Podpora seniora trpícího demencí a jeho rodiny

DOPROVÁZENÍ SENIORA TRPÍCÍHO
DEMENCÍ A JEHO RODINY
Mgr. Miroslav Snášel
ANOTACE
Práce s lidmi s demencí vyžaduje nejen solidní znalosti průběhu onemocnění, ale klade
nároky také na osobnost lidí v pomáhajících profesích. Často se stává, že čelí křivým
obviněním nebo se musí vyrovnat s těžko pochopitelným způsobem komunikace, který zdánlivě
nemá reálný základ. Významnou roli v procesu spolupráce hraje komunikace s rodinou,
schopnost navázat kontakt a získat informace o životě daného člověka. Užitečnými pomocníky
jsou znalosti v oblasti metod práce s lidmi.
ÚVODEM
Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
každý z nás občas potřebuje, aby ho někdo doprovodil. Někdy se jedná o praktickou pomoc,
jindy zase jde spíše o psychickou podporu nebo duchovní vedení. Je patrné, že pokud druhého
doprovázíme, hraje naše osoba významnou roli. Mám na mysli určitou vnitřní usebranost,
schopnost uvědomovat si motivy našeho chování, ale také konkrétní dovednosti a znalosti.
Předkládaný text má napomáhat orientaci na cestě doprovázení člověka, který trpí demencí
a jeho rodinných příslušníků. Jeho cílem je seznámit vás s obtížemi, které můžete zakoušet,
ale také s praktickými metodami, které se dají využít v konkrétním životě.
Základní demografické údaje
V posledních desetiletích se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva. Jak uvádí Marešová, jen ve
druhé polovině 20. století vzrostl počet seniorů starších 65 let na dvojnásobek. Evropa je
v současné době nejstarším regionem světa. Prognóza předpovídá, že v roce 2050 bude v
Evropě dvakrát více seniorů starších 65 let než dětí ve věku do 15 let. Na základě údajů,
Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální podpory a duchovní péče
Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR
www.girasole.cz
které prezentuje P. Smolík, je mezi obyvateli starších 65 let 5% lidí trpících některou z forem
demence a u osob starších 80 let stoupá jejich zastoupení ve společnosti na 25%.
Na půdě OSN je v současné době realizován program Aktivní stárnutí, který je založen na
změně postoje společnosti ke starým lidem. Vychází ze společenské podpory umožňující
starším lidem plně se zapojit do společenského života (pokračovat v ekonomické aktivitě,
později odcházet do důchodu, zapojit se do jiných společensky prospěšných činností jako
dobrovolnictví, pečovatelství, do kulturních aktivit apod.).1
Stárnutí populace s sebou nese řadu otázek a výzev, na které je třeba reagovat. Jednou
z možností je vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích, ale také rodinných příslušníků
osob s demencí. Současný trend směřuje k podpoře člověka v jeho přirozeném prostředí, kde
hrají nezastupitelnou úlohu právě rodinní příslušníci.
ČLOVĚK S DEMENCÍ
Demenci lze podle Zvolského dělit do tří skupin:

Demence atroficko-degenerativní (např. Alzheimerova choroba)

Demence vaskulárního typu (např. Multiinfarktová demence)

Demence symptomatické (sekundární např. Farmakogenní demence)2
Nejčastěji se vyskytuje Alzheimerova choroba. Uvádí se plíživý rozvoj choroby s rovnoměrně
postiženými paměťovými funkcemi. Pacienti zapomínají staré, ale i nové paměťové obsahy
a dochází k postižení osobnosti v např. v oblasti estetického vnímání. Typická je ztráta zájmu
o dřívější koníčky a dezorientace, kdy se postižení přestávají orientovat ve svém bytě apod.
Nemocní postupně ztrácí schopnost péče o sebe a postupně jsou odkázáni na pomoc okolí. 3
Chování člověka s demencí může nepřipraveného pracovníka či rodinného příslušníka
zaskočit nebo vyvést s rovnováhy. U lidí s demencí lze pozorovat rovněž zhoršující se
krátkodobou paměť, poruchy orientace a mnohdy zvyšující se počet agresivních reakcí, které
mohou být následkem zhoršené schopnosti poradit si v neznámých situacích. Pomáhající
1
http://www.demografie.info/user/img/article/graf
2
Zvolský, P. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinium, 1996, s. 17
3
Zvolský, P. a kol. Speciální psychiatrie. Praha: Karolinium, 1996, s. 19
mohou být osočováni, že jim vzali peníze nebo mohou za věci, které nemají reálný základ. Je
velmi obtížné nereagovat na nařčení tohoto druhu osobně a vztahovačně. Jako velmi náročné
vnímám situace, kdy např. rodič s demencí nepoznává své děti a chová se k nim hrubě.
Člověk s demencí často také nepoznává svůj domov a odchází jinam s přesvědčením, že jde
domů. Náročné mohou být také situace spojené s toaletou nebo hygienou, kdy mohou být
pomáhající za svoji péči častováni urážlivými poznámkami.
Podobných situací může být řada. Mohou být úsměvné, ale i trpké. Za těmito projevy je
důležité umět spatřovat člověka, který měl a stále má svoji důstojnost, a respektovat jeho
potřeby. Nepochybuji o tom, že právě dobrá průprava a další vzdělání mohou pomoci
ostatním pomáhajícím, aby dokázali být oporou i v této velmi náročné životní situaci.
U lidí trpících demencí je třeba využívat jejich zdrojů a schopností, využívat adekvátní
zdravotnické pomůcky, které jim usnadní sebeobsluhu a zvýší jejich bezpečnost v praktickém
životě. Je žádoucí, aby člověk zůstal co nejdéle v přirozeném domácím prostředí a bylo mu
vytvořeno zázemí, kde může v rámci svých možností a schopností žít a užívat si přítomnosti
ostatních.
Celostní přístup k člověku
Biomedicínský model lékařské péče
Ještě do 19. století většina lidí umírala na důsledky infekčních onemocnění. Průměrná délka
života se tehdy pohybovala kolem 37 let. Ve dvacátém století došlo k rapidnímu nárůstu délky
života právě díky rozvoji lékařské péče. Zde hrál biomedicínský model lékařské péče
stěžejní úlohu.
Čím je charakteristický?

Vnímá tělo a duši jako oddělené skutečnosti a zaměřuje se převážně na léčbu těla.

Hledá příčinu daných onemocnění a snaží se je léčit .

Nemoc vnímá spíše nezávislou na psychických a sociálních faktorech.

Zaměřuje se na somatickou stránku nemoci.

Prvořadým zájmem je nemoc. Zdraví je vnímáno jako samozřejmost.

Nezaměřuje se na prevenci onemocnění .
Bio-psycho-socio-spirituální model zdraví
V současné době je však ve světě propagován celostní přístup k člověku, jehož
charakteristika je následující:

Považuje tělo a psychiku za dva neoddělitelné aspekty s přihlédnutím k působení
sociálních vlivů.

Zaměřuje se na prevenci a je multidisciplinární.

Prvořadá pozornost je věnována udržení zdraví a vitality se zachováním aktivního
přístupu k životu

Staví na silných stránkách osobnosti a jejich rozvoji, případně udržení.

Je založen na dynamickém přístupu k životu.4
Celostní přístup nám bude východiskem při uvažování o fungování člověka. Zaměříme se na
jeho pochopení jako bio-psycho-socio-spirituální entity.
4
Štilec, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, 2004,
VÝZNAM ZNALOSTI BIOGRAFIE PŘI PRÁCI S ČLOVĚKEM
TRPÍCÍM DEMENCÍ
Jsou chvíle, kdy neumíme nebo nestačíme zvládat úkoly, které před nás život postavil.
Mnohdy se jedná o záležitosti spojené s naším zdravotním stavem, jindy můžeme prožívat
vážnou duševní krizi. V podobných situacích je dobré vědět, že je tady někdo, na koho se
mohu obrátit. Často se jedná o anonymní instituci či člověka, kterého nám někdo doporučil
nebo jsme jeho kontaktní údaje zjistili jiným způsobem. Dostáváme se do situace, kdy „jsme
nuceni“ navázat kontakt s druhým člověkem, kterému budeme říkat pomáhající. Pro řadu lidí
to není jednoduchá situace, ale co naplat, musíme se odhodlat a na zjištěné telefonní číslo
zavolat.
Pomáhající (sociální pracovník, psycholog, lékař, pracovník v sociálních službách) by měl být
na podobné situace připraven a reagovat s pochopením. Je důležité si uvědomit, že už tady se
začíná vytvářet vztah, který se v případě spolupráce bude dále rozvíjet. Jedná se o vztah
partnerský, kdy mají obě strany příležitost nechat se obdarovat přítomností toho druhého.
Pomáhající by měl být na setkání připraven nejen po stránce odborné, ale i lidské a umět
uplatňovat empatii, aktivní naslouchání, schopnost pracovat se získanými informacemi. Při
práci s lidmi trpícími demencí je také důležitá schopnost identifikovat neverbální projevy
v komunikaci, schopnost integrovat do spolupráce rodinné příslušníky a blízké, schopnost
spolupracovat s jinými institucemi či odborníky a v neposlední řadě dovednosti týkající se
zjišťování biografie daného člověka.
V případě spolupráce pomáhajícího se seniorem je důležité si uvědomit, že daný klient má za
sebou poměrně dlouhou životní cestu, řadu zkušeností, radostí, ale také zklamání, probděných
nocí, že má svoje zvyklosti, přání, ale také schopnosti a dovednosti. Z hlediska práce
s biografii je pro nás důležité vidět život druhého v konkrétních souvislostech, abychom
porozuměli jeho chování a někdy těžko pochopitelným projevům. Informace vždy zjišťujeme
proto, abychom mohli druhému kompetentně pomoci.
Životní příběhy lidí jsou velmi intimní povahy, což musíme brát při jejich zjišťování v potaz.
Vždy bychom měli být schopni obhájit, proč jsou právě zjišťované údaje pro nás důležité
a jakým způsobem je využijeme v praxi.
Znalost biografie, kterou můžeme vnímat jako písemnou nebo ústní formou předávanou
minulost daného člověka, patří k nepostradatelným zejména u lidí trpících demencí. Dobrá
znalost druhého je podmínkou vzájemné spolupráce při individuálním plánování a tvorbě
aktivizačních programů.
Život druhého však s sebou přináší vzpomínky na nelehká životní období, křivdy a trápení,
čehož si musíme být jako profesionálové vědomi. Je dobré mít „v záloze“ někoho, kdo umí
kompetentně pracovat s prodělanými traumaty a dokáže druhého povzbudit a podpořit.
V současné době lze doporučit metody, které nám umožní kompetentně získávat potřebné
informace a nakládat s nimi. Názorným příkladem může být psychobiografický model
vytvořený rakouským profesorem E. Bohmem pro práci s uživateli trpícími demencí.
5
Fáze regrese, které popsal E. Bohm umožňují využití různých pracovních postupů, abychom
dokázali vystihnout specifické potřeby daného uživatele a kompetentně na ně reagovat.
V případě, kdy je člověk kognitivně dostupný, lze zvolit rozhovor, dotazník, reminiscenci.
V dalším stádiu, kdy je člověk dostupný emočně, je vhodná Preterapie nebo Validace.
V situaci bazální dostupnosti, se využívá koncepce bazální stimulace nebo Validace.
Znalost popsaných metod práce je nezbytnou podmínkou pro tvorbu propracovaných
a smysluplných plánů při práci s uživateli trpícími demencí. Osvojení daných znalostí
5
http://ebin.cz/psychobiograficky-model-prof-e-bohma/
a dovedností vyžaduje dostatek času, ale také podmínky na pracovišti, které prohlubují
u pracovníků potřebu dalšího vzdělávání. Je nutno dodat, že při práci s lidmi nestačí pouhá
znalost určitých postupů a jejich mechanická aplikace do praxe. Stejně významné jako dobré
odborné znalosti jsou lidské kvality a hodnoty, jako jsou zájem o druhého, umění naslouchat,
empatie, schopnost osobního nasazení pro druhého a trpělivost.
METODY VYUŽITELNÉ V PRAXI
Základy Preterapie
Autoři: G. Prouty a D. V. Werde
Cíle preterapie:

Navázat komunikaci s klienty, jejichž schopnost navázat nebo udržet psychický
kontakt je narušena.

Pomoci klientům navázat kontakt s realitou.

Navázat kontakt se sebou samým a s ostatními.

Zlepšit komunikaci klientů v rozličných pobytových zařízeních. 6
Metafora stromu:
Koruna: Obsahuje popis problémů a nedostatků,
na kterých je třeba pracovat. Můžeme je vnímat
v oblastech bio-psycho-socio-spirituálních.
Uvedu příklady v každé pojmenované rovině:
Tělesná rovina: diabetes, vysoký krevní tlak,
potíže se sluchem atd.
Psychické potíže: deprese, úzkost, pocity
beznaděje, opuštěnosti.
Sociální rovina: omezený kontakt s rodinou,
sousedy, přáteli, osamocenost.
Spirituální rovina: pochybnosti o boží
spravedlnosti, ztráta smyslu života.
Kořeny: Jde o soubor silných stránek a předností
daného klienta. Můžeme je rovněž vnímat optikou
komplexního přístupu:
6
Prouty, G. a kol. Preterapie. Praha: Portál, 2005
Tělesná rovina: dobrá tělesná kondice, kvalitní spánek, dodržování životosprávy, pravidelná
činnost.
Psychická rovina: sebevědomí, moudrost, mám někoho rád, na něčem mi záleží.
Sociální rovina: někam patřím, mám přátele, mám svoje místo.
Spirituální rovina: vidím smysl života i v překonávání překážek, mám naději, víra.
Mezi korunou a kořeny musí být nastolena rovnováha. Nezaměřujeme se tedy pouze na
obtíže, ale též na silné stránky dané osobnosti. Člověka vnímáme pozitivně a snažíme se najít
body, kterých se v průběhu spolupráce budeme držet.
Zmíněná dovednost a multidisciplinární přístup vedou k efektivní a smysluplné práci
s uživatelem a dají se v první řadě využít při individuální práci, která začíná seznámením
a zjišťováním informací o dané osobě.
Autoři popisují tzv. psychologický kontakt, který funguje ve třech úrovních:
1. kontaktní reflexe,
2. kontaktní funkce,
3. zlepšení kontaktu, které se hodnotí podle projevů kontaktního chování.
V této situaci lze použít 5 reflexí:
7

situační,

obličejové,

tělové,

slovní,

zopakované.7
Prouty, G. a kol. Preterapie. Praha: Portál, 2005
Konkrétní využití na pracovišti:

podnětné prostředí (mapy, kalendáře, věci běžného užití, noviny atd.),

podpora emocionálního kontaktu (jak se daný uživatel asi cítí?),

pravidelné setkávání uživatelů a zaměstnanců,

práce orientovaná na realitu (návštěvy výstav a různých kulturních akcí),

posilovat komunikační kontakt (vyprávění o různých událostech, např. II. sv. válka),

volnočasové aktivity,

osobní charakter vybavení pracoviště.
Základy Reminiscenční (vzpomínkové) terapie
Autorkou je herečka Pam Schweizer, která vytvořila v Londýně velké reminiscenční
centrum. Nemáme vždy příležitost vytvořit celé centrum, ale můžeme využít řadu prvků
reminiscence v praxi.
Cíle reminiscence:

Uvědomit si, že prožitý život má cenu a smysl.

Zaměstnat myšlení a paměť.

Setkávat se ve skupině.

Získat informace a využít je v individuálním plánování.

Potvrdit vlastní identitu a kontinuitu vlastního života. 8
Vzpomínky a jejich význam
Při vybavení vzpomínek mají senioři možnost bilancovat svůj vlastní život, dávat mu smysl,
potvrzovat svou vlastní identitu, být aktivní, zaměstnávat své myšlení a paměť a předávat
svou zkušenost a informace o minulosti. Vzpomínání usnadňuje vzájemnou komunikaci mezi
seniory, pomáhá překonávat izolaci v novém prostředí a vyrovnání se se závažnými změnami.
Mezi důležité zásady práce patří vytvoření podpůrné atmosféry, čehož lze dosáhnout
prostřednictvím vhodné dobové hudby či zhlédnutím dobového filmového dokumentu. Jako
prověřená varianta navození vzpomínek je např. návštěva muzea řemesel či jiné vhodné
8
Janečková, H. Reminiscence. Praha: Portál, 2010
instituce. Další alternativa vyvolání raných vzpomínek může být prohlížení fotografií,
sestavení tabla či práce s mapou, kde jsou uživatelé služby vyzváni, aby ukázali místo, kde se
narodili či strávili dětství. Při práci se vzpomínkami se zaměřujeme na pozitivní aspekty, ale
může se stát, že klient se rozvzpomene na zážitky traumatizující či jinak skličující. Tady je
třeba volit vhodnou terapeutickou intervenci ve formě individuální práce. Metoda se dá využit
také při práci s uživateli, kteří trpí demencí.
Jak se ke vzpomínkám můžeme dostat?

Využitím vzpomínkových kufříků, které si uživatel nebo jeho rodina připraví.

Využitím a zapojení všech smyslů ve vztahu k minulosti (zrak, čich, chuť, sluch, zrak,
hmat).

Vybavením jedné místnosti (zařízení) předměty z období, kdy byli klienti ještě děti
nebo mladí.

Při vybavení můžeme použít dobové předměty, např. žehličky či různé nástroje.
Techniky využitelné v praxi:
Knihy života, Mapy života, Vzpomínkové krabice, Práce s mapou
Základy Validace
Autorkou Validace je Američanka německého původu paní Feilová. Její metoda je do značné
míry ovlivněna psychodynamickými přístupy a humanistickou psychologii – zejména
přístupem zaměřeným na člověka. Je založená na respektu k druhému člověku a významnou
roli zde hraje schopnost empatie vůči klientovi.
Cíle validace:
9

Pomoci vyřešit nedořešené problémy z minulosti.

Vrátit lidem pocit vlastní hodnoty.

Pomoci člověku, aby byl schopen akceptovat sám sebe.

Překonávat životní ztráty a těžkosti. 9
Rheinwaldová, E. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada, 1999
Feilová hovoří o dosažení vlastní integrity. Pokud se podaří této mety dosáhnout, je člověk
schopen respektovat sám sebe. Umí respektovat svoje nedostatky, ale také doceňuje své
předosti. Těší se na budoucnost a žije intenzivním sociálním životem.
Autorka rozlišuje několik stadií špatné orientace u osob trpících demencí.
1. Stadium nedostatečné orientace.
2. Stadium časové dezorientace.
3. Stadium opakování pohybů.
4. Stadium vegetování. 10
Validace nás učí vnímat chování člověka s pochopením a empatií. Na první pohled
nepochopitelné projevy chování bereme vážně a snažíme se jim porozumět. Každý člověk si
zaslouží, abychom ho vnímali jako individualitu, jako někoho, kdo má právo na vlastní
prožitky a zaslouží si být respektován.
Techniky využitelné v praxi:
Centrování, Používání nekomplikovaných slov a otázek, Opakování, Předkládání extrému,
Představení opaku, Vzpomínání na minulost, Zrcadlení, Používání hudby, Upřednostňování
smyslu, Navázání kontaktu s každou nenaplněnou lidskou potřebou, Práce s hlasem,
Předkládání neurčitých záměn, které mají různé možnosti interpretace.
Koncept bazální stimulace
Jak uvádí K. Friedlová, propagátorka konceptu bazální stimulace v ČR, bazální stimulace se
soustřeďuje na oblasti podpory vnímání, komunikace a mobilizace zachovalých schopností
klienta. Koncept vychází z poznatků pedagogiky, fyziologie, anatomie, neurologie, vývojové
psychologie a ošetřovatelství. Základním principem konceptu je zprostředkovat člověku
vjemy ze svého těla a stimulací vnímání organismu mu umožnit lépe vnímat okolní svět
a následně s ním navázat komunikaci. Základními prvky konceptu jsou pohyb, komunikace
10
TAVEL, P. Validácia – terapeutický přístup k starým dementným pacientom. [online]. 200611-11,
[cit.
2010-10-02].
Dostupný
z WWW:
http://www.psychiatriacasopis.sk/psychiatria/archiv-cisel/archiv/obsah-cisla-3-4/2006/
a vnímání a jejich úzké propojení. Na klienta je pohlíženo jako na partnera a jsou
respektovány jeho zachovalé schopnosti v oblasti vnímání, lokomoce a komunikace.
Cíle bazální stimulace:

rozvoj vlastní identity

umožnění vnímání okolního světa

navázání komunikace s okolím

orientace v prostoru a čase

lokomoční schopnosti

zlepšení funkce organismu

vnímání vlastního těla 11
Prvky základní stimulace:

Somatická stimulace: Patří sem zkušenost s vlastním tělem. Skrze tělo si člověk
uvědomuje sebe sama. Ruce pomáhajícího jsou komunikačním kanálem a umožňují
získat uživateli spoustu informací o sobě samém i okolním světě. V kontaktu
s druhým, zejména při pomoci s hygienou či oblékáním, zasahujeme do intimní oblasti
druhého člověka. V případě, že mezi pomáhajícím a uživatelem vznikl vztah důvěry,
můžeme využít možnosti fyzického kontaktu k vědomé somatické stimulaci, k
podpoře a stimulaci dýchání, pohybu. Pro praxi v pomáhajících profesích lze
doporučit iniciační dotyk. Jeho smyslem je navázat kontakt a dát druhému najevo, že
budeme spolupracovat. Vhodná místa jsou rameno, paže a ruka.

Vestibulární stimulace: Souvisí s pohybem. Zdravý člověk běžně mění své pohyby
a jeho rovnovážné ústrojí je permanentně stimulováno. Prostřednictvím bazální
stimulace lze poskytnout podporu rovnovážného ústrojí, zlepšit prostorovou orientaci
a vnímání pohybu. Vestibulární stimulaci lze provádět např. u uživatele ležícího na
lůžku prostřednictvím zcela nepatrných pohybů jeho hlavou.

Vibrační stimulace: Dochází ke stimulaci kožních receptorů pro vnímání vibrací
a receptorů hluboké citlivosti ve svalech, šlachách a vazivovém aparátu kostí a kloubů.
Vnímání vibrací se děje ve směru od periferie dovnitř těla a zprostředkovává člověku
11
Friedlová, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007, ISBN
978-80-247-1314-4
intenzivní vjemy jeho těla. K vibraci využíváme různé druhy vibrátorů nebo našich
rukou. Používají se také hudební nástroje či hlas.
Nástavbová stimulace:
12

Optická stimulace

Auditivní stimulace

Taktilně-haptická stimulace

Olfaktorická stimulace

Orální stimulace 12
Friedlová, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007, ISBN
978-80-247-1314-4
PRAKTICKÉ MOŽNOSTI DOPROVÁZENÍ A PODPORA RODINY
Pro sestavení vhodného plánu je důležitá dobrá znalost biografie daného člověka, ale také
jeho současný stav. Z tohoto důvodu je důležitá konzultace s lékařem nemocného, ale také
s příslušnými odborníky, kteří poskytují sociální služby. U osob trpících demencí je kvalitní
opatrování a aktivizace možná pouze tehdy, jestliže jsou známy jejich zájmy,
preference/oblíbené a neoblíbené aspekty života, jakož i biografické údaje a aktuální
zdravotní stav. 13
Měli bychom se zaměřit na zjištění sociálních vazeb

Dotazování klienta/klientky a/nebo jeho/jejích rodinných příslušníků, jaké preference,
zájmy, sklony, nelibosti a obavy klient chová.

Dotazy na manželství, manžela/manželku.

Má klient/klientka děti? Jaký je jejich kontakt?

Jakou práci klient/klientka vykonával/a?

Jaké koníčky má klient/klientka?
Posouzení stavu onemocnění

Přezkoumání paměťových schopností:
Na co si klient/klientka dobře vzpomíná? Dětství? Manželství? Vlastní děti? Poslední
popř. dosavadní období života nebo období vzdálené minulosti?

Test krátkodobé paměti:
Vybavuje si klient/klientka poslední večer. Pamatuje si klient/klientka, co během dne
jedl/a nebo dělal/a?

Test dlouhodobé paměti:
Co si vybavuje klient o dřívějších obdobích svého života? Zná svátky, popř. je časově
zorientovaný/á?

Příp. zjištění agresivity:
Zjistit, co způsobuje agresivní projevy v chování a co naopak člověka dovede uklidnit.
13
http://www.profesionalni-pecovatele.cz/
Zjištění mobility

Pohybovat se s klientem/klientkou za účelem zjištění, jak se pohybuje po svém bytě,
domě, venku, při nakupování.

Chůze do schodů

Kontrola rovnováhy
Možné aktivity

Procházky s aktivizací, tzn. zapojení nějakého dění/události do činnosti procházení
např. jaké květiny, stromy vidíme, zahrnutí tématu kolem projíždějícího hasičského
auta do komunikace, atd.

Vaření nebo pečení - např. příprava ovocného salátu
návštěva supermarketu, krájení ovoce - procvičování motorických dovedností
co potřebuji, jak se připravuje - procvičování paměti

Vyrábění/tvoření předmětů nebo vedení rozhovorů v závislosti na aktuálním
ročním období resp. s ohledem na aktuální svátky (Velikonoce, Vánoce, atd.),
osévání slunečnic, řeřichy
popisování ptáků na balkoně, vyrábění slaměných hvězdiček, zdobení svíček
(v případě zájmu je potřeba materiál opatřit společně s klientem/klientkou popř.
nakoupit po dohodě s ní/m)

Hraní her (vhodné pořízení souboru her)
Člověče nezlob se - současné procvičování motorických schopností

Hádání předmětů se zavřenýma očima
různé předměty např. kartáček, šálek, atd. překrýt šátkem a

Předčítání z novin, přednes básní, písní

Aktivizace nebo uklidnění pomocí hudby
tleskání, „tanec vsedě“

Aktivizace pomocí fotografií, událostí nebo situací
stimulování klientů např. při povídání nad fotografiemi
Příklad aktivizace:
Návštěva jarmarku
Ve středověku patřily jarmarky k nejdůležitějším společenským událostem:
ekonomicky významné byly nejen proto, že se zde obchodovalo se zbožím,
nýbrž také proto, že obchodníci přicházeli často z velkých dálek, pobývali na
místě jarmarku delší čas a část svého zisku zde utratili za ubytování,
v obchodech atd.

Vzpomínání: Na kterých jarmarcích jste byl/a? S kým jste tam byl/a?

Návštěva jarmarku: Co tam všechno najdeme? Sepíše seznam věcí, které na
jarmarku najdeme např. pražené mandle, cukrová vata, perníková srdce,
bonbony, oplatky, ořechy, svařené víno, pálenka.
Popište vůni pražených mandlí.

Stánky/atrakce:
střelnice, stánek s losy, (řetízkový) kolotoč, flašinet, lodičková houpačka, ruské
kolo, strašidelný hrad, siloměr - kladivo
Nechte referovat o zážitcích ze siloměru.14
Rodina nemocného
Rodina může poskytnout nemocnému zázemí a oporu. Soužití s nemocným demencí však
bývá náročné fyzicky i emocionálně a je důležité, aby byli rodinní příslušníci řádně
připraveni. Důležitá je také spolupráce s některou z organizací, které poskytují adekvátní
sociální služby v místě bydliště.
Rodinní příslušníci mají často očekávání, která nekorespondují s posláním a cíly
poskytovatelů sociálních služeb. Cílem poskytované služby bývám často podpora a pomoc ke
svépomoci.
14
http://www.profesionalni-pecovatele.cz/
Příklad: Starší paní (85 let) žije se svojí dcerou, která se o ni stará. Ta prakticky
nedovolí, aby matka podnikla sama jakoukoliv aktivitu a v podstatě jí přepečovává.
Dcera je vyčerpaná a neví jak dál. Z toho důvodu osloví pečovatelskou službu, aby za
matkou docházela. Pečovatelka seniorku aktivizuje a zaměřuje se na oblast podpory,
což vyvolává konflikty s její dcerou, která má představu, že pokud si matka službu
platí, má se pečovatelka o vše potřebné postarat.
V případě, že dochází
k nenaplnění často
nereálných očekávání,
může docházet
k problémovým situacím, kterým se dá předejít vyjasněním smyslu spolupráce, což bývá
úkolem sociálního pracovníka.
Ten by měl být schopen upozornit na situace, které mohou být pro rodinu problematické.
Příklad: Obviňování
Někdo mi ukradl peníze. Ztratilo se mi spodní prádlo. Dali mi pod postel kupu hnoje.
V těchto případech není snadné reagovat v klidu, přestože podobné chování je
průvodním jevem onemocnění demence.
Doporučení: Nereagovat podrážděně a konfrontačně. Je možné říci: „Pojďte se tam
podívat atd.“
Příklad: Opakované dotazy
S narůstajícím stupněm demence se zhoršuje schopnost orientace klienta. To se může
týkat místa, osob, ale také času.
Zejména v případě méně častých událostí bývá orientace obzvlášť náročná.
Doporučení: Jak reagovat na opakované dotazy?

Nereagovat konfrontačně ve smyslu: „Už jsem Vám to říkal pětkrát.“

Zaměřit se spíše na prožitek (strach, hněv, atd.)

Zachovat princip strukturalizace a vizualizace /zachovat denní řád a snažit se
„zviditelnit“ řečená slova např. použitím piktogramů.
Příklad: hledání, hromadění
Lidé mají tendenci často něco hledat (brýle, telefon, peníze)
Doporučení: Jak se chovat?

Staré jídlo dejte opatrně pryč.

Sledujte možné skrýše.

Okopírujte důležité dokumenty.
Ostatní problematické situace:

Tendence odcházet pryč „domů“

Agresivní projevy při hygieně (osočování, fyzická agresivita)

Lidé mohou být manipulování různými domovními prodejci

Nebezpečí požití jedovaté látky (SAVO, jar)

Nebezpečí úrazu, vzniku požáru

Člověk se může ztratit
Sociální pracovník příslušné organizace (Charita, Diakonie, Pečovatelská služba atd.) může
doporučit možnosti řešení situace. V úvahu připadá např. respitní péče - odlehčovací služba
v domácnosti nebo denní centra a stacionáře pro seniory.
Z hlediska podpory rodinných příslušníků pečujících o osoby s demencí připadá v úvahu
svépomocná skupina. Jedná se o skupinu lidí, které spojuje stejný okruh problémů. Lidé si
zde mohou vyměňovat informace, zkušenosti, poskytují si psychickou podporu, to vše
s vědomím, že nejsou v tak náročné situaci sami.
Lze doporučit také nabídku seminářů, kde se zájemci mohou dovědět potřebné informace
a naučit patřičným dovednostem jako je komunikace s člověkem s demencí nebo základům
ošetřovatelství.
ZÁVĚR
Doprovázení druhého v náročných životních situacích vyžaduje mnoho energie a odvahy. To
platí obzvláště pro rodinné příslušníky, kteří musí čelit často nezvyklým a těžko
pochopitelným projevům, které s sebou onemocnění demencí přináší. Důležitou úlohu hraje
schopnost sebereflexe, konkrétní znalosti a dovednosti, které spadají do oblasti metod práce
s lidmi.
Žádná
metoda
však
nemůže
být
dostatečně
účinná
bez
vnímání
jedinečnosti
a neopakovatelnosti každého člověka. Za primární lze považovat respekt k důstojnosti druhé
osoby, navzdory jejímu omezení a empatický přístup k potřebám člověka trpícího demencí.
Tam, kde je úcta k druhému, která se projevuje důvěrou a schopností naslouchat je položený
základ pro rozvoj další spolupráce. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že i doprovázející
potřebuje doprovázení a respekt.
Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zapojili nebo
přispěli ke vzniku projektu dalšího vzdělávání v oblasti psychosociální a duchovní péče
a všem, kteří se rozhodli být oporou druhému člověku v těžké životní situaci.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ

Jak se může projevovat člověk trpící demencí (Alzheimerovou chorobou)?

Jaké možnosti navázání kontaktu znáte?

Vyjmenujte Vaše silné stránky a pokuste se vystihnout silné stránky člověka, kterého
doprovázíte. Jak se na nich dá stavět?

V průběhu doprovázení je důležité umět odpočívat. Jak relaxujete a kde čerpáte sílu
k tak náročné službě druhým?

V čem může spočívat duchovní doprovázení druhého?

Zamyslete se nad koncepcí holistického přístupu k člověku. Které složky obsahuje?

Jaké rizikové situace si vybavíte, když se řekne doprovázení člověka s demencí?
SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY
Frankl, V.E. … A přesto říci životu ano. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství: 1996
Friedlová, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007
Grün, A. Život je teď. Praha: Portál, 2010, ISBN 978-80-7367-749-7
Janečková, H. Reminiscence. Praha: Portál 2010, ISBN 978-80-7367-581-3
Kopřiva, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Hestia, 1994.
Křivohlavý, J. Povídej - naslouchám. Praha: Návrat, 1993.
Křivohlavý, J. Vážně nemocný mezi námi. Praha: Avicenum, 1989.
Křivohlavý, J. Pozitivní psychologie. Praha: Portál, 2004, ISBN 80-7178-835-X
Křivohlavý, J. Křesťanská péče o nemocné. Praha: ADVENT, 1991
Parkes, C., M., a kol. Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé. Brno: SPOL, 2007
Pichaud, C., Thareová, I. Soužití se staršími lidmi. Praha: Portál, 1998.
Prouty, G. a kol. Preterapie. Praha: Portál, 2005, ISBN 8071789496
Rheinwaldová, E. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada, 1999
Svatošová, M. Víme si rady s duchovními potřebami nemocných? Praha: Grada, 2012
Štilec, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, 2004
TAVEL, P. Validácia – terapeutický přístup k starým dementným pacientom. [online]. 200611-11,
[cit.
2010-10-02].
Dostupný
z WWW:
http://www.psychiatriacasopis.sk/psychiatria/archiv-cisel/archiv/obsah-cisla-3-4/2006/
Trachtová E. Potřeby nemocného v pečovatelském procesu. Praha: NCO NZO, 2004
Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.
Walsh, D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. Praha: Portál, 2005
Yalom, Y. Pohled do slunce. Praha: Portál, 2008
Internetové odkazy:
http://www.demografie.info/user/img/article/graf
www.profesionalni-pecovatele.cz
http://www.profesionalnipecovatele.cz/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=46&Itemid=69
http://ebin.cz/psychobiograficky-model-prof-e-bohma/
Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0086 Další vzdělávání v oblasti psychosociální a duchovní
péče
Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím
Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR
www.girasole.cz