Kryrská rozhledna č.2

Kryrská rozhledna
1
A
kryrská rozhledna
Měsíčník
Číslo 2
Únor
2010
Cena 6 Kč
Třináct otázek pro…
… MIROSLAVA BRDU
(starostu města Kryry)
Piju, co teče, kouřím, co hoří a jím, co dá dům. Nicméně
být návštěvou u hlavy města, nerozpakoval jsem se na
otázku v jeho sekretariátu, jestli si něco dám, odpovědět:
„Piju francouzský koňak, kouřím kubánské doutníky a jím
ruský kaviár.“ Starosta obce Kryry Miroslav Brda přijal
mou „objednávku“ se shovívavým úsměvem a velice
dobře naladěn odpověděl i na můj první dotaz, to kdyţ
jsem se ho ptal, kolik milenek a levobočků má. Prý nás
během tohoto rozhovoru čeká dost nuda, protoţe je jen
obyčejně ţenatý a má dvě dospělé děti – dcera s
manţelkou podnikají v květinách a syn pracuje jako
konstruktér společnosti Mercedes v Praze.
Miroslav Brda
Jak dlouho jste starostou Kryr?
Uvnitř čísla
1
Rozhovor se starostou Kryr
6
Hasičský ples
10
Informace ZŠ Kryry
13
Společenská kronika
2
To je trošičku komplikovanější, protoţe jsem působil jako
místopředseda národního výboru v lidosprávě uţ od roku
1986, to zhruba do devadesátého roku a od té doby jsem
do roku 1998 byl místním starostou. Tehdy jsem byl
„odejit“, to v Kryrech nastoupilo jiné politické uskupení,
abych se v roce 2002 do funkce starosty vrátil.
Co vlastně znamená být starostou, co to reprezentuje?
Být starostou znamená práci skutečně na plný,
stoprocentní úvazek. Starostou jste prostě dvacet čtyři
hodin denně. Jsou momenty, kdy za vámi přijdou lidé
domů, přijede za vámi třeba policie, kdyţ je potřeba něco
řešit, zkrátka to není jen o tom, ţe sedíte v kanceláři a za to
pobíráte mzdu, jak si mnozí třeba myslí, ale jde o
celodenní zapojení, kdy musíte mít neustále na zřeteli
otázky obce, všechny její problémy, protoţe lidi se na vás
obracejí především s tím, kdyţ se nějaký problém
naskytne a vy se ho pak nějakým způsobem snaţíte řešit.
Obracejí se na vás i s prosbou o radu, ptají se, „co ty na to
říkáš, co si o tom myslíš…“ Nestěţuji si, v ţádném
případě. Být starostou je práce zajímavá, různorodá a baví
mě. Jsem rád, kdyţ dokáţu pomoci, coţ samozřejmě nejde
vţdycky. Nejsem všemohoucí. Takţe jestli se ptáte na to,
jestli jsem víc Brda – starosta nebo Brda - člověk, tak v
současnosti určitě to první.
Určitě máte nějaké své zájmy, koníčky – asi na ně příliš
času nezbývá, přesto: jaké jsou?
Tak je to sport a houbaření. Jsem aktivně zapojen v
tělovýchovné jednotě SK Kryry. Tělovýchovu se snaţím
podporovat i v rámci města; kaţdý rok dáváme do
rozpočtu určitou finanční částku, abychom udrţeli v
nějakém rozumném stavu náš sportovní areál, a snaţíme
se, aby tady bylo co nejvíce sportovních, především
mládeţnických druţstev, coţ se daří – máme v Kryrech ve
fotbale přípravku, ţáky, dorost, muţe, dokonce i ţeny – ty
hrají svou třetí fotbalovou ligu, v současnosti se nám tu
rozvíjí i stolní tenis, kdy se zaloţilo druţstvo muţů a v
souvislosti s tím i obětaví tatínkové trénují ţáčky. Letos
prvním rokem – ta děcka jezdí po turnajích a přiváţejí uţ i
první cenná vítězství…
To souvisí s tou organizační stránkou věci. Mě ale
zajímá, jestli se „hýbete“ vy sám?
Občas taky (smích…). Já osobně dvakrát týdně chodím
hrát nohejbal. Jsem aktivním členem sportklubu Kryry,
coţ je sdruţení chlapů nad třicet let, kteří mají zájem nejen
o sport, ale třeba i o kulturu. Pořádáme spoustu akcí, jak
pro členy klubu, tak i pro veřejnost.
Skončil rok 2009 a je pomalu čas bilancovat: co se tedy
kryrské radnici povedlo, co se jí podařilo méně a kde se
nevedlo vůbec?
Asi se nedá hodnotit pouze jediný rok. Řekněme to ale tak,
ţe kdyţ jsme nastoupili v roce 2002, tak jsme si pro
volební období vytkli několik cílů. Jeden z nich, asi bych
řekl, ţe patřil k těm největším, se nám podařilo v loňském
roce uzavřít. Jde o projekt naší školy a my jsme si dali za
úkol opravit areál naší základní i mateřské školy, aby
Kryrská rozhledna
tamní prostředí bylo co nejlepší. To se nám průběţně
dařilo, takţe jsme opravili fasády, natřeli okna, na
budovách školy, kde byly rovné střechy a v souvislosti s
tím tu byly stálé problémy se zatékáním vody, tak tam
jsme zvládli udělat střechy sedlové, takţe těch problémů je
teď o poznání méně, povedlo se nám zmodernizovat nebo
respektive zrekonstruovat kuchyni a topný systém v
základní škole, to vyšlo na dvacet miliónů korun, coţ je
nezanedbatelná investiční akce, upravili jsme i objekty pro
školníka a v areálu školy chodníky a cesty.
Aby se něco nezdařilo vůbec, aby něco bylo úplně špatně,
to se snad říci nedá. Problémy samozřejmě jsou, nakonec
od toho, abychom je řešili, jsme tady. Kde nám to trochu
vázne, to je v přípravě infrastruktury pro stavby nových
rodinných domů. Je to záleţitost peněz, jejich získání,
protoţe inţenýrské sítě dnes reprezentují mnohamiliónové
poloţky. Tady bychom potřebovali, aby stát na tyto
projekty přispíval v daleko větší míře, neţ přispívá dnes.
Ono to sice něco je, něco je i od organizací, které následně
tyto objekty převezmou do své správy, do svého
vlastnictví, ale je to právě jen asi dvacet procent z částky,
která je na vybudování této infrastruktury potřeba. Jestli se
tedy obec chce nějakým způsobem rozšiřovat, musí do
toho investovat sama. Takţe my v současnosti
připravujeme parcely pro stavbu dvanácti rodinných
domků, částečně uţ je máme i zasíťované, ale všechno
závisí, jak uţ jsem uvedl, na financích, které sháníme jen
velmi těţko.
S jakými plány jdou Kryry do roku 2010?
V roce 2006 jsme schválili plán rozvoje města na
roky 2006 aţ 2010. Já uţ jsem to naznačil před
chvilkou, podařilo se nám ho de facto celý naplnit uţ
za první tři roky. Zbývá nám jediná velká akce,
kterou jsme zatím nedotáhli do konce, a to je
vybudovat v obci informační systém, který by byl na
úrovni větších měst. Aby, kdyţ sem přijede někdo
cizí, se tu dokázal orientovat. Informační systém,
který by dokázal nasměrovat k základním institucím,
jako je škola, pošta, městský úřad, policie… ale také
třeba restaurace. V souvislosti s tím chceme
vybudovat v prostorách místní knihovny informační
centrum, kde by byly soustředěny nejnovější
informace z našeho města. Ale nejen ty. Příchozí by
se tu měl dostat nejen k tomu, co kde v Kryrech
dneska je, ale chtěli bychom se vrátit také do historie
města a z ní vytáhnout ta nejdůleţitější data – co tady
kdy bylo a co se tu významného událo. Do toho
chceme samozřejmě zapojit také obce, které pod Kryry
spadají, tedy Stebno, Strojetice a Běsno a informovat o
těchto obcích také.
Před chviličkou jste se zmínil o chybějících financích,
nicméně pouze v souvislosti s budováním místní
infrastruktury. Vloni však naši planetu zasáhla plnou
3
vahou globální ekonomická krize – jak ta se podepsala
na Kryrech?
Na konci roku 2008, kdy krize vypukla, jsme si uměli
spočítat, co nás čeká. My prostě ţijeme z daní (nebo
převáţně z daní…), které jsou vázány na infrastrukturu
státu, takţe s nastupující krizí jsme si dokázali velice
rychle situaci vyhodnotit. Bylo jasné, ţe pokud se nebudou
odvádět daně tak, jak se původně předpokládalo, tak
přínos pro obce a města téhle země bude podstatně menší.
S tím jsme počítali, a proto jsme uţ na začátku minulého
roku radikálně omezili výdajovou stránku městského
rozpočtu s tím, ţe bude zle – a vyplatilo se to. Ţádnou z
poloţek našeho rozpočtu jsme nepřekročili, hospodařili
jsme dobře – měli jsme plánovanou ztrátu půl miliónu
korun, přičemţ jsme jí nejen nevyčerpali, ale naopak se
nám povedlo udrţet místní finance ve velice dobrém stavu
a ještě jsme něco i ušetřili. To byly peníze, které se
převedly do rezervního fondu, to je pro takového toho
„strýčka příhodu“, aby se v případě potřeby mohly pouţít
na neočekávané akce, třeba havárie – atd., atd. Kryry mají
dnes, i kdyţ ještě není udělána kompletní uzávěrka za rok
2009, ale tohle víme, v rezervním fondu šest miliónů a
jedno sto tisíc korun.
Kryry plánují v letech 2011 a 2012 hospodařit také s
vyrovnaným rozpočtem. Zajímalo by mě, jestli jste tuhle
kalkulaci prováděli ještě před vypuknutím krize nebo až
pak? Neboli jak dalece je tenhle výhled do budoucna
reálný?
Před schvalováním rozpočtu na kaţdý rok se musí dělat i
výhled na další tři roky dopředu. Jde o hru s čísly,
nicméně nejsme hazardéři – zhruba víme, co asi můţeme
od státu na daních očekávat, z čehoţ plyne, co si asi
můţeme dovolit. Je samozřejmě lepší drţet se při zemi - a
vyjít, neţ machrovat a dělat ramena - a potom vysvětlovat,
zastupitelstvu, občanům, proč jsme se do daných
mantinelů nedokázali vejít. Samozřejmě pokud by se nám
povedlo někde nějakou dotaci získat, není problém
rozpočet o tuto částku navýšit. Takţe ano, s ekonomickou
krizí bylo v tomto náhledu počítáno a jsme zkrátka
skromnější.
Projevila se krize konkrétně v Kryrech třeba tím, jak jste
schopni zaplatit lidi, kteří pro obec pracují?
Zaměstnanců obce se krize nedotkla a nedotkne vůbec.
Jejich příjmy jsou dány tabulkovými sazbami. Do jejich
příjmů, abychom ušetřili nějaká dvě, moţná tři procenta
rozpočtu, zasahovat nebudeme. Nedostanou přidáno, coţ
dostali například v loňském roce, kdy krize byla, a to
zhruba pět procent, nicméně potřebu sniţovat jim platy
nemáme. Jde to i díky tomu, ţe obecní úřad nezaměstnává
horu lidí zbytečně. Například na sezonní činnosti – zhruba
od března do listopadu, protoţe to máme hodně práce
například s čištěním lesa, sázením stromků nebo
vyţínáním trávy -najímáme lidi přes úřad práce, coţ
znamená, ţe na ně dostaneme dotaci (asi dvě třetiny
zaplatí stát, třetina jde z našeho rozpočtu…). Pomáhají
Kryrská rozhledna
nám třeba opravovat chodníky – mohli bychom si najmout
firmu, ta by to samozřejmě ráda udělala, jenomţe by to
bylo draţší. My touto cestou dáme kaţdý rok práci zhruba
pětadvaceti lidem, kteří ji nemohou sehnat; oni si toho váţí
a pochopitelně odvedou i kus práce pro blaho obce.
To mě zajímá – vy o mně víte, že jsem do Kryr přišel z
Prahy a já odsud vím, že se v hlavním městě s lidmi takto
najímanými z úřadu práce příliš spolupracovat nechce,
městské části s nimi mají dost mizerné zkušenosti. Jak je
to tady?
Nevím, jaké zkušenosti s tím mají v Praze, já si za obec
stěţovat nemohu. Máme v Kryrech lidi, kteří jsou
dlouhodobě vedeni na úřadu práce, protoţe si práci sehnat
nejsou schopni, ať uţ je to dáno třeba niţším vzděláním
nebo věkem. Snaţíme se tak pomáhat touto cestou
především lidem přes padesát let nebo těm, kdo mají
například částečný invalidní důvod, protoţe především to
jsou ti, kteří jsou na trhu práce určitým způsobem
handicapováni. Další skupina lidí, které vyuţíváme, jsou ti
méně přizpůsobiví, Romové a podobně, tak i těm se
snaţíme šanci dát. Je pravda, ţe tohle je ta
nejproblematičtější skupina – ale někteří se osvědčili,
takţe je vezmeme příští rok zase, jiní ne, ti té šance
zneuţijí („Hle, já mám zaměstnání, tak to
promarodím…“), takţe takové podruhé vzít samozřejmě
nemůţeme. Vzhledem k tomu, ţe je v Kryrech (a v obcích,
které ke Kryrům patří) kolem sto dvaceti nezaměstnaných,
máme moţnost vybírat si ty, kteří si alespoň takové šance
váţit umí. A dát práci zhruba pětině z nich špatné myslím
není.
Rok 2010 je rokem supervolebním – budou se volit i
zastupitelé Kryr. Osobní otázka: vy, Miroslav Brda,
budete kandidovat?
Budu. Mě tahle práce naplňuje a řekl jsem uţ, ţe i baví.
Mám šest let do důchodu, chtěl bych je vyuţít a našemu
městu ještě nějak přispět.
Hypotetická otázka: kdybyste měl tu možnost a moc, v
podstatě neomezený rozpočet - jak byste chtěl, aby Kryry
vypadaly?
Tu moţnost, tu moc asi nikdo nikdy mít nebude. Ale
dobře: své plány samozřejmě máme. Máme obrovskou
vizi – dokázali jsme dát dohromady areál školy a školky,
je teď velice krásný, přičemţ mně vadí stav našeho
sportovního areálu. Ten bychom v budoucnosti chtěli
zmodernizovat s tím, ţe by mohl slouţit i široké občanské
veřejnosti, nejen sportovcům nebo škole a školce. Teď v
tomto směru bojujeme o dotační tituly: chtěli bychom mít
sportovní areál s pěknou, moderní atletickou dráhou, aby
tam bylo fotbalové hřiště s umělým povrchem, aby tam
bylo osvětlení, aby tam byly kabiny s moţností
osprchování. To si myslím, ţe není projekt hraničící se scifi. Ale padají tu i návrhy za těmito mantinely: třeba
plavecký bazén. S nohama pevně na zemi říkám, ţe
zatímco sportovní areál, o kterém jsem mluvil, bude
potřebovat jednoho správce, tak na bazén by byly náklady
4
takové, ţe kdybychom to chtěli utáhnout, muselo by tam
být vstupné tak vysoké, ţe by tam nikdo nechodil.
Nakonec to vidíme v Lounech nebo v Ţatci, kde podobné
areály vybudovali a teď se s tím perou a nejsou s to
finančně to utáhnout. Takţe, i kdyţ jste mi tu moţnost
nabídl, nejsem pro ţádné megalomanské akce, chci dělat
věci, které jsou nezbytně nutné, které našim lidem ţivot v
Kryrech zpříjemní.
Chtěl byste dodat, říci něco závěrem?
Chtěl bych poděkovat. Poděkovat všem lidem, kteří se na
chodu obce podílejí. Městskému zastupitelstvu i vedoucím
jednotlivých dobrovolných sloţek, které v Kryrech působí.
Ať jsou to uţ sportovci, ať hasiči, ať Červený kříţ nebo
Svaz ţen, včelaři, zahrádkáři, atd. atd. Chtěl bych jim ze
srdce popřát, aby se jim práce dařila, protoţe tím, ţe tady
fungují a prezentují se i v širokém okolí našeho města,
„vyváţejí“, exportují ten fakt, ţe se v Kryrech něco děje.
Já těmhle všem na oplátku mohu slíbit, ţe budou mít i
nadále od města maximální podporu.
Děkuji za rozhovor
Pavel Ďuran, 18. ledna 2010
Oznámení pro občany Stebna:
V poslední době se po obci začínají šířit tutové zprávy,ţe
město Kryry chce ve Stebně vybudovat v bývalém
pionýrském táboře ghetto pro méně přizpůsobivé občany.
Nevíme v čí choré hlavě se mohou takovéto tutové
informace rodit?
Kryrská rozhledna
Hana Baladová kontroluje vytištěnou úvodní a závěrečnou
stránku Kryrské rozhledny
V první řadě je myslím na místě říci, ţe jde o počin na
výsost kolektivní – ať jsou v tiráţi uvedena jakkoli jména
pouze dvou ţen, paní Dagmar Kazákové a Hany Baladové,
na vzniku městského zpravodaje se podílí lidí nepoměrně
víc. Stačí jen zalistovat a přečíst si jména autorů
jednotlivých příspěvků. Ty do „redakce“ (tou je počítač,
skener a tiskárna v místní knihovně) přicházejí průběţně,
přičemţ Dagmar Kazáková je řadí, upravuje a připravuje
do dalšího čísla. To znamená i to, ţe jednotlivé články
jsou podrobovány jak stylistické, tak mluvnické korektuře,
nebo jsou v případě potřeby kráceny.
K tomuto uvádím:
Město Kryry nikdy ani neuvaţovalo o něčem
takovém.Navíc objekty a pozemky jsou v soukromém
vlastnictví, jiţ delší dobu nevyuţívané a v současné době
za stávajícího stavu budov a technického zázemí bez
obrovských investic nepouţitelné.
Tímto bych chtěl občany Stebna uklidnit, ţe město Kryry
ţádný takový projekt nikdy ani nebude podporovat.
Brda Miroslav
Starosta města
Jak se rodí Kryrská rozhledna
Drţíš, milý čtenáři, v rukou druhé letošní číslo Kryrské
rozhledny. Zpravodaje nebo snad věstníku, nevím, jak
přesně a správně to nazvat, obce, ve které ţiješ. Jejíţ
ambicí a jejímţ cílem je zprostředkovat ti informace, které
se města (a tím samozřejmě také tebe) týkají. Víš ale, jak
těch skromných pár listů potištěného papíru vzniká, jak se
Kryrská rozhledna rodí? O tom bych zkusil na tomto místě
vyprávět…
Dagmar Kazáková při úpravě jednoho z příspěvků
Následně je vytištěn jakýsi náhled celého čísla, a to po
jednotlivých stránkách ve formátu A4. Zmínil-li jsem tady
jména dvou ţen, je třeba zmínit jméno i jednoho muţe,
který se na vzniku Kryrské rozhledny podílí, a to zcela
zásadním způsobem: jedná se o ředitele místní školy Mgr.
Kamila Krause, který celé číslo časopisu projede a vychytá
snad uţ poslední mluvnické a stylistické nedostatky, které
opraví. Poté je vytvořen čistopis, ještě jednou a naposledy
zkontrolován ostříţím zrakem paní Hany Baladové, která
jej z knihovny přenáší ke kopírce kryrské radnice, kde
5
dostává svou finální podobu, kterou v tomto okamţiku
drţíte v rukou. To znamená, ţe celé číslo je postupně
kopírováno na papír formátu A3, který následně bude
třeba zpřekládat a jednotlivé listy do sebe vloţit.
Takových výtisků Kryrské rozhledny se dnes tvoří
bezmála dvě stovky. „Některé zůstávají v Kryrech,“
vysvětluje Hana Baladová, „další rozváţíme po spádových
obcích, tedy míří do Běsna, Strojetic a Stebna.“ Tady
všude se prodávají v některých obchodech. Kromě toho si
lze tento městský zpravodaj vypůjčit a pročíst i v kryrské
knihovně.
Dluţno poznamenat, ţe její cena – oněch na první stránce
zmíněných šest korun - je skutečně pouze symbolická.
V ţádném případě nepokryje veškeré náklady na výrobu a
distribuci zpravodaje, a to ani přes to, ţe autoři
jednotlivých příspěvků nejsou nikterak honorováni.
Závěrem stojí za zmínku, ţe ačkoli Kryrská rozhledna
nemá ambice konkurovat „regulérním“ periodikům, netlačí
se do vrcholné ţurnalistiky a nemá za cíl zisk Pulitzerovy
ceny, svůj lokální význam bezpochyby má. Patří uţ
neodmyslitelně ke Kryrům a-ačkoli se v minulosti
jmenovala třeba jinak, nebo vycházela v jiném formátuobčané města se s ní setkávají roky. Podle informací od
roku 1976 – paní Baladová na její přípravě pracuje od
začátku osmdesátých let minulého století, přičemţ mi
potvrdila, ţe Kryry svůj časopis měly uţ i dřív.
Měly, mají a budou mít. Snad stále lepší, informacemi i
zajímavostmi naditější.
Pavel Ďuran
Aktuální hádanka
Na co jsme se velmi těšili a teď nám to „leze krkem“?
Lehká odpověď: Sníh a pořádná zima.
Kolotoč shrabování, zamrzlé ostrovy (kvůli nimţ nelze ani
pořádně zaparkovat), klouzačky pro auta i chodce,proti
nim sypačky, tenčící se zásoby uhlí a dřeva, točící se
elektroměry a plynoměry,atd.
Všechny tyto jevy nás v lednu 2010 jiţ unavují a trápí.
Vědci konstatují malý počet slunečního svitu, coţ má zase
vliv na deprese u lidí. Tahle pořádná zima prý ještě potrvá,
přijdou i únorové mrazy.
My Češi však něco vydrţíme, kdyţ jiţ přeţíváme
krizi,rejdy našich „skvělých“ politiků i šikovných
„tunelářů“! Dokonce jsme se uměli a dosud umíme i
v nejtěţších chvílích zasmát. Proto zveřejňuji v Kryrské
rozhledně následující celosvětový přehled účinku působení
nízkých teplot:
Kryrská rozhledna
+18°C Obyvatelé Havaje si berou na noc dvě přikrývky
+10°C Obyvatelé helsinských paneláků vypínají topení a
Rusové začínají pěstovat květiny
+ 2°C Italská auta nestartují
0°C Destilovaná voda zamrzá
- 1°C Dech se stává viditelným, Rusové jedí zmrzlinu a
popíjejí chlazené pivo
- 4°C Pes se ti snaţí dostat do postele
- 8°C Bezdomovci zalézají do kartónových krabic
-10°C Francouzská auta nestartují
-12°C Politici začínají hovořit o bezdomovcích
-15°C Americká auta nestartují
-18°C Obyvatelé Helsinek zapínají topení, obyvatelé
Havaje zmrzli
-20°C Dech se stává slyšitelným
-21°C Pokud se ti podaří dostat psa na venčení ven,
musíš to potom odkopnout
-22°C Bezdomovci si berou na noc dvě kartónové krabice
-24°C Německá auta nestartují
-27°C Pes se ti pokouší vlézt pod pyţamo
-29°C Švédská auta přestala startovat
-32°C Bezdomovci pomrzli a jsou stahováni v krabicích
za město
-33°C Ţádné auto nejde nastartovat pouze ruské
-38°C Rusové si zapínají horní knoflík u košile
-43°C Ruská auta nestartují ani na vodku
-50°C Obyvatelé Helsinek zmrzli
-60°C Tuleni z Grónska se stěhují na jih
-70°C Zamrzlo peklo, univerzita v Kuzněcku organizuje
přespolní běh
-75°C Santa Klaus opouští polární kruh
-125°C Alkohol zmrznul a Rusové se naštvali
-268°C Zkapalnělo helium
-273°C Absolutní nula. Ustává pohyb elementárních
částic.Rus, ţuţlaje zmrzlou vodku, připouští, ţe
je trochu kosa
Prosím, jen ať nám nezamrzne při teplotách pod nulu
úsměv. Neberte „přehled“ za seriozní vědecký materiál,
spíše masopustní taškařici ze sněhu a mrazu.
Mgr.Kamil Kraus
HASIČSKÝ PLES
V pátek 15. ledna 2010 se v prostorách kryrské
sokolovny uskutečnil jiţ 49. ročník hasičského plesu. Ten
tradičně uspořádal místní sbor dobrovolných hasičů, který
v Kryrech pracuje od počátku 20. století. Je pravda, ţe
jako muţ „velkého světa“ jsem z Prahy zvyklý na sály
Lucerny, Obecního domu nebo Ţofína, kde se dámy
v secesních prostorách pohybují v dlouhých róbách po
parketu pod křišťálovými lustry, nicméně musím říci, ţe
Kryrská rozhledna
6
ačkoli byl hasičský bál pořádán v nepoměrně skromnějších
podmínkách, atmosférou si s praţskými plesy nezadal ani
v nejmenším. Naopak – kryrské kulturní středisko, jemuţ
tady nikdo neřekne jinak neţ sokolovna, bylo nabité,
doslova praskalo ve švech a pokud mohu soudit, jeho
účastníci se bavili ne-li přímo královsky, pak určitě
skvostně.
Nikomu nescházel velký taneční orchestr, k tanci i
poslechu vyhrávali osvědčení paní a pan Jiráskovi (Sprint).
Nechyběly ani dlouhé róby, neboť zástupkyně něţného
pohlaví se ohákly tak, jak se na jednu z událostí roku patří.
Tu a tam sice padla poznámka, zmínka o tom, kde které
vánoční svátky přidaly (mluvilo se o objemu pasu…),
avšak k ţádné větší půtce, výměně názorů či dokonce
rvačce nedošlo. Účesy, vyšperkované zručnýma rukama
kadeřnických mistryň nebo jen svépomocně zušlechtěné
doma, zůstaly na hlavách svých nositelek neporušeny a
kdyţ uţ dotknuty, pak toliko tanečním rejem.
Parket byl plný od samého začátku. Méně zdatní
vyznavači tanečního umu se lidmi houstnoucím sálem
prodírali s přibývajícími minutami čím dál obtíţněji, ti
zkušenější si díky efektním figurám, jimiţ oslňovali své
okolí, dostatek prostoru jaksi samozřejmě vydobyli.
S volným prostorem pak neměla ţádných problémů
tanečnice Aisha, která předvedením orientálních tanců dala
křepčícím párům návštěvníků plesu chvilku na oddech. Je
sice pravda, ţe jsem si vţdycky břišní tanečnici
představoval jako ţenu méně Rubensovského typu, ale co
já nakonec o orientu vím, znám ho moţná tak z kníţek
Karla Maye a osobně jsem tam nikdy nebyl. Takţe je to
moţná v pořádku.
vyklubal, po čtyřech noţkách na cestu se dal…“ zněla
sokolovnou německá hitová písnička Chňapík malý
krokodýl (Schnappi), přičemţ deset kryrských ţen – a je
myslím fajn, ţe si samy ze sebe zvládnou udělat, to pro
potěchu ostatních, tak trochu i legraci - dostalo sál doslova
do varu.
Aisha
Tombola
Á propos – kdyţ jsem u těch hasičů… odchytil
jsem i jejich úhlavního velitele Karla Spurného a poloţil
jsem mu hned dvě sugestivní otázky:
V tomto okamžiku vzplála kryrská škola – co
uděláte?
Samozřejmě k poţáru vyjedeme. Jsme tu
v podstatě všichni, takţe bychom zaběhli do hasičárny
O českých ţenách naproti tomu vím, ţe bývají
„krev a mlíko“, coţ v dalším zpestření plesového reje
předvedla skupina místních ţen Recesse. Ta přišla na
parket s krátkými tanečními groteskami, přičemţ se asi
největších
ovací
dostalo
poslednímu
výstupu,
Krokodýlovi. „Já jsem Chňapík, maličký krokodýl. V
Africe bydlím, kde teče řeka Nil. Z vajíčka jsem se
Recesse
Hasiči nezapomněli na nic. Zajištěno bylo
občerstvení, takţe tancem splavení účastníci akce měli
moţnost občerstvit se ţejdlíkem piva, sklenkou vína či
prolít hrdlo kalíškem veselého moku. Řičel-li hlady
ţaludek, mohlo být jeho spravedlivé sténání utišeno
horkým párkem. Toť krmě, jeţ v českých luzích a hájích
nedokáţe urazit… nechyběla ani bohatá tombola. Po jejích
lístcích se jen zaprášilo a v sále sokolovny zůstalo mnoho
těch, na které se vůbec nedostalo.
Kryrská rozhledna
7
převléci se a pak k ohni… (je skoro půlnoc, a tak
významně zdvíhám obočí v nevyslovené otázce…) … tak
třeba já jsem doposud ještě nic nepil a máme samozřejmě
řidiče v záloze, takţe není problém vyjet. Tady by zůstali
lidé, kteří by zajistili bezproblémové pokračování plesu.
To je špatná zpráva pro místní studenty – jejich
škola by popelem prostě nelehla. Pořádáte
devětačtyřicátý ročník hasičské taneční merendy – stalo
se někdy v její historii, že byste museli skutečně u požáru
v jejím průběhu zasahovat?
Tak to ani jednou.
Karel Spurný
Poděkoval jsem panu Spurnému za bleskový rozhovor a
vrátil se do sálu, ve kterém uţ těţknul vzduch. Nálada však
byla výborná, muţi v oblecích sice tiše záviděli svým
lepším protějškům, které se na parketu natřásaly v odění
nepoměrně pohodlnějším a vzdušnějším, neţ je pánský
společenský oblek, ale to byla právě ta chvíle, kdy se
povolovaly kravaty a někteří muţi dokonce odkládali i
saka. Na parketu bylo stále plno.
A to ještě hodně dlouho. Aţ po třetí hodině
sobotního rána v rámci 49. ročníku kryrského hasičského
plesu zazněla poslední skladba a pak se i poslední plesající
odebrali pomalu ke svým domovům. V městském
kulturním středisku zemřela poslední světla a, jak uţ jsem
v úvodu řekl, vůbec nevadilo, ţe nezářila z křišťálových
lustrů.
Sboru dobrovolných hasičů v Kryrech za krásný večer
dík.
Pavel Ďuran
Sbor dobrovolných hasičů Kryry
Členská základna má 60 dospělých členů a 15 dětí
zapojených do celoroční soutěţe PLAMEN. Z toho máme
ve výjezdové jednotce zastoupeno 24 hasičů. Celý rok
jsme se aktivně podíleli na různých akcích. Například náš
tradiční hasičský ples, kterým zahajujeme taneční sezonu.
Kromě toho zabezpečujeme i ostatní kulturní akce
v Kryrech jako například plesy, pálení čarodějnic, 1.máj,
dětské dny jak v Kryrech, tak i ve Strojeticích, rozsvícení
vánočního stromku i festival Rock for Churchill Vroutek.
Včetně těchto akcí jsme se zaměřili i na soutěţe.
Za uplynulý rok jsme jezdili nejen po soutěţích v okolí,
ale i v jiném okrese. Zúčastnili jsme se soutěţe
v Koţlanech, Lubenci, Krásném Dvoře, Vroutku,
Petrohradě. Bohuţel jsme nikde nevyhráli, vţdy jsme se
umístili uprostřed výsledkové listiny. V současné době je
dost těchto soutěţí nadupaných a druţstva mají své stroje
dost upravené. S tím jsme se setkali v Lubenci, kde jsme
měli jako jediní z 11 druţstev klasickou PS12, většina
nechala zvětšit výkon a obsah na 1500 cm3, ale uţ ani to
nestačí, nyní jsou stroje i s obsahem 1800 aţ 2000 cm2.
Bohuţel s tím se nám nedaří rovnat. Proto se nám líbí
soutěţe, kde to není jen o klasickém poţárním útoku, ale
hlavně doplňující úkoly zpestřují soutěţ. V tomto duchu
také i my pořádáme jiţ tradiční soutěţ- Kryrský pyrocsoss,
kde jsme ukázali, ţe se musí umět i jiné dovednosti :
záchrana osob, překonávání překáţek, technické
discipliny, vědomosti i orientace v terénu. Letos se nám
podařilo poprvé vyhrát. Tímto děkuji celému druţstvu.
Hasičský sport je jednou z moţnosti získávání technické
dovednosti a soudrţnosti celé jednotky. Kromě těchto
tradičních soutěţí jsme reprezentovali hasiče na Kryrském
nohejbalovém turnaji a na ledním hokeji v Maštově.
K naší výjezdové jednotce.
Loni jsme si zopakovali školení strojníků, velitelů,
spojařů, nositelů dýchací techniky, obsluhy motorové pily
a řidičů vozidel. Také jsme se účastnili taktického cvičení
v Petrohradě. Zde se vyzkoušelo rozsáhlé moţné hašení na
okraji 3 krajů s nasazením veškeré techniky v dosahu,
včetně helikoptéry.
V loňském roce jsme vyjíţděli 13 x. Z hlediska
statistiky je to nejméně za poslední roky.
Mezi nejnáročnější bych vyzvednul dopravní
nehodu autobusu u Drahonic, stodolu v Petrohradě a
závěrem roku stodolu v Kryrech. Na těchto větších
zásazích si uvědomuji, jak je důleţité mít pořádně
vystrojené hasiče. Loni jsme vydali většinu financí od
Městského úřadu Kryry na vybavení hasičů. Bohuţel
8
musím podotknout, ţe většina hasičů ve výjezdové
jednotce není vybavena vůbec. Chtěl bych ve spolupráci
s městským
úřadem
v tomto
roce
pokračovat
ve vybavování hasičů, dle počtu jejich účasti na zásazích.
Jen pro zajímavost : vybavení pro 1 hasiče se pohybuje
okolo 30 000,- Kč a v současné době máme plně
vybaveny jen 3 hasiče. Kromě tohoto hlavního nedostatku
je nutné dokoupit i vysílačky pro spojení mezi hasiči.
Vlastníme 3 roky jednu profesionální ruční vysílačku,
druhou nám slavnostně předali koncem roku v Ústí nad
Labem. Bohuţel i toto je drahá věc, kterou postupně
musíme nakoupit. Z vlastních prostředků jsme si koupili
výkonnou elektrocentrálu , trika pro mládeţ a hasiče, kteří
nás vzorně reprezentují na soutěţích a při poţárech. Také
jsme si dokoupili drobnosti k vybavení hasičárny – sklo,
rychlovarnou konvici atd.
Městský úřad téţ financoval nové uniformy pro děti, 1 ks
vycházkové uniformy, sadu hadic s proudnicí, nové
autobaterie a zajištění opravy trambusu a Avie.
V současné době je technika připravena k okamţitému
výjezdu. Trochu nás zlobí autobaterie v Avii a Tatře, ale i
to plánujeme letošní rok vyměnit. Hlavní akcí pro tento
rok je hasičská soutěţ pro mladé PLAMEN, která se bude
konat na našem place, poslední víkend v květnu. Jelikoţ to
bude dost organizačně náročné, počítám s pomocí kaţdého
z Vás. Odhaduji, ţe zde bude přes víkend okolo 200
hasičů včetně mládeţe. Další náročnou organizační akcí je
Pyrocross a příprava v pořadí jiţ 50. plesu
Výňatek ze zprávy velitele SDH Kryry
Karla Spurného přednesené na
výroční schůzi ze dne 23.1.2010.
Kryrská rozhledna
„trval na tom, ţe kdyţ parodie, tak se vším všudy: takţe
ţádný LIMONÁDOVÝ DŢOU, ALE JOE!“
Taneční uskupení Recesse se narodilo zhruba před
třemi lety. Za tu dobu zvládlo secvičit řadu krátkých
tanečních skečí, s nimiţ dnes vystupují jiţ pravidelně nejen
na akcích města, ale zajíţdějí s nimi i daleko za jeho
hranice. Jsou k vidění na rozličných bálech, plesech,
veselicích, představují se i v rámci Svátku dobré nálady,
který je v Kryrech tradičně pořádán na začátku května a
třebaţe se nesnaţí konkurovat tanečním skupinám, jako je
třeba UNO, třebaţe se nesnaţí trumfnout Lúčnicu nebo
SĽUK, předvést svoje dokáţí. Jejich soubor dnes čítá
deset ţen, přičemţ se vbrzku pravděpodobně rozroste i o
další členy. Členky a asi i o jednoho člena. To tu uţ kdysi
bylo a mělo to své opodstatnění, bez zajímavosti to
nemělo být ani trošinku. Recesse uţ také chystá svou
webovou prezentaci, kdo bude chtít, najde ji na adrese
http://recesse.webnode.cz.
RECESSE
Crazy dancing group, asi tak bych pojmenoval
seskupení z Kryr, které si říká Recesse. Pojmenoval… to
bych mohl učinit v okamţiku, kdy bych uměl anglicky –
leč má angličtina je bídná a lámu ji jen díky Beatles, takţe
vím akorát tolik, co znamenají slůvka yesterday nebo help.
Tím mé znalosti končí. Nicméně nechal jsem si poradit, a
tak jsem v úvodu tohoto příspěvku mohl oslnit Kryry tím,
jaký weltmann (s němčinou jsem na tom o něco lépe…)
umím být.
Crazy dancing group bych si dovolil přeloţit asi
jako potřeštěné taneční seskupení - dívek a ţen z našeho
města, které původně snad chtěly jen vypadnout ze
stereotypů svých domácností a jít se pobavit, přičemţ
následně dospěly tak daleko, ţe dnes zvládnou bavit i jiné.
Recese, jsme u názvu skupiny, to je vtip, ţert, fór.
Dokonce výstřední fór! Proč ale RECESSE se dvěma „S“?
„I Jiří Brdečka, který napsal (mimo jiných, stejně
skvostných) i scénář k filmu Limonádový Joe,“ říká
šéfová a velitelka tohoto ţenského týmu Irena Jandová,
Já jsem se byl před časem podívat na jedné z jejich
zkoušek. Většinou probíhají o nedělním odpoledni a já se
bez mučení přiznávám, ţe jsem uţasl: jako člověku, který
pohyb - boţe, navíc dobrovolný! - povaţuje za záleţitost
škodlivou, lidské povaze bytostně cizí, neřku-li s ní přímo
neslučitelný, mně tahle děvčata, ty mámy od dětí a
dokonce i babičky, vehnaly ruměnec do tváří. Protoţe se
9
Kryrská rozhledna
hýbaly nejen s grácií, to bych od něţného pohlaví
očekával, ale i s obrovským entuziasmem a neuvěřitelným
elánem. Na svých nedělních setkáních pilují, cizelují to, co
uţ secvičeno mají, přičemţ připravují i další čísla. Pro
zvídavé uvádím, ţe novinky z dílny Recesse budou na
lidové písně, přičemţ si děvčata troufají i na to, ţe je
během tance sama také odzpívají.
Krom zkoušky jsem měl moţnost vidět i jejich „ostré“
vystoupení. Olepšeno o jednoduché kostýmy, které si
děvčata z Recesse připravují většinou svépomocí, to bylo
tak trochu o něčem jiném, neţ kdyţ se sešly v tělocvičně.
A reakce plesového publika mne přesvědčila o tom, ţe
umí a jsou schopny rozdávat. Nakazit radostí z pohybu,
pobavit nejen sebe, ale i ty ostatní. „Děláme si ze sebe
taky tak trochu i legraci,“ řekla mi jedna z členek souboru.
To je umění, které je dnes vzácné. I to, ţe se tyhle ţeny
nespokojily s tím, aby od svého okolí jen přijímaly, ale
rozhodly se vydat tou cestou, ţe budou samy také dávat. A
daří se jim to.
Pavel Ďuran
Proč vlastně slavíme Valentýna ?
Zvyk oslavovat den svatého Valentýna jako svátek
zamilovaných vznikl ze svátku římské bohyně Juno. Byla
povaţována za ochránkyni manţelství a rodiny. Staří
Římané jí 14.února obětovali nádherné květiny. Při této
příleţitosti začali květinami obdarovávat také ţeny.
Anglický spisovatel Samuel Pepys se zaslouţil o
znovuoţivení tohoto zvyku. Roku 1667 napsal své
manţelce zlatým písmem na světle modrý papír milostný
dopis. Ona mu na oplátku darovala skvostnou kytici. To se
brzo rozkřiklo a tento zvyk se brzy stal v britské vyšší
společnosti tradicí. Od té doby si 14.února zamilovaní na
celém světe posílají romantické dopisy a květiny.
Tak nezapomeňte ani Vy na svátek zamilovaných.
Ţáci obdrţeli pololetní hodnocení
Nikoliv ono klasické vysvědčení na kvalitním papíru
s vodoznakem, ale tzv.výpis z vysvědčení, tak jak povolilo
ministerstvo školství v souladu s vývojem moderní ICT
techniky. Známky na „výpisu“ jsou platné, všechny další
10
údaje rovněţ, avšak tiskopis si tiskne ZŠ sama. To pravé
vysvědčení odpočívá ještě polovinu školního roku uloţeno
v paměti počítače a na konci červena jej ţáci dostanou
nově celé vytištěné, nezmuchlané, nepošpiněné, krásně
dvoustranné, jako svědectví o výsledcích práce během
školního roku, tak jak je znají rodiče ještě z dob vlastní
školní docházky.
Musím však dodat, ţe ZŠ jiţ v osmdesáti procentech tříd
učí podle vlastních osnov, tzv. Školního vzdělávacího
programu. Ten kryrský má název ROZHLEDNA
VĚDĚNÍ a jsou v něm zařazeny i nové tzv.volitelné
předměty (ţák/rodiče si vyberou na II. stupni několik
hodin z nabídky a ţák pak ale musí tuto výuku povinně
navštěvovat). Pro zajímavost uvádím některé názvy:
Naše zahrada, Praktická čeština, Náš region, Svět
internetu, další cizí jazyk (německý či angličtina), atd.
Školství se intenzivně snaţí zastavit nepříznivý vývoj
výsledků vzdělání a výchovy v posledních letech, hledají
se „léky“. Zlepšení však můţe přijít-dle mého názoru- jen
kdyţ ţáci sami projeví snahu a rodina bude se ZŠ
spolupracovat. To je ale téma na celé knihy ţivota! Tak
snad zbývá jen dodat přání, aby se klasifikace z pololetí
stala výzvou, motivací pro zlepšení při závěrečném
hodnocení na konci školního roku.
Mgr.Kamil Kraus – ředitel školy
Kryrská rozhledna
V jedné třídě je přivítaly ţákyně osmé třídy,
kterým děti namalovaly obrázek, sloţily puzzle nebo
ukázaly, která písmenka uţ znají. Nebo třeba zavázaly
tkaničku. Tady si také děti čekající na opravdovský
pohovor uţ přímo s učitelkami mohly chviličku hrát, aby
jim při čekání, aţ na ně přijde řada, nebyla dlouhá chvíle.
Tady budoucí prvňáčci také překonávali prvotní ostych,
třebaţe je na místě říci, ţe někteří z nich byli poměrně
suverénní. Tak například malá Barborka, kdyţ se jí ředitel
Kraus zeptal na jméno, bez zaváhání odpověděla, ţe je
Velichovská–Turková. „Ty máš dvě příjmení?“ podivil se
ředitel školy. Jasně – Barborka se ve školce přece vdala!
ZÁPIS DO ŠKOLY
V úterý a ve středu 2. a 3. února 2010 proběhl
v areálu kryrské základní školy zápis dětí do první třídy.
Ve školním roce 2010/2011 bude pravděpodobně jediná,
neboť k letošní (nebojím se to říci) zlomové chvíli v ţivotě
některých dětí z Kryr a spádových obcí se měla dostavit
třicítka budoucích studentů základní školy, z nichţ některé
pravděpodobně neujdou odkladu.
To potvrdil i ředitel ZŠ Kryry Mgr. Kamil Kraus. „Je to
smutné konstatování,“ řekl, „ale je to prostě tak.
Z devětadvaceti dětí u zápisu počítáme se čtyřmi nebo pěti
odklady, takţe budeme mít zhruba pětadvacet prvňáčků,
pro které otevírat dvě třídy je z ekonomického hlediska
nereálné.“Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, ţe právě
děti v první třídě udělají za celou svou příští školní
docházku ten nejrazantnější krok –naučí se číst, psát a
počítat. A učit tohle menší skupinku dětí nebo poměrně
velkou skupinu,to je skutečně o nebi a o dudech. Před
Kamilem Krausem tak stojí rozhodnutí, které si příliš
nezadá s rozpletením (či rozetnutím…) gordického uzlu.
To je ale záleţitost budoucnosti. Na prahu února
se ve zmíněné dva dny sešli adepti budoucího studia
doprovázeni svými rodiči, aby ukázali, co umí a jestli jsou
na vstup do školních škamen připraveni.
O nic méně suverénní nebyl například ani Marek
Schwarz, který se k zápisu letos dostavil s babičkou jako
první. Za to dostali od pana ředitele dárek v podobě CD, o
kterém i na stránkách Kryrské rozhledny uţ v některém
z minulých čísel byla řeč.
Kryrská rozhledna
11
nových kamarádů i nové paní učitelky nemůţe dočkat. A
kdo ví, třeba to právě jí vydrţí celých příštích devět let.
Pavel Ďuran
Všímavé děti ze ZŠ Kryry
Ve druhé třídě pak uţ šlo do tuhého. Tady si děti
převzaly učitelky (shodou okolností obě Lenky) Čapková
a Svídová, přičemţ jedna vedla debatu s maminkou
(tatínkem, babičkou, prostě s tím, kdo budoucího prvňáčka
doprovázel) a druhá se věnovala budoucímu studentovi.
Ten spolu s ní prošel třídou, kde byl formou hry
vyzpovídán a vyzkoušen z toho, jestli rozezná barvy, jestli
zná základní geometrické tvary (kolečko, čtverec
trojúhelník), ukázal paní učitelce, jak dalece je zručný,
kdyţ dostal za úkol rovně ustříhnout kousek papíru, na
připravených obrázcích odhaloval, co je na nich
namalováno špatně - třeba u domečku byla střecha vzhůru
nohama nebo auto mělo místo kulatých kol čtvercatá.
První z učitelek mezitím s rodičem učinila zadost nutné
administrativě, přičemţ byl čas i na to, aby se neptaly jen
učitelky, ale otázky mohly padnout i v obráceném gardu.
Občané našeho města byli v dřívější době zvyklí zastavit
se v parčíku před zdravotním střediskem. Dnes bych jim to
rozhodně nedoporučovala. Zničený odpadkový koš, lahve
od alkoholu se povalují jen asi metr od koše, který je
kupodivu skoro prázdný. Počmárané a zničené lavičky.
Podobně jsou na tom i zastávky, tady jsou však poházené
nedopalky od cigaret, a to nejen okolo zastávky, ale také
uvnitř. A o čem je řeč?! O kryrském parčíku a
autobusových zastávkách. Tato místa dělají městu i
občanům ostudu! Mládeţ (hlavně ti, co jiţ vyšli ze ZŠ) –
zde
totiţ tráví víkendové večery. Jak jinak neţ
z alkoholem v pravé a cigaretou v levé ruce! Jak je vidět,
vůbec nikomu nevadí, ţe většina z nich není plnoletá.
Policie sice kolem těchto hloučků projede či projde, ale to
je asi tak vše. A co si myslí občané? Jeden z dospělých
nám sdělil, ţe mu připadá nechutné čekat v autobusové
zastávce plné nedopalků a různých odpadků.
Vyfotografovali jsme si tato „ odporná zátiší“, která pak
musí zaměstnanci městského úřadu znovu a znovu uklízet,
abychom vyzvali „pachatele“ k slušnému udrţování
ţivotního prostředí všech našich občanů.
Text: Ingrid Burdová 7.roč.ZŠ Kryry.
Hájový ples
Na závěr byly děti odměněny za svou snahu i mnoha
dárky, jako byly například tuţky, guma, omalovánky,
papírové zvířátko či malá taška na záda. A jestli se do
školy těší? Petru Kudrnáčovou sice dost vyděsil zvonek
oznamující konec jedné z hodin, přesto se uţ dnes září,
Všude kolem je v plném proudu plesová sezona. U nás byl
Hasičský ples a teď po dlouhé době se konal
Hájový ples. Ten pořádali tři myslivečtí nadšenci se svými
kamarády, kteří jim pomáhali s přípravou a výzdobou
sálu. Sál byl velmi pěkně vyzdoben větvemi z chvojí a
loveckých trofejí. Pro občerstvení se nechodilo k baru ale
do krmelce. K tanci vyhrávala skupina REENETIK a bylo
na návštěvnících vidět, ţe se dobře baví. I kdyţ návštěva
nebyla hojná, přesto pořadatelé přinesli do ZŠ a MŠ pro
děti peněţitý dar. Dozvěděla jsem se to od ředitelky MŠ, a
proto jsem napsala tento článek – jako poděkování od dětí.
Hoši děkujeme.
Hanka Baladová
12
Kryrská rozhledna
SK Havran Kryry III.liga ţeny
Foto z Hájového plesu
Svaz tělesně postiţených v České republice,o.s.
Okresní organizace Louny
Rakovnická 2502,440 01 Louny
6.9.2009 začala děvčata SK Havranu Kryry fotbalovou
sezónu 2009 - 2010. Do tohoto ročníku nevstoupila nijak
zvlášť dobře, i kdyţ velký podíl na špatném začátku mělo i
rozlosování, a v prvních zápasech narazila na silné
soupeřky, které se pravidelně drţí na čele tabulky. Utkání s
Drouţkovicemi, Ústím n. Labem, Postoloprty a Telnicí
havranky prohrály a nezískaly ani jeden bod. V utkáních s
relativně slabšími týmy sice dokázaly získat potřebné
body, ale výhra byla těsná - rozdílem jednoho
gólu.Nakonec se po podzimní části dostaly v tabulce se
ziskem 9 bodů na 7.místo z 10. Po krátkém odpočinku
začala v tělocvičně ZŠ zimní příprava a k prvnímu zápasu
děvčata nastoupí 11.4.2010 v Drouţkovicích.Doufejme, ţe
na jaře budou jejich výsledky i konečné umístění v tabulce
lepší.
V rámci zimní přípravy se ve sportovní hale v Kladně
10.ledna konal turnaj výběru III. lig.Za SK Havran Kryry
byla nominována Helena Široká jako nejlepší brankářka
III. ligy ţen skupiny "A". Po prvních dvou prohraných
zápasech následovaly 4 výhry, s celkovým ziskem 12
bodů se výběr skupiny "A" umístil na 1. místě.
Zdena Andrlová
AKCE ROKU 2010
Podbořany : zájemci obratem nahlásit
Masáţe - cena dle permanentky p.Koukalová 250,-Kč na
pět masáţí,, p.Lehká 300,-Kč na pět masáţí
Solná jeskyně- cena orientační při obsazení 8 míst cca
40,-Kč za jeden vstup. Permanentka bude na pět vstupů.
/ Při niţším počtu bude cena upravena/
Plavání – AQUADROM Most - 25.2.2010 a 25.3.2010
odjezd autobusem od Národního domu v Podbořanech
v 8.00 hod. Cena 150,- Kč – platí se v autobuse
Na akce o které je velký zájem se prosím hlaste obratem i
ze zálohou 50%! předejde se nepříjemnostem !
Další kontakt pro přihlášení : úterý 8-14hod.na MěÚ
Podbořany č.kanceláře 206, tel.415 237 567
Tel.pí.Hachová 774 734 062,pí.Polcarová 606 337 336
SK Havran Kryry - fotbal ţeny
Kryrská rozhledna
13
Společenská kronika
Akce v KD Kryry
Ţivotní jubilea
únor
Archman Milouš
Burdová Miloslava
Fedelešová Anna
Fričová Růţena
Goldšmídová Jitka
Janotová Marta
Kyptová Vlasta
Michálek Vojtěch
Sýbková Miroslava
Šilhánková Boţena
Šteflová Helena
Tarčincová Marie
Tippelt Ervín
Tomanová Zina
Vrkočová Růţena
Ţáček Miroslav
Kryry
Kulíšek Jan
Zlomková Františka
Stebno
Lokajíček Stanislav
Trynerová Marie
Strojetic
20.2. se koná tradiční „Maškarní ples“ od 20 hod.
zve ČČK
20.2. od 13 – 15.00 výdej rybářských povolenek
21.2. od 13.00 hod schůze houbařů
22.2. schůzka ke konceptu publikace o Kryrech
23.2. prodej spotřebního zboţí
25.2. prodej
březen
zve Svaz ţen na MDŢ a výroční schůzi
prodej
prodej
připravuje Svaz ţen „Pyţamovou zábavu“
- naţehlete noční košile a pyţama a hurá do víru
tance.Hraje skupina FERNETIK.
21.2. zvou houbaři na besedu a oslavu MDŢ od 13 hod.
7.3.
12.3.
17.3.
20.3.
Robin již má domov
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme jim
pevné zdraví.
Chvíle nejkrásnější – narození dětí
Rád bych osobně i za ţáky školy poděkoval za pomoc i
podporu při snaze psímu bezdomovci Robinovi najít
nového páníčka. Podařilo se,takţe po více neţ měsíci
provizorního útulku v naší domácnosti jsem mohl pěkného
psíka předat novému majiteli, který pro něho bude mít vše
dobré: zahrádku u domku, teplý pelíšek i pravidelné
krmení a navíc (protoţe je výborným sportovcem) zajistí
Robinovi, aby se proběhl v terénu.
Děkuji tedy i jemu, čtenáře informuji, ţe „akce Robin“
končí s tím, ţe jako v pohádce: všechno dobře dopadlo.
Mgr.Kamil Kraus
Amálie Richterová
Kryry
Chvíle nejsmutnější –poslední rozloučení
Růţena Hlaváčová
Věra Paprancová-Levová
Kryry
Kryrský zpravodaj vydává MěÚ Kryry. www.kryry.cz
Připravuje:Hana Baladová,Dagmar Kazáková
[email protected]
Tisk: MěU Kryry
14
Kryrská rozhledna
15
Kryrská rozhledna