PDF Verze - Varanus Niloticus

Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 1
OBSAH:
Obecné informace:
-
str. 03 - 06
Historie
Základní informace
Charakteristika
Smysly
Výběr a koupě
Komunikace a seznamování: str. 06 - 10
-
str. 10 - 13
Obecně
Rozdělení
Pohlavní znaky:
-
Pohlavní akt a snůška
Inkubace
Inkubátor – výroba
Úprava a denní údržba:
str. 23 - 24
Anatomie:
str. 24 - 27
Nemoci:
str. 27 - 38
Úvod
Techniky a zásady
Krmení / potrava:
-
-
Úvod
Příprava
str. 14 - 22
-
Lékarnička
Obecně
Přehled
Vlastní zkušenosti
Veterináři
Výroba teraria:
-
str. 39 - 43
Vybavení
Návod na vyrobu
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 2
Obecné Informace.
Historie.
Varan nilský byl veřejnosti představen poprvé v roce 1743 ilustrátorem Albertusem
Seabou. Jeho nákresy zobrazovaly první exemplář který byl získán a určen pro studii a
klasifikaci. Seba pojmenoval zvíře Lacerta nilotica. Švédský přírodovědec Carolus
Linnaeus provedl první examinaci v roce 1758 a nazval zvíře Lacerta monitor. V roce
1766 Linnaeus oficiálně zdokumentoval ještěra a změnil jméno zpět na Lacerta nilotica. V
roce 1818 Lichtenstein prejmenoval ještěra na Monitor niloticus a Fitzinger změnil jméno
na Nile monitor v jeho knize New Classification of Reptiles z roku 1826. Název se
dochoval až do dnes nezměněn.
Základní Informace:
Varan Nilský (varanus niloticus) Je jedním z pěti největších ješterů nacházejícím se na
africkém kontinentě. Varanus je latinsky termín odvozený z arabského Waran což v
anglickém jazyce znamená "monitor" v českém jazyce "kontrolovat". Jméno "monitor" je
též vázáno s pověrami, kdy se věřilo, že tito ještěři oznamovaly na blízkost nebezpečných
krokodýlů nilských. Varana můžete spatřit v povodí řeky Nil a ve všech oblastech subsaharské Afriky až po Egypt. Tohle nádherné zvíře obvykle spatříte v oblastech s klidnější
vodou s písečným povrchem společně se stromovím zákoutím tvořící různé bunkry a
úkryty. Většina importovaných jedinců pochází z oblasti Kenya, Nigérie a Toga. Zbarvení se liší podle oblasti odkud pochází a tak
rozeznáváme dva rozdílné poddruhy varanus niloticus niloticus (sedm světlých příčných druhů a černý jazyk) a varanus niloticus
ornatus (pět světlých příčných pruhů a růžový jazyk). Měřeno od ramenního kloubu po kyčelní, neplést si s kořenem ocasu to by
vám už vyšlo pruhů víc. Ve volné přírodě se jejich jídelníček skládá z ryb, vodních krys, žab, vajec či mláďat Nilského krokodýla.
Samozřejmě nepohrdnou ani mršinami. Mláďata se též živý větším hmyzem či plži.
Charakteristika:
Jejich zbarvení je většinou černé se žlutými skvrnami rozdílných velikostí po celém hřbetu a hlavě z nichž ty velké tvoří jako by
pruhy, kdežto břicho má barvu okrově- žlutou se slabě viditelnými černými pásky. Díky zbarvení dochází ve většině případů k
záměně s daleko klidnějším jedincem a to s Asijským vodním varanem. Jazyk Varana Nilského je dlouhý, silný, velice podobný
jazyku hada. Též jako u hada je jazyk vybaven vysoce výkonným smyslem pro čich a je napojen na jacobson's orgán. Silné čelisti
jsou osazeny velice ostrými zoubky, které jsou jemně nakloněny směrem dozadu pro lepší uchopení a držení kořisti. Nohy jsou
silné a svalnaté, kde zadní jsou podstatně větší a svalnatější jak přední. Prsty má opatřeny silnými drápy, které využívá na lezení,
hrabání, obranu či k trhání kořisti. Nosní otvory jsou umístěny na vrcholu zašpičatělé hlavy což značí že Varan je též velice dobrý
plavec. V některých záznamech je uváděno že Varan Nilský dokáže vydržet pod vodou bez nádechu až 1 hodinu ovšem u zvířat
testovaných v chovu se naměřila průměrná doba okolo 15 minut maximálně však 30 minut. Při tomto potápění dochází k redukci
krevního tlaku a tlukotu srdce na minimum. Ovšem Varan nejen že je dobrý plavec, ale též dokáže výborně šplhat a na souši umí
i velice rychle utíkat. Průměrná teplota těla varana se pohybuje okolo +28.8C kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyžší je zhruba od
+20C do +37.2C. Oči má umístěné po stranách a tak umožňují varanovi obhlédnout okolí v širokém úhlu a díky velice dobrému
zraku mu jen tak něco neunikne. Ocas je silný a kratší stejně jako u ostatních ještěrů je využíván k obraně, ale též pomáhá
varanu v lezeni a přidržování. Taková další zvláštnost, kterou díky silnému ocasu dokáže je, že v případě nebezpečí se dokáže
varan postavit na zadní nohy používajíce ocas jako třetí opěrný bod. V této pozici připomíná rozčíleného medvěda a tak zastraší
případného agresora, který je překvapen jak jeho kořist najednou narostla. Pokud Varan o ocas přijde nebo o jeho část, tak má
smůlu, ne že by kvůli tomu umřel, ale ocas na rozdíl jako je tomu u většiny ostatních ještěrek u varana nedorůstá. Varan je též
velice dobrý běžec a dokáže vyvinout úctihodnou rychlost a v některých případech může být rychlejší jak člověk. Jeho tvar těla
mu umožňuje velice obratně proběhnout hustým křovím a tak setřást případného predátora.
Varan Nilský je schopen dorůst délky až 7 stop (2.1 metru) , ale
průměrná velikost se pohybuje okolo 4.5-5.5 stop (1.5 - 1.8 metru).
Podíl mezi celkovou délkou, délkou s a bez ocasu je 1:1,5. (Pro
příklad: bez ocasu = 30,5cm, ocas = 46cm Celkem = 76,5cm) Mláďata
obou druhů váží zhruba kolem 20-25g ovšem u dospělých jedinců
může být rozdíl markantní. Niloticus bude mít váhu kolem 4,5 - 7,25Kg,
kdežto stejně starý Ornate bude vážit 10 - 13,5Kg. Niloticus narůstá v
průměru 1,25cm - 2,5cm / měsíc, oproti tomu Oranate 2,5cm - 4cm /
měsíc. Jako většina ještěů tak i varani rostou po celý život. Dospělý
jedinec by měl mít minimální délku 122cm. Největší zdokumentovaný
jedinec (1994) měl úctyhodných 243cm, ale i tak mnoho jedinců bylo
zaznamenáno s délkou velice podobnou tomuto rekordu.V průměru se
Varan Nilský dožívá 10 - 15 let. Tento druh zvířete je v zajetí velice
Obr. č.1
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 3
stabilní a dalo by se říci nenáročný na chov, ovšem to jen za předpokladu, že dodržíte všechny podmínky správné péče a to
nejen co se diety týče, ale též v zajištění adekvátních podmínek k životu. U jedinců odchycených ve volné přírodě by se měl
provést test na zjištění vnitřních parazitů neboť šance, že je má je dalo by se říci 100%. Určité procento vnitřních parazitu je
přítomno i u exemplářů chovaných doma, ale u zdravého zvířete je to naprosto normálni a organismus si jejich množství dokáže
regulovat sám. Ve volné přírodě se Varan živí masitou potravou tudíž patří do skupiny masožravců. Varan Nilský má velice
agresivní charakter a s jeho ohromným stiskem v tlamě a silným ocasem, kterým dokáže švihat vcelku dost rychle a přesně
dokáže být velice nebezpečný i člověku. Ovšem s obrovskou trpělivostí, častým braním do ruky a hlavně dobře zásobenou
lékárničkou si na vás může zvyknout a v některých případech vás mít i rád jestli se to tak dá vůbec nazvat:-) Samozřejmě nejlépe
je začínat od mláďat u většího jedince přeci jenom to je o něco horší a hlavně je obrovský rozdíl když se vám zakousne do prstu
4 měsíce staré mládě, které je velké sotva 30cm nebo 3 roky starý jedinec, který sice není o moc větší asi kolem 75cm, ale se
stiskem kterým dokáže rozdrtit u myší lebku jak burák.
SOUHRN ZÁKLADNÍCH ROZDÍLŮ
Obr. č.2
varanus niloticus ornatus
Niloticus
Ornatus
Niloticus
Niloticus
Počet pruhů
5
7
Barva jazyku
růžovo-červená
modro-černá
Tvar hlavy
oválný
šípovitý
Mohutnost
masívnější
hubenější
Hemipenisy
8-12 výrustků
5-10 výrustků
Obr. č.3
varanus niloticus niloticus
Smysly:
Čich je zajišťován jeho dlouhým vidlicovitým jazykem, který je velice podobný jazyku hada. Jazyk sbírá informace, které pak
následně předává Jacobsonovu orgánu který je umístěn na horním patře tlamy. Tak jako hadi tak i varani využívají tohoto orgánu
k analýze pachu který je následně předáván do mozku kde je zpracován. Zvířata takto dokáží odhadnout jestli jde o vhodnou
kořist a jak je zhruba veliká. Citlivost je tak vysoká že varan dokáže detekovat přítomnost člověka az do vzdálenosti 100m.
Zrak u varana je umístěny po stranách a tak umožňuje tzv. prostorové vidění. Prostorové vidění u varana je velice dobré, ale i tak
má varan jednu nevýhodu v přímém pohledu vpřed. Může se tak stát ze kořist sedící před špickou tlamy nemusí videt. Tahle
nevýhoda se dá velice dobře vypozorovat když varan žere žrádlo z misky. Na žrádlo se díva z boku a i tak naklání hlavičku.
Varan Nilský byl a je studován čas od času v divoké přírodě a z posledních údajů vyplívá, že je to teritoriální zvíře a tak by jste se
měli vyvarovat chovu více jedinců v jednom teráriu neboť v dospělosti by mohlo docházet k bojům v nejhorším případě úhynu
jednoho z jedinců. Boj těchto jedinců je velice zuřivý, kdy dochází ke kousání, švihání ocasem či škrábání, takže ještě jednou
NEDOPORUČUJE SE CHOVAT VÍCE JEDINCŮ POHROMADĚ.
Výběr a Koupě Zvířete.
Obr. č.4
Výběr zvířete je pravděpodobně prvním a velice důležitým krokem, který
budoucí chovatel učiní. V prvé řadě si musíme uvědomit, že pokud budete zvíře
zdravě živit bude vaším společníkem po dobu až 15 let. Další důležitý fakt je, že
z miniaturní ještěrky, kterou koupíte ve zverimexu a která bude mít kolem 25 40cm za pár let vyroste ještěr, který bude dosahovat až 1.5m. Další otázku,
kterou si musíme položit je jestli budu mít na zvíře tolik času, abych ho často
bral do ruky a tím pádem si zvykalo na lidský kontakt. Pokud si odpovíte na
tuhle otázku NE tak si raději tohoto ještěra nekupujte, neboť ono je něco jiného
zvládnout 20cm ještěrku a něco jiného 1,5 metrového ještěra, který nejen že má
ohromnou sílu a drápy kterými je schopen rozervat kůži, ale i hodně silný ocas,
kterým když švihne tak u slabších jedinců může i přerazit ruku. To ze všeho
nejnebezpečnější je jeho tlama. Díky flexibilnímu krku je schopen hlavu natočit
do jakéhokoliv směru a když se zakousne tak dokáže velice škaredě ublížit. Má
ohromnou sílu ve stisku a k tomu si připočtěte řadu dobře nabroušených
dozadu nakloněných zubů. Oproti třeba hadům, který když vás kousne a nezačne vás hned namotávat tak zpravidla hned pustí,
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 4
tohle zvíře jen tak nepustí. Je jako buldok. Dokáže být zakousnutý až několik minut a ať děláte co děláte z ruky ho jen tak
nedostanete. Takže co teď? Stále máte chuť se pustit do chovu tohoto jinak překrásného zvířete? Pokud ano, můžeme přistoupit
k dalšímu kroku a to přímo k samotnému výběru.
Hned ze začátku bych vás chtěl upozornit, aby jste se vyvarovaly koupi jakéhokoliv nemocného zvířete v dobrém duchu
záchrany. Pokud zvíře už na první pohled vypadá nemocné nekupujte ho. Pro začátečníka to dopadne akorát tak, že vám zvíře
umře a vy budete zklamaní. Navíc zverimexy jsou si vědomy toho, že z 90% zvíře zahyne a tudíž neposkytují na takového
jedince záruku. Léčba takového jedince je nákladná a hlavně náročná a to nejen na vaší peněženku, ale i trpělivost. Navíc
ještěrky nejsou jako psi či kočky u ještěrů všeobecně není léčba nikdy na 100% jistá, že to pacient přežije. A proto se raději
podívejte a vyberte zdravého jedince ušetříte sobě starosti i peníze.
MALÁ UKÁZKA NEMOCNÝCH JEDINCŮ
Obr. č.5
Obr. č.6
Varan Stepní pokročilá MBD a Leguán Nosorohý MBD a špatně
celková oslabenost organismu.
svlečená kůže, popáleniny.
Obr. č.7
Varan Stepní pokročilá MBD a
skoro úplná dehydratace.
Obr. č.8
Leguán Nosorohý MBD, kůže
sežraná od moči a trusu.
Vyběr zdravého jedince:
1.) Prohlédněte si ještěrku pořádně nesmí vypadat příliš vychrtle. Speciálně si
všímejte místa u kořene ocasu neměly by jste pozorovat vystouplé kosti. Dále
si všímejte nohou ty by neměly být abnormálně nafouklé.
Obr. č.9
2.) Podívejte se na jejich kůži. Pokud je kůže nadměrně vrásčitá je zvíře s
největší pravděpodobností dehydrované. Dále by měla být kůže čistá a bez
kousanců či škrábanců (ty by mohly přerůst v záněty) dále zkontrolujte břicho
kvůli popáleninám.
3.) Zkontrolujte celkovou čistotu zvířete. Pokud objevíte na břichu stopy výkalu
může to být v důsledku, že zvíře žilo v nehygienickém prostředí. Pokud
objevíte stopy výkalu na hřbetě může to být příčina, že zvíře bylo příliš slabé
na to se dostat zespod silnějších jedinců, nebo žilo v teráriu, které bylo
přeplněné
4.) Zkontrolujte oči. Ty by měly být čisté lesklé bez známek otupělosti či únavy. Místa okolo očí by měla být čistá. Oči by neměly
být v žádném případě nafouknuté nebo opuchlé.
5.) Zkontrolujte celkové nosní otvory. Jakékoliv známky výtoku z nosu nesvědčí o zdravém zvířeti. Výjimka: Například u leguánů
se tvoří u nosu solný deposit to je zcela normální, ale varani musí mít nos čistý.
7.) Zkontrolujte tlamu. U většiny ještěrů je tlama zevnitř hladká mírně narůžovělá či našedlá. Jakékoliv bobule, pliskýře či nádorky
svědčí o špatném zdravotním stavu nebo mohou upozorňovat na hnilobu tlamy.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 5
8.) Zkontrolujte zbytek hlavy, která by neměla vykazovat žádnou asymetrii či opuchlost. Obě poloviny hlavy a čelisti by měly
vypadat stejně. Jakékoliv nesrovnalosti či zkřivení může mít za následek nemoc zvaná MBD (měknutí kostí) u ještěrů je z 90%
smrtelná.
9.) Zkontrolujte celé zvíře speciálně pak v oblasti tlamy, očních víček, břicha a krku na přítomnost parazitů, roztočů či klíšťat. Tito
parazité budou velice malinkatí obvykle černé, nazrzlé či oranžové barvy.
10.) Poproste o podržení jedince. Vyzkoušejte jeho sílu. Nejlépe to zjistíte, když si necháte vytáhnout více jedinců na ráz.
Letargie a ospalost je známkou nemoci.
11.) Pozorujte chování zvířete mělo by být ostražité, pozorné, mělo by reagovat na každý vás pohyb a mělo by být pořád ve
střehu čekajíce na každý vás pohyb. Opět upozorňuji na ospalé a letargické zvíře vesměs to neznačí nic dobrého. Výjimka:
Ještěři, kteří byly drženi v chladnějším prostředí mohou vykazovat známky otupělosti.
12.) Zkuste vypozorovat jakékoliv známky respiračních chorob. Například otevřená tlamička při dýchání, bubliny u nosu, pískavé
zvuky při dýchání ještěra.
13.) Pokuste se zjistit odkud ještěr přišel jestli z odchovu či z odchytu ve volné přírodě. U odchycených zvířat hrozí riziko, že
utrpěly velký šok a může se vám stát, že budou příliš divocí nebo můžou nastat problémy s přijímáním potravy. Též u jedinců z
volné přírody by se měly udělat testy na vnitřní parazity.
Komunikace a Seznamování - Úvod.
Tak a máme tu další z velice krásných okamžiků a chvilek, které budeme s ještěrkou prožívat a věřte, že si užijete spoustu
zajímavých okamžiků. Hned na začátek bych rád upozornil na fakt, že varani jsou velice inteligentní zvířata. Jistě nejsou až tak
inteligentní jako psi či kočky, ale dokáží se naučit určité návyky a to je u ještěrky hodně velký úspěch. Čím častěji je budete brát
do ruky tím rychleji si na vás zvykne. Dokonce jsou i případy kde se "skamarádí" s domácími zvířaty jako jsou kočky či psi a i
když vyrostou v mohutného ještěra nepovažují o hodně menší kočky jako svoje jídlo, i když by jim stačil jeden výpad a micinka by
za pár minut skončila v jejich žaludku. Ovšem nesmíme zapomínat, že to jsou pořád zvířata a tak všechno musíme brát s
rezervou a nikdy nemůžeme tušit co se zrovna tím malinkatým mozečkem prohání.
Jak a čím tedy začít? No nejlépe tím, že jej začneme často brát do rukou. Nemusíme ho
držet v rukou hodiny stačí denně na 10-15 minut, aby si zvyknul na vaší přítomnost a hlavně,
že ve vaší přítomnosti nehrozí nebezpečí. Nejlépe je začít tak, že ho budete drbat na krku a
po chvilce i po hřbetě a bocích. Párkrát ho jen tak vyndáte a opět položíte zpět do terária.
Vždy, ale všechno dělejte pozvolna a pomalu nezapomínejte, že varan vás vidí:-) A věřte, že
bude sledovat každý sebemenší pohyb a pokud se mu nebude něco zdát, tak se bude bránit.
Při prvních pokusech si dávejte pozor na jeho hlavu, jelikož je velice ohebná a zakousne se
do vás ani nebude vědět jak:-) U mláďat to není až tak hrozný u dospěláků to je horší. Pokud
bude zvíře hodně nervózní a vy by jste chtěly drezúru trošku protáhnout tak doporučuji si s
ním hrát ve vaně s napuštěnou vodou. Nejen, že tak můžete pozorovat jak vlastně takový
ještěr plave, ale můžete si s ním hrát aniž by hrozilo nebezpečí, že by vám utekl. Na to si
dávejte extra pozor! Ani netušíte jak takový ještírek může být rychlý a pokud máte v koupelně
místo třeba mezi stěnou a napevno zabudovaným kabinetem a mezi tím prostor, že by sotva
prst prostrčil tak věřte, že varan zamíří právě tam a nasouká se tam tak rychle, že nebude
vědět ani jak. Mě se něco podobného stalo a byla to zábava na 3.5 hodiny a to nepočítám
pak další hodinu a půl na zamaskovaní toho co jsem natropil při záchranné misi. Ale měl
Obr. č.10
jsem štěstí, což Vy třeba nemusíte mít, takže je lepší takovým událostem předcházet! Pokud
se, ale stane a váš ještěr uprchne, například ze špatně zajištěného terária první kam se podívejte tak na místa nejméňe přístupná
jako je třeba pohovka, nebo obývací stěna. Pokud místnost, kde byl měla otevřené dveře tak veřte že toho varan využil. Je to
zvíře, které zkoumá svoje okolí a zaleze všude kam to jen trochu jde. Pokud uprchne dospělý jedinec tak největší nebezpečí
způsobí akorat sám sobě. Bude se snažit šplhat a zkoumat všechno ve svém okolí a není ojedinělím případem, že majitel našel
svého miláčka mrtvého, nebo težce zraněného po pádu ze stromu kam se vyškrábal a v důsledku poklesu teploty ztratil úchop,
neudržel se a spadnul na zem.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 6
I TAKHLE TO MŮŽE U NĚKOHO NĚKDY VYPADAT ...
Obr. č.11
Obr. č.13
Obr. č.12
PROZATÍM TO, ALE U MĚ VYPADÁ NĚJAK TAKHLE ...
Obr. č.14
Obr. č.15
Obr. č.17
Obr. č.16
Pokud se Vám podaří varana zvládnout natolik, že když si ho posadíte na ruku tak Vám na ni
vydrží sedět aniž by se lekal a chtěl někam rychle zmizet máte vyhráno. Od tohoto okamžiku ho
můžete učit na další věci jako je krmení z ruky či pomalu ho učit na vodítko, když s ním budete
v létě chtít jít třeba na procházku. Bohužel já jsem ho zatím ještě moc nezvládnul i když se to už
hodně od doby kdy jsem si ho přinesl domů zlepšilo. Co se vodítek týče, tak díky tomu, že
varan má hladké tělo můžete použít skoro jakýkoliv typ vodítka mě osobně se osvědčil typ,
který s úspěchem používám u leguána a který je ke zvířeti velice šetrný a hlavně dá se udělat
doma. (viz. nákres a fotografie). Mějte na paměti, že ze začátku se bude chtít varan z vodítka
dostat, takže ho vždy pořádně dotáhněte a zkontrolujte po dalších 5-10 minutách neboť mu
bude na 100% volné. Varan se totiž dokáže nafouknout. Tohle dělá, když zastrašuje takže vy v
domnění, že to má akorát ho necháte bez dozoru on se splaskne a frnk! Bude v háji. Tohle se
mi stalo též. Jednou doma a podruhé venku na verandě. Tehdy jsem si myslel, že je už po něm,
ale naštěstí zamířil k haldě starého dřeva kam se nasoukal a kde jsem ho pak našel. Tenkrát
sem si oddychnul podruhé:-) Postupem času jak váš varan bude růst by se měl uklidňovat
ovšem bylo zjištěno, že každý varan má úplně jinou náturu. Někteří se nechají bez problému
drbat na hlavě přenášet a převracet jiní budou nerváci, ale čím víc se jim budete věnovat, tím
lepší by to mělo být. Jenom výjimečně se stává, že i přes denní péči se varana nepodaří
"zkrotit." Závěrem snad říci, že pokud se o svého mazlíka budete starat poctivě a budete mít
železné nervy můžete z něj vychovat úžasné zvíře, které až vyroste bude vám dělat dobrého
společníka.
No co se komunikace týče a technikám úchopů o tom se zmíním podrobněji v samostatné kapitole. Jinak stručně řečeno tady
musíme vždy vyhovět ještěrovi. Pokud na nás nebude mít náladu, tak ho zbytečně nestresovat a nechat ho být a zkusit to třeba
další den. To, že na nás nemá náladu to poznáme velice rychle. V teráriu bude na nás syčet a chrčet. Bude se všelijak nafukovat
a zastrašovat. Bude se stavět na zadní jako medvěd a dělat různé gymnastické úkony jako kliky, což je mimochodem velice
srandovní. Též se bude vypínat na všech čtyřech a dělat ze sebe ještě většího než je. Nebo jen tak bez vyzvání po nás šlehne
ocasem. Tak v takovém případě je opravdu lepší nechat varana varanem a jít si po svých.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 7
Vlastní pokroky:
07/07/2006 - Poslední měsíc jsem vypozoroval u našeho varana veliké změny v chování. Začal jsem si ho brát každý den na
večer do ruky a asi po třech týdnech byl jako vyměněný. Nyní mě již dokáže sedět na břichu klidně i hodiny a když se setmí tak si
položí na mě hlavićku a usne. Dokáže se stále velice rychle leknout, ale už nepanikaří a pokud zjístí že se nic neděje rychle se
uklidní. Též jsem ho zkoušel krmit když odpočíval na mém klíně a taktéž s úspěchem. Velice opatrně si vzal z ruky kousek
kuřecího masa a bez problému ho spořádal. Ve dne už tak neřádí pouze, když se v teráriu dostanu moc blízko k němu tak zasyčí,
davaje na vědomí, že mu zasahuji do jeho teritoria.
07/03/2007 - Tak si už myslím, že máme vyhráno. Konečně se nám podařilo prolomit ledy a varanek nás začal už akceptovat
jako neco od čeho nehrozí nebezpečí. Nyni vydrží sedět na rameni a nechat se nosit klidně i hodiny. No a dnes jsme vyzkoušely
poslední zátěžovou zkoušku. Večer jsem ho nedal do terária, ale šel si lehnout s nama. Přitulil se ke mě a jak jsem ho zahříval
tak spal, až do rána. Ráno ikdyž byl vzhůru dřív jak my tak ho ani nenapadlo někam zmizet. Válel se vedle mě obě přední nožky
složený podél těla a naprostá spokojenost.
Komunikace a Seznamování - Techniky a zásady.
Rukavice:
Před tím než ještěra vezmem do rukou, měli by jsme si prvně uvědomit jakého jedince budem brát.
Jedná se o mládě či o slušně vzrostlého jedince? Je zvíře klidné , nebo to je divoch? apod., zkrátka a
dobře sami musíme usoudit jestli rukavice jsou na místě nebo ne. Rukavice mají samozřejme své pro a
proti. Takové rukavice můžou ovlivnit vaší citlivost a tak se může stát, že aňiž by jste chtěly můžete
mláďata nechtěně zranit. Osobně doporučuji, když pracujete s mladými jedinci tak nošení rukavic není
až tak nutné. Pokud je váš přístup k nim správný a správně se staráte o jejich drápky nehrozí vám nic
Obr. č.18
jak pár škrábanců. Naproti tomu nošení rukavic u větších a dospělích jedinců jenom doporučuji.
Rukavice vás nejen chrání před kousnutím , ale především před jejich drápy. Ty dokáží i při správnem
zastříhávání vyrýt do kůže hlubokou ránu.
Techniky chytání:
Po pořádném omytí vašich rukou jste připraveni na vytáhnutí ještěra z terária. Upozorňuji pokud si ruce neopláchnte pořádně
riskujete pokousání. Přiblížení k varanovi by mělo být rázné, ale ne rychlé a pro varana stresující. Po nějakém čase se naučíte
číst a odezírat jak se varan zrovna cítí a budete mít jasnou představu jak je připraven pro vytažení a co můžete očekávat.
Přibližte se k varanovi ze zadu směrem k ocasu. Pokud varan švihne ocasem vaše ruka v rukavici spolehlivě zablokuje tento
výpad. Vaše druhá ruka by měla vklouznout pod varanovo tělo pro podporu v momentě, kdy bude varan vyzdvižen z terária.
Buďte připraveni že mladí varani, ale někdy i starší jedinci se budou chtít vysmeknout a utéct. Pokuste se proto umožnit varanovi
aby se uklidnil sám tím že jej necháte přelézat z jedné ruky na druhou. Někdy můžete též položit vaši druhou ruku nad ramena
těsně za hlavou. U temperamentních zvířat, ale nedoporučuji. Položte ocas varana mezi vaši ruku a bok. Dávejte pozor aby
varan nešvihnul ocasem proti nějakému objektu, který by mohl varanovi způsobit zranění. Hodně varanů už takhle přišlo ke
zranění kdy si ustřelilo kus ocasu, nebo i jeho podstatnou část. U mě se to již stalo párkrát naštěstí zranění bylo jen povrchové a
část, kterou si ustřelil nebyla větší jak 1-2 mm. Též neberte vašeho ještěra pár hodin po jídle což může mít za následek
vyzvrácení potravy.
Kontrola prostředí:
Předtím než varana vytáhnete z jeho terária zkontrolujte prostředí kolem sebe. Je
zapnutý stropní větrák a točí se? připomínajíce tal lovícího dravce? Co třeba vaše
televize či stereo je tak nahlas že připomíná stádo běžících vodních bůvolů? Co
třeba světlo? Dělá po zdech stíny jako lovící predátor? Zkrátka podívejte se na svuj
byt z perspektivity varana. Varani totiž dokáží být velice rychle vyrušeni z klidu a
znervózňet z nepřirozeného prostředí. Třeba jen projití mezi dveřmi může vyvolat u
varana paniku. Někdy tito ještěři dokáží být klidní a nebojí se domělého útoku od
neznámých objektů, které se pohybují a chovají pod hranicí jejich vlastní síly. Takže
pro tyto ještěry se zakódovaným strachem v jejich mysli se pokuste každé fyzické
seznamováni udělat co nejpříjemnější a co nejmíň stresové. Čím dříve u něj
překonáte pocit strachu z vás a místa ve kterém se bude pohybovat tím dříve se můžete těšit z jeho společnosti.
Obr. č.19
Hýčkání / hlazení:
Je velice důležité vědět že varani a ješteři jako takový nedokáží "mít rád". Jediné co dokáží je tolerovat doteky a hlazení jako
kočky či psi. Pro varana je zvednutí do výšky človekem nepřírodní a stresující. Mammals jako kočky a psi a pak hlavně človek
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 8
mají sekci v mozku, která je zodpovědná pro potřeby ukázat nebo příjmat psychické podněty např. lásku pro své přátele a bližní.
Ještěři a to všichni bez vyjímek tuto sekci v mozku nemají. Ještěři, varany nevyjímaje nejsou shopni jakéhokoliv citu, lásky či
sentimentu. Napříč tomu někteří varani dokáží být domestikováni. Jinymi slovy řečeno: Varani si nepřejí být jakkoliv hlazeni či
zvedáni. Dokáží se, ale naučit a tohle chování tolerovat. Mějte prosím tohle vždy na mysli, když budete s varanem zacházet.
Bezpečné držení:
Když už držíte varana v ruce a ikdyž se jedná o toho
nejposlušnějšího jedince a to malého i dospělého mějte na
paměti a omezte jakékoliv těsné držení. Varani jsou
většinou už tak nervózní, když je vemete do ruky a
jakékoliv těsné držení může nastartovat agresívní
chovaní, kdy se budou snažit ze sevření vymanit.
Speciálně pak buďte opatrní v oblasti krku tzv. hyoid kosti,
které jsou duležité pro správnou funkci jazyku. Pokud
bude varan zvědavý nechte ho proplétat se mezi prsty,
Obr. č.20
ovšem čím bude větší tím takové lození bude obťížnější.
Obr. č.20
Po celou dobu bude vysunovat jazyk a detekovat
prostředí. Též se může stát že vztyčí hlavu pro lepší rozhled a aby se na vás taky podíval. Nakonec by se měl uklidnit a dokonce
vás i nechat aby jste ho hladily na krku a za ušima. Pokud, ale varan nebude spolupracovat je lepší ho vrátit zpět do terária a
zkusit to na druhý den. Někdy se, ale stane, že i zcela klidný jedinec najednou nečekaně vyskočí z dlaně a dopadne na zem.
Mladí varani obvykle utíkají už ve vzduchu a jakmile dopadnou tak okamžitě prchají. Pokud se tohle stane je na místě chtit
varana jak nejrychleji to jen jde mladí jedinci zalezou na ty nejobtížnější místa starší jedinci dokáží poshazovat nábytek a celou
místnost proměnit v mžiku na ruiny. Snažte se je proto chytit co nejdříve. Nechytejte, ale varana za ocas!!! Na rozdíl od většiny
ještěrů u varana ocas NEDORŮSTÁ. Nejlepší řešení, které se osvědčilo i mě a co vám dá dostatek času na to aby jste varana
chytily je přehodit přez něj ručník či deku.
Agresivita:
Varani nilští byli a bohužel stále jsou všeobecně známí pro
svoji agresivitu. Slovo agresívní v tomto případě znamená že
zaútočí bez předešlé provokace. I tak zatím není
dokumentován jedinný případ kdy tohle zvíře zaůtočilo bez
toho aniž by jej někdo nevyprovokoval. Varani, alespoň podle
mě jsou zvířata víceméně plachá a raději utečou než aby
zaůtočila. To se stane pouze v případě že jsou zahnána do
rohu a v případě, že nemají jinou možnost útěku. Před tím, ale
zkouší řadu zastrašovacích manévrů. Většinou můžete
pozorovat že se varan zploští nafoukne krk a velice hlasitým Obr. č.21
syčivým zvukem vypouští z nozder vzduch. Je to velice
efektíní a někdy to stačí na to nechat varana varanem a jít si po svých. Pokud , ale tohle zastrašovaní nefunguje dokáže v
nestřeženém okamžiku švihnout ocasem. To je někdy dosti bolestivá záležitost a v africe domorodci tvrdí, že jim takto varani ne
jednou oslepili psa nebo přelámaly nohy. Dále pak drápy které dokáží zasadit hodně hluboké rány. Takový dospělý varan dokáže
roztrhnout ryflovinu jako papír. Dále tu máme ostré zuby a hodně silný stisk. U velkého jedince takový stisk dokáže bez problému
zlomit prst. Pokud je, ale varan chycen a držen a vy si myslíte že už nemůže ublížit použije, alespoň pro mě tu nejstrašnější
zbraň a je jedno jestli se jedná o dospělého jedince či mládě. V tu nejméně vhodnou dobu dokáže vyprázdnit obsah kloaky a s
oblibou defekuje na vás. Divily by jste se, ale tenhle akt odradí většinu predátoru a někdy i mě.:-)
Navykání:
Pokud to je jen trošku možné pokuste se umístit terárium na místo, kde bude varan vystaven vašemu
kontaktu co nejvíc. Ze začátku se snažte kontaktovat s varanem neinvazní cestou (výměna vody, čištění
terária). Nechte varanovi čas na to aby si zvyknul ve svém novém prostředí. Ze začátku bude vyplašený
a většinu dne jej neuvidíte jak si ale začne zvykat bude se míň bát a bude více zvědavý. Nechte ho
koukat na sebe pozorujte ho nedělejte rychlé pohyby a výsledek se brzo dostavý. Zpravidla za několik
týdnů až měsíců si varan na vaši přítomnost zvykne a bude vás brát jako součást jeho prostředí. Nyní ho
můžete pomalu učit na váš kontakt. Později až si zvykne, bude varan chtít prozkoumat víc a bude se
snažit vyškrábat se vám až na hlavu. Tady si dávejte velký pozor a nepřipusťte, aby se dostal na dosah
drápy či tlamou k vašemu obličeji. Někteří lidé si myslí že takové socializování zvířete není pro něj dobré
a že vezme zvířeti tu pravou přírodní tvář. To je ale veliky omyl, někdy i velice klidný varan se dokáže
proměnit v běsníci příšeru. V ZOO takový hodně defensívní jedinec je přehlížen a nevadí to, ale v
domácnosti může být takový jedinec životu nebezpečný. Pokud chovatel má varany na chov a stará se o
ně každý den, ti pak dokonce někdy projeví i náklonost a družení, což je ve velikém kontrastu oproti
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 9
takovým hadům.
Vodítka:
Někteří chovatelé se rozhodnou, že vezmou svého varana na malou procházku. Vodítko díky tvaru těla varana, které je hladké a
bez ostnů může být použito skoro jakékoliv. Jedno takové jednoduché jste již na těchto stránkách mohly vidět další osvěčené je
například vodítko na fretky, ale tohle už záleží na vás. Rozhodně používejte taková která nemužou ještěrovi nijak ublížit (kovové
přezky, apod. jsou nevhodné) Dále musím upozornit že první procházka nebude med varan si na 100% bude na vodítko nějakou
dobu zvykat. Jsou i případy kdy si na něj nikdy nezvykne. Ale vezmem v úvahu, že si váš varan na vodítko zvyknul a tak pár
dobře míněných rad. Neutahujte vodítko moc na pevno, aby mohl ještěr bez problému dýchat, nenechte varana chodit moc
dlouho po nechráněných sluncem vyhřátých místech, může dojít k přehřátí. Pokud se tak stane poznáte to tak, že varan začne
otvírat tlamičku a těžce dýchat. V takovém případě jej přemístěte do chladné oblasti co nejdříve. Chladná ne ledová koupel, může
pomoci rychleji snížit nebezpečnou teplotu na správnou míru. Varan na procházce bude hodne používat jazyk a zkoumat
všechno kolem sebe. Čas od času se, ale zastaví pro odpočinek. Využijte této příležitosti k tomu že si vedle něj sednete a třeba
ho hlaďte. Tohle je klíč k vzájemnému porozumění mezi ještěrem a vámi.
Krmení , Potrava a Správná Výživa - Obecně.
Tak a máme tu další velice důležitý odstavec o potravě a správném krmení vašeho svěřence. Nebudu se tu rozepisovat o tom co
varan spořádá ve volné přírodě, protože by to bylo jen mrháním času. Raději se zaměříme na to co mu budeme muset zajistit v
domácích podmínkách. Bohužel nemůžu nabídnout zkušenosti o krmení čerstvě narozených jedincu, ale předpokládám že
potrava bude stejného charakteru jako u mláďat starých 3 měsíce.
Takže jako první se vrhneme na mláďata: Bohužel tady jsem se až zastyděl, že
Obr. č.22
jsem si informace o tom jak krmit mláďata nesehnal dříve a slepě poslouchal
radám pána ve zverimexu (nikdy se nespoléhejte na rady lidí co pracují ve
zverimexu z 90% to jsou lidi s minimálními znalostmi). Naštěstí pro mého ještěra
to nemělo žádné následky, ale o tom později. Jak už jsem řekl masožraví ještěři
nejsou až tak nároční jako vegetariáni a i když jim podáte komerční potravu
určenou třeba pro jiná masožravá zvířata a podáte jim to v úměrném množství
nemůže se jim nic stát. Je ale dobře začít správně hned od začátku, takže co
takovému mláděti dát? No v prvé řadě, když si ještěra přinesete domů, tak vám
několik dní nebude žrát vůbec pokud bude mít v teráriu úkryt tak věřte na 100%,
že ho pár dní neuvidíte. Jakmile si začne na nové prostředí zvykat a objevovat
se v teráriu je nejlepší čas začít krmit. Podle literatury a to co jsem našel na
internetu tak nejlepší krmení pro malého jedince je hmyz. Takže si připravte
moučné červy (Pozn.: Jedním z problému při zkrmování může být pouze horší
stravitelnost při požití vetšího množství larev. Nutno podotknout ze larvy obsahují také benzochinony a fenoly, které mají za úkol
je chránit před predátory. Při častém podávání, nebo překrmování mohou zpusobit těžké otravy i smrt chovaných zvířat) dále pak,
žížaly, šváby (syčivý jsou nejlepší), cvrčky nebo měkýše.
Dále můžete použít na kousky nakrájené hovězí srdce, ale to jen občas díky vysoké
hladině fosforu. Též můžete používat naporcované myši holátka. U tři měsíce
starého jedince stačí na půlky. Další žrádlo, které můžete použít pouze jako
doplňkový suplement a opravdu jen občas jsou komerční psi či kočičí konzervy.
Nevýhoda tohoto jídla spočívá v jejich obrovské nutriční hodnotě, která vede k
obezitě. Nepodceňujte obezitu je stejně závažná a nebezpečná jako u lidí. Další
nevýhoda pri krmení z konzerv je, že varan po každém jídle provádí rituál kdy si
otírá tlamu o stěny terária či o podklad aby se zbavil
pachu, který by ho mohl zmást při hledání další potravy.
Takže vám pak rozmaže zbytky žrádla po teráriu a skle.
Též si po jídle olizuje jazykem tlamu za stejným účelem
zbavení se pachu. Výjimku tvoří slabší jedinci nebo
jedinci odmítající živou potravu, kde jídlo z konzervy
může být jediná potrava co bude chtít přijímat. Zde bych ovšem doporučil kočičí konzervy, které jsou
méně tučné jak psí a též zkoušet tuhle stravu prokládat vařeným masem obohaceným vitamíny a
kalciem. Pokud vaše zvíře začne přijímat hlodavce není potřeba po takovém jídle sahat. V období kdy
varan bude živen na této dietě, minimalně 1x týdně nabídněte myš či holátko a pokud potravu přijme
konzervy používejte pouze jako doplněk a ne jako hlavní jídlo.
Obr. č.23
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že já svého varana krmil skoro rok kočičím žrádlem a vařeným
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 10
kuřecím než si začal brát hlodavce, bohužel jsem neměl na vybranou. O hmyzu jsem tenkrát nevěděl a vůbec moje celkové
znalosti o tomto ještěru se rovnaly nule. Holátka mě nechtěl brát a ty jsem vždycky musel nakonec k večeru vyhodit. Je pravda,
že můj varan byl poněkud více vystresovaný než se sluší a patří a díky tomu je i menší než by měl ve svém věku být, ale to teď
rychle dohání. Zhruba v prvním roce a půl jsem se rozhodnul radikálně přejít na myši a tak jsem mu do terária strčil malou myšku.
Trvalo víc jak týden než si jí vzal, ale od té doby již začal žrát pravidelně. Za poslední rok pouze díky myším a správným
podmínkám v teráriu se jeho velikost zdvojnásobila a nyní spořádá bez problému 5 myší týdně. Mezi další používanou, potravu
patří například mleté hovězí maso. Nevýhoda hovězího je jeho vysoká tučnost takže podávat pouze jako doplňek. Z dalších
dostupných potravin můžete podat tepelně zpracované kuřecí maso (maso nesmí být vařící nebo naopak zmrzlé na kost, takže
správně by mělo mít mírně nad pokojovou teplotu) dále pak rybí maso, nebo přímo celé rybičky. U ryb si musíte dávat pozor a
nepřekrmovat, nebo přidávat extra vitamin E. Další z produktů, který můžete občasně nabídnout je vejce a to pouze žloutky nebo
vajíčka s vytvořeným embriem. Bílek má jednu špatnou vlastnost a to, že obsahuje avidin, který redukuje biotin (Vitamin H nebo
též B7). Nedostatek vitaminu B7 může vést k oslabení svalů, takže pozor na to a s vejci to moc nepřehánět. O nebezpečí
salmonely, která z vajíček hrozí tu snad nemusím vůbec vykládat. Pravděpodobně nejbezpečnější metoda je vejce uvařit. Při
krmení hmyzem je doporučeno obohatit jídlo o vitamíny a minerály
U dospělých jedinců to je už o hodně jednodušší. Krmíme nejlépe
živou (omráčenou) potravou a to především hlodavci. Zejména to
jsou pak myši, skákavky, křečci později malé krysy atd... Teprve až
v maximální velikosti zvířete můžeme nabídnout něco většího jako
je třeba laboratorní krysa, potkan nebo morče. Doporučuji potravu
předem usmrcenou, neboť takový lov může být někdy hodně
krvavý a o zranění ani nemluvím. (Viz. obrazek okousaného ocasu
na kost u varana stepního.) Co se doplňkové stravy , nebo vitamínů
týče, někde se uvádí, že je dobré jim něco občas do jídla přidat
jinde se mlčí, každopádně já jsem svému varanovi nedával žádné
suplementy pokud jsem krmil živou potravou pouze v připadě kdy
jsem ho krmil kuřecím nebo hovezím pridaval jsem klacium a
mineraly.To že je zdráv přikládám též faktu že myši a potkany kupuji v místním zverimexu zpravidla po 12-15 kouscích což je
zásoba na 3 týdny. Doma je pak krmím speciální vyváženou stravou určenou pro hlodavce , která je bohatá na vitamíny a
vlákninu a zvířata uchovávám v čistotě. Bylo totiž zjištěno ze vnitřnosti obsahující zbytky originální stravy hlodavců obsahují
hodně vitamínu C a minerálů, které pomáhají celkově na imunitním systému varana a zabraňují nemocem jako je třeba hniloba
tlamy. Pokud ovšem chcete mít jistotu můžete si sehnat speciální vitamínové preparáty a vašemu varanovi je podávat ovšem
dodržujte přesně návod, aby jste to zase nepřehnaly ono všeho moc škodí:-) U krmení hlodavci též zbytečně nepřekrmovat, opět
může dojít po čase k obezitě. Doporučuje se u dospělých jedinců kromě této stravy obohatit jídelníček čas od času o něco s
malou nutriční hodnotou. Takže například takové vařené kuřecí smýchané s vařeným vejcem s přídavkem vitamínů je aspoň
jednou měsíčně na místě. (Recept Zoo v San Diegu: 4,5Kg čerstvého mletého kuřecího, 90g kostni moučky, 2ks CENTRUM
vitamínu, 6ks vajec)
Obr. č.24
Krmení , Potrava a Správná Výživa - Rozdělení
Pokud bych měl rozdělit jídlo podle stáří do několika bodů, tak by to asi
zhruba mohlo vypadat nějak podobně jako tento menší návod. Ovšem
informace to jsou pouze všeobecné a záleží na skutečné velikosti a
žravosti vašeho svěřence. A též na pohybu či prostředí ve kterém žije.
Mláďata do 33cm - 1-4 holátka každé 2-3 dny. Velikost hlodavců
předkládejte úměrně podle velikosti ještěra. Další složka potravy pro
lepší dietu jsou zmiňovaní hmyzáci, pro zpestření potravy rybí maso,
hlemýždi (pouze ty určené pro lidi u volně odchycených hrozí otrava
pesticidy.) Co se konzerv týče, tak maximálně 2-4 kávové lžičky 2x za
měsíc.
Od 33cm do 1m - 1-4 střední myši 2x týdně nebo jedna středni krysa
1x týdně. Opět můžete přidat hmyzáky a slizáky pro zpestření potravy
stejně tak jako rybí maso a kuřecí. Co se konzerv týče, tak 1/2
Obr. č.25
konzervy 1x za měsíc. Ovšem hlodavci samotní, spestření jednou
týdně dietní vložkou (kuřecí) obohacenou o vitamíny zajistí všechno potřebné sami o sobě.
Dospěláci nad 1m - Tady není přímo určeno kolik a co. Jídlo by mělo být opět úměrné jeho velikosti. Někteří dospěláci můžou
být skuteční jedlíci, ale i tak doporučená dávka u zvířete nad 122cm je 4 malé až střední krysy 2x - 3x za měsíc. Dávejte si, ale
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 11
pozor a nepřekrmujte kvůli již několikrát zmíněné obezitě. Tu můžete ovšem eliminovat, když dopřejete vašemu svěřenci dostatek
pohybu a rozdílnou dietu.
Co se samotného krmení týče myšleno vlastního podávání potravy, to záleží na Vás a na vašem svěřenci. Pokud to bude klidný
ještěr, můžete ho naučit na krmení potravy z vaší ruky*, což bude veliký úspěch, pokud to je divoch raději ho pořádně vytrénujte
a ze začátku používejte rukavice či nějaké kleště. Podle literatůry je doporučováno potravu podávat kleštičkami. Důvodů je hned
několik. Jedním z nich je, že tak předejdete zranění a pak varan si na tento způsob zvykne a když mu do terária pak vložíte holou
ruku nebude si tento akt plést s příjmáním potravy. Jinak samozřejmě můžete myš vpustit do terária a nechat ji tam, aby si ji sám
ulovil. Ovšem zde Vás musím upozornit, aby jste si dávaly pozor na to, aby ho myš nějak nepokousala. Z vlastní zkušenosti se
mě to nikdy nestalo, pokaždé, když jsem ho viděl lovit, tak to bylo čisté a propracované a myš neměla sebemenší šanci ho nějak
zranit, ale znáte to 10x to vyjde a po jedenácte mu myš vyškrábne oko, takže nenechávejte myš či potkana bez dozoru.
Pokud budete používat neživou potravu či potravu předem usmrcenou nezapomeňte ji po zhruba 10 hodinách z terária vytáhnout
a vyhodit. Nepředkládejte ji varanovi na druhý den!!!
Vždy mějte k dispozici čistou pitnou vodu varan se obvykle po jídle chodí napít. Voda je základní složkou, která nesmí v žádném
případě chybět. Dehydratace = Problémy!!! Zejména pak při krmení srstnatou potravou. Chlupy jsou u varana nestravitelné a
dráždí žaludek. Varan to řeší častějším pitím a po nějakém čase chlupy vyvrhne v podobě takové šišky.
STRUČNÁ TABULKA NUTRIČNÍCH HODNOT Ca : P OBVYKLE PODÁVANÉ POTRAVY VARANA
Cvrček
Ca:P - 1:4
Moučný červ
Ca:P - 1:8
Larva
Ca:P - 1:13
Hovězí maso
Ca:P - 1:16
Hovězí srdce
Ca:P - 1:38
Dospělá myš
Ca:P - 1.5:1
Ochmýřená myš
Ca:P - 0.9:1
Holátko
Ca:P - 1.1:1
Jak je již z tabulky vidět tak hlodavci mají nejlepší nutriční hodnoty co se do poměru kalcia a fosforu (2:1) týče oproti ostatním,
proto doporučuji hlodavce jako základní složku potravy vašeho varana. A ostatní, více méně jako potravu doplňkovou, ale pro
správnou dietu nezbytnou.
Vlastní pokroky:
08/02/2006 (stáří 3 roky) jsem naučil varana žrát z ruky. Zjistil jsem, alespoň u mě to tak funguje, že nejklidnější a
nejvstřícnější je večer kolem 21:00 když mu v teráriu svítí už jen infra červená žárovka. Ikdyž ho vzbudím tak není nervózní a v
klidu si vezme 2-4 myši, nechá se u toho hladit a po jídle si opět zaleze do úkrytu a to bez jedinného náznaku agrese.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 12
Obr. č.26
Obr. č.27
11/04/2006 Od včerejšího dne bych měl pro vás jednu velice užitečnou radu co se krmení týče. Je lepší už i z hlediska čistoty
podávat varanovi potravu úměrnou jeho velikosti. Nemyslím tím že by si Váš varan netroufnul na větší sousto, ale pak musíte
počítat s tím že bude nepořádek a pokud něco nedokáže spolknout naráz tak si to patřične svými drápky zpracuje.
Upozorňuji, že následující obrázky jsou trošku drastické, ale aspoň se můžete presvedčit jak to pak může u Vás vypadat a kolik
extra práce vám váš mazlík přidělá.Napůl spolknutá myš byla pomoci drápů roztrhnuta na boku a po vyprazdnění obsahu jejich
útrob (viz. poslední obrázek) a celkovém zmenšení bez problému spolknuta. Další nevýhodu, kterou tahle akce má a o které bych
se rád zmínil je, že vnitřnosti jsou lepkavé a tak velice snadno dojde k obalení substrátem, který pak může ve střevech varana
působit problémy. Pro klid ochránců byla tato myš před podáním předem usmrcena. U živé potravy by nepořádek byl
pravděpodobně o hodně větší.
Obr. č.28
Obr. č.29
Obr. č.30
Obr. č.31
Obr. č.32
Obr. č.33
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 13
01/09/2006 Varanek si vzal svého prvního malého potkána. Nejdříve jsem si myslel, že se bude opakovat něco podobného
jako se stalo v dubnu ale k mému překvapeni ho slupnul jako malinu a ještě by si dal. Též je vidět jak za poslední rok zmohutněl
a povyrostl. To všechno se změnilo po vybudování vetšího a hlavně teplejšího terária, které považuje za svoje útočiště a ikdyž
nechám dveře dokořán otevřené tak nemá tendenci uniknout.
Pohlavní Znaky / Určování Pohlaví.
Určování pohlaví u Varana Nilského a vůbec u všech varanů je
velice záludné. Ostatně jako u všech ještěrkovitých tak i u varana
mají samci pár tzv. hemipenisů. Ostatní extremní znaky nejsou až
tak výrazné a proto určování pohlaví u mláďat je velice obtížné. Ty
nejznámější metody vám tu alespoň pro představu ve stručnosti
uvedu.
Metoda_1.) U Varana Nilského stejně tak jako Stepního a pár
dalších byl objeven zvláštní chromozóm, který je u rozdílného
pohlaví odlišný. Ovšem genetické testování není zrovna to pravé
zjišťování pohlaví pro většinu chovatelů už jen z důvodu jeho
nákladnosti.
Metoda_2.) Metoda zjištění přítomnosti hemipenisů u dospělého
zvířete je pravděpodobné tou nejjednodušší a nejjistější metodou. U
dospělých samců se dají vypozorovat velice snadno a to při
vylučování výkalu kdy se na okamžik ukáží (nezaměňovat se
zvětšenými žlázami kloaky u některých samic, které ne vždy je
mohou též ukázat při vyprazdňování).
Obr. č.34
Metoda_3.) Někteří herpetologové dokáží u mladších jedinců zjistit
pohlaví pomoci tzv. sondování. Ovšem tohle může provádět
opravdu jenom zkušený chovatel s veterinárním vzděláním jelikož
při neodborné manipulaci můžete zvířeti akorát ublížit. Sondování
se uspěšně provádí u hadů, ale u varanu se jedná o velice
nebezpečný zákrok pri kterém můžeme zvířeti vážně ublížit.
Metoda_4.) Mezi další nejnovější metody zjištění přítomnosti hemipenisů je injekční cesta a to tak, že se do ocasu vpíchne směs
fyziologického solného roztoku, která způsobí, že zvíře obnaží hemipenisy. Tahle metoda je ovšem velice riskantní a zvířeti může
ublížit, proto by měla být prováděna vysoce školenou osobou nebo veterinářem s dlouholetou praxí. Obecně se tato metoda
nedoporučuje pro jeji nebezpečnost.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 14
Metoda_5.) Mezi další metodu jak zjistit pohlaví můžeme zařadit endoscopií ovšem i zde platí pravidlo, že tuhle metodu může
provádět jen zkušený veterinář a i tato metoda je metodou invazní, která může zvířeti ublížit nepočítáme rehabilitaci, kterou musí
zvíře podstoupit po takovém zákroku. Obdobou je též provedení fiber-optic laparoskopie.
Ukázka výsledku ENDOSKOPICKÉHO vyšetření pohlaví:
Obr. č.35
Na obrázku jsou zřetelně vidět varlata s části chámovodu.
Obr. č.36
Na tomto obrázku ty kulaté bubliny jsou samotná vajicka.
Metoda_6.) Jedna z dalších metod, která byla úspěšně použita v Zoo v San Diegu byla metoda testu krve dvou Komodských
Varanů při které se zjišťovala hladina testosteronu ( samci hormon ). Tato metoda má však velice nízké procento úspěšnosti.
Metoda_7.) Jedna z posledních metod, které chci jmenovat byla metoda kdy za použití rentgenu se dalo u některých druhů
varanů analýzovat pohlaví díky malým kůstkám (uvádí se dvě někdy tři mineralizované struktury u stažených hemipenisů). Tato
metoda byla s úspěchem použita v Zoo v Dallasu. Bohužel tahle metoda se dá použít pouze u určitých druhů. Například u varana
stepního tyto mineralizované struktury vůbec nenajdete.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 15
Z dosavadního průzkumu vyplívá, že odchycení jedinci jsou
většinou samci. Proč k tomto dochází je prozatím velkou
neznámou, ale může to mít hodně společného v rozdílu a
aktivitách samců a samic. Tak například jak už jsem jednou řekl
varani jsou teritoriální zvířata je všeobecně známo, že samci si
hlídají větší oblast jak samice též jsou daleko více aktivnější přes
den jak samice. Pro příklad průměrná rozloha teritoria samce
varana stepního je až obdivuhodných 7.1 mil2 (18.3 Km2), kdežto
u samice pouhých 2.3 mil2 (6.1 Km2) a logicky čím více aktivnější
jedinec tím větší šance, že bude odchycen. Ovšem tohle
nemůžeme brát jako hlavní příčinu i když to něco do sebe má.
Pouze bych chtěl podotknout, že varani patrolují svoje teritorium
pouze 2x za rok a to speciálně v době tzv. "mokrého období"
(leden - duben) a v období námluv a páření (červenec - srpen). V
tomto období je schopen varan urazit až 2.5 mil (4 Km) denně!
Ostatní měsíce varan využívá pouze malou část svého teritoria a
jejich denní přesun je o hodně menší. Samice na druhou stranu
obchází svoje teritorium pouze v době "mokrého období" a v době
páření se nepřesunují skoro vůbec. Jinak řečeno v období páření zůstávají v blízkosti svých hnízd lákajíce a upozorňujíce na
sebe samce.
Období Páření / Úvod.
Většina varanů je notoricky známa svoji obtížností rozmnožovat se v
zajetí. Pouze několik Zoo či individuálních chovatelů zaznamenalo při
rozdílných událostech úspěchy při páření některých druhů varanů,
mezi které též patří (varanus albigularis) nebo (varanus
exanthematicus). Ostatní druhy varanů rozhodně nejsou jednoduchá
zvířata, která by se dala lehce rozmnožovat v zajetí. Alespoň takový
dojem na mě udělaly články a knížky, které jsem měl zatím možnost
přečíst a ve kterých toho moc o páření a rozmnožování v zajetí nebylo.
Rozhodně ne tolik co je napsáno o ostatních populárních ještěrech
jako je například Leguán. Vlastně jedna výjimka tam byla a to u druhu
(varanus acannthurus) a (varanus tristis orientalis) který by měl být ze
všech varanů co se odchovu týče nejjednodužší. Jinak ten samý
problém co jsem měl při získávání informací o páření jsem měl také při
získávání informací o samotném uskladnění, inkubaci, průměrné
velikosti vajíček, atd. Nevím
proč, ale opravdu je těžké
Obr. č.37
něco o tomto druhu ještěru
Obr. č.38
najít. Ale pokusím se tu sepsat alespoň ty nejzákladnější informace, které se mě podařilo
sehnat a dát dohromady.
V době mezi červencem a srpnem začíná pro varany období námluv a páření. Varani
jsou v tomto období schopni urazit i několik kilometrů denně do doby než si najdou svoji
samičku. Velikost dospělé samice, která je schopna vychovat zdravé jedince je zhruba
okolo 120 cm. Páření probíhá zhruba stejně jako u všech ještěrů. Samička začíná klást
vajíčka v průběhu od měsíce září do prosince. Hnízdo Varana je většinou situováno v
blízkosti vody. U Varana Nilského bylo vypozorováno, že nejoblíbenější místo kde
samička klade vajíčka je termitiště. Samička rozhrne termitiště a naklade vajíčka aniž by
se starala o zakrytí. Termiti to totiž udělají za ni tím, že vyběhnou opravit to co varan
poničil a tím zakryjí nakladená vajíčka. Ta jsou od této doby ukryta a v bezpečí.
Termitiště zajišťuje konstantní teplotu +27C až +31C a plíseň která je přítomna při
kultivačním procesu v termitišti zajišťuje optimalni vlhkost po celou dobu inkubace. Při
těchto skoro ideálních podmínkách je 90% úspěšnost pro snůšku. I tak se 50% snušky
nevylíhne v důsledku špatného, nebo geneticky slabého embria. V severnějších
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 16
oblastech Afriky je ale, o termitiště nouze a tak varani kladou vajíčka do hliněných stěn zavlažovacích kanálů. Též inkubační
doba se odlišuje podle místa kde se varan nachází. Ve volné přírodě může inkubační doba pro vejce dosáhnout skoro 300 dní u
zvířat chovaných v zajetí je tato doba i poloviční. Velké samice Varana Nilského dokáží v jednom vrhu naklást až 60 vajec. V roce
1991 bylo objeveno hnízdo, kde bylo napočítáno neuvěřitelných 63 vajec, které byly ukryty jak jinak než v termitišti. Ovšem
průměrná snůška čítá okolo 35 vajec a u menších samic může být tahle snůška daleko menší dokonce i pouhých 10 vajec na
snůšku. Většina vajíček váží okolo 46-52g a měří okolo 6x4cm. Takže u snůšky velké samice může váha snůšky přesáhnout
neuvěřitelných 3000g! Z čehož vyplívá. že většina samic po čas jara a léta se snaží maximálně vykrmit a nabrat co nejvíce tuku,
který je potom později zpracováván játry v zimním období klidu na vaječný žloutek .
Inkubační doba u odchycených exemplářů se pohybuje okolo 165 - 195 dny. Takže jak jsem už řekl doba to je poloviční. Teplota
by se v inkubátoru měla pohybovat od +27C do +33C. Co se vlhkosti týče, tak přesné informace jsem zatím nezískal, ale pokud
budu vycházet z toho, že většina varanů má nároky na prostředí podobné tak podle mě by měla vlhkost v inkubátoru dosahovat
95% - 100%.
Období Páření / Příprava.
Jak jsem již řekl v úvodu tak páření varanů není lehká záležitost, ale co jsem opomněl říci je i to, že to není už vůbec záležitost
levná. K tomu aby jste úspěšně dokázaly odchovat a spářit varany nebudete potřebovat pouze obrovskou dávku štěstí, ale i
spoustu peněz. Rozhodně odchov varanů není a nikdy nebude vydělečnou čiností. Náklady , které do toho vložíte, několikrát
přesáhnou cenu, za kterou by jste odchov prodali. Takže pokud si nejste jisti svoji finanční stránkou a pokud nevyčleníte místnost
alespoň 4m x 3m vůbec se do odchovu nepouštějte. Pro ty co se do odchovu přeci jen pustí jsem tu připravil takové menší
povídání, které jsem rozdělil na několik stránek. Vezmeme tedy v potaz, že se vám podařilo dát dohromady zdravý pár a že si
jste naprosto jisti tím že máte samce a samici, neboť jak jsem se už v předešlých článcích zmínil není to nic jednoduchého zjistit
neinvazní cestou co, že to vlastně máme doma. Ale, budiž máme 110% jistotu a co teď ?
Terárium:
Obr. č.39
Jeden z nejdůležitějších činitelů pro úspěšný odchov je velikost a
vybavení terária. Terárium, nebo spíše místnost by měla mít minimálně
velikost 245 x 245 x 185cm. Takhle velké terárium, by nám mělo stačit
pro maximálně jeden pár. Vybavení by mělo být skoro stejné jako u
běžného terária. Tzn. výhřevné místo, místo, kam se varan bude moci
skovat a kde se bude cítit v bezpečí, bazén adekvátní velikosti a
substrát, který je v tomto případě povinností. Venkovní výběh je v tomto
případě ze všeho nejlepší. Expozice přímému slunci, čerstvému vzduch,
dešti a větru má v tomto případě daleko více blahodárný účinek jak
ustájení uvnitř budovy. Ostatně všechny uspěšné odchovy se povedly
právě v takto vybudovaných venkovních výbězích. Tyto klece jsou
vybudovány pomocí jednoduché konstrukce ze dřeva, která je pokryta
jemějším pletivem a kolem dokola obehnána dřevenou hradbou do výšky
kolem 65cm. Vybavení takového venkovního terária je zcela na vás.
Neměl by chybět přírodní štěrkovitý podklad, velké kameny na sluňení,
vodní plochy pro koupání a rostliny. Na opačném konci je možno
vybudovat dřevěný box jako útočiště kam se bude varan vracet na noc a
kde se bude cítit v bezpečí.
Hnízdo:
V opačném rohu než kam jste umístily útočiště si varaní samička těsně před kladením vajec vybuduje hnízdo. Toto místo by mělo
být předem zbaveno všech materiálů, které by mohly při stavbě hnízda nějakým způsobem pomáhat a to až do chvíle, kdy
zjistíme že je samička gravidní. V tuto dobu ji dáme k
dispozici materiál, ze kterého si bude moci hnízdo
Obr. č.40
postavit. Pokud podklad na kterém jsme postavily klec je
dost měkký stejně si svoje hnízdo z části vyhrabe do něj.
To že je samice gravidní zjistíme už jen od pohledu kdy
po stranách břicha budou vidět takové hrbolky. Její tělo se
celkově nafoukne a bude připomínat balón nebo spíše
takovou baculatou hrušku. Začátek ocasu, který byl
predtím tuhý jelikož byl plný tuku se začne smrskávat a to
doslova každým dnem jak její tělo bude zpracovávat tuk
při výrobě vajíček. Ke konci a začátkem snůšky
vypozorujeme, že samice bude velice aktivní a že si
začne vyhrabovat a stavět z materiálů, který jsme ji daly k
dispozici hnízdo.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 17
Material pro hnízdo:
Jedna z nejtěžších věcí pŕi chovu varanů je zajištění a správný výběr materiálu pro stavbu hnízda. Samičky dokáží být až
extrémně vybíravé co se do materiálu, umísténí, teploty a vlhkosti týće. Ovšem má to svůj důvod. Těchto pár důvodů hraje velkou
roli pro správné nakladení a následnou inkubaci vajíček. V momentě kdy je samička připravena naklást vejce začne intenzívně
hledat vhodné místo pro nakladení. Po dvou týdnech od kopulace by jste měli tedy začít se stavbou hnízda. V přírode má varan
obrovskou oblast na to aby našel to správné místo, ale v kleci to má samička hodně omezené. Bohužel ani v současné době
neexistuje přesný postup a návod na to, jak takové hnízdo vybudovat aby s ním samička byla spokojená hned na poprvé a
nakladla do něj vejce. Jedinné informace, které jsou k dospozici jsou o tom, že samička dává přednost místu se střední vlhkostí a
teplotou. Dalši faktor, který byl vypozorován je ten, že samičky si hledaji místo kde budou moci hrabat do země a zároveň místo,
které bude chráněno. Dalši faktor na kterém zaleží je, že materiál ve kterém bude hnízdo vyhrabovat se nebude bořtit. Pokud
bude pri vyhrabování dochazet k častým závalům samička tohle místo opustí a už se k němu nevrátí.
Výroba hnízda:
Určitý stupeň úspěšnosti byl zaznamenán při mixovaní ornice +
kompostu + rašelíny + písku, všechny ve stejném poměru zvlhčené
pomoci zahradní hadice a to všechno navezeno na hromadu do rohu
klece kde vybudujeme zeď zhruba 60cm vysokou, která bude
navezený materiál udržovat pohromadě. Kameny ze kterých tuhle
zídku postavíme opatrně naskládáme do pulkruhu s vlevo situovaným
vchodem. U venkovního terária zadní stěnu bude tvořit lem z
dřevotřísky. Jakmile si jsme jisti pevností naší stavby můžeme do
tohoto hnízda navézt námi vytvořený materiál. Materiál by měl být až
do výše kamenné zdi. Jakmile je materiál navezen položíme na
vrcholek veliký placatý kámen nebo desku z dřevotřísky. Samice se tak
bude v hnízdě cítit více bezpečná. Při stavbě hnízda je lepší samici
přemístit dočasně do jiného terária. V opačném případě se vám bude
motat pod nohama a bude zvědavá co se to děje. Lehce tak může dojít k úrazu v podobě upuštění těžkých kamenů na
zvědavého ještěra, nebo vaši nohu.
Obr. č.41
Vlhkost:
Vysoká vlhkost je velice důležitá při rozhodování, kde varan začne kopat svoje hnízdo. Vlhkost by se měla pohybovat okolo 85%
až 100%. Materiál pro stavbu hnízda by měl být vlhký, ale ne moc aby zase neplaval. Varaní samička bude mít též zájem na tom
jaká je vnitřní teplota tohoto materiálu, která by měla být okolo +28.9 až +30C. Na zjištění teploty použijte digitální teploměr s
externí sondou, kterou zavedete dovnitř substrátu. Pokud je pod teplotou +27C, můžete nad místo pověsit výhřevnou lampu a tím
teplotu zvýšit. Pokud se jedná o venkovní terárium lampa pravděpodobně nebude potřeba, jelikož slunce tuhle práci udělá za vás
a líp. Jak už jsem se jednou zmínil tak varan dokáže být velice vybíravý a tak strávíte hodiny tím, že budete různě mýchat
zeminu, písek, mulch a rašelínu až si budete myslet, že to je to pravé a pak vám do toho samice jednou hrábne a odejde s
nezájmem pryč. Teď nastáva závod s časem a je pouze na vás zjistit, kde jste udělaly chybu a tu odstranit. Pokud vlhkost i
teplota odpovídá tomu co jsem tu napsal, tak pak budete muset zkusit jinou kombinaci materiálu.
Období Páření / Akt - Snůška.
Obr. č.42
Námluvy:
Nilští varani mají úžasný sociální život. Většina z nich je striktně teritoriální a to
bez rozdílu jestli jde o samce či samici. Proto taky v přírodě v době paření mezi
sebou oba jednotlivci zápasí a provádí různé bojové rituály. Zde platí dvojnásob
právo silnějšího. Ten nejsilnějsí samec pak patroluje největší oblast pro lov a
páření. Při představení páru je tudíž svedena spousta silových bojů dokud jeden
z nich neustoupí. Pokud je pár představen a umístěn do klece v zajetí okamžitě
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 18
je nastartován tento akt "agrese" za dominanci. Následuje stíháni, kousaní a různé falešné kopulace. Akt u varanů, kdy jeden z
nich drží toho druhého doslova přikovaného k zemi a provádí falešnou kopulaci je extrémním příkladem dominance jednoho na
druhým. Takový ještěr, který je momentálně v pozici utlačováného může klidně vyjít z tohoto zápasu bez kousanců či zranění
pokud ustoupí a uzná svoji porážku. Tato realistická hra pokračuje do doby dokud jeden z nich nenastolí dominanci nad druhým a
začíná kopulace. V zajetí je tohle doba, kdy chovatel musí pár hlídat. Pokud dominance přeroste v agresivitu je na místě
okamžitě varany od sebe oddělit. Pokračujíci agrese může pro varany skončit težkými zraněními a dokonce smrtí jednoho z
ještěrů.
Náchylnost:
Nejčastějším problémem v době páření je "nepřipravenost" samičky. Jinými slovy samička není připravena na přijmutí samce pro
oplodnění. Výsledkem nepřipravenosti samičky je odmítání samce a zvýšená agrese. Taková samička stále může být úspěšně
oplodněna pouze větším a silnějším samcem. U jednoho takového aktu svědkové, ale tvrdí že kopulační akt více připomínal
znásilnění jak dobrovolné přijmutí samce. Náslédná gravidita se pak neobešla bez problémů. Samička nakladla pouze 9 vajec
dalších 16 se muselo vyjmout chirurgickou cestou, aby samička neumřela. Všech 16 vajec které byly vyoperovány se ukázaly
jako "hluchá" vejce. Pouze 4 vejce z 9-ti nakladených se podařilo zachránit a odchovat. Tohle všechno se stalo jenom díky tomu,
že samice nebyla připravena a akt byl nasilný kdy samice ustoupila o hodně silnějšímu samci. V období kdy samice má svůj
cyklus dokáže vyloučit i feromony, které by mohly nalákat potencionálního samce. Pokud se stane a do blýzkosti takovéto samice
zavítá samec, začne samec natáčet hlavu ze strany na stranu za doprovodu rychlejšího třepání hlavy jako projev dominance.
Pokud samice dovolí samci se přiblížit a navázat s ní kontakt samec za neustálého olizování hlavy, krku a oblasti kloaky zjišťuje
připravenost samičky pro kopulaci.
Obr. č.43
Obr. č.44
Rozmnožování:
Pokud samička akceptuje samce a jeho námluvy samec poté obkročmo z jedne strany zalehne samičku. Poté drápy jedné zadní
nohy se snaži odstrčit ocas u kořene tak aby ji donutil ho nadzvednout. Může se také stát že se jí jemně zakousne do krku aby
měl jistotu, že se mu pak samička nebude snažit uniknout. Tohle by neměl chovatel brát jako akt agrese a měl by ho ignorovat.
Nadzvedávání ocasu samičky pak bude pokračovat do doby než samička pozvedne ocas tak že umožní samci a jeho
hemipenisům splynout s kloakou. Tento akt potrvá několik hodin s frekventovanými přestávkami. Někdy může tento akt přetrvávat
i několik dnů. Po dobu odpočinku můžete naleznout oba ještěry ležet blýzko sebe , kdy má samec občas přehozenou přední
končetinu přez záda samičky. Jakmile kopulace jednou začne je skoro nemožné aby pár něco vyrušilo. Doslova ignorují všechno
co se kolem nich děje. Po skončení páření obvykle každý odejde jiným směrem.
Těhotenství:
Samice je zpravidla těhotná od 3 do 5 týdnů. Pokud vaše samička nenaklade vajíčka do
35 nebo více dnů od oplodnění je největší pravděpodobností, že vejce zadržuje a v
takovém případě potřebuje okamžitou lékařskou pomoc kdy ji budou vejce z těla vyjmuta
chyrurgickou cestou. V opačném případe riskujete život vašeho zvířete. V době
těhotenství by jste měly vašemu varanovi nabídnout všechno jídlo a vodu, kterou bude
chtít. Podávání kalcia je v tuto dobu doslova nutností. To může být podáváno ve formě
celých potkanů či krys. Pokud krmíte varana připravenou potravou (mletá krůta, apod.),
pak je nutné dbát zvýšenou pozornost a do této potravy přidávat kalcium, které je
speciálně určeno pro ještěry a to v takové míře aby jste udržovaly hladinu kalcia v těle
zvířete v optimálních hodnotách, které jsou nezbytné při tvorbě vajíček a jejich skořápky,
která by při nízké hladině kalcia mohla být tenká a embrio by nemuselo přežít. Kalcium se
téź významé podílí na správné funkci svalů při porodních kontrakcích. Při nedostatku
kalcia riskujete, že samička nebude mít dostatečné silné stahy svalů na to, aby nakladla
všechna vejce. V takovém případé naklade jen část a zbytek zůstane uvnitř těla jelikož
samička nemá dostatek kalcia v krvi pro správnou svalovou kontrakci. Tento problém může být vyřešen včasným zákrokem
veterináře, který do těla samičky vpraví injekční cestou velice silný kalciový preparát který se nazýva NEOCALGLUCAL. Tato
procedůra můsí být, ale provedena co nejrychleji před tím než se vajíčka přichytí k vnitřním stěnám vejcovodu. Pokud se tak
Obr. č.45
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 19
stane je nutný okamžitý zákrok veterináře který bude muset provest extrakci vajec chyrurgickou cestou aby tak zachránil
samičku.
Kladení:
V momentě kdy dostavíme hnízdo, vrátíme samičku zpět do výběhu. Ta okamžitě projeví
Obr. č.46
zájem o novou stavbu a po krátke inspekci začne gravidní samička kopat hnízdo. Kopáni
je velice efektívni a varani se na nej vlastně připravují celý život. Jsou to takové virtuální
mašinky na kopaní co dokáží v relativně krátkém čase vykopat a přemístit velké množství
materiálu. Ještě více zajímavé je jak dokáží kopat při rychlém tempu a to až několik hodin
v kuse. Přesto však samička několikrát v průběhu přestne kopat a poslouchá a rozhlíží se
jestli je oblast stále bezpečená. Tunel, který varan vyhrabe směřuje obvykle šikmo dolů a
hnízdo je více do délky jak do hloubky. Hloubka tunelu je okolo 15 - 61cm a dlouhý je
minimálně na délku varana. Samička se musí do tunelu vlézt celá. Po nakladení vajíček
samička opatrně vycouve z tunelu ven, takže se bude muset prvně v tunelu otočit a
ocasem napřed vycouvat. Po několika hodinovém kopání samička obvykle spí až do
druhého dne. Někteří chovatelé dokumentují, že jejich varani nakladly vajíčka v noci pod
rouskou tmy, ale tohle se stává více méně u jiných, menších druhů varanů. U velkých
afrických varanů je obvyklá doba pro kladení vajec brzo ráno těsně po východu slunce.
Varanní samička tedy brzo ráno zaleze do nejhlubšího místa tunelu a začne klást vajíčka. Používajíce zadních končetin samička
velice opatrně vajíčko po vajíčku umisťuje na správná místa.
Obr. č.47
Bylo zjištěno, že je varanům jedno, když jsou pozorováni při kopání hnízda, nebo dokonce
natáčeni na video, ale při kladení v žádném případe nechtějí být vyrušováni. Samice dokáže být
velice agresívní pokud ji někdo začne při kladení vyrušovat. V okamžiku kdy je celá snůška na
světě začne samička hnízdo zakrývat. Používajíce pouze nos začne opatrně zahrabovat a
vyplňovat uvolněným materiálem vajíčka. Takhle pokračuje stále, používajíce pouze nosu po
celou dobu kdy zároveň pomaličku couve ven. Tohle může trvat od několika hodin až u větších
hnízd i skoro celý den. Na konci samička kompletně uzavře cestu do tunelu. Když je všechno
dokonáno většina samiček preferuje to, že si lehne na vrcholek hnízda a odpočívá a hlídá
hnízdo i po několik dnů. Toto chování můžem nazvat aktem nějakého hlídání, ale nedá se to
srovnat s hlídáním hnízda třeba u takového krokodýla. Samička varana zůstává u hnízda
maximálně několik dnů a poté ho opouští a nechavá o samotě po celou dobu 6-ti měsíční
inkubace.
Období Páření / Inkubace.
Obr. č.48
Vajíčka:
Většina chovatelů preferuje odebrání vajíček, v momentě kdy samice vajíčka naklade. Odebíráni vajíček v době kdy samička stále klade
může mít za následek útok a pokousání. Pokud, ale budete čekat příliš dlouho může se stát že vajíčka budou napadena mravenci.
Doporučuje se proto začít s odebíráním vajíček v době, kdy samice začne couvat z hnízda. Odebírání bude prováděno z opačného
směru. Odebereme část stěny v místě, kde budeme předpokládat že samice nakladla vajíčka. Opatrně za použití větší lžičky nebo
kartáčku s dlouhými štětinami začneme vyhrabovat vajíčka. Občas se může stát že při odebírání vajíček narazíme na nos varana. Nic se
neděje, ale pro vaši bezpečnost raději počkejte až varan přikryje větší část snůšky z opačné strany. Odebírejte vajíčka hezky jedno po
druhém a opatrně je umisťujte do připraveného plastického boxu, který jste si předem připravily. Box naplňte navlhčeným perlitem či
vermikulitem s hloubkou přibližně 5cm. Pomocí lžicky vytlačte to vlhkého média důlek a vejce do něj opatrně položte. Prázdné místo v
důlku opatrně vyplňte médiem. Rozhodně vejce nezakopejte hodně hluboko. Vajíčko by mělo sedět mírně nad jeho polovinu v substrátu.
Velice důležité je aby jste vajíčka vložily do média tak jak byla odebrána z hnízda. Rotací vajíčka oddělíte malinkaté embrio od žloutku a
to pak umírá.
Inkubace:
Nejdůležitější u inkubace je dodržet stejné podmínky jak v přírodě. V dnešní době je na trhu spousta komerčních inkubátorů, které
můžete použít, ale většina chovatelu dává přednost pro inkubátory které si sami vyrobí. Doba inkubace se pohybuje okolo 145 až 165
dnů při teplotě +28.9C až +30C. Inkubační doba je rozdílná, ale teplota by měla být striktně dodržena. Inkubace varaních vajíček je
vcelku jednoduchou záležitostí a je jedno jestli použijete drahé komerční inkubatory, nebo ty co si vyrobíte doma. Jak jsem se už zmínil
většina chovatelů upředňostňuje ty co si vyrobí například ze staré mini ledničky. Do takového inkubatoru se vejde bez problému až 100
vajíček.
Kontajner:
Nejlepší kontajnery na vajíčka jsou z plastické hmoty s dobře těsnícím uzávěrem. Dále chcete kontajner, který bude dobře držet vlhkost a
který vám též umožní dobrou vizuální kontrolu, aniž by jste jej musely otvírat. Inkubační substrát by měl být takový, který bude dobře
absorbovat vlhkost, ale nepropustí ji k povrchu. Perlit je pravděpodobně tím nejlepším materiálem. Splňuje všechny výše uvedené
podminky a skoro vůbec nepotřebuje přidávat extra vodu na zvlhčení. Hodně profesionálních chovatelů tohoto materiálu využívá jako
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 20
inkubační médium. Nejjednodužší způsob jak perlit
připravíte je, že ho nasypete do cedníku a jednoduše
na něj pustíte vodu z vodovodu dokud neni kompletně
nasáknutý vodou. Poté počkáte dokud voda z cedníku
nepřestane téct. Nyní vemte do rukou hrst tohoto
materiálu a proměte jej v ruce. Pokud stále poteče
voda je potřeba materiál nechat déle odstát. Pokud
se, ale perlit lepí k sobě aniž by z nej stále tekla voda
máte ten správný materiál. Nyní stačí, aby jste
materiál nechaly několik minut ohřívat v mikrovlnné
troubě čímž dokonale zničíte všechny choroboplodné
zárodky. Počkejte až toto medium vychladne a nyní
ho uz můžete použít a umístit do inkubátoru. Po dobu inkubace by jsme měli dopřát vyvíjejícím se embriům čerstvý vzduch. Jednou týdně
vytáhněte kontajner s vajíčky ven z inkubatoru a po dobu pár minut nechte otevřené víko kontajneru. Tím umožníte uniknutí oxidu
uhličitého výměnou za kyslík. Měli by jste umožnit tohle dýchání vajíčka jednou týdně po celou dobu inkubace.
Špatná vajíčka:
Ne všechny vajíčka, která varan naklade při snůšce musí přežít. Vždy se najdou vejce, která zahynou. Takové vejce je rozeznatelné, už
po několika týdnech. Vejce má rozdílnou barvu skořápky a je jakoby pomačkané. Zdravá vejce mají křídově bílou barvu a na dotek jsou
tuhá. Špatná vejce maji různou barvu od oranžové, přez šedou , modrou ,zelenou a žlutou. Tato vejce by měla být vyjmuta okamžitě,
nebo začnou hnít. Plíseň či jiné houby značí, že s vejcem též není něco v pořádku. Zdravá vejce jsou proti těžkým plísním odolná.
Ovšem i na zdravém vajíčku se občas oběví malé místečko s plísní, která by neměla být znakem že je něco špatně. Pokud, ale takováto
plíseň zachvátí celé vejce může to značit že je vajíčko mrtvé.
Tip: Pokud chcete zkontrolovat vajíčko jestli je živé tak po pár týdnech zkuste vejce prosvítit, nejlépe za šera baterkou. Po 12 týdnech by
jste měly vidět po prosvícení vajíčka pohyb embria, které reaguje na dopadající světlo Proto taky doporučuji tuhle metodu používat co
nejméně a zbytečně embrio nevyrušujte.
Obr. č.50
Obr. č.51
Na obrázku jsou vyobrazena vajíčka napadená plísní. Též si všiměte jejich barevnosti, ktera poukazuje na to že vejce jsou mrtvá.
Klubání:
Když mláďata prorazí skořápku svým malinkatým vaječným zubem, měli by být necháni o samotě, aby se z vajíčka dostali sami. V
momentě, kdy se mláďata vylíhnou, měly by jste je přemístit do tzv. "jesliček". Jesle jsou většinou umístěny v inkubátoru jako zvláśť
nádoba vystlaná pouze papírovými ručníky. Tam by mladé ještěrky měly zůstat do té doby dokud se jim nevstřebá žloutkový váček .
Většina mláďat varanů po vyklubání uniknou s malinkatým kulatým váčkem, který je spojen s bříškem. Tento vaječný váček se vstřebá do
24 hodin a jakékoliv zbytky uschnou a odpadnou do několika dnů sami od sebe. V momentě kdy poslední zbytky vaječného váčku
odpadnou jsou mladí varani připraveni přenosu do připraveného terária. Terarium by mělo být zařízeno stejně jako pro dospělé varany s
výhřevným místem a dostatečným množstvím vody. Dvoudenním mláďatům můžete předložit cvrčky obalené ve vitamínovém preparátu
a kalciu. Mláďata můžete chovat v jednom teráriu pokud bude dostatečně veliké. Už v útlém věku se bude projevovat teritoriální chování,
kdy nejvíce agresívní jedinec začne utlačovat ostatní. V tomto momentě by jste měly mláďata od sebe oddělit, už i pro jejich bezpečnost.
Pokud, ale dopřejete mláďatům dostatek prostoru a dostatek úkrytu v teráriu měli by se nechat na pokoji.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 21
Obr. č.52
Obr. č.53
Obr. č.54
Obr. č.57
Obr. č.55
Obr. č.56
Období Páření / Inkubátor.
Obr. č.58
K výrobě tohoto specifického inkubátoru budete potřebovat starý mrazák:-) V první řadě si pořídíme
starý mrazák, ze kterého odstraníme všechny zbytečné věci, které nebudeme potřebovat zejména
pak žebrování, které je napuštěno freonem, který by jsme měly nechat odstranit autorizovanou
firmou jelikož vypouštění freonu do atmosféry je v dnešní době zakázáno. Pozn. autora :Buďme
realisti a tak pravděpodobně většina z vás si tento problém vyřeší po svém. Pro ty co si to budou
dělat sami bych chtěl jen upozornit, že freon je v tomto žebrování pod určitým tlakem, takže
doporučuji použít alespoň ochranné brýle:-) Dále odstraníme veškerou elektroinstalaci a motor
čímž podstatně snížíme váhu pro další jednodušší manipulaci. Ve finále vám zůstane pouze
samotné tělo mrazáku. Do tohoto těla budeme muset vyvrtat několik otvorů pro zavedení
elektrického kabelu k vyhřívání a další pro umístění čidel od teploměru a vlhkoměru. Doporučuji
moc nešetřit u těchto měřidel a koupit opravdu kvalitní výrobky, které budou zobrazovat správné
hodnoty a minimálně alespoň na jedno desetinné místo. Jelikož mrazák je většinou neprůhledný a i
kdyby měl průhledné dveře, tak kvůli vlhkosti tam stejně neuvidíte doporučuji u teploměru a
vlhkoměru takové typy, které mají čidlo zvlášť a které umístíte do inkubátoru, kdežto hodnoty
budete odečítat na stupnici umístěné venku. Zabráníte tak zbytečnému a častému otvírání, které
též není moc dobré a mělo by se provádět pouze jednou za čas a to pouze pro údržbu a kontrolu.
Prostrčení kabelu je díky izolaci která je mezi stěnami trošku náročnější, ale to se dá vyřešit
například tím, že elektrické kabely spojíte pomocí pásky k silnému drátu a pak lehce prostrčíte
otvorem. Pro ohřev můžete použít co se vám bude hodit , ale nejlépe se k tomuto účelu hodí
výhřevná elektrická rohož, tu umístíme vespod inkubátoru. Velikost rohože bude též záviset od
velikost mrazáku. Podle toho jakou rohož použijete a podle toho jaké teploty bude dosahovat
umístíme mezi rohož regulovatelný termostat na kterém si můžete teplotu rohože regulovat jak
budete potřebovat. Vlhkost v inkubátoru můžete zajistit pomocí staršího akvária které napustíte
vodou a na ohřev můžete použít ponorný ohřívač též pokud možno regulovatelný pomocí
termostatu. No a tady máme skoro hotovo. Nyní stačí jen vhodně umístit čidla teploměru a
vlhkoměru a začít s testováním inkubátoru. Tohle testování může řádově trvat od několika hodin,
až po několik dnů, rozhodně si inkubátor předem pořádně vyzkoušejte jak pracuje než do něj
umístíte vajíčka k inkubaci.
Obr. č.59
Podle velikosti mrazáku doporučuji umístit více čidel na teplotu a vlhkost neboť teplota může být v různých patrech jiná. Inkubátor
umístíme do místnosti se stálou teplotou, neboť jednou za čas by jsme měli inkubátor otevřít pro vpuštění čerstvého vzduchu či
případném dolití vody do nádrže s vodou, která nám bude zajišťovat pozvolným vypařováním stálou vlhkost. Kompletní návod na výrobu
tohoto typu inkubátoru včetně fotografií, ze kterého jsem čerpal můžete najít na http://www.arbreptiles.com/cages/incubator.shtml
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 22
Obr. č.61
Obr. č.62
Úprava / Denní Údržba a péče.
Dalším důležitým krokem o kterém bych rád alespoň ve stručnosti povykládal je úprava a denní údržba vašeho ještěra. Prosím
nepodceňujte čistotu neboť ta je zárukou, že budete mít krásného, nestresovaného a zdravého jedince po dlouhou dobu.
Většina varanů a nilští obzvlášť milují vodu a tak by jste jim tuhle kratochvíli měly dopřát alespoň 2x do týdne. Pokud nevybudujete
bazének adekvátní jejich délce už v teráriu, nastává jediná možnost a to vana. Správně bych měl říct, že se nedoporučuje používat vanu
kde se koupete neboť by jste mohly něco chytnou, ale já vanu používám jak pro varana tak i pro leguána, který navíc používá ranní
koupel jako šanci se vyprázdnit a ještě nikdy jsem za celou tu dobu co je mám nic nechytnul. Samozřejmě vanu vždy pořádně opláchnu a
vystříkám desinfekcí, kterou koupíte v kterémkoliv supermarketu. Ale i řádné opláchnutí bude stačit. Voda by neměla být vařící, ale měla
by být teplá stejně jako voda, kterou používáte vy, když se koupete. Nenechte varana ve studené vodě mohl by pak mít respirační
problémy. U mě se tak již stalo, ale obešlo se to bez komplikací a za dva dny již byl v naprostém pořádku. Co se doby týče, tak já ho tam
klidně strčím okolo 13:00 a vytáhnu ho třeba až v devět večer. Ze začátku si zaplave a zablbne a později se uklidní a někdy ve vodě i
usne. Momentálně vodu využívám jako takové uklidňovalo, neboť si s ním můžu hrát a i když je ze začátku nervózní, tak se po chvilce
uklidní a já si ho můžu brát na ruku on se v ní skovává a skáče zpět do vody a vůbec to je dobré pro lepší seznámení a sami uvidíte, že
se Vám, ale hlavně vašemu ještěrovi tohle bude moc líbit. Další výhodou, kterou koupel má je hydratace kůže, která je u většiny ještěrů a
hlavně u těch kteří mají a využívají vodu ve svém přirozeném prostředí velice důležitá. Dále pak zvířeti dopřejete zábavu, ale hlavně
budete zvíře udržovat v čistotě, kůže bude mít potřebnou vlhkost a při svlékání nebudou komplikace. Jedna z dalších a hodně důležitých
věcí, kterou pravidelná koupel zajišťuje je, že tělo dostane potřebnou vlhkost pro správnou funkci organismu zejména pak ledvin, které při
nedostatku tekutin velice trpí a dlouhá dehydratace může mít až fatální následky, kdy zvíře může umřít na selhání ledvin. Při koupání
můžete u větších jedinců použít jemnější kartáč pro masáž či jen tak pro čištění a odstraňování staré kůže. Ovšem tady si musíte dávat
pozor, aby jste nestrhly kůži, která ještě není úplně oddělená. Též můžete kůži zatrhnout a ta by pak mohla dělat problémy v podobě
různých hnisajících ran.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 23
Obr. č.64
Mezi další důležitou údržbu můžeme zařadit správné zastřihávání drapáků.
Zastřihávání drápů má dvojí účinnost. Zabráníte poranění sebe sama při
manipulaci s ještěrem, který má svoje drápky ostré jako žiletky zejména u
mláďat. Další neméně důležitá věc je ta, že ještěr, který nežije ve svém
přírodním prostředí kde jinak častým přesunem a lezením si obrušuje svoje
drápy o přírodní podklad nemá jak v teráriu svoje drápky obrušovat a ty mu
můžou přerůstat a začít se deformovat speciálně, že se budou stáčet dozadu a
mohou mu při chůzi působit bolest nebo ho dokonce poranit. Nehledě na
komplikace, které pak můžou nastat kdy může dojít k rapidní změně jeho
chování, kdy v důsledku bolesti může být podrážděný a nervózní či v extremních
případech přestane žrát. Pro názornou ukázku vám sem předkládám takový
malý diagram jak správně drápek zastřihávat. U větších ještěrů je zastřihávání
daleko jednodušší jak u mláďat. U mláďat si dávejte extra pozor, aby jste
nezastřihly moc hluboko. Proto doporučuji opravdu zastřihnout jenom špičku
respektive jen lehce otupit drápek. Pokud se vám náhodou stane, že zastřihnete
moc hluboko tak to poznáte tak, že za prvé poteče krev, za druhé ještěr se bude
snažit vymanit, protože ho to bude
samozřejmě bolet. Nepanikařte může se
to stát a není to nic na co by mohl umřít.
Nechte ho vyřádit uklidněte ho a místo
zastříkněte desinfekcí a počkejte, až rána
přestane krvácet.
Mezi další neméně důležité praktiky patří
celková čistota prostředí ve kterém, se
váš ještěr bude pohybovat. Podle návyků
a zlozvyků není přesně stanovená doba,
kdy by se mělo terárium čistit, takže tohle
záleží na vás rozhodně včasným
odklízením výkalů zajistíte zvířeti zdravé
prostředí. Takové nepsané pravidlo je, že
ještěr se naučí chodit dělat svojí potřebu
na jedno a to samé místo. Zřídka kdy se
stane, že svojí potřebu udělá jinde.
Například u mě to je vodní nádržka což je
velice výhodné ještěr se navlhčí a jak
udělá svojí potřebu vyleze ven. Mě už jen
pak stačí nádržku vytáhnout a vodu vylít, napustit novou a vše je připraveno do druhého dne. Teď mě tak napadlo, že nesmím
opomenout fakt, že pokud je vaše zvíře krmeno pravidelně bude svoji potřebu vykonávat 1x denně někdy i 2x za den. Proto je opravdu
nutné kontrolovat terárium každý den. Jak začnete krmit vašeho ještěra živou potravou (myší)
tak si též určitě všimnete, že se po teráriu začínají objevovat takové válečky připomínající
zmuchlanou vatu. Ovšem k vatě to má opravdu daleko. Jsou to chlupy a nestrávené zbytky,
které varan jednou za čas vyzvrátí v podobě šišek. Pokud se vám podaří tuhle šišku najít
čerstvou je mokrá a mazlavá tmavě šedé barvy pokud, až za nějakou dobu připomíná právě tu
zmuchlanou vatu a barva je světle šedá. Po uschnutí skoro vůbec nezapáchá, takže jednou za
čas minimálně jednou týdně můžete prohrábnout substrát a tyhle šišky vysbírat. Ovšem co se
výkalů týče ty zlikvidovat ihned po objevení. Čím déle je necháte v teráriu tím více vystavujete
vašeho ještěra riziku, že může z rozkládajících se výkalů něco chytit. Nehledě na to, že výkaly
vcelku dosti zapáchají:-)
Obr. č.65
Anatomie Ještěrů / Evoluce.
Asi takhle by mohl vypadat evoluční vývoj ještěrů. Je to už pěknou řádku let od doby kdy ohromné množství různých ještěrů, kteří
kráčeli a vládli této planetě. Pouze 4 skupiny mají do dnešní doby živé exempláře. Největším z nich je SQUAMATA, která
zahrnuje ještěry a hady. Želvy a mořské želvy patří do CHELONIA a krokodýli, aligátoři a kajmani patří do samostatné třídy
CROCODILIA. Co se týká tzv. žijící fosílie neboli Tatary, tak ta je pouze odnoží patřící ke skupině RHYNCHOCEPHALIA.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 24
Obr. č.66
Bohužel se mi nepodařilo nikde sehnat náčrt anatomie Varana tak musel posloužit tento obrázek anatomie leguána, který jsem
vám i vybarvil pro lepší rozeznání orgánů. Co se základních orgánů a rozložení týče, tak jsou si varani a leguáni velice podobní.
Rozdíly jsou pak už v něčem jiném jako například rozdílné dýchání, délka a uzpůsobení střev atd. Další 2 obrázky anatomie ,
které jsem dostal od KCHLZ přikládám pro jejich velikost pouze jako odkaz.
http://varanusniloticus.com/Pictures/AnatomyObr1.jpg a podrobnější http://varanusniloticus.com/Pictures/AnatomyObr1.jpg
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 25
Další obrázek co jsem našel a připadalo mi vhodné ho sem vložit je obrázek různých druhů zvířat a jejich mozků. Respektive
pouze těch základních částí mozku. Jak je z obrázku vidět tak ještěr nemá až tak velký mozek jako například pes, ale jak jsem
Vám už psal dokáže se naučit hodně věcí, že i kdejaký pes by mohl závidět.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 26
Obr. č.67
No a jako poslední se mě podařilo sehnat obrázek jak vypadá takové vajíčko ještěra zevnitř. Stejně je to zajímavé jak z takového
kulatého nic se za několik měsíců vyklube prahistorická minipříšera:-)
Obr. č.68
Obr. č.69
Temenní Oko (Parietal Eye), nesprávné používaný výraz (Třetí Oko) je
orgán napojený na šišinku aktivně se podílející na produkci hormonů a
termoregulaci. Je senzitivní na změnu světla a stínu, neumí formovat
obrázky, neboť má pouze základní (počáteční) schopnost vnímání, ale má
už čočku. Je viditelný jako oválná lesklá tečka na hlavě některých ještěrů. I
když se tento orgán nazývá "Temenní Oko" tak jak jsem už řekl nedokáže
zobrazovat obrázky, ale dokáže vnímat objekty a rozdíly světla a stínů. Je
teď alespoň jasné proč nemůžeme použít ostré bílé světlo pro noční
vytápění terária, proč někteří ještěři panikaří, když jim přejedete rukou nad
hlavou, nebo když jedete v autě tak se lekají při každém podejetí mostu. I
když tento orgán nedokáže formovat obrázky, je natolik citlivý, že dokáže
detekovat na čisté obloze ptáka, nebo klidně i letadlo letící tak vysoko, že i
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 27
pro lidské oko jsou sotva viditelné. Ve volné přírodě mimo jiné hraje tedy pro ještěry tento orgán velice důležitou roli v detekci
případného nebezpečí.
Choroby a Nemoci - Úvodní Slovo.
Tak tu máme odstavec, který jsem si nechával až na konec a který není zrovna z těch radostných, leč patří mezi ty nejdůležitější
neboť při včasném vypozorování nemoci a včasném nasazení léčby můžete předejít nepříjemným komplikacím. Základním
pravidlem pro předejití nemoci je udržovat vašeho ještěra ve správném prostředí, při správné teplotě, dodržovat hygienu, dávat
na ještěra pozor, aby vám neutekl neboť k nejvíce zranění dojde právě, když ještěr unikne, ze špatně zajištěného terária. Ale i tak
při správném dodržování všech zásad se může stát, že Vám ještěr onemocní, proto je důležité to včas zjistit a ihned jednat neboť
jakékoliv zdržení či zanedbání léčby může mít neblahé následky.
Lékárnička:
Nejprve bych rád dal dohromady takovou malou varanní lékárničku, která by neměla chybět u žádného
chovatele. Věci rozdělím na tři skupiny na ty co by měl mít každý, pak na věci které pokud budete mít
nejsou na škodu a pak věci, které asi seženete jenom od veterináře.
Hlavní/Povinné:
Pinzeta, Betadine nebo Iodisol, Polysporin, dezinfekční prášek pro zastavení krvácení, nůžky nebo štípačky
na nehty, Monoject 412 (Je to taková ta plastická věc vypadající jako stříkačka s prodlouženou zahnutou
násoskou na ruční krmení či hydrataci), čistítka do uší, kapky do očí, injekční stříkačky, jehly na
odstraňovaní zbytků kůže, krabičku od filmu na vzorky stolice.
Je dobré mít:
Nutrical, nebo něco podobného (Vysoce výživná veterinární dietní složka), Gerber masová dětská
přesnídávka, Pedialyte pro hydrataci (Též se může použít injekční forma solného roztoku ovšem ne, že
rozpustíte kuchyňskou sůl ve vodě. Roztok je k sehnání u veterináře).
Konzultace !!!:
Forte-Topical (Pouze na předpis, antibiotický suplement pro léčbu hnilob tlamy nebo očních infekcí) 0.150%
Pyrethrin ve spreji (Zahraniční Adams a Zodiac nebo v ČR k sehnání výborný Frontline na ničení klíšťat
nebo blech) Bovine (lek na ničení hlístů a členovců)
(Co se přípravků týče podle názvu si můžete najít na internetu ekvivalent, vycházel jsem z těch
nejznámějších bohužel informace jsem převážně získával z anglických stránek neboť na českém webu toho moc není a tak se
jedná většinou o zahraniční preparáty)
POLYSPORIN
BETADINE
MASOVÁ PŘESNÍDÁVKA
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
NUTRICAL
Strana 28
PEDIALYTE
FRONTLINE
NŮŽKY NA DRÁPKY
ČISTÍTKA DO UŠÍ
KRABIČKA OD FILMU
LÉKAŘSKÉ JEHLY
INJEKČNÍ STŘÍKAČKA
ADAMS
Obecně - Choroby a Nemoci.
Obr. č.70
a.) Lokální Popáleniny: Tento typ zranění je obvykle zapříčiněn špatně
instalovaným vybavením terária. Dochází tak k popálení od svítidel, nebo
špatně umístěných tepelných zářičů, ale též i od špatných vyhřívacích
kamenů. Popáleniny jsou dvojí, ty lehké nevyžadují žádnou speciální
léčbu. Kůže se zahojí a po několikerém svlékání bude vše v pořádku. Při
těžších popáleninách je potřebná konzultace s veterinářem a nasazení
antibiotických mastí. U všech typů popálenin na 95% zůstává jizva či
místo s jinou barvou pigmentu.
b.) Odřeniny / Škrábance: K tomuhle obvykle dochází, když váš
svěřenec začne třeba dřít nosem o pletivo či sklo v teráriu. Tohle nastává
v případě, že se vašemu svěřenci něco nelíbí. Například teplota v teráriu
je příliš vysoká, nebo terárium je příliš malé, zkrátka a dobře něco se mu
nelíbí a chce se dostat ven. Též se může stát, že váš ještěr uvidí někde v
rohu místnosti pás slunce na, který se bude chtít dostat. Pokuste se zjistit
proč u vašeho ještěra dochází k této činnosti a chybu se snažte co
nejdříve napravit. Na lehčí odřeniny stáčí hojívá mast, ale pokud ho
necháte být může dojít k zanícení. Jsou známy i případy kdy si ještěr
úplně zničil nos až na kost. Též bylo zjištěno, že někteří ještěři neakceptují sklo jako zábranu a narazí do něj. Pokuste se to
napravit vhodnou dekoraci pokud tato nepomůže na nějakou dobu zakryjte sklo černou překážkou tak, aby zvíře přes sklo
nevidělo a jen na spodu nechte malou škvíru zvíře si tak bude připadat více v bezpečí. Stejně tak může být příčinou zranění,
které utržil od kořisti nebo špatnou instalaci v teráriu.
c.) Kožní nemoci / Infekce: Pokud váš varan je uchováván v prostředí, které je hodně vlhké a hygiena není zrovna vaší silnou
stránkou, může dojít k vybujení celé řady kožních nemocí. Infekce se projevuje místy s nahnědlou či načernalou barvou, prsty
jsou obvykle zduřelé a nateklé. Přemístěte zvíře do suššího prostředí respektive je dejte do karantény do čistého terária, kde
podklad budou jen čisté papírové ubrousky. Dodržujte přísnou hygienu a to bez výjimek!!! Navštivte veterináře a nechte si
předepsat správná antibiotika. Co nejdříve vyřešte problém, který měl tohle za příčinu.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 29
Vnější paraziti:
Klíšťata: Pokud si pořídíte zvíře z prověřeného chovu nemusíte se obávat, že klíště někdy váš svěřenec
dostane. Ovšem pokud si domů přinesete zvíře zachráněné z obchodu nebo zvíře z odchytu je vysoká
pravděpodobnost, že klíště bude mít. Léčba je velice snadná. Potřete místo alkoholem a počkejte několik minut.
Po nějaké době se začne klíště samo z ještěra uvolňovat ven. Jak se z něj dostane odeberte ho a místo natřete
běžnou léčivou mastí. Ti z vás co chtějí vědět více můžou klíště strčit do 70% alkoholu pro pozdější identifikaci.
Co se přípravku týče tak v US to je třeba Sevin. V CR to je Frontline spray. (Při aplikaci jakéhokoliv přípravku
pozor na oči, nos a uši ještěrky nemají oči chráněné kůží jako třeba hadi).
Roztoči: Varani nejsou zrovna dobrým kandidátem pro tyhle parasity. Daleko lepším kandidátem jsou hadi, ale
když už se stane a vaše terárium bude zamořeno nastává vcelku nepříjemná procedura. Za prve musíte zvíře
dát do karantény na čisté ubrousky, terárium je potřeba celé vyčistit substrát vyhodit a vydesinfikovat komplet
vnitřek. Tyhle parazity můžete najít v oblasti očních víček, kdy dráždí oči. Ještěr bude nervózní, oči budou
vodnaté možná dojde k napuchnutí. Na likvidaci roztočů použijte běžné dostupné prostředky. V US to je
například Sevin či Vapona. Také 2.2 dichlorovinyl dimethyl phosphate obvykle vykoná svoji práci na jedničku:-)
V ČR to je opět Frontline spray. (Při aplikaci jakéhokoliv přípravku pozor na oči, nos a uši ještěrky nemají oči
chráněné kůží jako třeba hadi).
Vnitřní paraziti:
Mezi běžné interní parazity, kteří hostují na varanech patří různí hlísti,
tasemnice a měňavky (mikroorganismy). Vždy, když si domů přinesete
nového ještěra dávejte jej do karantény a před tím než jej připustíte k
ostatním nechte si zkontrolovat vzorky stolice. Tohle opět musí provádět
specialista a podle toho co objeví vám veterinář nasadí ten správný lék, který
zahubí parazita. Nikdy se nepokoušejte léčit jen tak podle vlastní úvahy. Co
se alespoň parazitů týče, vždy si nechte poradit veterinářem. Špatnou léčbou
můžete ještěrovi tak akorát ublížit nebo při podání špatného léku i usmrtit.
Špatná nutriční strava:
Pokud bude váš varan živen a stravován správnou a vyváženou stravou nemusíte se s těmito problémy nikdy setkat. Ovšem
nebude na škodu si jich tu pár vyjmenovat.
MBD - Měknutí kostí: Tohle normálně není problém u dospělých
jedinců, ale může se tak stát když si nebudete dávat pozor čím a jak ho
krmíte. U mláďat by mělo být samozřejmostí hlídat si nutriční hodnoty.
Hlavně pak poměr Ca:P a též nesmíme zapomenout na vitamín D3,
bez kterého to tak nějak nefunguje. Jednoduše řečeno D3 je důležité
pro správné zpracování kalcia tak, aby se dostalo tam kam má a ne
aby jen tak bez užitku prošlo trávicím traktem. Jinak symptomy jsou
vesměs stejné u všech ještěrů. Díky nedostatku kalcia, které je důležité
při stavbě kostí dochází k různým deformacím, měknutím tlamy, zvíře
začne slábnout přestane přijímat potravu a v posledním stádiu umírá.
Takové nepsané pravidlo je, že jakmile jednou zvíře má MBD šance,
že to přežije je 50/50. Větší nebezpečí hrozí u mláďat a to díky
rychlému růstu, takže občasné podání nějakého suplementu neuškodí.
U varana by se tento problém ovšem neměl NIKDY objevit a když se
objeví značí o nezpůsobilosti chovatele. MBD je choroba býložravců ne
masožravců!!! (Na obrázku varan nilský po srážce s autem.)
Obr. č.71
Nedostatek vitamínu B1: Tento problém může nastat u varanů, kteří jsou krmeni převážně rozmraženou potravou speciálně pak
rybami. Pokud je ryba navíc tučná je důležité přidávat zvířeti extra vitamín E. Příznaky nedostatku vitaminu B1 jsou různé formy
svalového třesu. Zvíře je slabé tahá za sebou končetiny. Pokud se nechá delší dobu bez léčby zvíře může ochrnout. Při prvních
příznacích je nutná okamžitá změna stravy pokud příznaky budou přetrvávat je nutná konzultace s lékařem.
Nedostatek vitamínu H (B7): Tento problém má stejné příznaky jako při nedostatku vitamínu B1. Pouze je zapříčiněn jiným
činitelem. Nejčastější příčina je časté krmení varana syrovým vejcem. Bílek obsahuje avidin a ten napadá biotin a problém je na
světě. Takže pozor na syrová vejce!!!
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 30
Nadměrná obezita: Nastává pokud je váš dospělý varan zbytečně přecpáván, nebo pokud nemá dostatek prostoru k pohybu což
je více častým jevem. Pokud nemáte místo na velké terárium dopřejte svému ještěrovi pravidelné procházky určitě to ocení.
Respirační choroby: Tak k těm dochází obvykle při špatném prostředí, ve kterém se váš varan pohybuje. Zejména pak
dlouhodobý pobyt při nízkých teplotách. Při nízkých teplotách nefunguje organismus tak jak má a ještěrova imunita je oslabená a
tak se nemůže bránit proti nemocem a infekcím. Respirační problémy mají různé příznaky. Kolem nosních dírek a tlamy se tvoří
sliz, který je někdy až zpěněný. U mladých jedinců, když jim jemně stisknete prsty krk může se stát, že sliz jako by vystříkne z
nosu. Další příznaky jsou ospalost, snížení příjmu potravy, hlasitější dýchání občasné vyfukování vzduchu dovnitř a ven. Tohle
vyfukování vzduchu ven a dovnitř může též značit zápal plic. Při této chorobě většinu času váš ještěr stráví na jednom místě se
zavřenýma očima. Pokud choroba pokročí váš ještěr bude většinu času trávit se zvednutou hlavou za stálého výtoku slizu z tlamy
a nosu. Pokud je choroba objevena včas stačí jednoduše zvýšit teplotu až na 32C. Zvýšená teplota pomůže varanovi v boji proti
chorobě. Pokud se tohle nezlepší a naopak se zhorší je nutná okamžitá lékařská pomoc.
Nemoci trávicího ústrojí: Pouze málokdy se stane, že u domácích zvířat se objeví tato choroba. Příčinou onemocnění je krmení
syrovým kuřecím masem, nebo špatným či hnijícím masem, špinavá voda atd. Tahle choroba se objevuje převážně u
importovaných jedinců z přírody. Projevuje se například průjmem, který má neobvyklou barvu a dosti silně zapáchá. Někdy je ve
stolici i krev. Pokud tohle přetrvává i po nasazení správné potravy značí to daleko vážnější problém a je nutná konzultace s
veterinářem.
Oční choroby: Tak tady se jedná převážně o šeroslepost. Zatím nebylo prokázáno, že by se na této nemoci podílela špatná
strava či chov a nebo to je čistě genetická záležitost. Někteří varani jsou prostě na to náchylní a může se tahle choroba u nich
objevit a naopak. Já se zatím nesetkal s jediným chovatelem, který by něco takového měl. Dá se provést operace, ale je velice
nákladná.
Adaptace a stres: Tak tady se bohužel nedá nic moc dělat. Záleží na zvířeti a taky na chovateli jaký vztah si mezi sebou
vypěstují. Všichni herpetologové mají s tímto zkušenost a nejedná se jen o varany. Každé zvíře má svoji osobnost a každé se
bude chovat jinak. Na nás je, abychom pozvednuly ty dobré vlastnosti a potlačily ty zlé:-) Ovšem není radno tenhle stav
podceňovat. Ne jedno zvíře už na špatné zacházení a velký stres zemřelo. Takže pokud chcete mít zdravého a prosperujícího
jedince nestačí mu dávat zdravou potravu či zajistit nejlepší podmínky v teráriu, ale též mu musíme zajistit nestresové prostředí a
vždy se snažit být tím kdo raději ustoupí. Rozeznáváme tři vývojové stupně. Alarmující, Resistenční a Konečnou.
Alarmující: Tohle stádium většinou odezní několik hodin po expozici. Příznaky jsou většinou takové, že u zvířete dojde k náhlému
vyloučení (fekalizaci) , zvíře je hodně rozrušené, napadá chovatele, varuje chrčením, atd... Alarmující fáze je dalo by se říci
hodně bouřlivá.
Resistenční: Tohle stádium se projevuje tak, že zvíře je stresováno z každého sebemenšího pohybu. Přestává přijímat potravu,
dostavují se poruchy v růstu a organismus se celkově oslabuje. Pokud tohle stádium přetrvává delší dobu může dosáhnout až
konečné fáze.
Konečná :Tahle fáze je velice podobná fázi alarmující jenom s tím rozdílem, že nezaniká. Zvíře je stresováno na maximální míru
odmítá jakoukoliv potravu naráží do stěn s takovou silou, že dochází až ke zraněním a většinou takový jedinec umírá.
Čeho si všímat:
Zde bych Vám rád řekl na co si dávat pozor a co by Vás mělo upozornit, že s vašim ještěrem není něco v pořádku. Prosím
neignorujte a nenechte nic náhodě ne vždy vám to může projít, ikdyž o Vás zdaleka ani tak nejde jako spíše o zdraví vašeho
svěřence.
a.) Základní projevy: Chová se váš varan nějak divně? Je jeho chůze pomalá, vypadá nějak unaveně? Nechce váš varan
přijímat potravu nebo ji dokonce vyzvrátí?
b.) Dýchání/Respirace: Zívá (otvírá tlamu) váš varan často, nebo když ho budete chvilku pozorovat vyfukuje vzduch naráz v
krátkých intervalech? Tvoří se mu na okrajích a v koutcích tlamy sliz?
c.) Oblast kolem tlamy: Objevily jste nějaké zduřeliny nebo opuchlost při zavřené tlamě? Má nějaké jídlo nebo jeho zbytky či jiný
materiál okolo okraje tlamy? Má nějaké typy viditelných zduřelin či boulí okolo horní a dolní čelisti?
d.) Oči a oblasti okolo: Jsou jeho oči bystré a v pozoru? Jsou široce otevřené nebo nějak nakřivo? Jsou víčka nějakým
způsobem nateklá? Oči jsou nějak neobvykle vlhké nebo naopak suché?
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 31
Obr. č.72
SHLUK ROZTOČŮ NA KŮŽI
Obr. č.73
AMBLYOMMA SPARSUM
Obr. č.74
ROZTOČI NA KŮŽI PMB
e:) Tělo a jeho části: Má po těle nějaké známky zranění (škrábance, otoky)? Vykazuje jeho kůže nějaký typ nemoci (zvláštní
zabarvení, vyrážka, otevřené a hnisavé fleky? Jeho hlava je v abnormální pozici? Pozorujete nějakou divnou chůzi?
f.) Končetiny a prsty : Jsou některé prsty či kloubky napuchlé? Zůstávají i po delší době zbytky kůže, které visí z jeho nohou a
prstíků? Začnou mu z ničeho nic mizet drápy na nohou?
g.) Špatné vylučování: Zkontrolujte jeho stolici jestli není nějakým způsobem krvavá. Má váš svěřenec abnormální a
frekventovanou potřebu vykonávat stolici či je jeho vykonávání potřeb příliš zdlouhavé? Je jeho stolice řídká až vodová?
Pokud si na kteroukoliv otázku odpovíte ANO váš svěřenec potřebuje veterinární prohlídku pro zjištění co s ním vlastně je a též
modifikace jeho prostředí (terárium) ve kterém se pohybuje. Doporučuji ovšem navštívit veterináře specialistu ne nějakého
pejskaře, protože ti obvykle poradí špatně jak sem si všiml například u leguánů kde někteří stále doporučují živočišný protein i
když je všeobecně známo, že to je #1 nepřítel pro leguány a pomalu a jistě je zabijí!!!
PŘEHLED NEJČASTĚJŠÍCH PROBLÉMŮ A JEJICH PŘÍČIN
Příznaky
Průběh / Příčina
Akce
Bubliny u nosu, opakované otvírání a
zavírání tlamy, chrčivý dech
Infekce dýchacích cest, která v horším případě může prejít v zápal
plic.
Pohotovost
Nánosy suchého hlenu, puchýře a
povlaky odumřelé tkáně
Nejčastější projev způsobený závažným onemocněním hniloby
tlamy.
Pohotovost
Vlhké jakoby (uplakané) oči, oteklé oči
a víčka.
Zánět očí způsobený průvanem nebo cizími částečekami, nebo
příliš vysoke UV záření.
Konzultace s
lékařem
Odřeniny nebo různé škrábance a
otevřené poranění
Špatné prostředí v teráriu nebo jeho dekorace, též mohlo dojít k
pokousáni od kořisti.
Domací léčba
Puchýře, fleky na kůži, začernalé
místa, odumřelá tkáň
Vážnější převážně zanedbaná zranění, metabolická porucha
organismu.
Pohotovost
Vlhké mokvavé místa na těle se
změměnou barvou
Kožní plísně, zpusobené špatným prostředím s nadměrně vysokou
vlhkostí.
Pohotovost
Šedý až skoro bílý nános na kůži
vašeho ještěra
Pravděpodobný výskyt parazitů nebo blech. U nově nakoupených
zvířat vždy dodržet karanténu minimálně14 dní.
Domací léčba
Malý kruhovitý placatý objekt
přitisknutý ke kůži
Nejpravděpodobnější příčinou se jeví výskyt klíštěte. Importovaná
zvířata by měla být důkladně prohlédnuta.
Domací léčba
Atipické zakřivení kostry zejména pak
prstíku, tlamy a páteře
Metabolická porucha též známá pod zkratkou MBD. Špatné
zachazení. Starší zranění.
Třesoucí se končetiny, ocas, nebo
břicho
Trhavé pohyby způsobené chybějícím vitamínem B1, kontakt s
toxickou látkou např. nátěr terária.
Chybějící prsty, nebo prsty vykazující
Následky vážných zranění, dále pak u nekroze se může jednat o
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Pohotovost
Konzultace s
lékařem
Pohotovost
Strana 32
nekrozi a odumírání.
zanedbanou péči.
Vysušený konec ocasu, taktéž prstů
na končetinách.
Poruchy cirkulace v organismu způsobené špatně vyváženou
potravou.
Konzultace s
lékařem
Ocas částečně zlomený nebo
chybějící část.
Způsobeno silným švihem s následným dopadem na pevnou plochu
(stěny terária).
Domací léčba
Vyčnívající vnitřní části organismu z
kloaky zvířete.
Vyhřeznutí hemipenisů nebo též kloaky, pravděpodobnost
metabolické poruchy organismu.
Pohotovost
Zvracení potravy nebo natrávenych
zbytků.
Špatna dieta, přecpávaní nebo sousta příliš velká též případná
otrava, nebo vnitřní paraziti.
Pohotovost
Průjem, krvavá a smradlavá stolice,
zarudlá kloaka,.
Záňet střev a trávícího traktu způsoben bakteriální nákazou či
vnitřními parazity.
Pohotovost
Objevní celých červů nebo i jen jejich
zbytků ve stolici.
Vnitřní paraziti. Běžná záležitost, která se vyskytuje vesměs u všech
ještěrů.
Konzultace s
lékařem
Zatržení Drápku.
Takže máme tu první zranění, o kterém bych tu rád něco málo povykládal a doplnil pár fotografií. Jak si zranění přivodil bohužel
nevím, ale co jsem tak zjistil tak to je běžné zranění, které v nejhorším případě končí chirurgickým odstraněním drápu. Ten v
takovém případě nedorůstá, ale zvíře to v ničem neomezuje. V přírodě je velice častý jev, že některým jedincům chybí drápků
hned několik. U Snickerse jsem na to přišel náhodou, když se koupal. Drápek byl rozpůlený podélně od začátku až ke konci.
Nejdříve jsem chtěl drápek vrátit zpět, že by nějakým způsobem srostl, ale to jsem hned zavrhnul, takže jsem se rozhodnul o
odstranění. Misto jsem pořádně vydesinfikoval a chtěl poškozenou část odstřihnout, ale jakmile jsem se toho dotknul zustalo mě
to v ruce. Asi tomu pomohla vlažná koupel, která poškozenou část uvolnila. Štěstí pro mě, ale hlavne pro varana bylo to, že
veškerá tkáň a lůžko zůstalo v té druhé půlce a tudíž tu je šance, že drápek doroste, pokud nedojde k nějaké infekci či nekrozi.
Po odstranění poškozené části jsem varana umístil na 7 dní do čistého terária pouze na papírové ubrousky do doby než se rána
zacelila a 2 dny pro jistotu ránu desinfikoval. Též jsem pro jistotu napsal veterináři a jeho odpověď ?
Vážený pane Valento,
z fotografii je patrné, že došlo pouze k oddálení rohovité části, zatímco vlastní lůžko není porušeno. Stav může být bolestivý a
někdy může krvácet. Vhodné je čisté terárium bez biol. substrátu - napřiklad noviny nebo ty vaše ubrousky. Lůžko bych
doporučoval ošetřovat poléváním silně naředěného roztoku povidon-jodidu (Betadine - roztok). Lze očekávat staženi tkáně a
postupnou granulaci během několika dní a úplné zahojení během několika týdnu až 2 - 3 měsiců. V případě, že by to mokvalo
nebo se podebralo, raději se dostavte a bude provedena šetrná chirurgická revize.
S pozdravem
prof. Knotek
CHRONOLOGICKÝ PRŮBĚH REGENERACE DRÁPKU
Obr. č.75
Obr. č.76
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Obr. č.77
Strana 33
22. Února 2006
22. Února 2006
Obr. č.78
22. Února 2006
Obr. č.80
Obr. č.79
25. Února 2006
02. Března 2006
Obr. č.81
06. Března 2006
Obr. č.82
17. Března 2006
Obr. č.83
17. Března 2006
02. Dubna 2006
Obr. č.86
Obr. č.84
21. Dubna 2006
Obr. č.85
07. Května 2006
03. Června 2006
Obr. č.89
Obr. č.87
10. Června 2006
Obr. č.88
24. Června 2006
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
15. Července 2006
Strana 34
Veterináři.
Tady bych Vám rád dal dohromady seznam veterinářů co se zabývají plazy / ještěry. Pokud někdo z Vás by náhodou měl s některým z
uvedených lékařů zkušenosti ať už dobré nebo špatné prosím, aby jste mi poslaly email o jakou zkušenost šlo, abych mohl udělat
případný update seznamu. Za zmínku stojí užitečný odkaz na databázi veterinářů ktera je rozdělená podle krajů.
Veterinární klinika
MVDr. Lubica Nečasová
Veterinární klinika
Doc. MVDr. Zdeněk Knotek CSc.
Adresa: Na hrádku 8, 128 00 Praha 2
Telefon: 224 923 717; 224 921 316
Fax: 224 923 717
Adresa: Banskobystrická 43, 621 00 Brno
Telefon: 541 562 381; 541 562 382
Fax: 541 562 381
E-mail: [email protected]
E-mail: [email protected]
Ordinační hodiny
Ordinační hodiny
PO
08.00-23.00
PO
08.00-15.00
UT
08.00-23.00
UT
08.00-15.00
ST
08.00-23.00
ST
08.00-15.00
CT
08.00-23.00
CT
08.00-15.00
PA
08.00-23.00
PA
08.00-15.00
SO
09.00-14.00
SO
541 561111
NE
14.00-19.00
NE
541 561111
Doporučeno KCHLZ pro složité
zákroky nebo operace.
Doporučeno KCHLZ pro složité
zákroky nebo operace.
Dále pak přikládám tento nádherný seznam, který jsem dostal od KLCHZ za což jim velice děkuji. Seznam byl vytvořen na základě
dotazníku, který byl jednotlivým veterinářům zaslán emailem, po vyplnění dotazníku byli tito veterináři zařazeni do tohoto seznamu, za
který "zelenáčům" ještě jednou moc děkuji.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 35
Veterináři, kteří mají rozumět plazům
ÚSTECKÝ KRAJ
Ústí nad Labem : Drážďanská 25, 400 07 Ústí nad Labem, okr. Ústí nad Labem , tel. 475503445, RTG, MVDr. Lubomír Vojtek,
MVDr. Miloš Soukup , MVDr. Daniel Petrák
Postoloprty: ul. 5. května 128, 439 42 Postoloprty, okr. Louny, tel. 415783433, [email protected] RTG, MVDr. Milan Klečka,
MVDr. Josef Mašek
Modrá: Teplická 112, 407 02 Modrá, okr. Děčín, tel.412550342, 605259272, [email protected], RTG, SONO, EKG, MVDr.
Hana Mejzlíková
Litoměřice: Čelakovského 7, 412 01 Litoměřice, okr. Litoměřice, tel. 416741237, [email protected], RTG, MVDr. Petr
Soldátek , MVDr. Marcela Matzkeová
Chomutov: Rokycanová 1153, 430 01 Chomutov, okr. Chomutov, tel. 474686502, [email protected], RTG, MVDr. Gabriela
Jasurková - Mikutová , MVDr. Kateřina Bučková
Děčín: Areál pivovaru Děčín, 40700 Děčín, okr. Děčín, tel.607735853 a 605259272, RTG ne, MVDr. Hana Mejzlíková, MVDr. Alena
Mládková
KARLOVARSKÝ KRAJ
Sokolov: Staré náměstí 31, 356 01 Sokolov, okr. Sokolov , tel. 352605372, 605117111, [email protected], RTG, MVDr.
Václava Molcarová
Karlovy Vary: U brodu 197, 360 18 Karlovy Vary okr. Karlovy Vary, tel. 602479493, [email protected], RTG, MVDr. Tomáš
Černý (dražší, na psy dobrý)
Karlovy Vary: Veterinární klinika pro koně a malá zvířata, Bohatická 50, tel 353229354, [email protected], RTG, MVDr. Jaroslav
Stekl, MVDr. Roland Šebesta, MVDr. Karel Soběslavský, MVDr. Marie Steklová (dobré zkušenosti, mladý a ochotný)
Další info od chovatelů:
Suchlová: ,,Tak na veterině MVDr. Jaroslava Stekla, Bohatická ul., Dalovice u Karlových Varů je MVDr. Roland Šebesta. Je sice mladší,
ale velmi šikovný,myslím tím, chytrý a opravdu se snaží zvířátkům pomoci. Neříkám, že je odborník na leguánky, ale vždy mi pomohl.
Není asi odborník, ale vřele doporučuji.
LIBERECKÝ KRAJ
Semily: Veterinární klinika, Brodská 106, tel. 481621133, [email protected], RTG, MVDr. Jana Van Geetová, MVDr.
Milan Krupka ,MVDr. Jiří Jiroudek
Liberec: Klinika Hanychov, Ještědská 287/37, tel. 482770371, [email protected], RTG, MVDr. Ivo Greger, MVDr.
Kateřina Mašková (upozornění: špatné informace, nedoporučuji)
Liberec: Veterinární klinika Ruzodol, Ostašovská 521, tel. 485103881, [email protected], MVDr. Vladimír Jurek, MVDr. Martin
Kareš, MVDr. Pavlína Karešová, MVDr. Anna Rysová, MVDr. Helena Zimová, MVDr. Kateřina Jurková (upozornění: Jurek a Zimovášpatné zkušenosti!)
Liberec: Soukromá veterinární praxe Krobotovi, Wolkerova 275/5, tel. 482710714, [email protected], RTG, MVDr. Jarmila
Krobotová, MVDr. Petr Krobot, MVDr. Karin Tvrzníková, MVDr. Patricie Sepeláková Krobotová (snad dobré zkušenosti)
Liberec: Veterinární klinika Nisa,Na Zápraží 390/1, 460 01 Liberec 3, okr. Liberec , tel. 485 102 277, [email protected], RTG,
MVDr.Minařík (špatné zkušenosti)
Další info od chovatelů:
a) Čeněk Červený - tento pan doktor je ochoten přijet za pacientem do bytu, aby se zvíře zbytečně nestresovalo cizím prostředím a
hlavně, aby v zimních měsících nenastydlo. Doktor Červený mého leguánka několikrát očkoval a také mi ho doma operoval - amputace
kousku ocásku. S jeho ochotou a znalostmi jsem byla maximálně spokojena, leguán se z narkózy probral bez problému a rychle se
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 36
uzdravil. Navíc mi bylo sympatické, že pan doktor si za cestu a ordinování u mě doma neúčtoval velké peníze, platili jsme úplně stejnou
částku, jako kdybychom jeli k němu do ordinace :-) Tel. kontakt na doktora Červeného zní: 603 731 535
b) Manželé Krobotovi - ti mají velkou kliniku v Liberci na Wolkerově ulici. Ordinují denně a vzhledem k tomu, že v objektu bydlí, tak v
akutních případech jsou schopni zvíře přijmout prakticky kdykoliv. Ordinace mají výborně vybavené a leguánka klidně zrentgenují nebo
mu provedou ultrazvuk. Zároveň dokáží výborně poradit jaké vitamíny v jakém věkovém období podávat a jak volit stravu. Perfektně
vypracovávají jídelníček a zároveň provádějí i čipování plazů.
KRALOVEHRADECKÝ KRAJ
Náchod: FANA-veterinární klinika Náchod, Plhovské náměstí 1199, tel. 491423802, [email protected] nebo [email protected],
RTG, BA, SONO, MVDr. Petr Falta, MVDr. Pavlína Bidlová, MVDr. Lenka Romerová
Hronov: Veterinární ošetrovna pro malá zvířata, Jiřího z Poděbrad 211, Hronov, RTG, tel. 549 481 591, 603 838 190,
[email protected], MVDr. Mach Stanislav, MVDr. Strnad Tomáš
Broumov: Veterinární ordinace, Obránců míru 164, Broumov, RTG, tel. 491 521 173, mob. 603 838 190, Email:
[email protected], MVDr. Mach Stanislav
Hradec Králové: VET-KLINIKA s.r.o., Pražská třída 94/53, Hradec Králové, RTG, BA tel. 49 55 33 261, mob. 605 346 317,
[email protected], http://www.vetklinika.net, MVDr. Jaromír Ekr, MVDr. Miroslav Pavlíček, MVDr. Petr Drahotský, MVDr. Jana
Faldynová
JIHOČESKÝ KRAJ
České Budějovice: Veterinární klinika , U lesa 2 - sídl. "Máj", tel. 85310797, [email protected], RTG, BA, SONO,
MVDr. Roman Bartoň, MVDr. Dana Čermáková
PARDUBICKÝ KRAJ
Pardubice: Veterinární nemocnice Aesculap, Kpt. Nálepky, tel. 466304460, [email protected] , RTG, BA, MVDr. Ludmila
Svobodová - Růžková, MVDr. Petr Havlík, MVDr. Jan Žabka
Choceň: Veterinární ambulance, Krawcova 1088, okr. Ústí nad Orlicí, tel. 465471868, [email protected], RTG, BA, MVDr.
Zdenek Sir, MVDr. Iva Sirová
VYSOČINA
Jihlava: Veterinární klinika, Veterinární klinika, Krajní 2, 586 01 Jihlava, okr. Jihlava, tel. 567305865, RTG, BA, MVDr. Přemysl
Novák, MVDr. Helena Štědrá
Jihlava: Veterinární ordinace, Sokolovská 50, Jihlava tel. 567 230 601, mob. 724 340 220, [email protected], RTG, SONO,
MVDr. Luďek Kučera
Žďár nad Sázavou: Veterinární ordinace, Barákova, Ždár nad Sázavou mob.732182832, 766188662, Email: [email protected],
MVDr. Dobrovolná Pavla, MVDr. Dobrovolná Marie
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Brno: Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců při VFU Brno, Palackého 1-3, tel. 541562382 a 541562381, [email protected],
RTG, BA, SONO, Prof. MVDr. Zdeňek Knotek CSc., MVDr. Viktor Tukac CSc., MVDr. Ladislav Taras, MVDr. Vladimír Jekl, ml., MVDr.
Karel Hauptman. (Pan doktor Knotek velice ochotně odpověděl po e-mailu, jeho diagnóza po shlédnutí přiložených fotografii byla
správná).
Brno: Veterinární ordinace, Merhautova 93, tel. 545211301, [email protected], RTG, BA ne, SONO ne, MVDr. Ludmila
Koudelová, MVDr. Radmila Danková
Brno: MVDr. Tomáš Weidenhofer ,Jemelková 42,Brno-Starý Lískovec . Ordinační hodiny : Pondělí 8-11h 14-18.30h Úterý 8-11h
14-18.30h Středa 8-11h 14-17.00h Čtvrtek 8-11h 14-18.30h Pátek 8-11h 14-17.00h Sobota 9-10h Po telefonické domluvě Tel.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 37
547210914, 606513925 je možné dohodnout návštěvu i mimo ordinační hodiny nebo návštěvu do bytu chovatele.
http://www.veterinabrno.cz/index.html
OLOMOUCKÝ KRAJ
Olomouc-Lázce: Veterinární ordinace na Letné, Klicperova 19 - na Letné, okr. Olomouc, RTG, SONO, BA, tel. 585221843,
606334122, [email protected], www.sendme.cz/pavel.lakomy, MVDr. Pavel Lakomý.
Zábřeh: Veterinární ambulance u svaté Barbory, Komenského 18, Zábřeh, RTG, tel. 583 455 571, mob.732 441 303,
[email protected], www.vetzabreh.com, MVDr. Jana Jiršová
MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ
Opava: Veterinární klinika, Rybova 6, tel. 553628591, [email protected], RTG, SONO, biochemie, bakteriol. laboratoř, MVDr.
Radomír Hynar , MVDr. Barbora Janova , MVDr. Veronika Dušková
Bohumín: AB veterinární klinika, Nerudova 1040, Bohumín, okr. Karviná tel. 596012146, 604957560, [email protected],
www.abvet.cz, RTG, SONO, MVDr. Martin Novák , MVDr. Marek Dolanský externista
Frýdek - Místek: Privátní veterinární ordinace pro malá zvířata, Čs.armády 797, Frýdek Místek 1, mob. 603903573, 604552294,
[email protected], www.rmedek.com RTG, SONO, MVDr. Radim Medek
Frýdek - Místek: Soukromá veterinární ambulance, Sadová 1158, 738 01 Frýdek-Místek, tel. 558630870, RTG, SONO,
biochemický analyzátor, MVDr. Vítězslav Novák
Krnov: Veterinární klinika MVDr.Hynara, Brožíkova 19, Krnov, okr. Bruntál, tel. 553628591, 554615435, [email protected] RTG,
SONO, biochem. analyzátor, bakteriologie, MVDr. Radomír Hyna, MVDr. Barbora Janová ,MVDr. Veronika Dušková
Karviná: Veterinární ordinace Ráj, Školská 428, 73601 Karviná, okr. Karviná, tel. 596315353, RTG, SONO ne, BA ne, MVDr. Petr
Kukuč, MVDr. Miroslav Voříšek, MVDr. Anna Hatápková a MVDr. Jan Nytra
Orlová: Veterinární ordinace Orlová - Ostravská 1265, 73514 Orlová, okr. Karviná , tel. 596 530 540, RTG ne, SONO ne, BA ne,
MVDr. Jan Nytra
Ostrava - Mariánské Hory: Veterinární ordinace MVDr.Vítězslav Raška a kolektiv, Hynaisova 12, Ostrava - Arianské Hory, okr.
Ostrava - město, tel. 596621677, mob. 736438238, [email protected], www.vetmed.cz, RTG, SONO, BA ne, MVDr.Vítězslav Raška
(názory na něj jak kladné, tak i záporné)
Hlučín: Veterinární ordinace, Vinohradská 62, mob. 602712889, MVDr. P. Gajdošík (má atestaci na plazy, spolupracuje s
Ostravskou Zoo), nemám další informace
Ostrava - Hrabůvka: MVDr. P. Gajdošík (má atestaci na plazy, spolupracuje s Ostravskou Zoo), nemám žádné jiné informace nebo
zkušenosti.
ZLINSKÝ KRAJ
Otrokovice: Veterinární ambulance, Havlíčkova ul., Otrokovice, okr. Zlín, tel. 577933547, 603888611, [email protected],
RTG a SONO a BA ne, MVDr. Šárka Kenová
Otrokovice: Veterinární ošetřovna pro malá zvířata, Prostřední
[email protected], RTG, SONO, BA ne, MVDr. Rudolf Mac
417,
Otrokovice,
okr.
Zlín,
tel.
577932727,
PRAHA
Praha: Veterinární klinika, Na Hrádku 8, Praha 2, RTG, SONO, BA, tel.224923717, 224921316, [email protected], MVDr.
Lubica Nečasová
Praha 2 - Vinohrady: Veterinární klinika Panda, Panda production s.r.o., Krkonošská 8, Praha 2 - Vinohrady, tel. 222725345,
mob.602568545, [email protected], RTG, SONO, BA, ordinuje ráda vetu, ale na plazy je specialistka: MVDr. Pavlína Hájková
(máme jen ty nejlepší zkušenosti)
Praha 5: Veterinární klinika Anima, Arbesovo náměstí 1064/3, tel. 251511500, [email protected], www.sendme.cz/anima, RTG,
SONO, BA ne, ordinuje zde rada vetu, specialista na plazy má byt: MVDr. Petr Sedláček (specializace dermatologie a onemocnění
plazů)
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 38
Praha 5: Na Zlichové 17, tel. 251554974, 251552172, mob.608260897, [email protected], www.vetzlich.zde.cz, RTG, SONO ne,
BA, MVDr. Ivan Malota, MVDr. Jan Uman (nemáme žádné zkušenosti)
Praha 6: Animal Clinic Bílá Hora - veterinární klinika, Čistovická 44, tel. 235322829, mob. 606590018, [email protected],
www.animalclinic.cz, RTG , SONO, BA, MVDr. Jan Hnízdo, MVDr. Lucie Gregrová (na plazy je specialista MVDr. Hnízdo, zkušenosti
máme dobré)
Praha 9: Veterinární klinika Kolmá, Kolmá 12, tel. 284810471, [email protected], www.veterina-info.cz, www.vetkolma.cz, RTG,
SONO, BA, MVDr. Michal Cap, MVDr. Jan Knakal, MVDr. Roman Kvapil, MVDr. Jan Jisa, MVDr. Pavla Radová, MVDr. Nike Drábová
(nemáme žádné zkušenosti)
Poznámky k veterinářům v Praze: Nemáme moc pozitivní zkušenosti s MVDr. T. Vopršálkem (Veterinární ošetřovna, Rybálkova 15,
Praha 10) a MVDr. D. Králem (Veterinární nemocnice Libuš, Na Sejdru 45, Praha).
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Čelákovice - Záluží: Vet. klinika pro malá zvířata, exoty, plazy a dravce, Haškova 16, okr. Praha-východ, RTG, SONO, BA, tel.
326991099, [email protected], MVDr. Jan Mecera, MVDr. Kateřina Malíková (před 3 lety léčil katastroficky mé vlastní zvíře!nedoporučuji)
Kralupy nad Vltavou: Veterinární ordinace Lobeček, Lidická, okr. Mělník, RTG, SONO, BA, tel. 315741758, [email protected]
MVDr. Michaela Šikulová (Paní doktorka je velmi ochotná a terarijní zvířata má velice ráda a snaží se je léčit jak nejlépe umí. Jako
jediná v ČR provedla ochotne pitvu jednoho uhynulého leguána (členka KCHLZ), aby se zjistila příčina úmrtí)
Kutná Hora: Veterinární ordinace VETMEDIKA, Husova 141, RTG, SONO, BA ne, tel. 327311395, [email protected],
www.vetmedika.cz, MVDr. Radek Mašín, MVDr. Miroslava Mašínová.
Lysá nad Labem: Veterinární ordinace, Havlínova 1750, okr. Nymburk, RTG ne, SONO, BA ne, tel. 325561180,
[email protected], MVDr. Petr Matušina, MVDr. Zuzana Matušínová.
Mělník: Veterinární ordinace, Pražská 532, okr. Mělník. RTG ne, SONO, tel. 603865756, 315627345, [email protected], BA ne,
MVDr. Vlastimil Mrňák.
Rakovník: Veterinární ordinace, Dukelských hrdinů 740, RTG ano, Sono ne, tel. 313511099, pohotovost: 602357218, 737641357,
[email protected], web.quick.cz/MVDr.JiříZajíček, , BA ne, MVDr. Jiří Zajíček, MVDr. Stanislava Kašparová, MVDr. Jindřiška
Lasková.
Uhlířské Janovice: Veterinární ordinace VETMEDIKA, Jungmannova 127, okr. Kutná Hora, RTG, SONO, BA ne, tel. 327544092,
[email protected], www.vetmedika.cz, MVDr. Radek Mašín, MVDr. Miroslava Mašínová.
PLZEŇSKÝ KRAJ
Plzeň: ZODIACUS 97 s.r.o. - Veterinární klinika, Vejprnická 79, Plzeň, RTG, SONO, BA, parazitologie, tel. 377 389 281,
[email protected], http://veterina-plzen.cz, MVDr. Stanislav Honsa
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 39
Výroba terária - Vybavení Terária
Světlo v teráriu:
Varan nilský je denní ještěr a tudíž nejaktívnější je za denního světla a tepla. Proto by jsme měli dopřát
našemu ještěrovi stejné podmínky. Střídání světla a tmy se též nazývá tzv. fotoperioda. Fotoperioda by
měla být v období letních teplých mesíců 12-14 hodin pro světlo a zbytek 10-12 hodin tma. V zimním
období by podíl světla a tmy měl být opačný, takže 10-12 hodin pro světlo a 12-14 hodin pro tmu.
Žárovka by měla být samozřejme speciálně určená pro ještěry s přídavkem UV (UVB / UVA) záření.
Ovšem není na pravé slunce. Z posledních studií vyplívá, že 30 minut přírodního slunečního záření se
vyrovná 18 hodinám pobytu pod tou nejlepší celospektrální UV žárovkou. Tyto studie též prokázaly, že
expozice UV světla je sice pro varany blahodárná, ale není až tak nezbytně důležitá jako je tomu u
býložravých ještěrů, kde je POVINNÁ.
Teplo v teráriu:
Všichni ještěři jsou chladnokrevní. Což znamená že si jejich tělo nedokáže vyrobit
vlastní teplo. V zajetí v domacích podmínkách je tedy zajištění tepla jednou z
nejdůležitějších podmínek pro zdraví vašeho ještěra. Správná teplota může být
dosažena sérii několika svítidel, termo lamp nebo výhřevných kamenů či podložek. U
kamenů a podložek, ale doporučuji pouze ty u nich se dá teplota regulovat pomoci
reostatu. U špatných kamenů může dojít k velice neříjemným a těžce hojitelným
popáleninám. Též se vyvarujte používání tzv. BLACK LIGHT. Žárovky tohoto typu
můzou pri dlouhodobé expozici poškodit sítnici. Ventilátory vhánějící horký vzduch
jsou též používány , ale zde si musíte dávat extra pozor jelikož dokáží významě
ovlivnit vlhkost v teráriu. Pro zjišťování teploty vždy používejte edekvátních
teploměrů. Takové ty nalepovací pásky jsou velice nevhodné a nepřesné. Osobně
doporučuji digitální nejlépe kombinované s vlhkoměrem. Správně by v teráriu mělo
být místo teplé na slunění a místo chladnější, kam se ještěr uchyluje v případě
prehřátí. Jelikož je varan chladnokrevným zvířetem musí svoji teplotu regulovat tím
že se přemisťuje z teplých sluncem vyhřátých míst do míst chladnějších se stínem.
To samé bude dělat i v teráriu a určitě vás upozorní když se mu nebude něco líbit.
Pokud varan bude většinu dne trávit v chladné části terária je jasné, že teplota je
příliš vysoká. Pokud varan většinu času stráví pod tepelným zdrojem aniž by se
zajímal o vodu v bazénku nebo misce, teplota je příliš nízká. Nejideálnější teplota by
se měla pohybovat mezi +25C až +29C. Pro výhřevné místo pak teplota od +43C až +57C (rozumějte místo pod vyhřevným tělesem).
Varana můžete spatřit v blízkosti výhřevného místa brzo ráno někdy i několik minut před tím než se lampa rozsvítí. Na výhřevne místo
se pak vrací zpravidla ještě jednou denně zhruba někdy v pozdním odpoledni. Teplota večerní by měla být o 5 - 8 stupnů menší jak
denní. Takže pokud je v teráriu přez den +29C večer by teplota měla být v rozmezí +21C až +25C. Nepodceňujte důležitost tepla. Teplo
je velice důležité pro správné trávení potravy. Prvni věc co varan po nažrání udělá je, že si najde místo na kterém se prohřeje a
nastartuje trávicí proces. U výhřevných kamenů a podložek by jste měly čas od času provádět kontrolni měření pro případnou poruchu.
Velkým překvapením bylo pro řadu chovatelů zjištění že se ještěrům daří líp při spuštěném tepelném zdroji 24/7 jak při fotoperiodickém
cyklu se změnou teploty. Tato nová metoda se s úspěchem používá několik let a prozatím se nezjistily žádné negatívní dopady. Ba
naopak u takto chovaných jedinců se snížilo procento onemocnění a dokonce se po čase vytratily problémy se svlekem kůže. Též
reporodukční cyklus se ustalil na určité hranici. Pro takovéto prostředí můžete použít keramické emitory, které mají závit jako obyč.
žárovka, takže jej můžete použít u všech typů svítidel. Já osobně mám v teráriu zapnutý výhřevný kámen který je ovšem nastaven na
nízkou teplotu a k tomu ještě červenou infra žárovku která v noci dodáva v teráriu kromě tepla i prijemné tlumené světlo.
Vlhkost v teráriu:
U varana nilského by jsme měli udržovat vlhkost mezi 50 - 75%. Někteří chovatelé mají názory, že
pokud je vlhkost příliš nízká tak mají varani problémy se svlekem, ale o tom by se dalo diskutovat.
Problémy svleku kůže jsou spíše zapříčiněny špatnou teplotou v teráriu jak jeho vlhkostí. Pokud je
vlhkost příliš vysoká (více jak 90%) může spíše docházet u varanů k různým onemocněním kůže,
kde nejnáchylnější adeptem je varanus albigularis. U varana nilského se tyto choroby z vlhka
vyskytují velice ojediněle. Dobře izolované terárium, si ale zajistí správnou vlhkost samo a to při
samovolném vypařovaní vody z varaního bazénku či misky s vodou. V suchých oblastech je
zajištění vlhka problém, ale i to se dá řešit a to tím, že do místnosti kde máme terárium umístímě
jakýkoliv komerční zvlhčovač vzduchu. Pokud, ale váš varan nevykazuje žádné známky, že by nedostatkem vlhka strádal nemusíte mít
strach. U varanus ornate, ktery pochází z bahnitých oblastí severní Afriky by vlhkost měla být okolo 50% a více. U varanus niloticus
nevadi ani nízká vlhkost okolo 30%.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 40
Podklad terária:
Podlaha je jedním z dalších důležitých rozhodnutí. Zejména musíme brát v potaz trakci, dále pak to,
že varan od přírody rád hrabe a v neposlední řadě nebezpečí v požití sedřeného materiálu. Mnoho
chovatelů tvrdí, že u varana není substrát nutný z důvodu že ho všeliak přehrabují a dělají
nepořádek. Je to ale jejich přírodní chováni a tak by jsme mu tuto kratochvíli měli dopřát. V přírodě
varani vesměs hrabou při hledání potravy a taktéž si vyhrabávají hnízda, kam se pak večer a někdy
i přez den uchylují a kde se cítí více v bezpečí. Takové místo je pro ně velice důležité a v teráriu by
jedno takové měli mít. Pokud se tedy rozhodnete pro substrát na trhu se dá v dnešní době sehnat
celá řada podkladů. Drcené šišky, kůrové štěpy, mulč, štěrk apod. Některé substráty jsou ale velice
nevhodné jako například písek, drcené kukuřičné vřeteno nebo cokoliv co není lehce stravitelné.
Tyto substraty můžou po požití způsobit vážné problémy ve střevech či dokonce jejich ucpání.
Pokud se tak stane a váš varan pozře takovýto substrát a nechá se bez dozoru může i umřít. V
případech kdy dojde k takovému problému můžete vypozorovat části substrátu ve stolici dále pak
varan stratí chuť k jídlu a celkově začne působit dojmem že není něco v pořádku. Okamžitě
zlikvidujte substrát a konzultuje s lékařem. Hloubka substrátu by měla být okolo 7cm - 10cm u
terária velkého 122 x 244 cm. Předpokládám že u zvířat menších bude tato hloubka adekvátní jejich
teráriu minimálně však 4cm. Podlaha terária by měla jít lehce vyčistit a měla by být voděvzdorná. Pokud se rozhodnete nepoužít
substrát zajistěte aby měl varan adekvátní trakci a při každém kroku mu neujížděly nohy. Samotná konstrukce terária by měla být pevná
speciálně u velikých jedinců u kterých není problém při lovu rozbít skleňenou výplň. Dodržujte přísnou čistotu v teráriu je to základ pro
zdravé nestresované zvíře. Nepoužívejte domácí chemikálie na čištění a desinfekci. Mohou být pro ještěra toxické.
Velikost terária:
Jelikož varan patří mezi největší ještěry měli by jsme mu dopřát pokud možno co nejvíce prostoru. 40 litrové terárium je dobré pro
mládě, ale jak ještěr roste je nutné s jeho velikostí vybudovat i úměrné terárium. Pro varana o velikosti 122cm musíme proto počítat s
teráriem velikosti pohovky. Proto je nejlepší ekonomické řešení vybudovat úměrné terárium hned ze začátku. Nejosvědčenější tvar je
obdélníkového tvaru s tím že nejvíce se zaměříme na velikost prostoru ve kterém se bude varan pohybovat. Na rozdíl od stromových
ještěrů jako je třeba leguán který dáva přednost teráriu vysokému varan upředňostňuje terárium podlouhlé. Čím starší jedinec tím víc se
pohybuje po zemi jak ve větvích. Ikdyž je varan dobrý ve šplhání nebudeme riskovat pád a jeho zranění. Materiál můžete použít dle
libosti a podrobněji se zmiňuji o výhodách a nevýhodách v článku o výrobě terária. Vyvarujte se, ale jakémukoliv použití cedarového
dřeva pro ještěry je nevhodný a toxický.
Výroba Terária
Výběr materiálu:
V první řadě co si musíme rozmyslet jak veliké terárium budeme stavět a za další z čeho ho budeme stavět. Na stavbu můžeme
použít cokoliv. Ať už je to sklo, dřevo, lamino dřevotříska (dále už jen lamino), železo či kámen. Ke každému materiálu řeknu svůj
názor.
Sklo: Takže co nám může nabídnout sklo. Jako materiál na stavbu terária je
sklo dobré, ale pouze do určité velikosti terária. Sklo je vynikající co do odolnosti
proti poškrábání, nehrozí u něj, že vám začne nějak praskat nebo hnít v
důsledku vlhka, dobře se čistí a desinfikuje. Jeho nevýhoda je vysoká křehkost,
pořizovací cena a co je důležité, že sklo jako takové má velice špatnou izolační
vlastnost. Můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, že když jsem měl malého varana v
celoskleněném teráriu ani 100W žárovka terárium nevytopila jak jsem
potřeboval. Nyní mám terárium 4x větší a stačí mi na zatopení 75W infražárovka. Takže záleží na vás jak se rozhodnete. Pokud to má být terárium pro
mládě klidné začněte s celoskleněným pokud pro velkého ještěra je lepší se
podívat po alternativním řešení . Nehledě na to, že u velkého zvířete budete
potřebovat i silnější sklo a to tebude vůbec levné.
Obr. č.90
Dřevo: No u dřeva bych začal asi jeho nevýhodou. Syrové dřevo je plné pórů,
které nevidíme, ale v důsledku vlhka a tepla bude dřevo pracovat a pukat nehledě na to, že ve škvírách se můžou usídlit různé
houby a plísně. Jako takové je dřevo nevhodné pro stavbu terária. Výjimka nastává, je-li dřevo nějak upraveno. Například jestli je
nalakováno silnou vrstvou speciálního laku atd. Ale i když dřevo nalakujete, tak vám po tom bude ještěr stejně škrábat a lak z
toho sedře a pokud bude dřevo vystaveno veliké vlhkosti lak se může rozmočit. Dřevo bych používal pouze jako doplněk či
okrasu na teráriu z venku nebo dekoraci uvnitř.
Lamino: Laminová dřevotříska je alespoň podle mě tím nejlepším co můžete při stavbě používat a v kombinaci se sklem je to
neprůstřelná kombinace. Výhody jsou stejné jako u skla. Je zdravotně nezávadné, omyvatelné, ještěr nemá šanci lamino sedřít,
má vynikající tepelné izolační vlastnosti a dá se koupit v různých barevných provedeních či imitacích. Nevýhody nastanou pouze
pokud zanedbáte stavbu a necháte někde obnaženou dřevotřísku ta se může vlivem vlhka rozpadat. Další nevýhoda dřevotřísky
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 41
je její křehkost při opracovávání nebo vrtání. Dokáže se lehce vylomit. Jinak laminová dřevotříska vydrží věky. Doporučuji po
sestavení terária vytáhnout všechny spoje silikonem.
Železo: při stavbě terária se železo využívá pouze na konstrukci. Tady si musíme být naprosto jistí, že je konstrukce po svaření
pořádně nastříkaná barvou v několika vrstvách. Nesmíme zapomínat, že terárium bude vystaveno zvýšené vlhkosti a to 24/7.
Nepočítám s tím, že si někdo konstrukci svaří z nerezu či hliníku, kde nátěr není za potřebí.
Kámen: Kámen je též dobrý stavební prvek, ale kámen se spíše hodí na stavbu venkovních obrovských výběhů takže ho jen
uvádím pro zajímavost jako jeden z dalších materiálů. Jinak se též dá použít v teráriu jako dekorace či k budování různých
úkrytů. Pokud si kámen donesete z přírody nezapomeňte jej pořádně očistit a vyvařit nebo jinak zdezinfikovat.
Výběr dekorace.
Co se dekorace týče tady čistě záleží jenom na vás jak si terárium vyzdobíte. Není na škodu udělat hlavně mláděti nějaký úkryt,
aby se mohl při pocitu nebezpečí schovat. Je sice pravda, že ještěra celý den neuvidíte, ale postupem, času jak si na Vás bude
zvykat bude se v úkrytu zdržovat co nejméně.U přírodních materiálů pokud nebyly koupeny v obchodě nemusím vykládat o nutné
sterilizaci buď roztokem nebo třeba vypéci v troubě. U různých větví doporučuji odstranit kůru dřevo nechat vyschnout nebo
odstát minimálně 14 dní pokud je ale dřevo čerstvé tak pokud nemáte sušičku, tak nechat vysychat alespoň měsíc při pokojové
teplotě. Poté dřevo nalakujte. Dále co nedoporučuji tak živé rostliny, neboť je ještěr zničí hned první den:-) U umělých rostlin brát
takové co hodně vydrží v tahu zkrátka nebrat takové po kterých, když přejedete rukou nebo trošku zatáhnete vám zůstanou listy v
ruce:-)
Návod na výrobu.
Domácí:
Tady máte malý obrázkový návod jak postavit takové terárium už pro většího jedince. Co se týká rozměrů, tak ty jsou 120 x 60 x
65 (D x S x V). Terárium je vyrobeno z lamino dřevotřísky, skla jsou usazené v hliníkových kolejničkách a zajištěna zámkem,
zadní stěna je vylisovaná atrapa kamenné stěny z tvrdého plastu (tady se to používá jako velice levná náhražka a rádoby okrasa
kolem domů, já našel jiné využití a funguje to bezvadně) jinak jak si uděláte zadní stěnu záleží na vás třeba nalepená břidlice
může vypadat též velice hezky nedoporučuji montážní pěnu tu vám Varan zničí během pár hodin. Jako substrát jsou použity
dřevěné štěpy, dno je pojištěno vlepeným PVC, bazének je výlisek pro malou zahradní nádržku, na stropě je jedna UVB/UVA
zářivka ReptiGlo 5.0. Do každého rohu jsem umístil dvě svítilny, kde můžu podle libosti našroubovat žárovky tak jak potřebuji.
Momentálně v levém rohu v oblasti výhřevného kamene, mám infra výhřevnou žárovku. Časem bude nahrazena keramickym
světlem a do zadni lampy chci dat noční světlo. V současné době se teplota terária pohybuje (30-32C v oblasti výhřevné žárovky
26-28C v chladné části terária). Na dně je jeden velký výhřevný kámen s regulovatelnou teplotou nastaven na 26C a na stěně je
digitální teploměr s vlhkoměrem, který není na škodu v teráriu mít. Zářivka je napojena na časovač svítí zhruba 11 hodin denně,
oproti tomu infra a topný kámen jedou 24 hodin denně 7 dnů v týdnu:-). Větrani zajišťuji tři asi v prumeru 5,5 cm vykroužené
otvory ve stropě terária chráněné nerez mřížkou. Další větraní vzniklo díky šoupacím sklům mezi kterými je asi 3mm mezera.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 42
Obr. č.91
Obr. č.94
Obr. č.97
Obr. č.92
Obr. č.93
Obr. č.95
Obr. č.96
Obr. č.98
Obr. č.99
Venkovní:
Až vám z vašeho mazlíka vyroste obr budete pravděpodobne chtít
vybudovat pro něj něco většího a prostornějšího. Pokud budete mít tu
možnost vybudovat terárium venku na zahradě tak tu mám pro vás takovej
menší návod jak na to. Co tedy budete potřebovat...
24Ks ( 5 x 10 x 20 cm ) dřevěných impregnovaných sloupků, 3Ks ( 5 x 5 x
20 cm ) opracovaných desek, 4Ks ( 2,5 x 5 x 20 cm ) opracovaných desek,
2Ks ( 10 x 20 x 1,25 cm ) impregnovaných desek, 1Ks ( 122 x 1550 cm )
jemějšího drátěného pletiva, 1Ks ( 61 x 1550 cm ) jemějšího drátěného
pletiva, 1 krabička philips šroubků 100Ks ( 8,75 cm ), 2 krabičky šroubků s
plochou hlavou 100Ks ( 2,5 cm ), 2 krabičky podložek 2 x 100Ks, 3Ks
upravených ocelových pantů ( 7,5 cm ), 2Ks upravených petlic.
Obr. č.100
Venkovní plocha, kterou budem pro nové terárium potřebovat bude ( 244 x
244 x 244 cm). Každá strana terária je udělaná tak jako stěna domu tzn..
Horní a spodní desku spojímé sloupky ( 5 x 10 cm) . Dveře jsou
připevněny s jednou stranou stěny a upevněny pomoci 3Ks pantů. Jakmile
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 43
je hotová konstrukce celou tuhle konstrukci obalíme pletivem a připevníme pomocí šroubků s podložkami ke konstrukci.
Nezapomeňte obalit tuhle konstrukci nejen kolem dokola, ale i nahoře a vespod. Nesmíme umožnit varanovi aby buďto vyšplhal
nahoru a přelezl, nebo se podhrabal. Jakmile je cela konstrukce obalená pletivem vrátíme terárium na své místo. Pro varanův klid
nakonec uděláme to, že zevnitř kolem dokola přisroubujeme desky ( 61 x 244cm ). Zamezíme tak zbytečnémů stresu varanů
když budete procházet kolem terária. Pote navezeme podklad a před tím než varana do terária vypustíme vyzkoušíme jak je
pevné a hlavně jestli hrozí jakýkoliv únik z terária či jestli nemůže dojit ke zranění.
Údržba terária.
No tady se nebudu moc dlouho rozepisovat je snad jasné, že terárium musí být udržováno v čistotě a to každý den. Pokud se váš
Varan naučí chodit na záchod do bazénu je nutné tento čistit denně obzvláště pokud to je jediné místo, kde se může varan
koupat a kam chodí pít. Jinak jednou za 2-3 měsíce můžete vyhodit substrát a nahradit ho novým. Ovšem to také záleží na
vašem varanovi jak a hlavně kam se naučí chodit na záchod:-) Například já pouze přisypávám a odebírám znečištěný substrát
jinak se varan naučil chodit vylučovat do bazénku a pouze jednou za čas to hold nestihne:-)
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 44
Autor textu: Roman Valenta
Grafická úprava: Roman Valenta
Autoři fotografií:
Roman Valenta:(1, 4, 9, 14-17, 22, 25-33, 63,65, 69, 75-89, 90-99)
Převzato z internetu: (2, 3, 5-8, 10-13, 18, 19, 23, 24, 35, 36, 47, 58-62, 64, 66-68, 70-72, 74)
Převzato z knihy: (20, 21, 37, 39-46, 48-57, 100)
Ostatní: (Dekorace a produkty, ostatní neočislované)
Použitá Literatůra:
-
General Care and Maintenance of Popular Monitors & Tegus by Michael Balsai
Nile Monitors by Robert J. Faust
Understanding Reptile Parasites by Roger Klingenberg
Internet:
-
http://www.anapsid.org/
http://www.nessiesmom.freeservers.com
http://www.arbreptiles.com/cages/incubator.shtml
http://www.vet.uga.edu/mis/exotics/reptiles/gender.php
UPOZORNĚNÍ:
Tato příručka byla vytvořena na základě vlastních zkušenosti za pomoci odborné literatůry,
pozorování a studie. Jedná se tedy o neoficiální příručku, která bude průběžně aktualizována
(opravována) a doplňována o nové informace.
Příručka chovatele varana nilského | © 2006 Roman Valenta Aktualizace:05/03/2007
Strana 45