docIV. mezinárodní antropologická konference Význam a pozice
download 
Stížnost Transkript
IV. mezinárodní antropologická konference Význam a pozice
IV. mezinárodní antropologická konference o problematice etnických menšin Význam a pozice menšinových etnických skupin v interkulturním prostředí Stereotypy, předsudky, konflikty kterou pořádá Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze U Kříže 8, 158 00 Praha 5 – Jinonice, Česká republika místnost č. 1031,1036 a 1037 Tematické okruhy: • Interkulturalismus: potencionální nástupce multikulturalismu? • Funkční/nefunkční nástroje a způsoby interkulturní komunikace • Interakce v sociálním prostoru: jedinec vs. skupina, skupina vs. většina • Etnokulturní jinakost v každodenním kontaktu • Efektivita adaptivních strategií v majoritním prostředí: asimilace, integrace, segregace • Etnické konflikty: identifikace příčin, mapování ohnisek - reálných, potencionálních, možnosti řešení • Konstrukce stereotypů, vznik předsudků, utváření etnického obrazu Termín konání: čtvrtek 9. a pátek 10. února Místo konání: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, U Kříže 8, Praha 5 Jinonice, Česká republika, místnost č. 1031, 1036 a 1037 Organizátoři konference: PhDr. Mirjam Moravcová, DrSc. Mgr. Markéta Bezoušková Bc. Jakub Holas 2 Kontakt: Mgr. Markéta Bezoušková Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, U Kříže 8, 158 00 Praha 5 – Jinonice, Česká republika [email protected] Děkujeme za spolupráci partnerům: www.casaonline.cz Česká asociace pro sociální antropologii je občanským sdružením profesionálních akademických pracovníků a pracovnic v sociální antropologii, absolventů a absolventek magisterského studia tohoto oboru a jeho příznivců a příznivkyň z oborů souvisejících. V roce 2010 byla přijata do Rady vědeckých společností při Akademii věd České republiky. http://www.fhs.cuni.cz/antropo-info/ 3 PROGRAM KONFERENCE ČTVRTEK 9. 2. 2012 8:30 – 9:00 Registrace účastníků. DOPOLEDNÍ ZASEDÁNÍ – 9,00 – 12,00 SPOLEČNÉ ZASEDÁNÍ – posluchárna č. 1036 9:00 – 9:15 Zahájení Ladislav BENYOVSZKY Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika I. MINORITY V KONTEXTU MULTIKULTURALISMU, RESP. INTERKULTURALISMU Předsedající: Mirjam Moravcová 9:15 – 9:30 Má solidarita meze? Zdeněk PINC Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 9:30 – 9:45 Multikulturalismus versus nová homogenita. Případy Chorvatska a Bosny a Hercegoviny Waldemar KULIGOWSKI Institut etnologie a kulturní antropologie, Univerzita Adama Mickiewicze, Poznaň, Polsko 9:45 – 10:00 Otázky kulturního pluralismu a interkulturalismu v soudobé historii. Na příkladu národnostních a etnických menšin Helena NOSKOVÁ Ústav pro soudobé dějiny, Akademie věd České republiky 10:00 – 10:15 Status minoritného spoločenstva – endogénne a exogénne faktory Jaroslav ČUKAN Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko 10:15 – 10:30 Diskuse 10:30 – 10:45 Přestávka 4 II. VYJEDNÁVÁNÍ POZICE MINORIT Předsedající: Waldemar Kuligowski 10:45 – 11:00 Stimulácia etnickej identity v minoritnom prostredí Boris MICHALÍK Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko 11:00 – 11:15 Etnopolitická situace na Krymu: dvacet let ve stínu potenciálního konfliktu Piotr ANDRUSIECZKO Institut historie a politologie, Pomorska akademie ve Słupsku, Polsko 11:15 – 11:30 Politicko-etnický konflikt v Podkarpatské Rusi v meziválečném období Michal JARNECKI Fakulta pedagogiky a filosofie v Kališi, Univerzita Adama Mickiewicze, Poznaň, Polsko 11:30 – 11:45 Praha: naše, slovanská, zlatá. "Realita" nebo protimenšinový konstrukt pražského magistrátu v poslední třetině 19. století? Blanka SOUKUPOVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 11:45 – 12:00 Diskuse 12:00 – 14:00 Oběd ODPOLEDNÍ ZASEDÁNÍ – 14,00 – 17,45 SEKCE A – posluchárna č. 1036 I. STEREOTYPY, KONFLIKTY, PŘEDSUDKY Předsedající: Helena Nosková 14:00 – 14:15 Arabská klientela v Piešťanoch – stereotypy, predsudky, konflikty Ladislav LENOVSKÝ Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko 14:15 – 14:30 Stereotyp jako nebezpečné východisko promýšlení imigračních otázek (francouzská zkušenost) Pavel SITEK Katedra sociologie, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Česká republika 14:30 – 14:45 K otázke etnických minorít v arabskom kultúrnom prostredí Marwan AL-ABSI Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko 14:45 – 15:00 Diskuse 5 15:00 – 15:15 Přestávka II. STEREOTYPY, KONFLIKTY, PŘEDSUDKY Předsedající: Ladislav Lenovský 15:15 – 15:30 Maďarská menšina v meziválečném Československu - stereotypní obrazy a limity spolupráce (1918-1938) Robert PEJŠA Katedra středoevropských studií, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 15:30 – 15:45 Autostereotyp jako faktor identity. K reflexi vlastního obrazu jako faktoru utváření identity u příslušníků maďarské cizinecké komunity Jakub HOLAS Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 15:45 – 16:00 Kyberpriestor nielen ako médium komunikácie. (Na príklade virtuálnej Slovákov a Maďarov v Prahe) Marianna MÉSZÁROSOVÁ Ústav etnologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 16:00 – 16:15 Diskuse 16:15 – 16:30 Přestávka III. STEREOTYPY, KONFLIKTY, PŘEDSUDKY Předsedající: Jaroslav Čukan 16:30 – 16:45 Obraz Žida v národnom vedomí Slovákov Pavol MEŠŤAN Slovenské národné múzeum – múzeum židovskej kultúry, Bratislava, Slovensko 16:45 – 17:00 Utváření stereotypů o migrantech (na příkladu imigrantů z Albánie a Ruska) Ludmila KASHPUROVA, Eglantina ZYKA Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika; Katedra statistky, matematiky a aplikované informatiky, Ekonomická fakulta, Univerzita v Tiraně, Albánie 17:00 – 17:15 Interetnické vztahy v severní Bukovině po roce 1991: Mezi tolerancí a etnickými předsudky Kateryna SHESTAKOVA Institut sociologie a sociální práce, Wydział Pedagogiczno-Filozoficzny, Słupsk, Polsko 17:15 – 17:30 Východní a západní Ukrajinci ve vzájemné reflexi Markéta BEZOUŠKOVÁ 6 Etnologický ústav, Filozofická fakulta, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 17:30 – 17:45 Diskuse 19:00 Slavnostní večeře ODPOLEDNÍ ZASEDÁNÍ – 14,00 – 17,45 SEKCE B – posluchárna č. 1031 I. POZICE EKONOMICKÝCH AKTIVIT V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI Předsedající: Inna Čábelková 14:00 – 14:15 Ekonomické aktivity ako faktor etnickej asimilácie Ivana ŠUSTEKOVÁ Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko 14:15 – 14:30 Běloruská minorita v Polsku: když má zákon co dělat s ekonomií Hanna VASILEVICH Katedra International Relations and European Studies, Metropolitní univerzita v Praze, Česká republika 14:30 – 14:45 Integrace subsaharských imigrantů na českém trhu práce v době ekonomické krize Andrea GERSTNEROVÁ Centre d'étude et de formation interculturelles et sociales (CEFIS), Lucemburk 14:45 – 15:00 Diskuse 15:00 – 15:15 Přestávka I. MIGRAČNÍ ZKUŠENOST A JEJÍ VLIV NA ŽIVOT MIGRANTŮ Předsedající: Petra Ezzeddine 15:15 – 15:30 Pečovací služby migrantů jakožto produkt Petra EZZEDDINE Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 15:30 – 15:45 Transnacionální mateřství: mongolské dělnice v ČR Anna NOVOTNÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 15:45 – 16:00 Vliv migrační zkušenosti vietnamských navrátilců předlistopadové imigrace do Československa na jejich život v současném Vietnamu Tereza KUŠNIRÁKOVÁ GEOMIGRACE, Geografické migrační centrum, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 7 16:00 – 16:15 Život s uprchlíky Lia Tlustá Azylové pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, Česká republika 16:00 – 16:15 Diskuse 16:15 – 16:30 Přestávka II. KULTURNÍ FAKTORY JAKO PLATFORMA SEBEPREZENTACE MIGRANTŮ Předsedající: Alexander Mušinka 16:30 – 16:45 Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice Zita SKOŘEPOVÁ Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 16:45 – 17:00 Ustanovování a manifestace identity Syřanů v ČR Petr CHARVÁT Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 17:15 – 17:30 Romská hudební kultura v kontextu romského národně-emancipačního hnutí Lukáš RADOSTNÝ META, o.s., sdružení pro příležitosti mladých migrantů 17:30 – 17:45 Diskuse 19:00 Slavnostní večeře Pátek 10. 2. 2012 DOPOLEDNÍ ZASEDÁNÍ – 9,00 – 12,00 SEKCE A – posluchárna č. 1036 9:00 Zahájení Mirjam MORAVCOVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika I. POLITICKO ETNICKÉ KONFLIKTY Předsedající: Jiří Kořalka 9:00 – 9:15 Uvězněni mezi dvěma světy. Čeští exulanté v saských městech 17. věku Josef KADEŘÁBEK Historický ústav, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika 8 9:15 – 9:30 Transatlantický politický diskurz - konstrukce a síla obrazu v amerických česko-slovenských "setkáních" v předvečer a během první světové války Krasimira MARHOLEVA Časopis BALGARI, Dům národnostních menšin, Praha, Česká republika 9:30 – 9:45 "Nejdiskriminovanější česká menšina": diskurzivní analýza současné podoby moravského nacionalismu Ondřej DANIEL Centrum pro studium populární kultury (CSPK), Praha, Česká republika 9:45 – 10:45 Diskuse 10:45 – 11:00 Přestávka II. POLITICKO ETNICKÉ KONFLIKTY Předsedající: Hedvika Novotná 11:00 – 11:15 Vývoj ukrajinskej národnostnej menšiny po roku 1989: rozdelenie na dve skupiny a konflikty medzi ich prestaviteľmi Mikuláš MUŠINKA Emeritní profesor, Prešov, Slovensko 11:15 – 11:30 Prezentace etnických minorit v Národním zemědělském muzeu v Szreniawě. Dialog či exotika v monokulturní Poznani? Arkadiusz JELOWICKI Národní zemědělské muzem v Szreniawě, Poznaň, Polsko 11:30 – 11:45 „Prostě jen někam patřit“. Českoslovenští a němečtí výtvarní umělci v londýnském exilu za 2. světové války Zuzana SKOŘEPOVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 11:45 – 12:30 Diskuse 12:30 – 13:30 Oběd DOPOLEDNÍ ZASEDÁNÍ – 9,00 – 12,00 SEKCE B – posluchárna č. 1037 9:00 Zahájení Dana BITTNEROVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika I. ROMSKÁ PROBLEMATIKA I. Předsedající: Renta Weinerová 9 9:00 – 9:15 Sociálna inklúzia verzus exklúzia vo vidieckej komunite s rómskou menšinou. Na príklade obce Liptovská Teplička Zuzana BEŇUŠKOVÁ Katedra etnológie a etnomuzikologie, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko 9:15 – 9:30 K niektorym otázkam stereotypov vo vzťahu k Rómskej komunite Alexander MUŠINKA Ústav rómskych štúdií, Prešovská univerzita v Prešove, Slovensko 9:30 – 9:45 Rómovia a slovenská majorita v horskej obci stredného Slovenska Magdaléna KUSÁ Ústav etnológie, Slovenská akadémia vied, Bratislava, Slovensko 9:45 – 10:00 Integrační strategie v oblasti bydlení (case study: ostravské vyloučené lokality) Eva RYDRYCH Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 10:00 – 10:45 Diskuse 10:45 – 11:00 Přestávka II. ROMSKÁ PROBLEMATIKA Předsedající: Zuzana Beňušková 11:00 – 11:15 Současné postoje Čechů k Romům zobrazené v kulturních stereotypech (lokální sonda) Renata WEINEROVÁ Etnologický ústav, Akademie věd České republiky 11:15 – 11:30 Identita a záhada distanciace David DOUBEK Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 11:30 – 11:45 Vtip jako prostředek porozumění v interkulturní komunikaci (Případ českých Romů na české škole) Markéta LEVÍNSKÁ Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Česká republika 11:45 – 12:00 Rozumět agresi marginalizovaných skupin: příklad Romů Dana BITTNEROVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 12:00 – 12:15 Vnímání věkových stupňů u Romů a jeho vliv na dosažené vzdělání Michael RÁDL Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 12:15 – 12:30 Diskuse 12:30 – 13:30 Oběd 10 DPOLEDNÍ ZASEDÁNÍ – 13,30 – 14, 30 SPOLEČNÉ ZASEDÁNÍ – posluchárna č. 1036 I. SUBJEKTIVITA JAKO MĚŘÍTKO VLASTNÍ POZICE MINORIT Předsedajcí: Dana Bittnerová 13:30 – 13:45 Adaptační a integrační strategie Bulharů v českém prostředí Rumyana GEORGIEVA Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 13:45 – 14:00 Rodičovská reflexe školních konfliktů: Rusové, Slováci, Ukrajinci, Vietnamci Mirjam MORAVCOVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 14:00 – 14:15 Diskuse 14:15 Zakončení Dana BITTNEROVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika 11 Abstrakty: Doc. PhDr. Marwan AL-ABSI, CSc. Katedra manažmentu kultúry a turismu, Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, Slovensko K otázke etnických minorít v arabskom kultúrnom prostredí Príspevok analyzuje politické a kultúrne kontexty aktuálneho problému arabského Východu. Otázka postavenia etnických a náboženských minorít čoraz naliehavejšie otvára diskusiu k téme, ktorá nepredstavovala pred pádom Sovietskeho zväzu výrazný problém. Tým sa stala až po narušení rovnováhy bipolárneho sveta a vzniku nového svetového poriadku. Korene problému možno sledovať od 19. storočia, kedy sa v dnešnom Libanone objavili zahraničné vplyvy, ktoré postavili proti sebe libanonské menšiny. V súčasnosti nadnárodné sily zneužívajú otázku menšín na prenikanie do arabského sveta, aby zachránili svoje ekonomické záujmy. Vnútornú príčinu sledovaného problému treba hľadať v štátnom centralizme, ktorá potláča etnické či náboženské vedomie minorít v arabskom regióne a ignoruje ich politické ambície a kultúrne prejavy. Politika ignorovania trvá niekoľko desaťročí a stala sa jednou z príčin nespokojnosti obyvateľov arabského sveta, čo prirodzene vyústilo do nepokojov tzv. Arabskej jari. Príspevok ponúka niekoľko odpovedí na otázku, aké dôsledky môžu vyvolať aktuálne politické a spoločenské zmeny na postavenie etnických a náboženských menšín. Klíčová slova: minoritné spoločenstvá, arabský svet, etnické konflikty, konfesionalita, islam, politická situácia. 12 PhDr. Piotr ANDRUSIECZKO Institut historie a politologie, Pomorska akademie ve Słupsku, Polsko Etnopolitická situace v Krymsku: dvacet let ve stínu potenciálního konfliktu Krym představuje zvláštní administrativní celek, jedinou autonomní republiku na Ukrajině. Stejně tak je Krym jedinou oblastí na Ukrajině, kde jsou Ukrajinci v menšinovém postavení. Většina obyvatel Autonomní republiky Krym jsou Rusové. Krymští Tataři jsou třetí nejpočetnější národnostní skupinou na Krymu. Jsou to původní obyvatelé tohoto poloostrova. V roce 1944 byli krymští Tataři deportováni. Nakonec se po mnoha letech bojů mohli na přelomu osmdesátých a devadesátých let krymští Tataři navrátit do své rodné země. Po vyhlášení ukrajinské nezávislosti v roce 1991 se stal Krym jedním z nejproblematičtějších regionů na Ukrajině. Političtí předáci ruské většiny na Krymu podporovali její separatistické úsilí. Sami ruští politici zpochybňovali, zda je Krym opravdu ukrajinské území. Na Krymu má základnu ruská Černomořská flotila. Tím se logicky stala destabilizačním faktorem na poloostrově. Ve stejnou dobu museli krymští Tataři čelit sociálním a ekonomických problémům. Navíc se v oblasti objevil tlak ve sféře kultury a náboženství. Ruskojazyčná média se pokusila na Krymu vyvolat paniku v souvislosti s výbušnou situací v Čečensku. V té době sdělovací prostředky varovaly před islamistickým nebezpečím. Nebezpečí potenciálního etnického konfliktu na Krymu je nadále velmi vysoké. Podle mnoha expertů způsobují národnostně politické problémy, že ekonomické a sociální problémy nebyly vyřešeny. Navíc předáci radikálních politických stran jsou sami podněcovateli etnických konfliktů. Klíčová slova: Krym, etnické konflikty, separatismus, Rusové, Ukrajinci, krymští Tataři, Islám. . 13 Doc. PhDr. Zuzana BEŇUŠKOVÁ, CSc. Katedra etnológie a etnomuzikologie, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko Sociálna inklúzia verzus exklúzia vo vidieckej komunite s rómskou menšinou. Na príklade obce Liptovská Teplička Príspevok je analýzou vzťahov slovenskej a rómskej komunity podhorskej obce, ktorá získala titul obec roka 2007. Rómska komunita nepatrí medzi výrazne problémové, je priestorovo segregovaná, komunikácia s majoritou má pravidlá, ktoré zabezpečujú relatívne pokojné spolužiti. Klíčová slova: Rómovia, segregácia, komunita, škola, zamestnanie. 14 Mgr. Markéta BEZOUŠKOVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Východní a západní Ukrajinci ve vzájemné reflexi Noví ukrajinští imigranti sami sebe rozlišují podle geografické charakteristiky země původu a na tomto základě vytvářejí jednak svůj vlastní obraz a jednak rovněž formulují reflexi ostatních zástupců ukrajinské migrace. Záměrem předkládaného referátu je komparace názorových postojů zástupců dvou odlišných ukrajinských komunit a analýza toho, jak jsou determinovány vlastními výchozími kulturními charakteristikami. Klíčová slova: identita, autoobraz, reflexe, Ukrajinci. 15 PhDr. Dana BITTNEROVÁ, CSc. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Rozumět agresi marginalizovaných skupin: příklad Romů Příspěvek vychází z poznatku, že škola je v diskurzu Romů ve vyloučené lokalitě charakterizována: 1. nepřenositelností vědění (diskontinuita školy) a 2. normou bránit se atakům spolužáků (kontinuita sociální pozice ve škole). V rámci příspěvku bude řešena otázka, proč romské děti jsou rodiči vedeni k této strategii komunikace, jakou oporu v modelu života ve vyloučené lokalitě, v jeho logice má agresivita jako způsob vyjednávání pozice ve společnosti. Vysvětlení bude hledáno a nacházeno v konceptech úcty a tělesnosti. Úcta je v tomto smyslu ústřední kategorií, kterou je třeba v rámci života ve vyloučené lokalitě střežit (obrana proti stigmatu). Tělo je pak jedním z mála nástrojů, které mají lidé žijící v sociální a ekonomické excluzi k dispozici. Tělo je pro ně mnohdy jediný nástroj, aby obhájily svoji úctu. Klíčová slova: Romové, agrese, margina,izované skupiny, škola, obrana, stigma. 16 Prof. PhDr. Jaroslav ČUKAN, CSc. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko Status minoritného spoločenstva – endogénne a exogénne faktory Etnická problematika je aktuálna aj v súčasnom globalizovanom svete. Minoritné etnokultúrne spoločenstvá majú napriek všeobecne platným právnym dokumentom Rady Európy a Európskej únie v rôznych štátoch rozdielne postavenie, diferentné vzťahy s obklopujúcim spoločenstvom. Determinujú ich najrôznejšie ekonomické, politické, historické, kultúrne a iné faktory, ktoré sú výsledkom existencie, aktivít a podnetov minority, alebo smerujú opačne - od majoritného spoločenstva. Hoci je kvalita interetnických vzťahov často formovaná bez priameho vplyvu oboch koexistujúcich strán, okamžite sa odráža v heteroobrazoch, uvedomovaní si etnokultúrnych rozdielov a sile etnickej identity. Status minority je dlhodobo vytváraný v procese historického vývoja. Odvíja sa od vzťahov majoritného etnického spoločenstva, v prostredí ktorého menšina žije, s jej vlastným materským národom, respektíve celým etnickým spoločenstvom. Intenzitu a kvalitu stabilizovaných interetnických vzťahov môže zmeniť zdanlivo irelevantná udalosť, náhodné situácie alebo premyslené podnety z tretej strany. Klíčová slova: národnostná menšina, etnická skupina, etnoobraz, heteroobraz, superiorita. 17 Mgr. Ondřej DANIEL Centrum pro studium populární kultury (CSPK), Praha, Česká republika „Nejdiskriminovanější česká moravského nacionalismu menšina“: diskurzivní analýza současné podoby V březnu 2011 se při sčítání obyvatelstva přihlásilo k tzv. moravské národnosti oproti minulému sčítání v roce 2001 o 142 tisíc lidí více (522 tisíc, resp. 380 tisíc obyvatel ČR). Při sčítání v roce 1991 byl ale zjištěn počet obyvatel ČR hlásících se k moravské národnosti dokonce přes 1 362 tisíc. Odkud plyne tato nerovnováha, když víme, že obyvatelstvo jihovýchodní části České republiky neprošlo v tomto období proměnami, které by tak velký ubytek nebo nárůst obyvatelstva uspokojivě vysvětlily? Kvantitativní data vzešlá ze sčítání lidu však mohou pouze vhodně ilustrovat, jak flexibilní kategorií národnost je a jak proměnlivá může být její definice i její popularita. Tématem mého příspěvku bude snaha o zmapování současných tendencí v politických prohlášeních explicitně se vztahujících k moravské identitě. Ve své práci budu vycházet z terénního výzkumu, který jsme podnikli v rámci výzkumného workshopu Centra pro studium populární kultury v dubnu roku 2011 v Brně, tedy v době bezprostředně následující mobilizačnímu vzepětí souvisejícím s cenzem a současně v samém epicentru moravské identity. Výsledky, které v příspěvku předložím, budou vycházet z výzkumu ve veřejném prostoru v jeho jak fyzické, tak i virtuální podobě. Klíčová slova: Morava, etno-regionalismus, nacionalismus, budování národa, diskurzivní analýza, facebook, veřejný prostor. 18 Mgr. David DOUBEK, Ph.D. Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Identita a záhada distanciace Je známou skutečností, že romská menšina v ČR je do značné míry unikavou skutečností. Oficiálně se k ní hlásí velmi malý počet osob, jednotlivé romské skupiny vůči sobě ventilují různě razantní odpor, všechny pokusy vymezit kdo je a kdo není Rom na základě faktorů, jako je rodinný původ, barva pleti, jazyk, tradice či sdílený kulturní systém, jsou dílem zavádějící a dílem nefunkční. Přesto je romství nebo cikánství nesporný sociální fenomén, který má rozsáhlé důsledky a je třeba proto hledat prostředky, jak jej uchopit a porozumět mu. Ve svém příspěvku se pokouším představit nehomogenní koncepci romské kultury na základě kombinace distributivního modelu kultury Theodore Schwartze a teorie schemat Claudie Strauss a Naomi Quinn. Klíčová slova: kategorie, Romové, identita, distanciace. 19 Mgr. Petra EZZEDDINE, Ph.D. Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Pečovatelství migrantů jakožto produkt (komodifikace pečování) V současnosti dochází v České republice k procesu transformace sociálního systému, který však není použitelný pro zřízení adekvátní péče o nejstarší generaci obyvatel. V posledních letech jsme mohli být svědky velkého nárůstu agentur, které pomáhají zprostředkovat příchodu ukrajinských imigrantů, kteří poskytují péči o nejstarší generace. Jak píše Hooyman a Kiyak (2011: 394), poskytování péče je „buď neformální či formální, především podporující, ne-medicínská, většinou ne příliš technizovaná, především jakožto péče poskytující hygienickou pomoc či pomoc při stravování a další medicínské služby jako je pomocná péče a spolupráce na chirurgických zákrocích.“ Tímto způsobem tyto zprostředkující agentury poskytují pečovatelské služby svým klientům – rodinám, které si najímají pečující, aby se starali o jejich rodiče a příbuzné. Jak jsem ve svém výzkumu zjistila, všichni dohromady utváří specifický „produkt“ pečovatelství. Bridget Anderson (2000: 114) zdůrazňuje, že „zaměstnavatelé však chtějí více než jen pracovní sílu. Často otevřeně vyžadují takový typ osob, které chtějí sami od sebe pracovat doma.“ Anderson hovoří o komodifikaci pečovatelství, kdy může být pracovní síla směněna za peníze. Pracovní síla tak není „integrální k osobnosti a nemohou být prodávány bez dobrovolného prohlášení k službě.“ Ve svém příspěvku se budu zabývat touto specifickou činností – ukrajinské pečovatelky – která je založena na protnutí genderu, etnicity a migrace. Klíčová slova: migrace, pečovací služby migrantů, Ukrajinci, ženy – pečovatelky; gender, etnicita. 20 Mgr. Rumyana GEORGIEVA, Ph.D. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Adaptivní postupy a integrační strategie Bulharů v českém prostředí Příspěvek rozebírá integrační strategii Bulharů během svého usazení v ČR. Příchod do ČR a usazení se jsou spojeny s adaptací, kterou procházejí přistěhovalci, než se v novém prostředí úplně „zabydlí“. To, co prožívají imigranti, je spojeno s akulturačními změnami, které vyvolávají u nich cílevědomé uplatňování určité integrační strategie. Sebereflexe Bulharů, usazených v ČR, přispívají k této problematice právě tím, že odhalují procesy, které vedou k interiorizaci integrace. Způsob jejího průběhu svědčí o přehodnocování vnitřního postoje imigrantů ke svému vlastnímu začlenění do hostitelského prostředí. Záměr tohoto začlenění míří vždy k tomu, aby příslušníci menšinové skupiny byli identifikováni jako plnohodnotní členové adoptivní společnosti. Klíčová slova: adaptace, akulturace, inkulturace, integrace, integrační strategie. 21 Mgr. Andrea GERSTNEROVÁ, Ph.D. Centre d'étude et de formation interculturelles et sociales (CEFIS), Lucemburk Integrace subsaharských imigrantů na českém trhu práce v době ekonomické krize Počet subsaharských imigrantů pobývajících v České republice každoročně vzrůstá o 10 %. Od roku 2000 do roku 2010 se jejich počet zvýšil na trojnásobek a od roku 1994 je to už jedenáctinásobek jejich současného počtu (tj. 2 203 osob). Dnes subsaharští imigranti tvoří 0,02 % populace České republiky a 0,5 % imigrantské komunity. Oproti ostatním cizineckým komunitám, je u subsaharských imigrantů zřetelná genderová disproporce. Ženy – migrantky tvoří pouze jednu čtvrtinu všech přistěhovalců ze subsaharské Afriky. Za cílovou destinaci si subsaharští imigranti nejčastěji vybírají velké městské aglomerace a bývalá průmyslová centra. Své prvenství potvrdilo hlavní město Praha, kde byla ke konci roku 2009 registrována přibližně polovina všech subsaharských přistěhovalců. Následovaly okresy: Brno-město, Ústí nad Labem, Hradec Králové a Ostrava-město. Důvodem jejich volby je existující sociální zázemí, dostupnost bytů a zejména dostatek pracovních příležitostí. Více než polovina subsaharských imigrantů (56 %) byla v letech 2008-2009 zaměstnána v hlavním městě Praze. Cílem výzkumného postdoktorského projektu je analýza průběhu socioekonomické integrace subsaharských imigrantů pobývajících v České republice v době globální ekonomické krize v letech 2008-2009. Posiluje ekonomická krize soudržnost přistěhovaleckých komunit? V pozitivním či negativním smyslu? Z důvodu snadnější identifikace specifik ekonomických aktivit subsaharské komunity usazené v České republice je nedílnou součástí vypracovávané analýzy komparace výsledků s nejpočetnějšími přistěhovaleckými skupinami usazenými v České republice (tj. vietnamské a ukrajinské diaspory), jakož i subsaharskými imigranty pobývajícími v Belgii a Lucemburku. Klíčová slova: imigrace, hostitelská společnost, integrační proces, globální ekonomická krize, země původu, subsaharská Afrika, remitence, rozvoj, imigrantské komunity, sociální soudržnost. 22 Bc. Jakub HOLAS Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Autostereotyp jako faktor identity. K reflexi vlastního obrazu jako faktoru utváření identity u příslušníků maďarské cizinecké komunity Stereotypy představují významné faktory v nazírání druhých a „cizích“, pocházejících z jiné skupiny, ať už je definována na etnickém či jiném základě. Ve svém příspěvku se pokusím tento problém nahlédnout z druhé strany, a to z hlediska samotných aktérů, příslušníků maďarské cizinecké komunity. To znamená, že bude řešena otázka jejich vnímání obrazu Maďara, jímž na ně pohlíží česká společnost. Sledovat budu konfrontaci autostereotypu s českým heterostereotypem, tedy reflexi stereotypního nazírání Čechů na Maďary a následné zpracování této reflexe. V této souvislosti pojednám 1) jaké stereotypy o sobě samých příslušníci maďarské cizinecké komunity zaznamenávají u české společnosti, 2) jakými způsoby je „zaznamenávají“, 3) jak s nimi nadále „pracují“. Přičemž druhá část příspěvku bude věnována „zpracování“ těchto stereotypů – a) jak ovlivňují identitu zmiňované komunity, b) jak tito jedinci „pracují“ s vlastní identitou v souvislosti s takto nabytými znalostmi , c) jak tyto zpracované stereotypy ovlivňují zpětně vztah maďarské komunity k české společnosti. Klíčová slova: maďarská cizinecká komunita, česká společnost, Česká republika, autostereotyp, předsudek, integrace, segregace, reflexe. 23 Bc. Petr CHARVÁT Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Festivita u českých Syřanů. Festivní události jako indikátory vztahu menšiny k majoritě Výčet festivních událostí u členů syrské komunity v Praze s přesahem do oblastí integrace, či uchování specifické identity, původní kultury a tradic. Do jaké míry je dodržování původních tradic vázáno na spojení s domácím prostředím země původu? Je přijetí majoritou dodržovaných svátků a slavností znakem integrace do hostitelské společnosti? Lze na základě popisu festivních praktik indikovat příslušnost k více identitám zároveň? Může odhalit existenci bifokální a transnacionální orientace? Dochází skrze popis slavení svátků k reflexi vlastní násobné identity, k přenosu či tvorbě nových kulturních vzorců? Klíčová slova: syrská komunita, společenský život, slavnost, identita. 24 Dr. hab. Michal JARNECKI Fakulta pedagogiky a filosofie v Kališi, Univerzita Adama Mickiewicze, Poznaň, Polsko Politicko-etnický konflikt v Podkarpatské Rusi v meziválečném období Podkarpatská Rus patřila v devatenáctém a první polovině dvacátého století k nejzaostalejším oblastem Evropy. Ačkoliv většina místních obyvatel byli autochtonní Rusíni, kteří hovořili dialektem podobným ukrajinštině, dominoval zde po dlouhou dobu vliv maďarské kultury, politiky i ekonomiky. První známky národního obrození Rusínů se objevily uprostřed devatenáctého století (1848– 1849). Někteří obyvatelé si však podrželi rusofilní orientaci založenou na víře, že Rusíni představují samostatnou větev ruského národa. Tento postoj prosazovali řečkokatoličtí kněží. V druhé polovině devatenáctého století nastal po přeměně habsburské říše intenzivní proces „maďarizace“. Tehdy se objevilo mnoho tamních skupin inteligence loajálních k Budapešti, jejíž příslušníci hovořili maďarsky. Začalo se jim říkat „maďaróni“. Ve stejné době úřední místa tolerovala další skupiny: Ukrajince, s jistou pomocí haličských Ukrajinců, a tzv. „Rusíny“ (nebo „Rusňáky“), kteří se mohli považovat za samostatný národ (ani Rusové, ani Ukrajinci). Maďaři spatřovali hlavního nepřítele v rusofilních kruzích, což se projevilo při nadcházející první světové válce. Po jejím skončení byla Podkarpatská Rus připojena k Československu. Nová vláda viděla nebezpečí v maďarské iredentě a používala takové administrativní metody, které maďarskou menšinu omezovaly. To otevíralo možnosti nemaďarským uskupením. Praha však v této záležitosti nepostupovala důsledně. Nejprve preferovala Ukrajince, pak rusofily a posléze „Rusíny.“ Ukrajinci a rusofilové vedli tvrdý „boj o duše.“ Přeli se o jazyk používaný ve školách. Tehdy se střetávali některé skupiny a učitelé. Ve stejné době se zde objevily náboženské konflikty mezi pravoslavnými a řeckými katolíky. Česká úřední místa váhala se zavedením autonomie uzákoněné v roce 1919. Proto byla napadána jak ze strany rusofilů, tak ukrajinských separatistů. Ti byli zprvu podporováni Maďary (AZZ) a Poláky (RNAP). Na podzim 1938 po mnichovské konferenci udělilo oslabené Československo Podkarpatské Rusi autonomii. Místní vláda byla během dalšího půlroku rychle ovládnuta Ukrajinci, jejichž činnost přinesla možnost národního rozvoje. Tento proces byl nakonec zastaven maďarskou okupací v březnu 1939. To se stalo se souhlasem Třetí říše, která tehdy ovládla většinu Evropy. Navzdory váhavé, občas cynické centralistické politice Prahy v letech 1919–1938 se urychloval proces národního uvědomění Rusínů. Klíčová slova: iredentismus, rusofil a ukrajinofil, Rusín-Rusnak, Podkrpatská Rus, maďarizace, autonomie, jazykové a edukační konflikty. 25 Mgr. Arkadiusz JELOWICKI Národní zemědělské muzem v Szreniawě, Poznaň, Polsko Prezentace etnických minorit v Národním muzeu zemědělství v Szreniawa. Dialog či exotika v monokulturní Poznani? Od roku 2005 do roku 2011 se v Národním zemědělském muzeu v Szreniawě nedaleko Poznaně konala prezentace historických národnostních menšin v Polsku. Každý rok byly představovány obrazy každé jednotlivé skupiny: Romů (2005), Židů (2006), Lemků (2007), Litevců (2008), Tatarů (2009), Bělorusů (2010) a Ukrajinců (2011). Oblast Velkopolska a Poznaňska je nejvíce monokulturním krajem v Polsku. Před první světovou válkou tu žilo zhruba 50 % obyvatel jiné než polské národnosti. Nyní dosahují Poláci kolem 99 %. Naše prezentace a výstavy jiných kultur a národnostních menšin působily na většinu současného obyvatelstva velmi exoticky. Národy, které žily spolu s Poláky po stovky let, jsou nám stejně cizí jako Afričané či Asiaté. Podobné kultury se spíše vzdalují. Co tento proces pohání? Je stále možný dialog mezi kulturami? V našem muzeu pořádáme „populární kulturní přehlídky” pro monokulturní poznaňské obyvatele. V naší práci jsme narazili na mnohé obtíže při styku „tváří v tvář” s cizími, odlišnými obyvateli. Jsme jako společnost připraveni na příchod nových imigrantů neevropského původu? Klíčová slova: asimilace, integrace, etnická skupina vs. majorita, monokulturalismus. 26 Mgr. Josef KADEŘÁBEK Historický ústav, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika Uvězněni mezi dvěma světy. Čeští exulanté v saských městech 17. věku Předkládaný příspěvek se zabývá situací pobělohorských exulantů, kteří se v průběhu dvacátých a třicátých let 17. století usazovali v saských příhraničních městech (Drážďany, Míšeň, Freiberg, Pirna). Formou případové studie se na konkrétních uprchlících z řad měšťanů královského města Slaný snaží ukázat strategie, jež používali pro účinné přežití v novém prostředí či v pozdějších letech pro (ne)začlenění do společnosti saských měšťanů. Ukazuje, jakým stereotypům byli nuceni čelit a jak se s nimi vyrovnávali. Vedle tohoto fenoménu se autor pokusí doložit, že se ti, kteří ve svých snahách neobstáli a byli donuceni vrátit se zpět do vlasti, ocitli v situaci, kdy se byli nuceni nově integrovat do společnosti, z níž původně odešli. I v tomto případě autor nastíní proměny, jež k této situaci vedly, a strategie jednání, s jejichž pomocí se navrátilci s těmito změnami vyrovnávali. Klíčová slova: protireformace, exil, konfesijní identita, raný novověk, měšťané. 27 Mgr. Ludmila KASHPUROVÁ, Mgr. Eglantina ZYKA, Ph.D. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika; Katedra statistky, matematiky a aplikované informatiky, Ekonomická fakulta, Univerzita v Tiraně, Albánie Utváření stereotypů o migrantech (na příkladu imigrantů z Albánie a Ruska Tento příspěvek zkoumá proces formování stereotypů o migrantech (na příkladě přistěhovalců z Albánie a Ruska). Zaměřuje se na korelaci mezi vznikem stereotypů a transformací chování přistěhovalců v hostitelské společnost. Eagly a Kite (1987) uvádějí: „Stereotypy jsou formovány společenskými rolemi, které hrají členové skupiny v případě kontaktu uvnitř skupiny. Společenské role jsou důležité, neboť určují chování členů skupiny, a sledování takového chování je pak prvopočátečním zdrojem, podle něhož si lidé budují jejich obraz.“ Tento příspěvek prezentuje socio-kulturní přístup ke studiu stereotypů. Předkládá dvě specifické studie přistěhovalců z Albánie v Evropě a ruských přistěhovalců v USA. Klíčová slova: stereotypy, migranti, časovost, změna chování. 28 Prof. dr hab. Waldemar KULIGOWSKI Institut etnologie a kulturní antropologie, Univerzita Adama Mickiewicze, Poznaň, Polsko Multikulturalismus versus nová homogenita. Případy Chorvatska a Bosny a Hercegoviny Pojem multikulturalismus vznikl v Kanadě v šedesátých letech 20. století a velmi rychle se rozšířil po celém světě. Obecně je možné v současné době definovat tento termín jakožto politiku, která zdůrazňuje jedinečné charakteristiky rozdílných kultur ve světě, nebo – podle jiných názorů – jako společnost, která sestává z několika kultur s jejich vlastními svéráznými systémy hodnot a významů. Tento stav vyvěrá z národní a národnostní různorodosti. Rozpad Jugoslávie vedl k hledání nových forem identity na mnoha stupních. Zhroucení tohoto státu bylo následováno odmítnutím multikulturalismu a zároveň idejí ustanovit novou homogenitu jako základ stability, zatímco „odlišnost“ měla být izolována, zavrhována nebo odsouvána stranou. Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit na vztah mezi multikulturalismem a novou homogenitou a sledovat, jak tento vztah ovlivnil politiku, kulturu a národnostní situaci ve dvou postjugoslávských státech – Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Klíčová slova: multikulturalismus, homogenita, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Jugoslávie, stabilita. 29 Mgr. Magdaléna KUSÁ Ústav etnológie, Slovenská akadémia vied, Bratislava, Slovensko Rómovia a slovenská majorita v horskej obci stredného Slovenska Zúčastnené pozorovanie a rozhovory s predstaviteľmi slovenskej majority aj rómskej minority, žijúcej v horskej obci stredného Slovenska, ukázali výrazné rozdiely medzi autostereotypom minority a heterostereotypom majority. Dešiforvanie vzťahov ukázalo, že extrémne hodnotiace stereotypné postoje nezodpovedajú bežnému správaniu a fungujú len latentne. Integračné vplývanie majority prevažujú nad pocitmy vylúčenosti, ktorá je spolu s inými medzníkmi chápaná Rómami ako prirodzená. Klíčová slova: minorita, majorita, integrácia, stereotypy, medzníky a vplyvy. 30 Mgr. Tereza KUŠNIRÁKOVÁ GEOMIGRACE, Geografické migrační centrum, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Vliv migrační zkušenosti vietnamských navrátilců předlistopadové imigrace do Československa na jejich život v současném Vietnamu V souvislosti s poválečnými geopolitickými změnami v Indočíně a střední a východní Evropě se mezi zahraničními partnery Československa objevila exotická země Vietnam, a od té doby začaly do Československa v rámci bratrské pomoci přijíždět skupiny vietnamských učňů a dělníků za vzděláním a nabytím dovedností, kterými měli přispět k obnově své země. Během období od roku 1956 do roku 1989, kdy probíhala migrace řízená na nejvyšší vládní úrovni, zemi ve střední Evropě navštívilo několik desítek tisíc Vietnamců a Vietnamek především ze severu země. Příspěvek se zaměřuje na odkrytí specifických charakterových vlastností Việt Xu nabytých během pobytu v Československu, které je odlišují od Vietnamců bez žádné migrační zkušenosti, a přibližuje vliv pobytu v Československu na současný život bývalých předlistopadových migrantů, kteří se i dvacet, třicet let po návratu stále sdružují a udržují návyky, které se naučili v Československu, stále udržují kontakt s Českem a zavádějí české tradice, zejména pivovarnictví a gastronomii, do běžného života hanojanů. Příspěvek vychází z osmiměsíčního terénního šetření provedeného v Hanoji v roce 2010, které zahrnovalo zúčastněné pozorování v komunitách Việt Xu, dotazníkové šetření mezi 31 respondenty a 5 opakovaných rozšiřujících rozhovorů s třemi muži a dvěma ženami. Klíčová slova: Československo, vietnamští navrátilci, Vietnam, migrace. 31 Doc. PhDr. Ladislav LENOVSKÝ, Ph.D. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko Arabská klientela v Piešťanoch - stereotypy, predsudky, konflikty Stredisko cestovného ruchu je multikultúrnym prostredím. Piešťany sú medzinárodným kúpeľným mestom. Arabskí hostia od 80. rokov 20. storočia tvoria významnú a lukratívnu časť jeho klientely. Ich kultúrna odlišnosť spôsobuje mnohé problémy. Niektoré z nich vyplývajú z predsudkov a stereotypov. Motívom ich riešenia je obojstranná tolerancia vynútená napĺňaním cieľov - ekonomického profitu domáceho, v cestovnom ruchu zaintreresovaného obyvateľstva, a odstránenie, alebo zmiernenie zdravotných problémov kúpeľných hostí. Predsudky a stereotypy existujú latentne, manifestne sú eliminované realizáciou globálnych a lokálnych služieb cestovného ruchu. Interkultúrna komunikácia vyvoláva nielen adaptáciu, ale aj akulturáciu. Prostredníctvom špecifických služieb (ubytovanie v súkromí, sexturizmus) sa do interpersonálneho kontaktu dostávajú príslušníci autochtónnej a arabskej kultúry. Klíčová slova: cestovný multikulturalizmus. ruch, kúpele, kultúrny šok, adaptácia, akulturácia, 32 Mgr. Markéta LEVÍNSKÁ, Ph.D. Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Česká republika Vtip jako prostředek porozumění v interkulturní komunikaci (případ českých Romů na české škole) Příspěvek vychází z etnografických výzkumů, které byly prováděny v rámci několika projektů zaštítěných GAČR (2008-2010 Funkce kulturních modelů ve vzdělávání reg. č. 406/08/0805; 2012-2015 Rozhodovací procesy pomáhajících profesí v oblasti interkulturních vztahů. P407/12/0547.) Projekty byly zaměřeny na interkulturní střet mezi majoritou a minoritou, který probíhá na poli vzdělávání. Současně jsme mapovali širší kontext života informantů a aktérů našeho života. Konferenční příspěvek je zaměřen na interakce, ke kterým mezi majoritou a minoritou dochází a ukazuje, že vtip či vtipné příhody mohou být vzhledem k tomu, že reflektují situaci jedince, prostředky k vzájemnému porozumění mezi učiteli, dětmi a jejich rodiči. Klíčová slova: vtip, interkulturní komunikace, Romové, česká škola, majorita, minorita. 33 Mgr. Krasimira MARHOLEVA, Ph.D. Časopis BALGARI, Dům národnostních menšin, Praha, Česká republika „Transatlantické politické diskurzy - konstrukce a síla obrazu v amerických-československých „setkáních" v předvečer a během první světové války" Příspěvek má za úkol přiblížit problém americko-česko-slovenských „setkání“ v předvečer a během první světové války. Můj přístup je zaměřen na interpretace těchto „setkaní“ z hlediska interkulturní komunikace. Nejprve analyzuji, jak byl postaven obraz „jiného“ - obraz Čechů a Slováků očima Američanů a naopak, představa o „Americe“ očima dvou přistěhovaleckých skupin. Rovněž budu řešit problém konstrukce sebereflexe – jak američtí Češi a Slováci vybudovali obraz své rodné vlasti. Přitom budu připisovat zvláštní roli amerického tisku tomuto procesu. Tisk sloužil dvěma účelům – nejen „zrcadlu“ veřejného mínění, nýbrž i jeho formováni. Vědecká práce se také zabývá otázkou přenosu koncepce a znalosti mezi těmito dvěma civilizacemi. V tomto smyslu nejprve zkoumám pojetí českých a v menší míře slovenských dějin očima amerických vládních a neoficiálních kruhů. Klíčová slova: transatlantická komunikace a mezikulturní dialog, americko-česko-slovenské „setkaní“, obraz „druhého“, české sebereflexe, transatlantický přenos znalostí. 34 Mgr. Marianna MÉSZÁROSOVÁ Ústav etnologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Kyberpriestor nielen ako médium komunikácie. (Na príklade virtuálnej komunity Slovákov a Maďarov v Prahe) Jadrom príspevku je predstavenie kyberpriestoru ako média na šírenie, predávanie a utváranie prvkov charakteristických pre kultúru Slovákov a Maďarov v Prahe. Na príklade dvoch internetových portálov – „Som v prahe“ (SVP) a „Študentský krúžok Endre Adyho“ (AED) – autorka pristupuje k interpretácii atribútov etnickej identity oboch minorít a ku komparácii virtuálneho a fyzického priestoru v súvislosti s ich manifestáciou. Klíčová slova: kyberpriestor, virtuálna komunita, identita, kultúra, maďarská minorita, slovenská minorita. 35 Prof. PhDr. Pavol MEŠŤAN, DrSc. Slovenské národné múzeum – múzeum židovskej kultúry, Bratislava, Slovensko Obraz Žida v národnom vedomí Slovákov Hlavnými témami autorovej práce sú výskumné metódy o nacionalizme a antisemitizme zohľadňujúce špecifické prostredie i formu stereotypu vo vnímaní Židov na Slovensku. Porovnáva obsah, rozsah i formu negatívnych stereotypov v minulosti i súčasnosti, kde čitateľovi poskytuje náhľad na možné hrozby spojené s týmito spoločenskými fenoménmi a ich vplyvom na vznik teórií vedúcich k popieraniu holokaustu. Klíčová slova: stereotyp, nacionalismus, antisemitismus, Žid. 36 PhDr. Boris MICHALÍK, Ph.D. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko Stimulácia etnickej identity v minoritnom prostredí Príspevok sa bude zameriavať na objasnenie súčasných možností na stimuláciu etnickej identity príslušníkov minorít. Je ich niekoľko: prvá predpokladá socializáciu v národnostnom duchu v rodinnom prostredí, druhá začlenenie výučby materinského jazyka do školského systému, tretia aktívnu činnosť spolkových organizácií zameraných na prezentáciu minoritnej kultúry, štvrtá podporu materskej krajiny a piataosobný záujem jednotlivca byť súčasťou minoritného spoločenstva. Všetky uvedené možnosti ovplyvňuje veľa rôznych faktorov závislých od jedinečnosti každej menšinovej society. Súčasná situácia mnohých minorít smeruje na jednej strane ku komercializácii kultúry a etnobiznisu, na druhej strane k rýchlej asimilácii a strate etnických znakov. Príspevok bude primárne zameraný na etnické minority žijúce na Slovensku a slovenské menšinové spoločenstvá v zahraničí. Je výsledkom realizácie terénnych výskumov v minoritnom prostredí od roku 2006 a štúdia relevantných prameňov. Klíčová slova: etnicita, menšinová kultúra, minoritné inštitúcie, spolková činnosť, synkretizmus. 37 PhDr. Mirjam MORAVCOVÁ, DrSc. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Rodičovská reflexe školních konfliktů: Rusové, Slováci, Ukrajinci, Vietnamci Příspěvek analyzuje názory rodičů z nejpočetnějších skupin imigrantů v České republice na českou státní školu jako na prostor mezietnického kontaktu dětí. Zaměřuje se na dvě otázky tohoto problému: a) na podobu a interpretaci konfliktů, které rodiče-imigranti připisují etnické jinakosti, a b) na hodnocení, jímž rodiče pohlížejí na školu jako nástroj transformace výchozí etnické a kulturní identity svých dětí. Klíčová slova: reflexe, konflikt, Rusové, Slováci, Ukrajinci, Vietnamci, škola. 38 Mgr. Alexander MUŠINKA, Ph.D. Ústav rómskych štúdií, Prešovská univerzita v Prešove, Slovensko K niektorym otázkam stereotypov vo vzřahu k Rómskej komunite Vo svojom príspevku sa pokúsim poukázať na niektoré často prezentované stereotypné predstavy prezentované majoritou (a to nie len v „ľudovej slovesnosti“, ale aj v médiách) vo vzťahu k rómskej komunite. Poukážem na skresľovanie reality a to aj napriek verejne dostupným dátam. Zvláštnu pozornosť budem venovať stereotypom vo vzťahu k verejným verejným politikám a k navrhovaným riešeniam na úrovní pripravovaných zmien zákonov (legislatívny návrh o SVS, návrh zmeny sociálneho systému, poslanecké návrhy na úpravu sociálnej podpory, zmena staveného zákona a pod.) ale aj plánovaných vládnych stratégií. Klíčová slova: Rómovia, stereotypy, vládne politiky. 39 Prof. PhDr. Mikuláš Mušinka, DrSc Emeritus professor, Prešov, Slovensko Vývoj ukrajinskej národnostnej menšiny po roku 1989: rozdelenie na dve skupiny a konflikty medzi ich prestaviteľmi. V roku 1990 ukrajinská (do roku 1950 - ruská) národnostná menšina na Slovensku bola rozdelená na dve skupiny - rusínsku a ukrajinskú. Predstaviteľom prvej je Rusínska obroda, druhej - Zväz Rusínov-Ukrajincov Slovenska. Medzi predstaviteľmi týchto spoločenských organizácií panuje stalé nápätie, vzájomné osočovanie a nevráživosť, čo iba posilňuje asimilíciu oboch skupín s majoritným slovenským obyvateľstvom. Při sčítaní ľudu v roku 1991 k rusínskej národnosti sa prihlásilo 16 937, k ukrajinskej - 13 847 ľudí. O desať rokov neskúr - 24 201 a 10 814 ľudí. Oproti úradnému sčítaniu z r. 1910 je to pokles o 76 265 ľudí, teda o takmer tri štvrtiny obyvateľstva. Východiskom k spomaleniu asimilácie by mohla byť vzájomná spolupráca medzi dvoma smermi. Klíčová slova: Rusíni-Ukrajinci, asimilácia, konflikty. 40 PhDr. Helena NOSKOVÁ, CSc. Ústav pro soudobé dějiny, Akademie věd České republiky Otázky kulturního pluralismu a interkulturalismu v soudobé historii. Na příkladu národnostních a etnických menšin Národnostní menšiny a etnické menšiny mají v České republice svoji historii, která poznamenává současnost. Snaha části historických národnostních menšin o kulturní dialog a kulturní pluralismus poznamenala většinu regionů a znovu se projevila po roce 1989. Interkulturalismus může být běžnou vnější formou, kulturní pluralismus střídá své polohy podle politických a hospodářských podmínek většinové společnosti. Poválečná představa o vytvoření jednolité národní společnosti založená na odsunu a asimilaci národnostních menšin se nenaplnila. Tato představa ale poznamenala vztah většinové společnosti k menšinám. Národnostní menšiny se staly jako objekt výzkumu také etnickými menšinami.V současnosti jak národnostní, tak i nové etnické menšiny nabývají rovněž politického významu. Tento význam vyžaduje hledání cest a prostoru, který nabízí kulturní pluralismus, kulturní dialog, interkulturalismus a multikulturalismus. V příspěvku uvedeme několik příkladů z praxe o možnostech uvedených konstrukcí. Rok 1989 ukončil léta úsilí o asimilaci národnostních menšin. Politické změny, obnovená svoboda shromážďování a další změny vyvolaly zájem o spolkovou činnost mezi menšinami v regionech. Tuto činnost podporují i noví migranti, kteří přicházejí do různých regionů. Klíčová slova: národnostní menšiny, etnické menšiny, interkulturalismus, kulturní pluralismus, soudobá historie. 41 Mgr. Robert PEJŠA, PhD. Katedra středoevropských studií, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Maďarská menšina v meziválečném Československu - stereotypní obrazy a limity spolupráce V hodnocení hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných československo-maďarských vztahů se práce pokouší přinést nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů, které v klíčovém období let 1925-1932 ukazovaly oblast, která byla mnohem významnější než politická a hospodářská (ty vždy jenom reflektovaly momentální zájmy jednotlivých politik). Touto oblastí, která přináší zcela jinou optiku do výzkumu vztahů, byla interní rovina československo-maďarského vztahu. Vztahu československé společnosti a vnitřní politiky vůči aktivitám maďarské menšinové společnosti, která v uvedeném období vykazovala diametrální rozdíl mezi jejich aktivitami a oficiální činností politiky Madarska. Příspěvek se pokouší poukázat na skutečnost, která je doposud opomíjena, a to že vztahy obou států byly z hlediska vnitřního uspořádání a cílů zahraniční politiky výrazně inkompatibilní (v celém období let 1918-1939). Zatímco interní československo-maďarské vztahy (vývoj vztahu většiny vůči menšinové společnosti) vykazovaly oblasti a skupiny obyvatelstva, skrze které mohlo docházet k postupnému, mimo politiku se odehrávajícímu kulturně-společenskému sbližování, avšak za podmínky, kdy si většinová společnost uvědomí historicky a psychologicky determinovanou jednotu maďarského jazykového a kulturního společenství (magyarságu), která je hodnotou, kterou u této skupiny obyvatelstva nebylo (a není) možné „přeprogramovat“. Z hlediska české a slovenské společnosti bylo k aktivitám na poli spolupráce české a slovenské kultury s maďarskou kulturou (ať již menšinovou na území ČSR, nebo v podobě mezistátních kulturněspolečenských vztahů) přistupováno ze dvou směrů. První směr můžeme jednoduše nazvat jako přístup pramenící z „prožité historické zkušenosti“, vyplývající především ze soužití slovenské a maďarské společnosti před rokem 1918, jehož dozvuky se přenesly na půdu československého státu. Druhým směrem přístupu bylo hodnocení aktivit maďarské společnosti po vzniku samostatného Maďarska po roce 1918 jako celku, tedy bez vědomého rozlišování mezi chováním a společenskými aktivitami maďarské menšiny mimo území Maďarska, a maďarskou společností a jejími politickými a kulturně-společenskými projevy v Maďarsku samotném. Možnosti kulturně-společenské spolupráce, ať již na domácí, respektive mezistátní úrovni byly v důsledku drastického zpolitizování takřka všech oblastí společenského života v ČSR i Maďarsku po roce 1918 odsunuty na zcela vedlejší kolej. Klíčová slova: maďarská minorita, kultura, meziválečné období 1918-1939, Československo, československo-maďarské vztahy, nezávislé Maďarsko. 42 Doc. PhDr. Zdeněk PINC Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Má solidarita meze? Základním konfliktem soudobé společnosti je konflikt mezi solidaritou vázanou k jednotlivci chápanému jako osoba, která je příznačná pro tzv. západní společenství a solidaritou rodinnou, rodovou a kmenovou, která je vlastní společnostem tzv. třetího světa, ale je i původní formou soužití jednotlivých lidstev od pradávna. Rodová solidarita předpokládá utváření vnitřního pouta „my“, které vyžaduje vytvoření partnerského pouta nějakého „oni“. Toto „partnerství“ je však pokud možno intaktní a implicitně nepřátelské a je základem etických a rasových konfliktů. Zároveň je ale přirozené, protože má kořen v teritoriálním chování, které nás spojuje s našimi živočišnými příbuznými. Osobní solidarita v tomto smyslu přirozená není, kotví v základním rysu devocionálních náboženství, ve vztahu k bližnímu, který je v jistém smyslu závažnější než vztah k příbuznému. Již starozákonní texty a mnoha místech přikazují, co je třeba ponechat pro „vdovu, sirotka a cizince“, např. při sklizni zemědělské produkce. Cizinec je tak posvátná osoba, host, ovšem za důležitého předpokladu, že přichází sám. Je-li jich více, je na místě obezřetnost, protože hrozí nebezpečí z převahy hostů, kteří se pak zákonitě mění v nepřátele. Ve svém příspěvku chci odhlédnout od starých etnických konfliktů a věnovat se těm novým permanentně vznikajícím, dle mého přesvědčení, především na bázi mylného přesvědčení, že asylové právo pro cizince platí doslovně a nikoli v pohostinné zdvořilostní nadsázce: „buďte u nás jako doma“. Málokdo rozumný bere toto zdvořilé pozvání doslovně maje na paměti, že ryba a host třetí den smrdí. Cizinec, který se chce zdržet déle nebo dokonce natrvalo, je povinen, ve smyslu německého slovesa „sollen“ přizpůsobit se zvyklostem panujícím v jeho náhradním domově. Klíčová slova: solidarita, konflikty, limity, západní společečenství, třetí svět, partnerství, koexistence. 43 Mgr. Lukáš RADOSTNÝ META, o.s., sdružení pro příležitosti mladých migrantů, Česká republika Romská hudební kultura v kontextu romského národně-emancipačního hnutí Pozornosti věnované studiu a rozvíjení romského jazyka a literatury, historickému bádání o původu Romů a jejich příchodu do Evropy, ale i propagaci různých dalších aspektů romské kultury můžeme rozumět jako formám legitimizačního procesu, jehož cílem je obhájit (a ustavit) národní svébytnost romského etnika. V rámci tohoto procesu je velmi často využíváno vybraných prvků romské hudební kultury ke konstrukci pozitivního obrazu Romů coby nositelů jedinečných kulturních hodnot. Klíčová slova: Romové, romská hudební kultura, etno-emancipační hnutí, konstrukce národní identity. 44 Bc. Michael RÁDL Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Vnímání věkových stupňů u Romů a jeho vliv na dosažené vzdělání Ve svém příspěvku se zabývám tématem vzdělání Romů. Přestože toto téma bývá často chápáno i zpracováváno jako samostatné, jedná se vlastně o součást daleko širší a důležitější otázky, kterou je problém integrace Romů do většinové společnosti. Na rozdíl od mnoha badatelů, kteří se soustřeďují především na nejmladší děti a hledají způsob, jak jim ulehčit vstup do školy, a obecně počáteční fázi vzdělávacího procesu většinou překlenutím různých socio-kulturních handicapů, já jsem se spíše zaměřill na jedince starší. Pomoc romským dětem překonávat socio-kulturní handicapy při nástupu do školy má jistě velký pozitivní dopad - potom je ale na místě otázka, proč i tam, kde se zmíněné počáteční těžkosti romských dětí daří překonat, případně tam, kde se téměř nevyskytují, přesto často dochází k situaci, kdy romské dítě (které celkem bezproblémově prospívá na nižších stupních základní školy) nepokračuje ve svém vzdělání dál na střední a později vyšší škole - proč takové dítě - a s ním i jeho rodiče - v určitém období vlastně rezignuje na svou další účast ve vzdělávacím procesu. A to je právě otázka, kterou jsem se ve svém výzkumu pokoušel poodhalit. Obrátil jsem tedy svou pozornost k romské rodině se zvláštním zaměřením na to, jaké je zde pojetí věkových stupňů - jak je v romském prostředí jedinec vnímán svým okolím - tedy především rodinou, jak se v průběhu růstu a dospívání mění jeho postavení ve vlastním společenství v závislosti na věku, jak se mění jeho práva a povinnosti, jeho životní preference a postoj k životním hodnotám. Klíčová slova: Romové, integrace, vzdělání, socio-kulturní handicap, věkové stupně, práva a povinnosti jedince, rezignace na vzdělání, životní hodnoty. 45 Mgr. Eva RYDRYCH Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Integrační strategie v oblasti bydlení (case study: ostravské vyloučené lokality) V Ostravě, třetím největším městě ČR, existuje hned několik sociálně vyloučených lokalit obývaných (nejen) Romy. Vzhledem ke skutečnosti, že v ČR neexistuje státem poskytované sociální bydlení, které dodnes není ani nijak přesněji definováno, vzniklo v regionu partnerství samopsráv, neziskových organizací, soukromých vlastníků a samotných obyvatel těchto lokalit, které se snaží problematiku vyloučení řešit „svým“ způsobem. V současné době existují jen v rámci Ostravy tři takové projekty, dalších pět pak v rámci celého moravskoslezského regionu. Cílem všech těchto projektů je integrace především v oblasti bydlení. Klíčovým prvkem je ve všech případech aktivní zapojení samotných obyvatel vyloučených lokalit a jejich podílení se na probíhajících změnách, které má posílit i jejich pocit odpovědnosti (nejen za prostředí, v němž žijí, ale především za vlastní životní situaci jako takovou). Většina projektů již trvá déle než dva roky a stala se modelem pro řešení obdobné situace, např. v Berlíně (ve spolupráci s pařížskou univerzitou Sorbona). Projekty - příklady dobré praxe jsou rovněž oceňovány Agenturou pro sociální začleňování v ČR. Cílem příspěvku je představit metodologii a časové schéma, ale i dílčí kroky, popř. financování a rizika těchto projektů a reálně posoudit jejich dopady, další trvání a rozvoj. Klíčová slova: bydlení, inkluze, ghetto, Romové. 46 PhDr. Kateryna SHESTAKOVA Institut sociologie a sociální práce, Wydział Pedagogiczno-Filozoficzny, Słupsk, Polsko Interetnické vztahy v severní Bukovině po roce 1991: Mezi tolerancí a etnickými předsudky V éře rakousko-uherské monarchie byla Severní Bukovina označována za multikulturní oblast. To znamená, že zde byla vysoká míra mezietnické tolerance. V roce 1991 se stala Horní Bukovina součástí nezávislého ukrajinského státu. Současně se stala jednou z oblastí s komplikovanou národnostní situací. Hlavním důvodem bylo zpolitizování rumunské problematiky. Rumuni představují největší národnostní menšinu v Bukovině. V některých okresech Severní Bukoviny jsou dokonce většinovou skupinou a též je pro ně příznačná vysoká etnická mobilita. Blízkost hranic s Rumunskem byl faktor, který mobilizoval politické vůdce. Někteří rumunští politici podporovali své krajany, kteří žili v Severní Bukovině. Z hlediska politické situace můžeme formulovat výzkumnou otázku takto: Jak často jsou národnostní záležitosti v Bukovině využívány politickými stranami, především před prezidentskými a parlamentními volbami? Tak například problém s rumunskými pasy pro ukrajinské občany byl využíván během prezidentských voleb v roce 2010. Další etnickou skupinou žijící v Severní Bukovině jsou Moldavané. Tato skutečnost přináší další problémy, neboť někteří rumunští politici věří, že Moldavané jsou Rumuni. V dnešní době se Severní Bukovina řídí častěji tradicí tolerance převzaté z dob rakousko-uherské říše. Současně však bylo možné v Bukovině vysledovat i jiné etnické a politické procesy, které situaci komplikují. Klíčová slova: Severní Bukovina, Moldavané a Rumuni ze Severní Bukoviny, rumunské pasy pro ukrajinské obyvatele, menšinové skupiny v Bukovině. 47 PhDr. Pavel SITEK, Ph.D. Katedra sociologie, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Česká republika Stereotyp jako nebezpečné východisko promýšlení imigračních otázek (francouzská zkušenost) Příspěvek se zaměří na skutečnost, že v dlouhodobé perspektivě se pohled na „druhého“, za kterého lze ve francouzské společnosti poslední tři desetiletí považovat především přistěhovalce ze severní Afriky, mění. Tento výchozí bod bude postaven do kontrastu se skutečností, že (politické) elity při promýšlení imigračních otázek vycházejí z určitého stereotypu toho „druhého“, prostřednictvím kterého vnímají imigrační otázky a uvádějí do praxe různá dlouhodobá opatření, která by měla přispívat k uchopení rozličných fenoménů spojených s migracemi. Na francouzské zkušenosti se pokusím ukázat, že „stereotyp“ toho „druhého“, pojímaný jako východisko pro reflexi imigračních otázek (migrační politiky, integrace do společnosti apod.) je značně nebezpečný. Klíčová slova: stereotypy, imigrační otázky, Francie, přistěhovalci. 48 Bc. Zita SKOŘEPOVÁ Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze „střední Asie“ a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako „kubánská“, „ukrajinská lidová“ či „středoasijská tradiční“. Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události – performance – s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto „nosiči znaků“. Z dosavadního výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby poukazují na to, kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho aj., se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií uplatňují na české hudební scéně? Klíčová slova: etnomuzikologie, terénní výzkum, cizinci, sebeprezentace, akulturační strategie. 49 Mgr. Zuzana SKOŘEPOVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika „Prostě jen někam patřit“. Českoslovenští a němečtí výtvarní umělci v londýnském exilu za 2. světové války Předkládaný příspěvek se zaobírá osudy československých a německých výtvarných umělců, kteří byli zejména kvůli svému židovskému původu, ale také výrazovým prostředkům, které využívali ve svých pracích, nuceni před hrozbou německého fašismu odejít do exilu. Stať se snaží na vybraném vzorku československých a německých výtvarných umělců doložit, jaké strategie volili tito uprchlíci ve snaze o integraci do britské společnosti a o přijetí svých uměleckých děl tamější odbornou veřejností. Všímá si také odezvy těchto snah v britské společnosti. Oproti nadnárodnímu charakteru uměleckého života a tvorby staví autorka příspěvku specifické poměry válečného exilu, které vedly jednotlivce k jiné volbě uměleckých výrazových prostředků a především integračních technik, než by tomu bylo v mírové době. Všímá si také role protifašistické propagandy a spolupráce umělců s československou exilovou vládou, které napomáhaly jejich integraci. Klíčová slova: židovští umělci, integrace, 2. světová válka, exil. 50 Doc. PhDr. Blanka SOUKUPOVÁ CSc. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Praha: naše, slovanská, zlatá. "Realita" nebo protimenšinový konstrukt pražského magistrátu v poslední třetině 19. století? Roku 1885 označil český starosta Prahy hlavní město za naše, slovanské. Referát si klade otázku, zda a jak magistrátní politika Prahy posilovala bezesporu český charakter hlavního města a zda a jak redukovala německé vlivy. Klíčová slova: Praha, česká, menšina. 51 Doc. PhDr. Ivana ŠUSTEKOVÁ, Ph.D. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko Ekonomické aktivity ako faktor etnickej asimilácie Zamestanie obyvateľstva je jeden z faktorov, ktorý ovplyvňuje priebeh asimilačných procesov. Na jednej strane prispieva k zachovávaniu vedomia etnickej príslušnosti, zároveň do značnej miery indikuje a spúšťa premeny v kultúre, etnickej identite a spôsobe života. Ovplyvňuje kultúrnu výmenu medzi autochtónnym (resp. majoritným) obyvateľstvom a minoritou. Nové povolanie, odlišný charakter práce, ako aj iné možnosti a predpoklady spoločenských vzťahov vyvolávajú celú sériu endogénnych a najmä exogénnych kultúrnych zmien. Cieľom príspevku je načrtnúť vplyv ekonomických aktivít na asimiláciu príslušníkov etnických minorít (s akcentom na Slovákov v zahraničí). Klíčová slova: adaptácia, asimilácia, zamestanie obyvateľstva, interlokálne, interetnické a interkultúrne vzťahy. 52 Lia TLUSTÁ Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí Život s uprchlíky Ve svém příspěvku se budu věnovat zkušenostem z praxe ze svého zaměstnání v pobytovém středisku pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí. Soustředím se na komunikaci klientů s obyvateli z Kostelce nad Orlicí, kteří s nimi v rámci svých pracovních povinností přicházejí do kontaktu a dále pak na otázky a problémy s tím spojené. Zaměřím se na situace vznikající při poskytování zdravotní péče, a to zejména uprchlíkům Kurdům, na problémy tlumočení, problémy klientů s posttraumatickou poruchou. Nakonec se také budu snažit přiblížit atmosféru v pobytovém středisku, a svá pozorování chování různých etnik, zejména ve vztahu k dětem. V návaznosti se budu zabývat i peticí Kurdského občanského sdružení. Klíčová slova: integrace, interkulturní komunikace, etnické konflikty, zdravotní péče, Islám. 53 Mgr. Hanna VASILEVICH, M.Sc., MES Katedra International Relations and European Studies, Metropolitní univerzita v Praze, Česká republika Běloruská minorita v Polsku: když má zákon co dělat s ekonomií Běloruská menšina v Polsku je jednou ze tří autochtoních běloruských menšin v Evropské unii. Koncentruje se především v jiho-východních oblastech Podlasie Voivodship. Běloruská menšina byla při posledním sčítání obyvatelstva z roku 2002 hodnocena jako menšina s největším teritoriálním potenciálem ze všech národnostních a etnických menšin v Polsku. Běloruská menšina disponuje většinou formálních atributů, které reflektují její rozličnost: media, kulturní události, aktivní participace na občanském i politickém životě a v neposlední řadě jak na lokální, tak i regionální úrovni. Tento fakt též ovlivňuje jejich vysokou integraci do polské společnosti. Nicméně největším problémem běloruské menšiny je rapidní tempo asimilace, které v posledních letech stále rostlo a které samo o sobě reflektuje současnou dobu, která má na menšinu deformující dopad. Tento text analyzuje zákon z roku 2005 dotýkající se národních a etnických menšin a regionálního jazyka v Polsku skrze prizma realizace kolektivních práv běloruské menšiny. Na jedné straně tento zákon plně koreluje s evropskými standardy a zakazuje jakékoliv snahy spějící k asimilaci či změně etnické zastoupenosti v oblastech menšinami obydlených. Na druhé straně je však zde rozporuplnost mezi realizací individuálních a kolektivních práv menšin v Polsku. Prvně jmenovaný je vcelku vysoký, kdežto posledně je vcelku sporný skrze veškeré povinnosti, které na sebe bere polský stát. Tento text se snaží diskutovat o polském zákonu o menšinách, jakožto nikoli oficiálně legální perspektivě - dokud legální snahy samy osobě jsou nerovné, když ekonomické situace v oblastech velmi zabraňují jeho realizaci, neboť se jedná o zákon, který zakazuje asimilace menšin a změny etnického zastoupení v oblastech jimi obydlených. Klíčová slova: Polsko, Bělorusové, asimilace, legislavita týkající se minorit. 54 PhDr. Renata WEINEROVÁ, CSc. Etnologický ústav Akademie věd České republiky Současné postoje Čechů k Romům zobrazené v kulturních stereotypech (lokální sonda) Podle posledního výzkumu veřejného mínění považují tři čtvrtiny českého obyvatelstva Romy za nesympatickou část populace České republiky. Z toho Ústecký kraj patří k regionům s nejnižší tolerancí vůči Romům v rámci všech ostatních regionů v ČR, což bylo hlavním podnětem k zahájení výzkumu současných stereotypů Čechů ve vztahu k Romům v tomto kraji, kde mezi majoritou jednoznačně převládá užívání výrazu Cikáni s negativním sémantickým vymezením. Vedle alternativních forem pojmenovávání Romů příspěvek sleduje také stereotypy, kterými respondenti zdůvodňovali volbu vybraných názvů, znalost lidových nebo hanlivých výrazů a další otázky. Výsledky šetření potvrzují silnou rezistenci stereotypů v pojmenovávání Romů v čase, jejich pevnost a neměnnost. Dobové inovace vycházejí ze současných moderních trendů v českém jazyce, zároveň se také jedná o výrazové prostředky vulgárního a rasistického charakteru. Šetření zrcadlí nejen známé tradiční stereotypy, ale i chronický stav silné etnické tenze, která v posledních dvou dekádách vládne v ústeckém regionu. Klíčová slova: etnologie, sociální antropologie, Česká republika - Češi, Romové, Cikáni, minorita, stereotypy. 55 Seznam účastníků konference: Doc. PhDr. Ladislav BENYOVSZKÝ, CSc. Děkan Fakulty humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Doc. PhDr. Zdeněk PINC Proděkan Fakulty humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika ______________________________________________________ Doc. PhDr. Marwan AL-ABSI, CSc. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko [email protected] PhDr. Piotr ANDRUSIECZKO Institut historie a politologie, Pomorska akademie v Słupsku, Polsko [email protected] Doc. PhDr. Zuzana BEŇUŠKOVÁ, CSc. Katedra etnológie a etnomuzikologie, Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, Slovensko [email protected] Mgr. Markéta BEZOUŠKOVÁ Etnologický ústav, Filozofická fakulta, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] PhDr. Dana BITTNEROVÁ, CSc. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Matěj BULANT Centra podpory inkluzívního vzdělávání Praha, Česká republika [email protected] Prof. PhDr. Jaroslav ČUKAN, CSc. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko [email protected] Mgr. Ondřej DANIEL Centrum pro studium populární kultury (CSPK), Praha, Česká republika [email protected] Mgr. David DOUBEK, Ph.D. Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Veronika ENDRŠTOVÁ INEX - Sdružení dobrovolných aktivit, Česká republika [email protected] Mgr. Petra EZZEDDINE, Ph.D. Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Rumyana GEORGIEVA, Ph.D. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Andrea GERSTNEROVÁ, Ph.D. 56 Centre d'étude et de formation interculturelles et sociales (CEFIS), Lucemburk [email protected] Mgr. Vladislav GÜNTER Ministerstvo zahraničí České republiky [email protected] Mgr. Selma HAMDI Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] PhDr. Lucie HLAVATÁ, Ph.D. Ústav Dálného východu, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Bc. Jakub HOLAS Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Bc. Petr CHARVÁT Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Dr. hab. Michal JARNECKI Fakulta pedagogiky a filosofie v Kališi, Univerzita Adama Mickiewicze, Poznaň, Polsko [email protected] Mgr. Arkadiusz JELOWICKI Národní zemědělské muzem v Szreniawau, Poznaň, Polsko [email protected] Mgr. Josef KADEŘÁBEK Historický ústav, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika [email protected] Mgr. Ludmila KASHPUROVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Blanka KISSOVÁ Centra podpory inkluzívního vzdělávání Opava/Karviná, Česká republika [email protected] Bc. Lenka KOIŠOVÁ Katedra etnológie a kultúrnej antropologie, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovensko [email protected] Mgr. Kateřina KOŠVANCOVÁ Poradna pro integraci, Česká republika [email protected] Prof. dr hab. Waldemar KULIGOWSKI Institut etnologie a kulturní antropologie, Univerzita Adama Mickiewicze, Poznaň, Polsko [email protected] Mgr. Magdaléna KUSÁ Ústav etnológie, Slovenská akadémia vied, Bratislava, Slovensko [email protected] Mgr. Tereza KUŠNIRÁKOVÁ 57 GEOMIGRACE, Geografické migrační centrum, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Lenka LAUGESEN Poradna pro integraci, Česká republika [email protected] Doc. PhDr. Ladislav LENOVSKÝ, Ph.D. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko [email protected] Mgr. Markéta LEVÍNSKÁ, Ph.D. Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Česká republika [email protected] Miluše LIŠKOVÁ Asociace náhradních rodin České republiky [email protected] Ing. Elena LUKÁŠOVÁ Asociace pro integraci, Česká republika [email protected] Mgr. Krasimira MARHOLEVA, Ph.D. Časopis BALGARI, Dům národnostních menšin, Praha, Česká republika [email protected] Prof. PhDr. Pavol MEŠŤAN, DrSc. Slovenské národné múzeum – múzeum židovskej kultúry, Bratislava, Slovensko [email protected] Mgr. Marianna MÉSZÁROSOVÁ Ústav etnologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] PhDr. Boris MICHALÍK, Ph.D. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko [email protected] PhDr. Mirjam MORAVCOVÁ, DrSc. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Alexander MUŠINKA, Ph.D. Ústav rómskych štúdií, Prešovská univerzita v Prešove, Slovensko [email protected] Prof. PhDr. Mikuláš MUŠINKA, DrSc. Emeritní profesor, Prešov, Slovensko [email protected] PhDr. Helena NOSKOVÁ, CSc. Ústav pro soudobé dějiny, Akademie věd České republiky [email protected] Anna NOVOTNÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] 58 Zdeněk NOVÁK Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Jana OBROVSKÁ Centrum podpory inkluzívního vzdělání Brno, Česká republika [email protected] Mgr. Robert PEJŠA, Ph.D. Katedra středoevropských studií, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Lucie PELIKÁNOVÁ Centrum podpory inkluzívního vzdělání Praha, Česká republika [email protected] Juraj PEREGRIN Český helsinský výbor, Česká republika [email protected] Bc. Martin PLEVA Městský úřad Orlová - Odbor sociální a zdravotní, Česká republika [email protected] Mgr. Lukáš RADOSTNÝ META, o.s., sdružení pro příležitosti mladých migrantů [email protected] Bc. Michael RÁDL Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Eva RYDRYCH Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] PhDr. Kateryna SHESTAKOVA Institut sociologie a sociální práce, Wydział Pedagogiczno-Filozoficzny, Polsko [email protected] PhDr. Pavel SITEK, Ph.D. Katedra sociologie, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Česká republika [email protected] Bc. Zita SKOŘEPOVÁ Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Zuzana SKOŘEPOVÁ Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Marian SLOBODA Katedra středoevropských studií, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Doc. PhDr. Blanka SOUKUPOVÁ, CSc. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] 59 Bc. Monika SVETLÍKOVÁ Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Michaela ŠARMANOVÁ Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Peter ŠČAVNICKÝ Český helsinský výbor, Česká republika [email protected] Doc. PhDr. Ivana ŠUSTEKOVÁ, Ph.D. Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko [email protected] Zuzana TERRY Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Bc. Mikuláš TICHÝ Centrum podpory inkluzívního vzdělávání Plzeň, Česká republika [email protected] Lia TLUSTÁ Azylové pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, Česká republika [email protected] PhDr. Marina VANČATOVÁ, Ph.D. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika [email protected] Mgr. Hanna VASILEVICH, M.Sc., MES Katedra International Relations and European Studies, Metropolitní univerzita v Praze, Česká republika [email protected] PhDr. Renata WEINEROVÁ, CSc. Etnologický ústav Akademie věd České republiky [email protected] PeaDr., PhDr. Eliška ZAPLETALOVÁ Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Jazyková škola Beroun, Česká republika [email protected] Marek ZEMSKÝ Centrum podpory inkluzívního vzdělání Olomouc, Česká republika [email protected] Mgr. Eglantina ZYKA, Ph.D. Katedra statistiky, matematiky a aplikované informatiky, Ekonomická fakulta, Univerzita v Tiraně, Albánie [email protected] 60
