BREZEN09 - Obec Dolany

Komentáře

Transkript

BREZEN09 - Obec Dolany
1

Sběr nebezpečných
a velkoobjemových odpadů
Hasiči Dolany a Véska
si Vás dovolují pozvat na
jarní :
16.5.2009
podzimní :
3.10.2009
U jarního svozu bude kontejner na velkoobjemový odpad umístěn komě známých
míst i v Nových Sadech. Kontejnery budou
rozmístěny v obcích od 7,30 – 12,00 hod.,
v Dolanech pouze před prodejnou JEDNOTY.
HASIČSKÝ PLES
dne 28.2.2009
od 20:00 hod.
v Dolanské sokolovně
K poslechu a tanci hraje skupina
LUMENBEND.
Připraven je zábavný program,
bohaté občerstvení a tombola.
Vstupné 60,- Kč
Na Vaši návštěvu se těší hasiči
Sál bude otevřen od 19.00 hod.
Sběr nebezpečných odpadů proběhne od
7,30 – 12,00 hod. na stejných místech jako
velkoobjemový odpad.
Před prodejnou Jednoty v Dolanech bude
umístěn kontejner na svázaný starý papír.
Nové kabiny na fotlbalovém hřišti v Dolanech.

Výpis z usnesení Rady obce za období 26.11.2008 do 2.2.2009
§ 13, který stanoví soustavu stavebních úřadů a pověřuje
starostu obce trvat na variantě č.1 – ponechat současný
stav.
- RO odsouhlasila „Dodatek č.10“ ke smlouvě o dílo s f. Remit s.r.o. Šternberk.
- RO odsouhlasila odprodej dřevní hmoty obci Bělkovice Lašťany za cenu 900,-Kč/m2.
- RO souhlasí se žádostí projekční kanceláře I & C Enegro
a.s. o napojení nové trafostanice v areálu GOLF AREA mezi
obcemi Véska a Pohořany.
- RO projednala první návrh rozpočtu na rok 2009.
- RO odsouhlasila projektovou dokumentaci pro stavební
povolení most u Kartouzky.
- RO odsouhlasila účast na „Dni malých obcí“ dne 12.3.2009
ve Vyškově.
- RO neodsouhlasila záměr prodeje části obecního pozemku p.č. 755/32 travní porost v k.ú. Pohořany na Moravě.
- RO odsouhlasila záměr pronájmu p. č. 382 travní porost
v k. ú. Pohořany na Moravě o výměře 182 m2.
- RO projednala zprávu o hospodaření v obecních lesích a žádá zpracovat rozbor výše těžby v roce 2008.
- RO neodsouhlasila záměr prodeje části obecního pozemku p.č.1491/1 ostatní plocha ostatní komunikace v k.ú. Dolany u Olomouce
- RO souhlasí s uzavřením Školní družiny Dolany v průběhu
pololetních prázdnin 30. ledna 2009 a jarních prázdnin od
9.února do 13.února 2009.
- RO souhlasí s uzavřením „Dohody o členství v JSDHO
Dolany“ s panem Ing. Karlem Mazalem ke dni 1.3.2009.
- RO odsouhlasila fin. příspěvek SDH Pohořany na dětský
den pořádaný dne 7.února 2009 na TZ na Pohořanech.
- RO souhlasí s uspořádáním plesu dne 31.1.2009 pořadatel SDH Véska a 7.2.2009 pořadatel FC Dolany v sále
sokolovny v Dolanech.
- RO nesouhlasí se zřízením MŠ na Pohořanech z ekonomických a demografických důvodů.
- RO odsouhlasila finanční příspěvek obce Dolany za
členství ve “Spolku pro obnovu venkova“ pro rok 2009
ve výši 2.000,- Kč.
- RO doporučuje v rámci schváleného rozpočtu spolupodílet se na opravě komunikace v Dolanech nad hřištěm
v max. výši 50 % nabídkového rozpočtu.
- RO odsouhlasila převedení mandátní smlouvy na provozování vodovodu na Pohořanech a ve Vésce od VK AQUA
Olomouc s.r.o. na INSTA CZ.
Miroslav Brückner - tajemník
RO nesouhlasí se záměrem odprodat část pozemku p.č.
714/2 otatní plocha ostatní komunikace v k.ú. Dolany u
Olomouce.
- RO souhlasí s „Dodatkem č.1“ ke směrnicím o účetnictví
ze dne 4.6.2007.
- RO odsouhlasila udělení licencí k provozování veřejné linkové osobní dopravy pro dopravce k provozování
Veolia Transport Morava a.s. Vítkovická 3133/5, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava na linku :
890793 Šternberk-Bělkovice-Lašťany-Samotišky
- RO projednala dopis osadního výboru Pohořany a souhlasí s umístěním dětského hřiště na pozemku p.č. 576/4 v
k.ú. Pohořany na Moravě. Akce bude zařazena do rozpočtu obce na rok 2009.
- RO projednala žádost Ing. arch. Vrbice o umístění domovní ČOV na pozemku p. č. 318 v k.ú. Dolany u Olomouce.
RO s umístění domovní ČOV nesouhlasí z důvodu možnosti napojení RD na splaškovou kanalizaci.
- RO projednala žádost pana P. Mahra a souhlasí se záměrem pronájmu a stavbou přístřešku pro osobní automobil
na části obecního pozemku p.č. 555/1 v k.ú. Dolany u Olomouce.
- RO projednala a odsouhlasila „Plán finanční obnovy vodovodů a kanalizací“ s tím, že fin.prostředky budou kumulovány až v roce 2013 a dále rozhodla, že tento materiál
bude příští rok dopracován a bude stanovena výše vytvářeného fondu obnovy.
- RO odsouhlasila nabídku p. J. Černého Dolany 305 na zabezpečení objektů požární zbrojnice Dolany a ČOV Dolany
proti vloupání.
- RO souhlasí s přerušením provozu Školní družiny v Dolanech od 22.12.2008 do 2.1.2009, s přerušením provozu MŠ
Dolany a MŠ Véska od 29.9.2008 do 2.1.2009 a ŠJ Dolany
ve dnech 29.12.2008 – 2.1.2009.
- RO odsouhlasila zvýšit nájem z pronajatých obecních
pozemků (louky) v k.ú. Pohořany na Moravě Agrosystému
Pohořany s.r.o z 1% na 3 %.
- RO odsouhlasila novou nájemní smlouvu se ZUŠ Žerotín
jejíž součástí bude platba inkasa.
- RO vzala na vědomí výkaz plnění rozpočtu obce ke dni
31.10.2008 bez připomínek.
- RO odsouhlasila finanční příspěvek FK Dolany - Véska
o.s. na „Mikulášskou zábavu pro děti.“
- RO odsouhlasila finanční příspěvek ve výši 5.000,- Kč
TJ Sokol Dolany na činnost s mládeží za rok 2008.
- RO odsouhlasila proplacení pronájmu sokolovny v Dolanech TJ Sokol Dolany za „Hodovou zábavu“ pořádanou
dne 20.9.2008 TS Máta.
- RO projednala žádost turistického oddílu „Černá růže“ a
„TS Máta“ o fin. příspěvek na činnost a rozhodla žádosti
a rozhodnutí o výši příspěvku zařadit do rozpočtu na rok
2009.
- RO projednala zákon čís. 451/208 Sb. poskytování cestovních náhrad § 2 stravné a rozhodla ponechat výši náhrady za stravné v současné výši :
trvání pracovní cesty
- 5 až 12 hod.
69,- Kč
- 12 až 18 hod. 106,- Kč
- nad 18 hodin 165,- Kč
- RO stanovuje ke dni 1.1.2009 počet pracovních míst na
údržbě na počet 3 prac. místa.
- V souvislosti s přijetím zákona o policii ČR se ukládá
FC Dolany jako provozovateli fotbalového areálu v Dolanech zpracovat návštěvní řád.
- RO projednala připravovanou změnu stavebního zákona
Cukrárna na náměstí v Dolanech

Usnesení z 9. veřejné schůze zastupitelstva obce Dolany, konané
dne 1.prosince 2008 v 17.00 hod. v Domě služeb
Přítomno : 13 zastupitelů
Omluveni : 2 zastupitelé
Občanů : 10
Zastupitelstvo obce schválilo:
- Programu jednání.
- Činnost RO od 25.8.2008 12.11.2008.
- Úpravy rozpočtu.
- Rozpočtové provizorium na rok 2009.
- OZV obce Dolany č.1/2008 o odpadech.
- Plán financování obnovy vodovodů a kanalizace.
- Smlouvu o dílo s GHC regio s.r.o. Olomouc.
- Smlouvu o dílo na PD MŠ Dolany.
- Smlouvu o dílo na PD školní hřiště.
- Poskytnutí fin.částky FK Dolany – Véska o.s.
- Omezující a sankční podmínky, za kterých je možno uskutečnit bezúplatný převod pozemku p.č. 535/14 v k.ú. Dolany
u Olomouce do vlastnictví obce Dolany za podmínek za
kterých je možno uskutečnit bezúplatný převod pozemku
p.č. 535/14 v k.ú. Dolany u Olomouce do vlastnictví obce
Dolany.
- OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2008, změna č. II
Územního plánu obce Dolany, Véska, Pohořany.
Zastupitelstvo obce schvaluje zrušení usnesení :
- v bodě 5a) z 15. schůze Zastupitelstva obce Dolany, konané dne 15. května 2006.
V tomto bodě byly schváleny omezující a sankční podmínky bezúplatného převodu pozemku par. č. 535/14 v k.ú.
Dolany podle tehdy platných prováděcích předpisů.
Zastupitelstvo obce souhlasí :
- s prodejem části pozemku parc. čís. 940/4 ostatní plocha – ostatní komunikace o výměře asi 60 m2 v kat.území
Pohořany na Moravě.
- s uzavřením darovací smlouvy na par. č. 559/2 ostatní
plocha – ostatní komunikace v k.ú. Dolany u Olomouce.
Miroslav Brückner - tajemník
Skutečnost roku 2008 v investičních a rekonstrukčních akcích a plán na rok 2009
Ve schváleném rozpočtu roku 2008
obce Dolany jsme plánovali uskutečnit
v oblasti komunikací opravu a zřízení
parkovacích míst u pošty v objemu
0,5 mil. a opravu cesty ke hřbitovu v
objemu 0,5 mil. Realizována byla akce
u pošty.Cesta ke hřbitovu vzhledem
k vyšším investičním nákladům, než
jsme předpokládali, bude přesunuta
do žádostí o dotace v roce 2009 na
revitalizaci přístupových cest. Zároveň
k této žádosti přidáme komunikaci ke
sportovnímu areálu.
Základní umělecká škola měla plánovanou rekonstrukci topení ve výši
0,42 mil. Na doporučení projektanta
došlo ke změně záměru. Byla provedena nová regulace a zateplení budovy výměnou oken a vstupních dveří
a tím vytvoření lepších podmínek pro
zamyšlenou úsporu tepla. Akce byla
provedena v srpnu a náklady byly 0,56
mil Kč.
Ke zlepšení životního prostředí mají
sloužit plánované revitalizace rybníků
v Dolanech, Vésce a Pohořanech, z
nichž jsme pro loňský rok plánovali
rybník u kostela v Dolanech. Žádost o
dotaci jsme nestihli podat z důvodu nedostatků ve vodoprávních povoleních
Letos budeme žádat o dotaci pro rybníky v Dolanech a Vésce. Pro rybníky
na Pohořanech připravíme podklady a
dokumentaci, tak abychom mohli podat žádost v příštím roce.
Přidělená dotace Min. financí ČR z
rozpočtu nám umožnila realizovat
kabiny pro FC Dolany na fotbalovém
hřišti. Stavba je zkolaudována a slouží
svému účelu. V areálu bylo dle plánu
vybudováno volejbalové hřiště. Pro
dostavbu je plánováno dokončení parkoviště a přístupu ve výši 0,45 mil. Kč
Podobně jako obec i občanské sdružení FC Véska – malá kopaná - obdrželo
dotaci z rozpočtu MF ČR na kabiny ve
výši 2 mil .Práce byly zahájeny demolicí stávajících kabin a budou ukončeny
v únoru letošního roku
Další akcí pro zlepšení prostředí je revitalizace hřbitova. Dotace ve výši 2,8
mil. byla přidělena a letos tak jak bylo
plánováno byla zahájena kácením nežádoucích a přestárlých a náletových
dřevin a ukončena bude letos.
Společenské vyžití v kulturnějším prostředí plánujeme rekonstrukcí areálu
Véska-stodola “8“ Zatím nezahájeno,
přidělení dotace proběhlo včetně výběru dodavatele, zahájení bude v dubnu
2009
Dlouho připravovaná a potřebná stavba “Kanalizace Dolany - Véska - Pohořany“ byla při podávání žádosti z
důvodu nezařazení intenzifikace ČOV
v krajském plánu PRVKUK vyřazena.
Po dohodě s KÚ byl PRVKUK doplněn
a žádost bude opakovaně podána tentokrát na celou trasu.
Dále je v plánu vybudování dětského
hřiště a veřejného osvětlení u hřiště
na Pohořanech ve výši 0.15 mil. Kč a
taktéž na Pohořanech zateplení stropu
kulturního domu.
U školských zařízení je plánována klimatizace MŠ v Dolanech a dětské hřiště ve Vésce v celkové výši 0,6 mil Kč.
Projekčně bude připravována revitalizace hřbitova v Dolanech, rekonstrukce kotelny ZUŠ Dolany, a projekt topení KD Pohořany a turistické základny
Pohořany.
Na závěr je třeba dodat, že napsání
článku předbíhá schválení v zastupitelstvu.
Ing. J. Doležel, starosta
Foto z uvedení fotbalových šaten do provozu.

Fotbalový klub v Dolanech v roce 2009
Na pátek 16.1.09 jsme naplánovali
každoroční výroční členskou schůzi, a
při té příležitosti také oficiální otevření
nových šaten. V šest večer tak byla
oficiálně přestřižena pomyslná otevírací páska a pozvaní hosté i dolanští
příznivci si mohli prohlédnout naše
nové zázemí. Účast byla nad očekávaní vysoká. Mezi hosty byl starosta
Dolan ing.Jan Doležel, předseda OFS
Olomouc Stanislav Kaláb, ale i fotbalový trenér Petr Uličný. Pozvání přijali
i bývalí hráči a činovníci našeho klubu.
Všichni příchozí se tak na vlastní oči
mohli přesvědčit, že to co se podařilo
za necelého půl roku na hřišti vybudovat, je moderní a důstojné zázemí
pro více jak stovku aktivních fotbalistů
našeho klubu.
To vše by se však nepodařilo bez
podpory obecního úřadu v Dolanech
a sponzorů, kteří různou měrou přispěli k úspěšnému dokončení stavby
a které bych si zde dovolil jmenovat.
Sponzoři: ELEKTROBAU Olomouc,
ITEMA Olomouc s.r.o, DEHTOCHEMA BITUMAT s.r.o. - Bělá pod Bezdězem, SIPLAST - ICOPAL s.r.o - Praha
6, JUTA a.s - Dvůr Králové, Roockwool a.s - Praha 4, Union lesní brána a.s
- Dubí u Teplic, Saint Gobain – Orsil
s.r.o. – Častolovice, DCD IDEÁL s.r.o.
- Dynín 88, Rigips, s.r.o. - Praha Malešice, Saint-Gobain – Terranova,
a.s. - Praha 10, Tamadex spol. s r.o.
– Hronov, Probaltape - Rožnov pod
Radhoštěm, Spikas OLOMOUC s.r.o.,
Vario Vila International s.r.o – Uničov,
Restoma s.r.o – Olomouc, Jad Stavitelství s.r.o. – Olomouc.
Poděkování za pomoc při stavbě šaten: Jan Láta - Itema, Josef VelešíkStavební společnost Navrátil, Zdeněk
Filip-Intop, Jan Jašíček-ISOmont, Radomír Riedl-dřevokonstrukce, Mirek a
Jakub Janků-podlahy, Jiří Podlas-šatní boxy, Vladimír Tomášek-Restoma,
Josef Pavlica-dlažby, Karel Dolák-Doka, Petr Nickl-sádrokarton a fasáda,
Miroslav Mareš-půjčovna stavebních
strojů, Vladimír Kolář-hromosvody,
Zdeněk Chytil-zemní práce, Jiří Musil-správce areálu, Břetislav Valenta-kustod oddílu, zaměstnanci obecního
úřadu Dolany, zaměstnanci Elektrobau a hlavně Jan Borůvka-Elektrobau,
tahoun celého projektu.
V loňském roce jsme se však nevěnovali jen výstavbě kabin, ale také především naší hlavní činnosti – fotbalu.
V podzimí části soutěžního ročníku
2008/09 jsme přihlásili po několika letech do soutěže rovněž mužstvo benjamínků.Jako trenér se mužstva ujal
náš bývalí vynikající hráč Česťa Veče-
Petr Uličný a Jan Borůvka - sportovní ředitel FC
řa.Jako asistent mu pomáhal Tomáš
Jirava. Soutěž benjamínků probíhá
turnajovým způsobem ve čtyř členných
skupinách, vždy jeden klub se stává
klubem pořádajícím. Našim benjamínkům byly nalosovány do skupiny mužstva sousedních Bohuňovic, Bělkovic
a Moravského Berouna. Po odehrání
třech turnajů však byla podzimní část
benjamínků předčasně zrušena z důvodu epidemie žloutenky v Bohuňovicích. U této věkové kategorie se nemá
cenu zabývat bilancováním výsledků.
Chtěl bych spíše vyzvednout práci již
zmiňovaných trenérů, kteří dávají těmto malým začínajícím chlapcům první
základy abecedy fotbalu.
V letních měsících nastal problém s
doplněním trenérů a vedením u starších žáků.Ten se nám nakonec podařil
vyřešit. Jako vedoucí začal velmi aktivně pracovat Jan Ponížil, a trenérské
duo Aleš Ligas a Ladislav Sklenář.
Toto vedení nastartovalo naše starší žáky k výtečnému podzimu - 10 x
dokázali zvítězit, jen třikrát prohráli a
jednou odešli ze hřiště smírně. Tato
skvělá podzimní bilance je zařadila na
konečné třetí místo v tabulce.
U družstva dorostu pokračoval ve
vedení Jiří Musil a Petr Máčala. Po
odchodu některých chlapců z dorostu se potýkali trenéři z akutním nedostatkem hráčů. Tento problém se
jim podařil vyřešit, když mužstvo na
poslední chvíli dokázali doplnit hráči
z okolních vesnic, kde nebyly schopni
ze stejného důvodu mužstva přihlásit
do soutěže. Nakonec se však podařilo
družstvu dorostu semknout a podávat
velice slušné výkony. 7 x zvítězili, 4 x
prohráli a 2 x remizovali. Tyto výsledky
je dosadili na slušné 6 . místo tabulky.
O naší „Benfice“ jste se mohli dočíst

již v minulém vydání zpravodaje, takže přejdu k našemu A-mužstvu. Po
jarních záchranářských pracích pokračuje i v této sezóně v pozici trenéra
Jiří Navrátil. Letní příprava probíhala
převážně na našem stadionu v Dolanech.Mužstvo sehrálo většinou na
domácím hřišti několik kvalitních přípravných utkání. Jako premiéru před
prvním podzimním utkáním jsme absolvovali tradiční kvalitně obsazený
memoriál v sousedních Chválkovicích. I přes slabší rozjezd se mužstvo
stabilizovalo a nakonec se můžeme
chlubit třetím místem v tabulce KP a
úctyhodnými 32. body. Jaro jsme již
poněkolikáté zahájili na memoriálu Oldřicha Vangora v Holici, který potrvá
do 8. března. Ostrý start do jarní části
se odehraje 21. března, kdy zajíždíme
do Šternberka. Na první domácí zápas se můžete těšit 29. března, kdy
hostíme mužstvo Kozlovic.
Veškeré novinky a zprávy o posilách
pro jaro, termínech zápasů a akcích
se můžete dozvědět také na internetových stránkách www.fcdolany.cz.
Z těch letošních plánovaných nefotbalových akcí bych rád zmínil jeden
ze závodů horských kol “Kolo pro život„, který budeme společně s Jirkou
Kaňkovským,tahounem Olomouckých
cyklistů, a pod záštitou starosty naší
obce v měsíci červnu spolupořádat.
Věřím, že tato akce bude výbornou
propagací nejen sportu, ale i naší
obce, stejně jako tomu bylo v loňském
roce při setkání Dolany v Dolanech.
Závěrem Vám chci za celý klub popřát
spokojený letošní rok, poděkovat za
přízeň, kterou nám věnujete a věřím,
že si na náš stadion i letos najdete
cestu.
Ivo Macharáček, sekretář FC Dolany
lidským pokolením, které bude samo tvořivé a bude si vážit
štěstí, protože pozná i neštěstí. A bude ctít život, protože
pozná i smrt.“
Vraťme se do dob pohanských kultů z hlediska nejrůznějších kultur.
Zemský element byl v mnoha podobách uctíván i u starých Slovanů. Jedním z významných bohů, úzce spojovaných se Zemí, respektive pozemskou úrodou a plodností,
byl Svantovít. Proto také jeho socha držela v ruce roh s
nápojem, totožný s rohem hojnosti, a jeho svátek byl slaven
po žních. Tehdy se lidé scházeli k jeho chrámu ( nejslavnější byl zdokumentován v Arkoně na ostrově Rujana na baltském pobřeží až do roku 1168 ) a přinášeli s sebou oběti.
Stopy po kultu Svantovíta jsou zmiňovány i na Moravě. V
Olomouci, podle tradice, proměnil svatý Metoděj původní
Svantovítův chrám v chrám sv. Blažeje ( vítěz nad pohanstvem ), který stával u bývalé Kateřinské brány. Svantovít
byl také dotazován jako věštec, zvláště v otázkách budoucí
úrody. O tom vypráví staré záznamy takto:
„Den před velkým svátkem vešel kněz Svantovítův do
svatyně chrámové, do níž nesměl nikdo jiný vstoupiti, a
čistě ji zelenými větvemi zametl, zatajuje v sobě dech, a
když mu bylo vydechnouti, pospíchal ke dveřím, aby boha
neposkvrnil dechem smrtelníkovým. Na druhý den, přede
vším lidem, jenž stál shromážděn u dveří chrámových, vzal
z ruky Svantovítův roh s nápojem, pohleděl, zda-li mnoho
či nemnoho ubylo, a podle toho zvěstoval, bude-li na druhý
rok úroda nebo neúroda. I dodával k tomu své napomenutí, kterak nakládat s darem božím. Poté vylil staré víno v
oběť k nohám modly a naplnil prázdný roh vínem novým…“
Prorocký věhlas arkonského boha sahal až do severských
zemí, dokonce i dánský král Sveno poslal do Arkony skvostný pohár za naplněné věštby. Svantovít byl tak proslulý, že
ho kronikáři nazývali „ deus – dekorum – bůh bohů.“
Mezi další slovanská božstva, související se zemským
živlem, patřila božstva jarní – Vesnik, Jaril, Jurja, Vesna,
božstvo léta Živa a božstva plodivé síly a dobytka – Tur,
Veles, Stado a Henil.
Ve starém Egyptě byl uznáván bůh Země, zvaný Geb.
Jedna z egyptských bájí vypráví o jeho zrození takto:
„ Nejdříve byla tma a pravodstvo, jehož vlny se převalovaly bez účelu. V té době žil pouze bůh tohoto pravodstva
Nóvev. Po čase se z vod vynořil zářící bůh Re v podobě
skarabea. Před jeho jasem ustoupila tma, ale nebylo nikoho, komu by vládl. Proto vytvořil ze svých slin boha vzduchu
Šu – Šova a bohyni vlhkosti Fernet. Těm se narodily děti
– bůh Země Geb a bohyně nebe Nút. Tím se rozdělil svět
na nebe a zemi a mezi ně vstoupil vzduch a oddělil je.“
Původně byl však bůh Geb považován za samotného praboha, který zplodil s bohyní Nút boha slunce Rea a
potom i ostatní bohy. Nejznámější svatyni měl v Onu, kde
byl uctíván jako jeden z členů „ Devatera bohů“ a zároveň
jako první pozemský vládce, bájný předek všech budoucích
panovníků. Byl zobrazován v lidské podobě s královskou
korunou na hlavě, někdy však měl místo ní na hlavě husu,
která byla hieroglyfickým znakem jeho jména. Byl pokládaný za personifikaci země, nositele rostlin, které bují na jeho
zádech. Jeho podoba je známá převážně z reliéfů, nástěnných maleb a kreseb na papyrech, zachovalo se však i několik drobných bronzových sošek z pozdější doby. Řekové
tohoto boha ztotožnili se svým Kronem ( tedy nikoliv, jak by
mohlo logicky vyplývat, s bohyní země Gaiou ) a nazývali
ho také Kéb.
Keltové navazovali spojení s mocnostmi země na kultovních místech, která nazývali „nemeton“, což vychází z
termínu „ Nemed = svatý“. Obřadům, v nichž probíhaly rituály k poctě zemských elementů, sloužily tzv.kultovní šachty a
ZEMÌ (IV.)
Irena Šindláøová
Země
Posledním ze čtyř živlů, kterým jsme v letošním roce
věnovali pozornost, je Země. Tato je vnímána z mnoha
nejrůznějších hledisek – jako Země ve smyslu naší rodné
„modré planety“, jako souš či pevnina, jako archetypální bytost Matka Země, Bohyně Země – Gaia a mnohé další. V
dnešní době se znovu objevuje fenomén, který navazuje na
dávné vnímání Země jako živé planety, a to i ve vědeckých
kruzích. Britský vědec James Lovelock vyslovil hypotézu,
nazvanou Gaia, podle níž je Země živou planetou, harmonickým živoucím celkem, jehož narušením vzniká nemoc a
naopak respektováním rovnováhy tohoto organismu se udržuje ve zdraví.
Takto je připomínáno prastaré uctívání Matky Země,
které bylo zaznamenáno prakticky u všech starých národů
po celém světě. Toto univerzální ženské božstvo bylo v duchovní sféře vyjádřeno kultem Magna Mater – tedy Velké
Matky. Řecký básník Hésiodos, který žil na přelomu 8.a
7.století před n.l., uvádí ve své básni Zrození bohů ( Theogonia) tři podoby Velké Matky, z nichž nejstarší je Gaia ( Gé,
Gaea, Tella, Terra ), zrozená z Chaosu, druhou bohyní je
Rheia, později ztotožněná s frýžskou Velkou bohyní – matkou Kybelou ( thrácká Kybebe ) a třetí z nich je Démétér,
hlavní uctívané božstvo v Eleusis. Všechny tyto bohyně
jsou spojovány s elementem země, který vychází z principu
plodnosti a životadárnosti.
Možná by nebylo od věci vzpomenout v této souvislosti
jednu z nejstarších legend, popisující stvoření světa a zároveň obsahující klíč k tajným mystériím. Legenda vypráví:
„Na počátku bylo všechno zahaleno v neproniknutelné
Nic. Všude byl chaos, který v témže okamžiku pohlcoval i
vyvrhoval sám sebe. Nic nestálo proti ničemu, nic nebylo
v ničem a existence ničeho se rodila z vlastní záhuby. A
potom se zažehla Boží jiskra. Ta prosvětlila celý nekonečný
vesmír svou blahodárnou a mocnou inteligencí. Chaos dostal řád, zákony a smysl. Existence všeho začala být podmíněna dvěma protilehlými póly, mezi nimiž platila neměnná
pravidla zrodu a zániku. Vznikla Země – Gaia, těžká hmota s temnými hlubinami a ta zplodila ze sebe sama Úrana
– Nebe, plné jasu a záře. Nebe Zemi obklopilo a z tohoto
spojení se zrodily děti Země a Nebe. Byli to obři se sto rukama, nesmírní Kyklopové, mohutní Titáni a mocné Titánovny.
Otec Uranos se těchto strašlivých a silných potomků obával
a proto je dal uvěznit v Tartaru v hlubinách Země. Gaia, pramáti tvorstva, se rozhodla osud svých dětí pomstít a ukula
ze žhavého železa srp, pomocí něhož měl nejmladší z Titánů Kronos zbavit svého otce plodnosti a tím i nebeského
panství. Kronos tak učinil, svrhl svého otce z trůnu a začal
vládnout světu. Uranos však za to své syny proklel. Kronovi
prorokoval zlý osud v podobě obrazu ničivého Času. Z kapek krve, které dopadly z jeho zranění na povrch Země, nechal zrodit bohyně pomsty a nenávistné Giganty, kteří později povstali proti samotným bohům. Plodivá Úranova moc
potom přešla do moře. Mezitím se na Zemi objevili první
lidé, kteří zde za Kronovy vlády prožívali pravý ráj. Neexistovaly nemoci, války a spory, Země dávala tomuto prvnímu
lidskému pokolení bohatou úrodu. V řekách teklo mléko či
božský nektar, lidé žili ve stálé blaženosti, bezstarostně a
v klidu. Ale také bez práce, protože měly všeho dostatek.
Netrvalo dlouho a lidé se těchto darů nabažili. Přestávali být
šťastni a ztráceli smysl své existence. Proto bylo rozhodnuto, aby toto rajské pokolení zaniklo a bylo nahrazeno novým

čtyřúhelníkové šance. Toto uctívání zemského živlu vyústilo
v kult mateřské bohyně Matky Země. Zřejmě nejstarší podobou této bohyně je Epona, která má dvě základní – zcela
protichůdné – podoby. V jedné variantě legend se vyskytuje jako světlá, krásná žena, jedoucí na bílém koni plodnou
zemí a ve druhé jako tmavá žena na černém oři, jedoucí
pustou krajinou. Toto zpodobnění bylo personifikací duality
tohoto světa – země, jako podmínky pro zrod i zánik života.
Epona byla také jediným božstvem, které převzali i Římané,
u nichž se stala ochránkyní koní a stájí. Na území římské
říše bylo nalezeno přes 300 votivních nápisů a obrazů této
bohyně. Už samotný název Epona vychází z galského „epo“
– tedy „kůň“ a koncovka „ona“ svědčí o božství.
Další z mnohých bohyní, které ztělesňovaly princip Velké mateřské bohyně, byla keltská Brigit, jejíž základním
atributem byl ohnivý šíp, kterým léčila i trestala. Její božský
oheň byl téhož kosmického původu jako Slunce a byl znázorňován slunečním křížem – svastikou.
Z antického období jsou doloženy mnohé oslavy, pořádané v souvislosti s uctíváním kultu zemských božstev. V
měsíci dubnu, jehož latinský název aprilis mensis vychází
ze slovesa aperire = otevírat ve smyslu „ měsíc rozvíjející se
přírody, protože jaro vše otevírá“, se konaly slavnosti zvané
Megalésie. Tyto byly pořádány k poctě bohyně Kybely, Veliké matky bohů. Ve Frygii, kde vznikl její kult, byla uctívána v
podobě černého kamene, patrně meteoritu, který byl potom
za 2.punské války převezen do Říma. Slavnosti Megalésie
byly zavedeny roku 191 před n.l., v tyto dny byly provozovány hry v cirku a divadelní představení. Ulicemi procházely
průvody vykleštěných kněží bohyně Kybely, kteří byli oblečeni do nachových hávů. Tloukli do bubínků a cimbálů a
pískali na frýžskou flétnu. Za dob císařských se Megalésie
zvrhly v prostopášnou a lascivní podívanou. Na počest bohyním země, úrody a plodnosti probíhaly v antickém světě
i další slavnosti, jako např. Cereálie, tedy obřadné vysívání
obilí k poctě bohyně Ceres, Parilie, původně Palilie – svátek
Paly, bohyně pastvin, Vinallia urbana – k poctě Libera, boha
úrodnosti a mnohé další. Významnou antickou bohyní byla
Démétér ( římská Ceres ), Matka Země, bohyně plodnosti,
kterou umělci zobrazují jako zralou ženu s věncem klasů
ve vlasech a se snopem v ruce. Byla uctívána především v
Eleusis, zasvěcovacím středisku na západním okraji Athén.
Zasvěcovací rituály bohyně Démétér patřily k nejzásadnějším antickým mystériím, která zasvěcencům odhalila nejen
principy zemědělství, obdělávání půdy a podmínky plodnosti, ale vyvolení byli při nich seznámeni i s tajemstvím života
a smrti. Původní počátky kultu této bohyně jsou kladeny na
minojskou Krétu.
Zemský element je také zastoupen mnohými mýtickými
a pohádkovými tvory, které reprezentují nejrůznější duchové skal, kamenů a hor, obři, trpaslíci, horské víly a další.
Zvláště hory a kameny byly u našich předků ve veliké úctě a
byly chápány jako příbytky elementárních bytostí země, což
potvrzují svým písemným svědectvím i nejstarší prameny
– např. – Kosmova kronika, Homiliář opatovický a jiné. Další
svědectví starých kultů předkládají nálezy obětních kamenů
s vyhloubeninami, které se nachází po celém území Evropy
a je prokázáno, že byly rituálně využívány od pravěku až
téměř po současnost. Etnografové zaznamenali, že např.
v Bělorusku až do počátku 20. století byly na tyto posvátné
kameny kladeny oběti – různé pokrmy a květiny a dešťová voda, která se v prohlubině zachytila, byla považována
za léčivou. Při těchto obřadech byly vzývány bytosti živlu
země, aby jejich přízeň zaručila plodnost, úrodu a dostatek
fyzických sil. Elementární bytosti byly a snad dosud jsou
chápány jako určitá forma vědomí přírody a zároveň jako
prostředek k uvědomění si toho, že Země je živou planetou,
která má své projevy na fyzické, vitální, psychické i duchovní úrovni.
Irena Šindlářová
Dolany letecky kolem roku 1960

Dolany v plánech olomouckého ženijního ředitelství
aneb jak se obce Dolany dotkla rozsáhlá modernizace olomoucké pevnosti
v druhé polovině 19. století
Michael Viktořík
Stručný vývoj olomoucké pevnosti
je možné dodnes spatřit fort II ve Chválkovicích a fort IV
Za vlády Marie Terezie se Olomouc proměnila v jednu z
v Bystrovanech. Na pravém břehu se nalézají forty XI ve
nejmodernějších a nejdokonalejších rakouských pevností
Slavoníně, XIII na Nové Ulici (přístupný veřejnosti), XV v
(výstavba probíhala v letech 1742-1757). Zkouškou ohněm
Neředíně, XVII v Křelově (přístupný veřejnosti), XX v Křeprošla jen jednou – v roce 1758, kdy odolala pruskému oblově a XXII na Lazcích.
léhání. V dalších desetiletích již nebyla olomoucká pevnost
Výstavbou objektů fortového věnce modernizace olomoucohrožována. Složitý bastionový systém byl jen udržován a
ké pevnosti neskončila. Pevnostní inženýři museli zareapozvolna po stavební i taktické stránce zastarával.
govat na zavádění drážkovaných děl, která měla mnohem
větší dostřel a přesnost zásahu než děla s hladkými hlavněmi. Forty by nebyly dostatečně odolné jejich útoku. Proto bylo nezbytné v některých částech pevnostního rajónu
prohloubit obranu. Před objekty fortového věnce měly být
předsunuty konstrukčně odlišné a mnohem silnější skupiny pevnůstek (každou skupinu měly tvořit čtyři samostatné objekty). Olomoucká pevnost byla nejvíce zranitelná z
prostoru Svatého Kopečku, Velkého Týnce a z prostoru
kopce Baba ve směru na Prostějov. Vlivem minimálních finančních dotací a změn na mezinárodněpolitické scéně se
však výstavba těchto navrhovaných objektů nerealizovala.
Výjimkou je pevnůstka u Radíkova (Werk II), která byla vybudována v letech 1871-1874. Výstavbou tohoto objektu,
jenž je v současnosti zpřístupněn veřejnosti, bylo dynamické období modernizace olomoucké pevnosti završeno.
Poté vývoj směřoval opačným směrem. Od poloviny 70. let
19. století začalo pozvolné bourání staré bastionové pevnosti, které pokračovalo až do období první Československé republiky. K oficiálnímu zrušení olomoucké pevnosti
Na přelomu 20. a 30. let 19. století se objevily první podošlo v roce 1888. V 90. letech 19. století pak erár rozprožadavky na rozšíření a celkovou modernizaci olomoucké
dával mnoho vojenských objektů. Některé forty se dostaly
pevnosti. Éra napoleonských válek jednoznačně ukázala,
do rukou soukromníků a následně byly demolovány.
jaký typ pevností bude v budoucnu sehrávat klíčovou úlohu.
Moderní pevnost měla disponovat dostatkem ubytovacích
Dolanská cihelna
kapacit pro armádu, dostatkem depotů a po taktické stránVraťme se nyní do roku 1855, kdy již byly některé forty vyce měla aktivně ovlivňovat nepřátelské operace ve svém
stavěny, jiné byly právě budovány a výstavba některých
rozlehlém předpolí. Strategicky důležitá olomoucká pevnost
dalších měla být brzy zahájena. V té době informoval olovšak žádný z těchto požadavků nesplňovala.
moucký ženijní ředitel plukovník Ladislav Mareš nadřízené
Pevnostní inženýři proto navrhli zesílit celkovou obranu
orgány ve Vídni, že celková potřeba cihel na výstavbu všech
Olomouce věncem pevnůstek a dělostřeleckých postavení,
plánovaných fortů dosáhne 36 milionů kusů (15 mil. cihel
které byly předsunuty před původní bastionové opevnění.
na forty na pravém břehu řeky Moravy a 21 mil. na pevnůstByla tak vytvořena koncepce fortové (táborové) pevnosti.
ky na levém břehu). Doposud byly veškeré cihly vyráběny
Úkolem předsunutých pevnůstek (fortů) vybavených někona Nové Ulici, nedaleko fortu XIII. Mareš konstatoval, že
lika desítkami děl bylo nejen aktivně operovat vůči útočícíse zásoby hlíny v této cihelně značně ztenčují a pravděpomu nepříteli, ale i krýt manévry vlastní armády v týle těchto
dobně z ní nebude možné v budoucnu pokrýt potřebu cihel
objektů (resp. v prostoru mezi věncem předsunutých pevna výstavbu vzdálenějších fortů na levém břehu řeky Moranůstek a starou pevností). Bastionová pevnost pak sloužila
vy. Plukovník Mareš oznamoval nadřízeným orgánům, že
výhradně jako zázemí pro ubytování několika tisíc vojáků a
bude nezbytné vybudovat novou cihelnu nebo odkoupit už
jako prostor pro uskladnění munice a zásob.
zavedenou cihelnu. Sám preferoval druhou variantu. BuV okolí Olomouce bylo navrženo několik desítek detašodoucí druhá erární cihelna se dle jeho názoru měla vyskyvaných objektů. Vlivem mnoha okolností - zejména politictovat na levém břehu Moravy, aby nebyla výsledná cena
kých a finančních, však nebyla jejich výstavba realizována.
cihel zbytečně prodražována jejich přepravou.
K budování fortové pevnosti došlo až na počátku 50. let 19.
Generální ženijní ředitelství ve Vídni Marešovy požadavky
století. V bezprostředním okolí Olomouce mělo být vystaa připomínky uznalo, a tak se mohlo během druhé poloviny
věno podle projektu Julia Wurmba v několika etapách 25
roku 1855 začít s hledáním vhodné cihelny v bezprostředpředsunutých pevnůstek.
ním okolí Olomouce. Nakonec byl výběr zúžen na tři cihelny,
Nedostatek financí a neustálé přehodnocování Wurmbov jejichž okolí byla kvalitní hlína s minimem slínu. Jednalo
va projektu způsobily, že se i na některé z těchto objektů
se o cihelnu v Droždíně, Dolanech a v Čechovicích. Všechfortového věnce rezignovalo, jiné byly vystavěny pouze v
na tato místa byla navštívena a posouzena cihlářským mizemním provedení. Pokud bychom se vydali v roce 1870,
strem Franzem Paulem. V Dolanech nechalo dokonce olokdy byla výstavba fortů ukončena, do okolí Olomouce, viděmoucké ženijní ředitelství po dohodě s majitelem cihelny
li bychom pouze 13 zděných fortů, z nichž se nám dodnes
hostinským Josefem Foukalem vyrobit na zkoušku 125.000
dochovalo 8.
kusů cihel, které byly následně srovnávány s cihlami vyroOlomouckou táborovou (fortovou) pevnost rozdělovala na
benými na Nové Ulici. Dolanské cihly měly ostřejší hrany
dvě pomyslné poloviny řeka Morava. Na jejím levém břehu

a rohy a vykazovaly větší kohezi. Všechny tyto vyrobené
cihly, jejichž výrobní náklady byly nižší než u cihel z Nové
Ulice, byly použity při stavbě fortu II ve Chválkovicích.
U všech tří cihelen byly posuzovány a následně srovnávány
tři základní faktory: vzdálenost ke staveništím, přístupové
komunikace a hlavně síla ložisek hlíny. Jako první byla vyloučena cihelna v Čechovicích, která vykazovala ve všech
ohledech nejhorší parametry. Naopak nejlepší parametry
měla cihelna Vincenta Klose z Droždína. Oproti Dolanům,
kde byla vrstva hlíny kolem 2,5 metru, dosahovala vrstva
hlíny v Droždíně až 6,5 metru. Olomoucké ženijní ředitelství bylo rozhodnuto odkoupit Klosovu cihelnu i s veškerým
zázemím, a to za odhadní cenu 2400 zl. Plukovník Mareš
se však obával, že Vincent Klos začne smlouvat. Aby tomu
zabránil, vstoupil do jednání o koupi cihelny i s Josefem
Foukalem z Dolan. Tento taktický tah brzy přinesl své ovoce - Klos bez průtahů přistoupil na podmínky olomouckého
ženijního ředitelství a v květnu 1856 svou cihelnu prodal.
Dolanská cihelna tedy zůstala v soukromých rukách a pro
erár vyráběla cihly už jen v rámci ojedinělých zakázek.
díkova. Ostatní objekty zůstaly vlivem nedostatku financí
a kvůli změnám na mezinárodněpolitickém poli pouze na
papíře.
K jakému účelu měl dolanský werk sloužit, pokud by byl vybudován, a jak měl vlastně vypadat? Hlavním úkolem werku I nedaleko Dolan (poblíž kóty 418) bylo zamezit rozestavení nepřátelské baterie na Šternberské silnici a znemožnit
nepřátelské operace v okolí Vésky.
Projekt werku I se postupně vyvíjel, stejně jako koncepce
celého opevnění Svatého Kopečku. Nedostatek financí
nutil pevnostní inženýry projekt pevnůstky neustále zjednodušovat a zlevňovat. Původně měl mít dolanský werk
permanentní podobu (tj. měl být zděný) a náklady na jeho
výstavbu se měly pohybovat mezi 450-500.000 zl. (v roce
1873 už bylo uváděno pouze 350.000 zl.).
Werk I a werk II byly v první polovině 70. let 19. století označovány za nejdůležitější objekty celé opevněné skupiny
Svatý Kopeček. O významu dolanské pevnůstky vypovídá
i skutečnost, že k její obraně bylo původně navrhováno 40
děl. Tento pohled byl postupně přehodnocen. Nejsilnějšími a nejvíce preferovanými objekty předsunuté skupiny se
staly objekty II a III. Teprve po jejich dokončení měla následovat výstavba pevnůstek I a IV – ovšem ve zjednodušené
a levnější podobě.
Od druhé poloviny 70. let 19. století se uvažovalo o werku
I už jen jako o zemním objektu, jenž byl vybaven pouze
17 děly a obsazen posádkou 280 mužů. Pevnůstka byla
tvořena mohutným zemním valem, před nějž byl předsunut
dva metry hluboký příkop. Uvnitř werku se pak nacházel
krytý objekt (tzv. blockhaus) sloužící k ubytování posádky a
k uskladnění munice a zásob.
Dolanská pevnůstka (werk I)
Posuňme se v našem výkladu do roku 1866. V době prusko-rakouské války se totiž poprvé objevuje návrh na vybudování opevnění v oblasti Svatého Kopečku. Proč? Pevnostní inženýři předpokládali, že v případě delšího obléhání
olomoucké pevnosti by se nepřítel pokusil tuto strategicky
důležitou část předhůří Nízkého Jeseníku ovládnout a zaujmout zde postavení v dlouhé linii mezi Svatým Kopečkem
a Velkou Bystřicí. Z tohoto prostoru byl výborný výhled na
celou fortovou pevnost a navíc vhodně rozestavenými dělostřeleckými bateriemi bylo možné bezprostředně ohrožovat několik objektů fortového věnce. Obsazení těchto výšin
měly zabránit čtyři pevnůstky (werky) umístěné u Dolan
(werk I), Radíkova (werk II), Lošova (werk III) a Droždína
(werk IV).
Čím více se blížil přelom 70. a 80. let 19. století, tím bylo
patrnější, že se výstavba dolanského werku I nikdy nezrealizuje.
Zdroje: Rakouský státní archiv – Válečný archiv ve Vídni,
fondy: General Genie Direktion; Kriegsministerium, Kartensammlung
Legenda k přílohám:
Obr.1) Bastionová pevnost Olomouc. Po svém dokončení v
roce 1757 patřila k nejmodernějším pevnostem v Evropě.
Obr.2) Jeden z projektů čtyř pevnůstek (werků) předsunuté
skupiny Svatý Kopeček. Drobné značky na valech znázorňují typ děl (tj. kanóny, houfnice a moždíře)
Obr. 4) Návrh werku I. (převzato z publikace: Kuch-Breburda, M. - Kupka,V.: Pevnost Olomouc. Dvůr Králové n. L.
2003, s. 235.)
Celý projekt opevněné skupiny „Svatý Kopeček“ byl projednáván několik let, docházelo k jeho neustálému přehodnocování, posuzování a k vypracování jeho různých
modifikací. Až na počátku 70. let 19. století bylo definitivně
rozhodnuto o jeho realizaci – ovšem na etapy. Jako první
(a jak již víme, také jako jediný) byl vystavěn werk II u Ra-

Tříkrálová sbírka
Ve dnech 2. a 3. ledna 2009 proběhla v obci
Tříkrálová sbírka, kterou tradičně pořádala
Charita Česká republika a spoluorganizátorem
sbírky byla Charita Olomouc, která výtěžek sbírky v obci Dolany a místních částech obce Véska
a Pohořany ve výši 29.882,- Kč využije na humanitární pomoc a také jako spoluúčast k dotaci
Evropské unie.
Chtěli bychom poděkovat všem dárcům, kteří
svým finančním příspěvkem umožní realizaci
projektů Charity Olomouc.
Miroslav Brückner - tajemník

KRASLICE - TRADICE A SOUČASNOST
Snad žádná roční doba k sobě neváže tolik starých obyčejů jako jarní
období. Ještě dnes známe vynášení
Moreny a vítání nového života, symbolizovaného ozdobeným stromkem „letečkem“, v období Velikonoc barvení
a zdobení vajíček, pomlázku, později
otvírání studánek – tento krásný zvyk
se udržuje už jen v některých oblastech, zato zdobení vajíček patří stále
mezi velmi rozšířené nejen ve všech
koutech naší vlasti, ale patří k lidovým
obyčejům všech Slovanů.
A všechny tyto staré zvyky, ať už
mají kořeny v době pohanské či pozdější, byly ovlivněny křesťanskou
symbolikou a přibližují nám smýšlení
a způsob života dob minulých. Dnes
nám zkrášlují a obohacují život i prostředí, v kterém žijeme.
Starobylost, bohatost, ale též blízkost a pochopitelnost každému, jsou
hlavní rysy lidového umění. Řada souborů zachovávající lidové tance a písně
a současní lidoví mistři svědčí o tom,
že lidová tvorba, zvyky, lidové umění
nepatří k odeznělým hodnotám kulturního dědictví. Výrobky lidových tvůrců
jsou spjaty s životem, s jeho potřebami, ale i snahou ozdobit své příbytky,
potěšit darem blízké nebo symbolicky
naznačit přání. Nebývaly to dary pompézní, ale drobné, prosté.
V době přicházejícího jara, nového života, v době velikonoční, to byly
a jsou ozdobená vajíčka – kraslice. Ty
byly pro naše předky už v době velkomoravské symbolem života a růstu, jak
o tom svědčí vykopávky. Přisuzovala
se jim moc ochránit život a zajistit zdar
v práci. Dnes je moderní doba zbavila
obřadních účinů, ztratily religiózní charakter, ale působí krásou vzorů, svou
hodnotou estetickou. Při jejich výrobě
lidoví tvůrci zachovávají prastarý obyčej, ale vlastním, osobitým přístupem
jej dál rozvíjejí. Postupem času vynalezli množství technik: vyškrabování,
leptání, malování voskem, lepení slámou. Tento způsob zdobení je typický
pro oblast Hané.
Je to pracná, zdlouhavá technika,
vyžaduje trpělivost. Pracovním materiálem je sláma, ječmenná či ovesná.
Vyberou se silnější stébla, nastříhají
se od kolínka ke kolínku, podélně se
rozřežou a vyškrabe se dřeň. Takto
připravená sláma se nastříhá na potřebné tvary, nejčastěji trojúhelníčky,
kosočtverce, proužky, kolečka a nalepováním na vyfouklá a obarvená
vajíčka vznikají různé vzory ve tvaru
hvězd, věnečků, cest. Ale nanést lepidlo špendlíkem na malé kousky slámy
a zlehka je přitlačit na „véfuk“, není nic
jednoduchého, chce to trpělivost.
Nejčastější barvou kraslic je červená, ale uplatní se i zelená a modrá.
Obzvlášť kontrastně působí sláma s
barvou černou. Vždy ale volíme barvy
syté, aby s bílou nebo žlutou slámou
vytvářely kontrast.

Barvilo a barví se stále ve vývaru
ze slupek červené cibule, v 19.století
patřilo mezi oblíbené barvy kraslic tzv.
barvivo Brazilčin, které se získávalo
vyvařením třísek z fernambukového
červeného brazilského dřeva. My dnes
barvíme červeným práškem, rozpustným v teplé vodě, stejně tak i zeleným
nebo modrým. Černou barvu na kraslice získávaly dřívější malířky vyvařením olšové kůry se zelenou skalicí, my
dnes využijeme netradičně černou tuš.
Natírání vajíček olejovou, případně
fermežovou nebo jinou rychle schnoucí
barvou je nestylové, netradiční, vůbec
neodpovídá lidové výrobě.
Příprava vajíček, materiálu a samotné lepení je práce zdlouhavá, ale
radostná a pěkná. O tom svědčí i rýmovačka významné malířky kraslic Julie Kummerové - Kubíčkové z Dědic u
Vyškova:
„Že só toze fešácky
te vajička hanácky,
vestrojeny zlató slámó,
proslavojó naši Hanó.“
A proč bychom se neměli chlubit
krásnými věcmi, vždyť právě dnešní
uspěchaný a technicky zaměřený člověk potřebuje vydechnout aspoň na
chvíli a vidět kolem sebe radost, klid,
poezii.
Jitka Vyvozilová
Z činnosti klubu seniorů v Dolanech za rok 2008
Předkládám krátký přehled o práci
klubu seniorů v naší obci za poslední
období.
Jsme rádi, že naše organizace je
začleněna do Sdružení přátel vesnice
olomouckého okresu, odkud čerpáme
zkušenosti z práce jiných organizací.
Nevím proč, ale když začínám hodnotit to, co nám přinesl uplynulý rok,
uvědomím si, že jsme zase o rok starší. To není nijak dobré zjištění. Okolnost, která hranu této myšlenky otupí
je, že jsme také o mnoho bohatší.
Nemám na mysli výši důchodu, ale
bohatství duševní, které nám přinesl uplynulý rok v našem klubu. Vždyť
jen na besedách s pomocí videa jsme
se dostali do míst, kam se mnozí nedostanou za celý svůj život. Zásluhou
pana Bedřicha Šuby, paní Dvořákové a
pana Jaroslava Kouřila jsme cestovali
po krásách a památkách Norska, Finska a Turecka. Dvakrát jsme navštívili
Muzeum umění v Olomouci, uskutečnili jsme výlet vlakem do Šumperka a
autobusem do Znojma a Litovle.
Besedovali jsme rovněž s naší paní
spisovatelkou Irenou Šindlářovou z
Pohořan a s našimi starosty panem
Vojtěchem Pavlitou a Janem Doleželem o plánech a pracech při zvelebování obce.
V průběhu roku jsme vzpomněli památných dnů – jako MDŽ a Mezinárodního dne seniorů, včetně významných
výročí narození našich členů.
Chtěli bychom také poděkovat představitelům obce za jejich podporu a
finanční pomoc při zajišťování některých našich akcí.
Zatím se nám naše práce daří a přispíváme tak k obohacení a zpříjemnění života důchodců. Jen bychom rádi
přivítali mezi námi i mladší důchodce.
Setkáváme se každý týden podle programu, který je vyvěšován ve skříňce u
Jednoty a na tabuli u Šubů. Těšíme se
na vaši účast.
Za Seniorklub Bohuslav Fiala

Společenská kronika
VYZNAMNÁ ŽIVOTNÍ JUBILEA
DUBEN:
03.04. - Ladislav Pospíšil z Dolan – 85 let
11.04. - Květuše Polešovská z Dolan – 75 let
23.04. - Marie Varmužová z DPS Véska – 85 let
Z důvodu pozdního nahlášení narození nebylo uvedeno v
minulém zpravodaji jedno dítě: 28.11. – Sally Churavá, ve
Šternberku.
KVĚTEN:
Od 01.12.2008 do 15.02.2009 se narodilo pět dětí:
01.05. 04.05. 07.05. 09.05. 11.05. 11.05. 12.05. 16.05. 19.05. 25.05. 26.05. 31.05. -
17.12.– Marek Dušek v Olomouci, 29.12. – Beáta Girašková
ve Šternberku, 08.01.2009 – Martin Grossert a 14.01. – Tereza Beranová, obě v Olomouci a 14.01. – Lucie Netopilová
ve Šternberku.
Ke dni 15.02.2009 mají Dolany 1934, Pohořany 228 a Véska 267, celkem 2429 obyvatel, z toho mužů je 1192 a žen
1237.
Od 01.12.2008 do 15.02.2009 se do naší obce přihlásilo 23
občanů, 5 občanů se z obce odhlásilo.
Vzpomínáme:
V prosinci jsme se rozloučili s paní Bedřiškou Musilovou z
Pohořan, s panem Františkem Koupilem a s paní Kateřinou
Herentinovou, oběma z Dolan.
Ludmila Čudová z Dolan – 70 let
Soňa Vysloužilová z Pohořan – 65 let
Jan Římský z DPS Véska – 70 let
Oldřich Bača z Dolan – 60 let
Marie Pokorná z Dolan – 85 let
Jan Borůvka z Dolan – 70 let
Miroslav Tajmr z Pohořan – 65 let
Helena Kadlčíková z Pohořan – 60 let
Jarmila Seidlerová z Dolan – 94 let
Marie Vyvozilová z Dolan – 99 let
Antonín Šuba z Dolan – 75 let
Karel Lammel z Dolan – 60 let
ČERVEN:
04.06. 06.06. 11.06. 13.06. 19.06. 21.06. 23.06. -
V lednu jsme se rozloučili s panem Oldřichem Staňkem z
Dolan.
V únoru jsme se rozloučili s panem Josefem Cholastou z
Pohořan
František Morbitzer z Vésky – 60 let
Miroslav Eber z Dolan – 70 let
Anna Mlčochová z Pohořan – 80 let
Stanislav Hanzlík z Dolan – 70 let
Josef Matúš z Dolan – 60 let
Vlasta Nasswetterová z Dolan – 60 let
Zdeněk Opletal z Dolan – 80 let
Eva Raiskubová-matrikářka
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SOCIÁLNÍCH A FINANČNÍCH PORADEN
SPOLU S KRAJSKOU RADOU SVAZU DŮCHODCŮ ČR INFORMUJE
Finanční poradnu mohou využívat držitelé průkazů ZTP, ZTP/P, senioři, sociálně slabší rodiny a rodiny s
dětmi.
Pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P nabízíme informace o slevách u vybraných pojištoven:
•
na pojištění domácnosti
•
na pojištění nemovitosti
•
na pojištění zákonné a havarijní osobních automobilů
•
na pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli
Pro ostatní klienty Finanční poradny a ostatní zájemce nabízíme pomoc a informace o slevách:
•
na elektrickou energii u vybraného dodavatele – sleva až 10%
•
na dodávku plynu u vybraného dodavatele – sleva až 7%
•
na pohonné hmoty v síti vybraných čerpacích stanic
•
na služby vybraného mobilního operátora, pevné linky slevy až 10%
•
na pojištění domácnosti a nemovitosti slevy až 20 %
•
na zákonné a havarijní pojištění osobních automobilů slevy až 20%
Prevence zadlužování,exekucí,všeobecných obchodních podmínek u bankovních a nebankovních úvěrů
Informace – Svaz důchodců ČR, ve spolupráci s občanským sdružením sociálních a finančních poraden
České republiky.
Kontaktní místo –
Unie Seniorů Jungmannova 25 Olomouc, za krajským úřadem
Úřední den – každé úterý od 9.00 – do 12.00 hod.
Tel.: 518321861, 739113115, 777246847
e-mail: fi[email protected]
Zpravodaj Naše ves. Redakční rada: Ing. Jan Doležel, Miroslav Brückner, Jiří Pospíšil, Jaroslav Mentlík.Grafická
úprava a tisk Stetec, grafické studio Dolany, tel. 605 438 544 na náklady OÚ Dolany. Uzávěrka tohoto vydání
byla 28.2.2009, uzávěrka příštího vydání bude 27.5.2009. Se svými příspěvky a inzercí se obraťte na p. Evu
Raiskubovou, tel. 585 396 115, 585 396 538, fax 585 396 404, [email protected] Evid. č. MK ČR 12533.


Podobné dokumenty

PROSINEC08

PROSINEC08 hořany na Moravě a nesouhlasí se záměrem prodeje p. č. 1003 zahrada a části pozemku p. č. 940/1 před p. č. 1003 a před p. č. 940/34 v k.ú. Pohořany na Moravě. - RO nesouhlasí se záměrem prodeje čás...

Více

slept studie ekvador

slept studie ekvador Zboží skleněné

Více

2014 - Život bez bariér, z.ú.

2014 - Život bez bariér, z.ú. Ministerstvo kultury ČR, www.mkcr.cz Nadace EURONISA, www.euronisa.cz Nadace Umění pro zdraví, www.umeniprozdravi.cz P. Josef Richter Nadace Škola hrou, www.nsh.cz RWE Česká republika a.s., www.rwe...

Více