57_boucek_telata_s179-181 138KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

Komentáře

Transkript

57_boucek_telata_s179-181 138KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
VLIV ODCHOVU TELAT SÁNÍM OD MATKY I KOJNÉ KRÁVY NA
JEJICH R ST
Effects of rearing by the mother or nursing cow sucking on the growth of dairy calves
Jan Brou ek, Michal Uhrin a , Peter Kišac, Štefan Mihina, Anton Hanus, František Benc
Slovenské centrum zem d lského výzkumu, VÚŽV Nitra, Slovensko
Summary: 105 calves were reared to weaning at the age of 84 days: B - in hutches to 56th day, then loose housing pen
(milk replacer); K - loose housing with nursing cows; S - pen with mother to 21 day, then loose housing (milk). After
weaning, calves were kept in loose housing. The highest growth was recorded in group K and the lowest in group B. At
the weaning, the live body weights were 109.85 kg (K), 94.97 kg (S) and 80.80 kg (B) (P<0.001). Trend of higher
growth of K and S groups was maintained also in the later period. The average daily gains from the birth to weaning
were 0.81 kg (K), 0.67 kg (S) a 0.48 kg (B) (P<0.001) and from the birth to 180th day 0.82 kg (K), 0.75 kg (S) a 0.67 kg
(B) (P<0.001).
Key words: rearing, calf, nursing cows, housing, growth
Souhrn: 105 telat bylo odchovávaných do odstavu v 84. dni: B - v boudách do 56. dne, potom skupinové ustájení a
krmení mlé nou krmnou sm sí (MKS); K - ve skupinovém kotci s kojnými kravami; S - v kotci s matkou do 21. dne,
potom skupinové ustájení (mléko). Po odstavu byla telata ustájena voln . Nejintenzivn jší r st se zaznamenal u skupiny
K a nejnižší u skupiny B. P i odstavu byla hmotnost 109,85 kg (K), 94,97 kg (S) a 80,80 kg (B) (P<0.001). Trend
vyššího r stu se u skupiny K a S udržel i v pozd jším období. Pr m rný denní p ír stek od narození do odstavu v 84.
dni p edstavoval 0,81 kg (K), 0,67 kg (S) a 0,48 kg (B) (P<0.001). Od narození do 180.dne 0,82 kg (K), 0,75 kg (S) a
0,67 kg (B) (P<0.001).
Klí ová slova: odchov, tele, kojné krávy, ustájení, r st
Úvod
V poslední dob je tendence ke zvyšování stav
krav bez tržní produkce mléka. Samoz ejm , že
nem žeme uvažovat s paušálním nákupem plemenných
zví at masných plemen, ale je pot eba p ipoušt t vybrané
jalovice a dojnice našich dojných a kombinovaných
plemen semenem masných býk . Tahle zví ata jakož
i jejich dcery budou mít po otelení víc mléka než krávy
masných plemen a tento nadbytek je t eba využít i pro
další telata. A to dává velký prostor pro alternativní
chovy dojnic s použitím kojných krav. V ekologickém
chovu je praktizovaný pozd jší odstav od matky
(Brou ek, 1992). N které zahrani ní lánky doporu ují
zavést metodu pozd jšího odstavu od matky s dojením
matky v dojírn pro pozitivní vliv tohoto systému na
zdraví krávy a pro intenzivní r st telete (Margerison a
kol., 1997). Telat m se nejen zlepší pohoda, ale i sníží
dietní stres spojený s odchovem um lými náhražkami
mléka (Brou ek a Kišac, 2001). Budou tak odoln jší
proti nemocím. Podobn se o ekává, že umožn ní
kravám kojit svoje tele sníží stres i u nich. P ímý vliv
masáže vemene sáním bude užite ný i pro produkci
mléka a zdravotní stav mlé né žlázy (Brou ek a kol.,
1995). Všechny tyto faktory se mohou projevit
ve snížení použití antibiotik p i lé ení skotu, což bude
mít významný dopad na odolnost lidské populace proti
chorobám (Sundrum, 2001). Zlepšená pohoda dojnic a
jejich potomstva též zvýší hodnotu našich mlé ných
výrobk
v rámci EU v porovnání s producenty
používajícími pr myslovou výrobu mléka. Tento projekt
m že být p ímo adresovaný rostoucímu zájmu
konzument
o produkci živo išných výrobk
z ekologického chovu a trvale udržitelného zem d lství.
V evropské unii je v tšina telat krmena mlé nou
krmnou sm sí (MKS) až do odstavu a jen kolem 10 %
telat je napájených nativním mlékem a m že tak splnit
jeden ze základních požadavk na chov telat v trvale
udržitelném zem d lství (Krohn a kol., 1999).
V Dánsku, kde je organické hospoda ení už déle
uznávané, je kolem 1600 takových stád dojnic. Telata
musí být minimáln b hem prvních 24 hodin s matkou a
od v ku jednoho týdne jsou ve skupinovém ustájení.
Krmené musí být mlékem až do t ech m síc v ku
(Vaarst a kol., 2001).
Cílem práce bylo zjistit vliv rozdílného asu
odstavu od matky na r st telat (testovali jsme hypotézy,
že r st telat je ovlivn n kvalitou mlé ného nápoje, asem
odstavu od matky anebo kojné krávy ve druhém,
dvacátém prvním anebo osmdesátém tvrtém dni).
Materiál a metody
Do experimentu se za adilo 105 narozených telat,
53 bý k a 52 jalovi ek, pocházejících od ty otc .
Telata byla rozd lována do t í vyrovnaných skupin
s ohledem na po adí porodu matek, jejich mlé nou
užitkovost v p edcházející laktaci a pohlaví a napájena
stejným množstvím mléka anebo MKS: skupina B - po
Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007
179
24 h v individuálním porodním kotci se svou matkou
(mléko) byla ustájena v boudách do 56. dne (mléko a od
4. dne MKS, sání z v dra), potom skupinové ustájení
v teletníku (MKS, sání z v dra do odstavu v 84. dni);
skupina K - po ty denním pobytu v individuálním kotci
se svou matkou (mléko) byla ustájena ve skupinovém
kotci s kojnými kravami do odstavu v 84. dni; skupina S
- v individuálním kotci s matkou do 21. dne, potom
skupinové ustájení v teletníku (mléko, sání z v dra). Po
odstavu ve v ku 84 dní byla telata ustájena voln
(izolovan podle skupin a odd len podle v ku a
pohlaví). Telata se vážila po narození a potom každý
m síc. Zdravotní stav se sledoval nep etržit .
Statistické hodnocení bylo provedeno programem
STATISTIX 8 (General linear model ANOVA). Rozdíly
byly hodnoceny Boniferriho testem.
Výsledky
Výrazné rozdíly se zjistily v r stu živé hmotnosti
(Tab. 1). Nejintenzivn jší r st se zaznamenal u telat
skupiny K a nejnižší u skupiny B. Pr kazné rozdíly byly
i v porovnání skupiny S a B. V den odstavu od mlé né
výživy ve v ku 84 dní dosáhla telata skupiny
K 109,85 kg, S 94,97 kg a B 80,80 kg (P<0,001). Tento
trend rychlejšího r stu se u skupiny K a S udržel
i v pozd jším období a ve v ku 12 m síc p edstavovala
pr m rná hmotnost 361,85 kg (K), 335,89 kg (S)
a 328,03 kg (B), (P<0,01). Nedokázaly se pr kazné
rozdíly podle pohlaví, jen podle otc (od v ku 120 do
360 dní na úrovni P<0,01 až P<0,001).
o n . Z toho by m l vycházet nejen ekologický chov
zví at, ale i intenzivní zp soby hospoda ení. Musíme si
uv domit, že ekologický chov zví at tvo í neodd litelnou
sou ást organické produkce a jako takový je alternativou
p edcházejícímu vývoji. Cílem je vysoká úrove zdraví a
pohody zví at, jakož i zachování vhodného prost edí.
V ekologickém zem d lství by m la být zví ata chována
v souladu s jejich fyziologickými a bezpe nostními
požadavky a m la by mít možnost projevovat p irozené
chování (Brou ek a kol., 1993; Sundrum, 2001).
V porovnání telat odstavených ve v ku 84 dní se
nejintenzivn jší r st zaznamenal u telat odchovaných
kojnými kravami a nejnižší u skupiny telat odstavených
od matky už po 24 hodinách. To se nám potvrdilo
i v našich p edcházejících experimentech (Brou ek
a kol., 2004). Ukazuje se, že podmínky odchovu mají
dlouhodobý ú inek na r st. Hlavní p í ina rychlejšího
r stu telat napájených nativním mlékem je kvalitn jší
výživa, jak na to poukazují i zahrani ní auto i (MetzStefanowska, 1987; Khalili a kol., 1992; Jasper a Weary,
2002).
P ír stky živé hmotnosti byly mimo t í m sí ních
období (4., 5. a 12. m síc), kdy rostla nejrychleji telata
skupiny S, vždy nejvyšší u skupiny K (Graf 1).
Pr m rný denní p ír stek od narození do odstavu v 84.
dni p edstavoval 0,81 kg (K), 0,67 kg (S) a 0,48 kg (B)
(P<0,001). Od narození do 180. dne to bylo 0,82 kg (K),
0,75 kg (S) a 0,67 kg (B) (P<0,001).
Mezi
základní
principy
rozvoje
trvale
udržitelného zem d lství jsou úcta ke zví at m a pé e
Tabulka 1: R st živé hmotnosti telat (Growth of the live body weight of calves)
1
Skupina
n
2
x
3
S.D.
4
SE
5
6
min
max
1
skupina
7
SEX
8
OT
9
12
B
13
K
14
S
35
34
36
40,31
41,59
38,72
3,66
4,68
6,32
0,62
0,80
1,05
12
B
K
14
S
35
34
36
80,80
109,85
94,97
10,87
13,94
16,69
1,84
2,39
2,78
12
35
34
36
161,37
190,24
173,00
25,82
27,86
26,56
4,36
4,78
4,43
13
B
K
14
S
13
12
Narození
46,00
53,00
47,00
84. 10den
56,00
104,00
77,00
139,00
61,00
132,00
180. 10den
104,00
215,00
118,00
243,00
124,00
241,00
360. 10den
207,00
383,00
234,00
445,00
207,00
383,00
32,00
31,00
22,00
1,88
0,1576
2,70
0,1037
1,97
0,1229
36,83***
0,0000; S:K***
K:B***; S:B**
3,91
0,0508
1,83
0,1472
9,86***
0,0001
K:B***; S:B*
2,03
0,1570
5,93***
0,0009
1:2***; 1:3**; 1:4*
B
34 328,03 40,78 6,99
5,52**
0,07
5,93***
K
34 361,85 46,51 7,97
0,0054
0,7905
0,0009
14
S
36 328,03 40,78 6,99
K:B**
1:4***; 1:3**; 1:2*
11 *
P<0,05; **P<0,01; ***P<0,001
1
skupina (group); 2mean; 3standardní odchylka (standard deviation); 4standardní chyba pr m ru (standard error of the
mean); 5minimum; 6maximum; 7pohlaví (gender); 8otec telat (sire); 9narození (birth); 10den (day); 11pravd podobnost
(probability); 12individuální bouda (individual hutch); 13kotec s kojnými kravami; 14kotec s matkou;
13
180
Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007
Graf 1: P ír stky živé hmotnosti telat (x ± s.e.)
Daily weight gains of calves
1,2
**
S:K***
K:B*** S:B**
1
0,8
kg
0,6
0,4
***
S:K***
K:B**
***
S:K***
K:B*** S:B**
0,2
0
30
60
B
12
90
120
K
B = individuální bouda,
150
180
210
240
270
300
330
360
S
13
K = kotec s kojnými kravami, 14S = kotec s matkou
Záv r
Telata krmená b hem mlé né výživy do odstavu
v 84. dni nativním mlékem a ustájená zp sobem
vhodným pro ekologický chov prokázala nejvyšší r st
živé hmotnosti. Doporu ujeme realizovat odchov telat
mlé ných plemen pomocí kojných krav a sáním mléka
své matky p i jejím strojovém dojení v ekologickém
hospoda ení.
Použitá literatura
Brou ek, J.: P edpoklady ekologického chovu zví at. Náš chov, 52, 1992, 195-196.
Brou ek, J.: P edpoklady vytvo ení dobré pohody u zví at. Sborník mezinárodní konference na VŠZ v Praze, Životní prost edí ve
vazb na ekologicky šet ící a trvale udržitelné zem d lství, II, 1993, 360-366.
Brou ek, J. a kol.: Vliv sání n kolika telat na dojivost a plodnost dojnic. Živo . Výr., 40, 1995, 59-64.
Brou ek, J., Kišac, P.: Etologické aspekty napájení telat. Veteriná ství, 51, 2001, . 11, 493-496.
Brou ek, J., Kišac, P., Hanus, A., Uhrin a , M., Foltys, V.: Effects of rearing, sire and calving season on growth and milk efficiency
in dairy cows. Czech J. Anim. Sci., 49, 2004, 329-339.
Jasper, J., Weary, D.M.: Effects of ad libitum milk intake on dairy calves. J. Dairy Sci., 85, 2002, 3054-3058.
Khalili, H., Crosse,S., Varvikko, T.: The performance of crossbred dairy calves given different levels of whole milk and weaned at
different ages. Anim. Prod., 54, 1992, 191-195.
Krohn, C.C., Foldager, J., Mogensen, L.: Long-term effect of colostrum feeding methods on behaviour in female dairy calves. Acta
Agriculturae Scandinavica Section A, Animal Science 49, 1999, 57-64.
Margerison, J.K., Phillips, C.J.C. and Preston, T.R.: The effect of restricted suckling and nutrition on lactation, reproduction and calf
development. Proc. British Society of Animal Science 37, 1997, 62-65.
Metz-Stefanowska, J.: Productivity aspects of keeping dairy cow and calf together in the post-partum period. Livest. Prod. Sci., 16,
1987, 385-394.
Sundrum, A.: Organic livestock farming. A critical review. Livestock Prod. Sci., 67, 2001, 207-215.
Vaarst, M., Jensen, M. B., Sandager, A. M.: Behaviour of calves at introduction to nurse cows after the colostrum period. Appl.
Anim. Behav. Sci., 73, 2001, 27-33.
Adresa autora
Ing. Jan Brou ek, DrSc.
Slovenské centrum zem d lského výzkumu, VÚŽV Nitra
Hlohovská 2
949 92 Nitra, Slovenská republika
Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007
Tel.: + 421 37 6546280
Fax: + 421 37 6546483
e-mail: [email protected]
181

Podobné dokumenty

Validace české verze dotazníku HAQ

Validace české verze dotazníku HAQ Š l é g l o v á O, D u š e k L , O l e j á r o v á M , Te g z o v á D, Ve n c o v s k ý J, Pa v e l k a K : Assessment of functional ability in patients with rheumatoid arthritis; validation of the...

Více

58_boucek_kravy_s182-184 151KB Oct 08 2012 04:04:38 PM

58_boucek_kravy_s182-184 151KB Oct 08 2012 04:04:38 PM v období mlé né výživy. Zví ata této skupiny p ijímala hodnotn jší mlé nou výživu z vemene v optimální teplot a v pravd podobn vyšších množstvích než zví ata skupin A a B. To potvrdila i zjišt ní i...

Více

dislokace slezu u dospělého skotu

dislokace slezu u dospělého skotu mohou dojnice onemocnět již před otelením. Dislokace slezu se zřídka mohou také vyskytnout u telat a samčích jedinců. Příčiny vzniku onemocnění nejsou ještě zcela objasněny. Výživářská chyba při ro...

Více

Drama mezi dvěma světovými válkami

Drama mezi dvěma světovými válkami 1/ Dramatická tvorba klasická – tzv. kamenná divadla • Stavovské divadlo (Nosticovo 1783) • Národní divadlo (1883) • M stské divadlo na Vinohradech (zal. 1907) - rozvíjí se tradice realistického di...

Více

Press Kit - Mongrel Media

Press Kit - Mongrel Media THE DIRECTOR WISHES TO THANK Kristina Kornum, Mikkel Nørgaard and Mikkel Maltha.

Více

RPB 2-2011.pub - Reasearch in Pig Breeding

RPB 2-2011.pub - Reasearch in Pig Breeding content and increased the content of total PUFA and n-3 PUFA of pork meat (musculus longissimus lumborum et thoracis, MLLT). Significant (P<0.001) change was recorded in n-6/n-3 PUFA ratio. The val...

Více

Sborník konference (PDF, 1 037 kB)

Sborník konference (PDF, 1 037 kB) koní i v odborných knihách. Tyto závěry se nám zdály být v rozporu s přirozeným chováním koní (např. kůň vyjadřuje dominanci nebo strach hlavou skloněnou obdobným způsobem, jako je tomu před překáž...

Více

Úvod, vesmír

Úvod, vesmír Mají teploty od 5-(70) 150K (studené), difúzn splývají s mezihv zdným pozadím (2,7K), jsou v galaxiích i mimo n . Ty horké mají teploty až 1MK. Hustoty v ídkých oblá cích varírují od 1 ástice na 3 ...

Více

halo 35 - Depeche Mode Cz

halo 35 - Depeche Mode Cz poslušným, žákem, ve škole jsem dřel, nedostal ani poznámku, nic, čím bych mohl svoje rodičovstvo poštvat proti sobě. Když jsem některým z nich byl dotázán, co je za tou změnou, řekl jsem, že jsem ...

Více