analýza cestovního ruchu regionu - Místní akční skupina Rakovnicko

Transkript

ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU
REGIONU
Název díla:
Struktura díla:
Harmonogram díla:
Objednatel:
Zpracovatelé:
Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko
1. Průzkumy a rozbory
2. Marketingový průzkum
3. SWOT analýza
4. Návrh opatření
5. Závěrečný dokument
Průzkumy a rozbory: říjen – prosinec 2005
Marketingový průzkum:
1. etapa (přípravné práce, osnova) leden – březen 2006
2. etapa (práce v terénu) květen – srpen 2006
SWOT analýza: září – říjen 2006
Návrh opatření: listopad 2006
Závěrečné zpracování dokumentu: prosinec 2006
Svazek měst a obcí Rakovnicka
Husovo náměstí 27
269 18 Rakovník
Průzkumy a rozbory (podklady pro marketingový
průzkum trhu, SWOT analýzu a zpracování závěrečného
dokumentu):
Radomír Dvořák, Roman Hartl
kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka
Marketingový průzkum:
Masarykova obchodní akademie Rakovník:
studenti II. ročníku obchodní akademie
Odborné vedení:
Ing. Veronika Benešová, Ing. Lenka Šamšová
Koordinace:
SWOT analýza:
studenti III. ročníku obchodní akademie
Odborné vedení:
Spolupráce:
Návrh opatření:
studenti III. ročníku obchodní akademie
Odborné vedení:
Analýza cestovního ruchu Rakovnicko - Svazek měst a obcí Rakovnicka
Spolupráce:
Podpora realizace:
Spolupráce: Radomír Dvořák, Roman Hartl
Závěrečný dokument:
Radomír Dvořák, kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka
Partnerský tým RAKOVNICKO, složený ze zástupců subjektů
poskytujících služby v oblasti cestovního ruchu regionu
Rakovnicko
Analýza cestovního ruchu zpracována jako dílčí aktivita
v rámci realizace projektu Středočeského kraje „Posílení
kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a
realizaci programů ve Středočeském kraji (Opatření 3.3
Společného regionálního operačního programu)
I. Etapa
Průzkumy a rozbory
(podklady pro marketingový průzkum trhu, SWOT analýzu
a návrh opatření)
Rakovnická kotlina - vyhlídka Louštín
Datum zpracování:
říjen – prosinec 2005
Zpracovatelé:
Radomír Dvořák
Roman Hartl
Obsah
1. Úvod……………………………………………………………………….. 9
2. Trendy rozvoje cestovního ruchu………………………………………….10
2
2.1. Světové trendy ………………………………………………………………...10
2.1.1. Evropa – nejvíce navštěvovaná světová destinace …………………………………….11
2.1.2. Dopravní kapacity …………………………………………………………………………..11
2.1.3. Vliv ekonomiky a životního prostředí na cestovní ruch ………………………………...11
2.1.4. Vliv populace vyspělých zemí …………………………………………………………….11
2.1.5. Přechod od masového marketingu k individuálnímu přístupu k turistům ……………11
2.1.6. Vysoký podíl starších osob ve struktuře obyvatelstva ………………………….………11
2.1.7. Dynamický a agresivní marketing turistických centrál …………………………………11
2.1.8. Využití technologického pokroku k činnosti organizace cestovního ruchu …………..11
2.1.9. Rozvoj cestovního ruchu s ohledem na zachování životního prostředí ……………...11
2.2. Evropské trendy ………………………………………………………………...11
2.2.1. Výdaje na cestovní ruch …………………………………………………………………..12
2.2.2. Struktura dopravy ………………………………………………………………………….12
2.2.3. Struktura populace …………………………………………………………………………12
2.2.4. Venkovská turistika ………………………………………………………………………..12
2.2.5. Specifikace produktů ………………………………………………………………………12
2.2.6. Městská a zábavní centra …………………………………………………………………12
2.2.7. Marketing služeb …………………………………………………………………………...12
2.2.8. Outdoorové a dobrodružné pobyty ………………………………………………………12
2.2.9. Časové schéma pobytů …………………………………………………………………...12
2.2.10. Krátkodobé a tematické pobyty …………………………………………………………12
2.2.11. Organizované skupinové produkty ……………………………………………………..12
2.2.12. Sezónnost ………………………………………………………………………………….13
2.2.13. Turistické toky …………………………………………………………………………….13
2.2.14. Ubytování a stravování …………………………………………………………………..13
2.2.15. Organizace cestovního ruchu …………………………………………………………..13
2.3. Trendy v České republice ……………………………………………………..13
2.3.1. Zvyšování podílu standardizovaných a certifikovaných služeb ……………………….15
2.3.2. Profil návštěvníků ………………………………………………………………………….15
2.3.3. Turistika v přírodě a venkovská turistika ………………………………………………...15
2.3.4. Cykloturistika ……………………………………………………………………………….15
2.3.5. Incentivní cestovní ruch …………………………………………………………………...15
2.3.6. Kongresová turistika ……………………………………………………………………….16
2.3.7. Aktivní pobyty ………………………………………………………………………………16
2.3.8. Seniorská turistika …………………………………………………………………………16
2.3.9. Juniorská turistika ………………………………………………………………………….16
2.3.10. Městský marketing ……………………………………………………………………….16
2.3.11. Lázeňská turistika ………………………………………………………………………...16
2.3.12. Programová turistika ……………………………………………………………………..16
2.4. Připravenost turistických regionů cestovního ruchu v ČR ……………..16
2.5. Trendy rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje ………………...17
2.5.1. Základní identifikace ……………………………………………………………………….17
2.5.2. Marketingové rozdělení kraje ……………………………………………………………..17
2.5.3. Současná nabídka cestovního ruchu ve Středočeském kraji …………………………19
2.5.4. Statistické hodnocení ……………………………………………………………………...19
2.5.5. Charakteristika návštěvníka Středočeského kraje ……………………………………..19
2.5.6. Zaměření kraje na návštěvníky …………………………………………………………..19
2.5.7. Vize Středočeského kraje do roku 2015 ………………………………………………...19
2.5.8. Strategické oblasti rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje ………………….20
2.5.9. Realizace projektů Středočeského kraje s působností na celém území …………….20
3. Základní indentifikace Rakovnicka …………………………………21
3.1. Geografické údaje, poloha a osídlení ……………………………………….21
3.2. Geomorfologie …………………………………………………………………..23
3.3. Geologie ………………………………………………………………………….24
3.4. Klima ………………………………………………………………………………26
3
3.5. Příroda ……………………………………………………………………………27
3.5.1. Charakteristika podle biogeografického členění ………………………………………..27
3.5.2. Geobotanika ………………………………………………………………………………..27
3.5.3. Ochrana přírody a krajiny …………………………………………………………………27
3.5.4. Zvláště chráněná území …………………………………………………………………..27
3.5.5. Rostlinstvo ………………………………………………………………………………….27
3.5.6. Fauna ………………………………………………………………………………………..27
3.5.7. Krajina ……………………………………………………………………………………….28
3.5.8. Ovzduší ……………………………………………………………………………………..28
3.6. Lesy ……………………………………………………………………………….29
3.7. Vodstvo …………………………………………………………………………..30
3.8. Zemědělství ……………………………………………………………………..30
3.9. Oblasti Rakovnicka …………………………………………………………….32
3.9.1. Džbán ……………………………………………………………………………………….32
3.9.2. Jesenicko …………………………………………………………………………………...33
3.9.3. Křivoklátsko …………………………………………………………………………………33
3.10. Dějiny a vývoj osídlení ……………………………………………………….34
3.10.1. Období pravěku a počátku středověku ………………………………………………...34
3.10.2. Středověk ………………………………………………………………………………….36
3.10.3. Renesance ………………………………………………………………………………..38
3.10.4. Baroko a klasicismus …………………………………………………………………….39
3.10.5. 19. století ………………………………………………………………………………….42
3.10.6. 20. století ………………………………………………………………………………….43
3.10.7. První písemné zprávy o obcích Rakovnicka …………………………………………..44
3.11. Dopravní infrastruktura ………………………………………………………45
3.11.1. Silniční síť …………………………………………………………………………………45
3.11.2. Železniční síť ……………………………………………………………………………...46
3.11.3. Vodní doprava …………………………………………………………………………….47
3.11.4. Letecká doprava ………………………………………………………………………….47
3.11.5. Cyklistická doprava ………………………………………………………………………47
3.11.6. Dopravní obslužnost na Rakovnicku …………………………………………………...48
3.12. Sociálně ekonomická charakteristika …………………………………….48
3.12.1. Základní hodnocení ………………………………………………………………………48
3.12.2. Obyvatelstvo a osídlení ………………………………………………………………….49
3.13. Záchranný systém …………………………………………………………….52
3.13.1. Bezpečnost prostředí …………………………………………………………………….52
3.13.2. Zdravotnictví ………………………………………………………………………………52
3.14. Finační služby ………………………………………………………………….54
3.14.1. Peněžní ústavy ……………………………………………………………………………54
3.14.2. Bankomaty ………………………………………………………………………………...54
4. Cestovní ruch – základní infrastruktura ……………………………55
4.1. Ubytovací zařízení ………………………………………………………………55
4.2. Stravovací zařízení ……………………………………………………………..62
5. Přírodní prostředí ………………………………………………………68
5.1. Zvláště chráněná území ……………………………………………………….68
5.1.1. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko …………………………………………………..68
5.1.2. Národní přírodní rezervace ……………………………………………………………….73
5.1.3. Přírodní rezervace …………………………………………………………………………75
5.1.4. Přírodní památky …………………………………………………………………………..80
5.2. Evropsky významné lokality – NATURA 2000 ……………………………..84
5.2.1. Ptačí oblast Křivoklátsko ………………………………………………………………….84
5.2.2. Hrad Křivoklát ………………………………………………………………………………85
5.2.3. Jabůrek ……………………………………………………………………………………...85
5.2.4. Kalivody ……………………………………………………………………………………..85
5.2.5. Lánská obora ……………………………………………………………………………….86
4
5.2.6. Milská stráň …………………………………………………………………………………86
5.2.7. Rakovník – Za koupalištěm ……………………………………………………………….86
5.2.8. Roztoky u Křivoklátu ……………………………………………………………………….86
5.2.9. Skočová – pískovna ……………………………………………………………………….86
5.2.10. Týřov – Oupořský potok …………………………………………………………………86
5.2.11. Vůznice …………………………………………………………………………………….86
5.2.12. Vysoká Libyně …………………………………………………………………………….86
5.3. Přírodní parky …………………………………………………………………...87
5.3.1. Přírodní park Džbán ……………………………………………………………………….88
5.3.2. Přírodní park Jesenicko .…………………………………………………………………..93
5.4. Významné krajinné prvky ……………………………………………………100
5.5. Územní systém ekologické stability ……………………………………….110
5.6. Památné stromy ……………………………………………………………….112
6. Kulturní dědictví ………………………………………………………117
6.1. Národní kulturní památky ……………………………………………………117
6.2. Kulturní památky (členění podle obcí regionu) ………………………….118
6.3. Památkové zóny a ochranná pásma ……………………………………….152
6.3.1. Městská památková zóna Rakovník ……………………………………………………152
6.3.2. Památková zóna hradu Křivoklátu ……………………………………………………...152
6.3.3. Památková zóna hradu Krakovce ……………………………………….……………...152
6.3.4. Vesnická památková zóna Rousínov …………………………………………………..152
6.3.5. Vesnická památková zóna Skryje ………………………………………………………153
6.4. Nechráněný památkový fond ……………………………………………….153
6.4.1. Zámky, hradiště, tvrziště, zříceniny …………………………………………………….153
6.4.2. Kostely ……………………………………………………………………………………..153
6.4.3. Fary ………………………………………………………………………………………...153
6.4.4. Kaple ……………………………………………………………………………………….154
6.4.5. Zvonice …………………………………………………………………………………….154
6.4.6. Kapličky zděné, výklenkové ……………..………………………………………………155
6.4.7. Zvoničky dřevěné ………………………………………………………………………..155
6.4.8. Sochy, sloupy, busty ……………………………………………………………………..156
6.4.9. Kříže, kamenné kříže, boží muka, drobné sakrální památky ………………………..157
6.4.10. Lidová architektura ……………………………………………………………………...161
6.4.11. Technická díla a industriální památky ………………………………………………...162
6.4.12. Torza památek (kapličky, kříže, sochy) ………………………………………………163
6.4.13. Židovské památky ………………………………………………………………………165
6.4.14. Ostatní památky …………………………………………………………………………165
7. Kultura …………………………………………………………………..166
7. 1. Kulturní zařízení ………………………………………………………………166
7.1.1. Muzea (včetně expozic), pamětní síně ………………………………………………...168
7.1.2. Galerie, výstavní síně ……………………………………………………………………170
7.1.3. Exkurze ……………………………………………………………………………………171
7.1.4. Kulturní zařízení regionálního významu ……………………………………………….172
7.1.5. Kulturní zařízení místního významu ……………………………………………………173
7.1.6. Návštěvnost kulturních zařízení ………………………………………………………...173
7.2. Kulturní instituce ……………………………………………………………...174
7.3. Kulturní akce …………………………………………………………………...174
7.3.1. Kulturní akce regionálního významu …………………………………………………...174
7.3.2. Kulturní akce místního významu ………………………………………………………..175
7.4. Tradiční řemesla a výroba místních produktů …………………………...176
8. Sport ……………………………………………………………………..177
8.1. Sportovní zařízení ……………………………………………………………..177
8.1.1. Sportovní zařízení regionálního významu ……………………………………………..179
8.1.2. Sportovní zařízení místního významu ………………………………………………….183
5
8.2. Organizace sportu …………………………………………………………….183
8.3. Sportovní akce …………………………………………………………………186
8.3.1. Sportovní akce regionálního významu …………………………………………………186
8.3.2. Sportovní akce místního významu ……………………………………………………..186
8.4. Sportovní služby ………………………………………………………………186
9. Lovecká turistika ……………………………………………………...187
9.1. Rybolov …………………………………………………………………………187
9.1.1. Soupis rybářských revírů na Rakovnicku ………………………………………………187
9.1.2. Seznam revírů místního významu ………………………………………………………191
9.1.3. Seznam mimopstruhových revírů samostatných MO nesdružených ve společném
rybolovu ……………………………………………………………………………………191
9.1.4. Uživatelé rybářských revírů …….………………………………………………………192
9.1.5. Komerční lov ryb …………………………………………………………………………192
9.2. Lov zvěře ………………………………………………………………………..192
9.2.1. Okresní myslivecký spolek Rakovník …………………………………………………..193
9.2.2. Přehled mysliveckých sdružení a honiteb ……………………………………………..193
9.2.3. Komerční lov zvěře ……………………………………………………………………….194
10. Turistická infrastruktura ……………………………………………195
10.1. Pěší turistika ………………………………………………………………….195
10.1.1. Pěší turistické trasy Klubu českých turistů …………………………………………...195
10.1.2. Ostatní pěší turistické trasy a okruhy …………………………………………………213
10.1.3. Známková místa KČT a turistické soutěže …………………………………………213
10.2. Cyklistická turistika …………………………………………………………214
10.2.1. Cyklistické trasy na území Rakovnicka ……………………………………………….214
10.2.2. Ostatní trasy a okruhy …………………………………………………………………..228
10.3. Vodácká turistika …………………………………………………………….229
10.3.1. Obecné informace ………………………………………………………………………229
10.3.2. Geologický vývoj a vznik říční soustavy ……………………………………………...229
10.3.3. Přírodní podmínky v okolí Berounky . …………………………………………………230
10.3.4. Historický vývoj v povodí Berounky ………………………………………………….. 230
10.3.5. Ochrana přírody …………………………………………………………………………231
10.3.6. Táboření na Berounce ………………………………………………………………….231
10.3.7. Služby vodákům …………………………………………………………………………232
10.3.8. Sjízdné přítoky Berounky na Rakovnicku …………………………………………….232
10.3.9. Rizika a nebezpečí při vodní turistice na Berounce …………………………………233
10.3.10. Překonávání jezů ………………………………………………………………………233
10.3.11. Obtížnost Berounky ……………………………………………………………………233
10.3.12. Návrh denních úseků ………………………………………………………………….234
10.3.13. Itinerář vodácké trasy Berounka ……………………………………………………..234
10.4. Hippoturistika .………………………………………………………………236
10.5. Agroturistika …………………………………………………………………236
10.6. Naučné stezky ………………………………………………………………..237
10.7. GPS turistika ………………………………………………………………….246
10.8. Rekreace u vody ……………………………………………………………..250
10.9. Ostatní turistické cíle ……………………………………………………….251
11. Samospráva ………………………………………………………….252
12. Informační centra ……………………………………………………253
13. Cestovní kanceláře ………………………………………………….254
14. Organizace cestovního ruchu ……………………………………..255
14.1. Popis a úloha organizace cestovního ruchu …………………………....255
14.2. Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech …..255
14.2.1. Vymezení destinace cestovního ruchu ………………………………………………….255
14.2.2. Postavení cestovního ruchu v regionu ………………………………………………….256
6
14.2.3. Přínosy cestovního ruchu pro region ……………………………………………………256
14.2.4. Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu v regionu ………………………………..257
14.2.5. Důvody pro vytvoření organizace cestovního ruchu v regionu ……………………….257
14.2.6. Problémy ovlivňující vznik organizace cestovního ruchu v regionu ………………….258
14.2.7. Vlivy na charakter organizace cestovního ruchu v regionu …………………………...259
14.2.8. Možné formy organizace cestovního ruchu v regionu …………………………………259
14.2.9. Úlohy organizace cestovního ruchu v regionu …………………………………………260
14.2.10. Tvorba finančních zdrojů na činnost organizace cestovního ruchu v regionu …….261
14.3. Výchozí stav v regionu Rakovnicko ……………………………………..261
14.4. Návrh organizace cestovního ruchu regionu Rakovnicko …………..262
14.4.1. Úvod …………………………………………………………………………………………262
14.4.2. Organizace a systém řízení v oblasti cestovního ruchu ………………………………263
14.4.3. Cíl opatření …………………………………………………………………………………264
14.4.4. Návaznost vzniku organizace cestovního ruchu regionu na opatření Středočeského
kraje v oblasti organizace a systému řízení cestovního ruchu ……………………….264
14.4.5. Vytvoření struktury organizace a řízení cestovního ruchu regionu …………………..265
14.4.6. Cílové skupiny ……………………………………………………………………………265
14.4.7. Zainteresované subjekty ………………………………………………………………….266
14.4.8. Aktivity opatření …………………………………………………………………………266
14.4.9. Geografické pokrytí ……………………………………………………………………….270
14.4.10. Funkční období …………………………………………………………………………..270
14.4.11. Financování ……………………………………………………………………………….270
15. Konkurenční srovnání ………………………………………………271
15.1. Konkurenční pozice regionu …………………………………………………..271
15.2. Konkurenční pozice oblastí regionu …………………………………………271
1. Úvod
Průzkumy a rozbory jsou primární částí Analýzy cestovního ruchu regionu Rakovnicko. Struktura
průzkumů a rozborů vychází z charakteristiky regionu s ohledem na možnosti nabídky a poptávky
služeb a infrastruktury cestovního ruchu v souvislosti s obory, které mají definovaný vztah k oblasti
cestovního ruchu. Cestovní ruch je celosvětově řazen mezi odvětví s předpokladem značné dynamiky
růstu, značná podpora tomuto odvětví je věnována i na úrovni České republiky. Důležitým
7
programovým dokumentem pro zpracování jednotlivých částí analýzy cestovního ruchu byl Program
rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje (PRCR SK).
Podle členění České centrály cestovního ruchu je Středočeský kraj vymezen dvěma turistickými
regiony:
- turistický region Okolí Prahy (v přehledové mapce č. 2)
- turistický region Český ráj (v přehledové mapce č. 9), který zasahuje na území
Středočeského kraje částečně (z větší části je dislokován na území třech krajů.
Výrazný vliv na Středočeský kraj má i z hlediska cestovního ruchu území hlavního města Prahy (v
přehledové mapce č. 1 – Turistické regiony České republiky).
Atraktivitu turistických regionů předurčuje jejich potenciál, na jehož základě je možné budovat
infrastrukturu cestovního ruchu a vytvářet k nim nabídku služeb. V definovaném území turistického
regionu Středočeského kraje pak z interního pohledu existují poměrně značné indiference mezi
jednotlivými územními jednotkami – okresy. Z toho vyplývá, že úroveň ekonomiky kraje může ovlivnit
především podpora stávajících a nových produktů v oblastech, které je možné zařadit mezi „tradiční
turistické regiony“ a v oblastech, které lze označit z pohledu cestovního ruchu jako regiony
perspektivní, i když bez dostatečně vybudované infrastruktury a sítě služeb cestovního ruchu.
Program rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje konstatuje, že pro vnitřně diferencované
území turistického regionu Okolí Prahy nelze uplatnit jediný homogenní produkt cestovního ruchu.
Podobným způsobem lze hodnotit i území regionu Rakovnicko. Podrobněji to vyplývá ze specifikace
disparit venkovských mikroregionů (v souvislosti s historickým vývojem oblastí, stavem a významem
kulturního dědictví, ekologickou stabilitou území, úrovní technické vybavenosti, vybaveností
infrastrukturou cestovního ruchu).
Rakovnicko je možné celkově hodnotit jako území s výrazným turistickým potenciálem. Disponuje
předpoklady v podobě významných přírodních ploch a kulturního dědictví. Tento výchozí potenciál je
však prozatím ekonomicky využíván na nízké úrovni. Nízkou intenzitu má i růst vybavenosti regionu
infrastrukturou cestovního ruchu a sporadická je existence produktů cestovního ruchu – turistických
balíčků.
Cestovní ruch významně ovlivňuje oblast památkové péče a ochrany přírody – za předpokladu
řízeného rozvoje přispívá k zachování kulturního dědictví. Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního
ruchu současně zvyšuje úroveň technické vybavenosti území a společenského života. Tendence a
intenzita rozvoje cestovního ruchu však musí odpovídat tezím trvale udržitelného rozvoje společnosti.
Z územního hlediska má na úroveň cestovního ruchu na Rakovnicku významný vliv polohy hlavního
města Prahy, které je největší destinací České republiky. Blízkost polohy Prahy je nezbytné pro rozvoj
cestovního ruchu v regionu využívat.
Oblasti rozvoje cestovního ruchu v regionu:
- turistika (cyklistická, pěší, vodácká)
- poznávací produkty (kulturní památky, historický vývoj, industriální architektura a technické
památky, místní produkty – řemesla)
- rekreace v kombinaci s volnočasovými aktivitami (kultura, sport)
- venkovské pobyty, agroturistika – farmářství, jezdectví
- sportovní pobyty
- komerční turistika (kongresová a incentivní)
Význam cestovního ruchu pro celkový rozvoj regionu je deklarován v Integrované rozvojové strategii
územního obvodu regionu Rakovnicko (IRS). Orgány Svazku měst a obcí Rakovnicka staví podporu
rozvoje cestovního ruchu v regionu mezi přední předměty jeho činnosti. Podrobný průzkum, rozbor a
8
hodnocení využívání stávajícího potenciálu regionu (přírodního prostředí a kulturních památek),
včetně jeho atraktivity pro návštěvníky, je zpracováno v návaznosti na IRS. Prezentovaná data a
údaje byly zjištěny a zpracovány na základě vlastního šetření zpracovatelů.
2. Trendy rozvoje cestovního ruchu
Podstatný vliv na jednotlivé vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu na území regionu bude mít
nejen politika cestovního ruchu Středočeského kraje a České republiky, ale i orientace a směry vývoje
v Evropě a ve světě.
2. 1. Světové trendy
Vize cestovního ruchu pro rok 2020 (WTO)
- nárůst dlouhodobého cestování v zahraničním CR z 24 na 32 %
- každá třetí cesta bude patřit dlouhodobému pobytu na jiném kontinentu
- turistický průmysl dosáhne v roce 2020 počtu 1,56 mld. příjezdů zahraničních turistů
(meziroční nárůst 4 – 5 %)
- ve světovém srovnání bude Evropa dále držet 1. místo
- podíl Evropy však klesne o 14 % (na 46 %)
- Východní Asie a Tichomoří vystřídá Ameriku na druhé pozici s podílem 25 % na trhu
- trend nárůstu krátkých dovolených po Evropě, Severní Americe a Asii
- nárůst cestování mezi kontinenty na úkor cestování v rámci kontinentů
- dálkový CR vzroste z 24 % příjezdů (1995) na 30 % (2020) – meziroční nárůst 5,4 %
- populační projekce OSN předpokládá účast na mezinárodní turistice 7 % obyvatelstva (2x
více než nyní), v Evropě půjde o každého 7 obyvatele, v Asii 1 obyvatel ze 100
- pětinásobný nárůst příjmů z mezinárodní turistiky (2000 mld. USD)
- do roku 2020 budou denní výdaje na zahraniční turistiku činit více než 5 mil. USD (včetně
nákladů na mezinárodní dopravu)
- předpoklad růstu ročního tempa výdajů na CR 6,7 % (více než předpokládaný 3% maximální
růst světového hospodářství).
(Pramen Cestovní ruch v České republice, Czech Tourism)
Stručná identifikace světových trendů:
2.1.1. Evropa – nejvíce navštěvovaná světová destinace
Významným faktorem a pozitivem je poloha České republiky v rámci Evropy
2.1.2. Dopravní kapacity
Stav dopravních cest a dosažitelnost Česka prozatím nedosahuje úrovně vyspělých evropských zemí,
trend zlepšování stavu je však evidentní
2.1.3. Vliv ekonomiky a životního prostředí na cestovní ruch
Změny v ekonomice, bezpečnost a stav životního prostředí citelně ovlivňuje oblast cestovního ruchu.
2.1.4. Vliv populace vyspělých zemí
Solventnost a zájem o cestování populace vyspělých evropských zemí bude je významný pro rozvoj
zahraničního cestovního ruchu.
2.1.5. Přechod od masového marketingu k individuálnímu přístupu k turistům
Strukturovaný marketingový přístup k turistům bude mít rostoucí význam. Předpokladem je paralela
mezi turistickým produktem a poptávkou trhu cestovního ruchu. Konkurenceschopnost destinace
bude určovat poměr mezi kvalitou a cenou turistického produktu.
2.1.6. Vysoký podíl starších osob ve struktuře obyvatelstva
Se zvyšujícím se podílem seniorů ve struktuře obyvatelstva, lze v oblasti cestovního ruchu
předpokládat i růst délky pobytů.
2.1.7. Dynamický a agresivní marketing turistických centrál
Zvyšují se propagační aktivity a zaznamenávány jsou masivní reklamní kampaně. Vytváří se akční
skupiny na národní úrovni (turistické centrály – obchodní společnosti) s cílem realizace nových
9
turistických produktů za účelem získání nových trhů, přesun aktivit mimo tradiční turistická centra a
regiony, které svůj potenciál dosud ukrývají (podpora vzniku nových regionálních destinačních
managementů).
2.1.8. Využití technologického pokroku k činnosti organizace cestovního ruchu
Pro turisty, kteří mají zájem o individuální organizaci turistických pobytů, je zapotřebí vytvořit prostředí
pro realizaci přímých obchodů - zavádění a provoz informačních a rezervačních systémů
v jednotlivých destinacích.
2.1.9. Rozvoj cestovního ruchu s ohledem na zachování přírodního prostředí
Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu musí být na jedné straně přijatelný z hlediska
přírodního prostředí a na druhé straně se očekává spokojenost spotřebitelů turistických produktů.
2. 2. Evropské trendy
Prognóza cestovního ruchu v Evropě
- přes pokles dynamiky zdvojnásobení příjezdů do Evropy v posledních dvou desetiletích (v
roce 2002 téměř 400 mil.)
- subregiony Evropy očekávají na počátku 21. století stabilní stálý nárůst (díky vyspělosti
evropského trhu)
- oblasti s předpokladem největšího ročního nárůstu příjezdů – východní Středomoří (Kypr,
Turecko, Izrael)
- vyšší dynamika očekávána v zemích střední a východní Evropy
- západní Evropa bude díky nižšímu růstu pravděpodobně předstižena střední a východní
Evropou (2020)
- cestování evropských turistů v roce 2002 – 728 mil. (míra ročního nárůstu kolem 3,5 % - o 0,7
% méně než světový průměr)
- pokles tržního podílu Evropy ve výjezdech (57 % rok 2002 na 47 % rok 2020)
- nárůst povědomí a zájem o otázky životního prostředí (vliv na úspěšnost nových turistických
produktů)
- uplatňování trendu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu (ziskovost nesmí být na úkor
kvality životního prostředí a trvalé tvorby pracovních míst)
- požadavky na centra s kumulací atraktivit CR – přilákání co největšího počtu turistů s cílem
zvýšení efektů, zabránění ničení součásti přírodního prostředí a kulturního dědictví
- rozšiřování nabídky nových produktů CR s výsledkem rozptýlení turistů a návštěvníků na
větší území regionu
Stručná identifikace evropských trendů:
2.2.1. Výdaje na cestovní ruch
Zaznamenáván je rychlejší růst výdajů na cestovní ruch oproti ostatním rozpočtovým položkám, díky
zvyšující se četnosti turistických pobytů. Úroveň kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu bude
mít rozhodující význam v období recese. Statistické předpoklady snižování růstu a příjmů v Evropě
v porovnání se světovými trhy se mohou vývojově lišit v rámci segmentů trhu cestovního ruchu,
destinace a typu aktivit.
2.2.2. Struktura dopravy
Předpoklad růstu podílu letecké dopravy. Osobní automobilovou dopravu bude ovlivňovat intenzita
silniční dopravy a rostoucí náklady na přepravu.
2.2.3. Struktura populace
Vyšší podíl staršího obyvatelstva bude pozitivně ovlivňovat kromě oblasti zdravotní a sociální péče i
cestovní ruch. Pro mladou generaci bude rozhodující nabídka ekonomicky vhodných služeb.
2.2.4. Venkovská turistika
Zvyšující se zájem o venkovskou turistiku a pobyty v přírodě.
2.2.5.
Specifikace produktů
10
Růst počtu obchodů bude záviset na úsilí marketingu cestovního ruchu a specifikaci jednotlivých
produktů pro podnikovou sféru (skupinové produkty incentivní a kongresové turistiky, komerční
prezentace, kombinace firemního cestování s rekreačními pobyty).
2.2.6. Městská a zábavní centra
Pro návštěvnost městských a zábavných center za účelem účasti na kulturních, sportovních a
volnočasových akcích bude specifická nízká délka pobytů.
2.2.7. Marketing služeb
Pro nové úzce specializované produkty bude mít velký význam možnost jejich nákupu (on-line
systém).
2.2.8. Outdoorové a dobrodružné pobyty
Po outdoorových pobytech s dobrodružným programem ve vzdálenějších a od populace odloučených
destinacích bude vyšší zájem, o tento druh produktů budou jevit vyšší zájem i senioři.
2.2.9. Časové schéma pobytů
Vyšší zájem bude o zimní pobyty v přímořských letoviscích a okružní plavby lodí na úkor produktů
letních pobytů u moře a zimních sportů.
2.2.10. Krátkodobé a tematické pobyty
Růst popularity bude u tematicky zaměřených denních výletů.
2.2.11. Organizované skupinové produkty
Skupinové pobyty a výlety pro jednotlivé cílové skupiny (společností, profesních spolků, instituců)
vyžadují k jejich realizaci existenci organizátorů těchto produktů. Tento typ produktu je v současné
době realizován svépomocí nebo subjekty mimo podnikatelskou sféru. Prosperitu a růst tohoto
produktu pro významnou skupinu spotřebitelů produktů cestovního ruchu zajistí zvýšený zájem ze
strany komerčních subjektů.
2.2.12. Sezónnost
Problematiku sezónnosti v jednotlivých destinací může eliminovat rozšíření marketingových
příležitostí ve spolupráci subjektů z oblasti cestovního ruchu se samosprávou.
2.2.13. Turistické toky
Rozdíly mezi směry pohybu turistů se budou vyrovnávat. Tradičnímu toku sever – jih se budou
přibližovat pohyby jih – sever, východ – západ, západ – východ.
2.2.14. Ubytování a stravování
Růst zájmu o zařízení nižší třídy, prázdninová střediska pro rodiny, děti, sportovní centra, léčebné
areály, zařízení nabízející specializované a doplňkové služby. Turisté budou vyhledávat přímo u
ubytovacích zařízení nákup konkrétních turistických balíčků. V oblasti stravovacích služeb budou
vyhledávána místa s kvalitní a tématickou nabídkou, perspektivu budou mít malé stylové provozovny,
které budou nabízet zajímavosti z oblasti gastronomie s využitím místních produktů.
2.2.15. Organizace cestovního ruchu
Do oblasti organizace a systému řízení cestovního ruchu citelněji zasáhnou informační a komunikační
technologie. Důležitá bude implementace existujících nebo vývoj nových informačních a rezervačních
systémů v jednotlivých destinacích.
Trendem národních marketingů bude vytváření kooperací národních turistických centrál a
významných regionálních partnerů, které budou zajišťovat propagaci národních destinací formou
turistických publikací a průvodců. Obchody s produktovými balíčky a speciálními nabídkami pro
individuální turisty budou pro touroperátory nabývat na významu oproti prodeji skupinových produktů.
Nabídka nových produktů pro specifickou skupinu spotřebitelů produktů cestovního ruchu může
ovlivnit dosavadní směry turistických toků.
Aktivní přístup k problematice životního prostředí pozitivně ovlivní úspěšnost nově nabízených
produktů. Tvorba nových produktů bude podmíněna spoluprací mezi komerčním sektorem a
neziskovými organizacemi.
11
2. 3. Trendy v České republice
Rozdělení území České republiky na turistické regiony (Cestovní ruch v regionech – Czech Tourism,
mapa SHOCART)
Prognóza rozvoje cestovního ruchu v České republice:
- očekáván přínos z členství ČR v Evropské unii
- Evropská unie je významným trhovým potenciálem (380 mil. Obyvatel)
- cestování v rámci Evropské unie nedoprovází žádné závažné překážky
- předpoklad nárůstu turistických příjezdů během 3. – 4. roku po vstupu do Evropské unie
- počáteční trend růstu jednodenních návštěvníků a rozšiřování obchodní klientely
- odhad prvotního nárůstu devizových příjmů z cestovního ruchu přes 20 %
- odhadovaný nárůst v dalších letech kolem 5 %
- nárůst počtu ubytovaných zahraničních turistů o 410 tis.
- předpoklad vzniku 9 tis. nových pracovních míst v CR ročně, 37 tis. nových pracovních míst
v hospodářství ČR (očekávaná kompenzace nárůstu nezaměstnanosti po vstupu do EU)
- hlavní zdrojové země – Německo, Itálie, Nizozemsko, Velká Británie, významný zdrojový trh
Severní Amerika, perspektivní potenciál Asie (Japonsko, Čína)
- prognóza WTO řadí ČR mezi 10 nejnavštěvovanějších zemí světa (2020) – předpoklad
ročního příjezdu 44 mil. turistů (2,7 % podílu na světovém trhu CR)
Základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v České republice:
- zajištění trvale udržitelného rozvoje CR založeného na zvyšování počtu ubytovaných
tuzemských i zahraničních turistů
- cílem je rozvoj jednotlivých regionů
- vytváření atraktivní nabídky klientům formou ucelených produktů a produktových balíčků (pro
ČR výhodná geografická poloha, kvalitní přírodní prostředí, hodnotné kulturní dědictví,
předpoklady pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu oproti ostatním zemím střední a
východní Evropy, potenciál kvalitní pracovní síly)
Nosné formy cestovního ruchu:
- kulturní a poznávací CR založení na rozsahu, rozmanitosti a koncentraci přírodního prostředí,
historie, kulturních a sportovních možností
- venkovský cestovní ruch založení na zhodnocení relativně nezatížených území
- využití rozvíjející se sítě pro pěší turistiku, cykloturistiku, tradice vodácké turistiky, zimních
sportů
- kongresový a incentivní CR nabízející atraktivní doprovodné služby
- rozvinuté lázeňství a poskytované služby
- pobyty s aktivním vyžitím (poznání, zážitky).
Bariéry cestovního ruchu v České republice:
- existence překážek znemožňuje využívání potenciálu CR
- koordinace aktivit na národní a regionální úrovni k jejich překonání
- rozvoj infrastruktury CR a zvýšení kvality poskytovaných služeb
- příprava lidských zdrojů pro řízení a provoz zařízení a institucí cestovního ruchu
- podpora podnikání a aktivit vedoucích k tvorbě nových produktů v CR
- příprava a realizace marketingových koncepcí rozvoje CR a jeho propagace
- realizace aktivit cestovního ruchu
- zavádění a rozvoj nových informačních technologií v cestovním ruchu
- prosazování partnerství mezi subjekty ovlivňujícími cestovní ruch a zainteresovanými na jeho
rozvoji
- zajištění růstu finančních prostředků na investice do infrastruktury a služeb cestovního ruchu.
Příležitosti rozvoje cestovního ruchu v turistických regionech České republiky:
12
-
očekávaný růst příjezdů do Evropy s nadprůměrnou dynamikou pro země střední a východní
Evropy (osminásobek růstu počtu turistů v ČR do roku 2020 – 44 mil. turistů)
vstup ČR do Evropské unie znamená odstranění bariér pro turisty z členských a přistupujících
zemí Evropské unie
dostupnost specifických finančních zdrojů (strukturální fondy EU s možností využití pro rozvoj
CR)
obava z cestování do vzdálených (mimoevropských) destinací
rychlý rozvoj komunikačních technologií
potlačování pozice velkých cestovních kanceláří
zvýšení počtu seniorů, hledajících klidné a bezpečné destinace s vyrovnanými klimatickými
podmínkami
rostoucí zájem o „návrat k přírodě“ formou venkovské a farmářské turistiky
poptávka po specifických a speciálních produktech a produktových balíčcích CR,
vycházejících ze specifik regionů
rostoucí poptávka po lázeňských destinacích a wellness pobytech
tlak zákazníka na vyrovnanost poměru cena – kvalita.
Hrozby pro rozvoj cestovního ruchu:
- vlivy globalizace
- období významných společenských změn
- rostoucí hrozba terorismu
- migrace obyvatel nestabilních zemí do prostoru střední Evropy
- zvyšování konkurence virtuálních technologií volnočasovým aktivitám
- rostoucí konkurenční tlak na trzích cestovního ruchu ze strany zemí přistupujících do
Evropské unie
- nárůst konkurence v oblasti soukromých investičních zdrojů
- předpoklad rozšiřování Evropské unie a vyšší tlak na její rozpočet
- snižování podílu Evropy na světovém trhu příjezdového cestovního ruchu
- důraz na poměr cena – kvalita
- rychle rostoucí vliv internetu na zavádění informačních, rezervačních a komunikačních
systémů cestovního ruchu
- nedostatečná dopravní infrastruktura bude hrát významnou roli ve výběru cílových destinací
Silné stránky České republiky:
- kultivovanost prostředí turistických regionů
- historicky dlouhodobá sounáležitost se západoevropskou kulturou, schopnost improvizace a
přizpůsobivosti v podobě krátké ale intenzivní sounáležitosti s východoevropskou kulturou
vytváří ideální prostředí pro rozvoj potenciálu cestovního ruchu
Stručná charakteristika trendů cestovního ruchu v České republice:
2.3.1. Zvyšování podílu standardizovaných a certifikovaných služeb
Budování infrastruktury cestovního ruchu ve venkovských oblastech (existence výchozího potenciálu
pro rozvoj cestovního ruchu), kvalifikační předpoklady a další vzdělávání pracujících v oblasti
cestovního ruchu. Vyšší intenzita marketingu, aktivní politika, podpora obchodů s produkty cestovního
ruchu, vytváření prostředí spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu je předpokladem vytvoření
skutečného produktu, jako souhrnu služeb a aktivit. Spolupráce subjektů cestovního ruchu s orgány
ochrany přírody a památkové péče při tvorbě produktů cestovního ruchu je předpokladem dodržování
principů trvale udržitelného rozvoje společnosti a prostředí.
2.3.2. Profil návštěvníků
Zastoupení domácích návštěvníků bude závislé na ekonomické situaci státu. Poptávka zahraničních
návštěvníků může být směrována do regionů s dosud nerozvinutou infrastrukturou a nabídkou služeb.
2.3.3. Turistika v přírodě a venkovská turistika
Rostoucí význam přírodního prostředí a venkovského prostředí pro rekreaci.
13
2.3.4. Cykloturistika
Vytváření sítě dálkových a regionálních tras, rozvoj infrastruktury (včetně doprovodné), turistické cíle
a atraktivity v blízkosti tras. Při vytváření nových tras jsou rozhodující požadavky cykloturistů – pobyt
v přírodě, aktivní pohyb, poznání prostředí.
2.3.5. Incentivní cestovní ruch
Dochází ze změně zaměření a požadavků na firemní pobyty s doprovodným programem. Snižuje se
požadavek na ubytování v nadstandardních ubytovacích zařízeních, zmenšuje se profil skupiny,
incentivní turistiky se účastní ve větší míře střední a nižší management. Zvyšuje se zájem o
doplňkové aktivity, které jsou realizovány ve venkovním prostředí.
2.3.6. Kongresová turistika
Efektivní druh turistiky vyžadující široké spektrum služeb a aktivní přístup regionů. Hromadná a
masová jednání ustupují před jednáními méně početných skupin.
2.3.7. Aktivní pobyty
Ve struktuře návštěvníků tuto sféru zastupuje významná skupina turistů, která projevuje zájem o
aktivní pobyty spojené s poznáním prostředí.
2.3.8. Seniorská turistika
Senioři budou mít ve struktuře turistů zvyšující se podíl vzhledem ke stárnutí populace republiky.
Zvýšení turistiky seniorů může pozitivně posílit nabídka výhodných služeb v období mimo hlavní
sezóny. S turistikou seniorů bude úzce spojeno zajištění bezpečnosti prostředí, dostupnost
zdravotních služeb, kontakt s komunitami v místě pobytu, nabídka kulturního vyžití a společenských
aktivit, vhodné aktivity v přírodě a prostory pro kondiční cvičení, spolehlivý a přístupný informační
servis.
2.3.9. Juniorská turistika
Nabídka turistických produktů pro mládež musí reagovat na módní trendy. Této skupině musí být
přizpůsobena i image a specifický přístup marketingu. S obchodováním produktů pro mládež musí
odpovídat tvorba cenové politiky.
2.3.10. Městský marketing
V této oblasti se projevuje ve větší míře rivalita mezi městy a vysoký akční rádius obyvatelstva.
Tvorba a realizace městského marketingu předpokládá vytváření společných záměrů, organizované
řízení mezi samosprávou měst, jejími partnery a cílovými skupinami. Realizaci dlouhodobých
koncepcí negativně ovlivňují změny v samosprávě měst v souvislosti s volbami do zastupitelstev a
názorové změny volených zástupců.
2.3.11. Lázeňská turistika
Mimo tradiční lázeňská centra lze rozvíjet fitness a wellnes pobyty spojené se zajištěním
společenského vyžití návštěvníků.
2.3.12. Programová turistika
Význam tématicky zaměřené turistiky se zvyšuje se zájem ze strany návštěvníků o získání informací
o místě jejich dočasného pobytu. Výlety a vycházky využívají místních tradic, přírodního prostředí,
kulturního dědictví, technických památek a industriální architektury, místních produktů a řemesel.
Tímto způsobem lze velmi účinně prezentovat zajímavosti dané destinace.
2. 4. Připravenost turistických regionů cestovního ruchu v České republice
Programové dokumenty regionální a lokální úrovně:
- navazují na koncepční materiály připravované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR
- změna územně správního členění vyvolává zájem regionů na jejich řízení i v oblasti
cestovního ruchu
- iniciativa České centrály cestovního ruchu ke zpracování regionálních a krajských programů
rozvoje cestovního ruchu
14
-
cílem programů rozvoje turistických regionů je zmapování potenciálu v regionu včetně
definice priorit a projektů vedoucích k rozvoji cestovního ruchu území, s předpokladem
koordinace zájmů ve prospěch celého regionu, sdružování finančních prostředků k realizaci
vybraných priorit, vytváření podmínek pro rozvoj infrastruktury, zprostředkovávat spolupráci
mezi veřejným a soukromým sektorem.
Kraje České republiky (SHOCART)
2. 5. Trendy rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje
2.5.1. Základní identifikace:
- významný potenciál přírodního prostředí, historie a kulturního dědictví (jih, jihozápad,
nejsevernější část kraje)
- zásadní vliv Prahy, jako hlavního turistického cíle v České republice (význam spolupráce
kraje a hlavního města)
2.5.2. Marketingové rozdělení kraje:
- kraj rozdělen na čtyři marketingové oblasti
Střední Čechy – západ (okresy Beroun, Kladno, Rakovník, část okresu Příbram, Praha západ a
Mělník)
Charakteristické rysy:
- rovinatý sever s městským centrem Kladnem, významná blízkost letiště Praha – Ruzyně
- střední a jižní část s vysokým podílem lesních ploch, mírně zvlněné území Křivoklátské
vrchoviny a Brdy, CHKO Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO a Český kras,
Koněpruské jeskyně, fenomény řek Berounky a Vltavy
- významné hrady a zříceniny (Karlštejn, Křivoklát, Okoř, Točník, Žebrák), zámky (Lány,
Dobříš, Slabce, Roztoky), sakrální atraktivity (Svatá Hora – Příbram, kostel sv. Jakuba, Sv.
Jan pod Skalou)
- historie a současnost průmyslu (Hornické muzeum Příbram, sklárna Rückl – Nižbor, Skanzen
těžby a dopravy vápence, Muzeum těžby zlata Nový Knín, Železniční muzeum Lužná
- historické osobnosti (A. Dvořák, K. Čapek, O. Pavel).
Střední Čechy – jihovýchod (okresy Benešov, část okresu Kutná Hora, Praha – východ, Praha –
západ, Příbram:
- Vltava a vodní díla, Sázava, Posázaví, velký podíl lesních ploch, CHKO Blaník, hora Blaník
- Kutná Hora – památka UNESCO
- zámky (Konopiště, Jemniště, Vlašim), hrady (Český Šternberk, Říčany), sakrální atraktivity
(Boží Hrob – Votice, kostel sv. Havla – Chotýšany), lidová architektura (skanzen Vysoký
Chlumec)
- gastronomie (pivovar Velké Popovice)
- historické osobnosti (S. Čech – muzeum Ostředek, J. Lada, J. Suk)
Střední Čechy – severozápad (okresy Nymburk, části okresu Kutná Hora, Kolín, Praha – východ,
Mladá Boleslav, Mělník)
- lázně Poděbrady, Lázně Toušeň
- vinařský kraj Mělnicko
- CHKO Kokořínsko, řeky Labe, Jizera a Vltava
- Kulturní památky (Středověké hradby, chrám sv. Jiljí a Morový sloup - Nymburk, chrám sv.
Bartoloměje, synagoga a židovský hřbitov – Kolín, pomník Mistra Jana Husa a děkanský
15
-
chrám sv. Gotharda – Český Brod, Lipanská mohyla, Poděbradský zámek, zámek Benátky
nad Jizerou)
Muzeum lidových staveb Kouřim.
Český ráj (části okresu Mladá Boleslav v samostatném turistickém regionu)
- Český ráj, Labe, Jizera, Pojizeří
- historie – Kokořín, Mladá Boleslav, Michalovická Putna
- průmysl – Auto-Škoda Mladá Boleslav
Rozdělení ČR na turistické oblasti – subregiony (Cestovní ruch v České republice – Czech Tourism,
mapa SHOCART)
2.5.3. Současná nabídka cestovního ruchu ve Středočeském kraji:
- poznávací cestovní ruch (historie, hrady, zámky, sakrální objekty, technické atraktivity
- rekreační cestovní ruch (vodní plochy, příměstské pobyty)
- sportovní a aktivní cestovní ruch (pěší turistika, cykloturistika, vodáctví, vodní sporty,
kolektivní sporty, golf, omezeně zimní sporty)
- venkovská a farmářská turistika
- profesní cestovní ruch (kongresová a incentivní turistika, konference, vzdělávání, obchodní
jednání)
- lázeňství, péče o zdraví (severovýchod – Poděbrady)
2.5.4. Statistické hodnocení:
- návštěvnost kraje (počet ubytovaných k rozloze) je pod průměrem České republiky
- absolutní počet turistů – 5. místo v ČR bez započítání Prahy (téměř 3 mil. osob)
- podíl cizinců – 2/3 (Německo 29 %, Nizozemsko 12 %, Polsko 9 %)
- ubytovací kapacity (počet k rozloze) – jeden z nejnižších podílů (35 tisíc lůžek, vyšší podíl
v hotelích - 14 %).
2.5.5. Charakteristika návštěvníka Středočeského kraje:
- 2/3 obyvatelé kraje
- více než ½ přijíždí ze vzdálenosti nad 50 km
- vysoký podíl automobilové dopravy - 40 %, autobus – 29 %, vlak – 26 %
- hlavním účelem příjezdu poznávací turistika – 22 %, návštěvy příbuzných a známých (16 %)
- 1/3 ubytovaných v hotelích, 40 % v soukromí (u příbuzných a známých)
- informační zdroje – 6 % informační centra, 12 % internet, vlastní zkušenosti a informace od
známých
- využití pobytu návštěvníky – nejčastěji zábava (postrádány příležitosti pro zábavu), pěší a
poznávací turistika
- dobré hodnocení ubytovacích a stravovacích služeb, horší hodnocení příležitostí pro zábavu,
sport a nedostatek informací o regionu
- každý sedmý návštěvník pokládá region za drahý
- pro 85 % návštěvníků nesplňuje kraj parametry turisticky atraktivního regionu
2.5.6. Zaměření kraje na návštěvníky:
- tuzemští turisté z celé České republiky
- velká skupina turistů cestujících přes kraj do hlavního města s předpokladem jejich zdržení
na území kraje
- obyvatelé Prahy vyhledávají v časově a dopravně dostupném okolí nabídku pro krátkodobé
pobyty
- samostatné cílové skupiny (profesní důvody, děti a mládež, senioři, lázeňští hosté)
16
-
struktura zahraniční klientely – Německo, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Francie, Dánsko
(různý druh, důvod a typ pobytu).
2.5.7. Vize Středočeského kraje do roku 2015:
Středočeský kraj, dobře řízená destinace národního a mezinárodního cestovního ruchu, kraj s řadou
významných turistických center a lokalit s převážně celoroční variantní nabídkou produktů a
produktových balíčků cestovního ruchu a s kvalitními a dobře dostupnými službami pro identifikované
cílové skupiny turistů a návštěvníků, zaměřenými zejména na poznávání, relaxaci, sportovní a
profesně orientované aktivity a lázeňské pobyty.
Základní cíle rozvoje CR ve Středočeském kraji do roku 2010:
- zlepšení pozice kraje v počtu turistů (ubytovaní na 1 noc), 1,1 mil. ubytovaných hostů
v zařízeních Středočeského kraje (roční nárůst cca 5 %)
- při zachování poměrného nárůstu absolutního počtu návštěvníků a turistů z oblasti kraje
zvýšit podíl návštěvníků a turistů z ostatních částí ČR a ze zahraničí
- zlepšení pozice kraje z pohledu ukazatele průměrné délky pobytu turistů v kraji a dosažení
hodnoty nad úrovní průměru ČR
- vytvoření silné image kraje v sektoru CR, jako specifické cílové destinace pro poznávací
turistiku (historie, kulturní památky), aktivní a rekreační pobyty ve venkovském prostředí,
využití vodních toků a vodních ploch k rekreaci, incentivní turistika doplněná poznávacími
produkty (historické atraktivity, venkovské prostředí, vodáctví a pobyt u vodních ploch)
- posílení pozice kraje jako přirozené doplňkové destinace a klidového zázemí pro návštěvníky
a turisty přijíždějící do Prahy, přirozené volnočasové a rekreační zázemí pro silný rekreační
potenciál obyvatelstva hlavního města.
2.5.8. Strategické oblasti rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje:
- infrastruktura cestovního ruchu
- produktová nabídka cestovního ruchu
- kvalita služeb cestovního ruchu
- rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu
- marketing a marketingová komunikace
- organizace cestovního ruchu
2.5.9. Realizace projektů Středočeského kraje s působností na celém území:
- generel sítě cyklostezek a cyklotras, vodní dopravy a sportů
- programy zvýšení atraktivity pro investory
- grantový program pro podporu nových produktů cestovního ruchu
- komplexní informační a rezervační systém cestovního ruchu v kraji
- vzdělávací a výcvikový program pro manažery v cestovním ruchu
- marketingový plán společných aktivit se sousedními turistickými regiony (Praha, Český ráj)
(Pramen – Cestovní ruch v České republice, Czech Tourism)
Oficiální informační centra v turistických regionech České republiky (SHOCART)
3. Základní identifikace Rakovnicka
3. 1. Geografické údaje, poloha a osídlení
Území Rakovnicka náleží jako součást Středočeského kraje do Poberounské soustavy Českého
masivu, kterou na tomto území tvoří tyto celky:
- Křivoklátská vrchovina (východní a jihovýchodní část);
17
-
Rakovnická pahorkatina (západní a severozápadní část);
Kralovická a Plaská pahorkatina (jihozápadní část);
Džbán (severní a severovýchodní část).
Jádrem území regionu je Rakovnická kotlina s okolní bezlesou pahorkatinou včetně vyššího, zčásti
lesnatého Jesenicka na západě, nejvyšší části Džbánu na severu a lesnatého Křivoklátska na jihu až
východě. Větší část tohoto území odvodňují do Berounky Rakovnický potok a Klíčava, Berounka
sama protéká regionem od ústí Javornice po ústí Vůznice, po nichž zčásti probíhá jihozápadní,
respektive východní hranice regionu. Nejvyšším bodem je Vlastec na Křivoklátsku (612 m) u obce
Skryje, rovněž nejvyšší body Jesenicka slabě přesahují 600 m (Lhotský vrch 605,7 m), tabule na
Džbánu dosahuje 536 m, nejnižší bod na Berounce u Račic leží ve 220 m. Průměrné výšky se
pohybují mezi 300 a 500 m.
Rakovnicko se nachází v západní okrajové části Středočeského kraje. V rámci členění Středočeského
kraje na regiony hraničí s Kladenskem, Slánskem, Berounskem a Hořovickem. Podle okresního
členění jsou sousedními okresy Kladno a Beroun. Zbývající hranici Rakovnicka tvoří Ústecký kraj
(regiony Lounsko a Žatecko) – okres Louny, Plzeňský kraj (regiony Kralovicko a Rokycansko) –
okresy Plzeň – sever a Rokycany.
Vazba Rakovnicka na sídelní aglomeraci Prahy je poněkud slabší než v případě regionů či okresů
blíže položených k hlavnímu městu. Přesto tato skutečnost významně ovlivňuje ekonomiku regionu.
Do pražské středočeské aglomerace patří 38 % obcí kraje s více než 46 % obyvatel. Toto území
vytváří zázemí hlavnímu městu funkční zázemí (zdroj pracovní síly, doplnění struktury pražské
průmyslové výroby, zásobování Prahy potravinářskými výrobky, poskytnutí rekreačního potenciálu
pro obyvatelstvo Prahy. Vazbu regionu na hlavní město představuje přes vzdálenější polohu i
dopravní síť spojující Rakovnicko s Prahou (především v podobě silnice I/6 Praha – Karlovy Vary).
Nevýhodou pro Středočeský kraj a Rakovnicko je dosavadní nevyváženost vztahu Prahy a
Středočeského kraje jako turistických destinací. V tomto vztahu hraje Středočeský kraj (jako turistický
region Okolí Prahy) periferii hlavního města.
2
Rakovnicko je z pohledu členění podle okresů z hlediska rozlohy (930,3 km ) čtvrtým největším v
rámci Středočeského kraje. Počtem obyvatel (54 128 - rok 2004) a také podle ukazatele hustoty
2
obyvatelstva (58,2 obyvatele na km ) je okres Rakovník nejmenším ve svém kraji.
Hustota zalidnění území regionu Rakovnicko ve srovnání s hodnotami Středočeského kraje - 103,
2
České republiky – 131, Evropské unie - 118 obyvatel na km je podstatně nižší než ve srovnání
s těmito vyššími územními úrovněmi.
Počet obcí v okrese Rakovník je 84, z toho 2 mají statut města (pouze tato sídla mají nad dva tisíce
obyvatel), počet částí obcí je 142, počet katastrálních území 121. Ve městech žije 41,2 % obyvatel.
Mezi největší územní sídla regionu podle rozlohy patří Pavlíkov, Jesenice a Lány. Nejmenší rozlohu
mají Smilovice. Nejmenší počet obyvatel má obec Švihov.
Administrativní členění Středočeského kraje podle okresů
18
Obce Rakovnicka
3. 2. Geomorfologie
Rakovnicko patří do Plzeňské pahorkatiny, do celku Rakovnická pahorkatina, podcelku Kněževeská
pahorkatina a okresu Rakovnická kotlina. Východní okraj území patří do okresu Klíčavská
pahorkatina.
Rakovnická kotlina se rozkládá v centrální části regionu. Jde o sníženinu s mírně zvlněným reliéfem.
Sousední území regionu se zvyšuje oproti kotlině přibližně o sto metrů a jde současně o území více
zalesněné. Na severu a severovýchodu se rozprostírá Džbán, území západním směrem se nazývá
Jesenicko, Křivoklátsko zabírá východní a jižní část regionu. Severozápadně pak Rakovnická kotlina
navazuje plynule na Kryrskou pahorkatinu.
Fyzická mapa Rakovnicka
3. 3. Geologie
Geologická pestrost spolu s činností vody, klimatickými i dalšími vlivy dala vzniknout rozmanité krajině
regionu Rakovnicko. Některé geologické útvary byly vyhlášeny za zvláště chráněná území.
19
Džbán tvoří druhohorní křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolní
permokarbonské sedimenty, která se uklání k severu a údolními rýhami je rozčleněna na řadu úzkých
vrchů. Pozvolné přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se tak prudké útesové
zlomy různé výšky, vytvořily se i skalní stěny. Geologickým podkladem jsou jemnozrnné pískovce,
jílovce a slínovce nazývané opuky. Ty vznikly jako usazeniny křídového moře v druhohorách a
dosahují mocnosti 30 - 60 m. Původ opuk dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde
zpracovávají na velmi zajímavý stavební materiál, ze kterého jsou postaveny místní chalupy, statky a
kostely.
Jesenicko je typickou žulovou oblastí. Vyskytuje se zde tzv. tiský typ žuly, která se vyznačuje
modrošedou až žlutošedou barvou. Jedná se o kyselou biotitickou až dvojslídou žulu. Povrchové
větrání vytvořilo svérázné formy balvanitého rozpadu včetně tzv. kamenných stád a viklanů.
V minulosti se žula těžila v několika malých lůmcích. Na Čistecku se vyskytuje žule příbuzný,
biotitický granodiorit, v okolí Drahouše můžeme nalézt i spilitové horniny.
Nejstarší geologickou jednotkou Křivoklátska, která tvoří podklad celé oblasti, je barrandienské
svrchní proterozoikum. Je tvořeno usazenými a vyvřelými horninami, vzniklými před více než půl
miliardou let. Usazeniny jsou představovány břidlicemi, drobami a prachovci, vyvřelé horniny tvoří
zejména spility. Výrazně, ve formě suků, se projevují buližníky. Během středního kambria došlo
k zaplavení souše mořem v okolí Skryj a Týřovic. Zde se usadily sedimenty s bohatou faunou,
proslavenou zejména nálezy trilobitů, které zde sbíral Joachim Barrande. Ke konci kambria vznikl na
poruchové linii SV-JZ rozsáhlý suchozemský vyvřelý komplex křivoklátsko-rokycanského pásma,
který je tvořen dacity, andezity, porfyrickými dacity a ryolity. Ordovické horniny jsou v území vázány
pouze na dva izolované ostrovy. Sedimentární horniny ordoviku představují diabázové tufy, křemité
pískovce, tufitické břidlice a křemence, vyvřeliny jsou zastoupeny diabázy a porfyritovými mandlovci.
Čtvrtohorní pokryv je tvořen na plošinách eluvii podložních hornin, na svazích deluviálními hlínami,
zahliněnými sutěmi a sutěmi. Časté jsou rovněž sprašové závěje a hlíny. Morfologicky nápadné jsou
meandry a říční terasy řeky Berounky, tvořené naplavenými štěrky a písky.
Oblast rakovnického permokarbonu je jednotnějšího rázu. Krajina je zde jen mírně zvlněná a údolí
vyhloubená v měkkých usazeninách jsou širokého a plochého tvaru. Usazeniny zde dělíme na čtyři
pásma (dvě červená a dvě šedá). Převládajícími horninami jsou arkosové pískovce a slepence,
jemně slídnaté pískovce a lupky. V šedých pásech se nacházejí uhelné sloje, které byly v minulosti
těženy. Na červených permských vrstvách se daří pěstovat chmel. Povrch pánve je zejména na
sever od Rakovnického potoka pokryt nánosy třetihorních písků, štěrků i ojedinělých balvanů. Tyto
staré nánosy jsou zčásti překryty přeplavenými a svahovými hlínami, takže pouze v některých
pískovnách lze sledovat bohatou usazovací činnost třetihorních vod.
Hranici Rakovnické kotliny určuje především geologický podklad budovaný málo odolnými horninami
permokarbonu a terciéru, které daleko snadněji podléhaly odnosným silám, denudaci a erozi, než
okolní mnohem tvrdší horniny. Kotlina tvoří tektonickou a strukturní sníženinu, je charakterizovaná
jednotvárným, mírně zvlněným denudačním povrchem sklánějícím se od severozápadu
k jihovýchodu. Jsou zde široká rozevřená údolí se stromovitě rozvětvenou vodní sítí Rakovnického
potoka a jeho přítoků. Při okrajích kotliny se místy reliéf člení antropogenními útvary hald hlubinných
uhelných dolůl a pískoven. Oblast přetíná od jihovýchodu k severozápadu pruh sedimentů třetihorní
svrchnomiocenní řeky.
Terén kotliny lze označit jako pahorkatinu, místy s rozsáhlými plochými úseky. Rovinatý charakter má
především pás třetihorních říčních uloženin, který se táhne od Rakovníka severozápadním směrem
na Žatecko. V okrajové zóně přechází mírně zvlněný terén do členitější pahorkatiny. Za příklad slouží
okraj pahorkatiny Kryrské na severozápadě a některé polohy pod Džbánem, především okolí
Krušovic, kde i v permokarbonském terénu najdeme vyšší strmé svahy. Nápadným útvarem uvnitř
kotliny je Přílepská skála (418 m n. m.), skalnatý hřbetový suk, vzniklý vymodelováním výchozu
výjimečně odolných arkózových pískovců až slepenců odnosnými pochody.
Nejnižší místo kotliny leží v nivě Rakovnického potoka na soutoku s potokem Lišanským, a to
v nadmořské výšce 310 m. Jinde se výšky v průměru pohybují mezi 330 – 400 m n. m., na
severozápadním okraji plynule stupají nad 400 m, jak ukazují kóty na sever od Kněževsi, v okolí
20
Veclova a Svojetína. Vyšší a členitější terén místy nalezneme i v odnoží Džbánu, kde nápadně vyniká
zejména Amálie u Krušovic (400 m n. m.).
Okolí Rakovníka se skládá ze dvou hlavních geologických celků, a to z rakovnické permokarbonské
pánve a břidličnaté proterozoické (starohorní) oblasti. Hranice mezi oběma oblastmi jde od
jihozápadu k severovýchodu a probíhá zhruba od Zavidova přes Petrovice a Senec., poté se stáčí
k severu a odtud jde podél Jalového potoka (Huřvinka) k Tyršovu koupališti. Dále se dá sledovat po
levém břehu Lišanského potoka směrem k Šamotce a nad Žákovým rybníkem skrz Krásnou dolinu
dále k Rudě. Průběh hranice je nerovný, což způsobuje nerovnost dna permokarbonské pánve, které
je tvořeno proterozoickými (starohorními) břidlicemi. Proterozoické dno se vynořuje zpod usazenin
Rakovnické pánve v podobě mírného stupně, jehož vyvýšené části většinou přesahují nadmořskou
výšku 500 m. Severovýchodním směrem se povrch břidličnaté oblasti snižuje a výškový rozdíl mezi
oběma oblastmi postupně mizí.
Rakovnický permokarbon je jednotnějšího rázu. Tvoří jej prvohorní sedimentární horniny. Usazeniny
zde dělíme na čtyři pásma, z nichž nejspodnější tři vznikla v karbonu (v kamenouhelném období),
nejsvrchnější je permského stáří. Odspodu to jsou: spodní pásmo šedé, spodní pásmo červené,
svrchní pásmo šedé a svrchní pásmo červené. Z hornin převládají arkózové pískovce a slepence,
jemně slídnaté pískovce a lupky. Uhelné sloje jsou pouze v pásmech šedých. Ve vyšších polohách
spodního šedého souvrství se nacházejí mocnější polohy žáruvzdorných lupků, které se těží u Lubné,
Rakovníka a Nového Strašecí. Rakovnická lupková oblast obsahuje i kvalitní černé uhlí v lavicích o
průměrné mocnosti 1 – 5 m. Na červených hlínách se daří chmelu.
Rakovnická pánev je bohatá na výskyt zkamenělin. V karbonu se vyskytují suchozemští pavoukovci,
zejména zástupci rodů Prothelyphonus a Geralycosa, karbonský štír Isobutus, dále pak otisky hmyzu
a zkameněliny obojživelníků. Z rostlin jsou zde plavuně Noeggerathia, Lepidodendron (především
otisky kůry), Lepidosttrobus (šištice) kapradiny – otisky listů rodu Asterotheca, Pecopteris,
Alethopteris a také prokřemenělé nebo zuhelnatělé kmeny rodu Psaronius a kapraďosemenné
rostliny Tetratnema. Ze stromových rostlin vznikalo černé uhlí.
Povrch rakovnické permokarbonské pánve je zejména na sever od Rakovnického potoka pokryt
nánosy třetihorních písků, štěrků a ojedinělých balvanů. Tyto staré nánosy jsou zčásti zakryty
přeplavenými a svahovými hlínami, takže pouze v některých pískovnách lze sledovat bohatou
usazovací činnost třetihorních vod. Nejrozšířenější štěrky jsou hlavačovské. Tvoří 4 – 5 km široký pás
o mocnosti 30 – 40 cm, táhnoucí se od Hlavačova přes Nový Dvůr, Rovinu u Nesuchyně, Svojetín a
dále na Žatecko. Jde o rezavé silně prokřemenělé štěrky a písky s vyšším obsahem železa, na spodu
se silnou jílovitou vrstvou až šedým jílem.
Naplavené sedimenty tvoří výplně širokých údolí v nivách potoků. Se sedimenty údolního dna úzce
souvisí výskyt organických uloženin (humolitů), které zde mají povahu slatin. Největší ložisko se
nachází v Přírodní rezervaci Červená louka. Z lomařského hlediska jsou významné žíly vyvřelin, které
pronikly proterozoickými břidlicemi. Jedná se především o živcové porfyry u Lubné a Sence.
Geologická mapa Rakovnicka
21
3. 4. Klima
Klimaticky patří Rakovnicko do oblasti mírně teplé, podoblasti mající charakter suchého klimatu,
okrsku mírně teplého, suchého s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 – 8
o
o
C. Nejchladnějším měsícem je leden, který vykazuje průměrné teploty okolo -2 C, nejtepleším
o
měsícem je červenec s průměrnými teplotami okolo 17 C. Z teplotního hlediska je nejvíce stabilním
měsícem listopad, největší teplotní výkyvy jsou v květnu. Počet letních dnů je přibližně čtyřicet, počet
jasných dnů je průměrně 40 – 50, zamračených pak 140. Výskyt mlh průměrně 29 (nejčastěji v říjnu).
Délka slunečního svitu je mezi 1500 – 1880 hodinami za rok, počet dnů bez slunečního svitu –
přibližně 70.
Průměrné roční srážky se pohybují v úzkém rozmezí 480 – 550 mm. Jsou to o 100 mm nižší hodnoty,
než které jsou typické pro srážkový normál charakteristický pro tuto nadmořskou výšku. Nejvíce
srážek je v červenci a srpnu. Nejnižší srážkové úhrny jsou podle dlouhodobého průměru v lednu a
únoru. Tyto specifické klimatické poměry velkou měrou ovlivňuje srážkový stín Krušných hor, přes
které přichází na území Rakovnicka hlavní proudění vzduchu. Srážkově pod normálem je i město
Rakovník – 486 mm ročního průměru. Vyšší partie regionu jsou méně suché a relativně chladnější.
Ročně Rakovnicko vykazuje 130 – 170 srážkových dnů, sněžení 30 – 40 dnů, sněhová pokrývka se
udrží po dobu 40 – 55 dní. První sněžení připadá na první polovinu prosince, poslední pak na konec
dubna. Průměrná výška sněhové pokrývky je okolo 20 cm.
Podnebí Rakovnicka je mírně teplé, chudé na srážky, což do jisté míry ovlivňuje způsob
zemědělského využití půdy. Inverzní jevy jsou zaznamenávány v kotlinovitých rozšířeninách.
3. 5. Příroda
3.5.1. Charakteristika podle biogeografického členění
Do regionu Rakovnicko zasahují tři bioregiony:
- Rakovnicko-žlutický 1.16 (leží ve srážkovém stínu, mírně teplé, velmi suché podnebí, lesní
vegetace přeměněna v převážné míře na ornou půdu, vlhké plochy byly uměle odvodněny)
- Džbánský 1.17 (mírně teplá oblast, srážkový stín, lesní vegetace v jádru bioregionu
zachována, lesnatost kolem 50 %)
- Křivoklátský 1.19 (těžiště regionu, výrazným prvkem údolí Berounky, mírně teplá oblast, vliv
srážkového stínu, osídlení převážně v okrajových částech, centrální část bez změny na lesní
vegetaci, převážná část území leží v CHKO Křivoklátsko, které by mělo být v budoucnu
překvalifikováno na národní park).
3.5.2. Geobotanika
Výrazná část byla zastoupena acidofilními doubravami (Rakovník – Jesenice, linie východního okraje
regionu – Mšecké Žehrovice). Ve vyšších polohách došlo k jejich náhradě květnatými bučinami.
Severní část území – oblast přírodního parku Džbán má charakteristiku pestrého zastoupení
subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji, na severních stranách území se vytvořily květnaté
bučiny, na jižních stranách šípákové doubravy. V nivách vodních toků byly zastoupeny luhy a olšiny.
Křivoklátsko je typické dubohabrovými háji, nahrazenými ve vyšších polohách květnatými bučinami.
3.5.3. Ochrana přírody a krajiny
Z hlediska ochrany přírody se na území Rakovnicka nachází:
- zvláště chráněná území
- přírodní parky
- registrované významné krajinné prvky
- územní systémy ekologické stability
3.5.4. Zvláště chráněná území
Na území jsou zastoupeny:
- chráněné krajinné oblasti
- národní přírodní rezervace
- přírodní rezervace
- přírodní památky
22
3.5.5. Rostlinstvo
Větší západní a zvláště severozápadní část území je dnes převážně odlesněná a dosti intenzivně
zemědělsky využívaná. Je zde mnoho ploch poloxerotermního rázu, např. květnaté porosty válečky
prapořité s pcháčem bezlodyžným. Džbán charakterizují teplomilné doubravy, na jižních svazích
přecházející do rozvolněných xerotermních porostů, zatímco k severu obrácené závěry údolí zabírají
bučiny. Tyt tvoří i menší plochy na Jesenicku a pak velké porosty, dosud zčásti zachovalé na
Křivoklátsku, kde v nižších teplejších polohách přecházejí do dubohabřin, do suťových lipových
javořin nebo na suchých slunných svazích do zakrslých rozvolněných doubrav. Na jih od Berounky se
významně uplatňuje vrcholový fenomén, kde na skalnatých, i když jinak nevysokých vrcholech je
pestrá mozaika lesních společenstev od suťových porostů po reliktní doubravy s mukem a břekem.
řadou keřů a menšími otevřenými plochami subtermofilního rázu – křivoklátskými plešemi. Právě
skalní stepi i dealpínské formace na chladnějších skalních stanovištích nacházíme v kaňonu
Berounky, kde se výrazně uplatňuje říční fenomén. Zde se na mnoha místech vyskytuje i tis. Na
plošinách Jesenicka a místy i na Křivoklátsku rostly i jedlové bučiny, dnes silně pozměněné
v důsledku úhynu jedle. Botanicky významné jsou i slatiny různé úživnosti soustředěné na sever od
Rakovníka a na permokarbonu pod Džbánem.
3.5.6. Fauna
Křivoklátsko si uchovalo hlavní prvky středoevropské lesní fauny, jako jelena, srnce, prase i jezevce,
hnízdí zde výr i čáp černý, nejzajímavější je však drobná fauna bezobratlých s vzácnými druhy
hmyzu, jako je jasoň dymnivkový, ploskoroh žlutý, a řadou plžů citlivých na lidský zásah, především
Bulgarica cana. Zachovalé lesy, zejména na Křivoklátsku, dosud hostí řadu druhů pralesních,
xylofágních a mykoxylofágních brouků, kteří už nikde jinde v českých zemích nejsou a nejbližší
populace mají na východě Slovenska. V údolí Berounky je dosud místy hojná ještěrka zelená a
užovka podplamatá, na mnoha místech dosud žije mlok a čolek horský.
3.5.7. Krajina
Zatímco rozlehlé plochy Rakovnicka a Jesenicka již z velké části ztratily svůj přírodní ráz, zachovalo
se na Křivoklátsku množství okrsků v téměř přírodním stavu, což nemá ve vnitřních Čechách nikde
obdoby. Proto zde byla vyhlášena nejen chráněná krajinná oblast, ale i biosférická rezervace
ukazující, jak vypadalo lesní území v poměrně teplé a suché oblasti. Dalším územím, kde se nachází
přírodě blízké ekosystémy, je Džbán, ovšem zde jde o menší plochy nepravidelně roztroušené
v tomto okrsku, kde je dnes vyhlášen přírodní park podobně jako na Jesenicku.
3.5.8. Ovzduší
Úroveň emisí znečišťujících látek je základním ukazatelem kvality životního prostředí a je významným
ukazatelem pro rozvoj cestovního ruchu. V krajském srovnání nejsou hodnoty Středočeského kraje
extrémně vysoké. Mezi nejvyšší v ČR patří emise uhlovodíků. V případě ostatních emisí zaujímá
Středočeský kraj 6. míst. Ze sousedních krajů je horší situace v Ústeckém kraji.
Emise základních znečišťujících látek REZZO 1 – 3
Kraj a okresy 2003, v tunách
Kraj, okresy
Středočeský kraj
Emise tuhé
Oxid siřičitý (SO2)
Oxidy dusíku (NOX)
Oxid uhelnatý (CO)
7 348,6
26 066,0
18 134,1
27 073,7
Benešov
852,3
1 011,2
326,4
2 723,2
Beroun
521,7
663,0
700,0
2 053,3
Kladno
632,5
4 503,7
3 138,0
2 446,2
Kolín
550,0
1 848,1
817,9
2 308,2
Kutná Hora
507,7
903,6
425,1
1 792,9
Mělník
1 027,3
9 165,8
9 712,6
2 505,4
Mladá Boleslav
544,5
1 815,1
846,1
2 484,9
Nymburk
409,1
806,8
385,7
1 951,0
Praha - východ
549,1
601,6
256,0
1 860,0
23
Praha - západ
443,1
751,6
265,6
2 117,3
Příbram
888,3
3 157,6
962,5
3 199,0
Rakovník
423,0
837,9
298,1
1 632,2
Kraj a okresy 2003, v t/km
Kraj, okresy
2
Emise tuhé
Středočeský kraj
Oxidy dusíku (NOX)
Oxid uhelnatý (CO)
0,7
2,4
1,6
2,5
Benešov
0,6
0,7
0,2
1,8
Beroun
0,8
1,0
1,1
3,1
Kladno
0,9
6,5
4,5
3,5
Kolín
0,6
2,2
1,0
2,7
Kutná Hora
0,6
1,0
0,5
2,0
Mělník
1,4
12,9
13,6
3,5
Mladá Boleslav
0,5
1,7
0,8
2,3
Nymburk
0,5
0,9
0,4
2,2
Praha - východ
0,9
1,0
0,4
3,2
Praha - západ
0,8
1,3
0,5
3,6
Příbram
0,5
1,9
0,6
2,0
Rakovník
0,5
0,9
0,3
1,8
Kraj a okresy, v kg na obyvatele
Kraj, okresy
Emise tuhé
Oxidy dusíku (NOX)
Oxid uhelnatý (CO)
Středočeský kraj
6,5
23,0
16,0
23,9
Benešov
9,1
10,8
3,5
29,2
Beroun
6,8
8,7
9,2
26,9
Kladno
4,2
30,0
20,9
16,3
Kolín
5,8
19,3
8,6
24,1
Kutná Hora
6,9
12,3
5,8
24,5
10,8
96,4
102,1
26,3
4,8
15,9
7,4
21,8
Nymburk
4,8
9,5
4,5
23,0
Praha - východ
5,5
6,1
2,6
18,7
Praha - západ
5,0
8,6
3,0
24,1
Příbram
8,3
29,5
9,0
29,9
Mělník
Mladá Boleslav
24
Rakovník
7,8
15,5
5,5
30,1
(ČSÚ)
Nejhorší výsledky v okresním srovnání vykazuje okres Mělník, kde hodnoty vysoce překračují
průměry ostatních regionů. Rakovnicko se řadí mezi okresy s nejnižšími emisními limity. Přepočet kg
na obyvatele vyznívá na Rakovnicku nepříznivě díky nízkému počtu obyvatel.
3. 6. Lesy
Rakovnicko se řadí ve středních Čechách mezi regiony s nejvyšším podílem lesních ploch. Výměra
lesů činí okolo 36 000 ha, a to je přibližně 40 % plochy regionu. Některé lesní komplexy jsou rozsáhlé
a zvlášť významné – křivoklátské lesy (území kolem Křivoklátu, Lán a Lužné), džbánské a jesenické
lesy.
Dominantním vegetačním typem byly na území Rakovnické pánve květnaté bučiny a kyselé
doubravy, s nízkým zastoupením habřin. Podél vodních toků byly vyvinuty olšiny. Současná druhová
skladba lesních dřevin má odlišnou a ochuzenou skladbu, která hovoří ve prospěch jehličnanů.
Původní lesní společenstva se nachází doposud podél Berounky a na Džbánsku. Jde o ojedinělé
bučiny.
Přibližně od konce 18. století bylo na území regionu zahájeno umělé zalesňování. Vysazovány však
byly především jehličnaté monokultury. Tím došlo k podstatné změně zastoupení jednotlivých dřevin.
V největší míře byl vysazován smrk, který až do roku 1800 neměl mezi dřevinami prakticky žádné
zastoupení. Z jehličnanů převládala jedle, borovice. Modřín byl v té době řazen mezi cizí dřevinu,
vysazován byl jako stromořadí kolem lesních cest.
3. 7. Vodstvo
Vody Rakovnicka jsou odváděny převážně Berounkou. Některé potoky tečou do Ohře a Bakovský
(Srbečský) potok se vlévá do Vltavy. Toky, které náleží k povodí Ohře, na okrese pramení, ale jeho
územím protékají pouze v krátkém úseku. Vodohospodářsky významnými toky jsou Berounka,
Javornice, Rakovnický potok a Klíčava. Rozvodnici mezi povodím Ohře a Berounky tvoří Podbořánky,
Otěvěky, Krtské skály, Jesenice, Lovíčský les, Šmikouský vrch, Nová Ves, Cikán, Janov, Pískový
vrch, Lhota pod Džbánem, Perun a Džbán. Rozvodnici mezi povodím Vltavy a Berounky tvoří Džbán,
Řevničov, Louštín, Žalý, Nové Strašecí a Šubrt. Rozvodnici mezi všemi třemi rozvodími tvoří kóta
Džbán.
Jedinou řekou regionu Rakovnicko je Berounka, která protéká jeho jižní částí v délce 32,2 km a tvoří
osu Křivoklátska. Krajinářsky zajímavé jsou říční terasy tvořené naplavenými štěrky a písky.
Meandrující řeka a její přítoky tvoří i hluboce zaříznutá údolí, ve kterých je klima ovlivňováno tzv.
říčním a údolním fenoménem. Řeka má mnoho pravobřežních přítoků (např. potoky Zbirožský,
Skryjský, Úpořský, Klučnou, Žloukavu) i levobřežních (potoky Rakovnický, Javornici, Modřejovický,
Zbirožský, Tyterský, Vůznici, Klíčavu atd.), které mají převážně bystřinný charakter a vytvářejí
hluboce zaříznutá údolí s poměrně bohatou faunou a flórou.
Nejdelším vodním tokem regionu Rakovnicko je Rakovnický potok, dříve zvaný říčka Rokytka. Je
dlouhý 48,4 km a pramení v centru Přírodního parku Jesenicko. Nejdříve teče západním směrem, ale
kolem Kněží hory se prudce stáčí severním obloukem k východu a tento směr si udržuje až k soutoku
s Berounkou u Roztok na Křivoklátsku. Na Rakovnickém potoce bylo vybudováno v minulosti velké
množství rybníků. Největším z nich je Velký rybník u Jesenice (45,85 ha), který byl založen v roce
1507. Je zároveň největším rybníkem okresu. Nad ním je Krtský rybník, zvaný též Sviták a pod ním
Dolní Fikač, Horní Fikač a Mlýnský rybník. Na hrázích některých rybníků rostou památné duby. Do
Rakovnického potoka se vlévá řada potoků, z nichž nejvýznamnější je Lišanský potok. Během
vegetačního období se potoky v Rakovnické kotlině často rozvodňují vlivem dlouhodobých a
vytrvalých dešťů. Při jarním tání toto nebezpečí nehrozí, neboť sněhová pokrývka zde bývá
působením srážkového stínu Krušných hor malá.
25
Na Jesenicku, na okraji hubertských lesů, pramení potok Javornice, který se vlévá do Berounky mezi
Zvíkovcem a Kostelíkem. V malebném prostředí Přírodního parku Jesenicko vznikly na Javornici
Zdeslavské rybníky, z nichž nejznámější je Karlův, Čočkův, Prostřední a Dolní rybník.
V Přírodním parku Džbán v severovýchodní části regionu Rakovnicko byla vybudována celá kaskáda
rybníků na horním toku Loděnického potoka. Soustavu tvoří rybníky Třtický, Bucký, Punčocha,
Mlýnský, Pilský, Červený a Lodenický.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou na Rakovnicku zajímavé nejen toky a rybníky, ale i zatopené
staré lůmky, mokřady a opuštěná ložiska po těžbě rašeliny. Řada z nich byla vyhlášena za zvláště
chráněná území. Všechna rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy jsou významné
krajinné prvky, které jsou chráněny před poškozením a ničením. V současné době jsou nejvíce
ohroženy výstavbou rekreačních staveb.
3. 8. Zemědělství
Na celém území převládají hnědé půdy o různém stupni nasycenosti podle povahy substrátu. Na
spraších vystupují úživné hnědozemě, v plochých, špatně odvodňovaných úsecích pseudogleje.
Plošina Džbánu vykazuje chudé půdy s opukovým skeletem, vzniklé dlouhodobým odvápněním
pararendzin, které v typické podobě dnes vystupují jen na svazích. V členitých okrscích na Berounce,
zejména na Křivoklátsku, nacházíme pestrou paletu půdních typů, především různě úživných rankerů.
Postupným osidlováním území regionu, docházelo k odlesňování některých lokalit a změně lesních
ploch na zemědělskou půdu. Pole v blízkosti sídelních útvarů sloužila k produkci zemědělských plodin
pro obživu zdejších obyvatel. Úhorový systém hospodaření s půdou přinášel nízké výnosy (až do
poslední čtvrtiny 18. století). K pastvě hospodářských zvířat byly využívány lesní plochy v blízkosti
vesnic. Plemena zvířat byla domácí, užitkově nevýkonná. Úhorové obdělávání bylo nahrazeno
střídáním plodin. Navíc docházelo k zavádění nových kultur, zvláště jetelové pastviny rozšířily
spektrum krmiva pro dobytek a pastevecký způsob chovu byl nahrazován jeho umístěním do stájí.
Tím došlo také ke zvýšení množství statkových hnojiv, která byla využívána pro zvyšování kvality
půdy.
Vznikající zemědělská velkovýroba byla obohacena také o výkonnější plemena skotu, ovcí a drůbeže.
Na počátku 19. století došlo k rozšiřování ovocnářství. Zejména podél cest a silnic byly vysazovány
aleje ovocných stromů (švestek, hrušní a jabloní), jejich pěstování bylo rozšiřováno i zakládáním
ovocných sadů. Od středověku se k zemědělství a rostlinné výrobě na Rakovnicku váže pěstování
chmele. Chmelařství patří mezi tradiční, specifické a významné odvětví regionu.
Rozvoj zemědělství v období 19. století na Rakovnicku podpořil i vznik nových silnic a cest, stejně tak
jako výstavba železnice. V období kolektivního hospodaření, kdy vznikla řada zemědělských
družstev, docházelo ke spojování půdních celků rozoráváním mezí. Prováděno bylo odvodňování luk
a narovnávání směru vodních toků. V některých místech regionu vznikly rozsáhlé plochy orné půdy.
V současnosti tvoří podíl zemědělské plochy 52,5 % z celkové výměry regionu, z toho je více než 84
% orná půda, chmelnice představují přes 5 % a trvalé travní porosty 7 % zemědělských ploch.
Z hlediska zastoupení výrobních typů patří Rakovnicko z 61 % do bramborářské oblasti a zbývajících
39 % patří do oblasti řepařské. Vedle chmele je nejvýznamnější plodinou pšenice, kukuřice (zelené
krmení), technické plodiny zastupuje řepka, luskoviny, malou měrou brambory a žito. V živočišné
výrobě zaujímá největší podíl produkce prasat a drůbeže, následuje chov skotu a s odstupem chov
ovcí.
Pozemky podle druhů k 31. 12. 2004 (ČR, Středočeský kraj, okresy, %)
Podíl z celkové výměry
ČR
Středočeský kraj
okresy
ZPF
orná
LPF
Podíl ze zemědělské půdy
vodní
plochy
zast.
plochy
ostatní
plochy
orná
půda
chmel.
vinice
zahrady
pastviny
sady
ČR
54,1
38,7
33,5
2,0
1,7
8,7
71,6
0,3
0,4
4,9
22,8
kraj
60,6
50,4
27,7
1,9
1,9
7,9
83,2
0,5
0,1
5,7
10,6
26
Benešov
62,2
47,9
27,5
2,2
1,4
6,7
77,1
0,0
0,0
3,8
19,1
Beroun
52,8
39,4
35,7
1,3
2,0
8,2
74,5
0,0
0,0
6,6
18,9
Kladno
69,8
62,9
17,4
1,0
2,7
9,2
90,1
0,9
0,1
5,9
3,0
Kolín
70,7
61,9
17,6
1,8
2,3
7,5
87,5
0,0
0,0
7,9
4,6
Kutná Hora
66,0
55,2
23,5
1,8
1,9
6,8
83,7
0,0
0,0
5,9
10,3
Mělník
65,8
58,7
19,5
2,1
2,3
10,2
89,1
0,7
0,6
5,5
4,2
Mladá Boleslav
62,7
54,8
26,7
1,4
2,0
7,3
87,5
0,0
0,0
5,0
7,5
Nymburk
69,9
64,3
17,2
2,5
2,2
8,3
92,0
0,0
0,0
4,0
3,9
Praha-východ
69,8
58,7
16,5
1,3
2,8
9,6
84,1
0,0
0,0
10,0
6,0
Praha-západ
59,1
48,1
27,4
2,0
2,3
9,1
81,4
0,0
0,0
11,2
7,3
Příbram
43,5
30,9
44,3
2,6
1,1
8,5
71,2
0,0
0,0
4,0
24,9
52,4
44,2
38,6
1,4
1,4
6,2
84,2
5,5
0,0
3,2
7,1
Rakovník
(ČSÚ)
Pozemky k 31. 12. 2004 (okresy Středočeského kraje, v ha)
Podíl z celkové výměry
ZPF
Benešov
orná
LPF
Podíl ze zemědělské půdy
vodní
plochy
zast.
plochy
ostatní
plochy
orná
půda
chm.
vinice
zahr.
sady
pastv.
152 347
72 979
41 934
3 388
2 151
10 176
94 698
0
0
3 632
18 087
Beroun
66 190
26 057
23 610
863
1 308
5 439
34 970
0
16
2 300
6 596
Kladno
69 147
43 469
12 010
673
1 876
6 334
48 254
438
30
2 867
1 450
Kolín
84 624
52 398
14 905
1 522
1 984
6 348
59 865
0
0
4 702
2 766
Kutná Hora
91 694
50 593
21 556
1 668
1 785
6 211
60 474
27
18
3 593
6 242
Mělník
71 239
41 792
13 873
1 510
1 661
7 285
46 910
316
264
2 561
1 977
Ml. Boleslav
105 780
58 011
28 251
1 428
2 113
7 682
66 306
0
1
3 296
4 997
Nymburk
87 603
56 316
15 074
2 147
1 909
7 279
61 194
0
2
2 474
2 403
Praha-východ
58 401
34 289
9 614
760
1 650
5 589
40 788
0
10
4 060
2 429
Praha-západ
58 616
28 221
16 071
1 182
1 364
5 348
34 651
0
0
3 887
2 544
162 791
50 341
72 190
4 291
1 798
13 762
70 750
0
0
2 801
17 608
93 032
41 077
35 944
1 273
1 309
5 737
48 769
2 671
0
1 571
3 450
Příbram
Rakovník
(ČSÚ)
3. 9. Oblasti Rakovnicka
3.9.1. Džbán
Z Rakovnické kotliny se na severu zdvihá Džbán. Leží na území Lounska, Kladenska a Rakovnicka.
Džbán je tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem
k severu. Erozí je rozčleněna na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody z údolí do plošin či
hřbetů často chybí, a vytvářejí se tak prudké útesové zlomy různé výšky – typické kolmé opukové
stěny, nazývané „bílé stráně“. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy
sotva přesahují výšku 600 m nad mořem. Na východě přechází v rozsáhlé plošiny Kladenska.
Krajina Džbánu je svérázná, převážně zalesněné plošiny jsou rozbrázděné sítí údolí a údolíček, ve
kterých lze rozeznat mezi zelenými poli, loukami a lesíky červenou barvu ornice. Obraz zpestřují
vysoké kontury chmelnic. V lesnatých údolích s mokřady a rybníčky se nachází velmi rozmanitá
27
květena. Území Džbánu představuje přírodní oázu uprostřed bezlesých rovin, jen na jihovýchodě
s ním sousedí rozlehlá lesní plocha Křivoklátska, která však má odlišný ráz.
Geologický podklad oblasti tvoří usazeniny druhohorního křidového moře, jemnozrnné pískovce,
jílovce a slínovce, nazývané opuky, které dosahují mocnosti 30 – 60 m. Jejich původ dokládají lastury
a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na zajímavý stavební kámen a obkladový materiál,
z něhož byly postaveny místní chalupy, statky a kostely.
Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké (400 – 510 mm), zejména vlivem
o
srážkového stínu Krušných hor. Teploty zde jsou vyšší (8,3 – 8,9 C), a proto lze oblast
charakterizovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Lesnatý Džbán je pramennou oblastí. Probíhá jí
rozvodnice povodí Ohře, Berounky a Vltavy. Na potoce Loděnice byla vybudována celá soustava
rybníků (Bucký, Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený, Lodenický). Lesy, které pokrývají Džbánsko
stále ještě z 65 %, jsou pozměněné, místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty (bučiny).
Členitý terén Džbánu vytváří mikroklimatické podmínky pro řadu vzácných druhů rostlin a živočichů.
Svou polohou je Džbán předurčen k bohatství a pestrosti přírodních složek, takže zde najdeme druhy
od teplomilných po horské a glaciální relikty. Zajímavé jsou džbánské slatiny, rašeliny i stepní
teplomilné lokality bezlesého Džbánu.
3.9.2. Jesenicko
Jesenicko zahrnuje západní část Rakovnicka. Tato oblast je položena výš než okolní krajina.
Z pohledu od Rakovníka vystupuje jako řada zalesněných pahorků, které lemují okraj kotliny.
Pahorkatina místy nabývá až plošně vrchovinný ráz a dosahuje nadmořských výšek mezi 450 – 600
m n. m.
Jesenicko je typickou žulovou oblastí. Vyskytuje se zde tzv. tiský typ modrošedé až žlutohnědé barvy.
Je to kyaselá biotitická až dvojslídá žula. Povrchovým větráním se tu vytvořily svérázné formy
balvanitého rozpadu včetně tzv. kamenných stád a viklanů. V minulosti se hornina těžila v několika
malých lůmcích. Na Čistecku se vyskytuje žule příbuzný biotitický grandiorit, v okolí Drahouše
můžeme nalézt spilitové horniny.
Jesenice tvoří rozvodí mezi povodími Ohře a Vltavy. Pramení tu Rakovnický potok, nejdelší tok
regionu. Na něm byla v minulosti vybudována celá řada rybníků. Největším z nich je Velký rybník u
Jesenice (45,85 ha), který byl založen v roce 1507 A je také zároveň největším rybníkem Rakovnicka.
Na některých hrázích rybníků rostou památné duby. Při okraji hubertských lesů pramení potok
Javornice, který teče zhruba jižním směrem. Na Javornici vznikly zdeslavské rybníky, z nichž
nejznámější jsou Karlův, Čočkův, Prostřední a Dolní.
Dnešní lesní porosty, i když ještě poměrně rozsáhlé, jsou jen zlomkem původních a mají silně
pozměněnou druhovou skladbu. Původně zde rostly květnaté bučiny, dubohabrové háje, acidofilní
doubravy a u potoků olšiny a luhy. Zachovaly se však zbytky mokřadů a vstavačových luk a místa
připomínající tajgu. V lesích roste vřes, množství borůvek, brusinek a hub. Území má mnoho
malebných zatopených lůmků, kde jsou vzácní obojživelníci. Na Jesenicku žije velké množství
ptactva, místní raritou je čáp černý.
3.9.3. Křivoklátsko
Na jih a východ od města Rakovníka se rozkládá Křivoklátsko. Tento bioregion zaujímá téměř celý
geomorfologický celek Křivoklátské vrchoviny a severní cíp Plaské pahorkatiny.
Křivoklátsko je tvořeno vrchovinou na proterozoických břidlicích a kambrických vyvřelinách, přičemž
osu území představuje hluboce zaříznuté údolí řeky Berounky. Bezprostřední okolí Rakovníka tvoří
z geologického hlediska svrchní proterozoikum – starohory (dříve nazývané algonkium), nejstarší
geologický útvar na Rakovnicku. Proterozoickou oblast hlavně utváří jílovité břidlice a droby. Břidlice
získaly stářím a tlakovými proměnami značnou pevnost, takže spolu s drobami vznikl pevný skalnatý
podklad. Břidlice jsou usazené horniny, které byly slabě přeměněny. Mají šedou barvu v různých
odstínech, původní vrstevnatost je u nich zostřena pozdějšími horotvornými pochody. Droby jsou
28
usazené horniny, které barvou připomínají břidlice. Jsou šedé, zelenošedé až tmavošedé v různých
odstínech. Většinou však na nich nepozorujeme vrstevnatost. Skládají se převážně z úlomků
nejrůznějších hornin, méně se uplatňuje tmel. Ve srovnání s břidlicemi mívají balvanitý rozpad. Od
Křivoklátu až ke Zbirohu se táhne jihozápadním směrem asi 5 km široké tzv. křivoklátsko-rokycanské
pásmo, tvořené porfyrity a křemennými porfyry. Vzniklo ve svrchním kambriu díky rozsáhlé vulkanické
činnosti.
Bohatství a zachovalost krajiny je podmíněna velkou členitostí terénu. Křivoklátsko je známé svými
rozsáhlými lesními komplexy, kde se dosud udržely poměrně velké části porostů s přirozenou
skladbou, málo změněnou činností člověka. Místy příroda přetrvala téměř v původní podobě, tak jak
vypadala v historických dobách. Rozsáhlé lesní porosty zaujímají až 64 % plochy oblasti. Na
náhorních plošinách se dochovaly kyselé a teplomilné doubravy, na mírnějších svazích a vrcholech
kopců květnaté bučiny. Na strmých svazích v údolí se vyskytují rozsáhlé suťové lesy, v nichž se místy
nachází i tis červený. Zajímavé jsou takzvané pleše s výskytem teplomilných druhů. V lesních
porostech se nachází téměř 1300 druhů cévnatých rostlin. Pestrá jsou zejména suťová společenstva
javorových jasenin a habrových javořin. Porosty zasahují do čtyř vegetačních lesních stupňů:
dubového, bukodubového dubobukového a bukového.
Na Křivoklátsku se nalézá velké množství velice vzácných rostlin a živočichů, od horských až po
teplomilné. Typickou rostlinu pro tuto oblast představuje kyčelnice devítilistá. Rozmanitost fauny
odpovídá pestrosti vegetačního krytu a členitosti území. Druhová diverzita je nejvyšší u hmyzu,
měkkýšů, pavoukovců a obratlovců. Populace plazů mají optimální podmínky na výslunných stráních,
charakteristickým druhem je ještěrka zelená, ještěrka obecná i ještěrka živorodá. Často se vyskytuje
slepýš křehký, užovka hladká a užovka podplamatá, vzácně i zmije obecná. Druhově nejbohatší
skupinou jsou ptáci. V současné době je na území zjištěno více než 120 hnízdících druhů. Vzhledem
k historickému vývoji je Křivoklátsko tradičně oblastí lovné zvěře, a to především vysoké – jelení.
Z ostatní spárkaté zvěře je zde zastoupen srnec obecný a divoké prase a nepůvodní jelen sika, daněk
a muflon. Z šelem můžeme jmenovat lišku obecnou, jezevce lesního, kunu skalní a kunu lesní.
Vzácně se objevuje i vydra říční.
Typickým znakem Křivoklátska je hospodaření v různě velkých mezilesních enklávách, jejichž vznik
se úzce váže k historickému vývoji celého území. Každá enkláva byla hospodářsky zcela soběstačná,
a jednotlivé produkty se tak nemusely převážet. Tento organizační systém samostatných dvorů
výrazně ovlivnil i vývoj krajiny.
3. 10. Dějiny a vývoj osídlení
3.10.1. Období pravěku a počátku středověku
Na území Rakovnické kotliny (části Rakovnické pahorkatiny) se rozkládala pravěká sídelní komora.
Jde o území, které leží relativně vysoko – okolo 400 m nad mořem. Na jihu je kotlina omezena
Kralovickou pahorkatinou, na východě Křivoklátskou vrchovinou, na severu vrchovinou Džbán a na
západě Jesenickou pahorkatinou. Geologicky jde o plošinu z mladých sedimentů (sprašové hlíny a
částečně písky), nepravidelně uložených na jílovém podloží permokarbonského stáří. Okraje
2
Rakovnické kotliny se výrazně zvedají, asi o sto metrů. Její území o rozloze kolem 200 km je
klimaticky i půdně příhodné, odedávna poměrně vhodné pro zemědělství. Od Žatecké pánve ji pak
oddělují severozápadní výběžky Rakovnické pahorkatiny.
Osu Rakovnické kotliny tvoří Lišanský potok, po soutoku pak potok Rakovnický, a to ve směru
severozápad – jihovýchod, na spojnici mezi Ohří a Berounkou. Podle této osy jsou v podstatě
orientovány i hlavní doklady pravěkého a raně středověkého osídlení, které převážně souvisí
s osídlením Žatecké pánve na severu, odkud pravěké komunity prováděly v různých dobách
kolonizaci Rakovnické kotliny. Z tohoto období jsou známé ještě další směry, z nichž byla tato kotlina
obývána, například v mladším neolitu z jihozápadu přes Plzeňsko až z Bavorska nebo ve střední
době bronzové z jižních či jihozápadních Čech. Dále pak byly osidlovány nevelké ostrůvky
sprašových sedimentů na výše položených a velmi málo úrodných plošinách Křivoklátské vrchoviny a
Kralovické pahorkatiny.
29
Osídlení Rakovnické kotliny je možné rozdělit zhruba do tří větších celků: období lovců a sběračů
(paleolit), pravěkých zemědělců (neolit až doba stěhování národů, tj. od 5. tisíciletí př. n. l. až do 5.
století n. l.) a raně středověké osídlení. Hustota pravěkého obyvatelstva se omezovala na půdy
s vyšší bonitou ve středu a zejména v severní až severozápadní části Rakovnické kotliny, především
pod ochranou strmých svahů Džbánu od severu. Intenzita pravěkého a raně středověkého osídlení
velmi kolísala, nejsilnější byla v neolitu a v mladší době bronzové.
Před 250 000 lety - nejstarší doklady o výskytu člověka na Rakovnicku - počátek středního paleolitu,
lokalizace Lužná, Mutějovice (předchůdci neandrtálců)
Před 35000 lety – konec středního paleolitu – Povlčín - nález unikátního hrotu kopí
Před 30000 lety – mladší paleolit – Mutějovice (starší nálezy), Lubná (mladší nálezy) severně od
obce, na levém břehu Černého potoka objeveny v letech 1890 až 1891 zbytky stanice
mladopaleolitických lovců (nálezce profesor rakovnické reálky J. Kušta (1845 – 1900), významný
geolog a paleontolog (pozůstatky permokarbonské flóry otisknuté ve vytěžených lupcích, bíle
patinované nástroje vyrobené ze severského pazourku a zbytky kostí ulovených zvířat, především
sobů, významný nález - první nesporné paleolitické sídliště v Čechách a dosud nejvýznamnější
lokalita z období mladého paleolitu - kultura gravettienu. Další průzkum v roce 1913 rakovnický
Muzejní spolek (J. Renner, J. Soukup, J. Haken), v letech 1932-34 první moderní výzkum
paleolitického sídliště - J. Böhm (nález zbytků několika ohnišť a kulturní vrstvy na ploše 8 x 4 m,
pokročilá metoda výzkumu, předběhla bádání v Evropě), v roce 1964 výzkum S. Vencl. Nálezy se
vztahují ke čtyřem blízko sebe položeným lokalitám.
10000 let př. n. l. - konec paleolitického období, tzv. pozdní paleolit – Mutějovice - nalezeny
pozůstatky lovecké stanice.
5500 – 4300 př. n. l. – neolit - obrat v ekonomice pravěké společnosti – objevení zemědělství, stavba
stabilních osad, pěstování kulturních plodin. Období kulturní lineární a vypíchané keramiky. Silné
osídlení Rakovnické kotliny. Nálezy prakticky z celé její plochy (např. Lubná, Chrášťany, Mutějovice),
osídlení i ve vyšších polohách (Nový Dům).
4300 – 2300 př. n. l. – pozdní doba kamenná – eneolit – prořídnutí obyvatelstva, Zbečno - výšinné
sídliště na ostrožně, Chrášťany - ojedinělé zbytky hrobů.
2300 – 700 př. n. l. – doba bronzová – nárůst počtu obyvatel Rakovnické kotliny, únětická kultura
(pohřebiště v Chrášťanech, nález tzv. bronzových hřiven z Hořoviček), mohylová kultura (kotlina
patrně z části zalesněná a osídlení slabší – například hromadný nález bronzových předmětů a svitky
zlatého drátu z Krupé), velký rozvoj sídlišť v mladší době bronzové – knovízská kultura. Osídlení
v úrodné severní a západní polovině kotliny (Mutějovice, Hředle, Chrášťany). Známé žárové hroby,
velké popelnicové pohřebiště ve Mšeci. Nálezy i nespálených těl nebo částí v sídlištních jamách
(Mutějovice).
750 př. n. l. – konec starého letopočtu - doba železná – na počátku tohoto období Rakovnická
kotlina téměř vylidněná, postupné zaplňování od 6. století př. n. l. od severozápadu – staré keltské
osídlení u Hořoviček (v roce 1863 zde došlo k objevu bohatého knížecího hrobu s pozůstatky
dvoukolového vozu s dvanácti falérami z koňského postroje, dvě bronzové mísy, pozlacené šperky,
hliněné nádoby atd., faléra je známá po celém světě - jedna z vyobrazených lidských hlaviček,
s negroidními rysy, symbolem světového archeologického kongresu konaného v roce 1966 v Praze,
následně i Archeologického ústavu AV v Praze.
400 př. n. l. – mladší doba železná – laténská doba - Keltové – přilákalo surovinové bohatství
(například švartna a železná ruda), prospektorský charakter osídlení, konec doby laténské hrálo významná role v celé západní části středních Čech - jedno z největších keltských opevněných
středisek (oppidum) ve Stradonicích u Nižboru o rozloze 82 ha (dnešní Berounsko) s určitostí vliv na
Rakovnickou kotlinu. Vrcholný nález z období keltského osídlení - Mšecké Žehrovice - plastika hlavy
keltského héroa, vyrobené z místního kamene – opuky (nález z roku 1943 v pískovně, patrně
úmyslně rozbitá společně s mladolaténskými keramickými zlomky. Nejkrásnější vyobrazení keltského
muže, boha či poloboha, které je známé z celého tehdejšího keltského světa. Původ ze 3. století př.
30
n. l., vyobrazována ve všech významných publikacích o Keltech. V letech 1979 – 88 systematický
archeologický výzkum N. Venclová – objev laténského výrobního sídliště a čtyřúhelníkového valu areál ze 3. – 2. století př. n. l.
Počátek n. l. – 400 n. l. – doba římská - příslušníci germánských kmenů. Pohyb kmenů v 5. – 7.
století n. l. tvořil součást stěhování národů – v závěru stěhování příchod Slovanů. Germáni –
usazováni - v nejúrodnějších oblastech, zejména severozápad Rakovnické kotliny (okolí Mutějovic).
Vlastní období stěhování národů zanechalo jen málo dokladů (Chrášťany - asi pohřební milodary).
Do 10. století – z počátku sporadické osídlení Rakovnicka (Mutějovice, Nesuchyně), postupné
rozrůstání. Obsazování nejúrodnějších oblastí kotliny. Souvislejší osídlení až v průběhu 10. století
(sjednocování a vzniku českého státu). Obsazování i vyšších poloh na jih od Rakovnické kotliny.
2. polovina 10. a 11. století – nárůst hustoty osídlení, případný vznik hradiště u Senomat. Pronikání
obyvatelstva z povodí Berounky od Křivoklátu a Zbečna. Mezera mezi severním okrajem Rakovnicka
a středem Rakovnické kotliny (pravděpodobně zalesněná krajina). Lesy na Rakovnicku a Křivoklátsku
– cíl loveckých výprav přemyslovských vládců.
Rakovnická kotlina byla během pravěku a raného středověku víceméně kontinuálně osidlovaná, i
když s nestejnou intenzitou po celé ploše. V některých obdobích lze předpokládat i přechodné
přirozené zalesňování některých částí. Většinou lze uvažovat v nejúrodnějších oblastech ve středu a
na severozápadě o tzv. kulturní stepi – obývané území. Vývoj směřoval k osídlení středověkému i
s postupným vytvářením centra zřejmě na místě dnešního Rakovníka.
3.10.2. Středověk
Proces osidlování dokládán příběhy zachycenými kronikářem Kosmou.
Konec 30. let 11. století – kníže Břetislav přivádí do Čech polské zajatce z hradu Giecz (Hedeč),
usazení na jihozápadní hranici Rakovnicka při potoku Javornici (místní jména Hedčany, Hedecko).
Výraznější osídlení přináší vnitřní kolonizace.
999 – připomínány Drasovice (zaniklá ves u Kostelíka
Před 1125 – Zbečno (kronikář Kosmas) další zprávy z průběhu 12. století. Současně se Zbečnem
(nebo krátce po něm) založen Křivoklát
1100 – zmínka o přestavbě Křivoklátu
Počátek 11. století – zmínka o hradišti Dřevíč u Kozojed (Kosmas), sporné zmínky z mladší doby
hradištní o Křivoklátě, Branově, Senomatech)
1100 – první zmínka o Křivoklátu
12. století – existence „dřevíčské provincie (Kozojedy), zmiňovány o Šlovice, Nezabudice, Lašovice,
Milostín a Smilovice. Připomínány zaniklé osady Bor a Hluboký (Jesenicko)
1135 – svěcení kostela sv. Gotharda (Krupá), pravděpodobně biskupem Janem při návratu z Mohuče
do Prahy
Konec 12. století - velká hustota osídlení severně od Plzně a v pruhu od Prahy k pozdějšímu
Berounu, v místech Rakovnicka málo lokalit. Nepřesný obraz o tehdejší sídlištní síti
Konec 12. až polovina 13. století – husté vesnické osídlení
Přelom 12. a 13. století – pokles významu dřevíčské provincie
Stav osídlení lze dovozovat podle rozboru názvů vesnic, které byly dokladovány v jiných částech
Čech před 12. stoletím. Největší výskyt na Jesenicku (Bedlno, Drahouš, Kosobody, Krty, Otěvěky,
Soseň, Tlestky), reálný předpoklad vzniku během 12. století - Podbořánky, Jesenice. Z doby před
koncem 12. století jsou názvy Hřebečníky, Břežany, Přerubenice, Lodenice, okolí Lišanského potoka
a v oblouku západně a jižně od Rakovníka (Všetaty, Tytry, Hvozd, Chrášťany, Kněževes, Senomaty,
Pšovlky, Hostokryje, Hlivojedy, Nesuchyně). Zřejmá existence - Panoší Újezd, Újezdec u Hřebečník,
31
Újezd nad Zbečnem, Újezdec – dnešní Nouzov). Z postupné kolonizace jsou názvy Zhoř, Žďár či
Žďáry
13. století – předpoklad vzniku manského systému (Přemysl Otakar II. 1253 – 1278), nejasnosti o
vzniku do počátku 14. století. Největší stavební rozmach hradu Křivoklátu.
První polovina 13. století - Krty, Čistá, Skryje, Kounov, Hokov, Kolešov, Smrk, Zdeslav, Hředle,
Srbeč, Lodenice, Mšecké Žehrovice, Senomaty
30. – 80. léta 13. století – rozrůstání hradu Křivoklátu (dvě palácová jádra, velká válcová věž
(románský a raně gotický sloh – vrchol na území Čech)
Průběh 13. století a začátek 14. století – osídlení severozápadní části Rakovnicka (Kolešov, Děkov,
Kounov, Veclov) a zahuštění středu (Lužná, Olešná, Krupá). Ve stejné době vznik Lhot (Lhota pod
Džbánem, Lhota u Čisté)
1228 – doložen Kunav z Kunova (dnešní Kounov)
1229 - Zdislav z Drslaviců u Čisté (zemanský statek)
1232 – Václav I. (1230 – 1253) postupuje Senomaty řádu německých rytířů, Bohuslavovi z Trnovan
Šanov a další vesnice
Do roku 1250 – románské období – doklady o kostelech sv. Petra a Pavla v Jesenici, sv. Víta
v Kounově, sv. Mikuláše ve Slabcích a Panny Marie v Panoším Újezdě
13. století – pravděpodobný vznik Džbánu u Mutějovic, Jivna nad Klíčavskou přehradou, Jenčova u
Sýkořic (hrádky byly převážně vázány na funkci loveckého hvozdu)
Polovina 13. století – kostel v Panoším Újezdě vystavěný křivoklátskou stavební hutí
Druhá polovina 13. století – Bedlno, Vrbice, Oráčov, Lišany, Pšovlky, Klečetné, Soseň, Svojetín)
1249 – první zmínka o Týřovu (zajímavá přední část dispozice, zpevněná šesti válcovými věžemi
1250 – Nezabudice, kostel sv. Vavřince, Kněževes, kostel sv. Jakuba Většího
Kolem 1260 – údajný zánik hradu Hlavačov (důležité královské sídlo)
1252, 1257, 1263 – první zmínky o Rakovníku
1273 – Pšovlky ve vlastnictví klášteru v Teplé
1283 – 1305 – Rakovník získává první práva od krále Václava I.
1295 – Odolen z Oráčova (zemanský statek), tvrz
1295 – Krty, kostel sv. Vojtěcha
Konec 13. století – tvrziště u později zaniklých vesnic Smrk, Hluboký u Lhoty, Sobín u Rynholce
Do konce 13. století mizí nepravidelná zástavba osad
Na Jesenicku a dalších místech regionu osady s řádkovým půdorysem (ulicovky, návesovky –
Břežany u Čisté). Typem vesnice 13. století jsou dvě řady blízko sebe položených usedlostí u potoka
či cesty (na Rakovnicku Panoší Újezd, Skřivaň, Šípy, Lišany, Svojetín, Mšecké Žehrovice, Přílepy).
Částečně dochované starší jádro kolem kostela, mladší část připojena (Čistá, Kounov), nebo
vzdálena (Jesenice). Lánové vsi z 13. – 14. století – na Rakovnicku vzácností Zdeslav. Vesnický
urbanismus – všechny typy objevující se během kolonizace (pravidelné půdorysy). Objevují se
okrouhlé návesovky starých osad na Jesenicku (Bedlno, Tlestky či Kosobody). Nepravidelná
zástavba dochovaná ze Všetat
32
Přelom 13. a 14. století – vznik tvrze v Tlestkách, založen půdorsy města Rakovníka
14. století – tradice a posílení manské soustavy za Jana Lucemburského, Rakovník znám jako
zformované město
Počátek 14. století – zemanské statky v Kolešovicích, Oráčově, Čisté, Přerubenicích
1318 – Vojslav z Kolešovic, Předvoj z Přerubenic (zemanské statky)
1319 – Rakovník označován městem v majestátu
Před 1320 – vesnice Nesuchyně, Kolešov
1321 – Bořita z Jesenice (zemanský statek)
1325 – Přech z Kolešovic (zemanský statek), vesnice Řevničov (Přibyslav ze Štědré), Lužná
1325 – Jan Lucemburský (1310 – 1346) podstupuje Příčskou horu Konrádovi ze Šanova (vznik
Příčiny, Sence)
Před 1327 – Kněževes
Třetina 14. století – náročně pojaté stavby – kostel sv. Vavřince Senomaty (nejspíše před 1319)
Před 1335 – Rousínov
1337 – doložený Chlum
Před 1340 – Nové Strašecí povýšeno na městečko (náleží ke Křivoklátu), Jesenice přeměněna na
poddanské městečko
Před 1341 – Pavlíkov
Před 1352 – požár kostela v Rakovníku
1354 – Podbořánky, Vrbice, Třtice, Hředle
Polovina 14. století – Čistá, písemné doklady o většině kostelů (ve zdivu barokně přestavěných
kostelů se skrývají pozůstatky románských až gotických konstrukcí) – Oráčov, Podbořánky, Velká
Chmelištná, Šanov, Řevničov
80. léta 14. století – vznik Krakovce (Jíra z Roztok)
Závěr 14. století – přestavba Křivoklátu (posíleno opevnění)
Počátek 15. století – Jíra z Roztok buduje rozsáhlé panství okolo hradu Krakovce
15. století – husitské války – zánik řady osad (Bor, Hluboký, Smrk, Chlístov, Drasovice, Hlivojedy,
Jezevce, Újezdec – Nouzov, Necky, Pístný, Dub), přestavba kostelů (Nezabudice), novostavba
kostelu sv. Petra na Křivoklátě, Narození Panny Marie v Rousínově, opevňovací funkce kostelů
(Jesenice, Řevničov)
1422 – dobytí Rakovníka, vypálení kostela a města, poté Rakovník v držení Alše Holického ze
Šternberka (výstavba dřevěného opevnění), přestavba kostela (až do 1. desetiletí 16. století), stavba
samostatné zvonice
1471 – Jiřík z Poděbrad povoluje před svou smrtí Rakovníku stavbu kamenných hradeb k opevnění
města
33
1463 – v Rakovníku doloženo 200 domů, formování předměstí, přestavba kostelíka sv. Jiljí
Poslední čtvrtina 15. století – přestavba Křivoklátu (přestavba palácových prostor, kaple, interiérů,
stavba hejtmanského domu, zdokonalení opevnění)
Konec 15. století – zformování panství Gutštejnů v oblasti Jesenice
3.10.3. Renesance
Počátek 16. století – stavební změny na Křivoklátě ještě ve slohu pozdní gotiky, její dozvuky ještě po
nástupu Habsburků na český trůn (1526), mění se urbanistický ráz vesnických sídel (avšak bez
přímých dokladů), zvyšuje se četnost sídel drobné šlechty (zámečky s připojenými hospodářskými
staveními), písemně dokládány úpravy starších tvrzí a nová sídla (Soseň, Olešná, Krty, Slabce,
Skřivaň – stavební relikt), pozdní renesance – zámky Hřebečníky, Kolešovice, Srbeč, Lány, výjimkou
mezi hospodářskými staveními sýpka ve Skřivani, Rakovník – přestavba děkanského kostela, po
dokončení rakovničtí zahajují stavbu kamenného opevnění obvodu sídla (nové opevnění postupně
nahrazovalo dřevěnou fortifikaci (první fáze – Pražská a Vysoká brána, následně další dvě +
opevnění), do konce 16. století se nepodařilo opevnění dokončit, společně s bránami realizována
výstavba děkanství (v současnosti ve zdech muzea), značný počet renesančních mlýnů (Zábranský
mlýn – východně od Rakovníka, již nestojí, Podhradcův v Křivoklátě, Zákonův mlýn západně od
Rakovníka)
16. století – největším vlastníkem pozemků královská křivoklátská država Kolovratů, rozkvět
Rakovníka (stavebnictví, kultura, společenský život), do 1. poloviny výstavba domů v okrajových
částech města (pozdní gotika, renesance až později)
1503 – Nové Strašecí získává statut města
1507 – požár Jesenice (zničení většiny zástavby)
1515 a 1534 – stavba nové radnice v Rakovníku (přesunuta od zákostelí do jižní fronty náměstí
1554 – katastrofální požár Nového Strašecí
1555 – Kolovratové získávají od Gutštejnů petrohradské panství na Jesenicku, Krakovec s panstvím,
Kolešovice a Mšec, přikoupeny Lány
1580 – vzniká trojkřídlý císařský lovecký zámek v Lánech, ke Křivoklátu připadají i Krušovice
1585 – kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku s hodnotnou dřevěnou zvonicí
1588 – císař Rudolf II. povyšuje Rakovník na město svobodné a královské, krajské město (do 80. let
18. století)
1597 – požár hradu Křivoklátu
Konec 16. století – zástavba Rakovníka převážně zděná (dřevěné stavby ještě také zastoupeny)
Kolem 1600 – unikátní veduta města Rakovníka (Jan Willenberg), stavba pozoruhodného kostela ve
Skřivani s později přistavěnou zvonicí, výstavný zámek ve Mšeci (Štampachové ze Štampachu)
17. století – na Rakovnicku velký dopad a důsledky třicetiletých válek, stagnace rozvoje sídel včetně
města Rakovníka (drancování včetně kostela a radnice), Jesenice nejspíše ušetřena válečným
pohromám
Konec třicetileté války – velký počet pustých a prázdných domů, bezbrannost města Rakovníka kvůli
nedokončenému opevnění
1628 a 1639 – další požáry v Novém Strašecí
34
3.10.4. Baroko a klasicismus
Polovina 17. století – nový stavební rozkvět
30. léta 17. století – vzniká židovský hřbitov v Rakovníku (východně od města)
1622 - Černínové získávají petrohradské panství zkonfiskované Kolovratům
Kolem 1640 – barokizován kostel v Novém Strašecí, baroko ovládá celé území Rakovnicka,
přestavba kostelů (Milíčov, Jesenice, Krty, Děkov, Hvozd), novostavby ojediněle (kostel sv. Jana
Křtitele v Kněževsi), úpravy a komplexnější výstavba šlechtických sídel (Slabce), zvedá se obytná
zástavba zničená válkami
1643 – požár hradu Křivoklátu, poté zástava Schwarzenberkům
2. polovina 17. století – po povodni v Rakovníku zničeny hradební zdi s baštami
Konec 70. let 17. století - částečná přestavba radnice, vznik židovského ghetta v severní a málo
obydlené části Rakovníka (ghetto existuje až do roku 1797), obnova zpustlých vsí (Lhota), zakládání
nových dvorů (Zelený důl u Lhoty)
1685 – Valdštejnové kupují starobylý korunní statek s hradem Křivoklátem a manskými vesnicemi,
následuje nové budovatelské úsilí na větší části území Rakovnicka (stavby kostelů, far, škol), vzniká
řada architektonických stavebních děl, hrabě Arnošt Josef z Valdštejna (místodržitel Království
českého) zvelebuje své velké panství (hrad Křivoklát, zámek Lány, tvrz Krušovice, 3 pusté hrady,
město Nové Strašecí, Unhošť, 54 vesnic a další statky), ve stavební činnosti pokračuje Jan Josef z
Valdštejna
90. léta 17. století – zahájeny opravy a přestavby kostelů (Skryje, Pavlíkov, Nesuchyně, Panoší
Újezd)
Přelom 17. a 18. století - rozmach křivoklátských pánů v Krušovicích, Valdštejn zde roku 1687 začal
výstavbou cihelny, zajištění stavebního materiálu), 1688 postavena sladovna, 1690 sýpka, 1694
drůbežárna, 1699 stáje, 1700 stodoly, konírna, kravín a mlynářovo stavení, v letech 1690 a 1707
opraveny hráze všech rybníků, 1707 postaven mlýn, roku 1708 osm chalup pro dělný lid a ohrazena
pustá bažantnice, 1711 postaven ovčín, 1713 kovárna, 1715 byt pro hlídače chmele, 1719 další mlýn,
1721 kolna na seno, spilka a pivovar, 1722 ratejna, chalupa polního hlídače, kuchyň a dvě světnice
pro panské psy, 1724 stáje pro úřednické koně a tři studny s vodovodem ke dvoru, roku 1728
vybudován nový zámek s kaplí a v roce 1729 dvůr s kobylnicemi, palírna a pivovarské sklepy, ve
Zbečně pravděpodobně v této době srouben Hamousův statek
Začátek 18. století – nově založena ves Kostelík
18. století – Fürstenberkové přestavují starší tvrze na drobné zámky s hospodářskými dvory
(Hřebečníky, Všetaty, Krušovice), stavební činnost i na panství Černínů a na ostatním Jesenicku
(přestavby kostelů v Jesenici, Oráčově, Krtech, Podbořánkách, Velké Chmelištné), vyniká zejména
Černíny vybudovaný rozsáhlý areál loveckého zámečku Sv. Hubert s pavilonem na Plavči, vznik
množství kaplí, farních budov, výklenkových kapliček, božích muk a soch v krajině, (zejména na
olešenském a kolešovickém panství), kultivace české barokní krajiny spolu s nově vysazovanými
alejemi a zakládáním přírodních parků (zámecké parky ve Slabcích, Kolešovicích, Lánech, Mšeci, na
Dřevíči a jinde), vynikajícím dílem je socha sv. Jana Nepomuckého u Nového Domu (zhotovena na
paměť velikého a mimořádně nákladného honu ve zdejším polesí, který se uskutečnil 26. června
1721 za účasti císařovny Alžběty, manželky Karla VI, na základě objednávky hraběte Valdštejna
sochu o dva roky později zhotovili s využitím plánu F. M. Kaňky D. A. Rappa a M. B. Braun, řada
roubených lidových staveb na Křivoklátsku a v jiných částech regionu, zastoupených chalupami,
sýpkami, kolnami, stodolami a ojediněle i jinými hospodářskými stavbami, relativně neporušený
historický urbanismus vede k velmi hodnotným památkovým souborům (např. Skryje, Kostelík,
Račice, Skřivaň, Rousínov, Nový Dům, Krty, Vrbice, Mutějovice), Rakovnickem probíhá hranice mezi
tzv. českým roubeným domem a hrázděným západoevropským domem (v čáře Vysoká Libyně –
35
Pšovlky – Řevničov – Nové Strašecí – Kladno), hrázděná stavení dochována v Jesenici, Hokově a
Pšovlkách, v severní části regionu se užívá zdivo kamenné a ze Slánska sem proniká patrový
vesnický dům (Kalivody), barokní štít vzniká v průčelí kostela sv. Bartoloměje v Rakovníku, zděná
zástavba v Novém Strašecí patrně z období baroka
1. polovina 18. století – formování mšeckého panství Schwarzenberků, v jihozápadní části
Rakovnicka sídlí Hildeprantové (před Wallisy drželi Děkov), postupně získali Zhoř, Krakovec,
Modřejovice, Svinařov a Kostelík, probíhají zde barokní přestavby
Po roce 1700 – horečné budování, přestavba a nová výstavba areálu kostela a fary ve Zbečně
1702 – opraven kostel v Pavlíkově
1706 – postavena fara v Mutějovicích, opraven kostel
1707 – v Novém Strašecí obnoven kostel
1712 – 1713 – nová výstavba kostela ve Skryjích, dokončení přestavby kostela ve Hvozdě, následuje
zbudování kostela v Petrovicích (nejhodnotnější barokní stavba na Rakovnicku), Valdštejn zde buduje
faru, školu, lázeň, ovčín, myslivnu, sýpku, stodolu a zámeček
1715 – v Novém Strašecí na Pražském předměstí vystavěna kaple sv. Isidora, vystavěna kaple
Nejsvětější Trojice (nedochována), ničivý požár Jesenice (celkově zničena)
1718 – přestavěn kostel v Panoším Újezdě
20. léta 18. století – přestavba kostelů v Šanově, Pavlíkově, Kněževsi a Lišanech
1720 – novými držiteli Kolešovic Wallisové (připojen Děkov, Hokov, panství Vysoká Libyně
1724 – postavena škola v Panoším Újezdě, o dva roky později fara
1725 – barokizován kostel v Jesenici
1726 – zbudování hřbitovní kaple sv. Rocha
1727 – Valdštejnové získávají pro stavební aktivity významného barokního tvůrce – Františka Ignáce
Préa (nejstarší dílo kostel v Novém Domě)
1. třetina 18. století – stále ještě opravy a nová výstavba jižní hradební zdi v Rakovníku
1731 – Marie Anna z Valdštejna (dcera Jana Josefa) provdána za hraběte Josefa Viléma
z Fürstenberka pokračuje v dalším stavebním rozmachu
1732 – císař za doplatek prodává křivoklátské panství Fürstenberkům, stavební počiny jsou spojeny
se staviteli M. A. a G. A. Cenavallovi, F. M. Kaňka a F. M. Brokof, Wallisové od Valdštejna kupují
Petrovice, zakládají nové vsi a dvory (Nový Dvůr, Žďár, Kůzová)
1734 – dokončen kostel v Městečku (F. I. Prée)
1734 – 1738 (dále 1753) přestavěna radnice a opatřena věží
30. – 50. léta – dokončeny kostely v Lubné, Krupé, Třtici, Lánech, Hředlích, fara v Kněževsi,
přestavba zámku v Lánech (F. I. Prée)
70. – 80. léta 18. století – dokončena poslední Fürstenberská církevní novostavba – kostel
v Pavlíkově
1748 - Fürstenberkové přikupují statek ve Skřivani
36
1754 – Hildeprantové získávají Slabce
1755 – Fürstenberkové přikupují statek Všetaty
1760 – výstavba barokního farského areálu v Jesenici
1763 – židovská obec zakládá pozoruhodnou synagogu (v suterénu dochováno středověké zdivo)
1770 – 1771 – zavedeno číslování domů
1776 – 1779 – olešenští Meravigliové zakládají Janov
1779 – vystavěn dvůr Karlov s pozoruhodnou kruhovou dispozicí, Wallisové budují dřevorubecké
sídlo Nová Ves, dvůr Zdeslav, v okolí Petrovic zahajují těžbu uhlí
1780 – stavba dvoru Maxov u Nového Domu
1781 – palácový dům plaských cisterciáků po přestavbě starého děkanství
1783 – požár mění v ruinu skvostný Krakovec
Konec 80. let – stavba dvora Požáry, období růstu hospodářského potenciálu Fürstenberků,
1787 – přesun krajské správy z Rakovníka do Slaného (patrně příčina toho, že klasicismus se
v Rakovníku uplatňuje velmi poskrovnu)
Přelom 18. a 19. století – Jesenice se vzpamatovává po požáru, realizovány však původní
architektonicky nenáročné stavby (dřevěné a hrázděné), nikoliv barokní, Schwarzenberkové
významně přestavují Mšec
3.10.5. 19. století
19. století – rozvoj průmyslu na Rakovnicku (Fürstenberkové), významné železárny v Roztokách, u
hutí a dvorů vznikají nové osady dělnického charakteru, nově založena ves nad hradem Křivoklátem
(pojmenována podle manželky Karla Egona z Fürstenberka – Amálie), probíhá klasicistní stavební
činnost na zámeckých budovách ostatních šlechtických majitelů v regionu, postupuje chátrání
středověkých hradů (mimo Křivoklátu), stávají se zdrojem stavebního kamene pro okolní vsi, stavební
činností dochází také k zániku významných architektonických hodnot
Konec 18. a průběh první poloviny 19. století - v Jesenici přestavěny téměř všechny domy a jen
několik z nich si zachovalo barokní jádro, roubené a hrázděné městečko se mění téměř ve výhradně
zděné, kombinované v menší míře s hrázděnou stavební technikou, přibývá domů orientovaných
souběžně s uliční čárou (přičemž jsou scelovány úzké gotické parcely hloubkové orientace), objevují
se ve větší míře patrové domy, i když přízemní zástavba stále výrazně převládá
1801 – město Rakovník čítá 159 domů uvnitř hradeb, 85 vně
1811 – 1812 – Nové Strašecí postihují silné požáry
Po roce 1820 – založení pozoruhodného dvora Amálie (náhorní planina nad Novým Domem)
2. čtvrtina 19. století – dobře zdokumentován stav vesnic – pořizován stabilní katastr
(zaznamenávány zastavěná území vsí, u staveb vyznačen použitý stavební materiál
1828 – založena Karlova Ves
1835 – založen Nový Dům, mizí poslední známky pevnostních prvků – zavezen příkop v Lánech
1838 – Karel Egon z Fürstenberka přikupuje Olešnou, probíhá budování druhé nejstarší koňské
železnice v Čechách z Prahy do Lán a k Brejlu
37
20. a 30. léta 19. století – klasicistně přestavěna radnice a kostel v Novém Strašecí
Kolem čtvrtiny 19. století – probíhají stavební úpravy zámků v Lánech (naposled přestavěn ještě na
začátku 20. století) a v Krušovicích
30. léta 19. století – stavební rozmach ve městě Rakovníku, odstraňování nevyhovujících a
nepotřebných staveb (mizí opevnění, hradba s baštami, příkopy a dvě brány
1833 – stavba reálky v Rakovníku
1837 – v Rakovníku zbořena brána městského opevnění
1840 – stavba soudu v Rakovníku
1841 – v Rakovníku zbořena další brána městského opevnění, mizí opevnění kostela sv.
Bartoloměje, na mapě stabilního katastru je v Novém Strašecí domovní zástavba zděná, z nových
předměstí vyniká ulicovka předměstí Pražského, následuje výstavba domů bez hodnotnější
architektury
1847 – Slabce kupuje a přestavuje Hugo Nostic z Rieseneku
1854 – zemřel Karel Egon z Fürstenberka (stavba velkého pomníku na stráni proti hradu Křivoklátu)
Před polovinou 19. století - přestavěny Petrovice a Slabce
Polovina 19. století – velikost vesnic již v této době téměř odpovídá stavu v dnešních území,
převládají roubené a hrázděné stavby, rozvíjí se masivně zděná architektura, v severní a
severozápadní části (Nesuchyně, Mutějovice) – režné opukové zdivo, bohaté chmelařské statky,
velké hospodářské budovy se sušárnami chmele, přestavby a nové zakládání mysliven, hájoven,
mlýnů a dalších staveb, dotvářejících barokní charakteristický rys české krajiny
2. polovina 19. století – v Jesenici vzniká velká budova okresního soudu, následně zde stavební
aktivita utichá, přibývají ojediněle nové domky a pseudoslohové fasády na některých domech
50. – 60. léta 19. století – Max z Fürstenberka přestavuje ve stylu romantické gotiky zámek Obora
(nazvaný podle jeho manželky Leontýn z Khevenhüller – Leontýn)
1861 – zrušena křivoklátská manská soustava
1866 – Slabce přechází do vlastnictví hraběte Croy-Dülmen
1867 – postavena u Leontýna kaple sv. Václava a přírodní park se vzácnými dřevinami
Polovina 19. století – vznik systému vyhlídkových cest ve stráních kolem Křivoklátu
Před 1885 – poručníkem stejnojmenného syna Maxe z Fürstenberka vystavěna myslivna Emilovna a
dvůr Emilov, přebudován také blízko ležící hospodářský dvůr Míče
80. léta 19. století – do té doby chátrající, po požáru zničený hrad Křivoklát začíná být soustavně
renovován (předtím se zřítila i část severního křídla horního hradu
1886 – stavba dívčí školy v Rakovníku
1889 – Fürstenberkové kupují od Wallisů zpět Petrovice
1895 – stavba chlapecké školy v Rakovníku
1896 – 1897 – stavba pošty v Rakovníku
38
Konec 19. století – J. Mockerem regotizován kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku, bourají se staré
měšťanské domy, nahrazovány novostavbami s historizujícími fasádami, výstavba probíhá podle
nových protipožárních předpisů – rušení střech s průčelními štíty (nižší střechy s rovnoběžným
průčelím)
Počátek 20. století – přetrvává existence roubených staveb za ještě existujícím opevněním města
Rakovníka, zřizovány jsou nové ulice, dochází k přestavbě barokních kasáren na pivovar, po zboření
krunýře hradeb jsou zaváženy příkopy a rybníky v okolí Rakovnického potoka, předměstí splývají
s městským jádrem v jeden celek, město se v průběhu 19. a prvních desetiletí 20. století změnilo do
podoby, které si ještě pamatují dnešní obyvatelé
3.10.6. 20. století
Počátek 20. století - období prvních památkářských akcí (záchranu ohrožených historických staveb
na Rakovnicku), především je to hrad Křivoklát
1903 – 1906 – opravy a restaurování zbylých městských bran v Rakovníku (Pražská a Vysoká)
Období 1. světové války – probíhá konzervace zříceniny Krakovce
1929 – křivoklátské panství předávají Fürstenberkové do vlastnictví československého státu
Polovina 20. století – architektura tohoto období zasahuje region ojediněle (oproti území Kolínska
nebo Mladoboleslavska), tyto stavby se však úspěšně začleňují do architektury daného místa,
v Rakovníku vznikají v historickém jádru i na předměstích soubory staveb dokládající zájem města o
svůj rozvoj a také cit pro skloubení s historickým charakterem sídla
1909 – stavba Lexovy vily v Rakovníku (architekt O. Novotný)
1912 – stavba sokolovny v Rakovníku (architekt O. Novotný)
Od roku 1918 – zámek Lány budován jako letní sídlo prezidenta republiky, buduje se i podhradí
Křivoklátu, přeměna zámku v Lánech spojena se jménem architekta Jože Plečnika (kašna z roku
1928, pomník padlým z roku 1930), následuje úprava samotného zámku a zámecké zahrady, na
Křivoklátě jeho dílem hrobka továrníka Emila Kratochvíla na hřbitově, ozvěnou rondokubismu je
v Křivoklátě záložna Aloise Dryáka, pošta Jaroslava Rösslera, sokolovna architekta Mendla,
v Křivoklátě tak vzniká v meziválečném období poklidné výletní sídlo, další počiny meziválečné
architektury – stavby škol v Lánech, Křivoklátě a Kounově
1923 – vzniká chirurgický pavilon nemocnice v Rakovníku (architekt O. Tyl)
1927 – stavba obchodní akademie v Rakovníku (architekt F. A. Libra)
1931 – vzniká Tyršovo koupaliště a urnový háj v Rakovníku (architekt F. A. Libra)
1932 – 1934 – stavba spořitelny v Rakovníku (architekt F. A. Libra)
Období mezi I. a II. světovou válkou - v okolí Rakovníka se meziválečná architektura uplatnila méně
než v samotném městě, její vstupy jsou však většinou citlivé a vyvážené. V případě Plečnikovy
tvorby, zejména jeho pomníku padlým v Lánech, pak lze bez nadsázky hovořit o evropském významu
díla, které má své pevné místo v dějinách moderní architektury.
3.10.7. První písemné zprávy o obcích Rakovnicka:
1045 – Mšecké Žehrovice
1057 – Lubná
1110 – Křivoklát
1115 – Milostín, Nezabudice
1120 – Zbečno
39
1143 – Lašovice
1197 – Smilovice
1227 – Hředle, Krty, Srbeč
1228 – Kounov
1229 – Čistá
1233 – Senomaty
1239 – Skryje
1252 – Lišany
1257 – Rakovník
1273 – Pšovlky
1295 – Chrášťany, Oráčov
1296 – Šanov
1316 – Hořesedly, Mšec, Nesuchyně
1318 – Kolešovice, Přerubenice, Svojetín
1319 – Kolešov
1321 – Jesenice
1325 – Děkov, Řevničov
1327 – Kněževes
1330 – Rynholec
1334 – Nové Strašecí
1337 – Mutějovice, Všetaty
1346 – Pochvalov
1352 – Hvozd, Kozojedy, Lužná, Městečko, Olešná, Panoší Újezd, Slabce, Třtice, Velká
Chmelištná, Všesulov
1353 – Krupá
1356 – Krušovice
1357 – Příčina
1358 – Krakov
1360 – Zavidov
1361 – Kroučová
1370 – Krakovec
1377 – Řeřichy
1379 – Hracholusky
1380 – Senec
1381 – Milý
1386 – Velká Buková
1388 – Hostokryje
1389 – Kalivody
1391 – Pustověty
1392 – Hořovičky, Lány
1399 – Hřebečníky, Přílepy
1404 – Drahouš
1405 – Švihov, Třeboc
1406 – Roztoky
1410 – Šípy
1414 – Břežany
1422 – Pavlíkov
1437 – Ruda
1453 – Václavy
1550 – Petrovice
1551 – Branov
1558 – Račice, Žďár
1581 – Sýkořice
1585 – Malinová
1657 – Nový Dům
1828 – Karlova Ves
1845 – Janov
40
3. 11. Dopravní infrastruktura
Z pohledu napojení Středočeského kraje na hlavní město dopravní sítí je poloha kraje výhodou.
Dopravní síť kraje je po Praze nejhustší a nejvíce zatížená. Dopravní cesty směřují z hlavního města
přes území Středočeského kraje paprskovitě, v rámci kraje však chybí krajský okruh spojující
významná okresní centra.
3.11.1. Silniční síť
Dálnice a rychlostní komunikace:
- na území regionu pouze R6 v úseku u Nového Strašecí v délce 2,8 km
Silnice I. třídy:
- E48 Praha – Karlovy Vary – nadregionální význam (na Rakovnicku úseku Nové Strašecí –
Kolešov)
- I/16 Řevničov – Slaný – Mělník – Mladá Boleslav (plní funkci spojení měst po obvodu kraje)
- I/27 Plzeň – Jesenice – Most (spojuje především Plzeňský a Ústecký kraj)
- absence propojení Rakovnicka, Berounska a Příbramska silnicí I. třídy
- Rakovník neleží na silnici I. třídy ani v její bezprostřední blízkosti
Silnice II. a III. třídy:
- nižší kvalita dopravy
- Rakovnicko má v rámci kraje druhou nejnižší hustotu silnic
Dálnice a silnice ČR, Středočeský kraj, okresy 2003
Silnice v km
Region, kraj, ČR
Dálnice v km
a
1
Rychlostní
I.třídy
II.třídy
III.třídy
Silnice a
dálnice
celkem v km
2
3
4
5
6
Benešov
46,2
-
52,4
357,2
787,1
1 242,9
Beroun
34,0
-
-
152,5
510,0
696,5
Kladno
-
30,5
60,4
154,2
533,7
778,8
1,6
-
74,6
152,3
610,7
839,2
-
-
56,1
224,6
613,0
893,7
14,2
-
69,7
149,8
382,1
615,8
-
51,5
66,5
221,2
593,0
932,3
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
23,8
-
61,9
201,2
460,7
747,6
Praha - východ
42,5
13,2
26,5
161,9
429,0
673,0
Praha - západ
9,3
16,4
11,9
150,3
389,6
577,6
Příbram
-
19,4
105,5
233,0
546,0
903,9
Rakovnicko
-
2,8
55,7
210,8
393,1
662,4
Středočeský kraj
171,7
133,9
641,1
2 368,8
6 248,0
9 563,5
Česká republika
517,7
304,6
5 797,3
14 668,1
34 134,1
55 421,8
Hustota silniční sítě - délka silnic k rozloze území
Region
silnice / rozloha
Benešov
81,6
Beroun
105,2
Kladno
112,6
Kolín
99,2
Kutná Hora
97,5
Mělník
86,4
Mladá Boleslav
88,1
Nymburk
85,3
Praha – východ
115,2
Praha – západ
101,6
41
Příbram
Rakovník
Středočeský kraj
Česká republika
55,5
71,2
86,8
70,3
Přístupnost obcí regionu – zajištěna po silnicích s bezprašnou úpravou povrchu
Stavebně technický stav komunikací – nevyhovující (dopravní závady a omezení)
Dopravní obslužnost regionu – dostatečný počet a frekvence linkových spojů, dopravní obslužnost
řídí ve spolupráci s krajem Svazek obcí okresu Rakovník pro dopravní obslužnost, autobusovou
dopravu zajišťují dopravci se sídlem v regionu i mimo něj.
3.11.2. Železniční síť
Regionem neprochází žádný železniční koridor či železniční trať mezinárodního významu. Na tratích
v regionu nejsou provozovány spoje SuperCity, InterCity nebo EuroCity. Tratě nejsou elektrifikovány.
Z regionálních center je Rakovník přímo po železnici propojen s Berounem a Kladnem, nepřímo je
pak propojen s dalšími významnými sídly. Dopravu zajišťují výhradně České dráhy s. p.
Nejvýznamnějším železničním uzlem je Lužná u Rakovníka.
Ostatní tratě celostátního významu:
- 120 - Praha – Chomutov (v regionu úsek Rynholec – Milostín, délka 31 km)
- 124 - Rakovník – Lužná u Rakovníka (napojuje Rakovník na trať Praha – Chomutov, délka 9
km)
- 126 - Rakovník – Louny (v regionu úsek Rakovník – Mutějovice, délka 23 km)
- 174 - Rakovník – Beroun (v regionu úsek Rakovník – Račice, délka 29 km)
Ostatní tratě regionálního významu:
- 162 - Rakovník – Mladotice (v regionu úsek Rakovník – Strachovice, délka 22 km)
- 161 - Rakovník – Bečov n. T. (v regionu úsek Rakovník – Krty, délka 23 km)
- 125 - Krupá – Kolešovice (délka 12 km)
Předpokládaný vývoj v oblasti železniční dopravy:
- útlum nebo zrušení provozu na některých nerentabilních tratích
Využití železniční infrastruktury pro cestovní ruch:
- zajištění dopravní obslužnosti pro návštěvníky regionu (pěší turistika a cykloturistika)
- služby pro cykloturisty (úschova jízdních kol za účelem návštěvy turistických cílů dostupných
pouze pro pěší)
- historické jízdy vlaků - aktivity Železničního muzea ČD Lužná
- akce Klubu historických kolejových vozidel Kněževes
- účelové jízdy v rámci významných kulturních akcí – parní vlaky z Prahy a Plzně na hrad
Křivoklát (Velikonoce, Křivořezání, Advent, Křivoklátní)
- historické jízdy vlaků - společné aktivity obcí ležících na tratích s prezentací turistických cílů a
produktů v jednotlivých obcích (památky, kultura, řemesla)
- nádražní budovy (potenciál pro získání chybějících ubytovacích kapacit).
3.11.3. Vodní doprava
Na území regionu není zastoupena. Řeka Berounka je využívána výhradně k cestovnímu ruchu jako
turistická vodní cesta. Velmi sporadicky a spíše jen teoreticky mohou být k turistickým účelům využity
její největší přítoky (Rakovnický potok, Javornice, Zbirožský potok). Podrobný popis v kapitole
Vodácká turistika.
3.11.4. Letecká doprava
Zařízení pro leteckou dopravu na území Rakovnicka:
- veřejné vnitrostátní letiště Rakovník;
- neveřejné vrtulníkové letiště (heliport) Rakovník.
Veřejné vnitrostátní letiště Rakovník má vyhlášené ochranné pásmo a je zaměřeno na sportovní
letecký provoz, provoz letadel všeobecného letectví, umožňuje i využití pro aerotaxovou dopravu,
42
výsadkovou činnost pro tyto druhy letadel – letouny, vrtulníky, kluzáky, ultralehká letadla.
Provozovatelem letiště je Aeroklub Rakovník.
Dráhový systém letiště zahrnuje dvě vzletové a přistávací dráhy:
VPD 09L/27R - rozměry 750 x 90, povrch travnatý
VPD 09R/27L – rozměry 935 x 90, povrch travnatý
Provozní použitelnost VFR den.
Provozovatel: Aeroklub Rakovník, letiště 2613, Rakovník, www.aeroklub-rakovnik.cz
Aktivity:
- letecká škola (výcvik soukromého pilota)
- vyhlídkové lety (trasy – město Rakovník, hrady, obce, podle návrhu zákazníka)
Neveřejné vrtulníkové letiště Rakovník - heliport u Nemocnice s poliklinikou Rakovník je užíváno ke
zdravotnickým účelům.
Vazby na ostatní zařízení letecké dopravy:
- poměrně dobrou polohu a dopravní dosažitelnost má region vůči Mezinárodnímu letišti Praha
– Ruzyně
3.11.5. Cyklistická doprava
Na území regionu se rozšiřuje cyklistická doprava jako druh dopravní obslužnosti obyvatelstva a
rozvíjí se hlavně formou cykloturistiky. Detailně je tento druh dopravy řešen v podmínkách pro rozvoj
cestovního ruchu, kapitola Cyklistická turistika.
3.11.6. Dopravní obslužnost na Rakovnicku
Zajišťování dopravní obslužnosti představuje efektivní zajištění potřeb regionu zejména v oblasti
dopravy osob a také provoz nákladní dopravy. V obou případech se jedná o realizaci investičních,
finančních, provozních a organizačních opatření. Větší význam má z tohoto pohledu zajištění dopravy
osob.
Druhy dopravní obslužnosti:
- základní (zajišťuje na území regionu Středočeský kraj)
- ostatní (zajišťuje na území regionu Svazek obcí okresu Rakovník pro zajištění dopravní
obslužnosti)
Zajišťování ostatní dopravní obslužnosti spočívá zejména ve vytváření finačních zdrojů na osobní
dopravu v rámci regionu. Ve Svazku obcí okresu Rakovník pro zajištění dopravní obslužnosti je
sdruženo 75 obcí regionu Rakovnicko z celkového počtu 84. V roce 2004 byla na jednoho obyvatele
realizována obcemi platba ve výši Kč 180,00. Celkové platby dopravcům, provozně zajišťujícím
dopravní obslužnost dosáhly částky 7119 tis. Kč.
Výchozí situace pro zajišťování dopravní obslužnosti v regionu:
1. Dostatečně hustá silniční síť
2. Vyhovující počet linkových vedení autobusů
3. Železniční doprava v regionu vhodně doplňuje autobusovou dopravu a vytváří poměrně dobré
spojení sídel regionu (zejména pak obcí s oběma městy)
4. Sídla, nacházející se v bezprostřední blízkosti města Rakovníka jsou dopravně obsluhována
příměstskou hromadnou dopravou (Senomaty, Olešná, Lubná, Lužná, LIšany)
5. Nevyhovující technický stav a parametry dopravní cesty a dopravních prostředků železniční
dopravy
6. Vysoké dopravní zatížení některých pozemních komunikací (I/6 Praha – Karlovy Vary, II/237
Rakovník – Nové Strašecí)
7. Nevyužité přepravní kapacity mimo dopravní špičky a hlavní dopravní směry
8. Nízká konkurenceschopnost hromadné dopravy individuální dopravě (kvalita, čas, cena)
9. Nedokončená transformace Českých drah, včetně nedostečného tržního prostředí na
železnici
10. Neexistující přestupní vazby
11. Nedostatečný přístup k on-line přepravním informacím
12. Překážky v přístupu veřejné dopravy (senioři, ZTP)
13. Nízká schopnost nabídky kvalitní dopravní obsluhy v porovnání k přepravním tarifům
43
14.
15.
16.
17.
18.
19.
Trvající nárůst individuální dopravy na úkor hromadné
Ztráta cestujících vinou nízké kvality a spolehlivosti
Nevyužité příležitosti k investicím do dopravní infrastruktury a služeb
Nízká schopnost reagovat pružně na prostředí poptávky
Vysoká finanční náročnost dopravní infrastruktury (dopravní cesta, dopravní prostředky)
Příspěvek územně samosprávných celků na krytí provozních ztrát závazku veřejné služby.
3.12. Sociálně ekonomická charakteristika
3.12.1. Základní hodnocení
Pro území regionu je charakteristický velký počet venkovských sídel – dominuje vesnický urbanismus,
převažuje zemědělská výroba, průmysl je soustředěn převážně v Rakovníku, jako spádovém centru.
Region disponuje vysokým potenciálem kulturního dědictví, z hlediska přírody leží na 1/3 jeho území
cenné a poměrně v původním stavu dochované území CHKO Křivoklátsko. Venkovské území není
postiženo průmyslovou industrializací, výrazně je ovlivněno intenzívní zemědělskou výrobou
v některých svých částech. S vyšším podílem zemědělské výroby souvisí i vyšší zaměstnanost
v tomto odvětví. Z hlediska produkční základny je výrazněji zastoupen průmysl spotřební chemie,
strojírenství (automobilový průmysl), keramický průmysl. Stupeň technické vybavenosti území
(zejména v oblasti vodního hospodářství) je na velmi nízké úrovni.
Z hlediska populace vykazuje region záporné hodnoty demografického vývoje (úbytek obyvatelstva).
Region nedisponuje vhodným potenciálem pro rozvoj produkční základny.
3.12.2. Obyvatelstvo a osídlení
Srovnání mezi roky 1990 a 2000 – nepříznivý demografický vývoj. Dlouhodobý úbytek obyvatelstva
přirozenou měnou vlivem nízké porodnosti a vyšší úmrtností (zvyšující se průměrný věk populace).
Migrační saldo – v rámci kraje přírůstek obyvatel (rozšiřování pražské aglomerace na území okresů
Praha – východ a Praha – západ).
Podle ukazatelů rozlohy a počtu obyvatel patří Rakovnicko mezi největší okresy, počtem obyvatelstva
se řadí mezi nejmenší. Z těchto ukazatelů vyplývá i velmi řídké osídlení regionu ve srovnání
s ostatními okresy. Podle průměrného věku se řadí Rakovnicko mezi mladší regiony. Rakovnicko má
nejmenší podíl obcí se statutem města. Ze sledovaných ukazatelů lze dovodit, že Rakovnicko má
výrazně venkovský charakter.
Struktura venkovského osídlení
Region Rakovnicko je charakteristický vysokým počtem obcí do 2000 obyvatel – 97,6 % (Středočeský
kraj – 93,2 %), ve kterých žije 40 % obyvatel regionu (Středočeský kraj – 40 %, Česká republika – 19
%, rok 2001).
Podíl obcí podle velikostních skupin
Obce
Počet Podíl podle skupin v %
0 - 99
18
21,43
100 - 199
16
19,05
200 - 499
26
30,95
500 - 999
16
19,05
1000 - 1999
6
7,14
2000 2
2,38
Rakovnicko celkem
84
100
Podíl obyvatelstva v %
2,55
4,11
16,33
21,28
15,72
40,01
100
Obyvatelstvo a rozloha Středočeského kraje podle okresů k 31. 12. 2003
Průměrný věk
Rozloha km2
Hustota
obyv. (km-2)
93 392
39,7
1 523
61
Beroun
76 773
39,9
662
Kladno
150 536
39,8
691
Okres, kraj
Benešov
Počet obyvatel
44
Počet obcí
z toho
měst
115
7
116
85
5
218
100
7
95 786
40,2
846
Kutná Hora
73 452
40,1
Mělník
95 315
39,2
Kolín
113
100
7
917
80
88
4
712
134
70
6
114 664
39,4
1 058
108
123
8
85 408
39,9
876
97
90
6
100 265
39,6
584
172
91
7
84 572
39,2
586
152
80
8
107 037
39,4
1 628
66
120
6
54 271
39,7
930
58
84
2
1 131 471
39,7
11 013
115
1 146
73
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha - východ
Praha - západ
Příbram
Rakovník
Středočeský kraj
(ČSÚ)
Obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji (2003)
Počet
obyvatel
Počet obcí
Název ORP
b
Počet částí
celkem
z toho
měst
1
2
Počet
katastrů
Katastr.
výměra v ha
celkem
3
4
5
6
Benešov
51
4
266
124
69 000
52 982
Beroun
Brandýs n. L.
48
2
91
71
41 568
49 583
58
5
84
76
37 777
66 553
Čáslav
37
1
68
59
27 431
24 422
Černošice
79
8
119
110
58 064
86 088
Český Brod
24
1
42
38
18 431
16 586
Dobříš
24
2
67
52
31 839
18 841
Hořovice
37
3
55
45
24 618
26 518
Kladno
48
4
70
61
35 081
114 513
Kolín
69
5
139
122
58 419
74 209
Kralupy nad Vltavou
18
2
39
33
13 124
26 845
Kutná Hora
51
3
230
156
64 249
48 915
9
2
17
11
12 109
16 756
Mělník
39
2
100
82
45 664
40 013
Mladá Boleslav
98
7
189
151
81 032
97 746
Mnichovo Hradiště
22
1
76
46
21 250
15 200
Neratovice
12
2
25
22
11 320
27 914
Nymburk
39
2
70
63
35 548
36 494
Poděbrady
35
2
66
60
34 858
28 552
Příbram
75
3
161
138
92 682
69 227
Rakovník
83
2
142
121
89 628
52 505
Říčany
52
3
113
85
37 718
41 472
Sedlčany
22
2
176
105
44 858
22 076
Slaný
52
3
93
84
36 880
36 888
Vlašim
49
1
135
92
49 590
25 887
Lysá nad Labem
45
15
Votice
1
145
55
28 878
11 889
(ČSÚ)
Monitoring hospodářské situace v okresech Středočeského kraje
V oblasti tržeb průmyslové výroby je velmi značný odstup ostatních okresů za Mladou Boleslaví.
Průmyslové podniky nad 20 zaměstnanců – okresy, kraj (2003)
Okres, kraj
Benešov
Počet podniků
Celkové tržby
(v mil. Kč)
Tržby na 1 obyv.
(v Kč)
Průměrná měsíční
mzda (v Kč)
64
12 274
132
14 636
Beroun
71
22 017
286
16 754
Kladno
99
22 591
150
16 743
Kolín
85
13 312
139
15 573
Kutná Hora
60
17 944
246
15 597
Mělník
65
21 746
229
16 375
Mladá Boleslav
69
171 328
1 490
18 872
Nymburk
63
8 185
96
14 447
Praha - východ
77
18 892
189
17 789
Praha - západ
59
17 965
201
17 438
Příbram
96
11 925
111
13 941
Rakovník
37
14 588
270
15 279
845
352 767
311
16 120
Středočeský kraj
(ČSÚ)
Zaměstnanecká statistika
Počet zaměstnaných fyzických osob se od roku 2000 výrazně snížil
Vývoj zaměstnanosti v okrese Rakovník
Průměrný evidenční počet
zaměstnanců
2000
fyz. osoby
14 148
2001
14 565
2002
11 455
2003
10 976
(ČSÚ)
Úroveň vzdělání
Pro okres Rakovník je charakteristický nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním
Ve srovnání s ostatními okresy vykazuje Rakovnicko nejnižší podíl vysokoškoláků v rámci kraje.
46
Vzdělanostní struktura v okrese Rakovník (2003)
Obec
Věřící
Rakovnicko
Nezjištěné
vyznání
Česká,
moravská a
slezská
národnost
3212
52004
7795
Vzdělání
Základní
Úplné
střední
Střední
11853
18534
Vyšší
odborné
10508
Vysoká
škola
1362
2629
Vzdělávání
Na území okresu není žádné školské zařízení s akreditovaným oborem zaměřeným na cestovní ruch.
Na služby cestovního ruchu jsou zaměřeny pouze některé obory (číšník, kuchař, cukrář – Integrovaná
střední škola Rakovník, Integrovaná střední škola Jesenice).
3.13. Záchranný systém
3.13.1. Bezpečnost prostředí
Bezpečnost prostředí může mít vliv na výběr volby pobytu návštěvníků.
KRIMINALITA,
DOPRAVNÍ NEHODY, POŽÁRY
Zjištěné trestné činy
Měřící
jednotka
2000
2001
2002
1 827
1 872
na 1 000 obyvatel
33,9
Dopravní nehody
1 090
na 1 000 obyvatel
20,2
2003
1 619
1 546
34,6
29,9
28,5
999
1 020
996
18,5
18,8
18,4
usmrcení
osoby
12
7
8
6
těžce zranění
osoby
44
16
14
23
způsobené hmotné škody
mil. Kč
29,2
43,7
50,8
42,7
175
Požáry celkem
108
120
96
usmrcení
osoby
4
1
1
-
způsobené hmotné škody
mil. Kč
17,0
16,7
5,9
15,2
V časovém srovnání se bezpečnost prostředí v okrese zvyšuje. Značný nárůst je u požárů a jimi
způsobených škod.
Dislokace pracovišť Policie České republiky a městských policií
Policie ČR:
- policejní ředitelství Rakovník
- obvodní oddělení Rakovník
- obvodní oddělení Nové Strašecí
- obvodní oddělení Jesenice
- obvodní oddělení Křivoklát (se sídlem Roztoky)
Městská policie:
- Rakovník
- Nové Strašecí (působnost Nové Strašecí a Lány)
3.13.2. Zdravotnictví
Lůžková zdravotnická zařízení
47
Na území regionu se nachází jedno lůžkové zdravotnické zařízení – Nemocnice s poliklinikou
Rakovník, zřizovatelem je Středočeský kraj.
Nemocnice poskytuje léčebně preventivní péči v základních i specializovaných oborech na lůžkových
odděleních a odborných ambulancích. Součástí zdravotnického zařízení je komplement služeb.
V roce 1998 byla předchozím zřizovatelem sloučena Nemocnice Rakovník s poliklinikou v Novém
Strašecí.
Spádovost nemocnice je pro 60 tisíc obyvatel (region Rakovnicko + okrajové přilehlé části regionů
Ústeckého a Plzeňského kraje (Lounsko, Kralovicko).
Koncepcí zdravotnictví je Nemocnice s poliklinikou Rakovník (NsP Rakovník) zařazena mezi základní
nemocnice. V základních nemocnicích je zaručena existence interního a chirurgického oddělení,
zázemí mezioborové JIP (interní a chirurgická lůžka), následná lůžka a další oddělení podle potřeb
regionu a ekonomických možností zdravotnického zařízení.
Zdravotnická záchranná služba
Úkolem zdravotnické záchranné služby je zásah u stavů ohrožení života a při ošetřování vážných
poruch zdraví, péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, doprava
k odbornému ošetření a předání do zdravotnického zařízení při specifických stavech.
Na území regionu působí jako součást Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje
výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby v Rakovníku (NsP Rakovník), které je řízeno
Zdravotnickým operačním střediskem Kladno. Výjezdové stanoviště ZZS Rakovník má 6
zaměstnanců.
Záměrem Koncepce zdravotnictví je v případě bývalého území okresu Rakovník vybudování
zdravotnického oblastního střediska ÚSZS Středočeského kraje v Kladně.
Za účelem splnění parametrů poskytování zdravotnické záchranné služby (dojezd na místo ve
stanoveném čase) připouští Koncepce zdravotnictví možnost zřízení nového výjezdového stanoviště
v regionu.
Transport pacientů se závažnými poraněními
Jedná se o péči o pacienty s úrazovými diagnózami, se kterými souvisí i transport v rámci
přednemocniční neodkladné péče do zdravotnických zařízení se specializovanou péčí o poraněné traumatologických center v Praze. Region má v těchto případech stanovenou spádovost do
traumatologických center Ústřední vojenské nemocnice Praha – Střešovice (dospělí) a Fakultní
nemocnice Praha – Motol (děti).
Ambulantní péče
Ambulantní péče je poskytována ve zdravotnických lůžkových zařízeních (NsP Rakovník) a
samostatnými ambulantními zdravotnickými zařízeními - praktickými lékaři pro dospělé, děti a dorost,
stomatology, gynekology, ambulantními specialisty, v rámci lékárenské péče lékárnami a výdejnami
léčiv a v rámci indukované péče (komplementem zdravotnických zařízení, domácí péčí, fyzioterapií,
výdejnami zdravotnických prostředků).
Lékařská pohotovostní péče
Lékařská pohotovostní péče zabezpečuje lékařskou péči v případech náhlého onemocnění či náhlého
zhoršení zdravotního stavu, přičemž postižení nevyžaduje zásah zdravotnické záchranné služby.
Lékařská pohotovostní péče je poskytována občanům v době mimo pravidelný provoz ordinací
praktických lékařů.
Na území regionu je poskytována smíšená lékařská pohotovostní péče v NsP Rakovník, ordinační
doba 17,00 – 22,00 hod. (všední dny), 08,00 – 22,00 (sobota, neděle, svátek).
V budoucnu Koncepce zdravotnictví garantuje poskytování smíšené lékařské pohotovostní péče
v NsP Rakovník, jako základní nemocnici a dětskou lékařskou pohotovostní péči na pediatrickém
oddělení Nemocnice Kladno (oblastní nemocnice).
Stomatologická péče
V akutních případech je ošetření možné pouze u Stomatologické lékařské pohotovostní služby
v Praze 1, Palackého 5.
Lékárenská pohotovostní služba
48
Pro území regionu je lékárenská pohotovostní služba zajišťována v rámci oblastní nemocnice
(Nemocnice Kladno).
Lékárny na území okresu:
Rakovník (5)
Nové Strašecí (2)
Jesenice
Křivoklát
Řevničov
Integrovaný záchranný systém
V případě integrovaného záchranného systému se jedná o systém vazeb, jejichž úlohou je zajistit
koordinovaný postup všech zainteresovaných složen při likvidaci havárií, hromadných neštěstí a
katastrof, které mají za následek hromadný výskyt zraněných a postižených osob, včetně mrtvých,
nebo jejich vlivem došlo k rozsáhlému poškození životního prostředí a velkým ztrátám na majetku.
Vedle zdravotnické záchranné služby tvoří na území okresu Rakovník základní složky integrovaného
záchranného systému Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor a 174. záchranný pluk.
Region není z pohledu možných mimořádných událostí řazen mezi riziková území Středočeského
kraje.
3.14. Finanční služby
3.14.1. Peněžní ústavy
Sídla poboček peněžních ústavů jsou soustředěna na území obou měst
Rakovník:
Komerční banka a. s.
Česká spořitelna a. s.
ČSOB a. s.
GE – Money Bank a. s.
Nové Strašecí:
Česká spořitelna a. s.
Komerční banka a. s.
Peněžní služby dále poskytuje Poštovní spořitelna a. s. v síti poštovních úřadů v regionu (pouze pro
držitele účtů u toho peněžního ústavu):
Rakovník, Čistá, Hořesedly, Hředle, Jesenice, Kněževes, Kounov, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány,
Lišany, Lubná, Lužná, Milostín, Mšec, Mutějovice, Nové Strašecí, Oráčov, Pavlíkov, Petrovice,
Pochvalov, Rynholec, Řevničov, Senomaty, Skryje, Slabce, Srbeč, Zbečno.
3.14.2. Bankomaty
Pro výběr peněžních prostředků mimo peněžní ústavy je možné využít síť bankomatů. Bankomaty se
však nachází pouze v obou městech a obci Jesenice:
Rakovník:
Česká spořitelna a. s. – 4 bankomaty
Komerční banka a. s. – 1 bankomat
ČSOB a. s. – 1 bankomat
GE Money Bank a. s. – 1 bankomat
Nové Strašecí:
Česká spořitelna a. s. – 1 bankomat
Komerční banka a. s. – 1 bankomat
Jesenice:
49
ČSOB a. s. – 1 bankomat
Z výše uvedené dislokace peněžních služeb je evidentní, že nejsou (kromě služeb Poštovní spořitelny
a. s.) zajištěny peněžní služby v nejvíce turisty navštěvované oblasti Křivoklátska. Zde může být
absence peněžního ústavu a bankomatu významně ovlivňovat návštěvnost regionu, zejména pak
délku pobytu. Tento negativní jev částečně eliminuje možnost nákupu zboží a služeb platebními
kartami přímo u jejich poskytovatelů. Ani tato služba však není mimo města regionu významně
rozšířena.
4. Cestovní ruch - základní infrastruktura
Rakovnicko má k dispozici potenciál pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. Základním zdrojem
rozvoje jsou přirozené přírodní podmínky, územně technické předpoklady pro rozšiřování a
zlepšování nabídky pobytové rekreace (individuální, rodinné, skupinové, seniorské, juniorské),
zvyšování vybavenosti území infrastrukturou pro pěší turistiku, cykloturistiku a vodáckou turistiku,
uplatnění zejména venkovské a farmářské turistiky, částečně také městského cestovního ruchu
v sídle regionu a pro rozvoj incentivního cestovního ruchu.
Objektivní hodnocení potenciálu cestovního ruchu, stanovení dalších směrů rozvoje, vytváření
projektů v této oblasti a spolupráce mezi subjekty pohybujícími se v cestovním ruchu je možné
provést po provedení podrobného průzkumu území, rozboru situace a následném marketingovém
průzkumu trhu v období turistické sezóny.
4.1. Ubytovací zařízení
Středočeský kraj vykazuje jedny z nejnižších počtů ubytovacích kapacit v republice. Příčinou jsou
poměrně rozsáhlé oblasti kraje, které mají velmi nízkou návštěvnost. Z pohledu přepočtu kapacity
lůžek k rozloze okresu je Rakovník značně pod hodnotou Středočeského kraje. Okres statisticky
vykazuje kolem 13 pokojů na jedno ubytovací zařízení (Nymburk přibližně 35 pokojů), což je také pod
úrovní krajského průměru (20 pokojů).
Hromadná ubytovací zařízení podle okresů (2004)
Kraj, okresy
Středočeský kraj
Hromadná
ubytovací
zařízení
Pokoje
Lůžka
Průměrná cena
ubytování (Kč)
Zaměstnanci
ubytovacích
zařízení
Lůžek na 1 km2
560
10 974
30 112
340
4 245
2,73
Benešov
62
1 278
3 605
326
512
2,37
Beroun
Kladno
Kolín
38
25
28
646
723
397
1 616
1 732
1 038
273
460
296
249
339
107
2,44
2,50
1,23
Kutná Hora
48
889
2 983
257
217
3,25
Mělník
31
821
2 173
348
228
3,05
Mladá Boleslav
62
943
2 930
451
326
2,77
Nymburk
39
1 363
2 908
498
643
3,32
50
Praha-východ
43
830
2 058
465
507
3,52
Praha-západ
Příbram
45
948
2 242
393
342
3,83
91
1 506
4 851
234
556
Rakovník
2,98
48
630
1 976
218
219
2,12
(ČSÚ)
Na území Rakovnicka neposkytuje ubytování vyšší kategorie žádný hotel. Podíl hotelů střední a nižší
kategorie a penzionů na Rakovnicku je pod hodnotami kraje. Vyšší podíl vykazuje Rakovnicko u
ostatních hromadných ubytovacích zařízeních (jinde nespecifikovaná), jedná se především o
rekreační střediska.
Hromadná ubytovací zařízení podle typů v kraji a okresech (2004)
v tom
v tom
Kraj, okresy
Středočeský kraj
Hromadná
ubytovací
zařízení
celkem
hotely a
podobná
ubytovací
zařízení
celkem
hotely
*****
hotely
****
v tom
ostatní
hotely a
penziony
ostatní
hromadná
ubytovací
zařízení
celkem
chatové
osady a
turistické
ubytovny
kempy
ostatní
hromadná
zařízení
jinde
nespecifikovaná
560
302
1
17
284
258
66
80
112
Benešov
62
31
-
2
29
31
5
9
17
Beroun
38
21
-
1
20
17
6
8
3
Kladno
25
20
-
1
19
5
-
3
2
Kolín
28
16
-
-
16
12
2
3
7
Kutná Hora
48
22
-
1
21
26
7
10
9
Mělník
31
18
-
-
18
13
5
2
6
Mladá Boleslav
62
32
-
4
28
30
7
7
16
Nymburk
39
30
-
2
28
9
2
1
6
Praha-východ
43
34
1
2
31
9
1
2
6
Praha-západ
45
30
-
2
28
15
7
4
4
Příbram
91
29
-
2
27
62
14
23
25
Rakovník
48
19
-
-
19
29
10
8
11
(ČSÚ)
Struktura ubytovacích zařízení v regionu Rakovnicko (stav k 30. 11. 2005)
Rozdělení podle druhu
Kritériem pro rozdělení podle druhů byla kapacita ubytovacího zařízení
Druh
Hromadná
Individuální
Celkem
Počet
79
38
117
51
Rozdělení podle typů
Základní rozdělení používané ke statistickému vykazování bylo dále podrobněji rozčleněno podle
specifické charakteristiky ubytovacího zařízení a účelovosti
Typ
Hotely
Penziony
Rekreační střediska
Kempy a tábořiště
Chaty, chalupy, domy
Chatové osady
Byty, apartmány, domy
Ubytovny
Sportovní centra
Farmy
Celkem
Počet
13
18
11
16
14
9
15
16
3
2
117
Rozdělení podle rekreačních oblastí
Rozdělení na rekreační oblasti koresponduje víceméně s historickým vývojem území Rakovnicka.
Základní vývojové oblasti Jesenicko, Křivoklátsko, Džbán a samostatné území královského města
Rakovníka byly dále doplněny z hlediska cestovního ruchu o další specifické oblasti – Čistecko
(historicky v rámci Jesenicka), Novostrašecko a Podlesí (historicky v rámci Džbánu) a Okolí
Rakovnicka (území historicky inklinující k Jesenicku a královskému městu Rakovníku). Město
Rakovník vyjadřuje rozsah ubytovacích kapacit využívaných zejména k městskému cestovnímu
ruchu, včetně ubytování zaměstnanců firem a společností.
Oblast
Čistecko
Jesenicko
Křivoklátsko
Novostrašecko a Podlesí
Okolí Rakovníka
Poddžbánsko
Rakovník
Celkem
Počet
6
15
54
12
7
1
22
117
Rozdělení podle mikroregionů a měst
Rozdělení podle mikroregionů (svazků obcí) odpovídá modernímu trendu sdružování obcí za účelem
vytvoření partnerského prostředí zaměřeného na rozvoj území několika obcí. V době zpracovávání
analýzy došlo ke zrušení právní subjektivity Svazku obcí Jesenicka, existují také obce, které nejsou
sdruženy v žádném z uvedených mikroregionů, nebo jsou pouze členy Svazku měst a obcí
Rakovnicka. V případě Jesenicka se jedná pro Rakovnicko o oblast s významným rekreačním
potenciálem, proto je uváděna samostatně. Obce, které nejsou sdruženy v žádném mikroregionu,
byly zahrnuty do svazku obcí územně nejbližšího. Nicméně počet ubytovacích zařízení v těchto
obcích není pro zpracovávanou analýzu významný. Samostatně jsou vedena města regionu.
Mikroregion
Balkán
Čistá – Senomaty
Jesenicko
Kněževes
Křivoklát
Nové Strašecí
Novostrašecko
Poddžbánsko
Rakovník
Počet
10
9
15
4
44
3
9
1
22
52
Celkem
117
Ubytovací zařízení podle druhu pobytů
Část ubytovacích zařízení v regionu poskytuje ubytování pro specifický účel a úzký okruh turistů,
většina je však určena pro více druhů pobytů a skupin turistů. Druhy pobytů byly stanoveny kanceláří
Svazku měst a obcí Rakovnicka na základě získaných informací o typu, vybavení a poskytovaných
službách ubytovacího zařízení.
Název ubytovacího zařízení
Sídlo
Typ
Druh
Stravování
Pobyty
Apartement Dolejšková
Nové Strašecí
soukromí
I
B
PT, CT
Apartmán Kraus
Roztoky
soukromí
I
B
V, PT, CT, R
Apartmány Emilovna
Karlova Ves
chata
H
H
PT, CT, KT, L
Apartment Zbečno
Zbečno
soukromí
I
B
V, PT, CT, R
Autocamping Jesenice s. r. o.
Jesenice
kemp
H
B
PT, CT, V
BIMA restaurant
Řevničov
ubytovna
I
H, V
PT, CT, Z
Camping Bucek Wilzing s. r. o.
Třtice
kemp
H
B
V, PT, CT
Camping na Slapnici
Skryje
chatová osada
H
H, V
PT, CT
Domov mládeže SZEŠ Rakovník
Rakovník
ubytovna
H
B
DR, PT, CT
Farma Hedecko
Břežany
farma
I
B
AT, PT, CT
Hájovna Branovská vrata
Branov
chata
B
PT, CT, L
Sídlo
I
Typ
rekreační středisko
Druh
H
Stravování
H
Pobyty
Hobby centrum 4 - Škola v přírodě
Skryje
DR
Hotel - Restaurant Classic
Lány
hotel
H
H, V
PT, CT, KT
Hotel Dvůr Míče
Pustověty
hotel
H
H, V
PT, CT, KT
Hotel George
Řevničov
hotel - garni
H
B
PT, CT
Hotel Hřebečníky
Hřebečníky
hotel
H
H, V
KT, PT, CT, VT
Hotel Jesenice
Jesenice
hotel
H
H, V
KT, PT, CT, V, S
Hotel restaurace Šindler
Skryje
ubytovna
I
H, V
PT, CT
Hotel Restaurace U Dvořáků
Roztoky
hotel
H
H, V
V, PT, CT, R
Hotel Roztoky
Roztoky
hotel
H
H, V
V, PT, CT, R
Hotel Sole
Rakovník
hotel - garni
H
H
PT, CT, Z
Hotel Svoboda
Rakovník
hotel - garni
H
H
PT, CT, Z
Hotel Sýkora
Křivoklát
hotel
H
H, V
PT, CT, KT
Hotel U lípy
Krušovice
hotel
H
H, V
KT, PT, CT
Hotel U Vrátných
Rakovník
hotel
H
H, V
PT, CT, Z
Hotel Volf
Nové Strašecí
hotel
H
H, V
KT, PT, CT
Chalupa Branov
Branov
chalupa
I
B
PT, CT
Chalupa Famílie
Požáry
chalupa
I
B
PT, CT
Chalupa Šanov
Šanov
chalupa
I
B
PT, CT
Chalupa Šlovice
Šlovice
chalupa
I
B
PT, CT
Chata Emilovna
Karlova Ves
chata
H
H, V
PT, CT, KT, L
Chata Irena
Jesenice
chata
H
H, V
PT, CT, V, S
Chata Pohoda
Hřebečníky
chata
I
B
PT, CT, VT, V, R
Chata Roztoky
Roztoky
chata
I
B
V, PT, CT, R
Chata Zdeslav
Zdeslav
chata
I
B
PT, CT
Chatová osada Hájek Višňová
Roztoky
chatová osada
H
H, V
VT, V, PT, CT, R
Chatová osada Veverka - Rekrea
Třtice
chatová osada
H
B
DR, PT, CT
Chatový tábor Červená stráň
Mšecké Žehrovice chatová osada
H
H, V
DR, PT, CT, V
Chaty Základní školy Jesenice
Jesenice
chata
I
H, V
V, CT, PT
IVS Křivoklát - Budy
Křivoklát
ubytovna
I
B
PT, CT
IVS LČR Křivoklát
Křivoklát
apartmány
H
B
PT, CT, KT, L
53
Internátní a školící zařízení Bucek
Třtice
chatová osada
H
H
V, DR, PT, CT
Kemp PIMES
Branov
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Kemp V jahodovém lese
Jesenice
chatová osada
H
H, V
DR, CT, PT, V
Kempink Višňová II
Roztoky
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Lovecký zámeček Sv. Hubert
Drahouš
penzion
I
B
PT, CT
Penzion Aichingerová
Rakovník
penzion
I
B
PT, CT, Z
Penzion Alte Hütte Václav Kindl
Lány
soukromí
I
B
PT, CT
Penzion Bezděkov
Rakovník
penzion
H
H, V
PT, CT
Penzion Červený mlýn
Rakovník
penzion
H
H, V
PT, CT
Penzion Hela
Rakovník
penzion
I
B
PT, CT, Z
Penzion Ludmila
Rakovník
soukromí
I
B
PT, CT
Penzion Motorest Farma
Řevničov
penzion
H
H, V
PT, CT
Penzion Na Cháti
Jesenice
penzion
H
H, V
PT, CT, V
Penzion Na růžku
Kněževes
penzion
H
H, V
PT, CT, Z
Penzion Na Rychtě
Rakovník
ubytovna
I
H, V
PT, CT, Z
Penzion Na Statku
Šanov
penzion
H
H, V
PT, CT, AT
Penzion Panský mlýn
Rakovník
ubytovna
H
H, V
PT, CT, Z
Penzion Pralinka
Rakovník
penzion
H
B
PT, CT
Penzion Pšovlky
Pšovlky
penzion
H
H, V
PT, CT
Penzion Sport
Rakovník
ubytovna
H
H, V
S, PT, CT, DR
Sídlo
Typ
penzion
Druh
H
Stravování
H, V
Pobyty
Penzion Sýkorák
Sýkořice
S, PT, CT
Penzion U Jelena
Křivoklát
penzion
H
H, V
PT, CT, KT
Penzion U Kutílků
Přílepy
ubytovna
H
H, V
PT, CT, AT
Penzion U Prťáka
Branov
soukromí
I
B
PT, CT
Penzion U Příhodů
Podbořánky
penzion
H
H, V
S, PT, CT
Penzion V Budech
Křivoklát
penzion
H
H
PT, CT
Penzion ZS TJ HC Rakovník
Rakovník
penzion
H
H, V
S, PT, CT, Z
Privat Jiřina Sládková
Roztoky
soukromí
I
B
PT, CT, Z
Privat Alena Janebová
Rakovník
soukromí
I
B
PT, CT
Privat Eva Norková
Lány
soukromí
I
B
PT, CT, Z
Privat Gustav Kaftan
Městečko
dům
I
B
PT, CT
Privat Na Sokolí
Křivoklát
soukromí
I
B
PT, CT
RS Benzina
Zdeslav
chatová osada
H
H, V
DR, S, PT, CT, V
RS Valentův mlýn
Sýkořice
H
H, V
DR, V, PT, CT
RS Chvojkovský mlýn
Podbořánky
H
H, V
DR, S, PT, CT, KT
RS Ludmila
Roztoky
H
H, V
V, PT, CT, R
RS Machův mlýn
Šípy
H
H, V
S, PT, CT, KT
RS OS a. s. Žatec
Krty
H
B
DR, PT, CT
RS Soseň
Soseň
H
H
DR, PT, CT
RS Vojtův mlýn
Zdeslav
chatová osada
H
H
DR, S, PT, CT, V
RZ Města Rakovníka
Skryje
H
B
PT, CT
RZ Nad Starým mlýnem
Šlovice
rekreační středisko H
H, V
PT, CT, S, KT
RZ Pod kempem Jesenice
Jesenice
H
DR, PT, CT, V
Restaurant & penzion Nad hradem
Křivoklát
penzion
H, V
PT, CT
Restaurant Jansa
Nové Strašecí
penzion
I
H, V
PT, CT
Riviera Camp
Zbečno
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
SOU lesnické Písky
Křivoklát
ubytovna
H
B
PT, CT, KT
H
Sportcentrum Pšovlky
Pšovlky
sportovní centrum
H
H, V
S, DR, PT, CT
Sportovní areál U Kolečka
Křivoklát
sportovní centrum
H
H, V
S, PT, CT
Sportovní klub Koutek
Přílepy
ubytovna
H
B
PT, CT, S
54
Tábořiště a kemp Bucek
Třtice
kemp
H
B
V, PT, CT
Tábořiště Míšův ranč
Sýkořice
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Tábořiště Račice
Račice
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Tenis Centrum Cafex s. r. o.
Rakovník
sportovní centrum
H
H, V
S, PT, CT, KT
Tyršovo koupaliště
Rakovník
chatová osada
H
B
V, PT, CT, S
Ubytování Dvořák
Kolešovice
chalupa
H
B
PT, CT
Ubytování Lány
Lány
soukromí
I
B
PT, CT
Ubytování U Nezabudického dvora
Nezabudice
farma
I
B
AT, PT, CT
Ubytování Pohostinství
Lubná
ubytovna
H
H, V
Z, PT, CT
Ubytování Restaurace Na Střelnici
Rakovník
ubytovna
I
H, V
PT, CT, Z
Ubytování Restaurace U Primase
Rakovník
ubytovna
I
H, V
PT, CT, Z
Ubytování v soukromí Vydrová
Roztoky
soukromí
I
B
PT, CT
Ubytování v soukromí R. Větrovec
Řevničov
soukromí
I
B
PT, CT
Ubytovna TJ TZ Rakovník
Rakovník
ubytovna
I
B
S, PT, CT, Z
Ubytovna Zdeněk Černý
Rakovník
ubytovna
H
B
Z
Ubytovna ZIPRO
Rakovník
ubytovna
H
B
Z
Veřejné tábořiště U Nejdeckých
Kostelík
kemp
H
H, V
VT, V, PT, CT, R
Veřejné tábořiště Višňová I
Roztoky
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Veřejné tábořiště Zdeslav
Zdeslav
kemp
H
B
V, PT, CT
Vila Jesenice
Jesenice
soukromí
I
B
PT, CT, V
Vila Šafránka
Sídlo
Typ
Druh
Stravování
Pobyty
Křivoklát
soukromí
I
B
PT, CT
Vodácké tábořiště AHOJ Skryje
Skryje
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Vodácké tábořiště Mezi mosty
Roztoky
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Vodácké tábořiště Na Aljašce
Roztoky
kemp
H
H, V
VT, V, PT, CT, R
Vodácké tábořiště Pod jezem
Roztoky
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Vodácké tábořiště U přívozu
Roztoky
kemp
H
B
VT, V, PT, CT, R
Zotavovna VS ČR
Šlovice
H, V
KT, PT, CT, S
Provoz:
Celoroční (tučné písmo)
Letní sezóna (normální písmo)
Krátkodobý (letní prázdniny)
Stravování:
H – pouze hosté
H, V – hosté i veřejnost
B – bez stravování
Druhy pobytu:
PT - pěší turistika
CT - cykloturistika
VT - vodácká turistika
KT - kongresová turistika
AT - agroturistika
S - sport
DR - dětská rekreace
R - rybolov
L- lov zvěře
Z - zaměstnanci firem
Struktura ubytovacích zařízení podle stravování:
bez stravování
55
pouze hosté
12
55
hosté i veřejnost
50
Přehledová mapa ubytovacích zařízení Rakovnicka
4.2. Stravovací zařízení
Stravovací a pohostinská zařízení
Obec
Název
Podávání jídel
Branov
Občerstvení Kemp PIMES
N
Branov
Rybářská bašta Oty Pavla
A
Čistá
Hostinec
N
Čistá
Motorest U Vlachů
A
Děkov
Hospoda
N
Dučice
Restaurace U Šteklů
A
Hořesedly
Bistro
N
Hořesedly
Hospoda U Seržanta
N
Hořesedly
Restaurace U Jeníkovských
A
Hřebečníky
Hotel Hřebečníky
A
Hřebečníky
Restaurace U Globusu
A
Hředle
Občerstvení U Elišky
A
Hředle
Restaurace Pod Džbánem
A
Chlum
Hostinec
N
Chrášťany
Hostinec Kulturní dům
N
Chrášťany
Simmons
N
Janov
Hostinec U Čápa
N
56
Jesenice
Hotel Jesenice
A
Jesenice
Chata Irena
A
Jesenice
Kemp V Jahodovém lese
A
Jesenice
Penzion Na Cháti
A
Jesenice
Restaurace Oáza
A
Jesenice
Restaurace u čerpací stanice
A
Jesenice
Zahradní restaurant
A
Kalivody
Hostinec
N
Karlova Ves
Restaurace U Buku
A
Kněževes
Hostinec
N
Kněževes
Penzion Na růžku
A
Kolešov
Hospoda
N
Kolešovice
Pivnice Show Time
N
Kolešovice
Restaurace Kino
A
Kostelík
Veřejné tábořiště U Nejdeckých
A
Kounov
Hospoda U Oskara
N
Kounov
Hostinec U lípy
N
Krakovec
Restaurace U hradu
A
Kroučová
Hostinec
N
Krty
Hostinec U Krtka
N
Krupá
Motorest Šustna
A
Krupá
Restaurace Na Cikánce
N
Krušovice
Arny Krčma
A
Krušovice
Občerstvení
N
Krušovice
Občerstvení Pekárna Repka
A
Krušovice
Občerstvení u pivovaru
N
Krušovice
Pivnice Na Brance
N
Obec
Krušovice
Název
Podávání jídel
Restaurace U lípy
A
Krušovice
Vinárna U Kamenného stolu
A
Křivoklát
Hotel Sýkora
A
Křivoklát
Penzion U Jelena
A
Křivoklát
Penzion V Budech
A
Křivoklát
Restaurace - penzion Nad hradem
A
Křivoklát
Restaurace Pod hradem
A
Křivoklát
Rychlé občerstvení parkoviště
N
Křivoklát
A
Křivoklát
U Magistra Kelleyho
A
Lány
Hospůdka bar
N
Lány
Hotel - restaurant Classic
A
Lány
Křivoklátská restaurace
A
Lány
Restaurace Narpa
A
Lány
Restaurant Fontana
A
Lašovice
Hospoda
N
Lišany
Hostinec Sokolovna
N
Lišany
Hostinec U Bidrmanů
N
57
Lodenice
Hospůdka
N
Lubná
Hostinec
N
Lubná
Pohostinství Kulturní dům
A
Lužná
Cukrárna
N
Lužná
Hostinec U Banků
N
Lužná
Hostinec U Konopásků
N
Lužná
Restaurace U Lípy
A
Městečko
Restaurace U Romana
A
Městečko
Restaurace U Zikmundů
A
Milostín
Hospoda U Barona
N
Milý
Hostinec
N
Mšec
Bufet
N
Mšec
Hostinec
N
Mšec
Restaurace Na Knížecí
A
Mšecké Žehrovice
Hostinec
N
Mšecké Žehrovice
Hostinec U Šafářů
N
Mšecké Žehrovice
Chatový tábor Červená stráň
A
Mutějovice
Hostinec U Lavičků
N
Nesuchyně
Výsadní hostinec
A
Nezabudice
Hospoda U Rozvědčíka
A
Nezabudice
Osvěžovna
N
Nouzov
Hostinec
N
Nové Strašecí
Bistro na Kocourku
N
Nové Strašecí
Herna
N
Nové Strašecí
Hospoda Patro
N
Nové Strašecí
Hostinec Na růžku
N
Nové Strašecí
Hotel Volf
A
Obec
Název
Podávání jídel
Nové Strašecí
Jídelna
A
Nové Strašecí
Kavárna Patro
N
Nové Strašecí
Noční restaurant Alegro
A
Nové Strašecí
Nonstop bar
N
Nové Strašecí
Restaurace Sport
A
Nové Strašecí
Restaurace U Brejchů
A
Nové Strašecí
Restaurace U Slezáků
A
Nové Strašecí
Restaurace Za branou
A
Nové Strašecí
Restaurant Jansa
A
Nové Strašecí
Tipsport herna
N
Nové Strašecí
Výčep práce
N
Nový Dům
Hostinec U Dobroty
A
Oráčov
Hostinec
N
Pavlíkov
Cukrárna
N
Pavlíkov
Hostinec Kulturní dům
N
Petrovice
Pohostinství Na náměstí
N
Podbořánky
Penzion U Příhodů
A
Podbořánky
Rekreační středisko Chvojkovský mlýn
A
58
Pochválov
Hostinec
N
Příčina
Hostinec
N
Přílepy
Hostinec
N
Přílepy
Penzion U Kutílků
A
Pšovlky
Hostinec
N
Pšovlky
Penzion Pšovlky
A
Pšovlky
Sportcentrum Pšovlky
A
Pustověty
Hospoda
N
Pustověty
Hotel Dvůr Míče
A
Račice
Bar Berounka
A
Račice
Hospoda Na Palouku
A
Račice
Občerstvení u tábořiště
A
Rakovník
Bar
N
Rakovník
Bar Sport Club
N
Rakovník
Bar U Aifela
N
Rakovník
Bar U Krtka
A
Rakovník
Cukrárna Barborka
N
Rakovník
Cukrárna Na náměstí
N
Rakovník
Cukrárna Na Sekyře
N
Rakovník
Cukrárna Ottova
N
Rakovník
Cukrárna Šárka
N
Rakovník
Cukrárna U Lutovských
N
Rakovník
Cukrárna Vrchlického nám.
N
Rakovník
Cukrárna, pekárna U Skoupých
N
Rakovník
Divadelní bar
A
Rakovník
Divadelní restaurace
A
Rakovník
Domácí kuchyně Malá
A
Obec
Název
Podávání jídel
Rakovník
Fornetti
N
Rakovník
Fortuna bar
N
Rakovník
Galerie Kavárna Špejchar
N
Rakovník
Galerie Samson Café
N
Rakovník
Gril U Tomáše
N
Rakovník
Gyros bistro
N
Rakovník
Hamiburger
N
Rakovník
Hospoda Na hřišti
N
Rakovník
Hospoda Na Zátce
N
Rakovník
Jídelna Strnadová
A
Rakovník
Kavárna Boston
N
Rakovník
Kavárna U Vysoké brány
N
Rakovník
Kiosek Nemocnice
N
Rakovník
Občerstvení Benešová
N
Rakovník
Občerstvení kučecí gyros
N
Rakovník
Občerstvení Na nádraží
N
Rakovník
Občerstvení Svačinka
N
Rakovník
Občerstvení Tyršovo koupaliště
A
59
Rakovník
Občerstvení U Závory
N
Rakovník
Palačinkárna
A
Rakovník
Penzion Bezděkov
A
Rakovník
Penzion Červený mlýn
A
Rakovník
Pivní bar U Maršála
A
Rakovník
Pivnice Zelený strom
N
Rakovník
Pizza Delivery
A
Rakovník
Pizzeria Texas
A
Rakovník
Pohoda bar Pasáž
N
Rakovník
Restaurace - vinárna U Zlatého hroznu
A
Rakovník
Restaurace a bistro Pamír
A
Rakovník
Restaurace a kavárna Slavia
A
Rakovník
Restaurace Bazén
A
Rakovník
Restaurace Bistro H&D
A
Rakovník
Restaurace Černý orel
A
Rakovník
Restaurace Česká chalupa
A
Rakovník
Restaurace Falco
A
Rakovník
Restaurace Hájenka
A
Rakovník
Restaurace Na nádraží
A
Rakovník
Restaurace Na rychtě
A
Rakovník
Restaurace Na Střelnici
A
Rakovník
Restaurace Panský mlýn
A
Rakovník
Restaurace Pod Václavem
A
Rakovník
Restaurace Radniční sklípek
A
Rakovník
Restaurace U Písy
A
Rakovník
Restaurace U Primase
A
Rakovník
Restaurace Zimní stadion
A
Obec
Název
Podávání jídel
Rakovník
Restaurant U Madly
A
Rakovník
Royal bar
N
Rakovník
Rychlé občerstvení
N
Rakovník
Sport bar
N
Rakovník
Tenis Centrum CAFEX s. r. o.
A
Rakovník
Tip Sport bar
N
Rakovník
Tip Sport bar
N
Rakovník
Vinárna U Zlaté slepice
N
Rakovník
Hotel U Vrátných
A
Rousínov
Hostinec
N
Roztoky
Hospoda U Ťapíka
A
Roztoky
Hotel - restaurace U Dvořáků
A
Roztoky
Hotel Roztoky
A
Roztoky
Občerstvení Šíma - Višňová
A
Roztoky
Občerstvení Višňová I
N
Roztoky
Občerstvení Višňová II
N
Roztoky
Rekreační středisko Ludmila
A
Roztoky
Restaurace Hájek
A
60
Roztoky
Restaurace U Jezzu
A
Roztoky
Restaurace U křížku
A
Roztoky
Restaurace U tří Erbů
A
Roztoky
Vodácké tábořiště Na Aljašce
A
Ruda
Hostinec
N
Rynholec
Vinárna Asanka
N
Řevničov
BIMA restaurant
A
Řevničov
Cukrárna
N
Řevničov
Cukrárna
N
Řevničov
Hostinec Baráčnická rychta
N
Řevničov
Hostinec Na Ráně
N
Řevničov
Hostinec Řevničovské nádraží
N
Řevničov
Kiosek U Marcely
N
Řevničov
Penzion Motorest Farma
A
Senomaty
Cukrárna
N
Senomaty
Hostinec
N
Senomaty
Hostinec U Berana
N
Skryje
Camping Na Slapnici
A
Skryje
Hospoda Vydra
A
Skryje
Občerstvení u kurtů
N
Skryje
Restaurace - hotel Šindler
A
Skřivaň
Pohostinství
N
Slabce
Restaurace Reforma
A
Srbeč
Hostinec Sokolovna
N
Svojetín
Hostinec
N
Svojetín
Hostinec
N
Svojetín
Hostinec
N
Obec
Název
Podávání jídel
Svojetín
Hostinec
N
Sýkořice
Hospoda U Setona
N
Sýkořice
Kiosek tábořiště Míšův ranč
N
Sýkořice
Občerstvení - stánek
N
Sýkořice
Občerstvení Kiosek Jiří Bendl
N
Sýkořice
Penzion Sýkorák
A
Sýkořice
Rekreační středisko Valentův mlýn
A
Sýkořice
Restaurace Hájenka
A
Sýkořice
Restaurace U Sumce
A
Šanov
Hostinec U Ludvíků
N
Šanov
Penzion Na Statku
A
Šípy
Hostinec Apetit
N
Šípy
Rekreační středisko Machův mlýn
A
Šlovice
Rekreační zařízení Nad Starým mlýnem
A
Šlovice
Zotavovna Šlovice
A
Třtice
Hostinec Dřevák
N
Třtice
Občerstvení U Bucku
N
Třtice
Restaurace U Bucku
A
61
Újezd nad Zbečnem
Česká hospoda
N
Václavy
Hostinec
N
Vašírov
Vašírovský dvůr
A
Velká Buková
Hostinec Na Kovárně
N
Velká Chmelištná
Hostinec
N
Všetaty
Hostinec U krbu
N
Zavidov
Hostinec U Marků
N
Zbečno
Hostinec U Blínů
N
Zbečno
Hostinec U Korbela
N
Zbečno
Hostinec U Tatíčků
N
Zbečno
Kiosek Riviera Camp
N
Zbečno
Občerstvení na návsi
N
Zbečno
Restaurace U mostu
A
Zbečno
Restaurace U Šebků
A
Zdeslav
Hospoda u Tygra
N
Zdeslav
Kiosek Veřejné tábořiště
N
Zdeslav
Rekreační středisko Benzina
A
Žďár
Hostinec U Vrbiček
N
Lhota pod Džbánem
Hostinec
N
5. Přírodní prostředí
Úroveň a kvalita přírodního prostředí a krajinný ráz zásadním způsobem ovlivňuje atraktivitu regionu
jako destinace cestovního ruchu. Přírodní prostředí Rakovnicka na jedné straně reprezentují oblasti a
sídla s vysokým koeficientem ekologické stability (jedná se o území obcí a sídel převážně v oblasti
Křivoklátska, okrajově Jesenicka a území Džbánu). Obce s nízkým koeficientem ekologické stability
vyplňují území severozápadně od Rakovníka, částečně o území Balkánu.
Obce regionu s vysokým koeficientem ekologické stability:
Branov, Chlum (Pavlíkov), Kalivody, Karlova Ves, Křivoklát, Lány, Lužná, Podbořánky (Jesenice),
Pustověty, Račice, Skryje, Zbečno.
Obce s nízkým koeficientem ekologické stability:
Hořesedly, Hvozd, Janov, Kněževes, Kolešovice, Milostín, Nouzov (Senomaty), Panoší Újezd,
Přílepy, Švihov, Svinařov (Slabce), Veclov (Svojetín), Zderaz (Kolešovice).
Tato sídla mají extrémně nízký podíl ploch s lesními a travními porosty.
Z hlediska ekologické stability lze jednotlivé oblasti Rakovnicka (mikroregiony) hodnotit takto:
Balkán
- vysoká
Čistá – Senomaty
- střední
Jesenicko
- vysoká
Kněževesko
- nízká
Křivokátsko
- vysoká
Novostrašecko
- střední
62
Poddžbánsko
- vysoká
Přírodní atraktivitu regionu lze hodnotit jako vysokou, a to na základě zachovalého původního stavu
přírodního prostředí vyjádřeného především významem, rozsahem a počtem chráněných území.
Na území Rakovnicka se nachází:
- zvláště chráněná území
- evropsky významné lokality
- přírodní parky
- registrované významné krajinné prvky
- územní systémy ekologické stability
- památné stromy
5.1. Zvláště chráněná území
Ze zvláště chráněných území se na Rakovnicku nachází:
- Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
- národní přírodní rezervace (4)
- přírodní rezervace (19)
- přírodní památky (10)
5.1.1. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko
Zbečno 5
270 24 Zbečno
Telefon: 313 554 810
E-mail: [email protected]
WEB: http://krivoklat.schkocr.cz
Obecně o chráněné krajinné oblasti
Chráněná krajinná oblast je podle zákona o ochraně přírody rozsáhlým územím s harmonicky
utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů
lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými
památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle čtyř zón
odstupňované ochrany. CHKO má zpracovaný Plán péče, který reguluje činnost v území. Zónování
CHKO není trvalé, průběžně (cca po deseti letech) se může upravovat. Úpravy zonace jsou zpravidla
nejvíce podmíněny změnami v přírodě, antropogenními vlivy a lesním hospodářským plánem.
Popis a poloha
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je velkoplošným zvláště chráněným územím. Leží v centrální
části České republiky, 50°00´severní ší řky a 13°52´ východní délky. Území CHKO zaujímá velk ou
část Křivoklátské vrchoviny a menší úsek Kralovické pahorkatiny na obou březích Berounky mezi
městy Zbirohem, Rakovníkem a Berounem v nadmořské výšce 220 - 617 m. Zřízeno výnosem
Ministerstva kultury ČSSR č. j. 21.972/78 z 24. 11. 1978. Výměra 62 792 ha. Nejvyšším vrcholem je
Těchovín (616 m n. m.) a nejníže položeným místem je hladina Berounky v obci Hýskov (217 m n.
m.). Osou celého území je tok řeky Berounky, která protéká oblastí od jihozápadu k severovýchodu. V
oblasti je 24 rezervací o celkové výměře 1200 ha. Zasahuje na regiony Rakovnicko, Berounsko,
Kladensko ve Středočeském kraji a regiony Rokycansko a Plzeň - sever Západočeského kraje. Pro
velké přírodovědecké hodnoty, především jako středoevropská banka lesních dřevin, bylo
Křivoklátsko prohlášeno Organizací spojených národů již v roce 1977 biosférickou rezervací
UNESCO. Správa CHKO Křivoklátsko, která je orgánem státní správy ochrany přírody na území
chráněné krajinné oblasti, má své sídlo v obci Zbečno. V obci Křivoklát je v provozu Informační a
vzdělávací středisko Budy, Křivoklátsko o. p. s., náměstí Svatopluka Čecha 82.
63
Základní ochranné podmínky:
Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno:
- zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
- tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
- vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace
a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel
orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a
ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu
- povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a
živočichů
- používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti
- stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály
- pořádat automobilové a motocyklové soutěže
- provádět chemický posyp cest
- měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné
krajinné oblasti.
Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:
- umisťovat a povolovat nové stavby
- povolovat a měnit využití území
měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou
krajinnou oblast
- hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady
těžit nerosty a humolity.
Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno:
- hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní
technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v
biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní
povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu
- zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice
- pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody.
Zóny a plány péče v CHKO
K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři,
nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Zóny
vymezuje orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, a
obcemi. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se stanoví při
vyhlášení či změně bližších ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí obecně závazným
právním předpisem.
K usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a ke
stanovení střednědobých a dlouhodobých úkolů ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o
rostliny a živočichy orgány ochrany přírody navrhují a schvalují plány péče v chráněných krajinných
oblastech (dále jen "plány péče"), a to zpravidla na období deseti až patnácti let.
Plány péče vycházejí z ochranných podmínek a z režimu zón ochrany přírody chráněných krajinných
oblastí (odstavec 1), jsou výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní
hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace.
Značení území
Území CHKO Křivoklátsko je označeno tabulí s velkým státním znakem České republiky
s vyznačením kategorie a názvu chráněného území. Tabule, označující území CHKO Křivoklátsko je
dále doplněna informací, že se jedná o biosférickou rezervaci UNESCO s uvedením symbolu M&B –
Man and the Biosphere (člověk a biosféra).
64
Označení hranic CHKO se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích.
Význam
V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy jde o mimořádně zachovalé, převážně lesní
území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických
objektů.
Souvislé lesy pokrývající zhruba 63 % území zahrnují četné okrsky, které si zachovaly přírodě blízký
ráz a poskytují útočiště mnoha rostlinným i živočišným druhům, které v obdobných geografických
podmínkách jinde již vymizely nebo jsou vážně ohrožené. Pestrost přírody je zde podmíněna i
výrazným uplatněním plně zachovalého říčního a vrcholového fenoménu.
Geologie
Plošnou převahu mají zvrásněné horniny kralupsko-zbraslavské
skupiny barrandienského
proterozoika, především břidlice a droby s vložkami silicitů - buližníků a bazických vulkanitů - spilitů.
Ty sice zaujímají jen menší plochy, avšak výrazně zpestřují krajinu jako nápadné skalní útvary.
Buližníky vynikají z mírného reliéfu břidlic jako rozeklané skály - kamýky s balvanitými sutěmi na
úpatí, spility tvoří mocné stěny zvláště v údolí Berounky (Čertova skála, pod Zbečnem). Prvohorního
stáří jsou kambrické sopečné horniny - bazičtější andezity a kyselejší ryolity a dacity včetně svých
pyroklastik, které budují mohutné pásmo na pravém břehu Berounky v západní části CHKO. Tvoří
nejen skalní stěny v údolích (Týřovická skála, Jezírka), ale i četné skalnaté vrcholy. U Skryjí vycházejí
i kambrické usazeniny, slepence a břidlice, proslulé bohatstvím zkamenělin mořských živočichů,
zejména trilobitů. Podél jv. okraje CHKO se táhne pás hornin ordoviku - břidlic, křemenců a
diabasových vulkanitů, na sever zasahují živinami chudé pískovce a slepence karbonu. Berounku
lemují štěrkopískové terasy převážně čtvrtohorního věku, na plošinách i v údolích se místy zachovaly
závěje a pokryvy spraší. Zvláštností jsou pěnovce usazené prameny z kambrických andezitů (U
Eremita, Čertův luh). Reliéf tvoří zvlněná plošina rozčleněná hlubokými údolními zářezy se skalními
výchozy odolných hornin. Ty zpestřují v podobě skalnatých vrcholů a kamýků i náhorní pahorkatinu,
především na jih od Berounky. Základním půdním typem jsou středně úživné hnědé lesní půdy na
těžších i lehčích zvětralinách různých hornin, především břidlic a kambrických vulkanitů. V plochých
úsecích a hlubších zvětralinách a hlinitých pokryvech tvoří větší ostrovy půdy ilimerizované, v jižní
části i pseudogleje, okrajově též hnědozemě na spraších. Na bazických vulkanitech, zejména na
diabasech a spilitech, se vyvinuly úživné hnědé půdy, které na skalnatých srázech přecházejí do
živných rankerů a místy až pararendzin. Nevyvinuté kamenité půdy a chudé rankery jsou význačně
pro buližníky, křemence a ryolity.
Rostlinstvo
Přirozenou vegetační formací na celém Křivoklátsku je les, který jen na stanovištích s extrémními
mikroklimatickými a půdními rozměry, jako na skalách a okrajových hranách strmých srázů, přechází
do otevřených ploch rázu skalních stepí nebo chudších společenstev suchomilných bylin místně
označovaných jako pleše. V nižších teplejších polohách mají převahu dubohabrové háje, výše na
svěžích stanovištích s hlubšími půdami bučiny často s různým podílem jedle. Na plošinách s
pseudoglejovými půdami v jv. části oblasti se na větších plochách uplatňovaly i dubojedliny. Skalnaté
svahy, strmé rokle a sutě pod vrcholy pokrývají smíšené porosty s lipami, javory, jasanem i jilmem s
bohatým bylinným patrem, v hlubších údolních zářezech často s měsíčnicí. Skalnaté vrcholy kryje
65
pestrá mozaika dřevin s reliktním dubem zimním a borovicí, častý je muk a břek i křovinné pláště
pleší na jz. svazích s hlohy, řešetlákem, trnkou, růžemi a někdy i skalníkem. Prudší suché srázy
pokrývají zakrslé doubravy. Na strmých kamenitých stráních jsou rozšířené angrešt a rybíz alpský,
častý je lýkovec jedovatý, tis zde má nejbohatší výskyt v českých zemích. Největší druhové bohatství
dřevin nacházíme na skalnatých vrcholech na jih od Berounky. Z dalších významných druhů podrostu
uvádíme zimostrázek, hvozdík křovištní a v údolích zapalici žluťuchovitou. Údolní nivy pokrývají
olšové luhy se střemchou, v severní části na Kraclavských lukách se zachovaly i prameništní slatinné
olšiny.
Otevřené skalní formace se soustředí v údolí Berounky, kde vystupují jednak skalní stepi s kostřavou
sivou, tařicí skalní, rozchodníkem bílým a netřeskem výběžkatým, jednak formace pěchavy
vápnomilné s lomikamenem vždyživým na chladnějších stěnách bazických hornin. Zmínky dále
zasluhují třemdava, česnek tuhý a mochna skalní. Step na hlubší pararendzině s porosty višně
křovité, kavyly a dalšími xerotermy se zachovala na ordovických diabasových vulkanitech v rezervaci
Stará Ves. Druhotné otevřené formace, louky, meze a pastviny mají často suchomilný ráz, např. louky
s mochnou bílou na vyšších stupních nivy Berounky.
Vcelku se Křivoklátsko vyznačuje pozoruhodnou směsí formací odpovídajících suprakolinnímu až
nižšímu submontánnímu stupni s enklávami stupně kolinního, jejichž plošné rozložení ovlivňuje říční
fenomén na Berounce a vrcholový fenomén v jižní části oblasti. To vše podmiňuje vysokou diverzitu
vegetace, jaká v srovnatelných krajinách českých zemí nemá obdoby.
Fauna
Dík příznivému podnebí a zachovalosti lesního krytu se Křivoklátsko vždy vyznačovalo bohatstvím
zvěře. Dodnes se udržely vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře, hojné jsou drobné šelmy včetně
jezevce a ojediněle i vydry, introdukováni byli mufloni a daněk. Vhodné podmínky zde nachází
množství druhů drobných ptáků, ale i výr a čáp černý, ledňáček, dudek, řada dravců a sov. Platí to
ještě ve větší míře pro plazy a obojživelníky a ovšem pro bezobratlé. Při Berounce žije naše
nejsilnější populace užovky podplamaté, z četných míst je známá užovka hladká. Na teplých stráních
a skalách je dosud místy hojná ještěrka zelená, zatímco ve vlhkých údolích uvnitř lesů žije i ještěrka
živorodá. Častý je mlok, čolek horský i kuňka žlutobřichá. V teplých údolích severní části se
donedávna objevoval jasoň dymnivkový a ploskoroh žlutý, dostatek padlého dřeva poskytuje vhodná
stanoviště dřevožravým broukům a dendrofilním plžům. V některých potocích je dodnes hojný rak
kamenáč. Zachovala se zde plně rozvinutá společenstva lesních plžů, která přímo navazují na stav v
lesním optimu poledové doby, jak dosvědčují fosilní doklady. Dokazuje to výskyt citlivé vřetenatky
Bulgarica cana a žije zde i neoendemit povodí Berounky Bulgarica nitidosa. Dnešní stav měkkýší
fauny spolu s fosilními doklady svědčí o tom, že Křivoklátsko patří mezi nejzachovalejší lesní celky
střední Evropy.
Lesy
Vývoj lesů probíhal na Křivoklátsku odlišnou cestou než v běžné české krajině. Již za Přemyslovců se
tato končina stala lovištěm českých králů, což se projevilo ve způsobu osídlení. Nešlo zde v podstatě
o získávání nové zemědělské půdy na úkor lesa, jak to bylo obvyklé jinde, ale o zakládání sídlišť,
která by především napomáhala provozování myslivosti ve všech jejích tehdejších formách a
funkcích, které kdysi mnohem hlouběji zasahovaly do hospodářského života než je tomu dnes.
Křivoklátské vsi s dvory proto dodnes tvoří enklávy uvnitř rozlehlých lesních celků. Tento stav se v
hrubých rysech udržel i později za Valdštejnů a Fürstenberků. Roku 1929 přešly lesy do vlastnictví
státu. Dík řidšímu osídlení, odlehlosti a obtížné přístupnosti mnohých úseků byly křivoklátské lesy
méně postiženy lesní pastvou, hrabáním steliva i sběrem paliva, což značně narušilo lesní
ekosystémy v jiných oblastech. Novodobá lesnická péče se zde rozvíjí od konce 18. století a má zde
svou historicky dobře doloženou tradici, takže vývoj porostů spolu s jejich hospodářským využíváním
lze sledovat do značných podrobností. I na Křivoklátsku byl stále více vysazován smrk, který má proto
v plošinatých úsecích převahu, ač původně byl zastoupen jen slabě. Rozsáhlé jsou i výsadby
borovice lesní, z nepůvodních dřevin pak modřínu. I když většinu ploch s někdejšími klimaxovými
porosty, tj. hlavně bučinami a doubravami s různým podílem jedle, která silně ustupuje, dnes
zaujímají hospodářské lesy s převahou nepůvodních dřevin, přese se všude na Křivoklátsku
zachovaly přírodě blízké porosty různého rozsahu. Jde především o lesy na strmých svazích,
vrcholech a sutích, na něž místy navazují celé lesní komplexy přirozené skladby na mírnějším reliéfu
s hlubšími půdami, takže s dodnes setkáváme s velkoplošnými soubory biocenóz přirozeného rázu,
jaké se nám v obdobných podmínkách ve vnitřních Čechách již nikde nezachovaly.
66
Historie osídlení
Zvláštním rysem Křivoklátska je poměrně řídké osídlení v pravěku i v historické době, přestože jde o
krajinu s příznivými klimatickými a namnoze i půdními poměry. Větší města jako Rakovník, Kladno,
Beroun, Zdice nebo Hořovice vznikla vesměs již za hranicemi oblasti. Z pravěkých objektů má
největší význam keltské hradiště u Stradonic na Berounce. O pohybu Keltů Křivoklátskem svědčí i
proslulý podmokelský poklad zlatých mincí. Největší počet obcí vznikl ve středověku podél Berounky.
Křivoklátsko bylo dávnou državou Přemyslovců, kteří zde zakládali knížecí dvory (Zbečno, Nižbor) a
opevněná hradiště. Na takovém místě vzniklo ve 13. století i centrum oblasti - hrad Křivoklát, spolu s
dalšími hrady a hrádky uprostřed lesů jako jsou Týřov, Jinčov, Jivno a původně i Nižbor. Poněkud
mladšího data jsou královské hrady Žebrák a Točník při jižním okraji, k nimž přistupují ještě hrad
Zbiroh a hrádek Řebřík, na západní hranici pak známý Krakovec. Uprostřed lesů leží i lovecké
zámečky Dřevíč a Leontýn zbudované Fürstenberky. Na Velízi u Kublova byl na místě původního
hradiště vybudován klášter. Na Křivoklátě a v jeho okolí se odehrává děj několika románů, především
I. dílu Jiráskovy trilogie Mezi proudy. Byl to i oblíbený cíl K. H. Máchy a pobývali zde i zakladatelé
Sokola M. Tyrš a J. Fügner. Údolí Berounky mezi Skryjemi a Křivoklátem nověji zvěčnil svým dílem
Ota Pavel.
Vliv člověka
Na Křivoklátsku nikdy nevznikl větší průmysl, i když se zde odedávna rozvíjelo železářství, kdysi
spjaté s rozsáhlým pálením dřevěného uhlí v milířích, jejichž stopy lze najít na mnohých místech v
lesích a jejichž provoz, trvající až do prvních let po II. světové válce, ovlivnil řadu porostů. Železářský
průmysl se soustředil v Novém Jáchymově, na sousední Krušné hoře zanikl poslední důl teprve před
několika desetiletími. Menší průmyslové podniky jsou dnes v Nižboru (sklárny, tukový průmysl),
Hýskově (stavební prefabrikáty), velmi rušivě působí strojírenský závod Permon v Roztokách u
Křivoklátu, stejně jako lom na spilit pod Zbečnem nebo halda jílovcového lomu Hořkovec na severní
hranici CHKO. Negativní dopad mají i některé velké chatové zástavby na Berounce a Kačáku.
Průmyslové emise ze zmíněných místních zdrojů postihují zřetelně jen blízké okolí, chemizací
zemědělství a vůbec znečištěním jsou ohrožené ty vodní toky, které sbírají své vody v obdělaných
nebo hustě osídlených okrscích, především Rakovnický potok a ovšem Berounka. Území zasahují i
dálkové imise, jak ze severozápadních Čech, tak z blízké aglomerace berounské. Velké ochuzení
původní přírody představují rozsáhlejší monokultury smrku, méně borovice a místně i chatové
zástavby.
Základním cílem péče o chráněnou přírodu Křivoklátska je postupné odstraňování cizích dřevin z
maloplošných chráněných území a omezení jejich výsadeb v rámci CHKO. Přirozenou obnovu je
třeba v některých úsecích chránit zaplocením proti přemnožené zvěři, což je případ rezervace sv.
Alžběta v Lánské oboře. Přímým zásahem je třeba odstraňovat akát a jeho nálety v některých
chráněných územích, především v rezervaci na Babě, na Trubínském vrchu nebo Kabečnici - zde i
borovici černou. V rezervaci Stará Ves je žádoucí řízená pastva. Rovněž je třeba omezit
odvodňování, zvláště v oblasti pramenných potoků Klíčavy.
Závěr
Přestože Křivoklátsko vyniká bohatstvím přírodních hodnot, síť maloplošných chráněných území se
zde budovala teprve nedávno, často až po vyhlášení CHKO. Řada přírodních rezervací má z hlediska
ochrany přírody mezinárodní význam (NPR Týřov, Velká Pleš, Vůznice a Kohoutov). Výzkumy v
rámci biosférické rezervace, které zde probíhají, přinášejí stále nové poznatky a výsledky, takže tuto
síť bylo nutno doplňovat zejména o tak bohaté a zachovalé úseky, jako třeba je soutěska Jezírek na
Zbirožském potoce (vyhlášeno v říjnu 1995). Na Křivoklátsku se zachovaly ekosystémy a fenomény,
které jsou již jinde podstatně narušeny, takže zkušenosti z Křivoklátska bude možno využít i při
renaturaci a stanovení ochranářských cílů v jiných méně zachovalých oblastech. V současné době se
uvažuje o povýšení CHKO Křivoklátsko na národní park.
5.1.2. Národní přírodní rezervace
Jsou to zvláště chráněná území menší rozlohy, které mají mimořádné přírodní hodnoty. Na přirozený
reliéf s typickou geologickou stavbou jsou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či
mezinárodním měřítku. Národní přírodní rezervace vyhlašuje příslušný orgán ochrany přírody a
stanoví také přitom bližší ochranné podmínky.
67
Využívání národní přírodní rezervace je možné v případě, že se jim uchová či zlepší dosavadní stav
přírodního prostředí.
Ochranné podmínky
Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno:
- hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky
a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci
- ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch provádět chemizaci, změnu vodního
režimu a terénní úpravy,
- povolovat a umisťovat nové stavby
- těžit nerosty a humolity
- vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánů ochrany přírody, kromě
vlastníků a nájemců pozemků
- povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a
živočichů
- provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo
silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
- zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat
otrávených návnad při výkonu práva myslivosti
- vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní
a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu,
zdravotní a veterinární službu
- sbírat či odchytávat rostliny či živočichy
- tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
- měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní
přírodní rezervace
Právo myslivosti a rybářství v národní přírodní rezervaci
Výkon rybářského a mysliveckého práva v národní přírodní rezervaci je možný jen se souhlasem
orgánu ochrany přírody.
Lesy národní přírodní rezervace
Lesy v národní přírodní rezervaci nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských, zásahy proti
škůdcům a případům mimořádných okolností a nepředvídaných škod je možné provádět jen se
souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.
Značení
K označení území národní přírodní rezervace se používá tabule s velkým státním znakem, pod
kterým je uveden druh a název chráněného území. Označení hranic národní přírodní rezervace se
umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na hranicích chráněného území.
Ochranné pásmo
Kvůli zabezpečení národní přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí může být pro ni vyhlášeno
ochranné pásmo, ve kterém se vymezují činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas
orgánu ochrany přírody. Pokud ochranné pásmo není vyhlášeno orgánem ochrany přírody, je jím
podle zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranice národní přírodní
rezervace.
Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků,
změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je
nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
Přehled NPR na území Rakovnicka:
Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň
Katastrální území: Kozojedy
Celková výměra: 24,27 ha
68
Nadmořská výška: 410 – 486 m
Datum vyhlášení: 24. 2. 1989
Popis a poloha:
Stráň v délce asi 2 km, 1 - 2 km severně od obce Pochvalov, asi 1,5 km jihovýchodně od Smilovic,
vpravo od komunikace Hříškov - Hvížďalka - Řevničov. Leží na území Přírodního parku Džbán.
GPS WGS 84: N50 14.450 E13 49.380
Význam:
Ochrana rostlinných a živočišných společenstev slínovcových stěn a sutí s výskytem vzácných a
ohrožených druhů rostlin, především pak medvědice lékařské a zimostrázku alpského.
Pravděpodobně největší odkryv bělohorských opuk ve středních Čechách, vynikající objekt
geomorfologický.
Národní přírodní rezervace Týřov
Katastrální území: Broumy, Karlova Ves, Skryje
Popis a poloha:
Svahy na pravém břehu Berounky severovýchodně od Skryjí směrem ke Kouřimeckému přívozu,
údolí Úpořského potoka od ústí až k obci Broumy, údolí dolního toku Prostředního potoka. Leží na
území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N49 58.411 E13 47.474
Význam:
Charakteristický členitý úsek křivoklátsko-rokycanského pásma vyvřelin s přirozenými ekosystémy
Křivoklátska. Klíčová rezervace regionu mající mezinárodní význam.
Národní přírodní rezervace Velká Pleš
Katastrální území: Branov
Nadmořská výška: 244 - 500 m
Popis a poloha:
Svahy Velké a Malé Pleše (500 a 451 m n. m.) v polesí Kouřimec mezi údolími Berounky a Klucné
(luh Havlouš) asi 4 km západně od obce Karlova Ves. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N49 59.107 E13 48.729
Význam
Přirozená lesní, lesostepní a stepní společenstva se zachovalou druhovou skladbou dřevin i
bylinného podrostu. Otevřená lesostepní společenstva s řadou teplomilných chráněných druhů.
Národní přírodní rezervace Vůznice
Katastrální území: Běleč, Nižbor, Sýkořice
Popis a poloha:
Údolí potoka Vůznice mezi obcemi Nižbor a Běleč.
GPS WGS 84: N50 02.484 E13 59.055
Význam:
Komplex ekosystémů stupně doubrav a dubových bučin, typický pro středoevropskou pahorkatinu.
5.1.3. Přírodní rezervace
Menší území soustředěných
přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a
významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za
přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
Ochranné podmínky
Na celém území přírodních rezervací je zakázáno:
69
-
-
hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména
prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a
funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch
používat biocidy
povolovat a umisťovat nové stavby
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a
živočichů
sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru
lesních plodů
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní
rezervace.
Právo myslivosti a rybářství v přírodní rezervaci
Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s
podmínkami ochrany území přírodní rezervace.
Značení
Přírodní rezervace se značí tabulí s malým státním znakem České republiky, pod kterým je uveden
nápis přírodní rezervace. U přírodních rezervací se hranice vyznačují pruhovým značením na
hraničních sloupcích či hraničních stromech. Označení přírodních rezervací se umisťuje na
přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích. Pruhové značení hranic se umisťuje na
hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké. Oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní
pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku
území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na lomové body hranice přírodní rezervace.
Obdobným způsobem se značení provádí i na stromech.
Ochranné pásmo
Kvůli zabezpečení přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí může být pro ni vyhlášeno ochranné
pásmo, ve kterém se vymezují činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu
ochrany přírody. Pokud ochranné pásmo není vyhlášeno orgánem ochrany přírody, je jím podle
zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranice přírodní rezervace.
Přehled PR na území Rakovnicka
Přírodní rezervace Brdatka
Katastrální území: Křivoklát
Popis a poloha:
Jihovýchodně ukloněné svahy na levém břehu Berounky mezi Křivoklátem a Zbečnem. Leží na území
CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N50 02.736 E13 53.112
Význam:
Ochrana ekosystému suťových svahových lesů v zářezu Berounky s projevem říčního fenoménu. Na
jih orientovaných skalních výchozech výskyty xerotermní flóry.
Přírodní rezervace Čertova skála
Katastrální území: Hracholusky
70
Popis a poloha:
Impozantní skalní stěna zasahující do koryta Berounky mezi Týřovicemi a Nezabudicemi asi 2 km
severozápadně od Týřovic. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N49 59.815 E13 47.477
Význam:
Ochrana mohutného odkryvu spilitových polštářových láv v českém algonkiu (starohory).
Přírodní rezervace Červená louka
Katastrální území: Lišany, Olešná, Rakovník
Celková výměra: 23 ha
Popis a poloha:
Mokřadní a slatinné louky podél pravostranného přítoku Lišanského potoka, východně a především
západně od silnice II/229 Rakovník - Lišany, 2 km jjz. od Lišan.
GPS WGS 84: N50 07.897 E13 43.737
Význam:
Ochrana společenstev slatinišť a podmáčených luk s výskytem vzácných a chráněných mokřadních
rostlin, např. vachty trojlisté, všivce bahenního a s charakteristickou zvířenou bezobratlých.
Přírodní rezervace Červený kříž
Katastrální území: Roztoky
Popis a poloha:
Lesní společenstvo u křižovatky silnic Roztoky - Nižbor - Nový Jáchymov. Leží na území CHKO
Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N49 59.593 E13 55.712
Význam:
Přirozená společenstva subkontinentálních subxerofilních doubrav s mochnou bílou.
Přírodní rezervace Jezírko
Katastrální území: Podmokly, Skryje
Popis a poloha:
Údolí Zbirožského potoka mezi Podmokelským a Slapnickým mlýnem s přilehlými pravobřežními
svahy. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N49 56.864 E13 44.950
Význam:
Komplex ekosystémů středočeské pahorkatiny v údolí Zbirožského potoka. Zajímavé
geomorfologické útvary.
Přírodní rezervace Kabečnice
Katastrální území: Sýkořice
Popis a poloha
Jižně až jihozápadně orientované strmé skalní svahy na levém břehu Berounky 2 km východně od
Račic. Leží na území CHKO Křivoklátsko
GPS WGS 84: N50 01.309 E13 56.817
Význam:
Fragmenty stepních a lesostepních ekosystémů s přirozeným složením společenstev.
71
Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň
Katastrální území: Mšecké Žehrovice
Popis a poloha
Svažitý pozemek starého ovocného sadu, louky a les (obora) v nivě u potoka kolem rybníků Strašil a
Soudný, kde hrází území končí. Leží na území Přírodního parku Džbán.
GPS WGS 84: N50 09.946 E13 55.188
Význam:
Předmětem ochrany jsou bylinná společenstva, dosti pestrá díky různorodosti půdních a vlhkostních
podmínek.
Přírodní rezervace Luční potok
Katastrální území: Jesenice
Celková výměra: 17,92
Datum vyhlášení: 2000
Popis a poloha
Údolí Lučního potoka a na něj navazující stráně severozápadně od obce Jesenice 0,5 km. Leží na
území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 06.283 E13 28.452
Význam:
Pestrá mozaika společenstev, počínaje lesními a křovinnými společenstvy, přes mezofilní louky a
úhory, konče subtermofilními loukami a křovinami. Dno údolí pokrývají porosty širokolistých nivních
bylinných společenstev. V lokalitě se vyskytuje několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, a
to včetně kriticky ohrožených druhů.
Přírodní rezervace Na Babě
Popis a poloha:
K jihu až jihozápadu orientované skalní svahy na levém břehu Berounky ležící jižně od obce Křivoklát.
Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N50 01.896 E13 52.155
Význam:
Přirozená stepní, lesostepní a lesní společenstva s výskytem řady teplomilných chráněných druhů.
Přírodní rezervace Nezabudické skály
Katastrální území: Velká Buková
Popis a poloha:
Skalnatý sráz asi 1 km dlouhý na levém břehu Berounky, asi 2 km severně od Nezabudic, na úpatí
vede silnice II/201 Roztoky - Skryje. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84:
N50 01.345 E13 50.138
Význam:
Lokalita vzácných plazů. Výskyt xerotermních porostů na zasutěných svazích orientovaných na jih až
jihozápad.
Přírodní rezervace Podhůrka
Katastrální území: Nové Strašecí
72
Popis a poloha:
V blízkosti těžebního prostoru žáruvzdorných jílů a lupku Hořkovec 1 km jihovýchodně od města Nové
Strašecí pod železniční tratí Praha - Chomutov. Jedná se o zachovaný ekosystém mokřadu v povodí
Klíčavského potoka (Strouha) s podmáčenými loukami, bažinným lesem, trsovitými ostřicemi na dně
původního rybníka, s vodním společenstvem (bublinatkou obecnou).
GPS WGS 84: N50 08.533 E13 53.408
Význam:
Ochrana vodních, mokřadních a lučních společenstev rostlin a na ně vázaných živočichů na
rašelinném ložisku s výskytem zvláště chráněných druhů.
Přírodní rezervace Prameny Klíčavy
Katastrální území: Řevničov
Popis a poloha
Prameniště Klíčavy se nachází asi 0,5 km jižně od železniční stanice Řevničov. Leží na území CHKO
Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N50 08.728 E13 50.106
Význam:
Zachovalé lesní porosty lužních olšin a dále otevřená mokřadní travinobylinná společenstva.
Přírodní rezervace Rybníčky u Podbořánek
Katastrální území: Podbořánky
Popis a poloha
Rezervace leží 1,5 km jihozápadně od obce Podbořánky podél Mladotického potoka.
GPS WGS 84: N50 02.616 E13 26.453
Význam:
Přirozená společenstva rašelinišť (sukcesní stadia), vlhkých luk a lesních společenstev s výskytem
ohrožených a vzácných druhů rostlin, například vachty trojlisté, ďáblíku bahenního, plavuníku
zploštělého.
Přírodní rezervace Stříbrný luh
Katastrální území: Újezd nad Zbečnem
Popis a poloha:
Severně orientované svahy na pravém břehu Berounky asi 1 km jihovýchodně od obce Roztoky u
Křivoklátu. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N50 01.058 E13 52.547
Význam:
Přirozené porosty lesních ekosystémů bukových doubrav a dubových bučin se zachovalým bylinným
podrostem.
Přírodní rezervace Svatá Alžběta
Katastrální území: Městečko
Popis a poloha:
Horní hrana pravého svahu údolí Klíčavy v Lánské oboře asi 2 km severně od Požárů a 6,5 km
jihozápadně od Lán. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N50 05.041 E13 53.915
Význam:
73
Přirozené lesní porosty lipodubových bučin a lipových javořin uprostřed Lánské obory na východním
svahu.
Přírodní rezervace Tankodrom
Katastrální území: Rakovník
Popis a poloha:
Bývalý vojenský prostor navazující na severozápadní okraj zastavěného území města Rakovník.
Rozsáhlé území má stepní charakter a je na území Rakovnicka unikátní. Území je cenné zejména pro
výskyt teplomilných rostlin a živočichů, má mimořádnou hodnotu díky poměrně velkému rozsahu
prakticky nezasažených biocenóz.
GPS WGS 84: N50 06.959 E13 41.229
Význam:
Ochrana rostlinných a zejména živočišných společenstev. Území je cenné pro výskyt teplomilných
druhů hmyzu. Lokalita má i ornitologický význam. Chráněn je jižně exponovaný svah bývalého
vojenského cvičiště (tankodromu), západně od města Rakovníka. Původní zemědělské pozemky zde
byly po 40 let využívány pro cvičné jízdy kolové a pásové techniky, přičemž docházelo ke zcela
specifickým zásahům do konfigurace terénu a do vegetačního krytu. Periody intenzivního využívání
vojenského prostoru byly střídány s někdy značně dlouhými obdobími klidu. Zcela paradoxně tak
v těsné blízkosti města vzniklo území z hlediska ochrany přírody zcela unikátní. Značně k tomu
přispěl fakt, že lokalita nebyla vystavena běžným negativním vlivům, jako je působení pesticidů,
hnojiv a také skutečnost, že území bylo zcela uzavřeno pro veřejnost.
Přírodní rezervace U Eremita
Popis a poloha
Severní svahy na pravém břehu Berounky mezi Roztokami a Branovem asi 1 km jižně od Roztok.
Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N50 01.065 E13 51.667
Význam:
Suťový svahový les s hojnými porosty tisu a s tufovým prameništěm, typická ukázka původních lesů
bohatých na dřeviny.
Přírodní rezervace Vysoký Tok
Popis a poloha:
Vrchol a jihovýchodní svahy Vysokého Toku (546 m n. m.) asi 1 km severozápadně od obce Karlova
Ves. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N49 59.495 E13 51.149
Význam:
Zachovalé geomorfologické fenomény (odnosem) modelovaný vrchol, mrazový srub, skalní rozvaliny)
a lesní porosty typické pro tuto oblast Křivoklátska.
Přírodní rezervace V bahnách
Katastrální území: Třtice
74
Popis a poloha:
Na horním toku potoka Loděnice mezi rybníky Bucek a Punčocha, 1 km jižně od obce Třtice. Území
se velmi mírně svažuje k východu. Leží na území Přírodního parku Džbán.
GPS WGS 84: N50 10.459 E13 51.838
Význam:
Ve středních Čechách ojedinělé přechodové rašeliniště s bohatou květenou, zastoupena též
společenstva slatin.
5.1.4. Přírodní památky
Jde o přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných
nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým
či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Takováto
území může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku a stanovit přitom také její bližší
ochranné podmínky.
Značení
Přírodní památky se označují tabulí s malým státním znakem České republiky s nápisem přírodní
rezervace. Označení hranic přírodní památky se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na
jejích hranicích. Pruhové značení hranic se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené
pruhy 5 cm široké. Oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku,
dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se
umisťují zejména na lomové body hranice přírodní památky. Obdobným způsobem se značení
provádí i na stromech.
Ochranné pásmo
Kvůli zabezpečení přírodní památky před rušivými vlivy z okolí může být pro ni vyhlášeno ochranné
pásmo, ve kterém se vymezují činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu
ochrany přírody. Pokud ochranné pásmo není vyhlášeno orgánem ochrany přírody, je jím podle
zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranice přírodní památky.
Přírodní památka Krtské skály
Katastrální území: Krty
Popis a poloha:
Krtské skály leží asi 1 km jihozápadně od obce Krty na rozvodí Ostroveckého a Rakovnického
potoka. Leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 04.766 E13 26.292
Význam:
Ochrana lesního území s četnými zvětralými skalními výchozy, balvanitými sutěmi i roztroušenými
balvany a bývalými drobnými lomy. V centru památky se nachází starý, relativně velký zatopený lom s
jezírkem. Jezírko v lomu je refugiem vodních rostlin a živočichů. V návaznosti na geologický podklad
se zde vytvořila vysoká diverzita rostlinných a živočišných společenstev. Území je z větší části
pokryté lesem a zahrnuje vrcholy a svahy z Krtských skal.
Přírodní památka Lom Soseň
Katastrální území: Soseň
Popis a poloha:
Jámový lom se nachází 0,8 km jižně od obce Soseň. Leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 04.935 E13 31.828
Význam:
75
Starý jámový lom s jezírkem s kolísající vodní hladinou a s výskytem obojživelníků a vzácných rostlin.
Přírodní památka Malý Uran
Katastrální území: Kosobody
Popis a poloha:
Malý Uran leží 2 km západně od obce Oráčov poblíž silnice II/228 Rakovník - Jesenice po pravé
straně Kosobodského potoka v místě bývalé pastviny. Leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84:
N50 06.008 E13 31.198
Význam:
Chráněné skalnaté svahy Kosobodského potoka s výskytem jalovce obecného - Juniperus communis
a dalších rostlinných druhů.
Přírodní památka Milská stráň
Katastrální území: Milý
Popis a poloha:
Strmý svah s jižní expozicí v těsné blízkosti obce Milý, protáhlého tvaru o šíři 100 - 200 m a délce
přibližně 1200 m od okraje zastavěného území obce k východu. Leží na území Přírodního parku
Džbán.
GPS WGS 84: N50 14.168 E13 52.124
Význam:
Teplomilná společenstva rostlin (např. trličník brvitý) a živočichů slínovcových ("bílých") strání.
Přírodní památka Na Novém rybníce
Popis a poloha:
Rybník a přilehlé louky západně od města Nové Strašecí v údolní nivě potoka Strouha, blízko
zastavěného území města v oblouku železniční tratě Praha - Chomutov.
GPS WGS 84: N50 09.170 E13 52.644
Význam:
Ochrana rybníka s rákosinami a přilehlých vlhkých luk se vzácnými rostlinami.
Přírodní památka Ostrovecká olšina
Popis a poloha:
Podmáčené louky a olšiny 400 m severně od obce Ostrovec v pozvolna se svažující nivě levého
přítoku Ostroveckého potoka směrem k severozápadu. Leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 04.688 E13 25.120
Význam:
Zachování zbytku přirozených společenstev podmáčených luk a olšin s výskytem vzácných slatinných
druhů rostlin.
Přírodní památka Plaviště
Popis a poloha:
76
Nejvýše položený rybník z kaskády rybníků jihozápadně od obce Soseň a jižně od obce Kosobody.
Leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84:
N50 05.218 E13 31.225
Význam:
Rybník a jeho zrašelinělé břehy s výskytem mokřadních společenstev, kde roste řada vzácných a
ohrožených druhů. V minulosti zde bývala pastvina.
Přírodní památka Prameny Javornice
Katastrální území: Drahouš, Soseň
Nadmořská výška: 565 m
Popis a poloha:
Prameniště potoka Javornice 1,7 km jižně od obce Soseň. Leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 04.552 E13 32.194
Význam:
Prameniště potoka Javornice s výskytem ohrožených rostlinných druhů. Jsou zde zastoupena
společenstva pramenišť, mokřadů, luční společenstva, společenstva nekosených luk s vysokým
zastoupením náletových dřevin.
Přírodní památka Přílepská skála
Katastrální území: Přílepy
Popis a poloha:
Skalnatá krajinná dominanta lomu 500 m východně od obce Přílepy.
GPS WGS 84: N50 07.368 E13 38.549
Význam:
Ochrana skalnaté krajinné dominanty se zbytky historické těžby pískovce, takzvaného přílepáku. V
návaznosti na geologický podklad se zde vytvořila vysoká diverzita rostlinných společenstev.
Přílepská skála představuje výškovou kótu v Rakovnické kotlině. Vyvýšené stanoviště má několik
typů ekosystémů, které osidluje specifická květena a zvířena. Jsou zde skalní stěny, zatopený lůmek,
stepní až polostepní porost. Lokalita tvoří významné refugium v krajině, která je tvořena převážně
rozsáhlými lány orné půdy a chmelnicemi.
Přírodní památka Valachov
Katastrální území: Hracholusky
Popis a poloha:
Severní příkře ukloněný svah vrchu Valachov (411 m n. m.) v údolí Tyterského potoka asi 2 km od
obce Skřivaň. Leží na území CHKO Křivoklátsko.
GPS WGS 84: N50 01.217 E13 46.340
Význam:
Uměle vylámané prostory s výskytem druhotných minerálů síry. Celostátní význam z mineralogického
hlediska. Byl odsud popsán roku 1926 nový minerál slavíkit.
Přehled ZCHÚ Rakovnicko
NPR
PR
PP
77
5. 2. Evropsky významné lokality – NATURA 2000
5.2.1. Ptačí oblast Křivoklátsko
Podle tzv. směrnice o ptácích vydané Evropskou komisí v roce 1979 byla navržena Ptačí oblast
Křivoklátsko. Má rozlohu 31 932 ha a zaujímá 51 % rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Ptačí oblast byla vymezena nařízením vlády č. 684/2004 Sb. Rozkládá se na území Středočeského
kraje a Plzeňského kraje, v katastrálních územích Běleč, Branov, Bratronice u Kladna, Broumy,
Bzová u Hořovic, Čilá, Drahoňův Újezd, Hracholusky nad Berounkou, Hřebečníky, Hudlice, Hýskov,
Chyňava, Jablečno, Kalubice, Karlova Ves, Křivoklát, Kublov, Lány, Lhota u Kamenných Žehrovic,
Lhotka u Terešova, Líšná u Zbiroha, Lužná u Rakovníka, Městečko u Křivoklátu, Mlečice,
Nezabudice, Nižbor, Nový Jáchymov, Ostrovec u Terešova, Otročiněves, Podmokly nad Berounkou,
Přísednice, Pustověty, Račice nad Berounkou, Roztoky u Křivoklátu, Ruda u Nového Strašecí,
Řevničov, Skryje nad Berounkou, Skřivaň, Stradonice u Nižboru, Sýkořice, Třebnuška, Týřovice nad
Berounkou, Újezd nad Zbečnem, Velká Buková, Zbečno a Žloukovice.
Přírodní hodnoty ptačí oblasti Křivoklátsko
Ptačí oblast Křivoklátsko se nachází ve středních Čechách, asi 40 km jihozápadně od Prahy. Oblast
má charakter vrchoviny s nejvyšším vrcholem 616 m n. m. a napříč ji protíná v hlubokém údolí řeka
Berounka. Povrch Křivoklátska je velmi členitý, především díky četným skalním výchozům a úzkým a
zahloubeným údolím potoků. Na těchto místech se potom zřetelně projevuje teplotní inverze – vrcholy
jsou zde suché a teplé, zatímco nižší polohy v uzavřených údolích jsou chladné a vlhké. Území je
z velké části pokryto lesy, od bučin, přes dubohabřiny až po teplomilné rozvolněné doubravy na
exponovaných stanovištích, kde v extrémních podmínkách mohu přecházet v lesostepi a skalní stepi.
Na svazích a v hlubokých údolích jsou to potom zachovalé lesy suťové. Lesy mají přirozený charakter
práve na extrémních a obtížně dostupných stanovištích, ve velké části území jsou lesy hospodářsky
ovlivněné. Místy se zde vyskytují staré sady, hojnější jsou teplé svahy zarostlé křovinami. V nivách
některých potoků zůstaly zachovány zbytky květnatých luk.
Druhy, pro které je oblast vyhlášena:
Výběr ptačích oblastí se řídí několika kritérii. Ta na Křivoklátsku splňuje 8 druhů ptáků: včelojed lesní,
výr velký, kulíšek nejmenší, žluna šedá, strakapoud prostřední, ledňáček říční, lejsek bělokrký a
lejsek malý.
Dalšími evropsky významnými druhy žijícími v ptačí oblasti Křivoklátsko jsou: čáp černý, luňák
červený, moták pochop, chřástal polní, sýc rousný, datel černý, skřivan lesní, pěnice vlašská, ťuhýk
obecný.
Včelojed lesní – tažný dravec, živící se především kuklami vos, případně drobnými obratlovci. Přesto
je z neznalosti zaměňován za káni a nelegálně střílen. Dává přednost krajině, kde jsou v mozaice lesy
a otevřené plochy.
Výr velký – naše největší sova, hnízdící především na skalách nad údolím řeky Berounky. Jeho
prostředí se příliš nezměnilo, ohrožení spočívá hlavně ve vyrušování a záměrném vybírání a ničení
hnízd.
Kulíšek nejmenší – náš nejmenší druh sovy, jen o něco větší než vrabec. Hnízdí především
v horských a podhorských jehličnatých a smíšených lesích, ale také v rozsáhlých lesích nižších poloh.
Ke hnízdění často obsazuje dutinu po šplhavcích.
78
Žluna šedá – lesní druh z řádu šplhavců. Vyhledává starší listnaté a smíšené lesy, případně parky a
zahrady, kde hnízdí v dutině vytesané do kmene narušeného nebo usychajícího stromu. Potravu
žluny šedé i její hojnější příbuzné žluny zelené tvoří především mravenci (včetně larev a kukel), ale
také jiné druhy hmyzu. Také žluna je ohrožena ubýváním porostů vhodných pro hnízdění, především
náhradou starých rozvolněných listnatých lesů mladými jehličnatými porosty a nedostatkem starých
stromů.
Strakapoud prostřední – další z druhů starých listnatých a smíšených lesů, který je ohrožen jejich
úbytkem. Jako většina šplhavců si na hnízdo hloubí dutinu do narušeného kmene a živí se především
hmyzem, žijícím ve dřevě.
Ledňáček říční – zástupce řádu srostloprstých, nápadný především svým zářivě modrým zbarvením.
Ve vyšších hlinitých březích potoků a řek si vyhrabává hnízdní noru, až 70 cm dlouhou. Ve vodě pak
loví svoji potravu – drobné rybky, pulce, korýše a hmyz.
Lejsek bělokrký – drobný pěvec, obývající starší listnaté, případně smíšené lesy. Živí se hmyzem,
který chytá za letu nebo sbírá na větvích a listech. Svoje hnízdo umisťuje do dutin, často také
obsazuje vyvěšované budky. Ohrožení pro lejska představuje, podobně jako pro jiné dutinové druhy,
ubývání hnízdních příležitostí, tj. odstraňování starých doupných stromů z porostů. Lejsek bělokrký je
tažný, zimuje v tropické Africe.
Lejsek malý – drobný pěvec, který osidluje staré bukové lesy, ve kterých si pro hnízdění vybírá dutiny
a polodutiny. Potravu – drobné bezobratlé – sbírá v korunách stromů. Na zimu odlétá do jihovýchodní
Asie.
Opatření, uplatňovaná v ochraně ptáků
Z druhů ptáků, pro které je vyhlašována ptačí oblast Křivoklátsko, je 5 druhů bezprostředně spojeno
s lesy, především s lesními porosty s přirozenou druhovou a věkovou strukturou. Opatření pro tyto
druhy (strakapoud prostřední, žluna šedá, kulíšek nejmenší, lejsek bělokrký, lejsek malý) spočívají
tedy v zachování vhodných podmínek v lesích:
- při obnově lesů podporovat původní druhy dřevin a využívat přírodě blízké způsoby lesního
hospodářství
- v lesích dále ponechávat staré stromy s dutinami, které poskytují více hnízdních možností a
potravy
- prodloužit obnovní dobu porostů – tím je podpořena možnost přirozeného zalesnění
- omezovat vysoké stavy spárkaté zvěře, které brání přirozené obnově lesa
Opatření pro včelojeda, výra a ledňáčka
Včelojed lesní
- v období hnízdění neprovádět těžbu dřeva ve vzdálenosti do 200 m od obsazeného hnízda
- v porostech ponechávat stromy vhodné pro založení hnízda
Výr velký
- sledování jednotlivých hnízd a snaha zabránit jejich rušení a ničení
Ledňáček říční
- ponechávat přirozený charakter vodních toků v lokalitách, kde ledňáček hnízdí
- čerstvě obnažené hliněné stěna na březích vod nezpevňovat ani nezavážet
5.2.2. Hrad Křivoklát
Popis a poloha:
Ostroh Rakovnického potoka s hradem Křivoklátem. Hrad Křivoklát na okraji obce Křivoklát. Ve věži
hradu sídlí letní kolonie netopýra velkého - regionálně významná.
5.2.3. Jabůrek
Katastrální území: Zbečno
Popis a poloha:
79
Nevelký hluboký rybník na okraji lesa a zalesněné údolí jeho odtoku. Jedna ze dvou
nejvýznamnějších lokalit v republice.
5.2.4. Kalivody
Katastrální území: Kalivody
Popis a poloha:
Soustava tří rybníků a okolních mokrých luk na Bakovském potoce. Významná lokalita druhu ve
středních Čechách a především v relativně suché oblasti Džbánu.
5.2.5. Lánská obora
Katastrální území: Lány
Popis a poloha:
Zalesněné území v oblasti Lánské pahorkatiny od obce Lány k vodní nádrži Klíčava v severní části
CHKO Křivoklátsko, potok Klíčava nad přehradní nádrží a severozápadní cíp vodní nádrže Klíčava.
Součástí je i přírodní rezervace Svatá Alžběta.
5.2.6. Milská stráň
Katastrální území: Milý
Popis a poloha:
Strmý strukturní svah je tvořen křídovými písčitými slínovci a pískovci, severovýchodně od obce Milý,
na konci obce vpravo od silnice na Bor.
5.2.7. Rakovník – za koupalištěm
Popis a poloha:
Vlhké louky na pravém břehu Lišanského potoka severovýchodně podél železniční tratě Rakovník –
Lužná, 1 km od Rakovníka.
5.2.8. Roztoky u Křivoklátu
Katastrální území: Roztoky
Popis a poloha:
Část stávající přírodní rezervace Na Babě a jejího okolí, levý břeh řeky Berounky asi 1 km jižně od
Křivoklátu.
5.2.9. Skočová – pískovna
Katastrální území: Karlova Ves
Popis a poloha:
Opuštěná pískovna v lese 1 km jihozápadně od obce Karlova Ves, poblíž takzvané Ševcovy cesty.
5.2.10. Týřov – Oupořský potok
Katastrální území: Karlova Ves, Skryje
Popis a poloha:
Rozsáhlé území vzniklé propojením 2 stávajících národních přírodních rezervací – Velká Pleš a
Týřov. Lesní komplex v centrální části CHKO. Pravý břeh středního toku řeky Berounky mezi obcemi
Skryje, Broumy a Branov.
5.2.11. Vůznice
Katastrální území: Sýkořice
Popis a poloha:
Údolí Vůznice v zalesněné oblasti zahrnující národní přírodní rezervaci Vůznice (231 ha) vlevo od
silnice z Bělče do Nižboru až k ústí toku Vůznice do Berounky.
80
5.2.12. Vysoká Libyně
Katastrální území: Žďár
Popis a poloha:
Vlhké louky v okolí malého přítoku Mladotického potoka, jihovýchodně od obce Žďár, nalevo od
silnice Most – Plzeň.
Přehled území NATURA 2000 (bez zákresu hranic Ptačí oblasti Křivoklátsko)
5.3. Přírodní parky
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či
oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy
do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s
ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit
krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu
může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami,
který není zvláště chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny, může orgán ochrany přírody
zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území,
které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Posláním přírodního parku je zachovat a trvale chránit vymezené části území, pro jejich
přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty. Přírodní park představuje specifickou velkoplošnou
ochranu krajiny i se sídly.
Některé činnosti lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. To se týká
například umisťování a povolování nových staveb, těžby nerostů a hornin, pořádání rekreačních,
sportovních a jiných hromadných akcí, změn současné skladby a rozsahu zemědělských a lesních
kultur, kácení dřevin rostoucích mimo les ve volné krajině, zřizování parkovišť tábořišť a kempů,
odstavných ploch, zřizování a rušení stezek, pěšin a účelových komunikací, na vodních plochách
používání plavidel se spalovacími motory atd.
Žádoucí je ochrana vodotečí, vytvoření maximálního množství vodních ploch, zejména rybníků, dále
pak mokřadů, rašelinišť, údolních niv, mezí, doprovodné zeleně, remízků, trvalých travních porostů,
lokalit s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Přírodní parky na Rakovnicku jsou označovány informačními tabulemi, které jsou zpravidla
umisťovány v sídlech ležících na území přírodního parku.
5.3.1. Přírodní park Džbán
Charakteristika oblasti
Přírodní park Džbán se nachází na území regionů Rakovnicko, Kladensko a Lounsko. Jedná se o
poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, ležící mezi průmyslovými oblastmi
Severočeské hnědouhelné pánve a kladensko-rakovnické pánve. Od severozápadu je zacloněn
zlomovým pásmem Krušných hor. Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí
Ročova přechází ve vrchovinu. Hranici přírodního parku vymezují Kladno, Nové Strašecí, Řevničov,
Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby Liběšovice,
Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský
Týnec, Bílichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušín.
Džbán tvoří křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání
směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů (Pravda – 491 m n. m., Špičák –
81
483 m n. m.), plošin (Rovina – 526 m n. m., Džbán – 536 m n. m.) a hřbetů. Na rozčlenění tabule
měla vliv eroze. Přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové
zlomy, několik metrů vysoké, vytvořily se i skalní stěny. Hloubka některých údolí dosahuje 100 – 150
m, takže krajina zde má podhorský až horský ráz. Místy vznikly i malé kaňony (u Kladna a Ročova).
Jednotlivá údolí mají názvy podle centrálních obcí. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské
pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují 600 m n. m. Na východě přechází Džbán v rozsáhlé
plošiny Kladenska. Převážná část území leží v nadmořské výšce 300 – 400 m n. m. Nejvyšším
bodem je Džbán – 536 m n. m. nad obcemi Hředle a Třeboc.
Klima
Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké (490 – 510 mm). Srážkové
poměry jsou negativně ovlivněny Krušnými horami, které tvoří rozsáhlou zádržovou kulisu proti
převládajícímu dešťovému proudění a ochuzují, zejména Žateckou plošinu, asi o 20 % srážek.
Nejdeštivějším obdobím s nejvydatnějšími srážkami jsou měsíce červen, červenec a srpen. Teploty
jsou zde poměrně vysoké (8,3 – 8,9 °C), takže lze oblast charakteri zovat jako velmi suchou a
poměrně teplou. Severnější území náleží k teplé oblasti.
Geologie
Celá oblast vykazuje jednotnou geologickou stavbu, kdy na podloží červených vrstev svrchního
permokarbonu tvořených souvrstvím jílovců a pískovců nápadně červené barvy, místy mírně
vápnitých, spočívají víceméně vodorovně uložené horniny svrchní křídy, tj. pískovce, místy s jílovci,
slíny a opuky, které tvoří vrcholovou tabuli. Ty vznikly jako usazeniny křídového moře v druhohorách
a dosahují mocnosti 30 – 60 m. Původ opuk dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde
zpracovávají na velice zajímavý stavební a obkladový materiál. Architektura zdejších obcí je
pozoruhodná opukovými stavbami, které se naprosto odlišují od typických českých chalup, statků a
kostelů. Od severozápadu, z Podbořanska a Žatecka, zasahují na Džbán třetihorní vrstvy usazenin –
křemenné pískovce, křemence a slepence. V širokých údolích jsou obnaženy permokarbonské
sedimenty. Geomorfologické poměry údolí jsou do jisté míry ovlivňovány geologickým složením.
Slíny, vystupující místy v podloží opuk, podmiňují vznik sesuvů a poklesů, např. nad Pochvalovem a
Smilovicemi. Vlivem sesuvů dochází k odlamování okrajů opukové tabule v příkrých stěnách, které
lemují okraje některých plošin. Dalším důležitým prvkem reliéfu Džbánu jsou četné erozní rýhy, strže
a rokle.
Vodstvo
Lesnatý Džbán je pramennou oblastí uprostřed bezlesého Slánska, Žatecka a Lounska. Mohutný
džbánský hřeben (plošina) ve směru Hříškov – Řevničov je přirozenou rozvodnicí Vltavy, Berounky a
Ohře. Na východ od této rozvodnice pramení potoky Bakovský, Bilichovský, Pozdeňský a Řisutský.
Všechny tyto potoky mají směr svého toku východ nebo severovýchod a odvodňuje je Vltava. Na
západ od rozvodnice pramení potoky Smolnický, Klášterský (Ročovský), Hřivický, Hasina a Klučecký.
Směr jejich toku je sever nebo severozápad a odvodňuje je řeka Ohře. Na jihu rozvodnice pramení
především Loděnice, která napájí systém mšeckých rybníků Bucký, Punčochu, Mlýnský, Pilský,
Červený a Lodenický rybník. Odvodňuje je řeka Berounka. Další rybníky byly vybudovány na
Pozdeňském potoce (např. Žabach, Poboř, Babinec, Spálený, Dubový a Čekalův rybník). Všechny
potoky sledují dna údolí nebo úpatí strání a hřbetů.
Vegetace
Velká část džbánských plošin nemá silnější půdní pokryv, jejich pokryv tvoří jen tenká vrstva půdy
s dosti velkými úlomky kamenů. Převažují zde hnědé půdy. Na svazích jsou půdy méně degradované
a na výchozech slínů se objevují silně vápnité humusokarbonátové červené půdy, na kterých je často
pěstován chmel. Zvláštní postavení mají půdy na pěnovcích a mokřadech, kde se tvoří slatiny. Na
vyschlém pěnovcovém podkladu se vytváření vysoce vápnité rendziny. V kyselejším prostředí u Třtice
vzniklo rozsáhlejší rašeliniště přechodového typu.
Z hlediska skladby vegetace spadá Džbán do okrajového pásma oblasti teplomilné květeny
(termofytika). Vzhledem k nadmořské výšce a substrátu zde však převažují rostliny se středními
nároky na teplotu a vlhkost (mezofyty). V chladných polohách obrácených k severu můžeme najít i
horské a podhorské druhy rostlin. Dosti členitý terén Džbánu vytváří ve značné míře mikroklimatické
82
podmínky pro některé vzácné druhy rostlin. Jsou to zvláštnosti spojené s hydrologickým režimem,
rozdílnou expozicí stanovišť, svažitostí terénu, relativní výškou, působením větrů, střídáním
horninových výchozů a druhem půdy. Svojí polohou je Džbán předurčen k bohatosti a pestrosti
přírodních složek. Je doslova křižovatkou migračních cest, kterými sem ve starších čtvrtohorách
pronikaly různé druhy teplomilných či naopak severských druhů. Najdeme zde druhy od vysloveně
teplomilných až po horské. Mezi nejvýznamnější patří rostliny, které zde zůstaly beze změn od dob
ledových (glaciální relikty). Zajímavé jsou i džbánské slatiny, rašeliny a stepní teplomilné lokality
bezlesého Džbánu.
Stepní a teplomilná květena je typická pro bezlesou oblast Džbánu. Lokality těchto rostlin se často
nacházejí na hospodářsky málo významných stráních. Vyskytuje se zde kavyl vláskatý, pipla
osmahlá, kozenec rakouský, hlaváč žlutý, černohlávek velkokvětý, zvonek klubkatý, máčka ladní,
mydlice lékařská, dobromysl obecná, divizna malokvětá, pupava obecná a hnidák kostrbatý. Ze
vzácnějších druhů jsou to strdivka semihradská, zvonek broskvolistý, pelyněk pontický a pravý, sesel
fenyklový, modřenec chocholatý, černýš rolní, koniklec luční načernalý bělozářka liliovitá, kavyl Ivanův
a chlupatý, sasanka lesní, čičorka pochvatá, silenka ušnice, vratička měsíční, hořeček zahořklý,
německý a brvitý, hlaváček jarní, pavinec horský, smil písečný, dub pýřitý, hvězdnice chlumní,
plamének přímý kruštík tmavočervený, dřín obecný, pětiprstka žežulník a vstavač nachový.
Lesy
Lesy pokrývají Džbánsko z 65 – 70 %. V minulosti lesy pokrývaly, až na malé výjimky, celou plochu
Džbánu. Přestože osídlení okrajů Džbánu je prehistorické, jeho jádro nebylo nikdy souvisle
odlesněno. Dnešní lesy mají většinou pozměněnou druhovou skladbu (smrk, borovice lesní i černá),
místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty, významné jsou bučiny. Původní porosty se
udržely na méně přístupných místech, hlavně na srázech pod okraji jednotlivých plošin a skal.
Džbánsko je výrazně lesním územím doubravního stupně. Střídají se zde mozaikovitě ještě kyselé
buko-dubové lesy mařinkové, místy i borové doubravy s habrovými doubravami. Někde jsou dokonce
dochované pohorské bučiny. Vzácně se dochovaly zbytky teplomilné tolitové doubravy, kamejkové
doubravy a dřínové doubravy. Dominantními rostlinami uvedených doubrav jsou dřín, kamejka
nachová, tolita lékařská, třemdava bílá a dub šípák.
V dubohabrových hájích roste vzácná kýchavice černá, která patří mezi zbytky dochované třetihorní
květeny. Ve smíšených lesních a hájových porostech se mísí zbytky bučin, habřin a doubrav, ve
kterých je možné nalézt i vzácnější druhy jako jsou: plicník úzkolistý azurový, lilie zlatohlávek,
zimostrázek alpinský, lýkovec jedovatý, lecha jarní a černá, medovník meduňkolistý, kručinka
německá, jetel alpinský, jetel bledožlutý, podléška jaterník, náprsník žlutý, kruštík širolistý, okrotice
bílá a růžová.
Na píscích v řídkých borech je značně rozšířen vřes obecný, borůvka a brusinka. Velmi vzácný
jalovec obecný (kdysi hojně rozšířený) se zde dochoval jen sporadicky. Geomorfologickou
jedinečností džbánských údolí jsou bílé opukové skály, nazývané „bílé stráně“, svítící daleko do kraje.
Roste zde unikátní medvědice léčivá a zimostrázek alpinský, glaciální relikty z doby ledové.
Medvědici zde doprovází vzácná skalní tráva pěchava vápnomilná a lněnka lnolistá. Na opukových
hranách skal rostou dále lněnka alpinská, hvězdnice chlumní, čilimník černající, bělozářka větevnatá,
chrpa Triumfettiho, žluťucha menší, oman vrbolistý, růže galská, rmen barvířský, smldník jelení,
skalník okrouhlolistý, mochna bílá, srpice barvířská, pcháč šedý a bezlodyžný, ostružiník skalní,
kociánek dvoudomý.
Vedle teplomilných druhů zde díky značné geomorfologické členitosti území rostou v těsném
sousedství druhy podhorské až horské. Relativní převýšení opukových skal a plošin nad dny údolí je
značné. V některých údolích můžeme nalézt podhorské smrčiny v podobě zvratu pásem. Smrk je
však na Džbánu cizím prvkem, původem horským. Na severních, severozápadních a jihozápadních
svazích můžeme nalézt tzv. dealpiny, tj. druhy, které sešly z hor do podhůří, nebo i prealpiny, druhy,
které sestoupily z podhůří do nížin. Jsou to: hruštička okrouhlolistá, pěchava vápnomilná a hruštice
jednostranná. V bučinách rostou lýkovec jedovatý, vsenka nachová, bukovinec osladičovitý, devětsil
bílý, žindava evropská. pryskyřník kosmatý, měsíčnice trvalá, jarmanka větší, knotovka lesní. Ve
smrčinách se vyskytují plavuň pučivá, zploštělá a jedlová. Kolem lesních světlin a cest lze nalézt hadí
mord nízký, pcháč různolistý, třezalku horskou, kakost lesní, trojzubec poléhavý, smilku tuhou a sítinu
hubenou. V údolích roste ostřice horská, oměj různobarvý, korálice trojklanná, sedmikvítek evropský,
kosatec sibiřský, žluťucha orlíčkovitá, oměj vlčí mor, upolín evropský, prha arnika, podbělice alpská,
udatna lesní, rdest alpský a v olšinách olše šedá, krabilice chlupatá a zlatá, lipnice oddálená, čarovník
pařížský, třtina chloupkatá a pestrá. Z kapraďorostů je to kapradiník horomilný, kapradina hrálovitá,
kapraď osténkatá, přeslička větevnatá a přeslička největší.
83
Slatiny a rašeliny se na Džbáně nacházejí vzácně, a to především v jižný, východní a jihovýchodní
části v údolních nivách. Pravých rašelinných druhů je zde poskrovnu, neboť se vyhýbají vápennému
podkladu. Pravé rašeliniště se nachází u Třtice, slatiny jsou vyvinuty v údolí Gotthardském,
Smradenském, Žerotínském a v Cikánském dolíku. Původním druhem na zrašeliněných a slatinných
půdách je bezkolenec modrý. Na rašeliništi nalezneme břízy, celou řadu vrb (popelavá, pětimužná,
ušatá, plazivá) a ostřic (Davallova, dvoudomá, latnatá, dvouřadá, liščí, šedavá, štíhlá, bledavá,
zobánkatá, ostrá, žlutá, horská, pestrá, trsnatá). Ze vzácných rostlin je zde vachta trojlistá, bublinatka
přehlížená a bledavá, rosnatka okrouhlolistá, tučnice obyčejná, pryskyřník veliký a rdest alpinský. Na
okolních blízkých loukách roste zvonečník klasnatý, upolín evropský, tolije bahenní, vstavač kukačka
a májový, vemeník dvoulistý, prha arnika a hořeček ladní. Na slatinách roste olše šedá, bříza pýřitá,
vrba plazivá, kosatec sibiřský, tolije bahenní, sášina načervenalá a rezavá, šáchor žlutavý, lipnice
bahenní, ostřice Davallova, lněnka zobanitá, mečík bahenní, kruštík bahenní a kohádka kalíškatá.
Fauna
Fauna Džbánu není ještě zcela prozkoumána, lze však předpokládat výskyt řady vzácných druhů,
zejména bezobratlých. Dobře známá je především zvěř, kterou se zabývá myslivost. Jsou zde srnec
obecný, zajíc polní, prase divoké, jelen lesní, liška obecná, kuna lesní a skalní, tchoř tmavý.
Význačným obyvatelem Džbánu je jezevec lesní, který zejména v pásu pískovců pod hranami plošin
nachází vhodné podmínky pro stavbu svých nor. Na Džbáně se také rozšířil muflon, původně
vysazený u Pnětluk. Z hmyzožravců zde žije ježek západní, z rejsků bělozubka šedá. Netopýři jsou
zastoupeni řadou běžnějších druhů. Z hlodavců je to veverka obecná, křeček polní, norník rudý,
myšice lesní a křovinná, hraboš polní a vzácný plšík lískový. Z nepůvodních druhů zde žijí králík
divoký a ondatra pižmová.
Bohatá je avifauna. Na Džbáně bylo pozorováno hnízdění více než 60 druhů ptáků. Z dravců jsou to
krahujec obecný, jestřáb lesní, káně lesní, zatímco luňáci, pilich šedý a sokol stěhovavý zatím byli
zastiženi pouze při migraci. V zimě lze spatřit káni rousnou. Ze sov jmenujme sýčka obecného,
kalouse ušatého, výra velkého, sovu pálenou i puštíka obecného, nelze vyloučit ani hnízdění kulíška
nejmenšího. Z kurovitých jsou původními obyvateli koroptev polní a křepelka polní, jejichž stavy však
dnes poklesly. Dobré životní podmínky zde však nalezl i nepůvodní bažant obecný. Z holubovitých
hnízdí na Džbánu holub hřivnáč, doupňák, hrdlička divoká i zahradní. Dále zde můžeme nalézt
kukačku obecnou, žlunu zelenou i šedou, strakapouda velkého, lejska šedého, pěnici černohlavou,
hnědokřídlou i pokřovní, budníčka většího i menšího, králíčka obecného, drozda zpěvného, kosa
černého, červenku obecnou, rehka zahradního i domácího, pěvušku modrou, střízlíka obecného,
ťuhýka obecného, sýkory koňadru, modřinku i úhelníček, mlynaříka dlouhoocasého, vlaštovku
obecnou, jiřičku obecnou, zvonka zeleného, stehlíka obecného, čížka lesního, konopku obecnou,
strnada rákosního i obecného, pěnkavu obecnou, vrabce domácího i polního, špačka obecného,
žluvu hajní, straku obecnou, sojku obecnou, vránu obecnou šedou, krkavce velkého, kachnu divokou
a labuť velkou. Dále lze předpokládat hnízdění ostříže lesního, čejky chocholaté, sluky lesní, rorýse
obecného, pěnice slavíkové, budníčka lesního, rákosníka zpěvného, drozda brávníka, slavíka
obecného, sýkory babky, dlaska tlustozobého, skřivana lesního, konipase horského, hýla obecného a
strnada lučního. Jako zimní hosté se objevují káně rousná, čečetka zimní, konopka žlutozobá, jíkavec
severní, havran polní a kavka obecná. Někdy lze v létě spatřit čápa černého i bílého, volavku
popelavou, kolihu velkou, dudka chocholatého, křivku obecnou a ořešníka kropenatého.
Fauna plazů je zastoupena slepýšem křehkým, ještěrkou obecnou, užovkou obojkovou a zmijí
obecnou. Lze předpokládat i užovku hladkou. Na rašeliništi u Třtice se vyskytuje i ještěrka živorodá.
Z obojživelníků se vzácně vyskytuje mlok skvrnitý, dále čolek obecný a horský. Žáby jsou zastoupené
skokanem hnědým, ropuchou obecnou a zelenou, kuňkou ohnivou, skokanem skřehotavým, blatnicí
skvrnitou a rosničkou zelenou.
Ichtyofauna je poměrně chudá vzhledem k tomu, že Džbán je rozvodnicí s málo vodnatými toky. Stav
na mšeckých rybnících ve značné míře ovlivňuje rybniční hospodářství.
Členovci, nejbohatší zoologická skupina, zde nebyli soustavně prozkoumáni. Z nálezů cikády
chlumní, krasce (Anthaxia nitidula) nebo teplomilných pavouků (stepníka rudého a dalších ) lze
očekávat bohaté cenózy teplomilného hmyzu a členovců vůbec. Nachází se zde několik druhů
sarančat, čmeláků, mravenců ostrohřbetka křovinná a pěnodějka. Z brouků lze namátkou jmenovat
střevlíky, krasce, tesaříky, nosatce, hrobaříka obecného, světlušku menší a další. Z motýlů jsou to
např. babočky, okáči, soumračníci, běláskové, dále žluťásek řešetlákový, ohniváček celíkový,
ostruháček trnkový, perleťovec malý, martináček bukový a další. Hojné jsou i vřetenušky. Z měkkýšů
jsou hojní především plži, např. hlemýžď zahradní, vlhovka, vřetenatka, soudkovka, řasnatka,
trojlaločka, zuboústka, plzák, slimáci a další.
84
Krajina
Džbán má svérázný krajinný ráz, střídají se zde převážně zalesněné plošiny s pestře členěnými
údolími. Červená barva ornice zde svítí mezi zelenými poli, loukami a lesíky. Obraz dále zpestřují
vysoké kontury chmelnic a v chráněných zákoutích kvetou rostliny, s nimiž se v běžné krajině
setkáváme jen málokde. Dominantním reliéfem je vrcholová tabule Džbánu, která je rozčleněna
hlubokými údolími. Některé stráně jsou značně prudké a upozorňují na sebe bílými opukovými
stěnami. Území Džbánu je oázou uprostřed bezlesých rovin, které jej obklopují, jen na jihovýchodě
s ním sousedí rozlehlá lesní plocha Křivoklátska, která má však značně odlišný ráz.
Za účelem zachování krajinného rázu byl Džbán vyhlášen přírodním parkem ve všech třech
tehdejších okresech, ve kterých se nacházel (Rakovník, Louny, Kladno). Posláním Přírodního parku
Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami,
zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a
rozptýlenou mimolesní zeleň. Některé činnosti lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu
ochrany přírody. To se týká například umisťování a povolování nových staveb, těžby nerostů a hornin,
pořádání rekreačních, sportovních a jiných hromadných akcí, změn současné skladby a rozsahu
zemědělských a lesních kultur, kácení dřevin rostoucích mimo les ve volné krajině, zřizování
parkovišť tábořišť a kempů, odstavných ploch, zřizování a rušení stezek, pěšin a účelových
komunikací, na vodních plochách používání plavidel se spalovacími motory atd. V Přírodním parku
Džbán je třeba usměrňovat výstavbu ve volné krajině a výstavbu nových chatových osad. Výstavba
chat a zahradních domků do volné krajiny je zcela nežádoucí.
Kulturní a sídelní památky, osídlování
Kulturní a sídelní památky pocházejí jak z pravěku, tak i z doby historické. Mezi pravěké památky
patří dodnes záhadné kamenné řady u Kounova. Jde o 14 řad kamenů (nejdelší měří 450 m), které
měly v pravěku pravděpodobně astronomický význam. Řady jsou rovnoběžně sestavené z balvanů
křemenců, křemitých pískovců a slepenců ve směru sever – jih. Dva největší kameny byly nazvány
Pegas a Gibbon.
V blízkosti řad na severním výběžku Roviny se nachází halštacko-laténské hradiště s mohutným
dvojitým valem. Pozůstatky laténské (keltské) kultury lze najít i na mnoha dalších místech Džbánu.
Nejznámější je sídliště u Mšeckých Žehrovic proslavené nálezem plastiky hlavy z opuky. Na
Rakovnicko zřejmě lákalo Kelty surovinové bohatství, především železná ruda a švartna (nadložní
vrstva kounovské nebo slánské uhelné sloje). Z té Keltové vyráběli typické černé náramky.
Na Dřevíči bylo pravěké sídliště zejména lidí kultury bylanské ze starší doby železné a později i
slovanské hradiště. Z doby hradištní (9. – 11. století našeho letopočtu) se nachází slovanské
takzvané ostrožní hradiště u Libušína. V prostoru hradiště byly zjištěny nízké zdi z volně ložených
opukových kamenů, na některých se našly rytiny zobrazující jezdce na koních. V současné době zde
stojí známý kostel sv. Jiří, původně gotický z rozhraní 13. – 14. století.
Ve středověku bylo na Džbánu vybudováno několik hradů a větší počet tvrzí. Význam mají dvě hradní
zříceniny Pravda a Džbán. Zřícenina hradu Pravda se nachází na zalesněném ostrohu (484 m n. m.)
mezi obcemi Pnětluky a Domoušice. Hrad byl vybudován patrně ve 2. pol. 15. století v prostoru
prehistorického hradiště. V 16. století byl však opuštěn. Zachována je obvodová hradba, zdivo brány
a paláce a pozůstatky dalších objektů, zejména dělových bašt. Na okraji Džbánské plošiny se nachází
méně známá, nicméně rozlehlá a lesem zarostlá zřícenina gotického hradu Džbán (nedaleko
železniční stanice Mutějovice). Hrad byl vybudován patrně koncem 13. století v sousedství dřívějšího
slovanského hradiště. Měl značné rozměry. Na východě stály za příkopem a valem tři okrouhlé věže,
při západním opevnění stála nad shlukem budov čtyřboká věž. V 16. století byl však hrad již pustý.
V oblasti Džbánu je roztroušeno ještě několik zbytků starých opevněných objektů, které dnes často
leží uprostřed souvislých lesů. Příkladem lze uvést Ostrov u Jedomělic, menší opevnění na ostrohu.
Největší počet památek je mladšího data. Jde v prvé řadě o objekty církevní jako jsou kostely, kaple a
sochy, dále pak o panská sídla tj. zámky a zámečky. Jsou zde zachovány i cenné selské budovy.
Stavebně hodnotné nebo pozoruhodné kostely a kaple mají obce Děkov, Hředle, Hřivice, Kounov,
Libušín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Panenský Týnec, Řevničov, Řisuty, Smečno,
Srbeč, Třtice, Vrbice, Velká Černoc, Vinařice a Žerotín. Zvláštní zmínku zasluhuje areál bývalého
kláštera a kostela v Ročově. Klášter augustiniánů, založený roku 1373, byl poničen při husitských
válkách, rozkvětu se dočkal v 18. století, kdy byl přestavěn. Klášterní chrám Nanebevzetí Panny
Marie byl postaven v 18. století, ozdoben freskami, obrazy a barokním zařízením. Hodnotné sochy
svatých stojí v obcích Lhota pod Džbánem, Mutějovice, Smilovice, Svinařov, Svojetín. V Hradečnu se
zachovala zvonička se šindelovou střechou.
85
Jednotlivě se zachovaly i prvky cenné selské a zemědělské architektury, v Kalivodech roubený obytný
dům a dům č. 101 v Řevničově. V Hříškově a Smolnicích lze vidět barokní statky z 18. století. Starší,
většinou selské stavby zbudované ze džbánské opuky, jsou často neomítnuté a svítí svou nažloutlou
bělí.
Zvláště chráněná území
Na území Přírodního parku Džbán se na území Rakovnicka nachází tato ZCHÚ:
- Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň
- Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň
- Přírodní rezervace V Bahnách
- Přírodní památka Milská stráň
Významné krajinné prvky na území Přírodního parku Džbán (rakovnická část):
- Stráň v lokalitě Ledence
- Teplá stráň
- Stráň Kalivody
- Stráň Mšec
- Řevničovská stráň
- V Opukách
Památné stromy:
Bdín – dub letní
Děkov – dub letní
Kounov – lípa malolistá
Kozojedy – dub letní (skupina 3 stromů), lípa malolistá, buk lesní (2 stromy), lípa Velkolistá
Kroučová – lípa malolistá
Mšec – lípa velkolistá, buk lesní
Mšecké Žehrovice – buk lesní (Džbánský), dub letní (skupina 4 stromů)
Přerubenice – jasan ztepilý
Srbeč – dub letní
Třtice – dub letní (skupina 2 stromů)
5.3.2. Přírodní park Jesenicko
Charakteristika oblasti
Přírodní park Jesenicko se nachází na západě regionu Rakovnicko a zasahuje do lounského a
severoplzeňského regionu. Pro svoji klidnou, vyváženou krajinu a přírodní zajímavosti bylo Jesenicko
vyhlášeno nejprve v roce 1987 jako klidová oblast, později jako přírodní park (1. 9. 1994).
Jesenicko je kus malebné, klidné, harmonické krajiny převážně zalesněné s rybníky a zelenými
údolími, bizarními skalními útvary, malebnými zatopenými lůmky, mokřady a historicky
pozoruhodnými obcemi. Území má velkou estetickou a krajinářskou hodnotu.
Od Rakovníka se Jesenicko jeví jako lem zalesněných pahorků, od karlovarské silnice jsou vidět
scenerie romantických vrchů v okolí Petrohradu. Na západě se za polnatou nížinou zvedá lesnatá
okrajová hrana Rabštejnské pahorkatiny. Jesenicko je ostrov pozoruhodné krajiny mezi okolní
zemědělskou krajinou.
V průměru je Jesenicko vyšší než okolní oblasti. Je členitou pahorkatinou, která místy nabývá až
plošně vrchovinný ráz. Nejvyšší body přesahují 600 m (Lhotský a Plavečský vrch).
Jesenicko tvoří erozí málo rozčleněná kra, kterou na severu a výchově výrazně omezují zlomové
svahy, zatímco na jihu a z části na západě je přechod do okolí plynulejší. Malá hloubková eroze se
výrazněji projevuje jen v údolí Rakovnického potoka, kde při východním okraji oblasti tvoří výrazný
zářez s výškovým rozdílem okolo 100 m. Široká úvalovitá údolí se pohybují v rozmezí 430 - 470 m,
nejnižší bod oblasti se nachází u Kryr - 308 m n. m. Dno hluboce zaříznutého údolí Rakovnického
potoka u Oráčova klesá na 380 m n. m.
86
Klima
Jesenicko leží, jako celá okolní oblast, i přes svou poměrně velkou nadmořskou výšku v srážkovém
dešťovém stínu Krušných hor, takže průměrné množství srážek, které zde do roka spadnou, je
podstatně nižší než celostátní průměr odpovídající nadmořské výšce. Nejsušší je sever (Kryry 463
mm) poněkud vlhčí je západní a východní okraji oblasti (Oráčov 516 mm). Vlhčí, nicméně však stále
srážkově deficitní, je výše položený vnitřek oblasti (Drahouš 569 mm). Stejně situované vysoko
položené body např. v Železných horách dosahují 700 mm a více.
Podle průměru srážek by bylo možné soudit, že Jesenicko patří mezi velmi suché oblasti Čech. Zde
je však nutné brát zřetel na větší nadmořskou výšku, která podmiňuje nižší průměrné teploty a tedy
0
relativně zvyšuje vlhkost. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 6 - 7 C. Jde tedy o oblast mírně
suchou nebo tzv. polosuchou.
Geologie
Jesenicko je typickou žulovou oblastí. Geologický podklad tvoří převážně jesenicko-čistecký masiv .
Tvoří jej dvě velké oblasti vzájemně oddělené pásmem proterozoických (starohorních ) hornin.
Menší severní oblast vytváří oblouk kolem obce Jesenice od obce Oráčov k obci Krty. Je tvořen
stejně jako celý úsek žulou tiského typu. Vytváří jej středně zrnitá až hrubozrnná žula, která v okolí
Petrohradu tvoří několik strmých vrchů se sklaními útvary. Jde o biotitickou žulu s modrošedým
křemenem a živci, které jí dávají v čerstvém stavu modrošedé zbarvení. Vysoký obsah křemene
způsobuje její vysokou pevnost. V některých místech jsou patrné oxidy železa, které způsobují
narezlé zbarvení žuly na povrchu země. Žula je kadomského stáří.
Větší, jižní oblast je tvořena z biotitických až amfibolitickobiotitických granodioritů, které při
jihovýchodním okraji lemuje pás žul obdobného typu jako v oblasti severní. Jižní (Čistecký) úsek je
tvořen poměrně hlubokým granodioritovým tělesem, které je mladší než žula. Čistecký granodiorit je
bělošedá hornina s výraznými zrny biotitu a místy i amfibolu. Oproti tiské žule je chudší na křemen.
Zvětráváním získává načervenalé zbarvení. Důvodem změny barvy je červené zbarvení živců
hematitem uvolněným z biotitu (tmavé slídy). V čisteckém úseku masivu se vyskytuje i méně časté
zbarvení žuly. Tento typ je také bohatší na muskovit (světlou slídu). Z hlediska chemismu jde o
horniny kyselé s nižším obsahem živin.
Jižní oblast čisteckého granodioritu a severní oblast tiské žuly odděluje od sebe pruh proterozoických
(starohorních ) hornin v úseku mezi Žďárem a Oráčovem. Pás je dlouhý cca 12 km a široký 2 km.
Tento pruh představuje denudační zbytek starohorního pláště. Tvoří jej především fylity. Na kontaktu
se žulou horniny prodělaly velmi intenzivní kontaktní metamorfózu za vzniku kontaktních rohovců,
byly vystaveny silným tlakům. Mezi obcí Drahouš a Plávečským vrchem se nacházejí bazické
vyvřeliny, spility, které jsou velmi úživné, na rozdíl od živinami chudých fylitů.
U Kosobod se nachází velmi tmavá hornina - gabro. Je zde oválný peň o rozměrech 70 x 45 m,
tvořený černozeleným stejnoměrně zrnitým biotiticko-amfibolickým gabrem s klinopyroxenem a
ilmenitem.
Horniny permokarbonu zasahují na Jesenicko především od západu ze Žihelské brázdy dvěma
širokými výběžky, z nichž jeden se rozkládá na jih od Žďáru, druhý zasahuje přes Krty a Jesenici až
do okolí Chotěšova. Tuto oblast budují horniny spodního červeného souvrství - arkózy, pískovce a
jílovce, Permokarbonský podklad se výrazněji uplatňuje zejména v okolí Kryr a Podvineckého potoka.
Povrchové větrání vytvořilo v oblasti tiské a jesenické žuly svérázné formy balvanitého rozpadu,
včetně tzv. kamenných stád a viklanů až skalních měst s rozsáhlými proudy a kamennými moři. Na
několika místech se dříve žula i granodiorit těžily. Bylo zde velké množství drobných lůmků, které jsou
dnes krajinářsky a přírodovědně velice atraktivní.
Vodstvo Jesenicka
Samotnou obcí Jesenice probíhá hranice mezi dvěma rozsáhlými povodími druhého řádu řek Ohře a
Vltavy. Do povodí Ohře odvádí vody Luční potok, Krtský potok a v jihozápadní oblasti Podvinecký
potok. U všech těchto potoků převládá směr severozápadní. Do řeky Berounky odvádí vody
z Jesenicka jednak přítoky řeky Střely a potom potok Rakovnický, který se vlévá do Berounky u
Křivoklátu.
87
Rakovnický potok pramení v nadmořské výšce 569 m n.m., v polích mezi Plavečským vrchem a
vrchem Přívraty, přibližně 1,5 km jihovýchodně od obce Drahouš. Nejdříve teče západním směrem,
ale kolem Kněží hory se prudce stáčí severním obloukem k východu a tento směr si udržuje až
k soutoku s Berounkou pod Křivoklátem ve výšce 235 m n. m.
Do Rakovnického potoka ústí celá řada potoků (Drahoušský, Kosobodský, Soseňský), na nichž byly
v minulosti vybudovány větší či menší rybníky. Největším z nich je Velký rybník v Jesenici, který
s rozlohou 45,85 ha, je největším rybníkem okresu Rakovník. Rybník byl založen roku 1507. Nad ním
se nachází Kofiler a Krtský rybník, též zvaný Sviták a pod ním Dolní Fikač (12 ha) a Horní Fikač (8,1
ha) Mlýnský rybník. Zdejší rybníkářství doznalo svého vrcholu v době po roce 1648 za Černínů
z Chudenic, kteří některé rybníky nově založili, jiné obnovili. Před Oráčovem, kde Rakovnický potok
opouští oblast Jesenicka, teče výrazně zahloubeným údolím. Tento potok odvádí několik dalších
menších přítoků, na kterých jsou často také vybudovány kaskády menších rybníků (např. u Sosně a
Kosobod).
Dalším významným tokem Jesenicka je potok Javornice, který rovněž pramení v centru Přírodního
parku Jesenicko (na severovýchodním okraji hubertských lesů). Javornice je dlouhá 21,5 km a vlévá
se do Berounky mezi Zvíkovcem a Kostelíkem. Zpočátku teče rozsáhlými lesními, komplexy, tvoří zde
drobné meandry a rybníky na ní vybudované jsou velmi malebné (Velký a Malý pstruhový rybník,
Čočkův rybník). Ve spodní části toku vzniklo několik velkých rybníků zvaných též Zdeslavské (Horní Karlův, Prostřední, Dolní, Kazilka).
Zajímavé rybníky jsou rovněž na Podvineckém potoce, z nich největší je Stebenský rybník (15 ha),
dále pak Velečínský rybník. Kromě již výše zmíněných rybníků je na Jesenicku ještě celá řada
menších rybníčků, které však dosahují jen několika málo hektarů plochy, nicméně často představují
cenné lokality vodní a mokřadní flóry a fauny. Z tohoto hlediska jsou mimořádně zajímavé i staré
zatopené lůmky. Vzhledem ke složení geologického podkladu a poměrnému suchu jsou v oblasti jen
malé, často difuzní prameny, na kterých se místy vytvořily mokřady. Malebné jsou lesní rybníčky Pustý, Štikový a další.
Vegetace
Na Jesenicku je vegetace řazena k mezofytiku. Jesenicko představuje samostatný fytogeografický
podokres nazvaný Jesenická plošina. V současné době jde o území jak zalesněné, tak využívané
zemědělsky , při čemž lesy zaujímají členité okrsky na chudých substrátech, především na žulách.
Vzhledem k tomu, že chudé podklady mají v oblasti plošnou převahu a že i velké části území jsou
ploché nebo jen mírně zvlněné, převládají zde rostliny středních nároků, odpovídající suprakolinnímu
až submontánnímu stupni - tedy rostlinstvo jaké je charakteristické pro většinu krajin českých zemí.
Původně bylo Jesenicko lesní oblastí, kde se střídaly květnaté bučiny chudšího typu, zaujímající vyšší
a vlhčí polohy, s kyselými doubravami.
Většina oblasti spadá do buko-dubového, vyšší polohy pak do dubo-bukového stupně. Původně zde
měly převahu kyselé bukové doubravy a dubové bučiny, jen v nejnižších a nejteplejších okrscích
v severní okrajové části se silněji uplatňovaly formace odpovídající dubo-habřinám. Lesy ovlivnil vývoj
osídlení. V severní okrajové části byly již v prehistorických dobách postiženy pastvou a těžbou dřeva,
střední a jižní část pokrýval prales až do počátků středověké kolonizace. V území byla na suchých
exponovaných stanovištích vždy přítomna borovice, menší byla příměs jedle ve svěžích úsecích
s hlubšími půdami.
Dnes jsou tyto původní lesní formace z valné části přeměněny na jehličnaté monokultury, v nichž má,
vzhledem k nedostatku srážek a výsušným písčitým podkladům, převahu borovice. Na údolních
nivách a v zamokřených úpadech představují původní rostlinný kryt především olšiny, popřípadě
jaseniny. Od těch údajně pochází i jméno Jesenice. Místy se dodnes zachovaly na větších plochách,
jako v údolí Rakovnického potoka, většinou však byly změněny na údolní louky, dnes bohužel
mnohde zorněné nebo přeměněné na druhově chudé louky kulturní.
Tento ráz vegetace však podstatně zpestřují ostrůvky náročnějších společenstev, která odpovídají
dubo-habřinám a bylinným společenstvům s hojnými teplomilnými prvky. Ostrůvky vegetace tohoto
typu jsou význačné pro severní část Jesenicka a zejména pak pro jeho okrajovou část hraničící
s Podbořanskem. Ostrůvky teplomilných společenstev s řadou náročných druhů nacházíme v okolí
Bílence, Černčic, Březnice a zejména pak ve výběžku směrem ke Kryrům, kde xerothermní, t.j. teplo
a suchomilná vegetace již hraje významnou roli. Uvedené prvky zasahují však až do okolí Jesenice,
88
kde se soustředí na Lučním potoce, jen 1 km severně od centra obce. Zde se nacházejí zbytky
listnatých porostů s dubem zimním, lískou, zimolezem, svídou a hlohy s bohatým podrostem, kde
najdeme i takové druhy jako medovník, lechu jarní, lilii zlatohlavou, jaterník, prvosenku jarní, řimbabu
chocholičnatou, ptačinec velkokvětý a další druhy - tedy typickou květenu teplých hájů. Ty byly
v minulosti v severní části území nepochybně mnohem rozšířenější, v dnešní době však jsou
potlačeny jehličnatými monokulturami nebo změněny na pastviny a travní porosty. Pokud tyto
pastviny a suché louky leží na úživnějších podkladech, jako je v našem případě permokarbon
v jílovitém vývoji, jde rovněž o botanicky pestrá společenstva, především o porosty trávy válečky
prapořité s hlaváčem žlutavým i vonným, pcháčem bezlodyžným, jehlicí trnitou a mnoha dalšími
druhy. Byl zde zjištěn i hořeček jestřábníkovitý, růže galská i prostřelenec (hořec) křížatý, na
přilehlých údolních lukách pak upolín, ocún, hadí kořen a řada dalších druhů. Údolí Lučního potoka je
ukázkou, jak vypadala bohatší společenstva v této oblasti. Zbytky a útržky obdobných společenstev,
především travnatých strání s válečkou, se zde vyskytují i jinde, často však v druhově chudém vývoji,
zejména jde-li o chudý podklad.
Na Jesenicku se místy zachovaly i druhy podhorské jako je udatna, kuklík potoční nebo rulík.
V suchých lesích, dnes již převážně borových, se vyskytuji i zimostrázek nízký, charakteristická
rostlina západní poloviny Čech. Jinak je podrost jehličnatých lesů většinou chudý a pozůstává z druhů
vázaných na kyselé podklady, jako je borůvka, brusinka a vřes, při světlých lesních průsecích pak
druhy kyselých doubrav jako smolnička, pavinec nebo zvonek okrouhlolistý. Příkladem oligotrofní
formace na žulových skalnatinách jsou borové porosty na Krtských skalách se zimostrázkem
v podrostu. Zimostrázek nízký je charakteristickou rostlinou suchých lesů.
Důležitou roli mají na Jesenicku velké louky, které místy přecházejí do společenstev rašelinných luk a
výjimečně rašelinišť. Na Jesenicku se vyskytuje celá řada menších rybničních a mokřadních
stanovišť, kde se dosud rostou některé vzácné a ohrožené druhy (bledule jarní, jazyk hadí, upolín
evropský, prstnatec májový, škarda bahenní, rašeliník, suchopýr úzkolistý, violka bahenní, zábělník,
vachta trojlistá, vemeník dvoulistý, plavuň zploštělá, ďáblík bahenní, klikva žoravina, plavuník
zploštělý, sedmikvítek evropský.
Příkladem úživnějšího stanoviště jsou zamokřené louky a olšiny v údolí severně od obce Ostrovec,
kde rostou bledule, jazyk hadí, upolín, prstnatec májový a škarda bahenní. Kyselý charakter mají
mokřady na lokalitě Plaviště u Sosně, kde jsou porosty rašeliníků, suchopýru úzkolistého, violky
bahenní, zábělníku, vachty, z orchidejí zde roste prstnatec májový a vemeník dvoulistý. Jiná
významná lokalita jsou lesní rybníčky u Podbořánek, kde leží rašeliniště v počátečním stádiu vývoje a
z významných rostlin se zde vyskytuje ďáblík, vachta a plavuň zploštělá.
Některé mezofilní druhy zde dosahují mezního výskytu směrem do nitra České kotliny. K mezním
horským a subatlantským prvkům patří kakost lesní, černýš lesní, prha chlumní, zábělník bahenní
dětel kaštanový a krabilice zlatá, zasahují sem i boreokontinentální sedmikvítek evropský. Vyskytuje
se zde i vzácný ďáblík bahenní, klikva žoravina, suchopýr a vstavače.
Zmínku dále zasluhuje i plevelná flóra, která zejména v severní okrajové části zahrnuje i některé
teplomilné a dnes rovněž mizející prvky jako je pipla osmahlá. Doplňkem je třeba zmínit zámecký
park v Petrohradě, kde kromě řady pěkných exemplářů našich domácích dřevin najdeme i řadu exotů
jako jsou vejmutovka, douglaska, smrk pichlavý, dále zeravy, cyprišky a u vlastního zámku i mohutné
tisy. Do více méně přírodních porostů jsou zde přimíseny i tsugy, javor tatarský a jiné cizí dřeviny.
Fauna
Zvířena Jesenicka není zdaleka tak prozkoumána jako květena. Nejvíc údajů je o lovné zvěři a tak
zvané škodné. Jde o běžné druhy české kulturní krajiny jako je srnec, zajíc, kuny, prase divoké, králík
a jezevec. U Svatého Huberta byl vysazen jelen sika. Žije zde ježek západní, myšice malooká. Na
jesenických rybnících se vyskytuje řada vzácných druhů ptáků, jak hnízdících, tak i zimujících
(volavka popelavá, moták pochop, čáp bílý, bekasina otavní).
Na Krtských skalách hnízdí výr velký a v hlubokých lesích velmi vzácný čáp černý. (Dva ze tří
sledovaných čápů v rámci akce Africká odyssea byli právě z Jesenicka). Rozšířený je krkavec,
vyskytuje se i moudivláček lužní, z plazů se zde vyskytuje především ještěrka obecná, slepýš křehký,
užovka obojková.
89
Významní jsou především obojživelníci s výskytem rosničky zelené ( prokázán v prostoru Jesenice),
blatnice obecné (Krty), kuňky žlutobřiché a ohnivé, skokanů skřehotavého, krátkonohého, zeleného i
hnědého. V zatopených malebných lůmcích se vyskytují čolci horský a velký (Krty). Z bezobratlých je
významný lužní plž dvojzubka, který dokládá úzký vztah této oblasti ke Křivoklátsku i Poohří. Na
teplých stráních žijí význačné druhy hmyzu.
Krajina
Jesenicko je krajinným celkem, na jehož zformování se výrazně uplatnila lidská činnost. Poměrně
citlivě však brala ohled na přírodní poměry. Jde o krajinu harmonickou, která si dodnes uchovala své
estetické hodnoty. Hodnota Jesenicka spočívá i v tom, že v bezprostředním sousedství leží oblasti
intenzivně obhospodařované, kde z původní přírody zbylo jen mále. Jesenicko je rekreačním
zázemím obyvatel ze zdevastovaných oblastní Severních Čech. Ani v budoucnu zde nelze očekávat
nadměrné zvýšení průmyslových aktivit, které by vedly k degradaci prostředí.
Jesenicko se liší od srovnatelných oblastí v jiných částech Čech, například od pahorkatin mezi dolní
Sázavou a Polabím, kde vystupují podobné horniny. Je to dáno srážkovým deficitem, takže jde o
ukázku polosuché oblasti na rozraní suprakolinního a submontánního stupně. Tato specifika
Jesenicka a malá narušenost krajiny jej předurčují k zařazení mezi přírodní parky.
Přírodní park Jesenicko byl vyhlášen pro přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty území,
s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristikou flóru a faunu, rozptýlenou
mimolesní zeleň, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, louky, mokřady a
chráněná území.
Jesenicko představuje ukázku poměrně suché západoevropské krajiny, která se v mnohém liší od
parovinných oblastí v obdobné nadmořské výšce v jižní polovině Čech. Okrajové části Jesenicka byly
ovlivněny od hlubokého pravěku lidským osídlením (zejména sever). Flora je významně ovlivněna
geologickým podkladem.
Jesenicko bylo donedávna poměrně málo známé, proto i chráněná území se zde vyhlašují až nyní.
Co se týká turistického tlaku na tuto krajinářsky velmi hodnotnou oblast, je soustředěn především do
samého okolí obce Jesenice, zejména do okolí Velkého rybníka. Chaty zde mají lidé žijící nejen
v Rakovníku, ale především ze severních Čech, protože přes Jesenici vede významná silnice Plzeň Most. Od vyhlášení klidové oblasti a později přírodního parku je však rekreace značně regulována.
Kromě malého okolí vlastní Jesenice je tato oblast turisticky nezatížená a nezdevastovaná. Pohyb ve
volné krajině zde usměrňuje především 15 km dlouhá naučná stezka.
Přírodní park umožňuje únosné turistické využití a rekreaci a únosnou urbanizaci pro stabilizaci života
a hospodaření v obcích. Vhodný druh rekreace pro „park“ je agroturistika, menší penziony, hotýlky
v obcích a „chalupaření“. Nežádoucí je zejména výstavba nových chat a výstavba rekreačních objektů
včetně motorestů, ale i stožárů ve volné krajině.
V parku je žádoucí směrovat výstavbu nových objektů k zastavěným částem území s cílem zachovat
co největší prostor nezastavěného území ve volné krajině. Zcela nežádoucí je těžba nerostů a hornin,
s výjimkou stávajícího lomu Oráčov a lokality Liščího vrchu.
Řada činností je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody. Žádoucí je ochrana vodotečí, vytvoření
maximálního množství vodních ploch, zejména rybníků, dále pak mokřadů, rašelinišť, údolních niv,
mezí, doprovodné zeleně, remízků, trvalých travních porostů, lokalit s výskytem ohrožených druhů
rostlin a živočichů.
Kulturní a sídelní památky
Osídlování Jesenicka
V pravěku nebylo Jesenicko osídleno, bylo pokryto neproniknutelným pralesem. Památky pravěkého
osídlení byly nalezeny pouze v severní oblasti Jesenicka, která navazovala na lesostepní oblast
zabíhající sem z Poohří. Stopy po pravěkém člověku se objevily v Černčicích, Petrohradě, Bílenci,
Chotěšově a na Vlčím vrchu u Chotěšova.
90
Tato část byla způsobilejší pro provozování zemědělských prací, protože vedle menších lesů zde
byly i louky a roviny pro obdělávání polí. V mladší době kamenné (3 000 - 2 000 př. n. l.) se zde usadil
první zemědělský lid.
V pozdní době kamenné (2 000 - 1 700 př. n.l.) byla na Vlčím vrchu kultura zvoncových pohárů,
dokumentovaná keramickými nálezy, mazanicí, pazourkovými hroty šípů, parohovými a kostěnými
nástroji.
V době bronzové se zde uplatnily kultury: unětická (bronzové předměty z Bílence), mohylová a
knovízská (žárové hroby v Černčicích). Mohylový lid zanechal na Vlčím vrchu jednu a na jeho úpatí
(blízko Rudolfovy myslivny) deset mohyl v nichž byly nalezeny bronzové dýky a dláta, jantarové perly
apod.
Doba železná (800 - 1 200 př.n.l.) je zastoupena především nálezy halštatské (tři nádoby a bronzový
prsten), bylanské (žárový hrob, urna, skleněná perla a bronzový prsten) a laténské (žárový hrob a
bronzový náramek) kultury v Petrohradě. Z doby stěhování národů nejsou na Jesenicku žádné
nálezy, Před příchodem Slovanů bylo Jesenicko liduprázdné až na nepatrné zbytky původního
obyvatelstva.
V první vlně stěhování národů (5. a 6. století) se slovanské kmeny na Jesenicko nedostaly. Začaly je
osidlovat až v 8. - 9. století a postupně pronikaly do jesenického pralesa. Na Jesenicko postupovaly
dva kmeny: ze severu Lučané a z jihovýchodu Čechové. Lučané dospěli ke hranici pralesa přibližně
na trasu nynější karlovarské silnice (Bílenec). Čechové postupovali od řeky Berounky proti toku jejích
přítoků. Někteří postupovali proti toku Rakovnického potoka, jiní postupovali po Javornici (ti založili na
Jesenicku nejstarší obce Otěvěky a Tlestky). Hranice jesenického pralesa se stala kmenovou hranicí
mezi Čechy a Lučany.
Počátek české kolonizace spadá do 10. - 13. století, kdy byla pravděpodobně založena i obec
Jesenice. Jesenický prales souvisel s lesy křivoklátskými a zbirožskými. Vlastnil jej pražský kníže,
který zde spolu se členy družiny zakládal vsi v 9. a 10. století. Po roce 1035 Břetislav I. v povodí
Javornice usazoval Hedčany, polské zajatce z města Giecze. Soustavné kolonizování oblasti končilo
koncem 13. století. Místopis z té doby zůstal vcelku až do dneška nezměněn. Některé vsi však
zanikly nadobro (např Bor, Hluboký). Jiné pusté vsi byly obnoveny jako panské dvory (Plaveč,
Šmikousy, Keblany). U zaniklé vsi Hluboký byl vystavěn dvůr Zelený Důl.
V Novém věku byly založeny osady Nová Ves a Heřmanov. Kromě těchto posledních mís byly
všechny obce na Jesenicku založeny Čechy.
Poněmčení oblasti
Český jazyk se na Jesenicku ozýval do poloviny 17. století, kdy třicetiletá válka a protireformace
způsobily úbytek obyvatelstva a na Jesenicko se nahrnuli Němci z pohraničního horského území.
Obce, kdysi české, postupně propadávaly poněmčení. České menšiny v obcích byly vystavovány
odnárodňování. Kromě bojů o školy zde byl sváděn zápas i o hospodářskou a politickou moc.
Německý útlak trval asi tři století.
Historie a památky vybraných sídel na území přírodního parku
Drahouš
V Drahouši na návsi stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
Jesenice
Jesenice byla původně vladycký statek, při kterém byla založena obec. Jesenicí procházely dvě
důležité obchodní cesty. Bavorská z Plzně na Žatecko a Chebská z Prahy do Chebu. Následkem toho
se zde soustřeďoval obchod a řemesla a z Jesenice se stala trhová ves. Roku 1409 byla obec
povýšena na městečko. V době husitské stále Jesenice na straně husitů a proto byla dvakrát
vypálena Plzeňskými, kteří stáli na straně Zikmunda. Největšího rozmachu dosáhla obec na přelomu
19. a 20. století. Z Jesenice byl utvořen soudní okres pod který spadal 43 obcí (Žihle, Děkov, Pšovlky,
Vysoká Libyně atd.). Byla zde i pozemková kniha a berní úřad. Dalším dokladem rozkvětu Jesenice je
i zavedení železnice v roce 1897. Dalším dokladem rozkvětu Jesenice je i zavedení železnice v roce
1897. V celém tomto období žilo v Jesenici 95 % Němců. V roce 1921 zde však byla zřízena česká
91
škola a tak došlo po třech stoletích opět k obnovení českého školství v Jesenici. Za druhé světové
války ležela hranice mezi Německem a tzv. protektorátem na poloviční cestě z Jesenice do
Rakovníka u obce Pšovlky. V březnu 1946 bylo započato s odsunem 880 Němců a tak bylo Jesenicko
před staletími slovanské a později poněmčené znovu obydleno českým lidem.
Přesný rok založení chrámu sv. Petra a Pavla není znám. Základní zdivo a půdorys je uznáván jako
stavba v románském slohu. Dá se předpokládat, že byl zbudován v 11. století. Původní jednoloďová
románská stavba byla po požáru roku 1684 přestavěna poprvé a roku 1725 podruhé v barokním
slohu na nynější křížovou podobu. Z téže doby pochází i pět barokních soch světců kolem kostela: sv.
Jana Evangelista, Panna Marie, sv. Josef a dvě sochy apoštolů z téže doby. Nedaleko je fara z roku
1760. V hradební zdi okolo kostela jsou patrné střílny z dob, kdy se sem uchylovalo obyvatelstvo ve
chvílích válečného ohrožení. Kostel odedávna nahrazoval tvrz. V parčíku je umístěn žulový monolit
sousoší Nejsvětější Trojice.
Lovecký zámeček Sv. Hubert s vyhlídkovým altánem Plaveč
Uprostřed hubertských lesů se nachází stará dřevařský a myslivecká osada s loveckým zámečkem.
Osada je nazvána podle kapličky sv. Hubert (sv. Hubert je patronem myslivců). Památkově chráněný
barokní lovecký zámeček Svatý Hubert se nachází uprostřed rozsáhlých hubertských lesů. Zámeček
byl vystavěn Černíny na počátku 18. století a sloužil jako místo odpočinku při lovech pořádaných
petrohradskou vrchností. Zámeček je zajímavou polygonální stavbou, jíž jsou přizpůsoben i přilehlé
přístupové cesty a hospodářské budovy. Na věžičce zámečku je umístěn plechový jelen, se kterým je
možné otáčet na všechny světové strany. Jím bylo dáváno lovcům při lovech znamení, kam zvěř
utíká.
Mezi zámkem Petrohradem a zámečkem Sv. Hubert se nachází stará cesta, která vychází
z hvězdicovité barokní kompozice lesní krajiny kolem lesního zámečku. Cesta je částečně lemována
alejí vzrostlých jírovců, které byly u Plavče vyhlášeny za památné stromy.
Vyhlídkový pavilonek Plaveč se nachází u této cesty zhrub na poloviční vzdálenosti mezi Sv.
Hubertem a Jesenicí. Je odtud nádherný pohled na Jesenicko, Doupovské a Krušné hory. Nachází se
v nadmořské výšce 580 m n. m.
Barokní pavilon má neobvyklý šestiboký půdorys. Jedná se o menší dvoupodlažní budovu
s mansardovou střechou. Vzhledově je podobný zámečku Sv. Hubert, je však menší.
Dvůr Plaveč
Stojí na místě vsi zaniklé v husitských válkách. Ve 14. století zde byla tvrz a poplužní dvůr. Dvůr
Plaveč byl sídlem rytířů povinných panskou službou hradu Křivoklátu, později však patřil
k Petrohradu. Plaveč byla spálena r. 1424 při potyčkách Žižkova vojska s plzeňskými pány z Kůzové,
kdy v okolí lehlo mnoho vsí popelem. Po létech zde byl obnoven panský dvůr.
Hůrky a Klečetné
Hůrky a Klečetné jsou staré hornické osady, kde se v 16. a 17. století těžily kovy. O dolování
v Klečetenských horách jsou mnohé historické zprávy. V lesích u Sosně, Hůrek a nad Klečetnou jsou
dodnes patrné haldy, jámy a zasypané štoly, o kterých lidé vyprávěli, že v nich sídlí skřítkové,
permoníci. Cestě z Klečetné na Hůrky se říkalo zlatá, tradice vypráví o zdejším rýžování zlata.
Krty
Obec Krty leží západně od Jesenice na bývalé karlovarské silnici. Ves byla založena při slovanském
osídlování stejně jako Jesenice. Půdorys obce je slovanská okrouhlice a jméno je také slovanské.
Staroslovanské krt je dnešní krtek. Stařešina rodu se jmenoval Krt, jeho lidé byli zváni Krti a ves Krty.
Ve 14. a 15. století ves patřila k Petrohradu. V 17. století byly Krty prodány Němci Adamovi ze
Štampachu a ves se začíná poněmčovat. V roce 1930 bylo v Krtech 376 obyvatel z toho 353 Němců.
Kostel sv. Vojtěcha na návsi je typ barokní kultovní provinční stavby. Byl postaven roku 1682 a
přestavěn v roce 1737. Není původní. Původní kostel pocházel z roku 1292, ten však shořel. Sochy
sv. Vojtěcha a sv. Prokopa při vchodu do kostela pocházejí z 18. století. Jsou pěkným příkladem
plastické výzdoby stavby.
V Krtských lomech se těžila odedávna žula. Zmínky o těžbě jsou již ze 17. století. Koncem 19. století
byl lom obnoven a rozšířen. Zlaté časy nastaly kameníkům po roce 1897, kdy zde byla dána do
provozu železniční trať. To umožnilo expedici žuly i do vzdálenějších míst. Dnes jsou bývalé lomy na
Krtských skalách mimořádnou přírodovědnou a ochranářskou lokalitou.
92
Oráčov
Nad vsí v Klečetských horách stával na zámeckém vrchu na ostrožně nad potokem Leštinou hrádek
vladyků z Oráčova, po kterém zůstaly jen nepatrné zbytky a příkopy, Kdysi zde našli na ostrohu hrací
kostku a zlatý prsten. V roce 1295 zde sídlil Odolen z Oráčova. Jeho potomci však odtud brzy odešli.
Od roku 1375 patřila polovička Oráčova Janovicům na Petrohradě a od roku 1414 i druhá polovina.
Vrchnost sídlila na Petršpurku a hrádek v Oráčově zpustl. Z roku 1483 pochází zmínka o již pustém
hradě.
V Oráčově se nachází kostel sv. Jakuba Většího. Kostel byl původně gotický (pocházel ze 14. století),
později však byl barokně přestavěn (na počátku 17. století). Před kostelem jsou umístěny litinové
plastiky se sv. Janem z roku 1856. Boží muka jsou hezkou ukázkou lidové tvorby z roku 1824.
Podbořánky
V obci Podbořánky se nachází barokní kostel sv. Jakuba Většího z roku 1781 a fara z roku 1788.
Původní kostel zde stál již ve 14. století. Podbořánky patřily do roku 1448 klášteru plaskému. Na
návsi jsou umístěny sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.
Zvláště chráněná území
Na území Přírodního parku Jesenicko se v části na Rakovnicku nachází tato ZCHÚ:
- Přírodní rezervace Rybníčky u Podbořánek
- Přírodní památka Lom Soseň
- Přírodní památka Malý Uran
- Přírodní památka Ostrovecká olšina
- Přírodní památka Plaviště
- Přírodní památka Prameny Javornice
- Přírodní rezervace Luční potok
- Přírodní památka Krtské skály
Významné krajinné prvky na území Přírodního parku Jesenicko (rakovnická část):
- Lom Bedlno
- Lom Drahouš
- Lom Kosobody
- Viklan u Jesenice
- Na stráni
- Louky podél Ostroveckého potoka
- Lhotský lůmek
- Zelený důl
- Boží kámen
- Louky u Žďáru
- Louky u nádrže Blatno
Památné stromy:
Drahouš – javor klen, dub letní, buk lesní (3 solitery, 2 skupiny po 2 stromech)
Jesenice – dub letní (skupiny 24, 16, a 10 stromů), jírovec maďal (stromořadí), lípa
malolistá (skupina 2 stromů, 1 soliter), hlošina úzkolistá
Klečetné – lípa malolistá (2 solitery)
Krty – lípa malolistá
Oráčov – lípa malolistá (1 soliter, skupina 3 stromů), dub letní (skupina 2 stromů), lípa
velkolistá, douglaska tisolistá (skupina 6 stromů)
Smrk – dub letní
Soseň – javor klen
Zdeslav – lípa malolistá (3 solitery)
5.4. Významné krajinné prvky
Významné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky, esteticky hodnotné části krajiny, které
utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení ekologické rovnováhy.
93
Významné krajinné prvky ze zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou: lesy, rašeliniště,
vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi i jiné části krajiny, které zaregistruje orgán
ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Zejména se jedná o mokřady, stepní trávníky, remízy,
meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a
odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozením a ničením.
Seznam VKP na území Rakovnicka:
Lom Bedlno
Katastrální území: Chotěšov
Datum registrace: 30. 11. 1994
Důvod registrace:
Významné refugium teplomilných rostlinných druhů a chráněných druhů obojživelníků a plazů. Výskyt
podobného biotopu je v okolí Jesenice ojedinělý. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Bedlnský lom se nachází cca 1 km jihozápadně od obce Bedlno, jižně od
silnice vedoucí
z Jesenice do Bedlna. VKP je součástí přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 07.050 E13 29.698
Hokovská stráň
Katastrální území: Hokov
Důvod registrace:
Málo narušená lokalita tvoří lokálně významné útočiště hmyzu a stanoviště teplomilných rostlinných
společenstev v okolní intenzivně obhospodařované krajině. Význam má i krajinotvorný.
Poloha:
Jižně exponovaná, mírně až slabě svažitá stráň severně od Hokova.
GPS WGS 84: N50 09.469 E13 33.975
Bahna u Přílep
Katastrální území: Přílepy
Důvod registrace:
Mokřadní lokalita je součástí lokálního územního systému ekologické stability, je cenná z hlediska
herpetologického i botanického. Přispívá k heterogenitě krajiny a poskytuje možnost trvalého
přežívání řady rostlinných i živočišných druhů vázaných na mokřadní stanoviště.
Poloha:
Lokalita leží 500 m jižně od Přílep nedaleko Přílepského mlýna.
GPS WGS 84: N50 07.049 E13 38.199
Lom Drahouš
Katastrální území: Drahouš
Důvod registrace:
Významné refugium stepní entomofauny a teplomilné vegetace na minerálně bohatém spilitovém
podkladu. Má i krajinotvorný význam.
Poloha:
Lom leží 1,2 km jihovýchodně od obce Jesenice, vlevo od silnice Jesenice – Drahouš na
severozápadním okraji obce Drahouš. VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 04.972 E13 28.575
Lom Soseň
94
Důvod registrace:
Starý žulový lom s jezírkem
Poloha:
Soseňský lom se nachází přibližně 800 m jihozápadně od obce Soseň. VKP leží na území Přírodního
parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 04.922 E13 31.858
Lom Kosobody
Katastrální území: Kosobody
Důvod registrace:
Opuštěný lom se dvěma zatopenými jámami. Základ místního biocentra s ekostabilizační a
krajinotvornou hodnotou.
Poloha:
Kosobodský lom se nachází přibližně 800 m jihojihozápadním směrem od obce Kosobody. VKP leží
na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 05.314 E13 30.753
Děkovská stráň
Katastrální území: Děkov
Důvod registrace:
Lokalitu tvoří k jihu a k jihozápadu orientované svahy, místy strmé se skalními výchozy, cenná
květena a entomofauna. Význam také krajinotvorný.
Poloha:
Děkovská stráň se nachází jihovýchodně od obce Děkov a navazuje na její zastavěné území.
GPS WGS 84: N50 10.238 E13 33.393
Viklan u Jesenice
Katastrální území: Jesenice
Celková výměra: soliterní balvan
Důvod registrace:
Přibližně šestitunový soliterní skalní blok – viklan. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Viklan se nachází jihozápadně od Jesenice v blízkosti Krtského rybníka (Svitáku).
GPS WGS 84: N50 04.933 E13 26.942
U svaté Trojice
Důvod registrace:
Horní část sprašové rokle, refugium stepních druhů rostlin a teplomilného stepního hmyzu.
Krajinotvorný význam.
Poloha:
VKP se nachází v bezprostřední blízkosti severozápadního okraje zastavěného území Rakovníka
(nad areálem vojenského útvaru).
GPS WGS 84: N50 06.916 E13 42.697
Údolí východně Soudného vrchu
Katastrální území: Panoší Újezd, Rousínov
Důvod registrace:
95
Les a vlhké louky s významnějšími druhy rostlin: ostřice trsnatá, kosatec sibiřský, upolín evropský a
další. Krajinotvorný význam.
Poloha:
VKP je situován jihozápadně od Panošího Újezda.
GPS WGS 84: N50 01.723 E13 41.175
Stráň v Ledence
Katastrální území: Srbeč
Důvod registrace:
Severně exponovaný svah v Srbečském údolí s bývalou pastvinou, funkční lokální biocentrum.
Poloha:
VKP je situován západně od obce Srbeč podél silnice na Bdín.
GPS WGS 84: N50 13.296 E13 52.062
Šmikousy bývalý rybník
Katastrální území: Hořovičky
Důvod registrace:
Bývalý rybník s protékajícím potokem, cenná mokřadní společenstva, ornitofauna a herpetofauna.
Poloha:
VKP se nachází přibližně 1,2 km jihovýchodním směrem od obce Hořovičky při zpevněné polní cestě
na osadu Čížkov 350 m před bývalým statkem Šmikousy (nyní jatky).
GPS WGS 84: N50 09.094 E13 32.141
U Šmikous
Důvod registrace:
Rybníček s bohatými břehovými porosty, vhodná lokalita pro obojživelníky. Součást místního centra a
systému ekologické stability. Krajinotvorný význam.
Poloha:
VKP se nachází přibližně 1,5 km jihovýchodním směrem od obce Hořovičky při zpevněné polní cestě
na osadu Čížkov v blízkosti bývalého statku Šmikousy (nyní jatky).
GPS WGS 84: N50 08.857 E13 32.240
Lubná nad Skalkou
Katastrální území: Lubná
Důvod registrace:
Členité území s opuštěným lomem, starými sady, remízky a mokřadní loukou, prameništěm Černého
potoka. Cenná lokalita a vhodný biotop pro mnoho druhů živočichů.
Poloha:
Lokalita je situována jihozápadně od Lubné, uprostřed zemědělských pozemků.
GPS WGS 84: N50 04.195 E13 41.489
Niva Novodvorského potoka
Katastrální území: Nesuchyně
Důvod registrace:
Cenné mokřadní společenstvo. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Území leží mezi obcemi Nesuchyně a Nový Dvůr jižně pod silnicí Praha – Karlovy Vary.
GPS WGS 84: N50 10.024 E13 42.300
96
V Hané
Katastrální území: Milostín
Důvod registrace:
Lokální biocentrum v pramenné části Lišanského potoka.
Poloha:
Lokalita je situována jižně od obce Janov, vlevo od silnice Povlčín – Janov.
GPS WGS 84: N50 12.113 E13 38.836
Nad nádrží
Důvod registrace:
Rozsáhlý remíz s proměnnými vlhkostními poměry a pestrými společenstvy rostlin. Krajinotvorný
význam.
Poloha:
Nad vodní nádrží severovýchodně od obce Hořovičky, přibližně 300 m od silnice I/6 Praha – Karlovy
Vary po pravé straně.
GPS WGS 84: N50 09.661 E13 32.589
Babí doly
Katastrální území: Kolešov
Celková výměra: 3.9519 ha
Důvod registrace:
Výrazná údolnice s velmi pestrou dřevinnou skladbou. Cenná enkláva z krajinotvorného hlediska
v okolí zemědělsky intenzivně využívané krajině. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Lokalita se nachází severoseverovýchodně od obce Kolešov ve vzdálenosti přibližně 700 m od
severní hranice zastavěného území obce.
GPS WGS 84: N50 09.903 E13 30.560
Teplá stráň
Katastrální území: Mšecké Žehrovice
Důvod registrace:
Rozsáhlý remíz s hustými stromovými nálety v opuštěných sadech na terasách a mezích.
Poloha:
Lokalita situována severozápadně od obce Mšecké Žehrovice, západně od vyznačené krajinné
dominanty – věhlasného památného Džbánského buku.
GPS WGS 84: N50 11.035 E13 55.018
Na stráni
Důvod registrace:
Vlhká potoční niva a sušší stráň. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Území leží západně od obce Podbořánky, vpravo od silnice Podbořánky – Žihle.
GPS WGS 84: N50 03.013 E13 25.824
Nový Dvůr
Katastrální území: Krakovec
97
Důvod registrace:
Zachovalé území s velkou diverzitou. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Navazuje ze západní strany na hranice usedlosti Nový Dvůr u Krakovce.
GPS WGS 84: N50 01.513 E13 38.799
Botanická zahrada
Katastrální území: Olešná
Důvod registrace:
Vlhká údolní niva, součást lokálního biokoridoru územního systému ekologické stability krajiny.
Poloha:
Východně 2 km od obce Chrášťany poblíž hájovny Bory s rybníkem.
GPS WGS 84: N50 08.905 E13 41.743
Louky podél Ostroveckého potoka
Důvod registrace:
Vlhké údolní louky. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Jihozápadním směrem od obce Krty ve vzdálenosti přibližně 1,5 km od hranice zastavěného území
obce.
GPS WGS 84: N50 05.055 E13 24.942
Stráň Kalivody
Katastrální území: Kalivody, Přerubenice
Důvod registrace:
Teplomilné stráně, krajinotvorný význam.
Poloha:
Území leží severně od obce Kalivody, po levé straně silnice na Přerubenice. VKP leží na území
Přírodního parku Džbán.
GPS WGS 84: N50 12.801 E13 50.541
Stráň Mšec
Katastrální území: Mšec
Důvod registrace:
Opuková stráň s bývalými pastvinami. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Území severovýchodně od obce Lodenice.
GPS WGS 84: N50 11.791 E13 55.793
Řevničovská stráň
Důvod registrace:
Cenná bylinná společenstva s navazujícími bohatými populacemi fytofágních druhů hmyzu, zejména
motýlů. Krajinotvorný význam.
Poloha:
98
Lokalita západně od obce Řevničov. VKP leží na území Přírodního parku Džbán.
GPS WGS 84: N50 11.128 E13 47.623
Čertův kámen
Katastrální území: Mutějovice
Důvod registrace:
Přirozený skalní útvar s vypreparovanou skalkou
Poloha:
Kámen nazvaný Čertův se nachází na trojúhelníkovém pozemku cca 500 m severně od obce
Mutějovice mezi silnicí do Lhoty pod Džbánem a polní cestou vedoucí k lesnímu komplexu Džbán a
stejnojmenné zřícenině hradu.
GPS WGS 84: N50 12.120 E13 42.857
Lhotský lůmek
Důvod registrace:
Starý opouštěný malebný lůmek. Krajinotvorný význam a útočiště obojživelníků.
Poloha:
Lůmek leží přibližně 1,5 km jižně od obce Žďár, východně od obce Podbořánky, přibližně 300 m od
silnice I/27 Plzeň – Most, v místě odbočky na obec Podbořánky. VKP leží na území Přírodního parku
Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 02.755 E13 27.798
Zelený důl
Katastrální území: Lhota
Důvod registrace:
Stromový a keřový remíz s ruderalizovaným bylinným patrem a cenné mokřadní společenstvo
s vzácným upolínem evropským na vlhké nekosené louce, rybníčky s bujnou břehovou vegetací.
Poloha:
VKP se nachází 1 km jižně od obce Lhota, 250 m severozápadně od usedlosti Zelený důl. VKP leží
na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 02.397 E13 29.422
Boží kámen
Důvod registrace:
Velký žulový balvan neobvyklého tvaru s řadou prohlubní zvaný „Boží kámen“. Krajinotvorný význam.
Poloha:
Balvan se nachází v lese 700 m jižně od obce Soseň (250 m jihovýchodním směrem od Obecního
vrchu). VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko.
GPS WGS 84: N50 04.942 E13 31.796
Louky Pod lesem
Katastrální území: Petrovice
Důvod registrace:
Polopřirozené mírně nakloněné vlhké louky se severní expozicí.
Poloha:
Lokalita se nachází jižně od obce Petrovice, v prostoru mezi hřbitovem a bezejmenným potůčkem
protékajícím pod železničním náspem.
99
GPS WGS 84: N50 03.695 E13 38.794
Sad v poli u skládky
Důvod registrace:
Sad a louky v okolní intenzivně obhospodařované krajině
Poloha:
Lokalita leží severně od obce Rynholec, východně od města Nové Strašecí u lokality s místním
názvem Na Okrouhlici.
GPS WGS 84: N50 08.898 E13 55.577
Niva a rybník Lány
Katastrální území: Lány
Důvod registrace:
Niva potoka a rybník s přilehlou mokřadní loukou a zbytky rašelinné vegetace.
Poloha:
Lokalita se nachází jihozápadně od obce Tuchlovice.
GPS WGS 84: N50 07.799 E13 58.755
Remíz U trati
Katastrální území: Rynholec
Důvod registrace:
Členitý remíz s výskytem vzácných druhů rostlin.
Poloha:
Území leží jihozápadně od obce Rynholec jižně pod železniční tratí.
GPS WGS 84: N50 08.044 E13 55.067
Petrovická stráň
Katastrální území: Petrovice
Důvod registrace:
Různě svažité plochy s výskytem teplomilných druhů rostlin a živočichů.
Poloha:
Lokalita se nachází asi 500 m východně od obce Petrovice, po levé straně silnice Petrovice – Příčina.
GPS WGS 84: N50 04.082 E13 39.531
Stráň Vrbice
Katastrální území: Vrbice
Datum registrace: 1999
Důvod registrace:
Rozsáhlá teplomilná džbánská stráň na opukovém podkladu s bohatou druhovou diverzitou.
Poloha:
Severně od obce Vrbice (bezprostředně za hranicí zastavěného území obce) podél silnice III. třídy
Vrbice – Běsno.
GPS WGS 84: N50 10.415 E13 31.104
Konopas
100
Důvod registrace:
Staré sady a potoční niva.
Poloha:
Lokalita se nachází východním směrem od města Nové Strašecí.
GPS WGS 84: N50 09.182 E13 56.000
Na ladě Pecínov
Důvod registrace:
Staré zarostlé pískovcové lůmky s výskytem zajímavých rostlinných společenstev.
Poloha:
Lokalita jižně od města Nové Strašecí nad železnicí východně od Pecínova.
GPS WGS 84:
N50 08.532 E13 54.063
Niva Klíčavy
Katastrální území: Ruda, Lány
Důvod registrace:
Niva potoka Klíčava (Strouha) s mokrou loukou.
Poloha:
Území leží jižně od obce Ruda.
GPS WGS 84: N50 08.070 E13 52.943
Šibeniční vrch
Důvod registrace:
Jižně exponované svahy pod vodárnou u Nového Strašecí s bohatou druhovou diverzitou.
Poloha:
Území jižně od města Nové Strašecí na okraji zastavěného území.
GPS WGS 84: N50 08.822 E13 53.430
Niva Rynholeckého potoka
Katastrální území: Lány, Vašírov
Důvod registrace:
Vlhké zamokřené louky v nivě potoka.
Poloha:
Lokalita leží jižně od obce Stochov – Slovanka, severovýchodně od Vašírova.
GPS WGS 84: N50 08.224 E13 57.932
Louky u Žďáru
Důvod registrace:
Funkční lokální biokoridor, vlhké podmáčené louky s výskytem cenné flory.
Poloha:
Jižně od obce Žďár 1 km v blízkosti silnice Plzeň – Most.
GPS WGS 84: N50 02.937 E13 27.654
Zavidov - Václavy
Katastrální území: Zavidov, Václavy
101
Důvod registrace:
Zachovalý komplex různě vlhkých luk po obou březích Petrovického potoka a na ně navazující
porosty podmáčených křovitých vrb a náletových dřevin.
Poloha:
Lokalita se nachází jižně od osady Nový Dvůr Václavy v údolí Petrovického potoka a jeho přítoku.
GPS WGS 84: N50 04.254 E13 36.876
V Opukách
Důvod registrace:
Jižně exponovaná stráň tvořená bývalými sady a loukami s opukovým lůmkem. Refugium
teplomilných společenstev rostlin a různých živočichů v okolí zemědělsky obhospodařované krajině.
Poloha:
Lokalita je situována severovýchodně nad obcí Řevničov.
GPS WGS 84: N50 11.536 E13 48.768
Louka u nádrže Blatno
Důvod registrace:
Velmi zachovalá, místně mírně podmáčená louka s velmi bohatou skladbou bylin, obklopená strání
s remízy a s dřevinami. Velmi bohaté rostlinné společenstvo.
Poloha:
Lokalita je situována západně 1,7 km od obce Krty u Podvineckého potoka u silnice z Krt na Blatno
na hranici regionu Rakovnicko s regionem Lounsko, v blízkosti závlahové nádrže Blatno.
GPS WGS 84: N50 05.668 E13 24.571
Remíz u cyklostezky
Katastrální území: Senomaty
Důvod registrace:
Velmi zachovalý, druhotně pestrý remíz s vyšší ekologickou stabilitou uprostřed polí. Velmi bohaté
rostlinné společenstvo. Lokalita je cenná i z krajinotvorného hlediska.
Poloha:
Lokalita je situována západně od obce Senomaty na hranici katastru po obou stranách cyklostezky č.
351 Rakovník - Senomaty - Jesenice, pod železniční tratí.
GPS WGS 84: N50 06.340 E13 41.540
Botanická zahrada v Rakovníku
Důvod registrace:
Botanická zahrada se nachází v centru města Rakovníka, u Rakovnického potoka a navazuje na
městský park. Je významnou enklávou zeleně v městském prostředí.
Poloha:
Botanická zahrada Střední zemědělské školy Rakovník se nachází poblíž centra města, u
Rakovnického potoka pod železničním nádražím a vedle plaveckého bazénu. V bezprostřední
blízkosti Čermákových sadů, které se nacházejí naproti VKP přes Rakovnický potok.
GPS WGS 84: N50 06.029 E13 44.216
Urnový háj v Rakovníku
102
Důvod registrace:
Ekologicky významná enkláva zeleně v centru města Rakovníka
Poloha:
Severozápadně od historického jádra města ve svahu.
GPS WGS 84: N50 06.438 E13 43.503
Městský hřbitov v Rakovníku
Důvod registrace:
Ekologicky významná enkláva zeleně v centru města Rakovníka
Poloha:
Severozápadně od historického jádra města ve svahu.
GPS WGS 84: N50 06.375 E13 43.492
VKP na území Rakovnicka
5.5. Územní systém ekologické stability
Generely místních územních systémů ekologické stability jsou dokončeny téměř pro celé území
regionu, jsou zapracovávány do územních plánů obcí či projektů pozemkových úprav.
Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability
Nadregionální biocentra:
- Pochvalovská stráň (Milý, Pochvalov, Kalivody, Kroučová)
- Týřovice – Křivoklát (Branov, Karlova Ves, Hřebečníky, Hracholusky, Skryje,
Nezabudice)
Nadregionální biokoridory:
- K 50 vodní (Skryje)
- K 50 mezofilní hájová (Skryje, Hřebečníky)
- K 53 mezofilní bučinná (Mutějovice, Třeboc, Hořovičky, Svojetín)
- K 54 mezofilní hájová (Srbeč, Bdín, Kalivody)
- K 55 mezofilní hájová (Křivoklát, Zbečno, Velká Buková, Nezabudice, Račice, Branov, Roztoky
103
- K 55 vodní (Zbečno, Křivoklát, Velká Buková, Nezabudice, Račice, Roztoky, Branov)
Regionální biocentra:
- Ostrovecké polesí (Skryje)
- Na vartě (Karlova Ves)
- Stříbrný luh (Roztoky, Zbečno)
- Javornice (Slabce, Hřebečníky)
- Široký Mlýn (Čistá, Panoší Újezd)
- Prameny Klíčavy (Ruda, Lány)
- V Bahnech (Mšecké Žehrovice, Mšec, Třtice)
- Maxova obora (Krušovice, Lišany)
- Červená louka (Rakovník, Olešná, Lišany, Lužná)
- Ryšín (Pustověty)
- Na pastvinách (Čistá)
- Oráčov (Oráčov)
- Háj Vinice (Pšovlky, Šanov)
- Krtské skály (Krty)
- Srbeč (Srbeč, Mšec)
- Jivina (Ruda, Městečko, Lány)
- Lodenice (Mšecké Žehrovice)
- Lhota (Třeboc)
- Vlkov (Hořovičky)
- Dřevíč II (Sýkořice)
- Ostrý vrch (Krakovec, Slabce)
Regionální biokoridor
- RK 1089 (Oráčov, Hořovičky)
- RK 1091 (Jesenice)
- RK 1092 (Jesenice, Oráčov)
- RK 1093 (Oráčov, Václavy, Velká Chmelištná)
- RK 1094 (Zavidov, Václavy, Čistá)
- RK 1095 (Oráčov, Pšovlky)
- RK 1096 (Šanov, Senomaty, Olešná)
- RK 1103 (Krušovice, Hředle, Řevničov, Kroučová)
- RK 1104 (Krušovice, Lišany, Lužná)
- RK 1105 (Lužná, Rakovník, Pavlíkov)
- RK 1106 (Pustověty, Městečko, Křivoklát)
- RK 1107 (Řevničov, Lužná, Ruda)
- RK 1108 (Lány)
- RK 1109 (Zbečno)
- RK 1110 (Mšec, Mšecké Žehrovice)
- RK 1112 (Mšec)
- RK 1113 (Řevničov)
- RK 1114 (Lány)
- RK 1157 (Slabce – Modřejovice)
- RK 1158 (Sýkořice)
- RK 1159 (Račice, Roztoky)
104
5.6. Památné stromy
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí je možné vyhlásit rozhodnutím orgánu
ochrany přírody za památné stromy.
Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je
prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
Je-li zapotřebí památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany
přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen
s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak není učiněno, má každý strom základní
ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm
nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například
výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit
výjimku podle příslušného ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny.
Značení
Ke značení památných stromů se používá tabule s malým státním znakem České republiky
s označením památný strom (památné stromy, památné stromořadí). Označení památných stromů,
jejich skupin a stromořadí se umisťuje takovým způsobem, aby nezpůsobilo poškození stromu.
Přehled památných stromů na území Rakovnicka
OBEC
DRUH STROMU
GPS WGS 84
NV
NÁZEV
Bdín
dub letní
N50 13.125 E13 51.383
340 m
Dub ve Bdíně
Branov
dub letní
N49 59.506 E13 47.319
257 m
Kouřimecký dub
Branov
jeřáb břek
N49 59.692 E13 47.399
255 m
Břek u Kouřimecké rybárny
Čistá
dub letní
N50 01.515 E13 34.459
482 m
Dub v Čisté
Čistá
lípa velkolistá
N50 01.699 E13 34.067
492 m
Lípa v Čisté
Děkov
dub letní
N50 10.346 E13 33.266
381 m
Dub v Děkově
Drahouš
jírovec maďal
N50 05.023 E13 29.482
557 m
477 maďalů u Plávče
Drahouš
jírovec maďal
N50 04.806 E13 30.095
570 m
Drahouš
jírovec maďal
N50 04.870 E13 30.402
573 m
Drahouš
buk lesní
N50 04.439 E13 31.268
556 m
Buk u Velké louky
Drahouš
jírovec maďal
N50 03.787 E13 31.168
521 m
Jírovec maďal po buku lesním
Drahouš
buk lesní
N50 03.957 E13 31.033
536 m
Buk za sv. Hubertem
Drahouš
buk lesní
N50 03.976 E13 30.699
541 m
Buk za sv. Hubertem
Drahouš
buk lesní
N50 03.993 E13 30.765
538 m
Buk za sv. Hubertem
Drahouš
buk lesní
N50 03.992 E13 30.850
525 m
Buk za Sv. Hubertem
Drahouš
dub letní
N50 03.464 E13 31.094
511 m
Dub u Drahouše
Drahouš
buk lesní
N50 03.818 E13 31.171
521 m
Buk pod Sv. Hubertem na Křížov
Drahouš
javor klen
N50 04.621 E13 31.305
572 m
Klen v Drahouši
Drahouš
buk lesní
N50 04.269 E13 31.268
540 m
Buk pod Velkou loukou
Hořovičky
topol černý
N50 09.211 E13 31.440
348 m
Topol v Hořovičkách
Hořovičky
lípa malolistá
N50 08.448 E13 31.469
427 m
2 lípy v Hořovičkách
Hracholusky
jasan ztepilý
N50 00.517 E13 46.247
444 m
Jasánek
105
Hracholusky
hrušeň obecná
N50 00.465 E13 47.218
376 m
Hrušeň na Hadrovizně
Hřebečníky
lípa srdčitá
N49 59.068 E13 45.200
389 m
Lípa v Hřebečníkách
Hřebečníky
jasan ztepilý
N49 59.173 E13 45.145
393 m
Jasan v Hřebečníkách
Hřebečníky
lípa srdčitá
N49 59.704 E13 45.526
409 m
Lípa u Hřebečské lesovny
Hředle
lípa velkolistá
N50 11.240 E13 45.004
395 m
2 lípy ve Hředlích
Jesenice
dub letní
N50 05.780 E13 29.242
467 m
10 dubů u Dolního Fikače
Jesenice
dub letní
N50 06.005 E13 29.469
452 m
17 dubů u Horního Fikače
OBEC
DRUH STROMU
GPS WGS 84
NV
NÁZEV
Jesenice
hlošina úzkolistá
N50 05.657 E13 28.326
475 m
Hlošina v Jesenici
Jesenice
lípa malolistá
N50 05.280 E13 28.203
477 m
2 lípy u Velkého rybníka
Jesenice
dub letní
N50 05.389 E13 28.317
469 m
24 dubů u Velkého rybníka
Jesenice
lípa malolistá
N50 05.855 E13 28.153
459 m
Lípa u kostela
Kalubice
dub letní
N50 03.015 E13 49.763
328 m
Dub u Kalubic
Rohanův dub
Roztoky
dub letní
N49 59.617 E13 52.737
501 m
Karlova Ves
dub letní
N49 58.388 E13 49.832
460 m
Dub Buben
Klečetné
lípa velkolistá
N50 05.292 E13 33.748
427 m
Lípa v Klečetné
Klečetné
lípa malolistá
N50 05.397 E13 34.035
426 m
Lípa v Klečetné
Kolešovice
dub letní
N50 08.288 E13 36.333
365 m
24 dubů v Kolešovicích
Kolešovice
lípa velkolistá
N50 08.368 E13 36.505
373 m
Lípa v Kolešovicích
Kolešovice
dub letní
N50 08.378 E13 36.440
445 m
Dub v Kolešovicích
Kounov
lípa malolistá
N50 12.811 E13 40.337
431 m
Lípa v Kounově
Kozojedy
dub letní
N50 15.268 E13 49.312
321 m
Dub u Kozojed I
Kozojedy
dub letní
N50 15.267 E13 49.311
319 m
Dub u Kozojed II
Kozojedy
dub letní
N50 15.262 E13 49.304
323 m
Dub u Kozojed III
Kozojedy
lípa malolistá
N50 15.268 E13 48.911
344 m
Lípa v Kozojedech
Kozojedy
lípa velkolistá
N50 14.846 E13 49.441
456 m
Lípa v Kozojedech - Dřevíč
Kozojedy
buk lesní
N50 14.923 E13 49.497
473 m
Buk u Dřevíče I
Kozojedy
buk lesní
N50 14.918 E13 49.472
464 m
Buk u Dřevíče II
Krakov
lípa malolistá
N50 01.846 E13 38.398
450 m
Lípa u Krakova
Kroučová
lípa malolistá
N50 12.420 E13 46.904
488 m
Lípa v Kroučové
Krty
lípa malolistá
N50 05.544 E13 25.903
437 m
Lípa v Krtech
Krušovice
dub letní
N50 10.271 E13 45.812
419 m
Dub letní u Krušovic
Krušovice
dub letní
N50 10.258 E13 45.769
377 m
Duby letní u Krušovic (levý)
Krušovice
dub letní
N50 10.245 E13 45.737
380 m
Duby letní u Krušovic (pravý)
Lány
lípa malolistá
N50 07.766 E13 56.897
445 m
Lípa Svatopluka Čecha
Lišany
lípa malolistá
N50 08.837 E13 44.505
343 m
Lípa v Lišanech
Lužná
dub letní
N50 06.575 E13 49.673
452 m
Dub u Štýlovny
Lužná
Jeřáb břek
N50 09.216 E13 46.711
396 m
Břek u Sládkova kříže
Lužná
buk lesní
N50 09.490 E13 46.485
441 m
Buky v areálu Syntezia
Lužná
borovice lesní
N50 09.490 E13 46.485
441 m
Borovice v areálu Syntezia
Lužná
dub letní
N50 09.185 E13 47.614
404 m
Dub u Sládkova kříže
Lužná
buk lesní
N50 08.899 E13 48.333
439 m
Buk u Červeného kanálu
Lužná
buk lesní
N50 08.346 E13 48.164
392 m
Buk pod Merklovkou
Lužná
buk lesní
N50 08.416 E13 48.028
364 m
Buk u Merklovky
Lužná
buk lesní
N50 08.632 E13 48.536
411 m
Buk u Merklovky
Lužná
dub zimní
N50 08.170 E13 48.825
429 m
Dub u Lužné
Modřejovice
lípa srdčitá
N49 59.626 E13 41.448
391 m
Modřejovická lípa
Mšec
lípa velkolistá
N50 12.225 E13 53.918
422 m
Mšecká lípa
Mšec
buk lesní
N50 11.380 E13 53.619
404 m
Buk u Mšece
Mšecké Žehrovice buk lesní
N50 11.067 E13 55.140
427 m
Džbánský buk
106
Mšecké Žehrovice dub letní
N50 11.077 E13 54.119
458 m
2 duby v Oboře
Mšecké Žehrovice dub letní
N50 10.982 E13 54.123
462 m
2 duby v Oboře
Mutějovice
lípa malolistá
N50 11.827 E13 42.384
400 m
Lípa v Mutějovicích
Nezabudice
hrušeň obecná
N50 00.880 E13 49.218
318 m
Plánička
Nové Strašecí
dub letní
N50 09.210 E13 54.156
466 m
Dub pod poštou
Nové Strašecí
lípa malolistá
N50 08.933 E13 54.182
479 m
Lípa u Domova důchodců
Nové Strašecí
jasan ztepilý
N50 08.917 E13 54.217
479 m
Jasan u kaple sv. Isidora
OBEC
DRUH STROMU
GPS WGS 84
NV
NÁZEV
Nový Dům
dub letní
N50 04.636 E13 49.539
420 m
Všivý dub
Olešná
lípa malolistá
N50 08.231 E13 40.749
395 m
Lípa u Olešné
Olešná
lípa malolistá
N50 08.168 E13 41.191
386 m
2 lípy u Olešné
Oráčov
lípa velkolistá
N50 06.184 E13 32.132
494 m
Lípa Na Zámeckém vrchu
Oráčov
douglaska tisolistá
N50 06.142 E13 32.104
512 m
Douglasky v Oráčově
Oráčov
lípa malolistá
N50 06.532 E13 32.174
415 m
Lípa v Oráčově
Oráčov
dub letní
N50 06.550 E13 32.207
409 m
2 duby u hájovny
Oráčov
lípa malolistá
N50 07.211 E13 32.900
424 m
3 lípy u Oráčova
Panoší Újezd
lípa srdčitá
N50 01.702 E13 42.510
494 m
Lípa u Panošího Újezda
Petrovice
lípa malolistá
N50 03.618 E13 38.426
442 m
Lípa v Petrovicích
Petrovice
lípa malolistá
N50 03.640 E13 38.394
439 m
Lípa v Petrovicích
Požáry
buk lesní
N50 04.379 E13 53.920
430 m
Požárský buk
Přerubenice
jasan ztepilý
N50 12.994 E13 51.100
356 m
Jasan v Přerubenicích
Příčina
jilm drsný
N50 03.904 E13 40.028
469 m
Jilm v Příčině
Přičína
jilm drsný
N50 03.909 E13 40.056
466 m
Jilm v Příčině
Pustověty
dub letní
N50 04.493 E13 51.773
401 m
Dub v Anglickém parku
Pustověty
smrk ztepilý
N50 04.416 E13 51.588
405 m
4 smrky v Anglickém parku
Pustověty
dub letní
N50 04.452 E13 49.823
415 m
Dub u Staré hájovny
Račice
smrk ztepilý
N50 00.197 E13 53.753
459 m
Smrk pod Leontýnskou kapličkou
Račice
jeřáb břek
N50 00.318 E13 54.170
491 m
Břek u Vartovny
Račice
jasan ztepilý
N49 59.917 E13 54.133
448 m
Jasan u Pusté seče
Rakovník
jasan ztepilý
N50 06.372 E13 43.432
378 m
Jasan u Okresního soudu
Rakovník
stromořadí od ČOV
N50 06.388 E13 42.439
313 m
Stromořadí u Rakovnického potoka
Rakovník
stromořadí od Studánek
N50 05.615 E13 45.035
329 m
Stromořadí u Rakovnického potoka
Rakovník
jilm drsný
N50 06.015 E13 42.546
338 m
3 jilmy v závodě Eberspächer
Rakovník
jinan dvoulaločný
N50 06.187 E13 44.012
315 m
2 jinany pod Muzeem TGM
Rousínov
lípa srdčitá
N50 01.301 E13 40.813
444 m
Lípa v Rousínově
Rousínov
lípa velkolistá
N50 01.182 E13 40.543
453 m
Lípa u kostela
Roztoky
lípa velkolistá
N50 01.081 E13 52.299
366 m
Lípa u Roztok
Roztoky
dub letní
N49 59.516 E13 54.074
432 m
Dub na Švábovce
Roztoky
dub letní
N49 59.493 E13 54.093
426 m
Dub na Švábovce
Roztoky
dub letní
N49 59.451 E13 54.108
425 m
Dub na Švábovce
Roztoky
dub letní
N49 58.930 E13 54.879
423 m
Dub v Mrchovišti
Roztoky
dub letní
N49 58.652 E13 54.805
387 m
Dub u Horního rybníka
Roztoky
dub letní
N49 59.475 E13 55.320
418 m
Dub u Senné louky
Roztoky
dub letní
N49 59.483 E13 55.337
413 m
Dub u Senné louky
Roztoky
dub letní
N49 59.598 E13 54.733
460 m
Dub u Pusté seče
Roztoky
dub letní
N50 01.131 E13 51.411
246 m
Dub ve Višňové
Ruda
jeřáb břek
N50 06.376 E13 52.091
405 m
Břeková alej na Brejli
Ruda
dub letní
N50 06.284 E13 52.616
361 m
Duby na Brejli
Ruda
dub letní
N50 06.227 E13 52.611
357 m
Duby na Brejli
Rynholec
lípa malolistá
N50 08.167 E13 55.356
469 m
Lípa na návsi
107
Řevničov
dub letní
N50 10.108 E13 48.551
499 m
Dub v Jezírkách I
Řevničov
dub letní
N50 10.114 E13 48.509
511 m
Dub v Jezírkách II
Řevničov
dub letní
N50 10.031 E13 48.789
491 m
Dub v Kolaříkově seči
Řevničov
dub letní
N50 10.066 E13 48.860
479 m
Dub u Řevničovské lísy
Řevničov
dub zimní
N50 09.345 E13 50.268
462 m
Dub u Široké cesty
Skryje
lípa srdčitá
N49 57.893 E13 45.999
330 m
Lípa u kostela
Slabce
javor klen
N49 59.442 E13 42.842
374 m
Javor Bílý kámen
OBEC
Slabce
DRUH STROMU
buk lesní
GPS WGS 84
N49 58.524 E13 42.933
NV
376 m
NÁZEV
Buk u Sadlna
Smrk
dub letní
N50 02.784 E13 31.302
486 m
Dub ve Smrku
Soseň
javor klen
N50 05.316 E13 32.318
547 m
Klen v Sosni
Srbeč
dub letní
N50 13.599 E13 52.811
337 m
Dub v Srbči
Svinařov
vrba křehká
N50 00.377 E13 41.841
427 m
Vrba ve Svinařově
Svojetín
dub letní
N50 11.398 E13 37.242
398 m
Dub ve Svojetíně
Sýkořice
dub zimní
N50 02.277 E13 58.425
430 m
Břetislavův dub
Třtice
dub letní
N50 10.526 E13 50.889
435 m
Duby u Bucku
Velká Buková
jedle bělokorá
N50 02.535 E13 50.322
407 m
Jedle u Velké Bukové
Vrbice
lípa malolistá
N50 10.084 E13 31.575
343 m
Lípa ve Vrbici
Všetaty
dub letní
N50 02.818 E13 45.221
419 m
Dub ve Všetatech
Všetaty
lípa srdčitá
N50 02.697 E13 45.493
404 m
Všetatská lípa
Zavidov
dub letní
N50 03.722 E13 36.494
423 m
Dub u Zavidova
Zbečno
javor babyka
N50 02.096 E13 55.408
278 m
Masarykova Babyka
Zbečno
lípa srdčitá
N50 02.806 E13 54.713
242 m
3 lípy ve Zbečně
Zbečno
lípa srdčitá
N50 02.711 E13 54.965
241 m
Lípa nad hřbitovem
Zbečno
lípa srdčitá
N50 02.480 E13 55.233
246 m
2 lípy u kostela
Zdeslav
lípa malolistá
N50 02.723 E13 33.650
521 m
Lípa u sochy sv. Jana Nepomuckého
Zdeslav
lípa malolistá
N50 02.714 E13 32.971
483 m
Lípa u statku
Zdeslav
lípa malolistá
N50 02.331 E13 32.533
471 m
Lípa u Vojtova mlýna
Významné stromy LČR
OBEC
Nový Dům
DRUH STROMU
buk lesní
GPS WGS 84
NV
N50 05.487 E13 52.112
440 m
NÁZEV
Buk u sv. Alžběty
Poznámka: Tučně vytištěné položky se nacházejí na území CHKO Křivoklátsko.
108
Památné stromy na území Rakovnicka
6. Kulturní dědictví
Rakovnicko se řadí mezi regiony České republiky, které se vyznačují bohatým výskytem
kulturních památek. V roce 1986 a 1987 byla pracovníky Památkového ústavu středních Čech v
Praze prováděna generální aktualizace seznamu nemovitých kulturních památek. Do seznamu bylo
tehdy zařazeno na území Rakovnicka 193 staveb a děl. V současné době orgán státní památkové
péče Městského úřadu Rakovník eviduje přes 230 kulturní památek. V rámci reformy veřejné správy
přešly památková péče o kulturní památky na území obce Lány pod správu Magistrátu města Kladna,
jako příslušné obce s rozšířenou působností. Na území Rakovnicka se nacházejí památky světské i
církevní povahy. V případě druhé zmíněné skupiny pak jde o menší skupinu kulturního dědictví. Zde
se bezesporu projevil vliv totalitního režimu, který z ideologických důvodů potlačoval vše co souviselo
s náboženským cítěním a církví. Po roce 1989 se situace v péči o sakrální památky začala podstatně
zlepšovat, stav některých památek tohoto druhu však zůstává velmi vážný a žalostný.
Kromě kulturních památek se na Rakovnicku vyskytuje velké množství stavebních děl, dochovaných
z minulosti případně i ze současnosti, které připomínají historické události v jednotlivých sídlech a
lokalitách. Není reálné, aby se statut kulturní památky vztahoval na všechna tato díla, a to vzhledem
k podstatnému a limitujícímu faktoru – finančním prostředkům. Zákonitě mají při restaurování a
údržbě památky nejvýznamnější. Méně významná díla je možné za určitých podmínek (spojení sil,
sdružení prostředků) zachovat pro příští generace. V podstatě ve všech sídlech regionu a jejich
bezprostředním okolí je možné se setkat s nějakým historickým dílem. Průzkum a pasportizace
kulturních památek a ostatního památkového fondu byla prováděna podle novodobých a historických
109
mapových a textových podkladů. Lze předpokládat, že na méně přístupných a odlehlých místech se
mohou nacházet převážně torza drobných sakrálních památek (křížů, soch, křížových kamenů).
Výčet, který je uveden v následujících kapitolách je možné považovat za téměř definitivní. Na základě
pasportu bude možné realizovat obnovu památek i méně významných. Opravy poškozených děl však
zcela nepochybně přispějí ke zvýšení atraktivity krajiny a turistických tras a výletů.
6.1. Národní kulturní památky
Hrad Křivoklát
Původ
Počátek 11. století.
Historie
Původní dřevěný hrádek dal postavit v hlubokých lesích nad řekou Berounkou kníže Jaromír nebo
jeho bratr Oldřich. Za vlády knížete Vladislava I. byl Křivoklát přestavěn na pevné kamenné sídlo
skládající se z paláce a obytné věže. První písemná zmínka o hradě je z roku 1110, kdy zde byl
uvězněn olomoucký kníže Ota Černý. Stavební aktivita na Křivoklátě pokračovala také za dalších
Přemyslovců, zejména za vlády Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. Ti si hrad
velmi oblíbili a často tu pobývali i s celým dvorem. Okolní lesy bývaly svědky četných lovů a honů.
Hradní zdi by zase mohly vyprávět o bujarém veselí, hodokvasech ale i důležitých státních
návštěvách a diplomatických jednáních. Za vlády Václava I. (1230 - 1253) se stal Křivoklát sídlem
nově zřízeného kraje a centrem rozsáhlého korunního panství, k němuž tehdy patřilo asi sto vsí a
dvorů. Dalším panovníkem, který si Křivoklát mimořádně oblíbil, byl král Václav IV. Ten nechal na
hradě vybudovat nové věže (Huderku a Prochoditou věž), postavil purkrabství a zdokonalil systém
opevnění. V roce 1422 vypukl na Křivoklátě velký požár, který zachvátil téměř celý hrad. Ten musel
být po nástupu Vladislava II. Jagellonského na český trůn r. 1470 zcela přestavěn. Jagellonci
Křivoklát rozšířili a vytvořili z něj reprezentatívní sídlo pozdní gotiky. Přesto však, když se dostali k
moci Habsburkové, ztratil hrad svůj význam. Byl panovníky opomíjen a degradován na státní vězení.
Křivoklátskými kobkami prošly desítky vězňů všech stavů a náboženských vyznání. Trpěli tu
například čeští bratří Jan Augusta a Jakub Bílek, anglický alchymista Edward Kelley, tři z vůdců
povstání kutnohorských havířů a jiní. Další dva požáry, které zachvátily hrad v letech 1597 a 1643,
ho přeměnily na ruinu. Proto není divu, že císař Leopold I. prodal roku 1685 hrad i s panstvím za
400 000 zlatých hraběti Arnoštu Josefu z Valdštejna. Když se roku 1731 provdala Marie Anna z
Valdštejna za Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberka, přinesla mu Křivoklátsko věnem jako dědictví
pro jejich potomky. Tak se panství včetně hradu dostalo do vlastnictví německého knížecího rodu
Fürstenberků. Tito pokrokoví šlechtici přivedli Křivoklát a jeho okolí k nebývalému rozkvětu.
Dvousetleté panování Fürstenberků zanechalo na celém panství nesmazatelné stopy. Ve druhé
polovině 19. století, které lze považovat za vrcholné období, disponovalo Křivoklátsko rozvinutým
lesním a zemědělským
hospodářstvím, myslivostí, průmyslem a dopravou. Řadilo se k
nejvýznamnějším panstvím v říši. V červenci roku 1929 prodal kníže Maxmilian Egon z Fürstenberka
Křivoklátsko za 118 500 000 Kčs československému státu a stát je jeho majitelem dodnes. Vlastní
hrad byl na počátku 20. století značným nákladem opraven a zpřístupněn veřejnosti jako jedinečná
památka s téměř tisíciletou historií.
Popis
Jedná se o jedinou národní kulturní památkou na Rakovnicku. Křivoklát byl původně dřevěný hrádek
postavený v hlubokých lesích nad řekou Berounkou. Přestavěn byl na kamenný gotický hrad, který
byl v dalších letech několikrát upravován. Význačnými dominantami Křivoklátu jsou 32 m vysoká
válcová Velká věž a hranolová Prochoditá věž, mezi nimiž se rozkládá trojkřídlý hradní palác s kaplí,
jenž obklopuje druhé nádvoří. Na tento komplex navazují ze západu manské domy, budova
purkrabství a hejtmanský dům, jež obkružují prvé nádvoří, kde najdeme i studu s rumpálem. U
průjezdu do druhého nádvoří začínají prohlídky hradu. Uvnitř hradu je cenné zařízení a umělecká díla
z různých historických období. Je zde také galerie sochařství pozdní gotiky. Z hraních interiérů je
významný Královský neboli Velký sál. Jeho dnešní podoba je z 15. století. Zaklenutý je hvězdovou
klenbou, původně vyzdobený freskami, jejichž fragmenty se dodnes dochovaly. Po Vladislavském
110
sále na Pražském hradě je Královský sál druhým největším gotickým sálem v českých zemích.
Pozoruhodná je i pozdně gotická hradní kaple zaklenutá síťovou klenbou, bohatá fürstenberská
knihovna. Návštěvníci jsou prováděni i vězením a mučírnou s původním vybavením. Na nádvoří se
nachází kulatý křížový kámen. Samostatné prohlídky se konají také ve věži Huderka. Zajímavou (a
dnes už i vzácnou) památku mohou vidět návštěvníci hradu na druhém nádvoří. U vchodu do bývalé
krčmy Václava IV. je opřen poměrně zachovalý masivní pískovcový kámen s vytesaným křížem.
Kámen, který byl v minulosti používán k vyznačení mezí a cest na křivoklátském panství, je 1,21 m
vysoký a 10 cm široký. Stával severně od Křivoklátu poblíž kapličky sv. Eustacha při starodávné
Pražské cestě. V druhé polovině 19. století byl odtud odstraněn a hospodářská správa ho použila
jako překladu přes silniční příkop před domem č. p. 4 na Křivoklátě. Když zde byl později náhodou
objeven, nechal ho lesní rada Josef Šnobl vyzvednout a dopravit na hrad, kde slouží jako unikátní
exponát dodnes. V letech 1996 – 1997 byl dokončen odvodňovací systém hradu a rekonstrukce
vodovodu, provedena výstavba kořenové čistírny odpadních vod, zrestaurovány chrliče vody ze
západního a východního křídla královského paláce, zrestaurovány věžní hodiny v Prochodité věži,
opraven plášť Prochodité věže včetně makovice a korouhve.
Poloha
Na vyvýšenině uprostřed obce Křivoklát.
GPS WGS 84: N50 02.250 E13 52.406
6.2. Kulturní památky
Přehled kulturních památek podle obcí
Branov
Zpropadený zámek
Popis:
Terénní útvar bez známek po zdivu nebo jiné stavbě, patrně středověká tvrz – srub s hláskami,
možná laténská obchodní stanice
Poloha:
5 km západně od Branova nad řekou Berounkou na vysokém ostrohu proti nezabudické chatařské
kolonii nad údolí potoka tekoucího do branovského luhu
GPS WGS 84: N50 00.354 E13 49.989
Kouřimecká rybárna č. p. 55
Popis:
Dochovaný příklad lidové architektury v povodí Berounky, obsahuje obytné stavení, chlévy, studnu a
torzo stodoly (v blízkosti památný Kouřimecký dub, známý také jako Dub Oty Pavla).
Poloha:
Na pravém břehu řeky Berounky. V minulosti byl u samoty přívoz. V současné době je rybárna
přístupná po silnici z Karlovy Vsi kolem statku Emilovna vedoucí kolem dvou národních přírodních
rezervací - Týřov a Velká Pleš.
GPS WGS 84: N49 59.503 E13 47.345
Břežany
Kostel sv. Markéty
Popis:
Barokní stavba filiálního kostela včetně hřbitovní zdi (asi 14. století).
Poloha:
Uprostřed návsi v obci Břežany.
GPS WGS 84: N50 00.380 E13 34.996
Častonice (Křivoklát)
Usedlost č. p. 1
Popis:
111
Soubor staveb usedlosti – hospodářské a obytné budovy (18. století).
Poloha:
Na cestě z Křivoklátu do Častonic je za lesem odbočka doprava ze silnice ke statku.
GPS WGS 84: N50 01.254 E13 53.059
Čistá
Kostel sv. Václava
Popis:
Původně gotický kostel z období kolem roku 1352, včetně sochy sv. Jana Nepomuckého.
Poloha:
Uprostřed obce, poblíž silnice na Zdeslav, přístupný také po chodníčku z návsi od silnice Rakovník Kralovice.
GPS WGS 84: N50 01.705 E13 34.216
Kaple sv. Anny
Popis:
Barokní kaple z let 1716 až 1717.
Poloha:
V blízkosti hřbitova při cestě do Bělbožic
GPS WGS 84: N50 01.520 E13 34.756
Husův sbor
Popis:
Dominanta severní části obce. Trojůhelníkový štít v uličním průčelí.
Poloha:
Po levé straně silnice do Zdeslavi.
GPS WGS 84: N50 01.833 E13 34.253
Děkov
Kostel sv. Jana Křtitele
Popis:
Kostel vystavěný po původním farním kostele z roku 1325.
Poloha:
Uprostřed obce na návrší po levé straně od silnice z Vrbice do Vlkova a Nové Vsi.
GPS WGS 84: N50 10.243 E13 33.266
Drahouš
Tvrziště Smrk
Popis:
Terénní pozůstatky tvrziště kruhového tvaru (kolem 1035)
Poloha:
2,5 km jihovýchodně od zámečku Svatý Hubert, pod vrchem Chmelištným, v lese Na Šancích. V
blízkosti bývalé staré cesty kolem Velké Chmelištné, Smrku, Lhoty, Žďáru a Podbořánek z Rakovníka
na Rabštejn.
GPS WGS 84: N50 03.416 E13 31.622
Kaple sv. Jana Nepomuckého
Popis:
Barokní kaple původně z let 1728 až 1729, nově vystavěná 1852.
Poloha:
Kaple stojí uprostřed obce na návsi poblíž silnice ze Svatého Huberta do Jesenice.
GPS WGS 84: N50 04.824 E13 28.546
Zámeček sv. Hubert
Popis:
112
Patrová stavba s osmiúhelníkovým půdorysem, původně k loveckým účelům (kolem roku 1757), nyní
ubytovací zařízení LČR. Součástí památky je hospodářská budova I a II, bývalá sušárna, stará
hájovna.
Poloha:
4 km jihovýchodně od Jesenice po pravé straně silnice směrem na Velkou Chmelištnou.
GPS WGS 84: N50 04.251 E13 30.726
Lovecký pavilon Plaveč
Popis:
Lovecký pavilon, či kaple (také i rozhledna) – šestiboká stavba u jírovcové aleje (18. století).
Poloha:
300 m severovýchodně od Plavče na žluté turistické trase č. 6032 Krakovec - Petrohrad, mezi Svatým
Hubertem a Jesenicí.
GPS WGS 84: N50 04.897 E13 29.755
Hokov
Hrázděný obytný dům při č. p. 17
Popis:
Dochovaná ukázka německé lidové architektury
Poloha:
Dolní okraj obce po levé straně silnice z Hořoviček do Heřmanova v proluce za domy tvořícími uliční
frontu.
GPS WGS 84: N50 09.418 E13 33.673
Kaplička se zvoničkou
Popis:
Zděná obdélníková stavba s hranolovou věžičkou.
Poloha:
Kaple se nachází na návsi v dolní části obce u rybníka po pravé straně silnice z Hořoviček do
Heřmanova.
GPS WGS 84: N50 09.387 E13 33.703
Hořesedly
Kostel sv. Vavřince
Popis:
Barokní jednolodní stavba (18. století).
Poloha:
Uprostřed obce na návsi po levé straně odbočky ze silnice Praha – Karlovy Vary na Velkou Černoc
na břehu Hájevského potoka.
GPS WGS 84: N50 09.819 E13 36.237
Hořovičky
Kostel Nejsvětější Trojice
Popis:
Kostel v novogotickém slohu (1801 – 1805).
Poloha:
Kostel se nachází uprostřed obce po pravé straně silnice směrem od Prahy na Karlovy Vary.
GPS WGS 84: N50 09.357 E13 31.971
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Popis:
Pseudorománská stavba pravoslavného kostela (původně evangelického, 1901 – 1902).
Poloha:
Kostel se nachází v dolní části návsi po levé straně silnice směrem od Prahy na Karlovy Vary.
GPS WGS 84: N50 09.316 E13 31.764
Fara
Popis:
Pseudorománská stavba s urbanisticky a architektonicky cenným areálem (přelom 19. a 20. století).
Poloha:
113
V těsné blízkosti kostela sv. Cyrila a Metoděje v dolní části návsi po levé straně silnice směrem od
Prahy na Karlovy Vary.
GPS WGS 84: N50 09.316 E13 31.764
Pomník císaře Josefa II:
Popis:
Socha osvíceného panovníka (z roku 1903)
Poloha:
Socha stojí uprostřed návsi po levé straně silnice směrem od Prahy na Karlovy Vary.
GPS WGS 84: N50 09.329 E13 31.820
Hřebečníky
Zámeček
Popis:
Stavba na místě původní tvrze, poznamenaná přestavbami ve 2. polovině 20. století. Původ – 1781.
Součástí památky jsou chlévy I a II, špýchar
Poloha:
V jižní části obce v blízkosti křižovatky silnice na Týřovice a Šlovice.
GPS WGS 84: N49 59.048 E13 45.190
Lovecký sroubek – Písařův vrch
Popis:
Drobná stavba obdélníkového půdorysu z hraněných trámů, panský typ lovecké chaty
(pravděpodobně konec 18. století).
Poloha:
Na osamělém místě v hlubokém lese ve výrazné poloze na nejvyšším bodě členitého terénu,
svažujícího se k levému břehu řeky Berounky.
GPS WGS 84: N49 59.415 E13 46.671
Socha sv. Jana Nepomuckého
Popis:
Barokní socha (18. století).
Poloha:
Nedaleko zámečku pod lípou u silnice na Šlovice.
GPS WGS 84: N49 59.052 E13 45.184
Hředle
Kostel Všech svatých
Popis:
Barokní jednolodní stavba (konec 17. století)
Poloha:
Kostel Všech svatých stojí uprostřed návsi na místě bývalého hřbitova – po pravé straně odbočky ze
silnice Rakovník - Louny.
GPS WGS 84: N50 11.240 E13 45.004
Hvozd
Popis:
Původně farní kostel z 1. poloviny 14. století. Součástí památky hřbitovní zeď a márnice.
Poloha:
Stojí na návrší se hřbitovem v severní části obce na rozcestí silnic do Malinové, Žďárů, Sence a
Panošího Újezda.
GPS WGS 84: N50 03.132 E13 41.919
Chotěšov
114
Boží muka
Popis:
Křížová boží muka.
Poloha:
Jihovýchodní okraj obce po levé straně směrem do Jesenice.
GPS WGS 84: N50 07.103 E13 29.052
Chrášťany
Sloup se sochou sv. Prokopa
Popis:
Barokní socha světce (1717).
Poloha:
U hřbitova jižně od obce, v zatáčce silnice do Olešné.
GPS WGS 84: N50 08.340 E13 40.303
Socha sv. Aloise
Popis:
Barokní socha světce se znakem Mollartů a Meravigliů (polovina 18. století).
Poloha:
V obci poblíž kaple u křižovatky.
GPS WGS 84: N50 08.769 E13 40.188
Sloup se sochou sv. Isidora
Popis:
Socha světce na vysokém válcovém sloupu (1714).
Poloha:
Uprostřed obce napravo od silnice do Kněževsi.
GPS WGS 84: N50 08.775 E13 39.904
Jesenice
Kostel sv. Petra a Pavla
Popis:
Původně románský kostel, barokně přestavěn (zmiňován v roce 1365). Včetně ohradní zdi se
sochami světců (sv. Jan Evangelista, sv. Josef, Panna Marie, sv. Petr a sv. Pavel – 18. století).
Poloha:
Po pravé straně silnice procházející Jesenicí směrem na Plzeň, jihovýchodně od náměstí v Jesenici
na starém hřbitově.
GPS WGS 84: N50 05.855 E13 28.153
Fara č. p. 65
Popis:
Barokní budova v blízkosti kostela.
Poloha:
V těsné blízkosti kostela sv. Petra a Pavla - po pravé straně silnice procházející Jesenicí směrem na
Plzeň, jihovýchodně od náměstí v Jesenici na starém hřbitově.
GPS WGS 84: N50 05.877 E13 28.140
Hospodářská budova u č. p. 97
Popis:
Roubená stavba
Poloha:
GPS WGS 84: N50 05.928 E13 28.326
Boží muka
Popis:
Kamenná sloupková boží muka s kapličkovou hlavicí
Poloha:
Před Vlastivědným muzeem v Jesenici
GPS WGS 84: N50 05.897 E13 28.370
115
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Popis:
Postavy Boha Otce, Boha Syna a Ducha svatého.
Poloha:
Uprostřed náměstí po pravé straně silnice na Plzeň.
GPS WGS 84: N50 05.909 E13 28.292
Popis:
Barokní socha přemístěná do muzea z výklenku usedlosti č. p. 8.
Poloha:
Vlastivědné muzeum v Jesenici
GPS WGS 84: N50 05.897 E13 28.370
Kalivody
Roubený obytný dům č. p. 6
Popis:
Cenná stavba lidové architektury.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N50 12.488 E13 50.492
Karlova Ves
Hrad Týřov
Popis:
Zřícenina jednoho z nejstarších českých hradů (pravděpodobně začátek 13. století). Součástí
památky je také předsunutá bašta hradu a pozůstatky středověkých staveb v podhradí.
Poloha:
Týřov se tyčí 15 km jihozápadně od Křivoklátu na strmém svahu nad řekou Berounkou, přístupná po
žluté turistické trase ze Skryj podél pravého břehu řeky Berounky nebo přímo z trasy Vodácké naučné
stezky Berounka.
GPS WGS 84: N49 58.397 E13 47.402
Klečetné (Oráčov)
Socha Panny Marie Immaculaty
Popis:
Socha na vysokém hranolovém podstavci (1819).
Poloha:
Na dolním okraji návsi u silnice z Oráčova po pravé straně v blízkosti památné lípy.
GPS WGS 84: N50 05.293 E13 33.745
Stodola za č. p. 17
Popis:
Hrázděná stodola ve značně zanedbaném stavu (18. století).
Poloha:
Za domem č. p. 17, na začátku obce odbočka vlevo ze silnice z Oráčova.
GPS WGS 84: N50 05.323 E13 33.786
Kněževes
Kostel sv. Jakuba Většího
Popis:
Starobylý opevněný kostel (původně snad z 13. století). Součástí i barokní socha sv. Fr. Xaverského
a vodní příkop kolem kostela.
Poloha:
V západní části Václavského náměstí uprostřed obce.
GPS WGS 84: N50 08.782 E13 38.111
116
Popis:
Hřbitovní kostel bez určitosti původu.
Poloha:
Severozápadně od Kněževsi po pravé straně cesty do Hořesedel na místním
GPS WGS 84: N50 09.177 E13 37.475
hřbitově
Fara č. p. 26
Popis:
Areál fary, chléva, stáje, stodoly a ohradní zdi s branou vystavěný na místě původní staré fary (kolem
1730)
Poloha:
Severně od kostela po pravé straně silnice z Rakovníka do Svojetína.
GPS WGS 84: N50 08.802 E13 38.156
Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty
Popis:
Socha Panny Marie na čtyřmetrovém sloupu s korintskou hlavicí (18. století).
Poloha:
Před kněževeskou farou po pravé straně silnice z Rakovníka do Svojetína.
GPS WGS 84: N50 08.801 E13 38.155
Hostinec č. p. 102
Popis:
Hodnotná stavba bývalé zájezdní hospody s hospodářskou budovou.
Poloha:
Uprostřed Václavského náměstí.
GPS WGS 84: N50 08.760 E13 38.214
Kolešovice
Popis:
Barokní jednolodní stavba, součástí památky je i ohradní zeď.
Poloha:
Naproti zámku po pravé straně silnice z Rakovníka do Hořesedel.
GPS WGS 84: N50 08.409 E13 36.647
Zámek č. p. 180
Popis:
Pseudorenesanční zámek postavený z pískovce. Areál obsahuje starý zámek, nový zámek, zeď
s branami, zámecký park
Poloha:
V horní – severní části obce, po levé straně silnice z Rakovníka do Hořesedel.
GPS WGS 84: N50 08.363 E13 36.615
Bývalá fara č. p. 32
Popis:
Barokní fara z roku 1731.
Poloha:
Před křižovatkou silnic Kněževes – Pšovlky – Hořesedly po pravé straně od Kněževsi.
GPS WGS 84: N50 08.398 E13 36.723
Socha sv. Šebestiána
Popis:
Barokní socha světce (1717) byla po restaurování umístěna v kostele sv. Petra a Pavla.
Poloha:
117
V horní části obce mezi kostelem a zámkem (nalevo od silnice do Hořesedel).
GPS WGS 84: N50 08.387 E13 36.649
Popis:
Omítaná stavba čtvercového půdorysu (1830)
Poloha:
Západně od obce v křižovatce silnic z Kolešovic do Heřmanova a Zderazi.
GPS WGS 84: N50 08.513 E13 36.080
Socha sv. Václava
Popis:
Barokní socha světce na masivním podstavci s wallisovským erbem.
Poloha:
Na dolní návsi vpravo od silnice směrem do Pšovlk.
GPS WGS 84: N50 08.251 E13 36.531
Socha sv. Floriána
Popis:
Torzo sochy světce bez hlavy a paží.
Poloha:
Na horní návsi naproti domu č. p. 17 vpravo od silnice do Heřmanova.
GPS WGS 84: N50 08.472 E13 36.541
Kosobody
Kaplička s hasičskou zbrojnicí
Popis:
Zděná stavba čtvercového půdorysu s věžičkou.
Poloha:
Kaplička stojí na návsi po levé straně silnice z Jesenic do Sosně.
GPS WGS 84: N50 05.536 E13 31.269
Kostelík
Kaple sv. Máří Magdalény
Popis:
Barokní stavba obdélníkového půdorysu (1. polovinal 18. století).
Poloha:
Na návsi uprostřed obce po levé straně silnice ze Slabec do Zvíkovce.
GPS WGS 84: N49 58.370 E13 42.397
Kounov
Kostel sv. Víta
Popis:
Původně gotický kostelík, přestavěný v 18. století. Součástí památky je ohradní zeď s márnicí.
Poloha:
Kostel sv. Víta se rozprostírá na severovýchodním okraji obce na návrší, vlevo od silnice do Lhoty nad Džbánem.
GPS WGS 84: N50 12.744 E13 40.705
Kaple sv. Vojtěcha
Popis:
Jednolodní barokní stavba (1706).
Poloha:
1 km severně od Kounova ve stráni v hustém lese na odbočce modré turistické trasy č. 1630 poblíž
Kamenných řadů u Kounova.
GPS WGS 84: N50 13.529 E13 40.980
Kozojedy
Hradiště Dřevíč a kaple sv. Václava
Popis:
118
Vyvýšená planina, kde v minulosti stávalo slovanské hradiště (nejstarší zmínka 1004). Památkově
chráněna i kaple (kostelík) sv. Václava.
Poloha:
Na dřevíčském ostrohu vzdáleném asi 3 km od Kozojed v nadmořské výšce 465 m na žluté turistické
trase vedoucí k dvoru Dřevíč s kostelíkem sv. Václava.
GPS WGS 84: N50 14.904 E13 49.624
Dvůr Dřevíč č. p. 30
Popis:
Bývalý hospodářský dvůr – obytné stavení, sušárna chmele, chlévy, stáje, stodoly, kolny, ohradní zeď
(přelom 17. a 18. století).
Poloha:
Východně od hradiště Dřevíč na žluté turistické trase č. 7030.
GPS WGS 84: N50 14.918 E13 49.880
Krakov
Hospoda č. p. 41
Popis:
Zájezdní hostinec – barokní budova s hospodářským stavením (18. století).
Poloha:
Východní okraj návsi, poblíž křižovatky silnic do Malinové a Rousínova.
GPS WGS 84: N50 02.345 E13 39.022
Krakovec
Hrad Krakovec
Popis:
Zřícenina gotického hradu. Architektonický skvost – dvoupatrový palác, plnil více obytnou funkci,
skvělé řešení kleneb, patří mezi nejhodnotnější gotické stavby střední Evropy (1381 – 1383).
Poloha:
Zřícenina hradu na vysokém ostrohu nad soutokem Krakovského a Šípského potoka v obci Krakovec.
GPS WGS 84: N50 01.028 E13 38.355
Kroučová
Kostel sv. Markéty
Popis:
Původně nepatrná zámecká kaple (17. století), dostavbou hranolové věže dostala stavba charakter
kostela (1904 – 1905).
Poloha:
V západní části obce po pravé straně silnice do Hředel a Třeboce na mírném návrší.
GPS WGS 84: N50 12.424 E13 46.936
Krty
Kostel sv. Vojtěcha
Popis:
Původně barokní kostel (přestavěn 1737, opraven 1931). Součástí kulturní památky je ohradní zeď a
sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa (18. století).
Poloha:
Kostel se nachází na vyvýšenině návsi nad silnicí z Jesenice do Blatna.
GPS WGS 84: N50 05.544 E13 25.903
Krupá
Kostel sv. Gotharda
Popis:
Původně kamenný kostelík (před 1318 na způsob malé tvrze), přestavován a renovován (do roku
1737). Součástí kulturní památky je ohradní zeď a márnice.
Poloha:
Jižně od obce na zelené turistické trase č. 3084 pod silnicí Praha – Karlovy Vary.
GPS WGS 84: N50 09.960 E13 43.570
119
Krušovice
Zámek
Popis:
Součást světoznámého pivovaru, stojí na místě tvrze (konec 16. století), zámek stavěn 1728.
Památkově chráněna je také administrativní budova, bývalý deputátní dům (stará humna).
Poloha:
Uprostřed obce po levé straně silnice Praha – Karlovy Vary.
GPS WGS 84: N50 10.436 E13 46.400
Křivoklát
Pomník Karla Egona z Fürstenberka
Popis:
Pomník s pohnutou historií, 14 m vysoký monument (1858 – 1860).
Poloha:
V zalesněném svahu naproti hradu na takzvaných Nových cestách na žluté turistické trase a trase
Dětské naučné stezky Paraplíčko vedoucí od parkoviště nad hradem směrem k vyhlídce Paraplíčko
(také na žluté turistické z hradu Křivoklátu do Roztok).
GPS WGS 84: N50 02.199 E13 52.496
Bývalý mlýn č. p. 88
Popis:
Renesanční – Budský, nebo Podhradcův mlýn v podhradí Křivoklátu (před 1460).
Poloha:
V Křivoklátě - Budech po pravé straně silnice z Rakovníka před křižovatkou k hradu a do Roztok.
GPS WGS 84: N50 02.249 E13 52.225
Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
Popis:
Socha světce na vysokém sloupu pod hradem (1763).
Poloha:
Sloup se sochou světce se nachází pod hradem po pravé straně silnice stoupající severně k Amalínu.
GPS WGS 84: N50 02.223 E13 52.328
Kaplička Panny Marie
Popis:
Barokní výklenková kaplička se sochou Panny Marie (1769).
Poloha:
Na pravém břehu Rakovnického potoka pod strmým svahem spadajícím do údolí od Velké Bukové
poblíž silnice z Křivoklátu do Roztok za informačním centrem a u 14. zastávky cyklistické naučné
stezky zřízené na cyklostezce č. 303 Rakovník - Křivoklát.
GPS WGS 84: N50 02.186 E13 52.285
Kostel sv. Petra
Popis:
Kostel přestavěný 1885 na místě původního kostelíka (kolem 1500).
Poloha:
V Křivoklátě – Amalíně – v horní (severní) Křivoklátu poblíž silnice na Lány.
GPS WGS 84: N50 02.231 E13 52.867
Lány
Zámek
Popis:
Zámek postavený na místě staré tvrze. Původní stavba (po roce 1592) byla dále přstavována (až do
1903). Součástí památky je i kostel Jména Ježíš a zámecký park.
Poloha:
Ve východní části obce v zatáčce silnice Lány - Stochov.
GPS WGS 84: N50 07.482 E13 57.300
120
Koněspřežná dráha
Popis:
Pozůstatky Buštěhradské koněspřežky.
Poloha:
Ruda – Pilský rybník, hájovna Píně, Lánská obora.
GPS WGS 84: N50 07.034 E13 52.487
Pila Brejl
Popis:
Pozůstatky pily z období provozu Buštěhradské dráhy
Poloha:
Osada Brejl
GPS WGS 84:
Hřbitov
Popis:
Lánský hřbitov s hrobem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeho blízkých.
Poloha:
Severní část obce Lány, napravo od silnice do Vašírova.
GPS WGS 84: N50 07.751 E13 57.096
Socha sv. Antonína Paduánského, Kristus na kříži, sv. Jan Nepomucký
Popis:
Sochy a kříž pochází z 18. století.
Poloha:
Uprostřed obce v křižovatce silnic z Křivoklátu (Rakovníka) do Nižbora a k zámku v upraveném
parčíku.
GPS WGS 84: N50 07.466 E13 56.932
Hrad Jivno
Popis:
Zřícenina hradu (neznámý původ – patrně 1. polovina 13. století), hrádek v přemyslovském loveckém
luhu.
Poloha:
Uprostřed lesů mezi Zbečnem a Lány na strmém ostrohu nad údolím vodní nádrže Klíčava v
uzavřeném prostoru lánské obory.
GPS WGS 84: N50 04.434 E13 55.419
Lašovice
Popis:
Socha světce na několikastupňovém podstavci (1. polovina 18. století).
Poloha:
Socha sv. Jana Nepomuckého stojí při silnici z Pavlíkova do Lašovic.
GPS WGS 84: N50 03.327 E13 46.623
Lhota
Tvrziště Zelený Důl
Popis:
Pozůstatky tvrziště Hluboký. Elipsovité tvrziště s kruhovým valem a příkopem (původ před 1275).
Poloha:
1 km jihovýchodně od osady Lhota, 500 m západně od statku Zelený důl v polích. Tvrziště leží v
lesním remízku na okraji pole a svažuje se do úžlabiny z části vyplněné rybníkem, který tvořil z jižní
strany přirozenou ochranu tvrze.
GPS WGS 84: N50 02.422 E13 29.316
Lhota pod Džbánem
Hrad Džbán
121
Popis:
Zřícenina hradu s hradištěm na opukovém hřbetu pohoří Džbán (původ a přesný název není znám).
Poloha:
2 km vpravo nad silnicí z Mutějovic do Lhoty pod Džbánem a zelenou turistickou trasou č. 3084.
GPS WGS 84: N50 12.911 E13 42.783
Socha sv. Vojtěcha
Popis:
Barokní socha světce z poloviny 18. století.
Poloha:
Západně od obce vpravo při silnici k železniční stanici Mutějovice.
GPS WGS 84: N50 13.143 E13 43.563
Lišany
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Popis:
Původně snad i místo lišanské tvrze, datum založení neznámé (před 1360). Součástí je i ohradní zeď.
Poloha:
Stojí uprostřed obce jižně od křižovatky silnic Rakovník – Louny – Lužná.
GPS WGS 84: N50 08.837 E13 44.505
Socha sv. Jana Nepomuckého na sloupu
Popis:
Barokní socha na 2,5 m vysokém sloupu (1716).
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N50 08.918 E13 44.503
Lubná
Kostel sv. Jiří
Popis:
Kostel zasvěcený sv. Jiří stál v Lubné už v polovině 14. století.
Poloha:
Uprostřed obce na návrší na místě bývalého hřbitova.
GPS WGS 84: N50 04.666 E13 42.052
Lužná
Kostel sv. Barbory
Popis:
Původní kostel již před rokem 1352. Přestavován v 17. století.
Poloha:
Kostel sv. Barbory stojí v udržovaném parku uprostřed obce po pravé straně silnice z Rakovníka do
Lužné II.
GPS WGS 84: N50 07.492 E13 46.077
Hradiště Hlavačov
Popis:
V historických pramenech zmiňován „Starý hrádek“ (původ snad počátek 12. století). V místě jsou
patrné stopy valů a příkopů po středověkém hradě, přesný název neznámý.
Poloha:
Asi 3 km severně od Rakovníka na konci protáhlého zalesněného vrchu Hlavačov v blízkosti modré
turistické trasy č. 1074.
GPS WGS 84: N50 07.560 E13 44.139
Dehtařské pece v Krásné dolině
Popis:
122
Pozůstatky středověkých dehtařských pecí v bažinaté prohlubni. Fragmenty pecí po průzkumu byly
zasypány.
Poloha:
Asi 500 metrů od hájovny Krásná Dolina, která leží na lesní odbočce ze silnice Rakovník - Nové
Strašecí, na červené turistické trase č. 0046 a modré turistické trase č. 1004.
GPS WGS 84: N50 07.329 E13 47.778
Městečko
Popis:
Původní kostel připomínán už k roku 1352 jako farní. Upravován na přelomu 17. a 18. století.
Součástí památky je i ohradní zeď.
Poloha:
Uprostřed obce na malém návrší nad silnicí Rakovník – Křivoklát po pravé straně.
GPS WGS 84: N50 03.040 E13 51.792
Roubená stodola u č. p. 24
Popis:
Unikátní stavba zaujímá významné místo mezi stavbami lidové architektury na Rakovnicku (18.
století).
Poloha:
Uprostřed obce, vlevo od odbočky ze silnice Rakovník – Křivoklát.
GPS WGS 84: N50 03.016 E13 51.989
Roubený špýchar u č. p. 2
Popis:
Významná stavba lidové architektury z 1. poloviny 19. století.
Poloha:
Na okraji návsi vpravo od silnice Rakovník – Křivoklát.
GPS WGS 84: N50 02.996 E13 51.829
Hospodářský dvůr u č. p. 56 Požáry
Popis:
Areál hospodářských staveb v lokalitě osídlené kolem poloviny 16. století. Stavby pochází z období
18. – 19. století. Součástí památkově chráněného areálu je také velký chlév, malý chlév, stodola a
špýchar
Poloha:
4 km severovýchodně od Městečka, po pravé straně silnice z Křivoklátu do Lán.
GPS WGS 84: N50 04.253 E13 53.866
Milíčov
Kostel sv. Petra v okovech
Popis:
Kostel připomínán již roku 1350. Upravován v 17. století. Součástí památky je i hřbitovní zeď.
Poloha:
Kostel se nachází na jižním okraji obce po levé straně silnice směrem na Slatinu a Chříč.
GPS WGS 84: N50 00.021 E13 36.907
Milý
Kaple sv. Michaela
Popis:
Stavba datována kolem 1753, barokní sloh.
Poloha:
Kaple sv. Michaela se nachází uprostřed návsi v mírném svahu po pravé straně silnice do Boru.
GPS WGS 84: N50 13.969 E13 52.070
Mšec
Kostel sv. Kateřiny
123
Popis:
Původní kostel z roku 1352. Nová stavba započata 1780. Součástí památky je ohradní zeď kostela a
márnice.
Poloha:
Ve středu obce na návrší napravo od silnice z Nového Strašecí.
GPS WGS 84:
N50 12.287 E13 54.003
Fara č. p. 45
Popis:
Barokní patrová stavba, součástí je hospodářská budova a dvůr.
Poloha:
Uprostřed obce po pravé straně silnice z Nového Strašecí za kostelem sv. Kateřiny v prudkém svahu.
GPS WGS 84: N50 12.270 E13 54.057
Zámek
Popis:
Současný zámek stojí na místě bývalé tvrze Kornhauz (1361). Sídlo přestavováno od 1613. Součástí
památkově chráněného areálu je severozápadní křídlo hospodářského dvora, špýchar, jižní křídlo
hospodářského dvora, park a ohradní zeď zámeckého parku.
Poloha:
Ve východní části obce, napravo od silnice Řevničov – Slaný.
GPS WGS 84: N50 12.328 E13 54.113
Dům č. p. 51
Popis:
Barokní dům z počátku 18. století se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa.
Poloha:
Na jižním rohu návsi.
GPS WGS 84: N50 12.301 E13 53.915
Mšecké Žehrovice
Čtyřúhelníkový val – Viereckschanze
Popis:
Typická forma keltského kultovního okrsku, lokalita obehnaná příkopem a valem. V blízké pískovně
nalezena hlava keltského boha.
Poloha:
Mezi Mšeckými Žehrovicemi a rybníkem Soudným, asi 1 km jižně od obce na ploché zalesněné
vyvýšenině je obdélný pozemek obehnaný náspy a příkopy (oplocená obora Libeň). Kolem lokality
prochází trasa naučné stezky Novostrašecko.
GPS WGS 84: N50 10.162 E13 55.237
Kostel sv. Martina
Popis:
Jednolodní stavba z roku 1774.
Poloha:
V jižní části návsi po levé straně silnice do Mšece.
GPS WGS 84: N50 10.752 E13 55.434
Bývalý ovčín č. p. 127
Popis:
Jednopodlažní stavba původního schwarzenberského ovčína (kolem roku 1785).
Poloha:
Na západním okraji obce na pravé straně silnice do Nového Strašecí.
GPS WGS 84: N50 10.544 E13 55.133
Mutějovice
124
Kostel sv. Václava
Popis:
Původní kostel připomínán před rokem 1325. Přestavován v průběhu 19. století. Chráněná je i
barokní fara přes silnici ve dvoře.
Poloha:
V jižní části návsi po levé straně silnice do Krupé.
GPS WGS 84: N50 11.623 E13 42.515
Kostelík sv. Prokopa
Popis:
Kostelík postaven za morové rány (1740 – 1744). Přestavěn do pseudorománského slohu v 50.
letech 19. století.
Poloha:
Na západním okraji obce po levé straně silnice do Kounova.
GPS WGS 84: N50 11.797 E13 42.375
Socha Panny Marie
Popis:
Barokní socha Panny Marie z roku 1760.
Poloha:
Na východním okraji obce v zahradě soukromé usedlosti.
GPS WGS 84: N50 11.779 E13 42.694
Nesuchyně
Kostel sv. Markéty
Popis:
Kostel připomínán už roku 1316. Přestavován koncem 17. století.
Poloha:
Na návsi nad Nesuchyňským potokem vpravo od silnice do Mutějovic.
GPS WGS 84: N50 10.763 E13 41.174
Nezabudice
Popis:
Existence kostela připomínánka už k roku 1250, prostá stavba z lodi o dvou polích. Kostel opraven
v 16. století.
Poloha:
Kostel stojí na malé vyvýšenině uprostřed obce, po levé straně od silnice směřující z Nezabudic do
údolí řeky Berounky (Roztoky, Týřovice).
GPS WGS 84: N50 00.788 E13 49.279
Nové Strašecí
Kostel Narození Panny Marie
Popis:
Kostel založen roku 1158, sochy sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1688 a 1710. Jde o stavbu
několika slohů. Dalšími částmi kulturní památky je kříž jihovýchodně od kostela, kříž jihozápadně od
kostela a náhrobní desky ve zdi u děkanství.
Poloha:
V centru města, východně od Komenského náměstí.
GPS WGS 84: N50 09.162 E13 54.139
Kaple sv. Isidora
Popis:
Barokní obdélná stavba z počátku 18. století.
Poloha:
Na východním okraji města po pravé straně staré silnice do Prahy.
GPS WGS 84: N50 08.965 E13 54.223
125
Hrnčířská dílna č. p. 386
Popis:
Funkční hrnčířská dílna je ukázkou řemeslné výroby na Rakovnicku.
Poloha:
Karlovarská ulice, vlevo od silnice směrem z centra Nového Strašecí.
GPS WGS 84: N50 09.398 E13 53.910
Usedlost č. p. 59
Popis:
Památkově chráněná obytná část statku U Vožechů, modernizovaného v 70. letech 20. století.
Poloha:
Tyršovo náměstí – západně od Komenského náměstí.
GPS WGS 84: N50 09.222 E13 53.867
Fara
Popis:
Barokní stavba – sídlo novostrašeckého děkanství.
Poloha:
Nedaleko od kostela Narození Panny Marie.
GPS WGS 84: N50 09.181 E13 54.167
Kaplička Nejsvětější trojice na Mackově hoře
Popis:
Stavba s půdorysem rovnostranného trojúhelníka s výklenky bez doplňků (sošky nebo obrazy)
z počátku 18. století.
Poloha:
Poblíž rozhledny na Mackově hoře, západně od Nového Strašecí.
GPS WGS 84: N50 09.691 E13 52.800
Nový Dům
Kostel sv. Máří Magdalény
Popis
Kostel na místě původního klášterce (kolem 15. století), upravovaný v 17. století. Součástí památky je
i hřbitovní zeď.
Poloha:
Na západním okraji obce na mírném návrší vlevo od silnice z Rakovníka do Lán.
GPS WGS 84: N50 05.389 E13 49.684
Popis:
Barokní socha světce z roku 1723.
Poloha:
V alžbětinském revíru poblíž Nového Domu na lesní mýtině na žluté turistické trase č. 6030.
GPS WGS 84: N50 05.236 E13 51.078
Olešná
Kostel sv. Martina
Popis:
Původní stavba z přelomu 13. a 14. století, přestavěna v 18. století. Součástí památky je ohradní zeď
se zvonicí.
Poloha:
Stojí na bývalém hřbitově uprostřed obce, nalevo od silnice z Rakovníka do Chrášťan.
GPS WGS 84: N50 07.758 E13 41.731
Zámek
Popis:
Renesanční zámek stojící na místě původní tvrze, pochází ze 16. století. Součástí je špýchar, chlév,
sušárna, jižní křídlo hospodářského dvora, domek v jihovýchodním nároží hospodářského dvora,
zámecký park
126
Poloha:
Uprostřed velkého hospodářského dvora v severní části obce, po levé strany odbočky vpravo ze
silnice z Rakovníka do Chrášťan směřující k Olešenskému rybníku.
GPS WGS 84: N50 07.772 E13 41.821
Sloup se sousoším Piety na návsi
Popis:
Barokní socha pocházející z 1. poloviny 18. století.
Poloha:
Na návsi před domem č. p. 19.
GPS WGS 84: N50 07.715 E13 41.811
Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého u kostela
Popis:
Barokní dílo z roku 1704 (socha a korinthský sloup).
Poloha:
Před kostelem sv. Martina.
GPS WGS 84: N50 07.757 E13 41.738
Socha sv. Josefa Pěstouna
Popis:
Barokní socha světce v životní velikosti (1741).
Poloha:
V lese u silnice z Rakovníka do Olešné vlevo na konci lesa.
GPS WGS 84: N50 07.483 E13 42.313
Socha sv. Antonína s Jezulátkem
Popis:
Barokní socha z roku 1741, nese na sobě znaky hrabat Mollartů a Meravigliů.
Poloha:
U polní cesty z Olešné do Lišan a současně na zelené turistické trase č. 3084.
GPS WGS 84: N50 07.922 E13 42.505
Oráčov
Popis:
Ve 14. století kostel uváděn jako farní, přestavěn 1746 v barokním slohu.
Poloha:
Uprostřed obce jižně od silnice Rakovník - Jesenice na návsi.
GPS WGS 84: N50 06.664 E13 32.889
Boží muka
Popis:
Sloupková boží muka z pískovce, svatým obrázkem a dvouramenným křížem.
Poloha:
Vpravo u silnice z Oráčova směrem na Rakovník na kraji pole.
GPS WGS 84: N50 06.695 E13 33.526
Hrádek
Popis:
Hradiště pochází z období kolem 13. století, jde o terénní pozůstatky středověkého hrádku bez
známky zdiva.
Poloha:
3 km jihozápadně od Oráčova na vrcholu lesnatého ostrohu, který je z jihu obtékán potokem Leština.
127
GPS WGS 84: N50 06.165 E13 32.225
Kostel Českobratské církve evangelické
Popis:
Pseudogotická stavba z roku 1901.
Poloha:
Na západním okraji obce po levé straně silnice směr Jesenice.
GPS WGS 84: N50 06.699 E13 32.668
Otěvěky
Popis:
Jednolodní stavba pochází z let 1806 – 1807.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N50 03.575 E13 28.475
Panoší Újezd
Popis:
V roce 1352 farní kostel, roku 1718 vystavěn nový kostel. Součástí památky je hřbitovní zeď a brána.
Poloha:
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na vrchu nad obcí uprostřed hřbitova na severovýchodním
okraji obce.
GPS WGS 84: N50 02.187 E13 43.100
Pavlíkov
Kostel sv. Kateřiny
Popis:
V polovině 14. století byl filiálním kostelem ke Hvozdu. Kostel nově vystavěn ve letech 1776 až 1785.
Poloha:
Kostel se nachází uprostřed obce po levé straně silnice z Rakovníka do Panošího Újezda.
GPS WGS 84: N50 11.089 E13 36.242
Petrovice
Kostel Navštívení Panny Marie
Popis:
Kostel znám jako významné poutní místo, stavba v renesančním slohu z let 1714 – 1715.
Poloha:
Jižně od obce na návrší pod lesem.
GPS WGS 84: N50 03.613 E13 38.399
Fara č. p. 31
Popis:
Jednopatrová barokní stavba z roku 1715.
Poloha:
Severozápadně od kostela Navštívení Panny Marie.
GPS WGS 84: N50 03.610 E13 38.444
Chalupa č. p. 20
Popis:
Typická ukázka lidové architektury z počátku 18. století, poznamenána necitlivými úpravami a
přístavbami z 20. století.
Poloha:
Uprostřed obce vlevo nad silnicí vedoucí z Rakovníka do Čisté.
GPS WGS 84: N50 04.053 E13 38.394
Zámek
128
Popis:
Původně barokní zámek (1709), postavený na místě tvrze. Součástí jsou i další stavby – ohradní zeď
a park s nádvořím.
Poloha:
Petrovický zámek stojí uprostřed parku obklopeného zdí poblíž silnice z Rakovníka do Čisté.
GPS WGS 84: N50 04.003 E13 38.134
Hostinec č. p. 10
Popis:
Budova barokního zájezdního hostince, památkově chráněny jsou i přilehlé hospodářské budovy.
Poloha:
Uprostřed obce na petrovické návsi jižně od křižovatky Rakovník – Čistá – Šanov
GPS WGS 84: N50 04.006 E13 38.277
Podbořánky
Popis:
Kostel roku 1367 připomínán jako farní, 1781 přestavěný do pozdně barokní podoby. Památkově
chráněn je i hřbitov a hřbitovní zeď.
Poloha:
V západní části obce na návrší po pravé straně nad silnicí do Žihle.
GPS WGS 84: N50 03.146 E13 26.938
Fara
Popis:
Barokní fara z roku 1781.
Poloha:
U kostela vpravo nad silnicí do Žihle.
GPS WGS 84: N50 03.152 E13 26.971
Socha sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého
Popis:
Pískovckové sochy světců na hranolových podstavcích sv. Florián z roku 1740, sv. Jan Nepomucký
z roku 1838.
Poloha:
V parku na návsi v místě bývalého tvrziště.
GPS WGS 84: N50 03.121 E13 27.012
Pochvalov
Kaple sv. Prokopa
Popis:
Menší kostel z 18. století
Poloha:
Uprostřed obce na návsi.
GPS WGS 84: N50 13.703 E13 47.688
Pšovlky
Tvrziště u hospodářského dvora
Popis:
Tvrz pochází z poloviny 14. století, v současné době se jedná o rybníček (obvodový vodní příkop)
v jehož prostředku je kruhový ostrůvek s pozůstatky kamenné stavby (torzo rozvaleného sklepa
zemanské tvrze).
Poloha:
Ve středu obce napravo za křižovatkou v obci směrem na Jesenici.
GPS WGS 84: N50 06.527 E13 35.542
Hrázděná stodola
Popis:
Vzácná ukázka lidové architektury.
129
Poloha:
Poblíž křižovatky silnic Rakovník - Jesenice - Řeřichy u domu č. p. 23.
GPS WGS 84: N50 06.471 E13 35.686
Račice
Roubený obytný dům č. p. 3
Popis:
Ojedinělá památka lidové architektury – roubený patrový dům
Poloha:
Na návsi v dolní části obce.
GPS WGS 84: N50 01.536 E13 55.485
Špýchar usedlosti č. p. 2
Popis:
Roubený špýchar a ohradní zeď s bránou.
Poloha:
Na návsi v dolní části obce.
GPS WGS 84: N50 01.525 E13 55.490
Rakovník
Centrum regionu se pyšní řadou cenných historických památek, které dokumentují jeho dlouhou a
slavnou minulost. Vždyť původní osada s názvem Rokytno, která stávala na křižovatce důležitých
obchodních cest z Bavor do Prahy a z Plzně do Loun, je doložena už k roku 1119. Na vznik
pozdějšího města Rakovníka měla vliv nejen jeho výhodná poloha, ale i blízkost významného
královského hradu Křivoklát. Na město, poddané právě tomuto hradu, byl Rakovník povýšen roku
1286 králem Václavem II. O významu nově založeného města svědčí skutečnost, že sem byla už
koncem 13. století přenesena správa rakovnického kraje. Roku 1471 získal Rakovník právo
hrazených měst a mohl budovat městské opevnění. Král Vladislav II. Jagellonský udělil roku 1482
městu znak. V roce 1588 byl Rakovník povýšen na královské město. Sídlem krajské správy byl
Rakovník až do roku 1787. Titul krajského města užíval ale až do roku 1849, i když sídlem kraje bylo
už město Slaný. Už ve středověku byl Rakovník střediskem chmelařství. V roce 1460 tu byl založen
pivovar a rozvíjela se řemeslná výroba. Další rozvoj průmyslu nastal v 19. století, kdy začaly v okolí
města vznikat malé doly na uhlí. Na ně navázala těžba keramických jílů a současně s ní i keramická
výroba. O něco později se přidal i průmysl chemický (výroba pracích a čisticích prostředků) a
strojírenský. Je nasnadě, že během více jak 800 letého vývoje města zde vzniklo množství památek,
které jsou dnes vysoce ceněny. Ve městě je vyhlášena městská památková zóna.
Rakovník - Městská památková zóna
Chrám sv. Bartoloměje se zvonicí
Popis:
Gotický kostel postavený na místě románského kostela (11. století). Kostel pochází ze 14. století, po
husitských válkách značně poškozen a opravován. Zvonice pochází z roku 1495.
Poloha:
Východní strana Husova náměstí.
GPS WGS 84: N50 06.234 E13 43.967
Pražská brána
Popis:
Pozůstatek opevnění města, postavena 1515, stavba z lomového kamene, výška 23 m.
Poloha:
Za chrámem sv. Bartoloměje v křižovatce silnic od Prahy do centra města.
GPS WGS 84: N50 06.221 E13 44.042
Zbytky městského opevnění
Popis:
Pozůstatky městských hradeb (1515)
Poloha:
130
Pozůstatky městských hradeb se dochovaly na několika místech – v blízkosti Vysoké brány, u 1.
základní školy, ve dvorních traktech bytových domů ulic Nádražní a Na Sekyře (za Kulturním
centrem), pod křižovatkou ulic Vysoká, Havlíčkova za obytnými domy a nad Pražskou branou ve
dvorech domů ulice Vladislavova.
GPS WGS 84: N50 06.233 E13 44.077 (v blízkosti Vysoké brány)
Budova muzea č. p. 1
Popis: Takzvaný Dům cisterciáků (1517 – 1518), dnes sídlo Muzea TGM. Součástí památky je i
ohradní zeď s lapidáriem.
Poloha:
Mezi Pražskou bránou a chrámem sv. Bartoloměje na severním okraji malého parku Čermákových
sadů.
GPS WGS 84: N50 06.220 E13 44.039
Dům č. p. 22/1 – bývalá spořitelna
Popis:
Stavba nepatří mezi původní měšťanské domy (1934). Zvláště cenný je interiér budovy, ojedinělá
stavba z tohoto období.
Poloha:
Jižní fronta Husova náměstí.
GPS WGS 84: N50 06.248 E13 43.769
Radnice č. p. 27
Popis:
Barokní radnice postavená v letech 1734 – 1738 na místě starší renesanční (1557).
Poloha:
Dominanta jižní fronty Husova náměstí.
GPS WGS 84: N50 06.255 E13 43.722
Dům č. p. 28
Popis:
Měšťanský dům z 15. století, přestavěn renesančně před třicetiletou válkou, v první polovině barokně
a koncem 19. století došlo ke zbourání jeho štítů.
Poloha:
Jižní fronta Husova náměstí vedle budovy radnice.
GPS WGS 84: N50 06.254 E13 43.712
Dům č. p. 29
Popis:
Patří mezi nejstarší domy ve městě (polovina 15. století). Nazýván také jako „Sklenářovský dům“.
Dnes součást městského úřadu.
Poloha:
Jižní fronta Husova náměstí v blízkosti budovy radnice.
GPS WGS 84: N50 06.255 E13 43.702
Dům č. p. 30/I
Popis:
Měšťanský dům z poloviny 15. století. Renesančně a barokně přestavován, v 19. století odstraněny
štíty.
Poloha:
Jižní fronta Husova náměstí v blízkosti budovy radnice
GPS WGS 84: N50 06.270 E13 43.703
Dům č. p. 54
Popis: Dům pochází z konce 13. století, renesančně přestavěn v 16. a pozdně barokně koncem 18.
století. Nazýván jako „Guthovský dům“
Poloha:
Západní strana Husova náměstí.
131
GPS WGS 84: N50 06.276 E13 43.651
Dům č. p. 55
Popis:
Dům pochází z konce 13. století, v 15. století byl přestavěn v renesančním slohu. Původně várečný
dům se sladovnou, hvozdem a ležáckými sklepy.
Poloha:
Na západní straně Husova náměstí na rohu s Palackého ulicí.
GPS WGS 84: N50 06.283 E13 43.656
Dům č. p. 59
Popis:
Bývalý statek barokního původu.
Poloha:
Roh ulice Čs. legií a Dukelských hrdinů, naproti budovy okresního soudu.
GPS WGS 84: N50 06.320 E13 43.480
Dům č. p. 72
Popis:
Postaven v 19. století, dříve hotel s názvem U bílého lva. Pozdně klasicistní.
Poloha:
Severní fronta Palackého ulice.
GPS WGS 84: N50 06.312 E13 43.570
Dům č. p. 81 – Heroldové ze Stoda
Popis:
Stavba z 15. století. Podle domovního znamení zvaný U zlatého jelínka, či Heroldové ze Stoda.
Součástí byl v minulosti pivovar.
Poloha:
Dům stojí na nároží ulic Palackého a Vysoké.
GPS WGS 84: N50 06.303 E13 43.657
Dům č. p. 83/1
Popis:
Stavba barokního domu s klasicistní fasádou.
Poloha:
Dolní (jižní) část Vysoké ulice, po levé straně.
GPS WGS 84: N50 06.315 E13 43.671
Dům č. p. 122
Popis:
Původně barokní dům.
Poloha:
Severní fronta Husova náměstí.
GPS WGS 84: N50 06.273 E13 43.769
Dům č. p. 133
Popis:
Původ domu kolem roku 1763. Připomínka staré zástavby na zbytcích středověkého domu. Součástí
kulturní památky jsou i zbytky starého domu č. p. 132.
Poloha:
Na rohu ulic Kamenná a U Hluboké studny.
GPS WGS 84: N50 06.327 E13 43.895
Dům č. p. 227
Popis:
132
Dům postavený na místě pozdně gotické stavby (část ji je dochována). Klasicistní podobu získal dům
v 90. 18. století. Zajímavé jižní průčelí s malebnou pavlačí. Původní židovská škola, dům zvaný také
jako U obuvníka Brettschneidera.
Poloha:
Ulice V Brance spojující Husovo náměstí se severní částí Vysoké ulice.
GPS WGS 84: N50 06.302 E13 43.784
Dům č. p. 230
Popis:
Barokní stavba, přízemí z kamene, patro stavěné technikou hrázděného zdiva. Dům sochaře
Pangráce.
Poloha:
Severní část Vysoké ulice.
GPS WGS 84: N50 06.367 E13 43.811
Židovská synagoga č. p. 232
Popis:
Nejznámnější židovská kulturní památka v Rakovníku (1763) v prostém barokním slohu. Sídlo
Rabasovy galerie.
Poloha:
Severní část Vysoké ulice.
GPS WGS 84: N50 06.364 E13 43.809
Dům č. p. 233 – Samsonův
Popis:
Jeden z nejstarších domů v Rakovníku postaveného v renesančním slohu. Fasáda zdobená sgrafity.
Sídlo expozice Muzea TGM Galerie Samson Cafeé.
Poloha:
Severní část Vysoké ulice – roh s ulicí V Brance.
GPS WGS 84: N50 06.360 E13 43.827
Dům č. p. 469 – Hrdinův dům
Popis:
Dominanta Nádražní ulice z přelomu 19. a 20. století, barokní vila v pseudoslohu. Součástí památky
je i ohradní zeď.
Poloha:
Nádražní ulice, u mostu přes Rakovnický potok.
GPS WGS 84: N50 06.094 E13 43.849
Dům č. p. 581 – Šteigrova vila
Popis:
Patrová vila (1912) podobného ztvárnění jako rakovnická sokolovna. Reprezentuje jedinečnou
architekturu svého druhu.
Poloha:
Štemberova ulice na východním okraji Čermákových sadů.
GPS WGS 84: N50 06.061 E13 44.312
Sokolovna č. p. 733
Popis:
Dispozičně a architektonicky hodnotně řešená stavba z roku 1914. Zvaná také „Bílý dům“.
Poloha:
Tyršova ulice u Čermákových sadů.
GPS WGS 84: N50 06.130 E13 43.975
Sousoší Panny Marie
Popis:
Dominanta Husova náměstí - 12 m vysoké sousoší z roku 1749.
Poloha:
Střed Husova náměstí.
133
GPS WGS 84: N50 06.241 E13 43.873
Rakovník - Karlovarské předměstí
Kostel sv. Jiljí
Popis:
Kostelík na místě malé kaple s poustevnou pochází z konce 15. století. Kostel má barokní výpravu a
součástí památky je ohradní zeď a poustevna č. p. 68.
Poloha:
Napravo při silnici do Kněževsi na starém hřbitově.
GPS WGS 84: N50 06.510 E13 42.571
Popis:
Kostel je dominantou rakovnického hřbitova, pochází z let 1585 – 1588. Nepravidelný gotický sloh.
Součástí památky je i hřbitovní zvonice (polovina 16. století), kaple sv. Rocha (1726) a hřbitovní zeď
s branou.
Poloha:
Severně nad křižovatkou u soudu a pivovaru. Zvonice je na pravé straně hřbitova.
GPS WGS 84: N50 06.419 E13 43.464
Sloup se sochou Panny Marie
Popis:
Zdařile tesaná barokní socha (1701).
Poloha:
U soutoku Černého potoka s Rakovnickým potokem.
GPS WGS 84: N50 06.296 E13 42.924
Rakovník – Vinohrady
Vysoká brána
Popis:
Pozůstatek středověkého městského opevnění (1519), výška stavby je 46 m. Dříve sloužila jako
městský archiv.
Poloha:
Na křižovatce silnice z Loun v severní historické části města.
GPS WGS 84: N50 06.345 E13 43.909
Dům č. p. 185 – bývalý Lechnýř
Popis:
Vzácná ukázka staré městské zástavby. Roubené stavení.
Poloha:
Ulice V Hradbách nad chrámem sv. Bartoloměje.
GPS WGS 84: N50 06.267 E13 44.032
Popis:
Postavena 1851 na místě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (nyní součástí interiéru).
Poloha:
Wintrova ulice - bývalé pražské předměstí, vlevo od silnice Rakovník – Křivoklát.
GPS WGS 84: N50 06.104 E13 44.389
Židovský hřbitov
Popis:
Cenná kulturní památka, původ kolem 1635. Hodnotné náhrobky. Součástí památky je i klasicistní
domek hrobníka.
Poloha:
Východní okraj města, vlevo nad silnicí z Rakovníka do Křivoklátu.
GPS WGS 84: N50 05.929 E13 44.585
Smírčí kříž - Kamenná panna
134
Popis:
Zvětralý pomezní kříž, lidově nazývaný Kamenná panna.
Poloha:
U silnice z Rakovníka do Lišan, 2 km severně od města po levé straně silnice na okraji pole.
GPS WGS 84: N50 07.076 E13 44.010
Čtyřúhelníkový val Na Kokrdech
Popis:
Původ lokality 400 let před Kristem – 0. Pochází z doby laténské.
Poloha:
Severně od Rakovníka, napravo od silnice Rakovník – Olešná.
GPS WGS 84: N50 07.137 E13 43.422
Socha sv. Vojtěcha
Popis:
Pískovcová socha pochází z roku 1844.
Poloha:
Na křižovatce silnic Rakovník – Olešná – Lišany.
GPS WGS 84: N50 06.612 E13 44.044
Rousínov – vesnická památková zóna
Kostel Narození Panny Marie
Popis:
Kostel již roku 1363 zmiňován jako farní. Po vypálení v husitských válkách byl opraven v 1. polovině
16. století.
Poloha:
Kostel se nachází uprostřed návsi.
GPS WGS 84: N50 01.182 E13 40.552
Fara č. p. 36
Popis:
Barokní budova s mansardovou střechou. Součástí památky je ohradní zeď a hospodářské budovy –
dvůr.
Poloha:
Na návsi v sousedství kostela Narození Panny Marie západně.
GPS WGS 84: N50 01.182 E13 40.536
Roztoky
Hospodářský dvůr Karlov
Popis:
Dvůr založen v roce 1779 na popud Karla Egona I. z Fürstenberka. Jde o rozsáhlý zemědělský
okrouhlý dvůr skládající se z několika hodnotných staveb lidové architektury. Součástí památky jsou i
dva ovčíny.
Poloha:
Osada Karlov, 5 km jihovýchodně od obce Roztoky při silnici na Zdice a Žebrák.
GPS WGS 84: N49 58.837 E13 53.664
Zámek Leontýn
Popis:
Zámeček pochází z 18. století, původně šlo o lovecký zámeček barokního stylu. Koncem 19. století
byl přestavěn v novogotickém slohu. V současné době je sídle ústavu sociální péče. Součástí
památky je i kaple sv. Václava a zámecký park.
Poloha:
Na křižovatce silnic Roztoky – Nižbor – Kublov.
GPS WGS 84: N49 59.770 E13 53.721
Kaple na rozcestí u Leontýna
Popis:
135
Výklenková kaplička z roku 1893. Sochy z výklenků již byly odstraněny, na svém místě zůstal jen kříž
s přehozeným rouchem.
Poloha:
Poblíž zámečku Leontýn uprostřed křižovatky Roztoky – Nižbor – Kublov.
GPS WGS 84: N49 59.968 E13 53.715
Ruda
Kaple sv. Anděla Strážce
Popis:
Barokní kaple z roku 1749.
Poloha:
Uprostřed obce na cyklostezce a turistické trase do Nového Strašecí.
GPS WGS 84: N50 08.344 E13 52.724
Koněspřežná dráha
Popis:
Pozůstatky Buštěhradské koněspřežky.
Poloha:
Ruda – Pilský rybník, hájovna Píně, Lánská obora.
GPS WGS 84: N50 07.034 E13 52.487
Rynholec
Hrádek Sobín
Popis:
Rozsáhlé tvrziště zaniklé středověké tvrze z doby kolem roku 1330.
Poloha:
Necelé 2 km východně od Rynholce na zalesněném svahu v lokalitě Starý zámek.
GPS WGS 84: N50 07.922 E13 56.175
Usedlost č. p. 51
Popis:
Jedna z nejzachovalejších rolnických usedlostí z doby baroka.
Poloha:
Na jihovýchodní straně návsi.
GPS WGS 84: N50 08.231 E13 55.337
Řevničov
Popis:
Vznik kostela není datován (v roce 1352 zmiňován jako farní), v jeho blízkosti se nachází socha sv.
Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1783. Památkově chráněn je také litinový kříž.
Poloha:
Uprostřed obce nedaleko návsi po pravé straně silnice na Mšec.
GPS WGS 84: N50 11.140 E13 48.512
Kaple sv. Anny
Popis:
Barokní kaple z 18. století.
Poloha:
V parku pod kostelem po levé straně silnice do Mšece.
GPS WGS 84: N50 11.222 E13 48.524
Senomaty
Popis:
Gotická stavba kostela doložená v roce 1233 (na místě kaple ze 12. století). Součástí památky je i
zvonice.
Poloha:
Uprostřed obce po pravé straně silnice do Hostokryj
136
GPS WGS 84: N50 05.833 E13 39.228
Kostel sv. Štěpána
Popis:
Hřbitovní kostel, prvně zmiňován roku 1562. Ruiny byly obnoveny v letech 1740 – 1747. Součástí
památky je hřbitovní zeď s branou.
Poloha:
Jihovýchodně od obce na mírném návrší uprostřed hřbitova.
GPS WGS 84: N50 05.728 E13 39.271
Socha sv. Prokopa
Popis:
Pískovcová plastika světce z roku 1743.
Poloha:
Východní okraj obce u domu č. p. 122
GPS WGS 84: N50 06.079 E13 39.597
Socha sv. Judy Tadeáše
Popis:
Socha světce v životní velikosti z roku 1722.
Poloha:
Uprostřed obce před domem č. p. 55
GPS WGS 84: N50 05.923 E13 39.276
Smírčí kříž
Popis:
Pískovcový smírčí kříž.
Poloha:
Východní okraj obce, vpravo u silnice směrem od Rakovníka u domu č. p. 131.
GPS WGS 84: N50 06.060 E13 39.514
Skryje – vesnická památková zóna
Kostel sv. Michaela Archanděla
Popis:
První zmínka o kostele ze z roku 1350, barokně nově vystavěn roku 1712.
Poloha:
Uprostřed obce po levé straně silnice na bývalém hřbitově.
GPS WGS 84: N49 57.888 E13 46.003
Usedlost č. p. 4
Popis:
Roubená obytná chalupa se špýcharem a kolnou.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N49 57.890 E13 45.825
Chalupa č. p. 7
Popis:
Roubená obytná chalupa.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N49 57.907 E13 45.859
Chalupa č. p. 13
Popis:
Roubená obytná chalupa, její součástí je i roubený špýchar, který byl přemístěn k chalupě ze Slabec
od č. p. 12.
137
Poloha:
Naproti kostelu sv. Michaela u Hotelu Šindler.
GPS WGS 84: N49 57.885 E13 45.961
Skřivaň
Kostel sv. Štěpána
Popis:
Na místě původního dřevěného kostela z 1. poloviny 14. století byl kostel vystavěn na přelomu 16. a
17. století. Památkově chráněna je také zvonice, ohradní zeď s branou.
Poloha:
V jihovýchodní části obce, po levé straně na vyvýšenině nad místní komunikací.
GPS WGS 84: N50 01.390 E13 45.877
Zámeček
Popis:
Původně renesanční zámek z let 1596 – 1608. Přestavěn do barokní podoby. Necitlivé změny
provedeny v druhé polovině 20. století. Součástí památkového areálu je špýchar a chlév.
Poloha:
Východní okraj návsi, po levé straně naproti silnici z Pavlíkova.
GPS WGS 84: N50 01.428 E13 45.822
Roubený chlév u č. p. 4
Popis:
Významná stavba lidové architektury.
Poloha:
Na západním okraji návsi.
GPS WGS 84: N50 01.406 E13 45.675
Sloup se sochou sv. Isidora
Popis:
Vysoký sloup z hrubozrnného pískovce na němž byla uložena socha světce. V současnosti je socha
uložena v kostele sv. Štěpána.
Poloha:
Přibližně 500 m před obcí u silnice z Pavlíkova na odbočce polní cesty.
GPS WGS 84: N50 01.639 E13 45.478
Slabce
Kostel sv. Mikuláše
Popis:
Původ kostela ze začátku 12. století. V letech 1787 – 1789 zcela přestavěn.
Poloha:
Uprostřed obce po pravé straně silnice z Rakovníka.
GPS WGS 84: N49 59.970 E13 42.856
Zámek
Popis:
Původ zámku ze začátku 18. století (na místě bývalé tvrze). Do dnešní podoby upraven roku 1847.
Součástí areálu je bývalá konírna č. p. 59, bývalá administrativní budova č. p. 58, dům č. p. 63
s chlévem a stodolou, budova zvaná Aparát č. p. 124 a 68, oranžerie č. p. 60 a 61, zámecký park.
Poloha:
Na okraji obce po pravé straně silnice z Rakovníka.
GPS WGS 84: N49 59.992 E13 42.770
Socha sv. Antonína Paduánského
Popis:
Barokní plastika na hranolovém podstavci z pískovce.
Poloha:
V parčíku po pravé straně silnice do Svinařova.
138
GPS WGS 84: N50 00.056 E13 42.555
Bývalá fara č. p. 1
Popis:
Rozlehlá barokní budova s mansardovou střechou.
Poloha:
Naproti kostelu sv. Mikuláše po levé straně silnice z Rakovníka.
GPS WGS 84: N49 59.982 E13 42.903
Socha sv. Františka de Paula
Popis:
Litá socha z 1. poloviny 19. století na kamenném soklu.
Poloha:
Jihozápadní okraj obce po levé straně odbočky silnice ze Slabec do Modřejovic.
GPS WGS 84: N49 59.927 E13 42.634
Hospodářský dvůr Sadlno
Popis:
Barokní dvůr na místě zaniklé osady založené roku 1358. Dvůr pochází z roku 1702. Součástí areálu
jsou obytný chlév, chlév a stodola.
Poloha:
Jižně od Slabec 1,5 km po polní cestě (odbočka vlevo za obcí Slabce na Modřejovice).
GPS WGS 84: N49 59.060 E13 42.851
Smilovice
Socha sv. Markéty
Popis:
Hodnotná barokní socha z roku 1816.
Poloha:
1 km severozápadně od obce na rozcestí polních cest u okraje lesa.
GPS WGS 84: N50 15.015 E13 47.920
Kaplička
Popis:
Pozdně barokní kaplička se zvoncem.
Poloha:
Na návsi v obci po levé straně řady obytných stavení
GPS WGS 84: N50 14.824 E13 48.449
Srbeč
Popis:
Gotická stavba na místě původního románského kostela. Přestavován od 17. do 19. století. Součástí
památky je i ohradní zeď.
Poloha:
Východní okraj Srbče po levé straně silnice do Mšece.
GPS WGS 84: N50 13.475 E13 53.071
Zámeček
Popis:
Renesanční zámeček s rozsáhlým komplexem hospodářských budov. Památkově cenné především
východní křídlo, chlévy a bývalý deputátní domek.
Poloha:
Uprostřed obce na křižovatce silnic Mšec – Milý – Bdín.
GPS WGS 84: N50 13.497 E13 52.964
139
Popis:
Původní kostelík pocházel ze 16. století, barokně přestavěn kolem roku 1700 a dále roku 1896.
Poloha:
Jihozápadně od obce na okraji lesa vpravo od silnice Srbeč – Mšec poblíž chatové osady.
GPS WGS 84: N50 13.147 E13 52.745
Svojetín
Sloup se sochou sv. Rocha
Popis:
Barokní socha na vysokém sloupu s korinthskou hlavicí.
Poloha:
Na křižovatce silnic Rakovník – Žatec – Velká Černoc – Milostín.
GPS WGS 84: N50 11.484 E13 37.770
Boží muka
Popis:
Jednoduchý kamenný kříž s plastikou Ježíše Krista
Poloha:
Na návsi v obci, východně od kaple sv. Jana Nepomuckého.
GPS WGS 84: N50 11.400 E13 37.232
Hrádek Dub
Popis:
Zprávy o vsi pochází z roku 1393. Zanikla v 15. století při drancování německých křižáků.
Poloha:
2 km jihozápadně od Svojetína v lesíku zvaném na Starém zámku.
GPS WGS 84: N50 11.089 E13 36.242
Sýkořice
Zámeček Dřevíč
Popis:
Barokní stavba zámku pochází z 1. poloviny 18. století. Součástí památky jsou hospodářské budovy,
bavorský pavilon, park a kaple z roku 1899.
Poloha:
Po levé straně silnice z Bělče do Nižbora v lesoparku.
GPS WGS 84: N50 01.241 E13 58.967
Popis:
Barokní zděná stavba se sochou sv. Jana Nepomuckého v jednom z výklenků (1. polovina 18.
století).
Poloha:
Východně od obce po levé straně silnice do Bělče u odbočky na samotu Podřeže.
GPS WGS 84: N50 02.475 E13 57.574
Hrad Jenčov
Popis:
Zřícenina středověkého hrádku, datum vzniku neznámé – pravděpodobně konec 13. století až 1.
polovina 14. století (Jan Lucemburský). Roku 1685 zmiňován jako pustý. Uváděn také jako Jinčov
nebo Jeničov.
Poloha:
3 km východně od Sýkořice poblíž hájovny Skalka na ostrohu nad potokem Vůznice na rozhraní
okresů Kladno a Rakovník.
GPS WGS 84: N50 02.191 E13 59.201
Šanov
Popis:
140
Kostel v místě uváděn roku 1357 jako farní. Přestavován a opraven v letech 1720 – 1724. Součástí
památky je i náhrobní kamenný kříž z roku 1776.
Poloha:
Jihozápadní okraj obce na návrší.
GPS WGS 84:
Šípy
Popis:
Barokní socha z roku 1724.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N50 00.798 E13 37.047
Tlestky
Tvrziště
Popis:
Původ nejspíše v 11. století, ves uváděna až na začátku 15. století. Zachovány valy a příkopy.
Poloha:
Na severovýchodní straně obce u silnice do Drahouše za domy č. p. 20 a 9.
GPS WGS 84: N50 04.463 E13 27.972
Kaple Jména Panny Marie
Popis:
Zděná stavba kaple se zvonicí.
Poloha:
Uprostřed návsi na okraji parku u silnice z Kralovic do Jesenic.
GPS WGS 84: N50 04.490 E13 27.856
Třeboc
Kaple sv. Vojtěcha
Popis:
Stavba z roku 1889 v pseudogotickém slohu.
Poloha:
Uprostřed obce v horní části návsi.
GPS WGS 84: N50 12.914 E13 45.013
Třtice
Kostel sv. Mikuláše
Popis:
Barokní podobu získal kostel kolem roku 1840.
Poloha:
Kostel stojí uprostřed obce na návsi.
GPS WGS 84: N50 11.113 E13 51.821
Týřovice
Usedlost č. p. 22
Popis:
Cenná stavba lidové architektury. Součástí památky je kromě obytného domu i brána statku.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N49 58.824 E13 47.133
Roubený špýchar u č. p. 6
Popis:
Stavba roubeného špýcharu s pavlačí u obytného domu, jako ukázka lidového stavitelství.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N49 58.823 E13 47.168
141
Újezdec
Roubená sýpka u č. p. 27
Popis:
Hodnotná stavba roubené sýpky, jako součásti usedlosti.
Poloha:
V dolní části obce po levé straně cesty do Slabec.
GPS WGS 84: N49 59.707 E13 44.093
Veclov
Kostel Všech svatých
Popis:
Kostel připomínán již roku 1352. Do dnešní doby přestaven roku 1754.
Poloha:
Na návsi v obci.
GPS WGS 84: N50 10.507 E13 37.192
Socha Panny Marie s dítětem
Popis:
Barokní socha z roku 1714 se již na podstavci nenachází.
Poloha:
V parku za kostelem Všech svatých.
GPS WGS 84: N50 10.504 E13 37.249
Velká Buková
Popis:
Socha světce v kapličce pochází z roku 1764.
Poloha:
V dolní části obce Velká Buková.
GPS WGS 84: N50 02.029 E13 51.078
Socha sv. Václava
Popis:
Barokní socha z roku 1766.
Poloha:
V zahrade domu č. p. 23
GPS WGS 84: N50 02.083 E13 50.816
Velká Chmelištná
Kostel sv. Bartoloměje
Popis:
Kostel již před rokem 1384 farní. V roce 1774 značně poškozený kostel přestavěn a vybaven
v pozdně barokním slohu. Součástí památky je hřbitovní zeď s márnicí.
Poloha:
V jižní části obce poblíž silnice ze Zdeslavi na Svatý Hubert.
GPS WGS 84: N50 03.806 E13 33.063
Vrbice
Kostel Povýšení sv. Kříže
Popis:
Pseudorománská stavba z let 1852 – 1853, značně poškozená.
Poloha:
V parčíku na břehu rybníka na pozvolném návrší v jihozápadní části návsi.
GPS WGS 84: N50 10.084 E13 31.572
Všesulov
Kostel sv. Martina
Popis:
142
Kostel z 1. poloviny 18. století. Jednoduchá barokní stavba. Památka zahrnuje i hřbitovní zeď.
Poloha:
Na návrší nad obcí (severní okraj)
GPS WGS 84: N50 02.416 E13 36.583
Socha sv. Jana Nepomuckého u č. p. 42
Popis:
Barokní kamenná socha.
Poloha:
Na návsi obce před hasičskou zbrojnicí
GPS WGS 84: N50 02.384 E13 36.642
Všetaty
Socha Panny Marie s Ježíškem u č. p. 34
Popis:
Barokní socha Panny Marie v životní velikosti z let 1730 – 1740.
Poloha:
U silnice v blízkosti hospodářského dvora.
GPS WGS 84: N50 02.792 E13 45.342
Zámeček
Popis:
Chátrající barokní jednopatrová budova z poloviny 18. století. Součástí památky je špýchar a stodola.
Poloha:
Uprostřed obce.
GPS WGS 84: N50 02.798 E13 45.385
Zbečno
Kostel sv. Martina
Popis:
Kostel stojí s velkou pravděpodobností na místě někdejšího knížecího dvorce. Původ kostela lze
datovat koncem 12. nebo počátkem 13. století. Postaven v barokním slohu (přestavěn v letech 1691
– 1716). Součástí památky je fara, brána farského dvora a stodoly.
Poloha:
Severozápadní okraj zbečenské návsi.
GPS WGS 84: N50 02.480 E13 55.228
Hamousův statek č. p. 22
Popis:
Bývalá rychta z přelomu 16. a 17. století. Velmi cenný areál je tvořen roubeným přízemním domem,
kolnou, zděnými chlévy s podkroví sýpkou a pilířovými stodolami. Ve stavbě je zřízena expozice
skanzenového typu.
Poloha:
Na severozápadním okraji návsi.
GPS WGS 84: N50 02.481 E13 55.226
Zderaz
Výklenková kaplička
Popis:
Zděná kaplička ve špatném stavu.
Poloha:
Na návsi v parku po levé straně silnice do Oráčova.
GPS WGS 84: N50 08.248 E13 34.542
Popis:
Silně zdevastovaná barokní kaple se sochou světce v interiéru.
Poloha:
143
Na konci obce při silnici do Oráčova na mírném návrší vlevo.
GPS WGS 84: N50 08.155 E13 34.378
Židovská synagoga
Popis:
Poničená barokní stavba z 18. století.
Poloha:
Na okraji obce po pravé straně silnice do Kolešovic.
GPS WGS 84: N50 08.257 E13 34.704
Zdeslav
Socha sv. Prokopa
Popis:
Barokní socha je částečně poškozena.
Poloha:
Východní okraj návsi poblíž křižovatky Čistá – Nová Ves – Velká Chmelištná – Křekovice pod
památnou lípou.
GPS WGS 84: N50 02.723 E13 33.650
Žďár
Popis:
Barokní socha světce.
Poloha:
Na křižovatce silnic Jesenice – Kralovice – Podbořánky.
GPS WGS 84: N50 03.499 E13 27.489
Kaple sv. Martina
Popis:
Barokní stavba z roku 1734, přestavěna do dnešní podoby roku 1819.
Poloha:
Na návsi poblíž silnice Jesenice – Kralovice (po pravé straně).
GPS WGS 84: N50 03.474 E13 27.525
Kulturní památky na území Rakovnicka
6.3. Památkové zóny a ochranná pásma
Obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních orgánů jsou vymezena území
památkových zón a ochranných pásem (kulturních památek). Umísťování nových staveb (zařízení),
změny stávajících a udržovací práce na nich a provádění dalších opatření v území je možné výlučně
na základě projednání s orgány památkové péče.
6.3.1. Městská památková zóna Rakovník
Městskou památkovou zónu tvoří historické jádro Rakovníka, ve kterém se nachází 25 kulturních
památek. Pravomoc orgánu památkové péče se vztahuje na území MPZ také na stavby, které nejsou
památkově chráněny, změna jejich vzhledu, stavebně technického provedení nebo účelu užívání by
však mohla její území negativně ovlivnit.
144
6.3.2. Památková zóna hradu Křivoklátu
Památková zóna je vyhlášena v souvislosti s národní kulturní památkou hradu Křivoklátu. V tomto
území je na jejím základě regulována veškerá stavební činnost.
6.3.3. Památková zóna hradu Krakovce
Památková zóna slouží k regulaci zásahů v exponovaném území obce Krakovec v blízkosti kulturní
památky.
6.3.4. Vesnická památková zóna Rousínov
Vesnická památková zóna v obci Rousínov byla vyhlášena za účelem zachování velmi hodnotného
venkovského urbanismu a architektury. Území VPZ zahrnuje návesní prostor, kterému dominují
kulturní památky kostel Narození Panny Marie a fara č. p. 36, mezi nimiž se nachází památná lípa,
dále bývalá škola (sýpka).
6.3.5. Vesnická památková zóna Skryje
Návesní prostor obce, který byl vyhlášen za vesnickou památkovou zónu zahrnuje několik
hodnotných staveb lidové architektury. V případě obce se jedná o velmi atraktivní venkovské
prostředí, v jehož bezprostřední blízkosti se nachází turisticky vyhledávané přírodní zajímavosti a cíle
(řeka Berounka, geologické prostředí, přírodní rezervace Jezírko, zřícenina hradu Týřov.
6.4. Nechráněný památkový fond
Ostatní památky s nižší historickou a památkovou hodnotou mají zdánlivě menší význam pro cestovní
ruch. Tento rozsáhlý soubor nechráněných památek lze využít pro turistiku (pěší, cyklistickou,
naučnou – tematické a poznávací výlety, sakrální). Předpokladem tohoto využití je posilování vědomí
o jejich existenci, snaha o jejich zachování, záchranu a obnovu. Nechráněný památkový fond je
zapotřebí rozdělit do několika druhů. Celkově je tento fond tvořen několika stovkami položek.
Převažují drobné sakrální stavby - kapličky, kříže, sochy, které se nacházejí hojně ve volné krajině
podél pěšin a cest využitelných pro turistiku. Ve značné míře se jedná o stavební díla ve špatném
stavebně technickém stavu.
6.4.1. Zámky, hradiště, tvrziště, zříceniny
Obec
Název
Hřebečníky
tvrziště Pístný
Chlum
tvrziště Dolní Chlum
Kozojedy
tvrziště Kozojedy
Kozojedy
tvrziště Rychvald
Krušovice
tvrziště Kozí hrádek
Zbečno
hrad Jivno
Nový Dům
zámeček Doupno
Podbořánky
tvrziště Podbořánky
Řevničov
hradiště Louštín
Šanov
tvrziště Šanov
Zhoř
zámek
Popis
terénní pozůstatky tvrziště
zbytky zdiva - nepřístupné
zanedbaný areál zámku
terénní pozůstatky hradiště
zanedbaný areál zámku
GPS WGS 84
N49 59.415 E13 46.671
N50 04.484 E13 46.526
N50 15.145 E13 49.274
N50 14.464 E13 49.410
N50 09.908 E13 47.128
N50 04.434 E13 55.419
N50 05.439 E13 49.265
N50 03.121 E13 27.033
N50 09.870 E13 47.598
N50 05.233 E13 38.030
N50 01.506 E13 39.626
6.4.2. Kostely, modlitebny
Obec
Název
Lužná
Husův sbor
Nové Strašecí
Evangelický kostel
Popis
modlitebna církve husitské
upravená synagoga
GPS WGS 84
N50 08.670 E13 45.971
N50 09.116 E13 53.944
6.4.3. Fary
Obec
Lány
Nezabudice
Vrbice
Popis
sídlo farnosti
soukromé vlastnictví
zdevastovaná
GPS WGS 84
N50 07.479 E13 57.188
N50 00.789 E13 49.280
N50 10.071 E13 31.585
Název
fara
fara
fara
145
6.4.4. Kaple
Obec
Bedlno
Bukov
Hostokryje
Chotěšov
Chrášťany
Chrášťany
Kalivody
Karlova Ves
Kolešov
Kolešovice
Krakov
Křekovice
Kůzová
Lašovice
Lhota
Lodenice
Nouzov
Nová Ves
Nové Strašecí
Petrovice
Povlčín
Přílepy
Rynholec
Skupá
Slabce
Svinařov
Svojetín
Újezdec
Vašírov
Vlkov
Zdeslav
kaple na návsi
kaple na návsi
kaple na návsi
kaple na návsi
kaple u školy
kaple na křižovatce v obci
kaple na návsi
kaple na hřbitově
kaple na návsi
kaple na hřbitově
kaple na návsi
kaple se zvonicí
kaple se zvonicí
kaple se zvonicí
kaple se zvonicí
kaple se zvoničkou
kaple na návsi
kaple na návsi
kaplička Panny Marie
kaplička Boží studánka
kaple se zvonicí
kaple na návsi
kaple sv. Isidora
kaple v obci
kaple na hřbitově
kaple sv. Prokopa
kaple sv. Jana Nepomuckého
kaple se zvonicí
kaple se zvonicí
kaple se zvonicí
kaple na návsi
GPS WGS 84
N50 07.383 E13 30.392
N50 08.630 E13 30.210
N50 05.097 E13 40.113
N50 07.206 E13 28.853
N50 08.773 E13 39.963
N50 08.774 E13 40.175
N50 12.522 E13 50.522
N49 59.592 E13 51.736
N50 09.465 E13 30.648
N50 08.701 E13 36.227
N50 02.265 E13 38.893
N50 03.057 E13 35.210
N50 02.291 E13 31.737
N50 03.326 E13 46.884
N50 02.865 E13 29.301
N50 11.174 E13 56.219
N50 06.501 E13 38.726
N50 02.533 E13 31.364
N50 08.939 E13 55.801
N50 03.615 E13 38.364
N50 11.873 E13 39.273
N50 07.451 E13 37.906
N50 08.305 E13 55.301
N50 01.075 E13 43.424
N49 59.882 E13 43.267
N50 00.407 E13 41.564
N50 11.422 E13 37.085
N49 59.705 E13 44.135
N50 08.109 E13 56.967
N50 11.061 E13 34.003
N50 02.742 E13 33.410
6.4.5. Zvonice
Obec
Hracholusky
Janov
Klečetné
Kozojedy
Malinová
Novosedly
Název
zvonice mezi dolní a horní částí obce
zvonice na dolní části obce
zvonice v horní části obce
zvonice na návsi
zvonice na návsi
zvonice na návsi
GPS WGS 84
N50 00.175 E13 46.354
N50 12.614 E13 38.392
N50 05.276 E13 33.717
N50 15.318 E13 48.943
N50 02.877 E13 40.019
N50 00.534 E13 45.201
Název
146
Pšovlky
Ryšín
Šlovice
Švihov
Sýkořice
Tytry
Zderaz
zvonice na návsi
zvonice na návsi
zvonice na návsi
zvonice na návsi
zvonice na návsi
N50 06.512 E13 35.471
N50 04.108 E13 47.157
N49 58.287 E13 44.921
N50 06.594 E13 33.856
N50 01.881 E13 55.990
N50 01.801 E13 44.144
N50 08.248 E13 34.542
6.4.6. Kapličky zděné, výklenkové
Obec
Název
Bedlno
kaplička na Bukov
Chotěšov
kaplička na Petrohrad
Čistá
kaplička na Holubím vrchu
Čížkov
kaplička na Bedlno
Drahouš
kaplička u Plávče
Heřmanov
kaplička v obci
Hořovičky
kaplička u Hokova
Jesenice
kaplička ke hřbitovu vpravo
Jesenice
kaplička ke hřbitovu vlevo
Jesenice
kaplička u hřbitova
Kalubice
kaplička
Kolešovice
kaplička k Bílému mlýnu
Křivoklát
kaplička Nejsvětější Trojice u hradu
Křivoklát
kaplička sv. Eustacha
Krušovice
kaplička u rybníku Jordán
Milíčov
kaplička pod obcí
Mšec
kaplička u kostela
Mšec
kaplička na Srbeč
Nezabudice
kaplička
Oráčov
kaplička na Čížkov
Rakovník
kaplička u Háčkova mlýna
Rousínov
kaplička na Zhoř
Ryšín
kaplička v obci naproti zvonici
Ryšín
kaplička v obci
Smrk
kaplička u Čočkova rybníka
Srbeč
kaplička na Mšec
Svojetín
kaplička na Kněževes
Svojetín
kaplička na Žatec
Velká Buková
kaplička sv. Jana Nepomuckého v obci
Vlkov
kaplička v obci
Vrbice
kaplička v obci
Vrbice
kaplička na Děkov
Všetaty
kaplička U Caparta na Velkou Bukovou
Zbečno
Břetislavova kaplička
Zbečno
kaplička na návsi
Zbečno
kaplička v Rokytanské
GPS WGS 84
N50 07.532 E13 30.668
N50 07.380 E13 28.582
N50 01.029 E13 32.523
N50 07.282 E13 32.084
N50 04.871 E13 30.394
N50 08.942 E13 34.525
N50 09.654 E13 33.318
N50 06.147 E13 28.726
N50 06.182 E13 28.738
N50 06.480 E13 28.975
N50 03.033 E13 49.334
N50 08.127 E13 36.729
N50 02.250 E13 52.467
N50 02.887 E13 53.200
N50 10.229 E13 45.860
N49 59.959 E13 36.901
N50 12.287 E13 54.001
N50 12.490 E13 53.146
N50 00.757 E13 49.194
N50 06.979 E13 32.833
N50 05.122 E13 45.981
N50 01.382 E13 40.295
N50 04.120 E13 47.158
N50 04.255 E13 47.375
N50 03.351 E13 32.093
N50 13.169 E13 53.102
N50 11.142 E13 37.672
N50 11.939 E13 37.521
N50 02.029 E13 51.078
N50 11.007 E13 33.944
N50 10.116 E13 31.574
N50 10.099 E13 32.084
N50 02.267 E13 47.887
N50 02.806 E13 54.713
N50 02.457 E13 55.253
N50 02.806 E13 54.700
6.4.7. Zvoničky dřevěné
Obec
Název
Bdín
dřevěná zvonička v obci
GPS WGS 84
N50 12.835 E13 51.522
147
Krakovec
Lubná
Nový Dvůr u Řeřich
Přerubenice
Račice
Roztoky
dřevěná zvonička v obci ke hradu
dřevěná zvonička u kostela sv. Jiří
dřevěná zvonička na návsi
dřevěná zvonička na dolní návsi
dřevěná zvonička u silnice do horní části obce
6.4.8. Sochy, sloupy, busty
Obec
Název
Bdín
busta Jana Husa na návsi
Břežany
socha sv. Jana Nepomuckého
Chrášťany
socha sv. Rosalie v lokalitě Bory
Kolešovice
socha sv. Wallburgy za obcí na Zderaz
Kounov
socha sv. Jana Nepomuckého na Mutějovice
Kozojedy
socha Panny Marie ve zdi hájovny Obora
Kozojedy
socha sv. Jana Nepomuckého v obci
Křekovice
socha sv. Jana Nepomuckého v obci
Křivoklát
socha sv. Josefa severně od hradu
Křivoklát
socha sv. Jana Nepomuckého v mateřské škole
Křivoklát
socha sv. Václava u hradu
Křivoklát
socha na č. p. 142 v Budech
Křivoklát
plastiky na č. p. 66 v Budech
Krušovice
plastika Václava Rabase u silnice na Řevničov
Lány
pomník k poctě Bohorodičky za obcí na Ploskov
Mšecké Žehrovice
socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v obci
Nezabudice
socha Panny Marie
Nouzov
busta Jana Husa
Olešná
socha sv. Františka
Olešná
socha sv. Šebestiána na polní cestě do Kněževsi
Panoší Újezd
pomník zemědělské reformě za obcí na Slabce
Přílepy
mariánský sloup na návsi
Pšovlky
socha Panny Marie v obci na Jesenici
Rakovník
sloup u vodojemu Antonín
Rakovník
plastika Jana Husa v Čermákových sadech
Rakovník
busta Antonína Dvořáka v Čermákových sadech
Rakovník
busta Bedřicha Smetany v Čermákových sadech
Rakovník
busta Zikmunda Wintera v Muzeu T. G. M.
Rakovník
socha K. H. Borovského u okresního soudu
Rakovník
socha T. G. Masaryka v Čermákových sadech
Šanov
busa Jana Husa na návsi
Skryje
busta Joachima Barranda u školy
Slabce
socha sv. Josefa s Jezulátkem na Újezdec
Soseň
socha sv. Floriána na návsi
Svinařov
socha Panny Marie s Jezulátkem jižně od obce
148
N50 01.140 E13 38.282
N50 04.651 E13 42.064
N50 04.457 E13 36.800
N50 04.449 E13 36.821
N50 13.024 E13 50.468
N50 01.528 E13 55.482
N50 01.597 E13 52.016
GPS WGS 84
N50 12.842 E13 51.530
N50 00.375 E13 34.987
N50 08.952 E13 41.050
N50 08.366 E13 35.204
N50 12.564 E13 40.722
N50 15.277 E13 49.522
N50 15.284 E13 49.107
N50 03.116 E13 35.190
N50 02.414 E13 52.333
N50 02.268 E13 52.881
N50 02.255 E13 52.354
N50 02.224 E13 52.228
N50 02.041 E13 52.252
N50 10.555 E13 46.788
N50 06.730 E13 57.297
N50 10.828 E13 55.421
N50 01.022 E13 48.961
N50 06.504 E13 38.722
N50 07.913 E13 41.687
N50 07.838 E13 40.845
N50 01.706 E13 42.319
N50 07.446 E13 37.851
N50 06.479 E13 35.215
N50 06.756 E13 43.412
N50 06.131 E13 44.107
N50 06.192 E13 44.003
N50 06.143 E13 44.022
N50 06.220 E13 44.043
N50 06.331 E13 43.472
N50 06.176 E13 43.981
N50 05.253 E13 37.836
N49 57.858 E13 46.063
N50 00.115 E13 43.629
N50 05.386 E13 31.799
N50 00.194 E13 41.721
6.4.9. Kříže, kamenné kříže, boží muka, drobné sakrální památky
Obec
Název
Bdín
kříž v dolní části obce
Bdín
kří na východním okraji obce
Bedlno
boží muka na Bukov
Bedlno
kříž na Čížkov
Branov
kříž v obci
Branov
kříž v obci
Bukov
kříž na Jesenici
Častonice
kříž na Křivoklát
Čistá
kříž za Břežanskou branou
Čistá
kříž na Bělbožice
Čistá
kříž U Kočků
Čistá
kříž u cesty na Zátiší
Čistá
kříž u Dolního závlahového rybníka
Čistá
kříž na křižovatce u kulturního domu
Čistá
kamenný kříž u kulturního domu
Čistá
kamenný smírčí kříž u kulturního domu
Čistá
kříž na Kožlany
Čistá
svatý obrázek na rozcestí Zátiší - Holubí vrch
Čistá
svatý obrázek na Holubím vrchu
Čistá
kříž v severní části obce u č. p. 277
Čistá
kříž u železniční trati a cesty na Křekovice
Čistá
Brychtův kříž
Hokov
kříž na návsi
Hokov
kříž na Heřmanov
Hořesedly
kříž u kostela
Hracholusky
dřevěný kříž v dolní části obce
Hracholusky
kříž u Valachova
Hvozd
kříž u kostela
Hvozd
kříž na Malinovou
Chrášťany
kříž na Kněževes
Janov
kříž u zvonice
Jesenice
kříž v obci na Krty
Jesenice
kříž v obci na Plzeň
Jesenice
smírčí kříže u muzea
Jesenice
kříž na Oráčov
Jesenice
kříž na Kosobody
Jesenice
kříž na naučné stezce do Petrohradu
Jesenice
celní kolo
Jesenice
kříž u kostela
149
GPS WGS 84
N50 13.062 E13 51.313
N50 12.866 E13 51.341
N50 07.415 E13 30.491
N50 07.343 E13 30.651
N50 00.807 E13 50.520
N50 00.844 E13 50.532
N50 08.360 E13 29.934
N50 01.415 E13 53.226
N50 01.474 E13 34.564
N50 01.470 E13 35.099
N50 01.621 E13 34.478
N50 01.658 E13 33.397
N50 01.594 E13 35.380
N50 01.650 E13 34.008
N50 01.660 E13 34.021
N50 01.660 E13 34.021
N50 01.057 E13 33.842
N50 01.658 E13 33.061
N50 01.268 E13 32.341
N50 01.817 E13 34.304
N50 02.199 E13 34.704
N50 00.976 E13 32.208
N50 09.391 E13 33.694
N50 09.211 E13 33.866
N50 09.817 E13 36.228
N50 00.197 E13 46.447
N50 00.797 E13 46.380
N50 03.131 E13 41.919
N50 03.045 E13 41.162
N50 08.721 E13 39.668
N50 12.614 E13 38.392
N50 05.804 E13 27.984
N50 05.752 E13 28.196
N50 05.897 E13 28.370
N50 05.850 E13 28.576
N50 06.024 E13 29.384
N50 06.523 E13 28.031
N50 05.484 E13 28.272
N50 05.855 E13 28.153
Kalivody
Kalivody
Kalubice
Karlova Ves
Karlova Ves
Klečetné
Klečetné
Kněževes
Kněževes
kříž v obci na Přerubenice
kříž k rybníku Poboř
kříž na Velkou Bukovou
dřevěný kříž u Kančí skály na Emilovnu
dřevěný kříž na hřbitově
kříž na Oráčov
kříž u sochy Panny Marie a památné lípy
kříž u nádraží
kříž u železničního přejezdu na Rakovník
N50 12.628 E13 50.529
N50 12.474 E13 50.395
N50 02.706 E13 49.909
N49 59.169 E13 51.056
N49 59.592 E13 51.736
N50 05.980 E13 33.579
N50 05.292 E13 33.748
N50 08.588 E13 38.582
N50 07.699 E13 39.878
Obec
Kněževes
Kolešov
Kolešovice
Kolešovice
Kostelík
Kounov
Kozojedy
Kozojedy
Krty
Krty
Krty
Krupá
Krušovice
Křekovice
Křivoklát
Křivoklát
Křivoklát
Křivoklát
Kůzová
Kůzová
Lány
Lašovice
Lišany
Lišany
Lužná
Lužná
Lužná
Lužná
Malá Buková
Malé Slabce
Malé Slabce
Městečko
Městečko
Milíčov
Modřejovice
Mšec
Mšec
Mšec
Mšecké Žehrovice
Mšecké Žehrovice
Název
kříž v obci u silnice na Svojetín
kříž ke chmelovému středisku
kříž na Hořesedly
kříž na Kněževes
kříž na Modřejovice
kříž u hřbitova
kříž na návsi
kříž u hájovny obora
kříž u chatové osady jižně od obce
kříž na Jesenici
boží muka v poli severně od obce
kříž za obcí na Mutějovice
kříž u pivovaru
kříž u Černé kočky
kříž u Nechlebárny
kříž v penzionu U jelena
kříž na hřbitově
dřevěný kříž na SOUL Písky
kříž v obci k Vojtovu mlýnu
kříž za obcí na Strachovice
kříž v obci na Stochov
dřevěný kříž na okraji obce na Pustověty
kříž u kostela
dřevěný kříž za obcí na Krupou
dřevěný kříž křižovatka Rakovník - Lužná II.
kříž v zahradě u domu Dr. Truxy
kříž u kostela na bývalém hřbitově
kříž na Hlavačov
dřevěný Zelený kříž na Velkou Bukovou
kříž na dórském sloupu v křižovatce na Slabce
kříž v obci
kříž v obci - lokalita U křížku
kříž na návsi
kříž na Šípy
kříž na Kostelík
kříž u základní školy
kříž v dolní části obce u rybníků
kříž v obci na Lodenici
kříž v křižovatce na Mšec a Nové Strašecí
GPS WGS 84
N50 08.886 E13 38.122
N50 09.306 E13 30.563
N50 08.949 E13 36.423
N50 08.393 E13 36.953
N49 58.851 E13 41.794
N50 12.871 E13 41.005
N50 15.318 E13 48.943
N50 15.272 E13 49.534
N50 05.178 E13 26.306
N50 05.610 E13 26.849
N50 05.776 E13 25.499
N50 10.652 E13 43.768
N50 10.452 E13 46.408
N50 02.909 E13 34.892
N50 02.276 E13 53.124
N50 02.209 E13 52.280
N50 02.195 E13 53.204
N50 03.630 E13 53.716
N50 02.228 E13 31.863
N50 02.049 E13 31.368
N50 07.686 E13 57.415
N50 03.245 E13 47.096
N50 08.837 E13 44.505
N50 09.323 E13 44.615
N50 08.043 E13 48.121
N50 07.609 E13 46.055
N50 07.494 E13 46.079
N50 07.652 E13 45.071
N50 02.175 E13 49.137
N50 00.788 E13 42.868
N50 00.734 E13 43.345
N50 03.032 E13 52.050
N50 03.049 E13 51.809
N50 00.332 E13 36.955
N49 59.437 E13 41.368
N50 12.357 E13 53.932
N50 11.873 E13 54.597
N50 12.046 E13 54.146
N50 10.933 E13 55.370
N50 11.375 E13 54.800
150
Mutějovice
Nová Ves u Čisté
Nová Ves u Čisté
Nová Ves u Děkova
Nové Strašecí
Nové Strašecí
Nové Strašecí
Novosedly
Nový Dům
Nový Dům
Obec
Nový Dům
Nový Dvůr
Nový Dvůr u Václav
Olešná
Oráčov
Oráčov
Oráčov
Oráčov
Oráčov
Otěvěky
Panoší Újezd
Petrovice
Petrovice
Petrovice
Podbořánky
Pochvalov
Pochvalov
Pochvalov
Přerubenice
Přerubenice
Příčina
Příčina
Pšovlky
Račice
Rakovník
Roztoky
Roztoky
Roztoky
Roztoky
Ruda
Rynholec
Rynholec
Rynholec
Řevničov
Řevničov
Řevničov
Senec
Senec
Senomaty
kříž v obci na Nesuchyni
kříž na návsi u kaple
kříž na dvoře domu na návsi
kříž za obcí na karlovarku
kříž v chatové osadě Barbora
kříž za městem na rozcestí ke Konopasu
kamenný smírčí kříž
kříž u kaple v obci
boží muka sv. Alžběta
dřevěný kříž u silnice na Lány, na začátku lesa
Název
kříž hajnému Wágnerovi křižovatka Lány - Zbečno
kříž v obci
kříž v obci
kříž u samoty
kříž na Chrášťany
kříž v obci na Jesenici
kříž u kostela
kříž v obci na Rakovník
kamenný smírčí kříž
kříž u památných lip na Čížkov
kříž na návsi
kříž v obci na Slabce
dřevěný kříž u kostela
kříž u hřbitova
kříž v obci u cesty ke kostelu
smírčí kříž za obcí k PR Rybníčky u Podbořánek
boží muka u kaple
boží muka za obcí na Kozojedy
dřevěný kříž u silnice Řevničov - Bor
kříž na návsi
kříž na Kalivody
kříž v obci
kříž jihozápadně od obce
kříž u hřbitova na Jesenici
kříž na dolní návsi
kříž u děkanství
kříž u Horního rybníka u Karlova
dřevěný Červený kříž na Nižbor
kříž v horní části obce (lokalita U křížku)
boží muka v areálu zámku Leontýn
kříž na Stochov
kříž v obci u kaple
kříž na Hořkovec
kříž v obci na Prahu
kříž u Baráčnické rychty
kříž v obci na Kroučovou
kříž v obci
boží muka na Hvozd
kříž na Hostokryje
151
N50 11.569 E13 42.340
N50 02.533 E13 31.364
N50 02.558 E13 31.319
N50 10.039 E13 34.165
N50 09.802 E13 53.152
N50 08.663 E13 54.736
N50 09.085 E13 53.494
N50 00.528 E13 45.214
N50 05.510 E13 52.108
N50 05.559 E13 50.429
GPS WGS 84
N50 05.528 E13 52.162
N50 09.801 E13 40.987
N50 04.449 E13 36.810
N50 03.437 E13 35.893
N50 08.231 E13 40.749
N50 06.690 E13 32.614
N50 06.667 E13 32.903
N50 06.731 E13 33.070
N50 06.731 E13 33.070
N50 07.211 E13 32.900
N50 03.582 E13 28.550
N50 02.001 E13 42.369
N50 03.615 E13 38.410
N50 03.616 E13 38.570
N50 03.844 E13 38.338
N50 02.820 E13 26.699
N50 13.703 E13 47.688
N50 13.860 E13 47.649
N50 13.693 E13 48.876
N50 13.024 E13 50.468
N50 12.887 E13 50.568
N50 03.924 E13 40.024
N50 03.691 E13 39.698
N50 06.491 E13 34.731
N50 01.528 E13 55.484
N50 06.233 E13 44.077
N49 58.726 E13 54.770
N49 59.499 E13 56.263
N50 01.322 E13 52.047
N49 59.694 E13 53.822
N50 08.469 E13 52.534
N50 08.326 E13 55.927
N50 08.297 E13 55.311
N50 08.211 E13 54.977
N50 10.958 E13 48.603
N50 11.077 E13 48.225
N50 11.237 E13 48.305
N50 04.006 E13 42.345
N50 03.493 E13 42.410
N50 05.669 E13 39.488
Skryje
Skryje
Skryje
Skryje
Skryje
Skřivaň
Slabce
Smilovice
Smrk
Obec
Smrk
Soseň
Srbeč
Srbeč
Svatý Hubert
Svinařov
Svinařov
Svinařov
Sýkořice
Sýkořice
Sýkořice
Šanov
Šanov
Šanov
Švihov
Tlestky
Týřovice
Týřovice
Týřovice
Újezd nad Zbečnem
Újezdec
Újezdec
Újezdec
Újezdec
Újezdec
Újezdec
Václavy
Václavy
Václavy
Václavy
Vašírov
Velká Buková
Velká Buková
Velká Buková
Velká Chmelištná
Velká Chmelištná
Velká Chmelištná
Vrbice
Všesulov
Všetaty
kříž v obci na Broumy
kříž na cestě ke Skryjským jezírkům
kříž na Skryjských jezírcích
kříž u kostela na bývalém hřbitově
dřevěný kříž za obcí na Broumy
dřevěný kříž v poli u cesty na Tytry
kříž v obci na Rakovník
kříž u cesty na Velkou Chmelištnou
N49 57.768 E13 46.025
N49 57.747 E13 45.829
N49 56.855 E13 44.962
N49 57.892 E13 46.049
N49 57.524 E13 46.347
N50 01.652 E13 45.241
N50 00.170 E13 42.878
N50 14.824 E13 48.449
N50 02.809 E13 31.395
Název
boží muka ke Svatému Hubertu
kříž u cesty na Velkou Chmelištnou
kříž u základní školy
kříž za obcí na Milý
kříž u zámečku Svatý Hubert
kříž u kaple v obci
kříž v polích severně na Rousínov
kříž v polích severně k Nové Vsi
kříž na okraji obce na Zbečno
kříž za obcí na Běleč
kříž pod obcí k chatám
kříž u kostela
kříž na Řeřichy
kamenný kříž na hřbitově
kříž na jihozápadním okraji návsi
kříž za obcí na Jesenici
dřevěný kříž za obcí na Skryje
kříž na návsi
kříž v zahradě na Hřebečníky
kříž v křižovatce Zbečno - Roztoky
kříž na Slabce
kříž pod sýpkou u č. p. 27
kříž u kaple na návsi
kříž na křižovatce Hřebečníky - Slabce - Újezdec
kamenný smírčí kříž za obcí na cestě do Šlovic
kříž za obcí na cestě do Šlovic
kamenný smírčí kříž za obcí na Řeřichy
kamenný smírčí kříž za obcí na Řeřichy
kříž v obci na Řeřichy
kamenný smírčí kříž v lese Jedlina
kříž v zahradě domu u základní školy Křivoklát
dřevěný kříž za obcí u chat nad Křivoklátem
dřevěný kříž za obcí na Městečko
kříž na východním okraji obce
kříž za obcí u cesty do Všesulova
kříž za obcí na rozcestí Hokovské domky - Hůrky
boží muka severně od obce
kříž za obcí na Zavidov
dřevěný kříž na Panoší Újezd
GPS WGS 84
N50 03.301 E13 31.077
N50 05.196 E13 32.046
N50 13.481 E13 52.997
N50 13.720 E13 53.001
N50 04.295 E13 30.662
N50 00.407 E13 41.564
N50 00.648 E13 41.266
N50 00.953 E13 41.500
N50 02.026 E13 55.541
N50 02.325 E13 56.638
N50 01.928 E13 55.584
N50 05.178 E13 37.821
N50 05.071 E13 37.326
N50 05.180 E13 37.816
N50 06.571 E13 33.774
N50 04.565 E13 27.852
N49 58.690 E13 46.827
N49 58.837 E13 47.130
N49 58.902 E13 47.057
N50 02.033 E13 54.356
N49 59.758 E13 43.635
N49 59.709 E13 44.076
N49 59.704 E13 44.143
N49 59.849 E13 44.655
N49 59.560 E13 44.040
N49 59.560 E13 44.040
N50 04.223 E13 35.405
N50 04.067 E13 35.660
N50 04.031 E13 35.693
N50 04.197 E13 34.650
N50 08.109 E13 56.967
N50 01.842 E13 51.909
N50 02.204 E13 51.570
N50 02.629 E13 50.192
N50 03.858 E13 33.366
N50 03.871 E13 33.775
N50 04.015 E13 33.401
N50 10.285 E13 31.610
N50 02.512 E13 37.090
N50 02.584 E13 44.894
152
Zavidov
Zavidov
Zbečno
Zbečno
Zdeslav
Zdeslav
Zdeslav
Kolešovice
kříž na návsi v dolní části obce
kříž na okraji obce u cesty do Petrovic
dřevěný kříž v obci u silnice do Sýkořice
kříž Velvarských severně od obce
kříž křižovatka V. Chmelištná - Čistá - Křekovice
kříž za obcí na Křekovice
kříž za obcí na Velkou Chmelištnou
kříž u kostela
N50 03.484 E13 37.218
N50 03.519 E13 37.919
N50 02.297 E13 55.439
N50 02.609 E13 55.232
N50 02.689 E13 33.661
N50 02.890 E13 34.077
N50 02.879 E13 33.498
N50 08.409 E13 36.647
6.4.10. Lidová architektura
Přehled staveb lidové architektury je orientační a částečný. Mapování hodnotných a zajímavých
staveb lidové architektury si vyžádá podrobnější průzkum a spolupráci s odborníky z oblasti
památkové péče.
OBEC
Hracholusky
Hřebečníky
Karlova Ves
Kolešovice
Krušovice
Krušovice
Krušovice
Krušovice
Krušovice
Křivoklát
Lány
Modřejovice
Nezabudice
Nezabudice
Nezabudice
Nezabudice
Nové Strašecí
Panoší Újezd
Rakovník
Rousínov
Senec
Senomaty
Senomaty
Skryje
Skryje
Skřivaň
Skřivaň
Skřivaň
Skřivaň
Slabce
Svinařov
NÁZEV
roubená chalupa
roubená chalupa
Kosova vila
Bílý mlýn - torzo
sklepy
altán Amálie
špejchar u pivovaru
Husova škola
dům V. Rabase
dům č. p. 128 s malbami
roubená chalupa
ovčín
gypsárna
rodný dům Jaroslava Fraňka
hostinec U Rozvědčíka
Nezabudický mlýn
radnice
roubená chalupa
hudební pavilonek v Čermákových sadech
rodný dům Karla Buriana
roubená chalupa
roubená chalupa č. p. 66
mlýn
chalupa č. p. 2
chalupa č. p. 10
chalupa č. p. 1
chalupa č. p. 19
sklepy u zámku
roubená chalupa
153
GPS WGS 84
N50 00.215 E13 46.391
N49 59.043 E13 45.176
N49 59.078 E13 51.849
N50 07.961 E13 37.504
N50 10.482 E13 45.480
N50 10.651 E13 45.548
N50 10.483 E13 46.406
N50 10.466 E13 46.488
N50 10.554 E13 46.771
N50 02.115 E13 52.436
N50 07.492 E13 56.853
N49 59.662 E13 41.953
N50 00.791 E13 48.318
N50 00.766 E13 49.417
N50 00.289 E13 49.206
N50 01.162 E13 49.899
N50 09.186 E13 53.977
N50 02.138 E13 42.722
N50 06.097 E13 44.197
N50 01.139 E13 40.485
N50 03.974 E13 42.319
N50 05.971 E13 39.152
N50 06.149 E13 39.936
N49 57.894 E13 45.803
N49 57.907 E13 45.859
N50 01.401 E13 45.685
N50 01.402 E13 45.657
N50 01.397 E13 45.689
N50 01.421 E13 45.845
N49 59.925 E13 42.704
N50 00.428 E13 41.503
6.4.11. Technická díla a industriální památky
Přehled industriálních památek je orientační a částečný. Mapování hodnotných a zajímavých
technických, účelových staveb a děl si vyžádá podrobnější průzkum a spolupráci s odborníky
z oblasti památkové péče. Pro cestovní ruch je bude možné využít po jejich revitalizaci, vrácení do
původní podoby, zlepšení přístupnosti a využití k ukázkám tradiční výroby. Turisticky atraktivní trasy a
produkty lze také vytvářet s ohledem na v minulosti bohatou historii důlní činnosti.
Obec
Název
GPS WGS 84
Chlum
rozcestník na Pavlíkov
N50 03.927 E13 45.890
Malinová
rozcestník na Hvozd
N50 03.044 E13 41.173
Karlova Ves
tři kamenné koule u Emilovny
N49 58.978 E13 50.199
Kněževes
sušárny chmele
N50 08.758 E13 38.018
Krušovice
královský pivovar
N50 10.438 E13 46.398
Křivoklát
sklepy pivovaru u hradu Křivoklátu
N50 02.246 E13 52.429
Lužná
zeď Valdštejnské obory
N50 09.188 E13 46.748
Rakovník
pivovar
N50 06.392 E13 43.660
Rakovník
Rakona
N50 05.956 E13 43.538
Rakovník
rakouský rozcestník na Pražské
N50 06.151 E13 44.244
Rakovník
rakouský rozcestník na Lišany
N50 06.615 E13 44.035
Rakovník
Rakovnické keramické závody
N50 06.602 E13 45.482
Roztoky
Mydlárna bratří Tolmanů
N50 01.365 E13 52.369
Roztoky
Permon
N50 01.747 E13 52.194
Ruda
brána Valdštejnské obory
N50 06.269 E13 52.946
Rynholec
elektrárna Anna
N50 08.403 E13 56.315
Rynholec
vodárna pro zámek Lány
N50 07.726 E13 55.852
Skryje
silniční ocelový most přes Berounku
N49 58.186 E13 46.389
Slabce
regulační hráze na Slabeckém potoce
N49 59.669 E13 43 747
Strachovice
železniční viadukt na trati Rakovník - Kralovice
N50 01.116 E13 32.004
Zbečno
přehrada Klíčava
N50 03.834 E13 55.982
Důlní díla (negarantované polohy – zaměřeno podle důlní mapy)
Obec
Název
Klečetné
důl
Petrovice
Montanie
Kněževes
Karel
Petrovice
důl
Příčina
Ludvík
Lubná
Olga
Lubná
Filip
Lubná
Důl 1. máj
Lubná
Důl Marta
Lubná
Důl Rako
Mutějovice
důl
154
GPS WGS 84
N50 05.261 E13 34.334
N50 03.488 E13 39.425
N50 08.604 E13 38.880
N50 04.114 E13 39.297
N50 04.180 E13 39.961
N50 04.338 E13 41.819
N50 04.280 E13 42.140
N50 04.767 E13 42.798
N50 04.690 E13 43.258
N50 04.722 E13 43.651
N50 11.406 E13 43.123
Mutějovice
Mutějovice
Mutějovice
Mutějovice
Mutějovice
Lhota pod Džbánem
Lhota pod Džbánem
Rynholec
Tlestky
Velká Chmelištná
Obec
Lhota pod Džbánem
Lhota pod Džbánem
Lhota pod Džbánem
Kounov
Kounov
Kounov
Kounov
Kounov
Kounov
Kounov
Kounov
Kounov
Hředle
Hředle
Kroučová
Přerubenice
Bdín
Milý
Milý
Milý
Milý
Milý
Bdín
Mšec
Lány
Lány
Rynholec
Ruda
Ruda
Lužná
důl
důl
důl
Vratislav
Žbán
Josef
František
důl Laura
důlní jáma
stříbrné štoly u samoty Hůrky
Název
důl
Slávka III.
Slávka I.
důl
důl
důl
důl
důl
důl
důl
důl
důl
Richard
důl
Adolf
Humboldt
důl
Božena
Marie II.
Marie I.
Anna
Josef
důl
důl
Betty
Antonín
Anna
Leontína
Motolka
Karoli
155
N50 11.829 E13.42.985
N50 11.586 E13 42.011
N50 12.191 E13 42.242
N50 11.859 E13 44.048
N50 12.122 E13 43.542
N50 12.932 E13 43.001
N50 12.970 E13 43.330
N50 08.041 E13 55.892
N50 04.469 E13 27.897
N50 04.543 E13 33.586
GPS WGS 84
N50 12.917 E13 43.523
N50 12.803 E13 43.143
N50 12.689 E13 43.294
N50 13.094 E13 40.049
N50 13.034 E13 40.220
N50 13.097 E13 40.368
N50 12.935 E13 40.531
N50 12.825 E13 41.226
N50 12.713 E13 40.292
N50 12.612 E13 41.125
N50 12.593 E13 41.263
N50 12.858 E13 40.405
N50 11.753 E13 44.945
N50 10.898 E13 45.083
N50 12.368 E13 47.454
N50 13.140 E13 50.693
N50 13.134 E13 51.395
N50 13.981 E13 51.844
N50 13.682 E13 52.138
N50 13.671 E13 51.659
N50 13.492 E13 51.589
N50 13.340 E13 51.465
N50 13.031 E13 52.037
N50 12.987 E13 54.465
N50 07.665 E13 55.933
N50 07.423 E13 55.694
N50 08.403 E13 56.384
N50 08.870 E13 52.006
N50 07.615 E13 49.643
N50 08.504 E13 48.770
6.4.12. Torza památek (kapličky, kříže, sochy)
Obec
Název
Bedlno
torzo kapličky jižně od obce
Bělbožice
torzo kříže v obci na Čistou
Čistá
torzo Ježíše Krista u kostela
Čistá
torzo sochy Madony s Jezulátkem
Čistá
torzo kříže za obcí na Zdeslav
Čistá
torzo kříže za obcí na Vojtův mlýn
Drahouš
torzo kříže za obcí na Svatý Hubert
Hořovičky
torzo kříže v obci
Hořovičky
torzo kříže za obcí na Bedlno u památných lip
Hořovičky
torzo za obcí u křižovatky na Hokov
Hřebečníky
torzo kříže za obcí na Slabce
Chotěšov
torzo kříže na křižovatce do Jesenice
Jesenice
torzo kříže na Krty
Jesenice
torzo kříže za obcí na Most
Jesenice
torzo na naučné stezce do Petrohradu
Kněževes
torzo sochy u kostela
Kněževes
torzo sochy u trati a cesty do Přílep
Kněževes
torzo sochy za obcí na Kolešovice
Kněževes
torzo sloupu po soše sv. Josefa u kostela
Kněževes
torzo kříže za obcí na Rakovník
Kolešov
torzo kříže za obcí na Hořovičky
Kolešov
Kolešov
torzo kříže za obcí na Strojetice
Kolešov
torzo kříže za obcí na Strojetice
Kolešov
torzo kříže u hřbitova
Kolešovice
torzo kříže pod Ptačím vrchem
Kolešovice
torzo kříže za obcí na Hořesedly
Kolešovice
torzo sloupu po soše Panny Marie u zámku
Kolešovice
torzo kříže v obci na Pšovlky
Kolešovice
torzo kříže za obcí na Heřmanov
Kosobody
torzo kříže za obcí na Soseň
Kounov
torzo kříže za obcí u cesty ke kapli sv. Vojtěcha
Krakov
Krty
torzo kříže u kostela
Křekovice
Kůzová
torzo kříže za obcí na Vojtův mlýn
Lhota
torzo kříže za obcí na Žďár
Lhota
torzo kříže u Zeleného Dolu
Malinová
torzo kříže v obci na Polský rybník
156
GPS WGS 84
N50 07.086 E13 30.379
N50 01.134 E13 35.987
N50 01.694 E13 34.239
N50 01.692 E13 34.743
N50 02.117 E13 34.115
N50 01.994 E13 33.691
N50 04.650 E13 28.606
N50 09.352 E13 31.871
N50 08.448 E13 31.469
N50 09.444 E13 32.667
N49 59.628 E13 44.900
N50 07.032 E13 29.267
N50 05.586 E13 27.311
N50 06.367 E13 28.876
N50 06.888 E13 27.342
N50 08.779 E13 38.154
N50 07.572 E13 39.694
N50 08.582 E13 37.558
N50 08.796 E13 38.083
N50 08.081 E13 39.514
N50 09.335 E13 30.653
N50 09.577 E13 30.510
N50 09.626 E13 30.337
N50 09.820 E13 29.688
N50 09.623 E13 30.340
N50 07.511 E13 34.884
N50 08.834 E13 36.543
N50 08.329 E13 36.633
N50 07.992 E13 36.417
N50 08.660 E13 35.547
N50 05.536 E13 31.269
N50 12.920 E13 40.806
N50 02.273 E13 38.876
N50 05.544 E13 25.903
N50 03.057 E13 35.210
N50 02.142 E13 32.370
N50 02.904 E13 28.965
N50 02.206 E13 29.143
N50 02.914 E13 40.214
Malinová
Malinová
Milý
Mšec
Nesuchyně
Olešná
Otěvěky
Petrovice
Podbořánky
Obec
Přílepy
Přílepy
Ruda
Senomaty
Slabce
Smrk
Soseň
Soseň
Srbeč
Svojetín
Šanov
Třeboc
Třeboc
Veclov
Vlkov
Zdeslav
Žďár
Krušovice
torzo kříže za obcí na Petrovice
torzo kříže za obcí u hřbitova na Srbeč
torzo kříže za obcí k samotě Háj
torzo kříže v obci na karlovarku
torzo kříže za obcí na Chrášťany
torzo sloupu v obci na Šanov
torzo kříže v obci ke golfovému hřišti
N50 02.867 E13 39.964
N50 03.164 E13 39.070
N50 13.773 E13 52.324
N50 12.383 E13 54.798
N50 10.547 E13 41.689
N50 08.168 E13 41.191
N50 03.560 E13 28.494
N50 04.072 E13 38.206
N50 03.108 E13 26.904
Název
torzo kříže v obci na Kněževes
torzo kříže za obcí na Kněževes
torzo kříže na Amalii
torzo sochy v zámeckém parku
torzo kříže za obcí na Velkou Chmelištnou
torzo kříže za obcí na Klečetné
torzo kříže za obcí na Velkou Chmelištnou
torzo kříže za obcí na Milý
torzo kříže za obcí na Velkou Černoc
torzo kříže za obcí na Petrovice
torzo kříže za obcí na Lhotu pod Džbánem
torzo kříže za obcí na Džbán
torzo kříže za obcí na Svojetín
torzo kříže na Velkou Chmelištnou
torzo kříže za obcí na Podbořánky
torzo sochy sv. Jana Nepomuckého
GPS WGS 84
N50 04.902 E13 37.850
N50 07.546 E13 38.046
N50 06.344 E13 50.868
N50 06.010 E13 39.289
N50 00.047 E13 42.690
N50 03.046 E13 31.778
N50 05.316 E13 32.318
N50 04.609 E13 32.347
N50 13.694 E13 52.553
N50 11.456 E13 36.915
N50 07.960 E13 38.149
N50 13.380 E13 44.930
N50 12.754 E13 44.581
N50 10.592 E13 37.548
N50 11.061 E13 34.008
N50 03.411 E13 33.353
N50 03.474 E13 27.353
6.4.13. Židovské památky
Obec
Název
Nové Strašecí
židovský hřbitov Křivoklátská ulice
Zderaz
židovský hřbitov za obcí na Oráčov
Rousínov
židovský hřbitov za obcí na Svinařov
GPS WGS 84
N50 08.702 E13 54.212
N50 07.658 E13 33.537
N50 00.638 E13 40.558
6.4.14. Ostatní památky
Mezi ostatní památky lze řadit v regionu četné pomníky, památníky a pamětní desky obětem válek a
významných osobností historie a Rakovnicka. Těchto drobných památek je na území obcí několik
desítek a jejich mapování si vyžádá podrobnější průzkum a vyhodnocení jejich významu pro cestovní
ruch (historicky významné – např. pomník Arnošta Mikše u osady Požáry, architektonicky hodnotné –
památník obětem I. světové války v Lánech, hrob Emila Kratochvíla na hřbitově v Křivoklátě, které
byly vytvořeny podle návrhu Jože Plečnika).
157
7. Kultura
Kultura je významnou oblastí využitelnou pro cestovní ruch a tvořící základ nabídky volnočasových
aktivit. Muzea, galerie, výstavní a pamětní síně přibližují návštěvníkům život, zvyky, dějiny a historické
prostředí regionu. Kulturní instituce působící v regionu rozšiřují nabídku pro návštěvníky a obyvatele
regionu formou pořádání kulturních akcí. Velký význam pro zviditelnění regionu má zapojení místních
sdružení a obyvatel, kteří se zabývají kulturními aktivitami (divadelní, hudební, taneční, folklórní
soubory, zájmové kroužky, subjekty poskytující psychosociální služby).
7.1. Kulturní zařízení
Přehled kulturních zařízení v regionu
Obec
Bdín
Knihovny
1
Stálá kina
-
Divadlo
-
Letní kina
-
Muzea
-
Galerie
-
Ostatní
-
Branov
-
-
-
-
1
-
-
Břežany
-
-
-
-
-
-
1
Čistá
1
-
-
-
1
-
1
Děkov
-
-
-
-
-
-
1
Drahouš
-
-
-
-
-
-
1
Hořesedly
1
-
-
-
-
-
1
Hořovičky
1
-
-
-
-
-
-
Hracholusky
-
-
-
-
-
-
1
Hřebečníky
2
-
-
-
-
-
1
Hředle
1
-
-
-
-
-
1
Hvozd
-
-
-
-
-
-
1
Chrášťany
1
-
-
-
-
-
1
Janov
1
-
-
-
-
-
1
Jesenice
1
1
-
1
1
-
2
Kalivody
1
-
-
-
-
-
-
Karlova Ves
1
-
-
-
-
-
1
Kněževes
1
-
-
-
-
-
1
Kolešov
1
-
-
-
-
-
1
Kolešovice
1
-
-
-
-
-
1
Kounov
1
-
-
-
-
-
1
Kozojedy
1
-
-
-
-
-
-
Krakov
1
-
-
-
-
-
1
Krakovec
-
-
-
-
-
-
Kroučová
1
-
-
-
-
-
-
Krty
-
-
-
-
-
-
1
Krupá
1
-
-
-
-
-
1
Krušovice
1
-
-
-
-
-
-
Křivoklát
1
1
-
-
-
1
2
158
Lány
1
-
-
-
2
3
-
Lašovice
1
-
-
-
-
-
-
Lišany
1
-
-
-
-
-
1
Lubná
1
-
-
-
-
-
1
Lužná
3
1
-
-
-
-
1
Malinová
1
-
-
-
-
-
2
Městečko
1
-
-
-
-
-
-
Milostín
-
-
-
-
-
-
1
Milý
1
-
-
-
-
-
-
Mšec
1
-
-
-
-
-
1
Mšecké Žehrovice
2
-
-
-
-
-
-
Knihovny
1
Stálá kina
-
Divadlo
-
Letní kina
-
Muzea
-
Galerie
-
Ostatní
2
Nesuchyně
1
-
-
-
-
-
-
Nezabudice
1
-
-
-
1
-
-
Nové Strašecí
1
1
-
-
1
-
3
Nový Dům
1
-
-
-
-
-
-
Obec
Mutějovice
Olešná
-
-
-
-
-
-
1
Oráčov
1
-
-
-
-
-
2
Panoší Újezd
1
-
-
-
-
-
2
Pavlíkov
3
-
-
-
-
-
Petrovice
1
-
-
-
-
-
-
Pochvalov
1
-
-
-
-
-
1
1
Přerubenice
1
-
-
-
-
-
Příčina
1
-
-
-
-
-
-
Přílepy
1
-
-
-
-
-
1
Pšovlky
-
-
-
-
-
-
1
1
Pustověty
1
-
-
-
-
-
Račice
1
-
-
-
-
-
-
Rakovník
3
-
3
1
1
1
1
Roztoky
1
-
-
-
-
-
1
Ruda
1
-
-
-
-
-
1
Rynholec
-
-
-
-
-
-
-
Řeřichy
1
-
-
-
-
-
-
Řevničov
1
-
-
-
-
-
-
Senec
1
-
-
-
-
-
-
Senomaty
3
-
-
-
-
-
2
Skryje
1
-
-
1
1
-
1
Slabce
5
-
-
-
-
-
1
Smilovice
-
-
-
-
-
-
-
Srbeč
1
-
-
-
-
-
-
Svojetín
1
-
-
-
-
-
-
Sýkořice
1
-
-
-
-
-
1
Šanov
1
-
-
1
-
-
-
Šípy
-
-
-
-
-
-
1
Švihov
-
-
-
-
-
-
-
Třeboc
1
-
-
-
-
-
1
Třtice
1
-
-
-
-
-
1
Václavy
1
-
-
-
-
-
1
Velká Buková
1
-
-
-
-
-
1
Velká Chmelištná
-
-
-
-
-
-
1
159
Všesulov
1
-
-
-
Všetaty
1
1
-
-
Zavidov
-
-
-
-
Zbečno
1
-
-
-
Žďár
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
7.1.1. Muzea (včetně expozic), pamětní síně
Muzeum T. G. Masaryka v Rakovníku
Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník
Sídlo: Muzeum Rakovník (Dům cisterciáků), Náměstí Obětovaných 1, Rakovník
Expozice a aktivity
- vývoj Rakovnicka v pravěku a v rané době dějinné
- vývoj Rakovnicka ve středověku
- Rakovnicko v 18. a v 19. století
- život a dílo Zikmunda Wintra
- příroda Rakovnicka
- geologie a hornictví
- voda a krajinné rybářství
- nádvoří muzea a lapidárium
- kinokavárna v sále Dr. Kamily Spalové
Vysoká brána v Rakovníku (expozice Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku)
Sídlo: Vysoká brána, Vysoká ulice 540, Rakovník
Expozice a aktivity:
- snímky rakovnických fotografů
- vyhlídka z ochozů na město a okolí
Pražská brána v Rakovníku (expozice Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku)
Sídlo: Pražská brána, Náměstí Obětovaných 1, Rakovník
- historie a obnovená tradice Spolku rakovnických ostrostřelců
- replika střelnice z 20. let 19. století
Galerie Samson Cafeé (expozice Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku)
Sídlo: Galerie Samson Cafeé, Vysoká ulice 233, Rakovník
- výstava a prodej uměleckých děl a předmětů
- nealkoholická a nekuřácká kavárna
- vernisáže, autorské večery (literární i hudební), koncerty, autogramiády, prezentační akce
muzea
Knihovna a badatelna Muzea T. G. M. v Rakovníku
Sídlo: Knihovna a badatelna Muzea TGM, Vysoká ulice 95, Rakovník
- prezenční studium odborné a regionální literatury, staré tisky a časopisy
Muzeum T. G. Masaryka v Lánech
160
Sídlo: Muzeum T. G. Masaryka, Zámecká 197, Lány
- počátky budování Československého státu
- Masarykovo prezidentské období
- krátkodobé výstavy historického a výtvarného významu
Pamětní síň Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech
Sídlo: Pamětní síň A. Masarykové, Za školou 200, Lány
- život a dílo Alice Masarykové
- Červený kříž v československé a české historii
Zámecký park v Lánech
Sídlo: Muzeum T. G. Masaryka, Zámecká 1, Lány
- prohlídka zámeckého parku v Lánech
- skleníky zámku v Lánech
Městské muzeum v Novém Strašecí
Sídlo: Městské muzeum Nové Strašecí, U školy 123, Nové Strašecí
- zemědělská usedlost na Novostrašecku
- knihovna a badatelna
Rozhledna na Mackově hoře
Sídlo: Rozhledna Mackova hora, Nové Strašecí (1 km západně od Nového Strašecí)
- výhled na Nové Strašecí, České středohoří, Krušné hory, Brdské lesy, Říp
Vlastivědné muzeum Jesenice
Sídlo: Vlastivědné muzeum Jesenice, Náměstí 15, Jesenice
- vývoj oblasti od středověku až do 20. století
- příroda Jesenicka
- přednášky, besedy, koncerty
- knihovna a badatelna
Rozhledna na Tobiášově vrchu
Sídlo: Rozhledna Tobiášův vrch, Chotěšov, Jesenice (5 km severně od Jesenice)
- výhled na České Středohoří a Krušnohoří
Památník Joachima Barranda ve Skryjích
Sídlo: Památník Joachima Barranda, Skryje 68
- sbírka paleontologických nálezů a hornin
Pamětní síň Jaroslava Fraňka v Nezabudicích
Sídlo: Pamětní síň J. Fraňka, Nezabudice
161
- život a odbojová činnost Jaroslava Fraňka, rodáka z Nezabudic, legionáře a rozvědčíka
Muzeum městyse Čistá
Sídlo: Muzeum městyse Čistá, Čistá
- dějiny, osobnosti a historie městyse a Čistecka
Hrad Týřov
Muzeum T. G. M. v Rakovníku usiluje o získání zříceniny hradu do vlastnictví s následným
provedením zakonzervování a restaurování.
Muzeum sportovních vozů Lány
Provozovatel:
Sídlo: Muzeum sportovních vozů Lány
- expozice sportovních vozů
Železniční muzeum Českých drah v Lužné
Provozovatel: České dráhy
Sídlo: Železniční muzeum ČD Lužná
- expozice kolejových vozidel
- jízdy historických vlaků
Obecní muzeum ve Hředlích
Provozovatel: Obec Hředle, Hředle
Sídlo: Obecní úřad Hředle, Hředle
- muzeum historie a osobností obce a jejího okolí
Pamětní síň Oty Pavla v Branově
Provozovatel: Obec Branov
Sídlo: Pamětní síň Oty Pavla, V Luhu, Branov
- dílo Oty Pavla
7.1.2. Galerie, výstavní síně
Rabasova galerie v Rakovníku
Provozovatel: Rabasova galerie Rakovník, Vysoká 230, Rakovník
Sídlo: Rabasova galerie, Vysoká 230, Rakovník
- dílo Václava Rabase
- výtvarné umění
- koncerty
Nová síň Rabasovy galerie
Sídlo: Nová síň Rabasovy galerie, Vysoká , Rakovník
Výstavní síň Rabasovy galerie na radnici
Sídlo: Výstavní síň Rabasovy galerie, Husovo náměstí 28, Rakovník
162
Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy
Provozovatel: Křivoklátsko o. p. s., Křivoklát
Sídlo: Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy, Náměstí Svatopluka Čecha 82, Křivoklát
- Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
- vzdělávací programy, exkurze
Informační a vzdělávací středisko Lesů České republiky v Křivoklátě
Provozovatel: Lesy ČR, lesní správa Křivoklát, Nechlebárna 43, Křivoklát
Sídlo: Informační a vzdělávací středisko LČR Křivoklát, Hradní 3, Křivoklát
Expozice a aktivity
- lesy a příroda Křivoklátska
- exkurze
Expozice příroda Rakovnicka - Město Rakovník
Provozovatel: Město Rakovník
Sídlo: Městský úřad Rakovník, Na Sekyře 166, Rakovník
- fotografická expozice přírody Rakovnicka
Galerie Petra a Jany Kellnerových Lány
Provozovatel: Alexander Kellner, Berounská 71, Lány
Sídlo: Galerie K. a P. Kellnerových, Berounská 71, Lány
Galerie kavárna Špejchar
Provozovatel:
Sídlo: Galerie kavárna Špejchar, Husovo náměstí
- koncerty
Hrad Křivoklát
Provozovatel: NPÚ STČ Praha
Sídlo: Hrad Křivoklát, Křivoklát 48
- výstavy
- expozice Křivořezání
- galerie Nakřivo
- koncerty
- kulturní akce
Hamousův statek
Provozovatel: NPÚ STČ Praha
Sídlo: Hamousův statek, Zbečno 22
- skanzenová expozice
- kulturní akce
Keramická dílna a galerie Duchek Mutějovice
Provozovatel: Jiří Duchek, Mutějovice 47
Sídlo: Jiří Duchek, Mutějovice 47
- výroba a prodej keramiky
- galerie keramiky
Výstavní síň Jiřího Anderleho
163
Provozovatel: Obec Pavlíkov
Sídlo: Obecní úřad Pavlíkov
Expozice:
- dílo grafika Jiřího Anderleho v zasedací síni obecního úřadu
7.1.3. Exkurze
Královský pivovar Krušovice a. s.:
- exkurze pivovaru
Správa CHKO Křivoklátsko
- exkurze do jednotlivých lokalit CHKO (NPR, PR, Lánské obory), prostřednictvím IVS
Křivoklát-Budy
7.1.4. Kulturní zařízení regionálního významu
Kulturní centrum Rakovník
Provozovatel: Kulturní centrum Rakovník, Na Sekyře, Rakovník
Sídlo: Kulturní centrum, Na Sekyře, Rakovník
Zařízení:
- sál Kulturního centra
- Tylovo divadlo (provoz kina, divadelní představení, činnost Divadelního spolku Tyl Rakovník)
- letní kino
Klub Letiště
Provozovatel: Marek Bradáč, Rakovník
Sídlo: Autobusové nádraží Rakovník
Zařízení:
- koncertní sál
Městská knihovna v Rakovníku
Provozovatel: Městská knihovna Rakovník, Husovo náměstí, Rakovník
Sídlo: Městská knihovna, Husovo náměstí, Rakovník
Zařízení:
- městská knihovna
- dětská knihovna, půjčovna hudebních a obrazových nosičů
- informační centrum
Novostrašecké kulturní centrum
Provozovatel: Novostrašecká kulturní zařízení, Okružní, Nové Strašecí
Sídlo: Novostrašecké kulturní centrum, Okružní 934, Nové Strašecí
Zařízení:
- kulturní centrum (sály)
Státní okresní archiv Rakovník
Provozovatel: Státní oblastní archiv v Praze
Sídlo: Státní okresní archiv Rakovník, Plzeňská 2493, Rakovník
Zařízení:
- okresní archiv (badatelny, přednáškové sály, učebny)
Církve:
- Církev Bratrská, Vysoká 195, Rakovník – kazatelna
- Církev Evangelická, Poštovní, Rakovník
- Církev Římskokatolická – děkanský úřad Jesenice, Plzeňská 65, Jesenice
- Církev Římskokatolická – děkanský úřad Nové Strašecí, U Školy 123, Nové Strašecí
- Církev Římskokatolická – děkanský úřad Rakovník, Žižkovo náměstí 189, Rakovník
- Církev Římskokatolická – farní úřad Čistá, Čistá 2
- Církev Římskokatolická – farní úřad Lány, Zámecká 119, Lány
164
-
Církev Římskokatolická – farní úřad Petrovice, Petrovice 31
Církev Římskokatolická – farní úřad Zbečno, Zbečno 1
Divadla:
- Divadélko Před Branou Rakovník, V Hradbách 188, Rakovník – loutková scéna
- Divadelní spolek Pod Vysokou branou, Rakovník – amatérská scéna
- Divadelní spolek Tyl, Čistá – amatérská scéna
- Divadelní spolek Tyrš, Lány – amatérská scéna
- Letní divadlo Šanov – otevřený amfiteátr (mimo provoz)
- MADIS Janov – amatérská scéna
- Lidové divadlo Tereza – hrad Křivoklát
Kina na Rakovnicku:
- Kino Jesenice
- Kino Křivoklát (provoz pouze v letním období)
- Kino Všetaty (provoz pouze v letním období)
- Letní kino Jesenice
- Letní kino Skryje (mimo provoz)
Kluby, společenská zařízení (pro děti, mládež a ohrožené skupiny osob):
- Astacus Club, Lubenská, Rakovník – motorkářský klub (hudební vystoupení)
- Dětská televize, Dukelských hrdinů 252, Rakovník – zájmová činnost mládeže
- Děti Křivoklátska o. p. s., ZŠ Křivoklát, Roztoky – zájmová činnost dětí a mládeže
- Domov SPMP Ráček, o. s., Na Sekyře 1765, Rakovník – denní stacionář pro handicapované
osoby
- Dopravní hřiště Rakovník, Klicperova, Rakovník – provozovatel Autoškola Tempo s. r. o.
Rakovník
- Dům dětí a mládeže Rakovník, Čermákovy sady 2129 – klub mládeže
- Dům dětí a mládeže Rakovník, Nerudova 504 – zájmové kluby dětí a mládeže
- Klub vědy a techniky, Klicperova, Rakovník – zařízení Klubu vědy a techniky, Centrum Dětí a
mládeže
- Mateřské studio Wellness Radost, Sídl. Gen. Kholla 2501, Rakovník
- NEDROG o. s., Dukelských hrdinů 252, Rakovník – zájmové kluby dětí a mládeže
- O. S. Paleček, Zdeňka Štěpánka, Rakovník – zájmová činnost rodin s malými dětmi
- Společenství Dobromysl, Srbeč 39 – zájmová činnost, handicapované osoby
- Základní umělecká škola Rakovník, Okružní 2331, Rakovník – zájmová činnost dětí
- Základní umělecká škola Nové Strašecí, Komenského 189 – zájmová činnost dětí
Vzdělávací zařízení (střední školy s možností zapojení do aktivit cestovního ruchu):
- Gymnázium Jana Amose Komenského, Komenského náměstí 209, Nové Strašecí
- Gymnázium Zikmunda Wintra, Žižkovo náměstí 186, Rakovník
- Integrovaná střední škola Jirkov, Jirkovského 2603, Rakovník
- Integrovaná střední škola, odborné učiliště a učiliště, Žatecká 1, Jesenice
- Masarykova obchodní akademie, Pražská 1222, Rakovník
- Střední odborné učiliště Lesnické, Písky 181, Křivoklát
7.1.5. Kulturní zařízení místního významu
Přehled kulturních zařízení místního významu je patrný z výše uvedené tabulky kulturních zařízení.
Jde převážně o vesnické kulturní domy a sály, sokolovny, využívané pro kulturní a společenské akce
místních sdružení a zájmových skupin, ojediněle také kulturních akcí regionálního významu. Patří
sem také kina a místní knihovny, včetně poboček v obcích přidružených k jednotlivým územním
samosprávným celkům.
7.1.6. Návštěvnost kulturních zařízení
Na úrovni regionu existují značné rozdíly mezi návštěvností jednotlivých kulturních zařízení. Hlavním
měřítkem je atraktivita (zejména z památkového hlediska), důležitou roli hraje úroveň a rozsah
propagace a kvalita infrastruktury a poskytovaných služeb. Nejvyšší návštěvnost má v regionu hrad
165
Křivoklát (ročně přes 100 tis. návštěvníků). S velkým odstupem následují největší muzea a galerie
v regionu (Železniční muzeum v Lužné – kolem 30 tis. návštěvníků, Rabasova galerie – okolo 15 tis.
návštěvníků). U ostatních zařízení dosahuje návštěvnost ročně řádů stovek až tisíců návštěvníků.
Vyšší návštěvnost má ještě hrad Krakovec (15 tis. návštěvníků) a Hamousův statek ve Zbečně (5 tis.
návštěvníků).
7.2. Kulturní instituce
Kromě výše uvedených zřizovatelů a provozovatelů kulturních zařízení působí v regionu desítky
občanských sdružení a zájmových skupin, které se zabývají organizací a pořádáním kulturních a
volnočasových akcí.
Výběr nejvýznamnějších občanských sdružení a zájmových skupin z oblasti kultury:
Název
Sídlo
Druh činnosti
Aeroklub
Rakovník
letecký spolek
Amfora fotoklub
Rakovník
spolek amatérských fotografů
Čtyřlístek
Nové Strašecí
soubor lidových písní a tanců
Děti Křivoklátska
Křivoklát
aktivity dětí a mládeže
Divadelní spolek pod Vysokou branou
Rakovník
amatérský divadelní soubor
Heroldův komorní orchestr
Rakovník
hudební spolek
Křivoklátští hudci
Křivoklát
hudební soubor - dobová hudba
MaDiS
Janov
amatérský divadelní soubor
Magistrae Raconenses
Rakovník
pěvecký sbor
Musejní spolek královského města Rakovníka
Rakovník
kulturní aktivity
NoStraDivadlo
Nové Strašecí
divadelní soubor
OS Kněževes 21. století
Kněževes
společenské aktivity
Pavouček
Rakovník
folklórní soubor
Pěvecký soubor Václav
Čistá
pěvecký sbor
Sbor rakovnických ostrostřelců
Rakovník
sbor ostrostřelců
SHŠ Ordál
Jesenice
šermířská skupina
Silentium
Roztoky
vokálně instrumentální soubor
Společnost pro hrad Týřov
Rakovník
historická skupina
Společnost života středověkého W-Arlet
Roztoky
šermířská skupina
Zvon
Lišany
dětský a mládežnický orchestr
7.3. Kulturní akce
7.3.1. Kulturní akce regionálního významu
Název akce
Zaměření
Místo konání
Organizátor
Tři králové
koncerty, sbírky
Rakovník
Agentura KMB Rakovník
Tři králové
koncerty, sbírky
Křivoklát
Děti Křivoklátska o. p. s.
Nezbedný Bakalář
soutěž ve společenském tanci
Rakovník
Ples Král. pivovaru Krušovice
reprezentační ples
Rakovník
Královský pivovar Krušovice a. s.
Ples rakovnických ostrostřelců
reprezentační ples
Rakovník
Sbor rakovnických ostrostřelců
Jarní výstava
chovatelská výstava
Kolešovice
ZO ČSCH Kolešovice
Historický bál
dobový ples
Kněževes
Kněževes 21. století
Smrtná neděle
slavnost
Křivoklát
Děti Křivoklátska o. p. s.
Velikonoční výstava
výstava
Kněževes
Wintrův Rakovník
přehlídka amatérských souborů
Rakovník
166
Velikonoce na Křivoklátě
jarmark, koncerty, mše
Křivoklát
Hrad Křivoklát
Rakovník bratří Burianů
mezinárodní hudební festival
Rakovník
Forte
soutěže zpěváků a skupin
Rakovník
Den Země
prezentace botanické zahrady
Rakovník
SZeŠ Rakovník
Slet čarodejnic
slavnost
Rakovník
Dům dětí a mládeže Rakovník
Zahájení muzejní sezóny
parní vlaky
Lužná
Železniční muzeum v Lužné
Slavnostní otevření Vysoké brány
jarmark, dobové akce
Rakovník
Muzeum T. G. M. Rakovník
Evropský den parků na Křivoklátsku
ekologický festival
Křivoklát
IVS Budy Křivoklát
Peřiny
dobová slavnost
Nové Strašecí
ZUŠ Nové Strašecí
Název akce
Zaměření
Místo konání
Organizátor
Evropský den parků
botanická zahrada
Rakovník
SZeŠ Rakovník
Pohádkový les
soutěže pro děti
Rakovník
Dům dětí a mládeže
Krakování
setkání kovářů
Krakovec
Hrad Krakovec
Lánské letní slavnosti
divadlo, koncerty
Lány
Obec Lány
Keltování na Skřivani
koncerty
Skřivaň
Václav Rout
Zlatá kulička
soutěže pro děti
Rakovník
Dechparáda
festival dechových kapel
Kněževes
Řenčovská pila
country-bluegrassový festival
Řevničov
pan Nývlt
Den otevřených dveří Krušovice
prohlídka pivovaru, koncerty
Krušovice
Léto na Křivoklátě
kulturní festival
Křivoklát
Hrad Křivoklát
Léto na Kolečku
kulturní a sportovní festival
Křivoklát
Rakovnická nokturna
cyklus večerních koncertů
Rakovník
Pouť na Krakovec
koncerty, divadla
Krakovec
Hrad Krakovec
Džbán
sochařské sympozium
Hředle
Rabasova galerie Rakovník
Šafářův dvoreček
život na statku, řemesla
Zbečno
Hrad Křivoklát
Krakovecké tačky
závody na kolečkách
Krakovec
Hrad Krakovec
Křivořezání
řezbářské sympozium
Křivoklát
Hrad Křivoklát
Rack Reyd
sraz motorkářů
Rakovník
Klub Astacus Rakovník
Military Show
setkání vojenských skupin
Kolešovice
Hornclass International
kurzy ve hře na lesní roh
Nové Strašecí
NKC Nové Strašecí
Dobře utajená country
country festival
Slabce
Country Slabce
Rozloučení s prázdninami
parní vlaky
Lužná
Kněževeská chmelová šiška
slavnost, soutěže, zábava
Kněževes
Rakovnické posvícení
jarmark, kulturní program
Rakovník
Štrůdlové slavnosti v Jesenici
soutěže v pečení štrůdlu
Jesenice
Tradiční novostrašecké posvícení
koncerty, výstavy, jarmark
Nové Strašecí
NKC Nové Strašecí
Heroldův Rakovník
koncerty
Rakovník
Tylovo divadlo Rakovník
Křivoklátské panování
setkání hejtmana a starostů
Křivoklát
Hrad Křivoklát
Křivoklání
klání rytířů, řemesla, trhy
Křivoklát
Merlet Praha
Ukončení sezóny v ŽM
parní vlaky
Lužná
Podzimní výstava
chovatelská výstava
Kolešovice
ZO ČSCH Kolešovice
Týden knihoven
program městské knihovny
Rakovník
Městská knihovna Rakovník
Drakiáda
soutěže v pouštění draků
Rakovník
Den stromů v botanické zahradě
den stromů, výstavy
Rakovník
SZeŠ Rakovník
Festival duchovní hudby
koncerty
Rakovník
Popelka
přehlídka amatérských souborů
Rakovník
Tylovo divadlo Rakovník
Adventní koncerty
koncerty
Rakovnicko
Jazzové vánoce
koncerty
Rakovník
Advent v knihovně
přehlídka
Rakovník
Městská knihovna Rakovník
Advent na Křivoklátě
mše, koncerty, jarmark
Křivoklát
Hrad Křivoklát
Akce jsou řazeny chronologicky - podle jejich data konání během roku.
167
7.3.2. Kulturní akce místního významu
Ve většině sídlech regionu probíhají v průběhu celého roku tradiční i nahodilé kulturní akce různého
žánru a zaměření. Kulturní činnost v obcích je závislá na aktivitě místních občanů a existenci
občanské vybavenosti vhodné k pořádání kulturních akcí.
Nejvíce aktivní jsou v tomto směru občanská sdružení (hasičské sbory, sportovní kluby, myslivecké
jednoty, chovatelé a další), které na obcích pořádají plesy, zábavy, výstavy, koncerty, divadelní
představení, soutěže, přehlídky a další představení. Významné je připomínání tradic na venkově (Tři
králové, masopust, velikonoce, poutě, posvícení, advent). Velkou návštěvnost mají akce pořádané
pro děti a pro rodiny s dětmi.
7.4. Tradiční řemesla a výroba místních produktů
Tradiční řemesla a výroba místních produktů nabývají v oblasti cestovního ruchu stále většího
významu. Řemeslné výrobky a prudukty zvyšují atraktivitu regionu a pobytu jeho návštěvníků, za
předpokladu řízené a organizované propagace a zapojování do produktových turistických balíčků, ve
kterých budou řemeslné dílny a výrobny produktů zajímavými turistickými cíli. Propagaci řemesel a
místních produktů si doposud ve většině případech zajišťují samotní řemeslníci. V případě
nedostatečné propagace a prezentace aktivit tradičních řemesel a místních výrobků je evidentní, že
v regionu a Středočeském kraji chybí destinační management.
K podpoře řemeslné výroby slouží konání jarmarků (zejména v rámci dobových akcí na hradech,
zámcích, městech a obcích), poutí, výstav a na dalších akcích s volným přístupem veřejnosti.
Výběr známých řemesel a místních produktů:
Hrnčírna Duchek, Mutějovice
Keramická dílna Volf, Nové Strašecí
Keramická dílna Hofman, Nové Strašecí
Keramická dílna Pondělíčkovi, Senomaty
Keramika Němečková, Křivoklát
Spongilit Hředle, zpracování opuky
Broušené sklo Kůs, Křivoklát
Puškařství Sklenář, Rakovník
Řezbářství Daenemark, Přílepy
Řezbářství Eliáš, Lužná
Řezbářství Slavík, Křivoklát
Řezbářství Tříska, Křivoklát
Slaměné výrobky Strnadová, Roztoky
Paličkování Hornofová, Lužná
Košíkářství Bouška, Rakovník
Sedlářství Procházka, Nové Strašecí
Keramická dílna Zinke, Nové Strašecí
Plastiky, oděvy Babáková, Rakovník
Pěstitelská pálenice Mšec
Pěstitelská pálenice Kesler, Zderaz
Kozí farma Círová, Petrovice
Ovčí farma V a M, Václav a Miluše Zelenkovi, Velká Chmelištná
Česká včela Rakovník, výroba medoviny
Medovina Slanařová, Lužná
Sušené ovoce Bartoňová, Branov
Do skupiny tradičních řemesel a výroby místních produktů by bylo možné zařadit i aktivity zájmových
sdružení a jednotlivých osob, které tyto činnosti vykonávají ve svém volném čase.
168
8. Sport
8.1. Sportovní zařízení
Největší potenciál sportovních zařízení je soustředěn v centru regionu, významná sportoviště jsou
v Novém Strašecí. Pro cestovní ruch mají význam sportoviště, které jsou v rekreačních oblastech
Křivoklátsko a Jesenicko, které jsou převážně součástí ubytovacích zařízení.
V tabulce je uveden statistický přehled sportovních zařízení v jednotlivých obcích regionu, ve kterých
je možný přístup veřejnosti. Samostatně jsou uvedeny umělé ledové plochy, koupaliště a bazény.
Následuje výběr nejvýznamnějších sportovních zařízení.
Obec
Hřiště
Tělocvičny
Stadiony - otevřené
Ostatní
Bdín
-
-
-
-
Branov
2
-
-
-
Břežany
-
-
-
-
Čistá
4
1
-
-
Děkov
-
-
-
-
Drahouš
-
-
-
-
Hořesedly
1
-
-
-
Hořovičky
1
-
-
-
Hracholusky
1
-
-
-
Hřebečníky
2
-
-
-
Hředle
1
1
-
-
Hvozd
1
-
-
-
Chrášťany
1
1
-
-
Janov
1
-
-
-
Jesenice
2
1
1
1
Kalivody
-
-
-
-
Karlova Ves
1
-
-
-
Kněževes
1
1
-
1
Kolešov
-
-
-
-
Kolešovice
1
1
-
-
Kounov
2
2
-
-
Kozojedy
1
-
-
-
Krakov
-
-
-
-
Krakovec
-
-
-
-
Kroučová
1
-
-
-
Krty
-
-
-
-
Krupá
3
1
-
-
Krušovice
1
1
-
-
Křivoklát
1
1
-
1
169
Lány
1
1
-
2
Lašovice
1
-
-
-
Lišany
2
1
-
1
Lubná
2
1
-
-
Lužná
3
1
-
-
Malinová
-
-
-
-
Městečko
1
-
-
-
Hřiště
Tělocvičny
Ostatní
-
-
-
-
Obec
Milostín
Milý
-
-
-
-
Mšec
2
1
-
-
Mšecké Žehrovice
1
-
-
-
Mutějovice
1
1
-
-
Nesuchyně
1
1
-
-
Nezabudice
2
-
-
-
Nové Strašecí
7
4
1
1
Nový Dům
-
-
-
-
Olešná
1
1
-
-
Oráčov
1
-
-
-
Panoší Újezd
1
1
-
-
Pavlíkov
2
-
-
-
Petrovice
1
-
-
-
Pochvalov
-
-
-
-
Přerubenice
-
-
-
-
Příčina
1
-
-
-
Přílepy
1
-
-
-
Pšovlky
1
-
-
-
Pustověty
1
-
-
-
Račice
2
-
-
-
Rakovník
14
6
3
20
Roztoky
1
1
-
-
Ruda
1
-
-
-
Rynholec
1
1
-
-
Řeřichy
-
-
-
-
Řevničov
3
1
-
-
Senec
-
1
-
-
Senomaty
1
1
1
1
Skryje
1
-
-
-
Slabce
2
-
-
-
Smilovice
-
-
-
-
Srbeč
1
-
-
-
Svojetín
1
-
-
-
Sýkořice
1
-
-
-
Šanov
2
1
-
-
Šípy
1
-
-
-
170
Švihov
1
-
-
-
Třeboc
1
-
-
-
Třtice
1
-
-
-
Václavy
-
-
-
-
Velká Buková
1
-
-
-
Velká Chmelištná
-
-
-
1
Všesulov
-
-
-
-
Všetaty
-
1
-
-
Hřiště
Tělocvičny
Ostatní
Zavidov
-
-
-
-
Zbečno
1
-
-
-
Žďár
-
-
-
-
Obec
Zařízení neuvedená v přehledu:
Koupaliště a bazény
Tyršovo koupaliště Rakovník
Provozovatel: ÚMK s. r. o. Rakovník
Sídlo: Tyršovo koupaliště, Fr. Diepolta, Rakovník
Zařízení:
- veřejné přírodní koupaliště, tobogány, sportovní plochy, ubytování, stravování, kulturní akce
Plavecký bazén Rakovník
Provozovatel: ÚMK s. r. o. Rakovník
Sídlo: Plavecký bazén, Nábř. Dr. E. Beneše 2354, Rakovník
Zařízení:
- 2 kryté plavecké bazény (1 dětský), 2 venkovní plavecké bazény (1 dětský), sauna, solárium,
sportoviště, stravování, ubytovna (jiný provozovatel)
Umělé ledové plochy
Zimní stadion Města Rakovníka
Provozovatel: TJ HC Rakovník
Sídlo: Zimní stadion TJ HC Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše 2332, Rakovník
Zařízení:
- umělá ledová plocha pro lední hokej a veřejné bruslení (mimo sezónu využití pro míčové
sporty, výstavnictví)
8.1.1. Sportovní zařízení regionálního významu
Víceúčelová sportovní zařízení
Městský stadion Rakovník
Provozovatel: SK Rakovník
Sídlo: Městský stadion SK Rakovník, Nábř. T. G. Masaryka 42, Rakovník
Zařízení:
- fotbalová hřiště, umělá tráva (fotbal, pozemní hokej)
Městský stadion Na Zátiší Rakovník
Provozovatel: SK Rakovník
Sídlo: Městský stadion Na Zátiší, Otýlie Beníškové, Rakovník
Zařízení:
- atletický stadion, fotbalové hřiště
Lokomotiva Rakovník
Provozovatel: Lokomotiva Rakovník
Sídlo: Lokomotiva Rakovník, sokolovna, Tyršova, Rakovník
Zařízení:
171
-
sportovní sál (sport pro všechny, stolní tenis)
venkovní víceúčelové hřiště (pozemní hokej, míčové hry)
Sportovní areál Kněževes
Provozovatel: Obec Kněževes
Sídlo: Sportovní areál Kněževes, Kněževes
Zařízení:
- fotbalové hřiště
- víceúčelové hřiště s umělým povrchem (míčové hry)
Sportovní areál Na Kocourku Nové Strašecí
Provozovatel: Město Nové Strašecí
Sídlo: Sportovní areál Na Kocourku, Fortna 1178, Nové Strašecí
Zařízení:
- atletické hřiště
- hokejbalové hřiště
- minigolf
Sportovní areál Sýkorák Sýkořice
Provozovatel: Penzion Sýkorák, Sýkořice
Sídlo: Sportovní areál Sýkořice
Zařízení:
- tenisové kurty
- plážový volejbal
- volejbal (nohejbal)
Provozovatel: TJ Sokol Křivoklát
Sídlo: Sportovní areál U Kolečka, Křivoklát
Zařízení:
- tenisové kurty
- volejbalové (nohejbalové) kurty
- travnaté plochy
- ubytování, stravování
Sportovní areál ZŠ Jesenice
Provozovatel: ZŠ Jesenice
Sídlo: ZŠ Jesenice, Školní 323, Jesenice
Zařízení:
- atletické hřiště
- víceúčelové hřiště (míčové hry)
Sportovní hala BIOS Nové Strašecí
Provozovatel: Město Nové Strašecí
Sídlo: Sportovní hala BIOS, Mšecké sídliště, Nové Strašecí
Zařízení:
- sportovní hala (sport pro všechny, míčové hry)
Sportovní hala Rakovník
Provozovatel: TJ TZ Rakovník
Sídlo: Sportovní hala Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše 2354, Rakovník
Zařízení:
- sportovní hala (sport pro všechny, míčové hry)
Sportovní hřiště ZŠ Kounov
Provozovatel: ZŠ Kounov, Kounov 196
Sídlo: ZŠ Kounov, Kounov 196
Zařízení:
172
-
víceúčelové hřiště (míčové hry)
Sportovní hřiště ZŠ Křivoklát
Provozovatel: ZŠ Křivoklát, Křivoklát 157
Sídlo: ZŠ Křivoklát, Křivoklát 157
Zařízení:
- víceúčelové hřiště
Sportovní klub Koutek, Přílepy
Provozovatel: Sportovní klub Koutek, Přílepy
Sídlo: Sportovní klub Koutek, Přílepy
Zařízení:
- víceúčelové hřiště (volejbal, nohejbal, tenis, malá kopaná)
- ubytování
Tatran RAKO Rakovník
Provozovatel: Tatran RAKO Rakovník, Šamotka, Rakovník
Sídlo: Tatran RAKO Rakovník, Šamotka, Rakovník
Zařízení:
- fotbalové hřiště
- venkovní kurty (volejbal, tenis)
Tenis Centrum Cafex Rakovník
Provozovatel: Tenis Centrum, Vackova, Rakovník
Sídlo: Tenis Centrum Cafex, Na Studánkách, Rakovník
Zařízení:
- tenisové kurty (venkovní antukové, 2 vnitřní
- squashové kurty
- bowling
- fitness
- další sportoviště ve výstavbě
Víceúčelová hřiště a sportoviště ubytovacích zařízení (výběr nejvýznamnějších):
- Apartmány Emilovna, Lesy ČR Křivoklát, Karlova Ves (míčové hry, střelnice)
- Hotel Hřebečníky (míčové hry, bazén)
- Hotel Jesenice (míčové hry, fitness, bazén)
- Hotel Roztoky (míčové hry, bowling, fitness)
- Penzion U Kutílků (plážový volejbal)
- Rekreační středisko Chvojkovský mlýn, Podbořánky (antukové kurty, fotbalové hřiště, bazén)
- Rekreační středisko Machův mlýn, Šípy (míčové hry, travnaté plochy, bazén)
- Rekreační zařízení Nad Starým mlýnem, Šlovice (víceúčelová hřiště, bazény)
- Sportcentrum Pšovlky, Pšovlky (antukový kurt, plážový volejbal, nohejbal, travnatá plocha)
- Zotavovna VS ČR Šlovice (víceúčelové hřiště, bazén)
Víceúčelová hřiště a sportoviště školských zařízení (výběr nejvýznamnějších, s možností přístupu
veřejnosti):
- 1. Základní škola Rakovník, Martinovského 153, Rakovník – sportovní hala
- 2. Základní škola Rakovník, Husovo náměstí 3, Rakovník – sportovní hala
- 3. Základní škola Rakovník, Okružní 2331, Rakovník – sportovní haly
- Základní škola Jesenice, Školní 323, Jesenice – sportovní hala, víceúčelový stadion
- Základní škola Kolešovice, Kolešovice 235 – sportovní hala
- Základní škola Kounov, Kounov 196 – víceúčelové hřiště
- Základní škola Křivoklát, Křivoklát 157 – víceúčelové hřiště
- Základní škola Řevničov, Masarykova 211, Řevničov – sportovní hala
- Integrovaná střední škola Jirkov, Jirkovského 2603, Rakovník – víceúčelové hřiště
- Masarykova obchodní akademie Rakovník, Pražská 1222, Rakovník – sportovní hala
173
Účelová sportovní zařízení (i v ubytovacích zařízeních)
Baseball:
- baseballové hřiště Hořesedly, hřiště klubu Red Crayfish Rakovník
Box:
-
Tělocvična BOX, Sídl. Gen. Kholla, Rakovník
Bowling:
- Hotel Restaurant Classic Lány
Golf:
-
Golfové hřiště Podbořánky, 9 jamek
Fitness:
- Fitness Centrum Giga Gym, Nábř. Dr. E. Beneše 2354, Rakovník (sportovní hala)
- Millenium, Vladislavova 2584, Rakovník
- Sport Studio Týna s. r. o., Smetanova 206, Rakovník
Fotbal (krajské a vyšší soutěže):
- Fotbalové hřiště FK CHMEL Mutějovice
- Fotbalové hřiště SK ESTA Oráčov
- Fotbalové hřiště SK Pavlíkov
- Fotbalové hřiště Sokol Mšec
- Fotbalové hřiště Sparta Lužná
- Fotbalový stadion FC Jesenice
- Fotbalový stadion TJ Sokol Nové Strašecí
Hokejbal:
- Městský hokejbalový stadion, Na Zátiší, Rakovník
Jezdectví:
- Turistická jízdárna Pustověty (Vitoušovi)
- U Nezabudického dvora, Nezabudice (Bradáčův dvůr)
- Léto v sedle, Jezdecký klub Gotika, Přerubenice
- Jízdárna Slabce (Šedivý)
- Jezdecká stáj Polcar, Rakovník
Kanoistika:
- umělá slalomová dráha Roztoky, Kanoistický klub Rakovník (včetně loděnice, areál v další
výstavbě)
Kynologické cvičiště:
- Kynologické cvičiště Rakovník, za vodojemem Antonín, Rakovník
Minigolf:
- Minigolfové hřiště Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše, Rakovník,
- Camping Bucek Wilzing s. r. o., Třtice (minigolfové hřiště v areálu kempu)
- minigolfová aréna, Pod Nemocnicí, Rakovník – ve výstavbě
Nohejbal:
- nohejbalové (volejbalové) kurty U Rozvědčíka, Nezabudice
Plavání:
- koupaliště Srbeč (na návsi v obci)
Skateboard:
- Hřiště Na Střelnici, Kotkova, Rakovník
174
Sportovní střelba:
- střelnice Sportovního střeleckého klubu a Klubu vojáků v záloze Rakovník, silnice na Lišany
- paintballová střelnice Tlestky
Tenis:
-
tenisové kurty LTC Rakovník, Nábř. T. G. Masaryka, Rakovník, venkovní antukové kurty
tenisové kurty TJ Sokol Nové Strašecí, Nové Strašecí, venkovní antukové kurty
tenisové kurty TJ Sokol Lány, Lány, venkovní antukové kurty
tenisové kurty Obce Skryje, Skryje
tenisové kurty Šanov
tenisový kurt U Korbela, Zbečno
Volejbal:
- volejbalové kurty, Sport – Poprus, Čermákovy sady 2079, Rakovník
8.1.2. Sportovní zařízení místního významu
Do této skupiny patří veškerá sportoviště, které slouží převážně pro zájmovou činnost místních
sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Na těchto zařízeních probíhají organizované soutěže
sportovních svazů. Jde zejména o fotbalové soutěže Českomoravského fotbalového svazu od
okresních po národní soutěže. Pro veřejnost jsou dále využívány sportovní areály obcí, škol.
K širšímu využití těchto sportovišť pro cestovní ruch brání především chybějící infrastruktura služeb
(stravování, ubytování, rehabilitace) k širšímu využití pro sportovní a sportovně rekreační pobyty
(sportovní soustředění, školní pobyty, ozdravné pobyty).
8.2. Organizace sportu
Organizace odvětví sportu na Rakovnicku:
Okresní organizace ČSTV Rakovník
Sídlo:
OVV ČSTV Rakovník, nábřeží Dr. Eduarda Beneše 2354, Rakovník
Počet TJ/SK:
97, z toho je 66 jednooborových
Počet oddílů:
170 ve 35 sportovních odvětvích
Počet členů ČSTV:
celkem 11 826
z toho 8 481 dospělých
1 149 dorostu
2 196 žactva
Sportovní soutěže řídí následující okresní sportovní svazy:
- fotbal
- stolní tenis
- lední hokej
- tenis
- volejbal
- hokejbal
Více než 1/3 TJ/SK a téměř 40 % členské základny je organizována ve městech, která disponují
většími a vybavenějšími tělovýchovnými zařízeními ve vlastnictví nebo v provozování TJ a SK ČSTV.
Tělovýchovnou činností se zabývají tělovýchovné jednoty 51 obcích z celkového počtu 84 obcí.
Z odvětví převažuje kopaná a stolní tenis.
Ve vyšších soutěžích reprezentují region tato sportovní odvětví:
- pozemní hokej
- dráhový golf
- volejbal
- kopaná
- stolní tenis
- hokejbal
175
Seznam tělovýchovných jednot a sportovních klubů začleněných do struktury ČSTV
Název
Sídlo
Baník Lubná
Lubná 40
Baník Rynholec
Rynholec 350
Box club Petra Mendíka Hořovičky
Hořovičky 15
Cobra club Rakovník
Rakovník, Bořivojova 1512
COMBAT BLOK
Rakovník, Dukelských hrdinů 59
EDISON Šanov
Šanov 112
FC Jesenice
Jesenice, Plzeňská 324
FC Olešná
Olešná 53
FC STARS Rakovník
Rakovník, S.K. Neumanna 1509
FK Hředle
Hředle 244
FK Chmel Mutějovice
Mutějovice, Na Příči 28
FK Kněževes
Kněževes, Krokova 108
FK Svojetín
Svojetín 46
Gardengolf Western club Rakovník
Rakovník, Dukelských hrdninů 59
Golf Club Podbořánky
Podbořánky
Golfclub 85 Rakovník
Rakovník, nábř. T.G.M. 1754
HC 1972 Rakovník
Rakovník, Rabasova 2371
HC Lány
Lány, Ke Hřbitovu 381
HC Rakovník
Nábřeží Dr.E. Beneše 2332
Horolezecký klub Rakovník
Rakovník, Klicperova 2117
HVS Rakovník
Rakovník, Rennerova 2575
Jezdecká stáj Brunnerová
Lišany 118
Jezdecká stáj Podkovářství Řeřichy
Řeřichy
Jezdecká stáj Polcar Rakovník
Řeřichy 44
Jezdecký klub Gotika
Přerubenice 18
Jezdecký klub Javorná Modřejovice
Modřejovice
Jezdecký klub Ruda
Rakovník, Fr. Diepolta 1787
Jezdecký oddíl Bradáčův dvůr
Nezabudice 13
Kanoe klub Rakovník
Rakovník, Na Studánkách 2589
Karate klub Rakovník
Rakovník, Dukelských hr. 1807
Karate Tiger Nové Strašecí
Nové Strašecí, ČSA 496
KC Nové Strašecí
Nové Strašecí, Jungmanova 1021
Klub kondiční kulturistiky Rakovník
Rakovník, Husovo náměstí 118
Klub vodní turistiky Rakovník
Rakovník, Zdeňka Štěpánka 2040
KST Rakovník
Rakovník, Kollárova 1890
LC Šanov
Šanov
Lokomotiva Lužná
Lužná, 9. května 464
Lokomotiva Rakovník
Rakovník, Tyršova 733
LTC Rakovník
Rakovník, Kollárova 1885
176
Meteor Hřebečníky
Hřebečníky 76
Petros Petrovice
Rakovník, Malinovského 1589
Putt-golf club Rakovník
Rakovník, Kuštova 237
RAKO GYM Rakovník
Rakovník, Vladislavova
Red Crayfish Rakovník
Rakovník, Soukupova 1364
Rekrea Třtice
Třtice 172
SK ESTA Oráčov
Oráčov 195
SK Hřebečníky
Hřebečníky 22
SK Jesenice
Jesenice, Smetanova 269
SK Lány
Lány, Polní 291
Název
Sídlo
SK Lišany
Lišany, Rakovnická 346
SK Ohnivec Městečko
Městečko 136
SK OLYMPIE Rakovník
Rakovník, Hornická 1615
SK Pavlíkov
Pavlíkov 195
SK Rakovník
Rakovník, Nábř. T.G.M. 42
SK Senomaty
Senomaty
SK Slabce
Slabce 141
SK Sparta Lužná
Lužná, 9. května 144
SK STaRT Křivoklát
Nový Dům 45
SKP Rakovník
Rakovník, Husovo náměsti 116
Slavoj Chrášťany
Chrášťany 94
Sokol Branov
Branov 15
Sokol Hořesedly
Hořesedly 89
Sokol Hředle
Hředle 131
Sokol Janov
Rakovník, Klicperova 2121
Sokol Jesenice
Jesenice, Svobodova 359
Sokol Kounov
Kounov 68
Sokol Kroučová
Kroučová 94
Sokol Krupá
Krupá 37
Sokol Krušovice
Krušovice, Nad Pivovarem 77
Sokol Lodenice
Lodenice 53
Sokol Mšec
Slaný, Vítězná 1562
Sokol Nesuchyně
Nesuchyně 5
Sokol Nové Strašecí
Nové Strašecí, Křivoklátská 885
Sokol Panoší Újezd
Všetaty 120
Sokol Pustověty
Pustověty 44
Sokol Ruda
Ruda 190
Sokol Senec
Senec
Sokol Skřivaň
Skřivaň
Sokol Srbeč
Srbeč 115
Sokol Sýkořice
Sýkořice 180
Sokol Všetaty
Všetaty 102
Sparta Řevničov
Řevničov, Karlovarská 147
Společenství rančů a stájí
Rakovník, Dukelských hrdinů 59/II
ST Šanov
Rakovník, Huřvinská 799
Stáj Turek
Mšec 131
Šachový klub Rakovník
Rakovník, V Lukách 2162
Tatran RAKO Rakovník
Rakovník, Šamotka 246
Tělovýchovné sdružení ml.Romů
TJ Český Lev Kolešovice
Kolešovice 316
177
TJ Čistá
Čistá, Sportovců 252
TJ Mutějovice
Mutějovice, 1. máje 191
TJ Roztoky
Roztoky 201
TJJ Bdín
Kladno, Štefánikova 61
TK Lány
Lány, Hřbitovní 220
TZ Rakovník
Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše 2354
VK Rakovník
Rakovník, Fojtíkova 2291
World Minigolf Center
Seznam vybraných sportovních sdružení nezačleněných do struktury ČSTV
Název
Sídlo
Druh činnosti
Aikido klub Rakovník
Rakovník
bojová umění
Club Karate TIGER, Nové Strašecí
Nové Strašecí
bojová umění
Cyklistický klub Rakovník
Rakovník
cyklistika
Jezdecká společnost CHIERO
Hořesedly
jezdectví
Jezdecký klub
Krupá
jezdectví
Jezdecký klub
Mutějovice
jezdectví
Jezdecký klub Nelly
Pustověty
jezdectví
Jezdecký klub
Hředle
jezdectví
Karate klub Sekureto
Lány
bojová umění
Okinawa Karate Klub Shotokan
Jesenice
bojová umění
PROSPORT - oddíl kulturistiky a silového trojboje
Rakovník
kulturistika
Racing Olešná
Olešná
automobilový sport
Střelecký klub
Roztoky
střelectví
Turistický oddíl mládeže
Rakovník
turistika
8.3. Sportovní akce
8.3.1. Sportovní akce regionálního významu
Mezi sportovní akce s pravidelnou a velkou návštěvností se řadí soutěže organizované sportovními
svazy na krajské až republikové úrovni (fotbal, volejbal, lední hokej, pozemní hokej).
Název
Zaměření
Místo konání
Krušovice
Organizátor
Krušovický soudek
přespolní běh
Lišanská šlapka
cyklistický závod
Rakovnicko
Obec Lišany
Klání o krakovecký meč
dobové soutěže
Krakovec
Pochod Oty Pavla
vzpomínková akce
Branov
Obec Branov
Putování za Mistrem Janem
dálkový etapový pochod
Rakovnicko
KČT Rakovník
Memoriál bratří Klatovských
tenisový pohár veteránů
Rakovník
LTC Rakovník
Krajem Nezbedného Bakaláře
dálkový etapový pochod
Rakovnicko
KČT Rakovník
Rakovnická patnáctka
silniční běh
Křivoklát
pan Pilík
Memoriál J. Beneše a J. Ulricha
požární sport
Chrášťany
SDH Chrášťany
Memoriál Františka Karase
závod ve výkonu psů
Rakovník
ZKO Rakovník
Kolem okolo Kounova
cykloturistický výlet
Kounov
Obec Kounov
Festiválek přírodních sportů
sportovní soutěže
Jesenice
KČT Jesenice
Malá křivoklátská
lesní běh
Křivoklát
TJ Sokol Křivoklát
Akce jsou řazeny podle data konání
8.3.2. Sportovní akce místního významu
Do kategorie sportovních akcí místního významu se řadí pravidelné soutěže organizované OVV
ČSTV a jeho sportovními svazy, dále pak turnaje a memoriály mimo organizované soutěže.
178
8.4. Sportovní služby
Poskytování sportovních (servisních) služeb, s výjimkou pronájmu sportovních zařízení, je důležitou
součástí odvětví sportu v oblasti cestovního ruchu. Jedná se především o půjčování sportovních
potřeb (jízdní kola, vodácký sport a turistika) a servis sportovních potřeb (opravy jízdních kol).
Sportovní služby nejsou v regionu celkově dostatečně rozvinuty.
Název
Sídlo
Poskytované služby
Cyklo Vaněček
Roztoky
půjčovna, prodej a servis jízdních kol
Cykloservis Pošta
Jesenice, Jencova 167
prodej a servis jízdních kol
Cyklosport Václav Zelenka
Nové Strašecí, Palackého 31
prodej a servis jízdních kol a sportovních potřeb
Hotel Hřebečníky
Hřebečníky
půjčování kol, jízdy na pramicích
Jízdní kola Šafránková Petra
Rakovník, Husovo náměstí
Jízdní kola Rezek - Rezková
Rakovník, Martinovského 182
Kolotechna Šafránková Petra
servis jízdních kol
Půjčovna lodí ASK
Roztoky
půjčovna lodí, raftů, vodáckých potřeb, doprava
Půjčovna lodí KK Rakovník
Roztoky
půjčovna lodí, raftů, vodáckých potřeb, doprava
Půjčovna sportovních potřeb
Třtice
půjčovna kol, loděk, windsurfingů
Ramala
Rakovník, Komenského
Skiservis ASK
Rakovník, Nábřeží Dr. E. Beneše 733
půjčovna, servis a prodej lyžařských potřeb
Sport U brány
Rakovník, Husovo náměstí 81
prodej sportovních potřeb, skiservis
Velocentrum Schauff
Roztoky
Zotavovna VS ČR Šlovice
Šlovice
půjčování kol pro ubytované
9. Lovecká turistika
9. 1. Rybolov
Rybolov a rybářský sport má na Rakovnicku velmi dobrou tradici a podmínky v podobě velkého počtu
dobře zarybněných a udržovaných vodních ploch. Organizačně jde o poměrně početnou zájmovou
skupinu.
9.1.1. Soupis rybářských revírů na Rakovnicku
Revír 411 003 – mimopstruhový
ČRS MO Křivoklát
Berounka 5
Délka:
15,0 km
Rozloha:
90,0 ha
Přítok Vltavy
Popis revíru:
- od jezu mlýna v Sýkořicích až k jezu mlýna v Nezabudicích
Míry ryb:
- sumec 70 cm, štika 55 cm, kapr a parma 40 cm
Podmínky rybolovu:
- lov z loděk povolen jen od jezu Sýkořice k mostu ve Zbečně a od jezu v Roztokách k jezu
v Nezabudicích - označeno tabulemi
- přítoky jsou chovné - sportovní rybolov zakázán
179
-
lov štiky a candáta je povolen od 1. září (do té doby platí zákaz vláčení a lovu na živou a
mrtvou rybku a její části)
mládeži do 15 let je zakázán lov na mrtvou rybku a její části
rybolov povolen pouze na jednoháček (neplatí pro třpytky a vláčecí soustavy).
ČRS MO Rakovník
Berounka 6
Délka:
15,0 km
Rozloha:
90,0 ha
Přítok Vltavy
Popis revíru:
- Od jezu mlýna v Nezabudicích až k jezu elektrárny ve Zvíkovci
Míry ryb:
- kapr zákonná míra 40 cm, štika 55 cm, parma, candát a úhoř 45 cm, lín 25 cm, sumec 60 cm
Podmínky rybolovu:
- lov z loděk povolen
- levé rameno mezi Čilou a Hradištěm a odpadová strouha z elektrárny ve Zvíkovci k soutoku s
hlavním tokem jsou chovné - sportovní rybolov zakázán
- přítoky jsou samostatným revírem
- rozhodnutím OkÚ č.j. ŽP 207/3-499/01/01-4 je povolen lov kapra, úhoře a okouna od 1. 5.
- vstup a průchod elektrárnou ve Zvíkovci je zakázán - označeno tabulemi.
ČRS MO Křivoklát
Rakovnický potok 1
Délka:
8,0 km
Rozloha:
15,0 ha
Přítok Berounky
Popis revíru:
- od vtoku do Berounky v Roztokách až k železniční zastávce Pustověty
Podmínky rybolovu:
- přítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán
- rybolov povolen pouze na jednoháček.
ČRS MO Rakovník
Rakovnický potok 2
Délka:
12,0 km
Rozloha:
21,0 ha
Přítok Berounky
Popis revíru:
- od mostku u železniční zastávky Pustověty k železničnímu mostu tratě Louny – Rakovník
v Rakovníku
K revíru patří:
katastrální území
rozloha
- 01 vlastní tok Rakovnického rybníka
- 02 Polský rybník
Krakovec
4,5 ha
- 03 Keblany
Kolešovice
0,9 ha
- 04 Senec – závlaha
Senec
4,8 ha
- 05 Pavlíkov – závlaha
Pavlíkov
1,5 ha
- 06 Bory
Olešná
1,2 ha
- 07 Kněževes
Kněževes
0,7 ha
- 08 Panoší Újezd
Panoší Újezd
3,2 ha
Míry ryb:
- kapr 40 cm, štika 55 cm, sumec 60 cm, lín 25 cm.
Podmínky rybolovu:
- přívlač povolena pouze na závlaze Panoší Újezd
180
-
na závlahách Senec a Panoší Újezd jsou části chráněnými rybními oblastmi – označeno
tabulemi – lov ryb zakázán
přítoky Rakovnického potoka a úsek Rakovnického potoka od ústí Lišanského potoka k jezu
u sportovního stadionu SK Rakovník jsou chovné – sportovní rybolov zakázán
z důvodu vysazování na nádržích zakázán rybolov v době od 11. 10. do 2. 11.
Lišanský potok je samostatným revírem.
Revír 411 071 - mimopstruhový
ČRS MO Jesenice
Rakovnický potok 3
Přítok Berounky
Délka:
15,0 km
Rozloha:
7,0 ha
Přítok Berounky
Popis revíru:
- od mostu ke Švihově až k pramenům
- rybníky na toku nejsou součástí revíru
K revíru patří:
katastrální území
rozloha
- Zbořený mlýn I. Žďár
2,1 ha
Míry ryb:
- na nádrži Žďár kapr 40 cm, štika 60 cm
Podmínky rybolovu:
- parkování povoleno pouze na vyhrazených místech.
ČRS SÚS Praha – ČRS MO Ruda
Podhrázský rybník
Rozloha:
1 km
Popis revíru:
- revír tvoří vodní nádrž Podhráz v k. ú. Ruda (0,6 ha)
Míry ryb:
- kapr 40 cm
Podmínky rybolovu:
- lov povolen pouze z hráze nádrže
- štika a candát jsou hájeni do 31. 8.
- zákaz vnadění
ČRS Středočeský územní svaz Praha – ČRS SÚS
ČRS SÚS Praha
Kačák 5
Délka:
8,0 km
Rozloha:
3,0 ha
Přítok Berounky
Popis revíru:
- od maximálního vzdutí Turyňského rybníka v k. ú. Kamenné Žehrovice k hrázi rybníka
Loděnice
Podmínky rybolovu:
- každý rybář je povinen zapsat okamžitě každou rybu, kterou si hodlá ponechat
- u neušlechtilé ryby stačí zapsat datum (uloveno v revíru - druh)
- počet kusů a váhu neušlechtilých ryb lze dopsat až po ukončení lovu
- ponecháním si dvou kusů ušlechtilých ryb končí denní lov
- ve vezírku je povoleno uchovávat ulovené ryby pouze krátkodobě podle stanovené denní
doby lovu
- při lovu respektujte zákazy vjezdu a neparkujte mimo vyhrazená parkoviště.
ČRS SÚS Praha
181
Kačák 6
Délka:
15,0 km
Rozloha:
2,0 ha
Popis revíru:
- od vtoku do rybníka Loděnice až k pramenům u Kroučové včetně všech přítoků
- rybníky na povodí nejsou součástí revíru.
ČRS MO Nižbor
Berounka 4B
Délka:
8,0 km
Rozloha:
52,0 ha
Přítok Vltavy
Popis revíru:
- od jezu v Nižboru až k jezu Valentova mlýna v Sýkořicích
Míry ryb:
- kapr 40 cm, štika 55 cm, parma 45 cm, candáta 45 cm
Podmínky rybolovu:
- lov z loděk povolen - vyjma 30 m nad jezovým tělesem - označeno tabulemi
- přítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán
- rybolov povolen pouze na jednoháček
- přívlač povolena od 1. září
- mládeži do 15 let je zakázán lov na živou a mrtvou rybku a její části
- místo na pravém břehu v prostoru nad jezem vymezeno pro lov ZTP-P (označeno tabulemi).
Revír 411 177 - mimopstruhový
ČRS SÚS Praha – ČRS MO Rakovník
Lišanský potok 1
Délka:
12,0 km
Rozloha:
3,0 ha
Přítok Rakovnického potoka
Popis revíru:
- od ústí Rakovnického potoka v k. ú. Rakovník až k pramenům v k. ú. Povlčín
- přítoky jsou CHRO – sportovní rybolov zakázán.
Revír 413 009 – pstruhový
ČRS SÚS Praha
Javornice 1
Délka:
20,0 km
Rozloha:
5,0 ha
Popis revíru:
- od vtoku do Berounky až k hrázi Vožehova rybníka u Kožlan
Podmínky rybolovu:
- přítoky jsou CHRO – sportovní rybolov zakázán
ČRS MO Rakovník
Berounka 6P
Délka:
34,0 km
Rozloha:
3,0 ha
Přítok Vltavy
Popis revíru:
- revír tvoří levostranné přítoky Berounky, potoky Tyterský, Týřovický, Slabecký, Modřejovický
včetně přítoků
Podmínky rybolovu:
- celý revír je CHRO – sportovní rybolov zakázán.
182
ČRS MO Křivoklát
Rakovnický potok 1P (Ryzavá)
Délka:
9,0 km
Rozloha:
1,0 ha
Přítok Rakovnického potoka – Berounky
Popis revíru:
- celý revír je chovný – sportovní rybolov zakázán.
ČRS MO Rakovník
Rakovnický potok 2
Délka:
12,0 km
Rozloha:
4,0 ha
Přítok Berounky
Popis revíru:
- od železničního mostu tratě Louny – Rakovník – až k silničnímu mostu ve Švihově
Podmínky rybolovu:
- přítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán.
ČRS SÚS Praha
Berounka č. 4P
Délka:
19,0 km
Rozloha:
3,0 ha
Popis revíru:
– pravostranný přítok Berounky - Habrový potok od soutoku s Berounkou až k pramenům,
včetně přítoků, mimo rybníky ležící na toku
– levostranný přítok – Vůznice od soutoku s Berounkou až k pramenům, včetně přítoků, mimo
rybníky ležící na toku
Podmínky rybolovu:
- celý revír je chovný
- sportovní rybolov zakázán.
SÚS ČRS Praha
Javornice 3
Délka:
12,0 km
Rozloha:
2,0 ha
Přítok Berounky
Popis revíru:
- od hraniční tabule na konci vzdutí Dolního Zdeslavského – Rajmanova rybníku u Zdeslavi
včetně všech přítoků, momo chovné rybníky na toku
Podmínky rybolovu:
- celý revír včetně přítoků je chovný – sportovní rybolov zakázán.
9.1.2. Seznam revírů místního významu
- na těchto revírech neplatí územní ani celosvazová povolenka
- platnou povolenku vydává uživatelská MO
- kontakt na možnost získání povolenky – výdejna, výdejce
Revír 411 134 – místní
ČRS MO Rakovník
Rybník Olešná
Rozloha:
7,0 ha
Podmínky rybolovu:
- povolenky nevydává.
Revír 411 148 – místní
183
ČRS MO Jesenice u Rakovníka
Štikový rybník
Rozloha:
2,5 ha
Podmínky rybolovu:
- povolenky vydává Lékárna Jesenice Dr. Krouza.
9.1.3. Seznam mimopstruhových revírů samostatných MO nesdružených ve společném
rybolovu
- na těchto revírech neplatí územní ani celosvazová povolenka
- kontakt na možnost získání povolenky – výdejna, výdejce
Revír 411 022 – mimopstruhový samostatný
ČRS MO Čistá u Rakovníka
Javornice 2
Délka:
7,0 km
Rozloha:
4,0 ha
Podmínky rybolovu:
- povolenky vydává pan Blacký, Čistá 67.
ČRS MO Nové Strašecí
Klíčava 2
Rozloha:
12,0 ha
Podmíky rybolovu:
- povolenky vydává pan Brejník, tel. 313 572 322.
ČRS MO Nové Strašecí
Pozdeňský potok 1
Délka:
3 km
Rozloha:
1 ha
Podmínky rybolovu:
- chráněná rybí oblast.
ČRS MO Přílepy u Rakovníka
Rybník Bělidlo
Rozloha:
1,0 ha
Podmínky rybolovu:
- povolenky nevydává.
9.1.4. Uživatelé rybářských revírů
ČRS MO Čistá (1080)
ČRS MO Jesenice (1081)
ČRS MO Křivoklát (1082)
ČRS MO Nové Strašecí (1083)
ČRS MO Přílepy (1100)
ČRS MO Rakovník (1084)
ČRS MO Ruda (1103)
Lesy České republiky s. p. Hradec Králové, Lesní správa Křivoklát
České rybářství s. r. o. Mariánské Lázně, středisko Mšec
9.1.5. Komerční lov ryb
Službu lovu ryb na udici poskytuje na Rakovnicku České rybářství s. r. o., středisko Mšec – sádky.
Rybolov je povolen na rybnících Jopát a Nádržka ve Mšeci.
184
9.2. Lov zvěře
Lov zvěře je rovněž při výborných přírodních podmínkách v regionu ekonomicky zajímavým odvětvím
cestovního ruchu s perspektivou dalšího rozvoje za předpokladu udržitelného rozvoje - regulace ze
strany příslušných orgánů a organizací (Lesů České republiky, Kanceláře prezidenta republiky –
Lánská obora, Českomoravské myslivecké jednoty – honitby v územní působnosti OMS Rakovník,
Správy CHKO Křivoklátsko, Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a
Městského úřadu Rakovník, odboru životního prostředí).
9.2.1. Okresní myslivecký spolek Rakovník
Okresní myslivecký spolek Rakovník
Vysoká 84
269 01 Rakovník
9.2.2. Přehled honiteb
Držitel honitby
Uživatel honitby
HS Mšecké Žehrovice
Honitba Lipina
HS Slabce
MS Lověna Slabce
LS Lány, KPP, Honitba Amálie
Amálie bažantnice
HS Rynholec
MS Ostříž Rynholec
HS Svojetín
MS Káně Svojetín
HS Srbeč
MS Podlesí Srbeč
HS Kolešov
MS Kolešov - Bukov
HS Řevničov
MS Bažantnice - Řevničov
HS Všetaty
MS Háj Všetaty
HS Nesuchyně
MS Lučina Nesuchyně
HS Zbečno
MS Sluka Zbečno
HS Hořovičky
MS Hubert Hořovičky
HS Pšovlky
Zdeněk Netrh
HS Lužná
MS Hlavačov Lužná
HS Pavlíkov
MS Sokol Pavlíkov
HS Mšec
MS Mšecké Žehrovice
HS Zdeslav
MS Černá kočka Velká Chmelištná
HS Hořesedly
HS Hořesedly
HS Kněževes
MS Přílepy - Kněževes
Spojené HS Pšovlky a HS Šanov
není
HS Šípy
MS Krahulčí Šípy
HS Křivoklát
MS Eustach Křivoklát
HS Hracholusky
MS Čertovka Novosedly
HS Jesenice - Krty
MS Jezerka Jesenice
HS Krakov
MS Vinice Krakov
HS Panoší Újezd
MS Luňák Panoší Újezd
HS Branov
MS Klucná Branov
HS Kolešovice
MS Tetřev Kolešovice
HS Rakovník
MS Bulovna Rakovník
HS Pochvalov
MS Kout Smilovice
HS Čistá
MS Javorná Čistá
Obora Libeň
Obora Libeň
HS Lupofyt Oráčov
HS Lupofyt Oráčov
185
HS Hřebečníky
MS Mileč Hřebečníky
HS Velká Buková
MS Bučina Velká Buková
HS Mutějovice
Ing. Zdeněk Rosa
HS Nový Dům
MS Doupno - Maxov
HS Chrášťany
MS Chrášťany
HS Hředle
HS Hředle
HS Tytry
HS Tytry
HS Lubná - Senec
MS Doubrava - Lubná
HS Jesenice - Kosobody
HS Jesenice - Kosobody
HS Drahouš
MS Diana Drahouš
HS Kounov
MS Hubert Kounov
Držitel honitby
HS Petrovice
Uživatel honitby
MS Jedlina Václavy
HS Senomaty
MS Kněžská jáma Senomaty
HS Děkov
HS Děkov
Město Rakovník
Ing. Jiří Lengyel
HS Nové Strašecí
HS Nové Strašecí
LČR Hradec Králové, LS Lužná Hubert
LČR Hradec Králové, LS Lužná Hubert
LČR Hradec Králové, LS Lužná Bor - Podbořánky
MS Bor Podbořánky
LČR Hradec Králové, LS Lužná Bedlno
MS Hořovičky - Lovíč
LČR Hradec Králové, LS Lužná Smilovice
MS Podlesí Pochvalov
LČR Hradec Králové, LS Lužná Třeboc
Pavel Moravec
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Skryje
MS Zbirožský potok
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Kouřimec
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Kouřimec
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Pustá Seč
Ing. Ivana Kranichová
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Pařeziny
Karel Breník
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Leontýn
ORA Print a. s.
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Písky
SOUL Písky
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Marvany
Dr. Ing. Karel Stejskal
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Hracholusky
MS Čertovka Novosedly
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Všetaty
Ing. Miroslav Moravec
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Nezabudice
MS Sluka Nezabudice
LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Tok Brejl
MS Tok Nový Dům
LČR Hradec Králové, LS Nižbor Sýkořice
Ing. arch. Milan Fiala
LČR Hradec Králové, LS Lužná Tři Stoly
CE WOOD a. s. Zlín
LČR Hradec Králové, LS Lužná Špičák
MS Špičák
LČR Hradec Králové, LS Lužná Barvínek
Bohuslav Novotný
LČR Hradec Králové, LS Lužná Louštín
ČMMJ Praha
LČR Hradec Králové, LS Lužná Císařská
Ing. Vladimír Mikulec
LČR Hradec Králové, LS Lužná Haná
LČR Hradec Králové, LS Lužná Haná
LČR Hradec Králové, LS Lužná Merkovka
Jaroslav Vodrážka
LČR Hradec Králové, LS Lužná Bor
MS Střela Milý
9.2.3. Komerční lov zvěře
Pro loveckou turistiku – komerční lov zvěře mají největší význam honitby ve vlastnictví a užívání
lesních společností:
Lesní správa Lány, příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky, Lesní 140
Lesy České republiky, s. p. Hradec Králové, Lesní správa Křivoklát, Nechlebárna 43
Lesy České republiky, s. p. Hradec Králové, Lesní správa Lužná, 9. května 254
V menší míře mohou být pro loveckou turistiku využívány honitby užívané fyzickými osobami.
186
Honitby v držení a užívání mysliveckých sdružení slouží pro vlastní aktivity členů mysliveckých
sdružení.
10. Turistická infrastruktura
10.1. Pěší turistika
Předpokladem pro uspokojení zájemců o pěší turistiku je dostatečně hustá, atraktivní a dobře
značená síť turistických tras. Na území regionu se tato síť nachází především ve významných
oblastech cestovního ruchu – Balkán, Jesenicko, údolí Javornice, Křivoklátsko, údolí Rakovnického
potoka. Seznam turistických tras na území regionu eviduje Klubu českých turistů, který zároveň
turistické trasy navrhuje a zajišťuje jejich údržbu a značení. Kromě základní sítě čtyř druhů
turistických tras (červená, modrá, zelená, žlutá) existuje v regionu i síť turistických tras, které jsou
zřizovány a udržovány jinými subjekty. Jde především o trasy Lesů české republiky, které vedou
evidenci těchto tras. Trasy Lesů České republiky mají současně jiný způsob značení. V řešeném
území se tyto trasy nacházejí především v oblasti Křivoklátska a Lánské pahorkatiny (Maxova
obora). K pěším turistickým trasám v regionu lze konstatovat, že v oblasti Jesenicka a Křivoklátska
patří mezi frekventované, celkově v rámci regionu dobře značené a udržované s výjimkou krátkých
úseků, které jsou hůře prostupné a schůdné. V tomto případě provádí KČT přeložky problematických
úseků tras na jiné, prostupné komunikace (často i pozemní komunikace pro motorová vozidla). Toto
řešení však nelze považovat za systémové.
10.1.1. Pěší turistické trasy Klubu českých turistů
Přehledová mapa značených turistických tras na území regionu Rakovnicko
(mapový podklad ŽAKET Cartography)
Ze schématu je patrné husté pokrytí pěšími trasami KČT v oblasti Křivoklátska, Jesenicka,
Poddžbánska a Podlesí (Novostrašecka). Nižší pokrytí je v okolí Rakovníka směrem k Balkánu a
Čistecku. Až na jednu výjimku nejsou turistické trasy vedeny po území regionu Kněževes
(severozápad regionu). Několik tras je částečně ve vzájemném souběhu (barvy tras se v přehledové
mapce překrývají).
Seznam pěších tras KČT
Číslo
Začátek
Konec
Délka km
V regionu km
Náročnost
Atraktivita
0001 Kalinova Ves
Beroun
46,0
27,0 střední
vysoká
0029 Nové Strašecí
Doksy
20,5
7,5 nízká
střední
0030 Zbečno
Beroun
27,7
8,2 střední
střední
0033 Dlouhý hřeben
Beroun
20,0
4,0 střední
střední
0035 Leontýnský zámek
Točník
15,5
5,0 nízká
střední
0039 Lány
Křivoklát
21,0
21,0 vysoká
vysoká
0040 Křivoklát
Rakovník
18,0
18,0 vysoká
vysoká
0046 Rakovník
Louny
40,5
23,0 vysoká
střední
0047 Rakovník
Kalinova Ves
27,5
27,0 vysoká
0205 Machův mlýn
Mariánská Týnice
19,0
5,0 střední
1004 V Potocích
Kladno
51,5
40,0 vysoká
střední
1020 U Můstku
Krtské skály
4,0
4,0 nízká
vysoká
187
vysoká
nízká
1022 Leontýnský zámek
Pod Malým Vlastcem
1023 Svatý Hubert
Vlčí hora
11,0
5,0 střední
vysoká
9,5
9,0 střední
střední
1024 Žloukovice
Nový Jáchymov
1074 Maxova obora
Rakovník
5,5
2,0 střední
střední
10,5
10,5 střední
1089 Třeboc
Žerotín
vysoká
20,5
14,5 střední
nízká
1092 Skryje
Novosedly
1408 Sýkorův mlýn
Skryje
6,5
6,5 střední
12,5
3,5 vysoká
1429 Svatý Hubert
Kožlany
střední
20,5
8,0 střední
střední
1630 Veletice
Louny
37,5
5,0 střední
nízká
Městečko
15,5
15,5 střední
3024 Zbečno
Písky
3,5
3,5 vysoká
vysoká
3054 Řevničov
Pod Klukem
3,0
3,0 střední
střední
3056 Karlova Ves
Hřeben
13,5
2,5 střední
střední
3057 Skryje
Točník
15,0
5,0 střední
střední
3075 Marek
Skryje
11,5
11,5 vysoká
vysoká
3076 Jesenice
Žihle
12,0
8,0 střední
střední
3084 Rakovník
Domoušice
23,0
20,0 střední
střední
3100 Rakovník
Jesenice
22,0
22,0 střední
střední
střední
střední
3104 Čistá
Kůzová
3,5
3,5 nízká
nízká
3105 Pod Malým Louštínem
Louštín
3,0
3,0 střední
vysoká
3941 Žerotín
Výrov
27,0
5,5 střední
střední
3988 Krásný Dvůr
Petrohrad
33,5
4,0 střední
nízká
6013 Řevničov
Perun
13,0
13,0 střední
nízká
6027 Račice
Pod Beraníkem
4,5
4,5 střední
střední
Rybník Punčocha
4,5
4,5 střední
nízká
nízká
6029 Milý
Mšec
5,0
5,0 střední
6030 Písky
Marvany
10,5
10,5 střední
střední
6031 V Potocích
Újezdec
9,0
9,0 vysoká
vysoká
6032 Petrohrad
Krakovec
25,5
21,0 střední
vysoká
6033 Řevničov
Lány
12,5
12,5 střední
střední
6053 Křivoklát
Roztoky
4,0
4,0 střední
vysoká
6118 Skryje
Týřov
2,0 vysoká
vysoká
Číslo
Začátek
2,0
Konec
6132 Na Lubech
Zbečno
6943 Pod Džbánem
7030 Dřevíč
Délka km
V regionu km
Náročnost
Atraktivita
3,5
3,5 střední
střední
Markvarec
14,0
3,5 střední
vysoká
Brodec
10,0
3,0 střední
vysoká
Na Rakovnicku je téměř 460 km značených turistických tras.
Náročnost a atraktivita hodnocena kanceláří Svazku měst a obcí Rakovnicka při jejich zaměřování a
mapování.
Podrobný přehled pěších turistických tras na území Rakovnicka:
Červená turistická trasa 0001 Kalinova Ves - Slapnice - Pustá Seč - Beroun
Km
Cíl
0,0
Kalinova Ves (červená 0047, červená 0207), za řekou Zvíkovec a Kostelík - začátek
CHKO Křivoklátsko, Javornice - levostranný přítok Berounky, Vodácká naučná stezka
Berounka
2,0
Hradiště - rekreační sídlo
4,0
Čilá - rekreační sídlo
5,0
Slapnice - údolí Zbirožského potoka (hranice přírodní rezervace Jezírka, dále proti proudu
Zbirožského potoku po cestě ke Skryjskému jezírku), penzion Na Slapnici
188
7,0
8,0
11,5
13,5
16,0
17,0
18,0
22,0
23,0
25,0
26,0
28,5
31,0
32,0
33,0
35,0
37,5
39,0
46,0
Skryje kostel (modrá 1092 - Novosedly, modrá 1408 - Skryjské jezírko, Sýkorův mlýn,
zelená 3057 - Vlastec, nejvyšší vrch Rakovnicka, Točník), obec vyhlášena jako vesnická
památková zóna, lidová architektura, roubené chalupy, kostel sv. Michala, Památník
Joachima Barranda (expozice Muzea TGM Rakovník)
Skryje most (modrá 1092 - Novosedly, zelená 3075 - Marek - hájovna v údolí Javornice,
žlutá 6118 - Týřov - zřícenina hradu a hranice stejnojmenné národní přírodní rezervace),
řeka Berounka, Vodácká naučná stezka Berounka, před mostem na pravém břehu
Berounky tábořiště Ahoj
proti Kouřimecké rybárně, památkově chráněné stavby, památný dub Oty Pavla
Křiniště, hájovna (300 m hranice přírodní rezervace Čertova skála)
V potocích rozcestí (modrá 1004 - Mšec, žlutá 6031 - Újezdec), 700 m po Tyterském
potoku hospoda U Rozvědčíka
Nezabudice, kostel sv. Vavřince, Pamětní síň Jaroslava Fraňka (Muzeum TGM Rakovník),
dole u silnice Roztoky - Týřovice přívoz V Luhu k chalupě Jana Proška - Pamětní síň Oty
Pavla (Obec Branov)
Nezabudický mlýn, hodnotná stavba lidové architektury, od mlýna nejdříve po silnici a pak
strmě vzhůru k přírodní rezervace Nezabudické skály (1 km) - nádherné výhledy do údolí
Berounky
Roztoky most, Školní naučná stezka Křivoklátsko, na druhém břehu řeky Berounky,
Vodácká naučná stezka Berounka sportovní slalomová trať na Berounce, hospoda U jezzu
Roztoky nahoře, dále vzhůru podél hranice přírodní rezervace Stříbrný luh
Pod Beraníkem rozc. - 498 m n. m. (žlutá 6027 - Račice)
Dlouhý hřeben rozc. (červená 0033 - Beroun), jižně na křižovatce silnic Roztoky - Nižbor Karlov výklenková kaplička a dále ke Karlovu Leontýnský zámek s kaplí sv. Václava (ústav
sociální péče - areál není veřejnosti přístupný)
Pustá Seč rozc.
Žloukovická hájovna (žlutá 6026 - Žloukovice železniční stanice)
Pod Hrachovkou rozcestí (modrá 1024 - Nový Jáchymov)
Jalovčina
Čerchov - odbočka k vyhlídce 0,1
Nižbor U lípy (červená 0094 - Nižbor místní, modrá 1079 - Kladno, zelená 3053 - Nový
Jáchymov, žlutá 6049 - Lísek)
Stradonice - Keltské oppidum
Beroun
Červená turistická trasa 0029 Nové Strašecí - Lodenice - Doksy
Km
Cíl
0,0
Nové Strašecí železniční stanice (zelená 3023 - Městečko), začátek naučné stezky
Novostrašecko, v blízkosti přírodní památka Na Novém rybníce, přírodní rezervace
Podhůrka, severně 1 km rozhledna Mackova hora (expozice Muzea TGM Rakovník)
krásný kruhový výhled do okolí
2,0
Nové Strašecí náměstí, (žlutá 6028 - rybník Punčocha), kostel Narození Panny Marie,
kaple sv. Isidora, Husův sbor, radnice s hranolovou věží, Městské muzeum u školy poblíž
kostela, památné stromy - dub letní a lípa malolistá
3,5
rozcestí se žlutou (žlutá 6028 - rybník Punčocha), začátek obory Libeň, dále přírodní
rezervace Louky v oboře Libeň, keltské hradiště, v poloze Lipina naleziště "Keltské hlavy",
obec Mšecké Žehrovice, kostel sv. Martina, severně obci na trase naučné stezky
Novostrašecko Džbánský buk
4,0
Oborský rybník
6,0
Mšecké Žehrovice
8,5
Lodenice, zemědělská obec s rybníky na potoce Lodenice (zvaném též Kačák)
11,0
Čelechovice
13,5
Kačice (žlutá 6023 - Sv. Jakub rozcestí)
16,5
Srby (zelená 3022 - Kamenné Žehrovice)
19,0
Kamenné Žehrovice - Turyň
20,5
Doksy
189
Červená turistická trasa 0030 Beroun - Jinčov - Zbečno
Km
Cíl
0,0
Beroun
9,5
Chyňava
18,0
Kouty
19,5
Jinčov - odbočka ke zřícenině hradu Jinčov 0,7 km a ke hranici národní přírodní rezervace
Vůznice
20,0
Skalka hájovna, 2 km jižně po silnici směr Nižbor zámeček Dřevíč (veřejnosti nepřístupný)
22,5
Řepiště rozcestí, 1 km jižně hranice přírodní rezervace Kabečnice nad údolím Berounky
25,0
Sýkořice, rekreační obec
27,0
Zbečno (zelená 3024 - Písky, žlutá 6132 - Rozcestí u hájovny Kaly), kostel sv. Martina u
něj 2 lípy malolisté, Hamousův statek - roubený špýcharový dům, expozice Správy
státního hradu Křivoklátu, západně kaplička v místě, kde byl zavražděn kníže Břetislav II.
a 3 lípy malolisté, klenutý Masarykův most přes řeku Berounku, sídlo Správy CHKO
Křivoklátsko
27,7
Zbečno železniční stanice
Červená turistická trasa 0033 Beroun - Leontýnský zámek - Dlouhý hřeben
Km
Cíl
0,0
Beroun
7,0
Lísek (žlutá 6049 - Nižbor), před Hudlicemi jižně 200 m od trasy přírodní památka Stará
Ves
10,5
Hudlice (modrá 1021 - Zdice)
14,0
Nový Jáchymov (modrá 1024 - Žloukovice, zelená 3053 - Nižbor U lípy)
16,0
Buček rozcestí, severovýchodně 1,5 km po silnici hranice přírodní rezervace Červený kříž
18,5
Leontýnský zámek, (červená 0035 - Točník, modrá 1022 - Pod Malým Vlastcem), ústav
sociální péče - areál veřejnosti nepřístupný, uvnitř kaple sv. Václava a severně na
křižovatce silnic Roztoky - Nižbor - Karlov výklenková kaplička
19,0
Rozcestí s modrou (modrá 1022 – Leontýn, Pod Malým Vlastcem)
20,0
Dlouhý hřeben rozcestí (červená 0001 - Kalinova Ves), severovýchodně 300 m hranice
přírodní rezervace Stříbrný luh
Červená turistická trasa 0035 Točník - Karlov - Leontýnský zámek
Km
Cíl
0,0
Točník
4,0
Hředle
6,5
Rozcestí v polesí Jestřáb (zelená 3056 - Karlova Ves U buku, Hřeben rozcestí)
7,5
Zelený kříž
10,5
Na Vartě (žlutá 6047 - Točník okruh)
13,0
Karlov, kruhový hospodářský dvůr památkově chráněný
15,5
Leontýnský zámek (červená 0033 - Dlouhý hřeben rozcestí, Beroun, modrá 1022 - Pod
Malým Vlastcem) ústav sociální péče - areál veřejnosti nepřístupný, uvnitř kaple sv.
Václava a severně na křižovatce silnic Roztoky - Nižbor - Karlov výklenková kaplička
Červená turistická trasa 0039 Lány - Křivoklát
Km
Cíl
0,0
Lány (žlutá 6033 - Řevničov), zámek Lány s kostelem Jména Ježíš, přístupný zámecký
park (expozice Muzea TGM Rakovník), hřbitov s hroby T. G. Masaryka a členů jeho
rodiny, Muzeum TGM Lány, Galerie Alice Masarykové, Muzeum sportovních vozů, lánská
obora - veřejnosti nepřístupná, v okolí vedla koněspřežná buštěhradská dráha
1,0
Myslivna Šubrt
2,5
Pánova louka
5,0
Ploskovská myslivna
6,0
Nové Mýto (žlutá 6024 - Dolní Bezděkov)
9,0
Rozcestí u Lánské obory (Zelený kříž) (zelená 3020 - Roučmída)
10,5
Rozcestí u hájovny Kaly (žlutá 6132 - Zbečno)
12,5
V Kovářově luhu
190
13,5
15,5
17,5
18,0
19,0
21,0
Klíčava pod přehradou - vodní nádrž na stejnojmenné říčce, přístupná hráz přehrady,
severně zřícenina hradu Jivno, přírodní rezervace Svatá Alžběta - veřejnosti nepřístupné
(leží v prostoru Lánské obory)
Pod Javůrkem
Písky (zelená 3024 - Zbečno, žlutá 6030 - rozcestí hájovna Marvany), dále po červené
vede i trasa naučné stezky Brdatka přes stejnojmennou přírodní rezervaci, krásné výhledy
na údolí Berounky
Rozcestí se zelenou (zelená 3024 – Zbečno, Písky)
V Brdatce
Křivoklát hrad (červená 0040 - Rakovník, žlutá 6053 - Roztoky nahoře), národní památka,
Budy - památkově chráněný mlýn Podhradec, Informační výchovné a vzdělávací středisko
Budy, sportovní areál Kolečko, Amalín - Informační a vzdělávací středislo LČR LS
Křivoklát, kostel sv. Petra, sloup sv. Jana Nepomuckého, pomník K. E. II. z Fürstenberka,
Dětská naučná stezka Paraplíčko - vyhlídka na Berounku a Roztoky, u ZŠ Křivoklát Školní
naučná stezka Křivoklátsko, kaple Panny Marie u silnice do Roztok, přírodní rezervace Na
Babě
Červená turistická trasa 0040 Křivoklát - Rakovník
Km
Cíl
0,0
Křivoklát hrad (červená 0039 - Lány, žlutá 6053 - Roztoky nahoře), národní památka, Budy
- památkově chráněný mlýn Podhradec, Informační výchovné a vzdělávací středisko
Správy CHKO Křivoklátsko, sportovní areál Kolečko, Amalín - - Informační a vzdělávací
středislo LČR LS Křivoklát, kostel sv. Petra, sloup sv. Jana Nepomuckého, pomník K. E.
II. z Fürstenberka, Dětská naučná stezka Paraplíčko - vyhlídka na Berounku a Roztoky, u
ZŠ Křivoklát Školní naučná stezka Křivoklátsko, kaple Panny Marie u silnice do Roztok,
přírodní rezervace Na Babě
0,5
Křivoklát železniční stanice (žlutá 6053 - Roztoky nahoře)
2,5
Losy (Tyršovy stezky)
4,0
Nad Popelkou
6,0
Kalubice, severně od vsi dub letní
7,3
Pustověty železniční stanice
7,5
Pustověty (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec), vyjížďky na koních Pustověty
9,5
Lašovice železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec)
10,0
Rozcestí s modrou (1004 – V potocích, Kladno)
12,5
Dolní Chlum, ve vsi stavby lidové architektury, v poloze U starého zámku kruhové valy a
příkopy tvrze
15,0
Papírna rozcestí
17,5
Rakovník železniční stanice
18,0
Rakovník náměstí (červená 0046 - Krušovice, červená 0047 - Kalinova Ves, modrá 1074 Maxova obora rozcestí, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská
památková zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově
chráněné stavby na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici,
cisterciácký dům - budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie,
Samsonův dům, městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel
sv. Jiljí na západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní
část kaple sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka,
sportovní a rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala,
plavecký bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion,
výchozí místo cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo,
Městské informační centrum na Husově náměstí
Červená turistická trasa 0046 Rakovník - Na Hýži - Louny
Km
Cíl
0,0
Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0047 - Kalinova Ves, modrá 1074 Maxova obora rozcestí, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská
191
2,5
3,0
5,5
7,0
9,0
9,5
11,0
11,5
13,0
14,5
18,5
20,5
22,0
23,0
27,0
28,5
33,0
35,5
39,0
40,5
Šamotka
Bartoňský rybník
Belšanka hájovna (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec), krásné lesy, ráj pro houbaře
Krásná dolina hájovna (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec), hranice CHKO
Křivoklátsko
Rozcestí s modrou (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec)
Merklův pramen, v okolních lesích několik památných stromů (buky lesní)
Kluk 450 m (zelená 3054 - Řevničov železniční stanice)
Maxova obora rozcestí (modrá 1074 - Rakovník), trasa naučné stezky Louštín,
Louštín rozcestí (zelená 3105 - Pod Malým Louštínem rozcestí), z rozcestí odbočka po
zelené na vrch Louštín 537 m - krásná vyhlídka do Rakovnické kotliny a CHKO
Křivoklátsko
Krušovice, Rabasova cesta, za Louštínem vlevo Kozí hrádek, v obci pivovar - technická
památka, v areálu pivovaru zámek s kaplí, Husova škola poblíž pivovaru, za obcí
jihozápadně tři duby letní, působiště malíře Václava Rabase
Hředle, sídlo společnosti Spongilit (těžba a zpracování opuky), kostel Všech Svatých, v
jeho blízkosti 2 památné lípy
Džbán 535,5, nejvyšší vrchol stejnojmenného opukového masivu (žlutá 6013 Řevničov
železniční stanice - Perun)
Třeboc, kaple sv. Vojtěcha (200 m západně od rozcestí s modrou), (modrá 1089 - Třeboc,
Panenský Týnec)
Na Hýži rozcestí
Dolní Ročov (zelená 3941 - Žerotín, Pod Výrovem)
Úlovice rozcestí
Brodec
Líšťany
U vodárny rozcestí (modrá 1630 - Veletice)
Louny
Červená turistická trasa 0047 Rakovník - Machův mlýn - Kalinova Ves
Km
Cíl
0,0
Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, modrá 1074 Maxova obora rozcestí, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská
1,0
Rakovník u stadionu (zelená 3100 - Jesenice)
5,0
Lubná, kostel sv. Jiří, 300 m jihovýchodně od obce významný krajinný prvek Lubná nad
Skalkou
8,0
Žďáry
10,0
Malinová
11,5
Polský ovčín
192
13,0
15,0
16,5
18,0
19,0
21,0
23,5
27,0
27,5
Zhoř
Krakovec zřícenina hradu (žlutá 6032 - Jesenice), zřícenina gotického hradu, památková
zóna
Prostřední jedlina
Machův mlýn (červená 0205 - Mariánský Týnec), rekreační středisko v malebném údolí
říčky Javornice
Pod Ostrým vrchem
Marek (zelená 3075 - Skryje most), lovecká chata na Javornici
Čertovec, za ním vpravo ve strmých svazích přírodní rezervace Dubensko
Ústí potoka Javornice
Kalinova Ves (0001, 0207), za řekou Zvíkovec a Kostelík - začátek CHKO Křivoklátsko,
Javornice - levostranný přítok Berounky, Vodácká naučná stezka Berounka
Červená turistická trasa 0205 Mariánský Týnec - Strachovice - Machův mlýn
Km
Cíl
0,0
Mariánský Týnec (modrá 1433 - Kaznějov)
3,5
Hubenov
6,0
Hradecko
9,0
Strachovice u železniční stanice (modrá 1429 - Svatý Hubert zámek, Krašov), ráj houbařů,
sběr borůvek
11,0
Rybník Ožehák, rekreační zařízení u rybníka na říčce Javornici v krásném údolí
12,5
Cukrovic mlýn
16,0
Uhrovic mlýn
18,0
Milíčov, kostel sv. Petra v okovech
19,0
Machův mlýn (červená 0047 - Rakovník, Kalinova Ves), rekreační zařízení na říčce
Javornici v malebném údolí
Modrá turistická trasa 1004 V potocích - Mšec - Kladno
Km
Cíl
0,0
V potocích rozcestí (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, žlutá 6031 - Újezdec), dále po
směru toku Tyterského potoka hospoda U Rozvědčíka
1,0
Gypsárna rozcestí (žlutá 6031 - Újezdec)
3,0
Malá Buková
4,0
Pod Čepinou
6,5
Pustověty (červená 0040 - Rakovník, Křivoklát), vyjížďky na koních, trasa cyklistické
naučné stezky Rakovník - Křivoklát
8,5
Lašovice železniční stanice (červená 0040 - Rakovník, Křivoklát), až k Řevničovu nádraží
jsou lesy rájem houbařů
9,0
Rozcestí s červenou (červená 0040 – Rakovník, Křivoklát)
10,5
Marvany hájovna rozcestí (žlutá 6030 - Písky)
12,5
Pod Špičákem rozcestí
14,0
Chladná stráň
15,5
Belšanka hájovna (červená 0046 - Rakovník, Krušovice)
17,0
Krásná dolina (červená 0046 - Rakovník, Krušovice)
19,0
Rozcestí s červenou (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), 2,5 km za rozcestím prochází
trasa územím přírodní rezervace Prameny Klíčavy
22,0
Rozcestí se žlutou (žlutá 6033 - Řevničov, Lány)
23,0
Řevničov železniční stanice (zelená 3054 - Kluk, žlutá 6013 - Řevničov, žlutá 6033 - Lány)
24,5
Pod Malým Louštínem rozcestí (zelená 3105 - Louštín rozcestí, žlutá 6013 - Řevničov),
rozcestí trasy cyklistické naučné stezky Louštín
28,0
Bucký rybník, rekreační rybník, památné duby letní na hrázi rybníka, 1 km za Buckem
vlevo je území přírodní rezervace V Bahnách
31,0
Punčocha (žlutá 6028 - Nové Strašecí), rybník na Lodenici, trasa naučné stezky
Novostrašecko, dále kaskáda rybníků pokračuje - Mlýnský rybník, Pilský rybník, na hrázi
památný buk lesní
34,0
Červený rybník, největší rybník kaskády, od Mšeckých Žehrovic se napojuje trasa naučné
stezky Novostrašecko
193
36,0
39,0
40,0
41,0
43,0
45,0
46,5
49,0
51,0
51,5
Mšec (žlutá 6029 - Milý, Řevničov železniční stanice), v obci zámek, kostel sv. Kateřiny, v
obci památná lípa velkolistá, 1,5 km východně na trase za obcí lokalita Háj - od ní 0,5 km
jižně významný krajinný prvek Mšecká stráň
Háj
Martinice
Drnek
Hradečno
Smečno
Svinařov
Libušín
Sv. Jakub rozcestí
Kladno - Rozdělov
Modrá turistická trasa 1020 U můstku - Krtské skály rozcestí
Km
Cíl
0,0
U můstku (červená 0015 - Petrohrad, Blatno), trasa naučné stezky Jesenicko
2,0
Krty, kostel sv. Vojtěcha
2,3
Krty železniční stanice
3,3
Krtské skály, trasa prochází územím stejnojmenné přírodní památky, na jejím území
malebné žulové lůmky, ráj houbařů
4,0
Krtské skály rozcestí (zelená 3076 - Jesenice, Žihle), po zelené směrem na Jesenici
pokračuje trasa naučné stezky Jesenicko
Modrá turistická trasa 1022 Leontýnský zámek - Pod Malým Vlastcem
Km
Cíl
0,0
Leontýnský zámek (červená 0033 - Dlouhý hřeben, Beroun, červená 0035 - Točník), ústav
sociální péče - areál veřejnosti nepřístupný, uvnitř kaple sv. Václava a severně na
křižovatce silnic Roztoky - Nižbor - Karlov výklenková kaplička, 1 km jz. od Leontýnského
zámku památný Rohanův dub letní
0,5
Rozcestí (červená 0033 – Dlouhý hřeben, Beroun)
3,0
Karlova Ves, U Buku (zelená 3056 - Hřeben rozcestí)
4,5
Rozcestí se zelenou (zelená 3056 - Hřeben rozcestí)
6,5
U Háků rozcestí (žlutá 6127 - Hřebeny hájovna)
9,5
Bušohrad hájovna
11,0
Pod Malým Vlastcem rozcestí (zelená 3057 - Skryje), 1 km po zelené nejvyšší vrch
Rakovnicka Vlastec 611 m
Modrá turistická trasa 1023 Svatý Hubert - Vlčí hora
Km
Cíl
0,0
Svatý Hubert (modrá 1429 - Krašov, žlutá 6032 - Krakovec, Petrohrad), stejnojmenný
lovecký zámeček (využívaný k rekreačním účelům), okolní lesy jsou rájem houbařů a pro
sběr borůvek, 200 m za lesem trasa prochází územím přírodní památky Plaviště, 800 m
jižně od Sosně je dále přírodní památka Lom Soseň a významný krajinný prvek Boží
kámen, další 1 km jižně se nachází přírodní památka Prameny Javornice
3,5
Kosobody (zelená 3100 - Rakovník, Jesenice), cesta ze Svatého Huberta směrem na
Kosobody nabízí krásný výhled do okolí (masiv Džbánu, Doupovské vrchy, Krušné hory a
České středohoří), 500 m západně od rozcestí se zelenou pod Sosní se nachází opuštěný
Lom Kosobody - významný krajinný prvek, 1,5 km za Kosobody se po pravé straně trasy
nachází hranice přírodní památky Malý Uran
5,5
Kosobody železniční stanice
7,5
Bedlno, 1 km za Bedlnem směrem k silnici Plzeň - Most se vlevo nachází Lom Bedlno významný krajinný prvek (místo natáčení exteriérových filmových scén)
9,0
Tobiášův vrch rozhledna (zelená 3988 - Krásný Dvůr), expozice Muzea TGM Rakovník,
krásný rozhled severním směrem (Doupovské hory, Krušné hory, Džbán, České
středohoří)
9,5
Vlčí hora rozcestí (zelená 3988 - Krásný Dvůr)
Modrá turistická trasa 1024 Žloukovice – Nový Jáchymov
194
Km
0,0
1,5
4,0
5,5
Cíl
Žloukovice, železniční stanice (žlutá 6026 – Žloukovická hájovna)
Pod Hrachovkou (červená 0001 – Kalinova Ves – Nižbor)
Červený kříž, přírodní rezervace
Nový Jáchymov (červená 0033 – Dlouhý hřeben, rozcestí – Beroun, modrá 3053 – Nižbor
U lípy)
Modrá turistická trasa 1074 Maxova obora - Rakovník
Km
Cíl
0,0
Maxova obora rozcestí (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), trasa pěší a cyklistické
naučné stezky Louštín, směrem ke Sládkovu kříži památný dub letní a malebný rybníček
Punčoška
1,5
Sládkův kříž hájovna, začátek naučné stezky Louštín, vpravo od rozcestí památný jeřáb
břek a 500 dále pět buků a dvě borovice
3,0
Lužná železniční stanice, Železniční muzeum Českých drah
6,5
Hlavačov 405 m, pozůstatky stejnojmenného hradu, odbočka 0,1 km
8,0
Rozcestí
10,5
Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, červená 0047 Kalinova Ves, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská památková
zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově chráněné stavby
na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům
- budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům,
městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na
západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple
sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a
rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký
bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo
cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační
centrum na Husově náměstí
Modrá turistická trasa 1089 Třeboc - Milý - Panenský Týnec
Km
Cíl
0,0
Třeboc, kaple sv. Vojtěcha 200 m západně v horní části návsi (červená 0046 - Rakovník,
Louny)
1,0
Na Hýži rozcestí (červená 0046 - Rakovník, Louny)
4,0
Kroučová, kostel sv. Markéty 300 m nejprve jižně do středu obce, na křižovatce se silnicí
Řevničov - Třeboc odbočit doprava, kostel je po pravé straně a u něj památná lípa
malolistá
5,5
Kalivodský les
8,0
Obora
9,0
Vrch Vošková 469 m, za rozcestníkem 400 m vlevo stožár GSM ve tvaru borovice
11,0
Milý (žlutá 6029 - Řevničov železniční stanice), kaple sv. Michala uprostřed návsi, od
modré po pravé straně, po 300 m po silnici odbočka na polní cestu vpravo - hranice
přírodní rezervace Milská stráň
14,5
Les Spáleniště, za rozcestníkem 600 m po pravé straně hranice přírodní památky Na
Pilavě
17,5
Bílichov
20,5
Žerotín (zelená 3941 - Výrov rozcestí)
Modrá turistická trasa 1092 Skryje - Novosedly
Km
Cíl
0,0
Skryje kostel (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1408 - Sýkorův mlýn, zelená
3057 - Točník), obec vyhlášena jako vesnická památková zóna, lidová architektura,
roubené chalupy, kostel sv. Michala, Památník Joachima Barranda (expozice Muzea TGM
Rakovník)
1,0
Skryje most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, zelená 3075 - Marek, žlutá 6118 Týřov), řeka Berounka, Vodácká naučná stezka Berounka, před mostem na pravém břehu
Berounky tábořiště Ahoj
195
4,5
6,5
Hřebečníky, hotel Hřebebečníky, památkově chráněné stavby - zámeček, lovecká chata,
další stavby lidové architektury - roubené chalupy
Novosedly rozcestí (žlutá 6031 - V potocích, Újezdec), dále po žluté obec Novosedly lidová architektura, roubené chalupy
Modrá turistická trasa 1408 Sýkorův mlýn - Skryjské jezírko - Skryje
Km
Cíl
0,0
Sýkorův mlýn
4,0
Ostrovecký mlýn
4,5
Pod Ostrovcem
5,0
Jankovský mlýn (zelená 3515 - Zvíkovec, Na Chrástech), 1 km za rozcestím vlevo vedle
trasy přírodní rezervace Lípa
8,0
Slapnice hájovna
9,5
Skryjské jezírko, přírodní rezervace Jezírka
12,5
Skryje kostel (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Novosedly, zelená
3057 - Točník), obec vyhlášena jako vesnická památková zóna, lidová architektura,
roubené chalupy, kostel sv. Michala, Památník Joachima Barranda (expozice Muzea TGM
Rakovník)
Modrá turistická trasa 1429 Svatý Hubert - Strachovice - Krašov
Km
Cíl
0,0
Svatý Hubert zámek (modrá 1023 - Vlčí hora, severně od zámečku žlutá 6032 - Krakovec,
Petrohrad), stejnojmenný lovecký zámeček (využívaný k rekreačním účelům), okolní lesy
jsou rájem houbařů a pro sběr borůvek, za loveckým zámečkem se na trase nachází dva
památné buky lesní, 2 km jjv. od zámečku je zaniklé tvrziště Smrk
3,0
Smrk, rekreační vesnice
3,5
Nová Ves, rekreační vesnice, v blízkosti východně rekreační rybníky na Javornici - Horní
Karlův rybník ("Boubrlák"), Dolní Vojtův rybník
4,5
Kůzová (zelená 3104 - Čistá), rekreační vesnice
7,5
Strachovice železniční stanice
8,0
Strachovice u železniční stanice (červená 0205 Machův mlýn, Mariánský Týnec), sběr
borůvek a hub
10,0
Kožlany sídliště
10,5
Kožlany
14,0
Černíkovice
17,0
Všehrdy
20,5
Krašov zřícenina (žlutá 6606 - Kralovice)
Modrá turistická trasa 1630 Veletice - Pod Pískovým vrchem – Louny, rozcestí U vodárny
Km
Cíl
0,0
Veletice
4,5
Lhota
7,5
Sádek
9,0
Deštnice
11,0
Ve Falci
13,5
Pod Pískovým vrchem
15,5
U kaple sv. Vojtěcha (odbočka po modré ke kapli 70 m)
16,0
Na rovinách (trasa naučné stezky Kamenné řady u Kounova), (žlutá 6943 Pod Džbánem Markvarec)
18,0
Pod Pravdou II (červená, zelená 3941 - Žerotín, Dřevíč, Pod Výrovem), ke zřícenině hradu
Pravda po zelené 600 m
19,0
Rozcestí s červenou
19,5
U srubového tábora
22,5
Konětopy
25,5
Selmický les
27,5
Selmice, chaty
29,0
Zbrašín
33,0
Jimlín
196
34,0
37,5
Jimlín, železniční stanice
Louny, rozcestí U vodárny
Zelená turistická trasa 3023 Nové Strašecí - Městečko
Km
Cíl
0,0
Nové Strašecí železniční stanice (červená 0029 - Doksy), začátek naučné stezky
Novostrašecko, v blízkosti přírodní památka Na Novém rybníce, přírodní rezervace
Podhůrka, severně 1 km rozhledna Mackova hora (expozice Muzea TGM Rakovník)
krásný kruhový výhled do okolí, ve městě - kostel Narození Panny Marie, kaple sv.
Isidora, Husův sbor, radnice s hranolovou věží, Městské muzeum u školy poblíž kostela,
památné stromy - dub letní a lípa malolistá, naproti hrázi Nového rybníka II přírodní
rezervace Podhůrka
2,0
Ruda, kaple sv. Anděla Strážce, za obcí 700 m jihovýchodně za samotou mlýna významný
krajinný prvek Niva Klíčavy
4,4
Pilský rybník (žlutá 6033 – Řevničov, Lány)
4,5
Pilský rybník (žlutá 6033 - Řevničov, Lány)
8,0
Brejl BUS, památkově chráněná pila, nad osadou Brejl 4 památné duby letní
9,0
Svatá Alžběta, na křižovatce silnic pomník hajného Wágnera a sv. Alžběty, vlevo od trasy
oplocení Lánské obory
10,0
Pařeziny, hájovna
11,5
Mečná 433 m rozcestí (žlutá 6030 - Písky, Marvany hájovna rozcestí
15,0
Městečko, kostel sv. Jakuba Většího, památkově chráněné lidové stavby - špýchary,
stodoly
15,5
Městečko železniční stanice
Zelená turistická trasa 3024 Zbečno - Písky
Km
Cíl
0,0
Zbečno (červená 0030 - Beroun, žlutá 6132 - Rozcestí u hájovny Kaly), kostel sv. Martina
u něj 2 lípy malolisté, Hamousův statek - roubený špýcharový dům, expozice Správy
státního hradu Křivoklátu, západně kaplička v místě, kde byl zavražděn kníže Břetislav II.
a 3 lípy malolisté, klenutý Masarykův most přes řeku Berounku, sídlo Správy CHKO
Křivoklátsko, trasa prochází místní částí zvanou Riviera, v místě přítoku potoku Štíhlice do
Berounky končí naučná stezka Brdatka - zde je i hranice stejnojmenné přírodní rezervace
1,0
Pod Štíhlicí
3,0
Rozcestí s červeonou (červená 0039 – Lány, Křivoklát)
3,5
Písky (červená 0039 - Lány, Křivoklát, žlutá 6030 - Marvany hájovna rozcestí), po červené
lze pokračovat po trase naučné stezky Brdatka, která následně prochází přímo územím
přírodní rezervace
Zelená turistická trasa 3054 Řevničov železniční stanice - Kluk 450 m
Km
Cíl
0,0
Řevničov železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, žlutá 6013 Řevničov, žlutá 6033 - Lány), 0,5 km za železniční stanicí po modré je přírodní rezervace
Prameny Klíčavy
3,0
Kluk 450 m (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), 0,5 km severozápadně po červené se
lze napojit na trasu pěší a cyklistické naučné stezky Louštín, lesy jsou rájem houbařů
Zelená turistická trasa 3056 Karlova Ves - Hřeben rozcestí
Km
Cíl
0,0
Karlova Ves U Buku (modrá 1022 - Leontýnský zámek, Pod Malým Vlastcem), 1,5 km
severovýchodně od obce památný Rohanův dub (dub letní)
1,5
Rozcestí s modrou (modrá 1022 - Leontýnský zámek, Pod Malým Vlastcem)
2,5
Na Škrobě
3,5
Broumy (žlutá 6127 - U Háků rozcestí, Hřebeny hájovna)
6,0
Kublov (žlutá 6047 - okruh Točník), za obcí vlevo přírodní památka Zdická skalka u
Kublova
8,5
Kolna hájovna
10,5
Rozcestí v polesí Jestřáb (červená 0035 - Leontýnský zámek, Točník)
197
12,5
13,5
V potocích rozcestí (žlutá 6047 - okruh Točník), 500 m nad pozicí přírodní památka Vraní
skála
Hřeben rozcestí (modrá 1021 - Zdice, Hudlice)
Zelená turistická trasa 3057 Skryje - Vlastec - Točník
Km
Cíl
0,0
Skryje kostel (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Novosedly rozcestí,
modrá 1408 - Sýkorův mlýn), obec vyhlášena jako vesnická památková zóna, lidová
architektura, roubené chalupy, kostel sv. Michaela, Památník Joachima Barranda
(expozice Muzea TGM Rakovník)
4,0
Pod Malým Vlastcem (modrá 1022 - Leontýnský zámek), 1 km za rozcestím vlevo Vlastec
611 m - nejvyšší bod Rakovnicka
6,0
Vlastec hájovna (žlutá 6614 - Pod Týčským vrchem)
8,0
Hřebeny hájovna (žlutá 6127 - U Háků rozcestí)
10,5
Věrovice rozcestí
13,0
Březová
15,0
Točník
Zelená turistická trasa 3075 Marek - Modřejovice - Skryje most
Km
Cíl
0,0
Marek (červená 0047 - Rakovník, Kalinova Ves), lovecká chata v krásném údolí Javornice
2,5
Modřejovice, hodnotné stavby lidové architektury (ovčín), památná lípa malolistá,
rekreační obec
4,5
Slabce, zámek s parkem, kostel sv. Mikuláše, vyjížďky na koních, jižně 2 km památkově
chráněný dvůr Sadlno
6,0
Újezdec (žlutá 6031 - V potocích rozcestí), dochované roubené chalupy a památkově
chráněná roubená sýpka
9,5
Šlovice, rekreační obec, západně od obce dvě velká rekreační zařízení
11,5
Skryje most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Skryje kostel, Novosedly
rozcestí) řeka Berounka, Vodácká naučná stezka Berounka, před mostem na pravém
břehu Berounky tábořiště Ahoj
Zelená turistická trasa 3076 Jesenice - Chvojkovský mlýn - Žihle
Km
Cíl
0,0
Jesenice železniční stanice (zelená 3100 - Rakovník, žlutá 6032 - Krakovec, Petrohrad),
začátek naučné stezky Jesenicko u železničního přejezdu pension Na Cháti, dále trasa
vede po hrázi Velkého rybníka a rekreační oblastí (chaty, tábořiště, kemp, rekreační
zařízení), trasa vede v protisměru naučné stezky Jesenicko, za rekreační oblastí odbočka
k významnému krajinnému prvku Viklan
3,0
Krtský rybník a za ním rybník Kofiler
3,5
Krtské skály rozcestí (modrá 1020 - U můstku), za rozcestím s modrou dále po trase
naučné stezky Jesenicko se nachází přírodní památka Krtské skály
5,0
Ostrovec, 500 m severně od obce nejdříve přírodní památka Ostrovecká olšina a za ní
významný krajinný prvek Louky podél Ostroveckého potoka
8,0
Chvojkovský mlýn, rekreační zařízení, další penzion Sluneční stráň, houbařský ráj, 2 km
jihozápadně přírodní rezervace Rybníčky u Podbořánek
11,0
Žihle kostel (modrá 1403 - Plasy)
12,0
Žihle železniční stanice (modrá 1403 - Plasy, žlutá 6607 - U Nového Dvora)
Zelená turistická trasa 3084 Rakovník - Mutějovice
Km
Cíl
0,0
Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, červená 0047 Kalinova Ves, modrá 1074 - Maxova obora, zelená 3100 - Jesenice), městská památková
zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově chráněné stavby
na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům
- budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům,
městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na
západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple
198
1,5
4,5
7,5
11,5
16,0
18,0
19,0
19,5
22,5
23,0
sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a
rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký
bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo
cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační
centrum na Husově náměstí
U sv. Antonína, za rozcestníkem 1 km v pozici Číhova cihelna u kynologického cvičiště
nejdříve významný krajinný prvek U svaté Trojice a za ním následuje hranice přírodní
rezervace Tankodrom, směrem k Olešné v lesích sběr hub a borůvek
Olešná, památkově chráněné stavby - zámek, kostel sv. Martina s hranolovou zvonicí a
křížovou cestou v kapličkách oplocení a sochy - sloup s Pietou, sloup se sochou sv. Jana
Nepomuckého, směrem k Chrášťanům památné lípy malolisté, na východním okraji obce
vpravo od trasy Olešenský rybník - rybářství, za rybníkem začíná hranice přírodní
rezervace Červená louka, dále trasa prochází lesním komplexem Na borech - houbaření,
sběr borůvek
Rozcestí u železniční stanice Lišany, směrem podél trati 1,5 km v blízkosti železniční
zastávky Olešná je u hájovny významný krajinný prvek Botanická zahrada
Krupá železniční stanice, před železniční stanicí kostel sv. Gotharda, dominanta kraje, na
okraji obce u trasy památný jilm drsný
Mutějovice, v obci kostel sv. Václava a kostelík sv. Prokopa, u hřbitova památná lípa
malolistá, 500 m severně od obce na odbočce ze silnice se nachází významný krajinný
prvek Čertův kámen
Perun (žlutá 6013 – Řevničov železniční stanice)
Džbán hrad, odbočka 0,5 km
Pod Džbánem (žlutá 6943 – Markvarec)
Domoušice
Domoušice, železniční stanice
Zelená turistická trasa 3100 Rakovník - Jesenice
Km
Cíl
0,0
Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, červená 0047 Kalinova Ves, modrá 1074 - Maxova obora, zelená 3084 - Mutějovice), městská
1,0
Rakovník u stadionu (červená 0047 - Kalinova Ves)
3,0
U studánky rozcestí, za rozcestím 1 km vlevo významný krajinný prvek Remíz u trati (na
hranici katastrů Rakovník a Senomaty)
6,0
Senomaty, kostel sv. Vavřince, u kostela dřevěná vzpěradlová zvonice, hřbitovní kostel sv.
Štěpána, památkově chráněné sochy - sv. Prokopa a sv. Tadeáše, při silnici do Rakovníka
smírčí kříž
8,5
Šanov, kostel Nanebevzetí Panny Marie, v blízkosti kostela bývalo tvrziště
12,5
Pšovlcký les
14,0
Klečetné, v obci socha Immaculaty, památné lípy malolisté (jedna u sochy, druhá při cestě
do Pšovlk) a hodnotné stavby lidové architektury, rekreační obec, 1,5 km západně od vsi
Trpasličí jámy - po těžbě zlata a stříbra
15,0
Milíř
16,5
Soseň, 800 m jižně od obce přírodní památka Lom Soseň a naproti lomu významný
krajinný prvek Boží kámen, dalších 1 km jižně přírodní památka Prameny Javornice, na
rozcestí
17,2
Rozcestí s modrou (modrá 1023 - Svatý Hubert, Vlčí hora), po modré směr Svatý Hubert
přírodní památka Plaviště a po 500 m neznačené polní cesty směr Plaveč je jižně 200 m
od cesty významný krajinný prvek Lom Kosobody (v polích)
199
18,0
21,3
22,0
Kosobody (modrá 1023 - Svatý Hubert, Vlčí hora), po modré směr Vlčí hora 1,5 km za
obcí Kosobody hranice přírodní památky Malý Uran, před železniční tratí Rakovník Jesenice trasa prochází po hrázi rybníků Horní a Dolní Fikač, na hrázi Dolního Fikače
památné duby (možnost koupání)
Jesenice náměstí (žlutá 6032 - Krakovec zřícenina, Petrohrad), centrum Přírodního parku
Jesenicko, kostel sv. Petra a Pavla s kaplí sv. Antonína, v blízkosti fara a před kostelem
pět soch světců, v obci je Vlastivědné muzeum (expozice Muzea TGM Rakovník), u
muzea křížový kámen, naučná stezka Jesenicko
Jesenice železniční stanice (zelená 3076 - Žihle, žlutá 6032 - Krakovec zřícenina,
Petrohrad) u železničního přejezdu pension Na Cháti - začátek naučné stezky Jesenicko
Zelená turistická trasa 3104 Čistá - Kůzová
Km
Cíl
0,0
Čistá náměstí, centrum rozsáhlé rekreační oblasti s krásnými rybníky kolem Javornice,
kostel sv. Václava u něj socha sv. Jana Nepomuckého, na okraji obce kaple sv. Anny, v
obci dva památné stromy - lípa velkolistá a dub letní, po trase před železničním přejezdem
je památkově chráněný Husův dům
0,5
Čistá železniční stanice
2,5
Pod Vrabíkovem, dochovaný mlýn na Javornici, rekreační lokalita Vojtův mlýn - rekreační
zařízení u Dolního rybníka, u hráze rybníka a Vojtova mlýna památná lípa malolistá
3,5
Kůzová (modrá 1429 - Svatý Hubert zámek, Krašov zřícenina), rekreační vesnice
Zelená turistická trasa 3105 Pod Malým Louštínem - Louštín rozcestí
Km
Cíl
0,0
Pod Malým Louštínem rozcestí (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno), přes
rozcestí prochází trasa cyklistické naučné stezky Louštín
1,0
Malý Louštín
2,5
Louštín 537 m, dominanta kraje, krásný výhled do Rakovnické kotliny a na území CHKO
Křivoklátsko, na vrcholu pozůstatky stejnojmenného hradu
3,0
Louštín rozcestí (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), trasa pěší a cyklistické naučné
stezky Louštín, 200 m západně pozůstatky Kozího hrádku neznámého původu
Zelená turistická trasa 3941 Žerotín - Dřevíč - Výrov rozcestí
Km
Cíl
0,0
Žerotín (modrá 1089 - Třeboc, Panenský Týnec)
4,5
U křížku
6,0
Čertovka, hranice národní přírodní rezervace Malý a Velký štít
9,5
Dřevíč vrch (žlutá 7030 - Brodec)
11,5
Smilovice, kaplička - kulturní památka uprostřed obce směrem k rozcestí Pochvalov Kozojedy po pravé straně, socha sv. Markéty - 1 km severozápadně od Smilovic po trase
13,0
Dolní Ročov (červená 0046 - Rakovník, Louny)
14,0
Ročov
16,5
Solopysky železniční stanice
20,0
Pravda (červená - Filipov, Líčkov)
20,5
Pod Pravdou I (červená - Filipov, Líčkov)
21,0
Pod Pravdou II
22,0
Brůdek
26,5
Pod Výrovem
27,0
Výrov rozcestí (červená - Filipov, Líčkov)
Zelená turistická trasa 3988 - Krásný Dvůr - Jesenická křižovatka - Petrohrad
Km
Cíl
0,0
Krásný Dvůr železniční stanice
17,0
Kryry
26,0
Jesenická křižovatka, motel na silnici I/6 Praha - Karlovy Vary
28,0
Vlčí hora rozcestí (modrá 1023 - Svatý Hubert) odbočka vlevo 0,5 km Tobiášův vrch
rozhledna (modrá 1023 - Svatý Hubert), expozice Muzea TGM Rakovník, krásný rozhled
severním směrem (Doupovské hory, Krušné hory, Džbán, České středohoří), odbočka
vpravo 0,5 km Šprymberk zřícenina
200
30,0
33,5
Chotěšov
Petrohrad pod zříceninou (červená 0015 - Blatno, žlutá 6032 - Krakovec zřícenina), trasa
naučné stezky Jesenicko dále po červené
Žlutá turistická trasa 6013 Řevničov - Řevničov železniční stanice
Km
Cíl
0,0
Řevničov železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, zelená
3054 - Kluk 450 m, žlutá 6033 - Lány), 0,5 km za železniční stanicí po modré je přírodní
rezervace Prameny Klíčavy
1,5
Pod Malým Louštínem rozcestí (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, zelená
3105 - Louštín rozcestí), přes rozcestí prochází trasa cyklistické naučné stezky Louštín
2,5
Řevničovská lísa, v blízkosti rozcestí a jižně v lese 4 památné duby letní, na rozcestí se
trasa napojuje na cyklistickou naučnou stezku Louštín
5,0
Řevničov, místo přepřahání jízdní pošty - barokní dům č. p. 79, kostel sv. Petra a Pavla,
kaple sv. Anny, socha sv. Jana Nepomuckého
7,0
Rozcestník
8,0
Nad Kroučovou
10,5
Džbán (červená 0046 - Rakovník, Ročov)
13,0
Perun (zelená 3084 – Rakovník, Domoušice)
Žlutá turistická trasa 6027 Račice - Pod Beraníkem
Km
Cíl
0,0
Račice železniční stanice, trasa Vodácké naučné stezky Berounka, u jezu tábořiště (Obec
Račice), v obci památkově chráněné a další hodnotné stavby lidové architektury (roubený
dům č. p. 3, špýchar u domu č. p. 2
1,5
Kolouch hájovna, trasa vede nad hranicí přírodní rezervace Stříbrný luh,
4,5
Pod Beraníkem rozcestí (červená 0001)
Žlutá turistická trasa 6028 Nové Strašecí - rybník Punčocha
Km
Cíl
0,0
Nové Strašecí náměstí (červená 0029 - Nové Strašecí železniční stanice, Doksy), kostel
Narození Panny Marie, kaple sv. Isidora, Husův sbor, radnice s hranolovou věží, Městské
muzeum u školy poblíž kostela, památné stromy - dub letní a lípa malolistá, trasa vede po
naučné stezce Novostrašecko
1,5
rozcestí s červenou (červená 0029 - Nové Strašecí železniční stanice, Doksy), začátek
obory Libeň, po červené dále přírodní rezervace Louky v oboře Libeň, keltské hradiště, v
poloze Lipina naleziště "Keltské hlavy", obec Mšecké Žehrovice, kostel sv. Martina,
severně obci na trase naučné stezky Novostrašecko Džbánský buk
2,5
V Barboře
4,5
Rybník Punčocha (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno), rybník na Lodenici,
trasa naučné stezky Novostrašecko, dále kaskáda rybníků pokračuje - Mlýnský rybník,
Pilský rybník - na hrázi památný buk lesní, Červený rybník
Žlutá turistická trasa 6029 Milý - Mšec
Km
Cíl
0,0
Milý (modrá 1089 - Třeboc, Panenský Týnec), kaple sv. Michala uprostřed návsi, po modré
jižně 100 m po levé straně, po 300 m po silnici odbočka na polní cestu vpravo - hranice
přírodní rezervace Milská stráň
2,0
Srbeč, v obci památný dub letní, po trase v obci nejdříve před křižovatkou Bdín - Mšec
zámeček, dále po trase poblíž jižní části návsi kostel sv. Jakuba Většího, po silnici na Bdín
za obcí po levé straně 500 m významný krajinný prvek Stráň v lokalitě Ledence, 300 m po
trase jižním směrem v zatáčce silnice Srbeč - Mšec je západním směrem polní cesta ke
kostelu Nejsvětější Trojice (500 m)
5,0
Mšec (modrá 1004 - V potocích, Kladno), v obci zámek, kostel sv. Kateřiny, v obci
památná lípa velkolistá, 1,5 km východně na trase za obcí lokalita Háj - od ní 0,5 km jižně
významný krajinný prvek Mšecká stráň
Žlutá turistická trasa 6030 Písky - Marvany hájovna
201
Km
0,0
1,5
3,5
6,5
8,0
10,5
Cíl
Písky (červená 0039 - Lány, Křivoklát, zelená 3024 - Zbečno), po červené a zelené trasa
naučné stezky Brdatka vedoucí stejnojmennou přírodní rezervací
Požáry, památkově chráněný hospodářský dvůr
Mečná 433 (zelená 3023 - Nové Strašecí, Městečko), houbaření
Křižovatka silnic východně od Nového Domu
Nový Dům, kostel sv. Máří Magdalény, východně od obce socha sv. Jana Nepomuckého
Marvany hájovna rozcestí (modrá 1004 - V potocích, Mšec, Kladno), houbaření
Žlutá turistická trasa 6031 V potocích - Újezdec
Km
Cíl
0,0
V potocích rozcestí (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1004 - Mšec, Kladno),
700 m po Tyterském potoku hospoda U Rozvědčíka
1,0
Gypsárna rozcestí (modrá 1004 - V potocích, Mšec, Kladno), stavba lidové architektury
3,0
V Habrovém loužku, mlýn v romantickém údolí Tyterského potoka, 200 m za pozicí vlevo
strmě ve svahu hranice přírodní památky Valachov
6,5
Novosedly, rekreační obec s hodnotnými stavbami lidové architektury
7,5
Novosedly rozcestí (modrá 1092 - Skryje)
9,0
Újezdec (zelená 3075 - Marek, Skryje most), dochované roubené chalupy a památkově
chráněná roubená sýpka
Žlutá turistická trasa 6032 Krakovec - Jesenice
Km
Cíl
0,0
Krakovec zřícenina (červená 0047 - Rakovník, Kalinova Ves), zřícenina gotického hradu,
památková zóna
2,5
Šípský mlýn, malebné údolí Šípského potoka
4,2
Všesulov BUS, kostel sv. Martina, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Jakuba na
návsi, na hřbitově náhrobní desky pánů Krakovských z Kolovrat
5,0
Všesulov železniční stanice, chatová osada Strhanov
6,5
Křekovice, rekreační vesnice
8,5
V jedlinách hájovna
11,0
Velká Chmelištná, kostel sv. Bartoloměje, v obci hodnotné stavby lidové architektury, za
obcí v lese po lesní cestě vpravo k přírodní památce Prameny Javornice, dále 1 km
severně přírodní památka Lom Soseň a naproti ní významný krajinný prvek Boží kámen
12,5
Novina
14,0
Svatý Hubert (modrá 1429 - Krašov), stejnojmenný lovecký zámeček (využívaný k
rekreačním účelům), okolní lesy jsou rájem houbařů a pro sběr borůvek, za loveckým
zámečkem se na trase nachází dva památné buky lesní, 2 km jjv. od zámečku je zaniklé
tvrziště Smrk
16,0
Plaveč kaple, jde o lovecký pavilonek, památkově chráněný, který se nachází v aleji
památných jírovců na cestě do Jesenice
18,5
Jesenice železniční stanice (zelená 3076 - Žihle, zelená 3100 - Rakovník), u železničního
přejezdu pension Na Cháti - začátek naučné stezky Jesenicko
19,2
Jesenice náměstí (zelená 3100 - Rakovník), centrum Přírodního parku Jesenicko, kostel
sv. Petra a Pavla s kaplí sv. Antonína, v blízkosti fara a před kostelem pět soch světců, v
obci je Vlastivědné muzeum (expozice Muzea TGM Rakovník), u muzea křížový kámen,
naučná stezka Jesenicko
21,0
U Pěti dubů
23,5
Petrohrad pod zříceninou (červená 0015 - Blatno, Petrohrad železniční stanice, zelená
3988 - Krásný Dvůr), trasa naučné stezky Jesenicko dále po červené
24,0
Petrohrad zámek (červená 0015 - Blatno, Petrohrad železniční stanice)
25,5
Petrohrad železniční stanice (červená 0015 - Blatno)
Žlutá turistická trasa 6033 Řevničov železniční stanice - Lány
Km
Cíl
0,0
Řevničov železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, zelená
3054 - Kluk 450 m, žlutá 6013 - Řevničov),
1,0
rozcestí s modrou (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno), po modré směr V
potocích rozcestí území přírodní rezervace Prameny Klíčavy
202
2,0
6,0
6,1
9,0
12,5
Rybník Horní Kracle, romantický rybník se vzácnými rostlinami poblíž silnice Rakovník Nové Strašecí, dále údolím Leontýnského potoka
Pilský rybník (zelená 3023 - Nové Strašecí, Městečko)
Rozcestí se zelenou (zelená 3023 – Nové Strašecí, Městečko)
U zeleného průseku rozcestí
Lány (červená 0039 - Křivoklát), zámek Lány s kostelem Jména Ježíš, přístupný zámecký
park (expozice Muzea TGM Rakovník), hřbitov s hroby T. G. Masaryka a členů jeho
rodiny, Muzeum TGM Lány, Galerie Alice Masarykové, Muzeum sportovních vozů, lánská
obora - veřejnosti nepřístupná, v okolí vedla koněspřežná buštěhradská dráha
Žlutá turistická trasa 6053 Křivoklát - Roztoky
Km
Cíl
0,0
Křivoklát železniční stanice (červená 0040 - Rakovník), Tyršovy stezky napojené na Školní
naučnou stezku Křivoklátsko
0,5
Křivoklát hrad (červená 0039 - Lány, červená 0040 - Rakovník), národní památka, Budy památkově chráněný mlýn Podhradec, Informační výchovné a vzdělávací středisko Správy
CHKO Křivoklátsko, sportovní areál Kolečko, Amalín - kostel sv. Petra, sloup sv. Jana
Nepomuckého, pomník K. E. II. z Fürstenberka, u ZŠ Křivoklát Školní naučná stezka
Křivoklátsko, kaple Panny Marie u silnice do Roztok, přírodní rezervace Na Babě, na
parkovišti nad hradem začíná trasa Dětské naučné stezky Paraplíčko, která vede dále po
trase
0,8
Vyhlídka na hrad, u pomníku K. E. II. z Fürstenberka, zastavení na naučné stezce, dále po
značení naučné stezky k druhé vyhlídce Paraplíčko - na Roztoky a údolí Berounky
2,5
Roztoky most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun), naproti mostu u základní školy
začátek Školní naučné stezky Křivoklátsko, řeka Berounka - Vodácká naučná stezka
Berounka, vpravo u jezu sportovní slalomová trať, hospoda U Jezzu
3,5
Roztoky železniční stanice, naproti přes řeku přírodní rezervace Na Babě
4,0
Roztoky nahoře (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun), dále po červené pak kolem
hranice přírodní rezervace Stříbrný luh
Žlutá turistická trasa 6118 Skryje most - Týřov zřícenina
Km
Cíl
0,0
Skryje most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Skryje kostel, Novosedly
rozcestí, zelená 3075 - Marek) trasa vede po strmém srázu nad údolím Berounky po
hranici národní přírodní rezervace Týřov, přibližně v polovině cesty vyhlídka do údolí
Berounky Králova stolice
2,0
Týřov zřícenina, ke zřícenině vede prudké stoupání od Úpořského potoka, který protéká
kouzelným územím národní přírodní rezervace, vstup do údolí a do rezervace je zakázán I. zóna chráněného území, naproti Týřovu krásný výhled na Týřovice, s památkově
chráněnými a hodnotnými stavbami lidové architektury, pod hradem chatová osada
Matouškov, ke které se váže dílo spisovatele Oty Pavla
Žlutá turistická trasa 6132 - Rozcestí u hájovny Kaly - Zbečno
Km
Cíl
0,0
Na Lubech (červená 0039 - Lány, Křivoklát),
0,5
Kaly hájovna
2,0
Pod kozou
3,0
Sýkořice, jihovýchodně od obce 2,5 km přírodní rezervace Kabečnice nad údolím
Berounky, pod obcí rozsáhlá chatová a rekreační oblast u řeky Berounky a Vodácká
naučná stezka Berounka
4,0
Zbečno (červená 0030 - Beroun, zelená 3024 - Písky), kostel sv. Martina u něj 2 lípy
malolisté, Hamousův statek - roubený špýcharový dům, expozice Správy státního hradu
Křivoklátu, západně kaplička v místě, kde byl zavražděn kníže Břetislav II. a 3 lípy
malolisté, klenutý Masarykův most přes řeku Berounku, sídlo Správy CHKO Křivoklátsko,
severozápadně v obci řeka Klíčava - proti proudu řeky krásná neznačená trasa po
zpevněné cestě k hrázi přehrady Klíčava
Žlutá turistická trasa 6943 Pod Džbánem – Kamené řady u Kounova - Výrov
203
Km
0,0
0,5
2,5
3,5
5,5
8,0
9,5
10,0
10,5
14,0
Cíl
Pod Džbánem, (zelená 3084 Rakovník – Mutějovice – Filipov)
Mutějovice železniční stanice
Kamenné řady u Kounova – naučná stezka (zastávka č. 6), dále v protisměru trasy naučné
stezky
Na Rovinách, (modrá 1630 Veletice – Pod pískovým vrchem – U vodárny), zastávka NS
Kamenné řady u Kounova č. 10
Špičák
Nečemice U dubu
Pod Výrovem (zelená 3941 Dřevíč, Žerotín)
Výrov, rozcestí
Výrov odbočka
Markvarec
Žlutá turistická trasa 7030 Dřevíč vrch - Brodec
Km
Cíl
0,0
Dřevíč vrch (zelená 3941 - Žerotín, Pod Výrovem), 500 m jižně hranice národní přírodní
rezervace Pochvalovská stráň, dále po žluté po pravé straně 1 km hradiště Dřevíč
navazující na dvůr Dřevíč
1,0
Dřevíč kaple, památkově chráněný dvůr Dřevíč s kaplí (kostelíkem) sv. Václava
4,0
Vinařice
7,0
Divice
10,0
Brodec (červená 0046 - Rakovník, Louny)
Problémová místa na trasách KČT:
Obecně:
- horší úroveň značení tras na hranicích s regionem Louny a Beroun (mimo značkařský obvod
Rakovník)
0001 Kalinova Ves – Beroun:
- lesní úsek u PR Čertova skála (zhoršená prostupnost)
0035 Leontýnský zámek – Točník:
- úsek mezi poli u Karlova (zhoršená prostupnost po okraji zemědělských pozemků)
0046 Rakovník – Louny:
- lesní úsek Hředle – Džbán (špatná prostupnost)
0047 Rakovník – Kalinova Ves:
- lesní úsek v údolí Rousínovského potoka a Javornice (přechody přes vodní toky)
0205 Machův mlýn – Mariánská Týnice:
- lesní úsek před Cukrovic mlýnem (velmi špatná prostupnost smrčinou – mimo hranice
regionu)
1004 V Potocích – Kladno:
- lesní úsek Marvany – Pod Špičákem (zhoršená prostupnost)
1024 Svatý Hubert – Vlčí hora:
- lesní úsek Kosobody – Kosobody ŽST (špatná prostupnost u PP Malý Uran)
- lesní úsek za Bedlnem k Tobiášovu vrchu (špatná prostupnost v údolí vodoteče pod
Tobiášovým vrchem)
1092 Skryje – Novosedly:
- úsek nad Karáskovým mlýnem (zarostlá polní cesta za lesem k Hřebečníkům)
1630 Veletice – Louny
úsek u hájovny pod Pískovým vrchem (zarostlý úsek mezi polem a lesem)
3084 Rakovník – Domoušice:
- úsek za odbočkou ze silnice Mutějovice – Lhota pod Džbánem (úsek veden po poli podél
zarostlé polní cesty
- odbočka ke zřícenině hradu Džbán (špatná prostupnost)
3988 Krásný Dvůr – Petrohrad:
- úsek u křižovatky Kolešov (nedostatečné značení)
6030 Písky – Marvany:
- úsek Požáry – pomník Arnošta Mikše (špatná prostupnost pod elektrovodem mezi
zemědělskými pozemky)
6031 V Potocích – Újezdec:
204
-
údolí Tyterského potoka (zhoršené přechody vodního toku, místy horší značení)
10.1.2. Ostatní pěší turistické trasy a okruhy
Do této skupiny patří značené turistické trasy Lesů České republiky. V konkrétním případě se jedná o
trasy v lesním komplexu Maxova obora (Lužná, Řevničov), zřízené LČR LS Lužná. Trasa je značena
jako pěšní naučná stezka Louštín a vycházkový okruh Maxovou oborou. Podrobnosti jsou uvedeny
v kapitole 10.6. Naučné stezky.
V rámci iniciativy partnerského týmu Křivoklátsko jsou připraveny návrhy na vycházkové trasy a
okruhy v Křivoklátě a dalších obcích mikroregionu Křivoklát. Předpokladem je, že v tomto prostoru
budou postupně navrhovány, mapovány a zaměřovány, značeny a prezentovány trasy pro rozšíření
turistické infrastruktury v místech, kde nejsou značeny trasy Klubu českých turistů a naučné stezky
zřizované obcemi a Správou CHKO Křivoklátsko.
10.1.3. Známková místa KČT a turistické soutěže
Pro rozvoj turistiky má velký význam vydávání turistických známek. Jsou věnovány nejvýznamnějším
turistickým cílům. Dále jsou KČT vydávány tematické turistické odznaky. Dalšími aktivitami pro
podporu turistiky jsou soutěže vybízející k návštěvě turistických cílů (Žaket 8x4).
Turistická známková místa v regionu Rakovnicko:
- č. 167 – Rychta Zbečno
- č. 209 – Hrad Křivoklát
- č. 227 – Hrad Krakovec
- č. 355 – Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka
- č. 409 – Město Rakovník
- č. 767 – Památník Joachima Barranda ve Skryjích
- č. 841 – Královský pivovar Krušovice
- č. 932 – Kounovské kamenné řady
- č. 941 – Rozhledna na Mackově hoře u Nového Strašecí
- č. 943 – Rozhledna na Tobiášově vrchu u Jesenice
- č. 964 – Zámek Lány
- č. 1174 – Městské muzeum v Novém Strašecí
- č. 1175 – Vlastivědné muzeum v Jesenici
- nová – Památník Jaroslava Fraňka v Nezabudicích
- příležitostné – 1000 let obce Slabce a Rakovnického Balkánu
10.2. Cyklistická turistika
Rozvoj cyklistických tras a cyklostezek patří v republice k trendu posledního desetiletí. Souvisí se
změnou životního stylu a rozvojem nových forem turistiky po vzoru západní Evropy. Konfigurace
terénu regionu není tak výhodná pro cyklistickou dopravu jako v rovinatých regionech kraje - Polabí,
Nymburk, Kolín, Praha - východ a Mělník, kde je cyklistika využívána hojně k denní dopravě v rámci
dopravní obslužnosti. Rozvojovou aktivitu v budování cyklistické infrastruktury a zvýšení bezpečnosti
cyklistů na komunikacích se silným automobilovým provozem lze ale směřovat i do regionu Rakovník.
Sledování vývoje ukazuje, že cyklistická doprava se silně rozvíjí i v členitých regionech.
V podmínkách regionu jde však spíše o sportovně rekreační formu cyklistiky (cykloturistiku).
Charakter území je předurčen zejména pro vedení turistických tras – cyklistických i pěších. Turistické
pěší trasy v regionu (a v návaznosti na sousední regiony) lze považovat z hlediska jejich vývoje do
současnosti za stabilizované, u cyklistických tras pak dochází k neustálému rozvoji. Regionem
neprochází ani není navrženo vedení cyklistické trasy I. třídy (podle značení Klubu českých turistů).
Navrženy nebo realizovány jsou některé úseky cyklistických tras II. a III. třídy, které mají
nadregionální (nadmístní) a regionální význam.
205
10.2.1. Cyklistické trasy na území Rakovnicka
Přehledová mapa značených nebo číslovaných cyklistických tras na území regionu
Rakovnicko
Seznam značených nebo číslovaných cyklistických tras
Konec
Délka km
0016
Broumy
Kalinova Ves
18,3
0043
Krakovec
Zbiroh
0044
Týřovice
Krakovec
0045
Pod Roubíkem
0046
0047
Číslo
Začátek
V regionu
Náročnost
Trasa
Značení
1,5 střední
komunikace
dobré
31,0
3,0 střední
komunikace
dobré
15,5
15,5 střední
komunikace
dobré
Roztoky
18,2
18,2 střední
komunikace
dobré
Pustověty
Újezdec
15,9
15,9 střední
komunikace
dobré
Pustověty
Děvín
5,7
5,7 střední
komunikace
dobré
0048
Brejl
Městečko
8,4
8,4 těžká
část. nezpevněná
uspokojivé
0050
Zdejcina
Karlova Ves
18,1
9,5 těžká
dobré
0102
Rakovník
Nové Strašecí
26,8
26,8 střední
v realizaci
dobré
0102A
Lužná
Lužná II
4,2
4,2 lehká
komunikace
dobré
0102B
Lužná II
Krušovice
3,4
3,4 střední
komunikace
neznačeno
0102C
Nové Strašecí
Odbočka ŽST
0,6
0,6 lehká
nezpevněná cesta
neznačeno
206
0103
Šamotka
Ruda
13,8
13,8 střední
v realizaci
dobré
0115
Řevničov
Kounov
16,4
16,4 lehká
neznačeno
0116
Kounov
Lužná II
20,7
20,7 lehká
neznačeno
201
Rakovník
Praha
62,3
23,3 střední
komunikace
dobré
303
Rakovník
Hořovice
48,8
26,0 střední
dokončována
dobré
351
Rakovník
Pšov
50,0
29,6 lehká
v realizaci
dobré
351A
Šanov
Šanov rybník
1,5
1,5 lehká
v realizaci
v realizaci
Konec
Délka km
Číslo
Začátek
V regionu
Náročnost
Trasa
Značení
8165
Senomaty
Vlkov
13,6
13,6 lehká
komunikace
v realizaci
8166
Přílepy
Čížkov
8,4
8,4 lehká
v realizaci
8167
Svojetín
Klečetné
22,9
22,9 lehká
komunikace
v realizaci
8167A
Vrbice
Kolešov
1,8
1,8 lehká
nezpevněná
v realizaci
8168
Kněževes
Bory
4,8
4,8 lehká
v realizaci
Na Rakovnicku je přes 300 km značených nebo číslovaných cyklistických tras.
Hodnocení náročnosti a stavu povrchů provedeno kanceláří Svazku měst a obcí Rakovnicka při jejich
zaměřování a mapování.
Popis jednotlivých tras:
Cyklotrasa č. 0016 Broumy - Pod Malým Vlastcem – Zvíkovec-Kalinova Ves
Délka trasy:
17,0 km
Začátek trasy:
Broumy (CT 303)
Konec trasy:
Zvíkovec-Kalinova Ves (CT 0043)
Dopravní značení:
směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy
Náročnost:
střední – těžká (v úseku Pod Roubíkem – Slap značné převýšení)
Nejnižší bod:
Zvíkovec-Kalinova Ves – 283 m n. m.
Nejvyšší bod:
Skryjské polesí – Bludný – 482 m n. m.
Popis trasy:
povrch
Km cíl
0,0 Broumy (CT 303 Rakovník - Hořovice), křižovatka směr Skryje
silnice
0,9 křižovatka Karlov - Skryje, odbočka vlevo směr Skryje, po 4,5 km
silnice
rozcestí se zelenou turistickou trasou - vlevo směr Vlastec 612 m nejvyšší vrch Rakovnicka
6,8 křižovatka pod Červeným vrchem Bzová - Skryje, odbočka vlevo směr
silnice
Skryje
8,9 Pod Roubíkem (CT 0045 Roztoky) - vlevo, za
silnice
křižovatkou vpravo začátek přírodní rezervace Jezírka, na rozcestí
u hájovny Slap vpravo 1,5 km Skryjská jezírka
11,5 Slap - Podmokelský mlýn - křižovatka Podmokly - Čilá, odbočka
silnice
vpravo směr Čilá
14,3 Čilá - průjezd obcí silnice
16,5 Hradiště - průjezd obcí
silnice
18,3 Zvíkovec-Kalinova Ves, řeka Berounka - začátek Vodácké naučné
silnice
stezky Berounka, hranice CHKO Křivoklátsko (CT 0043 Krakovec –
Zbiroh)
Problematická místa:
- značné převýšení v úseku Pod Roubíkem – Slap
Cyklotrasa č. 0043 Krakovec - Zbiroh
Délka trasy:
27,9 km
Začátek trasy:
Krakovec (CT 0044)
Konec trasy:
Zbiroh (CT 0005)
Náročnost:
střední
Nejnižší bod:
Zvíkovec-Kalinova Ves - 283 m n. m.
Nejvyšší bod:
Slatina (za obcí) - 434 m n. m.
207
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Krakovec, kulturní památka hrad Krakovec, obec je v památkové
zóně, hospoda U hradu, začátek v dolní části obce (CT 0044 Týřovice)
2,2 Šípy, odbočka doleva směr Milíčov, v obci socha sv. Jana
Nepomuckého
3,4 Milíčov, průjezd obcí směr Chříč, na konci obce vlevo kostel sv. Petra
7,1 Slatina, průjezd obcí směr
8,9 Chříč, v obci odbočka doleva na silnici II/201 směr Zvíkovec
14,0 Zvíkovec-Kalinova Ves, Vodácká naučná stezka Berounka, hranice
CHKO Křivoklátsko, pokračování přes most po silnici II/233 Rakovník Radnice, průjezd Zvíkovcem (CT 0016 Broumy)
19,1 Mlečice, průjezd obcí směr Zbiroh po silnici II/235
20,7 křižovatka Terešovská huť, rovně směr Zbiroh
22,4 Terešov, doprava po silnici II/235 směr Zbiroh
23,3 za obcí Terešov odbočka ze silnice II/235 doleva
26,9 křižovatka se silnicí II/235, odbočka vlevo směr Zbiroh
31,0 Zbiroh, (CT 0005 Zdice)
- nezpevněná nerovná polní cesta před obcí Šípy
Cyklotrasa č. 0044 Krakovec - Týřovice
Délka trasy:
15,5 km
Začátek trasy:
Krakovec (CT 0043)
Konec trasy:
Týřovice
Náročnost:
střední – těžká (v úseku Zhoř – Krakovec značné převýšení)
Nejnižší bod:
Krakovec – 315 m n. m.
Nejvyšší bod:
Rousínov (za obcí) - 467 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Krakovec, kulturní památka hrad Krakovec, obec je v památkové
zóně, hospoda U hradu, cyklotrasa vede z Krakovce po červené
turistické trase č. 0047 do Rakovníka, napojení na CT 0043 Zbiroh
1,9 začátek osady Zhoř (bývalý zámeček a hospodářský dvůr) odbočka
vpravo směr Rousínov
4,2 Rousínov, průjezd obcí podél západní části návsi (vlevo kulturní
památky - kostel Narození panny Marie a fara, v obci dále dvě
památné lípy malolisté) po silnici dále směr Svinařov
6,6 Svinařov, na návsi vlevo kaple sv. Prokopa
8,6 Slabce, na začátku obce vlevo zámecký park se sochou sv. Antonína,
na křižovatce se silnicí II/233 je socha sv. Františka de Pauly, odbočka
vlevo (dále po zelené turistické trase č. 3075 směr Újezdec)k zámku,
v areálu zámku je oranžerie se sochami, vedle kostel sv. Mikuláše,
před kostelem odbočka vpravo kolem fary (kulturní památka), nad obcí
na východním okraji hřbitov s kaplí Nanebevzetí Panny Marie
10,4 Újezdec, ve stoupání na začátku obce vpravo roubená sýpka u
č. p. 27 (kulturní památka), na návsi kaplička se zvonicí,
souběh s CT 0046 Újezdec - Pustověty
11,2 křižovatka se silnicí II/201, odbočka vpravo směr Hřebečníky,
po 100 m na křižovatce rovně, CT odbočuje vlevo
12,8 Hřebečníky, na návsi v obci Hotel Hřebečníky, vpravo zámeček
s hospodářským dvorem u odbočky směr Šlovice, před zámečkem
socha sv. Jana Nepomuckého, za odbočkou na Týřovice vlevo na konci
obce lovecký sroubek (kulturní památky)
15,5 Týřovice, křižovatka v obci, návaznost na CT 0045 doleva směr
Roztoky, doprava směr Skryje - Pod Roubíkem (konec CT 0045)
na křižovatce vpravo směr Skryje roubená usedlost č. p. 22 a dále
v obci roubený špýchar u č. p. 6 (kulturní památky)
208
povrch
asfalt
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
povrch
asfalt
asfalt
silnice
silnice
silnice
asfalt
silnice
silnice
- značné převýšení v úseku Krakovec – Zhoř
Cyklotrasa č. 0045 Pod Roubíkem - Roztoky
Délka trasy:
18,2
Začátek trasy:
Pod Roubíkem, rozcestí (jižně 3,5 km od obce Skryje) (CT 0016)
Konec trasy:
Roztoky, most přes řeku Berounku (CT 303)
Náročnost:
střední – těžká (v úseku Skryje - Skryje most, křižovatka Višňová – Roztoky
značné převýšení)
Nejnižší bod:
Roztoky 236 m n. m.
Nejvyšší bod:
Pod Roubíkem – 402 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Pod Roubíkem, odbočka na CT 0016 Broumy - Zvíkovec, vlevo hranice
silnice
přírodní rezervace Jezírka
3,2 Skryje, vesnická památková zóna, vlevo v obci roubené chalupy a
silnice
usedlosti (č. p. 4, 7 a 13 vedle hospody), roubený špýchar, vpravo
kostel sv. Michaela (kulturní památky), u kostela památná lípa, před
kostelem bývalá škola u ní památník Joachima Barranda, za chalupou
č. p. 13 Pamětní síň Joachima Barranda (expozice Muzea TGM
Rakovník)
4,9 Berounka - most Skryje, vlevo tábořiště Ahoj, Vodácká naučná stezka
silnice
Berounka, vpravo žlutá turistická trasa č. 6118 - Týřov zřícenina hradu
(pěší!) viditelná před obcí Týřovice vpravo na protějším břehu Berounky
6,9 Týřovice, křižovatka v obci, návaznost na CT 0044 doleva směr
silnice
Krakovec, doprava směr Roztoky, před křižovatkou vlevo roubená
usedlost č. p. 22 a dále v obci roubený špýchar u č. p. 6 (kulturní
památky), na protějším břehu řeky Berounky národní přírodní
rezervace Týřov
8,9 rozcestí červené turistické trasy č. 0001 Kalinova Ves - Beroun silnice
Bývalý Kouřimecký přívoz - samota Kouřimecká rybárna vpravo přes
řeku Berounku (kulturní památka) u ní dub Oty Pavla, za rozcestím
0,5 km vlevo nad silnicí přírodní rezervace Čertova skála
11,2 vlevo nad silnicí skalní útvar Kněžská skála
silnice
12,1 vlevo kultovní hospoda U Rozvědčíka
silnice
13,4 vlevo odbočka směr Nezabudice (0,5 km, v obci kostel sv. Vavřince silnice
kulturní památka, Pamětní síň Jaroslava Fraňka - expozice Muzea TGM)
Rakovník), napravo přívoz V Luhu k chalupě Jana Proška - nyní
Pamětní síň Oty Pavla (expozice Obce Branov)
14,0 vpravo Nezabudický mlýn, hodnotná stavba lidové architektury, po
silnice
0,5 km vlevo přírodní rezervace Nezabudické skály (přes rezervaci
vede červená turistická trasa č. 0001 - pěší!)
16,1 vpravo odbočka tábořiště a kempy Višňová
silnice
18,2 Roztoky most přes řeku Berounku, vlevo před školou Školní naučná
silnice
stezka Křivoklátsko (pěší), napojení na CS 303 - rovně směr Křivoklát Rakovník, přes most a za ním doprava směr Karlova Ves - Broumy Hořovice, za mostem Hotel Roztoky, hospoda U Ťapíka,
hotel U Dvořáků, půjčovna lodí, sportovní slalomová trať, hospoda
U Jezzu, penzion Ludmila, Vodácká naučná stezka Berounka
- značné převýšení v úseku Skryje – Skryje most, Višňová, křižovatka – Roztoky
Cyklotrasa č. 0046 Pustověty - Újezdec
Délka trasy:
15,9 km
Začátek trasy:
Pustověty (CT 303, 0047)
Konec trasy:
Újezdec (CT 0044)
směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy, místy chybějící
209
Náročnost:
střední (v úseku Pustověty – Lašovice, vrch Radlice značné
převýšení)
Pustověty 283 m n. m.
Panoší Újezd, křižovatka Rousínov 478 m n. m.
Nejnižší bod:
Nejvyšší bod:
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Pustověty, napojení na CT 0047 Děvín a CT 303 Rakovník
silnice
- Křivoklát, směr Lašovice pod železniční viadukt
3,6 Lašovice, na okraji obce vpravo dřevěný kříž, v obci zvonička
silnice
5,4 křižovatka Pavlíkov – Všetaty – Lašovice, odbočka vlevo směr Všetaty
silnice
5,9 Všetaty, vlevo na rozcestí do obce socha Panny Marie s Ježíškem
silnice
a dále od silnice zanedbaný zámek, v dolní části obce od trasy
další památný strom – lípa malolistá
7,7 křižovatka Pavlíkov – Tytry – Panoší Újezd, rovně směr Panoší Újezd
silnice
9,3 Panoší Újezd, průjezd obcí
silnice
12,8 křižovatka Hřebečníky - Slabce (Rakovník), doleva směr Slabce,
silnice
souběh s CT 0044 Krakovec - Týřovice
křižovatka Újezdec - Slabce (Rakovník), doleva směr Újezdec,
silnice
souběh s CT 0044 Krakov
15,4 křižovatka Újezdec, Hřebečníky, doprava směr Újezdec
silnice
15,9 Újezdec, rozcestí před obcí roubená sýpka u domu č. p. 27
silnice
(kulturní památka), (CT 0044 – Krakovec – Týřovice)
Problematické úseky:
- automobilový provoz v úseku křižovatky Hřebečníky – Újezdec až ke křižovatce Pavlíkov –
Všetaty – Skřivaň (silnice II. třídy)
- značné převýšení v úseku Pustověty – Lašovice, vrch Radlice
- nedostatečné značení na křižovatkách Pavlíkov – Všetaty – Lašovice, Pavlíkov – Skřivaň Tytry
Cyklotrasa č. 0047 Pustověty - Děvín
Délka trasy:
5,7km
Začátek trasy:
Pustověty (CT 303, 0046)
Konec trasy:
Děvín, křižovatka Rakovník - Křivoklát – Lány (CT 201)
Náročnost:
střední (značné převýšení v úseku Pustověty – křižovatka
Rakovník - Křivoklát
Nejnižší bod:
Pustověty – 283 m n. m.
Nejvyšší bod:
křižovatka Rakovník – Nový Dům – Městečko 423 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Pustověty, napojení na CT 0046 Újezdec, CT 303 Rakovník
silnice
- Křivoklát
2,5 křižovatka se silnicí II/227 Rakovník - Křivoklát, odbočka vlevo směr
silnice
Rakovník
5,7 křižovatka u hájovny Děvín, napojení na CT 201 Praha - Rakovník
silnice
- automobilový provoz v úseku křižovatka Pustověty – Rakovník – Městečko až ke křižovatce
Rakovník – Městečko – Nový Dům
- značné převýšení v úseku Pustověty – křižovatka Rakovník - Křivoklát
Cyklotrasa č. 0048 U Myšinky - Městečko
Délka trasy:
8,4 km
Začátek trasy:
U Myšinky, Brejl (CT 201)
Konec trasy
Městečko, křižovatka silnice II/227 Rakovník – Křivoklát (CT 303)
směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy, v lesním úseku pod
Mečnou nedostatečné značení na rozcestí lesních cest
Náročnost:
těžká (náročný lesní úsek od hájovny Pařeziny do údolí potoka Ryzavá –
značné převýšení, velmi nerovný povrch)
210
Nejvyšší bod:
křižovatka silnic Rakovník - Křivoklát - Lány 444 m n. m.
Nejnižší bod:
Městečko, Rakovnický potok 264 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 U Myšinky (Myší díra), Brejl odbočka z CT 201 Praha - Rakovník
silnice
na silnici II/236 Lány - Křivoklát - Amálie
0,5 vpravo osada Brejl, souběh se zelenou turistickou trasou č. 3023 Nové
Strašecí - Městečko
1,9 křižovatka Rakovník - Křivoklát, CT pokračuje směr Křivoklát po
silnice
zelené turistické trase, před křižovatkou vlevo pomník hajného
Wágnera, vpravo v křižovatce boží muka
3,3 hájovna Pařeziny, odbočka ze silnice vlevo po zelené turistické trase
lesní cesta
4,4 Mečná, rovně na rozcestí se žlutou turistickou trasou č. 6030
lesní cesta
(Písky - Marvany)
8,4 Městečko, CS 303 a silnice II/227 Rakovník - Křivoklát, doprava směr
silnice
Rakovník na návsi kostel sv. Jakuba Většího, v obci dále špýchar a
roubená stodola (kulturní památky)
- automobilový provoz v úseku křižovatka Brejl, U Myšinky až k odbočce ze silnice II/236 u
hájovny Pařeziny
- značné převýšení a nebezpečný povrch lesní cesty za rozcestím se zelenou trasou KČT až
na okraj Městečka
Cyklotrasa č. 0050 Zdejcina - Karlova Ves, U Buku
Délka trasy:
18,1 km
Začátek trasy:
Zdejcina (CT 0052)
Konec trasy:
Karlova Ves, U Buku (CT 303)
Náročnost:
těžká (v úseku Žloukovice – údolí potoka Žloukava značné převýšení)
Nejnižší bod:
Nižbor – 230 m n. m.
Nejvyšší bod:
lesní cesta v úseku Leontýn – Karlova Ves – 501 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Zdejcina (CT 0052)
silnice
2,9 Stradonice
silnice
4,5 Nižbor
0,0 Nižbor, napojení na CT 0049 Ploskov, podél řeky směr Žloukovice
silnice
8,6 Žloukovice, v obci před železničním přejezdem vlevo na místní
asfalt
Komunikaci a posléze lesní cestu, napojení na CT 0054 Hudlice
lesní cesta
13,7 památný smrk ztepilý – nejvyšší strom Křivoklátska
lesní cesta
14,2 přejezd křižovatky silnic II/236 Roztoky - Zdice a Račice
15,1 odbočka na lesní cestu vpravo - modrá turistická trasa č. 1022
lesní cesta
Leontýnský zámek - Pod Malým Vlastcem
a kaple sv. Václava, kulturní památka
lesní cesta
18,1 Karlova Ves, U Buku, napojení na CT 303 Rakovník - Hořovice
silnice
- značné převýšení v úseku Žloukovice – Žloukovice chaty
- místy horší povrch v úseku údolí Žloukavy – Pustá Seč
- křížení se silnicí II/236 Roztoky – Nižbor
Cyklotrasa č. 0102 Rakovník - Nové Strašecí
Délka trasy:
26,8 km
Začátek trasy:
Rakovník, Tyršovo koupaliště (CT 201, CT 303, CT 351)
Konec trasy:
Nové Strašecí, Komenského náměstí
Odbočky:
0102 A – Lužná – Lužná II – Čejkovka (napojení zpět na CT 0102), délka
4,2 km (Železniční muzeum ČD Lužná)
0102 B – Sládkův kříž, hájovna – Krušovice, délka 3,4 km (exkurze
Královského pivovaru Krušovice)
211
Náročnost:
Nejnižší bod:
Nejvyšší bod:
0102 C – Přírodní rezervace Podhůrka – Nové Strašecí, železniční stanice,
délka 0,6 km
střední (těžká v úseku Sládkův kříž – Louštín – značné převýšení)
Rakovník, Tyršovo koupaliště – 313 m n. m.
Louštín, rozcestí – 507 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Rakovník, Tyršovo koupaliště, rozcestí CT 201, 303, 351
2,4 Rakovník – Hamr, podjezd silnice II/237 Rakovník – Nové Strašecí
3,2 Rakovník – Šamotka, parkoviště, vlevo k závodu Šamotka, rovně
CT 0103
3,3 Rakovník – Šamotka, odbočka vpravo k Žákovu rybníku, kolem
rybníka a přes lávku
4,4 Lužná – ČOV, vlevo na silnici III. třídy do obce Lužná
rovně po silnici směr Lužná nádraží – železniční muzeum a dále po
silnici III/2371 směr Krušovice – u lesní školky Čejkovka napojení zpět
na trasu cyklostezky)
5,0 Lužná, rozcestí v obci, odbočka vpravo do Komenského ulice po
místní komunikaci, rovně průjezd obcí po odbočce 0102 A Lužná II
(nádraží)
7,2 Čistý rybník, vlevo na hráz po úzké pěšině
7,5 Rozcestí u Čistého rybníka - vpravo na silnici III. třídy Lužná II –
stará lesní správa, značení LČR
7,7 Stará lesní správa - odbočka vlevo ze silnice na lesní cestu
8,6 Čejkovka, mírně vpravo na silnici III. třídy Lužná nádraží - Krušovice,
vlevo 1 km k Železničnímu muzeu Lužná nádraží, vpravo po trase CT
lesní školka Čejkovka, zleva CT 0116 Kounov (Pivní Poddžbánsko)
9,4 Sládkův kříž, za mostem přes železniční trať č. 120 Praha - Chomutov
doprava k hájovně Sládkův kříž, po 70 m vlevo začátek cyklistické
a pěší NS Louštín (informační panely a mapa Maxovy obory), rovně
odbočka 0102 B – Krušovice
10,9 rozcestí Maxova obora, dále po červené turistické trase č. 0046
pokračuje vlevo trasa pěší NS Louštín, rovně cyklistická NS Louštín
11,7 rozcestí lesních cest se zelenou turistickou trasou č. 3054 ostře
doleva
12,6 rozcestí lesních cest – delší varianta doleva po trase CNS Louštín
kratší varianta vpravo 1 km k rozcestí Pod Malým Louštínem (18,0 km)
14,8 vrch Louštín (na rozcestí vpravo 500 m vyhlídka, zaniklé tvrziště,
zleva trasa pěší naučné stezky Louštín, vlevo červená turistická trasa
č. 0046 směr Krušovice)
16,7 Řevničovská lísa, doprava po žluté turistické trase č. 6013, CT 0015 Kounov
18,0 rozcestí Pod Malým Louštínem, jihovýchodním směrem
19,0 přejezd silnice Řevničov nádraží – Třtická lísa
20,9 hájovna Pátecká lísa odbočka vpravo po příjezdové komunikaci
21,6 Ruda, přejezd silnice II/237 Rakovník – Nové Strašecí dále po
místních komunikacích k dolní návsi a kapli
23,0 Ruda, kaple sv. Anděla Strážce, zprava CT 0103 – dále v souběhu, u kaple
doleva po zelené turistické trase č. 3023
24,1 Přírodní rezervace Podhůrka, u rybníka vpravo přes území PR, vlevo odbočka
CT 0102C Nové Strašecí, železniční stanice
25,2 Pecínov, hostinec Na růžku
25,8 Nové Strašecí, Křivoklátská ulice, odbočka vlevo Na Spravedlnosti
26,8 Nové Strašecí, Komenského náměstí, Novostrašecká NS,
NS Novostrašecko
212
povrch
prach
asfalt
asfalt
asfalt
polní cesta
silnice
asfalt
dl. kostky
polní cesta
silnice
štěrk
asfalt
asfalt
asfalt
lesní cesta
lesní cesta
lesní cesta
lesní cesta
lesní cesta
lesní cesta
lesní cesta
polní cesta
asfalt
asfalt
polní cesta
polní cesta
silnice
silnice
-
nájezd na frekventovanou komunikaci Rakovník – Lužná u ČOV Lužná
nájezd na frekventovanou komunikaci Rakovník – Nové Strašecí v obci Ruda
železniční přejezd pod Pecínovem u Nového Strašecí
větší převýšení v úseku Sládkův kříž – Louštín, rozcestí
Cyklotrasa č. 0103 Rakovník, Šamotka - Ruda
Délka trasy:
13,8 km
Začátek trasy:
Rakovník, Šamotka (CT 0102)
Konec trasy:
Ruda (CT 0102)
Náročnost:
střední
Nejnižší bod:
Rakovník, Šamotka – 324 m n. m.
Nejvyšší bod:
Ruda, hájovna Pátecká lísa – 465 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Rakovník – Šamotka (CT 0102) parkoviště, závod Šamotka,
vpravo pod silnici II/237 Rakovník – Nové Strašecí, pokračování po červené
turistické trase č. 0046, kolem rybníka Bartoň
2,6 Hájovna Belšanka
5,6 Hájovna Tři stoly, rozcestí se silnicí Nový Dům - Horácká lísa
– odbočka vpravo na Nový Dům
6,2 Amálie, rozcestí, odbočka ze silnice vlevo k osadě Amálie (souběh
s trasou CT 201, rovně po CT 201 Rakovník)
7,6 Amálie, průjezd osadou (souběh s CT 201)
9,2 Brejl, rozcestí pod Amálií doleva po zelené turistické trase č. 3023
rovně přes osadu Brejl pokračuje CT 201 Lány
11,1 Pod Pilským rybníkem, rozcestí zelené a žluté turistické trasy (vpravo
směr Lány )
11,3 Pilský rybník
13,8 Ruda, napojení na CT 0102, kaple sv. Anděla Strážce,
- zhoršená kvalita povrchu v úseku Bartoňský rybník – hájovna Belšanka
- zhoršená kvalita povrchu v úseku odbočka před osadou Brejl – Pilský rybník
Cyklotrasa č. 0115 Řevničov - Kounov (Pivní cyklostezka)
Délka trasy:
16,4 km
Začátek trasy:
Řevničov, Řevničovská lísa (CT 0102)
Konec trasy:
Kounov (CT 0116)
trasa neznačena
Náročnost:
lehká
Nejnižší bod:
Krupá 362 m n. m.
Nejvyšší bod:
Řevničovská lísa 479 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Řevničovská lísa, napojení na CT 0102 Rakovník – Nové Strašecí, na
rozcestí památný dub, po žluté turistické trase směr Řevničov
1,7 Řevničov, křižovatka se silnicí I/6 Praha – Karlovy Vary, krátký souběh
v obci kostel sv. Petra a Pavla a kaple sv. Anny (vpravo na Slaný)
2,5 Řevničov, rozcestí se žlutou turistickou trasou, odbočka vlevo na
neznačenou polní cestu
6,4 Hředle, křižovatka v obci, restaurace Pod Džbánem, odbočka vlevo
na silnici II. třídy směr Rakovník, Krupá, v obci kostel Všech svatých,
před ním dvě památné lípy
8,4 Krupá – Šustna, informační centrum, restaurace, po místní komunikaci
213
povrch
asfalt
lesní cesta
lesní cesta
silnice
silnice
asfalt
lesní cesta
silnice
lesní cesta
lesní cesta
asfalt
povrch
polní cesta
silnice
polní cesta
silnice
silnice
silnice
sjezd do středu obce
Krupá, za obcí křížek u rozcestí (v místě stával památný jilm), vlevo
silnice
odbočuje zelená turistická trasa, cyklotrasa pokračuje přímo po silnici
12,3 Mutějovice, na křižovatce v obci vlevo, před křižovatkou kostel sv.
silnice
Václava, naproti barokní fara, za křižovatkou vlevo kostelík sv.
Prokopa, vpravo u hřbitova památná lípa
15,1 Kounov, začátek obce, vlevo socha sv. Jana Nepomuckého
silnice
16,4 Kounov, napojení na CT 0116 Lužná, Čejkovka, v obci modrá turistická silnice
silnice
trasa na Kamenné řady u Kounova, památná lípa u školy, sportovní
hřiště u školy, kostel sv. Víta
- nerovnosti polní cesty v úseku od Řevničovské lísy na okraj Řevničova
- nájezd na silnici I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Řevničov až ke křižovatce u nákupního
střediska
- nerovnosti polní cesty v úseku Na Čihadle (2 km za Řevničovem) až na okraj obce Hředle
- nájezd na frekventovanou silnici II/229 v obci Hředle až před křižovatku Krupá – Šustna
9,5
Cyklotrasa č. 0116 Kounov - Lužná II, Čejkovka (Pivní cyklostezka)
Délka trasy:
21,9 km
Začátek trasy:
Kounov (CT 0115)
Konec trasy:
Lužná II - nádraží, rozcestí u lesní školky Čejkovka (CT 0102)
bez značení
Náročnost:
lehká
Nejnižší bod:
Lišany, začátek obce na Rakovník 338 m n. m.
Nejvyšší bod:
Janov, křižovatka za obcí 435 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Kounov, na konci obce, nad rybníkem po pravé straně kostel sv. Víta,
v horní části obce u školy památná lípa malolistá, školní hřiště,
napojení na CT 0115
1,3 Janov, železniční přejezd, mimoúrovňové křížení železničních tratí
2,7 Janov, křižovatka za obcí, rovně po asfaltové komunikaci do Svojetína
4,6 Svojetín, křižovatka, přes železniční přejezd vlevo na Povlčín, zprava
CT 8167 Klečetné (CT 351)
6,2 Povlčín, křižovatka v obci, směr vpravo Milostín
7,3 Milostín, průjezd obcí směr Nesuchyně
9,6 Nesuchyně, křižovatka v obci, odbočka vlevo za kostelem sv. Markéty
11,1 silnice I/6 Praha – Karlovy Vary – přejezd silnice rovně na polní cestu
12,8 Bory, rozcestí se zelenou turistickou trasou, pokračování vlevo na
polní cestu
14,5 Na Borech, rozcestí, zprava CT 8168 Kněževes, pokračování ostře
doleva nad železniční tratí Krupá – Kolešovice (vpravo od cesty)
16,5 Lišany, bývalá železniční stanice, rozcestí se zelenou turistickou
trasou, pokračování rovně směr Lišany
18,0 Lišany, rozcestí se silnicí II/229 Rakovník – Louny, vlevo do obce
18,3 Lišany křižovatka v obci, pokračování rovně, vpravo kostel
Nanebevzetí Panny Marie a u něj památná lípa, u kostela rovně směr
Lužná
19,8 železniční přejezd (trať č. 124 Rakovník - Lužná)
20,1 odbočka vlevo směr Lužná nádraží na křižovatce silnic Lužná - Lužná
Nádraží (CT 0102A – vpravo Lužná I - na CT 0102, vlevo souběh
na CT 0102
20,6 Lužná II na začátku obce Husův sbor, evangelická modlitebna,
po 200 m vlevo železniční stanice Lužná u Rakovníka, 200 m dále
Železniční muzeum Českých drah
21,9 Lužná II, lesní školka Čejkovka, napojení na CT 0102 vpravo Rakovník,
vlevo Nové Strašecí
214
povrch
silnice
silnice
asfalt
silnice
silnice
silnice
silnice
polní cesta
lesní cesta
lesní cesta
lesní cesta
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
-
nerovnosti asfaltové komunikace v úseku Janov – Svojetín nádraží, včetně přejezdu
železniční trati nad Svojetínem
přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary za Nesuchyní
celý úsek trasy od údolní nivy Novodvorského potoka (1 km za křížením se silnicí I/6) přes
lokalitu Na Borech (souběh se zelenou trasou KČT) – nekvalitní povrch
nájezd na frekventovanou silnici II/229 před obcí Lišany
křižovatka Lužná I – Lužná II – Lišany
Cyklotrasa č. 201 Praha – Rakovník
Délka trasy:
62,3 km
Začátek trasy:
Praha – Stromovka
Konec trasy:
Rakovník, Tyršovo koupaliště (CT 303, 351, 0102, 0103)
Náročnost:
střední – těžká (v úseku Rakovník - Děvín, značné převýšení)
Nejvyšší bod:
Štýlovna, hájovna 467 m n. m.
Nejnižší bod:
Rakovník, Tyršovo koupaliště, 313 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Rakovník, Tyršovo koupaliště, CT 303, 351, 0102, 0103
silnice
5,0 Děvín, křižovatka Rakovník – Křivoklát – Nový Dům, odbočka vlevo
silnice
směr Nový Dům, zleva napojení na CT 0049 Pustověty
5,8 Nový Dům, křižovatka Doupno, odbočka vlevo ke dvoru Doupno
silnice
8,2 Štýlovna, křižovatka Nový Dvůr – Horácká lísa – Amálie, odbočka
silnice
vpravo směr Amálie, zleva CT 0103, dále v souběhu
9,5 Amálie, průjezd hospodářským dvorem, souběh s CT 0103
asfalt
11,2 Brejl, rozcestí se zelenou turistickou trasou a CT 0103, odbočka
asfalt
vpravo kolem samoty Brejl k Myšince
12,4 Brejl, U Myšinky, odbočka vlevo směr Lány (vpravo CT 0048
silnice
Městečko)
13,3 Píně, polesí, průjezd po silnici, vpravo odbočka na neznačenou trasu
Buštěhradské dráhy (vyúsťuje na CT 0102 u Pilského rybníka)
silnice
17,6 Lány, kruhový objezd, výjezd do Lesní ulice, na konci odbočka vpravo,
silnice
v obci zámek Lány, letní sídlo prezidenta ČR s kostelem Jménem Ježíš,
Muzeum TGM, hrob TGM, Pamětní síň Alice Masarykové, Galerie bratří
Kellnerových, Muzeum sportovních vozů, Hotel Classic Lány
18,7 Lány, obchvat, vlevo směr Praha
silnice
22,4 Ploskov, hájovna, vlevo směr Žilina, zprava CT 0049 Lhota – Nižbor
silnice
25,2 Žilina, křižovatka v obci, rovně směr Družec
silnice
27,7 Družec, průjezd obcí směr Žilina, za obcí vpravo CT 0018 Družec –
silnice
Kladno
30,1 Valdek, průjezd obcí směr Družec
silnice
33,1 Kyšice, křižovatka v obci, rovně směr Valdek
silnice
36,5 Unhošt, okraj města, křižovatka se silnicí II/201 doleva průjezd
silnice
Unhošt směr Kyšice
36,8 křižovatka - vpravo po silnici II/101 směr Unhošť
silnice
39,1 Červený Újezd průjezd obcí směr Unhošť, odbočka vpravo na silnici
silnice
II/101
40,2 Hájek průjezd obcí, zprava CT 0081 Středokluky
silnice
42,8 Chýně – Jeneč, křižovatka, rovně směr Hájek
silnice
43,3 Chýně - Hostivice, křižovatka, rovně směr Hájek, zleva CT 0100 okruh
silnice
Velké pražské kolo
45,3 Praha – západní okraj - křižovatka v obci Sobín, vlevo směr Chýně
silnice
62,3 Praha – Stromovka
silnice
- vedení trasy po silnici II/227 od Tyršova koupaliště až ke křižovatce Rakovník – Městečko –
Nový Dům (včetně značného převýšení od Hané ke Špičáku)
- nájezd na silnici II/236 Lány – Křivoklát v lokalitě Brejl, U Myšinky až do obce Lány
Cyklotrasa č. 303 Rakovník – Křivoklát - Hořovice
215
Délka trasy:
48,8 km
Začátek trasy:
Rakovník, Tyršovo koupaliště, CT 201, 351, 0102, 0103
Konec trasy:
Hořovice
Náročnost:
lehká Rakovník – Křivoklát, střední Křivoklát - Hořovice
Nejnižší bod:
Roztoky, 236 m n. m.
Nejvyšší bod:
Hřebeny - 537 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Rakovník, Tyršovo koupaliště, CT 201, 351, 0102, 0103
asfalt
3,4 Dolní Chlum, železniční stanice, vlevo podél Rakovnického potoka
asfalt
4,5 Ryšín, rozcestí v dolní části obce u kapličky – vlevo
asfalt
5,9 Lašovice, železniční stanice, rozcestí pěších turistických tras
prach
7,8 Pustověty, průjezd obcí, vlevo CT 0046 Újezdec (CT 0043), vpravo CT
asfalt
0047 Děvín (CT 201)
prach
12,5 Městečko, rozcestí v obci, vpravo nájezd na silnici Rakovník – Křivoklát
silnice
přes most do obce, v obci kostel sv. Jakuba Většího, roubené stavby
12,8 Městečko, rozcestí v obci, rovně směr Křivoklát, zleva CT 0048
silnice
U Myšinky
13,9 Karlosův brod, lávka přes Rakovnický potok, odbočka ze silnice vlevo
silnice
14,7 U Kolečka, sportovní areál, ubytování, stravování
prach
15,4 Křivoklát, křižovatka u mostu, odbočka vlevo do obce
silnice
15,8 Křivoklát, křižovatka pod hradem, mírně vpravo, hrad Křivoklát 200 m
silnice
vlevo nahoru, IVS Budy, Hotel Sýkora, Penzion U Jelena, konec
cyklistické naučné stezky Rakovník – Křivoklát, dále po trase
Penzion V Budech, Vila Šafránka – ubytování v soukromí
17,2 Roztoky, křižovatka před mostem, odbočka vlevo na most, rovně
silnice
CT 0045 Pod Roubíkem, před křižovatkou vpravo Školní naučná
stezka (výhradně pěší)
17,3 Roztoky, za mostem vpravo směr Karlova Ves, Branov, na křižovatce
silnice
Hotel Roztoky, hospoda U Ťapíka, Cykloservis SCHAUFF, dále po
silnici Cyklo – Vaněček servis, půjčovna kol, Hotel restaurace
U Dvořáků
17,8 Roztoky, u jezu, Umělá slalomová dráha na Berounce, půjčovny lodí
silnice
Hospoda U Jezzu, Rekreační středisko Ludmila
18,7 Přírodní rezervace U Eremita, naučná stezka, výhradně pěší
silnice
19,8 Tři prameny, Kneippova lázeň, vpravo za potokem Klucná
silnice
22,4 Karlova Ves, křižovatka před obcí, vlevo do Karlovy Vsi, vpravo
odbočka do Branova (Pamětní síň Oty Pavla, přívoz V luhu)
23,4 Karlova Ves, průjezd obcí, za obcí vlevo odbočka na CT 0050 Nižbor
silnice
25,4 Karlov, křižovatka za obcí, vpravo směr Broumy, Skryje
silnice
27,9 Na Škrobě, křižovatka, vlevo směr Broumy
silnice
29,1 Broumy, křižovatka v obci, rovně, vpravo odbočka na CT 0016
silnice
Zvíkovec - Kalinova Ves
31,3 Broumy, křižovatka za obcí, rovně, vlevo odbočka CT 0052 Beroun
silnice
31,9 U křížků, křižovatka, směr vpravo Bzová, Zbiroh
35,6 Hřebeny, křižovatka Skryje - Zbiroh - Bzová, doleva směr Bzová
silnice
rovně CT 0056
39,5 Bzová, průjezd obcí, křižovatka za obcí směr vpravo Žebrák
silnice
41,8 Točník, CT 0005 Zdice - Zbiroh a CT 0055 Hudlice
silnice
43,5 Žebrák, město
silnice
43,3 Nájezd na silnici E50, křižovatka Praskolesy - Hořovice - Tlustice,
silnice
odbočka vpravo směr Tlustice
46,8 Tlustice, křižovatka v obci vpravo směr Hořovice
silnice
48,8 Hořovice (CT 3, 302)
silnice
- nájezd na silnici II/227 v obci Městečko až k lávce před obcí Křivoklát („Karlosův brod“)
- nájezd na silnici II/227 v obci Křivoklát u mostu přes Rakovnický potok až ke křižovatce za
mostem Roztoky (odbočka směr Karlova Ves)
216
-
dlouhé stoupání v úseku trampská osada Údolí hříchu až do Karlovy Vsi
Cyklotrasa č. 351 Rakovník - Jesenice – Pšov rozcestí
Délka trasy:
50 km
Začátek trasy:
Rakovník, Tyršovo koupaliště (CT 201, 303, 0102, 0103)
Konec trasy:
Pšov, rozcestí (CT 35)
Odbočky:
CT 351A Šanov – rybník, délka 1,5 km
Náročnost:
střední – těžká (v úseku Klečetné – Soseň, Krty - Ostrovec značné
převýšení)
Nejnižší bod:
Rakovník, Tyršovo koupaliště - 313 m n. m.
Nejvyšší bod:
Tis u Blatna - 620 m n. m. - Tis u Blatna
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Rakovník – Tyršovo koupaliště, CT 201, 303, 0102, 0103
asfalt
1,3 Rakovník, Sportovní hala, bazén, začátek cyklistické naučné stezky
asfalt
Rakovník – Křivoklát
3,1 Rakovník, Na studánkách, Tenis centrum Cafex – sportovní centrum
asfalt
4,7 Významný krajinný prvek Remíz u cyklostezky – informační panel
prach
7,9 Senomaty, rozcestí u kostela sv. Vavřince, vpravo podél železniční
silnice
trati, vlevo nad tratí hřbitovní kostel sv. Štěpána
9,5 Šanov, rozcestí u železničního přejezdu, vlevo přes přejezd do obce
silnice
10,3 Šanov, rozcestí v obci rovně na místní komunikaci, nad rozcestím
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, výše zaniklé tvrziště (vrch Kukle)
silnice
vpravo před rozcestím penzion Na statku
10,8 Šanov, rozcestí u křížku vpravo
polní cesta
13,7 Řeřichy, rozcestí v obci, vpravo směr Pšovlky
silnice
14,1 Řeřichy, rozcestí za obcí, odbočka vlevo na Klečetné
polní cesta
15,8 Klečetné, rozcestí u sochy Panny Marie Immaculaty, kamenného kříže
silnice
a památné lípy
15,9 Klečetné, horní část návsi, odbočka vzhůru vpravo mezi chalupy
lesní cesta
17,9 Soseň, památný javor klen, vpravo podél lesa, dále 200 m vlevo k obci
polní cesta
18,5 Soseň, za rekreačním střediskem vpravo, průjezd obcí
silnice
20,1 Kosobody, průjezd obcí, v obci zvonička
silnice
21,1 Kosobody, Račí údolí, odbočka vlevo ze silnice Kosobody – Jesenice
lesní cesta
na nezpevněnou cestu a pěšinu
22,8 Horní a Dolní Fikač, hráz rybníků, památné duby
polní cesta
23,1 Jesenice, železniční přejezd a rozcestí se zelenou turistickou trasou
polní cesta
před přejezdem vlevo podél trati
24,3 Jesenice, železniční stanice, u přejezdu vlevo na silnici I/27 Most silnice
Plzeň
24,6 Velký rybník, za hrází vpravo do rekreační oblasti, na hrázi památné
asfalt
duby, u trasy památné lípy, Hotel Jesenice, Chata Irena, naučná
stezka Jesenicko
27,2 Krtský rybník, vlevo po hrázi, u výpustě vpravo po pěšině, kolem
lesní cesta
rybníka Kofiler, vlevo na lesní cestu
30,1 Ostrovec, dále po silnici směr Velečín
silnice
32,0 Velečín
silnice
33,8 Pastuchovice
silnice
36,0 Žihle
silnice
40,3 Hluboká
lesní cesta
44,0 Rabštejn nad Střelou
silnice
47,4 Stvolny
polní cesta
52,0 Novosedly
polní cesta
54,0 Pšov rozcestí – napojení na CT 35
silnice
- přejezdy frekventovaných komunikací v Rakovníku (Nádražní ulice, Ottova ulice)
- nerovný povrch v úseku lávka přes Řeřišský potok u Šanova až do Řeřich
- značné převýšení a nerovnost trasy v úseku Klečetné – Soseň
217
-
neupravená trasa v úseku Račí hrad – rybník Horní a Dolní Fikač
nájezd na frekventovanou silnici I/27 v obci Jesenice až k odbočce do rekreační oblasti u
Velkého rybníka v Jesenici
neupravený povrch v úseku za Krtským rybníkem – chatová oblast Krty (dosavadní značená
trasa vede přes Jesenický potok bez přemostění, navrhovaná přeložka vede po úzkém a
nerovném úseku zelené trasy KČT za hrází Krtského rybníka k rybníku Kofiler)
Cyklotrasa č. 8165 Senomaty – Vlkov, rozcestí
Délka trasy:
13,6 km
Začátek trasy:
Senomaty (CT 351)
Konec trasy:
Vlkov, rozcestí (CT 8167)
Náročnost:
lehká – střední (v úseku Senomaty – Nouzov větší převýšení)
Nejnižší bod:
Senomaty – 342 m n. m.
Nejvyšší bod:
Hořesedly, za obcí nad rozcestím Vlkov - 424 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Senomaty, CT 351, kostel sv. Vavřince, na hřbitově kostel sv. Štěpána
přejezd silnice II/228 Rakovník – Jesenice směr Nouzov
1,7 Nouzov, průjezd obcí směr Přílepy
3,8 Přílepy, odbočka vpravo směr Kněževes, zleva CT 8166,na návsi penzion
U Kutílků, Sportovní klub Koutek, hostinec
4,1 Přílepy, rozcestí na konci obce, rovně vzhůru směr Kněževes, vpravo
neznačená odbočka k přírodní památce Přílepská skála
6,3 Kněževes, křižovatka Kolešovice, vpravo do středu obce
6,7 Kněževes, Václavské náměstí, CT 8168, u rybníka kostel sv. Jakuba Většího,
zájezdní hostinec (kulturní památka), penzion Na růžku, za kostelem odbočka
vlevo na silnici II/227 Rakovník – Žatec, na křižovatce vpravo, na rozcestí za
křížkem (zleva) odbočka vlevo ke chmelařskému areálu a kolem hřbitova
s kostelem sv. Jana Křtitele
9,8 Hořesedly, přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary, směr Velká Černoc
vpravo restaurace U Jeníkovských, vlevo kostel sv. Vavřince
13,6 Vlkov, rozcestí, CT 8167 – vlevo Klečetné, vpravo Svojetín (CT 0116)
- částečné vedení trasy po silnici II/227 v obci Kněževes
- přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Hořesedly
Cyklotrasa č. 8165 Senomaty – Vlkov, rozcestí
Délka trasy:
13,6 km
Začátek trasy:
Senomaty (CT 351)
Konec trasy:
Vlkov, rozcestí (CT 8167)
Náročnost:
lehká – střední (v úseku Senomaty – Nouzov větší převýšení
Nejnižší bod:
Senomaty – 342 m n. m.
Nejvyšší bod:
Hořesedly, za obcí nad rozcestím Vlkov - 424 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
0,0 Senomaty, CT 351, kostel sv. Vavřince, na hřbitově kostel sv. Štěpána
přejezd silnice II/228 Rakovník – Jesenice směr Nouzov
1,7 Nouzov, průjezd obcí směr Přílepy
3,8 Přílepy, odbočka vpravo směr Kněževes, zleva CT 8166,na návsi penzion
U Kutílků, Sportovní klub Koutek, hostinec
4,1 Přílepy, rozcestí na konci obce, rovně vzhůru směr Kněževes, vpravo
neznačená odbočka k přírodní památce Přílepská skála
6,3 Kněževes, křižovatka Kolešovice, vpravo do středu obce
6,7 Kněževes, Václavské náměstí, CT 8168, u rybníka kostel sv. Jakuba Většího,
zájezdní hostinec (kulturní památka), penzion Na růžku, za kostelem odbočka
vlevo na silnici II/227 Rakovník – Žatec, na křižovatce vpravo, na rozcestí za
218
povrch
silnice
asfalt
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
povrch
silnice
asfalt
silnice
silnice
silnice
silnice
křížkem (zleva) odbočka vlevo ke chmelařskému areálu a kolem hřbitova
s kostelem sv. Jana Křtitele
9,8 Hořesedly, přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary, směr Velká Černoc
vpravo restaurace U Jeníkovských, vlevo kostel sv. Vavřince
13,6 Vlkov, rozcestí, CT 8167 – vlevo Klečetné, vpravo Svojetín (CT 0116)
- částečné vedení trasy po silnici II/227 v obci Kněževes
- přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Hořesedly
silnice
silnice
Cyklotrasa č. 8167 Svojetín – Klečetné
Délka trasy:
22,9 km
Začátek trasy:
Svojetín (CT 0116)
Konec trasy:
Klečetné (CT 351)
Odbočky:
CT 8167A Vrbice, rozcestí – Kolešov, délka 1,8 km
Náročnost:
lehká – střední (v úseku Vlkov – Děkov, Velká Černoc – Vlkov, rozcestí,
Šmikousy – Čížkov větší převýšení)
Nejnižší bod:
Velká Černoc - 331 m n. m.
Nejvyšší bod:
Klečetné - 452 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Svojetín, křižovatka u železničního přejezdu, směrem dolů do obce od přejezdu, silnice
napojení naCT 0116, přes přejezd Lužná, podél trati k nádraží Svojetín směr
Kounov
0,3 Svojetín, křižovatka Rakovník – Žatec, vpravo před křižovatkou socha sv. Rocha silnice
na sloupu, přejezd křižovatky do dolní části obce, vlevo u obecního úřadu
kamenný kříž a památná lípa, vpravo kaple sv. Jana Nepomuckého, průjezd obce
až do Velké Černoce, na konci obce Svojetín vlevo neznačená cesta k zaniklému
tvrzišti Dub
4,1 Velká Černoc, průjezd obcí vlevo směr Hořesedly, Vlkov (stoupání)
silnice
6,0 Vlkov, rozcestí, na křižovatce vpravo směr Vlkov, rovně napojení na CT 8165
silnice
Kněževes (CT 8186), Přílepy (CT 8166), Senomaty (303)
7,7 Vlkov, rozcestí u kaple se zvonicí a torza křížku, vlevo směr Děkov (stoupání)
silnice
kolem kaple (zleva)
9,4 Děkov, křižovatka na začátku obce, rovně do obce, průjezd obcí, vpravo od
silnice
křižovatky památný dub, za hostincem vpravo kostel Narození sv. Jana Křtitele
12,0 Vrbice, křižovatka v obci, vlevo směr Hořovičky, na návsi vpravo výklenková
silnice
kaplička, výše kostel Povýšení svatého kříže a památná lípa
13,0 Vrbice, rozcestí za obcí – odbočka vpravo CT 8167A Kolešov po polní cestě
silnice
13,8 Hořovičky, přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary, v obci dva kostely silnice
Nejsvětější Trojice, sv. Cyrila a Metoděje s farou, naproti křižovatce socha
Císaře Josefa II, na křižovatce vlevo, po 100 m odbočka do horní části obce
silnice
po místní komunikaci
15,0 Šmikousy, hospodářský statek, průjezd vzhůru
asfalt
18,6 Čížkov, rozcestí, u věznice vlevo na křižovatku, dále vpravo směr Oráčov
silnice
zleva napojení CT 8166 Přílepy (CT 8165)
20,3 Oráčov, křižovatka v obci, přejezd rovně silnice II/228 Rakovník – Jesenice
silnice
v obci dva kostely – sv. Jakuba Většího (vlevo od trasy) a evangelický (vpravo
na Jesenici), vlevo na Rakovník smírčí kříž a křížek, na konci obce rozcestí odbočka vlevo směr Klečetné
22,9 Klečetné, CT 351 Rakovník – Jesenice, socha Panny Marie Immaculaty,
kamenný kříž, památná lípa
- nájezd na frekventovanou silnici I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Hořovičky, souběh 100 m
k odbočce k samotě Šmikousy
- přejezd silnice II/228 Rakovník – Jesenice v obci Oráčov
Cyklotrasa č. 8168 Kněževes – Bory, rozcestí
219
Délka trasy:
4,8 km
Začátek trasy:
Kněževes (CT 8165)
Konec trasy:
Bory, rozcestí (CT 0116)
Náročnost:
lehká
Nejnižší bod:
Kněževes – 361 m n. m.
Nejvyšší bod:
Bory, rozcestí 398 m n. m.
Popis trasy:
Km cíl
povrch
0,0 Kněževes, Václavské náměstí, CT 8165 Senomaty – Vlkov, rozcestí, u rybníka silnice
kostel sv. Jakuba Většího, zájezdní hostinec (kulturní památka), penzion
Na růžku, od kostela odbočka vpravo na silnici II/227 Rakovník – Žatec, krátký
souběh se silnicí, u obchodního střediska odbočka vlevo k sokolovně,
na rozcestí u sokolovny vpravo po místních komunikacích na okraj obce podél
polní cesta
železniční trati Krupá – Kolešovice
2,2 Chrášťany, rozcestí u železničního přejezdu, rovně podél trati, ve středu obce
asfalt
a u hřbitova hodnotné sochy (sv. Prokop, sv. Alois, sv. Isidor)
3,6 železniční přejezd u lesa, vlevo přes přejezd, vpravo nedaleko rozcestí
polní cesta
socha sv. Rosalie
4,8 Bory, rozcestí, napojení na CT 0116 zleva Kounov, mírně vpravo (rovně)
lesní cesta
Lužná, Čejkovka
- krátký souběh se silnicí II/227 v obci Kněževes
- značné nerovnosti polní cesty u chmelnic u obce Chrášťany (v místě před mimoúrovňovým
křížením železničních tratí Rakovník – Louny a Krupá – Kolešovice).
10.2.2. Ostatní trasy a okruhy
Do této skupiny lze zařadit značené cyklistické trasy Lesů České republiky. Jedná se především o
cyklistickou naučnou stezku Louštín v lesním komplexu Maxova obora (Lužná, Řevničov), zřízenou
LČR LS Lužná. Cyklistická naučná stezka Louštín je popsána v kapitole 10.6. Naučné stezky.
Účelový okruh je vyznačen v Přírodním parku Jesenicko. Jde o okruh, který slouží k cyklistickému
závodu „Jesenický surovec“. Místy se jedná o velmi náročný terén vhodný pouze pro horská kola.
Další trasy byly vytvořeny Správou CHKO Křivoklátsko. Jejich vedení bylo vyznačeno do turistických
map Žaket, jejichž výrobu zadal Svazek obcí mikroregionu Křivoklát a jsou rozmístěny na
frekventovaných místech této části regionu. Jedná se o MTB trasy, které vedou atraktivním územím
CHKO. Převážně se jedná o velmi náročné terény vhodné pro horská kola. Další velmi dobré
neznačené cesty se nacházejí v oblasti Maxovy obory mezi Lužnou, Řevničovem a Rudou.
K cyklistické turistice, zejména silniční cyklistice lze vhodně využít poměrně hustou a méně
frekventovanou síť silnic III. třídy v oblasti Balkánu, Čistecka, Jesenicka, Novostrašecka (Podlesí).
10.3. Vodácká turistika
Vodáckou turistiku prezentuje na Rakovnicku řeka Berounka ve svém horním a středním úseku.
10.3.1. Obecné informace
Berounka, která je největším vltavským přítokem vzniká na severním okraji Plzně, a to soutokem čtyř
řek, které odvodňují území Plzeňské kotliny - jsou to řeky Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Místem,
odkud je řeka nazývána Berounka, je soutok Mže a Radbuzy. Povodí Berounky má rozlohu 8860 km2
a její délka od zmíněného soutoku Mže a Radbuzy k ústí do Vltavy činí 138,9 km. Od svého začátku
míří řeka severovýchodním směrem a až na konci své pouti Rakovnickem v Roztokách mění svůj
směr na jihovýchod, před soutokem s Vltavou od Řevnic nabírá opět severovýchodní směr. V místě,
kde Berounka opouští Plzeňskou kotlinu je tok v horním úseku řeky směrem k území Rakovnicka
poměrně mírný.
Na území našeho regionu protéká romanticky mělkým a hluboce zaříznutým úzkým údolím,
oddělujícím masív Brd od Rakovnické plošiny, z jihovýchodu ohraničené Kralovickou pahorkatinou a
Křivoklátskou vrchovinou. Údolí horního úseku řeky procházejícího Rakovnickem je místy zalesněné,
220
dominantami údolí jsou strmé skalní stěny s četnými ostrohy. Tato část toku Berounky je poměrně
řídce zastavěna stavbami pro trvalé bydlení, převládají zde rekreační chaty. Vesnice, ve kterých lze
nalézt architektonicky hodnotné lidové stavby, jsou při plavbě zcela skryty před pohledem z hladiny
řeky. Ve středním toku u obce Branov se malebném prostředí řeky mění a pomalu, ale jistě se
plavbou přibližuje urbanizované a civilizované území. V úseku za Roztoky až za hranice regionu se
údolí rozšiřuje, osídlené jsou i břehy řeky. Mění se i horninové prostředí, když břehová skaliska
střídají vápencové stěny.
Dolní úsek řeky se nachází zcela mimo území regionu a je charakteristický ještě stále lesními porosty,
který je střídán zemědělsky obhospodařovanými pozemky a houstnoucí zástavbou. Tato místa jsou
oblíbenými mezi obyvateli Prahy. Celý tok řeky Berounky lze zjednodušeně vystihnout jako klidnou,
líně proudící řekou v dlouhých úsecích před četnými jezy. Z hlediska vodácké náročnosti sjíždění řeky
neklade velké nároky na vodáckou vyspělost, je vhodná pro zájemce, kteří se s vodní turistikou
seznamují. Právě na Berounce si začátečníci mohou bez velkých obav prodělat svůj vodácký křest.
10.3.2. Geologický vývoj a vznik říční soustavy
Území, kterým Berounka protéká, tvoří takzvaný Český masiv, jehož podstatnou část zabírá rozsáhlé
území Barrandien, zvané podle francouzského geologa Joachima Barranda. Před více než 600
miliony let byla tato oblast pokryta rozlehlým starohorním mořem, na jehož dně se usazovaly
sedimenty, které daly vznik souvrství jílovitých břidlic. Ve stejném období došlo také k rozsáhlé
podmořské činnosti na území dnešního středního toku Berounky, kdy se na dno moře vylévaly masy
vulkanických hornin, Horotvorné pochody koncem starohor vyzvedly některé partie mořského dna,
které se staly souší (oblast Křivoklátska); ve zbývajících oblastech nastal na mořském dně proces
sedimentace vápenců, pískovců a břidlic. Po ústupu moře a v důsledku erozní činnosti vody daly
právě rozsáhlé vrstvy usazeného vápence základ vzniku jedinečných krasových oblastí v Českém
krasu.
Nejpřesvědčivějšími svědky prvohorního života v pradávných mořích jsou nejen již zmiňované masy
vápenců, ale i zkameněliny mořských živočichů v okolí Skryjí a Českého krasu. V mladším útvaru
prvohor, takzvaném karbonu, došlo v Plzeňské pánvi k rozsáhlému vrásnění a následnému
hromadění materiálu z odumřelých porostů bažinatých rostlin v prohlubních povrchu Českého masivu,
který dal základ ke vzniku hnědouhelných pánví. Kromě uhlí jsou v této oblasti i cenná mladší ložiska
ohnivzdorných jílů a kaolínu.
Vývoj říční soustavy, tvořící dnešní Berounku, je poměrně složitý. Podle málo zřetelných stop
můžeme pouze předpokládat, že Berounka tvořila uprostřed třetihor přítok velkého jezera v Polabí, k
němuž protékala severně od současného směru toku kolem Kralovic a Kladna směrem na východ.
Další dva vodní toky tekoucí stejným směrem odvodňovaly oblast v okolí dnešního Stroupínského
potoka a Litavky pod Berounem i území jižně od Srbska a Řevnic. Toky odvádějící vodu z vlastní
Plzeňské kotliny původně směřovaly s největší pravděpodobností k severu do jezer, která se
rozkládala v Podkrušnohoří. Tyto vodní toky samy vytvářely občasné jezero, rozlévající se přibližně
na území dnešní Plzně. V důsledku tektonických pohybů koncem třetihor většina řek v Čechách mění
svůj směr. Řeky, které byly původně rozděleny, se sjednocují do jediného povodí a vytváří dnešní
Berounku. Tok Berounky se v té době stává přítokem Vltavy, která původně směřovala mimo osu
Čech k jihovýchodu do Dunaje.
10.3.3. Přírodní podmínky v okolí Berounky
Hluboké romantické údolí horního toku Berounky téměř bez civilizačních vlivů a s řídce osídleným
okolím láká již několik desetiletí příznivce nedotčené přírody. Strmé srázy nad řekou jsou většinou
porostlé dřevinami smíšených lesů, v přírodních rezervacích nad řekou jsou chráněny typy
dubohabrového lesa a teplomilných doubrav, skalní vegetace, reliktní bor, skalní stepi, javořiny s
výskytem tisu a jiné. Zalesněné stráně místy ustupují rozlehlým loukám, které lákají k táboření.
Nejhodnotnější komplexy smíšených lesů, které se zachovaly téměř ve své původní pestrosti, jsou
zahrnuty do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. O jejich významu svědčí celá řada přírodních
rezervací zasahujících často až k řece. Rezervace chrání pásma různých lesních typů a celou řadu
původních rostlin na skalnatých a kamenitých svazích. Z dřevin zde roste dub zimní, habr, jeřáb,
javor, buk a tak dále. Silný dojem při pohledu od řeky umocňují mohutná skaliska a vysoké srázy s
bizarními tvary borovic na skalnatých výchozech.
Geologické podloží Křivoklátska tvoří původní zvrásněné horniny s buližníky, spility a suky. Údolí
Berounky je tvořeno břidlicemi a permokarbonskými usazeninami, skryjsko - týřovická oblast
Křivoklátska je proslulá nálezy zkamenělin.
221
Pro okolí horní Berounky a Křivoklátska je typická především lesní fauna. Mezi zdejší obyvatele patří
jelen evropský, sika, srnec, prase divoké, muflon, z malých obratlovců lze jmenovat kunu lesní, ve
vodě lze spatřit i vydru. Hojně se zde vyskytuje ještěrka zelená a užovka hladká. Z ptáků je možné
vidět čápa černého, ledňáčka, výra velkého, dudka chocholatého, strakapouda velkého, poštolku,
krahujce a na hladině kachnu divokou, labuť a volavku.
V lesích Křivoklátska se vyskytuje řada vzácných druhů hmyzu a bezobratlých. Bohatá je také flóra.
Roste zde hojně blatouch, mochna, tařice, divizna, chrpa, vratič, koniklec, zvonek, smutnička, kokořík
a jiné. Na hladině řeky nelze přehlédnout květy stulíku žlutého a dlouhé řasy vodního moru, které sice
často překáží v plavbě, napomáhají však samočistící schopnosti řeky pod Plzní.
Klimatické poměry se na Berounce neliší od průměru celých Čech. Jsou ovlivňovány především
nadmořskou výškou.
10.3.4. Historický vývoj v povodí Berounky
Řeky jsou již od pradávných dob spjaty s životem člověka. Sloužily lidem k obživě, usnadňovaly
dopravu i osídlování dalších území a zajišťovaly přirozenou ochranu proti nepřátelům. K postupnému
osídlování okolí Berounky docházelo již v nejstarších dobách. Nejdříve byla obydlena místa kolem
dolního toku, kde v přístupu nebránily nepropustné pralesy a močály. Teprve mnohem později začalo
přesídlování proti proudu podél řeky na Plzeňsko a Rokycansko. V době bronzové pronikal do
západních Čech mohylový lid, který si podmaňoval lid únětický, žijící v této oblasti. Postupně se
začala zalidňovat i krajina podél Úhlavy, Radbuzy, Mže a Úslavy. S objevem kovů nastalo smíšení
kmenových společenstev, začíná obchod s dobytkem, lovnou zvěří a obilím. Pro ochranu lidé budují
výšinná hradiště a sídliště nad řekami. Obchod si vynutil budování cest, z nichž nejpoužívanější byla
obchodní cesta podél Radbuzy. Během 2. - 1. století před naším letopočtem pronikají do oblasti
kolem Berounky Keltové, kteří zde vytvořili stradonickou kulturu (podle obce Stradonice u Berouna). V
5. - 6. století osídlují střední a poté i západní Čechy slovanské kmeny, které postupovaly podél
Berounky až do Plzeňské pánve. Největší osady vznikly na soutoku Radbuzy a Mže, na dolní Úslavě
a u ústí Klabavy do Berounky. Na přelomu 9. a 10. století se zrodil český stát v čele s Přemyslovci,
kteří nestačili vládnout nad tak rozsáhlým územím a svěřovali proto správu nad svými statky drobným
šlechticům a církvi. V té době byly zakládány kláštery a šlechtické hrady na strategicky výhodných
místech nad řekami. Historicky nejcennějšími hrady v povodí Berounky jsou Týřov a Křivoklát. V okolí
řek Úslavy, Litavy v Plzni, na Radbuze a na dolní Berounce se otevírala první nepříliš bohatá
rýžoviště zlata, podél Mže se dolovalo stříbro a nedaleko Klabavy se těžila železná ruda. Od
povrchového dolování se brzy přešlo k hlubinné těžbě. K následnému zpracování kovů již nestačila
lidská síla. Dochází k rozvoji strojů na vodní pohon, voda z vodních toků pohání mlýny, hamry a pily.
Proměnlivost vodních stavů vyžadovala stavbu prvních hrází a jezů, které však později
znesnadňovaly plavení dřeva do hutí. Proto byly hutě i hamry přemísťovány na menší toky v blízkosti
jejich ústí do splavných řek (například Chrást u Plzně). Po husitské revoluci, která měla negativní
dopad na hospodářský rozvoj, dochází k opětovnému rozvoji větších měst také díky těžbě a
zpracování přírodního bohatství. Majetkem měst se stávají doly, hamry a pozornost podnikatelů se
opět obrací k řece jako k dopravní tepně i zdroji energie. Po Berounce se plavily vory hlavně z lesů
Křivoklátska, kde byl v té době ještě dostatek dřeva. Kromě vorů se splavovalo také metrové dřevo na
lodích, které byly zpět proti proudu taženy koňmi. Na přelomu 18. století začalo hledání nových
levnějších zdrojů energie, a proto se v místech, kam bylo těžké splavovat dřevo, odkrývaly malé
uhelné pánve. Mezi prvními byla Malopřílepská u Žebráku, později se otvírají doly na Plzeňsku.
Nahrazování dříví uhlím a později stavba železnice způsobily postupný zánik říční dopravy na
Berounce. Současnými svědky již téměř zapomenutého času mlýnů, hamrů a hutí na Berounce jsou
časté jezy. Některé z nich jsou ještě dnes účelově využívány (pro výrobu elektrické energie).
Opětovné obnovení lodní dopravy po Berounce měla umožnit plánovaná stavba několika na sebe
navazujících přehrad, jejichž účelem bylo zesplavnění řeky pro těžké lodě až do Plzně. Projekt
Berounských kaskád, kterým by se nenávratně zničily unikátní přírodní lokality v okolí řeky, nebyl
naštěstí realizován. Berounka nepřinášela lidem jen obživu a dopravní možnosti, ale i ničivé povodně.
zvláště pak tam, kde docházelo k odlesňování a kácení pobřežních porostů. V povodí Berounky
smetly vodní pohromy mlýny i celé obce v blízkosti řeky. V roce 1830 si rozvodněná Berounka
dokonce prorazila nové koryto před ústím do Vltavy přes Radotín k Modřanům. Z původního řečiště
pod Zbraslaví zůstalo jen mrtvé rameno. Časté povodně na Berounce způsoboval hlavně vějířovitý
soutok čtyř přibližně stejně dlouhých řek v Plzni, kde se jejich průtoky spojují. Tento nepříznivý jev
částečně vyřešila stavba přehrady Hracholusky, která dokáže pozdržet vodní nápor nejvodnatější
řeky Mže. Poslední ničivé povodně zasáhly území podél Berounky nedávno v srpnu roku 2002.
222
10.3.5. Ochrana přírody
Území, kterým Berounka protéká, patří téměř po celé délce toku mezi nejcennější dochované části
přírody u nás. Proto jsou tyto rozsáhlé plochy zahrnuty do několika větších chráněných území. Na
středním toku řeky je to na území regionu Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Součástí tohoto
velkoplošného chráněného území jsou také maloplošná území s přísnějším ochranným režimem národní přírodní památky, přírodní památky, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace. V rámci
projektu NATURA 2000 byla v roce 2004 vyhlášena Ptačí oblast Křivoklátsko. V tomto případě jde o
polovinu rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (31 932 ha). K hlavním ohrožujícím faktorům
hnízdících ptačích druhů patří turistika, znečištění vod a regulace vodních toků. Mezi návrhy
prioritních opatření patří z hlediska projektu NATURA 2000 usměrnění turistického ruchu a chování
návštěvníků. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1975 a zahrnuje rozlehlé
lesní komplexy často s přirozenou skladbou porostů. Význačnými krajinnými rysy jsou především
hluboká, místy kaňonovitá údolí toků a významné skalní vrcholy s reliktními biocenózami. Hlavním
posláním CHKO je chránit všechny hodnoty krajiny, její vzhled, typické znaky i přírodní zdroje a
vytvářet vyvážené životní prostředí. V roce 1978 byla Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko zařazena
do seznamu biosférických rezervací UNESCO, zahrnuje rozlehlá území po obou březích Berounky od
silničního mostu ve Zvíkovci na říčním km 81,6 k jezu v Hýskově na říčním km 39,6. Součástí
Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko jsou tato maloplošná zvláště chráněná území: národní přírodní
rezervace Kohoutov, Týřov, Velká Pleš a Vůznice, přírodní rezervace Brdatka, Čertova skála,
Červený kříž, Dubensko, Jezírka, Jouglovka, Kabečnice, Lípa, Na Babě, Nezabudické skály,
Prameny Klíčavy, Stříbrný luh, Svatá Alžběta, U Eremita, Vysoký Tok a přírodní památky Stará Ves,
Trubínský vrch, Valachov, Vraní skála, Zdická skalka u Kublova. Dále se na tomto území nachází
několik desítek památkově chráněných stromů. Sídlo správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko je
ve Zbečně. Pro území CHKO a maloplošných chráněných území platí přísný režim chování
návštěvníků, stanovený právními předpisy.
10.3.6. Táboření na Berounce
Stanování, táboření a rozdělávání ohňů je na území podél toku řeky Berounky povoleno pouze na
vyhrazených místech, neboť celý tento úsek procházející regionem Rakovnicko patří do Chráněné
krajinné oblasti Křivoklátsko. Stanovat, tábořit mimo schválené plochy a areály rekreačních středisek
a zařízení je zakázáno.
Veřejné tábořiště U Nejdeckých (81,2 ř. km vlevo - Kostelík)
Vodácké tábořiště Ahoj (75,6 ř. km vpravo - Skryje)
Kemp PIMES (66,5 ř. km vlevo - Branov)
Veřejné tábořiště Višňová (64,7 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová)
Kemp Višńová II (64,6 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová)
Chatová osada Hájek (64,4 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová)
Vodácké tábořiště U Přívozu (64,2 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová)
Vodácké tábořiště Pod jezem (62,9 ř. km vpravo - Roztoky)
Veřejné tábořiště Na Aljašce (62,7 ř. km vlevo - Roztoky)
Vodácké tábořiště Mezi mosty (62,5 ř. km vpravo - Roztoky)
Riviera Camp (54,2 ř. km vlevo - Zbečno)
Tábořiště Míšův ranč (51,7 ř. km vlevo - Sýkořice)
Tábořiště Račice (50,6 ř. km vpravo - Račice)
(Řazeno ve směru plavby)
10.3.7. Služby vodákům
Půjčovny lodí a vodáckých potřeb, přeprava lodí:
ASK Sport s. r. o. Rakovník + Roztoky u Křivoklátu
sídlo firmy: 269 01 Olešná 92
adresa (poloha půjčovny): Roztoky, nad jezem 50 m od řeky, 200 m od hospody U Jezzu
telefon: +420 605 266 162, + 420 776 266 162
e-mail: [email protected]
web: www.asksport.cz
GPS WGS 84 - N50 01.492 E13 51.674
223
Poskytované služby:
- půjčovna lodí, raftů, vodáckého a tábornického vybavení
- doprava lodí
- on-line objednávka služeb
Kanoistický klub Rakovník
sídlo sdružení: 269 01 Rakovník, Na Studánkách 2589
adresa (poloha půjčovny): Roztoky, slalomový kanál u jezu Roztoky
telefon: +420 313 540 385, +420 602 362 818
fax: +420 313 540 383
e-mail: [email protected], [email protected]
web: www.polyglass.cz
GPS WGS 84 - N50 01.501 E13 51.657
Poskytované služby:
- půjčovna lodí, raftů a vodáckých potřeb
- doprava lodí (po dohodě)
- raftink na umělé slalomové dráze Roztoky, půjčení raftu, pádel, vest, přileb
10.3.8. Sjízdné přítoky Berounky na Rakovnicku
Javornice
Pramení u Svatého Huberta (lesní zámeček) nedaleko obce Jesenice západně od Rakovníka. Zprvu
napájí několik rybníků a teče k jihu. Postupně se stáčí obloukem k jihovýchodu a do Berounky ústí
zleva u Zvíkovce na ř. km 81,4 mimo region Rakovnicko. Sjížděný úsek je 12 km dlouhý. Údolí
Javornice je zpočátku mělké, koryto řeky je široké pouze 4 m. Po spojení s Krakovským potokem na
ř. km 9,4 se tok rozšiřuje a zařezává se do hlubokého údolí. Plavbu znepříjemňují padlé stromy v
řečišti a dva kamenné stupně na ř. km 3,5. Javornice bývá splavná pouze za jarního tání a po silných
deštích. Obtížnost celého sjízdného úseku je WWII a splutí trvá 3 - 4 hodiny. Nejvhodnějším místem
pro zahájení plavby je most za silnicí Milíčov - Slatina, končit lze až na soutoku s Berounkou,
vzhledem k absenci komunikací v údolí říčky.
Zbirožský potok
Přes území Rakovnicka vede jeho dolní úsek u obce Skryje. Pramení jižně od Zbiroha u obce Kařez,
teče k severu a nedaleko Skryjí se na jezu Čilá na ř. km 77,4 vlévá zprava do Berounky. Sjížděný
úsek je téměř 15 km dlouhý. Zbirožský potok je typický nížinný tok s rychle tekoucí vodou. četnými
zákrutami a peřejnatými úseky. Jezy jsou většinou nesjízdné. Tok bývá splavný za jarního tání nebo
po vydatných deštích při obtížnosti WWII. Splutí celého úseku trvá 4 - 5 hodin. Přístup k toku je
možný pouze po silnici, která sleduje značnou část toku. Doporučené místo pro zahájení plavby je u
silničního mostu při ústí Jablečného potoka na ř. km 14,8.
Rakovnický potok
Pramení u obce Pšovlky, západně od Rakovníka, teče východním směrem, v Rakovníku se postupně
obrací k jihu, obtéká Křivoklát a v Roztokách ústí do Berounky na ř. km 62,35. Sjížděný úsek je
dlouhý přes 18 km. Od Rakovníka teče potok mírným proudem hlinitým řečištěm, širokým 4 - 8 m. Na
potoce je několik nesjízdných jezů. Potok bývá sjízdný pouze na jaře a po vydatných deštích při
obtížnosti WWI. Na splutí celého úseku je nutné vyčlenit si celý den. Nejvhodnějším nástupním
místem je železniční most v Rakovníku u silnice na Křivoklát, kam lze dopravit lodě auty. Kolem
celého toku vede i železniční trať č. 174.
Sjízdnost všech výše uvedených přítoků je v současné době velmi problematická, nejenom vzhledem
k nízkému stavu vody během roku (s výjimkou jara), ale i kvůli četným překážkám v korytu potoků a
říček.
10.3.9. Rizika a nebezpečí při vodní turistice na Berounce
Splouvání vodních toků poskytuje vodákům možnosti bohatého sportovního i turistického vyžití, ale
zároveň s sebou nese různá nebezpečí vyplývající ze spádu a terénu říčního koryta, porostu kolem
řeky, konstrukce jezů i záludnosti vodního živlu jako takového. Začínající vodáci, kteří se poprvé
vydávají právě na Berounku, by se měli alespoň částečně seznámit se základními znalostmi techniky
224
jízdy a nikdy by neměli vyplout bez zkušeného a zodpovědného dozoru. Další základní podmínkou
bezpečné jízdy i na tak krotké a mírné řece, jako je Berounka, je používání ochranných pomůcek.
Plovací vestu jako základní ochrannou pomůcku by zásadně měly používat děti a neplavci. Pro menší
děti by na vestě neměl chybět límec, který dokáže udržet hlavu nad hladinou. Plovací vesta chrání
nejen před utonutím, ale i před nárazy, šokem z ledové vody a před prochladnutím. Použití plovací
vesty má rovněž psychologický účinek. Na přibalení vesty do zavazadel by neměli zapomínat ani
dobří plavci, vydávají-li se sjíždět vodu na jaře či na podzim. Při jízdě v náročných a kamenitých
vodáckých terénech, jako jsou některé úseky přítoků Berounky, je nezbytná i přilba, chránící hlavu
před nárazy, které by mohly mít ve vodě tragické následky. Neméně důležitým vybavením je i
ochranný oděv (neopren, popřípadě pogumované obleky), který chrání před prochlazením. Z obuvi
jsou nejvhodnější neoprénové boty, popřípadě tenisky. Naprosto nevhodné jsou tak často používané
sandály nebo různé nazouváky, které při převrhnutí lehce sjedou z chodidla. Berounka nevytváří
zvlášť obtížná místa v žádné své části toku. Ojedinělé krátké peřeje můžeme překonat bez větších
obtíží. Větší nebezpečí může nastat hlavně za vyšších vodních stavů při projíždění některými
zákrutami, kdy proud často táhne ke břehu do hustého porostu, kde by snadno mohlo dojít ke zranění
o přečnívající větve a ke zvrhnutí nebo uvíznutí lodi pod padlým stromem. V těchto případech raději
volíme jízdu po vnitřní straně oblouku meandru mimo proudnici, pokud nám to mělčina za nízkých
vodních stavů dovolí. Zvýšenou pozornost bychom také měli věnovat staveništím vodních děl, v
jejichž prostoru obvykle vyčnívají ze dna ostré předměty a kde jsou nad hladinou natažené dráty,
kabely a nízké lávky. Na takových místech bývá voda často převedena do koryta vhodného pro
plavbu.
10.3.10. Překonávání jezů
Specifické nebezpečí na Berounce představují jezy. Přeceňování sil a schopností, nedostatečné
jištění i záchrana při sjíždění nebezpečných jezů byly příčinou mnoha smrtelných úrazů na českých
řekách. Jezy na Berounce většinou nemají propusti a jen některé jsou sjízdné s minimálním rizikem.
Zejména za vyšších vodních stavů se pod některými z nich tvoří vodní válce (vracáky), nebezpečná
vývařiště nebo víry, takže zvrhnutí v těchto místech může mít tragické následky. Velice nebezpečné
jsou i kameny, bloky betonu, kmeny stromů a jiné naplaveniny, o které se může loď snadno rozbít
nebo mezi nimi uvíznout pod masou padající vody. Z těchto důvodů je nezbytné si z břehu každý jez
důkladně prohlédnout, a pokud jsme si jisti, že nám pod jezem nic nehrozí, můžeme sjet po spádové
desce jezu nejlépe v místě, kde voda volně odtéká. Podmínkou bezpečné jízdy je i dostatek vody
tekoucí přes jez a v místě dopadu pod jezem. Někteří vodáci raději volí jízdu v lodi bez spolujezdce v
takzvaném singlu. Při sjíždění jezů ve skupinách je vhodné, aby nejméně dva nejzkušenější vodáci
zajišťovali záchranu a navigaci lodi při nájezdu k hraně jezu.
10.3.11. Obtížnost Berounky
Berounka je poměrně vodnatá řeka, sjízdná z Plzně prakticky po celý rok. Vodní stav mohou ovlivnit
dlouhotrvající srážky i množství vody vypouštěné z přehrad Hracholusky na Mži a České údolí na
Radbuze. Informace o sjízdnosti se v současné době objevují v tisku, televizních předpovědích
počasí, na teletextu, případně některých webových stránkách. Směrodatnými pro sjízdnost Berounky
jsou i minimální stavy na vodočtech v Plzni vlevo u silničního a železničního mostu na ř. km 137,0 a v
Berouně vpravo na ř. km 34,0. Oba by měly ukazovat minimálně 60 cm. Vzhledem k malému spádu,
častým jezům a řečišti bez balvanitých polí můžeme Berounku sjíždět bezpečně i za nižších vodních
stavů. V tom případě se musí počítat s delšími pochody mělčinami hlavně v úsecích pod některými
jezy, odkud část vody odvádějí náhony.
10.3.12. Návrh denních úseků
Před zahájením plavby po Berounce je dobré si předem rozdělit trasu na jednotlivé úseky a vytvořit si
vlastní harmonogram plavby. Celý tok řeky, který je popisován v průvodcích a mapách, lze v případě
vytrénovaných vodáků splout s nutnými zastávkami během 4 - 5 dní. Vodáci s romantickou duší si
však určitě neodpustí pěší výlety do kouzelného okolí řeky nebo za historickými památkami v blízkosti
řeky Berounky.Pohodové splutí celého úseku Berounky mezi Plzní a Prahou může trvat až 10 dní, a
to s ohledem na stav vody, fyzickou zdatnost, druh plavidla, klimatické podmínky. Průměrná cestovní
rychlost se tak pohybuje mezi 4 - 5 km/h. Začátek a především konec plavby by měl vycházet z
možností dopravy osob a přepravy lodí a bagáže. Vodáci cestující vlakem se naloďují již v Plzni, za
vyššího stavu vody v Klabavě lze plavbu začít v Chrástu. Ti, kteří se přepravují auty, začínají
povětšinou plavbu po Berounce u Dolanského mostu. Obvyklé ukončení plavby je podle možností v
Roztokách nebo až v Berouně. Úsek řeky Dolanský most - Roztoky (62 km) trvá i s častými
225
zastávkami 3 - 4 dny, do Berouna (90 km) je potřeba počítat s 5 - 6 dny plavby, což je ideální způsob
pro maximální využití týden trvající dovolené v létě.
1. den
Plzeň – Tábořiště dolanský most
Délka úseku – 14,9 km
2. den
Tábořiště u Dolanského mostu - Tábořiště Kobylka Liblín
Délka úseku - 21,1 km
3. den
Tábořiště Kobylka Liblín – Tábořiště Zvíkovec
Délka úseku 21,9 km
4. den
Tábořiště Zvíkovec – Višňová
5. den
Višňová – Tábořiště Račice
Délka úseku 14,1 km
6. den
Tábořiště Račice – Beroun
7. den
Beroun – Srbsko
Délka úseku – 5, 9 km
8. den
Srbsko – Karlštejn
9. den
Karlštejn – Dobřichovice
10. den
Dobřichovice – Praha-Braník
Délka úseku – 20 km
10.3.13. Itinerář vodácké trasy Berounka
Km
popis
81,8 - jez Zvíkovec, propusť vlevo, nesjízdný, výška 1,6 m, délka 160 m, náhon vpravo vysoký skok
na konci spádové desky, vlevo tábořiště U Varských
81,6 - silniční most Zvíkovec, vpravo VT Kalinova Ves, hranice CHKO Křivoklátsko,
vodácká naučná
stezka - stanoviště č. 1
81,3 - vlevo ústí říčky Javornice (proti proudu pěší a MTB trasa až na Krakovec)
81,2 - vlevo VT U Nejdeckých, Kostelík - restaurace, chaty (v provozu od 2006) a tábořiště táboření zdarma
80,6 - jez Kočkův mlýn - Kostelík, výška 0,6 m, délka 182 m, sjízdný za určitých podmínek, lodě lze
přenášet po pravé straně ¨
79,0 - Komáří ostrov
77,4 - jez Čilá, propusť vlevo, výška 1,2 m, délka 133 m, náhon vlevo, kameny pod propustí,
nebezpečné vývařiště pod jezem, spousta kamenů, sjízdný vpravo, lodě lze přenášet
oboustranně, vpravo ústí Zbirožského potoka, proti proudu potoka asi 1 km Kemp Na Slapnici
s restaurací
70,0 - peřej
75,6 - vpravo VT Ahoj, hospoda Vydra, kiosek, obchod s potravinami, obec Skryje 1 km, Skryjská
jezírka 4 km, vodácká naučná stezka - stanoviště č. 2
74,0 - vpravo ústí Oupořského potoka, zřícenina hradu Týřov 500 m, národní přírodní rezervace
Týřov, chatová osada Matouškov
73,0 - vpravo Týřovické skály
71,2 - vpravo Kouřimecká rybárna, dub Oty Pavla
226
71,0 69,7 68,7 67,5 66,8 -
66,5 64,7 -
63,4 63,3 63,1 62,9 62,7 62,6 62,5 62,4 60,9 56,8 54,2 53,7 53,4 52,7 51,7 51,0 -
50,6 48,3 -
vlevo přírodní rezervace Čertova skála
vlevo Kněžská skála
vlevo ústí Tyterského potoka, Hospoda U Rozvědčíka 200 m
přívoz V Luhu, vpravo Pamětní síň Oty Pavla, vlevo Nezabudice 1 km, vodácká naučná
stezka – stanoviště č. 3
jez Nezabudický mlýn, výška 0,8 m, délka 105 m, náhon vlevo, po provedení stavebních
úprav velmi obtížně sjízdný (krátká a strmá šlajsna) vlevo, lodě lze přenášet
oboustranně, peřeje
vpravo Kemp PIMES, kiosek, obec Branov 1 km
vlevo VT Višňová I a Kemp Višňová II, restaurace, + 200 m dál Chatová osada Hájek,
restaurace U tří Erbů, VT U Přívozu, restaurace a ubytovny ve výstavbě (datum otevření
2006)
vpravo Rekreační středisko Ludmila
vpravo hospoda U Jezzu, v sezóně koncerty, vodácká naučná stezka - stanoviště č. 4
jez Roztoky, výška 2,0 m, délka 87 m, náhon vpravo, nesjízdný, nebezpečné vývařiště pod
jezem, lodě lze přenášet vlevo vpravo umělá slalomová dráha
vpravo Pod jezem - vodácké tábořiště
vlevo VT Aljaška - tábořiště a hospoda, za ním chata s možností ubytování
silniční most Roztoky, vpravo restaurace U Ťapíka, Hotel Roztoky, Hotel a restaurace U
Dvořáků, hrad Křivoklát 1,5 km
vpravo vodácké tábořiště Mezi mosty
železniční most Roztoky, cvičná slalomová trať vpravo, vlevo ústí Rakovnického potoka, PR
Na Babě úsek 1 km
přítok zprava náhon z Permonu Roztoky 300 m délka, vpravo přírodní rezervace Stříbrný luh
úsek 2 km
vpravo rekreační chatová oblast Újezd nad Zbečnem
vlevo Riviera Camp - Zbečno, kiosek, v obci dále vlevo Hamousův statek, kostel sv. Martina,
správa CHKO, restaurace U Šebků, restaurace U mostu
vlevo ústí Klíčavy
silniční most Zbečno, vlevo obec Zbečno, obec Sýkořice 1,5 km vlevo (na vrchu Pěnčina
skvělá vyhlídka do údolí Berounky)
silniční most kamenolom Zbečno – vlevo
vlevo tábořiště Míšův ranč – Sýkořice, restaurace, obchod
jez Valentův mlýn, výška 1,3 m, délka 81 m, náhon vlevo, nesjízdný, ve mlýně vlevo
rekreační středisko Valentův mlýn - občerstvení a ubytování v chatách a pokojích, jez 2004 –
2006 v celkové opravě
vpravo Tábořiště Račice, občerstvení, obec Račice vpravo 600 m, v obci hospoda Na
Palouku a Bar Berounka
vlevo U Setona - vodácká hospoda (v sezóně koncerty)
Umělá slalomová dráha Roztoky
Technické parametry
Obtížnost: ZWC - WW III
Délka tratě: 250 m
Šířka tratě: 6 - 12 m
3
Průtok: 15 m /s
Spád: 15 promile
GPS WGS 84 - N50 01.501 E13 51.657
Umělá slalomová dráha Roztoky patří mezi nejatraktivnější sportovní zařízení v regionu.
10.4. Hippoturistika
227
Podobně jako pro pěší turistiku a cyklistiku, má Rakovnicko dobré předpoklady pro rozvoj
hippoturistiky. Prozatím je tato stále populárnější forma trávení volného času představena
neorganizovanou strukturou jízdáren, jezdeckých stájí a jezdeckých areálů, převážně využívaných
pro soukromé účely vlastníků koní.
Dosavadní stav v této oblasti byl vysledován prozatím předběžným průzkumem v terénu a z podkladů
předaných zpracovateli analýzy Správou CHKO Křivoklátsko a OVV ČSTV Rakovník.
Právě Správa CHKO předpokládá, že by měl být ve spolupráci s tvůrci koncepce cestovního ruchu a
provozovateli a vlastníky jezdeckých stání a chovatelů koní připraven návrh hippoturistických stezek
tak, aby nedocházelo ke střetům s nejvíce rozšířenými druhy turistiky a k nadměrnému zatěžování
životního prostředí.
Přehled jezdeckých zájmových sdružení
Název
Jezdecká stáj Brunnerová
Sídlo
Lišany 118
Jezdecká stáj Podkovářství Řeřichy
Řeřichy
Jezdecká stáj Polcar Rakovník
Řeřichy 44
Jezdecký klub Gotika
Přerubenice 18
Jezdecký klub Javorná Modřejovice
Modřejovice
Jezdecký klub Ruda
Rakovník, Fr. Diepolta 1787
Jezdecký oddíl Bradáčův dvůr
Nezabudice 13
Společenství rančů a stájí
Rakovník, Dukelských hrdinů 59/II
Stáj Turek
Mšec 131
TJJ Bdín
Kladno, Štefánikova 61
Poskytovatelé služeb v oblasti hippoturistiky:
Turistická jízdárna Pustověty, Ladislav a Yvonne Vitoušovi, Pustověty (výcvik, vyjížďky, jízdy
kočárem)
U Nezabudického dvora s. r. o., Bradáčův dvůr, Nezabudice (výcvik, vyjížďky)
Penzion U Kutílků, Přílepy (vyjížďky)
10.5. Agroturistika
Oblast agroturistiky má na Rakovnicku předpoklady pro další rozvoj v podobě agrárního zaměření
hospodářství regionu (převažuje zemědělská výroba), přičemž dochází v omezování intenzívního
využívání krajiny. K dispozici je také četná infrastruktura zemědělských staveb, avšak ve značné
investiční zanedbanosti, takže její využití pro agroturistiku by předpokládalo značné finanční
prostředky na její revitalizaci a obnovu. V současné době jsou zemědělské areály využívány pro
agroturistiku velmi sporadicky.
Přehled agroturistických zařízení:
Farma Hedecko, Břežany
U Nezabudického dvora, Bradáčův dvůr, Nezabudice (zanedbatelná kapacita pro ubytování)
Penzion Na Statku, Šanov
Hotel Dvůr Míče, Pustověty
Penzion Červený mlýn, Rakovník
Penzion U Kutílků, Přílepy
10.6. Naučné stezky
Bohatá historie regionu, velké množství kulturních památek, atraktivní přírodní prostředí je
předpokladem pro vytváření naučných stezek. Jejich existence má v regionu letitou tradici. V několika
konkrétních případech (viz tabulka), lze však hovořit o jejich zastarání a špatném stavu informačních
tabulí, neexistenci naučných průvodců a nedostatečné prezentaci (například na internetu).
228
Seznam naučných stezek a vycházkových okruhů
Cyklistická NS LČR Louštín
Délka:
12,5 km
Začátek:
Lužná, Sládkův kříž
Konec:
Zaměření:
lesy, stromy, vodstvo
Typ:
kolo, pěší
Značení:
rozcestníky LČR, informační panely
Zastávky:
ano
Stav:
velmi dobrý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
panely u dřevin a zajímavých lokalit, okruh
Cyklistická NS Rakovník - Křivoklát
Délka:
17,6 km
Začátek:
Rakovník, plavecký bazén
Konec:
Křivolát, Budy
Zaměření:
příroda, historie, památky
Typ:
kolo, pěší
Značení:
CS 303
Zastávky:
ano
Stav:
dobrý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
14 zastávek
Cyklistická NS Rakovník - Senomaty
Délka:
7,9 km
Začátek:
Konec:
Senomaty, kostel sv. Vavřince
Zaměření:
stromy, vodstvo, zoologie, VKP
Typ:
kolo, pěší
Značení:
CS 351
Zastávky:
ano
Stav:
dobrý
Atraktivita:
střední
Poznámka:
5 zastávek (realizována pouze část záměru)
Cyklistická NS Rakovník - Šamotka
Délka:
3,2 km
Začátek:
Konec:
Rakovník, Šamotka
Zaměření:
historie a vývoj území
Typ:
kolo, pěší
Značení:
CS 0102, 0103
Zastávky:
ano
Stav:
dobrý
Atraktivita:
střední
Poznámka:
4 zastávky (realizována část záměru)
229
Novostrašecká NS
Délka:
11,0 km
Začátek:
Nové Strašecí, gymnázium
Konec:
Zaměření:
příroda, historie, archeologie
Typ:
kolo, pěší
Značení:
značení NS (zelenobílý čtverec)
Zastávky:
ano
Stav:
velmi dobrý
Atraktivita:
střední
Poznámka:
9 zastávek
NS Brdatka
Délka:
Začátek:
Konec:
Zaměření:
Typ:
Značení:
Zastávky:
Stav:
Atraktivita:
Poznámka:
3,3 km (trasa z parkoviště nad hradem Křivoklát – Zbečno náměstí 6,2 km)
Křivoklát, PR Brdatka (Křivoklát, parkoviště nad hradem)
Zbečno, soutok Štíhlice a Berounky (Zbečno, náves)
PR Brdatka, CHKO Křivoklátsko
výhradně pěší!
červená a zelená trasa KČT
ano
dobrý
vysoká
chybějící panely
NS Buštěhradská dráha
Délka:
2,9 km
Začátek:
Píně, polesí a hájovna
Konec:
Pilský rybník, rozcestí
Zaměření:
pozůstatky koněspřežné dráhy
Typ:
kolo, pěší
Značení:
směrovky KČT
Zastávky:
ne
Stav:
uspokojivý
Atraktivita:
střední
Poznámka:
původní informační panel byl umístěn na návsi v obci Lány (u restaurace Narpa),
v současné době demontován
NS Jesenicko
Délka:
Začátek:
Konec:
Zaměření:
Typ:
Značení:
Zastávky:
Stav:
Atraktivita:
Poznámka:
19,0 km (krátký okruh 6,0 km)
Jesenice, železniční stanice
Jesenice, Velký rybník
příroda, historie, zemědělství, lesnictví
kolo, pěší
značení NS (zelenobílý čtverec) + v kombinaci se žlutou, červenou, modrou a
zelenou trasou KČT
ano
uspokojivý
vysoká
probíhá výměna panelů
NS Kamenné řady u Kounova
Délka:
5,0 km
Začátek:
Mutějovice, železniční stanice
230
Konec:
Zaměření:
Typ:
Značení:
Zastávky:
Stav:
Atraktivita:
Poznámka:
Mutějovice, železniční stanice
historie, archeologie, příroda
pěší (pro kolo nevhodná)
značení NS
ano
dobrý
vysoká
11 zastávek
NS LČR Louštín
Délka:
4,5 km
Začátek:
Konec:
Zaměření:
příroda, lesnictví, historie
Typ:
pěší
Značení:
rozcestníky LČR
Zastávky:
ano
Stav:
velmi dobrý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
NS Novostrašecko
Délka:
14,3 km
Začátek:
Nové Strašecí, železniční stanice
Konec:
Zaměření:
příroda, historie, archeologie
Typ:
pěší, kolo
Značení:
značení NS (zelenobílý čtverec) + v kombinaci s červenou, modrou a žlutou trasou
KČT
Zastávky:
ano
Stav:
velmi dobrý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
NS Dětská Paraplíčko
Délka:
1,1 km
Začátek:
Křivoklát, parkoviště nad hradem
Konec:
Vyhlídka Paraplíčko
Zaměření:
hrad Křivoklát, fauna, flora, vyhlídka
Typ:
výhradně pěší
Značení:
žlutá trasa KČT + informačn panely
Zastávky:
ano
Stav:
uspokojivý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
poškozené panely, návrat po stejné trase
231
NS Školní Křivoklátsko
Délka:
0,8 km
Začátek:
Křivoklát, základní škola u mostu Roztoky
Konec:
Velká Buková, pod chatovou osadou
Zaměření:
výuka přírodopisu na ZŠ
Typ:
výhradně pěší
Značení:
informační panely
Zastávky:
ano
Stav:
velmi dobrý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
20 zastávek, návrat po stejné trase, možné pokračování po Tyršových stezkách do
Křivoklátu
NS U Eremita
Délka:
Začátek:
Konec:
Zaměření:
Typ:
Značení:
Zastávky:
Stav:
Atraktivita:
Poznámka:
1,1 km
Branov, u tramské osady Údolí hříchu
Branov, chaty pod obcí
stormy v PR a CHKO
výhradně pěší
čísla u stromů
ano
dobrý
vysoká
značky u dřevin částečně chybí
Vodácká NS Berounka
Délka:
62,0 km
Začátek:
Kalinova Ves, vodácké tábořiště
Konec:
Hlásná Třebáň, Řevnice
Zaměření:
příroda, geologie, hydrogeologie
Typ:
vodácká
Značení:
vodácká trasa (lze absolvovat pěšky, na kole, automobilem po komunikacích podél
řeky, panely jsou přístupné ze břehů)
Zastávky:
ano
Stav:
velmi dobrý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
14 zastávek (Rakovnicko 5), ojedinělá naučná stezka v republice
Vycházkový okruh Maxova obora
Délka:
13,6 km
Začátek:
Lužná, železniční stanice
Konec:
Lužná, železniční stanice
Zaměření:
lesy Maxovy obory
232
Typ:
Značení:
Zastávky:
Stav:
Atraktivita:
Poznámka:
pěší, kolo
značení vycházkových okruhů (žlutobílý čtverec)
ne
velmi dobrý
vysoká
okruh po lesních cestách
Vycházkový okruh Rakovník
Délka:
9,9 km
Začátek:
Rakovník, chrám sv. Bartoloměje
Konec:
Rakovník, Husovo náměstí
Zaměření:
procházka městem a nejbližším okolím, městská památková zóna
Typ:
pěší, kolo
Značení:
značení vycházkových okruhů (žlutobílý čtverec)
Zastávky:
ne
Stav:
velmi dobrý
Atraktivita:
vysoká
Poznámka:
okruh po místních komunikacích a cestách
10.7. GPS turistika
Oblast turistiky v poslední době významně ovlivňují satelitní navigační sytémy v minulosti využívané
pro vojenské účely. GPS přístroje umožňují vedle navigace v terénu také zaměřování bodů a tras
s přenášením pomocí speciálních softwarů do mapových podkladů. Tímto způsobem lze vytvářet
poměrně spolehlivou a přesnou databázi turistických cílů a tras, které lze přenášet různým způsobem
uživatelům GPS přístrojů (ideální možnost stahování dat pomocí internetu). Takto lze bez problémů
cestovat neznámým terénem bez značení v terénu a mapových podkladů, přitom vyhledávat obtížně
zjistitelné cíle a body.
Veškerá data v podobě bodů a tras byly pro tuto analýzu pořízeny rovněž pomocí satelitní navigace.
Kancelář svazku se za účelem vytváření databází, aktualizace mapových podkladů a pro tvorbu
turistických balíčků a cílů vybavila GPS přístrojem GARMIN E-TREX LEGEND. Data byly přenášeny
z přístroje pomocí jednoduchého mapového software MAP SOURCE s přenosem do mapy TOPO 50
Czech republic. Komfortnějšího výsledku bylo dosahováno získáním licenčních práv k mapovým
podkladům ŽAKET Cartography, do kterých byly po kalibraci mapy přenášeny body (waypointy) a
trasy (tracky) pomocí software OZI-EXPLORER. Tyto speciální mapové softwary umožňují kromě
přenosu dat z GPS ruční vytváření nových tras – návrhů a poté jejich praktické vyzkoušení v terénu.
Získaná data a databáze budou Svazkem měst a obcí Rakovnicka v první fázi využity k aktualizaci
poměrně zanedbaného mapového podkladu regionu (všech vydavatelů map – KČT, SHOCart, Žaket
aj.), databáze budou poskytnuty také orgánům státní správy (ochrana přírody, památková péče),
současně budou velmi dobře sloužit k vytváření turistických produktů incomingovými cestovními
kancelářemi (ppod. CK KONTAKT Rakovník). Turistům budou data poskytnuta formou volného
přístupu na internetových stránkách www.RAKOVNICKO.info, případně na požádání zasílána
zájemcům.
Za účelem vytvoření databáze cestovního ruchu a upřesnění mapových podkladů najezdili na kolech
a nachodili pěšky zaměstnanci kanceláře svazku v roce 2005 přes 5000 km, přitom byly zaměřeny
všechny značené pěší trasy KČT, naučné stezky, cyklistické trasy. Zaměřeny byly stovky
památkových staveb a děl, lze předpokládat, že takto bylo zmapováno přes 95 % existujících
památek, přičemž některé z nich nebyly doposud evidovány a mapovány. Fyzicky byly vyhledány
všechna chráněná území přírody, včetně více než stovky památných stromů (některé byly při
pasportizaci označeny jako neexistující). Tímto způsobem byla vytvořena databáze služeb cestovního
ruchu – ubytovací a stravovací zařízení, sportovní areály. V příštím období budou aktivity kanceláře
233
svazku směřovat k zaměřování a vytváření tipů na výlety a vycházkových tras i po neznačených
cestách, verifikovány a aktualizovány budou zákresy polních a lesních cest. Pro potřeby organizátorů
orientačních sportů a cyklistických závodů budou trasy zaměřovány GPS a výsledky přenášeny do
mapových podkladů pro seznámení soutěžících a veřejnosti.
Ukázky produktů tématický výletů
Cyklistický výlet Za pověstmi Balkánu:
- určeno pro skupiny a kolektivy o velikosti 20 – 40 osob (cykloturisty), možno absolvovat
individuálně s tištěným průvodcem
- tématické zaměření – drobné památky, pověsti, historie, dějiny
- obtížnost nízká
- časová náročnost 3 – 4 hodiny
- délka 20 km
- hodnocení účastníků aktivity – velmi dobré
Přehledová mapa cyklovýletu Za pověstmi Balkánu
Pěší výlet Džbán plný pověstí:
- určeno pro širokou veřejnost (50 – 100 osob), možnost absolvovat individuálně s tištěným
průvodcem
- tématické zaměření – dějiny, historie, pověsti, mýty v lokalitě a nejbližším okolí
- obtížnost nízká
- časová náročnost 3 – 4 hodiny
- délka 6,8 km
- hodnocení účastníků aktivity – velmi dobré
Přehledová mapa výletu Džbán plný pověstí
Vycházkové okruhy Křivoklátsko
Název trasy: Vyhlídková trasa Sokolí
Začátek a konec okruhu: Křivoklát, železniční stanice
Délka okruhu: 4,4 km (bez odboček)
Časová náročnost: 1,5 hodiny (bez odboček)
Převýšení: 96 m (min. nadmořská výška 255 m n. m., max. nadmořská výška 351 m n. m.)
Obtížnost: lehká (vhodné pro seniory, rodiny s dětmi)
Další nástupní místa: Křivoklát - hrad, Křivoklát - parkoviště nad hradem
Typ okruhu: pěší
Povrch: komunikace, nezpevněné lesní cesty a pěšiny
Značení: připravuje se (směrovky a informační panely)
Název trasy: Vyhlídková trasa Pěnčina
Začátek a konec okruhu: Zbečno, železniční stanice
Délka okruhu: 4,3 km
Časová náročnost: 1,5 hodiny
Obtížnost: těžká (není vhodná pro seniory, rodiny s malými dětmi, úsek v délce 900 m od dřevěného
kříže ve Zbečně k rozcestí vyhlídka Pěnčina a žlutá KČT má převýšení 136 m)
234
Další nástupní místa: Zbečno, rozcestí turistických tras KČT u silničního mostu, Sýkořice, odbočka po
místní komunikaci naproti restauraci a penzionu Sýkorák severně až ke žluté KČT a trase okruhu
Typ okruhu: pěší
Povrch: komunikace, nezpevněné lesní cesty a pěšiny
Značení: připravuje se (v obci Sýkořice osazeny směrovky k vyhlídce Pěnčina)
Název trasy: Vycházková trasa U Eremita
Začátek a konec okruhu: Roztoky, železniční stanice
Délka okruhu: 10,0 km
Časová náročnost: 2,5 hodiny
Obtížnost: lehká (mimo úsek vedoucí po naučné stezce přírodní rezervací U Eremita - hodnocen jako
těžký, nevhodný pro seniory a rodiny s malými dětmi)
Další nástupní místa: Roztoky, silniční most přes Berounku, Roztoky, parkoviště u jezu
Typ okruhu: pěší
Povrch: komunikace, nezpevněné pěšiny, lesní a polní cesty
Značení: připravuje se (směrovky a informační panely)
10.8. Rekreace u vody
Na území Rakovnicka se nachází poměrně velký počet vodních ploch. K rekreačním účelům
(koupání), táboření a kempování je jich k dispozici už jen necelá desítka. Oproti minulým rokům došlo
ke zlepšení podmínek pro rekreaci a koupání v řece Berounce. Infrastruktura a služby jsou zřízeny
pouze u některých rybníků. Rozšiřování infrastruktury u řeky Berounky podléhá regulaci ze strany
Správy CHKO, v tomto případě je nezbytné věnovat pozornost zejména zvyšování kvality stávajících
zařízení (kempů a tábořišť).
Rekreační vodní plochy na Rakovnicku:
Čistá:
- rybník Ožehák (na území regionu částečně, infrastruktura vybudována na území okresu
Plzeň – sever)
Jesenice:
- Velký rybník (Hotel Jesenice, Penzion Na Cháti, Chata Irena, Camping Jesenice, Kemp
V Jahodovém lese, Rekreační zařízení Pod kempem, Chaty ZŠ Jesenice, stravování, služby)
Rakovník:
- Bartoňský rybník (bez vybavení)
Třtice:
- rybník Bucek (Camping Bucek, Tábořiště a kemp Bucek, Internátní a školící zařízení Kladno,
stravování, služby)
Zdeslav:
- Dolní Zdeslavský rybník (Rekreační středisko Vojtův mlýn)
- Horní Zdeslavský rybník (Veřejné tábořiště Zdeslav, Rekreační středisko Benzina, stravování)
Řeka Berounka:
- Kostelík (Veřejné tábořiště U Nejdeckých, stravování)
- Skryje (Veřejné tábořiště Ahoj, stravování)
- Branov (Kemp PIMES, stravování)
- Roztoky - Višňová (Veřejné tábořiště Višňová I., Kemp Višňová II., Chatová osada Hájek,
Vodácké tábořiště U Přívozu, stravování)
- Roztoky – u jezu (restaurace U Jezzu, Vodácké tábořiště U jezu, Veřejné tábořiště Na
Aljašce, Vodácké tábořiště Mezi mosty, Hotel Roztoky, Hotel a restaurace U Dvořáků,
Rekreační středisko Ludmila)
- Zbečno (Kemp Riviéra, Privat Zbečno, stravování)
- Sýkořice (Tábořiště Míšův ranč, stravování)
235
-
Sýkořice (Rekreační středisko Valentův mlýn, stravování)
Račice (Tábořiště Račice, stravování)
Horní Zdeslavský rybník (zvaný Karlův a také Bouberlák) – nejkrásnější rybník na Rakovnicku na toku
říčky Javornice.
10.9. Ostatní turistické cíle
V regionu se nachází další potenciál pro rozvoj turistiky v podobě turistických cílů ležících v mnoha
případech mimo značené turistické trasy. K těmto místům se v nejčastějších případech řadí vyhlídky a
výhledy do krajiny (zejména Rakovnické kotliny a údolí řeky Berounky), studánky a prameny, údolí
vodních toků, skupiny balvanů, lomy a lůmky, jezírka, stavební a technická díla.
Následující výčet je příkladmý. Na základě doplňování databáze lze postupně vytvářet širší nabídku
produktů a tipů na výlety.
Obec
Branov
Branov
Drahouš
Křivoklát
Lužná
Lužná
Milý
Mutějovice
Nezabudice
Nezabudice
Nové Strašecí
Příčina
Přílepy
Rakovník
Řevničov
Skryje
Sýkořice
Název cíle
trampská osada Údolí hříchu
3 prameny - Kneippova lázeň
kámen u Sv. Huberta
vyhlídka pod Sokolím
Merklův pramen
studánka v Maxově oboře
umělá borovice - stožár GSM u Voškové
studánka u Perunu
přívoz v Luhu
vyhlídka Nezabudické skály
studánka pod Šibeničním vrchem
Kamenné stádo
U propadlé svatby
Studánka u Bartoňského rybníka
vyhlídka Louštín
Královská stolice u Týřova
Vyhlídka Pěnčina
GPS WGS 84
N50 01.070 E13 51.715
N50 00.549 E13 51.898
N50 04.090 E13 30.921
N50 02.003 E13 52.376
N50 08.514 E13 48.348
N50 09.346 E13 48.101
N50 13.533 E13 51.634
N50 12.425 E13 43.314
N50 00.712 E13 49.944
N50 01.457 E13 50.572
N50 08.914 E13 53.244
N50 03.745 E13 39.449
N50 06.657 E13 36.997
N50 06.738 E13 46.371
N50 09.843 E13 47.642
N49 58.130 E13 46.883
N50 02.400 E13 55.550
11. Samospráva
Analýza a řešení podpory regionálního rozvoje a oblasti cestovního ruchu je jednou ze základních
částí koncepčních a rozvojových dokumentů obcí (územní plány, urbanistické studie, programy
obnovy vesnice) a svazků obcí (integrované rozvojové strategie). V mnoha případech lze konstatovat,
že vypovídací schopnost a reálnost těchto dokumentů odpovídá úrovni znalosti území ze strany jejich
zpracovatelů, což jsou v téměř ve všech existujících případech externí společnosti.
Z hlediska rozvoje v oblasti cestovního ruchu hrají každopádně obce a svazky obcí významnou a
často rozhodující roli. Na úrovni obcí se do rozvoje cestovního ruchu aktivně zapojují obce, pro které
má cestovní ruch význam z hlediska přímů do obecních rozpočtů. Obce často samostatně nebo ve
spolupráci s dalšími subjekty realizují projekty podpory infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Vyšší
význam a možnosti, i když v současné době poměrně nevyužívané, mají svazky obcí – mikroregiony,
jejichž cílem a předmětem činnosti je podpora rozvoje cestovního ruchu na území všech členských
obcí. V mikroregionech je sdružena většina obcí v regionu. Aktivity Svazku měst a obcí Rakovnicka
však již s ohledem na jeho členskou základnu a zájmové území, přesahují území vymezené jeho
členskými obcemi. Svazek tak koncepčně řeší podporu rozvoje, partnerskou spolupráci, propagaci a
prezentaci celého regionu Rakovnicko. Přitom úzce spolupracuje zejména se Středočeským krajem,
který je garantem rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Okolí Prahy.
236
Svazky obcí na území ORP Rakovník:
Svazek obcí mikroregionu Balkán
IČ 70129959
sídlo a adresa: 270 41 Slabce 28
předseda a jednatel: Ing. Filip Celba, starosta obce Slabce
místopředseda: Mgr. Miroslav Truxa, starosta obce Pavlíkov
kancelář svazku: Slabce 28
manažer svazku: Pavel Souček (604 921 836)
tel./fax: 313 550 144
web: www.balkan-obce.cz/slabce
Sdružení obcí mikroregionu Čistá – Senomaty
IČ 70567565
sídlo a adresa: 270 31 Senomaty 55
předseda: Mgr. Tomáš Valer, starosta obce Senomaty
jednatel: Ing. Jaroslav Kondelík, starosta obce Čistá
tel./fax: 313 540 375
web: www.mikroregion.net/cista-senomaty
Svazek obcí Jesenicko – zrušen
Svazek obcí mikroregionu Kněževes
IČ 70129622
sídlo a adresa: 270 01 Kněževes, Václavské náměstí 124
předseda a jednatel: Eva Janotová, starostka obce Kněževes
tel./fax: 313 582 254
web: www.mikroregion.net/knezevesko
Svazek obcí mikroregionu Křivoklát
IČ 70128782
sídlo a adresa: 270 23 Křivoklát, Dr. M. Tyrše 93
předseda: Ing. Pavla Hůlová, starostka obce Křivoklát
místopředseda: Ing. Antonín Merhaut, starosta obce Račice
tel./fax: 313 558 981, 313 558121 / 313 558 276
web: www.mikroregion.net/krivoklat
Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko
IČ 70832781
sídlo a adresa: 270 01 Nové Strašecí, Komenského náměstí 201
předseda: Jakub Kleindienst, starosta města Nové Strašecí
tel./fax: 313 313 572 511 / 313 572 420
web: www.mikroregion.net/novostrasecko
Svazek obcí mikroregionu Poddžbánsko
IČ 70567816
sídlo a adresa: 270 09 Krupá 14
předseda: Jiří Klátil, starosta obce Krupá
jednatel: Jiří Klátil, Ing. František Staněk, starosta obce Lužná
tel./fax: 313 575 114 / 313 537 591
web: www.mikroregion.net/poddzbansko
IČ 71190350
237
sídlo a adresa: 269 18 Rakovník, Husovo náměstí 27
předseda: Ing. Zdeněk Nejdl, starosta města Rakovník, telefon 313 513 894, 602 216 149, fax
313 517 302, e-mail: [email protected]
místopředseda: Ing. Josef Bumba, starosta obce Velká Buková, telefon 313 558 137, 724 189 468,
kancelář svazku: Radomír Dvořák (606 668 974), Roman Hartl (732 758 400)
telefon: 313 511 657, fax 313 517 302
e-mail: [email protected], [email protected], [email protected]
web: www.rakovnicko.info
12. Informační centra
Na území regionu působí informační centra jednak jako samostatné právnické osoby, převážně však
jako organizační složky právnických osob.
Městské informační centrum Rakovník
Zřizovatel: Městská knihovna Rakovník (příspěvková organizace Města Rakovník)
Sídlo IC: Rakovník, Husovo náměstí 114
Poznámka: IC je zřízeno s působností pro město Rakovník, vzhledem k absenci informačního centra
zajišťujícího informační služby v regionu, zajišťuje v omezeném rozsahu i informační servis regionu.
Informační centrum Krupá – Šustna
Zřizovatel: Svazek obcí mikroregionu Poddžbánsko
Sídlo IC: Krupá – Šustna
Poznámka: IC je zřízeno s působností pro mikroregion Poddžbánsko, velmi omezeně poskytuje
informační servis regionu.
Informační kancelář hrad Křivoklát
Zřizovatel: NPÚ STČ Praha
Sídlo kanceláře: Křivoklát 48, hrad Křivoklát
Poznámka: informační servis státního hradu Křivoklát, částečně poskytuje informace o regionu a okolí
hradu Křivoklátu.
Informační a vzdělávací středisko Lesů České republiky
Zřizovatel: Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové, Lesní správa Křivoklát
Sídlo IC: Křivoklát, Hradní 3
Poznámka: vlastní vzdělávací program, působnost na území CHKO Křivoklátsko
Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy, o. p. s.
Zřizovatel: Správa CHKO Křivoklátsko
Sídlo: Křivoklát, Náměstí Svatopluka Čecha 82
Poznámka: vlastní vzdělávací program, působnost na území Lesní správy Křivoklát
13. Cestovní kanceláře
Cestovní kanceláře a agentury sídlící na území regionu se na organizaci cestovního ruchu v regionu
podílí ve značně omezeném rozsahu. Jejich aktivity směřují do oblasti pasivního zahraničního
cestovního ruchu.
Cestovní kanceláře v regionu Rakovnicko:
Cestovní agentura Allegro
Sídlo: Nové Strašecí, Karlovarská 250
Zaměření: zahraniční cestovní ruch
Cestovní agentura Jana Koubová
238
Sídlo: Nové Strašecí, Havlíčkova 1155
Cestovní kancelář Bakalář Tours
Sídlo: Rakovník, Nádražní 6
Zaměření: zahraniční i tuzemský cestovní ruch
Cestovní kancelář Kontakt
Sídlo: Rakovník, Husovo náměstí 2347
Zaměření: zahraniční i tuzemský cestovní ruch
Cestovní kancelář RASTA CZ s. r. o.
Palma Tour
Blue Bell
14. Organizace cestovního ruchu
14.1. Popis a úloha organizace cestovního ruchu
Destinační management = organizace cestovního ruchu je soubor technik, nástrojů a opatření
používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci
cestovního ruchu v dané destinaci.
Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu,
společné sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně-rezervační systém, tvorba
cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace
partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu, podpora vzniku profesních spolků,
sdružení a organizací.
14.2. Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech
Autor: Doc. Ing. Alžběta Kiráľová, PhD. (prosinec 2005) – zadáno Českou centrálou cestovního ruchu
– Czech Tourism s využitím podkladů ATUR ČR.
Materiál projednán a upraven na základě jednání Asociace turistických regionů České republiky 5. 12.
2005 a na veřejných oponenturách organizovaných v Olomouci (8. 12. 2005) a v Praze (15. 12. 2005)
14.2.1. Vymezení destinace cestovního ruchu
Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální
aspekt a je vázán na krajinný systém. Přirodní i antropogenní (vytvoření lidskou činností) potenciál,
který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je
rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě. Přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních
celků.
Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska rozvoje cestovního ruchu
jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací.
239
Podle WTO představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými
zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro
svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.
Výkladový slovník cestovního ruchu pod pojmem destinace cestovního ruchu rozumí v užším smyslu
cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury
cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické
velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního
ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky
je, podle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně
město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně
kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i
zpracováním statistik cestovního ruchu.
V České republice je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony a následně byly
tyto regiony rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů také na
menší území – turistické oblasti.
Komponenty charakterizující region cestovního ruchu (D. Buhalis: Marketing the Competitive
Destination of the Future):
- přitažlivost – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou
vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál)
- přístupnost služeb – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do regionu, pohyb za
atraktivitami regionu, patří sem také služby využívané především místními obyvateli
(zdravotnictví, bankovnictví, poštovní služby)
- komfort – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v regionu a
využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská)
- turistické produkty – připravené produktové balíčky
- různorodé aktivity
Nabídku cestovního ruchu je možné rozdělit na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky
cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků
regionu, struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem
využitelnosti regionu pro aktivity cestovního ruchu.
Turistické regiony je možné typologizovat na základě různých kritérií, v praxi se však obvykle používá
vymezení typu regionu na základě nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky. Je nutno
podotknout, že ve skutečnosti lze přiřadit regionu více typů cestovního ruchu.
14.2.2. Postavení cestovního ruchu v regionu
Cestovní ruch v regionu může být považován za polarizující, indukované, případně neutrální odvětví.
Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává v případě, že má bezprostřední vliv
na hospodářský a sociální rozvoj regionu, výrazně ovlivňuje zaměření i jiných ekonomických aktivit a
stává se tak určujícím faktorem ekonomické činnosti. V souvislosti s rozvojem a potřebami cestovního
ruchu se v regionu rozvíjejí návazná i podpůrná odvětví, rozvíjí se i kooperace mezi regiony.
Ekonomické podmínky umožňují podnikatelským subjektům, v porovnání s jinými regiony, dosahovat
úspor a zvyšovat konkurenceschopnost na rozsáhlých trzích. Region se stává předmětem nabídky na
mezinárodních trzích cestovního ruchu (Krkonoše, Šumava, Český Krumlov, Karlovy Vary, Český ráj).
V regionu, kde má cestovní ruch na hospodářský a sociální rozvoj jen zprostředkovaný vliv, je
indukovanými (hnaným) odvětvím (Praha, Jižní Morava, Český sever).
V případě, že cestovní ruch nemá v regionu vliv na jeho hospodářský a sociální rozvoj, ale je jeho
důležitým doplňkem, je pro region neutrálním odvětvím (Severozápadní Čechy, Plzeňsko).
Komplikací v řízení cestovního ruchu v regionu je skutečnost, že „turistický region“ může zahrnovat
více municipalit či oblastí. Na řízení cestovního ruchu v regionu by měly participovat místní
samosprávy, zástupci místních obyvatel, akademická obec, obchodní komory, zástupci podnikatelů,
popřípadě i stát.
240
14.2.3. Přínosy cestovního ruchu pro region
Při kvalitním managementu je cestovní ruch přínosem pro region především v oblasti ochrany
životního prostředí, sociálně – kulturní a ekonomické oblasti.
V oblasti ochrany životního prostředí se cestovní ruch stává pro region přínosem především když:
- jsou příjmy ze vstupného do národních parků, jeskyň použity na financování ochrany přírody
- daně a poplatky (daně z příjmů, poplatky za rybářský a lovecký lístek, lázeňské poplatky,
pronájem rekreačních zařízení) pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů
- přispívá k uznání důležitosti ochrany životního prostředí veřejností a k výchově místních
obyvatel k jeho ochraně
- důsledkem atraktivity přírodního prostředí a přírodních zdrojů pro cestovní ruch je vytvoření
národních parků, přírodních rezervací
- vytváří pracovní příležitosti a tím může zabránit devastování přírodního prostředí místními
obyvateli (například pytlačení, ilegální kácení lesů)
- reguluje počty návštěvníků v chráněných územích
Pozitivní působení cestovního ruchu v sociálně – kulturní oblasti se v regionu projevuje:
- vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje, přerozdělením příjmů,
zmírňováním chudoby, což má za následek posilňování komunity v regionu
- prostřednictvím kulturně – výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se lidé kontaktují a vnitřně
se navzájem obohacují, více si rozumí a ztrácejí předsudky
- prostřednictvím funkce cestovního ruchu jako mírotvorného činitele
- zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat zařízení,
vybudovaná pro návštěvníky regionu
- prostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel
- zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulací jejich
pocitu hrdosti na tradice a historii
V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na region markantní především:
- ve zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního cestovního ruchu (tzv. neviditelný
export)
- prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do místních i státního rozpočtu
- v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání
- ve zvyšování zaměstnanosti
- v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace,
telekomunikace, silniční a železniční síť, letiště)
14.2.4. Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu v regionu
V souvislosti s uvedeným je možné vyčlenit tři nejdůležitější oblasti, na které může mít cestovní ruch
v regionu negativní dopad, a to:
- životní prostředí – především v případě, kdy počet návštěvníků regionu překročí míru
únosnosti a životní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním, což
může vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho zničení (nejmarkantněji se v této souvislosti
projevuje neúměrné využívání přírodních zdrojů, znečišťování přírodního prostředí či fyzické
znečišťování)
- sociálně – kulturní oblast – změní se systém hodnot a chování místních obyvatel, čímž
ohrožen původní způsob života (změny často nastávají i ve struktuře komunity, rodinných
vztazích, v tradičním životním stylu a morálce, cestovní ruch může způsobit změny v místní
komunitě a hodnotách prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli
regionu)
- ekonomická oblast – dopady rozvoje cestovního ruchu se v regionu projevují prostřednictvím
skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu, ekonomické
závislosti lokální komunity na cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické
krize, vzniku tzv. enklávového cestovního ruchu a vzniku turistických ghett.
V případě „neřízení“ rozvoje cestovního ruchu v regionu mohou negativní vlivy převládnout a ohrozit,
respektive vyloučit další rozvoj cestovního ruchu.
14.2.5. Důvody pro vytvoření organizace cestovního ruchu v regionu
241
Potřeby, očekávání a možný přínos cestovního ruchu se v jednotlivých regionech liší. Zkušenosti ze
zahraničí dokazují, že strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu v zájmu
dosažení cílů je pro region klíčové. Je třeba, aby ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj region, mysleli
integrovaně a ne jenom operativně řešili problémy rozvoje cestovního ruchu. Všichni zainteresovaní
v regionu, včetně obyvatelů, by měli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které daný region dělají
výjimečným a přitahují návštěvníky.
Řízením cestovního ruchu v regionech rozumíme soubor technik, nástrojů a opatření používaných
organizací cestovního ruchu (OCR) v regionu při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci,
rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v regionu za účelem dosažení jeho udržitelného
rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu.
Pro řešení řízení organizace cestovního ruchu v regionech se doposud užívá termín „Destinační
management“ či „Destination Management Company (DMC)“, který je definován jako organizace
zabývající se organizováním a logistickou konferencí a regionálních akcí. Je to organizace, která
kooperuje s dodavateli služeb potřebných pro organizování konferencí a regionálních akcí. Tyto
názvy tedy nejsou vhodné pro organizaci cestovního ruchu v regionu.
Součástí řízení regionu je:
- návštěvnický management, tj. soubor řídících technik a nástrojů, používaných OCR za
účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management,
cenová politika, zonace, budování turistických informačních center, zpracování etických
kodexů a kodexů chování podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání seminářů a
výchovně vzdělávacích akcí)
- model limitů přijatelné změny, tj. stanovení únosného zatížení území a využívání indikátorů
udržitelného rozvoje cestovního ruchu
- spektrum rekreačních příležitostí, které zahrnuje lokalizační předpoklady (geografické,
přírodní, kulturně – historické, ostatní antropogenní), realizační předpoklady (supra a
infrastruktura cestovního ruchu, dostupnost a ostatní infrastruktura), a selektivní předpoklady
(demografické, sociální a ekonomické charakteristiky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu
v regionu.
V regionu je tudíž nutností, aby fungovala organizace, která bude iniciovat, a řídit celý proces rozvoje
cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli.
V této souvislosti je třeba vzít v úvahu:
- potřeby návštěvníků a ekonomické zájmy průmyslu cestovního ruchu
- redukovat případný negativní dopad rozvoje cestovního ruchu na region, obchodní zájmy
obyvatel regionu a ochraňovat je
- památky a kulturní dědictví a ochraňovat je
- stav životního prostředí a ochraňovat jej
V zájmu jednotného postupu při nabízení regionu na trhu cestovního ruchu bude takto vytvořená
organizace cestovního ruchu (OCR) efektivně koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektů
působících v regionu, bude schopna přizpůsobit se změnám na trhu a její odpovědnost za dosažené
výsledky bude korespondovat s její možností tyto výsledky ovlivnit.
V OCR by v této souvislosti měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní
organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu.
Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje
cestovního ruchu v regionu. Předpokladem úspěšné koordinace je:
- systematická a kontinuální spolupráce všech zainteresovaných subjektů
- podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů
- vypracování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu
- znalost společných zájmů
- stanovení společných cílů
- vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosažení společných
cílů.
242
Dosažení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je možné jen pomocí kvalitně
zpracovaných strategických plánů. OCR musí mít funkční organizační strukturu, aby mohla strategii
úspěšně implementovat.
14.2.6. Problémy ovlivňující vznik organizace cestovního ruchu v regionu
V souvislosti s uvedeným a vzhledem k zaměření činnosti a zájmům zainteresovaných stran,
vyvstávají určité problémy, které je třeba řešit.
Podnikatelské subjekty se orientují na marketing a jejich cílem je, v zájmu dosažení ekonomického
efektu, uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků.
Orgány státní správy, místní samosprávy, občanské a kulturní organizace se obvykle orientují na
řešení tří okruhů problémů, týkajících se cestovního ruchu, a to ochrany, regulace a redistribuce.
Jejich cílem je, kromě jiného, ochrana a záchrana památek, řešení konfliktů vznikajících nedodržením
právních, respektive jiných norem a sociální cíle. K regionu cestovního ruchu přistupují ze svého
hlediska. Cestovní ruch je pro ně jen jednou z funkcí multifunkčního území. Je řízený v souladu
s úkolem, který mu byl, na základě norem, politických rozhodnutí a v zájmu dosažení cílů území,
určen.
Z uvedeného vyplývá problém, kterého podstatou je produktová orientace orgánů státní správy a
místních samospráv. Potřebám a požadavkům návštěvníků regionu uvedené instituce obvykle
nevěnují dostatek pozornosti.
Dalším problémem, který je v této souvislosti třeba řešit, je skutečnost, že odpovědnost za propagaci
a podporu prodeje produktu „regionu“ obvykle nenesou ti, kteří se přímo podílejí na jeho tvorbě. Je
těžké najít jiný sektor ekonomiky státu, kterého produkt by byl závislý na takovém množství
podnikatelských a jiných subjektů, přičemž propagace a podpora prodeje produktu by byla v rukou
administrativy, která přímo na tvorbě produktu neparticipuje.
Nedostatek nástrojů řízení a plánování trhu je problém, který souvisí s těžkostmi při definování,
ohraničení a měřitelnosti jak produktu, tak i trhu cestovního ruchu a nejvíc se projevuje při kontrole
kvality produktu a jeho komponentů.
Výrazným atributem, který ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu v regionech je vznik nového
administrativního členění státu na kraje. Hranice správních celků nekorespondují s hranicemi
turistických regionů. OCR se potýkají s problémem v případě, že území regionu leží na území více
krajů. Spolupráce krajů v této souvislosti neodpovídá potřebám dynamického rozvoje cestovního
ruchu v regionech.
Fungující partnerství a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je jedním z předpokladů
fungování OCR a tím i funkčního a efektivního managementu rozvoje cestovního ruchu v regionu.
V této souvislosti je třeba definovat, jaký přínos budou mít jednotlivé subjekty ze spolupráce v OCR.
Tyto přínosy je nutné uvedeným subjektům vhodné komunikovat, aby byli motivováni v OCR
spolupracovat.
14.2.7. Vlivy na charakter organizace cestovního ruchu v regionu
OCR v regionu ovlivňuje především:
- postavení cestovního ruchu v rámci odvětvové struktury regionu, tj. jestli je cestovní ruch
polarizujícím, indikujícím nebo neutrálním odvětvím
- struktura odvětví cestovního ruchu z hlediska podílu jednotlivých služeb, charakteru
vlastnictví apod.
- druhy (např. domácí, zahraniční, mezinárodní, národní, příhraniční, výjezdový, zahraniční
aktivní, krátkodobý, dlouhodobý, organizovaný, neorganizovaný, individuální, sociální,
městský, venkovský, lázeňský, přírodní, vodní, celoroční, sezónní apod.) a formy cestovního
ruchu (např. rekreační, poznávací, socio-profesní, společenský)
- charakter atraktivit (příroda a přírodní podmínky, společenské, uměle vytvořené, hmotné a
nehmotné – genius loci, aktivní, pasivní, formální, neformální, kulturní, technické)
- rozvoj cestovního ruchu (fáze životního cyklu regionu, dlouhodobý, krátkodobý, plánovitý,
spontánní)
243
-
charakter trhu (domácí, zahraniční, krátkodobý, dlouhodobý, individuální, organizovaný,
diverzifikovaný, masový)
14.2.8. Možné formy organizace cestovního ruchu v regionu
Region cestovního ruchu by měl, v zájmu koordinace už zmíněných činností, vytvořit kvazi podnik –
OCR, kterou může být například strategická aliance, právnická osoba, případně sdružení cestovního
ruchu.
Univerzální postup na vytvoření organizační struktury OCR neexistuje a její výběr pro konkrétní
region závisí vždy na vnitřních podmínkách toho – kterého regionu. Dnešní legislativa však nenabízí
pro tyto účely odpovídající model a specifika cestovního ruchu si vyžadují řešit sdružování
v cestovním ruchu specifickou legislativní normou (např. jako na Slovensku či v Rakousku).
V souvislosti s potřebou založení funkční OCR v regionu, je nevyhnutelné uskutečnit následující
kroky:
- definovat, kdo jsou iniciátoři rozvoje cestovního ruchu v regionu (když veřejný sektor není
iniciátorem, je třeba ho pro spolupráci získat)
- najít způsob zainterenovanosti místních obyvatel na rozvoji cestovního ruchu a práci v OCR
- definovat klíčové partnery pro spolupráci v OCR
- zabezpečit, aby partneři spolupracující v OCR byli legitimními zástupci regionu a prezentovali
její zájmy jako celku
- zabezpečit, aby OCR byla svými partnery pojímána jako organizace schopná zabezpečit
rozvoj cestovního ruchu
- vybrat reprezentanta OCR, který bude schopen přesvědčit partnery o výhodnosti a nutnosti
spolupráce
Při výběru partnerů je třeba si uvědomit, že:
- ne všichni potenciální partneři mají stejné vzdělání v oblasti cestovního ruchu
- ne všichni potenciální partneři mají stejné zkušenosti, zručnosti a schopnosti v řízení,
plánování
- ne všichni potenciální partneři chápou potřeby a požadavky návštěvníků regionu
- obyvatelé nepracující přímo v zařízeních cestovního ruchu mohou mít k jeho rozvoji v regionu
neutrální až negativní postoj
V souvislosti s uvedením je třeba věnovat pozornost vzdělávání partnerů OCR včetně místních
obyvatel, a to především v oblasti:
- přínosů, ale i možných negativních dopadů rozvoje cestovního ruchu v regionu
- potřeb a požadavků návštěvníků regionu
- tvorby produktu
- vytváření a posilňování image regionu
- výběru vhodných komunikačních nástrojů
- podnikání v cestovním ruchu
Součástí organizační struktury OCR by měla být i síť turistických informačních center. Ve vztahu
k OCR turistické informační centrum:
- plní marketingové funkce (spolupodílí se na realizaci marketingového výzkumu, tvorbě a
realizaci marketingové koncepce a strategie)
- plní vzdělávací funkci (organizačně zabezpečuje vzdělávání průvodců cestovního ruchu,
pracovníků informačních kanceláří cestovního ruchu nižší úrovně)
- spolupracuje s orgány státní správy na regionální, krajské i celostátní úrovni v oblasti
cestovního ruchu
- v rámci administrativní funkce buduje a pravidelně aktualizuje informační systém cestovního
ruchu
- sleduje a vyhodnocuje kvalitu služeb poskytovaných v regionu
- poskytuje poradenské a konzultační služby
- poskytuje informace návštěvníkům regionu
- prodává produkty cestovního ruchu
- poskytuje rezervační služby
244
14.2.9. Úlohy organizace cestovního ruchu v regionu
Po rozhodnutí o organizační struktuře OCR je nutné vytvořit základní pravidla pro participaci na
rozhodování, plán činnosti a stanovit termíny plnění. OCR sehrávají roli koordinátora rozvoje
cestovního ruchu v regionech a rozsah jejich činnosti závisí na rozloze regionu, na postavení OCR
v regionu a stupni jeho vývoje. Maximální spektrum jeho úloh:
- vytváří vizi rozvoje cestovního ruchu v regionu v provázanosti s vizemi kraje
- ve spolupráci s krajem se podílí na vytváření koncepce rozvoje cestovního ruchu
- formuluje strategii rozvoje cestovního ruchu v regionu včetně marketingové strategie
- formuluje akční program rozvoje cestovního ruchu v souladu se strategií
- vytváří pracovní skupiny v souladu se strategií
- aktivizuje dobrovolníky a nevládní organizace ke spolupráci
- analyzuje současnou situaci a identifikuje faktory rozvoje cestovního ruchu (analýza vnitřních
podmínek – silné a slabé stránky a vnějšího okolí – příležitosti a ohrožení regionu,
segmentace trhu, výběr cílových skupin, aktivizace marketingového mixu vzhledem
k vybraným segmentům)
- podílí se na posilňování image regionu, na jeho prezentaci a propagaci (vytvoření destinační
identity, internetová prezentace regionu, účast na výstavách a veletrzích, členství v národních
oborových a profesních svazech)
- vytváří strategie v oblasti turistických produktů s ohledem na vybrané cílové segmenty a
podporuje jejich vznik, podílí se na jejich zpracování
- spolupracuje s Czech Tourismem
- zajišťuje fundraising rozvojových projektů, lidských zdrojů, kvality (dotace, granty)
- podporuje a zabezpečuje vzdělávání v oblasti cestovního ruchu
- sleduje rozvoj cestovního ruchu a jeho dopad na region (analýza trhu, potřeb a požadavků
návštěvníků, pozitivní i negativní dopady rozvoje cestovního ruchu)
- uskutečňuje návštěvnický management
- stanovuje únosné zatížení území regionu pomocí indikátorů udržitelného rozvoje cestovního
ruchu
- připravuje scénář krizového managementu (pro případ živelních pohrom, útoků teroristů)
- koordinuje spolupráci subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru v rámci
regionu
- reprezentuje zájmy regionu na národní úrovni a zájmy cestovního ruchu v rámci regionu
- iniciuje rozvoj suprastruktury a infrastruktury cestovního ruchu v souladu s potřebami a
požadavky trhu
- zabezpečuje optimalizaci vlivů cestovního ruchu na region v zájmu zajištění udržitelné
rovnováhy mezi ekonomickým užitkem a sociálně – kulturními náklady a náklady na životní
prostředí
- podporuje maximalizaci uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků regionu (výzkum a
prezentace výsledků)
- podporuje zavádění moderních technologií do praxe
- podílí se na maximalizaci multiplikačního efektu cestovního ruchu v regionu
- koordinuje činnost turistických informačních center
- vytváří, spravuje a naplňuje regionální fond cestovního ruchu
- shromažďuje informace o turistickém potenciálu regionu, zajišťuje jejich průběžné aktualizace
a jejich zpracování pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů a to všemi žádanými formami
OCR není obchodní organizací a neprodává produkty cestovního ruchu. Produkty cestovního ruchu
prodávají podniky a zařízení cestovního ruchu, respektive turistická informační centra.
14.2.10. Tvorba finančních zdrojů na činnost organizace cestovního ruchu v regionu
Organizace cestovní ruchu potřebuje na vykonávání své činnosti finanční prostředky. Vytvářet je
může především z těchto zdrojů:
- členské příspěvky (členů sdružení – fyzických a právnických osob)
- výnosy z vlastní podnikatelské činnosti především prostřednictvím informační kanceláře
cestovního ruchu (provize za prodej vstupenek, obchodní marže z prodeje literatury spjaté
s destinací, map, turistických potřeb, suvenýrů, příjmy z provozování sportovních zařízení,
organizování kongresů, ze zprostředkování ubytovacích, přepravních a jiných služeb,
z prodeje produktových balíčků
245
-
-
příspěvky od obcí (nemusí mít jen finanční podobu, může jíž i o bezplatný pronájem místností
pro informační kancelář
příspěvky od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy
místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, například lázeňský poplatek, z prodeje
alkoholických nápojů a tabákových výrobků, za povolení vjezdu motorového vozidla do
vybraných obcí nebo jejich částí, za hrací automaty)
granty
záruční, příspěvkové, úvěrové programy a fondy
fondy EU (PHARE, SAPARD)
strukturální fondy EU – Evropský fond regionálního rozvoje (podpora malého a středního
podnikání, zlepšování infrastruktury, prosazování produktivních investic a pokračování
místního rozvoje), Evropský sociální fond (aktualizace a modernizace dovedností pracovní
síly a pěstování podnikatelské iniciativy), Evropský zemědělský záruční a podpůrný fond
(rozvoj venkovské turistiky).
Za tímto účelem vytváří regionální fond cestovního ruchu, který mimo jiné vytváří prostor pro
dofinancování projektů s přispěním strukturálních fondů či zajištění akumulace finančních zdrojů od
příspěvkových organizací.
14.3. Výchozí stav v regionu Rakovnicko
V souvislosti s výše uvedeným obecným popisem a úlohou organizace cestovního ruchu v turistickém
regionu, nezbývá než konstatovat, že nebylo prozatím dosaženo žádného z výsledků tohoto procesu:
- organizace cestovního ruchu – není ustavena
- spolupráce subjektů z oblasti cestovního ruchu – na nízké úrovni
- nabídka produktů cestovního ruchu - chybí
- společné sdílené logo – logo je vytvořeno, není zavedeno jeho používání jednotlivými
cílovými skupinami
- značka kvality – není zavedena
- informačně-rezervační systém – není zaveden (stávající komunikace a informační servis je
na nízké úrovni)
- tvorba cenové politiky – není zavedena
- provádění výzkumu a sběru statistických dat – prováděno vytváření databází za účelem
hodnocení stávajícího stavu a zjišťování potřeb v oblasti infrastruktury a služeb cestovního
ruchu
- iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu – kontaktování
partnerů a cílových skupin, úvodní jednání, nabídka spolupráce ze strany Svazku měst a obcí
Rakovnicka, počátek spolupráce místní akční skupiny Křivoklátsko, iniciativa k vytváření
partnerství podle oborů – mikroregiony, informační centra, kultura, sport také za účelem
podpory rozvoje cestovního ruchu)
- podpora vzniku profesních spolků, sdružení a organizací – chybí (ze strany Svazku měst a
obcí vedena iniciativa ke vzniku Oblastní kanceláře KHK za účelem spolupráce
podnikatelských subjektů)
14.4. Návrh organizace cestovního ruchu regionu Rakovnicko
14.4.1. Úvod
Návrh na ustavení organizace cestovního ruchu regionu byl vytvořen na základě předchozích
výsledků jednání orgánů Středočeského kraje (zastupitelstva a rady). Rada kraje přijala dne 21. 4.
2004 usnesení, kterým vzala na vědomí vypsání veřejné zakázky na vznik destinačního
managementu v turistických subregionech Středočeského kraje, vyslovila souhlas s finančním krytím
aktivity a uložila radnímu kraje, zodpovědnému za cestovní ruch, projednat finanční potřeby
destinačního managementu v turistických subregionech a v zastupitelstvu kraje. Následně 10. 6. 2004
přijalo Zastupitelstvo Středočeského kraje vzalo na vědomí informaci o finančních potřebách
destinačního managementu v turistických subregionech, schválila pevnou částku ve výši 1,92 mil. na
rok 2005 do rozpočtu roku 2005 a částku 1,2 mil. Kč pro rok 2006 do rozpočtu roku 2006. Radnímu,
zodpovědnému za cestovní ruch bylo uloženo zajistit realizaci usnesení Zastupitelstva kraje. Tato
usnesení v roce 2005 dále realizována nebyla a finanční prostředky vyčleněné na destinační
management byly převedeny na dotační řízení v oblasti cestovního ruchu.
246
Materiál připravený kanceláří Svazku měst a obcí Rakovnicka byl předán k seznámení zástupcům
Komise cestovního ruchu Středočeského kraje. Funkčnost a podoba organizace cestovního ruchu
regionu je značně závislá na dalším postupu Středočeského kraje při řešení této problematiky na
úrovni kraje – v turistickém regionu Okolí Prahy (turistických subregionech). Návrh Svazku měst a
obcí Rakovnicka vychází z toho, že by mělo být přehodnoceno toto rozdělení oblastí Středočeského
kraje. Vytvoření organizací cestovního ruchu by mělo být umožněno v tradičních turistických
regionech, které prokáží, že jsou schopny plnit tuto funkci ve svém území. Vznik organizací
cestovního ruchu na úrovni dosavadních subregionů kraje nezajistí podle názoru Svazku měst a obcí
Rakovnicka efektivní fungování organizace cestovního ruchu. Mezi jednotlivými organizacemi
cestovního ruchu musí být vytvořeny funkční vazby u jednotlivých nástrojů a opatření (např.
informační a rezervační systém). Na území regionu lze, bez ohledu na další postup kraje, zahájit
realizaci opatření a nástrojů, které nebudou mít přímou funkční vazbu na ustavení organizace
cestovního ruchu vyšší úrovně.
Opatření Svazku měst a obcí Rakovnicka, směřující k vytvoření organizace cestovního ruchu regionu
je navrženo jako jeden základních atributů podpory rozvoje cestovního ruchu na území regionu
Rakovnicko v návaznosti na Program rozvoje Středočeského kraje, Program rozvoje cestovního
ruchu Středočeského kraje, Integrovanou rozvojovou strategii územního obvodu regionu Rakovnicko
(IRS) a rozvojové strategie venkovských mikroregionů Rakovnicka.
Vytvoření funkční organizace cestovního ruchu Středočeského kraje, který by zastával vedoucí funkci
v oblasti organizace a systému řízení ve sféře cestovního ruchu jednotlivých turistických regionů, bylo
vymezeno jako jeden z hlavních cílů akčního plánu Programu rozvoje cestovního ruchu
Středočeského kraje.
Z dostupných podkladů a výsledků jednání orgánů kraje je zřejmé, že na úrovni Středočeského kraje
doposud nebylo definitivně vyřešeno vytvoření organizace cestovního ruchu, jeho struktura a rozsah
zajišťovaných služeb, přestože na zajištění jeho činnosti byly vyčleněny finanční prostředky
z rozpočtu kraje.
Východiskem pro realizaci záměru Svazku měst a obcí Rakovnicka ke vzniku organizace cestovního
ruchu na úrovni regionu Rakovnicko (okresu Rakovník) jsou tyto předpoklady:
- Rakovnicko je typickým a tradičním turistickým regionem,
- původní a zachovalá příroda, množství hodnotných kulturních památek,
- podpora rozvoje cestovního ruchu, jako jeden z hlavních předmětů činnosti svazku,
vymezený v zakladatelské smlouvě a stanovách.
Rozhodnutí k vytvoření struktury organizace a systému řízení cestovního ruchu na území regionu
vychází ze zájmu svazku o vytvoření účinné spolupráce cílových skupin působících v regionu a
zainteresovaných subjektů (kraje a státu), vedoucí k rozvoji cestovního ruchu na Rakovnicku,
s pozitivním vlivem na rozvoj cestovního ruchu v rámci území Středočeského kraje a České republiky,
tj. s vazbou na systém řízení cestovního ruchu kraje a státu.
Záměr svazku je podložen již výše zmíněnou IRS – část 2.5. Návrh a charakteristika opatření, oddíl F.
Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví, Opatření F – I: Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního
ruchu, ve kterém je jako realizační výstup zařazen úkol vytvoření organizační struktury pro destinační
management.
14.4.2. Organizace a systém řízení v oblasti cestovního ruchu
Oblast cestovního ruchu je specifickou a pro rozvoj národního hospodářství významnou oblastí
společenského života, do které jsou zapojeny fyzické a právnické osoby, různých druhů právní
subjektivity. Obor cestovního ruchu využívá ke svým aktivitám a činnostem především:
- specifické územní předpoklady, které představuje zejména potenciál (zachovalého)
přírodního prostředí a kulturního dědictví,
- podmínky pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, při zásadním respektování existence a
vyloučení negativního ovlivnění obou předcházejících faktorů (přírody a památek).
247
Rozvoj cestovního ruchu v regionu, který disponuje těmito základními předpoklady a podmínkami, je
však podmíněný vytvořením organizační struktury a vznikem systémového řízení na úrovni
regionálních subjektů za účasti a podpory subjektů nadregionálních (Středočeského kraje,
Ministerstva pro místní rozvoj, České centrály cestovního ruchu).
Účinná podpora činnosti subjektů podnikajících a prezentujících se ve sféře cestovního ruchu
v současném tržním prostředí spočívá ve vytvoření podmínek, vztahů a vazeb umožňujících jejich
vzájemnou spolupráci a koordinaci činnosti v daném území.
Do roku 2002 byla do jisté míry činnost řízení v oblasti cestovního ruchu v okrese Rakovník
zajišťována okresním úřadem. Po zrušení okresních úřadu převzala některé aktivity, v omezeném
rozsahu, obec s rozšířenou působností – Město Rakovník. Lze tak konstatovat, že od této doby do
současnosti je sféra cestovního ruchu na území okresu Rakovník zajišťována bez spolupráce
jednotlivých cílových skupin, tj. nesystematicky a nekoordinovaně, a to v obou rozhodujících
aktivitách cestovního ruchu – službách i infrastruktuře.
Svazek měst a obcí Rakovnicka byl založen na konci roku 2003 (29 zakládajících obcí). V době
založení však ještě nebyl dominantním reprezentantem regionu, který by byl schopen převzít
důležitou úlohu subjektu odpovědného za řízení a rozvoj cestovního ruchu. Na začátku roku 2005
došlo k významnému posílení členské základny (58 obcí).
Svazek má další předpoklady k tomu, aby se stal řídícím článkem organizace cestovního ruchu
regionu na základě těchto skutečností:
- svazek již v této době realizuje aktivity, které mají v oblasti cestovního ruchu pozitivní dopad
2
na jeho rozvoj (Rakovnicko – 930 km , 54 tis. obyvatel, 84 obcí)
- zastoupení všech mikroregionů (oblastí) Rakovnicka v orgánech svazku – schopnost
prostřednictvím členů rady a kanceláře svazku zajišťovat aktivní koordinaci činností a
specifických opatření navržených k realizaci v jednotlivých částech Rakovnicka
- společný zájem členských obcí svazku na podpoře regionálního rozvoje regionu s důrazem
na cestovní ruch
- zapojení svazku do projektu Opatření 3.3 SROP – Posílení kapacity místních a regionálních
orgánů při plánování a realizaci programů, jehož nositelem je Středočeský kraj
Orgány svazku vyjádřily zvýšení podpory rozvoje cestovního ruchu vytvořením dalšího místa
v kanceláři svazku v dubnu 2005.
14.4.3. Cíl opatření
Cílem opatření vedoucího svazek ke vzniku organizace cestovního ruchu regionu je dosáhnout
koordinovaného a kontinuálního rozvoje cestovního ruchu v regionu a zvýšení rozhodujících
hospodářských ukazatelů:
- zvýšení hrubého domácího produktu na obyvatele
- zvýšení průměrné měsíční mzdy
- snížení míry nezaměstnanosti
V oblasti cestovního ruchu pak:
- zvýšení počtu ubytovaných turistů
- prodloužení doby pobytu turistů v regionu
- zvýšení návštěvnosti turistických míst
- zvýšení kvality poskytovaných služeb ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení,
poskytujících služby v oblasti cestovního ruchu
S ohledem na územní a odvětvovou působnost, vymezenou rozsahem členské základny a statutem
(stanovami a zakladatelskou smlouvou) má Svazek měst a obcí Rakovnicka dva významné
předpoklady, aby se stal základním článkem struktury organizace cestovního ruchu. K ustavení do
této pozice přispívá i dosavadní stav a výsledky spolupráce a partnerství s podnikatelskými subjekty,
příspěvkovými organizacemi kraje, měst a obcí, nestátními neziskovými organizacemi, správními
orgány, organizačními složkami státu a fyzickými osobami.
248
Svazek měst a obcí Rakovnicka je od svého vzniku prostředníkem v oboustranné komunikaci mezi
obcemi, mikroregiony, krajem a právnickými osobami (podnikatelskými subjekty, NNO, PO).
Poměrně stabilní situace v oblasti samosprávy (existence obcí, jako základních článků správy území)
a zájem obcí o sdružování a spolupráci v rámci oblastí Rakovnicka (mikroregionů) a celého regionu,
představuje jistotu kontinuálního rozvoje této, pro Rakovnicko velmi významné, sféry společenského
života a hospodářství, jejíž podpora a rozvoj napomůže zlepšit ukazatele, na základě kterých je
v současné době Rakovnicko zařazeno mezi hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony.
14.4.4. Návaznost vzniku organizace cestovního ruchu regionu na opatření Středočeského
kraje v oblasti organizace a systému řízení cestovního ruchu
Vytvoření organizace cestovního ruchu na území Rakovnicka vychází z opatření navrženého v
Integrované rozvojové strategii územního obvodu Rakovnicko. Tento rozvojový dokument byl
zpracován v kontextu s Programem rozvoje Středočeského kraje a Programem rozvoje cestovního
ruchu Středočeského kraje. V opatření F – I Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu je vznik
destinačního managementu zařazen mezi rozhodující aktivity a realizační výstupy opatření.
Předpokladem funkčnosti systému organizace a řízení cestovního ruchu v kraji je podle názoru
Svazku měst a obcí Rakovnicka vznik organizace cestovního ruchu na úrovni Středočeského kraje,
který bude řízen jeho orgány, případně jím určeným subjektem. Organizace cestovního ruchu kraje by
měla být vedle zástupců kraje tvořena zástupci managementů jednotlivých oblastí – zejména
specifických turistických regionů, které budou schopny prostřednictvím například svazků obcí, obcí
s rozšířenou působností, občanských sdružení, obecně prospěšných společností či jiných subjektů
tyto systémové a řídící složky v regionu vytvořit a zajistit jejich funkčnost a spolupráci ve prospěch
Středočeského kraje.
Územní působnost organizací cestovního ruchu jednotlivých oblastí Středočeského kraje (dílčí
managementy) je možné vymezit v návaznosti na specifické a charakteristické vlastnosti regionů
(turistické regiony), či podle území okresů - obcí s rozšířenou působností, území místních akčních
skupin či účelových sdružení, jejichž cílem je rozvoj cestovního ruchu. Organizaci cestovního ruchu
je možné ustanovit za účasti zástupců výše citovaných struktur, které prokáží, že jsou organizačně,
personálně a finančně (s podporou zainteresovaných subjektů a poskytovatelů podpor v oblasti
cestovního ruchu) schopny zajistit činnost dílčích managementů. Po tomto kroku lze provést
systémové a koncepční rozdělení kraje na jednotlivé turistické oblasti, a to na základě rámcových a
dílčích smluv o zajišťování výkonu činností spojených s organizací a řízením cestovního ruchu ve
vymezeném územním obvodu.
14.4.5. Vytvoření struktury organizace a řízení cestovního ruchu regionu
Rozsah území regionu, charakteristika Rakovnicka jako tradičního turistického regionu, počet
subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, zjištěný na základě předběžného průzkumu
provedeného kanceláří svazku, jsou základními atributy pro ustavení funkčního a akceschopné
organizace cestovního ruchu regionu Rakovnicko.
Schéma organizace cestovního ruchu regionu je možné vytvořit podle druhu právní subjektivity,
funkce a účelového zaměření subjektů působících v oblasti cestovního ruchu.
Z hlediska významového a druhového jsou v oblasti cestovního ruchu zapojeny tyto subjekty:
- územní samosprávné celky a dobrovolná sdružení obcí
- podnikatelské subjekty, podnikající v oblasti cestovního ruchu
- příspěvkové organizace státu, kraje, měst a obcí
- nestátní neziskové organizace
- občanská sdružení a zájmové skupiny občanů
- fyzické osoby
Z hlediska funkčního a účelového zaměření:
- obce, svazky obcí - mikroregiony (zejména jako pořizovatelé koncepčních a rozvojových
dokumentů, žadatelé, nositelé a partneři projektů v rámci programů podpor, vlastníci
kulturních památek, sportovních a kulturních zařízení)
249
-
orgány státní správy (správa CHKO – ochrana přírody, městský úřad - památková péče,
ochrana přírody)
informační střediska a centra
vlastníci, správci a provozovatelé ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení poskytujících
služby cestovního ruchu
cestovní agentury a kanceláře a další podnikatelské subjekty poskytující služby cestovního
ruchu
vlastníci kulturních památek, kulturních a sportovních zařízení
subjekty provozující kulturní, sportovní a volnočasové aktivity (pořadatelé a realizátoři
kulturních, sportovních a společenských akcí)
subjekty provozující tradiční řemesla (podnikatelé, zájmová sdružení, fyzické osoby).
14.4.6. Cílové skupiny
Rozvoje v oblasti cestovního ruchu na území turistického regionu lze dosáhnout realizací opatření
stanovených v koncepčních a rozvojových dokumentech. Podle účelového zaměření je možné
stanovit jednotlivé cílové skupiny:
- obce (svazky obcí)
- informační centra a střediska
- vlastníci a správci ubytovacích a stravovacích zařízení
- vlastníci a správci kulturních a sportovních zařízení
- podnikatelé poskytující další služby v oblasti CR
- správci kulturních památek
- orgány ochrany přírody
Součinnost a aktivní spolupráci cílových skupin, tj. všech subjektů angažujících se v oblasti
cestovního ruchu je nezbytné zajistit ve vymezeném územním obvodu subjektem, který k plnění této
funkce má všechny nezbytné předpoklady:
- působnost na území celého regionu
- organizační a personální předpoklady
- dokonalou znalost regionu
- existující vnější vazby - na orgány a organizace kraje a státu působící v oblasti cestovního
ruchu
- existující a rozvíjející se vnitřní vazby na cílové skupiny
- schopnost zajišťovat koncepční, metodickou, poradenskou činnost
- schopnost reprezentovat a zastupovat navenek region v oblasti cestovního ruchu
Zásadním úkolem Svazku měst a obcí Rakovnicka v rámci organizace a systému řízení v oblasti
cestovního ruchu (jako iniciátora vzniku organizace cestovního ruchu regionu), je utváření pozice
koordinátora managementu a zajištění součinnosti a spolupráce všech těchto cílových skupin.
Svazek má pro naplňování vedoucí pozice subjektu řídícího činnost organizace cestovního ruchu v
regionu tyto předpoklady:
- rozvoj cestovního ruchu (jeden z hlavních předmětů činnosti svazku)
- regionální působnost (území okresu Rakovník)
- rozrůstající se členská základna (58 z 84 obcí okresu Rakovník)
- rozšiřující se okruh partnerů spolupracujících se svazkem v jednotlivých oblastech jeho
činnosti (zvláště pak v oblasti cestovního ruchu)
14.4.7. Zainteresované subjekty
Úroveň činnosti a míra úspěšnosti organizace a systému řízení cestovního ruchu je závislá na úrovni
spolupráce se Středočeským krajem (komisí cestovního ruchu a odborem regionálního rozvoje,
oddělením cestovního ruchu) a agenturou Czech Tourism. Na krajské úrovni předpokládá návrh
Svazku měst a obcí Rakovnicka vytvoření struktury organizace cestovního ruchu Středočeského kraje
(„Okolí Prahy“). Prostřednictvím organizace cestovního ruchu Středočeského kraje by kraj zajišťoval
plnění jednotlivých koncepčních opatření a projektů, navržených k realizaci rozvojovými dokumenty
(Program rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje) ve spolupráci s organizacemi cestovního
ruchu turistických regionů a oblastí kraje, které projeví zájem o zapojení do spolupráce a prokáží
250
schopnost realizovat jednotlivé, krajem podporované aktivity nezbytné pro úspěšné řízení a rozvoj
cestovního ruchu.
14.4.8. Aktivity opatření
Aktivity je nezbytné rozdělit na několik dílčích činností. Důležité je stanovení a vymezení působnosti
(kraj – turistický region):
Vizuální styl
Vytvoření a sdílení jednotného vizuálního stylu je důležitým atributem pro úspěšnost aktivit
organizace cestovního ruchu na trhu.
Návrh vizuálního stylu regionu Rakovnicko. Grafický návrh Roman Hartl, kancelář Svazku měst a obcí
Rakovnicka, květen 2005.
Značky kvality
Podobně jako v případě vytvoření a sdílení loga organizace cestovního ruchu je důležitá podpora
jednotlivých služeb a infrastruktury značkami kvality.
Informační systém
a) značení turistických tras, cílů a zajímavostí
- značení významných turistických cílů (značení KTZ - kulturních památek – hrady
Křivoklát, Krakovec, přírodní zajímavosti, Královský pivovar Krušovice)
- značení cyklotras a cyklostezek (spolupráce s KČT – včetně spoluúčasti KČT na
financování značení, kontrola a úprava značení jednotlivých cyklotras a cyklostezek
značkaři KČT)
- značení pěších tras a naučných stezek
- značení místních zajímavostí
b) informační centra
- spolupráce s informačními centry v kraji (IC Středočeského kraje, turistických regionů,
měst a obcí)
- koordinace činnosti a aktivit všech IC působících v regionu bez ohledu na zřizovatele
(obce, svazky obcí, Lesy ČR, Správa CHKO)
c) informační a komunikační elektronický systém
- provoz a editace informačního internetového portálu regionu, komunikačně propojeného
s cílovými skupinami v regionu, Středočeským krajem a agenturou Czech Tourism,
zajištění exportu údajů z jednotlivých oblastí CR (zadávání kulturních a sportovních akcí,
vyhledávací a rezervační systém ubytování v regionu)
poznámka: se zástupci společnosti SITOUR jednáno o implementaci informačního a
rezervačního systému ubytování na informační server regionu, území regionu bylo shledáno
jako ideální z hlediska velikosti, průzkumu zjištěného počtu ubytovacích zařízení,
personálnímu zajištění provozu (spolupráce s vlastníky a správci ubytovacích zařízení při
aktualizaci údajů), náklady na zajištění licence informačního a rezervačního systému (cca 800
E/rok) odpovídají výše zmíněným parametrům (počet ubytovacích zařízení, velikost regionu),
jsou pro svazek, jako provozovatele systému přijatelné, přičemž je předpoklad, že proti
nákladům budou stát částečně příjmy za obchodní transakce realizované přes informační a
rezervační systém (procentuální podíl z plateb přijatých od turistů provozovateli ubytovacích
zařízení).
Veletrhy, výstavy, workshopy, exkurze
a) mezinárodní veletrhy a výstavy:
- účast na vybraných zahraničních veletrzích ve spolupráci se Středočeským krajem a
agenturou Czech Tourism – podpora ze strany zainteresovaných subjektů formou
zajištění distribuce tištěných propagačních a prezentačních materiálů (v jazykových
251
mutacích) v expozicích kraje a České republiky, umožnění účasti zástupců regionů
(úhrada poměrné části za expozici)
b) národní:
- společná účast turistických regionů v expozicích Středočeského kraje na veletrzích
cestovního ruchu, pořádaných v České republice (zejména Regiontour Brno a Holiday
World Praha) – úhrada poměrné části nákladů na prezentaci regionu v expozici
Středočeského kraje (výhodnější finanční podmínky při účasti ve společné expozici než
prezentace v samostatné expozici nebo v expozici několika regionů kraje, finanční
podpora kraje při účasti ve společné expozici)
c) regionální:
- na úrovni regionu je možné k prezentaci využít konání kulturních a sportovní akcí,
uspořádání samostatné prezentační akce (propagace a prezentace obcí sdružených ve
Svazku měst a obcí Rakovnicka, mikroregionů, oblasti prezentace – cestovní ruch,
investiční příležitosti, pracovní příležitosti)
- realizace exkurzí a tripů, pořádaných na území regionu ve spolupráci jednotlivých
subjektů s účastí zástupců kraje, agentury Czech Tourism, médií, cestovních agentur a
kanceláří.
Propagace a prezentace
a) internet:
- informační portál turistického regionu
v rámci regionu Rakovnicko je v provozu internetový server obecni-urad.net a
mikroregion.net (servery společnosti Galileo Corporation spol. s r. o.) – zapojeny jsou
členské obce a svazky obcí (mikroregiony Rakovnicka), internetové stránky jednotlivých
obcí a mikroregionů jsou aktivně propojeny s regionálním serverem, který provozuje
Svazek měst a obcí Rakovnicka, informace z oblasti cestovního ruchu jsou hlavní částí
serveru, provoz internetového portálu obcí, mikroregionů a svazku přináší výhody
v podobě nižších nákladů na provoz než při individuální správě, komunikační propojení,
společná správa a servis, jednotný administrační systém s možností volby individuální
struktury a grafického vzhledu stránek jednotlivých článků systému, v případě regionu
Rakovnicko jsou náklady na provoz systému hrazeny z rozpočtu svazku (individuální
stránky obcí a hlavní informační server regionu na www.rakovnicko.info), stránky
mikroregionů jsou hrazeny z rozpočtů jednotlivých mikroregionů)
- komunikační propojení serverů na všech úrovních (obec – mikroregion – turistický region
– kraj – národní servery), zejména se jedná o zavedení modulů – informační a rezervační
systém (SITOUR), kulturní a sportovní akce
b) technické nosiče:
společná a individuální tvorba CD a DVD (případně VHS) za účelem propagace a prezentace
regionu (mikroregionů, měst a obcí) – turistické zajímavosti, život v regionu
c) informační místa:
- informační centra a střediska v regionu (svazek, mikroregiony, Lesy ČR, Městská
knihovna, Správa CHKO, obecně prospěšné společnosti, muzea, Královský pivovar
Krušovice a. s.),
- poskytování informací turistům, provoz informačního a rezervačního systému v regionu,
- distribuce propagačních a prezentačních materiálů (vytvoření regionální a krajské sítě
k distribuci propagačních a informačních materiálů – informační centra a střediska,
kulturní a sportovní zařízení, partneři obcí, měst, svazků obcí a kraje, ubytovací a
stravovací zařízení, další místa s vysokou návštěvností)
d) tiskoviny (letáky, mapy, brožury, knihy):
úloha destinačního managementu:
- zajištění spolupráce turistického regionu se Středočeským krajem a agenturou Czech
Tourism při výrobě a distribuci tištěných propagačních a prezentačních materiálů
(předávání a zpracování podkladů, dat)
252
-
-
-
koordinace vydávání materiálů v rámci turistického regionu (snížení nákladů, jednotný
styl vizuální prezentace – logo regionu, kraje a ČR), shromažďování požadavků na
vydávání jednotlivých druhů a témat materiálů (spolupráce se všemi cílovými skupinami
působícími v oblasti cestovního ruchu v turistickém regionu – ubytovací zařízení, kulturní
a sportovní zařízení)
koordinace distribuce propagačních materiálů v turistickém regionu a okolí - důležitá
úloha orgánu řídícího destinační management v regionu (návaznost distribuční sítě
v turistickém regionu na krajskou síť)
monitorování stavu (požadavky trhu cestovního ruchu, nové trendy)
e) tisk (deníky a týdeníky, časopisy):
- informace o novinkách v oblasti cestovního ruchu v turistickém regionu, společenských
akcích
- tiskové zprávy
- tipy na výlety
- pořádání exkurzí turisticky zajímavých míst pro zástupce tisku
f)
rozhlas:
- aktuální informace o průběhu a stavu turistické sezóny, kulturní a sportovní kalendář
g) televize:
- veřejnoprávní TV (zájem organizace cestovního ruchu o příspěvky pro dokumenty a cykly
z oblasti turistiky a cestování)
- regionální TV (zpravodajství a dokumenty pro obyvatele regionu)
- dětská TV (popularizace turistiky, přírodních zajímavostí a kulturních památek
turistického regionu směrem k dětem a mládeži, pozn. – dětská TV nově založena na
Rakovnicku, vysílání v regionu a v pořadu ČT pro mládež - Bedna)
h) společenské akce:
- vlastní pořádání a spolupořádání atraktivních společenských akcí za účelem zvýšení
návštěvnosti regionu (např. akce Svazku měst a obcí Rakovnicka - Křivoklátské
panování, Klání o krakovecký meč, regionální a nadregionální akce obcí a mikroregionů,
občanských sdružení)
- propagace a prezentace činnosti organizace cestovního ruchu turistického regionu na
společenských akcích realizovaných na jeho území (propagační materiály a předměty).
Poradenství a vzdělávání
- na úrovni kraje pořádání odborných seminářů pro zástupce organizací cestovního ruchu a
jejich složek (zástupce cílových skupin)
- na úrovni turistického regionu poradenství pro jednotlivé cílové skupiny v oblasti cestovního
ruchu (marketing, financování cestovního ruchu – dotace, fondy, granty v oblasti rozvoje
služeb a infrastruktury cestovního ruchu, výroba propagačních materiálů).
Tvorba produktů cestovního ruchu
Rakovnicko jako turistický region nabízí široké spektrum a dostatečný počet atraktivit, ze kterých je
možné vytvářet zajímavé produkty – balíčky pro turisty. Jde o možnosti kombinací aktivit
směrovaných především do letní turistické sezóny. Atributy pro vytváření zajímavých produktů
cestovního ruchu na Rakovnicku jsou:
- hustá síť značených pěších turistických tras
- síť atraktivních cyklostezek, kde je vyloučen provoz silničních vozidel
- vodácká trasa Berounka
- velký počet chráněných území přírody (CHKO Křivoklátsko, NPR, PR, PP, VKP)
- velký počet kulturních památek
- rozrůstající se nabídka volnočasových aktivit (sportovní zařízení, jízdárny)
- zlepšující se nabídka a úroveň služeb ubytovacích zařízení
- zajímavé společenské akce a dlouhodobé kulturní programy
- tradiční řemesla
253
-
začínající spolupráce s cestovními kancelářemi v regionu
Doposud se touto aktivitou s působností v rámci celého regionu nezabýval žádný subjekt.
Ustanovením organizace cestovního ruchu Rakovnicka bude možné z pozice kanceláře Svazku měst
a obcí Rakovnicka ve spolupráci s cílovými skupinami vytvářet kombinací různorodých aktivit
zajímavou nabídku balíčků cestovního ruchu (ubytování, gastronomie, turistika, exkurze, kultura a
sport obecně, jezdectví, vodáctví, cyklistika, rybolov, lov zvěře)
Partnerství a spolupráce
a) mezinárodní
pro aktivity organizace cestovního ruchu je vhodné využít existující zahraniční partnerství
obcí, měst, svazků obcí a kraje (předpokladem je výroba propagačních a informačních
materiálů v jazykových mutacích, provoz internetového portálu v jazykových mutacích)
b) krajské a regionální mezi subjekty působícími v oblasti CR (spolupráce samosprávy,
provozovatelů kulturních a sportovních zařízení, ubytovacích zařízení a zařízeních
poskytujících ostatní služby CR).
Marketing a monitoring
Marketingová a monitorovací činnost organizace cestovního ruchu turistického regionu je důležitou
součástí celého systému řízení a rozvoje cestovního ruchu. V případě účinného marketingu
organizace cestovního ruchu na úrovni turistického regionu předpokládá Svazek měst a obcí
Rakovnicka pokračování spolupráce s Masarykovou obchodní akademií Rakovník (první prací školy
pro svazek bylo zpracování marketingové studie účasti regionu na veletrzích cestovního ruchu –
zejména na veletrhu Regiontour 2005 Brno s částečným srovnáním účasti na veletrhu Holiday World
2005 Praha.
Monitoring systému řízení a organizace cestovního ruchu by byl zajištěn z úrovně jednotlivých obcí a
svazků obcí, tedy představiteli samosprávy, kteří v jednotlivých orgánech řídí a kontrolují činnost
Svazku měst a obcí Rakovnicka (zejména aktivity kanceláře svazku, jako výkonné organizační složky
svazku).
Určitým prostředkem monitoringu je zpětná vazba od návštěvníků regionu (dotazníkové šetření,
hodnocení úrovně služeb a atraktivity regionu).
Sběr a aktualizace dat
Předpokladem úspěšné činnosti organizace cestovního ruchu turistického regionu je vytvoření a
pravidelná databáze jednotlivých aktivit a částí sféry cestovního ruchu. Vytváření a aktualizace
databáze na úrovni turistického regionu Rakovnicko je reálné provádět na úrovni kanceláře Svazku
měst a obcí Rakovnicka, která bude nejdůležitějším článkem organizace cestovního ruchu regionu.
V současné době je kanceláří svazku dokončován podrobný průzkum území regionu z pohledu
cestovního ruchu (zahájen 04/2005). Jednotlivá místa a trasy jsou zaměřovány přístrojem pro satelitní
navigaci GPS, současně je prováděno shromažďování údajů o zařízeních cestovního ruchu (zejména
ubytovacích zařízení za aktivní spolupráce jejich provozovatelů). Tento průzkum slouží v podstatě
všem výše zmíněným aktivitám destinačního managementu. Výsledky průzkumu jsou okamžitě
zpracovávány k internetové prezentaci, slouží jako podklady pro nápravu doposud vydávaných
nedostatečných a chybných mapových podkladů, budou předány i orgánům státní správy (památková
péče, ochrana přírody), které zajištění a zpracování dat v této podobě doposud chybí.
V podmínkách kanceláře svazku, se dvěma zaměstnanci na trvalý pracovní poměr, je reálné
zajišťovat kromě dalších činností a aktivit organizace cestovního ruchu i sběr a následnou aktualizaci
dat z oblasti cestovního ruchu v rozsahu regionu Rakovnicko.
Statistika
Statistické zpracování a vyhodnocování výsledků jednotlivých statistických zjišťování je důležité pro
stanovení dalšího směru činnosti a aktivit organizace cestovního ruchu. Základními ukazateli bude
návštěvnost regionu, počet ubytovaných a délka pobytu v ubytovacích zařízeních regionu, struktura
ubytovaných (cizinci, občané ČR), návštěvnost kulturních a sportovních zařízení, návštěvnost
informačních center a středisek.
254
14.4.9. Geografické pokrytí
Působnost organizace cestovního ruchu je navržena na celé území regionu Rakovnicko. Tento záměr
je založen na skutečnosti, že Rakovnicko je typickým turistickým regionem. Funkčnost a
akceschopnost organizace cestovního ruchu, koordinaci činnosti jeho jednotlivých částí (cílových
skupin), je možné v podmínkách Rakovnicka zajistit v souvislosti s rozhodujícími parametry (rozloha
regionu, rozsah infrastruktury a zařízení služeb cestovního ruchu, rozšiřující se okruh subjektů
spolupracujících za účelem rozvoje cestovního ruchu, široká členská základna svazku a celková
podpora rozvoje cestovního ruchu, jako jeden z hlavních předmětů činnosti svazku).
14.4.10. Funkční období
Do roku 2008 je nezbytné realizovat všechna opatření a aktivity k vytvoření stabilní struktury a
akceschopnosti organizace a systému řízení cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že si Rakovnicko
zcela nepochybně zachová všechny podstatné atributy, které jej řadí mezi turistické regiony, je cílem
zajistit činnost organizace cestovníiho ruchu bez časového omezení.
14.4.11. Financování
Vznik organizace cestovního ruchu:
- finanční podpora z programů podpory rozvoje CR (SF EU, POV SK)
- rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka (spoluúčast v programech podpory)
Řízení organizace cestovního ruchu:
- rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka (mzdy zaměstnanců)
Informační a rezervační systém (programový modul – zakázková výroba, nákup licence):
- finanční podpora Středočeského kraje (jednotný systém v rámci kraje – nákup licence)
- rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka
Propagace a prezentace (propagační materiály):
- spoluúčasti subjektů poskytujících služby CR
Propagace a prezentace (veletrhy cestovního ruchu):
Internetový portál regionu (včetně jazykových mutací)
Tvorba turistických produktů:
15. Konkurenční srovnání
15.1. Konkurenční pozice regionu
Pro stanovení pozice regionu v konkurenci se sousedními a vzdálenými turistickými regiony jsou
výchozím podkladem data obsažená v komplexním průzkumu, nezbytné je dále vzít v úvahu hodnoty
návštěvnosti vybraných subjektů, poskytujících služby cestovního ruchu. Jednotlivě posuzované
ukazatele pak slouží pro určení slabých a silných stránek. V souhrnu jsou zohledněny ve SWOT
analýze. Před provedením marketingového průzkumu, lze na základě dostupných dat konstatovat, že
významný vliv na úroveň cestovního ruchu má chybějící organizace a systém řízení této oblasti a
nedostatečné využití souboru potenciálu cestovního ruchu.
Postavení regionu Rakovnicko v konkurenčním srovnání je patrné z mapy celkového potenciálu
cestovního ruchu České republiky (Ústav územního rozvoje Brno). Podle geografického pohledu,
255
kulturně historické diferenciace kraje patří do konkurenčně silné oblasti Středočeského kraje
Křivoklátsko (vymezené hranicí CHKO Křivoklátsko), zahrnující části regionů sousedících z východu
a jihovýchodu s Rakovnickem. Toto území má vysokou konkurenční pozici zejména vůči svým
sousedním regionům, ale také k mimolehlým turistickým regionům. Je patrné, že v konkurenčním
prostředí kraje využívá každý region svého potenciálu v různém rozsahu (přírodní podmínky, kulturní
dědictví, lidské zdroje).
15.2. Konkurenční pozice oblastí regionu (mikroregionu)
Konkurenční prostředí uvnitř Rakovnicka a směrem k sousedním regionům předurčuje atraktivita
přírodního prostředí, historická hodnota a počet kulturních památek, potenciál služeb cestovního
ruchu. V tom se nabídka jednotlivých oblastí regionu (mikroregionů) značně liší. Co se týče srovnání
jednotlivých oblastí Rakovnicka se sousedními regiony, vychází konkurenční pozice relativně
příznivě:
Křivoklátsko:
- z hlediska přírodního prostředí má významnější pozici než Berounsko, za hranicí Rakovnicka
potenciál Berounska silně klesá, výrazným konkurentem v oblasti kulturního dědictví je vůči
Křivoklátu hrad Karlštejn (převyšuje Křivoklát návštěvností a atraktivitou), v poslední době
také keltské oppidum Stradonice
- severovýchodním směrem ležící Kladensko Křivoklátsku konkuruje jen částečně (část území
CHKO Křivoklátsko)
Jesenicko:
- západním směrem od Rakovnicka se atraktivita území postupně zvyšuje až do velmi
vysokého potenciálu (údolí Střely, lázeňská města)
Čistecko:
- Kralovicko má srovnatelný potenciál (přibližně o třídu vyšší bodové hodnoty)
Balkán:
- území Balkánu pokrývá z převážné části CHKO Křivoklátsko
- jeho význam výrazně stoupá jižním směrem k hranici s Rokycanskem
- za jižní hranicí se nachází srovnatelné (až o třídu vyšší) území
Novostrašecko a Podlesí:
- za hranicí Rakovnicka v této části je výrazně nižší konkurenční prostředí Slánska a
Kladenska
Poddžbánsko:
- srovnatelné území je v místě severní hranice Rakovnicka, dále do středu Lounska a Žatecka
má potenciál výrazně nižší hodnoty
- výraznějšími konkurenty těchto sousedních regionů jsou pouze obě města
Kněževesko:
- konkurenční pozici Kněževeska odpovídá i území Žatecka za severozápadní hranicí
Rakovnicka
Rakovník:
- centru regionu jsou konkurenční místa vzdálena, navíc lze konstatovat, že jeho celkový
význam pro region zvyšuje poměrně silná konkurenční pozice okolí města.
Z vlastního srovnání výše uvedených oblastí Rakovnicka má nejsilnější pozici hrad Křivoklát a jeho
okolí, centrum regionu a celkově údolí řeky Berounky. Bodová hodnota potenciálu postupně klesá
severozápadním směrem – Kněževesko a část Poddžbánska je z celkového hlediska nejslabším
článkem.
Křivoklátsko:
- má silnější pozici vůči všem sousedním oblastem
Jesenicko:
- srovnatelná až silnější pozice vůči Čistecku
- výraznější pozice vůči Kněževesku
Čistecko:
- slabší až srovnatelná pozice k Jesenicku i k Balkánu
Balkán:
- slabší pozice vůči Křivoklátsku
256
- silnější pozice vůči Čistecku
Novostrašecko a Podlesí:
- slabší pozice vůči Křivoklátsku
- srovnatelná až silnější pozice k Poddžbánsku
Poddžbánsko:
- vyrovnaná až silnější pozice vůči Kněževesku
- vyrovnaná až slabší pozice k Novostrašecku
Kněževesko:
- slabší pozice k Jesenicku
- vyrovnaná až slabší pozice k Poddžbánsku
Rakovník:
- dominantní pozice ke svému okolí, vyrovnaná směrem ke Křivoklátsku.
257

analýza cestovního ruchu regionu - Místní akční skupina Rakovnicko

Transkript

Podobné dokumenty

INZERCE + ZELENÉ STRÁNKY PRahY a

Filmové Rakovnicko 1

KONCERTNÍ SEZONA

Expozice dává nahlédnout do života pozoruhodné ženy Alice G

MŽP-zlepš

PODROBNÁ SPECIFIKACE ZAKÁZKY

Klastr cestovního ruchu Rakovnicko

seznam provozoven

Strategický plán obce Zavidov 2016

Textova cast_ODUVODNENI

měsíčník o životním prostředí

str. 54 Monitoring prvkov vodnej bilancie v lesných porastoch na

RAKOVNICKÝ deník

Kaleidoskop 2016 ke stažení