čhinnamastu spatřoval uvedeným způsobem. Za vylíčením velkolepé záře bohyně následuje v popisu meditací zmínka o ... „drží vlastní hlavu v levé ruce“... významné ze dvou úhlů pohledu: Většina meditací tantrických bohyň klade důraz ... levou stranu... souvisí ... ženstvím. Autoři sádhan začínají useknutou hlavou Čhinnamasty, čímž vyzdvihují důležitost tohoto činu. Čhinnamastá ... jednou z mála bohyň v tantrickém hinduismu a buddhismu... znázorňována ... drží vlastní useknutou hlavu. Symbolický význam useknutí hlavy Gampopa, jeden z hlavních žáků Milarepy... v následujícím příběhu snaží o jistý druh realizace. Příběh ... následovně: »Gampopa si postavil poustevnu... míle vzdálenou od Milarepovy jeskyně, a začal meditovat. Za šest týdnů ... jisté vize. První ... zjevil Buddha, druhý ... jistá mandala a podobně. Pokaždé referoval Milarepovi o svých vizích... ale vždy jednoduše odpověděl: „To ... není. Pokračuj dále.“ Za několik dalších týdnů ... Gampopa jasnou vizi všech šesti světů a přirozeně si myslel ... o úspěch. Běžel za Milarepou... Milarepa spal a pouze poznamenal: „Nech mě spát! Nejsem učenec ... ty... Pradžňápáramitá říká ... to všechno ... pouhá iluze. Pokračuj v praxi.“ Sklíčený a frustrovaný Gampopa ... vrátil ke svým meditacím. Nakonec ... mu jednou zdál sen, v němž si useknul hlavu, a že ji viděl kutálet ... dolů z kopce. Potom už nebylo žádných vizí, protože kořen, z něhož vyvěrá jáství... uříznut.« Podle uvedeného příběhu symbolizuje useknutí hlavy zničení chybné víry v trvalé jáství.
Nejvyšší skutečnost ... ne-dualitou tvaru a prázdnoty... ilustrováno v jiném příběhu... popisuje realizaci dvou mahásiddhovských jóginek, Mékhaly a Kanakhaly. Sestry ... společně zpívají píseň realizace poté, co si ... usekly hlavy a nabídly ... svému učiteli mahásiddhovi Kánhapovi. Zpívají: »Skrze milost Gurua a ... instrukce jsme spojením tvůrčí meditace a jejího výsledku zničily rozdíl ... samsárou a nirvánou. Spojením představy a (z ní vzniklého) činu, sloučených v součinné harmonii, ničíme odlišnosti (vzniklé) ... přijetím a odmítnutím. Sjednocením nekonečného prostoru a čistého Vědomí jsme zničily rozdíl ... sebou a ostatními... symboly neurčeného, nabízíme Ti ... dary. Pozn. ed.: ... nemýlím... jediná, chápeme-li Čhinnamastu, Čhinnamundu a (daný aspekt) Vadžrajóginí ... bohyni jedinou. Guru zvolal: Hleďte ... jóginky! Dosáhly cíle v radosti. Nyní zapomeňte ... svůj vlastní ... a štěstí, a žijte ... dobro ostatních! ... jóginky si usekly hlavy... o to požádal jejich učitel.« Ve všech sádhanách ... zřetelně píše ... bohyně drží svou hlavu... si usekla no-žem. Podle sádhan si Čhinnamastá usekla hlavu pouze dočasně... konci sádhany má jógin vizualizovat ... useknutá hlava ... opět uložena ... svoje původní místo. V souvislosti s rituálem oddělení hlavy ... v Šatapatha-bráhmaně () vylíčen jistý příběh. Popisuje ... legenda, v ... Višnu získal slávu (šrí)... nebyl schopen si ji udržet. V důsledku toho jakmile ... uklonil, ztratil hlavu... stala Sluncem... ji ztratil, objevila ... vitální míza... bohové shromáždili. Nejvýše postavený ... Indra chtěl veškerou slávu (šrí) pouze ... sebe. Existuje znalost... vrátit hlavu ... původní místo, čímž ... oběť stane úplnou... znalost ... sladkou esencí oběti pravargja, o ... věděl Dadhjaňč Athárvana. Indra mu vyhrožoval useknutím hlavy, vyzradí-li komukoliv ... tajemství. O této znalosti ... doslechli také Ašvinové a chtěli ... stát Dadhjaňčovými žáky... později přistoupil ... vyzrazení ... podmínkou ... ho Ašvinové ochrání lstí... spočívala v ..... v okamžiku vyzrazení tajemství položí koňskou hlavu. Jakmile Indra usekl Dadhjaňčovi (koňskou) hlavu, Ašvinové mu vrátili ... původní. Oběť pravargja ... týká useknutí hlavy a jejího opětovného rituálního nasazení zpátky ... tělo. Useknutá hlava reprezentuje v tomto rituálu Slunce, osvětlující celé univerzum. V tantrickém myšlení ... Slunce vnímáno ... ničitel nevědomosti... brání
vysvobození z koloběhu znovuzrozování. Symbolický ... useknutí vlastní hlavy znamená realizaci ... jednotlivec ... oddělený od ostatních... částí velkolepého Bytí. Useknutí hlavy ... konečným krokem. Člověk má ... následně schopen vrátit hlavu ... svoje původní místo, čímž ... dokončena „oběť“... přináší nesmrtelnost. Znovunasazení hlavy V indické mytologii ... nalézt hodně příběhů o useknutí hlavy a jejím následném přesunu ... jiné tělo... pouze málo z nich ... týká useknutí vlastní hlavy a jejího opětovného nasazení ... původní místo. Legendy o Čhinnamastě a dvou mahásiddhovských sestrách ... významnými příklady tohoto jedinečného motivu. Moderní buddhistická variace bohyně Čhinnamasty – Vadžrajóginí s uťatou vlastní hlavou. V Šatapatha-bráhmaně ohledně zakončení obětí pravargja ... píše: „Vskutku, kdokoliv ... jí zúčastní, vstoupí ... tohoto života... tohoto světla. Účast ... rovná samotnému aktu stvoření.“ Krev jakožto destruktivní vitální tekutina Podle ikonografie bohyně Čhinnamastá pije krev tryskající z jejího useknutého hrdla. Buddhistické meditace ... rozdíl od hinduistických nezmiňují o otevřených ústech ... vypláznutém jazyku. Otevřená ústa a vypláznutý jazyk ... společnou charakteristikou i dalších mahávidjí, například Kálí a Táry. V jedné z epizod v Dévímáhátmji ... popisuje ... Durgy s asurou Raktabídžou (v překladu „Semeno krve“). Pokaždé ... Durgá probodla asuru Raktabídžu a kapka ... krve padla ... zem, okamžitě ... zjevil další Raktabídža. Každý pokus zabít Raktabídžu ... byl kontraproduktivní. Durgá požádala Kálí a ostatní hrůzostrašné manifestace zv. mátrky... doširoka otevřely ... ústa a vypily krev Raktabídži dříve ... dopadne ... zem... ho Durgá touto lstí porazila a posléze zvítězila nade všemi démony (asury), rivaly bohů, bohové (dévové) opět zavládli. V. S. Agrawala vysvětluje Raktabídžovo jméno následovně: »Již jméno Raktabídža ... napoví o svém majiteli hodně – ... asurou... zrodil ze semena vytloukaného z krve. (…) Raktabídža symbolizuje fyzického člověka. Kosmický rezervoár krve jakožto životního principu má schopnost vytvořit Raktabídžu z každé kapky krve v ... těle... kapka znečistí hmotou, stane ... asurická síla ( )... bohyně Čámundá... ukončila řádění Čandy a Mundy, přeměnila krev Raktabídži ... ji vypila... vystavila obětnímu procesu... symbolizován tělem
Kálí-Čámundy, a ... nemohlo usadit v těle.« Bohyně vyjadřuje doširoka otevřenými ústy, jimiž pije krev, schopnost transmutovat potenciálně negativní sílu v sílu pozitivní. V hinduistických meditacích Čhinnamasty ... explicitně vyjádřena Agrawalova teze týkající ... sublimace. Žádná z hinduistických sádhan neuvádí ... by krev byla nektarem (amrtou)... druhou stranu ... jedna z buddhistických sádhan popisuje proud krve ... nektar (nihsrtámrtadhárá). Krev, vitální esence bytí... destruktivní, je-li ... ní vtělen asura, a naopak... bohy transformována v pozitivní sílu... Čhinnamastá pije vlastní krev, vyjadřuje transfor