b) zemský sudí
Transkript
b) zemský sudí
Historie české správy Správní vývoj v době vrcholného středověku (13. století – 1419) 1. část Název školy SOŠ InterDact s.r.o. Most Autor Mgr. Daniel Kubát Název šablony V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Číslo projektu VY_52_INOVACE_04 Předmět Historie české správy Tematický celek Správní vývoj v době vrcholného středověku (1. část) Téma Územní vývoj, královská správa, regály, dvorští úředníci, zemský sněm a zemský soud Druh učebního materiálu Prezentace Metodický pokyn Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora získáno Chebsko (v roce 1322 ho získal Jan Lucemburský) základní území tvořily a) Čechy s Žitavskem a Kladskem b) Morava s Opavskem od 13. století náleží k Českému království: a) Slezsko – tvořeno knížectvím Vratislavským a Opolským, z polské strany uznány nároky Janu Lucemburskému Trenčianskými úmluvami z roku 1335 b) Horní a Dolní Lužice – území získáno definitivně za Karla IV. c) zahraniční léna – drobná území v Německu Čeští panovníci v této době spravovali i babenberské dědictví – rakouské (Přemysl II.), Polsko (Václav II.), Lucembursko (Jan Lucemburský), Braniborsko (Karel IV.) vytváří se samostatné větve partikulární (místní) správy (městská, církevní a vrchnostenská) instituce se stávají předmětem mocenských ambicí: panovník x šlechta ve 13. století vzniká rodová šlechta (vlastní půdu i poddanstvo) trvalou držbu šlechtických nemovitostí a půdy uznávaly statuty Konráda Oty, šlechtic už tak není osobou, která je poddaná knížeti, nýbrž svobodnou osobou vedle knížete. renta od poddaných, soudnictví nad nimi a veškerý dohled tak přešel na šlechtu, hradská organizace zaniká i přes statuta Konráda Oty byly vztahy mezi králem a šlechtou nevyjasněné vznikaly konflikty mezi králem a šlechtou, které vyvrcholily v době Přemysla Otakara II. po bitvě na Moravském poli byla královská vláda nakonec rozdělena na dominium speciale (oblast přímého panování) a dominium generale (oblast královských práv nad všemi Čechy a Moravany, uplatňujících se ve spolupráci se šlechtou) uznala dědičnou královskou hodnost Přemyslovi Otakarovi I., zanikl s ní také seniorát, dědičnost byla zaručena jeho potomkům zlatá bula uzákonila i starou účast českých velmožů při přijímání knížete, podmínkou plné vlády byla korunovace Korunovace byla obřadem církevním, konaným v bazilice sv. Víta na Pražském hradě arcibiskupem mohučským, od roku 1344 pak pražským. Panovník musel dát slib ochrany křesťanství, slib spravedlivé vlády. Arcibiskup mu na závěr vložil na hlavu korunu, do rukou žezlo a jablko. V předvečer korunovace se konal průvod na Vyšehrad. Pražský hrad se stává sídelním hradem, kam směřovala cizí poselstva. Vytvořil se zde i královský dvůr ze stálých velmožů. Královská rada – stálejší úřad od Jana Lucemburského, političtí rádci (duchovní hodnostáři, šlechta – spoluvytvářeli zahraniční i vnitřní politiku) Královská kancelář – vedena královým kancléřem (důvěrník krále), jemu podřízeno několik notářů Regály uplatňovány panovníkem od 14. století výhradní práva panovníka k činnostem přinášejícím majetkový prospěch panovník uplatňoval nárok na těžbu drahého kovu formulován v horním právu Václava II. (1300) – král výhradně oprávněn povolovat otevření nových dolů, měl nárok na podíl z výtěžku všeho kovu (urbura – desetina vytěženého kovu – zlata, stříbra, později i cínu, mědi, železa a olova), o pravidelné odvádění urbury se staral urburéř pronajímání výroby mincí mincovním podnikatelům. na provozovatele mincoven dohlíželi mincmistři (dohlíželi na pravost mince, stíhali její falšování) výhradní používání lesů panovníkem král povoloval kácení dříví, na tuto činnost dohlíželi hajní – vybírali i poplatky za neoprávněné používání lesa vztahoval se na lov ryb, plavení po řekách a používání vodní síly pro pohon řemeslných provozů Dvorští úředníci Původní úřady se proměňovaly v úřady čestné (vykonávaly se při slavnostních příležitostech) Vznikaly však úřady nové: a) hofmistr – představený dvora b) zemský sudí – nový název pro dvorského sudího c) nejvyšší komorník - hájil na zemském soudu královy finanční nároky ze soudních pokut, v nepřítomnosti krále soudu předsedal d) purkrabí Pražského hradu – byl vojenským velitelem Hradu, spravoval Hrad a soudnictví v obvodu Hradu, nakonec byl i velitelem vojenské zemské hotovosti e) podkomoří – opatřoval velké sumy pro krále, vrácení pak měl zaručeno z důchodů krále(zajišťoval výběr městské pozemkové daně), od roku 1337 převzal tuto úlohu hofrychtéř Zemský sněm a zemský soud Zemský sněm shromáždění šlechty a duchovenstva, později i zástupců měšťanstva neúčast považována za škůdcovství země sněm svolával král, později nejvyšší purkrabí předsedající zde předkládal požadavky týkající se berních poplatků, vojenských tažení za hranice země, zákonodárných opatření byl zde přijímán i nový panovník Zemský soud konstituoval se mezi léty 1260 – 1270 pod tlakem šlechty rozhodoval v trestních záležitostech šlechty projednával a evidoval majetkové převody mezi šlechtou vedly se písemné záznamy o jednání soudu v „registra regata“ (pozdější desky zemské) soudu předsedal panovník, v jeho nepřítomnosti ho zastupoval nejvyšší komorník, od 14. století pak zemský sudí Zdroje: http://vlastenci.cz/obr/znaky/levC1.gif http://galerie.gymjil.cz/sg_web1/vyvoj_osidleni_a_zalidneni_historicky_a_uzemni_vyvoj_soubory/cr3.j pg http://www.minulost.org/images/42.jpg http://zlataky.cz/images/news/images_med/klenotycrcz.jpg http://img.radio.cz/pictures/historie/mince_razba1.jpg http://www.mittelalter-roefs.de/mediapool/93/932185/resources/17533894.jpg http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/media/jakzili/JS1307038-1.jpg http://www.heraldica.cz/ghmags/2008/ghmag_2008_3-4_article-2_image2.jpg http://www.palba.cz/forumfoto/displayimage.php?pid=16926&fullsize=1