Magazin Budoucnost 2016

Komentáře

Transkript

Magazin Budoucnost 2016
B
udoucnost
Bereme budoucnost do svých rukou!
Pět zemí, jedna
budoucnost?
Jak lidé v různých
kulturách přetvářejí
svůj život ­p omocí
technologií
Kreativní megapole
Jak mohou obyvatelé města
­p řispět k jeho rozvoji
Mise na Mars
Sen o životě na Marsu
by se mohl stát skutečností
voestalpine AG
voestalpine -Strasse 1
4020 Linz, Austria
T. +43/50304/15-0
F. +43/50304/55-0
www.voestalpine.com
www.voestalpine.com
Vydání 2016
Magazín voestalpine
„Bereme budoucnost
do svých rukou“
Milé čtenářky, milí čtenáři,
asi znáte ten pocit sami – kvůli stále rychlejším změnám v okolním světě bývá někdy dost
obtížné udržet krok ve všech oblastech. Svět
se mění více než kdy dříve a změny s sebou
vždy přinášejí nové výzvy. Anglický přírodovědec Charles Darwin si kdysi vytyčil úkol prozkoumat změny probíhající v biologických systémech. Právě on je autorem výroku: „Na Zemi
není nic stálejší než změna.“ Darwin tak poukazuje na skutečnost, kterou my sami rádi přehlížíme a kterou by mnozí lidé nejraději zcela
ignorovali. A sice, že změny jsou jednou z mála
opravdu spolehlivých konstant. To znamená
pro nás jako koncern, ale i pro každého jednotlivce, že musíme každý den čelit výzvám, které
ze všech těchto změn vyplývají – v hospodářském, technologickém i společenském ohledu.
Články tohoto vydání magazínu ­Budoucnost
pojednávají o tom, jak takové „čelení výzvám“
může vypadat. Zachycují způsob, jakým technologie mění náš svět, a také ukazují, jakou roli
hrají kulturní rozdíly při šíření a akceptaci nové
techniky a nových technologií. Naše spolupracovnice Luciana Ferrandová například informuje o nadšení pro pokrok, které charakterizuje
dnešní Argentinu. Pro tuto zemi je mimo jiné
příznačný fakt, že technologické změny jsou
tam přijímány s mimořádným nadšením. Technologie je v Argentině vnímána jako posilující
prvek kulturního rozvoje a má pozitivní vliv
na myšlení a konání tamních obyvatel, ačkoli
pokroku stojí v cestě omezené zdroje. Michael
Lind, spoluzakladatel New America Foundation,
se v interview pro náš časopis ptá, jestli příliš
mnoho technologie dokonce není proti lidské
přirozenosti. Dochází však k závěru, že rozhodující je, jak s ní my sami naložíme. A také Paul
Sullivan se ve své eseji zabývá tím, jak dalece
ovlivňují technologické změny náš život a jak
můžeme při změně perspektivy chápat změny
2
i jako šance. Ve všech těchto textech vycházejí
autoři z téhož předpokladu: Změny mají vždy
vliv na společnost jako celek. Díky spolupráci
můžeme změny uchopit do rukou společně
a můžeme jim společně čelit. Změny nám také
doslova umožňují dotknout se hvězd, jak o tom
píše Louisa P
­ restonová. Dnes se celá řada mezinárodních vesmírných misí snaží vyslat první
lidi na planetu Mars. Mnozí vědci sní nejen
o průzkumu rudé planety, ale dokonce o jejím
osídlení – a právě tyto perspektivy jsou možné
díky probíhajícím technologickým inovacím
a velkým vizím. Jsou to témata, na kterých nám
ve voestalpine mimořádně záleží a která nás fascinují. Dnes vám představujeme lidi, jejichž sílu
k inovacím – či přesněji snad vůli k inovacím –
bychom měli chápat jako výzvu nám všem, abychom se k nim přidali. Protože jen uvědomělost
a angažovanost každého z nás může tento svět
změnit v pozitivním smyslu.
Se srdečným pozdravem
Wolfgang Eder, generální ředitel voestalpine AG
3
Obsah
Jsme zde
Myslíme dopředu
Zůstáváme zvědaví
12 30 Technologie
Jakou roli hraje při řešení globálních výzev?
60 Vydání 2016
Změna: předpoklad
­p okroku a zlepšení
— strana 12
Technologie: tři zcela
­o dlišné pohledy na věc
— strana 30
Specialisté: čtyři pra­
covníci s mimořádnými
schopnostmi
— strana 56
Síla změny
Jak změny ovlivňují náš soukromý
a profesní život
16 „Život bez rizika není možný“
38 Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj
­ž ivot pomocí technologií
Interview s Wolfgangem Ederem
6
Náš svět
Jak bude vypadat náš svět
v budoucnosti?
18 4
48 Jak vidí lidé ve voestalpine budoucnost
20 8 Spoluautoři
Lidé, kteří se podíleli na vzniku tohoto
magazínu
8 Tiráž
Naše budoucnost
Průmysl ve znamení digitální
­revoluce
Nápady, které nás posouvají dál
Představujeme prozíravé vynálezce, kteří
chtějí změnit náš svět
Plnou silou vpřed
Jak fungují hospodárné elektrárny
budoucnosti
52 Tradiční firmy se pokoušejí přiblížit mladým
a ­dynamickým zdrojům nápadů
22 Pět zemí, jedna budoucnost?
Kreativní megapole
Jak mohou obyvatelé města přispět k jeho
rozvoji
56 Specialisté jsou nenahraditelní
Představujeme vám čtyři lidi z našeho
koncernu
Mise na Mars
Sen o životě na Marsu by se mohl stát
skutečností
66 Pohled z oběžné dráhy
Neuvěřitelné snímky Země ze satelitu
Suomi NPP
70 Když jídlo zvyšuje výkon
Můžeme se projíst k chytrosti, zdraví
a kráse?
74 Chytří giganti
Vývoj užitkových vozidel
76 Individualizace všedního dne
Když jde ve službách skutečně o člověka
5
Náš
svět
Island
Jak bude vypadat náš
svět v budoucnosti?
Toto jsou místa, která
jsme v tomto vydání
prozkoumali.
Silicon Valley, USA
Silicon Valley je vzorem pro celý svět: Aby
bylo možné uskutečňovat radikální inovace,
vyhledává stále více firem blízké start-upy.
Průmysl ve znamení digitální ­r evoluce
— strana 20
Německo
Washington, D. C.
Bombaj
Keňa
Washington, D. C., USA
Rozhovor se spisovatelem Michaelem Lindem
o technologiích a jejich roli v dnešní době
i v budoucnosti.
„Není cesty zpět“ — strana 34
Island
Louisa Prestonová se vydává na procházku
do krajiny, která se podobá Marsu, ale rozkládá se na Islandu. Doprovází ji zakladatel
projektu „Mars One“.
Mise na Mars — strana 60
6
Malajsie
Americana
Americana, Brazílie
Lara Baralhasová z Americany by chtěla objevovat nové planety.
Naše budoucnost — strana 18
Argentina
V Argentině hrají roboti ve vzdělávání stále
důležitější roli.
Pět zemí, jedna budoucnost? — strana 38
Japonsko
Silicon Valley
Melbourne
Argentina
Německo
Jak v elektrárnách získat více energie
z ­p aliva využitím odpadního tepla.
Plnou silou vpřed — strana 48
Bombaj, Indie
„Tool Houses“ nabízejí plochy pro bydlení
i výrobu.
Kreativní megapole — strana 52
Keňa
Zplynování biomasy je vhodné pro země,
jako je Keňa, kde rozvodné sítě existují jen
v omezeném rozsahu.
Plnou silou vpřed — strana 48
Malajsie
Mohammad Asadullah navrhuje zplynování
biomasy, což vyžaduje méně paliva než elektrárny s parní turbínou.
Plnou silou vpřed — strana 48
Japonsko
Klišé nebo realita: Mohou mít i stroje duši?
Pět zemí, jedna budoucnost? — strana 38
Melbourne, Austrálie
Obyvatelé přišli s nápadem „Little Library“,
malé knihovny, kterou organizují sami uživatelé.
Kreativní megapole — strana 52
7
Tiráž
Spoluautoři
Lidé, kteří stojí za
magazínem Budoucnost
Spoluautoři
Změny jsou součástí našeho života, bez nich
by nebyl možný žádný pokrok. V tomto vydání
­n ašeho časopisu se díváme do budoucnosti:
Jak se naše životy změní a jakou roli přitom
bude hrát technika?
Od Argentiny po Japonsko a od Kalifornie po
Austrálii: Vyslali jsme naše reportéry doslova
do každého koutu světa, aby nám vyprávěli
o těch nejnapínavějších změnách. Část lidí,
kteří jsou spoluautory tohoto vydání magazínu
Budoucnost, bychom vám chtěli představit
na těchto stránkách.
Tiráž
Chris Schinke
Luciana Ferrandová
Paul Sullivan
novinář (Německo)
Ke stěžejním zájmům Chrise Schinkeho patří
­technologie, filmy, literatura a divadlo. Žije a pracuje jako žurnalista na volné noze v Mnichově.
Pro tento magazín napsal Chris Schinke příspěvek
o ­k reativních megapolích.
novinářka (Německo)
Ve své profesi se Luciana Ferrandová vydává
do stále nových světů – pro magazín Budoucnost
se vypravila do oblasti technologie: Ve svém
článku se zabývá akceptací technologií v Argentině
a vztahy lidí k novým technologiím.
autor a fotograf (Německo)
Paul Sullivan je Brit žijící v Berlíně. Ve své
profesi se zabývá zejména tématy kultury,
­životního stylu a cestování. Pro toto vydání maga­
zínu Budoucnost připravil esej zaměřenou na
téma změn a proměn.
— strana 52 —
— strana 32 —
— strana 12 —
Vlastník a majitel mediálního obsahu:
voestalpine AG
voestalpine-Strasse 1
4020 Linec, Rakousko
Vydavatel:
Peter Felsbach
Šéfredaktorka:
Maria Reibenbergerová
Tel.: +43/50304/15-5432
[email protected]
Koncepce a redakce:
Barbara Eckerová,
Anne Kammerzeltová
a Björn Lüdtke
Ztvárnění:
Sandra Stäblerová
Tisk:
Kontext Druckerei GmbH
Spaunstrasse 3 a
4020 Linec, Rakousko
8
Louisa Prestonová
Raouia Khederová
Björn Lüdtke
astrobioložka a astrogeoložka (Velká Británie)
Louisa Prestonová, astrobioložka, astrogeoložka
a rovněž TED Fellow, se zabývá hledáním života
na Marsu a osídlováním jiných planet a měsíců.
V ­magazínu Budoucnost ji doprovázíme na její misi.
novinářka a rozhlasová moderátorka (Tunisko)
Raouia Khederová informuje především o společenských a kulturních tématech ze své vlasti, Tuniska,
a z dalších arabských zemí. V tomto vydání našeho
magazínu zkoumá, jakou kulturní pozici zaujímá
technologie v její rodné zemi.
redaktor (Německo)
Björn Lüdtke je od počátku jedním z těch,
kteří spoluodpovídají za koncepci a redakci magazínu Budoucnost. Speciálními oblastmi, kterými se
tento novinář na volné noze zabývá, jsou vlastně
móda a marketing. Pro koncern voestalpine se ale
rád pustil i do problematiky změn a technologií.
— strana 60 —
— strana 38 —
— strana 38 —
9
Jsme zde
Poskytujeme lidem oporu a bezpečí
Díky své decentralizované struktuře můžeme fungovat a reagovat rychleji,
­zůstáváme blízko všem našim partnerům a snažíme se uspokojovat jejich
­potřeby s maximální flexibilitou a dynamikou. Problémy řešíme od základů
a nepolevujeme, protože bojovat za budoucnost se vyplatí.
12
Síla změny
Jak změny ovlivňují náš soukromý
a profesní život
16
„Život bez rizika není možný“
Interview s Wolfgangem Ederem
18
Naše budoucnost
Jak vidí lidé ve voestalpine budoucnost
20
Průmysl ve znamení digitální revoluce
Tradiční firmy se pokoušejí přiblížit mladým
a ­dynamickým zdrojům nápadů
22
Nápady, které nás posouvají dál
Představujeme prozíravé vynálezce,
kteří chtějí změnit náš svět
10
11
Jsme zde
Jsme zde
Síla změny
„Nic není tak stálé jako
změna.“
— Herakleitos z Efesu
Ani změny už nejsou takové, jaké
bývaly. K tomuto závěru by člověk
mohl rozhodně dojít, kdyby srovnával
dnešní generaci s těmi předešlými.
Nezažily závratně rychlý rozvoj techniky, který proměňuje náš každodenní
život. Jisté je, že v žádné dřívější kultuře se „nesurfovalo“, „negooglovalo“
ani „neskypovalo“, ale již od počátku
věků prožila téměř každá společnost
do určité míry intenzivní změny a proměny. Dokonce i v údajně neměnných tradičních společnostech docházelo k proměnám: náboženské sváry
a kmenové války, záplavy a chladná
období, vzpoury a epidemie nemocí
a v neposlední řadě i postupný vývoj,
který pomalu, ale jistě vytvářel základ našeho dnešního životního stylu.
Změna je zásadní součástí našeho
života a lidské přirozenosti. Již Hera­
kleitos, řecký filozof z dob před
Sokratem a jeden z prvních, kteří se
zabývali koncepcí změny, tento fakt
Text Paul Sullivan
Paul Sullivan o změnách a o jejich vlivu na náš sou­
kromý a profesní život
© iStock
Změna je součástí
našeho života
12
potvrdil svým slavným výrokem: „Nic
není tak stálé jako změna.“ Pro lepší
názornost dodal: „Nevstoupíš dvakrát
do stejné řeky.“
Ať se nám to líbí, nebo ne, každý den
prožíváme změny, a nezáleží na tom,
jestli jde o menší, zdánlivě nevýznamné každodenní události, jako je
například změna jízdního řádu autobusu, zrušení našeho oblíbeného
obchodu, malá výhra v loterii, nebo
o rozhodující momenty, jako je narození a úmrtí, stěhování nebo nové zaměstnání, nalezení nového přátelství
nebo zamilování se. Poslední jmenovaná událost se ostatně může přiho-
dit takřka mimochodem a kdykoli,
a přesto mívá trvalý vliv na náš život.
My lidé tíhneme k přijímání změn se
směsicí obav a touhy. Změny jsou ve
své podstatě nepředvídatelné a nezřídka kráčejí ruku v ruce s rizikem.
Změna je neviditelná síla, která bez
ustání ovlivňuje náš svět. Postupem
doby jsme se šikovně naučili, jak se
změnami vycházet – to byl základ proaktivního pohledu kupředu. A to je
zase pozitivním faktorem pro nás jako
jedince, ale i pro naše profesní aktivity a pro společnost jako celek.
„My sami se musíme stát
změnou, kterou chceme
vidět na světě.“
— Mahátma Gándhí
Změna je neoddělitelně spjatá s představou pokroku a zlepšení. Protože
zlepšení není možné bez určité míry
pokroku. Lze bez přehánění říci, že
jak společnost, tak každý jednotlivec
v sobě nese přání po dalším vývoji
a zlepšování sebe sama. Jen se rozhlédněme kolem: Pozitivní stránky
změn vidíme všude.
Dnes si už nedokážeme představit
svět bez smartphonů, přehrávačů MP3
nebo cestování letadlem – a přesto
byla neexistence těchto věcí před pár
lety nebo desetiletími ještě zcela normální. A kdo by tenkrát snil o tom, že
v roce 2016 budou všedními věcmi
3D tiskárny, auta bez řidiče nebo
umělá inteligence při určování lékařských diagnóz?
Totéž platí i pro sociální vývoj. Jedním z nejdůležitějších faktorů v našich neustále se měnících společnostech je síla nápadů a idejí, které
se postupem doby staly předmětem
změn. Naše dnešní demokracie, ač
nejsou ani zdaleka dokonalé, jsou
vysoce rozvinuté, a to díky významným sociálním změnám v minulosti:
zrušení otroctví, zavedení volebního
práva pro ženy, hnutí za občanská
práva a v neposlední řadě i osvícenství a průmyslová revoluce.
Změny tohoto typu se odehrávají
i dnes. Změny klimatu nebyly před
dvěma až třemi lety ničím víc než
okrajovým tématem a mnohé vlády
nebo velké firmy je vůbec nebraly
vážně. Dnes se toto téma dostalo do
středu společenské pozornosti a hraje
zásadní úlohu téměř ve všech oblastech. Komplikovaná válečná situace
v Sýrii a na Blízkém východě rozpoutala jednu z největších humanitárních
krizí v novodobých dějinách – historie se možná opakuje, ale tato situace
s sebou přináší i zcela nové výzvy.
Také feminismus, který vychází ze
staleté tradice osvobození žen, dnes
čerpá nové podněty z internetu a sociálních médií. To vede k situaci,
kdy je opět zpochybňována nadvláda
mužů a kdy se lidé na všech úrovních zasazují o rovnoprávnost pohlaví.
Všechna tato neustále se měnící témata nabízejí lidem i vládám příležitost k uskutečňování pozitivních sociálních změn.
Hnacím motorem sociálních změn
se dnes mohou stát také změny v oblasti techniky. Internet například
Proměny techniky
se mohou stát hna­
cím motorem sociál­
ních změn
umožnil dosud nevídaný přístup
k informacím a vzdělávání (Wikipedie, YouTube, e-learning) a stále nové
mobilní aplikace přinášejí potřebné
informace o počasí africkým zemědělcům nebo přesné údaje o místech
výskytu obětí zemětřesení. Sociální
média jako Twit­ter, WhatsApp a Face­
book nejenže pomohla organizovat
rychlé a rozsáhlé protesty nebo poskytovat pomoc při masovém útěku, ale
13
Jsme zde
„Přežijí nikoli ti nejsilnější
nebo nejinteligentnější, ale
ti nejpřizpůsobivější a nejschopnější vypořádat se
se změnami.“
— Charles Darwin
Ačkoli se tato témata zdají být univerzálními, mají samozřejmě různý
účinek na různých místech. Uprchlická krize je vnímána jinak v Latinské Americe než v Evropě; Evropa
Strach nedokáže
­zadržet běh času
­ ociťuje přímé důsledky glo­b álního
p
oteplování jinak než například Bang­
ladéš nebo Kalifornie; neofeminismus západního ražení je v řadě zemí
­B lízkého východu silně omezován.
Převládající kulturní, politická a společenská struktura vždy určuje, jak
bude daná společnost změnami
ovlivněna.
Není náhodou, že koncepce změny –
a přijímání změny – se v posledních
desetiletích staly ve firmách důležitými tématy. Ocitáme se pod neustálým tlakem, abychom se udrželi ve
vedení, ať jde o interní komunikaci,
nebo o externí marketing. Přitom
se každý den mění mnoho aspektů,
protože přicházejí nové technologie.
Nejlepším příkladem jsou sociální
média. Ještě před deseti lety neměla
žádný zvláštní vliv, dnes musí být
každá firma na Face­b ooku nebo na
14
Twitteru a musí se o ní ve virtuálním
světě vědět.
Globalizace přitom učinila podnikatelský svět ještě otevřenějším ke změnám. Když se díky internetu otevřely
trhy a objevil se nespočet nových
možností a příležitostí, staly se výrazy
jako „mobilita“ a „flexibilita“ standardními součástmi firemní terminologie.
Nejlépe je to vidět na kultuře ultraflexibilních start-upů. V roce 2001 odhalila skupina 17 softwarových vývojářů
akutní nutnost přizpůsobovat se novým skutečnostem a zveřejnila „Agile
Manifest“. Jeho centrálním bodem
je „nutnost reagovat na změny místo
dodržovat plán“.
Nejzřetelněji je tato nová kultura flexibility patrná v PR a marketingových
odděleních. Image nebo značka firmy
mají enormní důležitost a pro většinu
firem se jejich názornost a komunikovatelnost stávají průběžně se vyvíjejícím tématem. Zastaralá webová
stránka, která není uživatelsky přívětivá, nebo neaktualizované účty na
Face­booku nebo Twitteru jsou navenek
vnímány v podstatě jako neexistující.
Pravidla pro přežití jsou všude stejná,
tedy i v obchodní sféře. Kdo se těchto
výzev neustále se měnícího světa
nedokáže chopit, ten vyhyne – stejně
jako dinosauři. Vyhovět těmto podmínkám znamená být flexibilní, chápat požadavky a specifika zákazníků
nebo je dokonce předvídat.
„Pesimista vidí v každé
­záležitosti obtíž, optimista nachází v každé obtíži
­příležitost.“
— Winston Churchill
I přes řadu příkladů pozitivního ovlivnění našeho osobního nebo profesního
života změnami hledí většina z nás na
změny kriticky. Jak ukazuje americký
autor ekonomických publikací Alan
Deutschman ve své knize s dramatickým názvem Change or Die („Změň
se, nebo zemři“) z roku 2007, zdržuje se většina z nás raději ve svých
osobních hranicích, v nichž se cítí
dobře, než aby se vystavila něčemu
neznámému – a to i tehdy, když je
pravděpodobné, že to dobře dopadne.
Deutschmann znázorňuje na různých
příkladech – od pacienta kardiaka
až po zavedenou firmu –, jak silně se
bráníme změnám a přitom máme vrozenou schopnost je zvládat.
Dobré i špatné věci
jsou pomíjivé
Koneckonců nehraje roli, jestli se
změn bojíme nebo ne. Strach nedokáže zadržet běh času a s ním přicházející změny. A my nedokážeme uniknout nevyhnutelnému. E
­ xistuje řada
pozitivních příkladů, jak změna otevírá nové možnosti – ať jde o nový
úkol na pracovišti, nebo uspokojení,
které člověk pociťuje, když si nově
zařídí byt nebo nahradí staré oblečení
­novým. Proto se zdá velmi rozumné
naučit se překonávat přirozený strach
a přijímat změny. Lidé, firmy a vlády,
které jsou ochotné podstupovat rizika,
mají obvykle lepší šance na úspěch.
Přizpůsobovat se novému okolí, novým lidem a situacím pomáhá člověku dostat se dál – osobnostně, příjmově i hodnotově.
Přizpůsobit se člověk může rozmanitými způsoby. Žádný není obtížný.
Jednou možností je přijmout za své
pozitivní významy změny. Pokud
člověk pozoruje některá synonyma
detailněji – inovace, vývoj, přeměna,
­diverzifikace, zlepšování, rozmanitost –, pak rychle pozná, že daný pojem srší nadšením a pozitivitou.
Jinou možností je přijmout světové
názory, které pohlížejí na změny a proměny jako na příznivé f­aktory. Koncepcí změny se zabývá řada východních filozofů. Ve 2 600 let staré čínské
Knize proměn I-ťing se n
­ apříklad
© iStock
­p řispěla také k ještě těsnějšímu vzájemnému propojení celého světa. Pomocí těchto technologií jsme na celém
světě navzájem v kontaktu a máme
tak pocit, že i vzdálená a odlehlá
místa jsou součástí našeho globálního
sousedství.
Jsme zde
můžeme dočíst, že dobré, ale i zlé
věci jsou v našem životě pomíjivé.
Nejzásadnější východní filozofií proměnlivosti je zřejmě taoismus. Jedna
z jeho ústředních pouček zní: „Plav
s proudem.“ V okouzlující knize
­Benjamina Hoffa Pú a tao. Kniha
o tao a medvídkovi Pú nám medvídek zprostředkovává taoistické principy: „Všechno přijde správným způsobem a ve správnou dobu. Pokud to
tedy člověk připustí, pokud přijme
okolnosti, místo aby řekl ‚to se přeci
nesmí stát‘, a o to více se ­snažil dát
věcem jiný směr.“
Další strategie může spočívat ve
změně úhlu pohledu. Ne každá
změna je stejná. Pokud začne být
malých změn příliš mnoho, vyplatí
se možná ustoupit o krok zpět a sle-
dovat větší změny – v nich je často
zakleto méně proměn. Je to zmatečné?
Příklad: Kdo je stresován neustálým
informačním proudem ze sociálních
médií, ten by si měl vzpomenout na
Ideu změny nelze
oddělit od před­
stavy o pokroku
fakt, že to, co konzumuje, není vlastně
nic jiného než příběhy, které se dříve
vyprávěly, dnes se čtou. Médium
je možná nové, ale jádro věci nikoli.
Herakleitův paradoxní výrok, že
změna je vlastně stálá, může poslou-
žit velmi podobným způsobem jako
kotva. Vidět každý den vycházet
slunce a v noci pozorovat třpytící
se hvězdy na nebi nebo zažívat
roční období v jejich předvídatelném rytmu přináší pocit věčnosti.
A stejně jako Herakleitova moudrost
nám také francouzské rčení „Plus ça
change, plus c’est la même chose“
(„Čím více se mění, tím více zůstává
stejného“) připomíná to, co vlastně
každý ví – a sice, že změna je spíše
normou než výjimkou. Kdo tento fakt
přijme, ten dokáže změnu a proměny
využít pro svůj osobní i profesní rozvoj. Kdo se nepostaví do cesty nevyhnutelnému a plave s proudem, ten se
jako dynamický tvůrce bude cítit lépe
než starý, smutný dinosaurus.
15
Jsme zde
Jsme zde
„Život bez rizika
není možný“
Text Paul Sullivan
Interview s Wolfgangem Ederem
Máte nějakou osobní filozofii v souvislosti s proměnami a změnami
v životě?
Proměny a změny jsou předpokladem
pokroku ve všech oblastech našeho
života. Jinými slovy: Nečinnost znamená úpadek – anebo o něco jemněji
řečeno: Nic není stálejší než změna.
Proto jsou pro mě osobně změny a proměny pravidlem, a nikoli výjimkou.
Ohlédněme se jen za posledními dvaceti roky a všimněme si, jak se naše
společnost a ekonomika změnily během tohoto poměrně krátkého období.
Naše komunikace, výrobní procesy,
soukromý život – to vše je propojeno
elektronickými sítěmi. Na mnohé
z toho nahlížím nanejvýš kriticky, ale
právě proto je nutné postavit se tomuto vývoji čelem a aktivně, musíme
se pokoušet řídit tento vývoj správným směrem, abychom ho dokázali
využívat v náš prospěch.
16
Existuje něco jako oficiální a objektivní firemní směrnice týkající se
změn, aby se například držela na
uzdě přílišná touha riskovat?
Myslím si, že otevřenost vůči změnám
nelze obecně upravovat nějakými
normami nebo závazně stanovovat její
konkrétní rozsah. Je možné se pouze
pokoušet o vytváření firemní kultury,
v níž jsou neustálé změny a nutná otevřenost vůči změnám součástí firemní
identity. To znamená, že se změny
Jaký to má vliv na Vaši roli předsedy představenstva? Jaký je vztah
mezi Vaším profesním a soukromým
životem?
Nejprve musím říct, že i pro mě –
stejně jako pro většinu lidí – přinášejí
role v zaměstnání i v soukromém životě rozdílné úkoly a rozdílné výzvy.
A přesto jsem pořád tím jedním člověkem, který se se vším musí poprat
a vyrovnat. Zvládání různých životních
situací, ať jsem předsedou představenstva, nebo člověkem v soukromém
životě, vyžaduje i přes – často stejně
jen zdánlivé – rozdíly již z důvodů mé
osobní důvěryhodnosti, abych uplatňoval vždy stejné zásady a kritéria.
Přistupujete ke změnám v soukromí
jinak než ve Vaší pozici CEO?
Pro mě osobně znamená být připraven na změny, že se v soukromí
dokážu postavit novým výzvám se
stejnou otevřeností a bez předsudků
jako v zaměstnání. Pochopitelně jsou
úkoly v mezinárodním koncernu s téměř 50 000 zaměstnanci dosti jiné
než v rodinném kruhu. A přesto jde
u obou „rodin“ v principu o to, aby člověk převzal odpovědnost a připustil
si fakt, že život bez rizika není možný.
Riziko je skryto v každém kroku,
který v životě učiníme. Nést odpovědnost koneckonců znamená posuzovat nově vznikající situace z hlediska
rizika a šancí – a to jak v soukromí,
tak i profesně. A volit takové postupy,
které přinesou co nejlepší efekt při co
nejnižším riziku.
Rozhodující je, aby
toto riziko zůstávalo
přehledné
Wolfgang Eder
Dr. Wolfgang Eder je předsedou představenstva a generálním ředitelem
­voestalpine AG
prožívají vědomě a s přesvědčením.
Neodmyslitelným předpokladem je
zde ale schopnost dát všem lidem ve
firmě najevo, že jen otevřeností vůči
změnám je možné dosahovat špičkových výkonů, a tak co nejlépe zajistit
vlastní budoucnost. Změna s sebou
samozřejmě vždy přináší i riziko. Roz-
Není inovace beze změny
hodujícím faktorem je, aby toto riziko
zůstávalo přehledné, a tudíž zvladatelné. Riziko je možné ve značné míře
odhadnout a vypočítat. Největším rizikem ale zcela jistě je, když se někdo
zastaví ve vývoji a odmítá změny. Neochota přijímat změny a přizpůsobovat se jim vede k úpadku jak v osobním, tak i v obchodním životě.
Jak dokážete zajistit, aby byla Vaše
rozhodnutí také skutečně dlouhodobě a trvale orientovaná, aby se
netýkala pouze krátkodobých cílů
a nebyla jimi znehodnocována?
To je otázka principiálního stylu managementu. Ve voestalpine se například už mnoho let skutečně důsledně
držíme jasné dlouhodobé strategie
přechodu od klasického výrobce oceli
k technologickému koncernu v oblasti
výroby kovů. Tento dlouhodobě udržovaný kurz charakterizuje také naše
krátkodobé aktivity a s nimi spojené
cíle. Každé podnikatelské rozhodnutí
se tedy musí řídit dlouhodobou stra-
tegií. Pokud se objeví rozpor, nelze
takové rozhodnutí uskutečnit, protože
by mohlo poškodit naše dlouhodobé
zájmy a strategie.
Co děláte, když zjistíte, že některé
rozhodnutí bylo nesprávné?
Úspěšné firmy se vyznačují zejména
tím, že důsledně dodržují své strategie a obchodní modely, současně
je ale neustále přezkoumávají a případně upravují podle změněných
scénářů pro budoucnost, aniž by
ovšem měnily své základní zásady.
K otevřené firemní kultuře patří
právě i permanentní vyrovnávání se
s ekonomickým, politickým a společenským prostředím, které se stále
rychleji mění. Stějně jako svět kolem
nás, v němž se během několika let
či dokonce měsíců může změnit to,
co dříve zůstávalo stejné po celé generace. Jen tak se můžeme neustále
zlepšovat a úspěšně obstát v těchto neustávajících změnách, kterým každý
den čelíme.
17
Jsme zde
Jsme zde
Naše budoucnost
LARS BECKER (43)
key account manažer
Löhne, Německo
Text Anne Kammerzeltová
Jak vidí lidé ve voestalpine budoucnost
1.Na jaké změny se těšíš/těšíte v příštím roce?
2.Kdyby byla na světě jedna věc, kterou bys/te mohl/a změnit, která by to byla?
3.Jaká technologie by se v příštích letech měla rozhodně vynalézt?
4.Na co by ses / byste se dnes rád/a zeptal/a lidí z budoucnosti?
„Co bychom dnes mohli udělat
jinak?“
LARA BARALHASOVÁ (5)
předškolačka
Americana, Brazílie
1) Těším se na to, že budu častěji muzicírovat se svou kapelou. 2) Kdybych mohl, zabránil bych tomu, aby lidé na celém světě každý den trpěli válkou, chudobou a nemocemi.
3) Jako člověk, který tráví pracovně spoustu času v autě,
bych si přál zcela automatický – nebo ještě lépe l­ étající – individuální dopravní prostředek. 4) Máte se dobře? A pokud
ne, co bychom dnes měli udělat jinak, abychom vám v budoucnosti pomohli? A: Máte odpověď na mou třetí otázku?
„Chtěla bych objevovat jiné
­p lanety“
1) V příštím roce bych chtěla začít chodit do školy a rychle
se naučit číst a psát. 2) Aby každé dítě na světě mělo
hračky a čokoládu. Všichni by si měli moct hrát a mlsat.
3) Létající auta, která se dají řídit dálkovým ovládáním.
4) Jestli budeme v budoucnosti létat v raketách stejně jako
dnes v letadlech. Chtěla bych objevovat jiné planety.
OLESYA BONCHENKOVÁ (30)
manažerka prodeje GCC
Dubaj, Spojené arabské emiráty
„Někdy člověk zapomíná,
jak obrovské privilegium
a štěstí má“
„Dobré zdraví a štěstí“
1) I nadále dobré zdraví a štěstí. 2) Rád bych zastavil
­otep­l ování Země. 3) Využívání tepla ze zemských hlubin.
4) Co jsme měli udělat, aby se vám vedlo lépe?
18
Strana 18–19 © Private
HELMUT RASENBERGER (77)
poradce
Toronto (Ontario), Kanada
1) Stanu se matkou a budu muset sladit práci a mateřské
povinnosti. Doufám, že s pomocí mé rodiny dokážu obojí
vyváženým způsobem skloubit. 2) Umožnila bych dětem
na celém světě bezplatnou a neomezenou školní docházku.
Pokud člověk vyrůstá v zemi, kde je škola pro děti bezplatná a kde existuje povinná školní docházka, pak někdy
zapomíná, jak obrovské privilegium a štěstí má. 3) Vysoce
vyspělé systémy pro ochranu proti emisím ve všech oblastech, počínaje auty a konče velkými továrnami. 4) Zeptala
bych se, jestli se cestování do vesmíru nebo dovolené na
Měsíci staly součástí každodenního života.
19
Jsme zde
Jsme zde
Průmysl ve znamení
digitální revoluce
Text Hans Schürmann
Tradiční firmy se pokoušejí přiblížit mladým
a ­dynamickým zdrojům nápadů
D
igitalizace mění svět. Technologie, které umožňují
kdykoli a ve zlomku vteřiny
získat potřebné informace a údaje,
vedou k inovacím, které mění nejen
společnost, ale i firmy a trhy. Internetové portály a stránky, díky nimž
mohou firmy nejen lépe poznávat své
zákazníky, ale také rychleji a těsněji
spolupracovat s dodavateli, svět digitálně propojených továren – to jsou
trendy, které nabízejí nové šance, zároveň však představují výzvu pro zažité
hospodářské koncepce. Jestliže dosud
stály ve středu zájmu výrobky, půjde
v budoucnosti více o inteligentní a individualizované služby.
Jak koncerny, tak středně velké firmy
musejí v souvislosti s digitalizací hledat nové způsoby, jak udržet krok na
globálním trhu. Musejí se stát v krátké
době inovativnějšími a přizpůsobit
20
dosavadní metody managementu i organizační struktury. Rozhodně to není
jednoduché. „Pokud je již určitá organizace etablovaná a existuje celá desetiletí, pak je těžké opustit dosavadní
vzory uvažování a jednání a rozvíjet
V budoucnosti
půjde více o inte­
ligentní a indivi­du­
alizované služby
zcela nové ideje a obchodní modely,“
říká Stephan Grabmeier. Tento firemní
poradce asistoval řadu let při digitální
transformaci v koncernu Deutsche
Telekom a podporuje dva start-upy
nejen finančně, ale také svými zkušenostmi z praxe.
Digitální revoluce přitom není jen problémem oboru telekomunikací – týká
se i řady oblastí v sektoru obchodu
a průmyslu, například ve strojírenství.
Díky propojení výroby jsou sice firmy
flexibilnější a mohou rychleji reagovat
na přání zákazníků, současně se ale
také zkracují inovační cykly a trhy
jsou čím dál globálnější. Následek:
Firmy musejí mnohem rychleji vyvíjet nové výrobky a uvádět je na trh,
aby obstály v konkurenčním prostředí.
Aby bylo možné radikální inovace
uskutečňovat, vyhledává stále více
firem blízké start-upy.
Start-upy mají velké výhody, pokud
jde o inovace měnící trhy. „Nemusejí
brát ohledy na základní obchodní oblasti se silnými maržemi, navíc mohou
díky své struktuře fungovat rychleji
© iStock
Digitální transformace v praxi
a flexibilněji než velké koncerny,“
vysvětluje Markus Struppe, partner
UnternehmerTUM GmbH, centra pro
inovace a vývoj při Technické univerzitě Mnichov. Mladí podnikatelé zaměření na nové technologie zkoušejí
nové věci, aniž by napřed věděli, jestli
dosáhnou tržního úspěchu. Těmto
nejistotám čelí v rámci iterativního postupu. To znamená: Neexistuje finální
koncový výsledek – výsledky se stále
dál optimalizují a cíle projektů se přizpůsobují. Přitom navazují stále znova
kontakty s potenciálními zákazníky,
vyrábějí prototypy a diskutují s budoucími uživateli.
„To je rozhodující výhoda zejména
s ohledem na kratší inovační cykly,“
dodává Markus Struppe. Etablovaná
firma musí brát ohledy na svůj image,
a nemůže proto pod svým jménem
testovat u zákazníků „nehotové“ výrobky. Markus Struppe je přesvědčen
o tom, že včasná spolupráce může být
pro obě strany přínosem. Zatímco jsou
start-upy inovativní a flexibilní, disponují velké firmy stávající oborovou
a zákaznickou sítí a know-how při rea-
lizaci a prosazování nových výrobků.
Na start-upové scéně se to mimo jiné
hemží automobilovými koncerny.
BMW Group před nedávnem za velké
pozornosti médií založila start-upovou garáž. Cílem je od počátku podporovat mladé firmy s potenciálem
Aby bylo možné
inovace ­u skutečnit,
vyhledává stále
více firem blízké
start-upy
a ­zapojovat start-upové technologie do
vlastních inovačních procesů. Jiní na
to jdou nenápadněji: Jeden německý
výrobce stavebních strojů spolupracuje například již několik let s jistou
mladou softwarovou firmou. Za touto
minifirmou stojí inženýři s odvahou
k experimentům, kteří se svými pro-
gramy umožňují stále inteligentnější
řízení mobilních stavebních strojů.
Tato softwarová líheň vyvinula pro
výrobce stavebních strojů mimořádně
chytré ovládání bagrů.
Také energetické koncerny doufají, že
jim silnější spolupráce s mladými agilními firmami přinese čerstvé nápady,
které jim pomohou zvládnout nadcházející změny. Přitom se koncerny jako
EnBW zaměřují na start-upy, které vyvíjejí inovace pro „inteligentní domy“
(Smart Home). Takové firmy mohou
například vyvíjet inteligentní řešení,
která společně s inteligentní elektrickou sítí (Smart Grid) přispějí k vyrovnávání kolísání v rozvodných sítích
napájených z obnovitelných zdrojů.
Zájem velkých firem o start-upy trvá
již déle. Jejich motivy se však změnily. „Dříve šlo především o finanční
podíly, dnes je středem zájmu hlavně
management inovací,“ uvažuje transformační poradce Stephan Grabmeier.
Trend digitalizace přivedl obě strany
k intenzivnější spolupráci a ukázal, že
se obě strany dokážou dobře doplňovat a zajistit si vzájemně výhody.
21
Jsme zde
Jsme zde
Nápady,
které nás
posouvají dál
Text André Uhl
Hračka pro digitální generaci zítřka: TinkerBots
22
Strana 22–23 ©
Kinematics
Představujeme prozíravé vynálezce, kteří chtějí změ­
nit náš svět
Stavební prvky digitální éry
Hračka je dobrá především tehdy, když rozvíjí fantazii. A ještě lepší je, když děti baví ji sestavovat a poté ji podle
­vlastních představ upravovat. Zakladatelé firmy Kinematics z Německa vdechli svými TinkerBots stavebním prvkům ž­ ivot.
Hlavní je takzvaná „Power Brain“, červená kostka, která pomocí čidel řídí klouby, drapáky a motory. Všechny moduly
se propojují bez kabelů a jednoduše se do sebe zasouvají. Hotoví roboti se učí stále novým pohybům a z dětí se stávají
­zvědaví malí výzkumníci. Je to optimální hračka pro digitální generaci zítřka.
23
24
© Vitameter
Společně jsme chytří
Sdílení nápadů, výměna postřehů, vzájemná podpora – většina školáků ví, že společné učení je efektivnější než osamocené biflování v koutku pokoje. Tvůrci BrainShare, vzdělávací aplikace z Ugandy, přenesli tento princip do digitálního
světa. Se svým on-line sociálním médiem učinili ze společného učení zábavu a umožňují jednoduché sdílení učební
látky, ať jde o soukromé poznámky, příspěvky, nebo videa. Když se žáci, učitelé a rodiče sejdou ve virtuální školní třídě,
­nezůstává nikdo sám – a to je sociální inovace, ze které mají prospěch všichni.
Jsme zde
© iStock
Jsme zde
Zdravý pohled dovnitř
Kdo přijímá ve stravě málo vitaminů, ten rychleji onemocní – to víme všichni. Stejně tak je známo, že příliš vysoké dávky
vitaminů mohou mít negativní dopady na naše zdraví. Nebylo by praktické mít přehled o obsahu vitaminů v našem
těle? Vynálezci vitametru z Kanady to hodlají uskutečnit. Na základě poznatků z nanotechnologie a s pomocí biosenzorů
zjistí tento přístroj během několika minut hladinu vitaminů u daného uživatele, který tak může lépe porozumět svému
tělu, přehodnotit své stravování a konečně i žít zdravěji.
25
26
© Cityflo
Nové znalosti v rekordním čase
Kdo by si někdy nepřál vstřebat obsahy celých knih v nejkratší možné době? Tvůrci berlínského start-upu Blinkist u
­ činili
z tohoto přání neotřelý obchodní záměr. Místo aby člověk musel dlouhé hodiny listovat stovkami stran textu, mělo by
být možné přečíst základní myšlenky více než tisíce odborných knih pomocí aplikace na smartphonu, tabletu nebo v každém prohlížeči – pohodlně a během několika minut. Je to ideální řešení pro všechny, kteří si musejí neustále osvojovat
nové vědomosti a chtějí využívat volné chvíle například na cestách.
Jsme zde
© iStock
Jsme zde
Bez nesnází do cíle
Často jsou ty nejjednodušší nápady zároveň ty nejlepší. Jak je možné ulevit notoricky přetížené městské hromadné
­dopravě v indické metropoli Bombaji? Jerin Venad, indický IT expert a zakladatel iniciativy Cityflo, má pro nás
­odpověď: Provoz soukromých mikrobusů na nejdůležitějších trasách a tím vytvoření skutečné alternativy pro lidi, kteří
­dojíždějí každý den za prací. Mobilní aplikace umožní cestujícím přihlásit se k cestě a zakoupit jízdenky, informovat
se o ­t rasách a sledovat je na Google Maps. Zde se opět jednou dokazuje stará moudrost: Není nutné vynalézat kolo znovu,
stačí ho jen smysluplně využívat.
27
Myslíme dopředu
Umožňujeme pohyb a dodáváme energii
Díky výzkumu kráčíme kupředu, zůstáváme otevřeni novým věcem a se
­zvědavostí badatele uvažujeme vizionářsky. Naše výrobky a procesy,
stejně jako vztahy k našemu okolí, jsou typické svou rozmanitostí nápadů.
­Protože nic není tak dobré, abychom to nemohli ještě zlepšit.
30
Technologie
Jakou roli hraje při řešení globálních výzev?
38
Pět zemí, jedna budoucnost?
Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj
život pomocí technologií
48
Plnou silou vpřed
Jak fungují hospodárné elektrárny budoucnosti
52
Kreativní megapole
Jak mohou obyvatelé města přispět k jeho rozvoji
56
Specialisté jsou nenahraditelní
Představujeme vám čtyři lidi z našeho koncernu
28
29
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
Technologie
Text Luciana Ferrandová, Björn Lüdtke
Všude na světě existují výzvy, kterým my lidé mu­
síme čelit. Jakou roli při tom může hrát technologie?
Nebo je jen na nás, jak tyto výzvy zvládneme?
Tři zcela odlišné pohledy na toto téma.
Technologie zevnitř: serverovna
30
31
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
Člověk a stroj — kdo koho potřebuje?
je pro něj člověk stále centrem dění
a informatika je pouhým nástrojem,
který slouží k lepšímu zprostředkování
vědění. „V nebezpečných oblastech
je ale výhodné, když stroje jednají
autonomně, například při misích ve
vesmíru.“ Jenže i v těchto případech
je potřebná spolupráce člověka a stroje,
protože člověk musí interpretovat
údaje, které sbírá počítač ve vesmíru.
Ve FabLabs se zase zaměřili na lidskou zvědavost a kreativitu. V největších high-tech dílnách na celém
světě si všichni smějí vyzkoušet nejnovější technická zařízení, jako jsou
3D tiskárny nebo laserové řezačky.
Cíl? Moci si technologii ohmatat vlastníma rukama, lépe ji pochopit a vyu­
žívat ji pro vlastní potřeby.
Další nespornou výhodou techniky
je snadné ukládání znalostí a informací. Studie dokazují, že na tomto
Text Luciana Ferrandová
32
neunaví. „Jako by tu stroje existovaly
samy pro sebe a byly pro člověka konkurencí,“ konstatuje Villaplana. Ale
počítače mají oproti lidem nevýhody:
Postrádají spontánnost. Potřebují jasné
algoritmy a příkazy, které jim udávají,
jak se bude postupovat. „Počítače mohou skvěle postupovat podle příkazů,
ale v improvizaci jsou hrozné,“ říká
spisovatel Nicholas Carr v New York
Člověk dokáže
­rea­govat na nepřed­
vídatelné situace,
stroje jen dodržují
pravidla
Times. „Jejich talent končí tam, kde
jsou hranice jejich programů. Lidské
schopnosti takové omezení neznají.“
Pro Andreu Augstenovou, výzkumnici
v oblasti designu, je velkou výzvou
přenos toho, co dělá člověka člověkem,
z analogového do digitálního prostředí.
„Když na workshopu spolupracujeme,
smějeme se a vyměňujeme si nápady,
zůstává tato atmosféra kolem nás
v prostoru. Jakmile ale opět sedíme
u počítačů, vytrácí se,“ říká tato odbornice na otázky budoucnosti v oblasti
designu, ekonomie a politiky. „Pokoušíme se tuto vzpomínku zachovat v digitální podobě, lze ji ale zdokumentovat jen na jednom kanálu, například
prostřednictvím obrázků.“ Faktory
jako životní zkušenost nebo emoční
inteligence podle ní sehrávají velmi
důležitou roli. „Toto takzvané ‚­t iché
vědění‘, které nelze vyjádřit slovy
a které lidé jednoduše mají v sobě, se
nedá zachytit digitálními prostředky.“
Ve výzkumném projektu „Affective
Computing“, který se zabývá počítači
a emocemi, se přesto dosáhlo překvapivých výsledků: Software umí z lidských obličejů vyčíst emoce. V roce
2013 ukázala studie univerzity v Severní Karolíně, jak speciální software
dokáže rozeznávat výrazy obličeje
a asociovat je s pojmy jako „frustrace“
nebo „motivace“. Tento software má
pomáhat učitelům při jejich pedagogické a výchovné činnosti.
Podle Álvara Villaplany ale jen kombinace sil člověka a stroje přináší
skutečný pokrok. V oblasti vzdělávání
Bez lidí bychom
­n eměli stroje
údajů, které by si člověk jinak musel
zapamatovat, usnadňuje učení nových
informací,“ uvádějí tito specialisté
v odborném časopise Psychological
Science. Účastníci experimentu si dokázali lépe zapamatovat slova z PDF
souboru, pokud věděli, že soubor
smějí uložit.
Andrea Augstenová říká, že kdyby
bylo po jejím, pak žádná budoucnost
typu „stroje nás mají v hrsti a nemůžeme už sami myslet“ hrozit nebude.
Naopak. Člověk by měl nadále usilovat o optimalizaci svého vztahu
k technice. Vývoj robotiky například
v pečovatelských službách nebo v automobilovém průmyslu podle Augstenové zřetelně ukazuje, že stroje mohou náš život usnadnit, pokud je sami
ovládáme. Protože člověk dokáže
reagovat na nepředvídatelné situace,
zatímco stroje pouze dodržují pravidla a příkazy.
Všední, blízký a stále intenzivnější:
Vztah člověka k technice je dnes
stejně významný jako mezilidské
vztahy. Člověk je ovšem pro techniku
nepostradatelný, protože je to právě
on, kdo ji vytváří, programuje – a kdo
ji často prostě vytáhne ze zásuvky.
3D tiskárna: brzy všední záležitost pro všechny?
Strana 30–31 © iStock Vpravo © iStock
O
dpovídat příjemnému hlasu
navigačního přístroje, být
naštvaný na smartphone
nebo si plést okolní zvuky s vyzváněním – to už nejsou žádné podivné
způsoby chování, ale důkaz o tom, jak
se stále víc využívají technická zařízení. Technologie se stala samozřejmou součástí našeho všedního dne.
Stroje přebírají řadu našich činností
a mnozí se již dnes obávají, že se člověk brzy stane přebytečným. Mohlo
by to opravdu dojít až tak daleko?
V dobách digitalizace lidé často zapomínají, že jsou to právě oni, kdo vězí
za celým tím vývojem. V polovině
18. století byl „počítač“ označením pro
osoby, které řešily složité matematické problémy nebo prováděly numerické analýzy. „Bez lidí, jako byl Alan
­Turing, vynálezce počítače, nebo Gott­
fried Wilhelm Leibniz, který vyvinul
dvojkovou číselnou soustavu, bychom
dnes neměli stroje, které jsou téměř
stejně geniální jako jejich stvořitelé,“
říká Álvaro Villaplana, technologický
filozof na univerzitách v Madridu
a v Kostarice.
Dnešní počítače jsou podle jeho názoru idealizovány. Jsou prý rychlejší
a přesnější než člověk a nikdy se
poli se člověk a stroj velmi dobře
doplňují. „Co se stane s kapacitami,
které se v mozku uvolní, když se
data uloží někde jinde?“ zeptali se
koncem roku 2014 Ben Storm a Sean
Stone z ­Memory Lab na University
of California. „Digitální ukládání
33
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
„Není cesty zpět“ —
rozhovor se spisovatelem
Michaelem Lindem o technologiích
Text Björn Lüdtke
L
idé měli a mají v každé době
určité představy o tom, jak by
mohla vypadat budoucnost.
V 60. letech 20. století si například
mysleli, že počátkem 21. století budeme létat v kosmických lodích k našim koloniím na Měsíci.
Dnes víme, že se tak nestalo. Zato
nosíme po kapsách telefony-počítače,
jejichž výpočetní výkon byl tenkrát
naprosto utopický. Tak nebo onak,
u většiny vizí budoucnosti hrály rozhodující roli nové technické vynálezy a technologie.
Jak tato role skutečně vypadá, to se
pokusíme odhalit v rozhovoru s Michaelem Lindem. Michael Lind je autorem
a spoluzakladatelem „New America“,
organizace, která se mimo jiné u důležitých politiků zasazuje o nový směr
americké politiky v digitálním věku.
Nové technologie se dnes často označují jako disruptivní, tedy že trvale
mění trh a chování uživatelů. Jsou
skutečně tak převratné?
Ano, jsou. Mnoho technologií se ale
podle mého názoru nesprávně ka34
tegorizuje. Převážná většina těchto
takzvaných disruptivních inovací jsou
vlastně revoluční technologie, které
byly vyvinuty již v polovině 20. století a které jsou dnes v podstatě dále
rozvíjeny nebo využívány na širší bázi.
Vezměme si například automatizaci
Deset miliard lidí
nelze uživit lokálně
vypěstovanými
­p otravinami
automobilů, rostoucí používání informačních a komunikačních techno­
logií v nejrůznějších oblastech nebo
sociální média – výchozí technické
základy k nim se zrodily zčásti již ve
30. letech 20. století.
Mnohé z dnešních inovací nejsou
skutečně transformativními technologiemi, které vedou k zásadním
změnám. Příklad: Vynález elektromotoru odpovídá vynálezu počítače
mezi 40. a 80. léty 20. století. Elektrifikace měst a venkova odpovídá rozvoji internetu koncem 20. a začátkem
21. století. A dnešní mobilní aplikace
odpovídají televizním a rozhlasovým
programům, jejichž šíření bylo umožněno teprve výstavbou elektrických
rozvodných sítí. Stejně jako byla kdysi
televize převratnou technologií, je taková i aplikace v sociálních médiích –
zcela v protikladu k elektromotoru.
Řekl byste, že se vůbec koná digitální revoluce?
Ano, protože skutečné nárůsty produktivity a vlastní změny ve společnosti nevycházejí z primárního vývoje
takzvaných základních technologií
nebo pokrokových technologií jako
parní stroj, elektromotor nebo počítač.
Skutečná změna nastává používáním
těchto technologií v různých a již
existujících oblastech.
A tyto oblasti jsou naši staří známí:
průmysl, zemědělství, maloobchod,
sektor volného času atd. Transformace naší společnosti se děje, ale neměli bychom počet transformativních
technologií přeceňovat.
Myslíte, že máme obecně příliš velká
očekávání od nových technologií?
Ano, zejména v USA, a ne tak výrazně v ostatních zemích, například
v Německu. Soustřeďujeme se příliš
na disruptivní technologie. Širšímu
využívání již vyvinutých technologií
se věnuje příliš málo pozornosti – přinejmenším pokud jde o přístup státu.
Přitom vedou právě tyto stávající
Většina disruptiv­
ních inovací byla
vyvinuta již v po­
lovině 20. století
a jsou dnes v pod­
statě dále rozvíjeny
nebo využívány na
širší bázi
technologie ke skutečným nárůstům
produktivity a ke zlepšování kvality
našeho života.
Někdy skutečně vznikají celé nové oblasti. Ale většinou mění technologie
staré známé sféry. Díky spalovacímu
motoru došlo například k mechanizaci zemědělství. Traktor nahradil
koně a člověka. Je to pořád ještě zemědělství, jen je prostě výkonnější.
Existuje hnutí nesoucí název „Maker
Movement“ (Hnutí samostatných) ,
kterému jde o to, vyrábět spoustu
věcí opět vlastními silami. Myslíte
si, že samovýroba je pro nás možností, jak vyřešit některé z našich
problémů, například podvýživu nebo
využívání obnovitelných energií?
Jedním slovem: ne. Jsem velkým
fanouškem Maker Movement a věřím,
že je pro naši společnost dobře, pokud si lidé prostě vše nekoupí v ob-
chodech. V USA existuje tato tradice
již dlouho. Hobbymarkety nabízejí
nástroje, s jejichž pomocí si pak lidé
o víkendech stavějí vlastní skleníky.
To je správné a myslím si, že pomocí
strojů pro rychlou výrobu vzorových
dílů – této metodě se říká Rapid
­P roto­t yping, se vše velmi urychlí. Je
ale utopií domnívat se, že hospodárnost masové výroby by mohla být
nahrazena 3D tiskárnou v kutilské
dílně. Smysluplným je a nadále zůstane vyrábět auta nebo letadla masovým způsobem.
Od počátků průmyslové revoluce existuje naděje, že se člověk bude moci
vrátit do fáze preurbánní venkovské
společnosti, jen s novými nástroji. To
se dosud nepodařilo a nedomnívám
se, že se to někdy vůbec podaří.
Myslíte si, že složitost dnešního
­života vyvolává v lidech nepříjemné
pocity?
Ano, řekl bych, že to tak je. Podle
mě totiž existuje jeden paradox: Myslím si, že člověk tradičně funguje
v malých skupinách, které nevyžadují
žádné velké ekonomické nebo technické kompetence. Ve skutečnosti ale
žijeme ve státech s hranicemi a ve
velkých společenstvech, k nimž patří
například Evropská unie.
To není jen nová lidská zkušenost;
řekl bych, že je to určitým způsobem
proti naší přirozenosti. Lidé chtějí
žít v malých skupinách jako šimpanzi
v pralese. Kolem nás to ovšem vře
jako v mraveništi. To s sebou logicky
přináší všechny možné sociální a politické problémy.
Přitom jsme se dostali do bodu, z něhož již není cesty zpět. Deset miliard
lidí nelze uživit lokálně vypěsto­
vanými potravinami za přispění sluneční energie. Němci se o to nyní
pokoušejí, ale nefunguje to.
Dilema: Současná situace vyvolává u mnohých lidí neblahé pocity,
a přesto se stále více spoléháme na
technologie – podívejme se jen na
finanční trhy nebo na autopiloty
v letadlech, kteří přebírají stále
více funkcí.
Rozlišoval bych mezi technologií
a technikou. Technologie je vlastní
stroj, technika je způsob použití tohoto stroje. Většina těchto příkladů
technologií jsou vlastně techniky.
V 90. letech 20. století, než USA deregulovaly finanční sektor, se například používala tatáž technologie jako
počátkem 21. století, tedy po deregulaci. Co se změnilo, byly čistě legislativní podmínky.
Máme vlastně naprostou svobodu,
pokud jde o strukturování věcí. Je to
stejné jako u lidí, kteří si myslí, že
odmítají technologie. Vlastně odmítají
určité sociální, politické a zákonné
rámcové podmínky. Nehraje roli, jaké
nástroje používáme. Jsou tu náklady
a užitek, vše je otázkou rozvahy – ale
pod čarou je jen na nás, abychom
utvářeli společnost takovou, jakou ji
chceme mít.
Michael Lind
Americký autor, který mimo jiné
­p ůsobil v časopise The New Yorker.
Je spoluzakladatelem think-tanku
„New America“
35
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
Postrčení správným směrem — nudging
jako alternativa technických řešení?
Výzkumný svaz „Danish Nudging
Network“, který v roce 2010 založil
Dán Pelle Guldborg Hansen, provedl
za tímto účelem následující experiment: Vedle vypínačů osvětlení na
Text Björn Lüdtke
Hranice k rozkazo­
vání je tenká
jedné univerzitě visely štítky, které
informovaly o tom, že 85 procent studentů při odchodu z místnosti zha­
síná. Výsledkem bylo, že světla zůstávala celkově méně často rozsvícená
(pokles o 20 až 26 procent) – a dosáhlo se efektivních úspor energie.
Jak lze lidi povzbu­
dit k sociálnějšímu
chování?
Přitom ještě neexistuje žádná jednoznačná definice toho, co vlastně jsou
sociální inovace. Diskuse na toto téma
jsou dlouhé a hojné. V zásadě jde ale
o následující: Každý přispěje svým
36
dílem k dosažení pozitivní změny
pro sebe sama i pro své okolí.
Sociální inovace se odlišují od technických inovací v první řadě tím, že
usilují o změnu určitých společenských pravidel a kladou menší důraz
na zavádění nových výrobků. Sociální
inovace představují nový přístup při
naplňování sociálních potřeb. Známými příklady jsou „férový obchod“,
mikrofinancování, konta pracovní
doby, lokální měny a mobilní aplikace
pro organizování společného cestování auty.
Novým přístupem v rámci sociálních
inovací je takzvaný „nudging“, což
česky znamená „postrkování“. Jde
zde o otázku, jak lze lidi povzbudit
k sociálnějšímu a produktivnějšímu
chování, aniž by je bylo nutné vést
příkazy a nařízeními.
Teorie nudgingu říká, že samotná
pozitivní zpětná vazba nebo nepřímé
pobídky – pošťouchnutí nebo prostě
postrčení – dokážou ovlivňovat skupiny i jednotlivce stejně efektivně
nebo dokonce efektivněji než přímé
příkazy, zákony nebo vynucování.
Tyto takzvané „nudges“ se často vy-
užívají jako alternativa technických
řešení. V jednom hotelu v Dánsku
například vystavili do výlohy jablka
a pokoušeli se ztvárnit starou moudrost o lepším stravování: „Sněz jablko
každý den a doktor jde z kola ven.“
Nudges jako levný
způsob motivace lidí
k šetření elektřinou
Účastníci konference začali dávat
přednost zdravé svačince před koláči
nebo čokoládou a hotel musel rozšířit svou nabídku ovoce. Technická
­alternativa? Vývoj více dietních výrobků nebo dokonce větší finanční
injekce do zdravotnictví. Povzbuzovat
lidi výše popsaným způsobem ke
zdravějšímu životnímu stylu je v každém případě udržitelnější a nákladově hospodárnější.
Nudges mohou také sloužit jako jednoduchý a levný prostředek při přesvědčování lidí, aby šetřili elektřinou.
Klasický příklad nudgingu: podnět ke zhasínání
© iStock
V
šude na světě čelíme bezpočtu
výzev – extenzivní neudržitelné zemědělství, klimatické
změny, vysoká spotřeba energie, stárnoucí obyvatelstvo a stoupající náklady ve zdravotnictví jsou těmi nej­
akut­n ěj­š í­mi. Při pokusech o zvládnutí
těchto komplexních problémů však
tradiční přístupy stále častěji selhávají. Státní zásahy nebo čistě tržní řešení ve většině případů nestačí. Stále
častěji se proto na sociální inovace
pohlíží jako na doplněk nebo alternativu tradičních, většinou technických
řešení problémů.
tím více smajlíků, čím více elektřiny
se ušetřilo. Energetická firma Opower
uvádí, že od roku 2007 došlo k úsporám 2,8 terawatthodiny elektřiny.
V často chladné Velké Británii je
problém přesně opačného rázu. Zde
uniká spousta tepla (a tím energie)
doslova střechou. Aby lidé méně
rozpalovali svá topení, a tím se omezily emise CO 2, chtěla britská vláda
pobízet občany k úsporám prostřednictvím zateplování střech. To ale
nefungovalo, o subvence se zpočátku
skoro nikdo nehlásil. Proč? Zjistilo
se, že lidé mají ze stavebních úprav
a renovací obavy, protože většina
půd je plná harampádí. Proto se začala nabízet finanční podpora nejen
pro ­tepelnou izolaci, ale i pro odvoz
A postrkování se děje i v USA: V horké
Kalifornii je samozřejmostí, že lidé
při vlnách veder zapínají klimatizaci.
To však vedlo znovu a znovu ke ko­lap­
sům elektrických sítí. Psychologové
přišli s nápadem informovat obyvatele
o tom, jak si vedou ve spotřebě proudu
ve srovnání se sousedy. Navíc se na
příštím účtu za elektřinu objevovalo
­objemného odpadu. Výsledek: Dorazilo třikrát více žádostí o finanční
podporu na zateplení.
S myšlenkou vyklízení půd přišel
celosvětově jako první „Behavioural In­
sights Team“, poradenský tým založený
v roce 2010 britskou vládou, který má
za cíl převést obecné poznatky beha­
vio­rálních věd a teorii nudgingu zvlášť
do praktického uplatnění. Tento tým
má lidem pomáhat při přijímání lepších rozhodnutí o sobě samých.
Jeho prvním úkolem se stalo zvýšit
daňové výnosy. Jak? Místo, aby se
lidem sdělovalo, že mají daňové nedoplatky, se jim začaly rozesílat informace, že většina obyvatel ve městě
Nudges samy o sobě
nejsou stimuly
už zaplatila. Jednoduchá změna formulace v dopisech údajně přinesla nárůst daňových výnosů o 200 milionů
liber – aniž by přitom vznikly dodatečné náklady.
To vše jsou malá pošťouchnutí, která
mohou mít velký výsledný efekt. Při
nudgingu nejde o zakazování, ale
o to, dát lidem možnost svobodně se
rozhodnout – současně ale působit
ve směru žádoucího rozhodnutí. Hranice k rozkazování je však poměrně
tenká a tak nepřekvapuje, že se nudging setkává s kritikou.
Teoreticky představuje pošťouchnutí
nudge pouze tehdy, když ovlivní chování lidí předvídatelným způsobem,
aniž by zamezovalo možnosti volby.
Ne každý zásah, který ovlivňuje
svobodně se rozhodující a rozumně
uvažující lidi, je nudge. Nudges
samy o sobě nejsou stimuly – ani
pozitivní, ani negativní. Za diskusi
jistě stojí, jestli je využívání pocitů
studu v tomto smyslu ještě neutrální.
Kromě toho se zpochybňuje trvalost
změny chování.
Přes všechny kritiky ale může nudging vést k pozitivním změnám chování u jednotlivců i celých skupin.
Nudges často představují levné alternativy obvykle finančně náročných
technických řešení daných problémů.
Pokud se používají se zdravým rozumem a s citem, pak může být každý
z nás pobízen ke změně světa – a to
postupným pošťuchováním.
37
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
Pět zemí, jedna
budoucnost?
S
Text Björn Lüdtke, Yuki Satová, Ellen Leeová, Angela Gruberová, Luciana Ferrandová, Raouia Khederová
Roboti hrající fotbal
38
Vlevo © Jiuguang Wang / Flickr (CC BY-SA 2.0) Vpravo © HUISTEN BOSCH
Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj život
­p omocí technologií
tejně jako v každém vydání
magazínu Budoucnost se vypravíme do pěti zemí našeho
světa. Chceme vidět, v čem spočívají
rozdíly a v čem se naopak shodujeme.
Tentokrát jsme se zaměřili na technické novinky.
Jaké jsou kulturní zvláštnosti při
šíření a akceptování techniky v dané
kultuře? Jakou pozici zaujímají v Japonsku, v USA, Německu, Argentině
a Tunisku a jaké místo nachází nová
technika ve všedním životě?
Jako první se naše reportérka Yuki
Satová hlásí z Japonska. O Japoncích
se říká, že jsou mimořádně otevření
technickým inovacím. Je tomu skutečně tak, nebo jde jen o klišé? A co
vše se při tom od robotů očekává?
Také USA zaujímají čelné postavení,
pokud jde o nové technologie. Podle
Ellen Leeové za tím může být nezdolný duch amerického průkopnictví.
Americká kultura je prý založená na
„ochotě riskovat a odměňovat lidi, kteří
dělají chytré věci.“
Němci se naproti tomu jeví jako techničtí skeptikové – i přes fakt, že jsou
zemí kutilů a myslitelů. Odpovídá
jejich image skutečnosti? Angela
Gruberová se pokusí na tuto otázku
odpovědět.
„Pepper“ má lidi uči­
nit šťastnými
Luciana Ferrandová se pozorně rozhlédla po Argentině. Tam hrají nové
technické vynálezy v každodenním
životě větší roli, než bychom si mohli
myslet. S nejnovější technikou se
seznamují již malé děti při vzdělávání, za což vděčí především státním
programům.
Čím to je, že se v Tunisku – kromě informační a komunikační oblasti – šíří
nové technologie jen obtížně, zjišťovala Raouia Khederová. Jedno je jasné
již nyní: Lidmi samotnými to nebude.
Roboti v hotelové recepci
Japonsko
— Roboti s duší
V létě 2014 představila japonská tele­
komunikační firma SoftBank veřejnosti humanoidního robota „­Pepper“.
„Pepper“ má tělo podobné člověku,
dvě oči, které srší emocemi, a významný úkol: Má učinit lidi šťastnými
tím, že bude „číst jejich pocity“. Turisty může překvapit, že je v J­ aponsku
v některých obchodech nebo hotelech
obslouží humanoidní roboti. Stále
více Japonců si na to mezitím zvyklo.
Musíme připustit, že ani zde ještě
­n epatří roboti do každé běžné situace, to je spíše záležitost klišé.
Přesto se zdá, že roboti s vizáží lidí
přebírají stále více úkolů. Jak to,
že je Japonsko tak otevřené tomuto
typu tech­n ologie?
Důvod může spočívat v tom, že se
připisuje velký význam světským
a racionálním hodnotám, v protikladu
s tradičními hodnotami, které souvisejí s rodinou, lokálním společenstvím
nebo náboženstvím . Pokud v takové
společnosti potřebuje člověk pomoc,
raději se spolehne na techniku než na
rodinu nebo na své blízké okolí.
Podle Shunsukea Aokiho, výkonného
ředitele tokijské firmy Yukai Enginee­
ring, která vyrábí interaktivní digitální
gadgety a hračky, dávají zákazníci
přednost výrobkům ve formě panenek
nebo figurek. Jedním z výrobků této
firmy je „Bocco“, rodinný robot, který
zajišťuje vzájemné spojení členů rodiny, kteří žijí odděleně od sebe navzájem. Vypadá jako Yokai, nadpřirozená
postava z japonského bájesloví.
Zdá se, že roboti
přebírají stále více
úkolů
Aoki se domnívá, že Yokai hraje důležitou roli při vnímání robotů jako
takových. „Japonci od středověku
věří, že věci, které se stále znovu
používají, například šálek nebo talíř,
mají také vlastní duši a mohou se proměnit v Yokai. Tato kultura ještě stále
ovlivňuje interakci mezi člověkem
a předměty.“
Očekávání, že se roboti stanou aktivními pom ocníky v každodenních situacích, se zdá v japonské společnosti
39
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
otevřená novým věcem? Je hluboce
zakořeněna ve společnosti, která
i dnes oslavuje ty, kdo se nepřizpůsobili a jsou ochotní riskovat. Vezměme si americkou popkulturu,
od ­rock-and-rollu až po Hollywood.
smartphonech, a kvůli způsobu, jakým ovlivňují naše mezilidské vztahy.
Kromě toho zaznívají obavy, že USA
v oblasti inovací dojde dech. Jednak
se vyčítá firmám, že vyvíjejí již jen
produkty, z nichž má užitek malá
skupina boháčů, a přitom se zanedbávají větší a akutnější problémy, jako
je chudoba nebo změny klimatu. Eamonn Fingleton, autor knihy In the
Jaws of the Dragon: America’s Fate
in the Coming Era of Chinese Domi­
nance (Ve spárech draka: osud Ameriky v nadcházející éře čínské dominance), například upozorňuje na to,
že čínské firmy v posledních letech
přihlašují více technických patentů
než severoamerické firmy.
Kultura inovací vze­
šla od rebelů a nepři­
způsobivých
Tuleň-robot má mít
uklidňující vliv
trh průmyslových a soukromých robotů nárůst z 1,6 bilionu jenů v roce
2015 na 9,7 bilionu jenů v roce 2039.
Tento trend bude zesilovat díky demografickým změnám v řadě malých
a středně velkých měst. Zdravotní
správa ve městě Nanto například
využívá pro terapeutické účely robo­
tickou panenku Paro, která má podobu malého tuleně. Má mít na pacienty uklidňující vliv. Po úspěšné
testovací fázi vedení města rozhodlo,
že se tento robot začne využívat jako
ulehčení pro rodiny, které se musejí
starat o své starší členy. Počet obyva40
tel města Nanto v posledních 25 letech poklesl o 20 procent na 55 tisíc,
přičemž podíl osob starších 65 let činí
34 procent, o 30 procent více, než je
japonský průměr.
Pokles počtu obyvatel a stárnoucí
společnost jsou výzvami, kterým musí
čelit řada japonských měst – a tím
stoupají i nároky na roboty.
USA
— Otevřenost novým
věcem
Pračka, která SMS zprávou ohlásí, že
vaše prádlo je vyprané . Auto jezdící
bez řidiče. Brýle pro virtuální realitu, díky nimž si bez rakety a míčku
můžete zahrát tenis. Při akceptování
nových technologií se ve Spojených
státech posouvají hranice stále dál.
Kde se ale bere kultura, která je tak
© iStock
stále silnější. Veřejná výzkumná a vývojová společnost „New Energy and
Industrial Technology Development
Organization“ předvídá pro tuzemský
— Hračičkové
a myslitelé
Kdo dorazí do Německa a chce na
internet, musí začít dotazem na hesla.
Zatímco v jiných zemích se v každé
kavárně najde otevřená wi-fi síť, v Německu jsou sítě chráněny heslem.
Důvod: litera zákona. Pokud totiž třetí
aplikace. Digitalizace proniká stále
více do samého středu společnosti.
Němci milují techniku, hospodárnost
a užitečnost moderních přístrojů. Současně ale novoty zpochybňují jako málokterý jiný národ. Na první pohled
to sice vypadá jako protimluv, o žádný
ale ve skutečnosti nejde.
„Protože novinky často působí zmatek
v zažitých postupech, jsou mnohdy
vnímány nejen jako zbytečné, ale doslova jako otravné,“ konstatuje autorka Kathrin Passigová ve svém textu
Mnozí varují před
kulturou posedlosti
technikou
© Kārlis Dambrāns / Flickr (CC BY 2.0)
Videobrýle Oculus Rift
Nebo si vzpomeňme na éru Divokého západu. Nebo na hrdou historii
imigrantů, mezi které patří i koryfej
techniky Elon Musk z koncernu Tesla
nebo Sergey Brin z Googlu.
„Představte si, jaké to muselo být, když
evropští vystěhovalci začali osídlovat Ameriku. Museli být nápadití
a ochotní riskovat, aby sem vůbec
zvládli dorazit,“ říká Lee Rainie, ředitel internetových, vědeckých a technologických studií na Pew Research
­Center ve Washingtonu, D. C. „Díky
tomu vznikla určitá kultura, v níž je
ochota riskovat vítána a v níž jsou odměňováni lidé, kteří dělají chytré věci.“
Americká technická inovace je podle
zprávy „Information Technology and
Innovative Foundation“, obecně prospěšného think-tanku ve Washingtonu, D. C., založena na hluboce zakořeněném zájmu o kutění, vynalézání
a zlepšování. „V kombinaci s výraznou
kulturou individualismu je pak snazší
zpochybňovat zaběhnuté postupy – ať
jste Steve Jobs, nebo tovární dělník,“
říká se v této zprávě.
Ozývají se ale i hlasy, které varují
před kulturou, která by byla již jen
posedlá dalšími inovacemi. „American
Enterprise Institute“, další think-tank
ve Washingtonu, D. C., varuje Američany, aby nepodléhali „fascinaci
technickou ideologií“. Podle něj to
ohrožuje společenskou etiku a ctnosti.
Mnozí si dělají starosti kvůli naší
závislosti na technice, zejména na
Německo
Přesto ještě technický vývoj v této
zemi probíhá razantním tempem.
­Objevily se například brýle pro virtuální realitu s názvem Oculus Rift.
První prototyp sestrojil v roce 2012
tehdy 20letý nadšený hráč her a rozpoutal konkurenční souboj mezi
obřími korporacemi Sony, Microsoft
a Google: Kdo dokáže jako první
nabídnout globálnímu trhu virtuální
realitu? V roce 2014 převzal Facebook firmu Oculus VR.
Nejnovější verze brýlí byla představena v roce 2015, společně s virtuální
hrou stolního tenisu, při které jsou
protihráči navzájem vzdálení i tisíce
mil. „Řekl bych, že jsem v životě viděl pět nebo šest počítačových demoverzí, u kterých jsem si pak myslel,
že změní svět,“ říká Chris Dixon,
jeden z investorů Oculus Rift v rozhovoru pro Wired Magazine. „Apple
II, Netscape, Google, iPhone – a nyní
Oculus. To vše patří do stejné neuvě­
řitelné kategorie.“
Němečtí inženýři v akci
osoba zneužije přístup do sítě, nese
v Německu následky majitel internetového připojení.
Současně ovšem Německo stojí na
přední pozici v oblasti zelených technologií: Všude jsou vidět vrtule větrných elektráren a vodní elektrárny,
elektrická auta zde přestávají být
utopií. I doma, mezi svými čtyřmi
zdmi, sázejí Němci na techniku. Nejlepším příkladem jsou úspěšní poskytovatelé systémů Smart Home, jako je
např. německý start-up Tado se svým
inteligentním systémem vytápění.
Dokonce i v oblíbených prodejnách
Ikea, které nabízejí nábytek a bytové
vybavení, se odnedávna dají koupit
žárovky s ovládáním pomocí mobilní
„Standardní situace kritiky technologií“. Právě Německo je typickým
příkladem toho, že každá nová věc
se nejprve velmi kriticky hodnotí
a zkoumá a až poté se stane součástí
každodenního života. Nové přístroje
a nové technologie musejí nejprve
prokázat svou užitečnost. Němci mají
tedy na technické novinky sice vysoké nároky, ale koneckonců se jako
málokterý jiný národ důsledně soustřeďují na pokrok.
Zatímco příslušníci jiných národů
často bez námitek souhlasí se všeobecnými obchodními podmínkami
nebo se smlouvami o využívání mezinárodních služeb jako Facebook nebo
Skype, spatřují Němci podle ankety
41
Myslíme dopředu
Statista v roce 2014 v této technologii
také riziko nežádoucího sledování –
k tomu v neposlední řadě přispěla odhalení Edwarda Snowdena. V žádné
jiné evropské zemi nevyvolala takové
pohoršení.
Průzkumy veřejného mínění ukázaly,
že pověst Němců jako nepřátel moderní techniky v žádném případě není
podložená. Dobrá třetina dotazovaných si už podle ankety z roku 2014
nedokáže svůj život představit bez
smartphonu. Podle 47 procent dotazovaných je navíc „opravdu napínavé“
sledovat, jak se rozvíjejí technické
možnosti v souvislosti s digitalizací.
Ve srovnání se zbytkem Evropy pohlížejí Němci na technické novinky
střízlivěji a nevrhají se nadšeně
na každou novou hříčku techniky.
Alespoň to tvrdí dortmundský tech-
Myslíme dopředu
nosociolog ­Johannes Weyer ve své
studii. Podle Weyera se však údaje
o Němcích nijak nevzdalují hodnotám ­evropského průměru.
Německo stojí
na přední pozici
v oboru zelených
technologií
V oblasti nových médií přicházejí
velké změny – skvělé nové telefony nebo trendové mobilní aplikace – spíše z anglosaského prostoru.
Němce to možná trochu rozčiluje.
Německo jako technologicky vy-
Argentina
spělá země je tahounem, pokud jde
o inženýrství a strojírenství. V těchto
klasických oborech se ukazuje jeho
technická vyspělost a extrémní důraz
na kvalitu. A Německo se tak prezentuje bezesporu jako země hračičků
a myslitelů.
V neposlední řadě právě důraz na
tato průmyslová odvětví učinil z Německa trvalý inovační motor Evropy.
Němci obhájili v roce 2014 svou
špičkovou pozici „patentové jedničky“
v Evropské unii. Během roku 2014
bylo přihlášeno téměř 32 000 patentů,
převážně v průmyslové sféře. Takovému počtu přihlášených patentů
nemůže konkurovat žádná jiná evropská země. Možná je právě to typicky
německé: Bez velkých řečí o inovačních schopnostech, čísla však mluví
sama za sebe.
— Pohled kupředu
Vzrušení a nadšení zavládly v argentinské vědecké obci, když se hlavní
město Buenos Aires koncem července
2015 stalo hostitelem International
Joint Conference on Artificial Intelligence (IJCAI). Tato celosvětově nejdůležitější konference, na kterou se sjelo
1 200 účastníků, se v Jižní Americe
konala poprvé.
Že se hostitelskou zemí stala právě
Argentina, nejspíš nebylo náhodou.
„Je to projev uznání a důkaz, že v Latinské Americe stojí Argentina v čele
technologického pokroku,“ konstatuje
profesor Guillermo ­Simari, předseda
lokální organizační komise IJCAI.
„­Argentinci se novými nápady okamžitě nadchnou a považují techno­
logie za posílení kulturního rozvoje
ve všech oblastech,“ říká Simari.
Důvody této otevřenosti spatřuje
Simari, který působí také jako ředitel Institutu pro inženýrskou informatiku na Universidad Nacional del
Sur v Bahía Blanca, v kulturních
„Da Vinci“, celosvětově nejrozšířenější robot pro lékařské operace
42
© TECHNIK BEGEISTERT e. V.
© 2009, Intuitive Surgical, Inc.
Bude to ještě lepší!
vlastnostech Argentinců. Věta mexického autora Carlose Fuentese:
„Mexičané pocházejí od Aztéků, Argentinci přišli z lodí,“ je pro něj více
než jen humorným citátem. „Vlna
evropské imigrace, která počátkem
20. století dorazila do Argentiny, byla
výrazně odlišná od přistěhovaleckých proudů v jiných latinskoamerických zemích,“ dodává Simari.
„Imigranti chtěli, aby se jejich děti
vzdělávaly a aby tak dosáhly lepších
pozic ve společnosti. Tento vstup
z jiných kultur na nás měl pozitivní
vliv. Stal se součástí dnešní Argentiny. Kráčíme kupředu a hledíme
před sebe.“
Účastnice World Robot Olympiad (WRO)
To se odráží také v rostoucím využití
technologie a robotiky ve vzdělávací
sféře. V současnosti již do školních
tříd a učeben pronikly všechny možné
druhy moderních technologií. Děti
na základních školách se učí programovat, stavějí roboty, počítače patří
k základnímu vybavení. Popudem se
v roce 2010 stal státní program „Conectar Igualdad“, v jehož rámci se po
celé zemi mezi žáky a učitele rozdělilo 5,4 milionu netbooků.
Do té doby představovaly netbooky
značný luxus. „Projekt Conectar Igualdad otevřel okno do světa a zmenšil
technologickou propast,“ říká Monika
Pavesová, profesorka fyziky a obchodní ředitelka RobotGroup Argentina. Firma, která vyrábí roboty pro
vzdělávací účely, nabízí workshopy
(i pro učitele), podílí se na pedagogických projektech ministerstva věd
a rovněž konstruuje didaktické robotické stavebnice. „Když děti programují, rozvíjejí vlastní nápady a pak
vidí, že jimi postavení roboti fungují
tak, jak si představovaly, je motivace
stále silnější,“ říká Pavesová.
Tak to vidí i Marcelo De Vincenzi
z Universidad Abierta Interamericana
(UAI). „Stále více učitelů a pedagogů
využívá robotiku pro vysvětlování
základů vědeckých disciplín. Roboti
Stále více učitelů
využívá robotiku
například hrají fotbal a děti se přitom učí matematiku nebo fyziku.“ Již
16 let organizuje UAI „Olimpíadas
Nacionales de Robótica“ (robotickou olympiádu), při které se utkává
250 školních týmů z celé země.
Nebo žáci sami navrhují součásti robotů a tisknou je na 3D tiskárně. Tak
na to jde učitelka informatiky Alicia
Siriová při svých hodinách.
43
Myslíme dopředu
Také doma je Siriová velkou fanynkou techniky. Má robotický vysavač
a ovládá pračku nebo myčku svým
smartphonem. Mladí lidé v jejím okolí
jsou fascinováni, ale „lidé nad 45 let
nevidí důvod, proč za něco takového
vyhazovat peníze.“ Ona sama vnímá
využívání moderních technologií jako
Myslíme dopředu
tině častý problém, protože jsme ještě
v podstatě rozvojovou zemí.“ Ale ex­
perti se shodují: Talentů, tvůrčích
nápadů a know-how má Argentina na
rozdávání. A při pohledu na mladou
generaci, která vyrůstá s moderními
technologiemi, jsou přesvědčeni o jednom: Bude to ještě lepší!
„Nové technologie“ znamenají pro
většinu Tunisanů výhradně „internet“.
Dospělí obyvatelé nad 40 let připouštějí, že používají pouze základní
služby, jako je e-mail nebo Google,
nemají ale žádné další znalosti o mobilních aplikacích, o streamingu
nebo crowd­sourcingu.
Abdullah, 35letý prodavač, se při
používání nových technologií omezuje na smartphone, internet a Facebook. „To je vše, co umím používat.
Jinak není nic přístupné a bezpečné.
tiva, která by byla nezbytná pro jeho
úspěch. Ačkoli si lidé určitě dělali
starosti kvůli bezpečnosti, byli vůči
tomuto produktu velmi otevření. Mluvíme samozřejmě o mladších ročnících,
pod 35 let. Naším problémem byla
legislativa, která pro náš vývoj jednoduše nebyla dostatečně flexibilní.“
Pokud si odmyslíme beztak pomíjející skepsi, je jen málo kulturních
bariér, které souvisejí s citlivými oblastmi, jako je náboženství a tradice:
V mnoha arabských zemích jsou zapovězeny hazardní hry nebo obcho­
dování s akciemi.
Největší překážkou je přístup k novým
technologiím. „Nedokážu si představit
žádný speciální vynález nebo technologie, které by nebyly přijaty,“ prohlašuje Ramzi El Fekih. „Myslím, že
„Nové ­technologie“
znamenají pro
většinu Tunisanů
„­internet“
zlepšení kvality svého života. Také
proto si v nemocnici Hospital Italiano
nechala operovat ledvinu robotem.
Tato nemocnice se stejně jako Hospital El Cruce-Néstor Kirchner nachází
v Buenos Aires a obě disponují „inteligentními operačními sály“ nejnovější
generace. „Před 40 lety byl můj otec
po podobné operaci 15 dnů na lůžku
a měl 30 cm dlouhou jizvu. Moje jizva
má jen tři centimetry a po čtyřech
dnech jsem mohla pokračovat ve svém
normálním životě.“
Další možnost uplatnění umělé inteligence, pomocnou kameru pro pečovatele o staré a nemohoucí pacienty,
vyvinul Ricardo Rodriguez. Realizace
se však bohužel nedočkala. „Nenašli se žádní investoři. To je v Argen44
Tunisko
— Zálusk na něco
více
S pokrytím 53 procent populace zaujímá Tunisko v oblasti využívání
internetu desáté místo v Africe. Internet používá téměř 6 z 11 milionů
Tunisanů. V počtu uživatelů internetu
dosahuje tato země podle institutu
­výzkumu trhu Tunisie Sondage v globálním měřítku dokonce 66. místo.
To je velmi příznivý výsledek, neznamená však, že Tunisko má dobrou
pověst, pokud jde o obecný přístup
k novým technologiím.
Jak to bývá, často je obrázek cizích
kultur doprovázen řadou klišé. Některá z těchto klišé jsme dokázali
vyvrátit. Přišli jsme na to, že ani v Japonsku ještě roboti nepatří do každodenního života. V Argentině naproti
tomu sehrávají roboti již pár let důležitou roli ve vzdělávání.
Němci sice na nové technologie hledí
kriticky, ale staromilci kvůli tomu
­rozhodně nejsou. V Tunisku by měli
takové problémy rádi. Tam jsou to
spíše vnější okolnosti, které brání
rychlejšímu šíření nových technologií.
Jen Američané zůstávají věrní své
charakteristice nezdolných průkopníků – přinejmenším v rámci naší
malé cesty kolem světa – a jsou vnímáni jako nebojácný předvoj ve věci
nových technologií.
Jedno ale mají všechny kultury společné: Technika je součástí všedního
dne a její kulturní význam se stále
více upevňuje. V jedné zemi možná
rychleji než ve druhé, ale dá se předpokládat, že zvyklosti spojené s jejím
používáním se na celém světě postupně sjednotí. Je jen na nás, jakým
způsobem využijeme techniku pro
vlastní pokrok.
Srovnání pěti zemí
Japonsko
USA
Německo
Argentina
Tunisko
A.Již před zavedením
A. Šíří se obavy ze zá-
A.Takřka třetina dota-
A. 71 % dotazovaných
A.Dva ze tří Tunisanů
zovaných v anketě
si již nedokáže
představit život bez
smartphonu
v anketě nevychází
z domu bez smartphonu
by měli rádi smartphone
smartphonů dokázaly „normální“
mobily nabídnout
přístup na internet
B. Roboti by měli
­p omáhat při péči
o přestárlou společnost
C. Také technika mů-
vislosti na smartphonech
B. První auta bez řidi-
če se prohánějí po
silnicích v Kalifornii
B.Nové technologie
B.Roboti se využívají
B.Smart Homes jsou
ve vzdělávání
se používají zejména ve městech
stále oblíbenější
C. Američané jsou
velmi otevření novým věcem a jsou
ochotní riskovat
C.Argentinci pova­
C.Nové věci se nejpr-
ve musejí osvědčit
žují technologie za
­p osílení kulturního
­v ývoje
C.Dorůstající genera-
ce ztrácejí strach
z kontaktu
že mít duši
© iStock
Nové způsoby placení v Tunisku
­Samozřejmě vím, že jsou i jiné oblasti, kde se využívají nové technologie. Dobrý příklad je automatizace
domácností. V ­Tunisku samozřejmě
existují odpovídající technologie.
Ale mně se představa, že celý můj
dům bude kontrolován na dálku, moc
nelíbí. Co když někdo nabourá můj
účet? Je mi naprosto jasné, že jinde
něco takového fungovat může, ale ne
v Tunisku.“ Tyto obavy jsou hluboce
zakořeněné a vycházejí ze zkušeností
s korupcí – počínaje počítačovými systémy, firmami a konče vládou. Mnozí
se obávají, že by se mohli stát oběťmi
podvodníků nebo hackerských útoků.
U nadcházejících generací se však
tyto obavy postupně vytrácejí. Ve městech již existují komunity počítačových geeků ve věku 20 až 30 let, kteří
zkoušejí vše: od cloud computingu
přes streaming až po sharing economy.
Ramzi El Fekih například zkoušel
změnit postoj společnosti vůči této
technice pomocí „mdináru“, projektu
mobilních plateb. „Náš projekt v mnohém ohledu předběhl dobu. A především byl pokrokovější než legisla-
v Tunisku jsou překážky spíše ekonomického než kulturního rázu. Směnný
kurz a chybějící směnitelnost našeho
dináru stojí v cestě rozvoji a přebírání
nových technologií. Myslím, že Tunisané by přijali jakékoli nové technologie, pokud o nich budou mít dobré
informace a rozeznají v nich výhody.“
A. Využívání smartphonů B. Technologie ve všedním dni C. Kulturní zvláštnosti
45
Myslíme dopředu
46
Myslíme dopředu
47
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
Plnou silou vpřed
cirka 46 procent energie, která je
ukrytá v uhlí. Ale konce technologického vývoje tím není ani zdaleka
dosaženo, domnívá se profesor Alfons
Kather, ředitel Institutu energetické
techniky při Technické univerzitě
Hamburk. „Ve střednědobém výhledu
je skutečně možné dosáhnout padesátiprocentního stupně účinnosti,“
vysvětluje profesor Kather. Nejdůležitější zásada: Čím vyšší jsou teplota
a tlak v kotli, tím více elektřiny lze
z uhlí získat. Dosud však představovaly hraniční hodnoty 600 stupňů
Celsia a tlak 300 barů, protože jinak
se součásti zařízení příliš rychle
opotřebují. Průmysl a výzkum proto
pracují na nových odolných materiálech na bázi niklu. Tyto materiály
by měly odolávat teplotě 700 stupňů
Text Ralph Diermann Ilustrace Jan Erlinghagen
Z paliva vzniká teplo, z tepla pohyb, z pohybu elek­
třina – to je princip fungování mnoha elektráren.
­Vědečtí a průmysloví výzkumníci pracují na ještě
­větším zefektivnění tohoto procesu.
Celsia a tlaku 350 barů. To může
zvýšit stupeň účinnosti zhruba o dva
procentní body.
A podle profesora Kathera se dá
mnohé zlepšit i v konstrukci turbín.
Konce technolo­
gického vývoje
není ani zdaleka
­d osaženo
„Dalších zlepšení je možné dosáhnout
i při vedení elektrické energie,“ pokračuje tento odborník. Pokud totiž
dochází k nerovnoměrnostem nebo
turbulencím při proudění páry tur­
bínou, znamená to energetické ztráty.
Vědci z Rýnsko-vestfálské technické
vysoké školy (RWTH) z Cách a z univerzity v Hannoveru proto momentálně pracují na nových lopatkových
profilech, které by takovéto energetické ztráty maximální možnou měrou
eliminovaly.
Odborník z koncernu Siemens Stefan
Lampenscherf chce zase k získání
další elektřiny využívat odpadní teplo,
které vzniká v elektrárnách. Proto
tento výzkumník vyvíjí se svým týmem v koncernu Siemens takzvané
termoelektrické generátory. To jsou
speciální polovodiče, na jejichž povrchu vzniká elektrické napětí v okamžiku, kdy se vyskytne teplotní
rozdíl – například když je polovina
K
dyž EU před několika lety
rozhodla o konci klasických žárovek, přišli dva
podnikatelé z Porúří s netradičním
nápadem. Aby obešli zákaz prodeje, deklarovali žárovky jednoduše
jako miniaturní topná tělíska. Jejich
argumentace: Klasické žárovky produkují v první řadě teplo, světlo je
jen vedlejší produkt.
A skutečně činí stupeň účinnosti žárovky pouhých pět procent – pouhá
dvacetina spotřebované elektřiny
se přemění ve světlo. Největší část
energie mizí do okolí v podobě tepla.
Vysoké náklady, nízký zisk: Není
divu, že EU tuto technologii vykázala z regálů prodejen. Ochrana klimatu vyžaduje co nejproduktivnější
využívání energií.
Ústředním mottem se tedy stává
hospodárnost. Neplatí to však jen
pro spotřebu energie, ale také pro
48
její výrobu. Protože čím více proudu
se dá z použitých zdrojů v elektrárnách ­v yrobit, tím lépe dopadá klimatická bilance daných elektráren.
Mezinárodní energetická agentura
Ochrana klimatu
vyžaduje co nejpro­
duktivnější využití
energie
IEA očekává, že do roku 2035 bude
celosvětově investováno do klasických (zejména uhelných) elektráren
23 bilionů amerických dolarů. Především Čína a Indie, ale také řada jihoasijských států chce v následujících
letech vybudovat mnoho nových uhel-
ných elektráren. I nejmenší nárůst
stupně účinnosti proto přináší výraznou úlevu pro klima.
Uhelné elektrárny fungují v zásadě
jako tlakový hrnec. Spalováním černého nebo hnědého uhlí se zahřívá
voda a ta se přeměňuje v páru. Přitom
vzniká uvnitř zařízení velmi vysoký
tlak. Vodní pára se přivádí k turbíně.
Tam se její tlak snižuje při průchodu
lopatkami turbíny – stejně jako při
otevření ventilu na tlakovém hrnci
na sporáku. Turbína je procházející
parou uváděna do pohybu a rotuje při
více než 3 tisících otáčkách za minutu.
Tato mechanická energie se přes hřídel přenáší do generátoru. Jeho srdcem je magnet, který se díky pohonu
turbínou otáčí v cívce. Přitom vzniká
elektrické napětí – a do sítě se dodává elektrický proud.
Nejúčinnější černo- a hnědouhelné
elektrárny přetvářejí na elektřinu
© iStock
Přehradní hráz vodní elektrárny v Manitobě, Kanada
49
Myslíme dopředu
materiálu zahřívána proudem odpad­
ního tepla a druhá polovina je vysta­
vena znatelně chladnějšímu okolnímu
vzduchu. Čím větší je tento teplotní
rozdíl, tím je efekt vytváření elektric­
kého napětí výraznější. „V současné
Myslíme dopředu
místech ale vůbec není k dispozici
biomasa v množství, které by pokrylo
spotřebu.
Profesor Mohammad Asadullah
z Technické univerzity MARA v Ma­
lajsii chce tento problém vyřešit
— Paroplynová tepelná
elektrárna
centralizované zásobování elektřinou
prostřednictvím malých elektráren.
Blokové tepelné elektrárny napří­
klad často fungují s plynovými tur­
bínami, které najdeme v mnohem
výkonnějších variantách i ve velkých
plynových elektrárnách. Nepohání je
stlačená vodní pára, ale směs vzdu­
chu a plynu. Při spalování této směsi
dochází k expanzi plynů a turbína se
dává do pohybu.
Zemní plyn se mísí se stla­
čeným horkým vzduchem
a poté se spaluje. Při tom
vznikají plynné spaliny o tep­
lotě přes 1 000 °C, které pak
pod vysokým tlakem roztá­
čejí lopatky plynové turbíny.
Tento otáčivý pohyb pohání
generátor, který vyrábí elek­
trický proud.
Ústředním mottem
je hospodárnost
době se výzkum soustřeďuje přede­
vším na dopravní techniku. Jde na­
příklad o získávání elektřiny z tepla
uvolňovaného spalovacími motory, aby
se snížily nároky kladené na dynamo,“
vysvětluje Lampenscherf. „S dalším
vývojem této technologie ale najdeme
nová řešení i pro průmyslové a ener­
getické odvětví, s jejichž pomocí bude
možné získávat výkony v řádech kilo­
wattů nebo dokonce megawattů.“
Pára a tlak, turbína a generátor –
tento princip nefunguje pouze s uh­
lím, ale i s palivy neutrálními z hle­
diska emisí CO2 – těmi jsou např.
dřevo a další typy biomasy. Technicky
vzato je jen nepatrný rozdíl v tom,
jaké palivo dodává teplo pro přeměnu
vody na páru uvnitř elektrárenského
kotle. Daleko větší je naproti tomu
logistická výzva, pokud provozovatelé
elektrárny chtějí spalovat biomasu.
Parní elektrárny totiž spotřebovávají
obrovská množství paliva. Na mnoha
50
­ eobvyklým způsobem. Navrhuje
n
­b iomasu nikoli spalovat, ale zplyno­
vat. Taková zařízení potřebují mno­
hem méně paliva než klasické elek­
trárny s parní turbínou, protože jsou
podstatně menší.
Technologie zplynování přitom není
nová. Teprve nedávno však dokázali
výzkumníci zvládnout problém tvorby
dehtu, který dlouhou dobu bránil ko­
merčnímu využití metody. „Problémy
jsou vyřešeny,“ říká Asadullah. „Zply­
nování biomasy je uskutečnitelné jak
technicky, tak ekonomicky.“ Mimo­
řádná přitažlivost této koncepce spo­
čívá v rozmanitosti možných surovin –
lze využít například zpracovanou
cukrovou třtinu, rýžovou slámu nebo
zbytky z lisování palmového oleje.
Proto je tato koncepce mimořádně
zajímavá pro země, v nichž je energe­
tická síť rozvinutá pouze v omezeném
rozsahu (například Vietnam, Nepál
a Keňa) a které chtějí rozšiřovat de­
3
9
1
7
4
8
Počet otáček turbín za minutu
3 000
5
2
6
© iStock
Turbína uvnitř vodní elektrárny
A proč pro výrobu elektřiny nevyužít
i energeticky bohaté odpadní plyny?
Tato myšlenka se zrodila při vývoji
paroplynových elektráren. V nich se
kombinuje jedna nebo více plyno­
vých turbín s jednou parní turbínou.
Horké odpadní plyny se využívají
pro výrobu vodní páry, která pohání
parní turbínu. Díky tomuto propojení
dosahují zařízení tohoto typu stupně
účinnosti až 60 procent. Žádné jiné
elektrárenské technologie nezhodno­
cují energii obsaženou v palivu tak
účinně jako paroplynová zařízení.
Navíc jsou flexibilní – dokážou rela­
tivně rychle reagovat na kolísání v do­
dávkách elektřiny z větrných a so­
lárních zdrojů. Poskytují tak nejlepší
předpoklady pro to, aby se staly neza­
stupitelnými hráči při globální ener­
getické revoluci.
10
1 přívod vzduchu
2 kompresor
3 přívod plynu
4 plynová turbína
5 spalinový kotel
 6 parní turbína
 7 kondenzátor
 8 generátory
 9 transformátor
10 rozvodná síť
Odpadní plyny z plynové
turbíny mají stále teplotu
okolo 600 °C – to je dost,
aby se ve spalovacím kotli za
pomoci tepelného výměníku
vyrobila vodní pára, která
se vede k parní turbíně. Tlak
vodní páry roztáčí lopatky
turbíny. Hřídel přenáší tento
pohyb na druhý generátor.
Poté, co vodní pára pro­
jde turbínou, se ochlazuje
v kondenzátoru. Z páry se
opět stává voda, která se
čerpá zpět do spalinového
kotle. Tak vzniká uzavřený
koloběh vody. Transformátor
upravuje elektrický proud
z obou generátorů na vyšší
napětí, které lze odvádět do
rozvodné sítě.
51
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
Kreativní megapole
Text Chris Schinke
Jak mohou obyvatelé města přispět k jeho rozvoji
Úleva pro moderní město: New York City, USA
52
© iStock
Č
ísla působí ohromujícím dojmem. Podle aktuálních odhadů OSN by mohl celkový
počet obyvatel planety dosáhnout
v roce 2100 až 12,3 miliardy. Podle
výzkumníků z OSN nelze v dohlednu
počítat s poklesem nárůstu populace.
Ale kde budou všichni tito lidé žít?
A především – za jakých podmínek?
Údaje OSN rovněž naznačují, že v budoucnosti budou dvě třetiny obyvatel
Země žít v metropolích. Trend urbanizace tedy neustává. Z metropolí se stanou megapole – města, která budou
muset čelit novým a dosud netušeným
výzvám. Tento růst vyžaduje plánování a spoustu kreativních přístupů.
Protože tam, kde se bude tísnit tolik
lidí, bude potřeba také organizovat
funkční soužití. A právě to bude úkol
kreativního a prozíravého urbanistického plánování.
Kromě správních orgánů se tohoto
úkolu chápou stále častěji i kreativní
a angažovaní občané, kteří se sdružují do privátních iniciativ. Aktéři
často sedí ve vzdušných uměleckých
ateliérech, designérských laboratořích
a architektonických studiích. Pod heslem Tactical Urbanism sdružují v současnosti kreativní mozky z celého
světa své nápady o uspořádání měst
budoucnosti, ať již půjde o megapole
jako Bombaj, Hongkong, Lagos, nebo
Tam, kde se bude
tísnit tolik lidí, bude
potřeba také organi­
zovat funkční soužití
New York. Ale kdo jsou tito ­k reativci?
A jak si představují naše soužití v budoucnosti?
Jedním z nich je Pedro Gadanho.
Je kurátorem soudobé architektury
v MoMA, Museum of Modern Art
v New Yorku. V nedávné době svedl
v rámci různých projektů dohromady
interdisciplinární týmy pro práci
na urbanistických případových studiích. Pedro Gadanho má na srdci
především pojetí a další vývoj naší
architektonické skutečnosti. Podle
něj musejí vzít obyvatelé těchto měst,
vedle plánování ze strany úřadů, věci
zčásti do rukou sami. V budoucnu
budou navíc podporovány i neobvyklé metody.
Také Pedro Gadanho se při svých vizích inspiruje stále oblíbenější ideou
nazývanou Tactical Urbanism (taktický urbanismus). Na otázku, jak si
sám pro sebe definuje tento pojem, odpovídá: „Tento pojem chápu jako spontánní intervence v rámci měst směrem
zdola nahoru.“ Tyto koncepce „zdola
nahoru“ předpokládají, že občané se
budou sami aktivně podílet na řešení
výzev reálného světa. „Na realizaci se
podílejí umělci, architekti a designéři
ve spolupráci s místními společenstvy.
Patří k nim ale i iniciativy angažovaných lidí, na jejichž požadavky úřady
ne vždy reagují.“
Příklad takové intervence zdola nahoru nacházíme přímo přede dveřmi
53
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
­ imořádným úspěchem. Dorazily
m
stovky e-mailů a návrhů. Ty jsou k vidění na zmíněné webové stránce a
ukazují, že idea Tactical Urbanism
(taktického urbanismu) začíná vyvolávat masovou pozornost po celém světě.
Angažovaní aktivisté z celé Evropy,
Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie
a z USA přitom představují hnutí, jehož budoucí urbánní vize lze očekávat
s velkým napětím.
Mimořádně kreativní příspěvek dorazil z australského Melbourne. Obyvatelé druhého největšího města kontinentu přišli s nápadem Little Library
(malé knihovny) – spontánně zřízené
knihovny v bývalém nákupním centru,
s bezplatným výpůjčním systémem,
který si organizují sami uživatelé. Princip je neuvěřitelně jednoduchý: Půjč
si knihu, přečti ji, přines ji zpět, anebo
pokud si ji chceš nechat, přines místo
ní novou. Tvůrci zamýšleli svou Little
Library jako obecně prospěšný projekt – to je ostatně typické pro řadu
V současnosti řeší
kreativní mozky z ce­
lého světa budouc­
nost našich měst
aktivit iniciativy Uneven Growth (nerovného růstu) – a jeho cílem je navíc
lidsky sblížit vášnivé čtenáře. A v rušném čtyřmilionovém Melbourne se
navíc zrodilo ideální místo pro odpočinek od každodenního stresu.
Jak ukazují tyto příklady Tactical Ur­
banism (taktického urbanismu), těžištěm je myšlenka přijmout za vlastní
určité vědění, toto vědění sdílet se
společenstvím a umožnit přístup
k němu co možná nejvíce jedincům.
Toto vědění rozhodně není samoúčelné. Slouží vždy k obohacení
stávající reality o nové impulzy pro
budoucnost a k přeměně teorie do
živoucí praxe. Do praxe, která má za
cíl zlepšit život co nejvíce lidí. Tak
to vidí i Pedro Gadanho. Na otázku,
jak si představuje ideální město, odpověděl: „Je velké, kypící životem,
mnohovrstevné, husté, nápadité a kulturně rozmanité – ovšem s minimem
dopravního ruchu a bez extrémních
sociálních rozdílů.“ Celkem vzato to
zní jako město, v němž by se rozhodně
dalo příjemně žít.
Nádraží v Bombaji, Indie
54
jmové skupiny, a dokonce i lidé bez
domova, kteří dosud neměli přístup
na trh s bydlením. Problém nájmů,
které si může málokdo dovolit platit,
se tím v této metropoli východního
pobřeží USA sice nijak nevyřešil, ale
Angažovaní akti­
visté vytvářejí hnutí,
jehož další urbánní
vize lze očekávat
s napětím
tato iniciativa ukazuje, že v budoucnosti mohou vzniknout reálné alternativy zdánlivě neměnného statu quo.
Pokud chceme najít příklady pro Tac­
tical Urbanism v praxi, vyplácí se
pohled také do jiných částí světa, například do Indie. V Bombaji, metropoli
s 12,5 milionu obyvatel, ekonomickém
a kulturním srdci země, se v posledních letech zrodilo několik mimořádně
kreativních taktik, které mají umožnit
udržet krok s razantním růstem města.
Výrazem této architektonické kreativity je mnohoslibný model takzvaných Tool Houses (víceúčelových
domů). Ty nabízejí jak obytné prostory, tak plochy pro energeticky hospodárné firmy a výrobní kapacity. Na
minimálním prostoru se propojují
sektory veřejného života a rodinného
soukromí. Díky kompaktní konstrukci
se tyto domy optimálně začleňují do
stávající struktury města, lze je postavit v nejkratší době a dají se libovolně rozšiřovat. V nedávné době si
bombajské Tool Houses získaly takovou oblibu, že se do těchto robustních
ministaveb stěhují dokonce módní
návrháři, spisovatelé a lékaři.
Vraťme se k Pedrovi Gadanhovi: Počátkem roku 2015 přišel s provoláním
na internetové stránce „uneven-­growth.
moma.org“. Apeloval na širokou veřejnost, aby přispívala svými návrhy pro
urbanistické taktiky. Akce s­ končila
© The Shopping Sherpa / Flickr (CC BY-ND 2.0)
MoMA, kde Pedro Gadanho působí:
Jak je známo, bydlení v New Yorku
se stává čím dál nedostupnějším. Globální investorské skupiny a také výstavba orientovaná na zisk způsobily
v New Yorku v posledních dekádách
extrémní prohloubení sociální propasti, takže se v nedávné době začal
v metropoli na řece Hudson rozvíjet
neformální nájemní trh.
Díky angažovanosti lokálních ini­
cia­t iv se podařilo navzájem propojit
a sladit požadavky nájemníků, obecních zájmových skupin a nezisko­
vých organizací a vytvořit Coope­
rative Housing Trust, fond bytových
družstev, který má zajišťovat trvale
finančně dostupné bydlení a současně zaručovat sociální spravedlnost.
Výchozím bodem pro tyto úvahy byl
vysoký počet prázdných bytů v New
Yorku, který má tento obecně prospěšný trust převzít. V průběhu posledních let se tomuto družstevnímu
fondu podařilo vytvořit bydlení přibližně pro 200 000 lidí. Z toho všeho
profitují rodiny, starší lidé, nízkopří-
© iStock
Organizují ji sami uživatelé: knihovna Little Library v Melbourne, Austrálie
55
Myslíme dopředu
Myslíme dopředu
Specialisté jsou
nenahraditelní
TECHNOLOG-HRAČIČKA
Tobias Hägele, voestalpine Polynorm GmbH & Co. KG
Schwäbisch Gmünd, Německo
Jsou lidé, kteří mají zcela jedinečné schopnosti. V případě
Tobiase Hägeleho jde o dar představivosti, cit pro to, co
lze uskutečnit, a především o vytrvalost. Tento projektový
vedoucí pro série a nové technologie nejenže vyvíjí procesy
až do nejmenšího detailu, ale připravuje je také pro sériovou výrobu – jmenujme například výrobu lisovaných částí
pro automobilový průmysl. U Hägeleho a jeho týmu se
spojí bleskové uvažování s odbornými znalostmi – a z nich
stále vzniká něco nového.
Text Björn Lüdtke Ilustrace Philipp Herrmann
Abychom mohli nabízet výrobky nejvyšší kvality,
­p otřebujeme na celém světě zaměstnance, kteří dis­
ponují mimořádnými schopnostmi ve svém oboru.
A čtyři z nich vám chceme nyní představit.
HLEDAČ TALENTŮ
Harald Mühleder, voestalpine Stahl GmbH
Linec, Rakousko
Harald Mühleder má čich na talenty, a tím pomáhá zaručit
naši úspěšnou budoucnost. Dokáže odhadnout, jak se bude
člověk s určitým potenciálem rozvíjet. K tomu potřebuje cit
pro technický a lidský vývoj, schopnost empatie, ale také
kritický náhled na to, jak se nalezený talent rozvíjí. Jestli
byla jeho volba správná, to se ukáže při soutěžích, na které
podnik talentované nové pracovníky posílá. Odměnou mu
je vícenásobně oceněná mladá generace pracovníků, které
podporuje a stimuluje.
ZAŘÍKÁVAČ VÁLCOVNY
Wolfgang Hochfellner, voestalpine Schienen GmbH
Leoben, Rakousko
Wolfgang Hochfellner je valcířský mistr u firmy voestalpine
Schienen GmbH v Rakousku a se svým týmem se stará
o to, aby při válcování až 120 metrů dlouhých kolejnic vše
běželo jako na drátkách. Proces válcování je značně složitý
a výrobek musí být naprosto bez vad. Aby se to podařilo,
je nutné provést předem řadu nastavení, ale také rychle
a správně reagovat, když dojde k odchylkám. Pokud něco
neběží, jak má, pozná to Hochfellner podle zvuku – ano,
tak dobře zná své válcovací zařízení.
56
VYNÁLEZCE OCELI
Sebastian Ejnermark, Uddeholms AB
Hagfors, Švédsko
Kdo potřebuje nový druh oceli, pro toho je Sebastian
­Ejnermark tím pravým. Vyvíjí nové materiály a má hlavní
slovo, pokud jde o hledání kombinací slitin, které splňují
zcela určité požadavky našich zákazníků. Ejnermark ví, že
tajemství tkví ve správném namíchání. Zná odpovědi na
otázky, jaké kombinace mají ty které vlastnosti a jakým
poměrem dosáhnout požadovaných vlastností u koncového
výrobku – od extrémní tvrdosti po odolnost vůči korozi.
57
Zůstáváme zvědaví
Přetváříme nápady ve skutečnost
Díky nezávislým specialistům na celém světě dokážeme pro každý projekt
vytvořit tým správných odborníků a nabízíme maximum v oblasti zkušeností
a know-how. Rozmanitými způsoby dokážeme dosáhnout náskoku a pokroku,
což je základem úspěchu našeho koncernu.
60
Mise na Mars
Sen o životě na Marsu by se mohl stát skutečností
66
Pohled z oběžné dráhy
Neuvěřitelné snímky Země ze satelitu Suomi NPP
70
Když jídlo zvyšuje výkon
Můžeme se projíst k chytrosti, zdraví a kráse?
74
Chytří giganti
Vývoj užitkových vozidel
76
Individualizace všedního dne
Když jde ve službách skutečně o člověka
58
59
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Mise na Mars
Text Louisa Prestonová
Sen o životě na Marsu by se mohl stát skutečností
Kolonie „Mars One“
60
61
Zůstáváme zvědaví
62
Otázkou je, kdo
­d orazí na Mars
jako první a jestli
se ti odvážní lidé
budou moci někdy
­v rátit zpět
stopy života založeného na uhlíku
a známky života jako takového. V roce
2016 mají v rámci projektu „­ExoMars
Trace Gas Orbiter“ evropské vesmírné
organizace ESA a projektu NASA
„Insight“ odstartovat k Marsu dvě převratné mise. Jejich přistání je plánováno na říjen. Použité měřicí nástroje
mají přinést odpovědi na otázku, jak
Mars a další planety složené z hornin vznikly a jak se vyvíjely. Kromě
toho by měly zaznamenávat stav atmosféry a – což je velmi důležité –
přispět k nalezení místa pro p
­ řistání
mise „ExoMars Rover“, která má odstartovat v roce 2018. Tato mobilní
laboratoř má pomocí vrtů do podzemí
hledat stopy života v horninách. Vědci
doufají, že se do roku 2020 dozvíme,
jestli na Marsu skutečně existoval
nebo existuje život. Všechny tyto mise
ale mají ještě další účel. Mají nám
přinést informace o současných a budoucích podmínkách na Marsu. Poté
se bude moci plánovat další velký
krok pro celé lidstvo – vyslání mise
s lidskou posádkou.
Lidé již vkročili na povrch Měsíce
a někteří dokonce nyní žijí ve vesmíru. Krouží nad našimi hlavami rychlostí téměř 8 kilometrů za se­kundu
a obletí Zemi 15,5krát denně. Hlavním cílem pro kosmické agentury, neziskové organizace i veřejnost je
v každém případě vyslání lidské posádky na Mars. Elon Musk založil za
účelem osídlení Marsu SpaceX a Jeff
Bezos (Amazon), Paul Allen (Microsoft) a návrhář počítačových her John
Carmack investovali velké sumy do
výzkumu vesmíru. Nevíme ale, kdo
Farma v kapsli „Mars One“
Pohled do kapsle „Mars One“
© Bryan Versteeg / Mars One
Obytná část kapsle „Mars One“
tila; povrch Marsu byl vystaven kosmickému a slunečnímu záření a stal
se téměř neobyvatelným.
My ale neztrácíme optimismus. Mars
je dnes jediná nám známá planeta,
která je obydlena výhradně roboty.
Dosud bylo na povrch Marsu posláno
14 orbitálních modulů a několik roverů (průzkumných vozidel). Jejich
úkolem bylo hledat na povrchu Marsu
Strana 60–61 © Bryan Versteeg / Mars One Vlevo © Bryan Versteeg / Mars One
J
iž od 19. století se v populární
kultuře objevovala představa,
že Mars je nebo byl obydlený
a že tam existuje pokročilá forma
života, která planetu posela vodními
kanály a možná se chystá už záhy
kolonizovat i Zemi. Když rozvoj techniky pokročil, zrodily se satelity, které
byly vyslány na oběžnou dráhu Marsu
a měly pořídit první detailní záběry
jeho povrchu. První mise ale často
skončily katastrofou ještě před průchodem zemskou atmosférou. Až americké sondě Mariner 4 se v březnu
1965 podařilo po 54,6 milionu kilo­
metrů dlouhé a 7,5 měsíce trvající
cestě vesmírem doletět k Marsu a pořídit záběry povrchu rudé planety.
Ale tento s napětím očekávaný průlet
kolem Marsu rozbil veškeré naděje
o bujném a Zemi podobném světě
s vodními toky a městy, která měla
být obývána tvory podobnými lidem.
Mars se místo toho ukázal prašnou,
ledovou a neplodnou planetou posetou krátery a hlubokými údolími. Svět,
který se podobá mnohem více neživému Měsíci než Zemi. Dnes víme,
že voda je na Marsu vzácná, jeho
atmosféra je toxická a že tato planeta
už nemá žádné vlastní magnetické
pole. Bez tohoto ochranného štítu se
atmosféra planety z valné části vytra-
Zůstáváme zvědaví
se na Mars dostane jako první a jestli
se ti odvážní astronauti také někdy
zvládnou vrátit na Zemi. S ohledem
na nehostinné a v podstatě toxické
prostředí na Marsu se také naskýtá
otázka, proč by se na takové místo
vůbec někomu chtělo. Odpověď by
mohla znít: Jde o ochranu sama sebe,
o určitý druh životní pojistky pro
uchování pozemského života, který
by mohl být zničen řadou přírodních
nebo právě člověkem způsobených
katastrof. Návštěva a průzkum Marsu
nám ale mohou přinést mnohem více
poznání o historii naší planety i nás
samých. A koneckonců je touha po poznání jednou z typicky lidských vlastností. Objevování a zkoumání jiných
planet ve vesmíru je pro lidstvo tou
největší výzvou a současně je jedním
z největších výkonů lidstva, ačkoli
na samotný Mars vstoupí jen hrstka
pozemšťanů.
Nejtěžší částí mise na Mars nebude
dostat se tam, ale vrátit se zpátky.
Přistání na cizí planetě v sobě skrývá
spoustu rizik. Úspěšnost přistání
na Marsu se dosud pohybuje kolem
30 procent – a opětovný start je ještě
Z návštěvy a prů­
zkumu Marsu se
můžeme mnohému
naučit
obtížnější. Start kosmické lodi vyžaduje již na Zemi enormní personální
a infrastrukturní náklady, nemluvě
o množství paliva, které je nutné pro
překonání gravitace. Na Marsu není
nic z toho k dispozici. Je také zcela
nejasné, jestli budou astronauti po
fyzické stránce vůbec schopni návratu na Zemi poté, co budou žít
v podmínkách marsovské gravitace.
Pro většinu z nás je politicky a morálně nemyslitelné poslat na Mars
lidi navždy a bez možnosti návratu.
Státní kosmické agentury jako NASA
nebo ESA se takovými úvahami zabývat nemohou. Existují ovšem privátní
iniciativy, které tyto námitky nesdílejí. Obecně prospěšná nadace „Mars
One“ chce na Marsu založit první
stálé lidské osídlení a proslula svou
myšlenkou mise na Mars bez návratu.
Bas Lans­dorp, podnikatel a zakladatel nadace „Mars One“, chce nejprve
na Mars poslat osmi automatickými
raketami vybavení, materiál a roboty
pro stavbu základní stanice o rozloze
téměř 200 metrů čtverečních. V ní by
měli kolonisté žít a pracovat. V rámci
projektu „Mars One“ by měl být od
63
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Přistávací modul během přistání
roku 2027 každé dva roky dopraven
na Mars čtyřčlenný tým. Na Lansdorpovu výzvu se v roce 2013 přihlásilo
ohromujících 202 000 dobrovolníků
z celého světa, kteří splňují podmínku
plnoletosti. Prvních 1 058 kandidátů
se podrobilo rutinní lékařské prohlídce. Ze 660 zbývajících osob byla
vybrána skupina „Mars 100“: 50 mužů
a 50 žen.
Objevování cizích
planet ve vesmíru
je největší výzvou
pro lidstvo
© Bryan Versteeg / Mars One
Přistávací modul po přistání
64
V roce 2015 jsem se setkala s Basem
Lansdorpem a tři dny jsem s ním putovala nehostinnou a Marsu podobnou
krajinou Islandu. Přesvědčila jsem
se o jeho zapálení pro věc, dynamice,
výdrži a odhodlání dostat „Mars One“
v pravém smyslu slova „nahoru“. Pokud by bylo možné uskutečnit takové
projekty čistě silou vůle a odhodlání,
pak by to tento muž s přehledem
zvládl. Bohužel je tu vždy otázka
nákladů a financování. Lansdorp je
v pohledu na finanční situaci projektu „Mars One“ zdrženlivý a právě
ta bude mít rozhodující vliv na zdar
celé mise. Projekt je financován sponzory, partnery a z velmi kontroverzního zdroje, kterým je jedna televizní
reality show. Marsovská řada reality
show Big Brother bude mít s jistotou
obrovskou sledovanost po celém světě,
ale nebude se zájmu diváků těšit natrvalo. Proč? Dobré reality show jsou
plné napětí, konfliktů a obtíží. Tedy
všeho toho, čemu je na Marsu zapotřebí předcházet, aby se mise zdařila.
Sledování každodenních činností
astronautů rozhodně nebude trvalým
diváckým lákadlem a zdrojem vysokých příjmů. Jak lze tedy vůbec přežití marsovských kolonistů financovat?
Jací lidé jsou vlastně připraveni strávit zbytek svého života na Marsu?
„Mám jedinečnou možnost strávit
jednu polovinu svého života na jedné
a druhou polovinu na druhé planetě –
a to je jedinečné dobrodružství,“ říká
Clare Weedonová, kandidátka mise
„Mars 100“ z Velké Británie. Když
jsem s ní načala téma kritiky a skepse,
kterým ona i ostatní kandidáti čelili,
odpověděla: „Je to smělá a riskantní
mise, ale jsem skálopevně přesvědčená o tom, že pro lidstvo nadešla
doba učinit další krok.“ A co říká
jejímu plánu, že stráví zbytek života
na Marsu, její rodina a přátelé? „Mám
jejich fantastickou podporu. Znají mě,
a když vidí nadšení v mých očích ve
chvílích, kdy mluvím o ‚Mars One‘,
pak nemohou dělat nic jiného, než mě
podporovat.“ Nelze podceňovat skutečnost, že stěhování na Mars možná přinese více výzev než výhod. „Nejvíce
jsem zvědavá na to, jak budeme čelit
každodennímu extrémnímu stresu
a tlaku a jak budeme bojovat o každodenní přežití; zároveň se právě toho
nejvíce bojím,“ říká Clare. „Izolace,
strava přísně na příděl, pohyb venku
pouze ve skafandru – to bude pro
mě něco zcela nového a až ve chvíli,
kdy budu těmto situacím vystavena,
budu vědět, jak se s nimi dokážu
vyrovnat.“ To jsou jen některé z řady
výzev, které budou čekat na týmy astronautů na cestě na Mars. Výstavba
a údržba ubikací, výroba potravin,
vody, vzduchu a energie – to je jen začátek na cestě ke vzniku samostatné
kolonie na Marsu.
Mnozí kritikové si kladou otázku,
proč musíme zrovna na Mars, když
je i zde na Zemi dost věcí, které bychom měli zlepšovat. Je to oprávněná
otázka, ale pro mě zní odpověď jasně:
Máme nejprve změnit lidstvo a až
potom letět na Mars, lhostejno kdy
to bude? Nebo máme změnit lidstvo
právě tím, že poletíme na Mars? Výzkum vesmíru a udržení života na
naší planetě se vůbec nemusejí vzájemně vylučovat. Můžeme a měli
Louisa Prestonová pracuje nyní na
své první knize: Goldilocks and the
Water Bears: The Search for Life in
the Universe, která má vyjít v červenci
2016 v nakladatelství Bloomsbury
Sigma
bychom se pustit do obojího. I kdyby
mise „Mars One“ neodstartovala, přinesla výzkumnému pokroku nové impulzy. Mnoho dětí stále sní o tom, že
se stanou astronauty a že až vyrostou,
budou létat na jiné planety. Dnešní
generace si může tento sen splnit.
Vzdálenost Země – Mars
v milionech kilometrů
54,6
65
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Pohled
z oběžné
dráhy
Text André Uhl
Úkolem satelitu Suomi NPP je vlastně sledovat
­m eteorologické podmínky a stav životního prostředí
na Zemi. Ale když satelit ve výšce přes 800 kilometrů
nad povrchem Země plní své úkoly, vznikají přitom
snímky plné zářivých scenerií. Když nastane noc,
září metropole našeho světa v plném lesku — a díky
satelitu Suomi NPP můžeme tyto scény obdivovat
v dosud ­n ebývalé kvalitě.
Noční pohled na Zemi čočkou satelitu Suomi NPP
66
67
Evropa, severní Afrika a západní Asie
Austrálie
68
Strana 66–67 et à droite © NASA Earth Observatory / NOAA NGDC Vlevo nahoře © NASA Earth Observatory Vlevo dole © Craig Mayhew and Robert Simmon, NASA GSFC
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Východ USA
69
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Když jídlo
zvyšuje výkon
Text Christian Heinrich
Ve výzkumných laboratořích po celém světě se pra­
cuje na výživě budoucnosti: přizpůsobené každému
jedinci, optimalizované pro zdraví a výkonnost.
Jak při tom mohou pomoct nové technologie?
Trend biopotravin
70
© iStock
V
ytvořit individuální výživový
profil stojí podle výzkumníků severoamerické University of Minnesota 1 000 dolarů. Jde
přitom o schéma látkové výměny
těla. Jaké vitaminy, živiny a minerály zrovna chybějí a jaké jsou případně k dispozici v příliš velkých
dávkách? Výživový profil nám přináší
detailní obraz o tom, co potřebujeme
a čeho máme přebytek. Podobá se
určení ­hladiny cholesterolu, která se
­stanovuje u ­lékaře z krve – jen s tím
rozdílem, že výživový profil zahrnuje
až několik desítek hodnot, od vitaminu D po hořčík.
Celá koncepce je teprve v začátcích,
ale pokud se osvědčí, vyvolá malou
revoluci. Personalizovanému způsobu
výživy již pak prý nebude stát nic
v cestě. To znamená, že každý by dostával jídlo individuálně a optimálně
přizpůsobené požadavkům svého
těla – už ne jedno jídlo pro všechny,
Budeme ještě vůbec
jíst u stolu?
ale pro každého jedno jídlo. To s sebou přináší sociologické otázky: Budeme ještě vůbec jíst u stolu? Nebo
bude jídlo ve společnosti dokonce
ještě důležitější, když každý bude
jíst něco jiného? Kromě toho má
personalizovaná výživa dopady na
tělo i na ducha. Protože budeme
přesněji znát parametry naší látkové
výměny, bude možné předejít individuálním nedostatkům nebo naopak
přebytkům živin. Budeme moci jíst
cíleně zdravěji a s postupným rozšiřováním výživového profilu o informace
o látkové výměně mozku a pokožky
budeme možná také o něco chytřejší a krásnější.
Že nejsou takové myšlenky žádnými
nesmysly, ale že skutečně utvářejí
budoucnost, ukazuje pohled do
výzkumných laboratoří potravinářské korporace Nestlé. 15 vědců již
v koncernovém ústavu zdravovědy
Nestlé Institute of Health Sciences
(NIHS) ve švýcarském ­L ausanne přemýšlí v rámci takzvaného p
­ rogramu
71
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Cíleně zdravé stravování
72
© The Orange Chef Co.
© iStock
High-tech v kuchyni: Prep Pad
„­Železného muže“ o stroji, který stisknutím tlačítka vyrobí prášek individuálně namíchaný podle potřeb
daného výživového profilu. Vědci připouštějí, že tento stroj ještě v příštích
deseti letech nebude zralý na to, aby
se objevil na trzích. Ale až k tomu
dojde, pak se „může stát další mikrovlnkou v naší kuchyni,“ říká Edward
Baetge, ředitel NIHS.
Pro Felixe Tegelera, inovačního analytika v trendové agentuře TRENDONE,
by šlo o konečnou fázi vývoje, který
začal již dávno. Už dnes se společenské vrstvy stále silněji vymezují podle
toho, co jedí, nebo nejedí. Někteří –
mnozí z nich jsou vegetariáni – sahají
jen po biopotravinách, jiní naopak
jedí několikrát denně maso, a tím po
něm zvyšují tržní poptávku. Jedno
mají společné: Definují se trochu příliš tím, jak a co jedí. „Výživa nabývá
stále silnějšího charakteru životního
stylu,“ říká Tegeler. „Jednotlivec prezentuje svůj styl výživy stále více
navenek, stává se jistým způsobem
součástí osobní identity.“ A ta je dnes
extrémně individuální. Pokud přijde
na trh high-tech výživa přizpůsobená
potřebám individuálního organismu,
pak mohou vznikat i protimluvy. Na-
příklad ti, kteří sázejí na vlastní záhony a přírodně rostoucí potraviny,
budou touto novou myšlenkou málo
nadšeni. Ale při obrovském pohybu
ve směru rostoucí individualizace
by mělo pro oba trendy zůstat více
než dost místa.
Ekonomika a tech­
nologie se stále více
orientují na poža­
davky personalizo­
vané stravy
Již dnes se ekonomika a technologie
stále více orientují na požadavky per­
sonalizované stravy. Ve 3D tiskárně je
například možné vytisknout si vlastní
navržené těstoviny a čokoládu. Dosud
jde především o podobu, brzy by ale
mělo jít i o obsah. Některé restaurace
nabízejí dokonce již dnes personali­
zované pokrmy: Restaurace Vista
­K itchen v thajském Bangkoku například zaměřuje své nabídky jídel na
krevní skupiny hostů. Vědci to sice považují za neseriózní, zástupy zvě­
davých jedlíků ale neberou konce.
V trendu personalizované stravy by
mohl pomáhat i počítač, který právě
vyvíjejí ve firmě IBM. Zadáte své oblíbené suroviny, nebo prostě ty suroviny, které nejlépe podpoří potřebný
výkon, a počítač dokonale informovaný o kuchyních a chutích z celého
světa zobrazí vhodné recepty.
Pokud jde o jídlo a organismus, blíží
se také takzvaný Prep Pad severoamerického start-upu Orange Chef tomu,
co bude možná již za pár let ležet
na kuchyňské lince spousty lidí. Prep
Pad je určitý druh kuchyňského prkénka a analyzuje jídlo, které chce
člověk sníst. Poté poskytuje individualizované rady, co by mělo být na jídelníčku příště.
Obě metody – analýza látkové výměny a analýza stravy – by se v budoucnu měly stále více propojovat.
Možná nám jednoho dne bude radit
stůl, co máme jíst. Přiložíte ruku,
proběhne krátký test, jak to zrovna
ve vašem těle vypadá, a stůl, který ví,
co jste jedli v uplynulých měsících,
vám navrhne, co si dát k večeři. Přitom by mohl rovnou zajistit i vhodnou atmosféru, třeba světla a hudbu.
Dobrou chuť!
Náklady na individuální
výživový profil v dolarech
1 000
73
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Chytří giganti
Text Jan Wilms Ilustrace Philipp Herrmann
Vývoj užitkových vozidel
2
1
6
4
5
3
1
Pohony
Pohon budoucností je elektrický. Už
dnes jezdí nákladní a lehká užitková
­vozidla na elektřinu, a díky tomu nezatěžují své okolí emisemi. Lehké nákladní
vozy a bagry kombinují ve svých hybridních systémech jak dieselové, tak
elektrické motory. Brzy se budou také
po celém světě využívat „E-Highways“
(elektrodálnice s trolejemi) i pro dálkovou nákladní dopravu.
74
2
Navigace
Přesné plánování tras nejen šetří nervy,
ale také zvyšuje efektivitu a bezpečnost. Nákladní vozy využívají údaje GPS
o trase pro regulaci motoru, například
při stoupáních a klesáních. Bagry pak
využívají ještě přesnější satelitní data.
Lze předem naprogramovat dokonce
i přesnou polohu a hloubku jámy, kterou
je potřeba vyhloubit.
3
Digitalizace
Shromažďovat a propojovat veškerá
provozní a lokalizační data z užitkových vozidel na dálnicích a stavbách
je možné v jednom velkém datovém
cloudu. Vozový park je stále pod kon­
trolou, dispečink může snadno omezit
jízdy naprázdno. Vozidla se prostřednictvím komunikace Car-to-X propojují
i ­navzájem mezi sebou.
4
Lehká konstrukce
Stále lehčí a stabilnější: Vysokopevnostní a extrémně pevné oceli a další
materiály, třeba hliník, například u zavěšení os pro nákladní vozy, jeřáby, míchačky betonu a další stavební stroje,
mohou snížit hmotnost vozidel až
o 70 procent. Díky tomu je k dispozici
více přepravních kapacit, více efektivnosti a méně emisí CO 2.
5
Bezpečnost
V nákladních vozech a autobusech se
o více bezpečnosti stará spousta pomocníků: například systémy proti kolizím. U bagrů a jeřábů jsou největší rizika
spojená s převrácením pod zátěží –
proto jsou jejich bezpečnostní kabiny
konstruovány ze speciálních profilů.
6
Autonomní jízda
Od roku 2020 by nákladní auta měla
jezdit autonomně – tedy bez přičinění
řidiče. Tím se ušetří palivo a zabrání se
nehodám. Systém je řízen údaji z čidel, která existují již dnes, např. z dat
GPS, 3D karet, z tempomatu s regulací
vzdálenosti, z asistenta držení jízdní
stopy a systému nouzových brzd.
75
Zůstáváme zvědaví
Zůstáváme zvědaví
Individualizace
všedního dne
Skoro jako doma: lounge na letišti v Helsinkách, Finsko
Text Verena Dauererová
L
etiště – napínavá dopravní
křižovatka s vysokou fluktuací danou každodenními
proudy cestujících. Pro mnohé je to
jen nezbytná mezistanice na cestě do
cíle, která ale může přivodit pěkně
horké chvilky. Návštěvníci letiště se
musejí zorientovat, hledat informace
a někteří musejí bojovat s jazykovými
bariérami. Při dlouhých čekáních na
přestup je žádoucí využít tento čas
pro sebe co nejefektivněji. Při krátké
čekací době se cestující často pěkně
zapotí, chvátají celní a bezpečnostní
kontrolou a pátrají v rozlehlých čekárnách po správném gatu. Že se ale
­cestování může stát příjemně plynoucím zážitkem, dokazuje finský
provozovatel letišť Finavia na letišti
v Helsinkách. Jeho projekt Travellab,
kterému udělil cenu mezinárodní
Service De­s ign Network, udělal z jednoho z největších přestupních bodů
pro cestující mířící do Asie téměř
idylickou oázu. Rozhodující roli se76
hrály optimalizované nabídky služeb,
jako je například jóga, rodinná zábava
nebo grilování v gatu – to vše má za
cíl cestujícím pobyt co možná nejvíce
zpříjemnit. ­Finavia přitom použila metodu Service Designu a přímo vyšla
Chceme se v neu­
stále se měnícím
prostředí cítit dobře
vstříc potřebám cestujících, přičemž
mezi nimi nejprve uspořádala obří
anketu.
U Service Designu je v centru dění
člověk. Podpůrné služby se nevyvíjejí
v tichu kanceláří a uživatel před ně
není postaven jako před hotovou věc.
Designéři a vývojáři velmi usilovně
komunikují se spotřebiteli a společně
vytvářejí nejlepší možné řešení. Tato
oblast designu je dnes potřebnější
než kdy dříve. Technizace našeho prostředí a současně digitalizace každodenního života dávají mnohým pořádně zabrat. Právě proto se chceme
v neustále se měnícím prostředí cítit
dobře. A k tomu je zapotřebí vytváření služeb, které optimálně vyhovují
všem oblastem života. Pojem „Service
Design“ se v posledních letech prosadil díky stále většímu objemu digitálních služeb na webových stránkách i na mobilních elektronických
přístrojích.
„Takzvaný Service Design se stále
více projevuje jako metoda a disciplína ve všech oblastech vývoje produktů a služeb, skoro jako průřezové
téma,“ vysvětluje Peter Bihr. Tento
Berlíňan se zabývá obory Service
Design a také User Experience mimo
jiné jako kurátor každoroční konference NEXT. „U Service Designu je
pozornost soustředěna na potřeby
uživatelek a uživatelů. Service Design
© Finavia
Když jde ve službách skutečně o člověka
77
Zůstáváme zvědaví
je tak spolehlivou cestou k dosažení
uživatelsky přátelských produktů
a služeb,“ pokračuje Peter Bihr.
Dalším příkladem zdařilého Service
Designu v oblasti mobility je studie mezinárodní agentury edenspiekermann. V jejím rámci byla detailně
zkoumána cesta, kterou je nutné
urazit ode dveří ke dveřím na trase
Tokio – Amsterdam a vyhodnotily
se velké objemy údajů. Výsledkem
Všechno musí být
nekomplikované,
kdykoli dostupné
a flexibilní
je cestovní systém Info Connectivity
System (ICS), který dokáže propojovat
a vyhodnocovat dosud nezesítěné informace – údaje z různých dopravních
služeb a z veřejné dopravy, stejně jako
turistické informace a údaje o hotelech. Tento systém brzy umožní nejen
pohodlnou navigaci cestujícího do cíle
78
prostřednictvím smartphonu. Daleko
důležitější bude jeho úkol kdykoli
zobrazovat relevantní informace na
letištních terminálech, jízdenkových
automatech a dokonce na obrazovce
na palubě letadla. Jde o celostní a inovativní přístup, kdy bude uživatel
od začátku do konce plynule a nenásilně veden doslova krok za krokem.
A přesně to je kritériem dobrého
Service Designu – uživatel si ho ani
nevšimne.
Zatímco stále více roste potřeba digitálních služeb, stejně bouřlivě se také
rozvíjejí přání a potřeby uživatelů.
Thomas Schönweitz, zakladatel a obchodní ředitel mnichovské strategické
sítě Whitespring Service Design, vysvětluje: „Ačkoli se prodávají miliony
identických iPhonů, ani jeden není
zcela stejný jako druhý. Každý je individuálně přizpůsoben svému uživateli,
protože každý má své vlastní aplikace,
vyzvánění nebo obrázky na pozadí.“
Tento typ individuálně upraveného
produktu by ale člověk dnes očekával
i v jiných oblastech života. Všechno
musí být nekomplikované, kdykoli dostupné a flexibilní – a bez rizika, dodává Schönweitz. Dobrým příkladem
je služba AirBnB, která slouží pro rezervaci ubytování v soukromí. Lidé na
cestách si mohou rezervovat ubytování
v soukromí prostřednictvím webové
stránky nebo mobilní aplikace. Přitom
dostanou přesnou mapu s místem ubytování, údaje o řadě detailů vybavení
a fotografie, stejně jako profil poskytovatele ubytování. Rezervace a platba
probíhají jednoduše a rychle.
Ale to, co dokáže Service Design, jde
daleko za hranice příjemného rezervačního procesu. Smartphony, tablety
a dokonce i čidla v našem okolí již
dávno začala komunikovat navzájem –
aby uživateli poskytla lepší nabídku.
Agentura Fjord identifikovala jako
jeden z aktuálně hlavních trendů
v Service Designu vzájemnou komu­
nikaci inteligentních přístrojů. Čím
jsou gadgets (přístroje) inteligentnější,
tím lépe interagují navzájem a tím
lépe se dokážou přizpůsobit potřebám uživatele. To ale také znamená,
Hans Freudenthaler, šéf inženýrinku, Rakousko
Čím jsou přístroje
inteligentnější,
tím lépe navzájem
­interagují
že uživatelé mají k dispozici nové
formy interakcí. Vzpomeňme si jen
na chytré brýle Google Glass, které
uživatel ovládá hlasovými příkazy.
Tento vývoj má samozřejmě také dopady na sociální chování lidí a na to,
jak jednají se svými bližními. A opět
se ukazuje, že Service Design má
pro společnost dalekosáhlé důsledky
a může důležitou měrou přispět k pozitivní změně v sektoru služeb. Jedno
je jasné: Za deset let budeme obklopeni ještě větším množstvím techniky.
Service ­D esign se postará o to, abychom se s ní cítili dobře. Protože technizace přináší výhody pouze tehdy,
pokud je středem zájmu člověk.
Naše zavěšení motorů kovaná ze speciálních slitin spolehlivě odolávají enormním zatížením a výkyvům teplot v moderním leteckém provozu. Společně s našimi zákazníky
© Finavia
Příjemné čekání na letišti v Helsinkách, Finsko
„S našimi zavěšeními motorů
dodáváme svobodě bez
hranic ještě více bezpečnosti.“
však ženeme vývoj stále dál – pro větší svobodu a bezpečnost. Je to tato spolehlivost, tato
radost z výzev, která z nás dělá to, čím jsme. Bereme budoucnost do svých rukou.
www.voestalpine.com
B
udoucnost
Bereme budoucnost do svých rukou!
Pět zemí, jedna
budoucnost?
Jak lidé v různých
kulturách přetvářejí
svůj život ­p omocí
technologií
Kreativní megapole
Jak mohou obyvatelé města
­p řispět k jeho rozvoji
Mise na Mars
Sen o životě na Marsu
by se mohl stát skutečností
voestalpine AG
voestalpine -Strasse 1
4020 Linz, Austria
T. +43/50304/15-0
F. +43/50304/55-0
www.voestalpine.com
www.voestalpine.com
Vydání 2016
Magazín voestalpine

Podobné dokumenty

EmbaxPrint, Brno − Výstaviště Hobby České Budějovice Drupol

EmbaxPrint, Brno − Výstaviště Hobby České Budějovice Drupol Rozsah a strukturu veletrhu ovlivnil také důležitý faktor technologického zlomu v polygrafii, kde dochází k bouřlivému rozvoji digitálních technologií na úkor ofsetového tisku. Výrobcům digitálních...

Více

SBORNIK PRISPEVKU

SBORNIK PRISPEVKU Ustavanalizy potravina rdZirT, VSCHTv Praze Vizkumnt ristavpotravinrisktPraha, v.v.i. Praha

Více

Sémioprostor self na stránkách SuicideGirls

Sémioprostor self na stránkách SuicideGirls (Collins a Sanderson 2009, s. 92) [6] Protože návštěvníci stránky SuicideGirls.com, kde mohou zaregistrované členky mj. vystavovat svoje erotické fotografie, nejčastěji věkově patří do období mladé...

Více

Prospekt

Prospekt Unikátní interiér modelu Kia Soul tvořený kruhovými motivy byl inspirován zvukovými vlnami: kruhová hlavice řadicí páky, kruhové rozmístění tlačítek na volantu a sférické, vysoko položené „vznášejí...

Více

Stáhnout - active beauty magazín č. 6/2016

Stáhnout - active beauty magazín č. 6/2016 na svět. Už se o to pokusilo mnoho umělců. Vzpomeňme si například na Johna Lennona a jeho proslulou skladbu „Imagine“, ve které Lennon zpívá o životě v míru a lásce a pobízí celou společnost k zamy...

Více

Voz02_2016

Voz02_2016 musí držet jiné svaly. Buď se přepínají, nebo jsou v jednom směru příliš povolené a hrb je na světě. Nikdo totiž nemá tolik vůle, aby takovou námahu vydržel dlouhodobě. V mnohem těžší situaci se oc...

Více