Sborník konference - Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové

Transkript

Sborník konference - Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové
Sekce syntetických léčiv a sekce farmaceutické kontroly a bioanalytiky
České farmaceutické společnosti ČLS JEP a
Sekcia farmaceutickej chémie a sekcia farmaceutickej analýzy
Slovenskej farmaceutickej spoločnosti SLS
ve spolupráci
s Univerzitou Karlovou v Praze, Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové a
s Farmaceutickou fakultou Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
38. konference Syntéza a analýza léčiv
pořádaná při příleņitosti 40. výročí zaloņení Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové
14. -16. září 2009 Hradec Králové
Sborník
1
2
38. konference Syntéza a analýza léčiv je sponzorována těmito firmami:
ABL&E
Anton Paar, GmbH
DONAU LAB, s.r.o.
Eppendorf Czech & Slovakia s.r.o.
FARMAK a.s.
Fisher Scientific s.r.o.
Lach-Ner, s.r.o.
Merck s.r.o.
INGOS, s.r.o.
3
38. konference Syntéza a analýza léčiv je sponzorována těmito firmami:
Messer Technogas s.r.o.
Nicolet CZ s.r.o.
QUINTA-ANALYTICA, s.r.o.
Shimadzu Handels GmbH
Sigma-Aldrich s.r.o.
SPECTRONEX, spol. s r.o.
VITRUM Hradec Králové
Waters GmbH
4
Váņené kolegyně, váņení kolegové,
dovolte mi, abych Vás přivítal na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Jsem rád
a velmi potěńen, ņe jste se stali účastníky 38. konference Syntéza a analýza léčiv.
Tato konference je letos pořádána u příleņitosti 40. výročí nańí fakulty. Za tuto dobu se
fakulta stala, a jsem velmi rád, ņe to mohu říci, respektovanou institucí nejen v rámci
Univerzity Karlovy, ale také v rámci vysokého ńkolství ČR. Její stěny opustilo jiņ více
neņ 5000 absolventŧ, kteří pracují nejen v lékárnách, ale také, a to je zvláńť potěńitelné,
v nejrŧznějńích vědeckých ústavech a na řadě vysokých ńkol. Ńíří tak dobré jméno nańí
almae matris nejen po celé nańí republice, ale také čím dál častěji v zahraničí.
Celá řada nańich absolventŧ se pravidelně účastní i této konference, která zaujala v
rozvrhu podobných akcí své stabilní místo. Kaņdoročně si zde mŧņeme vyměņovat své
zkuńenosti a nové poznatky, ale co je hlavní, díky této konferenci mŧņeme navazovat
nové pracovní kontakty a ty existující náleņitě prohlubovat.
Váņení přátelé, přeju Vám hezký a příjemný pobyt na nańí fakultě a doufám, ņe
konference splní Vańe očekávání a přispěje k dalńí spolupráci nejen mezi učiteli a
vědci, ale také mezi institucemi, které zde zastupujeme.
doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
předseda organizačního výboru
5
Organizační výbor
Předseda:
doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
Tajemnice: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D.
Členové:
prof. RNDr. Luděk Beneń, DrSc.
doc. PharmDr. Martin Doleņal, Ph.D.
Věnceslava Hronová
doc. RNDr. Jiří Klimeń, CSc.
RNDr. Václav Koula
RNDr. Milan Mokrý, CSc.
doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc.
doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc.
6
PROGRAM 38. KONFERENCE „SYNTÉZA A ANALÝZA LÉČIV“
konané ve dnech 14. – 16. září 2009 v Hradci Králové
při příleţitosti 40. výročí zaloţení Farmaceutické fakulty v Hradci Králové
Pondělí 14. 09. 2009
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------10:00 – 14:00
REGISTRACE účastníkŧ konference ve vstupní hale fakulty
Přednáńkový sál „A―
15:00 – 15:10
zahájení konference děkanem FaF a předsedou organizačního
výboru
Předsedající: prof. RNDr. Luděk Beneš, DrSc., prof. RNDr. Jozef Čižmárik, Ph.D.
15:10 – 16:00
Kratochvíl B.: Farmaceutické kokrystaly (L-1)
16:00 – 16:50
Dohnal J., Havlíček J., Jampílek J., Brusová H.: Farmaceutická
analýza v pevné fázi (L-2)
16:50 – 17:40
Ńenel P., Tichotová L., Ńpulák M., Kuneń J., Pour M.: Exploration
of natural lactones as biologically interesting scaffolds (L-3)
po skončení bloku plenárních přednáńek se bude konat UVÍTACÍ VEČER v prostorách
spojovacího koridoru Farmaceutické fakulty
Úterý 15. 09. 2009
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------8:30 – 10:00
pokračování registrace účastníkŧ konference ve vstupní hale fakulty
Přednáńkový sál „A―
Předsedající: doc. Ing. Jan Světlík, CSc., doc. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D.
8:30 – 9:20
Polański J., Musioł R., Serafin K., Niedbała H., Finster J., Mazur P.,
Magdziarz T., Bak A.: Design and synthesis of HIV integrase
inhibitors (L-4)
9:20 – 10:10
Kočevar M.: 2H-Pyran-2-ones and fused pyran-2-ones as useful
building blocks in medicinal chemistry (L-5)
7
10:10 – 10:25
Světlík J. Veizerová L.: Kruhová transformace kyslíkem
přemostěných Biginelliho pyrimidinŧ (S-1)
10:25 – 10:40
Zimčík P., Miletín M., Nováková V., Kopecký K.: Fotodynamická
terapie s vyuņitím azaftalocyaninových barviv (S-2)
10:40 – 11:00
Přestávka s občerstvením
Předsedající: doc. RNDr. Eva Sedlárová, Ph.D., doc. RNDr. Jiří Klimeš, CSc.
11:00 – 11:50
Holčapek M., Jirásko R., Česlová L., Lísa M., Nobilis M.:
Hmotnostní spektrometrie - novinky v instrumentaci a potenciál
techniky v identifikaci metabolitŧ léčiv (L-6)
11:50 – 12:05
Kovaříková P., Stariat J., Klimeń J., Hruńková K., Vávrová K.,
Ńimŧnek T: Bioanalytický přístup k vývoji nových léčiv ze skupiny
aroylhydrazonových chelátorŧ ņeleza(S-3)
12:05 – 12:20
Opatřilová R., Bartońová L., Manová M., Beránková K., Mokrý P.:
HPLC metoda pro sledování kinetiky odbourávání potenciálně
ultrakrátce pŧsobících betalytik (S-4)
12:20 – 12:35
Kučera R., Klimeń J.: Zirkoniové stacionární fáze v analýze
ibuprofenu (S-5)
12:35 – 12:45
prezentace sponzora SHIMADZU
12:45 – 14:00
polední přestávka
Předsedající: doc. RNDr. Růžena Čižmáriková, CSc., doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D.
14:00 – 14:50
Lovejoy D.B., Jansson P.J., Kurz T., Brunk U.T., Wong J.
Richardson Des R.: The potent and selective anti-tumour agent,
Dp44mT, perturbs lysosomal function by binding copper (L-7)
14:50 – 15:40
Opletal L., Chlebek J., Cahlíková L., Macáková K.: Isochinolinové
alkaloidy: 200 let zkuńeností (L-8)
15:40 – 15:55
Čiņmáriková R., Bruchatá K., Ńmátralová D., Valentová J.: Príprava
(R)- a (S)-enantiomérov zlúčením typu aryloxyaminopropanolu
(S-6)
8
15:55 – 16:10
Kuča K., Musílek K., Jun D., Pohanka M., Karasová J., Cabal J.,
Kassa J., Hrabinová M., Stodŧlka P.: Vývoj nových reaktivátorŧ
acetylcholinesteráz - antidot uņívaných v případě otrav nervově
paralytickými látkami (S-7)
16:10 – 16:25
Palek L., Velebný V.: Acylated hyaluronan by lower fatty acids: new
synthetic approach, structure evaluation, physico-chemical
properties and primary biological data (S-8)
16:25 – 16:50
Přestávka s občerstvením
16:50 – 18:00
Diskuse u panelových sdělení (severní budova, 1. a 2. podlaņí)
19:00 – 23:00
SPOLEČENSKÝ VEČER (Zahrada léčivých rostlin v areálu fakulty)
Středa 16.9. 2009
----------------------------------------------------------------------------------------------------------Přednáńkový sál „A―
Předsedající: doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc., RNDr. Milan Mokrý, CSc.
8:30 – 9:20
Opletalová V.: Vývoj farmaceutické chemie na Univerzitě Karlově
do 50. let 20. století (L-9)
9:20 – 9:35
Nobilis M., Vybíralová Z., Česlová L., Holčapek M.: Tandemové
techniky v HPLC bioanalýze léčiv: význam optických detektorŧ pro
identifikaci struktury metabolitŧ léčiv (S-9)
9:35 – 9:50
Manová M., Opatřilová R., Bartońová L.: Stanovení potenciálních
léčiv pomocí HPLC a CE v krevní plazmě (S-10)
9:50 – 10:05
Valach M.: Sledovanie antioxidačných vlastností vybraných nápojov
pomocou voltampérometrických metód (S-11)
10:05 – 10:20
Benkovský I., Staník R., Hostinská I.: Komplexy DMSA (S-12)
10:20 – 10:30
prezentace sponzora MESSER
10:30 – 11:00
Přestávka s občerstvením
9
Předsedající: prof. RNDr. Daniel Grančai, CSc., doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc.
11:00 – 11:15
Grančai D., Vaľko V.: Kumaríny - obsahové látky Philadelphus
tenuifolius Rupr. et Maxim (S-13)
11:15 – 11:30
Daņková I., Ńvajdlenka E., Ņemlička M., Bartl T., Ferreira M. J. U.:
Obsahové látky Lathraea squamaria L. (S-14)
11:30 – 11:45
Tóth J., Remko M., Nagy M.: Chemometrické metódy pri ńtúdiu
fyzikálnochemických a biologických vlastností flavonoidov (S-15)
11:45 – 12:00
Petrlíková E., Waisser K., Peřina M., Kaustová J.,Dahse H.-M.,
Möllmann U.: Potenciální antituberkulotika obsahující thiokarbonyl
(S-16)
12:00 – 12:15
Waisser K.: Antimykobakteriální salicylanilidy, jejich izostery a látky
jim podobné (S-17)
12:15 – 12:20
Zakončení konference
10
Přehled abstraktŧ
L- plenární přednáńka
S- krátké sdělení
P- poster
L-1
L-2
L-3
L-4
L-5
L-6
L-7
L-8
L-9
S-1
S-2
S-3
S-4
S-5
S-6
Kratochvíl Bohumil
Farmaceutické kokrystaly
Dohnal Jiří, Havlíček Jaroslav, Jampílek Josef, Brusová Hana
Farmaceutická analýza v pevné fázi
Ńenel Petr, Tichotová Lucie, Ńpulák Marcel, Kuneń Jiří, Pour Milan
Exploration of natural lactones as biologically interesting scaffolds
Polański Jarosław, Musioł Robert, Serafin Katarzyna, Niedbała Halina, Finster
Jacek, Mazur Paweł, Magdziarz Tomasz, Bak Andrzej
Design and synthesis of HIV integrase inhibitors
Kočevar Marijan
2H-Pyran-2-ones and fused pyran-2-ones as useful building blocks in medicinal
chemistry
Holčapek Michal, Jirásko Robert, Česlová Lenka, Lísa Miroslav, Nobilis Milan
Hmotnostní spektrometrie – novinky v instrumentaci a potenciál techniky
v identifikaci metabolitŧ léčiv
Lovejoy David B., Jansson Patric J., Kurz Tino, Brunk Ulf T., Wong Jacky and
Richardson Des R.
The potent and selective anti-tumour agent, Dp44mT, perturbs lysosomal
function by binding copper
Opletal Lubomír, Chlebek Jakub, Cahlíková Lucie, Macáková Kateřina
Isochinolinové alkaloidy: 200 let zkuńeností
Opletalová Veronika
Vývoj farmaceutické chemie na Univerzitě Karlově do 50. let 20. století
Světlík Jan, Veizerová Lucia
Kruhová transformace kyslíkem přemostěných Biginelliho pyrimidinŧ
Zimčík Petr, Miletín Miroslav, Nováková Veronika, Kopecký Kamil
Fotodynamická terapie s vyuņitím azaftalocyaninových barviv
Kovaříková Petra, Stariat Ján, Klimeń Jiří, Hruńková Kateřina, Vávrová Kateřina,
Ńimŧnek Tomáń
Bioanalytický přístup k vývoji nových léčiv ze skupiny aroylhydrazonových
chelátorŧ ņeleza
Opatřilová Radka, Bartońová Ladislava, Manová Martina, Beránková Klára,
Mokrý Petr
HPLC metoda pro sledování kinetiky odbourávání potenciálně ultrakrátce
pŧsobících betalytik
Kučera Radim, Klimeń Jiří
Zirkoniové stacionární fáze v analýze ibuprofenu
Čiņmáriková Ruņena, Bruchatá Katarína, Ńmátralová Dana, Valentová Jindra
11
S-7
S-8
S-9
S-10
S-11
S-12
S-13
S-14
S-15
S-16
S-17
P-1
P-2
P-3
P-4
Príprava (R)- a (S)-enantiomérov zlúčenín typu aryloxyaminopropanolu
Kuča Kamil, Musílek Kamil, Jun Daniel, Pohanka Miroslav, Karasová Jana,
Cabal Jiří, Kassa Jiří, Hrabinová Martina, Stodŧlka Petr
Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesteráz – antidot uņívaných v případě
otrav nervově paralytickými látkami
Palek Lukáń, Velebný Vladimír
Acylated hyaluronan by lower fatty acids: new synthetic approach, structure
evaluation, physico-chemical properties and primary biological data
Nobilis Milan, Vybíralová Zuzana, Česlová Lenka, Holčapek Michal
Tandemové techniky v HPLC bioanalýze léčiv: význam optických detektorŧ pro
identifikaci struktury metabolitŧ léčiv
Manová Martina, Opatřilová Radka, Bartońová Ladislava
Stanovení potenciálních léčiv pomocí HPLC a CE v krevní plazmě
Valach Milan
Sledovanie antioxidačných vlastností vybraných nápojov pomocou
voltampérometrických metód
Benkovský Ivan, Staník Roman, Hostinská Iveta
Komplexy DMSA
Grančai Daniel, Vaľko Vojtech
Kumaríny – obsahové látky Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim.
Daņková Ivana, Ńvajdlenka Emil, Ņemlička Milan, Bartl Tomáń, Ferreira Maria
José Umbelino
Obsahové látky Lathraea squamaria L.
Tóth Jaroslav, Remko Milan, Nagy Milan
Chemometrické metódy pri ńtúdiu fyzikálnochemických a biologických vlastností
flavonoidov
Petrlíková Eva, Waisser Karel, Peřina Milan, Kaustová Jarmila,
Dahse Hans-Martin, Möllmann Ute
Potenciální antituberkulotika obsahující thiokarbonyl
Waisser Karel
Antimykobakterální salicylanilidy, jejich izostery a látky jim podobné
Andriamainty Fils, Čiņmárik Jozef, Malík Ivan
Micelizácia a termodynamické parametre heptakaíniumchloridu vo vodnom
elektrolytickom prostredí KF
Balaņová Andrea, Blanáriková Víťazoslava, Bilka Frantińek, Bilková Andrea
Vplyv salinického stresu na obsahy sanguinarínu a prolínu v suspenzných
kultúrach maku siateho
Bartońíková Lenka, Nečas Jiří, Bartońík Tomáń, Pavlík Martin, Fráņa Petr
Porovnání efektu syntetických chalkonŧ u alloxanového diabetes melitus
Beņo Pavol, Stankovičová Mária, Waisser Karel
Dopad MDR a XDR tuberkulózy na liečbu a vývoj antituberkulotík
12
P-5
P-6
P-7
P-8
P-9
P-10
P-11
P-12
P-13
P-14
P-15
P-16
P-17
P-18
P-19
P-20
P-21
P-22
Bilková Andrea, Kiņová Sepová Hana, Dubničková Martina, Bilka Frantińek,
Balaņová Andrea
Dôkaz prítomnosti génu pre glyceroldehydratázu vo vybraných kmeņoch
Lactobacillus reuteri
Binder Jiří, Kuča Kamil, Jun Daniel, Korábečný Jan, Opletalová Veronika
Design, syntéza a biologické testování nových inhibitorŧ acetylcholinesterasy
Biricová Veronika, Lázničková Alice
Kontrola kvality modifikovaného dendrimeru rádioaktívne značeného indiom-111
a lutéciom-177
Brabcová Ivana, Nováková Lucie, Ńatínský Dalibor, Solich Petr
Kontrola jakosti kloubních preparátŧ – stanovení methylsulfonylmethanu
v potravních doplņcích pomocí plynové chromatografie
Brodová Monika, Haasová Michaela, Opatřilová Radka, Pazourek Jiří
Srovnání elektroforetických metod pro stanovení modelové směsi antioxidantŧ
Buńová Milena, Opatřilová Radka, Babula Petr
Stanovení koncentrace glutathionu ve vzorku ryb v testu ekotoxicity
Cahlíková Lucie, Hořčičková Zdeņka, Opletal Lubomír, Macáková Kateřina,
Kurfürst Milan
Isochinolinové alkaloidy a jejich biologická aktivita
Čoņíková Dagmar, Lázničková Alice, Lázníček Milan, Velebný Vladimír
Příprava a chemická stabilita hyaluronanu značeného izotopy 111In, 125I, 99mTc a 14C
Dokupilová Svetlana, Havránek Emil
Stanovenie selénu v tabletách výņivových doplnkov metódou HPLC
Dolejńová Jana, Solich Petr, Poláńek Miroslav, Karlíček Rolf
Stanovení propylesteru kyseliny gallové metodou prŧtokové injekční analýzy s
chemiluminiscenční detekcí
Doleņal Martin, Keńetovičová Diana, Zitko Jan
Structure-activity relationships in series of ring-substituted pyrazinecarboxamides
Doleņel Jan, Opletalová Veronika, Vejsová Marcela, Hirńová Petra,
Hovorková Jana
Příprava a biologické hodnocení thiosemikarbazonŧ a jejich cyklických analog
Dubničková Martina, Malásková Regina, Beljaková Eugénia, Boreykoalla
Pôsobenie ņiarenia ťaņkých iónov a UVC na aktivity ľudských leukocytov
Dvořáčková Kateřina, Muselík Jan, Rabińková Miloslava, Bartońíková Anna,
Rosendorfová Marcela, Vorlová Lenka, Dračková Michaela
Stanovení tlouńťky obalu u tvrdých tobolek metodou blízké infračervené
spektroskopie
Dvořáková Lenka, Opatřilová Radka, Mrózek Lech
Vliv derivátŧ kyseliny cholové na penetraci léčiv přes biologické membrány
Goněc Tomáń, Heczková Dorota, Krucinová Jana, Němčíková Ivana,
Radecká Jana, Csöllei Jozef
Syntéza agonistŧ β3-adrenergních receptorŧ
Havlíková Lucie, Ņáková Petra, Sklenářová Hana, Matysová Ludmila, Solich Petr
Stanovení účinných látek v lubrikačních gelech metodou HPLC
Herdová Petra, Vitková Zuzana
Viskozita z pohľadu hodnotenia gélov
13
P-23 Holas Ondřej, Musílek Kamil, Pohanka Miroslav, Opletalová Veronika
In vitro hodnocení biskvarterních monooximových reaktivátorŧ
acetylcholinesterasy s xylenovým spojovacím řetězcem
P-24 Holková Ivana, Bezáková Lýdia, Blanáriková Víťazoslava, Baláņová Andrea,
Bilka Frantińek, Vanko Marián
Úloha lipogenázy v elicitorom indukovanej produkcii sanguinarínu v suspenzných
bunkových kultúrach maku siateho
P-25 Holubová Pavla, Ńmejkal Karel
Porovnání separační účinnosti CZE a HPLC při analyze fenolických látek
extraktŧ plodŧ Paulownia tomentosa (Scrophulariaceae)
P-26 Hřibová Petra, Ņemlička Milan, Ńvajdlenka Emil
Nově identifikované fenolické látky parazitických rostlin rodu Cuscuta
P-27 Chlebek Jakub, Macáková Kateřina, Cahlíková Lucie, Opletal Lubomír,
Kurfürst Milan
Isochinolinové terciární alkaloidy Corydalis cava a jejich inhibiční aktivita vŧči
acetylcholinesterase a butyrylcholinesterase
P-28 Jampílek Josef, Doleņal Martin, Keńetovičová Diana
Structure-lipophilicity relationships in series of methoxy moiety ring-substituted
pyrazinecarboxanilides
P-29 Jánońová Veronika, Ńtroffeková Ołga, Sýkorová Miroslava, Havránek Emil
Pouņitie rôznych zdrojov ņiarenia pri stanovení ťaņkých kovov v liečivách
metódou röntgenofluorescenčnej spektrometrie
P-30 Janŧńová Barbora, Lorenc Petr, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr
Vliv krátkých analogŧ ceramidŧ na molekulární organizaci lipidŧ koņní bariéry
P-31 Javorková Věra, Bandasová Michaela, Václavík Jiří
Flavonoidní látky Nigella sativa (Ranunculaceae) a jejich antioxidační aktivita
P-32 Kalafut Peter, Kučera Radim, Klimeń Jiří
Stanovenie kurkuminoidov s vyuņitím HPLC
P-33 Kapustíková Iva, Lińková Anna
Stanovenie disociačných konńtánt potenciálnych liečiv modernými analytickými
metódami
P-34 Kastner Petr, Pilařová Pavla, Foltinská Blanka, Klimeń Jiří
HPLC metoda pro sledování stability lamotriginu v přípravku
P-35 Kečkéńová Simona, Sedlárová Eva, Csöllei Jozef, Maruniak Matej,
Čiņmárik Jozef, Mokrý Petr, Valentová Jindra
Study of physicochemical properties of new potential drugs.
P-36 Kiņová Sepová Hana, Bilková Andrea, Songisepp Epp, Bezáková Lýdia
Antimikrobiálny potenciál vybraných novoizolovaných zástupcov rodu
Lactobacillus
P-37 Komlóová Markéta, Holas Ondřej, Musílek Kamil, Doleņal Martin
Syntéza a in vitro testování bispyridiniových inhibitorŧ acetylcholinesterasy
P-38 Kontńeková Zuzana, Gombońová Hana, Nagy Milan
Vplyv zloņenia zmesi biologicky aktívnych látok na antioxidačnú aktivitu
14
P-39 Kopecký Kamil, Zimčík Petr, Nováková Veronika, Franzová Ńárka,
Ficnerová Dominika
Aryloxyderiváty azaftalocyaninŧ jako potenciální fluorofory
P-40 Korábečný Jan, Holas Ondřej, Opletalová Veronika, Musílek Kamil, Kuča Kamil
Syntéza a in vitro stanovení sekundárních alkylaminoderivátŧ odvozených
od 7-MEOTA
P-41 Kozic Ján, Vinńová Jarmila, Stolaříková Jiřina
Benzamidy obsahující hydroxyskupinu v bazické části molekuly jako potenciální
antituberkulotika
P-42 Krátký Martin, Vinńová Jarmila, Stolaříková Jiřina
Nová proléčiva antimykobakteriálně aktivních salicylanilidŧ
P-43 Kubíček Vladimír, Lukeńová Marie, Uhlářová Tereza, Skálová Lenka,
Szotáková Barbora
Porovnání fluorescenčních spekter vybraných benzimidazolŧ měřených
v prostředí methanolu a acetonitrilu
P-44 Kubínová Renata, Dvorská Margarita, Suchý Václav
Srovnávací studie antioxidační aktivity vybraných látek izolovaných na Ústavu
přírodních léčiv Faf VFU Brno
P-45 Skála Pavel, Pravda Martin, Kubicová Lenka, Kaustová Jarmila, Buchta Vladimír,
Macháček Miloń
Antifungální a antimykobakteriální aktivita nově syntetizovaných derivátŧ 3-fenyl1,2,3-benzotriazin-4(3H)thionu
P-46 Malík Ivan, Ńtofiková Valéria, Čiņmárik Jozef, Andriamainty Fils
Ńtúdium fyzikálno-chemických parametrov dimetylamínoetylesterov 2-,3-,4alkoxyfenylkarbámovej kyseliny s vyuņitím softvérovej predikcie
P-47 Maráková Katarína, Mikuń Peter, Valáńková Iva, Havránek Emil
Enantioselektívne stanovenie dihydropyridínových derivátov vo farmaceutických
prípravkoch vyuņitím kapilárnej elektroforézy v spojení s diode array detekciou
P-48 Maruniak Matej, Sedlárová Eva, Csöllei Jozef, Kečkéńová Simona, Mokrý Petr
Synthesis and identification of new potential drugs – phenylcarbamic acid
derivatives.
P-49 Matysová Ludmila, Havlíková Lucie, Ryńavá Pavlína, Sklenářová Hana,
Solich Petr
Stanovení obsahových látek v lubrikačním gelu metodou plynové chromatografie
P-50 Mikuláńová Mária, Vaverková Ńtefánia
Antimicrobial effects of essential oils from selected plants
P-51 Mikuń Peter, Maráková Katarína, Valáńková Iva, Havránek Emil
Enantiomeric purity control of levocetirizine in pharmaceuticals using capillary
electrophoresis with charged cyclodextrin pseudostationary phase and spectral
detection
P-52 Miletín Miroslav, Zimčík Petr, Kopecký Kamil, Nováková Veronika,
Grandová Milada, Hlavěnková Petra
Solubilizace fotodynamicky aktivních azaftalocyaninŧ
P-53 Mokrý Milan, Kračmarová Alņběta
Vypracování metodiky pro HPLC stanovení amisulpridu v plazmě
15
P-54 Mokrý Petr, Kolísková Martina, Pavlica Jiří, Tengler Jan, Csöllei Jozef
Stereoselektivní syntéza derivátŧ [(arylkarbonyl)oxy]aminopropanolŧ
P-55 Mučaji Pavel, Nagy Milan, Ńvajdlenka Emil, Kontńeková Zuzana
Obsahové látky vodného záparu listov Ligustrum vulgare L.
P-56 Muselík Jan, Bajerová Martina, Gajdziok Jan, Masteiková Ruta,
Chalupová Zuzana, Havelka Pavel, Sopuch Tomáń
Stanovení distribuce molekulových hmotností oxidované celulosy pomocí
vylučovací chromatografie
P-57 Musílek Kamil, Komlóová Markéta, Holas Ondřej, Nachon Florian, Pohanka
Miroslav, Doleņal Martin, Opletalová Veronika, Kuča Kamil
Nevazebné interakce kvarterních heteroaromatických sloučenin
s cholinesterasami
P-58 Nováková Veronika, Zimčík Petr, Ivincová Jana
Vyuņití "click chemistry" k přípravě 3. generace fotosenzitizérŧ pro
fotodynamickou terapii
P-59 Nováková Michaela
Isolation of unknown components in complex matrix by preparative
chromatography and their identification
P-60 Kombian Samuel B., Ananthalakshmi K.V.V., Bartl Tomáń, Aziza Mohammed,
Novotny Ladislav, Beneń Luděk
Structure-activity relationship of the effects of theophylline derivatives on population
spikes in the rat hippocampus
P-61 Novotný Michal, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr
Transkarbam 12: vliv pH na transdermální permeaci teofylinu a hydrokortisonu
P-62 Obloņinský Marek, Bezáková Lýdia, Ulbrich-Hofmann Renate
Transfosfatidylačná aktivita membránovo-viazanej fosfolipázy D v Papaver
somniferum L.
P-63 Klacsová Mária, Surovcová Eva, Ondruńová Emília, Karlovská Janka,
Balgavý Pavol
Influence of alkane-1-ols on lamellar-hexagonal phase transition of EYPE studied
by turbidimetry and NMR
P-64 Pantŧčková Pavla, Tomáń Roman, Frantińek Foret, Křivánková Ludmila
Hyphenation of capillary electrophoresis and zone electrophoresis with mass
spectrometry and UV detection for the determination of 5-methyltetrahydrofolate
in human serum
P-65 Pasáková Ivana, Sochor Jaroslav, Klimeń Jiří
Vývoj a validace LC/MS metody pro hodnocení čistoty substance transkarbamu 12,
akcelerantu transdermální penetrace
P-66 Pazourek Jiří
Anometric separation od monosacharides on a non-chiral HPLC column and
direct measurement of mutarotation
P-67 Peńko Matúń, Kráľová Katarína, Masarovičová Elena
Effect of some zinc compounds on Zn and Se accumulation in chamomile plants
16
P-68 Petrlíková Eva, Waisser Karel, Divińová Hana, Husáková Petra,
Kaustová Jarmila
Deriváty N-(-4-alkylphenyl)salicylamidŧ jako potenciální antituberkulotika
P-69 Petrŧ Klára, Jáč Pavel, Poláńek Miroslav
Vyuņití spojení kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí pro
analýzu léčiv
P-70 Pilařová Pavla, Kastner Petr, Sommernitzová Nora, Klimeń Jiří
Vývoj metody stanovení metformin-hydrochloridu v léčivém přípravku
P-71 Planková Alexandra, Haid J, Mikuń Peter, Havránek Emil.
Stanovenie a identifikácia selénu v krvnej plazme
P-72 Plíńek Jiří, Vlčková Hana, Krčmová Lenka, Kańparová Markéta,
Solichová Dagmar, Solich Petr, Sobotka Luboń
Porovnání technik liquid-liquid a solid phase extrakce pro stanovení alfatokoferolu v erytrocytární membráně
P-73 Pořízková Radka, Kubínová Renata, Kalinayová Magdalena
Isolace obsahových látek Polygonum lapathifolium a stanovení jejich
antioxidační aktivity
P-74 Pospíńilová Marie, Honegr Jan, Kubíková Drahomíra
Analýza léčivých přípravkŧ pouņívaných k symptomatické léčbě při chřipce
a nachlazení
P-75 Pravda Martin, Berková Miroslava, Ehlová Tereza, Nikodým Pavel,
Velebný Vladimír
Syntéza a instrumentální analýza derivátŧ hyaluronové kyseliny
P-76 Pullmannová Petra, Uhríková Daniela, Funari Sergio S., Lacko Ivan,
Devínsky Ferdinand, Balgavý Pavol
Lipoplexes DNA - DOPE - gemini surfactants
P-77 Gela Petr, Roh Jaroslav, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr
Non-termální vliv mikrovlnné iradiace na syntézu 5-substituovaných tetrazolŧ
P-78 Sedlárová Eva, Kečkéńová Simona, Maruniak Matej, Csöllei Jozef, Mokrý Petr
Ńtúdium lipofility potenciálnych liečiv zo skupiny derivátov aryloxyaminopropanolu
P-79 Slabá Barbora, Plaček Lukáń, Ridvan Luděk, Jampílek Josef
Identifikace nečistoty almotriptanu pomocí HPLC-MS/MS a HR-MS
P-80 Spáčilová Lenka, Sochor Jaroslav
Studie podmínek mikroextrakce pevnou fází ibuprofenu z plasmy
P-81 Stankovičová Mária, Bezáková Ņelmíra, Beņo Pavol
Izotermické a neizotermické ńtúdium kinetiky hydrolýzy potenciálnych liečiv
P-82 Gladziszová Marcela, Stariat Ján, Kovaříková Petra, Klimeń Jiří
Vývoj bioanalytickej metódy pre ńtúdium významu hydrazonových metabolitov pri
intoxikácii isoniazidom
P-83 Stańková Petra, Opatřilová Radka, Bartl Tomáń, Goněc Tomáń
HPLC Separace alkylesterŧ kyseliny 4-(2-fluorfenyl)-piperazin-1-yl]-1hydroxyethyl}-fenylkarbamové
P-84 Sýkorová Miroslava, Jánońová Veronika, Ńtroffeková Oľga, Havránek Emil
Stanovenie TiO2, ZnO, Fe2O3 v opaľovacích krémoch röntgenofluorescenčnou
spektrometriou
17
P-85 Ńimunková Veronika, Vitková Zuzana, Potúčková Miroslava, Tichý Eduard
Vplyv excipientov na liberáciu alaptidu z chitosanových hydrogélov a na ich
reologické vlastnosti
P-86 Ńenel Petr, Kratochvíl Jiří
Syntéza C4 modifikovaných analog antifungálně aktivních 3,5-disubstituovaných
butenolidŧ
P-87 Ńiroká Jitka, Poláńek Miroslav
Vyuņití tvorby komplexŧ s kovovými ionty ke zvýńení selektivity v kapilární
zónové elektroforéze
P-88 Ńnajdr Ivan, Pavlík Jan, Kuneń Jiří, Pour Milan
Syntéza a biologické testování α-substituovaných γ-alkylidenpentenolidŧ, nových
analogŧ gelastatinu
P-89 Ńtroffeková Oľga, Sýkorová Miroslava, Jánońová Veronika, Havránek Emil
Stanovenie ťaņkých kovov röntgenfluorescenčnou spektrometriou po
zakoncentrovaní s dietylditiokarbamátom amónnym
P-90 Ńubová Margaréta, Vitková Zuzana, Petrak Kristína, Halenárová Andrea
Reologické vlastnosti hydrogélov s antiseptikom
P-91 Tengler Jan, Mokrý Petr, Csöllei Jozef
Příprava funkčních analogŧ aryloxyaminopropanolu s duálním účinkem
P-92 Tichotová Lucie, Pour Milan, Kuneń Jiří
Syntéza a biologické hodnocení nových derivátŧ koruskanonu A
P-93 Tŧmová Lenka, Tŧma Jiří, Doleņal Martin, Menguńar Klara
The effect of pyrazinecarboxylic acids derivatives on the flavonolignan production
in Silybum marianum culture in vitro
P-94 Váchová Lenka, Zimčík Petr, Nováková Veronika, Kopecký Kamil
Monokarboxylové deriváty ftalocyaninŧ a jejich aza- analogŧ vyuņitelné jako
zháńeče fluorescence
P-95 Valentová Jindra, Tomíková Tatiana, Bauerová Katarína, Devínsky Ferdinand
Transdermálna permeácia enantiomérov flurbiprofénu
P-96 Vanko Marián, Bezáková Lýdia, Obloņinský Marek, Holková Ivana,
Doleņal Martin
Vplyv novosyntetizovaných derivátov kyseliny pyrazín-2-karboxylovej na aktivitu
lipogenázy z cytosolovej frakcie pľúc potkana
P-97 Vavříková Eva, Vinńová Jarmila, Mandíková Jana, Stolaříková Jiřina
Nová antituberkulotická proléčiva na bázi chitosanu
P-98 Veizerová Lucia, Světlík Jan
Konformačne vynútené heterocykly: rigidné deriváty pyrimidínu ako analogy
monastrolu
P-99 Férriz Juana Monreal, Kunc Filip, Vávrová Kateřina, Stolaříková Jiřina,
Vinńová Jarmila
Salicylanilidové karbamáty pŧsobící na multilékově resistentní kmeny
mykobakterií
P-100 Vitková Zuzana, Ńubová Margaréta, Ńimunková Veronika, Herdová Petra,
Potúčková Miroslava, Antónyová Daniela, Pasternáková Petra
Formulácia hydrogélov na báze chitosanu
18
P-101 Jan Zitko, Diana Keńetovičová, Martin Doleņal, Marcela Vejsová
Syntéza analogŧ pyrazinamidu s potenciální antituberkulotickou a antimykotickou
aktivitou
19
20
Plenární přednášky
21
22
L-1
FARMACEUTICKÉ KOKRYSTALY
KRATOCHVÍL BOHUMIL
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemie pevných látek, Technická 5, 166 28 Praha
6; [email protected]
Kokrystaly (molekulární komplexy, supramolekulní adukty) jsou multikomponentní sloučeniny.
Mnoho z nich má potenciální farmaceutickou aplikaci a proto se ustálil název farmaceutické
kokrystaly. Farmaceutický kokrystal je stechiometrický adukt typu hostitel (aktivní molekula) :
host (kokrystalizační partner), vytvořený ze dvou nebo více sloņek, které jsou v čistém stavu a
za pokojové teploty pevné1, např. karbamazepin : sacharin (1:1); itrakonazol : jantarová kyselina
(2:1) ; (S)-pregabalin : (S)-mandlová kyselina (1:1) a mnoho dalńích.
Farmaceutické kokrystaly představují novou alternativu volby pevné API pro formulace. Aktivní
molekula mŧņe v optimálním případě tvořit aņ 100 pevných forem, např. sulfathiazol (solváty,
hydráty, anhydráty, soli, polymorfy ). Zahrnutím kokrystalŧ se tento počet mŧņe zvýńit aņ
několikanásobně. Farmaceutické kokrystaly ovńem musí respektovat poņadavek farmaceutické
akceptovatelnosti kokrystalizačního partnera a pro farmaceutický vývoj jsou zajímavé proto, ņe
modifikují dŧleņité vlastnosti pevné fáze:







kokrystaly mají jiný disoluční profil neņ pŧvodní API
pokud je pŧvodní API polymorfní, kokrystal mŧņe být monomorfní
pokud pŧvodní API vytváří racemickou směs, tak kokrystalizace mŧņe slouņit k chirální
separaci
kokrystalizace mŧņe být pouņita k izolaci API ze směsi a její purifikaci
pokud je API amorfní, tak její kokrystaly mohou být krystalické, resp. pokud je API
nestabilní, její kokrystaly mohou být stabilní
kokrystaly mají jiné materiálové vlastnosti neņ pŧvodní API
kokrystaly mají jinou hygroskopicitu neņ pŧvodní API
Vazba v kokrystalu mezi hostitelem a hostem je zprostředkována nekovalentní slabou interakcí
(větńinou H-mŧstky) a vzniklé 0-D, 1-D a 2D útvary se v kokrystalu spojují předevńím -
interakcemi nebo VdW silami. Přístup supramolekulární chemie a krystalového inņenýrství
definuje v kokrystalu základní vazebnou jednotku – supramolekulární synthon. Interakcí
funkčních skupin se v kokrystalu vytváří homosynthony (např. karboxyl…karboxyl) nebo
heterosynthony (např. karboxyl…pyridin). V současnosti je popsáno asi 120 typŧ synthonŧ,
přičemņ energeticky výhodnějńí jsou heterosynthony.
23
Systematika farmaceutických kokrystalŧ zahrnuje:





kokrystaly
kokrystaly hydratované (solvatované)
kokrystaly ionizované (kokrystaly solí)
kokrystaly solí hydratované (solvatované)
polymorfy vńech předchozích typŧ kokrystalŧ
U ionizovaných kokrystalŧ neexistuje ostrá hranice mezi kokrystalem a solí. Zda při reakci mezi
karboxylovou kyselinou a bazickým N-heterocyklem vznikne sŧl nebo kokrystal, lze predikovat
na základě hodnoty pKa = pKa(báze) - pKa(kyselina) nebo stanovit experimentálně z pozice
protonu mezi O…N ve výsledném produktu. V oblasti hodnot pKa = 0 – 3, vńak hovoříme o
kontinuu sŧl - kokrystal.
Syntetické techniky pro „screening― kokrystalŧ vychází z kapalné (společná krystalizace sloņek
z roztoku, krystalizace ze společné taveniny), pevné (společné mletí) nebo plynné fáze
(společná sublimace). Dalńí významnou technikou je přikapávání kokrystalizačního partnera
k mleté aktivní substanci či vyuņití efektu přikapávaného rozpouńtědla („molekulárního maziva―)
při společném mletí - urychlení kokrystalizační kinetiky. Příkladem je kokrystalizace
cyklohexantrikarboxylové kyseliny s bipyridinem, kdy při společném mletí dojde k částečné
kokrystalizaci (1:1) aņ za 1 hod., zatímco kdyņ je přikapáván methanol, dojde ke kompletní
konverzi do 20 min2.
Hlavním dŧvodem výzkumu kokrystalŧ je hledání jasného vztahu mezi molekulovou a
krystalovou strukturou aktivní substance a jejími funkčními vlastnostmi v pevné fázi. Kokrystaly
jsou přístupem budování funkčních vlastností produktu z molekulární úrovně („bottom-up―).
Kokrystaly jsou v současnosti předevńím předmětem výzkumu akademických pracovińť a
pracovińť V&V farmaceutických firem. Na trhu s léčivy zatím kokrystaly registrovány příliń
nejsou. Na základě strukturních studií, by vńak některé registrované soli měly být
překvalifikovány na kokrystaly (viz stanovení pozice protonu mezi O…N), coņ má svoji
dŧleņitost v patentových záleņitostech.
Literatura:
(1)
Zaworotko, M. J.: Cryst. Growth Des. 7, 4 (2007).
(2) Shan N., Toda F., Jones W.: Chem. Commun. 20, 2372 (2002).
Problematika byla řeńena za podpory projektŧ NPV II 2B08021 a MSM6046137302 MŃMT ČR
24
L-2
FARMACEUTICKÁ ANALÝZA V PEVNÉ FÁZI
JIŘÍ DOHNAL 1,2, JAROSLAV HAVLÍČEK 1, JOSEF JAMPÍLEK 1,2, HANA BRUSOVÁ 1
1
Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10; [email protected]
2
Veterinární a farmaceutická universita, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3,
612 43 Brno
Analytické zajińtění farmaceutického výzkumu, vývoje, výroby a dalńího sledování kvality
výrobku během stabilitních studií a skladování je jedním z klíčových faktorŧ vedoucích ke
zvládnutí těchto procesŧ. Volba analytických technik a metod je samozřejmě závislá na
technologickém pokroku a na dostupnosti potřebných zařízení.
Velkého pokroku ve farmaceutické analýze bylo dosaņeno v 80. letech zavedením vysoce
účinných separačních metod, jako vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a později
vyuņitím moņností kapilární zónové elektroforézy (CZE), případně micelární elektrokinetické
kapilární chromatografie (MEKKC) či kapilární elektrochromatografie (CEC). Pro analýzu těmito
technikami je vńak nutno analyzovanou látku či lékovou formu převést do roztoku, a tím je
ztracena řada vlastností, které mají v pevné fázi – polymorfie, morfologie atd.
Z hlediska moņnosti vývoje, zpracování, biologické dostupnosti a ochrany duńevního vlastnictví
je vńak nutno sledovat jak účinné substance, tak pevné lékové formy nebo ostatní lékové formy,
kde není účinná látka rozpuńtěna, technikami analýzy pevné fáze. Těch je celá řada a je nutno
je volit s ohledem na hladinu, na které chceme látku, meziprodukt nebo produkt analyzovat.
Pro analýzu na intramolekulární úrovni se pouņívají předevńím spektroskopické metody
vibračních a rotačních přechodŧ v blízké a střední infračervené oblasti (NIR, MIR), předevńím
s vyuņitím techniky difúzní reflexe (DRIFT) a techniky zeslabeného úplného odrazu (ATR),
a dále Ramanova spektroskopie. Velice selektivní mŧņe být vyuņití nukleárně magnetické
rezonance v pevné fázi (ssNMR), zvláńtě s vyuņitím multijaderných sond.
Pro analýzu na intermolekulární úrovni je zlatým standardem práńková rentgenová difrakce
(XRPD), kde předevńím pro patentové účely existují databáze popsaných polymorfŧ, a techniky
termické analýzy, jako diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a z ní odvozené techniky,
jako modulovaná DSC, hyper DSC, mikro DSC. Mezi novějńí termické techniky patří termicky
stimulovaný proud (TSC). Velkým rozvojem prochází v poslední době terahertzová
spektrometrie. Dále sem patří mikroskopie a elektronová mikroskopie.
25
Velice dŧleņité je sledování vlastností hladiny „bulk―, pro které se vyuņívají techniky, jako např.
inverzní plynová chromatografie (IGC), porozimetrie, dynamická sorpce par (DVS) a dalńí.
Na řadě příkladŧ z vývoje, výroby a péče o portfolio je demonstrována nezbytnost vyuņívání
výńe zmíněných technik.
1
Solid State Characterization of Pharmaceuticals. A. Zakrzewski, M. Zakrzewski, Ed. Assa Inc.,
Danbury, CT, USA, 2006.
2
Drugs and Pharmaceutical Sciences, Vol. 95, Polymorphism in PharmaceuticalSolids. H.G. Brittain,
Ed. Marcel Dekker Inc., New York, 1999.
Kratochvíl, B. Základy fyziky a chemie pevných látek I-III. VŃCHT Praha v Čs. redakci VN MON,
1998.
3
26
L-3
EXPLORATION OF NATURAL LACTONES AS
BIOLOGICALLY INTERESTING SCAFFOLDS
Ńenel Petr, Tichotová Lucie, Ńpulák Marcel, Kuneń Jiří, Pour Milan
Centre for New Antivirals and Antineoplastics, Department of Inorganic and Organic Chemistry, Faculty of
Pharmacy, Charles University, Heyrovského 1203, CZ-500 05 Hradec Králové, Czech Republic;
[email protected]
A number of lactone natural products possess interesting antifungal and/or cytostatic effect.
Given the rising resistance of fungal strains to classical azole antifungals and the poor
pharmacokinetics of polyene antibiotics, an urgent need for the development of structurally
novel antifungal agents is obvious.
The presence of one or more double bonds conjugated to a carbonyl group of a cyclic enone or
lactone is a structural feature common to the above natural products. Indeed, evaluation1,3,4 of ()incrustoporine analogues has shown the necessity of the conjugated double bond for antifungal
effect. The strenghth of the effect could be further boosted by the substitution of the aryl ring
with halogens. Elaboration of C5 substitution2 led to highly active 5-acyloxymethyl-3(halogenated phenyl)-2,5-dihydrofuran-2-ones (1), comparable to amphotericin B. Even though
a non-carbon was primarily suspected as a possible
5
mechanism of action, pentenolide (2) and ketone4 (3) analogues possess no antifungal activity
at all. A flow cytometric study6 showed that these compounds interact with an as yet unknown
target in the fungal cell membrane.
27
Most recently, a metabolic study7 of a model compound (1, Z = p-Br, R = CH3) indicated that the
5-methylene derivative (4) is the most probable active species. This compound retains excellent
in vitro antifungal activity (IC80
Candida spp.
against A. fumigatus), and possesses a moderate selective cytostatic effect (marginal effect on
L1210 and HL60 cells, IC50 2.09
structure activity-relationships, the development of the lactone-based antifungals will be
discussed with emphasis on the application of Pd-mediated reactions to the syntheses of the
target butenolides.
ACKNOWLEDGMENTS. This work was supported by the Centre for New Antivirals
and Antineoplastics funded by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech
Republic (1M0508) and by the Czech Science Foundation (project No. 203/07/1302). It
is also a part of the research project MSM0021620822 of the Ministry of Education,
Youth and Sports of the Czech Republic.
References: (1) Bioorg. Med. Chem. Lett. 2000, 10, 1893. (2) J. Med. Chem. 2001, 44,
2701. (3) Collect. Czech. Chem. Commun. 2001, 66, 1809. (4) Bioorg. Med. Chem. 2003, 11,
2843. (5) Collect. Czech. Chem. Commun. 2007, 72, 1472. (6) Bioorg. Med. Chem. Lett. 2006,
16, 2492. (7) J. Chrom. B 2007, 853, 10.
28
L-4
DESIGN AND SYNTHESIS OF HIV INTEGRASE INHIBITORS
JAROSŁAW POLAŃSKI, ROBERT MUSIOŁ, KATARZYNA SERAFIN, HALINA NIEDBAŁA,
JACEK FINSTER, PAWEŁ MAZUR, TOMASZ MAGDZIARZ, ANDRZEJ BĄK
1
Uniwersity of Silesia, Institute of Chemistry, Szkolna 9, PL-40-006 Katowice, Poland;
[email protected]
Three enzymes are coded by the HIV genome. These are reverse transcriptase, protease and
integrase. Among about 20 drugs that are currently available in HIV infections only a single one
is targeted at the integrase which is a key enzyme controlling the integration process requiring
two distinct catalytic steps. During 3’-processing, integrase removes two nucleotides from each
end of the linear viral DNA. In the strand transfer step which takes place after the translocation
of the viral DNA into the nucleus the enzyme transfers both extremities of the viral DNA into the
target DNA by a one step transesterification. Integrase is an interesting target for drug design
due its uniqueness and the specificity of the reactions catalyzed.
O S
N
O
F
COOH
R
O
O
1
O
N
N
N
O
OH
2 L-870,810
O
N
HO
N
O
H
N
N
OH
R'
3 FZ-41: R'=2,3-OH-4-OMe
O
O
N
O
N
F
HN
4 raltegravir
A number of integrase inhibitors have been described in literature [1-3]. It appeared; however;
that the so-called diketoacid compounds (DKA) 1 were of key importance for the discovery of
integrase inhibitors. These compounds have been identified for the first time in the Merck
screening test involving 250000 random samples. The DKA modification provided L-870810 2,
which has been developed to the clinical trials. Then canceled; however; due to toxic effects
29
revealed. Styrylquinolines 3 are compounds including the masked DKA pharmacophore and FZ
41 is still under clinical trials. Just recently the Merck succeeded to approve Raltegravir 4 the
first integrase targeted drug.
We will discuss here the results of our investigations on the modifications of structures 1-3, as
well as (Q)SAR models of the integrase inhibition [4-6].
Literature:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
R. Dayam, J. Deng, N. Neamati, Med. Res. Rev., 26, 271 (2006).
Y. Pommier, A. A. Johnson, Ch. Marchand, Nature Drug. Discov., 4, 236 (2005).
J. Polański, F. Zouhiri, L. Jeanson, D. Desmaele, J.d'Angelo, J.-F. Mouscadet, R. Gieleciak,
J. Gasteiger, M. Le Bret, J. Med. Chem., 45, 4647 (2002).
J. Polański, et al,, a/ Lett. Drug Des. Discov., 3, 175 (2006); b/ 4, 99 (2007).
H. Niedbala, J. Polański, R. Gieleciak, R. Musiol, D. Tabak, B. Podeszwa, A. Bak , A. Palka,
J.-F. Mouscadet, J. Gasteiger, M. Le Bret, Comb. Chem. High Throughput Screen, 9, 753,
(2006).
K. Majerz-Maniecka, R. Musiol, W. Nitek, B. Oleksyn, J-F. Mouscadet, M. Le Bret, J.
Polański, Bioorg. Med. Chem. Lett., 16, 1005 (2006).
.
30
L-5
2H-PYRAN-2-ONES AND FUSED PYRAN-2-ONES AS USEFUL
BUILDING BLOCKS IN MEDICINAL CHEMISTRY
MARIJAN KOČEVAR
Faculty of Chemistry and Chemical Technology, University of Ljubljana, Aškerčeva 5, SI-1000 Ljubljana,
Slovenia; [email protected]
The pyran-2-one ring, a six-membered, cyclic, unsaturated ester (lactone), can be
found in the form of isolated or fused ring systems in bacterial, microbial, plant and
animal systems, demonstrating a whole spectrum of bioactivities like antifungal,
antibiotic, cytotoxic, neurotoxic, etc. On the other side, pyran-2-one derivatives find a
wide variety of synthetic applications: in reactions with electrophiles and
nucleophiles, as diene components in Diels-Alder reactions, in photochemical
reactions, etc. As such 2H-pyran-2-ones and fused pyran-2-ones are versatile
synthons for the synthesis of different types of products. 1
We have used pyran-2-one derivatives for the preparation of a wider variety of
products. In this presentation, a brief survey of our recent research work will be
disclosed, with the emphasis on the aspects that might find an application in
medicinal chemistry.
In the reaction with binucleophiles 2H-pyran-2-ones can be transformed toward α,βdidehydro-α-amino acid derivatives (DDAAD) bearing a pyrazolyl, isoxazolyl or 4pyrimidyl moiety at the β-position.2 Many amino acid derivatives of these types have
been prepared for biological reasons as agonists or antagonists for central glutamate
receptors in connection with AMPA, a bioisostere of (S)-glutamic acid. In order to
prepare less sterically constrained forms of above compounds, we investigated the
hydrogenation of the C=C double bond. It was shown that such sterically constrained
DDAAD cannot be easily hydrogenated using the standard conditions. To overcome
this problem we have used our compounds as the substrates for testing a new
catalytic system, the matrix-embedded rhodium nanoparticles, prepared from
quaternary ammonium halides or other salts, rhodium compounds ([Rh(acac)(CO) 2],
RhCl3), hydrogen and carbon dioxide mixed in a stainless-steel high-pressure
reactor. This catalytic system has exhibited, toward the above DDAAD, a
significantly different behavior and selectivity (C=C double bond vs phenyl group)
compared to the standard homogeneous or heterogeneous catalysts. 3
3-Amino-2H-pyran-2-ones and their fused derivatives were transformed with
hydrazine hydrate to the corresponding pyridazine derivatives. 4
The Diels-Alder reaction of a variety of pyran-2-one derivatives with alkynes or
alkenes resulted in many highly substituted anilines and o-phenylene diamines
31
containing very useful patterns of substitutents, or in wide variety of
bicyclo[2.2.2]octene derivatives that can serve as very useful building blocks for the
preparation of many other products. 5 These derivatives have been again used as
substrates for developing novel methods of catalytic heterogeneous hydrogenation
for such sterically encumbered compounds. 5e,6
Recently, we have developed a simple two-step strategy for the synthesis of 3acetamido--resorcylic acids containing highly substituted aniline moiety as potential
platensimycin analogues. 7
In our research work great efforts have been devoted to the ―green‖ concept, in
which we replace toxic and/or flammable organic solvents by alternative non -toxic
and non-flammable media such as water, or the reactions are carried out without the
use of any solvent. Additionally, we tend to replace the classical sources of heating
by the green microwave heating.
References:
1. For recent reviews see, for example: (a) J. Hren, S. Polanc, M. Kočevar, Arkivoc
2008, (i), 209. (b) F. Poņgan, M. Kočevar, Heterocycles 2009, 77, 657.
2. (a) L. Vraničar, S. Polanc, M. Kočevar, Tetrahedron 1999, 55, 271. (b) L. Vraničar, A.
Meden, S. Polanc, M. Kočevar, J. Chem. Soc., Perkin Trans. 1, 2002, 675. (c) L.
Vraničar, F. Poņgan, S. Polanc, M. Kočevar, Amino Acids 2003, 24, 273. (d)
Unpublished results.
3. V. Cimpeanu, M. Kočevar, V. I. Parvulescu, W. Leitner, Angew. Chem. Int. Ed. 2009,
48, 1085.
4. (a) S. Kafka, P. Trebńe, S. Polanc, M. Kočevar, Synlett 2000, 254. (b) F. Poņgan, S.
Polanc, M. Kočevar, Tetrahedron 2006, 62, 9718.
5. (a) K. Kranjc, S. Polanc, M. Kočevar, Org. Lett. 2003, 5, 2833. (b) K. Kranjc, B.
Ńtefane, S. Polanc, M. Kočevar, J. Org. Chem. 2004, 69, 3190. (c) K. Kranjc, M.
Kočevar, New J. Chem. 2005, 29, 1027. (d) M. Martelanc, K. Kranjc, S. Polanc, M.
Kočevar, Green Chem. 2005, 7, 737. (e) K. Kranjc, M. Kočevar, F. Iosif, S. M.
Coman, V. I. Pârvulescu, E. Genin, J.-P. Genêt, V. Michelet, Synlett 2006, 1075. (f)
K. Kranjc, M. Kočevar, Tetrahedron 2008, 64, 45. (g) K. Kranjc, M. Kočevar, Synlett
2008, 2613.
6. (a) F. Iosif, V. I. Pârvulescu, M. E. Pérez-Bernal, R. J. Ruano-Casero, V. Rives, K. Kranjc, S.
Polanc, M. Kočevar, E. Genin, J.-P. Genêt, V. Michelet, J. Mol. Catal. A: Chem. 2007, 276,
34. (b) F. Neaţu, A. Kraynov, V.I. Pârvulescu, K. Kranjc, M. Kočevar, V. RatovelomananaVidal, R. Richards, Nanotechnology 2008, 19, art. no. 225702. (c) F. Neaţu, A. Kraynov, L.
D'Souza, V. I. Pârvulescu, K. Kranjc, M. Kočevar, V. Kuncser, R. Richards, Appl. Catal. A:
General 2008, 346, 28.
7. N. Marań, P. Ńtefanič Anderluh, U. Urleb, M. Kočevar, Synlett 2009, 437.
32
L-6
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE – NOVINKY
V INSTRUMENTACI A POTENCIÁL TECHNIKY
V IDENTIFIKACI METABOLITŦ LÉČIV
HOLČAPEK MICHAL 1, JIRÁSKO ROBERT 1, ČESLOVÁ LENKA 1, LíSA MIROSLAV 1,
NOBILIS MILAN 2,3
1
Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická, Katedra analytické chemie, Studentská
95,53210 Pardubice; [email protected]
2
Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR,
Heyrovského 1207, 500 02 Hradec Králové
3
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Heyrovského
1203, 500 02 Hradec Králové
Tandemová hmotnostní spektrometrie a její spojení se separačními technikami
v kapalné fázi, zejména s vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií, patří mezi
základní a velmi účinné nástroje v analýze léčiv a jejich metabolitŧ. Hmotnostní
spektrometrie díky svého potenciálu v bioanalýze zaņívá velký boom, coņ se projevuje
rychlým vývojem hmotnostně spektrometrické instrumentace (např. zavedení nového
typu analyzátoru Orbitrap), ionizačních technik (např. nové desorpční techniky, které
nevyņadují prakticky ņádnou úpravu vzorku), ale i softwarŧ pro vyhodnocování a
interpretaci dat. Přednáńka bude shrnovat novinky posledních let s dŧrazem na aplikace
ve strukturní analýze metabolitŧ léčiv. Vyuņití hmotnostních analyzátorŧ na bázi iontové
pasti a hybridního QqTOF analyzátoru ve spojení s HPLC bude ilustrováno na
vybraných příkladech identifikace metabolitŧ léčiv. Na základě nańich zkuńeností a
odborné literatury [1-3] bude shrnuto a zobecněno fragmentační a ionizační chování
metabolitŧ vznikajících hlavními metabolickými reakcemi I fáze (např. oxidace, redukce,
33
hydrolýza) a II fáze (konjugace s kyselinou glukuronovou, sírovou, aminokyselinami,
atd.) biotransformace.
[1] M. Holčapek, L. Kolářová, M. Nobilis, Anal. Bioanal. Chem. 391 (2008) 59.
[2] M. Nobilis, T. Jira, M. Lísa, M. Holčapek, B. Szotáková, J. Lamka, L. Skálová, J.
Chromatogr. A 1149(1) (2007) 112.
[3] P. Císař, M. Nobilis, Z. Vybíralová, M. Holčapek, L. Kolářová, M. Pour, J. Kuneń, J.
Klimeń, J. Pharm. Biomed. Anal. 37 (2005) 1059.
Tato práce vznikla s finanční podporou Výzkumného záměru MSM0021627502 (MŠMT)
a grantového projektu 203/08/1536 (GAČR).
34
L-7
THE POTENT AND SELECTIVE ANTI-TUMOUR AGENT,
DP44mT, PERTURBS LYSOSOMAL FUNCTION BY BINDING
COPPER
LOVEJOY DAVID B.1, JANSSON PATRIC J.1, KURZ TINO1,2, BRUNK ULF T.1,2,
WONG JACKY1 AND RICHARDSON DES R.1; [email protected]
1
Iron Metabolism and Chelation Program, Department of Pathology and the Bosch Institute, University of
Sydney, Sydney, New South Wales, 2006 Australia.
2
Department of Pharmacology, Health Faculty, Linkoping University, Linkoping, Sweden.
We have identified the novel chelator, Dp44mT, as a potent and selective anti-tumor
agent that overcomes resistance to standard chemotherapeutics (Whitnall, M., Howard,
J., Ponka, P. and Richardson, D. R. PNAS USA 2006; 103: 14901-6). To understand its
mechanism of action and potential anti-angiogenic activity, we have investigated its
ability to interact with cellular copper (Cu). In contrast to its ability to potently mobilize
cellular
59
Fe, Dp44mT caused marked intracellular
fractionation demonstrated that
64
Cu accumulation. Cellular
64
Cu was concentrated in a fraction containing
lysosomes and mitochondria. Moreover, the lysosomotropic character of Dp44mT
suggested that it may become concentrated in lysosomes. To test this, studies with the
lysosomotropic agent, acridine orange, demonstrated that the Cu-Dp44mT complex
potentiated loss of lysosomal integrity, indicating it was a target of the compound. This
was
confirmed
using
the
fluorescent
probe,
pepstatin
A-BODIPYFL,
which
demonstrated relocalisation of cathepsin D from the lysosome to the cytosol after
incubation with the Cu-Dp44mT complex. Further, the altered lysosomal membrane
35
permeability was demonstrated by cleavage of the pro-apoptotic Bcl2 family member,
Bid. The Dp44mT-Cu complex was markedly more redox-active than the Fe complex at
lysosomal pH. This indicated that Cu-mediated redox events were responsible for the
cytotoxicity observed, in particular the induction of apoptosis induced by lysosomal
damage. Further, the Cu chelator, tetrathiomolybdate, potently attenuated Dp44mTmediated cell death. Our results indicate the potent anti-tumor and anti-angiogenesis
activity of Dp44mT is mediated not only by Fe chelation, but also via its binding of
cellular Cu, leading to the generation of a cytotoxic complex.
36
L-8
ISOCHINOLINOVÉ ALKALOIDY: 200 LET ZKUŠENOSTÍ
OPLETAL LUBOMÍR, CHLEBEK JAKUB, CAHLÍKOVÁ LUCIE, MACÁKOVÁ KATEŘINA
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a
ekologie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Isochinolinové alkaloidy jsou druhou nejrozńířenějńí skupinou dusíkatých přírodních látek, které
mají velký terapeutický význam. Jejich hlavní výskyt je situován do rostlinných podtříd
Magnoliidae (řádŧ Magnoliales, Aristolochiales, Laurales, Piperales) a Ranunculidae
(Ranunculales, Papaverales), ale je moņné je nalézt i v jiných rostlinách a bezobratlých
organizmech. Z biogenetického (resp. strukturního) hlediska se nabízí dělení do 22 typŧ od
sekundárních aņ po kvartérní baze sloņené z jedné aņ dvou základních alkaloidních jednotek.
Od roku 1806, kdy byla uskutečněna de facto první izolace alkaloidu vŧbec (morfin), bylo
tomuto typu látek za zmíněných 200 let věnováno – z hlediska přínosu poznání – několik tisíc
pŧvodních prací. Největńí význam získaly benzylisochinolinové alkaloidy z opia, kvartérní
bisbenzylisochinoliny z kurare, alkaloidy emetinového typu z hlavěnky a berberinové baze
z dřińťálŧ. Nové izolační instrumentální techniky a rozvinuté metody strukturní analýzy za
posledních 30 let umoņnily izolovat a popsat velké mnoņství minoritních alkaloidŧ (v současné
době je známo více neņ tisíc isochinolinových alkaloidŧ) a získat větńí přehled o jejich
biologické aktivitě. Vzhledem ke strukturní rŧznorodosti těchto látek jsou i jejich biologické
účinky poměrně ńiroké. Kromě dobře známých účinkŧ analgetických, antitussických,
myorelaxačních a cholagogních byly a jsou ńiroce studovány účinky antiinvazivní (antivirotické,
antimikrobiální, antiprotozoální a antineoplastické), účinky na enzymové systémy savcŧ (MAO,
cholinesterasy, β-glukuronidasa, ATP-asy aj.), vliv na vápníkové kanály, na markery zánětlivých
procesŧ a řada účinkŧ dalńích. Intenzívní studium těchto látek ukázalo zajímavá fakta, např.
perspektivy nového vyuņití opiových alkaloidŧ (návrat k morfinu, moņnosti vyuņití noskapinu a
některých aporfinových derivátŧ ad.). Významnou roli hrají v poslední době také matematické
predikční modely, které umoņnily rychlejńí postup ve výzkumu některých strukturních typŧ
těchto látek; z tohoto pohledu se ukazuje jako velmi zajímavá oblast studium isochinolinŧ na
metabolické procesy v mozku.
Tato práce byla podpořena Grantovou agenturou Univerzity Karlovy (grant č. 122309).
37
L-9
VÝVOJ FARMACEUTICKÉ CHEMIE NA UNIVERZITĚ
KARLOVĚ DO 50. LET 20. STOLETÍ
OPLETALOVÁ VERONIKA
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Přírodní vědy byly od zaloņení Univerzity Karlovy roku 1348 aņ do vzniku samostatné
přírodovědecké fakulty roku 1920 vyučovány předevńím na fakultě filozofické, výuka
chemie vńak byla soustředěna na fakultě lékařské. Prŧkopníkem experimentální chemie
(a rovněņ fyziky) na praņské lékařské fakultě byl Jan Antonín Scrinci (1697–1773).
V letech 1775–1811 přednáńel chemii Josef Gottfried Mikan (1743–1814). Rok před
jeho odchodem do výsluņby dońlo dvorským dekretem z 24. září 1810 k oddělení
přednáńek chemie od botaniky a jejich prodlouņení na celý studijní rok. Prvním
profesorem nově zřízené stolice obecné a lékárnické chemie se stal magistr farmacie
Josef von Freysmuth (1786–1819). V jeho díle pokračoval Adolf Martin Pleischl
(1787–1867). Reformátorem výuky chemie v celé monarchii byl Joseph Redtenbacher
(1810–1874). Ve spolupráci s internistou J. Oppolzerem prosadil v roce 1845 otevření
laboratoře pro chemicko-klinická vyńetřování a patologickou chemii ve vńeobecné
nemocnici. Od roku 1846 vedl tuto laboratoř Josef Udalrich Lerch (1816–1892).
K rozvoji samostatného studia chemie významně přispělo i zavedení doktorátu chemie,
který směla Univerzita Karlova udělovat od roku 1812.
Od počátku ńkolního roku 1849/50 byla výuka chemie spolu s přírodovědnými obory
přenesena z lékařské na filozofickou fakultu. Význam chemie na filozofické fakultě
vzrostl, kdyņ tam bylo přeneseno studium farmacie z medicíny. Podle výnosu
z ministerstva z roku 1850 bylo studium farmacie stanoveno na dva roky. Po odchodu
Redtenbachera do Vídně byla na filozofii otevřena stolice obecné a farmaceutické
chemie, kterou vedl Friedrich Rochleder (1819–1874). Po jeho odchodu v roce 1869
zŧstala stolice chemie na filozofické fakultě neobsazena a vystřídalo se na ní několik
učitelŧ. Výuka chemie pro mediky probíhala na filozofické fakultě jen krátce, protoņe 1.
6. 1872 byly na vńech lékařských fakultách v monarchii zřízeny katedry uņité chemie a
lékařská chemie se od té doby rozvíjela více méně samostatně. Osobností spojující
chemii na filosofické fakultě s chemií na lékařské fakultě byl výńe zmíněný J. U. Lerch.
V roce 1882 byla praņská univerzita rozdělena na českou a německou. Na české
univerzitě řídil chemické laboratorium od roku 1882/83 profesor Vojtěch Šafařík (1829–
1902). Ńafařík se o rozvoj oboru na fakultě zaslouņil předevńím tím, ņe prosadil
38
jmenování tří mimořádných profesorŧ, kteří se pak stali řediteli nových ústavŧ vzniklých
z pŧvodního chemického laboratoria. Laboratoř pro chemii obecnou, anorganickou a
analytickou vedl nejprve Bohuslav Brauner (1855–1935). V roce 1909 ji rozdělil na dvě
oddělení (pak ústavy): sám si ponechal řízení oddělení chemie anorganické a
analytické, oddělení chemie organické svěřil Bohuslavu Raýmanovi (1852–1910).
Laboratoř (později ústav) pro chemii farmaceutickou a aplikovanou vedl od roku 1892
August Bělohoubek (1847–1908).
Roku 1920 vzniká samostatná přírodovědecká fakulta, na níņ přechází i studium chemie
z fakulty filosofické. Na nové fakultě byla zahájena výuka jiņ v zimním semestru
ńkolního roku 1920/21. V prvním semestru bylo zapsáno 717 posluchačŧ přírodních věd
a matematiky a 130 posluchačŧ farmacie. Postupně dochází k dalńí specializaci a
dělení pŧvodních chemických ústavŧ. Z Braunerova ústavu se v roce 1924 oddělil ústav
pro chemii fyzikální a o rok později se osamostatnil ústav pro chemii analytickou. Po
Bělohoubkovi vedl chemicko-farmaceutickou laboratoř od roku 1911 krátce jeho ņák
Bohumil Kuţma (1873–1944), který vńak odeńel během roku na techniku do Brna. Ve
vedení laboratoře ho vystřídal František Plzák (1877–1944) a později Jan Stanislav
Štěrba-Böhm (1874–1938).
Dynamický rozvoj přírodovědecké fakulty byl přeruńen světovou hospodářskou krizí a
uzavřením českých vysokých ńkol v době nacistické okupace V květnu 1945 učitelé za
pomoci studentŧ urychleně obnovovali provoz v ústavech a laboratořích, a tak mohl být
1. června 1945 zahájen mimořádný letní semestr. Brzy vńak do ņivota fakulty zasáhly
politické události, které na dlouhých 40 let ovlivnily osudy Československa. Zákonem o
vysokých ńkolách ze dne 18. května 1950 byly příbuzné vědní obory sloučeny a místo
dosavadních ústavŧ vznikly katedry. Na ústavu farmaceutické chemie přednáńel
v poválečném období Svatopluk Marek (1899-1986), ale byl velmi vytíņen svými
funkcemi na ministerstvu zdravotnictví. Prakticky za něj přednáńel a v letech 1950-1952
katedru vedl pozdějńí profesor Antonín Jindra (1914–1986 ). Bohuņel v roce 1952 bylo
farmaceutické studium na Univerzitě Karlově ukončeno a farmaceutická chemie se
mohla nadále rozvíjet pouze na farmaceutických fakultách v Brně a Bratislavě. Od roku
1969 se stala významným centrem dalńího rozvoje farmaceutické chemie nově vzniklá
Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové.
1. Kolektiv autorŧ: Dějiny Univerzity Karlovy I. – IV. Karolinum, Praha 1995 – 1998.
2. Historie katedry analytické chemie PřF UK [online], [cit. 2009-06-08], Dostupné z:
http://www.natur.cuni.cz/~analchem/historie.html.
39
40
Krátká sdělení
41
42
S-1
KRUHOVÁ TRANSFORMACE KYSLÍKEM PŘEMOSTĚNÝCH
BIGINELLIHO PYRIMIDINŦ
SVĚTLÍK JAN, VEIZEROVÁ LUCIA
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nuleárnej
farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Byla studována reaktivita dvou podobných derivátŧ 2,6-methano-1,3,5-benzoxadiazocinu 1 a 2
vŧči hydrazinu. V prvém případě dochází k očekávanému přeruńení oxa-cyklického fragmentu a
tvorbě přísluńného pyrazolo[3,4-d]pyrimidinu 3. Relativní konfigurace na přítomných třech
EtO2C
NH
O
Me
O
MeO2C
N
H
NH
O
1
MeO2C
O
N
H
2
NH
HN
N
H
O
OH
H
N
Me H
3
O
stereogenních atomech byla snadno určena pomocí 1D NOESY experimentu. Naproti tomu
kyslíkem přemostěný pyrimidin 2 se chová odlińně, i kdyņ studovaná přeměna je opět
doprovázena otevřením kyslíkového mŧstku. Na transformaci se podílí obě esterové funkce, přičemņ CH2 skupina se změnila v olefinický =CH- methin. Tím se nabízí pro cyklisační produkt
dvě moņnosti, 4 a 5. Je patrné, ņe pouņití dostupných 1D a 2D 1H- a 13C-NMR technik
H2N
HO
O
OH
O
NH
N
N
H
OH
HN
HN
4
O
HO
NH
N
H
5
O
neposkytne pozitivní odpověď. Konečné rozhodnutí bylo moņno učinit aņ na základě 1H-15N
heteronukleární korelační spektroskopie. Vskutku 1H-15N g-HMBC experiment odhalil vícero
cenných korelací, které dovolily stanovit izolovaný produkt jako 6-amino-7-hydroxy-4-(2hydroxyfenyl)-4,6-dihydropyrido[4,3-d]pyrimidin-2,5-(1H,3H)-dion 4. Zároveņ v kombinaci s 1H15
N HSQC spektrem byly vńem dusíkovým atomŧm v molekule přiřazeny odpovídající chemické
posuny.
Práce byla podpořena granty VEGA #1/4299/07 a 1/4298/07
43
S-2
FOTODYNAMICKÁ TERAPIE S VYUŢITÍM
AZAFTALOCYANINOVÝCH BARVIV
ZIMČÍK PETR, MILETÍN MIROSLAV, NOVÁKOVÁ VERONIKA, KOPECKÝ KAMIL
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Práce nańí skupiny se delńí dobu zabývá vývojem nových fotosensitizérŧ (PS) pro
fotodynamickou terapii (PDT). Základem PDT je schopnost PS absorbovat světelnou energii a
předat ji na okolní kyslík, z něhoņ vytváří reaktivní singletový kyslík odpovědný za destrukci
cílené (nádorové) tkáně.
Během práce na derivátech azaftalocyaninŧ (AzaPc) jsme definovali základní vztahy mezi
strukturou a fotofyzikálními vlastnostmi látek, coņ nám umoņnilo racionálně navrhnout nové PS.
Nevýhodou AzaPc je silně lipofilní makrocyklické jádro, které neumoņņuje rozpustnost ve vodě.
Problém s aplikací těchto PS se proto dá řeńit několika zpŧsoby. Jedním z nich je inkorporace
lipofilních látek (1) do vhodných nosičových systémŧ, jako např. liposomy. Tato moņnost byla
zkoumána a nalezena jako velice vhodná. V současné době je dále rozvíjena nadějná aplikační
forma mikroemulzí. Dalńí moņností je spojení účinného PS s nosičem (např. oligosacharidy,
estrogeny apod.). Pro tuto moņnost jsme vyvinuli PS 2 s optimálními fotofyzikálními vlastnostmi.
Rozpustnost ve vodě lze docílit zavedením hydrofilních skupin, zejména nabitých, na periferii
makrocyklu. Tak byly připraveny a testovány látky s kvarterními ammoniovými skupinami (např.
3). Látka 3 nevykazovala ņádnou toxicitu na buņkách Hep2 bez ozáření aņ do maximální
testované koncentrace 200 μM, zatímco její fotodynamická aktivita po ozáření světlem (λ>640
nm) se projevila s IC50 16 nM. Zdá se proto, ņe AzaPc by mohli mít velice výhodný terapeutický
index.
Práce byla podporována Výzkumným záměrem MSM002160822.
44
S-3
BIOANALYTICKÝ PŘÍSTUP K VÝVOJI NOVÝCH LÉČIV ZE
SKUPINY AROYLHYDRAZONOVÝCH CHELÁTORŦ ŢELEZA
KOVAŘÍKOVÁ PETRA 1, STARIAT JÁN 1, KLIMEŃ JIŘÍ 1, HRUŃKOVÁ KATEŘINA2, VÁVROVÁ
KATEŘINA2, ŃIMŦNEK TOMÁŃ3
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
2
3
kontroly léčiv, Katedra anorganické a organické chemie, Katedra biochemických věd, Heyrovského
1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Biokompatibilní chelátory ņeleza odvozené od aroylhydrazonu vykazují řadu zajímavých
farmakologických
účinkŧ
(cytoprotektivní,
antioxidační,
antiproliferativní).
Zejména
salicylaldehyd isonikotinoyl hydrazon (SIH) pak prokázal významný protektivní účinek proti
oxidačnímu stresu in vitro a antracyklinové kardiotoxicitě in vivo. Pilotní farmakokinetická studie
této a dalńí příbuzné látky vńak odhalila poměrně krátký eliminační poločas (cca 15 a 27 min),
coņ představuje významnou limitaci pro jejich dalńí eventuální vývoj. Zároveņ byla ve vzorcích
z farmakokinetického experimentu prokázána přítomnost produktŧ ńtěpení hydrazonové vazby
těchto léčiv, coņ naznačuje ņe omezená stabilita této části molekuly by mohla být
(spolu)zodpovědná za krátký biologický poločas látek. Dalńí část studie byla proto zaměřena na
studium stability vybraných aroylhydrazonŧ v plasmě a dalńích relevantních biomateriálech
(ultrafiltrát plasmy, PBS, roztok albuminu, buněčná média) s cílem sledovat moņný vliv
komponent tohoto biologického prostředí na stabilitu aroylhydrazonŧ. V této části bylo zjińtěno,
ņe ačkoliv jsou tyto látky při tělesné teplotě stabilní v PBS, podstupují dramaticky rychlý rozklad
v plasmě. Přítomnost proteinŧ přitom signifikantně katalyzuje hydrolytický rozklad hydrazonové
vazby, avńak i nízkomolekulární komponenty se jistou měrou podílejí na uvedeném jevu.
V návaznosti na tyto výsledky byla cílenou obměnou struktury připravena série nových analogŧ
odvozených od aromatických ketonŧ s cílem připravit nové deriváty, které by vykazovaly vyńńí
stabilitu v plasmě a biologickém matriálu, coņ by mohlo pozitivně ovlivnit farmakokinetický profil
těchto látek. Výsledky stabilitní studie v plasmě ukázaly, ņe vńechny připravené analogy jsou
stabilnějńí (2-9x) neņ SIH. Hodnocení ochrany srdečních buněk před modelovým oxidačním
stresem navíc ukázalo, ņe tyto látky mají srovnatelnou nebo vyńńí účinnost neņ SIH. Hodnocení
antiproliferativní aktivity pak prokázalo u větńiny nových derivátŧ jeńtě vyńńí selektivitu pŧsobení
vŧči nádorovým v porovnání s nenádorovými buņkami neņ v případě SIH.
Práce byla vypracována za
124307/C/2007.
podpory Výzkumného záměru MSM0021620822 a GAUK
45
S-4
HPLC METODA PRO SLEDOVÁNÍ KINETIKY ODBOURÁVÁNÍ
POTENCIÁLNĚ ULTRAKRÁTCE PŦSOBÍCÍCH BETALYTIK
OPATŘILOVÁ RADKA1, BARTOŃOVÁ LADISLAVA2, MANOVÁ MARTINA1, BERÁNKOVÁ
KLÁRA2, MOKRÝ PETR1
1
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno, [email protected]
2
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav humánní farmakologie a
toxikologie, Palackého 1-3, 612 43 Brno
Látky hydrochlorid 2–hydroxy(3-terc.butylamino)propyl-4–(butoxykarbonyl) -amino ester
kyseliny
benzoové
s pracovním
označením
444
a látka
hydrochlorid
2–
hydroxy(butylamino)propyl-4–(butoxykarbonyl)-amino ester kys. benzoové (44Bu) byly
syntetizovány na Ústavu chemických léčiv FaF VFU Brno jako potenciální antagonisté
betaadrenergních receptorŧ s ultrakrátkým účinkem. Obě látky mají chirální centrum, a proto
byly syntetizovány jako racemát a také byly připraveny jejich R- a S- formy stereospecifickou
syntézou.
Cílem práce bylo sledovat kinetiku odbourávání v pokusu in vivo těchto dvou prostorově
odlińných molekul a jejich obou izomerŧ.
Pro stanovení obsahu látek byla vyvinuta metoda vysokoúčinné kapalinové
chromatografie (HPLC) na reverzní fázi. Detekce byla prováděna pomocí DAD detektoru při 270
nm. Mobilní fáze acetonitril:voda (60:40), případně methanol:voda (85:15) dle zvolené
stacionární fáze. Byl zjińtěn limit detekce a limit kvantifikace.
Experiment byl proveden in vivo na laboratorních potkanech kmene Wistar. Testované
látky 444, 44Bu a jejich izomery byly zvířatŧm aplikovány v dávce 1,5 mg.kg-1 do vena jugularis.
Ve 2, 5, 10, 15 a 20 minutě byla pokusným laboratorním zvířatŧm odebírána krev. Po extrakci
látky z krve byla zjińtěna jejich koncentrace.
Byl zjińtěn a potvrzen předpoklad, ņe prostorové uspořádání molekuly vede k odlińné
kinetice odbourávání nejenom obou racemátŧ látek, ale i jejich izomerŧ.
Předpoklad, vycházející z chemické struktury a farmakologických studií, ņe by
koncentrace látek měly dosáhnout jiņ po několika minutách po aplikaci poloviny pŧvodní
koncentrace v krvi – předpokládaný ultrakrátký účinek – se neprokázal. I po 20 minutách bylo v
krvi zjińtěno více neņ 60% aplikované dávky látky v nezměněné formě.
Studie byla podpořena grantem GA ČR č. 305/06/0863
46
S-5
ZIRKONIOVÉ STACIONÁRNÍ FÁZE V ANALÝZE IBUPROFENU
RADIM KUČERA, JIŘÍ KLIMEŃ
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové;
Sledování jakosti účinných látek a z nich vyrobených léčivých přípravkŧ je základním
předpokladem kvalitní terapie. Přítomnost nečistot (příbuzných látek, degradačních
produktŧ) znamená vņdy sníņení kvality a účinnosti léčivé látky nebo léčivého přípravku.
V současné době zaujímá HPLC v oblasti analýzy léčiv dominantní postavení. Větńina
separací je realizována na silikagelových reverzních fázích. Chemické procesy
uplatņující se při separaci látek jsou dnes jiņ velmi dobře prostudovány. Stejně tak jsou
známy přednosti i nevýhody tohoto materiálu. Za hlavní nevýhodou silikagelových
reverzních fází je moņno povaņovat jejich omezenou chemickou a tepelnou stabilitu.
Ačkoliv díky zdokonalení výrobních postupŧ je dnes moņné získat chemicky i tepelně
odolnějńí silikagelové sorbenty, stále probíhá výzkum mapující moņnosti uplatnění
jiných materiálŧ pro výrobu chromatografických kolon. Pozornost je věnována mimo jiné
i oxidu zirkoničitému, který se zdá být vhodnou alternativou silikagelu. Reverzní fáze na
bázi ZrO2 mají výbornou chemickou a tepelnou stabilitu a lińí se od silikagelových
v retenci i selektivitě. Tyto rozdíly vyplývají z odlińných chemických vlastností obou
materiálŧ [1,2]
Nańe pozornost byla zaměřena na moņnosti vyuņití odlińných vlastností zirkoniových
stacionárních fází ve farmaceutické analýze. Konkrétně jsme se zabývali nesteroidním
antiflogistikem ibuprofenem a jeho příbuznými látkami a degradačními produkty.
Ibuprofen, (2RS)-2-(4-isobutylfenyl)- propanová kyselina, byl zaveden do terapie na
sklonku ńedesátých let a v současné době patří stále mezi nejuņívanějńí OTC léčiva.
[1] J. Nawrocki, C. Dunlap, A. McCormick, P. W. Carr, J. Chromatogr. A 1028 (2004) 1–30.
[2] J. Nawrocki, C. Dunlap, J. Li, J. Zhao, C. V. McNeff, A. McCormick, P. W. Carr,
J. Chromatogr. A 1028 (2004) 31–62.
Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.
47
S-6
PRÍPRAVA (R)- a (S)-ENANTIOMÉROV ZLÚČENÍN TYPU
ARYLOXYAMINOPROPANOLU
ČIŅMÁRIKOVÁ RUŅENA, BRUCHATÁ KATARÍNA, ŃMÁTRALOVÁ DANA, JINDRA
VALENTOVÁ
Katedra chemickej teórie liečiv Farmaceutickej fakulty UK, Bratislava, Odbojárov 10
[email protected]
Stereogénne centrum prítomné na uhlíku postranného reťazca v ńtruktúre aryloxyaminopropanolov podmieņuje prítomnosť dvoch (R) a (S)-enantiomérov, ktoré sa líńia vo
farmakologických, farmakokinetických a toxikologických vlastnostiach.
Jednou z metód, ktorou je moņné pripraviť jednotlivé enantioméry je stereoselektívna syntéza.
Z mnoņstva sledovaných stereoselektívnych syntéz (1) bola ńtudovaná u vybraných
aryloxyaminopropanolov
syntéza
pomocou
[N,N´-bis(3,5-di-terc-butylsalicylidén)-1,2cyklohexándiamináto(II-)]kobaltu(II) tzv. Jacobsenovho katalyzátora, v ktorom naviazaný
organický ligand môņe byť v stereochemickej konfigurácii (R,R) alebo (S,S) (2).
Neúčinná forma katalyzátora, v ktorej kobalt má oxidačné číslo II bola počas reakcie aktivovaná
jednoelektrónovou oxidáciou kobaltu vhodným aniónovým ligandom (napr. acetátovým
zvyńkom). Jacobsenov katalyzátor v tomto aktivovanom stave hydrolyticky ńtiepi racemický
epoxid na enantiomérnu formu (R)-(-)- a (S)-(+)-epoxidu a (R)-(-)- a (S)-(+)-etán-1,2-diolu v
závislosti od pouņitého katalyzátora (obr.).
Ńtruktúra enantiomérneho pripraveného epoxidu bola sledovaná pomocou 1H-NMR spektier za
pouņitia posuvného činidla tris[3-(heptafluoropropylhydroxymetylen)-(+)-(1R)-kamforato]európia(III) a ńtruktúra finálnych báz a solí s kyselinou fumárovou bola potvrdená optickou
otáčavosťou a chromatografickými metódami (HPLC, TLC). Výhodnou sa ukázala
chromatografia na tenkej vrstve s chirálnym selektorom s kyselinou L-asparágovou.
Literatúra:
Čiņmáriková, R.,Valentová J., Hutt, A., Sedláková, S.: Čes. slov. Farm. 54, 201-206 (2005).
Schaus, E. a kol. J.Am.Chem. Soc. 124, 1307-1315 (2002).
Práca bola realizovaná s podporou grantových projektov 1/4300/07, 1/3416/06 VEGA
Ministerstva ńkolstva SR a grantu Univerzity Komenského 90/ 2009
48
S-7
VÝVOJ NOVÝCH REAKTIVÁTORŦ ACETYLCHOLINESTERÁZ
- ANTIDOT UŢÍVANÝCH V PŘÍPADĚ OTRAV NERVOVĚ
PARALYTICKÝMI LÁTKAMI
KUČA KAMIL, 1,2 MUSÍLEK KAMIL, 2 JUN DANIEL, 1,2 POHANKA MIROSLAV, 1
KARASOVA JANA,2 CABAL JIŘÍ, 2 KASSA JIŘÍ, 2 HRABINOVÁ MARTINA,1
STODŦLKA PETR 1
1
2
Centrum pokročilých studií a Katedra toxikologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany,
Hrade Králové, Česká republika
Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesterázy (AChE; EC 3.1.1.7) je časově velmi
náročný proces. Během posledních pěti let bylo ze stovek laboratorně připravených
potenciálních reaktivátorŧ AChE získáno pět perspektivních (K027, K048, K074, K075 a
K203), které jsou v současné době celosvětově testovány. Z těchto pěti reaktivátorŧ lze
vyzdvihnout oximy K027 a K203. První zmíněný je dle současných výsledkŧ na
tuzemských i zahraničních pracovińtích zvaņován jako náhrada obidoximu pro léčbu
otrav organofosforovými pesticidy. Druhý oxim K203 je s ohledem na nízkou toxicitu
v porovnání s trimedoximem a obidoximem v současnosti nejlepńím kandidátem pro
nahrazení obidoximu pro léčbu intoxikací zpŧsobených tabunem. Díky výjimečnosti
těchto reaktivátorŧ AChE by měly být obě látky v budoucnu podrobněji testovány za
účelem jejich zavedení do praxe, a to nejen vojenské ale i civilní.
Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru Ministerstva obrany České
republiky – FVZMO0000501.
49
S-8
ACYLATED HYALURONAN BY LOWER FATTY ACIDS: NEW
SYNTHETIC APPROACH, STRUCTURE EVALUATION,
PHYSICO-CHEMICAL PROPERTIES AND PRIMARY
BIOLOGICAL DATA
PALEK LUKÁŃ 1, VELEBNÝ VLADIMÍR 1
1
CPN spol. s r.o., Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč [email protected]
Introduction. Hyaluronan itself exhibits excellent biological properties that make it a
candidate for use in cosmetic, dermatologic and internal medical applications as either
active compound or adjuvant with excellent biocompatibility. Esterification or acylation is
very mild chemical modification that gives biocompatible products with intermediate to
fast decomposition in vivo. Another advantage of desired structures is in their probable
ability to form spheric-shaped aggregates in water environment and in their surface
activity.
Results and Discussion. Yielded hyaluronan derivatives have degree of substitution
ranging between 10 % and 100 % of all dimer units for hexanoic and decanoic acid
acylated hyaluronan and 10 % to 60 % for hexadecanoic acid acylated hyaluronan,
which was confirmed by 1D and 2D NMR spectroscopy.
Prepared derivatives, especially those with higher degree of substitution exhibit very
interesting physico-chemical properties, for example change in solubility in organic
solvent. As a result of solubility study it is clear that with increasing lipophilic chain
length decreases solubility in water whereas solubility in mixtures of organic solvents is
increased as well as higher degree of substitution increases the same. Highly
substituted derivatives with the longest chain that were assayed are poorly soluble in
water whereas almost freely soluble in water/organic solvent mixtures. Interestingly,
none of prepared derivatives is soluble in pure organic solvent, probably due to
presence of sodium carboxylate in the molecule.
Finally, viability in vitro experiments on 3T3 fibroblast cultures were performed and
showed good results. It was found that the derivatives do not decrease the cell viability
but surprisingly the viability is slightly increased. Mentioned facts are good starting point
for further research work in both chemistry and biology fields.
50
S-9
TANDEMOVÉ TECHNIKY V HPLC BIOANALÝZE LÉČIV:
VÝZNAM OPTICKÝCH DETEKTORŦ PRO IDENTIFIKACI
STRUKTURY METABOLITŦ LÉČIV
NOBILIS MILAN1,2, VYBÍRALOVÁ ZUZANA1, ČESLOVÁ LENKA3, HOLČAPEK MICHAL3
1
2
3
Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR,
Heyrovského 1207, CZ-500 02 Hradec Králové. [email protected]
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta Univerizity Karlovy, Heyrovského
1203, CZ-500 02 Hradec Králové
Katedra analytické chemie, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 95, CZ532 10 Pardubice
Tandemová spřaņení separační instrumentální techniky (HPLC) s rŧznými typy detektorŧ za
sebou (hyphenated technologies) se často vyuņívají v bioanalýze léčiv a jejich metabolitŧ.
Pokud studujeme osud nového potenciálního léčiva v organismu, musíme obvykle v
analyzované komplexní biomatrici identifikovat chemickou strukturu produktŧ první a druhé fáze
biotransformace léčiva. Tomuto poņadavku větńinou vyhovuje tandemové spojení HPLCMS/MS, které vyuņívá vysokou separační účinnost HPLC a detekční sílu hmotnostního
spektrometru. Hmotnostní spektrometr je obecně povaņován za nejuniverzálnějńí nástroj pro
identifikaci a stanovení látek neznámé struktury. Existuje vńak řada dŧvodŧ, proč je výhodné
mezi HPLC a MS vkládat dalńí detektory pracující na jiných fyzikálních principech (fotodiodearray, fluorescenční, polarimetrický detektor, detektor cirkulárního dichroismu). Hmotnostním
spektrometrem například nemŧņeme vyřeńit strukturu polohových izomerŧ. Pozici substituentŧ
potvrzujeme pomocí NMR-spekter a dalńí cenné analytické informace poskytne spektrální
analýza fotodiode-array detektorem v kombinaci s chromatografickým chováním jednotlivých
polohových izomerŧ. Separace enantiomerŧ vyņaduje pouņití chirální kolony a k dalńí
charakterizaci rozdělených enantiomérŧ vyuņíváme polarimetrický nebo CD-detektor. Rozlińení
biotransformačních produktŧ O- a N-desmethylace některých léčiv, které mají stejné molekulové
hmoty, usnadņuje studium ultrafialových a emisních fluorescenčních spekter získaných z
fotodiode-array a fluorescenčního detektoru, které byly tandemově vřazeny mezi HPLC a MS.
Na řadě dalńích příkladŧ bude demonstrován význam tandemového spojení HPLC s rŧznými
detektory pro identifikaci struktury metabolitŧ první a druhé fáze biotransformace nových léčiv.
Citace :
[1] Císař P., Nobilis M., Vybíralová Z., Holčapek M., Kolářová L., Pour M., Kuneš J., Klimeš J.,
J. Pharm. Biomed. Anal. Vol. 37/5 (2005) 1059-1071.
[2] Nobilis M., Jira T., Lísa M., Holčapek M., Szotáková B., Lamka J., Skálová L., Journal of
Chromatography A 1149 (2007) 112-120
[3] Nobilis M., Pour M., Pavlík J., Ńenel P., Kuneń J., Voprńalová M., Kolářová L., Holčapek M., Journal
of Chromatography B 853 (2007) 10-19
[4] Holčapek M., Kolářová L., Nobilis M., Analytical and Bioanalytical Chemistry 391 (2008) 59-78
Tato práce vznikla s finanční podporou Výzkumného záměru MSM 0021620822
51
S-10
STANOVENÍ POTENCIÁLNÍCH LÉČIV POMOCÍ HPLC A CE V
KREVNÍ PLAZMĚ
MARTINA MANOVÁ1, RADKA OPATŘILOVÁ1, LADISLAVA BARTOŃOVÁ2
1
Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, email: [email protected]
2
Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická
univerzita Brno
V rámci analytické sekce na ústavu chemických léčiv probíhá hodnocení analytických
vlastností nově připravených sloučenin – potenciálních léčiv, příp. hodnocení biologických
vlastností in vitro separačními analytickými metodami a to HPLC (high performance liquid
chromatography) a kapilární elektroforézou (CE– capilary electrophoresis).
Studované látky jsou N-isopropyl-(2RS)-[2-hydroxy-3-(1-naftyloxy)propyl] amoniumchlorid
(R,S-propranolol, S-propranolol) a izomery nově syntetizovaných látek označené pracovním
názvem 444 a 44Bu. Látky jsou ze skupiny potenciálních léčiv vyuņívaných v kardiologii pro
zvládnutí akutních stavŧ.
OH
O
O
H Cl
+
CH 3
N
H
HN
O
OH
O
O
CH
CH 3 3
H Cl
+
N
CH3
H
CH 3
HN
O
O
CH3
O
Chemická struktura látky 444
Chemická struktura látky 44Bu
V první fázi práce byla vypracována a optimalizována metoda pro stanovení propranololu,
látek 444 a 44Bu kapilární elektroforézou i HPLC. Byly sestrojeny kalibrační křivky vńech tří
látek pro HPLC a CE.
V dalńí fázi práce, bylo vyzkouńeno několik metod pro extrakci stanovovaných látek z krve
pokusných zvířat. Pokusné skupině potkanŧ kmene Wistar samčího pohlaví bylo aplikováno
léčivo (propranolol, látka 444) a ve 2-3 minutě jim byla odebrána krev. Vzorky byly dále
upraveny: vytřepány do rŧzných rozpouńtědel (acetonitrilu, acetonu, dichlormethanu,
ethylacetátu, chloroformu) odpařeny a následně rozpuńtěny v methanolu. Byla změřena
koncentrace léčiva pomocí HPLC i CE. Výsledky byly zpracovány a byla určena nejvhodnějńí
metoda extrakce potencionálních léčiv z krve pokusných zvířat.
Tato práce vznikla za podpory grantu IGA VFU Brno č.140/2008/FaF
52
S-11
SLEDOVANIE ANTIOXIDAČNÝCH VLASTNOSTÍ VYBRANÝCH
NÁPOJOV POMOCOU VOLTAMPÉROMETRICKÝCH METÓD
MILAN VALACH
Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Antioxidanty chránia ľudský organizmus pred ńkodlivými vplyvmi vonkajńieho prostredia pričom
svojim pôsobením neutralizujú voľné radikály a tak majú výrazne protektívne a imunostimulačné
účinky. Hodnotenie a porovnávanie vlastností antioxidantov je vysoko aktuálna tematika vďaka
hojnému výskytu ochorení a zdravotných problémov, ktoré sú vyvolávané prítomnosťou voľných
radikálov. Pri sledovaní redoxne aktívnych látok nachádzajú praktické uplatnenie
voltampérometrické metódy najmä kvôli pomerne nízkej finančnej náročnosti a popri tom
poskytujú analyticky komplexnejńie informácie o vlastnostiach sledovaných látok. Konkrétne boli
v práci pouņité cyklická voltampérometria (CV) a diferenčná pulzová voltampérometria (DPV) na
tuhých elektródach. Porovnávané boli antioxidačné vlastnosti reálnych vzoriek vín, čajov
(Obrázok 1), kávy a ovocných ńtiav. Pouņité voltampérometrické metódy sa osvedčili na rýchle
„screeningové― hodnotenie obsahu látok s antioxidačnými účinkami v reálnych vzorkách
nápojov.
18
8
7
15
6
12
5
I [µA]
I [µA]
4
3
Mentha x piperita cv. ´Perpeta´
Mentha spicata var. crispa
Mentha longifolia var. lavanduliodora
Frankovka modrá
Müller -Thurgau
9
6
2
1
3
0
0
-1
-0,4
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
-0,4
E [V]
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
E [V]
a)
b)
Obrázok 1: Porovnanie prúdových odoziev vzoriek nameraných pomocou DPV a) červené-ho a bieleho
vína pri pH 3,1; b) rôznych druhov mätových zápar pri pH 6,0.
Táto práca s podporou grantu MŠ SR VEGA (projekt č. 1/4299/07) a grantu FaF UK/11/2009.
53
S-12
KOMPLEXY DMSA
BENKOVSKÝ IVAN , STANÍK ROMAN , HOSTINSKÁ IVETA
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10 832 32 Bratoslava; [email protected]
Intenzita
Kyselina mezo-2,3-bis(sulfanyl)butándiová, známa, tieņ ako kyselina mezo-2,3dimerkaptojantárová (ďalej iba DMSA) je chelatačné činidlo, pouņívané ako antidódum pri
otravách ťaņkými kovmi. V nuklérnej medicíne sa pouņívajú v diagnostike jej komplexy s 99mTc.
Predpokladá sa, ņe v budúcnosti môņu byť pouņité jej komplexy s 90Y, 186 Re, 186 Re, 177Lu
v terapií. V práci sa autori zamerali na ńtúdium komplexov DMSA s Sn.. Ńtúdoval sa vznik
komplexov, ich ńtruktúra, vzávislosti od pH reakčneho prostredia, pomeru Sn a DMSA a čase.
Na analýzu vznikajúceho komplexu boli pouņité
metódy 1H NMR, 13C NMR, 119Sn NMR, UV1200
VIS, IČ a Ramanová spektrometria. Podtvrdil sa
1000
vznik komplexu pri pH 9, pričom
pravdepodobne ide o komplexy typu ML2 a M2L2
800
600
Reálne namerané 1H -NMR spektrum DMSA
400
200
0
6
5
4
3
2
1
8000
0
7000
Intenzita
ppm
6000
5000
4000
3000
2000
1000
0
100
8
7
6
5
4
3
2
1
0
ppm
Intenzita
80
60
40
20
0
5,0
4,5
4,0
3,5
ppm
Reálne namerané 1H -NMR spektrum
Komplexov Sn-DMSA v D2O – detaily
Práca bola vypracovaná za podpory grantu MŃ SR VEGA č. 1/4299/07
54
3,0
2,5
2,0
S-13
KUMARÍNY - OBSAHOVÉ LÁTKY PHILADELPHUS
TENUIFOLIUS RUPR. et MAXIM.
GRANČAI DANIEL, VAĽKO VOJTECH
Katedra farmakognózie a botaniky, Farmaceutická fakulta UK, Bratislava, SR, [email protected]
Prírodné liečivá majú v súčasnej medicíne nezastupiteľné miesto. Moderný výskum sa opäť po
určitej dobe vracia k rastlinnému materiálu, ktorý je i v dneńnom modernom výskume liečiv
ekonomicky lacnejńím a mnohokrát i ľahńie dostupným zdrojom biologicky účinných látok.
Z hľadiska obsahových látok sa do pozornosti dostávajú aj také rastliny, ktoré boli doteraz
povaņované len za okrasné alebo vyuņiteľné len pre technické účely. Medzi takéto patria aj
rastliny rodu Philadelphus L. (pajazmín) z čeľade Hydrangeaceae. Pajazmíny sú obľúbené
okrasné kry. Pestujú sa najmä pre svoje bohaté, príjemne voņajúce biele kvety.
Existuje veľké mnoņstvo druhov, variet a kultivarov, ktoré sa líńia vzhľadom, zafarbením kôry,
olistením, súkvetím a vôņou kvetov. Po zistení cytotoxickej, imunomodulačnej, antibakteriálnej
a antiradikálovej aktivity rastlinného druhu Philadelphus coronarius L. sme sa začali venovať aj
iným druhom tohto rodu. Predmetom záujmu sa stal Philadelphus tenuifolius Rupr et Maxim.
Listy rastliny Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim. boli zozbierané v Arboréte
Mlyņany (Ústav dendrobiológie SAV). Po usuńení pri laboratórnej teplote a pomletí boli
extrahované v Soxhletovej aparatúre postupne petroléterom, chloroformom a metanolom aņ do
úplného vylúhovania a zahustené na rotačnej vákuovej odparovačke do sucha. Zvyńok drogy sa
opakovane extrahoval 30 minút do úplného vylúhovania horúcou vodou. Vodný extrakt sa
vytrepal do n-butanolu a odparil do sucha. Predmetom náńho záujmu bol chloroformový extrakt.
Na jeho delenie sa pouņila kolónová chromatografia na silikagéli. Vyvýjacia sústava na
kolónovú chromatografiu bola kombinovaná podľa polarity a pohyblivosti chromatografovaných
látok.
Chromatografickými metódami sa získali a na základe porovnania niektorých fyzikálnochemických parametrov (teplota topenia, UF, IČ) so ńtandardami, sa identifikovali dva kumaríny
– umbeliferón a eskulín. Izolované látky boli z tohto druhu získané prvýkrát.
Glc-O
HO
O
O
HO
umbeliferón
O
eskulín
Práca vznikla za podpory grantovej úlohy VEGA 1/4289/07.
55
O
S-14
OBSAHOVÉ LÁTKY LATHRAEA SQUAMARIA L.
DAŅKOVÁ IVANA1, ŃVAJDLENKA EMIL1, ŅEMLIČKA MILAN1, BARTL TOMÁŃ2, FERREIRA
MARIA JOSÉ UMBELINO3
1
2
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Ústav
chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, ČR; [email protected]
3
University of Lisbon, Faculty of Pharmacy, Centro de Estudos de Ciências Farmaceuticas, Av. das
Forças Armadas, 1600-083 Lisbon, Portugal
Lathraea squamaria L., podbílek ńupinatý (Orobanchaceae, dříve Scrophulariaceae), je
vytrvalá holoparazitická rostlina, cizopasící na kořenech předevńím listnatých stromŧ a keřŧ,
zřídka na kořenech jehličnanŧ. Vyskytuje se ve dvou poddruzích, a to
L. squamaria subsp. squamaria a L. squamaria subsp. tatrica Hadač. Fytochemická analýza
tohoto druhu není dostatečná, některé významné obsahové látky doposud nebyly
identifikovány. Z dostupné literatury je u podbílku ńupinatého známa přítomnost zejména
iridoidních glykosidŧ, dále byly ve frakci po hydrolýze identifikovány fenolické kyseliny (např.
kyselina kávová, p-kumarová, protokatechová, aj. O léčebném vyuņití se literární zdroje zmiņují
jen velmi okrajově. Právě nedostatek údajŧ o chemickém sloņení rostliny a jejím moņném
léčebném vyuņití dal podnět ke vzniku této experimentální práce.
Rostlinný materiál obou zmíněných poddruhŧ byl po sběru očińtěn, lyofilizován a
rozdělen na jednotlivé části. Tyto byly následně extrahovány methanolem za podpory
ultrazvuku. Základní fytochemická analýza připravených methanolických extraktŧ byla
prováděna pomocí HPLC na reverzní fázi. Bylo zjińtěno podobné kvalitativní sloņení extraktŧ
z jednotlivých částí rostlin i při porovnání obou poddruhŧ. Podařilo se prokázat přítomnost
iridoidního glykosidu aukubinu a dále volné kyseliny benzoové, která doposud nebyla v této
rostlině popsána. Bylo provedeno rovněņ orientační stanovení obsahu obou látek. Nejvyńńí
mnoņství aukubinu i kyseliny benzoové bylo zaznamenáno v květech.
Při dělení extraktŧ na analytické koloně byla ve vńech částech rostlin zjińtěna přítomnost
dosud neurčených látek, jejichņ elektronová spektra vykazují podobnost se spektry látek typu
fenylpropanoidních glykosidŧ, odvozených od kyseliny kávové. Pro izolaci byl připraven
methanolický extrakt nadzemní části Lathraea squamaria v Soxhletově extraktoru. Pomocí
preparativní kapalinové chromatografie byla izolována látka, která byla na základě shody
elektronového spektra, retenčního času a společného nástřiku se standardem identifikována
jako acteosid (= verbascosid). Totoņnost této látky byla následně potvrzena pomocí MS a 1Ha 13C-NMR. U obou poddruhŧ podbílku byla zjińtěna přítomnost dalńích látek s předpokládanou
strukturou fenylpropanoidního glykosidu. Na jejich bliņńí identifikaci se v současné době dále
pracuje.
Acteosid i kyselina benzoová byly u tohoto druhu popsány poprvé.
NMR spektra byla naměřena ve spolupráci s pracovištěm Farmaceutické fakulty Lisabonské
univerzity, Portugalsko
56
S-15
CHEMOMETRICKÉ METÓDY PRI ŠTÚDIU
FYZIKÁLNOCHEMICKÝCH A BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ
FLAVONOIDOV
TÓTH JAROSLAV 1, REMKO MILAN 2, NAGY MILAN 1
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky,
Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov 10, SK-832 32 Bratislava 3; [email protected]
2
Spolu s rozńírením metód molekulového modelovania pri ńtúdiu ńtruktúry liečiv a
v oblasti dizajnu liečiv sa vyvíja aj počítačové modelovanie a odhad fyzikálnochemických a
biologických vlastností molekúl. Rastie najmä záujem o modelové výpočty týkajúce sa
absorpcie, distribúcie, metabolizmu, eliminácie a toxicity (ADME/Tox). Význam týchto metód
stúpa najmä vďaka tomu, ņe parametre ADME/Tox je potrebné odhadnúť uņ v úvodných
ńtádiách vývoja budúceho potenciálneho liečiva, dokonca uņ pri tvorbe kniņníc pre
kombinatórnu chémiu.
Dobrá absorpcia liečiva so zapojením pasívnej difúzie v tráviacom trakte je popri
vyváņených acido-bázických vlastnostiach daná najmä optimálnou lipofilitou; ďalńími
významnými faktormi sú napr. nízka molekulová hmotnosť a malý polárny povrch molekuly.
Lipofilita a mnohé ďalńie z týchto faktorov ovládajú aj kinetické a dynamické aspekty účinku
liekov v organizme.
Aj napriek výraznému rozńíreniu internetu v posledných rokoch, stále nie je dostatočný
počet praktických aplikácií, ktoré by pouņívatelia z oblasti dizajnu liekov a farmaceutických
disciplín vńeobecne mohli pouņívať bezplatne a online. Aj ich vzájomné porovnanie je väčńinou
obtiaņne, dokonca aj pre pouņívateľov s veľkým mnoņstvom dostupných vlastných
experimentálnych dát. Najmä komplexná povaha vlastností molekúl, ktoré ovplyvņujú ich
správanie v procesoch ADME/Tox je stále výzvou pre vývoj a rozvoj týchto metód.
V nańej práci sme teoretickými metódami skúmali súbor 80 derivátov flavónu. Ińlo o látky
prírodného i syntetického pôvodu, najmä mnohonásobne substituované hydroxylovou a
metoxylovou skupinou. V minulosti sa experimentálne skúmala cytotoxická aktivita týchto látok.
Pouņité metódy teoretickej chémie sú zaloņené dvoch princípoch: na teórii neurónových sietí a
na postupoch sčítania fragmentových príspevkov.
Literatúra:
1. Beutler JA et al.: J. Med. Chem. 41: 2333 (1998).
2. Tóth J et al.: Z. Nat. C. 51: 784 (1996).
3. Tóth J: Štúdium štruktúry a vlastností flavonoidov metódami molekulového modelovania. In:
Pokroky vo farmácii 2: Farmakognózia, Bratislava: UK, s. 178-267 (2008), ISBN 978-80-2232462-5.
Práca vznikla s podporou grantov agentúry VEGA MŃ SR, č. 1/4301/07 a 1/4289/07.
57
S-16
POTENCIÁLNÍ ANTITUBERKULOTIKA OBSAHUJÍCÍ
THIOKARBONYL
PETRLÍKOVÁ EVA 1, WAISSER KAREL 1, PEŘINA MILAN 1, KAUSTOVÁ JARMILA 2,DAHSE
HANS-MARTIN 3, MÖLLMANN UTE3
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, [email protected]
2
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro M. kansasii Partyzánské náměstí
7, 70200 Ostrava,
3
Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection Biology Hans Knoell Institute,
Beutenbergstr. 11a, D-07745 Jena, Germany
3-benzyl-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazine-2(3H)-ony 2 a
3-benzyl-2H-1,3-benzoxazine-
2,4(3H)-dihiony 3 patří mezi sloučeniny vykazující významnou antimykobakteriální aktivitu.
O
O
O
P2S5
N
R1
O
1
R2
N
R1
S
O
O
2
+
R2
S
N
R1
S
3
R2
U těchto sloučenin byla testována in vitro biologická aktivita proti Mycobacterium tuberculosis,
Mycobacterium avium a dvěma kmenŧm Mycobacterium kansasii. Tato aktivita byla porovnána
s aktivitou výchozích 3-benzyl-2H-1,3-benzoxazine-2,4(3H)-dionŧ 1. Ukázalo se, ņe zavedením
síry dońlo k významnému zvýńení účinku. S dobrými výsledky byla téņ testována aktivita proti
některým grampozitivním i gramnegativním batkeriím.
Ve spolupráci s organizací Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection
Biology v Jeně (Německo) byly dále zjińťovány vedlejńí účinky těchto sloučenin. Byla
vyhodnocována jejich antiproliferativní aktivita a cytotoxicita.
Práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM0021620822
[1] W AISSER, K., PEŘINA, M., KUNEŃ, J., KLIMEŃOVÁ, V., KAUSTOVÁ, J.: 3-Benzyl-2H-1,3benzoxazine-2,4(3H)-diones, new group of antimycobacterial compounds against potentially
pathogenic strains. Farmaco 58, 2003, 1137-1149.
58
S-17
ANTIMYKOBAKTERÁLNÍ SALICYLANILIDY, JEJICH
IZOSTERY A LÁTKY JIM PODOBNÉ
Karel Waisser
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, e-mail [email protected]
Prognózy ze sedmdesátých let, ņe tuberkulóza po roce 2000 se jiņ nebude vyskytovat
v prŧmyslově vyspělé části světa, se ukázaly mylné. Příčinou je, ņe tuberkulóza byla vņdy
metlou v rozvojových zemích. V této části světa vlivem nedostatečné léčby a ńpatné
disciplinovanosti pacientŧ vznikaly rezistentní kmeny vŧči vńem léčivŧm. Při současné migraci
obyvatelstva byly přenáńeny i do prŧmyslově vyspělých krajin. Evropu pak ohroņují také
multirezistentní kmeny přicházející ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pouze v roce 2005 na
tuberkulózu se vyskytovalo 14,6 milionŧ nemocných. Během roku přibylo 8,9 milionŧ nových
případŧ a 1,6 milionŧ nemocných zemřelo. Mnoho postiņených nemocí AIDs umírá na
mykobakteriální choroby, a to téņ vyvolaných kmeny mykobaktérií o kterých se dříve mylelo, ņe
nejsou přenosné na člověka (např. Mycobacterium avium, Mycobacterium intracellulare.) Ve
vědeckých časopisech proto často vycházely výzvy, aby se farmaceutický výzkum opět vrátil
k hledání nových antituberkulotik, zvláńtě pak k hledání léčiv o novém mechanismu účinku,
odlińném od látek pouņívaných v praxi.
Jako jednou z moņných struktur byly salicylanilidy. V literatuře bylo popsáno, ņe se jedná o
inhibitory dvoukomponentového regulačního systému., sloņeného z histidin-proteokinasy a
DNA-vazebného proteinu. I kdyņ efekt byl nalezen u grammpozitivních baktérií, bakteriální
spektrum salicylanilidŧ je nesmírně ńiroké a zasahuje i mykobakterie, a to i jejich INH rezistentní
kmeny. Zjińtění jsme chápali jako výzvu pro nańe pracovińtě (které bylo zaměřeno na vývoj
nových antituberkulotik) po pátrání po nových strukturách antimykobakteriálních látek.
Salicylanilidy vykazují mnoho biologických aktivit, avńak strukturními obměnami je moņné
směrovat k poņadovanému účinku.
Syntéza salicylanilidŧ je jednoduchá. Jedná se o reakci kyseliny salicylové s anilinem (v nańem
případě se jednalo o substituované látky) za přítomnosti chloridu fosforitého.
V případě heterocyklických analog derivátŧ anilínu je nutné pouņít jiných postupŧ. V nańem
případě jsme zvolili reakci fenylesterŧ kyseliny salicylové s přísluńnými heterocyklickými aminy.
Produktem byl přísluńný heterocyklický izoster salicylanilidŧ. (R byl substituovaný heterocyklus,
R2 byl případný substituent zvyńující reaktivitu druhé reakce). Přehled skupin R je uveden:
59
Modelovali jsme také acylovou
část. Veńkeré nańe studie byly
dopro-vázeny rozbory QSAR.
O
SH
OH
O
N
H2
C N C
H
R
O
C N
H
R
C N
H
N
R
O
C N
H
R
CH2
SH
OH
Vedle salicylanilidŧ jsme studovali také antimykobakteriální aktivitu derivátŧ Nbenzylsalicylaminu a jejich heterocyklických izosterŧ.
Za sloučeniny odvozené od salicylamidŧ lze povaņovat i 3-aryl-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)diony. Nejčastěji se připravují reakcí salicylanildŧ s methyl-chloroformiátem.
Jejich antimykobakteriální aktivita často koreluje s odpovídajícími salicylanilidy. Přesto je
sporné, zda jsou proléčiva. Aktivita cyklických produktŧ občas je vyńńí neņ odpovídajících
salicylanilidŧ.
Posledním krokem byla záměna oxo skupiny za thioxo skupinu. Je to doprovázeno silným
zvýńením antimykobakteriální aktivity, avńak často i toxicity.
Vńechny látky baly hodnoceny vŧči M. tubecrulosis a některým potenciálně patogenním
kmenŧm (M. kansasii, M. avium) a k dalńím postupŧm jsme vyuņívali metody QSAR.
V současné době máme řadu látek, které aktivitou převyńují soudobá léčiva. V otázkách
vedlejńích účinkŧ s námi spolupracují kolegové z Leibnizova ústavu pro výzkum přírodních
látek a infekční biologie, ústavu Hanse Knölla. Atimykobakteriální hodnocení je prováděno ve
Státním zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě. Program je podepřen několika desítkami
publikací, na kterých se často podílejí němečtí kolegové. V přednáńce bude uvedena cesta,
která nás k těmto látkám přivedla i tvŧrčí řeńení vědeckého úkolu.
Práce je podporována Výzkumným záměrem MSM0021620822 MŃMT ČR.
60
Postery
61
62
P-1
MICELIZÁCIA A TERMODYNAMICKÉ PARAMETRE
HEPTAKAÍNIUMCHLORIDU VO VODNOM
ELEKTROLYTICKOM PROSTREDÍ KF
ANDRIAMAINTY FILS, ČIŢMÁRIK JOZEF, MALÍK IVAN
Katedra farmaceutickej chémie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
[email protected]
Agregáčné vlastnosti katiónov lokálneho anestetika heptakaíniumchloridu boli
skúmané vo vodnom elektrolytickom prostredí (0,1 mol.l-1 KF) spektroskopickou
technikou [1]. Z teplotnej závislosti kritickej micelovej koncentrácie, pouņitím modelu
fázovej separácie [2], boli vypočítané termodynamické parametre ako sú, molová
Gibbsova energia (ΔGo), entalpia (ΔHo) a entropia (ΔSo). Hodnoty termodynamických
parametrov formácie miciel (graf) poskytujú cenné informácie o hnacej sily micelizácie
tejto zlúčeniny. Vypočítaný termodynamický parameter |T ΔSo| je oveľa väčńí ako |ΔHo|,
čo ukazuje, ņe ide o entropicky riadený proces micelizácie.
Graf. Termodynamické parametre heptakaíniumchloridu
LITERATÚRA
1. ŃČUKIN, E.D. – PERCOV, A.V.– AMELINOVÁ, E.A.: Colloidal Chemistry (in
Czech). 1st Ed. Praha, Academie 1990, s. 303.
o
2. EVANS, D. F. – WIGHTMAN P. J.: Micelle formation above 100 C. J. Coll.
Interface Sci. 86, 1982, s. 515-524.
63
P-2
VPLYV SALINICKÉHO STRESU NA OBSAHY SANGUINARÍNU
A PROLÍNU V SUSPENZNÝCH KULTÚRACH MAKU SIATEHO
BALAŅOVÁ ANDREA, BLANÁRIKOVÁ VÍŤAZOSLAVA, BILKA FRANTIŃEK, BILKOVÁ
ANDREA
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, SR; [email protected]
Suspenzné kultúry maku siateho nemajú schopnosť tvoriť morfínové
alkaloidy. Ich
majoritným alkaloidom je sanguinarín, ktorého obsah sa v bunkách suspenzných kultúr mení pri
rôznych stresových podmienkach (1). Počas soľného stresu bunky suspenzných kultúr
produkujú ako ochranu pred dehydratáciou osmoprotektívnu látku prolín (2). V nańej práci sme
sa preto zamerali na sledovanie vplyvu dvoch rôznych koncentrácií NaCl a ich doby pôsobenia
na hladinu prolínu a v tejto súvislosti aj na schopnosť suspenzných kultúr tvoriť sanguinarín. V
prítomnosti 100 mmol.l-1 NaCl sa obsah prolínu v bunkách suspenzných kultúr s predlņujúcou
sa dobou jeho pôsobenia zvyńoval. Naopak pri 150 mmol.l-1 koncentrácii NaCl sme najvyńńí
obsah prolínu stanovili uņ po 2 hod pôsobenia (17,8 ± 1,1 mg.g -1 č.v.). Obsah prolínu sa s
predlņujúcou dobou pôsobenia tejto koncentrácie NaCl sa viac nezvyńoval. Hladina
sanguinarínu sa v bunkách suspenzných kultúr pri pôsobení 100 mmol.l-1 koncentrácii NaCl
zvýńila 13-násobne (5,5 ± 0,6 mg.g-1 č.v.). V prítomnosti 150 mmol.l-1 NaCl sa obsah
sanguinarínu v suspenzných kultúrach zvýńil oproti kontrole 6-krát.
PRÁCA BOLA PODPORENÁ GRANTOM VEGA 1/4292/07.
1. Obloņinský M, Bezáková L, Pńenák M: Biol. listy 67, 225-244 (2002)
2. Balaņová A, Bilka F, Blanáriková V, Bilková A: Acta Facult.Univ.Comenianae 55, 5157 (2008)
64
P-3
POROVNÁNÍ EFEKTU SYNTETICKÝCH CHALKONŦ U
ALLOXANOVÉHO DIABETES MELLITUS
BARTOŃÍKOVÁ LENKA1, NEČAS JIŘÍ1, BARTOŃÍK TOMÁŃ2, PAVLÍK MARTIN2,
FRÁŅA PETR3
1
Ústav fyziologie, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Hněvotínská 3, 775 15
Olomouc; [email protected]
2
Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno
3
II. interní klinika, FN u Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno
Úvod: 2´, 3, 4´- trihydroxychalkon (1) a 2´, 3, 4´- trihydroxydihydrochalkon (2) jsou
syntetické látky, které byly zatím ojediněle pouņity pro preklinické experimenty.
Výsledky testování in vitro prokázaly jejich antioxidační aktivitu ve srovnání
s butylhydroxytoluenem. Cílem studie bylo porovnat antioxidační a antidiabetický efekt
obou chalkonŧ u alloxanového diabetu v experimentu.
Metodika: Zvířata byla metodou náhodného výběru rozdělena do 4 skupin (n = 10).
Skupinám léčeným byly podávány chalkony v dávce 10 mg/kg v 0,5% roztoku Avicelu
perorálně 1x denně, skupině placebo byl podáván pouze roztok Avicelu. Intaktní
skupina byla bez zákroku a bez medikace. Byly stanoveny vybrané laboratorní
parametry – hladina glukózy na začátku a konci experimentu, urea a cholesterol v séru,
ztráty glukózy a bílkovin močí, diuréza, antioxidační enzymy (superoxiddismutáza,
glutathionperoxidáza), celková antioxidační kapacita a hladina malondialdehydu, a to na
konci experimentu. Byly odebrány vzorky ledvinné tkáně a pankreatu pro
histopatologické vyńetření. Získané hodnoty sledovaných laboratorních parametrŧ byly
zpracovány pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel a statisticky vyhodnoceny
za pomoci testu ANOVA , hodnota p ≤ 0,05 byla povaņována za signifikantní.
Závěr: Výsledky biochemického vyńetření ukazují na antioxidační a antidiabetický (?)
efekt testovaných látek. Histopatologické nálezy s těmito výsledky korelují pouze
částečně.
Klíčová slova: chalkony, diabetes mellitus, antioxidanty
65
P-4
DOPAD MDR A XDR TUBERKULÓZY NA LIEČBU A VÝVOJ
ANTITUBERKULOTÍK
BEŅO PAVOL1, STANKOVIČOVÁ MÁRIA2, WAISSER KAREL3
1
Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra klinických odborov,
Univerzitné nám. 1, 918 43 Trnava; SR, [email protected]
2
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej
chémie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; SR
3
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra organické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; ČR
Vývoj antituberkulotík nebol pre výrobcov liekov ekonomicky atraktívny, z toho dôvodu
táto skupina liečiv v 80. rokoch 20. storočia stagnovala. Výskum je nákladný a zdĺhavý,
vhodných zvieracích modelov málo, klinické hodnotenie vyņaduje minimálne 6-mesačné trvanie
terapie. Armentárium antituberkulotík bolo prehodnotené a niektoré liečivá boli z neho vyradené
ako obsolétne (z dôvodu toxicity alebo nízkeho compliance, napr. thioacetazón, kyselina
paraaminosalicylová - PAS). Svetová pandémia AIDS, oslabenie programov zníņenia výskytu
ochorenia, neadekvátna terapia a ďalńie faktory, ktoré spôsobili neustále zvyńujúci sa nárast
multirezistentných (MDR, XDR) kmeņov tuberkulózy, sa stali motorom hľadania nových
potenciálnych antituberkulotík odlińnej chemickej ńtruktúry, ako majú v súčasnej klinickej praxi
pouņívané liečivá.1 Testované boli: diarylchinoliny (DARQs) – látka TMC 207, R207910);
rifamycíny (rifabutin, rifapentin, rifalazil); 5´-nitroimidazoly (CGI 17341), nitroimidazopyrány
(látka PA-824); chinoliziny a pyridóny (látka KRQ-10018, LL3858), 2-pyridóny (látka ABT-255);
analógy etambutolu (3Q109), nové ketolidy (látka ABT-773, telitromycín), nové riminofenazíny,
oxazolidinóny (látka PNU-100480) a viaceré ďalńie. V liečbe MDR a XDR tuberkulózy sa začali
testovať aj fenotiazíny, tioridazín. Koinfekcia TB a HIV si vyņiadala vypracovanie nových
liečebných reņimov kombinujúcich väčńinou fluorochinolóny (ciprofloxacin, ofloxacin,
sparfloxacin, levofloxacin, gatifloxacin, sitafloxacin, moxifloxacin) a makrolidy (klaritromycin,
azitromycin, roxitromycin).2 V práci je zhrnutý prehľad vývoja v skupine antituberkulotík
v poslednom období.
1. Ahirrao, P.: Recent developments in antitubercular druha. Mini Rev Med Chem. 8, 2008, No
14, p. 1441-51.
2. Jae-Joon Yim: Treatment of MDR/XDR-TB. Where do we stand? In: Zborník ISAAR 2007
Symposia and Poster Abstracts, p. 224-5.
66
P-5
DÔKAZ PRÍTOMNOSTI GÉNU PRE
GLYCEROLDEHYDRATÁZU VO VYBRANÝCH KMEŇOCH
LACTOBACILLUS REUTERI
BILKOVÁ ANDREA, KIŅOVÁ SEPOVÁ HANA, DUBNIČKOVÁ MARTINA, BILKA FRANTIŃEK,
BALAŅOVÁ ANDREA
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, Slovenská republika, [email protected]
Lactobacillus reuteri zaraďujeme medzi G+, fakultatívne anaeróbne,
nesporulujúce, kataláza negatívne, nepohyblivé, paličkovité baktérie. Patrí k obligátne
heterofermentatívnym druhom mliečnych baktérií, ktoré osídľujú gastrointestinálny trakt
ľudí aj zvierat. Niektoré kmene L. reuteri majú pozitívny vplyv na ľudský a zvierací
organizmus a sú vyuņívané v probiotických prípravkoch (napr. BioGaia ®, Ewopharma
s.r.o). Tieto kmene sa vyznačujú produkciou silne antimikróbne pôsobiacej látky
reuterínu (3-hydroxypropionaldehyd). Reuterín vzniká pri anaeróbnej fermentácii
glycerolu pôsobením enzýmu glyceroldehydratáza (GD) (1, 2).
Pomocou nami navrhnutých dvoch párov ńpecifických PCR primerov (GD1f/GD1r a
GD2f/GD2r), zasahujúcich do génu pre veľkú podjednotku glyceroldehydratázy, sme
amplifikovali úseky o veľkosti cca 560 bp a 700 bp v prípade 4 nových izolátov L. reuteri
pochádzajúcich zo ņalúdočnej sliznice jahņaťa a kozľaťa (L. reuteri E, L. reuteri KO4m, L.
reuteri KO5, L. reuteri KO4b) a z kmeņa L. reuteri Protectis (BioGaia®).
Porovnaním nukleotidových sekvencií PCR produktov získaných s dvojicou primerov
GD1f/GD1r so sekvenciami v GenBank sme zistili, ņe amplikón z L. reuteri E vykazuje 97%
homológiu s génom pre glyceroldehydratázu (L. reuteri JCM 1112, GenBank ID: AP007281)
a v prípade amplikónu L. reuteri Protectis sme zaznamenali 82% homológiu (L. collinoides istA,
GenBank ID: AJ297723). Po prepísaní do sekvencie aminokyselín homológia oboch PCR
produktov s časťou veľkej podjednotky glyceroldehydratázy dosiahla 100%. Tým sme dokázali
prítomnosť génu pre glyceroldehydratázu v genóme nových izolátov L. reuteri a nepriamo sme
potvrdili ich schopnosť produkovať reuterín.
Práca bola podporená grantom VEGA MŠ SR 1/4290/07.
1.
2.
Rodríguez E, Arqués JL, Rodríguez R, Nuñez M, Medina M: Letters in Applied
Microbiology 37, 259 – 263 (2003)
Bukovský M, Końčová H, Gregorová D, Urbančíková B: Praktická medicína 2, 26 –
29 (2008)
67
P-6
DESIGN, SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ TESTOVÁNÍ NOVÝCH
INHIBITORŦ ACETYLCHOLINESTERASY
BINDER JIŘÍ a , KUČA KAMIL b , JUN DANIEL b , KORÁBEČNÝ JAN b a OPLETALOVÁ
VERONIKA a
aKatedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova v Praze,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; bKatedra toxikologie, Fakulta vojenského zdravotnictví
Univerzity obrany Hradec Králové, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové
Acetylcholinesterasa (AChE; EC 3.1.1.7) je enzym, který má klíčovou roli v přenosu nervového signálu.
Jeho funkcí je ńtěpit neurotransmiter acetylcholin uvolņovaný
z nervových zakončení při přenosu nervového vzruchu.
Inhibitory AChE jsou v současnosti uņívány jako pesticidy
(parathion, malathion), léčiva Alzheimerovy choroby (takrin,
donepezil, rivastigmin, galantamin), k léčbě myastenia gravis
(neostigmin, pyridostigmin), v oftalmologii či k premedikaci
1
před otravou nervově paralytickými látkami.
V nańem příspěvku se zabýváme molekulárním designem a
přípravou nových inhibitorŧ AChE a testováním jejich aktivit
2
pomocí standartních in vitro metod. Pomocí metod
molekulového modelování mŧņeme popsat interakce
inhibitoru s enzymem a odhadnout ztrátu aktivity pro určité
analogické sloučeniny, coņ umoņņuje sníņit počet látek, které
3
by bylo zapotřebí následně syntetizovat. Studovali jsme
zejména dimerické a hybridní deriváty takrinu. Při přípravě sloučenin byly pouņity postupy běņně
pouņívané v organické syntéze. Látky byly charakterizovány obvyklým zpŧsobem, tj. teplotou tání, 1H
NMR spektry a elementární analýzou.
Pohled do kavity AChE inhibované methylakridinem. Vytvořeno ve VMD 1.8.6.
Autoři děkují Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy za finanční podporu výzkumného záměru
MSM0021620822.
LITERATURA
1. Goedert M., Spillantini M. G.: A Century of Alzheimer's Disease. Science 2006, 314, 777–781.
2. Kuca K., Cabal J., Patocka J., Dohnal V.: Quarternary heteroarenium salts as the competitive
inhibitors of the brain acetylcholinesterase. Lett. Drug Des. Discov. 2004, 1, 97–100.
3. Morris G. M., Goodsell D. S., Halliday R. S., Huey R., Hart W. E., Belew R. K., Olson A. J.:
Automated docking using a Lamarckian genetic algorithm and an empirical binding free energy
function. J. Comput. Chem. 1998, 19, 1639–1662.
68
P-7
KONTROLA KVALITY MODIFIKOVANÉHO DENDRIMERU
RÁDIOAKTÍVNE ZNAČENÉHO INDIOM-111 A LUTÉCIOM-177
BIRICOVÁ VERONIKA 1, LÁZNÍČKOVÁ ALICE
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a fyzikální
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Predpokladom pre úspeńnú rádioterapiu nádoru je vysoká ńpecifická aktivita rádionuklidu
viazaného na biologicky aktívnu zlúčeninu fungujúcu ako cieľový vektor. Potenciálnymi nosičmi
kancerostatík a rádionuklidov sú nedávno celosvetovo ńtudované dendrimery. Výhodou ich
pouņitia je rozsiahly vonkajńí povrch, na ktorý je moņné naviazať prostredníctvom vhodných
chelátov kovov veľké mnoņstvo kovových iónov pre zobrazovanie nukleárnou magnetickou
rezonanciou a terapiu nádorov. Nový konjugát pyridín-N-oxidového derivátu DOTA, 10-[(4dodecane-1,4,7-trioctová kyselina
carboxy-1-oxidopyridin-2-yl)methyl]-1,4,7,10-tetraazacyclo
NO-C
(H3DO3Apy
)] s PAMAM dendrimerom prvej generácie
(D-G-1h) obsahujúcom 8 amino
skupín na povrchu bol označený lutéciom-177 a indiom-111. Reakčná zmes dendrimeru D-G-1h
s 177LuCl3 alebo 111InCl3 v acetátovom pufre o pH 5.6 bola inkubovaná pri 40°C počas noci. Bol
pouņitý nerádioaktívny LuCl3 a InCl3 pre vysýtenie vńetkých voľných funkčných skupín ligandov
na povrchu dendrimeru. Pred samotnou analýzou bola pridaná dietyléntriamínpentaoctová
kyselina (DTPA) za účelom vychytania nadbytočných iónov kovu, ktoré boli pravdepodobne
neńpecificky viazané na dendrimer. Rádioaktívne označené produkty boli
analyzované
pomocou gelovej permeačnej chromatografie (GPC), polyacrylamidovou gelovou elektroforézou
(PAGE) a tenkovrstvovou chromatografiou (iTLC). Označené a pomocou GPC prečistené
produkty spĺņali poņadovanú kvalitu. PAGE analýza
177
Lu-D-G-1h ukázala, ņe označený
konjugát má celkový náboj záporný. Chromatografia na tenkej vrstve je moņnou alternatívou pre
rýchle a úspeńné stanovenie čistoty označeného dendrimeru v prípade, ak nie je potrebné
získať prečistený produkt.
Ďakujem za finančnú podporu tohto projektu Grantovej agentúre Univerzity Karlovy
v Praze, grantové číslo 111008.
69
P-8
KONTROLA JAKOSTI KLOUBNÍCH PREPARÁTŦ –
STANOVENÍ METHYLSULFONYLMETHANU V POTRAVNÍCH
DOPLŇCÍCH POMOCÍ PLYNOVÉ CHROMATOGRAFIE
BRABCOVÁ IVANA, NOVÁKOVÁ LUCIE, ŃATÍNSKÝ DALIBOR, SOLICH PETR
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Methylsulfonylmethan (MSM) je součástí některých vícesloņkových přípravkŧ jako zdroj
organicky vázané síry pro tvorbu struktur chrupavky a vykazuje protizánětlivý účinek. Studie
potvrzují jeho dobrou vstřebatelnost a vyuņitelnost síry v něm obsaņené při tvorbě bílkovin [1].
Během posledních několika let se na trhu objevilo velké mnoņství podpŧrných přípravkŧ pro
regeneraci chrupavky, sníņení bolestivosti a zlepńení funkčnosti kloubŧ.
Vedle samotné účinnosti přípravkŧ vńak stojí téņ pochybnosti, zda tyto přípravky opravdu
obsahují uváděné sloņky v deklarovaném mnoņství. Aktuálnost řeńené problematiky podtrhuje
článek nedávno publikovaný v časopise Edukafarm [1], který srovnává kvalitu kloubních
preparátŧ jako doplņkŧ stravy. Zjińtěné výsledky této malé studie byly vńak opravdu alarmující.
U některých přípravkŧ byly zjińtěny rozdíly mezi nalezeným a deklarovaným mnoņstvím aņ
v desítkách procent. Cílem nańeho příspěvku bylo vyvinout metodu plynové chromatografie
(GC) pro stanovení MSM v kloubních preparátech vyskytujících se na trhu v ČR. Metoda byla
validována za následujících podmínek: kolona Alltech ATTM 624, 30m x 0,32mm, 1,8µm, teplota
při analýze 190°C, detektor 190°C, injektor 190°C, mobilní fáze He, prŧtok 0,7 ml min-1, objem
vzorku 1µl, split 1:10. Jako vnitřní standard byl pouņit nitrobenzen. Roztoky standardŧ a vzorkŧ
byly připraveny rozpuńtěním v acetonu. Výsledky analýzy obsahu MSM v kloubních preparátech
byly následující (uvedeno v procentech deklarovaného mnoņství): přípravek A x%, přípravek B
Y%, atd.
[1] V. Végh: Edukafarm 1/2008 str. 44
Autoři děkují za finanční podporu Výzkumnému záměru MŃM 0021620822 a Rozvojovým
fondŧm 14/87/9
70
P-9
SROVNÁNÍ ELEKTROFORETICKÝCH METOD PRO
STANOVENÍ MODELOVÉ SMĚSI ANTIOXIDANTŦ
BRODOVÁ MONIKA1, HAASOVÁ MICHAELA1, OPATŘILOVÁ RADKA1, PAZOUREK JIŘÍ2
1
Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého
1/3, 612 42 Brno, e-mail: [email protected]
2
Ústav přírodních léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého
1/3, 612 42 Brno
Kapilární izotachoforéza (ITP) je elektroforetickou separační metodou. Charakteristickým rysem
izotachoforézy je umístění vzorku určeného k separaci mezi dva rŧzné elektrolyty – vedoucí a
koncový. V jednom experimentu lze rozdělit jen ionty jednoho znaménka.
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je jednou z modifikací kalipární elektroforézy, v níņ jsou
molekuly unáńeny elektroosmotickým tokem separačního elektrolytu uvnitř kapiláry aņ k
detektoru. Metoda je vhodná pro analýzu kladně i záporně nabitých látek, ale i látek neutrálních.
Směs antioxidantŧ se při izotachoforéze a kapilární zónové elektroforéze dělí díky tomu, ņe
kaņdý analyt má jinou elektroforetickou pohyblivost a tím pádem dochází k rozseparování
směsi.
Spojení izotachoforézy a kapilární zónové elektroforézy ITP-CZE má výhodu v zakoncentrování
velmi zředěných vzorkŧ, výhodou CZE je vysoká účinnost a rozlińení.
Obě metody budou navzájem porovnány, budou stanoveny limity detekce a výsledky podrobeny
statistickému vyhodnocení.
Obr. 1. Kyselina p-kumarová
71
P-10
STANOVENÍ KONCENTRACE GLUTATHIONU VE VZORKU
RYB V TESTU EKOTOXICITY
BUŃOVÁ MILENA1, OPATŘILOVÁ RADKA2, BABULA PETR3
1
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Ústav biochemie,
chemie a biofyziky, Palackého 1-3, 612 43 Brno, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, [email protected]
2
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno
3
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno
Glutathion (GSH) redukovaný, případně (GSSG) jako oxidovaný je v přírodě
nejrozńířenějńí peptidový thiol. Glutation je tripeptid (γ-Glu-Cys-Gly) s peptidovou vazbou
vycházející z γ-karboxylu kyseliny glutamové. Nachází se v buņkách ņivočichŧ a větńiny rostlin i
bakterií v koncentraci 0,1 - 10 mmol/l. GSH/GSSG hraje dŧleņitou roli při udrņování
fyziologického oxidačně-redukčního stavu uvnitř buněk.
Na Farmaceutické fakultě byla vypracovaná metoda pro stanovení GSH pomocí
kapilární elektroforézy (CE). Pro tuto metodu byl pouņit 3D CE fi. Agilent Technologies. Byla
pouņita křemenná kapilára s efektivní délkou 42,5 cm, prŧměrem 50 m. Napětí 20 kV, borátový
pufr o pH 9,3 (Agilent), teplota 20°C, nástřik tlakem 5s, UV detekce při 200, 204 a 210 nm.
Výsledné hodnoty koncentrací GSH byly srovnány se standardní metodou dle Ellmana (Ellman
G., 1959).
Pro studii byly pouņity akvarijní ryby - ņivorodka duhová Poecilia reticulata, které byly
pouņity v testu ekotoxicity a exponovány odpadní vodě. Po expozici byly uhynulé ryby zmraņeny
při –28 °C do doby zpracování.
Test (ekotoxicita) byl proveden standardním zpŧsobem dle metodiky dané ČSN EN ISO 7346 –
2. K testŧm se pouņívají ryby chované v souladu se zák.č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti
týrání ve znění pozdějńích předpisŧ a vyhl. MZe. č. 311/1977 Sb. o chovu a vyuņití pokusných
zvířat. Testované ryby byly před vlastním pokusem adaptovány 4 – 7 dnŧ v ředící vodě a 24
hodin před pokusem nebyly krmeny. Ryby byly exponovány vzorkŧm odpadních vod ze
zdravotnického zařízení po dobu 96 hodin. Ryby, které v prŧběhu testu nepřeņily, byly odloveny
a zamrazeny při – 28°C.
Vzorky těchto ryb byly poté analyzovány na obsah celkových proteinŧ a obsah redukovaného
glutathionu. Koncentrace redukovaného glutathionu byla porovnána nezávisle pro obě metody.
ELLMAN, George L. 1959. Tissue sulfhydryl groups. In Archives of Biochemistry and
Biophysics, vol.82, 1959, no.1, p.70-77.
Práce byla podpořena grantem MSM 6215712402
72
P-11
ISOCHINOLINOVÉ ALKALOIDY A JEJICH BIOLOGICKÁ
AKTIVITA
CAHLÍKOVÁ LUCIE 1, HOŘČIČKOVÁ ZDEŅKA1, OPLETAL LUBOMÍR1, MACÁKOVÁ
KATEŘINA1, KURFÜRST MILAN 2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a
ekologie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Ústav chemických procesů AV ČR, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6
Isochinolinové alkaloidy tvoří velkou skupinu farmakologicky aktivních látek
přírodního pŧvodu vyskytujících se v celé řadě rostlinných čeledí (např. Papaveraceae,
Fumariaceae, Rutaceae, Amarylidaceae atd.). Celá řada těchto látek jiņ byla izolována
v dostatečném mnoņství a testována na rŧzné biologické vlastnosti (protopin,
allocryptopin, bulbocapnin atd.). Na druhou stranu sloučeniny vyskytující se pouze
v minoritních mnoņstvích doposud nebyly z hlediska biologické aktivity testovány, u
některých z nich, vzhledem k izolaci velmi malého mnoņství, nebyla doposud zcela
objasněna struktura.
Pomocí chromatografických metod (sloupcová chromatografie, preparativní TLC)
byla izolována řada isochinolinových alkaloidŧ, patřících do několika strukturních typŧ,
z rostlin Eschscholtzia californica (Papaveraceae), Chelidonium majus (Papaveraceae),
Corydalis cava a Corydalis yanhusuo (Fumariaceae). Velká pozornost byla věnována
předevńím izolaci minoritních sloņek. Některé alkaloidy byly z přírodního materiálu
izolovány vŧbec poprvé. Jejich struktura byla určena pomocí spektroskopických metod
(MS, NMR, IČ). Vńechny látky izolované v dostatečném mnoņství, byly podrobeny
screeningu biologických vlastností (antioxidační aktivita, inhibice AChE, BuChE,
toxicita).
LITERATURA:
1. Fabre N, Claparols C., Richelme S., Angelin M.-L., Fourasté I., Moulis C.: J. Chrom. A, 904,
35, (2000).
2. Kartsev V.G.: Med. Chem. Res. 13:6/7, 325 (2004)
Tato práce byla podpořena grantem GAUK 122309
73
P-12
PŘÍPRAVA A CHEMICKÁ STABILITA HYALURONANU
ZNAČENÉHO IZOTOPY 111IN, 125I, 99MTC A 14C.
ČOŅÍKOVÁ DAGMAR 1,2, LÁZNÍČKOVÁ ALICE 2, LÁZNÍČEK MILAN 2, VELEBNÝ VLADIMÍR 1
1
Contipro C, a.s., Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč, [email protected]
2
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a
fyzikální chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové;
Hyaluronan (hyaluronová kyselina, HA) je přirozeně se vyskytující glykosaminoglykan, sloņený
z opakujících se disacharidových jednotek, D-glukoronové kyseliny a N-acetylglukosaminu. HA
se nachází v intracelulárním matrix, kŧņi, chrupavkových tkáních, ale také tělních tekutinách,
jako je kloubní kapalina a voda oční komory. Díky jedinečným hydratačním a elastickým
vlastnostem nachází řadu uplatnění v oční chirurgii, při léčbě kloubŧ a některých druhŧ rakoviny
i v kosmetice. Klinické vyuņití HA vede ke zvýńenému zájmu o jeho exogenní aplikaci.Takto
podaný HA ovńem není moņné detekovat ņádnou analytickou metodou, proto jsou k tomuto
účelu vhodné metody radioaktivního značení. Cílem této studie tedy bylo vyvinout metodu
radioaktivního značení HA pomocí níņ bychom mohli sledovat pohyb a prŧběh biodistribučních
procesŧ HA v trávícím traktu po perorálním podání. Byly vybrány čtyři rozdílné izotopy ( 111In,
125
I, 14C a 99mTc). Vzhledem k tomu, ņe HA neobsahuje funkční skupiny pro navázání izotopŧ
111
In a 125I musel být HA modifikován DTPA, tyraminem nebo tyrozinem v závislosti na druhu
izotopu. Naproti tomu 14C-glukóza byla do řetězce HA metabolizována v kultivačním procesu a
výsledný produkt měl stejné vlastnosti jako nativní HA. Jednotlivé techniky radioaktivního
značení HA byly vzájemně porovnány z hlediska zpŧsobu přípravy a kinetické stability ve třech
zvolených prostředích (acetátový pufr, uměle připravená ņaludeční ńťáva a čerstvá potkaní
plasma). K určení radiochemické čistoty byly pouņity metody: GPC na Sephadexu G-50, TLC,
ITLC-SG a GPC s radiometrickou a refraktometricku detekcí. Molekulová hmotnost byla
stanovena metodou SEC-MALLS. Aktivita byla měřena pomocí β-spektormetru, γ-spektormetru
a TLC analyzátoru. Faktory ovlivņujícími stabilitu značeného HA byly molekulová hmotnost, čas
a přítomnost reakčních skupin v molekule HA. S rostoucí molekulovou hmotností a časem
klesala stabilita radioaktivně značeného HA v kyselém ņaludečním prostředí a plasmě, a to
zejména u HA modifikovaného DTPA. Veńkeré poznatky získané in vitro studiem vńech čtyř
pouņitých metod nám umoņnily hlubńí pochopení biologického chování HA in vivo.
74
P-13
STANOVENIE SELÉNU V TABLETÁCH VÝŢIVOVÝCH
DOPLNKOV METÓDOU HPLC
DOKUPILOVÁ SVETLANA, HAVRÁNEK EMIL
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava;
[email protected]
Selén je stopový prvok nachádzajúci sa v prírode viazaný v organických aj anorganických
zlúčenináhc. V ľudskom organizme pôsobí ako antioxidant, podporuje zvýńenie imunity,
plodnosti, je prospeńný v prevencii rakoviny, kardiovaskulárnych ochorení. Do organizmu sa
dostáva prostredníctvom potravy. V oblastiach s nízkym obsahom selénu v pôde môņe byť
príjem selénu potravou nedostatočný. Jednou z moņností zvýńenia hladiny selénu v organizme
je uņívanie výņivových doplnkov. V tabletách výņivových doplnkov sa selén nachádza buď vo
forme anorganických zlúčenín, alebo organicky viazaný v aminokyselinách a bielkovinách.
Organicky viazaný selén sa vyznačuje vyńńou biologickou dostupnosťou ako selén anorganický.
Z tohto dôvodu je významné mať dispozícii informácie nielen o celkovom obsahu selénu vo
výņivových doplnkoch, ale aj o forme, v ktorej sa vyskytuje.
Cieľom práce bolo nájsť vhodné separačné podmienky na stanovenie organických
a anorganických foriem selénu s vyuņitím vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie. Analýza
prebiehala na chromatografickej kolóne Zorbax SB C8, mobilné fázy obsahovali zmes: metanol,
fosfátový tlmivý roztok a ión-párové skúmadlá – sodnú soľ kyseliny heptánsulfónovej
a tetrabutylamónium hydroxid. Bola pouņitá spektrofotometrická detekcia. Separované boli
organické formy selénu – aminokyseliny selenometionín a selenocystín a anorganický selén
SeIV. Analytická metóda bola overená pri anlýze vzoriek výņivových doplnkov Selén 50 g
Nature´s Bounty, Selén 50 g Walmark, Zinok 15 mg Selén 50 g EdenPharma. Na
enzymatický rozklad tabliet bol pouņitý enzým Proteáza typ XIV. Boli optimalizované podmienky
enzymatického rozkladu s ohľadom na mnoņstvo enzýmu a čas predúpravy vzorky.
Práca vznikla ako súčasť výskumného programu podporeného grantom č.:1/4299/07 grantovej
agentúry MŃ SR VEGA.
75
P-14
STANOVENÍ PROPYLESTERU KYSELINY GALLOVÉ
METODOU PRŦTOKOVÉ INJEKČNÍ ANALÝZY S
CHEMILUMINISCENČNÍ DETEKCÍ
Dolejńová Jana, Solich Petr, Poláńek Miroslav, Karlíček Rolf
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, 500 05
Hradec Králové [email protected]
Propylester kyseliny gallové – propylgallát jako oxidant pro lipofilní soustavy se vyuņívá
ve farmacii, potravinářství a zemědělství. Ve farmacii se propylgallát uņívá jako
antioxidant u četných léčiv; je stabilizátorem vepřového sádla (Adeps suillus). Jeho
pouņití je vhodné i pro rostlinné oleje a ņivočińné tuky a jejich emulze. Účinný obsah je
0,001—0,02 %. Lékopisnou metodou pro jeho stanovení je chelatometrická titrace. róz.
V předloņené práci byl stanoven technikou prŧtokové injekční analýzy FIA s
chemiluminiscenční detekcí. Chemiluminiscence vznikala při oxidaci analytu
manganistanem v prostředí kyseliny sírové. Optimální koncentrace činidel v nosném
proudu byla 4 mM KMnO4 v 0,225 M H2SO4; podstatného zvýńení intenzity emitovaného
záření bylo dosaņeno přídavkem 30 mM hexametafosforečnanu sodného k roztoku
vzorku.
FIA systém se skládal z peristaltického čerpadla Gilson-Minipuls 3, 4-cestného
injektoru RHEODYNE model 99T, Watrex Praha, fluorimetru Spectra Physics FS 970
USA obsahujícího chemiluminiscenční modul navrņený na katedře analytické chemie
a zhotovený v dílnách farmaceutické fakulty a byl řízen osobním počítačem 486-SX, 8
MB RAM s vyuņitím 10-bitového konvertoru ADC 1005 CCJ, National Semiconductor,
převádějícího analogový výstup z fluorimetru na digitální. Řídící program byl sestaven
na universitě v Athenách.
Kalibrační křivka závislost intenzity chemiluminiscence na koncentraci
propylesteru kyseliny gallové byla lineární pro 20 - 90 M (4,24 – 19,10 g/ml) vodného
roztoku vzorku r  0,9982 s přídavkem hexametafosforečnanu sodného jako 2,3 x
násobného zesilovače chemiluminiscence. Bylo dosaņeno frekvence 120 analýz . h-1.
Při stanovení roztoku propylgalátu o koncentraci 30 M, připraveného z čisté substance
byla RSD  0,81 n 10. Metoda byla pouņita ke stanovení propylgalátu v v
substance firmy Aldrich. Výsledky neukázaly významný statistický rozdíl od standardní
chelatometrické titrační metody podle validovaného pracovního postupu, uvedeného v
lékopise ČL 2005.
Poděkování: Autoři děkují za podporu Výzkumnému záměru č. MSM 0021620822
76
P-15
STRUCTURE-ACTIVITY RELATIONSHIPS IN SERIES OF
RING-SUBSTITUTED PYRAZINECARBOXAMIDES
DOLEŅAL MARTIN 1, KEŃETOVIČOVÁ DIANA 1, ZITKO JAN,
1
Department of Pharmaceutical Chemistry and Drug Control, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové,
Charles University in Prague, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Czech Republic; e-mail:
[email protected]
3
University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Faculty of Pharmacy, Department of
Chemical Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno, Czech Republic
The drugs cross biological barriers most frequently through passive transport, which strongly
depends on their lipophilicity. Lipophilicity has been studied and applied as an important drug
property for decades. It has been correlated to many other properties, such as solubility,
permeability, metabolism, toxicity, and distribution [1].
Various ring-substituted pyrazinecarboxamides have been prepared and evaluated for their
biological effects [2,3]. The anilides of pyrazine-2-carboxylic acid substituted with methoxy
moiety in anilide part of the molecule were analysed using the RP-HPLC method for the
lipophilicity measurement.
O
R1
N
R2
N
R3
N
H
R1 = H, Cl
R2 = H, tert-Butyl
R3 = H, 2-OCH3, 3-OCH3, 4-OCH3, 2,5-OCH3
In the present study the correlation between RP-HPLC retention parameter log k and log P data
calculated in various ways is discussed as well as the relationships between the lipophilicity and
the chemical structure of the studied compounds.
This study was supported by the Ministry of Education (FRVŠ 2998 and MSM 0021620822) and Ministry of Health (IGA NS 103673) of the Czech Republic.
1
Kerns, E.H., Li, D. Drug-like Properties: Concept, Structure Design and Methods. Elsevier, San
Diego, CA, USA, 2008.
2
Doleņal, M.; Palek, L.; Vinńová, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Molecules 2006, 11, 242.
3
Doleņal, M.; Palek, L.; Kuneń, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Eur. J. Med. Chem. 2008, 21,
1878.
77
P-16
PŘÍPRAVA A BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ
THIOSEMIKARBAZONŦ A JEJICH CYKLICKÝCH ANALOG
DOLEŅEL JAN 1, OPLETALOVÁ VERONIKA 1, VEJSOVÁ MARCELA 2, HIRŃOVÁ PETRA 1,
HOVORKOVÁ JANA 1
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
2
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biologických a lékařských
věd, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
Thiosemikarbazony jsou sloučeniny vzniklé kondenzací aldehydŧ nebo ketonŧ
s thiosemikarbazidem. Vyznačují se značnou stabilitou a díky snadné přípravě jsou cílem
mnoha výzkumných pracovińť. Sloučeniny tohoto typu nańly uplatnění předevńím ve výzkumu
antimikrobních látek a antineoplastik [1]. Účinnost těchto sloučenin determinuje schopnost
chelatovat ionty přechodných kovŧ. Tvorbou komplexŧ s kovy mŧņou zasáhnout do buněného
cyklu vyvázáním kovových iontŧ nebo inhibicí metaloenzymŧ. Na sledujícím schématu je
znázorněn zpŧsob vazby kovového kationtu na molekulu thiosemikarbozonu [2].
R
N
N
H
N
N
R
NH
N
S
N
H
N
N
Fe2+
NH2
R
N
S
NH2
N
N
S
Fe2+
Fe2+
V této práci jsme se zabývali přípravou a antibakteriálním hodnocením thiosemikarbazonŧ
odvozených od 5-substituovaného pyrazinu a následných produktŧ vzniklých cyklizací
CÍLOVÉ STRUKTURY
N
R
s kyselinou chloroctovou.
N
N
H
N
N
NH2
S
R
N
N
H
N
N
S
O
R = isobutyl, butyl, propyl, isopropyl, pentyl, hexyl, benzyl
[1] Opletalova, V. et al.: Identification and Characterization of Thiosemicarbazones with Antifungal and
Antitumor Effects: Cellular Iron Chelation Mediating Cytotoxic Activity. Chem. Res. Toxicol. 2008, 21,
1878 – 1889.
[2] Spingarn, N.E., Sartorelli, A.C.: Mechanism of Binding of Iron to Potential Therapeutic Chelating
Agents. Int. J. Quant. Chem., 1980, 18, 493 – 500.
Tato práce vznikla za finanční podpory Výzkumného záměru MSM0021620822.
78
P-17
Pôsobenie ţiarenia ťaţkých iónov a UVC na aktivity ľudských
leukocytov
1
DUBNIČKOVÁ MARTINA, 1MALÁSKOVÁ REGINA, 2BELJAKOVÁ EUGÉNIA,
2
BOREYKO ALLA
1
Univerzita Komenského Bratislava, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická
fakulta, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava,
e-mail: [email protected],
2
Laboratory of Radiation Biology, JINR, Joliot-Curie 6, 141980 Dubna, Russia
Vńeobecne sa pri niektorých typoch ņiarenia zistilo, ņe niņńie dávky majú na aktivity
imunokompetentných buniek stimulujúci účinok a vyńńie inhibujúci. Príkladom moņného pouņitia
tzv. ńkodlivého ņiarenia v lekárskej praxi je zistenie, ņe pońkodené leukocyty od pacientov
trpiacich na leukémiu bolo moņné odstrániť pomocou UVC ņiarenia (254 nm), pretoņe sú
citlivejńie k ņiareniu v porovnaní so zdravými. Bunky od zdravých jedincov bolo potrebné oņiariť
10 násobne väčńou dávkou UVC ņiarenia ako tie, ktoré mali naruńený metabolizmus chorobou.
Nańe experimenty ńtudovali vplyv ņiarenia ťaņkých iónov ( ņiarenie) v dávkach 1 a 5 Gy
a UVC ņiarenia (64 J/m2 a 636 J/m2) na ľudské imunokompetentné bunky (leukocyty) a taktieņ
vplyv lipidu A (v koncentrácii 1 μg/ml, z citlivého kmeņa E. coli) na túto biologickú záťaņ.
Biologická záťaņ ņiarenia bola sledovaná in vitro zmenou počtu, fagocytovou aktivitou a
metabolickými (lyzozýmová a peroxidázová) aktivitami leukocytov.
V prvom rade sme sledovali vplyv samotného ņiarenia na jednotlivé aktivity leukocytov.
Ďalej sme sledovali vplyv lipidu A na aktivity oņiarených a neoņiarených imunokompetentných
buniek, pokračovali sme sledovaním vplyvu ņiarenia na aktivity modulovaných leukocytov
lipidom A. V poslednej časti experimentu sme ńtudovali vplyv ņiarenia spolu s lipidom A na
aktivity leukocytov, súčasne.
Z výsledkov sme konńtatovali, ņe v prípade  ņiarenia sa nedá jednoznačne hovoriť o
rozdielnosti vplyvu niņńej a vyńńej dávky v zmysle stimulácie a inhibície aktivít; napr.
metabolické aktivity prejavili pri vyńńích dávkach  ņiarenia ńtatisticky významnú stimuláciu
aktivít leukocytov. Naopak pri niņńích dávkach UVC v kombinácii s lipidom A boli imunologické
aktivity leukocytov stimulované, pri 10 násobne vyńńej dávke s lipidom A inhibované. Po
porovnaní výsledkov sme v prípade oboch ņiarení zistili ńtatisticky významný vplyv lipidu A na
aktivity oņiarených buniek, avńak v prípade ņiarenia ťaņkými iónmi, po porovnaní s UVC, nie tak
výrazný. Po vyhodnotení výsledkov sme taktieņ zistili, ņe výsledky pôsobenia odlińných ņiarení
navzájom nekorelujú.
Experiment bol finančne podporený grantom VEGA (č. 1/4290/07) a Grantom vládneho
splnomocnenca (2008), Úrad vlády pre spoluprácu s SÚJV Dubna, Ruská federácia.
79
P-18
STANOVENÍ TLOUŠŤKY OBALU U TVRDÝCH TOBOLEK
METODOU BLÍZKÉ INFRAČERVENÉ SPEKTROSKOPIE
DVOŘÁČKOVÁ KATEŘINA1, MUSELÍK JAN1, RABIŃKOVÁ MILOSLAVA1, BARTOŃÍKOVÁ
ANNA1, ROSENDORFOVÁ MARCELA1, VORLOVÁ LENKA2, DRAČKOVÁ MICHAELA2
1
Farmaceutická fakulta VFU, Ústav technologie léků, 612 42 Brno; [email protected]
Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU, Ústav hygieny a technologie mléka, 612 42 Brno
2
Podávání léčiv ve tvrdých ņelatinových tobolkách nabývá v posledních letech stále větńího významu.
Mezi dŧvody tohoto trendu patří např. moņnost vytvoření funkčního obalu, který zajistí řízené uvolņování
inkorporovaného léčiva bez ohledu na vlastnostech náplně, potřeba podání nových léčiv, cílený transport
léčiv, podání perorálních vakcín apod. Velmi často se v tomto směru vyuņívají obalové materiály s
®
rozpustností závislou na pH - Eudragity . Tyto polyakrylátové polymery existují v řadě rŧzných typŧ.
®
Eudragit L je rozpustný při pH 6 a předpokládá transport léčiva do proximální části tenkého střeva a
®
Eudragit S s rozpustností při pH 7, umoņņuje přívod léčiva do distálních částí GIT - ilea popř. kolonu.
Obal je vńak funkční pouze tehdy, je-li nanesen v dostatečné vrstvě, proto kontrola tlouńťky obalu je
jednou ze základních sledovaných parametrŧ.
Blízká infračervená spektroskopie (NIR) je vhodná ke stanovení tlouńťky obalu u tobolek, tablet a pelet.
NIR nabízí řadu výhod oproti tradičním chemickým metodám. Je to fyzikální, nedestruktivní metoda,
vyņadující minimální nebo ņádnou přípravu vzorku a její přesnost mŧņe být vysoká. Pásy v NIR spektrech
se překrývají, proto je pro vytvoření kalibračního modelu nutné pouņití chemometrických metod, nejčastěji
metody PLS (Partial Least Squares).
Cílem práce bylo vytvořit rychlou a jednoduchou metodu vhodnou pro farmaceutickou technologii při
kontrole tlouńťky obalu u tvrdých tobolek.
Pro vytvoření kalibračního modelu se pouņila NIR spektra tobolek, u nichņ byla stanovena tlouńťka obalu
mikroskopickou analýzou. Hypromelosové tvrdé tobolky obsahující 100 mg kofeinu jako modelového
®
léčiva a laktosu monohydrát q.s. se obalovaly izopropylalkoholovými roztoky Eudragitu L aS. V prŧběhu
obalovacího procesu se odebíraly tobolky s rostoucí tlouńťkou obalové vrstvy (15 – 237 µm pro L a 29 –
232 µm pro S). Kalibrační model byl vytvořen pomocí PLS algoritmu.
Na základě výsledkŧ kalibrace byly získány následující statistické hodnoty: korelační koeficient r =
0,9981; směrodatná odchylka kalibrace RMSEC = 4,0 µm; počet PLS faktorŧ 6 pro obal tvořený
®
Eudragitem L a korelační koeficient r = 0,9945; směrodatná odchylka kalibrace RMSEC = 6,7 µm; počet
®
PLS faktorŧ 5 pro obal tvořený Eudragitem S. Pro vytvoření validačního modelu metodou kříņové
validace byla pouņita stejná sada vzorkŧ jako pro kalibraci. Validace ověřuje spolehlivost kalibračního
modelu a je charakterizována směrodatnou odchylkou validace (RMSECV). V kříņové validaci byly
®
zjińtěny hodnoty r = 0,9950 a RMSECV = 6,6 µm pro obal tvořený Eudragitem L a r = 0,9916 a RMSECV
®
= 8,3 µm pro obal tvořený Eudragitem S.
Byla vyvinuta spolehlivá a rychlá metoda k měření tlouńťky obalu tobolek. Tato metoda je pouņitelná jako
jedna z procedur kontroly kvality obalovaných tobolek ve farmaceutické technologii.
Tato práce vznikla v rámci realizace grantu IGA 136/2008/ FaF
80
P-19
VLIV DERIVÁTŦ KYSELINY CHOLOVÉ NA PENETRACI LÉČIV
PŘES BIOLOGICKÉ MEMBRÁNY
LENKA DVOŘÁKOVÁ1, RADKA OPATŘILOVÁ1, LECH MRÓZEK2
1
Veterinární a farmaceutická univerzita, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého
1-3, Brno 612 42, Česká republika, [email protected]
2
Zentiva a. s., U kabelovky 130, Praha 10, 102 37
Léčiva jsou v dneńní době pro řadu lidí nepostradatelnou součástí ņivota. Kaņdé disponuje
určitými vlastnostmi, které ne vņdy umoņņují přestup daného léčiva přes biologické membrány.
Pouņitím látek usnadņujících penetraci je moņné transport ovlivnit. Takovými potenciálními
látkami jsou deriváty kyseliny cholové, chemicky 3,7,12-trihydroxy-5-cholan-24-ová kyselina.
Na Francově komŧrce s prasečí kŧņí byl zkoumán vliv přítomnosti derivátŧ kyseliny cholové na
přestup theofylinu. Zařízení bylo temperováno na teplotu 37 ± 0,5°C. Roztok, příp. suspenze,
standardu léčiva a urychlovače penetrace byl aplikován do donorového kompartmentu.
V prŧběhu 24 hodin byly z akceptorové části, naplněné fosfátovým pufrem o pH 7,4, odebírány
vzorky. Následně byly měřeny na HPLC. Analýza probíhala na koloně Waters, Symmetry C8
(250 x 4,6 mm, 5 μm) za teploty 25°C, s mobilní fází acetonitril / voda v poměru 1:1, při rychlosti
prŧtoku 0,5 ml/min. Záznamy byly vyhodnocovány při vlnové délce 280 nm. Práce ukazuje, jak
deriváty kyseliny cholové ovlivņují penetraci přes kŧņi.
Tato práce vznikla za finanční podpory grantu IGA VFU Brno č. 194/2009/FaF.
81
P-20
SYNTÉZA AGONISTŦ Β3-ADRENERGNÍCH RECEPTORŦ
GONĚC TOMÁŃ 1, HECZKOVÁ DOROTA 1, KRUCINOVÁ JANA 1, NĚMČÍKOVÁ IVANA 1,
RADECKÁ JANA 1, CSÖLLEI JOZEF 1
1
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno, [email protected]
V první polovině osmdesátých let byla poprvé uveřejněna studie dokazující přítomnost
nového typu β-adrenergního receptoru, který byl nazván β3. Postupně byly objevovány jeho
fyziologické funkce a tím i moņné vyuņití jeho agonistŧ a antagonistŧ. Stimulace β3adrenergního receptoru vede v bílé tukové tkáni ke zvýńení lipolýzy, zvýńení inzulinové
senzitivity a vychytávání glukózy. Stimulace β3-adrenergního receptoru v myokardu má
negativně inotropní efekt, v cévách vyvolává vasodilataci. Je také hlavním receptorem
sympatické cesty ovládání tonu močového měchýře; stimulace vede ke svalové relaxaci a
zvětńení objemu. Je také hlavním adrenergním receptorem ovládajícím staņlivost myometria.
Mezi nejperspektivnějńí oblasti účinku jeho agonistŧ patří tedy terapie značně rozńířených
chorob – metabolického syndromu, diabetu typu II, hypertenze, močové inkontinence a
zabránění předčasnému porodu.
Cílem práce bylo syntetizovat a charakterizovat dalńí strukturní analoga látek A482 a
B496 syntetizovaných na ÚCHL, u nichņ jiņ byla prokázána biologická aktivita. 1,2 Látky struktury
I. a II. byly syntetizovány ńestistupņovou syntézou analogicky s látkami A482 a B496.3
1. Krčmář J., Kotolová H. et al. Čes. Slov. Farm. 55, 2006; 120-123
2. Krčmář J., Kotolová H. et al. Acta Vet. Brno 77, 2008, 589-594
3. Malík I., Goněc T., Csöllei J., Andriamainty F. Acta Facult. Pharm. Univ. Comenianae 55,
2008; 158-169
Práce vznikla s podporou grantu IGA VFU 232/2009
82
P-21
STANOVENÍ ÚČINNÝCH LÁTEK V LUBRIKAČNÍCH GELECH
METODOU HPLC
HAVLÍKOVÁ LUCIE, ŅÁKOVÁ PETRA, SKLENÁŘOVÁ HANA, MATYSOVÁ LUDMILA,
SOLICH PETR
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Cílem práce bylo vyvinout a validovat novou HPLC metodu pro stanovení
nonoxynolu-9 a trimekain-hydrochloridu v lubrikačním gelu.
Trimekain se pouņívá jako lokální anestetikum. Nonoxynol-9 je součástí řady
antikoncepčních přípravkŧ pro své spermicidní vlastnosti. V minulosti byl často
prezentován jako prostředek pro prevenci pohlavně přenosných nemocí a to včetně viru
HIV. Následné studie tento účinek vyvrátily a naopak potvrdily fakt, ņe nonoxynol-9
mŧņe pŧsobit dráņdivě, čímņ se zvyńuje riziko nakaņení HIV/AIDS od infikovaného
partnera.
V rámci vývoje metody byly pro separaci testovány kolony: Luna 5µm NH 2,
Discovery Cyano, Discovery RP Amide C16, Discovery ZR-PBD a kolona XBridge
Shield RP 18.
Jako nejvhodnějńí byla zvolena kolona Supelco Discovery® ZR-PBD (150 x 4,6
mm, velikost částic 5µm). Optimální mobilní fází pro separaci byla směs methanolu a 50
mM triethylaminu (78:22 v/v), pH 9 (upraveno kyselinou octovou), o prŧtoku 1,0 ml/min.
UV Detekce byla provedena při vlnové délce 210 nm. Ke kvantitativnímu hodnocení
byla pouņita metoda vnitřního standardu, kterým byl zvolen amitriptylin.
Vyvinutá metoda byla validována, vńechny testované parametry splņují
poņadavky autorit. Metoda je vhodná pro stanovení trimekainu a nonoxynolu-9
v testovaném přípravku v rámci kontroly kvality kosmetických přípravkŧ.
.
Problematika byla řešena za podpory projektu MSM 0021620822
83
P-22
Viskozita z pohľadu hodnotenia gélov.
HERDOVÁ PETRA1, VITKOVÁ ZUZANA1
1
Univerzita Komenského Bratislava, Farmaceutická fakulta, Katedra galenickej farmácie, Odbojárov 10,
832 32 Bratislava, Slovenská Republika;
[email protected];
Gélový charakter polotuhých topických liekov a ním určená plastická deformovateľnosť
zabezpečuje stálosť tvaru pri obyčajnej teplote a potrebnú deformovateľnosť pôsobením
vonkajńej sily pri roztieraní na koņu. Príspevok pojednáva o skúmaní tokových vlastností gélov.
Gély sa skladajú z kvapalín uvedených do formy gélu gélotvornými látkami. Pre toto skúmanie
bol zvolený liek Mesocain gél vyrábaný v závode Zentiva, a.s. Hlohovec. Liek Mesocain je
lokálne anestetikum amidového typu so stredne dlhým účinkom [1], ktoré sa vo farmaceutickej
praxi pouņíva nielen ako injekčný anesteziologický roztok, ale aj ako lubrikačný gél pri
urologických vyńetreniach. Pri takomto spôsobe pouņitia je kľúčovou vlastnosťou lieku jeho
viskozita z dôvodu zabezpečenia vhodnej aplikácie. Reologické vlastnosti sú priamo závislé na
zloņení gélu a na technologickom procese výroby. Prostredníctvom reometrických metód je
moņné preverovať nielen viskozitu, ale aj kontrolovať dodrņiavanie technologických predpisov
a analyzovať ńtandardnú kvalitu lieku. Na reologické vlastnosti lieku vplýva výber gélotvornej
látky, ktorá priamo ovplyvņuje jeho konzistenciu. Na základe ńtandardného technologického
predpisu je ako gélotvorná látka pouņívaná hydroxyetylcelulóza. Cieľom tohto skúmania je
hodnotenie viskozity lieku pri pouņití rôznych gélotvorných látok tak, aby zmena tejto látky
neznamenala odchýlku od optimálnej viskozity stanovenej na základe analytického predpisu.
Ako moņné varianty k ńtandardnej gélotvornej látke boli zvolené polyméry chitosan
a hydroxypropylcelulóza. Výhodou chitosanu je jeho nedráņdivosť a schopnosť urýchľovať
vstrebávanie liečiva do organizmu [2]. Hydroxypropylcelulóza je polysacharid dobre rozpustný
vo vode aj v organických rozpúńťadlách.
Príspevok je zameraný na hodnotenie reologických vlastností lieku Mesocain gél
vyrobeného pomocou rôznych gélotvorných látok. Toto hodnotenie dokázalo, ņe chitosan aj
hydroxypropylcelulóza sú polymery vhodné pre výrobu lieku Mesocain gél ako gélotvornej látky
bez toho, aby negatívne ovplyvnili jeho výslednú viskozitu.
[1] Lüllmann, H. a kol.: Farmakologie a toxikologie, 2. vydanie, Praha, Grada,
2004, 728 s.
[2] Chalabala, M. a kol.: Technologie léku, 2. vydanie, Praha, Galén, 2001, 408 s.
84
P-23
IN VITRO HODNOCENÍ BISKVARTERNÍCH
MONOOXIMOVÝCH REAKTIVÁTORŦ
ACETYLCHOLINESTERASY S XYLENOVÝM SPOJOVACÍM
ŘETĚZCEM
HOLAS ONDŘEJ 1, MUSÍLEK KAMIL 2, POHANKA MIROSLAV2, OPLETALOVÁ VERONIKA1
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
3
Univerzita Obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie, Třebešská 1575, 500 01
Hradec Králové
Organofosforové sloučeniny (OF) se pouņívají jako pesticidy v zemědělství a v
prŧmyslu jako inhibitory hoření či změkčovadla. Jejich toxicita je zaloņena na fosfonylaci
resp. fosforylaci aktivního místa enzymu, kde se kovalentně váņí na serinový hydroxyl
(Ser203) aktivního místa acetylcholinesterasy (AChE). Současná standardní léčba při
intoxikacích OF se skládá z podání oximových reaktivátorŧ ve spojení
s parasympatolytikem (např. atropinem) a antikonvulzivem (např. diazepamem) [1].
Ņádný z dosud známých reaktivátorŧ vńak není schopen uspokojivě reaktivovat AChE
inhibovanou vńemi typy OF [2]. Cílem práce bylo určení strukturně-aktivitní závislosti a
potvrzení vlivu xylenového spojovacího řetězce a přítomnosti karbamoylové skupiny na
biologickou aktivitu reaktivátorŧ AChE.
Byl proveden reaktivační screening pro 26 nových bispyridiniových reaktivátorŧ
AChE in vitro na modelu tabunem, methyl-paraoxonem, ethyl-paraoxonem a DFP
inhibované lidské erytrocytární AChE při koncentraci reaktivátoru 100 µM a 1 µM. Pro
hodnocení reaktivační účinnosti byl pouņit vícekanálový spektrofotometr Sunrise (Tecan,
Salzburg, Rakousko) a Ellmanova metoda pro měření aktivity AChE [3].
Reaktivační účinnost nově testovaných sloučenin proti tabunem inhibované AChE
nepřekonala v současné době známé reaktivátory, u několika sloučenin vńak bylo
dosaņeno slibných výsledkŧ proti AChE inhibované OF pesticidy.
[1]
[2]
[3]
Bajgar, J. Adv. Clin. Chem. 2004, 38, 151-216.
Musílek, K.; Holas, O.; Jun, D. Dohnal, V.; Gunn-Moore, F.; Opletalová, V.;
Doleņal, M.; Kuča, K. Bioorg. Med. Chem. 2007, 15, 6733–6741.
Ellman, G.L.; Courtney, K.D.; Andres, V.; Featherstone, R.M.; Biochem.
Pharmacol. 1961, 7, 88–95.
85
P-24
ÚLOHA LIPOXYGENÁZY V ELICITOROM INDUKOVANEJ
PRODUKCII SANGUINARÍNU V SUSPENZNÝCH BUNKOVÝCH
KULTÚRACH MAKU SIATEHO
IVANA HOLKOVÁ, LÝDIA BEZÁKOVÁ, VÍŤAZOSLAVA BLANÁRIKOVÁ, ANDREA
BALÁŅOVÁ, FRANTIŃEK BILKA, MARIÁN VANKO
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava
[email protected]
Lipoxygenáza (LOX) je kľúčový enzým v oktadekánovej (lipoxygenázovej) metabolickej
ceste biosyntézy viacerých významných zlúčenín ako sú signálne molekuly (jasmonáty),
antimikrobiálne a antifungálne pôsobiace látky1. S ústredným postavením LOX v tejto
metabolickej ceste súvisí aj jej funkcia v obranných reakciách rastlín. Vzhľadom na to, ņe tvorba
sekundárnych metabolitov v rastlinnách je jednou z foriem odpovede na stres, môņe LOX cez
signálne procesy zasahovať do regulácie ich biosyntézy.
V práci sme na modeli suspenzných bunkových kultúr maku siateho (Papaver
somniferum L.) sledovali vplyv abiotického elicitora – metyljasmonátu (MJ) na aktivitu LOX a
produkciu sekundárneho metabolitu - benzofenantridínového alkaloidu sanguinarínu. MJ sme
aplikovali na 14. deņ subkultivácie suspenzných bunkových kultúr a testovali sme účinky rôznej
koncentrácie MJ (10, 100 a 1000 μmol/l) a rôznu dĺņku jeho pôsobenia (10, 24, 48, 72 h). Pre
potvrdenie významnej úlohy LOX v elicitorom indukovanej produkcii sanguinarínu v kultúrach
maku siateho, sme sledovali zmeny v produkcii sanguinarínu po inhibícii aktivity LOX.
MJ účinne zvyńoval aktivitu LOX, ako aj produkciu sanguinarínu, a to najmä v
koncentrácii 100 μmol/l. Najvyńńie hodnoty ńpecifickej aktivity LOX sme pozorovali v 10. hodine
po aplikácii MJ. Najvyńńie mnoņstvo sanguinarínu sme stanovili v 48. hodine, čo bol 15,7
násobný nárast oproti kontrolným vzorkám. Pridanie inhibítora LOX (fenidónu) 30 minút pred
samotnou elicitáciou MJ spôsobilo nielen výraznú inhibíciu aktivity LOX, ale viedlo aj k zníņeniu
biosyntézy sanguinarínu, čo poukazuje na významnú účasť LOX v procese elicitácie a v indukcii
biosyntézy sanguinarínu v in vitro kultúrach maku siateho.
Úloha bola riešená za podpory grantu UK/67/2008, VEGA 1/4294/07.
1. Feussner I., Wasternack C.: Annu. Rev. Plant Biol. 52, 275 (2002).
86
P-25
POROVNÁNÍ SEPARAČNÍ ÚČINNOSTI CZE A HPLC PŘI
ANALÝZE FENOLICKÝCH LÁTEK EXTRAKTŦ PLODŦ
PAULOWNIA TOMENTOSA (SCROPHULARIACEAE)
PAVLA HOLUBOVÁ1*, KAREL ŃMEJKAL1
1
Ústav přírodních léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
Palackého 1-3, CZ-612 42 Brno, ČR, E-mail: [email protected]
Byla vyvinuta metoda kapilární zónové elektroforézy (CZE) a vysokoúčinné
kapalinové chromatografie (HPLC) pro kvalitativní a kvantitativní analýzu biologicky
aktivních fenolických látek extraktŧ plodŧ Paulownia tomentosa[1]. Metodou HPLC
se
podařilo
separovat
6
C-geranylovaných
flavanonŧ:
3´-O-methyl-5´-
hydroxydiplakon (1), 3´-O-methyl-5´-O-methyldiplakon (2), 3´-O-methyldiplakol (3),
3´-O-methyldiplakon (4), mimulon (5) a diplakon (6); a 2 fenylpropanové glykosidy:
akteosid (7) a isoakteosid (8). Metodou CZE se z výńe uvedených látek podařilo
s vysokým rozlińením separovat 5 flavonoidŧ a 2 fenylpropanové glykosidy.
Separační podmínky CZE byly optimalizovány s ohledem na koncentraci základního
elektrolytu, separační napětí, teplotu, typ a koncentraci organického modifikátoru
roztoku vzorku a typ a koncentraci pouņitého cyklodextrinu. Nejlepńí výsledky byly
dosaņeny pouņitím 50 mM tetraboritanového pufru (pH 9.3) s přídavkem 25 mM
HPβ-CD při teplotě 25 °C, přídavkem MeCN k methanolickému roztoku vzorku v
poměru 2:1 a při aplikovaném napětí 20 kV. Sloučeniny byly detekovány na základě
UV absorpce DAD detektorem při 200, 230, 280 a 310 nm. Výsledky CZE analýzy
byly porovnány s výsledky získanými HPLC.
[1] Ńmejkal K., Chudík S., Klouček P., Marek R., Cvačka J., Urbanová M., Julínek O., Kokońka L.,
Ńlapetová T., Holubová P., Zima A., Dvorská M., 2008. Antibacterial C-Geranylflavonoids from
Paulownia tomentosa Fruits. J. Nat. Prod. 71, 706–709.
87
P-26
NOVĚ IDENTIFIKOVANÉ FENOLICKÉ LÁTKY
PARAZITICKÝCH ROSTLIN RODU CUSCUTA
HŘIBOVÁ PETRA, ŅEMLIČKA MILAN, ŃVAJDLENKA EMIL
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého 13, 612 43 Brno; [email protected]
Rostliny rodu Cuscuta (Cuscutaceae) jsou parazité zcela závislí na svém
hostiteli. Práce se zabývá identifikací fenolickéch látek a porovnáním jejich výskytu
v druzích C. europaea a C. campestris.
Methanolické extrakty připravené z C. europaea a C. campestris byly podrobeny
analýze HPLC, která v obou případech prokázala přítomnost celé řady fenolických
látek. Sloučeniny byly identifikovány po separaci na analytické koloně srovnáním
retenčních časŧ a UV-VIS spekter se standardy. Identifikace fenolŧ byla podpořena
hmotnostní spektrometrií.
Nově byla v extraktu z C. europaea pomocí LC-MS v negativním módu nalezena
kávová kyselina s molekulovým iontem [M-H]− m/z 179, p-kumarová kyselina s
molekulovým iontem [M-H]− m/z 163 a molekulový ion [M-H]− m/z 315, který odpovídal
isorhamnetinu. Jednoznačně byla potvrzena přítomnost isorhamnetinu po jeho izolaci
společným nástřikem se standardem.
Molekula s [M-H]− m/z 477, jejíņ fragmentací vznikly částice s m/z 162
odpovídající hexose a fragment [M-H]− m/z 315 odpovídající aglykonu isorhamnetinu, je
zřejmě isorhamnetin-hexosid. Po porovnání se standardem byla sloučenina
identifikována jako isorhamnetin-3-O-glukosid.
V extraktu z C. campestris byla rovněņ nalezena kávová kyselina, p-kumarová
kyselina, isorhamnetin a isorhamnetin-3-O-glukosid. Methanolický extrakt z C.
campestris se od extraktu z C. europaea kvalitativně lińil hlavně v obsahu polárnějńích
látek, kdy extrakt z C. campestris obsahoval ńirńí spektrum látek s aromatickým kruhem
neņ extrakt z C. europaea.
88
P-27
ISOCHINOLINOVÉ TERCIÁRNÍ ALKALOIDY CORYDALIS
CAVA A JEJICH INHIBIČNÍ AKTIVITA VŦČI
ACETYLCHOLINESTERASE A BUTYRYLCHOLINESTERASE
CHLEBEK JAKUB 1, MACÁKOVÁ KATEŘINA 1, CAHLÍKOVÁ LUCIE 1, OPLETAL LUBOMÍR 1,
KURFÜRST MILAN 2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a
ekologie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Ústav chemických procesů AV ČR, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6
Alzheimerovu chorobu (AD) lze v současnosti pokládat za jedno z velmi významných
civilizačních onemocnění; z hlediska četnosti demence se jedná vŧbec o nejrozńířenějńí formu
demence u pacientŧ ve věku nad 65 let. Nejuņívanějńím postupem v terapii AD představuje uņití
inhibitorŧ mozkových cholinesteras. V současnosti je spektrum klinicky vyuņitelných
anticholinesterasových látek relativně úzké; z látek přírodního pŧvodu se terapeuticky pouņívá
galanthamin. Zajímavá inhibiční aktivita byla v testech in vitro prokázána u některých rostlin
z čeledi Fumariaceae.
Ze sumárního extraktu hlíz C. cava byly získány čisté alkaloidní koncentráty1. Pomocí
chromatografických metod (sloup. chromatografie, prep. TLC) byly izolovány z výtřepku A
(terciární báze střední bazicity) protoberberinové alkaloidy tetrahydropalmatin, skulerin a
korypalmin; morfinanový alkaloid sinoakutin; protopinové alkaloidy korykavamin a fagarin I;
aporfinové alkaloidy bulbokapnin a N-methyllaurotetanin (z Corydalis cava izolován vŧbec
poprvé); benzofenantridinový alkaloid korynolin. Jejich struktura byla určena běņnými
spektroskopickými metodami (NMR, MS, IR)
Cholinesterasová inhibiční aktivita izolovaných látek byla měřena in vitro, resp. IC50 byla
stanovena standardním testem. Jako zdroj AChE byla pouņita lidská erytrocytární AChE a
sérová BuChE. Aktivita byla měřena spektrofotometricky za pouņití standardní Elmanovy
metody. Výsledky byly porovnány s hodnotami IC50 referenčních látek terapeuticky pouņívaných
inhibitorŧ ( rivastigmin, galanthamin, huperzin A).
LITERATURA:
1. Slavík Jiří et al.: Coll. Czech. Chem. Commun. 44, 2261-2274, (1979).
Tato práce vznikla za finanční podpory grantu GA UK č. 122309
89
P-28
STRUCTURE-LIPOPHILICITY RELATIONSHIPS IN SERIES OF
METHOXY MOIETY RING-SUBSTITUTED
PYRAZINECARBOXANILIDES
JAMPÍLEK JOSEF 1,3, DOLEŅAL MARTIN 2, KEŃETOVIČOVÁ DIANA 2
1
Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Prague, Czech Republic; [email protected]
2
Charles University, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutical Chemistry and Drug Control,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Czech Republic
3
University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Faculty of Pharmacy, Department of
Chemical Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno, Czech Republic
The drugs cross biological barriers most frequently through passive transport, which strongly
depends on their lipophilicity. Lipophilicity has been studied and applied as an important drug
property for decades. It has been correlated to many other properties, such as solubility,
permeability, metabolism, toxicity, and distribution [1].
Various ring-substituted pyrazinecarboxamides have been prepared and evaluated for their
biological effects [2,3]. The anilides of pyrazine-2-carboxylic acid substituted with methoxy
moiety in anilide part of the molecule were analysed using the RP-HPLC method for the
lipophilicity measurement.
O
R1
N
R2
N
R3
N
H
R1 = H, Cl
R2 = H, tert-Butyl
R3 = H, 2-OCH3, 3-OCH3, 4-OCH3, 2,5-OCH3
In the present study the correlation between RP-HPLC retention parameter log k and log P data
calculated in various ways is discussed as well as the relationships between the lipophilicity and
the chemical structure of the studied compounds.
This study was supported by the Ministry of Education of the Czech Republic (MSM 0021620822).
1
Kerns, E.H., Li, D. Drug-like Properties: Concept, Structure Design and Methods. Elsevier, San
Diego, CA, USA, 2008.
2
Doleņal, M.; Palek, L.; Vinńová, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Molecules 2006, 11, 242.
3
Doleņal, M.; Palek, L.; Kuneń, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Eur. J. Med. Chem. 2008, 21,
1878.
90
P-29
POUŢITIE RÔZNYCH ZDROJOV ŢIARENIA PRI STANOVENÍ
ŤAŢKÝCH KOVOV V LIEČIVÁCH METÓDOU
RÖNTGENOFLUORESCENČNEJ SPEKTROMETRIE
JÁNOŃOVÁ VERONIKA, ŃTROFFEKOVÁ OĽGA, SÝKOROVÁ MIROSLAVA, HAVRÁNEK
EMIL
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Rozvoj analytickej chémie je úmerný potrebe vývoja moderných technológií. Pokrok
analytickej chémie zároveņ poskytuje presnejńie informácie o zloņení materiálov a tak
umoņņuje napredovanie vedy a techniky. Medzi ńpecifické inńtrumentálne analytické
metódy patrí röntgenofluorescenčná spektrometria (XRF), ktorá ako polykomponentná,
nedeńtruktívna metóda je vhodná na skúmanie vzoriek rôzneho charakteru a hlavne
skupenstva.
Ovplyvniť detekčné limity je moņné vhodnou úpravou vzorky, ako aj zmenou podmienok
merania, prístrojovej techniky alebo metodiky. V práci boli porovnané výsledky analýz
za pouņitia dvoch alternatívnych zdrojov ņiarenia – rádionuklidu 238Pu a röntgenovej
trubice. Cieľom bolo vybrať vhodný zdroj pre stanovenie obsahu prvkov Mn, Fe, Co, Ni,
Cu, Zn, Hg a Pb v kvapalných vzorkách liečiv. Kvapalné vzorky je vhodné pred
analýzou upraviť do tuhej formy. Vzorky boli zakoncentrované pomocou
komplexotvorného skúmadla 8-hydroxychinolínu, vzniknuté komplexy prvkov boli
prefiltrované cez nitrocelulózový filter Pragopor 4 a filtre po vysuńení boli podrobené
röntgenofluorescenčnej spektrometrii.
Pouņitie RTG trubice ako alternatívneho zdroja ņiarenia voči rádionuklidovému zdroju
238
Pu sa ukázalo byť výhodnejńie pre stanovenie obsahu prvkov Mn, Fe, Co, Cu a Zn.
Pre prvky Pb a Hg bolo výhodnejńie pouņitie rádionuklidového zdroja.
Ukázalo sa, ņe pouņitím rôznych zdrojov budiaceho ņiarenia sa dajú dosiahnuť nízke
detekčné limity pre jednotlivé prvky. XRF analýza v spojení so zakoncentrovaním je
preto vhodnou metódou pre kontrolnú analýzu kvality tuhých a kvapalných vzoriek liečiv
so stopovým obsahom prvkov.
Práca vznikla s podporou grantu MŃ SR VEGA č.1/4299/07 a č. 1/0003/08 a grantu FaF
UK/12/2009.
91
P-30
VLIV KRÁTKÝCH ANALOGŦ CERAMIDŦ NA MOLEKULÁRNÍ
ORGANIZACI LIPIDŦ KOŢNÍ BARIÉRY
JANŦŃOVÁ BARBORA1, LORENC PETR1, VÁVROVÁ KATEŘINA1,2,
HRABÁLEK ALEXANDR1,2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Centrum pro výzkum nových antivirotik a cytostatik, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta
v Hradci Králové, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
Ceramidy stratum corneum - nejsvrchnějńí vrstvy epidermis, zodpovídají za bariérové
vlastnosti kŧņe. Analogy ceramidŧ, předevńím krátkořetězcové, jsou ńiroce vyuņívány
ke studiu bariérové funkce kŧņe, ačkoliv vztah mezi jejich strukturou a účinkem není
dosud řádně objasněn.
Námi provedená studie krátkých analogŧ ceramidŧ na prasečí kŧņi, kde délka
sfingosinu byla 18C a acylový zbytek 2-18C, prokázala, ņe krátké ceramidy s 2-8C
acylem ztrácí svou bariérovou funkci a naopak zvyńuji propustnost kŧņe.
Cílem této práce bylo objasnění vlivu krátkého ceramidu na molekulární organizaci a
stabilitu lipidŧ v koņní bariéře za pouņití modelového stratum corneum, sloņeného
z ekvimolární směsi cholesterolu, mastné kyseliny, krátkých analogu ceramidu (C2-18)
a přídavku cholesterol sulfátu.
Fázové chování, inter a intra molekulární interakce krátkých ceramidŧ s lipidy byly
studovány pomocí ATR-FTIR spektroskopie.
Permeabilita modelového stratum corneum byla hodnocena in vitro ve Franzových
difúzních celách pomocí theofylinu jako modelového léčiva a měřením transdermální
elektrické rezistence.
Získané výsledky potvrdily nańi předchozí studii, ņe délka řetězce ceramidu je tedy
klíčová pro permeabilitu kŧņe a ceramidy s krátkým acylem nemají bariérové vlastnosti
fyziologických ceramidŧ.
Práce vznikla za podpory Grantové Agentury Univerzity Karlovy 92007/2007/B-CH/FaF
a Výzkumného záměru MSM0021620822.
92
P-31
FLAVONOIDNÍ LÁTKY NIGELLA SATIVA (RANUNCULACEAE)
A JEJICH ANTIOXIDAČNÍ AKTIVITA
JAVORKOVÁ VĚRA , BANDASOVÁ MICHAELA, VÁCLAVÍK JIŘÍ
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno
Nigella sativa (Ranunculaceae) je v poslední době často zkoumaným rostlinným
druhem, výzkumy se vńak zaměřují převáņně na semena. Z výsledkŧ nańich
předchozích výzkumŧ vyplývá, ņe také dalńí rostlinné části vykazují významnou
antioxidační aktivitu. Proto je náń výzkum zaměřen na nať N. sativa.
Chloroformový a methanolický extrakt byl analyzován pomocí HPLC. Následně byl
získaný extrakt dělen pomocí preparativní chromatografie. Podařilo se získat 6 frakcí
obsahujících strukturně podobné látky. HPLC analýzou vzorkŧ byla zjińtěna přítomnost
glykosidŧ kvercetinu a kempferolu, coņ bylo potvrzeno následnou hydrolýzou vzorkŧ.
Dále jsme se zabývali měřením antioxidační aktivity extraktu. Byly pouņity dvě metody.
Pro určení antioxidační aktivity celkového extraktu byla pouņita metoda redukce
radikálu ABTS+ pomocí postkolonové reakce (Koleva I. I. a kol). Takto byly
identifikovány látky s významnou antioxidační aktivitou (Rt 11 a 14 min). Tyto látky byly
obsaņeny ve frakcích NS2 a NS3 z preparativní chromatografie. Pro určení antioxidační
aktivity jednotlivých frakcí extraktu byla pouņita metoda s pouņitím radikálu DPPH
(Burda S., Oleszek W). Bylo prokázáno, ņe nejvyńńí schopnost zháńet radikály DPPH
mají frakce NS2 a NS3, čímņ se potvrdily výsledky předchozí metody. Obě metody tedy
prokázaly poměrně vysokou schopnost extraktu zháńet volné radikály. A. A. Mariod
a kol. ve své studii prokázali, ņe extrakt ze semen Nigella sativa má významné
antioxidační vlastnosti. V této práci se prokázalo, ņe tyto vlastnosti má rovněņ extrakt
z nati Nigella sativa.
Dalńím pokračováním studia nati N. sativa bude izolace čistých látek a jejich
identifikace.
Koleva I. I. a kol: Application of ABTS radical cation for selective on-line detection of radical
scavengers in HPLC eluates. Analytical Chemistry 73, 3373 – 3381 (2001)
Burda S., Oleszek W.: Antioxidant and antiradical activities of flavonoids. Journal of Agricultural
Food Chemistry 49, 2774 – 2779 (2001)
A. A Mariod. a kol.: Antioxidant aktivity and phenolic kontent of phenolic rich fractions obtained
from black cumin (Nigella sativa) seedcake. Food Chemistry (2009)
93
P-32
STANOVENIE KURKUMINOIDOV S VYUŢITÍM HPLC
PETER KALAFUT, RADIM KUČERA, JIŘÍ KLIMEŃ
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Kurkumín a jeho deriváty patria medzi farmakologicky účinné diarylheptánove zlúčeniny.
Tieto tzv. kurkumové farbivá sa získavajú z rastlinných oddenkov rodu Curcuma spp.
(Zingiberaceae), pričom terapeuticky sa uplatņuje ich cholagogický, antioxidačný a
antiflogistický účinok. V súčasnosti sa pozornosť zameriava na prevenciu a liečbu rakoviny a
priaznivý vplyv pri Alzheimerovej chorobe.
Komerčne dostupný kurkumín je zmesou bis-demetoxykurkumínu, demetoxykurkumínu
a kurkumínu, pričom vo vode sú tieto látky prakticky nerozpustné. Optimálnym spôsobom
extrakcie kurkuminoidov z rastliny alebo extraktu je pouņitie metanolu. Stabilita roztokov je
predovńetkým na svetle nedostatočná. Významne je moņné stabilitu zlepńiť jednak pouņitím
vhodnej antioxidačnej látky, ako aj nutnosťou chrániť roztoky pred svetlom [1,2]. Bola
vypracovaná jednoduchá izokratická HPLC metóda pre stanovenie obsahu jednotlivých
kurkuminoidov s kvantifikáciou metódou vonkajńieho ńtandardu. Separácia bola docielena na
kolóne Symmetry RP C18. Pouņitá mobilná fáza bola zmesou acetonitrilu a 0,025 M fosfátového
pufru (pH 2,6) v pomere 45 : 55. UV-VIS detekcia prebehla pri 422 nm. S cieľom významne
zvýńiť citlivosť bola súčasne uplatnená fluorescenčná detekcia pri λex = 422 nm a λem = 525 nm.
Dosiahnuté validačné charakteristiky potvrdzujú, ņe vypracovaná metóda je dostatočne presná,
citlivá a reprodukovateľná.
Ku praktickému vyuņitiu fluorescenčnej detekcie bolo nutné stanoviť odozvové faktory,
keďņe sa analyty výrazne odlińujú svojou schopnosťou emitovať sekundárne ņiarenie. Ako
najvhodnejńie rieńenie k izolácii jednotlivých kurkuminoidov zo zmesi sa javí pouņitie
silikagelovej tenkovrstvovej chromatografie. Optimálnou vyvíjacou sústavou, poskytujúcou
dobre rozlíńené pásy, sa ukázala byť zmes dichlormetánu a etanolu v pomere 20:1. Kvantové
výťaņky potvrdili okrem iného významne vyńńiu ņlto-zelenú fluorescenciu bisdemetoxykurkumínu neņ u oboch ďalńích diarylheptanoidov. Fluorescenčný detektor by mal
umoņniť determinovať kurkumové farbivá na úrovni jednotiek ng/ml, v prípade bisdemetoxykurkumínu je dokonca moņné uvaņovať o kvantifikácii aņ na úrovni desiatok pg/ml.
[1] H.H. Tonnesen, M. Masson, T. Loftsson, Int. J. Pharm., 244, 127-135, (2002)
[2] H.H. Tonnesen, Pharmazie, 57, 820-824, (2002)
Táto práca vznikla za podpory výskumného zámeru MSM 0021620822.
94
P-33
STANOVENIE DISOCIAČNÝCH KONŠTÁNT POTENCIÁLNYCH
LIEČIV MODERNÝMI ANALYTICKÝMI METÓDAMI
KAPUSTÍKOVÁ IVA, LIŃKOVÁ ANNA
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno
[email protected]
Cieľom predloņenej práce bolo stanovenie disociačných konńtánt derivátov kyseliny 2-,
3-, 4- [3-(4-difenylmetyl-piperazin-1-yl)-2-hydroxy-propoxy]fenylkarbámovej, ktoré boli
nasyntetizované vo forme dihydrochloridov na Ústave chemických léčiv FaF VFU Brno. U týchto
látok sa na základe ńtruktúry predpokladá potenciálne pôsobenie na α- a β-adrenergné
receptory.
Na ńtúdium boli pouņitá NMR spektroskopia, kapilárna zónová elektroforéza a UV
spektrofotometria.
Pri stanovení pKa pomocou NMR spektroskopie bol sledovaný chemický posun signálu
protónov viazaných v susedstve ionizovateľnej skupiny v závislosti na pH roztoku vzorky. Keďņe
disociáciou sa zvyńuje lokálna elektrónová hustota, chemický posun protónov sa v prípade
ionizovanej, čiastočne ionizovanej a neionizovanej formy líńil. Pomocou NMR bola najprv
stanovená disociačná konńtanta trimekaínu, ktorý bol zvolený ako modelová zlúčenina pretoņe
má charakter slabej zásady, podobne ako ńtudované látky.
Pri analýze látok kapilárnou zónovou elektroforézou boli stanovené efektívne
elektroforetické mobility látok pri rôznych hodnotách pH základného elektrolytu. Zo získaných
mobilitných kriviek jednotlivých látok boli následne nelineárnou regresiou určené ich disociačné
konńtanty.
Keďņe ńtudované látky obsahujú chromofor v blízkosti ionizovateľnej skupiny,
predpokladali sme výraznú zmenu priebehu UV absorpčného spektra látok so zmenou pH a na
stanovenie pKa pouņili aj metódu UV spektrofotometrie.
Z uvedených metód sa na stanovenie pKa najviac osvedčila kapilárna zónová
elektroforéza. Jej výhodou bola moņnosť pracovať s vodnými roztokmi vzoriek v nízkych
koncentráciách v celom meranom rozsahu pH a výrazná zmena mobilít látok v závislosti na ich
ionizácii.
95
P-34
HPLC METODA PRO SLEDOVÁNÍ STABILITY LAMOTRIGINU
V PŘÍPRAVKU
KASTNER PETR, PILAŘOVÁ PAVLA, FOLTINSKÁ BLANKA, KLIMEŃ JIŘÍ
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Tato práce je zaměřena na vývoj HPLC metody pro hodnocení čistoty a stability lamotriginu.
Lamotrigin je antiepileptikum třetí generace, ovlivņuje sodíkové kanály a sniņuje produkci
excitačních neurotransmiterŧ. Je lékem první volby při částečných záchvatech, včetně záchvatŧ
se sekundární generalizací, a lze jej pouņít rovněņ u primárně generalizovaných tonickoklonických křečí.
Byla hledána vhodná HPLC metoda pro separaci tohoto léčiva a jeho příbuzných látek –
rozkladných produktŧ. Lamotrigin byl vystaven takovým podmínkám, aby dońlo k jeho rozloņení
na rozkladné produkty a tedy i moņné nečistoty lamotriginu. Pro analýzu takto zatěņkaného
vzorku bylo zkouńeno více rŧzných stacionárních fází a optimalizovalo se sloņení mobilní fáze.
Z kolon byla vybrána chromatografická kolona Hypersil BDS, C18, 250 x 4,6 mm, 5 µm. Mobilní
fází byla zvolena směs acetonitril, fosforečnanový pufr v poměru 35:65; pH mobilní fáze bylo
nastaveno kyselinou fosforečnou na hodnotu 7,0. Prŧtoková rychlost byla 1 ml/min, nástřik 20
µl, teplota na koloně 40ºC, UV detekce při 309 nm. Tato metoda byla potom aplikována na
kvantitativní hodnocení lamotriginu a jeho příbuzných látek v tabletách a byly testovány její
validační parametry.
Práce byla řeńena za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.
96
P-35
STUDY OF PHYSICOCHEMICAL PROPERTIES OF NEW
POTENTIAL DRUGS.
KEČKÉŃOVÁ SIMONA 1, SEDLÁROVÁ EVA 1, CSÖLLEI JOZEF 2, MARUNIAK MATEJ 1,
ČIŅMÁRIK JOZEF 1, MOKRÝ PETER 2, VALENTOVÁ JINDRA 3
1
Comenius University, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutical Chemistry, Odbojárov 10,
832 32 Bratislava; [email protected]
2
University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Chemical
Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno
3
Comenius University, Faculty of Pharmacy, Department of Chemical Theory of Drugs, Odbojárov 10,
832 32 Bratislava
Within the frame of study of phenylcarbamic acid derivatives, the
physicochemical
properties of
2-hydroxy-3-[4-(4-fluorphenyl)-piperazin-1-yl]-propyl-4-[(alkoxycarbonyl)
-amino] benzoates,
their salts with hydrochloric acid with one to four carbon atoms in the alkoxy group of carbamoyl
group were determined. There were solubility, experimental partition coefficients, retention
factors obtained from HPLC, RM values obtained from thin-layer chromatography, the surface
activity by stalagmometric method, the dissociation constant
by alkalimetric titration with
potenciometric indication for all substances determined. The partition coefficient was
determinated by shake-flask method in the oil-water system, where the oil phase was
represented by octan-1-ol, heptane and cyclohexane.
The chromatographic retention of the enantiomers of novel substances was investigated
using a Chiralpak AD. The mobile phase was represented by propan-2-ol (100 %) and by a
mixture of hexane : propan-2- -ol ( 3 : 7).
This study was supported by the Comenius University grant No. UK/09/2009 and VEGA grant
No. 1/4291/07.
97
P-36
ANTIMIKROBIÁLNY POTENCIÁL VYBRANÝCH
NOVOIZOLOVANÝCH ZÁSTUPCOV RODU LACTOBACILLUS
KIŇOVÁ SEPOVÁ HANA1*, BILKOVÁ ANDREA1, SONGISEPP EPP2, BEZÁKOVÁ LÝDIA1
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická
fakulta, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, Slovensko, [email protected]
2
Univerzita v Tartu, Inńtitút mikrobiológie, Fakutla medicíny, Ravila 19, 504 11 Tartu, Estónsko
Rod
Lactobacillus
zahŕņa
G +,
kataláza
negatívne,
nesporulujúce,
fakultatívne
anaeróbne, nepohyblivé paličky. Niektoré kmene rodu Lactobacillus vykazujú poztitívne účinky
na ľudský a/alebo zvierací organizmus.
Baktérie mliečneho kvasenia sú schopné inhibovať rast iných mikroorganizmov, ktoré sa
nachádzajú v ich okolí.
Toto sa deje jednak produkciou laktátu, ale taktieņ produkciou
bakteriocínov a látok inej chemickej ńtruktúry.
Novoizolované baktérie pochádzajúce zo ņalúdočnej sliznice jahņaťa (Očová, SR) boli
identifikované ako L. murinus (C), L. mucosae (D) a L. reuteri (E). Na detekciu schopnosti
inhibovať rast patogénnych a potenciálne patogénnych mikroorganizmov (G+ - Staphyloccocus
aureus, Listeria monocytgenes; G- - Escherichia coli, S. enterica ser. typhimurium, S. enterica
ser. enteritis, Pseudomonas aeruginosa, Yersinia enterocolitica, Enterobacter cloacae, Shigella
sonnei) bola pouņitá prúņková metóda na agarových platniach1. Vybrané kmene laktobacilov
vykazovali
rôznu
mieru
inhibície
rastu
vybraných
patogénnych mikroorganizmov za
anaeróbnych a mikroaeróbnych podmienok.
Práca bola podporená grantami VEGA MŃ SR 1/4290/07, UK/115/2009 a „Hlavička― Nadácie
SPP.
LITERATÚRA
1. Hütt, P., Shchepetova, J., Lõivukene, K., Kullisaar, T., Mikelsaar, M.: J. Appl. Microbiol.
100, 1324 (2006).
98
P-37
SYNTÉZA A IN VITRO TESTOVÁNÍ BISPYRIDINIOVÝCH
INHIBITORŦ ACETYLCHOLINESTERASY
KOMLÓOVÁ MARKÉTA 1, HOLAS ONDŘEJ 1, MUSÍLEK KAMIL 2, DOLEŅAL MARTIN 1
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie, Šimkova 878, 500 01 Hradec
Králové
Acetylcholinesterasa (AChE) je enzym odpovědný za degradaci neurotransmiteru
acetylcholinu v místech jeho pŧsobení a tím za ukončení ńíření signálu nervového vzruchu (1).
Inhibice AChE je mechanismem účinku léčiv proti některým závaņným chorobám, jako jsou
například Alzheimerova choroba (AD) a Myasthenia gravis (MG), které jsou charakteristické
nedostatečnou koncentrací acetylcholinu na synapsi. Sníņením aktivity AChE dojde
k nahromadění acetylcholinu a usnadnění ńíření vzruchu (2).
Byla připravena série biskvarterních pyridiniových sloučenin (Obr. 1) s předpokládaným
periferním účinkem a změřena jejich inhibiční aktivita proti lidské erytrocytární AChE a lidské
plazmatické BChE spektrofotometrickou metodou dle Ellmana (3). Získané hodnoty byly
porovnány se standardy s periferním účinkem pyridostigmin bromidem a neostigmin bromidem.
Obrázek 1 Bispyridiniové inhibitory AChE
(1) Millard C. B., Broomfield C.A. J. Neurochem. 64, 1909 (1995)
(2) Abraham D. J. Burger’s Medicinal Chemistry and Drug Discovery; Wiley: New York, Vol. 6,
ch 4. (2003)
(3) Ellman G. L., Courtney K. D., Andres V., Featherstone R. M. Biochem. Pharmacol. 7, 88
(1961)
Projekt byl vypracován za podpory grantu GAUK (č. 117909/2009/B-CH/FaF).
99
P-38
VPLYV ZLOŢENIA ZMESI BIOLOGICKY AKTÍVNYCH LÁTOK
NA ANTIOXIDAČNÚ AKTIVITU
KONTŃEKOVÁ ZUZANA, GOMBOŃOVÁ HANA, NAGY MILAN
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Oxidatívny stres je jedným z faktorov vyvolávajúcich rôzne civilizačné ochorenia.
V ich prevencii alebo terapii je moņné pouņívanie prírodných antioxidantov, často aj
v definovaných zmesiach. V práci sme sa preto zamerali na:
-
stanovenie redukčnej aktivity rutínu (R), kvercetínu (Q) a kyseliny L-askorbovej
(A) metódou FRAP 1 a metódou vychytávania ABTS radikálu2
-
zistenie moņnosti ovplyvnenia ich účinnosti v definovaných kombináciách
Aktivita samotných ńtandardov klesala pri oboch pouņitých metódach v poradí Q
> R > A. Stanovením redukčnej aktivity dvojkombinácií ńtandardov resp.
ich trojkombinácie v pomere (1:1), resp. (1:1:1) FRAP metódou sa stanovilo poradie
aktivít pôvodných vzoriek ako aj vzoriek s optimalizovanými koncentráciami (pomocou
softvéru CompuSyn 1.0.1) Tieto svojou aktivitou podľa očakávania prevyńovali hodnoty
pôvodných vzoriek: Q+R+A (opt.) > R+A (opt.) > Q+R (opt.) > Q+A (opt.) > Q+R > Q+A
> Q > Q+R+A > R+A > R > A. Nízka aktivita R a A vo vodnom prostredí FRAP testu
nekoreluje pri porovnaní s Q a s ich logP hodnotami. Tieto aktivity sú pravdepodobne
podmienené ďalńími neznámymi mechanizmami.
Stanovením
antioxidačnej
aktivity
dvojkombinácií
ńtandardov
resp.
ich trojkombinácie v pomere (1:1), resp. (1:1:1) ABTS metódou bola zistená účinnosť
pôvodných aj optimalizovaných vzoriek. Optimalizované zloņenia vykazujú opäť
zvýńenú aktivitu (ako SC50): Q+R+A (opt.) > Q > R+A (opt.) > Q+A (opt.) > Q+R (opt.) ≥
Q+R > Q+A > Q+R+A > R > R+A > A. Vysokú aktivitu Q resp. nízke aktivity R a A je
moņné dať do korelácie s ich výrazne rozdielnymi hodnotami logP.
Práca vznikla ako súčasť rieńenia grantového projektu VEGA č.2/0083/08.
1. Benzie IFF, Strain JJ.: Anal Biochem 239: 70-76, 1996.
2. Re R et al.: Free Radical Biol Med 26: 1231–1237, 1999.
100
P-39
ARYLOXYDERIVÁTY AZAFTALOCYANINŦ JAKO
POTENCIÁLNÍ FLUOROFORY
KOPECKÝ KAMIL, ZIMČÍK PETR, NOVÁKOVÁ VERONIKA, FRANZOVÁ ŃÁRKA,
FICNEROVÁ DOMINIKA
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Tetrapyrazinoporfyraziny (TTP) jsou pouņívány v mnoha aplikacích, např.
v elektrotechnice, jako pigmenty nebo v lékařství. Vysoký výtěņek fluorescence u alkoxy
substituovaných derivátŧ TPP dává určitou naději na jejich pouņití jako fluoroforŧ pro
molekulární značení. Syntéza aryloxy derivátŧ byla doposud popsána pouze v jedné
práci1, a proto se daly očekávat jisté problémy při jejich přípravě.
Tato práce byla zaměřena na přípravu zinečnatých komplexŧ nesymetrických TPP,
které by obsahovaly jednu nebo dvě funkční skupiny umoņņující vazbu na biomolekulu.
Ty mohou být připraveny kondenzací čtyř přísluńně 5,6-diaryloxysubstituovaných
pyrazin-2,3-dikarbonitrilŧ. Pro tuto reakci byly připraveny čtyři rŧzně substituované
prekurzory.
Ve větńině případŧ je vyuņívána tetramerizace alkoxidem lithným nebo hořečnatým, ale
v případě aryloxyderivátŧ dochází k nahrazení postraních řetězcŧ alkoxidovými anionty
pouņitými jako iniciátor reakce (transetherifikace). Z tohoto dŧvodu byla zvolena méně
často pouņívaná metoda – zahřívání prekurzorŧ ve vysokovroucím rozpouńtědle za
přítomnosti kovových iontŧ, které mají templátový efekt. Nejlepńích výsledkŧ bylo
dosaņeno za pouņití chloridu bis-(chinolinato) zinečnatého, avńak pouze za vzniku
symetrických derivátŧ TPP. Nesymetrické deriváty TPP se zatím nepodařilo připravit
Tato práce vznikla za podpory Výzkumného záměru MSM0021620822.
1.
MAKHSEED S., IBRAHIM F, BEZZU C. G., MCKEOWN N. B.: The synthesis of metal-free
octaazaphthalocyanine derivatives containing bulky phenoxy substituents to prevent selfassociation. Tetrahedron Lett. 2007, 48, (41), 7358-7361.
101
P-40
SYNTÉZA A IN VITRO STANOVENÍ SEKUNDÁRNÍCH ALKYLAMINODERIVÁTŦ ODVOZENÝCH OD 7-MEOTA
KORÁBEČNÝ JAN 1, HOLAS ONDŘEJ 1, OPLETALOVÁ VERONIKA1, MUSÍLEK KAMIL2,
KUČA KAMIL3
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Univerzita Obrany v Hradci Králové, Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Katedra
toxikologie, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové
3
Univerzita Obrany v Hradci Králové, Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Centrum
pokročilých studií, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové
Současná terapie Alzheimerovy choroby (AD) sestává z pouņívání látek známých jako
reverzibilní inhibitory acetylcholinesterasy (AChEI), které upravují deficit acetylcholinu
(ACh) v mozku postiņených pacientŧ. (1) Prŧlomem v této oblasti bylo schválení takrinu
(THA, 9-amino-1,2,3,4-tetrahydroakridin) v roce 1993 k pouņívání do klinické praxe
(léčivo Cognex®). Jeho limitujícím faktorem je zejména hepatotoxicita a často se
vyskytující gastrointestinální potíņe. Z těchto dŧvodŧ se nańím objektem zájmu stal
strukturní analog takrinu 7-MEOTA (7-methoxy-9-amino-1,2,3,4-tetrahydroakridin)
vykazující niņńí procento neņádoucích účinkŧ. V rámci příspěvku bude prezentována
nová série látek odvozených od 7-MEOTA, konkrétně sekundární alkyl-aminoderiváty 7MEOTA (Obrázek 1). Syntéza a následné biologické stanovení IC 50 pro rekombinantní
acetylcholinesterasu (AChE) a erytrocytární butyrylcholinesterasu (BChE) těchto látek
bude diskutována. (2,3)
1. Perry E. K. et al.; Br. Med. J. 2, 1978, 1457.
2. Pang Y.-P., Hong F., Quiram P., Jelacic T., Brimijoin S. J. Chem. Soc. Perkin Trans. 1, 1997,
2, 171-176.
3. Pohanka M., Jun D., Kuca K. Talanta, 2008, 77, 451-454.
102
P-41
BENZAMIDY OBSAHUJÍCÍ HYDROXYSKUPINU V BAZICKÉ
ČÁSTI MOLEKULY JAKO POTENCIÁLNÍ
ANTITUBERKULOTIKA
KOZIC JÁN 1, VINŃOVÁ JARMILA 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava
Nĕkteré,
v minulosti námi připravené,
5,7-di-terc-butyl-benzoxazoly s rŧznĕ
substituovaným fenylem v poloze 2 vykázali 90-100% aktivitu v koncentraci 6,25 µg/ml vŧči
Mycobacterium tuberculosis H37Rv.1 Metabolizací těchto sloučenin pravděpodobně vznikají
otevřené formy s hydroxylovou skupinou vázanou na anilidové části molekuly vzniklého
benzanilidu. Jejich antimykobakteriální aktivita je dokonce vyńńí2 , a proto jsme se zaměřili na
rozńíření série anilidŧ patřících do skupiny salicylanilidŧ majících dalńí hydroxylovou skupinu
v bazické části Obr. 1. Příliń vysoká lipofilita di-terc-butylovaných anilidŧ byla sníņena záměnou
substituentŧ za nitroskupinu a chlor.
Obr. 1 R1 = 4-Cl, 5-Cl, X = O, S; R2 = -H, Me; R3 = 4-NO2, 5-NO2, 4-Cl
Syntéza vycházející z nańich zkuńeností pro přípravu salicylanilidŧ v mikrovlnném reaktoru
selhala. Hydroxyskupina na anilinové části zpŧsobuje moņnost cyklizace na benzoxazol,
aminoskupina podléhá oxidaci a vede k velkému mnoņství barevných vedlejńích produktŧ. Proto
bylo přistoupeno ke klasické přípravě amidŧ přes chlorid přísluńné kyseliny. Neuspokojivé
výtěņky této reakce vedly k pouņití 5-chlor-2-methoxybenzoové kyseliny, jejíņ anilid se zdá být
antimykobakteriálně nejúčinnějńí.
Tato práce byla vypracována za finanční podpory MSM 0021620822, GAUK 64407/2007 a IGA
NS 10367-3
Reference:
1
Vinńová J., Čermáková K., Tomečková A., Čečková M., Buchta V., Jampílek J., Čermák P., Kuneń J.,
Doleņal M., Ńtaud F. Bioorg. Med. Chem. 14, 5850-5865 (2006).
2
Oktábec Z., Vinńová J.: Chem Zi.1/3, 211 (2007).
103
P-42
NOVÁ PROLÉČIVA ANTIMYKOBAKTERIÁLNĚ AKTIVNÍCH
SALICYLANILIDŦ
KRÁTKÝ MARTIN 1, VINŃOVÁ JARMILA 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava
Tuberkulóza je závaņné infekční onemocnění vyvolané kmeny Mycobacterium tuberculosis, jeņ
vyņaduje dlouhodobou léčbu kombinací léčiv. V poslední době se ńíří epidemiologicky závaņná
multilékově rezistentní tuberkulóza odolná vŧči antituberkulotikŧm první linie isoniazidu a
rifampicinu. WHO odhaduje, ņe kaņdý rok nově onemocní tuberkulózou přes 9 milionŧ lidí a 1,3
milionu zemře na její následky. Problematická je i koincidence s HIV infekcí.
Existuje proto objektivní potřeba dalńích molekul pŧsobících proti mykobakteriím. Poņadovány
jsou zejména látky s novým mechanismem účinku a bez zkříņené resistence s uņívanými léčivy.
Salicylanilidy jsou jednou z takových nadějných skupin. Vyznačují se ńirokým spektrem
biologických účinkŧ, zejména antibakteriálním, antifungálním a antiparazitárním. Byla
připravena řada substituovaných antibakteriálně a antimykoticky účinných salicylanilidŧ. Protoņe
jedním z moderních přístupŧ k tvorbě léčiv je příprava proléčiv, zaměřili jsme se na přípravu
proléčiv nejaktivnějńích salicylanilidŧ, zejména na bázi esterŧ s N-chráněnými aminokyselinami
a organickými kyselinami. Tyto modifikace by měly vést ke zlepńení vlastností.
Byla syntetizována nová proléčiva na bázi esterŧ halogenovaných salicylanilidŧ – jednak s Nacetyl-L-fenylalaninem a také s vybranými aromatickými kyselinami. K přípravě je pouņívána
zavedená metodika reakce v N,N-dimethylformamidu
při -15°C s vyuņitím N,N´-dicyklohexylkarbodiimidu jako kondenzačního činidla. Získané
produkty byly přečińtěny a charakterizovány. Zároveņ proběhlo jejich hodnocení z hlediska
aktivity vŧči M. tuberculosis a atypickým mykobakteriím. Zjińtěné hodnoty budou prezentovány.
1
2
3
R = -Cl, -Br; R = -Cl, -Br, -CF3; R = (S)-1-acetamido-2-fenylethan-1-yl, fenyl, substituovaný fenyl
Práce byla vypracována za finanční podpory GAUK 76807/2007 a IGA NS 10367-3.
104
P-43
POROVNÁNÍ FLUORESCENČNÍCH SPEKTER VYBRANÝCH
BENZIMIDAZOLŦ MĚŘENÝCH V PROSTŘEDÍ METHANOLU A
ACETONITRILU
KUBÍČEK VLADIMÍR 1, LUKEŃOVÁ MARIE 1, UHLÁŘOVÁ TEREZA1, SKÁLOVÁ LENKA2,
SZOTÁKOVÁ BARBORA2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a fyzikální
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biochemických věd,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
V souvislosti s acetonitrilovou krizí se často uvaņuje o náhradě acetonitrilu
v mobilních fázích při HPLC jiným rozpouńtědlem. Moņnou náhradou acetonitrilu je v tomto
případě methanol. V případě azarenŧ, dusíkatých heterocyklŧ, mŧņe takováto náhrada případně
zvyńovat intenzitu fluorescence a tím i citlivost fluorescenční detekce.
Byla měřena fluorescenční spektra několika vybraných benzimidazolŧ, které vykazují
nativní fluorescenci, v následujících rozpouńtědlech: v acetonitrilu, v methanolu, ve směsi
acetonitril+fosfátový pufr, pH = 3 a ve směsi methanol+fosfátový pufr, pH = 3. Směsi acetonitrilu
(methanolu) s fosfátovým pufrem představují sloņení mobilní fáze při HPLC. Pro porovnání
intenzity fluorescence byly v případě kaņdého benzimidazolu pouņity roztoky stejné koncentrace
ve vńech rozpouńtědlech. Jako excitační vlnové délky byly pouņity vlnové délky přísluńných
absorpčních maxim.
Získané výsledky ukazují na velmi odlińný vliv změny organického rozpouńtědla na
fluorescenční spektra u jednotlivých studovaných benzimidazolŧ. Na intenzitu fluorescence vńak
nemá tato změna větńinou významný vliv, zvláńtě ve směsích organického rozpouńtědla
s fosfátovým pufrem. Případná záměna acetonitrilu methanolem by proto neměla nijak zásadně
ovlivnit citlivost fluorescenční detekce benzimidazolŧ při HPLC.
Tento příspěvek vznikl díky finanční podpoře projektu 524/07/0611 Grantové agentury
České republiky.
105
P-44
SROVNÁVACÍ STUDIE ANTIOXIDAČNÍ AKTIVITY
VYBRANÝCH LÁTEK IZOLOVANÝCH NA ÚSTAVU
PŘÍRODNÍCH LÉČIV FAF VFU BRNO
KUBÍNOVÁ RENATA, DVORSKÁ MARGITA, SUCHÝ VÁCLAV
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno; [email protected]
Testováním antioxidační aktivity se zabývá větńina studií v odborném tisku, které jsou
zaměřeny na izolaci a biologickou aktivitu přírodních polyfenolŧ. Zatímco větńina autorŧ
pouņívá rychlou a levnou metodu zháńení DPPH (difenylpicrylhydrazyl) radikálu,
existuje celá řada jednoduchých metod, při kterých lze zjistit zháńecí schopnosti látek
vŧči rŧzným reaktivním formám kyslíku, dusíku a chloru. Jde zejména o ozon,
hydroxylový radikál, peroxid vodíku, peroxylový radikál, superoxidový radikál,
peroxynitrit a kyselinu chlornou.
V nańí studii jsme testovali 22 modelových přírodních látek s rŧznou chemickou
strukturou a počtem a polohou hydroxylových skupin. Tyto látky byly vyizolovány
v prŧběhu let na ústavu z přírodních zdrojŧ. Cílem studie bylo zjistit vztah struktury a
účinku vŧči rŧzným reaktivním kyslíkovým sloučeninám (ROS). Kromě metody zháńení
DPPH byly pouņity luminiscenční metody zháńení hydroxylového radikálu, peroxylového
radikálu, peroxidu vodíku a superoxidu.
Z výsledkŧ vyplývá, ņe nejsilnějńími zháńeči DPPH jsou kyselina galová, kvercetin a
rutin. Tyto látky je vhodné v této metodě pouņít jako standardy namísto Troloxu, který
vykazuje niņńí aktivitu. Silnou zháńecí schopnost vŧči hydroxylovému radikálu a
peroxidu vodíku mají deriváty kyseliny kávové a flavonoidy s hydroxylovými skupinami
v poloze orto. Vŧči těmto ROS byl také velmi účinný alkaloid boldin. Glykosidy a
methoxy deriváty mají niņńí aktivitu, v metodě hydroxylového radikálu pŧsobí spíńe
prooxidačně. Pro zháńení superoxidového radikálu je vhodná flavonoidní struktura,
flavonoidy s jednou či více hydroxylovými skupinami vykazují vyńńí aktivitu neņ Trolox.
Peroxylové radikály vzniklé termolýzou AAPH (2,2'-azo-bis(2-amidinopropan)
dihydrochlorid) zháńí látky s jednou hydroxylovou skupinou, příčemņ platí, ņe čím více
hydroxylových skupin, tím vyńńí antioxidační aktivita. Rozdílná je i kinetika zháńení u
jednotlivých látek, některé pŧsobí jako rychlý zháńeči, přičemņ dojde k jejich brzkému
vyčerpání z reakční směsi, jiné pŧsobí dlouhodobě.
106
P-45
ANTIFUNGÁLNÍ A ANTIMYKOBAKTERIÁLNÍ AKTIVITA NOVĚ
SYNTETIZOVANÝCH DERIVÁTŦ 3-FENYL-1,2,3BENZOTRIAZIN-4(3H)-THIONU
PAVEL SKÁLA 1, MARTIN PRAVDA 1, LENKA KUBICOVÁ 2, JARMILA KAUSTOVÁ 3,
VLADIMÍR BUCHTA 4, MILOŃ MACHÁČEK 1
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Institute of Pharmacy, Faculty of Biosciences, Pharmacy and Psychology, University of Leipzig,
Brüderstrasse 34, 04103 Leipzig, Germany
3
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Oddělení pro diagnostiku mykobakterií, Partyzánské nám. 7, 702
00 Ostrava
4
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav klinické mikrobiologie, Sokolská
581, 500 05 Hradec Králové
Bylo připraveno osm substituovaných 3-fenyl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionŧ. Výchozí
2-amino-N-fenylbenzamidy byly ve dvou krocích vyuņívajících mikrovlnné záření
převedeny na odpovídající thiobenzamidy. Jejich diazotací a následnou cyklizací byly
získány cílové látky. [1]
U připravených 3-fenyl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionŧ byla hodnocena antifungální a
antimykobakteriální
aktivita
in
vitro.
Antimykobakteriální
aktivita
látek
vŧči
Mycobacterium avium a M. kansasii byla střední a vŧči M. tuberculosis a klinickému
izolátu M. kansasii byla nízká aņ střední. Pokud jde o antifungální aktivitu, pouze
Candida albicans a Trichophyton mentagrophytes vykázaly jistou citlivost vŧči
nesubstituovanému 3-fenyl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionu (MIC = 62,5 µmol·l-1).
[1] Kubicová, L.; Pravda, M.; Skála, P.: Syntéza 3-aryl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionŧ.
Chem. Listy 2004, 98 (11), 1028.
107
P-46
ŠTÚDIUM FYZIKÁLNO-CHEMICKÝCH PARAMETROV
DIMETYLAMÍNOETYLESTEROV 2-, 3-, 4ALKOXYFENYLKARBÁMOVEJ KYSELINY S VYUŢITÍM
SOFTVÉROVEJ PREDIKCIE
MALÍK IVAN, ŃTOFIKOVÁ VALÉRIA, ČIŅMÁRIK JOZEF, ANDRIAMAINTY, FILS
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov
10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Práca je sumarizáciou ńtúdia vzťahov medzi chemickou ńtruktúrou, fyzikálnochemickými parametrami (solubilita, acidobázické vlastnosti, lipofilita) súboru
dimetylamínoetylesterov kyselín 2-, 3-, 4-alkoxyfenyl-karbámových a antituberkulotickou
aktivitou. Ako parameter lipofility bol ńtudovaný rozdeľovací koeficient, z acidobázických
vlastností bola hodnotená disociačná konńtanta. Na predikciu log P, pKa a solubility boli
vyuņité počítačové programy zaloņené na princípoch metód QSAR analýzy, t.j. výpočty
zaloņené na algoritmoch asociovaných neurónových sietí, atóm-aditívnych a
fragmentových príspevkoch. Cieľom práce bolo preńtudovať, resp. nájsť koreláciu
medzi výsledkami z experimentálnych ńtúdií, výstupmi z výpočtových metód a
antituberkulotickou aktivitou. Ako vyplýva z tzv. AARS hodnôt získaných pri korelovaní
experimentálnych údajov s vypočítanými hodnotami log P prísluńných báz,
najvhodnejńou metódou pre predikciu log P je Virtual LogP; pre prísluńné soli to je
metóda KowWin, resp. miLogP 2.2. Na QSAR ńtúdium bola vyuņitá minimálna inhibičná
aktivita po 14-dņovej kultivácii proti Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium avium,
Mycobacterium kansasii, ktorá najlepńie korelovala s hodnotami molárnej refrakcie,
polarizability a retenčného faktora.
Práca vznikla s grantovou podporou VEGA 1/4291/07.
108
P-47
ENANTIOSELEKTÍVNE STANOVENIE DIHYDROPYRIDÍNOVÝCH DERIVÁTOV VO FARMACEUTICKÝCH
PRÍPRAVKOCH VYUŢITÍM KAPILÁRNEJ ELEKTROFORÉZY
V SPOJENÍ S DIODE ARRAY DETEKCIOU
MARÁKOVÁ KATARÍNA, MIKUŃ PETER, VALÁŃKOVÁ IVA, HAVRÁNEK EMIL
Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Blokátory kalciových kanálov sú liečivá, ktoré zabraņujú vstupu nadbytku vápnika do
buniek a/alebo alebo zabraņujú mobilizácii vápnika z intracelulárnych zásob, čo spôsobuje
relaxáciu cievnych stien a zníņenie krvného tlaku a tým aj potrebu kyslíka. Medzi blokátory
kalciových kanálov patria aj dihydropyridínové deriváty, ako napríklad amlodipín besylát (AML),
ktorý sa pouņíva pri liečbe hypertenzie a chronickej stabilnej a vazospastickej anginy pectoris.
Vo farmakoterapii môņe viesť pouņitie lieku s obsahom len jedného enantioméru k zlepńeniu
účinnosti terapie a/alebo k zníņeniu neņiadúcich účinkov, ktoré môņu súvisieť s druhým
enantiomérom. Blokáda vstupu vápnika cez vápnikové kanály je prevaņne daná S-(-) AML
enantiomérom.
Kapilárne elektromigračné metódy patria medzi vysoko účinné separačné techniky, ktoré
sú vhodné pre enantioselektívnu analýzu iónových látok. Vysoká rozlińovacia schopnosť je
daná (i) extrémne vysokou píkovou účinnosťou a (ii) veľkým mnoņstvom rôznych
elektromigračných efektov vytvárajúcich/zlepńujúcich (enantio)selektivitu.
DAD detekcia bola pouņitá na charakterizáciu zloņenia separovaných zón pomocou
rozdielov v koreńpondujúcich UV-VIS spektrách. Bolo ukázané, ņe pouņitá separačná metóda
poskytovala čisté zóny analytov bez prítomnosti interferujúcich látok. Úspeńná validácia a
aplikácia navrhovanej CZE-DAD metódy ukázala jej moņnosť rutinného pouņitia vo vysoko
účinnej a spoľahlivej enantioselektívnej kontrole AML vo farmaceutických prípravkoch.
Táto práca bola podporená grantami Slovenskej grantovej agentúry pre vedu pod projektami VEGA
1/0003/08, 1/4299/07 a grantom UK/120/2009. Zároveň by som chcela poďakovať Dr. Eve Kuropkovej zo
Zentivy (Hlohovec, Slovensko) za zabezpečenie štandardu Amlodipinu.
109
P-48
SYNTHESIS AND IDENTIFICATION OF NEW POTENTIAL
DRUGS – PHENYLCARBAMIC ACID DERIVATIVES.
MARUNIAK MATEJ 1, SEDLÁROVÁ EVA 1, CSÖLLEI JOZEF 2, KEČKÉŃOVÁ SIMONA 1,
MOKRÝ PETER 2
1
Comenius University, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutical Chemistry, Odbojárov 10,
832 32 Bratislava; [email protected]
2
University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Chemical
Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno
The work is devoted to synthesis of some functional analogues of arylaminoethanol, with
carbamic substitution of aromatic ring, where the basic part of the molecule is formed by
substituted piperazine (pyridine-2-yl, pyrimidine-2-yl). The synthetized substances were
prepared by four-step synthesis. The structure of all final compounds was confirmed by 1H and
13
C-NMR spectra. The melting points were determined using a Kofler hotplate apparatus and
are uncorrected. The purity of prepared compounds was checked by thin-layer chromatography.
Synthetic route of the compounds:
O
COCH3
COCH3
R1OCCl
H2N
R1OOCHN
N R2
COCH2Br
Br2
HN
R1OOCHN
OH
COCH2
N
N R2
CHCH2
NaBH4
R1OOCHN
N
N R2
R1OOCHN
N
R1 = CH3, C2H5, C3H7, C4H9
R2 =
N
N
,
This study was supported by the Comenius University grant No. UK/09/2009 and VEGA grant No.
1/4291/07.
110
P-49
STANOVENÍ OBSAHOVÝCH LÁTEK V LUBRIKAČNÍM GELU
METODOU PLYNOVÉ CHROMATOGRAFIE
MATYSOVÁ LUDMILA, HAVLÍKOVÁ LUCIE, RYŃAVÁ PAVLÍNA, SKLENÁŘOVÁ
HANA, SOLICH PETR
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Lubrikační gel Tea Tree Fantasy obsahuje přírodní substanci tea tree oil (TTO). TTO se
získává destilací listŧ z australského čajovníku Melaleuca alternifolia, z čeledi
myrtovitých. Esenciální olej se nachází převáņně v listech v malých olejových ņlázkách,
které při roztírání praskají a uvolņují silně těkavý olej. Obsahuje asi 100 rŧzných
samostatných sloņek, předevńím monoterpenŧ, terpenŧ, alkoholŧ a seskviterpenŧ.
Obsah jednotlivých sloņek závisí na době sklizně, kvalitě pŧdy, podnebí a zpŧsobu
destilace [1]. TTO má silně antiseptické, antimykotické a protiplísņové účinky. Jeho
dŧleņitou germicidní aktivní sloņkou je terpinen-4-ol.
Cílem práce byl vyvoj metody pro stanovení obsahu terpinen-4-olu v lubrikačním gelu a
následná validace. Vhodnou metodou pro stanovení této těkavé substance je plynová
chromatografie, která se pouņívá pro dělení, identifikaci a stanovení vńech látek, které
lze bez rozkladu převést do plynné fáze do teploty 400°C.
Stanovení bylo provedeno na plynovém chromatografu s plamenovým ionizačním
detektorem, pouņitá náplņová kolona obsahovala jako stacionární fázi
poly[(fenyl)(kyanopropyl)-dimethyl]siloxan, jak nosný plyn (mobilní fáze) bylo pouņito
helium. Teplota dávkovače byla 220°C, teplota kolony 200°C a teplota detektoru 220°C.
Metoda byla validována a byl proveden test vhodnosti chromatografického systému.
Vńechny naměřené parametry splņují poņadavky a metoda je tedy vhodná pro
stanovení obsahu terpinen-4-olu v lubrikačním gelu Tea Tree Fantasy. Metoda bude
pouņita v rámci analytické činnosti kontrolní laboratoře při stabilitních studiích
uvedeného přípravku.
[1]
PROZDRAVI.CZ: Tea Tree Oil (Melaleuca alternifolia) [cit. 05/2009]. Dostupný z WWW:
<http://www.prozdravi.cz/tea-tree-oil-melaleuca-alternifolia.html>
Problematika byla řešena za podpory projektu MSM 0021620822
111
P-50
ANTIMICROBIAL EFFECTS OF ESSENTIAL OILS FROM
SELECTED PLANTS
MIKULÁŃOVÁ MÁRIA1, VAVERKOVÁ ŃTEFÁNIA2
1
Institute of Cell Biology, Faculty of Natural Sciences, Comenius University, Mlynská dolina, 84215
Bratislava, Slovakia, [email protected]
2
Department of Pharmacognosy and Botany, Faculty of Pharmacy, Comenius University, Odbojárov 10,
83232 Bratislava, Slovakia
Essential oils are volatile compounds of plant secondary metabolism, and may act
as phytoprotective or insecticide agents. Many of them have also antibacterial and
antifungal activity, which is important for both food preservation and control of human
and plant diseases of microbial origin. The antimicrobial activity of essential oils from
Tanacetum vulgare L. and Salvia officinalis L. was tested by the disc agar diffusion
method and by the microdilution method against selected Gram–positive and Gramnegative bacteria and yeasts, and antifungal activity was tested by the estimation of
diameter of fungal colony. The essential oils from Tanacetum vulgare L.and Salvia
officinalis L. had higher activity against gram-positive bacteria, namely Bacillus subtilis.
Essential oil with the best antibacterial properties exhibited also the higher anti-yeast
effect mainly against Candida albicans. In the antifungal assay the oil from Tanacetum
inhibited the growth of Aspergillus niger after 7 days of cultivation approximately 50%
and totally inhibited the growth of dermatophyte Microsporon gypseum. The following
compounds were identified using GC/MS analysis in essential oil from Tanacetum
vulgare L., which constituted 82.1% of total oil: -pinene, camphene, sabinene, βpinene,
myrcene,
1,8-cineole,
artemisia
ketone,
β-tujone,
camphor,
borneol,
umbellulone, D-carvone, chrysantenyl-acetate, bornyl-acetate, thymol, germacrene and
carvacrol. Comparison of these results with those mentioned in literature indicates that
these compounds are in the most cases the main components of Tanacetum essential
oils.
112
P-51
ENANTIOMERIC PURITY CONTROL OF LEVOCETIRIZINE IN
PHARMACEUTICALS USING CAPILLARY
ELECTROPHORESIS WITH CHARGED CYCLODEXTRIN
PSEUDOSTATIONARY PHASE AND SPECTRAL DETECTION
MIKUŃ PETER, MARÁKOVÁ KATARÍNA, VALÁŃKOVÁ IVA, HAVRÁNEK EMIL
Department of Pharmaceutical Analysis and Nuclear Pharmacy, Faculty of Pharmacy, Comenius
University, Odbojárov 10, SK-832 32 Bratislava, Slovak Republic [email protected]
The present work illustrates potentialities of anionic pseudostationary phase (sulphated-cyclodextrin) mediated capillary electrophoresis (CE) separation technique coupled
with on-capillary diode array detector (DAD) for highly reliable enantioselective
determination of drug’s impurity (dextrocetirizine) besides its major active compound
(levocetirizine) in pharmaceuticals (commercial tablets Xyzal®). DAD detection was
utilized for the characterization of composition of each separated zone via match of
corresponding tested (analyte in dosage form) and reference (standard analyte in water)
UV-VIS spectrum (scanned in interval 200-800 nm) being expressed mathematically
through Pearson’s correlation coefficient (PCC). It was demonstrated, comparing the
reference and real spectra of cetirizine enantiomers, that the applied separation method
was selective enough to produce pure (non-mixed, i.e. spectrally homogeneous) zones
of interest without any interfering comigrating compound (PCCs values were equal or
higher than 0.99). Successful validation and application of the proposed CE-DAD
method suggest its routine use in highly effective and reliable control of enantiomeric
purity of pharmaceuticals.
Acknowledgements: This work was supported by grants from the Slovak Grant Agency
for Science under the projects VEGA No. 1/0003/08, 1/4299/07, grant FaF UK/7/2008
and grant UK/120/2009.
113
P-52
SOLUBILIZACE FOTODYNAMICKY AKTIVNÍCH
AZAFTALOCYANINŦ
MILETÍN MIROSLAV, ZIMČÍK PETR, KOPECKÝ KAMIL, NOVÁKOVÁ VERONIKA,
GRANDOVÁ MILADA, HLAVĚNKOVÁ PETRA
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita
Karlova v Praze, Heyrovského 1203, 50005 Hradec Králové, Česká republika,
[email protected]
Distribuce fotosensitizérŧ (PS) a v dŧsledku toho moņnosti zásahu pomocí fotodynamické
terapie (PDT) se lińí mimo jiné i v závislosti na fyzikálně chemických vlastnostech PS
(předevńím na acidobazických vlastnostech a lipofilitě). Zatímco kationické, resp. za
fyziologických podmínek protonizované PS se koncentrují zejména v mitochondriích, lipofilní
neionogenní PS zŧstávají lokalizovány předevńím v buněčné membráně. Vyńńí lipofilita mŧņe
být tedy příčinou kumulace PS v biologických membránách, jejichņ následná destrukce po
ozáření mŧņe vést k smrti buněk. Potenciálně zajímavou oblastí pro aplikaci lipofilních PS je
vzhledem k lipofilnímu charakteru strata cornea i dermatologie. V této souvislosti se jeví jako
zvláńtě výhodné vyuņití lipofilních PS s absorpčními maximy nad cca 730 nm, které umoņņují
PDT pigmentovaných prekancerózních lézí a nádorŧ, dosud pouņívanými PS nezasaņitelných.
Za účelem testování na buněčných systémech lze lipofilní PS solubilizovat ve vodném mediu
několika zpŧsoby. Dosud se nejčastějí pouņívají liposomy a micelární disperze. Jejich
nevýhodou jsou poměrně nízké dosaņitelné koncentrace PS. Inkorporace PS v podstatně vyńńí
koncentraci lze docílit pomocí mikroemulzních systémŧ, kdy PS je rozpuńtěn ve vhodném
biokompatibilním lipofilním rozpouńtědle a tento roztok následně převeden do mikroemulze.
Tři modelové PS typu ftalocyaninŧ a jejich azaanalogŧ, dříve připravené na nańem pracovińti1
byly rozpuńtěny v biokompatibilních lipidech charakteru triglyceridŧ. Byly změřeny extinkční
koeficienty PS ve vybraných triglyceridech a maximální dosaņitelné koncentrace PS. Takto
připravené a definované roztoky PS byly poté převedeny do mikroemulzních systémŧ pomocí
neinogenních emulgátorŧ Cremophor RH-40 nebo Cremophor EL. Změřením absorpčních
spektrer bylo prokázáno, ņe PS se v nich nacházejí v neagregované formě, coņ je nezbytným
předpokladem pro fotodynamickou aktivitu. U připravených mikroemulzí byla měřena velikost
částic a její chování v prŧběhu 6 měsíčního skladování. Byla dále měřena cytotoxicita placebo
mikroemulzí (bez PS) na buněčném systému zamýńleném pro tetování fotodynamické aktivity.
Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM0021620822.
LITERATURA
1. Kostka M., Zimcik P., Miletin M., Klemera P., Kopecky K, Musil Z.: J. Photochem. Photobiol. A-Chem.
178, 16 (2006).
114
P-53
VYPRACOVÁNÍ METODIKY PRO HPLC STANOVENÍ
AMISULPRIDU V PLAZMĚ
MOKRÝ MILAN, KRAČMAROVÁ ALŅBĚTA
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, [email protected]
Amisulprid je derivát benzamidu chemicky příbuzný sulpiridu, tj. 4-amino-N-[(1ethylpyrrolidin-2-yl)methyl]-5-ethylsulfonyl-2-methoxy-benzamid. Jde o atypické antipsychotikum pŧsobící jako antagonista D2 a D3 dopaminových receptorŧ převáņně
v limbickém systému. Klinicky se pouņívá vzhledem k nízkému riziku extrapyramidálních neņádoucích účinkŧ a dobré snáńenlivosti. Velmi často je pouņíván při léčbě
rŧzných typŧ schizofrenie, dále pro zmírnění některých projevŧ autizmu a má i
antidepresivní účinek. Účinek amisulpridu závisí na dávce. Ve vysokých dávkách
blokuje postsynaptické receptory, coņ má podobný efekt jako konvenční antipsychotika,
zatímco v nízkých dávkách blokuje převáņně presynaptické receptory, a tak usnadņuje
přenos dopaminu.
Analýza byla prováděna na koloně s náplní revezní fáze C18,
mobilní fáze byla tvořena směsí acetonitrilu a vodného roztoku octanu amonného 0,1
mol/l (pH 5,6) v objemovém poměru 40:60 a protékala rychlostí 0,3 ml/min. UV detektor
byl nastaven na vlnovou délku 235 nm, na kolonu bylo nastřikováno 20 µl vzorku. Jako
vnitřní standard se nejlépe osvědčil ambroxol, stanovení bylo prováděno metodou
kalibrační křivky (y = 0,035x + 0,8027; r2 = 0,9997). Pro izolaci amisulpridu z plazmy
byla vyzkouńena liquid-liquid extrakce a extrakce na pevných fázích, která se ukázala
jako výhodnějńí (výtěņnost R = 94,2 %). Metoda byla validována.
Práce vznikla za podpory Výzkumného záměru MSM 0021620822.
115
P-54
STEREOSELEKTIVNÍ SYNTÉZA DERIVÁTŦ
[(ARYLKARBONYL)OXY]AMINOPROPANOLŦ
MOKRÝ PETR, KOLÍSKOVÁ MARTINA, PAVLICA JIŘÍ, TENGLER JAN, CSÖLLEI JOZEF
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno, [email protected]
Větńina v současnosti pouņívaných beta-adrenolytik patří strukturně mezi
deriváty aryloxyaminopropanolŧ, jenņ obsahují ve své struktuře vņdy alespoņ jeden
asymetricky substituovaný atom uhlíku. Protoņe sekundární hydroxylová skupina na
chirálním atomu uhlíku vstupuje do interakce s aktivním místem receptoru, vyznačují se
enantiomery kvantitativně vysoce rozdílnou účinností. U převáņné větńiny látek tohoto
typu (-)-izomery mají cca 100x vyńńí aktivitu v antagonizování inotropního,
chronotropního i vazodepresivního účinku neņ (+)-izomery. Jednotlivé enantiomery
prokazují i rozdílné farmakokinetické vlastnosti (stereospecifický jaterní metabolismus,
interakce s plazmatickými proteiny, atd.) [1].
Cílem nańí práce byla příprava enantiomerŧ 3-[2-(2-methoxyfenyl)-ethylamino]-2hydroxypropyl-4-alkyloxykarbonylaminobenzoátŧ. Jednotlivé izomery byly připraveny
stereoselektivní syntézou pomocí chirálně čistých prekurzorŧ R-(+)- resp. S-(-)-2,3epoxypropan-1-olu. Struktura finálních látek byla ověřena 1H-NMR, 13C-NMR a IR
spektroskopií. U opticky aktivních meziproduktŧ a finálních látek byla stanovena
specifická optická otáčivost [α]. Enantiomerní čistota byla sledována pomocí NMR
spektroskopie za pouņití lanthanoidových posunových činidel (Pr(hfc)3, Eu(hfc)3).
OH
O
O
O
O
CH3
N
H2
O
HN
+
Cl -
R
R = -CH3, -C2H5, -C3H7, -C4H9
Tato práce byla realizována za podpory grantu IGA VFU 224/2009/FaF.
1. Mehvar, R., Brocks, D.R.: Stereospecific pharmacokinetics and pharmacodynamics
of beta-adrenergic blockers in humans. J Pharm Pharmaceut Sci 4(2), 2001, 185200.
116
P-55
OBSAHOVÉ LÁTKY VODNÉHO ZÁPARU LISTOV
LIGUSTRUM VULGARE L.
MUČAJI PAVEL 1, NAGY MILAN 1, ŃVAJDLENKA EMIL 2, KONTŃEKOVÁ ZUZANA 1
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, SR. ([email protected])
2
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno, ČR
Listy z Ligustrum vulgare L. (Oleaceae) sa v ľudovom liečiteľstve rôznych národov
pouņívajú pri prevencii alebo liečbe zápalových ochorení v oblasti ústnej dutiny a horných
dýchacích ciest, pri hypertenzii alebo pri reumatických ochoreniach. V experimentoch in vitro sa
zistilo, ņe rôzne extrakty ako aj zápary tejto rastliny majú antioxidačné vlastnosti a izolované látky
v testoch s DPPH tieņ vykazovali antioxidačnú aktivitu (1). Pozorovaný hypotenzívny a diuretický
účinok rastliny sa dá vysvetliť inhibíciou angiotenzín konvertujúceho enzýmu resp. neutrálnej
endopeptidázy iridoidmi (2).
Chromatografickou separáciou vodného záparu listov tejto rastliny pripraveného
liekopisným postupom podľa ČSL 4 (3) metódou HPLC, TLC a stĺpcovej chromatografie na
Sephadexe LH 20, bola zistená prítomnosť manitolu, flavonoidov (luteolín-7-glukozid, luteolín-7rutinozid, apigenín-7-rutinozid, ligustroflavón), hydroxytyrozolu a jeho 4-O-glukozidu, iridoidov
(oleuropeín a ligustalozid A) ako aj akteozidu resp. echinakozidu v pripravenom zápare.
Spektrum látok polyfenolového charakteru prítomných v pripravenom zápare poukazuje
na moņné vysvetlenie pouņitia tejto rastliny v ľudovom liečiteľstve pri liečbe alebo prevencii
rôznych ochorení, z ktorých mnohé súvisia s reaktívnymi formami kyslíka a ich rovnováhou
v organizme.
Práca bola podporená grantmi VEGA č. 2/0083/08 a 1/4289/07.
LITERATÚRA
1. Spilková, J., Vrchovská, V., Kontńeková, Z., Ńerńeņ, F., Mučaji, P., Grančai, D.,
Nagy, M.: Free radical scavenging activity of different extracts and some
constituents from leaves of Ligustrum vulgare L. and Ligustrum delavayanum
Hariot. Fitoterapia, 77, 2006, 395-397.
2. Kiss, A.K., Mank, M., Melzig, M.F.: Dual inhibition of metallopeptidases ACE
and NEP by extracts, and iridoids from Ligustrum vulgare L. leaf.
J. Ethnopharmacol., 120, 2008, p.220-225.
3. Československý lékopis, Vydání čtvrté, Svazek III, Avicenum, Praha 1987, s.43
117
P-56
STANOVENÍ DISTRIBUCE MOLEKULOVÝCH HMOTNOSTÍ
OXIDOVANÉ CELULOSY POMOCÍ VYLUČOVACÍ
CHROMATOGRAFIE
JAN MUSELÍK 1, MARTINA BAJEROVÁ 1, JAN GAJDZIOK 1, RUTA MASTEIKOVÁ 1, ZUZANA
CHALUPOVÁ 1, PAVEL HAVELKA 2, TOMÁŃ SOPUCH 3
1
Ústav technologie léků, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, e-mail:
[email protected]
2
Výzkumný ústav organických syntéz a.s., Pardubice
3
Synthesia, a.s., Pardubice - Semtín
Oxidovaná celulosa (OC, 6-karboxycelulosa) je biokompatibilní, bioresorbovatelný a
biodegradovatelný materiál. Díky vysoké biosolubilitě a biodegradabilitě, antioxidačním a rány
hojícím vlastnostem představuje OC vhodný prostředek při terapii krvácivých stavŧ v rŧzných
oblastech medicíny. Výzkum OC a jejich solí pokračuje nejen v aplikacích hemostaticky
pŧsobícího krytí ran, ale i jako nosiče léčiva nebo technologicky přínosné pomocné látky. Vývoj
analytických metod pro hodnocení fyzikálně-chemických vlastností OC (jako např. stupeņ
polydispezity nebo distribuce molekulových hmotností) je nutným předpokladem pro její dalńí
farmaceutické a medicínské vyuņití.
Cílem této práce bylo optimalizovat metody pro stanovení distribuce molekulových
hmotností s vyuņitím vylučovací chromatografie.
Při optimalizaci chromatografické metody vhodné k analýze vzorkŧ oxidované celulosy
byly pouņity dvě stacionární fáze (Shodex OHpak SB-806M HQ a PL aquagel-OH 50) a byl
sledován vliv iontové síly (0-0,1 M NaCl) a rychlosti prŧtoku (0,1-1,0 ml.min-1) mobilní fáze.
Analyzovaný vzorek byla sodná sŧl OC, která je rozpustná ve vodě. Jako vhodná stacionární
fáze byla zvolena kolona Shodex. Mobilní fáze při separacích sodné soli OC musí mít
dostatečnou iontovou sílu. V čisté vodě se sodná sŧl OC eluuje na exklusní mezi v dŧsledku
iontové exkluse, coņ je zpŧsobeno tím, ņe pouņité stacionární fáze mají záporný náboj. Jako
optimální mobilní fáze byl zvolen 0,05 M NaCl. Dalńí zvyńování iontové síly mobilní fáze jiņ
nemá na separaci vliv. Vliv prŧtoku mobilní fáze na separace nebyl významný a jako optimální
byl vybrán prŧtok 1.0 ml.min-1. Optimalizovaná metodika bude vyuņívána při hodnocení
vlastností rŧzných vzorkŧ OC.
Tato práce vznikla za podpory projektu 2A-1TP1/073.
118
P-57
NEVAZEBNÉ INTERAKCE KVARTERNÍCH HETEROAROMATICKÝCH SLOUČENIN S CHOLINESTERASAMI
MUSÍLEK KAMIL 1, KOMLÓOVÁ MARKÉTA 2, HOLAS ONDŘEJ 2, NACHON FLORIAN 3,
POHANKA MIROSLAV 4, MARTIN DOLEŅAL 2, VERONIKA OPLETALOVÁ 2, KAMIL KUČA 4
1,4
Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie a Centrum pokročilých studii,
Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové; [email protected]
2
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
3
Toxicology Department, Enzymology Unit, Centre de Recherches du Service de Sante des Armees, BP
87, 38702 La Tronche Cedex, France
Kvarterní sloučeniny jsou jiņ delńí dobu studovány jako inhibitory skupiny enzymu
cholinesteras. Pseudo-reverzibilní kvarterní inhibitory (např. pyridostigmin bromid) se pouņívají
pro léčbu ranných stádií Myasthenia gravis. Vzhledem k vazebným interakcím v aktivním místě
enzymu vykazují karbámové sloučeniny řadu závaņných neņádoucích účinkŧ a tak proto je
nutná redukce jejich dávkování.
Heteroaromatické kvarterní sloučeniny ukázaly perspektivní inhibici cholinesteras in
vitro. Na rozdíl od karbámových sloučenin tyto inhibitory pŧsobí reverzibilním mechanismem
účinku. Ze skupiny 40 sloučenin bylo vybráno několik perspektivních inhibitorŧ a provedena
docking studie. Výsledky ukázaly velký vliv - a kation- interakcí připravených inhibitorŧ
s aromatickými rezidui (Trp, Tyr, Phe) aktivních míst enzymŧ.
Problematika byla řešena za podpory grantu GACR 203/09/P130 a GAUK 117909/2009/B-CH/FaF.
119
P-58
VYUŢITÍ "CLICK CHEMISTRY" K PŘÍPRAVĚ 3. GENERACE
FOTOSENZITIZÉRŦ PRO FOTODYNAMICKOU TERAPII
NOVÁKOVÁ VERONIKA, ZIMČÍK PETR, IVINCOVÁ JANA
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové [email protected]
Fotodynamická terapie je jedna z novějńích metod léčby nádorových onemocnění zaloņená na
současném pŧsobení fotosenzitizéru (FS), světla a kyslíku. 3. generace FS se oproti
předchozím generacím vyznačují cílenou distribucí FS do nádorové tkáně zaručující výrazné
sníņení neņádoucích účinkŧ terapie. Specifické vychytávání FS v hormonálně dependentních
nádorech by mělo zajistit spojení FS s mestranolem. Právě spojení těchto dvou sloņek bylo
cílem této práce.
Jako FS byl zvolen ftalocyanin, který se pro své fotofyzikální vlastnosti ukázal jako velice slibný
pro PDT. Na své periferii nese jednu modifikovatelnou (karboxylovou) skupinu určenou právě
pro vazbu na biomolekulu.
Na karboxylovou skupinu FS byl amidicky navázán 3-azidopropylamin. Porovnali jsme dva
rŧzné postupy – amidaci předem připraveného FS × jeho prekurzoru s následnou cyklizací za
vzniku FS.
Zavedená azidová skupina ve FS poskytla reakcí s terminálním alkynem mestranolu za
podmínek 1,3-azid-alkyn cykloadice poņadovaný produkt (viz schéma). Linker (1,2,3,-triazol)
vzniklý touto reakcí je vysoce stabilní v biologickém prostředí. Struktura finálního produktu byla
jednoznačně potvrzena. Sloučenina byla dále charakterizována fotofyzikálními a
fotochemickými vlastnostmi.
Tímto postupem bude moņné na FS vázat libovolné biomolekuly (mající terminální alkyn
v molekule, popř. po zavedení této skupiny do jejich molekuly).
Tato práce vznikla za podpory Výzkumného záměru č. MSM0021620822.
120
P-59
ISOLATION OF UNKNOWN COMPONENTS IN COMPLEX
MATRIX BY PREPARATIVE CHROMATOGRAPHY AND THEIR
IDENTIFICATION
Nováková Michaela
Výzkumný ústav organických syntéz, Rybitví 296, 533 54 Rybitví; [email protected]
The aim of the study was isolation and identification of the main substance and
major impurity of the complex matrix.
Following methods were chosen for this purpose:
Preparative Liquid Chromatography
– Isolation of the main substance and major impurity from the sample
High Performance Liquid Chromatography with DAD detection (HPLC/DAD)
– Qualitative analysis of the whole sample (% area)
– Qualitative analysis of obtained fractions (% area)
– Obtaining UV-VIS spectra of the main substance and the major impurity
Membrane separation
– Elimination of salts from obtained fraction solutions
Mass spectrometry (MS)
– Identification of structure (Mw) of isolated substances
NMR spectrometry (NMR)
– Identification of structure of isolated substances
121
P-60
STRUCTURE-ACTIVITY RELATIONSHIP OF THE EFFECTS OF
THEOPHYLLINE DERIVATIVES ON POPULATION SPIKES IN
THE RAT HIPPOCAMPUS
KOMBIAN SAMUEL B.1, ANANTHALAKSHMI K.V.V.1, BARTL TOMAS2, AZIZA MOHAMMED1,
NOVOTNY LADISLAV3*, BENES LUDEK2
1
2
3
Departments of Applied Therapeutics and Pharmaceutical Chemistry], Faculty of Pharmacy, Kuwait
University, Kuwait [email protected]; [email protected]
Department of Chemical Drugs, Faculty of Pharmacy, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences
Brno, Czech Republic
Dementias are characterized by impairment in memory and other cognitive processes and
associated with pathophysiological changes in the cortex and hippocampus. Methylxanthines are
believed to have cognitive/memory enhancing abilities. The actions of structural analogs of
theophylline (TH) on population spikes, recorded in the hippocampus, were examined to identify
candidates with nootropic potential. TH analogs with different carbon chain length (m=2-4)
substitutions, bearing different terminal ring structures on the nitrogen at position 7 of the 1,3dimethyl-7H-purine-2,6-dione (theophylline) ring, were examined. These included terminal
hexahydroazepin-2-ones: TH-9 (m=4), TH-8 (m=3) and TH-7 (m=2); piperidin-2-one: TH-6 (m=4)
and pyrrolidin-2-ones: TH-3 (m=4) and TH-1 (m=2) as shown in the general formula below.
O
H3C
N
(CH2)y
(CH2)x N
N
O
O
N
O N
CH3
350 μm coronal slices of the forebrain containing the hippocampus were generated from male
Sprague-Dawley rats. Evoked, population spikes were recorded extracellularly in the cell-body layer
of CA1 area using NaCl-filled electrodes.
TH-9, TH-8 and TH-7 enhanced PS amplitude lasting more than 30 minutes. At 10
-9
caused an increase of 56.5±18.0% (n=8); TH-8:42.4±14.2% (n=4) and TH-7: 40.9±14.0% (n=4).
TH-3 and TH-1 had no effect on PS (6.4±4.4% and 2.0±2.4%; n=6/4), while TH-6 caused
depression of -25.9±4.6% (n=5). TH-9 and TH-6 effects were concentration-dependent with
estimated EC50 values of 2.0 μM and 0.06 μM, respectively. The TH-9 effect was blocked by
cholinergic antagonists, atropine (100 μM; 0.2±2.8%; n=5) and d-tubocurarine (1 μM; -2.5±2.8%;
n=6).
Taken together, our data indicate that the carbon chain length does not affect the activity of these
compounds on CA1 neuronal activity. By contrast, the terminal ring substitution on the carbonyl
group strongly influences neuroactivity and the type of effect they produce. The hexahydroazepin2-ones cause enhancement, piperidin-2-ones cause inhibition while pyrrolidin-2-ones are devoid of
neuroactivity. Our results support the hypothesis that hexahydroazepin-2-ones have potential for
use as cognitive enhancers.
122
P-61
TRANSKARBAM 12: VLIV pH NA TRANSDERMÁLNÍ
PERMEACI TEOFYLINU A HYDROKORTISONU.
NOVOTNÝ MICHAL 1, VÁVROVÁ KATEŘINA 1, HRABÁLEK ALEXANDR 1
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Transdermální podání léčiv je systémové podání léčiv přes kŧņi do krevního či lymfatického
oběhu. Hlavním omezením přechodu léčiva přes kŧņi je vnějńí vrstva nazývaná stratum
corneum. Pouņití transdermálního akcelerantu je jednou z cest, jak tento přechod usnadnit.
Transkarbam 12 (T12) byl projektován s
myńlenkou připravit novou sloučeninu, která
strukturně vycházet ze struktur jiņ
publikovaných, ale bude mít flexibilnějńí
a předevńím, její metabolické ńtěpy budou
netoxické.
bude
molekulu
V rámci postupného objasņování předpokládaného mechanismu účinku T12 jsme studovali
akcelerační aktivitu transkarbamu 12 a odpovídajícího hydrochloridu -aminoesteru v ńirokém
spektru pH (pH 3–9).K permeačním studiím jsme vybrali dvě modelová léčiva – hydrokortison
a teofylin. Pokusy byly prováděny in vitro pomocí Franzovy difúzní cely přes prasečí kŧņi plné
tlouńťky. Jako vehikulum jsme zvolili propylenglykol a tris-pufr v poměru 6:4. Hodnocení
akcelerační aktivity bylo prováděno pomocí HPLC.
Z výsledkŧ permeačních pokusŧ lze říci, ņe karbamátový anion obsaņený v molekule T12 je pro
samotný akcelerační účinek dŧleņitý. V porovnání s odpovídajícím hydrochloridem aminoesteru byl transkarbam podstatně účinnějńí. Byl pozorován významný vliv pH donorového
vzorku
na urychlovací schopnost. Nejlepńích výsledkŧ při hodnocení schopnosti urychlit permeaci
modelových bylo dosaņeno při pH 8.
Práce vznikla s podporou grantu GAUK 79607/2007/B-CH/FaF a grantu ministerstva ńkolství
MSM 0021620822.
123
P-62
TRANSFOSFATIDYLAČNÁ AKTIVITA MEMBRÁNOVOVIAZANEJ FOSFOLIPÁZY D V PAPAVER SOMNIFERUM L.
MAREK OBLOŅINSKÝ1, LÝDIA BEZÁKOVÁ1, RENATE ULBRICH-HOFMANN2
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
2
Martin Luther University Halle-Wittenberg, Faculty of Natural Sciences I, Institut for
Biochemistry/Biotechnology, Kurt-Mothes-Str. 3, 06120 Halle(Saale), Germany
Fosfolipáza D (PLD, phosphatidylcholine choline hydrolase, EC 3.1.4.4) bola pôvodne objavená
v rastlinách. Jej prítomnosť bola neskôr preukázaná aj u ņivočíchov, húb a baktérií. Katalyticky
sa môņe podieľať na hydrolýze, transfosfatidylácii, transesterifikácii a intramolekulovej
transfosforylácii, pričom primárnym miestom zásahu je fosfodiesterová väzba v
glycerofosfolipidoch, alkylfosfátoch a lyzofosfolipidoch. V rastlinných pletivách sa zapája do
procesov degradácie lipidov, bunkovej regulácie (vrátane transdukcie signálov) a membránovej
remodelácie. Zúčastņuje sa transmembránového signálne transdukčného procesu a
pravdepodobne hrá regulačnú úlohu pri tvorbe signálnych molekúl v oktadekánovej signálnej
ceste1. Fyziologická funkcia transfosfatidylačnej aktivity PLD (tj. schopnosť prenáńať fosfatidové
zvyńky na akceptory s voľnými hydroxylovými skupinami za vzniku fosfatidylalkoholov) je stále
neobjasnená, ale v biotechnológii sa vyuņíva na biokatalytickú výmenu funkčných skupín
fosfolipidov.
Experimentálne práce v oblasti ńtúdia PLD boli uskutočnené s vyuņitím modelového objektu
klíčnych rastlín maku siateho (Papaver somniferum L., Papaveraceae). Sledovala sa katalytická
aktivita membránovo-viazanej formy PLD, a to z pohľadu transfosfatidylačnej aktivity enzýmu v
priebehu klíčenia. Transfosfatidylačné vlastnosti enzýmu sa vyhodnotili pomocou vysokoúčinnej
tenkovrstvovej chromatografie (HPTLC). Pozornosť sa venovala aj porovnaniu spektra
proteínov cytozolových a mikrozomálnych frakcií z klíčnych rastlín maku siateho, a to za
pouņitia gélovej elektroforézy na polyakrylamidových géloch za denaturovaných podmienok
(SDS-PAGE).
Práca vznikla s podporou grantu agentúry KEGA č. 3/5154/07.
LITERATÚRA:
1.
Balaņová A., Blanáriková V., Bilka F., Bilková A.: Acta Facult. Pharm. Univ. Comenianae 55, 58-63 (2008).
124
P-63
INFLUENCE OF ALKANE-1-OLS ON LAMELLARHEXAGONAL PHASE TRANSITION OF EYPE STUDIED BY
TURBIDIMETRY AND NMR
KLACSOVÁ MÁRIA1,3, SUROVCOVÁ EVA1, ONDRUŃOVÁ EMÍLIA1,
KARLOVSKÁ JANKA1,2, BALGAVÝ PAVOL1
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra Fyzikálnej chémie liečiv,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, [email protected]
2
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, NMR laboratórium, Odbojárov 10, 832 32
Bratislava
3
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Katedra Jadrovej fyziky a
biofyziky, Mlynská dolina F2, 842 48 Bratislava
The effect of alkane-1-ols (CnOH, n = 8, 12, 16 is the number of carbons in alkyl chain)
on lamellar liquid-crystalline (L) → inverse hexagonal (HII) phase transition temperature
of egg yolk phosphatidylethanolamine (EYPE) was studied using turbidimetry and
31
P-NMR at 0.1 : 1 CnOH : EYPE mole ratio. The transition showed a characteristic
temperature dependence of turbidity at vawelength  = 350 nm for multilamellar as well
as unilamellar vesicles with a minimum corresponding to the onset of the phase
transition. The transition temperatures of multilamellar EYPE vesicles t = 53.8 °C and
t = 52.3 °C were determined by turbidimetry and
31
P-NMR, respectively. For unilamellar
EYPE vesicles t = 51.5 °C was obtained. In presence of CnOHs the L → HII phase
transition temperature decreased with increasing alkan-1-ol chain length.
Acknowledgement: This work was supported by the VEGA 1/0295/08 grant and by the
EC Research Infrastructure Action under the FP6 ―Structuring the European Research
Area‖ Programme Contract RII3-CT-2004-506088.
125
P-64
HYPHENATION OF CAPILLARY ELECTROPHORESIS AND
ZONE ELECTROPHORESIS WITH MASS SPECTROMETRY
AND UV DETECTION FOR THE DETERMINATION OF 5METHYLTETRAHYDROFOLATE IN HUMAN SERUM
PANTŦČKOVÁ PAVLA, TOMÁŃ ROMAN, FRANTIŃEK FORET
and KŘIVÁNKOVÁ LUDMILA
Institute of Analytical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Veveří 97, 602 00 BRNO, Czech Republic
[email protected]
Low folate levels have been associated with many clinical disorders and diseases, e.g.,
colon and colorectal cancers, megaloblastic erythropoiesis, anemia, cardiovascular
disease, Alzheimer’s disease in the elderly and with all types of dementia. Prevention of
the inborn neural tube defects consists in folic acid ingestion by women prior to
conception and for the first 12 weeks of pregnancy. 5-methyltetrahydrofolate (5-MTF) is
the predominant circulating folate metabolite, thus, its quantitative determination is one
of several factors used in the diagnosis of folate deficiency.
As the expected concentration of 5-MTF in serum is very low (pg/ml to ng/ml), the aim
of our work was to elaborate a method combining the high concentrating potential of
capillary isotachophoresis (CITP) with high selectivity potential of capillary zone
electrophoresis (CZE). The optimum anionic isotachophoretic system was composed of
10 mM HCl + creatinine, pH 5 (leading electrolyte) and 10 mM 2-(Nmorpholino)ethanesulfonic acid (terminating electrolyte). By on-line combination of CITP
with CZE the concentration limit in human serum sample was 1.5 x 10-7 M with BGE
composed of acetic acid and ammonium acetate, pH 4.5. For coupling of ITP(-CZE)
with MS, a new interface was developed and tested in ITP-ITP mode.
This work was supported by the Grant Agency of the Czech Republic, grant No
203/08/1536, by the Grant Agency of the Academy of Science of the Czech Republic,
grant No. IAA 400310703, and by the Institutional Research Plan AV0Z40310501 of the
Academy of Sciences of the Czech Republic.
126
P-65
VÝVOJ A VALIDACE LC/MS METODY PRO HODNOCENÍ
ČISTOTY SUBSTANCE TRANSKARBAMU 12, AKCELERANTU
TRANSDERMÁLNÍ PENETRACE
PASÁKOVÁ IVANA, SOCHOR JAROSLAV, KLIMEŃ JIŘÍ
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie
a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Při transdermální aplikaci je léčivo řízeně uvolņováno z transdermální lékové formy,
překonává koņní bariéru a vstupuje přímo do systémového řečińtě. Tímto zpŧsobem je moņné
dosáhnout setrvalých plazmatických koncentrací s minimální fluktuací, coņ vede k dobře
predikovatelnému farmakologickému účinku s minimálním rizikem toxického pŧsobení. Hlavním
limitujícím faktorem transdermálního podání léčiv je vńak nízká permeabilita kŧņe, zpŧsobena
strukturou nejsvrchnějńí části epidermis – stratum corneum. Hledají se proto zpŧsoby, jak
propustnost koņní bariéry pro některá léčiva dočasně zvýńit. Právě akceleranty transdermální
penetrace jsou chemické látky, které se přidávají do léčivého přípravku a urychlují prŧchod
léčiva přes tuto bariéru.
Do této skupiny patří i studovaný Transkarbam 12 (T12) - 5-(dodecyloxykarbonyl)pentylammonium-5-(dodecyloxykarbonyl) pentylkarbamová kyselina. Oproti ostatním, klinicky
pouņívaným akcelerantŧm, je schopen s vysokou účinností penetrovat ńiroké spektrum
účinných látek rŧzných fyzikálně-chemických vlastností. V substanci T12 se mohou vyskytovat 3
nečistoty - jedná se o rozkladný produkt T12 - kyselinu 6-aminohexanovou (AH), výchozí
substanci pro syntézu T12 – kaprolaktam (KL) a vedlejńí produkt syntézy - dodecylester
kyseliny 6-(6-aminohexanoylamino)hexanové (DAH).
Cílem této práce bylo vyvinout a zvalidovat novou LC/MS metodu pro hodnocení výńe
zmíněných nečistot v substanci T12. Pro MS detekci byla pouņita iontová past s ionizací
elektrosprejem. Hmotnostní spektra přísluńných látek hodnocených v kladném módu
vykazovala intenzivní protonované molekuly [M+H]+. AH vykazovala charakteristickou m/z 132,
KL m/z 114 a DAH m/z 413. Jako vhodný vnitřní standard byla zvolena kyselina
2-aminodekanová, m/z 188. Optimální separace vńech látek bylo dosaņeno na
chromatografické koloně Zorbax Sb-Aq (150 x 4,6 mm I.D.; 3,5 µm). Mobilní fáze obsahovala
methanol, vodu, kyselinu mravenčí a isopropylalkohol, při prŧtoku 270 µl/min. Následná
validace metody probíhala v SIM módu a hodnocenými validačními parametry byla linearita,
přesnost, správnost, robustnost, selektivita a stabilita.
Práce vznikla za finanční podpory Výzkumného záměru MSM 0021620822.
127
P-66
ANOMERIC SEPARATION OF MONOSACCHARIDES ON A
NON-CHIRAL HPLC COLUMN AND DIRECT MEASUREMENT
OF MUTAROTATION
PAZOUREK JIŘÍ
University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Faculty of Pharmacy, Department of Natural
Drugs, Palackého 1-3, 612 42 Brno, [email protected]
A rapid separation of anomers of common monosaccharides and disaccharides was reached on
a non-chiral HPLC column (a polar stationary phase LiChrospher® 100 DIOL, Merck) in HILIC
(Hydrophilic Interaction LIquid Chromatography) mode with evaporative light scattering detector
(ELSD). Under optimized conditions (retention times <10 minutes) it was feasible to monitor
anomeric conversion (mutarotation) of monosaccharides and measure the kinetics for both
pyranose and furanose forms. The results are in a good correlation with data published in the
literature, obtained mostly by NMR studies. A simple method of calibration curve linearization for
the saccharides determination is also suggested.
128
P-67
EFFECT OF SOME ZINC COMPOUNDS ON Zn AND Se
ACCUMULATION IN CHAMOMILE PLANTS
PEŃKO MATÚŃ 1, KRÁĽOVÁ KATARÍNA 1, MASAROVIČOVÁ ELENA 2
1
Comenius University in Bratislava, Faculty of Natural Sciences, Institute of Chemistry, Mlynská dolina,
815 42 Bratislava [email protected]
2
Comenius University in Bratislava, Faculty of Natural Sciences, Department of Soil Science, Mlynská
dolina, 815 42 Bratislava
The effects of ZnSeO4, ZnSeO3 and Zn(NCSe)2(nia)2 on the growth and Zn and Se
accumulation in roots and shoots of hydroponically cultivated chamomile plants (cv. Goral) were
studied. Similar experiments were performed also with ZnSO4.7H2O and Zn(NCS)2(nia)2. In the
applied concentration range (12—120 μmol dm−3) dry mass of roots was not affected by the
studied compounds and the reduction of shoot dry mass at the highest concentration was
relatively low. Se oxidation state in zinc compounds affected Zn accumulation in plant organs as
well as Zn translocation within the plants, which was reflected in the values of bioaccumulation
(BAF) and translocation factors (TF). Zn amount accumulated by shoots was lower than that in
the roots. The accumulated Zn amount in roots and shoots of chamomile plants increased
linearly with increasing compound concentration in the solution, the most effective metal
accumulation was observed for ZnSO4, the lowest one for ZnSeO3. Treatment with ZnSeO4
resulted in much higher Zn accumulation in shoots than treatment with ZnSeO3. BAF values
related to Zn accumulation in roots determined for ZnSO4 and Zn(NCS)2(nia)2 were comparable,
those determined for Zn(NCSe)2(nia)2 exceeded BAF values for ZnSeO3 but they were lower
than BAF values for ZnSeO4. Similar rank was obtained for BAF values related to Zn
accumulation in the shoots. On the other hand, highest BAF values determined for Se
accumulation in the roots were obtained for ZnSeO3, the lowest ones for Zn(NCSe)2(nia)2.
However, BAF values determined for Se accumulation in the shoots for ZnSeO4 were by one
order higher than the corresponding BAF values for both other studied Se compounds. In
general, independently on the applied metal compounds, the
portion of accumulated Zn allocated in shoots related to the total amount of Zn accumulated by
plants was about 50 % or more for the treatments with higher concentrations (60 and 120 μmol
dm−3), whereas this portion for accumulated Se allocated in shoots varied between 76.5-87.2 %
for ZnSeO4, 11.0-18.6 % for ZnSeO3 and 22.0-26.8 % for Zn(NCSe)2(nia)2.
Acknowledgements. The study was financially supported by the Grant Agency VEGA, grant No. 1/3489/06.
129
P-68
DERIVÁTY N-(-4-ALKYLPHENYL)SALICYLAMIDŦ JAKO
POTENCIÁLNÍ ANTITUBERKULOTIKA
PETRLÍKOVÁ EVA 1, WAISSER KAREL, 1, DIVIŃOVÁ HANA, 1, HUSÁKOVÁ PETRA, 1,
KAUSTOVÁ JARMILA, 2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové,[email protected]
2
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro M. kansasii Partyzánské náměstí
7, 70200 Ostrava,
Cílem práce bylo připravit sérii nových N-(4-alkylphenyl)salicylamidŧ, 3-(4-alkylphenyl)-2H-1,3benzoxazine-2,4(3H)-dionŧ a odpovídajících 3-(4-alkylphenyl)-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazine2(3H)-onŧ a 3-(4-alkylphenyl)-2H-1,3-benzoxazine-2,4(3H)-dithionŧ.
COOH
OH
PCl3
N
H
OH
R1
R1
O
R2
O
O
N
O
R1
O
Cl
R2
O
NH2
O
S
P2S5
N
R2
R1
O
O
R2
S
N
R1
S
R2
Připravené sloučeniny vykazovaly in vitro aktivitu proti Mycobacterium tuberculosis, M. kansasii
(dva kmeny) a M. avium. Na základě biologického testování bylo zjińtěno, ņe náhrada oxo
skupiny za thioxo skupinu vede ke zvýńení biologické aktivity. Významným přínosem je také to,
ņe mechanismus účinku těchto látek je pravděpodobně odlińný od mechanismu účinku
v současné době pouņívaných léčiv.
Tato práce vznikla s podporou GAUK, grantu číslo 11809/2009/B-CH/FAF a VZ MSM
0021620822.
[1] Waisser, K., Matyk, J., Divińová, H., et al.: Arch. Pharm. Chem. Life Sci. 339, 2006, p.616620.
[2] Waisser, K., Matyk, J., Divińová, H., et al.:Arch. Pharm. Life Sci., 340, 2007, 264-267.
130
P-69
VYUŢITÍ SPOJENÍ KAPILÁRNÍ ELEKTROFORÉZY
S BEZKONTAKTNÍ VODIVOSTNÍ DETEKCÍ PRO ANALÝZU
LÉČIV
KLÁRA PETRŦ, PAVEL JÁČ, MIROSLAV POLÁŃEK
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Kapilární elektroforéza (CE) je účinnou separační analytickou metodou,
alternativní ke konvenčně pouņívaným instrumentálním metodám jako je HPLC a GC,
kterou lze v určitých oblastech uplatnit při kontrole jakosti léčiv.
Pomocí CE lze separovat i velmi polární nebo bazické sloučeniny, pro něņ bývá
chromatografická analýza problematická. Moņnost spojení CE s bezkontaktním
vodivostním detektorem (CCD) rozńiřuje spektrum analytŧ prakticky na vńechny nabité
částice – anorganické anionty a kationty stejně jako organické ionty, např. ionty
karboxylových kyselin, aminŧ, kvartérních amoniových bazí, aminokyselin, peptidŧ,
fragmentŧ DNA a mnohých zástupcŧ léčiv.
Základní výhodou CE/CCD je vyńńí citlivost detekce u analytŧ málo absorbujících
v UV oblasti. CE/CCD tak nabízí moņnost stanovení sloučenin postrádajících
chromofory bez potřeby derivatizace, jeņ mŧņe být komplikací pro tradičně pouņívané
přímé i nepřímé UV spektrofotometrické detekční techniky.
V rámci tohoto sdělení jsou shrnuty metody, pouņitelné pro kontrolu jakosti léčiv
nebo jejich monitorování v tělních tekutinách, vyvinuté za deset let existence CE/CCD
v axiálním uspořádání. Jsou diskutovány přednosti, výhody a úskalí představených
aplikací. Taktéņ jsou navrņeny moņné směry vedoucí k rozńíření vyuņití této separační
metody.
Autoři děkují Grantové agentuře Univerzity Karlovy, grant 123709/2009 a Ministerstvu ńkolství České
republiky, grant 0021620822 za finanční podporu projektu.
131
P-70
VÝVOJ METODY STANOVENÍ METFORMINHYDROCHLORIDU V LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU
PILAŘOVÁ PAVLA1, KASTNER PETR1, SOMMERNITZOVÁ NORA1,
KLIMEŃ JIŘÍ1
1
UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Práce se zabývá optimalizací HPLC metody pro stanovení metformin-hydrochloridu
a jeho nečistot v tabletách. Metformin je perorální antidiabetikum ze skupiny biguanidŧ.
Hlavním účinkem je sníņení inzulinové rezistence, která provází diabetes mellitus 2.
typu.
Metformin má také mírný antilipolytický účinek a sniņuje hladinu volných
mastných kyselin v krvi.
Byly zkoumány rŧzné sloņení, poměry a rychlosti prŧtoku mobilní fáze a rŧzné druhy
stacionárních fází. Byla zvolena analýza na koloně Bondapak C18, 10 m, 3,9 × 300
firmy Waters, mobilní fáze byla směs objemových dílŧ pentansulfonátu sodného,
chloridu sodného ve vodě a pH bylo upraveno na 3,5 kyselinou fosforečnou. Detekce
probíhala pomocí spektrofotometrického detektoru při 218 nm.
Dále byly testovány validační parametry; byla ověřena linearita, přesnost, správnost,
robustnost a selektivita metody pro testované léčivo.
Problematika byla řešena za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.
132
P-71
STANOVENIE A IDENTIFIKÁCIA SELÉNU V KRVNEJ PLAZME
PLANKOVÁ A.1, HAID, J. 2, MIKUŃ P. 1, HAVRÁNEK E. 1
1
Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie,
SR, [email protected]
2
SZU, Katedra dermatovenerológie, Limbová 12, 833 03, Bratislava, SR
Vonkajńie faktory ņivotného prostredia, fajčenie a stres podnecujú v nańom organizme
tvorbu veľmi reaktívnych voľných častíc - radikálov. V prípade nedostatku vhodných
obranných mechanizmov v organizme, tieto reaktívne častice vytvárajú v tele prostredie pre
vznik zápalových chorôb. Ľudské telo má vlastné obranné mechanizmy chrániace
organizmus pred voľnými radikálmi. Z tohto hľadiska nadobúdajú zvýńený význam najmä
antioxidanty, čo sú látky schopné neutralizovať voľné radikály. Jedným z kľúčových
antioxidantov je práve nutričný prvok selén, význam ktorého uņ bol potvrdený mnoņstvom
rôznych ńtúdií .
Mnoņstvo selénu v ľudskom organizme závisí od jeho príjmu z potravín a od
fyziologického stavu organizmu. V tele dospelého človeka je beņne 5–10 mg selénu. V
ľudskom organizme asi polovica celkového mnoņstva selénu je zhromaņdená v pečeni, ďalej
sa nachádza v obličkách a v ńtítnej ņľaze. Koncentrácia v krvi by mala dosahovať hodnoty
okolo 0,1 mg.l-1.Za optimálny denný príjem selénu sa povaņuje 1 µg na kg hmotnosti .
Cieľom práce bolo vypracovať a optimalizovať pracovné podmienky pri identifikácii a
stanovení selénu v krvnej plazme u pacientov trpiacich na chronické, prípadne chronicky
recidivujúce zápalové ochorenie koņe - atopická dermatitída. Cieľom práce bolo taktieņ
vyhodnotiť súvis medzi zníņenou hladinou selénu v organizme a atopickou dermatitídou, ako i
sledovať vplyv uņívania prípravku Zinkosel (40 µg selénu v anorganickej forme) na priebeh
ochorenia. Stanovené počiatočné hodnoty selénu u pacientov s atopickou dermatitídou, ktoré
sa pohybovali v intervale od 25,20 μg.l-1 po 56,56 μg.l-1 boli omnoho niņńie ako u zdravých
pacientov, ktoré boli v intervale od 46,70 μg.l-1 po 72,50 μg.l-1. Po polročnom uņívaní
prípravku sa hladina selénu zvýńila zhruba o 11 μg.l-1 oproti hodnotám na začiatku terapie. Zo
získaných výsledkov moņno konńtatovať, ņe väčńine pacientov sa počas uņívania prípravku
zdravotný stav zlepńil a teda na základe zistených skutočností moņno predpokladať súvis
nízkej hladiny selénu a uvedeného ochorenia.
Merací postup bol verifikovaný porovnaním výsledkov obsahu selénu získaných
elektrochemickou
analytickou
metódou
galvanostatickou
rozpúńťacou
chronopotenciometriou (SCP) s výsledkami získanými komparačnou metódou – atomóvou
absorpčnou spektrofotometriou s generovaním hydridov (HGAAS).
Práca je súčasťou výskumného programu podporovaného v rámci grantovej úlohy
č. 1 / 4299 / 07 grantovou agentúrou MŃ SR VEGA.
133
P-72
POROVNÁNÍ TECHNIK LIQUID-LIQUID A SOLID PHASE
EXTRAKCE PRO STANOVENÍ ALFA-TOKOFEROLU
V ERYTROCYTÁRNÍ MEMBRÁNĚ
JIŘÍ PLÍŃEK 1,2, HANA VLČKOVÁ 1,2, LENKA KRČMOVÁ 1,2, MARKÉTA KAŃPAROVÁ 1,2,
DAGMAR SOLICHOVÁ 2, PETR SOLICH 1, LUBOŃ SOBOTKA2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové ([email protected])
2
Fakultní nemocnice, Klinika gerontologická a metabolická, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové
Volné kyslíkové radikály mají vliv na procesy stárnutí, pońkození tkání a vznik nádorových
onemocnění. Alfa-tokoferol, obecně nazývaný vitamin E, je antioxidační látka, která se ukládá v
buněčných membránách vńech tkání a přispívá k celkové ochraně organismu. Dŧsledkem
deficitu alfa-tokoferolu vzniká nerovnováha mezi tvorbou a eliminací volných radikálŧ. Dochází k
oxidačnímu stresu, který naruńuje celistvost membrán a ohroņuje celou řadu fyziologických
procesŧ závislých na jejich funkční integritě. Sledování hladin alfa-tokoferolu v membránách
erytrocytŧ přispívá k objasnění mechanismŧ účinku a změn antioxidační rovnováhy např. při
léčbě LDL aferézou a chemoterapeutik uņívaných k léčbě nádorových onemocnění.
V nańí práci byla porovnána rutinně pouņívaná metoda liquid-liquid extrakce s nově vyvinutou
technikou izolace alfa-tokoferolu z membrán erytrocytŧ kombinující přednosti gradientové
ultracentrifugace a solid phase extrakce. Při pouņití metody liquid-liquid extrakce jsou promyté a
naředěné erytrocyty po přídavku hexanu deproteinovány, intenzivně protřepány a
centrifugovány. Hexanová fáze je odpařena a odparek rozpuńtěn v methanolu. Nová technika
začíná přípravou erytrocytárních ghostŧ provedenou na ultracentrifuze TL-100 s rotorem TLA100.2 (Beckman Coulter, Palo Alto, USA). Vlastní extrakce probíhá na kolonce Spe-ed
C18/18%, 500 mg/3 ml/ 40 μm /60 Å (Applied Separations, Allentown, USA) aktivované
methanolem a kondicionované vodou. Alfa-tokoferol je z kolonky eluován hexanem, následně
odpařen a rozpuńtěn v methanolu. U obou technik analyzujeme extrakt HPLC metodou s
vyuņitím monolitní stacionární fáze - Chromolith™ Performance RP-18e, 100×4.6 mm (Merck,
Darmstadt, Německo).
Spojení ultracentrifugace a solid phase extrakce umoņņuje efektivní, snadno proveditelné a
rychlé zpracování větńího mnoņství vzorkŧ v kratńí době, coņ jsou hlavní aspekty pro rutinní
stanovení
Podporováno: GAUK 124809/2009, GAUK 88407/2009, FRVŃ 575/2009, MSM 0021620822 a
MZO 00179906
134
P-73
ISOLACE OBSAHOVÝCH LÁTEK POLYGONUM
LAPATHIFOLIUM A STANOVENÍ JEJICH ANTIOXIDAČNÍ
AKTIVITY
POŘÍZKOVÁ RADKA, KUBÍNOVÁ RENATA, KALINAYOVÁ MAGDALENA
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno; [email protected]
Polygonum lapathifolium L. (Polygonaceae) je jednoletá, velmi proměnlivá bylina,
rozńířená po celém světě, zejména na vlhčích stanovińtích. V lidové medicíně se pouņívá jako
diuretikum, desinficiens močových cest, antidiaroikum a hemostatikum. Droga je bohatý zdroj
látek s antioxidační, chemoprotektivní a cytotoxickou aktivitou. Obsahuje předevńím chalkony a
flavonoidy (glykosidy kvercetinu a kaempferolu, flavanony), dále třísloviny, organické kyseliny a
fenylpropanoidy.
Rostlinný materiál byl extrahován methanolem a z ethylacetátového podílu tohoto
extraktu byly pomocí sloupcové a semipreparativní HLPC chromatografie vyisolovány a pomocí
spektrálních metod a srovnáním se standardy identifikovány kyselina galová, kyselina phydroxybenzoová, taxifolin, kaempferol, kvercitrin a isokvercitrin.
U těchto látek byla zjińťována antioxidační aktivita čtyřmi metodami. Bylo testováno
zháńení DPPH radikálu, hydroxylového radikálu, peroxidu vodíku a peroxylového radikálu,
vzniklého termolýzou 2,2'-azo-bis(2-amidinopropan)dihydrochloridu. Vŧči jednotlivým radikálŧm
se tyto látky chovaly odlińně. DPPH radikál nejlépe zháńela kyselina galová, nejméně potom
kaempferol, coņ nasvědčuje tomu, ņe nejen celkový počet hydroxylŧ, ale i jejich vzájemná
poloha (ortho) je podstatná pro schopnost látek zháńet tento radikál1. Vŧči hydroxylovému
radikálu byla nejvíce aktivní kyselina galová, glykosidy a flavanon taxifolin vykazovaly nízkou
aktivitu. Naopak peroxid vodíku zháńí zejména flavonoidy s hydroxylovými skupinami v poloze
ortho (taxifolin). Při zháńení peroxylového radikálu vykazovaly velmi vysokou aktivitu látky
s vyńńím počtem hydroxylových skupin (kvercitrin, isokvercitrin, taxifolin), zatímco kyselina
galová a kaempferol v tomto případě jako antioxidanty nepŧsobily.
[1] Villaño D., Fernández-Pachón M. S., Moyá M. L., Troncoso A. M. and García-Parrilla
M. C..: Talanta 71, 230-235 (2007)
135
P-74
ANALÝZA LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŦ POUŢÍVANÝCH
K SYMPTOMATICKÉ LÉČBĚ PŘI CHŘIPCE A NACHLAZENÍ
POSPÍŃILOVÁ MARIE, HONEGR JAN, KUBÍKOVÁ DRAHOMÍRA
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Práce je zaměřena na vývoj metody pro separaci a stanovení paracetamolu,
kofeinu, kyseliny askorbové a fenylefrinu s vyuņitím metody micelární elektrokinetické
chromatografie
(MEKC).
Separace
probíhala
v nepotaņené
křemenné
kapiláře
o vnitřním prŧměru 50 m, celkové délce 32 cm, efektivní délce 21 cm a při napětí 20
kV a teplotě 20 oC. Pro detekci léčiv byly zvoleny vlnové délky 190 nm a 265 nm. Byly
testovány rŧzné parametry (druh a koncentrace základního elektrolytu, jeho pH, druh a
koncentrace tenzidu, vliv organického rozpouńtědla) pro ovlivnění elektroforetických
vlastností léčiv a tím kvality separace. Optimální základní elektrolyt byl 100 mM
borátový pufr: s obsahem 100 mM dodecylsíranu sodného a 10 % methanolu, pH* 7,8.
Jako vnitřní standard byl pouņit methylparaben. Doba analýzy je 8 min.
Byly měřeny kalibrační závislosti analytŧ metodou s vnitřním standardem
a zjińtěné korelační koeficienty leņí v rozmezí 0, 9967 aņ 0,9993. Vypracovaná
a validovaná metoda byla aplikována na stanovení paracetamolu, kofeinu, kyseliny
askorbové a fenylefrinu v e farmaceutickém přípravku Coldrex tablety. Zjińtěný obsah
účinných látek v přípravku odpovídá obsahu deklarovanému výrobcem. Opakovatelnost
metody lze charakterizovat RSD v rozmezí 1,56 – 3,81 % a správnost metody hodnotou
recovery v rozmezí 96,15 % aņ 98,10 %.
Práce byla realizována za finanční podpory Výzkumného záměru MSM 0021620822
136
P-75
SYNTÉZA A INSTRUMENTÁLNÍ ANALÝZA DERIVÁTŦ
HYALURONOVÉ KYSELINY
PRAVDA MARTIN 1, BERKOVÁ MIROSLAVA1, EHLOVÁ TEREZA1, NIKODÝM PAVEL1,
VELEBNÝ VLADIMÍR1
1
CPN spol. s r.o. 561 02 Dolní Dobrouč 401, [email protected]
Cílem této práce bylo studium reakce bromkyanem aktivovaného hyaluronanu (HA) s hydrazidy
karboxylových kyselin a charakterizace připravených derivátŧ. Bromkyan je činidlo hojně
vyuņívané k aktivaci hydroxylových skupin polysacharidových řetězcŧ. Vzniklé reaktivní skupiny
(imidokarbonáty) jsou dále schopny podstupovat reakci s ligandy obsahujícími ve své struktuře
nukleofilní funkční skupiny (např. aminoskupiny)1. Nańím úkolem bylo potvrdit modifikaci
struktury hyaluronové kyseliny danou reakcí a sledovat vliv reakčních podmínek na dosahované
stupně substituce. Pro experimenty byl jako modelová látka vybrán hydrazid benzoové kyseliny
(BH).
Modifikace
struktury
hyaluronové
kyseliny
byla
prokázána
pomocí
FT_IR
1
spektrofotometrie, NMR spektroskopie ( H NMR, HH COSY, 2D DOSY a HSQC) a gelové
permeační chromatografie (GPC-UV/VIS).
HO
OO
HO
O HO
O
OH
H
NH NH
O
n
NH
O
O
1. CNBr, pH > 7, 0oC
8. BH, r.t.
OH
O
O
OO
CH3
O
O
O
O HO
O
OH
H
NH2
O
NH2
O
O
O
O-
O
NH
CH3
n
O
HO
O
O HO
O
OH
H
O
O
O
n
NH
CH3
Modifikace hydroxylových skupin hyaluronanu vede ke vzniku N-substituovaných derivátŧ
karbamové kyseliny. Jako vedlejńí produkt se ve struktuře polysacharidu objevují rovněņ
nesubstituované karbamáty. Experimenty potvrdily, ņe nejčastěji dochází k modifikaci struktury
HA v poloze 6 N-acetylglukosaminu. Bylo prokázáno, ņe s rostoucím pH reakční směsi roste
dosahovaný stupeņ sustituce.
(1)
Mlcochova, P.; Bystricky, S.; Steiner, B.; Machova, E.; Koos, M.; Velebny, V.; Krcmar, M.
Biopolymers 2006, 82, 74-9.
137
P-76
LIPOPLEXES DNA - DOPE - GEMINI SURFACTANTS
PETRA PULLMANNOVÁ1, DANIELA UHRÍKOVÁ1, SERGIO S. FUNARI3, IVAN LACKO2,
FERDINAND DEVÍNSKY2, PAVOL BALGAVÝ1
1
2
Department of Physical Chemistry of Drugs, Department of Chemical Theory of Drugs, Faculty of
Pharmacy, Comenius University, Bratislava ([email protected])
3
HASYLAB DESY, Hamburg
Lipoplexes (DNA-CL) formed due to electrostatic interaction of DNA polyanion and
cationic liposomes are potential gene delivery vectors. The relationship between the lipoplexes
microstructure and their transfection efficiency is still under discussion. DNA strands regularly
arranged between lipid bilayers are typical for a condensed lamellar phase. Surface charge
density of the lipid bilayer in the condensed lamellar phase effects the distance between DNA
stands and is the crucial parameter for the transfection efficiency [1]. In condensed inverse
hexagonal phase, DNA strands are covered by lipid monolayer, and arranged on the hexagonal
lattice. Lipoplexes DNA – neutral phospholipid – gemini surfactant show good transfection
efficiency in vivo [2]. Gemini surfactants CnGSm, used in our experiments, are composed from
two alkyl chains (m is the number of carbons in the alkyl chain) and two quaternary ammonium
groups connected by a polymethylene chain referred as a spacer (n is the number of carbons in
the spacer).
Lipoplexes were prepared due to DNA interaction with cationic liposomes in 0.15 mol/l
NaCl solution, keeping the isoelectric point. Cationic liposomes were prepared as a mixture of
dioleoylphosphatidylethanolamine (DOPE) and propane-1,3-diyl-bis(dodecyldimethylammonium
bromide) (C3GS12), at molar ratio 0.15 C3GS12:DOPE.0.5. The microstructure of lipoplexes
was studied using small- (SAXD) and wide-angle (WAXD) synchrotron X-ray diffraction at the
soft condensed matter beamline A2 at HASYLAB, DESY, Hamburg. Fully hydrated DOPE forms
an inverted hexagonal phase at 20°C. DNA – DOPE – C3GS12 shows a condensed lamellar
phase. The repeat distance of the lipid bilayer stacking d decreases from 6.83 nm to 6.21 nm
with increasing portion of C3GS12. The DNA – DNA distance dDNA decreases nonlinearly in the
range 5.8 - 3.7 as a function C3GS12:DOPE.
Acknowledgements
This work was supported by the European Community - Research Infrastructure Action under the FP6
"Structuring the European Research Area" Programme Contract RII3-CT-2004-506008 (HASYLAB
project II-20052037 EC), by the JINR project 07-4-1069-09/2011, by the VEGA grant 1/0292/09 to DU and
by the FaF UK/37/2008 to PP.
REFERENCES
[1] Koltover I., Salditt T., Safinya C. R.: Biophys. J. 77, 915-924 (1999)
[2] Badea I., Verrall R., Baca-Estrada M., Tikoo S., Rosenberg A., Kumar P., Foldvari M.: J. Gene Med. 7,
1200-1204 (2005)
138
P-77
NON-TERMÁLNÍ VLIV MIKROVLNNÉ IRADIACE NA SYNTÉZU
5-SUBSTITUOVANÝCH TETRAZOLŦ
GELA PETR, ROH JAROSLAV, VÁVROVÁ KATEŘINA, HRABÁLEK ALEXANDR
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Od roku 1986, kdy byla poprvé publikována práce zabývající se urychlením organických
reakcí mikrovlnnou iradiací, nastává nebývalý rozmach toho odvětví organické chemie. Do
dneńní doby bylo publikováno bezmála 4000 prací na toto téma. Prakticky vńechny deklarují
mikrovlnnou iradiaci jako výhodnějńí ve srovnání s konvenčním ohřevem, a to z dŧvodu zvýńení
výtěņkŧ, zkrácení reakčního času či zvýńení selektivity dané reakce. To se přisuzuje jednak
čistě termálním efektŧm, a pak téņ zcela specifickým, non-termálním efektŧm mikrovlnné
iradiace, které nemohou být běņným ohřevem nikdy navozeny.
Příprava 5-subst. tetrazolŧ spočívá v [2+3] cykloadici azidového aniontu na přísluńný
nitril a existuje mnoho zpŧsobŧ provedení této reakce. V roce 2000 byla publikována první
metoda přípravy 5-subst. tetrazolŧ v podmínkách mikrovlnné aktivace1, která byla
v následujících letech následována několika dalńími pracemi. Větńina deklaruje mikrovlnný
ohřev jako efektivnějńí, zřejmě z dŧvodu specifické interakce elektromagnetického pole
s molekulami obsahujícími dipól, v nańem případě nitrilovou skupinou, vedoucí ke sníņení
aktivační energie a urychlení reakce.
Nańe pracovní skupina se zaměřila na několik pouņívaných postupŧ přípravy 5-subst.
tetrazolŧ a provedla je jak za konvenčního ohřevu, tak v podmínkách mikrovlnné aktivace.
Dŧraz byl kladen předevńím na provedení reakcí za naprosto totoņných teplotních podmínek.
Teploty byly měřeny kontaktními teploměry ponořenými do reakčních směsí.
Výsledky pro nás byly velkým překvapením, jelikoņ u větńiny z námi provedených syntéz
překvapivě nedońlo k signifikantnímu zkrácení reakčního času ani zvýńení výtěņku při pouņití
mikrovlnné aktivace.
Aņ později publikovaná, velmi detailní práce prof. O. Kappeho2 podpořila nańe zjińtění a
nańe závěry, a to ņe při dodrņení totoņných teplotních podmínek v reakční směsi nezvyńuje
mikrovlnný ohřev ve srovnání s konvenčním ohřevem výtěņek reakce, tzn. u provedených
reakcí byl zpochybněn jakýkoli non-termální efekt mikrovln.
Práce vznikla za podpory VZ Ministerstva školství ČR (MSM 0021620822)
1
2
Alterman, M.; Hallberg, A. J.Org. Chem. 2000, 65, 7984
Herrero,M.A.; Kremsner, J.M; Kappe, C.O. J.Org.Chem 2008, 73, 36
139
P-78
ŠTÚDIUM LIPOFILITY POTENCIÁLNYCH LIEČIV ZO SKUPINY DERIVÁTOV
ARYLOXYAMINOPROPANOLU
SEDLÁROVÁ EVA1, KEČKÉŃOVÁ SIMONA1, MARUNIAK MATEJ1, CSÖLLEI JOZEF2, MOKRÝ
PETR2
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov
10, 832 32 Bratislava; [email protected]
2
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno
Práca sa zaoberá ńtúdiom lipofility nových potenciálnych liečiv zo skupiny aryloxyaminopropanolov,
kde
bázická
časť
bola
tvorená
substituovaným
4-fluórfenylpiperazínom
a aromatické jadro alkoxykarbonylaminovou skupinou.
F
F
OH
O
N
H
+
OH
N
O
N
Cl
+
N
Cl
-
H
ROOCHN
NHCOOR
R -CH3, -C2H5, -C3H7, -C4H9
Ńtudované látky boli zosyntetizované na Ústave chemických léčiv FaF VFU v Brne. Skupiny
ńtudovaných látok sa líńili jednak polohou karbamátovej väzby na aromatickom jadre (m- a p-),
jednak počtom uhlíkov v esterovej väzbe. Ako parametre lipofility bol stanovený log P metódou
„shake-flash― v sústave oktán-1-ol /voda, RM hodnota pomocou TLC a log k pomocou HPLC.
Hodnoty log P, RM a log k stúpajú v závislosti od zvyńujúceho sa počtu uhlíkov v alkoxyskupine
– lipofilita sa zvyńuje. Parametre lipifility boli korelované navzájom a v závislosti od počtu
atómov uhlíka v postrannom reťazci. Hodnoty korelačných koeficientov potvrdili platnosť
Collanderovej rovnice. Experimentálne stanovené hodnoty log P boli porovnané s hodnotami
rozdeľovacieho koeficienta, získanými výpočtovými metódami. Zo stanovených parametrov
lipofility vyplýva - aryloxyaminopropanoly s karbamátovou väzbou v p-polohe sú lipofilnejńie ako
ako látky s karbamátovou väzbou v m-polohe
140
P-79
IDENTIFIKACE NEČISTOTY ALMOTRIPTANU POMOCÍ HPLCMS/MS A HR-MS
SLABÁ BARBORA1, PLAČEK LUKÁŃ1, RIDVAN LUDĚK1, JAMPÍLEK JOSEF1,2
1
Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha; [email protected]
2
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého
1-3, 612 43 Brno
Tandemová hmotnostní spektrometrie (MS/MS) s předřazenou chromatografickou
separací spolu s vysokorozlińující hmotnostní spektrometrií (HR-MS) tvoří páteř
moderních analytických technik k identifikaci látek na úrovni desetin procent v aktivních
farmaceutických substancích (API) a lékových formách. V této práci je popsán postup
při strukturní analýze jedné z nečistot almotriptanu. Nečistota byla pozorována
v závěrečném syntetickém kroku a její identifikace také pomohla objasnit příčinu tvorby
dalńích významných neņádoucích látek vznikajících během syntézy této API.
Almotriptan se pouņívá k léčbě akutní migrény a vykazuje vysokou afinitu k
serotoninovým receptorŧm typu 5-HT1D, 5-HT1B, 5-HT1F. Aktivace receptoru 5-HT1B/1D
zpŧsobuje selektivní vasokonstrikci kraniálních cév, předevńím v periferní části
trigeminovaskulárního systému, kde inhibuje uvolnění neuropeptidŧ.
H3C
N
CH3
N
S
almotriptan
O
O
N
H
141
P-80
STUDIE PODMÍNEK MIKROEXTRAKCE PEVNOU FÁZÍ
IBUPROFENU Z PLASMY
SPÁČILOVÁ LENKA, SOCHOR JAROSLAV
UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Mikroextrakce pevnou fází (SPME) patří mezi izolační techniky, vyuņívané při
hodnocení léčiv v biologických tekutinách HPLC i GC analýzou. Výhodou je minimální
potřeba organického rozpouńtědla pro desorpci léčiva sorbovaného na pevnou fázi,
umístěnou na křemenném vlákně.
Pro studium podmínek mikroextrakce vláknem ve spojení off-line s HPLC hodnocením
byl zvolen ibuprofen v plasmě. Byly sledovány podmínky SPME - úprava pH vzorku
před sorpcí, doba sorpce i doba desorpce. HPLC hodnocení bylo provedeno na koloně
s reverzní fází při detekci 222 nm.
Vypracovaná metodika bude vyuņita pro určování aktuálních hladin ibuprofenu
v plasmě.
Problematika byla řeńena za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.
142
P-81
IZOTERMICKÉ A NEIZOTERMICKÉ ŠTÚDIUM KINETIKY
HYDROLÝZY POTENCIÁLNYCH LIEČIV
STANKOVIČOVÁ MÁRIA 1, BEZÁKOVÁ ŅELMÍRA 1, BEŅO PAVOL 2
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej
chémie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
2
Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra klinických odborov,
Univerzitné nám. 1, 918 43 Trnava, Slovenská republika
V predkladanej práci sme ńtudovali kinetiku alkalickej hydrolýzy látky s potenciálnym
antidysrytmickým účinkom 1-2-2-pentyloxyfenylkarbamoyl-oxy-2-metoxymetyl-etylperhydroazepíniumchloridu 1,2. Hydrolýza látky prebiehala vo vodno-etanolovom roztoku
hydroxidu sodného (0,1 mol/l) a vo vodno-etanolových tlmivých roztokoch s hodnotou
pH 7 a pH 8 s konńtantnou iónovou silou  = 0,1 mol/l. Koncentrácia etylalkoholu bola
50 % v/v. Priebeh hydrolýzy sme sledovali spektrofotometricky vo viditeľnej oblasti
spektra za izotermických a neizotermických podmienok. Za izotermických podmienok
sme stanovili hodnoty rýchlostných konńtánt pri teplote 21 °C, 37 °C a 70 °C a hodnoty
aktivačnej energie. Skrátenie experimentu je moņné dosiahnuť pri neizotermických
podmienkach ńtúdia stability s pouņitím teplotného gradientu. Prvý matematicky exaktný
neizotermický zrýchlený test stability popísal Rogers 3. Z grafickej závislosti 1/T0 – 1/Tt =
f (ln 1 + t)) sa vypočíta smernica B, ktorá určuje rast teploty. Dosadením tejto rovnice do
Arrheniovej rovnice sa vypočíta aktivačná energia. Týmto postupom sme v rovnakých
roztokoch v intervale teplôt 30 °C aņ 70 °C uskutočnili neizotermické ńtúdium kinetiky
hydrolýzy sledovanej látky. Stanovili sme hodnoty aktivačnej energie, ktoré boli v dobrej
zhode s hodnotami stanovenými za neizotermických podmienok. Neizotermické ńtúdium
stability môņe podstatne skrátiť ńtúdie stability, lebo v rámci jedného experimentu je
moņné stanoviť aktivačnú energiu reakcie a získať potrebné údaje, ale výsledky je
potrebné overiť aj inými postupmi.
Práca bola realizovaná za podpory grantu č. 1/4293/07, Grantovej agentúry VEGA MŠ SR
3. Búčiová, L., Borovanský, A., Čiņmárik, J., Čes. a Slov. Farm. 36, 339 (1987).
4. Gibala, P., Sotníková, R., Knezl, V., Dřímal, J.: Arzneim.-Forsch./Drug. Res. 37, 149
(1987).
5. Rogers, A.R.: J. Pharm. Pharmacol. 15, 101 T (1963).
143
P-82
VÝVOJ BIOANALYTICKEJ METÓDY PRE ŠTÚDIUM
VÝZNAMU HYDRAZONOVÝCH METABOLITOV PRI
INTOXIKÁCII ISONIAZIDOM
MARCELA GLADZISZOVÁ, JÁN STARIAT, PETRA KOVAŘÍKOVÁ, JIŘÍ KLIMEŚ
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Isoniazid je v súčasnosti jedným z najdôleņitejńích antituberkulotik uņívaných pri liečbe
tuberkulózy. V priebehu dlhotrvajúceho experimentálneho a klinického výskumu
isoniazidu bolo nazhromaņdené značné mnoņstvo informácií týkajúcich sa osudu liečiva
v organizme a profilu neņiaducich a toxických účinkov. No aj napriek tomu, v prípade
neurotoxicity isoniazidu, prekvapivo stále nie je v rade otázok úplne jasno.
Predpokladá sa, ņe tento druh toxicity je spojený s vyčerpaním aktívnej formy vitamínu
B6 (pyridoxal-5-fosfát, PLP), čo je dôsledkom vzniku závaņných periférnych neuritíd.
Deficit PLP pri terapii isoniazidom je najčastejńie vysvetľovaný tvorbou kondenzačných
hydrazonových produktov. Doposiaľ vńak nebol predloņený ņiadny dôkaz potvrdzujúci
túto hypotézu, čoho príčinou je absencia vhodnej analytickej metodiky.
Cieľom projektu je vyvinúť HPLC metódu vhodnú pre ńtúdium významu hydrazonových
metabolitov pri terapii a akútnej intoxikácii isoniazidom.
Najlepńia separácia analytov (isoniazidu, jeho aktívneho metabolitu, vitamínov skupiny
B6 a potenciálnych hydrazonových metabolitov – pyridoxal isonikotinoyl hydrazonu
a pyridoxal isonikotinoyl hydrazon-5-fosfátu) bola dosiahnutá na chromatografickej
kolóne LiChroCART 250 × 4 mm I.D. s náplņou Lichrospher 100 RP-18, 5 µm, (Merck)
s vyuņitím predkolóny. Mobilnou fázou bol vodný roztok NaH2PO4 (0,01 mol/l)
s prídavkom EDTA (1 mM) a kyseliny heptansulfónovej (5 mM, pH 3 upravené pomocou
H3PO4), organickou zloņkou bol methanol. Vyuņitá bola gradientová elúcia pri prietoku
1ml/min, detekcia bola UV pri 260 a 297 nm.
Ako metóda úpravy vzorku bola zvolená precipitácia s vyuņitím acetonitrilu s prídavkom
HClO4. Výťaņnosť precipitácie bola v rozmedzí 70-90 % v závislosti na analyte.
Tento projekt bol vypracovaný za podpory GAUK 121209/B-CH/2009 a Výskumného
zámeru MSM 0021620822.
144
P-83
HPLC SEPARACE ALKYLESTERŦ KYSELINY 4-(2FLUORFENYL)-PIPERAZIN-1-YL]-1-HYDROXYETHYL}FENYLKARBAMOVÉ
Petra Stańková1, Radka Opatřilová1, Tomáń Bartl1, Tomáń Goněc1 ([email protected])
1
Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta, VFU Brno, Palackého 1-3, Brno, 61200
Na farmaceutické fakultě VFU Brno byly nasyntetizovány látky s potenciálním účinkem
na kardiovaskulární systém. Jedná se o chemická analoga látek z farmakologické skupiny
antagonistŧ adrenergních receptorŧ s duálním účinkem, jedná se o alkylestery kyseliny 4-(2fluorfenyl)-piperazin-1-yl]-1-hydroxyethyl}-fenylkarbamové.
Syntéza
není
prováděna
stereospecificky a proto je výsledkem racemát.
V rámci grantu IGA 63/2007/FaF byla pro vybranou skupinu studovaných látek nalezena
vhodná
metodika separací pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s chirální
stacionární fází se selektorem typu glykopeptidového antibiotika - teikoplaninu (Chirobiotic T
150x4,6mm, 5µm) s UV-VIS detekcí (obr.č.1).
NHCOOR
CF3
N
HO
R:
-CH3
-C2H5
-C3H7
-C4H9
N
sumární
vzorec
C21H24F3N3O3
C22H26F3N3O3
C23H28F3N3O3
C24H30F3N3O3
Mr
423,44
437,46
451,49
465,52
pracovní
název
4CF4M
4CF4E
4CF4P
4CF4B
Obrázek č.1: Separace alkylesterŧ kyseliny
4-{2-[4-(4-trifluormethylfenyl)-piperazin-1-yl]-1-hydroxyethyl}-fenylkarbamové v systému stacionární fáze Chirobiotic T 150x4,6mm; mobilní fáze 100% methanol; f = 1,0 ml/min; t = 25°C.
Jako dalńí krok byla základní metodika vyuņívající 100% methanol jako mobilní fázi
nahrazena metodami vyuņívajícími acetonitril jako aditivum mobilní fáze. Pro celou studovanou
skupinu léčiv dońlo ke zhorńení separací, pro dílčí látky byly vńak mobilní fáze s acetonitrilem
účinnějńí.
V rámci jednotlivých separačních systémŧ byla studována i závislost na teplotě. Stejně
jako při změnách objemového podílu acetonitrilu v mobilní fázi je pro celou skupinu látek
nejvhodnějńí teplota 30°C, kdy je separace dostačující,pro dílčí látky byly nalezeny i vhodnějńí
teplotní podmínky.
145
P-84
STANOVENIE TiO2, ZnO, Fe2O3 V OPAĽOVACÍCH KRÉMOCH
RÖNTGENOFLUORESCENČNOU SPEKTROMETRIOU
SÝKOROVÁ MIROSLAVA, JÁNOŃOVÁ VERONIKA, ŃTROFFEKOVÁ OĽGA,
HAVRÁNEK EMIL
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Röntgenofluorescenčná spektrometria je oficinálna liekopisná metóda pre stanovenie
prvkov vo vzorkách liečiv a liekov. Pouņíva sa na stanovenie obsahu liečiva, ale aj
stanovenia čistoty liečiva, pomocnej látky, lieku. Jej polykomponentný charakter a
jednoduchá príprava vzorky ju uprednostņuje pred takými metódami stanovenia, ako je
AAS. V práci bola vypracovaná metodika stanovenia obsahu TiO 2, ZnO, Fe2O3
v opaľovacích krémoch, röntgenofluores-cenčnou spektrometriou s pouņitím
rádionuklidového zdroja 238Pu a RTG trubice ECLIPSE-III so striebornou anódou.
Vzorky boli pripravené dispergovaním 20,0 mg krému do 5,0 ml 96 % etanolu s
následnou filtráciou cez filter pre kvantitatívnu analýzu 390 FILTRAK. Vysuńený filter bol
podrobený analýze. Stanovenie obsahu TiO2, ZnO a Fe2O3 v opaľovacích krémoch bolo
robené metódou kalibračných kriviek zostrojených z hodnôt nameraných početností
ńtandardov ob-sahujúcich TiO2, ZnO a Fe2O3 dispergovaných v etanole. Výsledky
získané oboma spôsobmi merania s rádionuklidovým zdrojom 238Pu a s RTG trubicou
ECLIPSE-III so striebornou antikatódou boli porovnané.
Analyzovaných bolo 12 vzoriek komerčne dostupných opaľovacích krémov, z toho TiO2
bol stanovený v siedmich, ZnO v jednej vzorke a Fe2O3 bol stanovený v troch vzorkách.
Rozdiely v obsahu TiO2 a Fe2O3 získané oboma spôsobmi neboli významné, priemerný
obsah TiO2 sa pohyboval v rozmedzí 1,10 – 11,71 % a obsah Fe2O3 v rozmedzí 0,16 –
1,85 %. Stanovenie ZnO bolo ovplyvnené interelement efektom Fe a Ti prítomného vo
vzorke, ktorý bol výraznejńií pri pouņití rádionuklidového zdroja 238Pu. Výsledky náńho
stanovenia 11,71 % TiO2, 0,16 % Fe2O3, 2,32 % ZnO vo vzorke, boli v dobrej zhode
s údajmi stanovenia rovnakej vzorky stanovenej s ICP-AES a AAS po klasickej a
mikrovlnovej mineralizácii uvedenej v literatúre (1). V príbalových letákoch a na obaloch
výrobca zriedkavo udáva obsah TiO2, ZnO a Fe2O3.
(1) Salvador, A. and all.: J.Pharm.Biomed. Anal., 22, 2000, p. 301-306
Práca vznikla s podporou grantu agentúry VEGA MŠ SR, č.1/4299/07 a č.1/0003/08
a grantu FaF UK 12/2009.
146
P-85
VPLYV EXCIPIENTOV NA LIBERÁCIU ALAPTIDU Z
CHITOSANOVÝCH HYDROGÉLOV A NA ICH REOLOGICKÉ
VLASTNOSTI
ŃIMUNKOVÁ VERONIKA, VITKOVÁ ZUZANA, POTÚČKOVÁ MIROSLAVA, TICHÝ EDUARD
Katedra galenickej farmácie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Odbojárov 10,
Bratislava 832 32, Slovenská republika ([email protected])
Chitosan (deacetylchitín) je biokompatibilný, biodegradovateľný a nealergizujúci prírodný
polyaminosacharid, jeho vlastnosti ho predurčujú na ńiroké vyuņitie nielen vo farmácii, ale aj v
biomedicíne. Jeho koncentrované vodné roztoky vytvárajú uņ pri slabo kyslom pH gély (pH <
6,5), ktoré boli v experimentoch pouņité ako vehikulá sledovaných dermálnych polotuhých
liekových foriem (koncentrácia chitosanu v 1% kyseline mliečnej bola 3% m/m). Keďņe
chitosanové hydrogély signifikantne zlepńujú hojenie rán1, v kombinácii s regeneračne
pôsobiacim dipeptidom alaptidom, sa táto kombinácia z terapeutického hľadiska javí ako
prospeńná.
Príspevok sa zaoberá hodnotením liberácie alaptidu z chitosanových hydrogélov s aj bez
obsahu farmaceutických excipientov glycerolu a propylénglykolu, po 2. a 14. dņoch od prípravy
hydrogélu. Uvoľnené mnoņstvo alaptidu sa meralo spektrofotometricky. Súčasne sa sledovali
reologické vlastnosti jednotlivých hydrogélov a zmeny pH.
Vńetky hydrogély sa z reologického hľadiska javili ako nenewtonovské sústavy, s
psudoplastickým alebo tixotropným charakterom. Potvrdil sa vplyv glycerolu a propylénglykolu
na liberáciu alaptidu, pričom najvyńńie mnoņstvo uvoľneného alaptidu (po 180. minútach
liberácie) sa nameralo z chitosanového hydrogélu s obsahom 10% glycerolu (m/m) a z
hydrogélu s obsahom 15% propylénglykolu (m/m).
Hodnoty pH sa počas skladovania výrazne nemenili, pH vńetkých sledovaných hydrogélov
bolo v rozmedzí 4,36 - 5,33.
Táto práca bola podporená grantom UK/167/2009 a grantom VEGA 1/0320/08.
LITERATÚRA:
1. Ishihara M., Ono K., Sato M., Nakanishi K., Saito Y., Yura H., Matsui T., Hattori
H., Fujita M., Kikuchi M., Kurita A..: Wound Repair Regen. 9, 515-521 (2001).
147
P-86
SYNTÉZA C4 MODIFIKOVANÝCH ANALOG ANTIFUNGÁLNĚ
AKTIVNÍCH 3,5-DISUBSTITUOVANÝCH BUTENOLIDŦ
PETR ŃENEL1, JIŘÍ KRATOCHVÍL1
1
Centrum pro výzkum nových virostatik a antineoplastik, UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci
Králové, katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové;
[email protected]
Podrobnějńí
studium1,2
mechanismu
antifungálního
účinku
látek
typu
3-(4-bromfenyl)-5-acyl/aryloxymethyl-2,5-dihydrofuran-2-onŧ (1, in vitro aktivita srovnatelná s
amfotericinem B) vede k závěru, ņe vlastní antifungálně aktivní látkou je γ-methylenbutenolid (2,
zpŧsobující destrukci buněčné membrány hub), vzniklý eliminací z předlohové struktury 1
(Schéma 1).
schema 1
Cílem této práce je příprava 3-(4-bromfenyl)-4,5-substituovaných butenolidŧ (3) s cílem zjistit
vliv substituce v poloze 4 butenolidového kruhu na antifungální aktivitu.
Za finanční podporu děkujeme „Centru pro výzkum nových virostatik a antineoplastik”,
podporovanému Ministerstvem školství ČR (1M6138896301), Grantové agentuře ČR
(203/07/1302) a výzkumnému záměru MSM0021620822.
LITERATURA
1. Vale-Silva L.A., Buchta V., Vokurková D., Pour M. : Bioorg. Med. Chem. Lett. 2006, 16,
2492.
2. Nobilis M., Pour M., Ńenel P., Pavlík J., Kuneń J., Voprńalová M., Kolářová L., Holčapek M. :
J. Chromatogr. B, 2007, 853, 10.
148
P-87
VYUŢITÍ TVORBY KOMPLEXŦ S KOVOVÝMI IONTY KE
ZVÝŠENÍ SELEKTIVITY V KAPILÁRNÍ ZÓNOVÉ
ELEKTROFORÉZE
JITKA ŃIROKÁ, MIROSLAV POLÁŃEK
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; ([email protected])
Zvyńování selektivity separace má v oblasti separačních technik zásadní význam.
V kapilární elektroforéze se pro zlepńení selektivity někdy vyuņívá schopnosti analytŧ
tvořit aniontové či kationtové komplexy o rŧzné stabilitě a elektroforetické pohyblivosti,
která závisí jak na pH základního elektrolytu, tak na koncentraci selektoru.
Analyticky vyuņitelné komplexy vznikají na základě tvorby donor-akceptorové vazby
mezi anorganickým či organickým ligandem, který poskytuje volné elektronové páry a
kovovým (centrálním) iontem, který je přijímá. Pokud se komplexy s přísluńnými analyty
tvoří rychle, mají dostatečnou ale rozdílnou stabilitu a nesou elektrický náboj, lze
očekávat, ņe jejich tvorba povede ke zlepńení selektivity separace.
Proces komplexace mŧņe probíhat jeńtě před samotnou separací jako jeden krok
během přípravy vzorku nebo během separačního procesu přímo v kapiláře, kdy se
komplexotvorné činidlo přidává do roztoku základního elektrolytu.
Za posledních 10 let byla publikována řada článkŧ, zabývajících se vyuņitím tvorby
komplexŧ k analýze jak kovových iontŧ, tak i organických ligandŧ. Prezentace podává
kritický přehled nejdŧleņitějńích aplikací z tohoto období se zaměřením na separaci
biologicky aktivních organických ligandŧ za pomoci přídavku kovových iontŧ do roztoku
základního elektrolytu.
Poděkování za finanční podporu Výzkumnému záměru MŃM 0021620822 a
Rozvojovým fondŧm 14/87/9.
149
P-88
SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ TESTOVÁNÍ
α-SUBSTITUOVANÝCH γ-ALKYLIDENPENTENOLIDŦ,
NOVÝCH ANALOGŦ GELASTATINU
ŃNAJDR IVAN , PAVLÍK JAN, KUNEŃ JIŘÍ A POUR MILAN
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Biologicky aktivní 2-substituované 4-alkylidenpentenolidy byly stereoselektivně připraveny z 2iodoallylalkoholŧ pomocí rŧzných Pd-katalyzovaných reakcí, které zahrnovaly alkynylaci metylpropiolátem, adici tributylcín hydridu a α-funkcionalizaci. Některé z výsledných struktur
vykazovaly selektivní cytostatickou aktivitu proti liniím ovariálního karcinomu HeLa S3 a
leukemickým liniím CCRF-CEM.
O
ZO
O
O
Bu3 SnH
Pd0
R1
O
O
SnBu 3
ZO
1.DOWEX 50
2. AsPh3, Pd2dba3
CuI, R2-X, DMF
O
R2
R1
R1
Problematika byla řešena za podpory „Centra pro výzkum nových virostatik a antineoplastik”,
podporovaného Ministerstvem školství ČR (1M0508), Grantové agentury ČR (203/07/1302) a
výzkumného záměru (MSM0021620822).
150
P-89
STANOVENIE ŤAŢKÝCH KOVOV
RÖNTGENOFLUORESCENČNOU SPEKTROMETRIOU PO
ZAKONCENTROVANÍ S DIETYLDITIOKARBAMÁTOM
AMÓNNYM
ŃTROFFEKOVÁ OĽGA, SÝKOROVÁ MIROSLAVA, JÁNOŃOVÁ VERONIKA, HAVRÁNEK
EMIL
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Prítomnosť toxických prvkov v potravinovom reťazci a ich dlhodobé pôsobenie v stopových
mnoņstvách môņe viesť k ich kumulácii, a tým nepriaznivo vplývať na funkcie ľudského
organizmu. Je preto uņitočné poznať zloņenie potravinových doplnkov kaņdodennej spotreby
ako sú čaje.
Úlohou analytickej chémie je kvalitatívne a kvantitatívne hodnotiť zloņenie látok. Medzi
inńtrumentálne analytické metódy je zaradená röntgenofluorescenčná spektrometria, ktorá pre
svoje univerzálne vyuņitie nańla uplatnenie v medicíne, farmácii a kontrole ņivotného prostredia.
Práca bola zameraná na vypracovanie metodiky stanovenia prvkov Mn, Fe, Cu, Zn, Hg a Pb vo
vzorke Ņenského čaju Herbex. Vzorka bola analyzovaná vo forme tenkej vrstvy – po
zakoncentrovaní zráņacím skúmadlom dietylditiokarbamátom amónnym, bola zrazenina
filtrovaná cez membránový filter Pragopor 4 a následne analyzovaná röntgenofluorescenčnou
spektrometriou so zdrojom ņiarenia 238Pu. Vlastnej analýze predchádzalo optimalizácia
podmienok: sledovaný bol vplyv pH prostredia a mnoņstvo skúmadla na efektívnosť zráņania.
Následne bola overená lineárna závislosť nameraného signálu od obsahu prvku (v rozsahu
obsahov od 0-50 μg) a potvrdená vypočítanými korelačnými koeficientami.
Pre jednotlivé prvky boli vypočítané detekčné limity: Mn 0,90 μg.g -1, Fe 0,53 μg.g-1, Cu 0,47
μg.g-1, Zn 0,63 μg.g-1, Hg 0,71 μg.g-1 a Pb 0,52 μg.g-1.
Výsledky analýzy vzorky čaju potvrdili prítomnosť Zn v mnoņstve 1,87 μg.g-1 a Cu v mnoņstve
0,93 μg.g-1obsahu čajového vrecka. Obsah Mn, Fe, Hg a Pb bol po prepočítaní na gram drogy
pod vypočítaným detekčným limitom.
Výsledky analýzy potvrdili, ņe röntgenofluorescenčná spektrometria je perspektívna metóda
vhodná k analýze kvapalných vzoriek a po vhodnej úprave vzorky získané spektrum poskytuje
prehľadnú informáciu o zloņení a mnoņstve hľadaných prvkov vo vzorkách.
Práca vznikla s podporou grantu MŃ SR VEGA č.1/4299/07 a č. 1/0003/08 a grantu FaF
UK/12/2009.
151
P-90
REOLOGICKÉ VLASTNOSTI HYDROGÉLOV
S ANTISEPTIKOM
ŃUBOVÁ MARGARÉTA, VITKOVÁ ZUZANA, PETRAK KRISTÍNA,
HALENÁROVÁ ANDREA
Univerzita Komenského,Farmaceutická fakulta, Katedra galenickej farmácie, Odbojárv 10, 832 32
Bratislava, Slovenská republika; [email protected]
Jedným z najpouņívanejńích antiseptík v dermatológii a stomatológii je chlórhexidín.
Pouņíva sa vo forme gélov, krémov, zubných pást, ústnych vôd, vodných alebo
alkoholových roztokov a pod., na antisepsu koņe a slizníc. Chlórhexidín sa formuloval
do hydrogélov. Gélotvornou látkou bol Carbopol® 980 o koncentrácii 1 % (m/m). Do
gélového základu sa pridávali glycerol (o koncentrácii 10 %) alebo propylénglykol (o
koncentrácii 10 %). Glycerol a propylénglykol slúņia ako humektanty (zvlhčovadlá), čiņe
zabraņujú úplnému vyschnutiu základov obsahujúcich vodu. Pripravili sa hydrogély aj
bez humektantov a porovnávali sa ich reologické vlastnosti prostredníctvom rotačného
viskozimetra Viscotester VT 500.
Na základe experimentálnych výsledkov sa zistilo, ņe prítomnosť chlórhexidínu viskozitu
hydrogélov zvyńuje. U hydrogélov s propylénglykolom sa viskozita takisto zvyńovala.
Zhodnotením tokových kriviek moņno konńtatovať, ņe väčńina sledovaných hydrogélov
mala charakter tixotropných sústav, čo je z hľadiska aplikácie ņiaduce.
Práca vznikla za podpory grantového projektu VEGA 1/0320/08.
152
P-91
PŘÍPRAVA FUNKČNÍCH ANALOGŦ
ARYLOXYAMINOPROPANOLU S DUÁLNÍM ÚČINKEM
JAN TENGLER, PETR MOKRÝ, JOZEF CSÖLLEI
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého
-3, 612 43 Brno; [email protected]
Ačkoliv je pouņívání klasických beta-blokátorŧ (atenolol, metoprolol aj.) provázeno
příznivým vlivem na prognózu pacientŧ s ICHS či chronickým srdečním selháním, je zároveņ
limitováno několika nedostatky, jako jsou nepříznivý hemodynamický a metabolický profil
(nárŧst periferního vaskulárního odporu, hmotnosti, zvýńení hladin TAG, sníņení HDL
cholesterolu, zhorńení inzulinové rezistence a zvětńení rizika vzniku DM 2. typu). Tyto
neņádoucí vlastnosti jsou méně výrazné u kardioselektivních β-blokátorŧ a β-blokátorŧ s ISA.
Naopak výhodný hemodynamický a metabolický profil byl objeven u nové generace β-blokátorŧ
s duální aktivitou (tzv. β-blokátory třetí generace), které kromě antagonistického vlivu na
β-adrenergních receptorech vykazují i účinek vazodilatační.
V rámci této práce byly vícestupņovou syntézou připraveny hydrochloridy 2-hydroxy-3[2-(methoxy- resp. fluorfenoxy)ethylamino]propylesterŧ 4-alkoxy-karbonylaminobenzoových
kyselin. Jejich struktura a čistota byly ověřeny 1H-NMR, 13C-NMR, IR spektroskopií a TLC. Na
základě vztahŧ struktury a účinku provedených u analogických sloučenin (např. karvedilol,
isoeugenodilol,
ferulidilol
aj.)
lze
od
nich
očekávat
účinky β-antiadrenergní
(arylkarbonyloxyamino-propanolový fragment) a α1-antiadrenergní (methoxyresp.
fluorfenoxyethyl-aminový substituent). Přítomnost metabolicky nestabilní esterové funkční
skupiny nahrazující skupinu etherickou mŧņe navíc vést k ultrakrátkému účinku. Uvedené
předpoklady budou ověřeny farmakologickým testováním připravených látek.
OH
O
O
O
HN
O
H .HCl
N
O
R2
R1 = -CH3, -CH2CH3, -CH2CH2CH3, -CH2CH2CH2CH3
R2 = 2-OCH3, 4-OCH3, 2,6-OCH3, 2-F, 4-F
R1
Tato práce byla realizována za podpory grantu IGA VFU 224/2009/FaF
153
P-92
SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ NOVÝCH DERIVÁTŦ
KORUSKANONU A
TICHOTOVÁ LUCIE1,2, POUR MILAN1,2, KUNEŃ JIŘÍ1,2
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
2
Výzkumné centrum Nová antivirotika a antineoplastika
Během minulých let se znatelně zvýńila incidence i závaņnost systémových mykotických infekcí.
Jako hlavní příčiny jsou uváděny nárŧst počtu pacientŧ s naruńenou funkcí imunitního systému
a pouņívání ńirokospektrých antimikrobiálních látek. Vzhledem ke vzrŧstající rezistenci
k pouņívaným přípravkŧm (azolová antimykotika, amfotericin B) se nańe pracovní skupina jiņ
řadu let
zabývá syntézou antifungálních látek typu 3,5–disubstituovaných butenolidŧ
odvozených od přírodní předlohy (-)inkrustoporinu1. Podobné přírodní látky (2alkylidencyklopenten-1,3-diony) byly izolovány z Piper coruscans v roce 2004, koruskanon A
vykazuje antifungální aktivitu srovnatelnou s amfotericinem B a také cytostatickou aktivitu 2.
Bazicky katalyzovaným přesmykem 3-(aryl)–γ-alkylidenbutenolidŧ (1) jsme dospěli k derivátŧm
4-(aryl)-cyklopenten-1,3-dionu substituovaným v poloze 2. Takto připravené deriváty
koruskanonu A, u nichņ byl metyl v poloze 4 (R1) cyklopentendionoveho kruhu nahrazen
substituovaným fenylem, ztratily antifungální aktivitu, zatímco cytostatická aktivita byla
zachována.
Předlohovou strukturu koruskanonu A lze obměnit i dalńím zpŧsobem: lze modifikovat
alkylidenový zbytek v poloze 2 a to metoxyskupinu (R2) nebo jeho styrylovou část (R3)(2).
Deriváty bez metoxyskupiny jsme připravili pomocí katalytické verze Knoevenagelovy
kondenzace cyklopent-4-en-1,3-dionu s aldehydy za vyuņití moderních Lewisových kyselin.
Optimalizovali jsme podmínky této reakce a připravili 13 analog koruskanonu A (3). Z výsledkŧ
hodnocení antifungální aktivity je zřejmé, ņe nejvyńńí aktivitu vykazují látky připravené
kondenzací cyklopent-4-en-1,3-dionu s nesubstituovaným cinnamaldehydem a benzaldehydem.
Substituce aldehydu v poloze para i meta antimykotickou aktivitu sniņuje. U para
substituovaných derivátŧ se objevila selektivní cytostatická aktivita vŧči CCRF-CEM linii
(humánní akutní lymfoblastová leukémie).
Za finanční podporu děkujeme Grantové agentuře UK (98908) a výzkumnému centru „Nová antivirotika a antineoplastika“
podporovanému ministerstvem školství ČR (1M0508).
154
P-93
THE EFFECT OF PYRAZINECARBOXYLIC ACIDS
DERIVATIVES ON THE FLAVONOLIGNAN PRODUCTION IN
SILYBUM MARIANUM CULTURE IN VITRO
TŦMOVÁ LENKA1, TŦMA JIŘÍ2, DOLEŢAL MARTIN3, MENGUŠAR KLARA1
1
3
Department of Pharmacognosy, Department of Pharmaceutical Chemistry and Drug Control, Faculty of
Pharmacy in Hradec Kralove, Charles University in Prague, Heyrovskeho 1203, 500 05 Hradec Kralove,
Czech Republic, [email protected]
2
Department of Biology, Faculty of Education, University of Hradec Kralove, Vita Nejedleho 573, 500 03
Hradec Králové, Czech Republic, [email protected]
Some of ring substituted pyrazinecarboxamides tested in vitro showed high antimicrobial
activity. Two newly synthesized substituted amides of pyrazinecarboxylic acid markedly
influenced production of flavonolignans in Silybum marianum callus and suspension cultures. In
this study the effect of compound N-(3-iodo-4-methylphenyl)pyrazine-2-carboxamide as
abiotic elicitor on flavonolignan production in callus culture of Silybum marianum there was
investigated:
Elicitor was tested in 3 concentrations: c1 = 2.95 . 10-3mol/L; c1a = 2.95 . 10-4 mol/L and c1b =
2.95 . 10-5 mol/L. The tested elicitors were added to callus culture on the 35th day of cultivation.
6 h; 12 h; 24 h; 48 h; 72 h and 168 hours after elicitor application, the callus tissues were
sampled, dried and the content of flavonolignans was determined by HPLC. All experimental
analyses were carried out in a minimum of 3 independent samples for each elicitation period
and each concentration. Statistical significance was calculated using Student´s t-test for
unpaired data (p≤05). In the case of elicitation with N-(3-iodo-4-methylphenyl)pyrazine-2carboxamide, on callus cultures of Silybum marianum we established that the greatest increase
of flavonolignan and taxifoline production after 6-hour elicitation with concentration c1a and 24
and 72-hours elicitation with concentration c1b. However, increased production of silychristin,
one of the compounds in silymarin complex, was reached only after 6-hour elicitation with c1a =
10 mg/100 ml (2.95 . 10-4 mol/L). The content of silychristin was 2-times higher compared to
control sample.
This project was supported by research Project MSM 0021620822.
155
P-94
MONOKARBOXYLOVÉ DERIVÁTY FTALOCYANINŦ A JEJICH
AZA- ANALOGŦ VYUŢITELNÉ JAKO ZHÁŠEČE
FLUORESCENCE
VÁCHOVÁ LENKA, ZIMČÍK PETR, NOVÁKOVÁ VERONIKA, KOPECKÝ KAMIL
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Zháńení fluorescence je bimolekulární proces, při kterém dochází za přítomnosti
molekuly zháńeče k deaktivaci fluoroforu (fluorescenčního barviva). Výsledkem je přechod
fluoroforu z excitovaného stavu do základního stavu nezářivým procesem. Tohoto přenosu
energie lze vyuņít ke značení oligonukleotidových sond v biochemii, molekulární genetice i
jiných odvětvích.
Ftalocyaniny (Pc) a azaftalocyaniny (AzaPc) vykazují velmi dobré fotofyzikální a
fotochemické vlastnosti, které lze optimalizovat vhodnou periferní substitucí a povahou centrální
atomu. Z naměřených kvantových výtěņkŧ u AzaPc bylo zjińtěno, ņe jiņ přítomností dvou atomŧ
dusíku na periferii klesá fluorescence a produkce singletového kyslíku k nulovým hodnotám,
které jsou pro pŧsobení zháńečŧ fluorescence nezbytné. U Pc nebyl tento pokles jeńtě
potvrzen, a proto byla dalńí práce směřována mj. i na tento makrocyklický systém.
Dva donorové atomy dusíku byly v látkách 1-3 začleněny do diethylaminové skupiny a
zbytku kyseliny 4-(dimethylamino)benzoové, který by v budoucnu měl být vázán na
oligonukleotidické sondy. Zbylé periferní skupiny jsou obvykle připojeny k makrocyklu přes atom
síry v terc-butylsulfanylové skupině (1, 2). U Pc substituovaných aryloxy skupinou je výrazně
navýńena fluorescence, proto jsme přistoupili k substituci Pc objemným propofolem (3) se
záměrem zkoumat účinnost zháńení i u těchto silně fluorescenčních molekul.
Tato práce vznikla za podpory Výzkumného záměru č. MSM0021620822.
156
P-95
TRASDERMÁLNA PERMEÁCIA ENANTIOMÉROV
FLURBIPROFÉNU
VALENTOVÁ JINDRA1, TOMÍKOVÁ TATIANA1, BAUEROVÁ KATARÍNA2,
DEVÍNSKY FERDINAND1
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava [email protected]
2
Ústav Experimentálnej farmakológie SAV, Dúbravská cesta 9,841 04 Bratislava
U chirálnych nesteroidných antiflogistík s biologickou aktivitou spojenou hlavne
s jedným enantiomérom,
enantioselektivita
v transdermálnej permeácii
môņe
ovplyvniť celkový farmakodynamický profil racemického liečiva. Flurbiprofen sa
pouņíva v topickej aplikácii na liečbu periodontálnych chorôb a reumatizmu mäkkých
tkanív [1]. Stereoselektivita vo farmakokinetických procesoch flurbiprofenu bola
dokázaná pri väzbe na plazmatické bielkoviny, v metabolizmu [2] a tieņ pri absorpcii po
subkutánnej implantácii nanopartikúl [3].
Cieľom práce bolo hodnotenie stereoselektivity v transdermálnej permeácii
flurbiprofénu. Bol vypracovaný model in vitro pre transdermálnu permeáciu flurbiprofénu
cez prasaciu koņu s pouņitím difúznych komôrok Francovho typu. Hodnotila sa
priestupnosť racemického flurbiprofenu a jednotlivých enantiomérov cez koņu z
donorových roztokov rôznej koncentrácie.
So zvyńujúcou koncentráciou donorových roztokov sa permeované kumulované
mnoņstvo zvyńovalo, ale v relatívnej hodnote kleslo percento prestúpenej látky oproti
aplikovanej donorovej koncentrácii.
(S)-flurbiprofén z donorového roztoku racemátu aj z donorových roztokov obsahujúcich
čisté enantioméry prechádzal cez prasaciu koņu vo výrazne vyńńom mnoņstve ako (R)flurbiprofén.
1. Burgas et al. Clin. Drug Invest. 21, 95-102 (2001).
2. Knadler et al. Br. J. Clin. Pharmacol. 33, 369-375 (1992).
3. Radan et al. Chirality 16, 119-125 (2004).
Práca bola vypracovaná v rámci grantu VEGA č. 1/4300/07
157
P-96
VPLYV NOVOSYNTETIZOVANÝCH DERIVÁTOV KYSELINY
PYRAZÍN-2-KARBOXYLOVEJ NA AKTIVITU LIPOXYGENÁZY
Z CYTOSOLOVEJ FRAKCIE PĽÚC POTKANA
VANKO MARIÁN 1, BEZÁKOVÁ LÝDIA 1, OBLOŅINSKÝ MAREK 1, HOLKOVÁ IVANA
1
, MARTIN DOLEŅAL 2
1
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, e-mail: [email protected]
2
Katedra farmaceutické chemie a analýzy léčiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova
Produkty lipoxygenázovej cesty metabolizmu arachidonátu u cicavcov (leukotriény, lipoxíny,
hepoxilíny, eoxíny a iné) pôsobia ako mediátory zápalových a alergických reakcií. Účasť
niektorých produktov lipoxygenázovej cesty je popísaná aj pri vzniku a rozvoji viacerých
patologických stavov ako astma, artritída, ateroskleróza a rakovina.
Testovanie inhibičného účinku potenciálnych inhibítorov lipoxygenázy (LOX) je zaloņené na
sledovaní vplyvu koncentrácie inhibítora na rýchlosť akumulácie produktov reakcie in vitro.
Spektrofotometrické hodnotenie inhibičných vlastností látok je sťaņené prítomnosťou
hemoproteínov s kvázi-lipoxygenázovou aktivitou, ktoré sú prítomné v homogenátoch tkanív.
Najzávaņnejńím kontaminantom preparátov LOX je hemoglobín, resp. myoglobín, ktorých
schopnosť vytvárať peroxidy polynenasýtených mastných kyselín môņe predstavovať majoritný
podiel dioxygenázovej aktivity nedostatočne purifikovaného preparátu.
Zdrojom LOX na izoláciu a purifikáciu za účelom testovania antilipoxygenázovej aktivity
novosyntetizovaných derivátov kyseliny pyrazín-2-karboxylovej, bol supernatant získaný
diferenčnou centrifugáciou homogenátu pľúcneho tkaniva potkanov Wistar. Lipoxygenáza bola
po precipitácii hemoglobínu síranom zinočnatým (1,5 mmol.l-1) purifikovaná hydrofóbnou
chromatografiou (Phenyl Sepharose CL-4B). Precipitáciou síranom zinočnatým (1,5 mmol.l-1)
v prostredí tlmivého roztoku Tris-HCl pH 7,5 bolo odstránených 84% hemoglobínu, pričom
v tomto purifikačnom kroku dochádza len k malým stratám lipoxygenázy. LOX bola získaná
v pomerne vysokom stupni čistoty chromatografiou na stĺpci Phenyl Sepharose CL-4B
eluovanom stupņovitým descendentným gradientom koncentrácie (NH4)2SO4. Elektroforetickým
hodnotením získaného preparátu bola identifikovaná jedna izoforma LOX s relatívnou
molekulovou hmotnosťou 74,4 kDa a optimom pH pri 7,5.
Purifikovaná lipoxygenáza bola pouņitá na testovanie antilipoxygenázovej aktivity
novosyntetizovaných
derivátov
kyseliny
pyrazín-2-karboxylovej
s
antiflogistickými,
antituberkulotickými a antimykotickými vlastnosťami. Miera inhibície, vyjadrená ako IC 50 sa
pohybuje u vńetkých látok v rozmedzí poriadkov 10-5 aņ 10-6 mol.l-1.
158
P-97
NOVÁ
ANTITUBERKULOTICKÁ
PROLÉČIVA
NA
BÁZI
CHITOSANU
VAVŘÍKOVÁ EVA 1, VINŃOVÁ JARMILA 1, MANDÍKOVÁ JANA 2, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 3
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; ([email protected])
2
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakologie a toxikologie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
3
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava
Chitosan patří mezi významné přírodní polymery, které jsou v poslední době stále častěji
vyuņívány jako moderní nosiče léčiv. Jedná se o netoxický, biokompatibilní a biodegradabilní
aminopolysacharid, který je vyuņíván předevńím pro transport léčiv, jejich cílení a postupné
uvolņování v místě účinku.1,2 Předpokládá se, ņe sniņuje toxicitu a vedlejńí účinky
transportovaných léčiv.
Tuberkulóza v současné době stále patří mezi světově nejrozńířenějńí infekční onemocnění
s těņkým prŧběhem, dlouhou léčbou a neúprosným nárŧstem rezistence na běņná
antituberkulotika. V dŧsledku prevence vzniku lékové rezistence se při terapii podává vņdy
kombinace antituberkulotik, které u 10 % pacientŧ zpŧsobují oxidativní stres. Vlivem vysoce
reaktivního superoxidového kyslíku je stimulována lipoperoxidace a destrukce buněčných
membrán, coņ vede k lékově indukované hepatitidě. Z této příčiny jsme se rozhodli vyuņít
chitosanu jako nosiče antituberkulotik pyrazinamidu a ethionamidu. Syntézy byly provedeny
dvěma zpŧsoby, buď přes meziprodukt O-karboxymethylchitosan nebo N-sukcinylchitosan. U
vńech derivátŧ byla zvýńena rozpustnost ve vodě pomocí fosforylace na hydroxylové skupině
třetího uhlíku chitosanu.
Produkty byly testovány na kolonii HepG2 buněk karcinomu jater metodou CellTiter - Blue® Cell
Viability Assay3. U vńech sloučenin dońlo k výrazné kompenzaci hepatotoxicity navázaných
léčiv.
V prezentaci budou uvedeny syntézy a u nejrozpustnějńích derivátŧ také hodnoty
antimykobakteriálních aktivit vŧči typickým a atypickým kmenŧm Mykobakterií.
Práce byla vypracována za finanční podpory FRVŃ 92/2009/G6, GAUK 76807/2007 a IGA NS
10367-3
Literatura:
1
Vinńová, J.; Vavříková, E. Curr. Pharm. Design. 2008, 14, 1311-1326.
Vavříková ,E.; Vinńová, J. Chemické Listy 2009, 103, 56-65.
3
®
CellTiter - Blue Cell Viability Assay – Technical Bulletin: http://www.promega.com/tbs/tb317/tb317.pdf
2
159
P-98
KONFORMAČNE VYNÚTENÉ HETEROCYKLY: RIGIDNÉ
DERIVÁTY PYRIMIDÍNU AKO ANALÓGY MONASTROLU
VEIZEROVÁ LUCIA, SVĚTLÍK JAN
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Monastrol je jednoduchý dihydropyrimidínový derivát inhibujúci kinezínový vretienkový proteín
Eg5, čo vedie k zastaveniu mitózy a apoptóze tumorových buniek. Predstavuje nosnú ńtruktúru
inhibítorov KSP (kinesin spindle protein), ktoré znamenajú sľubný inovatívny prístup pre terapiu
rakoviny.
V nańej práci sme pripravili sériu tetracyklických analógov Monastrolu cyklokondenzáciou 5článkových dusíkatých heterocyklov (3-amino-5-metyl-1H-pyrazolu, 2-amino-2-tiazolínu, 2amino-1H-tetrazol monohydrátu) s 4-(2-hydroxyfenyl)but-3-én-2-ónom alebo Biginelliho
reakciou. Uvedené deriváty, ktorých biologická aktivita bude testovaná na Univerzite v Kostnici,
predstavujú cenný materiál pre ńtúdium vzťahu ńtruktúra-aktivita inhibítorov KSP.
HO
EtOOC
NH
Me
N
H
N
O
S
Me
N
N
O
Me
S
N
H
N
N
N
Monastrol
O
Me
N
O
Me
N
H
N
O
HN
Me
N
N
H
Me
Táto práca bola podporená grantami VEGA #1/4299/07 a 1/4298/07
160
O
Me
O
N
N
H
N
Me
P-99
SALICYLANILIDOVÉ KARBAMÁTY PŮSOBÍCÍ NA MULTILÉKOVĚ
RESISTENTNÍ KMENY MYKOBAKTERIÍ
FÉRRIZ JUANA MONREAL 1, KUNC FILIP 2,, VÁVROVÁ KATEŘINA 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘÍNA
3
, VINŃOVÁ JARMILA1
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové;
2
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Katedra biologie, Šimkova 870, 500 38
Hradec Králové
3
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava
Salicylanilidy (2-hydroxy-N-fenylbenzamidy) jsou subjektem mnoha studií díky jejich významné in-vitro
antimikrobiální a antifungální aktivitě. Vykazují vysokou účinnost vŧči Mycobacterium tuberculosis a
isoniazid resistentním kmenŧm M. avium and M. kansasii. Přítomnost fenolické hydroxyskupiny se zdá
být pro aktivitu nezbytná, ale zpŧsobuje jejich ńpatnou biodostupnost.
Za účelem zlepńení fyzikálně-farmakologických vlastností včetně metabolické stability a zvýńení aktivity
se zabýváme přípravou jejich vhodných prodrug formem typu esterŧ a v této presentaci karbamátŧ.
Byla připravena série 27 nových salicylanilidových karbamátŧ 1, pro které byly v mikrovlnném reaktoru
syntetizovány výchozí salicylanilidy, které vykazují vysokou in vitro antituberkulotickou aktivitu. Jejich
kondenzace s alifatickými isokyanáty lińícími se délkou alifatického řetězce byla provedena dvěma
postupy (viz Schéma 1).
Schéma 1 Reakční podmínky: (a) PCl3, chlorbenzen, mikrovlnný reaktor; (b) Metoda 1: potassium tercbutoxid, THF. Metoda 2: TEA, acetonitril.
Vńechny připravené karbamáty byly testovány in vitro vŧči M. tuberculosis (331/88) a několika
netuberkulózním kmenŧm, M. avium (330/88) a M. kansasii (235/80 a 6509/96). Nejaktivnějńí sloučeniny
byly dále testovány vŧči pěti MDR-TB kmenŧm (7357/98, 9449/06, 2092/05, Praha 1, Praha 128).
Výsledky těchto testŧ ukazují, ņe se jedná o nadějnou skupinu zajímavých kandidátŧ pro dalńí zkoumání.
Detail syntézy uvedených salicylanilidových karbamátŧ, výsledky aktivity, stability a toxicity budou
předmětem presentace.
Práce byla vypracována za finanční podpory MSM 0021620822, GAUK 76807/2007 a IGA NS 10367-3.
161
P-100
FORMULÁCIA HYDROGÉLOV NA BÁZE CHITOSANU
ZUZANA VITKOVÁ, MARGARÉTA ŃUBOVÁ, VERONIKA ŃIMUNKOVÁ, PETRA HERDOVÁ,
MIROSLAVA POTÚČKOVÁ, DANIELA ANTÓNYOVÁ, PETRA PASTERNÁKOVÁ
Katedra galenickej farmácie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, SR ([email protected])
Ponuka tradičných mastí, krémov ale aj modernejńích gélov sa stále rozńiruje a zdokonaľuje
skúmaním a výberom vhodných základov, farmaceutických pomocných látok a racionálnych
technologických postupov.
Prírodné polyméry, medzi ktoré patrí aj chitosan, sú často pouņívanou farmaceutickou
pomocnou látkou aj pre dermálne polotuhé lieky – hydrogély. Chitosan patrí medzi biomaterál,
ktorý disponuje biokompatibilnými a biodegradovateľnými vlastnosťami. Iónové interakcie medzi
pozitívne nabitými amino skupinami chitosanu a negatívne nabitou vrstvou gélu ho robia
mukoadhezívnym. Je tieņ účinným a nedráņdivým urýchľovačom absorpcie liečiv cez pokoņku
a sliznicu.
Chitosan má hydrofilný charakter a je ľahko rozpustný v kyslom prostredí. Jednoduchou
modifikáciou je moņné zmeniť jeho fyzikálno-chemické vlastnosti tak, aby sa stal vhodným na
uvoľņovanie liečiva z orálne podaných liekov. Vlastnosti ako je biokompatibilita,
biodegradovateľnosť, citlivosť na pH, mukoadhezivita umoņņujú chitosanu byť polymérom voľby
farmakológov pri príprave orálnych liekov. Chitosanové matrice sú sľubným nosičom na riadené
uvoľņovanie liečiv z liekov.
Chitosan popri celom rade výhod disponuje aj antimykotickou aktivitou, inhibuje adhéziu
Candidy albicans na bunky ďasien. To je práve dôvod, prečo bol zvolený ako gélotvorná látka
pre formuláciu chlórhexidínu do hydrogélov na aplikáciu do ústnej dutine.
Na základe predchádzajúcich ńtúdií bolo zistené, ņe najvyńńiu antimykotickú aktivitu
preukazuje 0,1% (m/m) koncentrácia chlórhexidínu1. V príspevku sa táto koncentrácia
chlórhexidínu spracovala do 2,5% (m/m) chitosanového hydrogélu. Súčasne sa hodnotil vplyv
0,1% (m/m) koncentrácie tenzidov na tokové vlastnosti hydrogélov. Je to z toho dôvodu, ņe
dôleņitú úlohu pri výbere pomocných látok a ich koncentrácií zohráva tixotrópia, ktorá zaručuje
ľahkú aplikáciu hydrogélu na sliznicu alebo pokoņku vo forme sólu a po istom čase premenu na
pôvodnú gélovú formu a tým dobrú penetráciu aj permeáciu liečiva a dlhńie trvajúci účinok.
Práca bola podporená grantmi VEGA 1/0320/08, UK/167/2009 a FaF UK 1/2009.
LITERATÚRA
1. Senel S., Ikinci G., Kas S., Yousefi-Rad A., Sargon M. F., Hincal A. A.: Int. J.
Pharm. 193,197 (2000).
162
P-101
SYNTÉZA ANALOGŦ PYRAZINAMIDU S POTENCIÁLNÍ
ANTITUBERKULOTICKOU A ANTIMYKOTICKOU AKTIVITOU
JAN ZITKO1, DIANA KEŃETOVIČOVÁ1, MARTIN DOLEŅAL1, MARCELA VEJSOVÁ2
1
2
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Katedra lékařských a biologických věd, Farmaceutická
fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Česká
republika ([email protected])
Rostoucí rezistence mykobaktérií vŧči současným léčebným postupŧm je alarmujícím faktem,
jemuņ je věnována patřičná pozornost Světové zdravotnické organizace (WHO)1. Cílem nańich
studií je získat antituberkuloticky účinná analoga pyrazinamidu. Některé nańe látky, v poslední
době např. na arylu substituované 3-arylaminopyrazin-2,5-dikarbonitrily, byly účinné i proti
Mycobacterium kansasii a M. avium2, tedy u kmenŧ, u nichņ je pyrazinamid neúčinný. Některé z
výńe zmíněných látech vykazovaly i dobrou antifungální aktivitu2. V současné době se
zaměřujeme na syntézu série na arylu substituovaných derivátŧ 6-kyan-5-(fenylamino)pyrazin2-karboxamidu (II). Jedná se o sloučeniny polohově izomerní s jiņ připravenými a testovanými
deriváty 5-kyan-3-(fenylamino)pyrazin-2-karboxamidu3. V porovnání s předchozí zmíněnou sérií
5-kyan-3-(fenylamino)pyrazin-2-karboxamidu probíhá syntéza obtíņněji vzhledem k niņńí
reaktivitě meziproduktu (I) pro nukleofilní substituci substituovaným anilinem. Z tohoto dŧvodu
se zaměřujeme i na moņnosti vyuņití mikrovlnami asistované syntézy (Discover, CEM corp.,
North Carolina, USA).
Připravené sloučeniny budou charakterizovány (teplota tání, elementární analýza, IČ a NMR
spektrum) a testovány v prvotním screeningu na antituberkulotickou aktivitu v rámci programu
TAACF4. Látky budou rovněņ testovány na antifungální aktivitu proti vybraným kmenŧm
fakultativně patogenních hub (Candida albicans, C. tropicalis, C. crusei, C. glabrata,
Trichosporon asahii, Trichophyton mentagrophytes, Aspergillus fumigatus, a Absidia
corymbifera). Toto testování bude probíhat podle jiņ zavedeného a osvědčeného protokolu.
Tato studie byla podporována Grantovou agenturou Univerzity Karlovy v Praze
(č. projektu B-CH/120509) a Ministerstvem zdravotnictví ČR (IGA NS 10367-3).
.References:
1. Anti-tuberculosis drug resistance in the world, Fourth Global Report, WHO/HTM/TB/2008.394,
Accesed at http://www.who.int/tb/publications/2008/drs_report4_26feb08.pdf, November 5th, 2008.
2. Palek, L.; Dvořák, J.; Svobodová, M.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Doleņal, M. Arch. Pharm. 2008, 341, 61
3. Doleņal, M.; Hartl, J.; Lyčka, A.; Buchta, V.; Odlerová, Ņ. Collect. Czech. Chem. Commun., 1995, 60,
1236.
4. Tuberculosis Antimicrobial Acquisition and Coordinating Facility, Accesed at http://www.taacf.org.
163
164
Sekce účastníkŧ
165
166
Seznam aktivních účastníkŧ
Andriamainty Fils ……………………………. P-1, P-46
Balažová Andrea …………………………….. P-2, P-5, P-24
Bartošíková Lenka ………………………….. P-3
Beneš Luděk …………………………………… P-60
Benkovský Ivan ………………………………. S-12
Bepo Pavol …………………………………….. P-4, P-81
Bezáková Želmíra …………………………… P-81
Bezáková Lýdia ………………………………. P-24, P-36, P-62, P-96
Bilka František ……………………………….. P-2, P-5, P-24
Bilková Andrea ……………………………….. P-5, P-2, P-36
Binder Jiří ……………………………………….. P-6
Biricová Veronika …………………………... P-7
Brabcová Ivana ………………………………. P-8
Brodová Monika …………………………….. P-9
Bušová Milena ………………………………… P-10
Cahlíková Lucie ………………………………. P-11, L-8, P-27
Csöllei Jozef ……………………………………. P-20, P-35, P-48, P-54, P-78, P-91
Čižmárik Jozef ………………………………… P-1, P-35, P-46
Čižmáriková Ružena ………………………. S-6
Čožíková Dagmar …………………………… P-12
Dapková Ivana ……………………………….. S-14
Dohnal Jiří ………………………………………. L-2
Dokupilová Svetlana ………………………. P-13
Dolejšová Jana ……………………………….. P-14
Doležal Martin ………………………….……. P-15, P-28, P-37, P-57, P-93, P-96, P-101
Doležel Jan ……………………………….……. P-16
Dubničková Martina ………………….…... P-17, P-5
Dvořáčková Kateřina ………………….…... P-18
Dvořáková Lenka ……………………………. P-19
Goněc Tomáš …………………………………. P-20, P-83
Grančai Daniel ……………………………….. S-13
Haasová Michaela ………………………….. P-9
Havlíková Lucie ………………………………. P-21, P-49
Herdová Petra ………………………………… P-22, P-100
Holas Ondřej ………………………………..... P-23, P-37, P-40, P-57
Holčapek Michal …………………………….. L-6, S-9
Holková Ivana …………………………………. P-24, P-96
Holubová Pavla ………………………………. P-25
Hrabálek Alexandr ………………………….. P-30, P-61, P-77
Hřibová Petra …………………………..…….. P-26
Chlebek Jakub ……………………………..…. P-27, L-8
167
Jampílek Josef ………………………………… P-28, L-2, P-79
Jánošová Veronika …………………………. P-29, P-84, P-89
Janůšová Barbora …………………………… P-30
Javorková Věra ………………………………. P-31
Kalafut Peter ………………………………….. P-32
Kapustíková Iva ……………………………… P-33
Kastner Petr …………………………………… P-34, P-70
Kečkéšová Simona …………………………. P-35, P-48, P-78
Kipová Sepová Hana ………………………. P-36, P-5
Klimeš Jiří ………………………………………. S-3, S-5, P-32, P-34, P-65, P-70, P-82
Kočevar Marijan …………………………….. L-5
Komlóová Markéta …………………………. P-37, P-57
Kontšeková Zuzana …………………………. P-38, P-55
Kopecký Kamil ……………………………..…. P-39, S-2, P-52, P-94
Korábečný Jan ………………………………... P-40, P-6
Kovaříková Petra ………………………..….. S-3, P-82
Kozic Ján ……………………………………….… P-41
Krátký Martin ……………………………….… P-42
Kratochvíl Bohumil …………………………. L-1
Kratochvíl Jiří ………………………………….. P-86
Kubíček Vladimír …………………………….. P-43
Kubínová Renata …………………………….. P-44, P-73
Kuča Kamil ……………………………...…..…. S-7, P-6, P-40, P-57
Kučera Radim …………………………..…….. S-5, P-32
Kuneš Jiří ………………………………………… L-3, P-88, P-92
Macháček Miloš ……………………………… P-45
Malík Ivan ………………………………………. P-46, P-1
Manová Martina …………………………….. S-10, S-4
Maráková Katarína …………………………. P-47, P-51
Maruniak Matej ……………………………… P-48, P-35, P-78
Matysová Ludmila ………………………….. P-49, P-21
Mikulášová Mária ………………………….. P-50
Mikuš Peter ……………………………………. P-51, P-47, P-71
Miletín Miroslav …………………………….. P-52, S-2
Mokrý Milan …………………………………… P-53
Mokrý Petr ……………………………………… P-54, S-4, P-35, P-48, P-78, P-91
Mučaji Pavel …………………………………… P-55
Muselík Jan …………………………………….. P-56, P-18
Musílek Kamil …………………………………. P-57, S-7, P-23, P-37, P-40
Nobilis Milan ………………………………….. S-9, L-6
Nováková Michaela ……………………….. P-59
Nováková Veronika ……………………….. P-58, S-2, P-39, P-52, P-94
Novotný Ladislav ……………………………. P-60
Novotný Michal ……………………………… P-61
168
Obložinský Marek ………………………….. P-62, P-96
Ondrušová Emília ………………………….. P-63
Opatřilová Radka …………………………… S-4, S-10, P-9, P-10, P-19, P-83
Opletal Lubomír …………………………….. L-8, P-11, P-27
Opletalová Veronika ………………………. L-9, P-6, P-16, P-23, P-40, P-57
Palek Lukáš …………………………………….. S-8
Pantůčková Pavla ……………………………. P-64
Pasáková Ivana ……………………………….. P-65
Pazourek Jiří ……………………………………. P-66, P-9
Peško Matúš …………………………………… P-67
Petrlíková Eva …………………………………. S-16, P-68
Petrů Klára ……………………………………… P-69
Pilařová Pavla …………………………………. P-70, P-34
Planková Alexandra ………………………… P-71
Plíšek Jiří ………………………………………… P-72
Polaoski Jarosław …………………………… L-4
Pořízková Radka …………………………….. P-73
Pospíšilová Marie ………………………….. P-74
Pour Milan …………………………………….. L-3, P-88, P-92
Pravda Martin ……………………………….. P-75, P-45
Pullmannová Petra ………………………… P-76
Richardson Des R. ………………………….. L-7
Roh Jaroslav …………………………………… P-77
Sedlárová Eva ………………………………… P-78, P-35, P-48
Slabá Barbora ………………………………… P-79
Sochor Jaroslav ……………………………… P-65, P-80
Spáčilová Lenka …………………….……….. P-80
Stankovičová Mária …………………….…. P-81, P-4
Stariat Ján …………………………….….….…. P-82, S-3
Stašková Petra …………………………..……. P-83
Surovcová Eva ………………………………… P-63
Světlík Jan ………………………………………. S-1, P-98
Sýkorová Miroslava ………………………… P-84, P-29, P-89
Šenel Petr ……………………………………….. P-86, L-3
Šimunková Veronika ……………………….. P-85, P-100
Široká Jitka ……………………………………… P-87
Šnajdr Ivan ……………………………………… P-88
Špulák Marcel …..…………………………….. L-3
Štroffeková Oľga …………………………….. P-89, P-29, P-84
Šubová Margaréta ………………………….. P-90, P-100
Tengler Jan …………………………………….. P-91, P-54
Tichotová Lucie ……………………………… P-92, L-3
Tóth Jaroslav ………………………………….. S-15
Tůmová Lenka ……………………………….. P-93
169
Váchová Lenka ………………………………. P-94
Valach Milan ………………………………….. S-11
Valentová Jindra …………………………….. P-95, S-6, P-35
Vanko Marián …………………………………. P-96, P-24
Vaverkova Stefani ………………………….. P-50
Vavříková Eva …………………………………. P-97
Veizerova Lucia ………………………………. P-98, S-1
Vinšová Jarmila ………………………………. P-99, P-41, P-42, P-97
Vitková Zuzana ……………………………….. P-100, P-22, P-85, P-90
Vybíralová Zuzana ………………………….. S-9
Waisser Karel …………………………………. S-17, S-16, P-4, P-68
Zimčík Petr ……………………………………… S-2, P-39, P-52, P-58, P-94
Zitko Jan …………………………………………. P-101, P-15
170
Adresář účastníkŧ
Mgr. Fils Andriamainty, PhD.
Katedra farmaceutickej chémie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
RNDr. Frantińek Bilka, PhD.
Katedra bunkovej a molekulárnej biologie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
PharmDr. Andrea Balaņová, PhD.
Katedra bunkovej a molekulárnej biologie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Andrea Bilková, PhD.
Katedra bunkovej a molekulárnej biologie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
MUDr. PharmDr. L. Bartońíková, Ph.D.
Ústav fyziologie
Lékařská fakulta UP v Olomouci
Olomouc
Česká republika
Mgr. Jiří Binder
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Prof. RNDr. Luděk Beneń, DrSc.
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Mgr. Veronika Biricová
Katedra biofyziky a fyzikální chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Ing. Ivan Benkovský, PhD.
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Ivana Brabcová
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. PharmDr. Pavol Beņo, CSc.
Katedra klinických disciplín
Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce
Trnava
Slovenská republika
Mgr. Monika Brodová
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Čeká republika
Doc. RNDr. Lýdia Bezáková, CSc.
Katedra bunkovej a molekulárnej biologie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
RNDr. Milena Buńová, CSc.
Ústav biochemie, chemie a biofyziky
Fakulta veterinární VFU
Brno
Česká republika
Doc.RNDr. Ņelmíra Bezáková, CSc.
Katedra farmaceutickej chémie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D.
Katedra farm. botaniky a ekologie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
171
Prof. RNDr. Jozef Csöllei, CSc.
Ústav chemických léčiv,
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Doc. PharmDr. Martin Doleņal, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Prof. RNDr. Jozef Čiņmárik, PhD.
Katedra farmaceutickej chémie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Jan Doleņel
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. RNDr. Ruņena Čiņmáriková, CSc.
Katedra chemickej teórie liečiv
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Martina Dubničková, PhD.
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Ing. Dagmar Čoņíková
Katedra biofyziky a fyzikální chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec králové
Česká republika
Kateřina Dvořáčková
Ústav technologie lékŧ
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Mgr. Ivana Daņková
Ústav přírodních léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Mgr. Lenka Dvořáková
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Ing. Jiří Dohnal, CSc., MBA
Zentiva, k.s.
Praha 10
Česká republika
Mgr. Tomáń Goněc
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
RNDr. Svetlana Dokupilová
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Prof. RNDr. Daniel Grančai, CSc.
Katedra farmakognózie a botaniky
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
RNDr. Jana Dolejńová, CSc.
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Michaela Haasová
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
172
PharmDr. Lucie Havlíková, Ph.D.
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Petra Hřibová
Ústav přírodních léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Mgr. Petra Herdová
Katedra galenickej farmácie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Jakub Chlebek
Katedra farm. botaniky a ekologie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Ondřej Holas
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. PharmDr. Josef Jampílek, Ph.D.
Zentiva, k.s.
Praha 10
Česká republika
Prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D.
Katedra analytické chemie
Fakulta chemicko-technologická UPCE
Pardubice
Česká republika
PharmDr. Veronika Jánońová
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie,
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Ivana Holková
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Barbora Janŧńová
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká Republika
PharmDr. Pavla Holubová
Ústav přírodních léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
PharmDr. Věra Javorková
Ústav přírodních léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Ing. Renáta Horáková
Katedra chemickej teórie liečiv
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Peter Kalafut
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Iva Kapustíková
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
173
PharmDr. Petr Kastner, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Simona Kečkéńová
Katedra farmaceutickej chemie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Jan Korábečný
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Dagmar Kholová
Ústav experimentální biofarmacie
AV ČR a PRO.MED.CS Praha a.s.
Hradec Králové
Česká Republika
PharmDr. Petra Kovaříková, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Hana Kiņová Sepová
Katedra bunkovej a molekulárnej biologie
liečiv,
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Ján Kozic
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. RNDr. Jiří Klimeń, CSc.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Martin Krátký
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Prof. Marijan Kočevar
Faculty of Chemistry and Chemical
Technology
University of Ljubljana, Ljubljana
Slovenia
Prof. RNDr. Bohumil Kratochvíl, DrSc.
Ústav chemie pevných látek
Vysoká ńkola chemicko-technologická
Praha 6
Česká republika
Mgr. Markéta Komlóová
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Jiří Kratochvíl
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Zuzana Kontńeková
Katedra farmakognózie a botaniky
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Ondřej Krenk
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
174
Mgr. Aleń Kroutil
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
PharmDr. Ivan Malík, PhD.
Katedra farmaceutickej chemie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Pavel Kubant
Ústav experimentální biofarmacie
AV ČR a PRO.MED.CS Praha a.s.
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Martina Manová
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Ing. Vladimír Kubíček, CSc.
Katedra biofyziky a fyzikální chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Katarína Maráková
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
PharmDr. Renata Kubínová, Ph.D.
Ústav přírodních léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Mgr. Matej Maruniak
Katedra farmaceutickej chemie
Farmaceuticka fakulta UK
Bratislava
Slovenska republika
Ing. Kamil Kuča, PhD.
Centrum pokročilých studií
Fakulta vojenského zdravotnictví UO
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Ludmila Matysová, Ph.D.
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Radim Kučera, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Lucie Mejstříková
Ústav experimentální biofarmacie
PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR
Hradec Králové
Česká republika
Doc. PharmDr. Jiří Kuneń, Ph.D.
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. RNDr. Mária Mikuláńová, PhD.
Ústav bunkovej biológie
Prírodovedecká.fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Doc. PharmDr. Miloń Macháček, Ph.D.
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. RNDr. Peter Mikuń, PhD.
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
175
PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Veronika Nováková
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
RNDr. Milan Mokrý, CSc.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Ing. Naděņda Novotná, CSc
Zentiva, k.s.
Praha 10
Česká republika
Mgr. Petr Mokrý, Ph.D.
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Prof. PharmDr. Ladislav Novotný, DrSc.
Departments of Pharmaceutical
Chemistry
Faculty of Pharmacy, Kuwait University
Kuwait
Doc. PharmDr. Pavel Mučaji, PhD.
Katedra farmakognózie a botaniky
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Michal Novotný
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Jan Muselík, Ph.D.
Ústav technologie lékŧ
Farmaceutická fakulta, VFU
Brno
Česká republika
PharmDr. Marek Obloņinský, PhD.
Katedra bunkovej a molekulárnej biologie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
PharmDr. Kamil Musílek
Katedra toxikologie
Fakulta vojenského zdravotnictví UO
Hradec Králové
Česká Republika
Emília Ondruńová
Katedra fyzikálnej chémie liečiv
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc.
Ústav experimentální biofarmacie
PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR
Hradec Králové
Česká republika
Ing. PharmDr. Radka Opatřilová, Ph.D.
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Ing. Michaela Nováková, Ph.D.
Výzkumný ústav organických syntéz a.s.
Rybitví
Česká republika
Doc. RNDr. Lubomír Opletal, CSc.
Katedra farm. botaniky a ekologie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
176
Doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Eva Petrlíková
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Lukáń Palek, Ph.D.
CPN spol. s r.o.
Dolní Dobrouč
Česká republika
Mgr. Klára Petrŧ
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
RNDr. Pavla Pantŧčková, PhD.
Ústav analytické chemie AVČR, v.v.i
Brno
Česká republika
Mgr. Pavla Pilařová
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Ivana Pasáková
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
RNDr. Alexandra Planková
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
PharmDr. Jiří Pastera
Ústav experimentální biofarmacie
PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Jiří Plíńek
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. Jiří Pazourek
Ústav přírodních léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Prof. Jarosław Polański
Department of Organic Chemistry
Institute of Chemistry, University of Silesia
Katowice
Poland
Ing. Iveta Pechová
Katedra chemickej teórie liečiv
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Radka Pořízková
Ústav přírodních léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Bc. Matúń Peńko
Chemický ústav
Prírodovedecká fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Doc. RNDr. Marie Pospíńilová, CSc.
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
177
Prof. RNDr. Milan Pour, PhD.
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Lenka Spáčilová
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Martin Pravda
CPN spol. s r.o.
Dolní Dobrouč
Česká republika
Doc. RNDr. Mária Stankovičová,CSc.
Katedra farmaceutickej chémie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Petra Pullmannová
Katedra fyzikálnej chemie liečiv
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Ján Stariat
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Prof. BSc. MSc. Des R. Richardson Ph.D. D.Sc
Department of Pathology
University of Sydney
Sydney
Australia
PharmDr. Petra Stańková
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká republika
Mgr. Jaroslav Roh
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Eva Surovcová
Katedra fyzikálnej chémie liečiv
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Doc. RNDr. Eva Sedlárová, PhD.
Katedra farmaceutickej chémie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Doc. Ing. Jan Světlík, CSc.
Katedra farmaceutickej analýzy
a nuleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Barbora Slabá
Zentiva, k.s.
Praha
Česká republika
PharmDr. Miroslava Sýkorová, PhD.
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Petr Ńenel
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
178
PharmDr. Veronika Ńimunková
Katedra galenickej farmácie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Jaroslav Tóth, PhD.
Katedra farmakognózie a botaniky
Farmaceutická fakult UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Jitka Ńiroká
Katedra analytické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. PharmDr. Lenka Tŧmová, CSc.
Katedra farmakognosie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká Republika
Mgr. Ivan Ńnajdr
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Lenka Váchová
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Marcel Ńpulák, PhD.
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Ing. Milan Valach, PhD.
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Ing. Oľga Ńtroffeková, PhD.
Katedra farmaceutickej analýzy
a nukleárnej farmácie
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Doc. PharmDr. Jindra Valentová, PhD.
Katedra chemickej teórie liečiv
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
PharmDr. Margaréta Ńubová, PhD.
Katedra galenickej farmácie
Farmaceutická fakulta UK
Bratislava
Slovenská republika
PharmDr. Marián Vanko
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
PharmDr. Jan Tengler
Ústav chemických léčiv
Farmaceutická fakulta VFU
Brno
Česká Republika
Doc. RNDr. Ńtefánia Vaverkova,CSc.
Katedra farmakognosie a botaniky
Farmaceuticka fakulta, UK
Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Lucie Tichotová
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Mgr. Eva Vavříková
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
179
PharmDr. Lucia Veizerová
Katedra nukleárnej farmácie
a farmaceutickej analýzy
Farmaceutická fakulta UK, Bratislava
Slovenská republika
Prof. RNDr. Karel Waisser, DrSc.
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
Doc. RNDr. Jarmila Vinńová, CSc.
Katedra anorganické a organické chemie
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D.
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká Republika
Doc. RNDr. Zuzana Vitková, PhD.
Katedra galenickej farmácie
Farmaceutická fakulta UK Bratislava
Slovenská republika
Mgr. Jan Zitko
Katedra farm. chemie a kontroly léčiv
UK Farmaceutická fakulta
Hradec Králové
Česká republika
RNDr. Zuzana Vybíralová
Ústav experimentální biofarmacie
PRO.MED.CS Praha a.s.
Hradec Králové
Česká republika
180
Obsah
PROGRAM 38. KONFERENCE „SYNTÉZA A ANALÝZA LÉČIV― .......................... 7
Přehled abstraktŧ ..................................................................................................... 11
Plenární přednáńky .................................................................................................. 21
Krátká sdělení........................................................................................................... 41
Postery ..................................................................................................................... 61
Sekce účastníkŧ ..................................................................................................... 165
Seznam aktivních účastníkŧ ................................................................................... 167
Adresář účastníkŧ ................................................................................................... 171
Sekce sponzorŧ a vystavovatelŧ ............................................................................ 183
181
182
Sekce sponzorŧ a vystavovatelŧ
183

Podobné dokumenty

Sborník konference ke stažení - Farmaceutická fakulta UK v Hradci

Sborník konference ke stažení - Farmaceutická fakulta UK v Hradci Naše konference se vrací do „Salonu republiky“, do Hradce Králové, do zrekonstruovaných prostor Farmaceutické fakulty. Je pro vás rezervováno ubytování v nejbližším okolí fakulty, levnější varianta...

Více

Výroční zpráva za rok 2002 - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Výroční zpráva za rok 2002 - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Ing. Josef HRNČIŘÍK, CSc. PhDr. Jiří CHLACHULA, Ph.D., Ph.D. Ing. Markéta JULINOVÁ Mgr. Marek KOUTNÝ, Ph.D. Ing. Michal KOVÁŘ Mgr. Hana PETŘÍKOVÁ - do 31.12.2002/till 31.12.2002 RNDr. Jan RŮŢIČKA R...

Více

ibuprofen rekrystalizační rozpouštědlo

ibuprofen rekrystalizační rozpouštědlo Návrh léčiv a lékových forem vyžaduje pochopení vztahů mezi chemickými a fyzikálními vlastnostmi, vzájemným ovlivňováním jednotlivých komponent a jejich vztahem k okolnímu prostředí. Tyto vlastnost...

Více

Sborník - Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové

Sborník - Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové a doufám, že konference splní Vaše očekávání a přispěje k další spolupráci nejen mezi učiteli a vědci, ale také mezi institucemi, které zde zastupujeme.

Více

3/2007 Zpravodaj Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě

3/2007 Zpravodaj Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Samotný vznik bakteriální infekce je pomìrnì sloitý proces, na kterém se podílejí jak molekulární struktury bakteriálních bunìk a jejich regulaèní mechanismy, tak strukturální a regulaèní sloky h...

Více

Program v PDF verzi ke stažení

Program v PDF verzi ke stažení MicroRNAs in Mouse Model of Obesity Matoušková P., Bártíková H., Boušová I., Hanušová V., Szotáková B., Skálová L. Identification of CMY-2-type cephalosporinases in clinical isolates of Enterobacte...

Více