AA - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských zvířat při ZF
Transkript
AA - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských zvířat při ZF
Dědič t na úrovni Dědičnost ú i organismu i MENDELISTICKÁ GENETIKA (výběr z přednášky) CO JE MENDELISMUS ? • Mendelismus vysvětluje, jak se kvalitativní znaky dědí a jak se budou chovat v j generacích g následujících • Mendelismus d li je j základem kl d hybridologické analýzy – analýzy křížení. H b idi Hybridizace • základní studijní a pracovní metoda hybridologické analýzy • Křížení (hybridizace) = (obvykle cílené) pohlavní rozmnožování d dvou vybraných b ý h jedinců j di ů opačného č éh pohlaví, hl í s rozdílnými í ý i genotypy (rozdílným genetickým založením) Cíl hybridizace: a)) analýza lý dědičnosti dědič i znaků ků potomků ků vzniklých iklý h křížením kříž í (hybridů) (h b idů) – genetický výzkum b) vytvoření hybridů s požadovanou kombinací rodičovských znaků – šlechtitelský záměr Johann Gregor Mendel (1822 – 1884) - Položil základy moderní genetiky - Uplatnil l il ve svém bádání b d experimentální i l přístup - Vhodně zvolil pokusný materiál (samosprašný hrách) a sledoval konkrétní alternativy (vlohy) vybraných znaků znaků. - Zajímaly jej přesné početní poměry kříženců s jednotlivými vlastnostmi. - Výsledky experimentů podrobně popsal a matematicky vyhodnotil . - Svá zjištění zobecnil do vědecky formulovaných závěrů. (Později uváděna jako základní pravidla dědičnosti – Mendelovy zákony). zákony) - Objevil částicovou povahu dědičnosti „dědičný faktor“ - Objevil volnou kombinovatelnost vloh a segregaci alternativ vloh do pohlavních buněk 1866 – Mendel publikoval přednášku Experimenty v křížení rostlin Nehodnotil rostlinu jjako celek,, ale sledoval na rostlině konkrétní alternativu (vlohu) vybraného znaku. Sledované znaky (alternativy): • tvar semen: kulatý x hranatý • barva semen: žlutá x zelená • barva květu: bílá x červená • tvar t lusků: l ků klenutý kl tý x zaškrcený šk ý • barva děloh: žlutá x zelená • postavení květů: úžlabní x vrcholové • délka stonku: dlouhý x krátký 11. krok – vytvoření rodičovských čistých linií (alternativy znaku) 2. krok – jejich křížení – tvorba F1 generace Sledované znaky (alternativy): • tvar semen: kulatý x hranatý • barva semen: žlutá x zelená • barva květu: bílá x červená • tvar t lusků: l ků klenutý kl tý x zaškrcený šk ý • barva děloh: žlutá x zelená • postavení květů: úžlabní x vrcholové • délka stonku: dlouhý x krátký 3. krok – tvorba F2 generace samoopylením rostlin generace F1 • vedle dominantního znaku se objevil i znak recesivní v poměru 3 : 1 (fenotypový štěpný poměr) podvojné založení znaku přenášené pohlavními buňkami M d l Mendelova pravidla idl dědičnosti dědič ti 1. o uniformitě jedinců F1 generace (první generace kříženců) 22. o identitě reciprokých křížení 3. o čistotě vloh, o segregaci vloh do gamet a jejich kombinaci v F2 generaci kříženců 4 o volné kombinovatelnosti vloh 4. podmínky platnosti MZ • 1 gen = 1 znak • autozomální dědičnost (sledované geny neleží na pohlavních chromozómech) • každý sledovaný gen leží na jiném chromozómu h ó – volná l á kombinovatelnost k bi t l t vloh l h (geny nejsou ve vazbě, nejsou mezigenové interakce) podvojné založení dědičnosti • Geny – mívají (v populaci) 1 nebo 2, příp. více strukturních variant – forem – alel. Alely téhož genu jsou vždy ve specifickém chromozómu a na stejném místě (= lokusu). Alela se vyskytuje u každého z páru homologních (stejných) chromozómů. • V diploidních (somatických) buňkách jsou dvě stejné (homologní) sady chromozomů, člověk má 2x 23 chromozómů. • V haploidních (gametách) buňkách – 1 sada chromozómů. • Vznik jedince – splynutím gamet, jedinec získá jednu sadu chromozómů od otce a druhou od matky – v genech tedy po jedné alele (každého z genů) od každého z rodičů. • jedinec - vždy dvě alely od každého genu - lokusu. • kvalitativně shodné alely - homozygotní genotyp např. AA nebo aa • kvalitativně různé alely tvoří heterozygotní genotyp Aa • Schématické zobrazení dvou ppárů homologních g chromozómů (autozómů), zvýraznění dvou alel zkoumaných genů A, B platí Mendelovy zákony B a b A chromozomový pár č.2 chromozomový pár č.7 Mendelovy zákony neplatí pro zkoumané geny, které leží na stejném chromozómu, mezi geny (alelami) existuje vazba e E M m chromozómvý h pár č.5 značení P – rodičovská generace (z lat. parentes-rodiče) F – generace potomků (z lat lat. filius-syn, filius-syn filia-dcera) číselný index označující pořadí F1 – první filiální generace kříženců po křížení rodičů P F2 – druhá filiální generace kříženců vzniklá křížením hybridů F1 B1 – výsledek křížení hybrida F1 – s některou rodičovskou variantou (B – backcross) zápis křížení – Mendelistický (kombinační) čtverec ; (Punnet Square) rodičovská generace: P: AA x genotyp matky genomy gamet P generace : generace hybridů: aa genotyp otce A a F1 : Aa genotyp hybridů genomy gamet F1 generace : A; a F1: genomy samčích gamet Aa x Aa generace hybridů: F2 genomy samičích ičí gamet A a A AA Aa a Aa aa genotypy jedinců F2 základní pojmy Gen – funkční jednotka dědičnosti, sled nukleotidů v DNA nesoucí genetickou informaci např. pro konkrétní polypeptidový řetězec, zaujímající na chromozómu specifický lokus (místo). Al l – je Alela j jedna j d z možných ž ý h forem f genu (odlišující ( dliš jí í se odd ostatních t t í h fenotypovým projevem) Genotyp – konkrétní sestava alel v jednom nebo více genech u jedince, vždy žd rozsáhlejší áhl jší nežž fenotyp f t – určuje č j míru í fenotypových f t ý h možností svého nositele. FENOTYP - tvoří všechny (projevené) vnější znaky a vlastnosti jedince. Za obvyklých y ý podmínek p vnějšího j prostředí p odpovídá p určitému genetickému faktoru nebo faktorům (genotypu) určitý fenotyp. základní pojmy Kvalitativní i i í znaky – často č kód kódovány á geny velkého lkéh účinku úči k – majorgeny. j Znak kóduje jeden či několik málo genů. Kvalitativní znaky – např. barva květů některých rostlin rostlin, některé morfologické znaky (tvar ušního boltce), boltce) u skotu barva srsti, krevně skupinový systém (AB0) atd. Hybridizace – (křížení) (obvykle cílené) pohlavní rozmnožování dvou vybraných jedinců opačného pohlaví, s různými genotypy. Monohybrid (Aa) je kříženec F1(heterozygot) vzniklý spojením homozygotních rodičů odlišných v jednom znaku (genu). Monohybridismus – sledování jednoho kvalitativního znaku Dihybrid (Aa, Bb) je kříženec F1 (heterozygot) vzniklý spojením rodičů h homozygotů ů odlišných dliš ý h ve dvou d znacích í h Dihybridismus – sledování dvou znaků současně T i l h b idi Tri-polyhybridismus – sledování l d á í 3 a více í znaků ků současně č ě M d l Mendelova pravidla idl dědičnosti dědič ti 1. o uniformitě jedinců F1 generace (první generace kříženců) 22. o identitě reciprokých křížení 3. o čistotě vloh, o segregaci vloh do gamet a jejich kombinaci v F2 generaci kříženců, 4 o volné (nezávislé) kombinovatelnosti 4. vloh 1. pravidlo o uniformitě hybridů F1 aberdeen angus x BB gamety: B B bb Sledujeme gen zbarvení,, alely B,b b b potomci F1 Bb Bb Bb Bb • Křížením rodičovské homozygotně dominantní li i (např. linie ( ř barva b srsti) i) s jinou ji rodičovskou dič k homozygotně recesivní linií, všichni kříženci generace F1 budou fenotypově i genotypově stejní – heterozygoti. 2. pravidlo o identitě reciprokých kříženců bb gamety: b BB b B B potomci F1 Bb Bb Bb Bb • Dvě reciproká křížení dávají stejný výsledek ýl d k (lze zaměnit pozici otcovské linie za mateřskou – jako nositele vloh) 3. čistota vloh, segregace do gamet, štěpení v F2 generaci Vlohy Vl h potomstva získané í k é odd každého k ždéh z rodičů dičů jjsou či čistéé – vzájemně áj ě se nemíchají (nesplývají). Segregace ((rozchod) S h d) páru á vloh l h genu - důsledek dů l d k meiotického i ti kéh dělení děl í při ři vzniku gamet (vajíček a spermií). Pohlavní (haploidní) buňky mají jen 1 sadu chromozomů,, tedyy - jjen jednu j vlohu každého genu g . Aa A AA a A aa A a a Segregace alel do gamet a následné splynutí dvou gamet – náhodné události. Mezi vlohami v rámci genu dochází v F1 generaci k interakci. V F2 generaci se vlohy kombinují v charakteristických (předvídatelných) fenotypových a genotypových štěpných poměrech Štěpné poměry v F2 generaci při monohybridním křížení – úplné dominanci • • F1: G Gamety: t Aa A a, A, • F2: Aa x Aa (A = 50 % pravděp. dě vzniku ik a = 50 % pravděp. vzniku) A 05 0,5 a 05 0,5 A 0,5 AA 0,5* , 0,5= , 0,25 , Aa 0,5 , * 0,5 , = 0,25 , a Aa 0,5*0,5 = 0,25 aa 0,5*0,5 = 0,25 0,5 genotypový štěpný poměr v F2: 1 (AA) : 2 (Aa) : 1(aa) f t fenotypový ý štěpný ště ý poměr ě v F2: (dominantní) (d i t í) 3 : 1 (recesivní) ( i í) A- : aa zpětné ět é křížení kříž í • křížení hybrida F1 generace s některým z homozygotních rodičů nebo s jedincem nesoucím rodičovský ý genotyp g yp zpětné p testovací křížení Zpětné testovací křížení je zaměřeno na odhalení genotypu testovaného organismu i – analýza lý křížení. kříž í Jde o křížení recesivního homozygota s (testovaným) jedincem, který má dominantní fenotyp, ale pro nás neznámý genotyp. Takový organismus může být jak homozygotem dominantním AA nebo i heterozygotem yg Aa. Skutečnost odhalíme na základě vlastností vzniklých kříženců: pokud ve velkém množství kříženců (potomků) nebude žádný vykazovat recesivní fenotyp (aa) potom lze (s velkou pravděpodobností) říci, že testovaný jedinec je AA. AA Při jediném výskytu křížence s recesivním fenotypem (aa) je testovaný jedinec Aa (heterozygot) red holstein holstein x P1: bb BB F1 : Bb Zpětné křížení Zpětné testovací křížení: x x B1: BB x Bb B1: bb x Bb BB Bb Bb bb BB Bb Bb bb vztah alel uvnitř alelického páru v lokusu – intraalelické interakce úplná p dominance – pprojev j dominantní alelyy převládá p nad ostatními a projeví se vždy ve fenotypu. Heterozygoti mají shodný fenotyp s dominantním homozygotem, projev recesivní alely pouze u recesivního homozygota. homozygota neúplná dominance – heterozygoti jsou fenotypově odlišní od rodičovských homozygotů, homozygotů znak je vyjádřen intermediárně (částečný projev recesivní alely) (např. kejklířka skvrnitá – Mimulus guttatus dominantní homozygoti červené květy, recesivní homozygoti žluté květy, heterozygoti oranžové květy) Kodominance ((nejčastější j j projev) p j ) – alelyy se pprojeví j ve fenotypu yp heterozygota samostatně nezávisle na sobě (např. krevní skupina AB – kodominance alel IA a IB) Dědičnost - neúplná dominance: P1 WW shorthornský skot ww F1 Ww Ww x zbarvení roan 1WW 2Ww 1ww 4. pravidlo volné kombinovatelnosti vloh • sledujeme 2 a více genů (např.dihybridní křížení) • Pokud jje zachována volná kombinovatelnost vloh,, pak p sledované geny g y se musí nacházet na různých (nehomologních) chromozómech - nejsou ve vazbě. • Rovněž při gametogenezi - rozchod alel různých genů nezávisle na sobě • U jedinců F1 vzniká tolik typů gamet, kolik je možných kombinací monohybrid (Aa) 2 typy gamet 1 : 1 (A: a) dihybrid (Aa Bb) 4 typy gamet 1 : 1 : 1 : 1 (AB : Ab : aB : ab) trihybrid (AaBbCc) 8 typů gamet 1:1:1:1:1:1:1:1 (ABC : AbC : Abc : ABc : aBC : abC : aBc : abc) polyhybrid 2n (n - počet sledovaných genů – heterozygotně uspoř. alel) • Mendel také prováděl pokusy s rostlinami, které se lišily y křížení. Křížil rostlinyy se ve dvou znacích - dihybridní žlutými a kulatými semeny s rostlinami se zelenými hranatými semeny. Dihybridní křížení: Barva semen hrachu: g - zelený G – žlutý; Tvar semen hrachu: W - kulatýý w - svraštělýý P: GGWW x GW GW ggww gw nebo gw GGww Gw Gw F1 : GgWw G W gamety: GW Gw gW gw x ggWW gW gW F2 : GgWw x GgWw GW ¼ G ¼ Gw gW ¼ gw 1/4 GW 1/4 Gw 1/4 gW 1/4 gw 1/4 GGWW GGWw GgWW g GgWw g GGWw GGww GgWw Ggww GgWW GgWw ggWW ggWw GgWw Ggww ggWw ggww genotypový štěpný poměr 1: 2 : 1 : 2 : 4 : 2 : 1 : 2 : 1 fenotypový štěpný poměr 9 : 3: 3 : 1 (9/16; 3/16; 3/16; 1/16) 4 fenotypové třídy šlechtitelské novinky úhlopříčka homozygotů úhlopříčka heterozygotů Výsledek křížení dihybridů , důkaz důkaz, že alely segregují v potomstvu nezávisle na sobě zpětné křížení - dihybridní Testovací: ggww x GgWw ggenotypový yp ý štěpný p ý ppoměr genotypový štěpný poměr 1 : 1 : 1 : 1 1 : 1 : 1 : 1 f fenotypový ý štěpnýý poměr fenotypový štěpný poměr 1 : 1 : 1 : 1 (4 fenotypy) 1 žlutý kulatý (1 fenotyp) ggWW x GgWw GGWW GGww x x GgWw GgWw genotypový štěpný poměr genotypový štěpný poměr 1 : 1 : 1 : 1 1 : 1 : 1 : 1 fenotypový štěpný poměr fenotypový štěpný poměr 1 žlutý kulatý : 1 zelený kulatý 1 žlutý kulatý : 1 žlutý svraštělý (2 fenotypy) (2 fenotypy) Trihybridní křížení P1: 1 typ gamet AABBCC CC aabbcc ABC abc b F1 AaBbCc gamety 8 typů x ABC Abc AbC Abc aBC aBc abC abc 1 typ gamet Stanovení výčtu genomů gamet u trihybrida (včetně % zastoupení) (stanovení rozvětvovací metodou) AaBbCc 0,5 , B 0,5 A 0,5 b 0,5 B 0,5 a 0,5 b Počet genotypů 2n = 23 = 8 0,5 C 0.125 ABC 00,55 c 0,5 C 0.125 0 125 0.125 ABc AbC 05c 0,5 0.125 0 125 Ab Abc 0,5 C 0.125 aBC 0,5 c 0,5 C 0.125 0.125 aBc abC 05c 0,5 0 125 0.125 abc Stanovení fenotypů trihybridů v F2 křížením F1 ggenerace : Aa Bb Cc x Aa Bb Cc fenotypový štěpný poměr: 27:9:9:9:3:3:3:1 A nebo a B nebo b ¾ (B-) ¾ (A-) (A ) ¼ (bb) ¾(B-) 1/4 (aa) ( ) ¼(bb) C nebo c stěpný poměr fenotyp ¾ (C-) ¼ ((cc)) ¾ (C-) (3/4)(3/4)(3/4) = 27/64 A-B-C- ((3/4)(3/4)(1/4) )( )( ) = 9/64 A-B-cc (3/4)(1/4)(3/4) = 9/64 A-bbC- ¼ (cc) (3/4)(1/4)(1/4) = 3/64 A-bbcc ¾ (C-) (1/4)(3/4)(3/4) = 9/64 aaB-C- ¼ (cc) (1/4)(3/4)(1/4) = 3/64 aaB-cc ¾ (C-) (C ) (1/4)(1/4)(3/4) = 3/64 aabbCbbC ¼ (cc) (1/4)(1/4)(1/4) = 1/64 aabbcc Pokud tyto tři geny budou volně kombinovatelné (na různých chromozómech) – budou na sobě nezávislé, trihybrida lze rozložit na jednotlivé monohybridy (3+1)3 Trihybridní křížení Aa Bb Cc x Aa Bb Cc Pokud tyto tři geny budou volně kombinovatelné (na různých chromozómech) – budou na sobě nezávislé, trihybrida lze rozložit na jednotlivé monohybridy A 0,5 a 0,5 A 0,5 AA 0,25 Aa 0,25 a 0,5 Aa A 0,25 aa 0,25 B 0,5 b 0,5 B 0,5 BB 0,25 Bb 0,25 b 0,5 Bb 0,25 bb 0,25 C 0,5 c 0,5 C 0,5 CC 0,25 Cc 0,25 c 0,5 Cc C 0,25 cc 0,25 Fenotypový poměr Fenotypový poměr Fenotypový poměr A: aa B: bb C: cc 3 : 1 3 : 1 3 : 1 0 75 : 0,75 0,25 0 25 0 75 : 0,75 0,25 0 25 0 75 : 0,75 0,25 0 25 S jakou pravděpodobností vznikne jedinec o fenotypu A-bbC0,75 * 0,25 *0,75 = 0,140 14 % S jakou pravděpodobností se vyskytne jedinec s genotypem aa BB Cc ? 0,25 * 0,25 * 0,5 = 0,031 3% zobecnění pro F2 generaci P č genůů Počet vzorec n=1 n=2 n=3 n=4 Aa AaBb AaBbCc AaBbCcDd 2n 2 4 8 16 4n 4 16 64 256 3n 3 9 27 81 homozygotů 2n 2 4 8 16 heterozygotů 22n – 2n 2 12 56 240 2n 2 4 8 16 (heterozyg.) gametických ti ký h kombinací nejmenší úplná generace (teoret.) genotypů Fenotypů (platí pro úplnou dominanci) štěpení v F2 generaci při úplné dominanci ((3 + 1))n fenotypový yp ý štěpný p ý ppoměr (n = počet genů heterozygot.) (3 + 1)1 3:1 (2 fenotypové třídy) (3 + 1)2 9:3:3:1 (4 fen. tř.) (3 + 1)3 27 : 9 : 9 : 9 : 3 : 3 : 3 : 1 (8 fen. tř.) (3 + 1)4 81 : 27 : 27 : 27 : 27 : 9 : 9 : 9 : 9 : 9 : 9: 3 : 3 : 3 : 3 : 1 (16 fen. fen tř.) tř ) TAB 1 - Přehled základních monohybridních GENOTYPOVÝCH a FENOTYPOVÝCH Genotyp rodičů dičů AA x AA aa x aa AA x aa štěpných poměrů GENOTYPOVÝ FENOTYPOVÝ Poznámka štěpný poměr štěpný poměr 100 % AA g generace uniformní 100 % aa generace uniformní 100 % Aa generace uniformní křížení čistých linií h homozygotů tů TAB 2 - Přehled základních monohybridních GENOTYPOVÝCH a FENOTYPOVÝCH štěpných p ý p poměrů Genotyp rodičů Aa x AA GENOTYPOVÝ štěpný poměr 50 % AA : 50 % Aa 1:1 FENOTYPOVÝ štěpný poměr a) úplné dominaci generace uniformní b) neúplné dominanci 1:1 Poznámka zpětné křížení B1 backcross c) kodominanci 11 1:1 Aa x aa 50 % Aa : 50 % aa 1:1 zpětné testovací bez ohledu na způsob křížení dominance B1 - backcross 1:1 Poměr Fenotyp=genotypu a) úplné dominaci 3:1 Aa x Aa 25 % AA: 50 %Aa : 25 % aa 1 : 2 : 1 b) neúplné dominanci 1:2:1 c) kodominanci 1:2:1 křížení heterozygotů Dědičnost di kvalitativních k li i í h znaků ků neníí náhodná, áh d á ale l pravidelná. • Všechny stěpné poměry v genetice jsou založeny na zákonech ák h velkých lký h čí čísel. l • Štěpný poměr je poměr statistický, tj. uplatní se jen při dostatečném počtu potomků • Jestliže je počet potomků malý, štěpný poměr se od ideálních teoretických čísel obvykle více či méně liší. χ2 test • Test pro ověření statistické významnosti rozdílů mezi dvěma štěpnými poměry. • test pro ověření shody skutečných (pozorovaných) a teoretických (očekávaných) štěpných poměrů; 2 (o e ) e 2 d2 = (o (o-e) e) 2 rozdíl mezi skutečným (o) a očekávaným počtem potomků (e) ve fenotypových třídách Genealogie g • Latinsky GENUS = rod • Řecky Ř k LOGOS = věda, ěd výklad ýkl d • Genealogie = rodokmenová metoda = modifikace hybridologické analýzy • Rodokmen - zachycený vývoj rodu s vyznačením nositelů sledovaného znaku (např. dědičného postižení) • Sestavení rodokmenu o několika generacích pro určitého jedince v němž sledujeme výskyt určitého dědičného znaku Genealogie • Rozboryy rodokmenů odhalují j i výskyt ý y mendelovských ý modelů dědičnosti u člověka. • Genetici nemohou z experimentálních důvodů zasahovat do rozmnožování lidí – nemohou jako u hospodářských zvířat provádět testovací křížení. • Mohou například analyzovat potomstvo či předky zkoumaného jedince. • Snaha S h nashromáždit h áždit co nejvíce j í informací i f í o výskytu ýk t sledovaného znaku v rodině – potom posoudit o jaký způsob dědičnosti se jedná jedná. Zásady pro sestavování rodokmenu • Generace označujeme římskými číslicemi • Příslušníky generace označujeme arabskými číslicemi • Horizontála spojující dvě značky je čára MANŽELSKÁ • Mužské M žské pohla pohlavíí kreslíme vlevo, le o ženské pohlaví pohla í vpravo pra o • Potomstvo se zakresluje zleva doprava dle pořadí narození J ji h symboly Jejich b l jsou j spojeny j svislicemi i li i s horizontální h i tál í čárou čá SOUROZENECKOU Čára manželská a sourozenecká je spojena svislicí - čárou RODOVOU Rodokmenové značky (výběr) Monozygotní dvojčata Rodokmenové značky • Alela Alela, která je příčinou určité genetické poruchy, poruchy např. např kóduje nefunkční bílkovinný produkt (např. enzym). • V případě autozomálně recesivních poruch mívají heterozygotní jedinci (Aa) ve sledovaném genu normální fenotyp, protože jedna „normální„ alela (A) stačí k tvorbě dostatečného množství produktu (např. enzymu) k normální funkci organismu. • Tito heterozygotní jedinci (Aa) mohou být zdraví (bez klinických příznaků ří ků postižení), tiž í) ale l postižení tiž í přenášejí ř áš jí na část čá t svých ý h potomků. t ků (Nezbytnost vyhledávání takových skrytých nositelů např. mezi plemennými zvířaty např. p holštýnský ý ý skot – BLAD,, CVM,, Citrulinemie)). • Zdravotní postižení se projeví jen u homozygotů recesivních (aa), protože jejich obě alely (a) kódují např. pouze nefunkční typ enzymu. • Jedinci homozygoti dominantní (AA) budou v tomto případě zcela zdraví. d í Autozomálně recesivní dědičnost onemocnění a aa Aa AA alela nesoucí postižení, postižení postižený jedinec zdráv, ale přenašeč postižení zdráv I. II. III. AA čl ěk ffenylketonurie, člověk: lk t i cystická fibrosa, skot: BLAD; CVM Aa AA AA Aa Aa AA Aa AA aa ? Aa 1 2 3 Rodiče zdraví heterozygoti (skrytí přenašeči onemocnění). Teoreticky 25 % jejich potomků ků – postižení iž í (aa). ( ) V rodokmenu d k hhorizontální i ál í výskyt ý k postižení iž í – neníí v každé generaci • Alela Alela, která je příčinou určité genetické poruchy, poruchy např. např kóduje nefunkční bílkovinný produkt (např. enzym). • V případě autozomálně dominantních poruch jsou zdraví pouze homozygoti recesivní v daném genu (v genotypu nemají dominantní alely nesoucí postižení). • Homozygoti dominantní a heterozygoti jsou postiženi (nositelé dominantní alely postižení). Autozomálně dominantní dědičnost onemocnění Člověk : syndaktylie hypercholesterolemie neurofibromatosa Huntingtonova chorea A alela postižení Aa nebo AA postižený jedinec aa zdravý jedinec Aa I. II II. III. aa Aa aa aa Aa aa Aa aa 1 2 3 aa aa 4 Vertikální výskyt postižení v rodokmenu - postižení v každé generaci. Heterozygotní (postižený) a homozygotně recesivní (zdravý) rodič - teoreticky 50 % potomků s onemocněním a 50 % zdravých