motivační brožura Flandry 2011

info brožura
Flandry 2011
www.flandry.cz
Zájezdy do Flander?
Pro náročné individuály i skupiny na míru!
S Dutch Masters, cestovní kanceláří
specializovanou na Holandsko a Flandry
můžete vyrazit do Flander nejen za pivem,
špičkovou gastronomií, pralinkami a uměním ...
[email protected]
www.dutchmasters.cz
2|
1|
3|
1|
6|
Láska
na první pohled
Vlámové umějí žít a naučí vás to během jediné návštěvy.
Kouzlu Flander podlehnete snadno. Historické
skvosty, romantická zákoutí a také jedinečné
lahůdky z nich dělají výjimečné místo,
kde si užijí všechny vaše smysly.
Moje žena je gurmán. Na svatební cestu jsem ji vzal, ostatně jak
jinak, do Flander, a tam se zamilovala. Učarovaly jí romantické
Bruggy a jejich vyhlášené pralinky. Jako správný gurmán hned
odhalila, že nejlepší jsou ty moderní z The Chocolate Line a tradiční ze Sukerbuyc. Takže z Flander se teď pokaždé vracím…
hádejte, s čím? Správně, s pralinkami. Ale nejen pralinkami živa
je moje žena. Ve Flandrech objevila nevídané kulinářské delikatesy a podlehla kouzlu pokrmů jednoho z nejlepších kuchařů
Flander Jo Nelissena v jeho bruggské restauraci Saint Amour.
A se stejnou vášní jako Bruggy si moje manželka zamilovala
i středověký Gent s útulnými hospůdkami a obrovskou nabídkou tradičního jeneveru a skvělých belgických piv. Zvítězilo u ní
na celé čáře trapistické pivo Westmalle. Když ho upíjí z buclaté
sklenice na vysoké nožce, má stejně spokojený výraz, jako když
si vybírá z krabičky pralinku, kterou jsem jí přivezl z cest.
Váš Daniël Hagen,
ředitel Flanderské turistické informační kanceláře
a cestovní kanceláře Dutch Masters
Vydavatel: Flanderská turistická informační kancelář a cestovní kancelář Dutch Masters, www.flandry.cz, Daniël Hagen, ředitel; Jana Vaňátková a Bohumil Brejžek,
hlavní autoři; Tomáš Kubeš, hlavní fotograf; grafické zpracování a tisk Abalon, www.abalon.cz
Všechna práva vyhrazena, jakékoli kopírování a další šíření otištěných textů a fotografií je povoleno pouze s písemným souhlasem vydavatele.
© Flanderská turistická informační kancelář / Dutch Masters 2010
1. Nikol Hagen a pivo Westmalle, 2. Nejlepší belgické pralinky, 3. Jenever v Dreupelkotu, Gent © Tomáš Kubeš
1
1|
2|
Souhra krásy a chuti
Architektonické památky a středověká města se vám ještě víc vtisknou
do paměti, jestliže jejich návštěvu spojíte s ochutnávkou místních specialit.
Pokud budete mít to štěstí a strávíte kulinární týden v Gentu, proběhne vám poté při každé vzpomínce na ty chvíle
před očima film, kde budou kromě spleti uliček, v nichž se
tyčí k obloze nádherné chrámy, dómy a budovy s kouzelným
klenutím, dominovat i jedinečné delikatesy. Každé ráno, vždy
po jiné trase, tu můžete navštívit pamětihodnosti a ochutnat
přitom z nabízených specialit. Nabídka je důmyslně servírovaná. V jedné z místních čtvrtí můžete zajít třeba do výrobny
pralinek, kde spatříte zrod této pochoutky. Odtud je to jen pár
kroků k místnímu vyhlášenému uzenáři, který vám dá při koštování klobás posoudit i místní specialitu, zkaramelizovanou
cibuli, jež se ve Flandrech přidává k uzeninám místo hořčice
nebo kečupu.
Vaši dopolední pochůzku po malých výrobnách může uzavřít
návštěva prodejny sýrů spojená s ochutnávkou. Sýry jsou totiž
v Belgii k dostání v tak pestré škále jako ve Francii a co druh, to
originál s jemnou chutí a kulinárním zážitkem. A pak už je na čase
vydat se posílit ducha a navštívit některý z místních nádherných
2
chrámů, kde se můžete kochat historií v podání místního
průvodce. A aby byl kulinární den ještě pestřejší, dopřejte si
výšlap do okolí. Jen tak bude mít váš žaludek čas a šanci seznámit se s dalšími zajímavostmi Flander.
Místo oběda se můžete vydat na předkrm do jedné z mnoha
místních hospůdek, tak po hodince se zvednout a jít do další
na polévku, v té následující si pak dopřát hlavní chod a zcela
jinde si pochutnat na kávě s moučníkem. Samozřejmě u předkrmu a hlavního chodu nesmí chybět některé z mnoha místních piv a kávou se končí v pozdním večeru ve společnosti
dobrého místního likéru. Věřte, že ta přemíra nádherných
architektonických děl se v mysli zaznamená ještě působivěji,
když je přitom člověk takto posilňován a hýčkán. Na dobroty
jsou totiž Flandry tím pravým místem a gurmáni si skutečně
přijdou na své.
1. Belgické wafle z Vaudeville, Brusel 2. Belgické hranolky od Maxe, Antverpy 3. Belgická pralinka Depla, Bruggy © Tomáš Kubeš
Eugenie Línková
Agrobase
3|
3
2|
1|
3|
Království gurmetů
Pozvat ve Flandrech někoho
na pracovní nebo společenský
oběd je skutečně jednoduchá
záležitost. V této zemi totiž
nehrozí, že byste vybrali
špatnou restaurací.
Nejen hvězdné večeře,
ale i obědy
Kvalitních restaurací s pestrým menu je
ve Flandrech mnoho. Každé z flanderských měst má své vyhlášené podniky,
kterými se chlubí v turistických průvodcích. A nemusíte navštívit zrovna ty
michelinskými hvězdičkami ověnčené
(v roce 2008 jich bylo osmdesát devět,
z toho dvě z nich se pyšnily dokonce
třemi hvězdami!), abyste si dopřáli gurmánský zážitek.
Počet značek nejznámějšího světového
průvodce po restauracích, jejich získání
či ztráta, jsou jen vysoce postavenou
hrou a hvězdným doporučením. Ale i ty
„neonálepkované“ flanderské restaurace
4
jsou senzační a stoprocentně vás uspokojí. Mají vždy čerstvé suroviny, promyšlené menu (např. k různým masům se
podávají rozličné druhy piv) a jídlo je
pojato nejen jako prostředek k nasycení,
ale také jako velká gurmánská pochoutka a výjimečný estetický zážitek. Jste-li
tedy odchováni českými školními jídelnami a naší klasickou stravovací kulturou, stane se pro vás i „obyčejný“ oběd
velmi příjemným a v kladném slova
smyslu nezvyklým zážitkem.
Bonmot tvrdící o flanderské kuchyni, že
se zde mísí holandská kvantita s francouzskou kvalitou, přesně vystihuje
realitu. Francouzi, kteří jsou na svou kuchyni neskonale pyšní, mají ve Vlámech
naprosto rovnocenného partnera a nebezpečného konkurenta.
Pivní menu
Zatímco Francouzi jsou proslulí svým
skvělým vínem, Vlámové prahnou
po pivu. Tomu jsou často přizpůsobené
i jejich rafinované recepty, při nichž se
pivo používá nejen k podlévání mas,
ale také ke zvýraznění samotného pokrmu. S českou objednávkou „guláš
se šesti a k tomu jedno orosené“ tady
tedy rozhodně neuspějete. Museli byste totiž složitě vysvětlovat, které že to
„orosené“ ze zhruba šesti stovek piv,
které se tu nabízejí, jste měli na mysli.
Země mnoha chutí
Země se dá poznávat různými smysly.
Ve Flandrech si vyberte chuť. U moře
spolu se slanou vůní otestujte rybí delikatesy a čerstvé ústřice, ve vnitrozemí
si zase dopřejte některou z místních masových specialit. A ať už zamíříte kamkoli, nikdy nezapomeňte na pivní požehnání. Nejlepším průvodcem vám přitom
bude gentský Belleman, se kterým můžete strávit nezapomenutelný večer při
testování piv ve zdejších hospůdkách.
Topí Pigula
Travel Focus
1. Flanderské tapas © Tomáš Kubeš | 2. Flanderská gastronomie © D. Rys | 3. Beenhouwersstraat, Brusel, 4. Nejlepší belgické pralinky © Tomáš Kubeš | 5. Belgická pralinka © J. Almblad
4|
5|
Sladké pokušení z Flander
Poznejte symfonii chutí a vůní ukrytou v lahodném kousku čokolády.
Pravé belgické pralinky jsou
ukázkou filigránského umění
spojeného s gastronomií. Oválné,
hranaté či moderně tvarované
výtvory vlámských mistrů brzy
oslaví kulaté výročí. Je tomu
téměř sto let, co dráždí chuťové
buňky milovníků čokolády.
Když v polovině devatenáctého století otevíral cílevědomý Švýcar Jean Neuhaus v Bruselu svůj první obchod s cukrovinkami, jistě
netušil, že tím pokládá základní kámen snad
největšího z belgických fenoménů. Trvalo
však další půlstoletí, než jeho vnuk učinil
přelomový, geniálně jednoduchý objev.
Vytvořil první čokoládový bonbon s náplní.
Belgická pralinka byla na světě.
Čokomág Dominique
„Ze všeho nejdůležitější je vybrat špičkové
suroviny a přesně vyvážit jejich chutě tak,
aby vytvořily v ústech harmonický prožitek,“ vysvětluje Dominique Persoone. Patří
k předním výrobcům pralinek v Bruggách
a také k největším novátorům tohoto řemesla na světě. Přesvědčivě dokázal, že
se čokoláda dokonale snoubí například
s ústřicemi, avokádem, hrachem či japonským křenem wasabi. Vytvořil skvělé
pralinky s coca-colovou příchutí, které
v ústech praskají podobně jako bublinky
v nápoji, a speciálně pro české jazýčky
připravil pralinky s becherovkou. Snad
nejvíce se však čokoládový mág proslavil
netradičními způsoby použití čokolády.
Vymyslel například jedlou čokoládovou
rtěnku a členy skupiny Rolling Stones přímo nadchl vlastnoručně zkonstruovaným
katapultem uzpůsobeným pro šňupání
kakaového prášku. Díky netradičnímu
přístupu a mistrovství ve zpracování se
se svým obchodem The Chocolate Line
dostal i na stránky prestižního průvodce
Michelin.
Prověřená klasika
Záleží ovšem na tom, kde a od koho pralinky koupíte. Po celých Flandrech existují
tisíce cukráren. mnoho z nich však pouze
prodává pralinky vyráběné ve velkém. Tu
nejvyšší kvalitu zaručuje pouze ruční výroba z vlastnoručně namíchané čokolády
a náplní. Jejich přesné receptury si majitelé
takových manufaktur, jako je například výrobna Sukerbuyc v Bruggách, žárlivě střeží.
Ochotně však předvedou způsob výroby
pralinek poléváním vytvarované náplně
i naléváním tekutějšího plniva do čokoládových kalíšků odlitých do forem. Muzeum
čokolády Choco-Story vás svou třípatrovou
expozicí nakonec jistě přesvědčí, že čokoláda urazila od někdejšího mayského hořkého nápoje „xocoatl“ k dnešním delikatesám
opravdu velký kus cesty.
Michael Fokt
fotograf a nezávislý publicista
5
Mušle
a krevety
Belgičané si potrpí na dary
moře. Patří mezi ně zejména
mušle, krevety a ústřice, které
se ve zdejším kraji těší velké
oblibě.
Lov krevet na koních
Poblíž proslaveného belgického přímořského letoviska Oostende uvidíte
něco, co jste pravděpodobně v životě
neviděli, a asi jen tak neuvidíte: rybáře
ve žlutých pogumovaných oblecích
na koních ve vlnách Atlantiku a za nimi
rybářské sítě. Obrázek, kdysi tak běžný
na celém šedesátikilometrovém belgickém pobřeží, dnes můžete spatřit pouze
v Oostduinkerke. Dříve prastará živnost,
dnes převážně turistická atrakce. Zabývají se jí většinou farmáři, kteří ráno vyjedou s koněm k moři, celé dopoledne
brouzdají napříč ve vlnách, v poledne
úlovek zpracují a prodají. A co loví? Krevety. Drobné, našedlé a pro svoji zvláštní výraznou chuť vyhledávané gurmány
na celém světě. Jedí se v salátu, v koktejlech s majonézou, v sendviči i v polévce, dávají se na stůl v misce místo
1|
oříšků. Nejlépe však chutnají čerstvé,
ihned po výlovu, když se k zážitku z jídla přidává jedinečná neopakovatelná
atmosféra.
Mušle v kotlíku
Denně se v belgických restauracích připravují tisíce kilogramů zcela čerstvých
mušlí nejvyšší kvality z oblasti Zeelandu,
jež se objednávají u dodavatele odpoledne, a ten je, protože mušle nemají
rády denní světlo, dodává živé vždy navečer. Pouze v době reprodukce mušlí, přibližně od Velikonoc do poloviny
července, jsou podávány o něco méně
kvalitní mušle z Dánska a Británie. V Bruselu ty nejlepší restaurace nabízející mušle najdete v Beenhouwersstraat. Jedná
se o uličku nacpanou téměř k prasknutí
restauracemi a venkovními zahrádkami.
Nenechte se ale zmást zdánlivou honosností některých podniků a skvělými
nabídkami poledních menu. Perla mezi
restauracemi specializující se na mušle se
totiž jmenuje Chez Leon a je vyhledávaná i členy královské rodiny.
Bohumil Brejžek
nezávislý publicista
2|
Vůně jalovce
Gin a Flandry, mnozí se asi
podivují nad tímto spojením,
ale pravdou zůstává, že tento
líbezný nápoj se narodil
ve městě Hasselt.
A jak tomu už bývá u takových objevů,
vznikl zcela náhodou. Bylo to na začátku
17. století, kdy se lékař Franciscus Silvius
pokoušel vyrobit lék na ledvinové potíže.
Napadlo ho smíchat dohromady obilný
destilát s extraktem z jalovcových bobulí.
Taková medicína se pacientům zalíbila,
a když později získala oblibu i u britských
6
námořníků, po drobných úpravách vznikl
známý Gin. Naopak ve Flandrech pálence
zůstalo původní jméno Jenever. Během
staletí se její pití stalo takovou samozřejmostí jako pití piva. O její oblibě svědčí
na 225 druhů. Největším svátkem všech
milovníků jeneveru jsou pak Jenever Feesten. Ty pravidelně vypuknou o třetím
víkendu v říjnu. Nezapomenutelným okamžikem slavností je na půl hodiny tryskající jalovcová v místní kašně.
Tomáš Kubeš
nezávislý publicista
1. Belgické mušle v Les Moules © Les Moules | 2. Belgický jenever © Tomáš Kubeš | 3. Lov krevet v Oostduinkerke © D. de Kievith
3|
7
1|
2|
Pivní ráj
V zemi pralinek, vaflí a hranolků se vaří rekordní množství piv.
Belgii, rozdělenou na dvě
jazykové oblasti, spojuje láska
k pivu. Nápisy Cuvée nebo
Grand Cru tu nenajdete jen
na etiketách vín, ale také piv.
8
bě nemá moc příznivců. Většinou se sladí
nebo obohacuje ovocem.
Ďábelské nápoje
Vlámové nedají na své pivo dopustit. Jen
málokdy mají v bruselské nebo gentské
hospodě na pípě a v lednici méně než
čtyři značky. Ve Flandrech často narazíte
na podniky, kde máte na výběr třeba ze sta
piv. Pět šest točených, zbytek v lahvích roztodivných křivek a pestrého líčení. Kolik piv
se zde vyrobí? Dostupné zdroje nejčastěji
hovoří o šesti stech druzích.
Rozhodnete-li se ve Flandrech s pěnivým mokem pobýt, doprovodí vás věru
nečekaní kumpáni. Jednou je to surovec
(Barbar), po druhé zrádce (Judas) a jindy
sám ďábel (Lucifer). I když je ustojíte, můžou vás snadno dostat na kolena Delirium
Tremens či Paranoia Groen. A budete-li se
přespříliš rouhat, cestu do pivního nebe
vám ukážou La Guillotine nebo Mort Subite Kriek (Náhlá smrt).
Předchůdcem všech belgických piv je unikátní lambic (lambiek), který vzniká spontánním kvašením a vaří se jen v regionu
Pajottenland nedaleko Bruselu. Nakyslé
pivo se vaří z ječmenného sladu a pšenice
a dlouho zraje v dubových sudech. Obsahuje málo alkoholu a ve své holé podo-
Moc vašich spolustolovníků je velká: belgické speciály mají běžně sedm až devět,
ale i dvanáct procent alkoholu (Bush Beer).
Podávají se do menších sklenic než v Česku: nejčastěji o objemu 0,2 až 0,4 litru. Každé pivo má svou vlastní, do níž se nalévá
nebo čepuje.
A jak belgická piva chutnají? Někdy jsou
ochucena malinou a višní, jindy zázvorem
nebo vanilkou. Vyrábějí je sládci ve velkých
moderních koncernech (Stella Artois), ale
i mniši v klášterech podle středověkých
receptů (třeba Orval, Westmalle nebo
Westvleteren) – taková piva se označují
jako trapista. Jsou svrchně kvašená a vaří
se na základě várečného práva jen v šesti
belgických a jednom holandském klášteře.
Co konkrétně si tedy můžete ve Flandrech
u baru poručit? Například načervenale jantarové nasládlé Aerts 1900 nebo Witkap Pater
Stimulo s ovocným aroma, lehce nahořkle
se rozlévající po patře. Barbara, v němž je
cítit med, či sladkokyselé Duivels bier. Nebo
jiné? Několik stovek piv na výběr stále zbývá.
Není nic snazšího než se do Flander vypravit
a ochutnat přímo u zdroje. Vlastně u pípy.
Tomáš Wehle,
IN magazín Hospodářských novin
3|
4|
1|
5|
Gent
od pozdní gotiky až po baroko, a jinde
než v Gentu tak zachovalý ucelený komplex domů nenajdete.
5|
Pouhou půlhodinu jízdy
vlakem nebo autem z Bruselu
se nachází Gent, neobyčejně
charizmatické město
na soutoku řek Leie a Šeldy,
jež je často přirovnáváno,
pokud se týká krásy jeho
památek a neobyčejné
atmosféry, k Paříži.
V šestnáctém století patřil Gent k nejbohatším městům v celé Evropě a je to i náležitě vidět. Rozkvět mu přinesl zejména
obchod s textilem a bohatí měšťané byli
ke svému městu skutečně štědří. Nechali postavit kostely a veřejné budovy,
které neměly obdobu, a sami se usídlili
v domech a palácích, nad nimiž stojíme
v úžasu. Naprosto unikátními architektonickými celky jsou nábřeží Graslei a Korenlei s bohatými cechovními domy. Jsou
tu zastoupeny mnohé stavební slohy,
Gent má nejvíce chráněných historických
památek ze všech belgických měst. V prvé
řadě to jsou proslavené věže chrámů svatého Bavona a svatého Mikuláše a Belfort
Lakenhalle (tržnice sukna), které vytvářejí
nenapodobitelnou siluetu města. V chrámu sv. Bavona, v Sint-Baafskathedraal
můžeme spatřit impozantní dílo bratří van
Eyckových, slavný deskový oltář „Klanění
beránku“ z roku 1432, jedno z vrcholných
děl středověké kultury. Kolorit města je
dotvářen množstvím zachovaných měšťanských domů spolu se starobylou citadelou a hradem Gravensteen z 12. století,
netradičně umístěným v centru města,
který ve svých prostorách ukrývá atraktivní muzeum dobových mučidel.
Za pivem s bellemanem
Historické centrum si můžete prohlédnout i na procházce se zvoníkem – bellemanem, který vás provede nočním
městem od hospody k hospodě. Když se
s pitím piva loudáte, pobídne vás zvonkem, a jde se dál! Na nedostatek práce si
nemůže stěžovat, jen v centru Gentu se
nachází oficiálně 265 hospod a výčepů.
Vynechat nesmíte pověstnou hospodu
Dulle Griet nabízející 250 různých piv.
Udržují zde starý zvyk: Ten, kdo si dá velké
pivo (1,2 litru!), odevzdá do koše botu jako
zástavu, že později zaplatí, a hostinský mu
ji do té doby vytáhne ke stropu. Na jalovcovou zajděte do Dreupelkotu, opět
budete šokováni rozsáhlou nabídkou.
Vyhledávanými restauracemi jsou Belga
Queen a Brasserie Pakhuis. Ochutnejte
zdejší báječnou specialitu: waterzooi van
kip (kuře na vodě) nebo waterzooi van vis
(ryba v téže úpravě). Pokud chcete přivézt
domů nějakou delikatesu, tak z obchodu
Wickerhoff, bonbony dle starých receptur
od Temmermana, hořčici od Tierenteyna, pivo a jalovcovou si nejlépe vyberete
v Beer & Gin House. A samozřejmě pralinky – ať už to budou Dascalides, nebo Yuzu,
určitě vám budou chutnat.
Pulsující město
Ve středověku snesla srovnání s Gentem,
co do bohatství a výstavnosti, snad jedině
Paříž, což je dodnes vidět na nekonečném
seznamu gentských památek z té doby.
Gent však v žádném případě neznamená pouze historii, ale naopak. Je to město
plné života a mládí, což vám dává poznat
na každém kroku. Jako univerzitní město je plné mladých lidí (na zdejší slavné
univerzitě se vzdělává 50 000 studentů z celého světa, vyhlášená je zejména
právnická fakulta). Kavárny, hospůdky,
spousta mladých, průjezdy a průchody zdobené graffiti, moderní trendové
restaurace, hlučné bary...
1. Belgické pivo © Topí Pigula | 2. Belgické pivo v Dulle Griet, Gent 3. Tři věže Gentu, 4. Graslei, 5. Belleman, 6. Vrijmarkt © Tomáš Kubeš
9
1|
Smyslné Flandry
Tenhle kout Evropy pořádně vydráždí
všechny vaše smysly.
Co mají společného ďábelsky
dobré pralinky, skvostná
díla Petera Paula Rubense,
nebezpečné množství druhů
piv a romantické kanály,
na nichž se pohupují loď ky?
Všechny je najdete
ve Flandrech, které jsou
všechno, jen ne nudné!
Když se ocitnete ve Flandrech, ztratíte
pojem o čase. V krásných městech totiž
budete procházet uzounkými uličkami
(v Antverpách, Mechelenu či Leuvenu),
mezi stovky let starými secesními budovami (v Gentu) nebo po kamenných
mostech, pod nimiž projíždějí lodičky
(v Bruggách).
Od komiksů
po diamanty
A když se ocitnete v Antverpách, otevře se vám hned několik nových světů: v kostelech a historických domech
se prostřednictvím děl Petera Paula Rubense vrátíte do doby baroka,
v největší evropské židovské čtvrti vás
budou na kole míjet muži s pejzy v čer-
10
ných kabátech a kloboucích a kousek odsud na vlastní oči uvidíte, jak
se brousí ty nejdražší diamanty světa!
Ale Flandry se vám můžou představit
také jako jedno z architektonicky nejzajímavějších míst s moderními budovami,
po jejichž fasádách si vykračují komiksové postavičky (v Bruselu). Flandry jsou
zkrátka skutečným skvostem pro všechny, kteří mají rádi různorodost a především originalitu – každé město je tady
naprostý unikát.
Ráj požitkářů
Považujete se za gurmány? Pak vyrazte do fascinujících Flander! Všude, kam
zavítáte, najdete úžasné restaurace a romantické hospůdky, kde vám nabídnou
menu pro skutečné labužníky. V Bruselu
můžete vyrazit za unikátními historickými budovami, v nichž sídlí úřady Evropské unie, můžete se vydat do nesčetného množství úžasných muzeí, přesto
toto město nikdy pořádně nepoznáte,
dokud se nevypravíte do restaurace
Chez Leon na vynikající svatojakubské
mušle.
Veškerá romantika v Bruggách by zase neměla to pravé kouzlo bez návštěvy toho
nejtajemnějšího místa – alchymistické
dílny The Chocolate Line, která patří známému pralinkovému experimentátorovi
Dominique Persoonovi. Ten do čokolády
přidává čili, mozzarellu, bazalku, sušená
rajčata a třeba i tabák… A výsledek? Každý
kousek těchto divokých kombinací chutná přímo ďábelsky!
Divoká pivní jízda
Všude ve Flandrech budete u vytržení
nad množstvím druhů piv – černými, zlatými, ovocnými... Zdejší raritou jsou zajímavé prohlídky nejrůznějších pivovarů
a všechna piva, o kterých se vám kdy zdálo, najdete v Gentu plném cechovních
domů a hospod ukrytých mezi architektonickými skvosty (třeba za Katedrálou
sv. Bava s proslulým obrazem Klanění
beránku). A na závěr jalovec – tedy ehm,
pardon, jalovcovou! Říkají jí tady jenever,
je to obdoba ginu a Vlámové ji pijí už skoro půl tisíciletí!
Zuzana Rybářová,
Travel Digest
2|
3|
4|
Bruggy
domů můžete obdivovat i na romantické
vyjížďce kočárem s fešným kočím. Bruggy jsou jako stvořené pro zamilované
dvojice a nejlépe je ocení novomanželé
na svatební cestě. Mohou k Jezírku lásky,
Minnewater, na jehož hladině se pohupují
desítky labutí.
Vzhůru do středověku
5|
Necelých sto kilometrů
severozápadně od Bruselu se
na řece Reye nacházejí Bruggy,
před pěti sty lety prosperující
přístav a nesmírně bohaté
živé obchodní centrum, které
na několik století upadlo
v zapomnění.
Dnes jsou Bruggy navštěvovány turisty
z celého světa – každoročně jich je kolem
třech a půl milionu. Stěží najdete na sever
od Benátek tak romantické místo. Kamenné městečko s krásnou katedrálou, několik kostelů a historických budov, dvě velká
a několik malých náměstí. Historické jádro,
zapsané do Seznamu světového dědictví
UNESCO, leží na ostrově obkrouženém
kanály, přes něž vede nespočet mostů
a mostečků, nejoblíbenější turistickou
atrakcí je tu proto jízda vyhlídkovou motorovou lodí. Krásu paláců a výstavních
Celé město i s jeho historickým jádrem
můžete pohodlně přehlédnout z osmdesát tři metrů vysoké věže Belfort na náměstí Markt, která je i vyšší než gotická
radnice, nejstarší budova ve městě. Jen
o kus dál je náměstí Burg s bazilikou Svaté
Krve, v níž je uchovávána ampule údajně obsahující kapku Ježíšovy krve. V den
Ježíšova Nanebevstoupení zde probíhá
největší belgický církevní svátek, procesí
Svaté Krve, na něž se sjíždějí věřící i běžní
turisté nejen z okolních zemí. Skutečnou
perlu výtvarného umění můžete spatřit
v gotickém kostele Panny Marie. V jedné
z postranních kaplí je tu ukrytá Michelangelova Marie s dítětem, bruggská madona. Zvláštní poklidnou atmosféru mají
dvory bekyní, z nichž nejstarší Beginjhof
byl založen už ve třináctém století.
Bruggy jsou i městem muzeí. Nejznámější z nich je Groeningemuseum s díly
vlámských umělců od patnáctého století
po současnost včetně malířů bruggské
školy. Najdeme zde rovněž muzeum Han-
se Memlinga zřízené ve Špitálu svatého
Jana a Gruuthuse Museum. Pro milovníky
a labužníky čokoládového hříchu je určeno muzeum čokolády Choco-Story, jehož
součástí je i obchod, v němž před vámi
zhotoví čokoládu jen pro vás.
Pralinky, pralinky,
pralinky
Starobylé Bruggy jsou nejen krásným
a malebným středověkým městem, ale při
procházce historickým centrem narazíte
na každém kroku na četné obchody s proslulými belgickými pralinkami a čokoládou. Věřte, nevěřte, pralinky tu mají i svoje
jména, která je charakterizují. Milovaná,
vášnivá, okouzlující… Vybírají se jako doplněk ke kávě nebo se podávají jako samostatný zákusek. Pralinky jsou zkrátka
korunou belgického života. Ať už nesou
značku Sukerbuyc, nebo Chocolate Line.
Gurmáni si v Bruggách vůbec přijdou
na své. Mají k dispozici nespočet útulných
a vynikajících restaurací, jako je například
restaurace Marieke van Brugghe, vyhlášená kromě jiného svými speciálními
sýrovými kroketami. Romantická restaurace Saint-Amour ve sklepení domu ze
šestnáctého století, pár kroků od Marktu,
je zase plná tajemství. Kuchyni zde vládne majitel titulu „Nejlepší kuchař Flander“
Jo Nelisssen a jím vytvořené mistrovské
kreace vskutku stojí za to.
1. Bruggse Vrije © Martin Kubica | 2. Bruggy, 3. Rozenhoedkaai, 4. Huidevettershuis, © Tomáš Kubeš | 5. Markt © Martin Kubica
11
2|
1|
3|
Město módních značek
Vypravte se do míst, kde najdete
asi nejvíce módních obchodů
pohromadě a výjimečné značky
od domácích návrhářů.
Antverpy jsou vyhlášenou módní metropolí, která uspokojí jak znalce zvyklé
na kvalitu pařížských či milánských značek a butiků, tak vyznavače extravagantních kousků. Na své si tu ale přijdou i běžní návštěvníci.
Proč právě Antverpy
Patříte-li mezi ty, které móda baví a rádi
nakupují, pak pro vás bude výprava
do největší metropole Flander skvělým
a nezapomenutelným zážitkem. Antverpy, které jsou považovány především
za světové centrum obchodu s diamanty,
se díky talentovaným studentům Akademie od Fine Arts (Akademie užitého
umění) staly v 80. letech i uznávaným
evropským centrem módy. Proto, pokud
chcete být v kurzu, měli byste aspoň dvakrát do roka zajet do Antverp a pořídit si
12
tu pár originálních kousků! Ty nejlepší najdete především ve čtvrti Dé Modewijk.
Dostatek času si tu vyhraďte speciálně
na ulici Nationalestraat a k ní přilehlé uličky (Lombardenvest, Steenhouwesvest
a Schuttershofstraat), které jsou plné nepřehlédnutelných módních butiků.
Antverpská šestka
A kdo že se o současnou pověst Antverp
jako světové módní metropole nejvíc
zasloužil? Partička bývalých studentů,
kteří našli odvahu a v roce 1988 se v pronajatém vanu vypravili dobýt londýnská
přehlídková mola. Uspěli, a to všichni
do jednoho, a ještě jeden navíc. Jejich
jména jsou sice složitá, ale v módních
kruzích už se je rychle naučili vyslovovat.
Ann Demeulemeester, Dries Van Noten,
Dirk Van Saene, Walter Van Beirendonck,
Dirk Bikkembergs, Marina Yee a neuvěřitelný Martin Margiela. Od té doby se
stali belgičtí módní tvůrci velmi uznávanými a už za studií zakládají vlastní značky. Proto vedle starších bardů najdete
i jména jejich mladších následovníků,
jako je Veronika Branquinho, Raf Simons,
A. F. Vandevorst a další.
Móda všude a pro každého
Vedle butiků zvučných jmen ale najdete
v Antverpách i komerční a cenově přijatelnější značky, takže si vybere zaručeně každý. S módou se tu skutečně potkáte snad
na každém kroku, a to i zásluhou činnosti
Flanderského módního institutu (FMI),
který pořádá ve městě po celý rok spoustu zajímavých akcí. Známá je třeba ta
podzimní s názvem Vitrine, při níž vybraní
návrháři představují ve výlohách obchodů
a galerií své nové kolekce. Od letošního
roku Institut navíc připravuje pravidelný
Fashion Week. K velkolepým kouskům
FMI však patřilo především otevření Muzea módy pojmenovaného MoMu v roce
2002, které se od té doby těší neutuchajícímu zájmu návštěvníků z celého světa.
1. Maison Anna Heylen © Tomáš Kubeš | 2. Zoot © D. de Kievith | 3. Maison Anna Heylen © Tomáš Kubeš | 4. Móda © De Vos
Klára Tománková
Žena a život
4|
13
1|
14
V kresleném
království
V zajetí
designu
Z Divokého západu proletíte
vesmírem do bizarní krajiny
a cestou potkáte známé
postavy, chrlící slova zakletá
do bílých bublin. Muzeum
komiksu musíte vidět.
Nemusíte být zrovna znalci,
abyste si vychutnali všechny
designové lahůdky, které
Flandry nabízí. Stačí, že máte
rádi příjemné, originální
a nápadité věci.
4|
Sáhnout si
na diamanty
Antverpy jsou domovem
diamantů už několik
století. Svět kolem
nich se mění, diamanty
tu setrvávají ve své
neměnné kráse.
2|
Až budete stoupat po širokém schodišti Muzea komiksu v Bruselu, připravte
se na fantastický zážitek. Fantastický
v několika směrech. Především: je to asi
jediné muzeum na světě, které bude
bavit i vaše děti. Klidně zahoďte svoje
hodinky – stejně jim nebudete věřit, že
je už tolik, když jste v muzeu teprve pět
minut. A konečně – myslíte si, že už vás
nemůže nic překvapit? Vezmeme to popořádku. Nejprve se dozvíte, jak komiksy
v dřevních dobách vznikaly.
3|
Ve Flandrech se budete s uměním setkávat na každém kroku – v designových
hotelích, restauracích, obchodech i při
pohledu na dokonale sladěné oblečení
kolemjdoucích. Vlámové se nejspíš se
smyslem pro krásu už rodí. Svědčí o tom
i množství uměleckých muzeí, která rádi
navštěvují. Mezi nejoblíbenější patří Muzeum designu v Gentu.
V budově, kterou nemůžete minout,
uvidíte ukázky těch nejstarších i nejpopulárnějších světových komiksů. Seznámíte se se světem nejznámějšího hrdiny
belgického kresleného světa – detektiva
Tintina (u nás se jmenuje Tenten). Prohlédnete si pikantnosti z komiksového
světa. A pokud toho nebudete mít dost,
zajdete si do knihovny, kde mají snad
největší sbírku komiksů z celého světa.
Ano, i českých. Jenom Rychlé šípy a Čtyřlístek tu chybí. Netvrďte tedy, že jste byli
v Bruselu, pokud jste nenavštívili Muzeum komiksu.
Díky citlivé rekonstrukci vznikl uvnitř
budovy z 18. století moderní světlý prostor o několika patrech. V přízemí nepřehlédněte vyřezávaný lustr, který visí stále
na svém původním místě. Úžasně působivá je kolekce děl ze 70. a 80. let v jasných zářivých barvách. Věděli jste třeba,
že známý pytel-křeslo plněný polystyrénovými kuličkami, který se tvaruje podle
těla, vznikl už v roce 1968? Každého Čecha navíc potěší, když tu mezi slavnými
jmény objeví i Bořka Šípka. Jeho nábytku, skleněným a keramickým kreacím
je dokonce vyhrazeno prestižní místo!
Stejně jako dalším ikonám světového
designu, mezi něž patří třeba Ron Arad,
Jean Novell nebo Philippe Starck.
Jiří Roth
Esquire
Jana Vaňátková
Týdeník Květy
1. Komiksová cesta, 2. Muzeum komiksů © Tomáš Kubeš | 3. design Flamant © Klára Tománková | 4. Diamanty © Tomáš Kubeš
Kolem World Diamond Centre
musíte alespoň proběhnout.
Ulička zahnutá do L je kousek
od hlavního nádraží. U vchodu
do diamantového království stojí
ostraha. Turista se tady může procházet mezi obchodníky s kufříky
nedozírné ceny. Ortodoxní Židé,
zakladatelé tohoto byznysu, jsou
dnes v menšině a na jejich místo
přicházejí Indové. Určitě si udělejte čas na Diamondland. Prestižní
obchod poskytne vedle nádherných šperků i poučení o tvarech,
do jakých se diamanty brousí. Nechybí fyzikální výklad o lomu světla, který racionálně osvětlí, proč
pravý diamat září všemi barvami
duhy. A kousek vedle brusič brousí už celý týden jediný kámen.
Na náměstí královny Astrid je
muzeum. Uvidíte tady všechno,
co k diamantům patří: fotografie
z dolů střídají krystalové mřížky,
za brusičskou dílnou jsou k vidění
šperky králů nebo tenisová raketa
vykládaná diamanty.
Jana Vlková,
nezávislá publicistka
15
1|
2|
Osobité kouzlo Flander
Nechte se zlákat inspirativním krajem vlámských umělců.
16
Belgie je jako bonboniéra plná pamlsků – na své
si zde přijdou nejen milovníci umění a historie,
architektury a designu, přírodních scenerií, ale
i vyznavači dobrého jídla a pití. A nejlahodnější
pralinky této bonboniéry najdete právě
ve Flandrech.
verpách nebudete zklamáni. Po staletí si zachovaly třpyt a krásu
bohatého obchodního přístavního města. Ideální bydliště pro
slavného barokního mistra Petera Paula Rubense, jehož odkaz
zde najdete na každém kroku. A neméně vhodné místo pro obchod s diamanty. Žádný div, že je jimi město proslulé, stejně
jako špičkovou gastronomií a vyhlášenými rybími trhy.
Všechny cesty zde vedou do Bruselu, metropole, která dýchá
dávnými časy a zároveň je v ní cítit pulzující život. Historické
budovy nejrůznějších stylů se společně s moderními sklání
nad rušnými ulicemi i uličkami – tu jsou plné zářivých výloh,
kde se jako klenoty skví belgické pralinky, jinde zas omamují
ornamenty vytvořenými z mořských plodů. Nelze neochutnat.
I lákavě vonící belgické vafle u pouličního stánku dostanete
ozdobené jako malé umělecké dílo. Umění tu zdaleka nepatří
jenom do bohatých sbírek galerií a muzeí, kde mimochodem
objevíte všechny slavné vlámské umělce, bratry van Eyckovými
počínaje a Hieronymem Boschem konče. Ulice centra jsou ho
plné, ať už jde o proslavenou sošku „Čurajícího chlapečka“, secesní stavby architekta Victora Horty či postavičky ze slavných
belgických komiksů pokrývající boční stěny domů. Ani v Ant-
Další flanderskou delikatesou jsou Bruggy, kamenné městečko
vystavěné na mnoha kanálech propojených mostky, které působí jako vystřižené ze staré romantické pohlednice. Nejde si
ho nezamilovat. I město Gent působí jako místo, kde se zastavil
čas. Beze všeho by mohlo sloužit jako kulisa k natáčení středověkého filmu – nechybí zde hrad, honosné budovy a věže ani
půvabná zákoutí u vodních kanálů. Na své cestě po Flandrech
můžete objevit nespočet nezapomenutelných míst, stejně jako
nejrůznějších muzeí a galerií. A že se místní umělecké sbírky
mají čím chlubit, nemluvě o opravdu nápaditých řešeních expozic. Tedy vzhůru do Flander!
Vladimíra Šumberová
MF Dnes
1. Museum voor Schone Kunsten © Museum voor Schone Kunsten | 2. Muzeum Onze Lieve Vrouw ter Potterie © Tomáš Kubeš | 3. Klanění beránku © Dienst voor Toerisme Gent
3|
17
2|
1|
3|
Muzeum Reného Magritta
Pocta geniálnímu malíři je čerstvou novinkou, kterou Brusel nabízí.
Dvaačtyřicet let po smrti
belgického malíře Reného
Magritta (1898 –1967)
nalezly jeho obrazy nový
domov. V ulici Esseghemstraat
v Bruselu se v polovině roku
2009 v neoklasicistní budově
Altenloh otevřelo malířovo
muzeum.
Tajemný svět
Magrittových obrazů
Surrealistický malíř René Magritte patří
k největším umělcům 20. století. Ovlivnil
ho dadaismus, obdivoval koláže Maxe
Ernsta. V Paříži se sblížil se surrealistickou skupinou, s André Bretonem; znal
se se Salvadorem Dalím. Vychází z předmětné skutečnosti, nikdy ji „nedeformuje“. Jeho obrazy jsou plné tajemství,
reálné postavy a předměty běžného
života uvádí do nečekaných kontextů,
18
například z domácího krbu měšťanského bytu vyjíždí parní lokomotiva.
Pro belgický surrealismus a zejména
pro Magrittovo dílo je charakteristický
silný náboj provokace, absurdity a grotesknosti.
Malíř se zajímal o různá media, včetně
reklamy, divadla a filmu. K jeho oblíbencům patřil spisovatel Georges Simenon
a zpěvák Jacques Brel. V posledních letech
života se Magritte přiblížil k výtvarným
projevům pop-artu.
Magritte „dostihne“
van Gogha a Kleea
V novém Magrittově muzeu v Bruselu,
v prostorách kolem dvou a půl tisíce
čtverečních metrů, je vystavena největší
sbírka malířových děl na světě, čítající
na sto sedmdesát položek. Bruselská kolekce Magrittových obrazů, kterou do-
plní archivní materiály: malířovy dopisy,
fotografie a kresby, se tak řadí k proslulým evropským muzeím věnovaným van
Goghovi v Amsterodamu a Paulu Kleeovi v Bernu.
Brusel jako
divadelní scéna
Museum Reného Magritta se nalézá
na ideálním místě v centru Bruselu nedaleko Královského paláce, pár kroků
od Muzea hudebních nástrojů, blízko
Grote Markt. Po prohlídce exponátů
muzea, ve kterých vytvářel René Magritte svůj tajemný svět, budou návštěvníkům i bruselské domy a ulice připadat
tak trochu jako divadelní kulisa. Kousek
tajemství Reného Magritta si divák odnese s sebou z muzea.
Jiří Kamen
Český rozhlas 3, Vltava
4|
Klasika ve Flandrech
Flandry se staly v 15. století působištěm mnoha slavných malířů.
Jejich mistrovská díla patří k dalším lákadlům zdejších historických míst.
Hans Memling a Bruggy
Jan van Eyck a Gent
Peter Paul Rubens
Malíř Hans Memling se stal občanem
Brugg už roku 1465. K jeho prvním mecenášům patřil spolumajitel Medicejské
banky Angelo Tani. Ten si u něj také objednal obraz Poslední soud, který měl být
lodí odvezen do Florencie. Cestou však
dílo ukradli piráti a ukryli ho v Gdaňsku.
Od té doby mají první známé malířovo dílo v Polsku. Ovšem největší soubor
Memlingových deskových obrazů vlastní
špitál sv. Jana v Bruggách. Většinou je sem
darovali prominentní občané města jako
zálohu za vykoupení svých hříchů. Obrazy
Hanse Memlinga byly vždy považovány
spíše za šperk, než za obyčejnou malbu,
a dodnes udivují svou vyrovnaností a klidem. Umělec totiž harmonizoval vše, co
viděl kolem sebe, stejně jako velký mistr
vrcholné renesance Rafael.
Také Jan van Eyck patřil k zakladatelům
slávy nizozemského malířství. Ač prožil většinu života v Bruggách, svoje nejslavnější
dílo vytvořil pro chrám sv. Bavona v Gentu.
Šlo o velkolepý malovaný oltář, rozměry
i významem největší památku starého nizozemského malířství. Zakázku původně
získal jeho bratr Hubert, ale ten předčasně
zemřel, a vše nakonec z větší části vytvořil
Jan. V centru kompozice je Klanění mystickému Beránkovi, který je symbolickým obrazem samotného Krista. Přibalte si do batohu divadelní kukátko! Obdivovat detail
po detailu gentský oltář je zázrak, na který
se nezapomíná. Už Albrecht Dürer stál před
tímto oltářem v úžasu. Svými současníky
byl Jan van Eyck považován za uměleckého čaroděje, který zázračně realistickým
malováním ohromil celou západní Evropu.
Antverpy se dodnes pyšní domem, který
kdysi obýval Peter Paul Rubens. Vstával prý
brzy ráno, šel na ranní mši a pak se teprve
v ateliéru pouštěl do práce. Při malování
mu placený lektor nahlas předčítal z knihy.
Moderní doba bohužel Rubensovi nepřála: jeho velké náboženské obrazy působily
příliš pateticky. Ale v 19. století byl pokládán za nedostižný vzor. Malíř Delacroix
o něm hovořil v superlativech. Přesvědčit
se o tom můžete nejen v antverpském
muzeu umění, ale také ve zdejších kostelech. Ostatně jeho velké obrazy Stavění
kříže a Snímání z kříže pro antverpskou katedrálu ho právem zařadily mezi nejslavnější barokní malíře 17. století.
1., 2., 3. Muzeum Reného Magritta © Tomáš Kubeš | 4. Hans Nemling © De Vos
Peter Kováč
Právo
19
Ensorova
výročí
James Ensor. Že vám to jméno
nic neříká? Přečtěte si jej ještě
jednou a dobře si jej vryjte
do paměti. Belgičané by vás
totiž pokládali za blázna, který
nezná jejich „malíře revoluce“.
Původem z Oostende, z rodiny obchodníků se starožitnostmi, po otci Angličan
a po matce Vlám, patřil k nejvýraznějším
postavám evropského umění. Malbě se
věnoval už od třinácti let: zprvu pod vedením místních učitelů v duchu krajinomalby starých mistrů, ale nedlouho nato už
šel svou vlastní cestou. V letech 1877-80
studoval na bruselské Akademii, ale zdá
se, že to hlavní, co mladý a nekonformní
umělec v Bruselu získal, byly kontakty s vedoucími osobnostmi formující se avantgardy a některá přátelství z okruhu volnomyšlenkářů a anarchistů, provázející jej
pak po celý život. V roce 1883 byl jedním
ze zakládajících členů slavné avantgardní
skupiny „Dvaceti“ („Les XX“).
Žil v Oostende, kde (po rebelantském
odchodu z Akademie) vytvořil obdivuhodné množství obrazů nejrůznějšího
1|
zaměření, ale pokoušel se prorazit i jako
literát, choreograf, scénograf a dokonce
i jako hudební skladatel.
Obrazy plné ironie
Zhruba v sedmadvaceti už byl James
Ensor zralým umělcem, jak jej známe
z převážné části jeho díla: mistrem podávajícím všestranný obraz své doby,
od obrazů měšťanských „salonů“ přes
vynikající portréty a zátiší až k šklebícím
se maskám a kostlivcům, nenávistným
karikaturám a ke konečné vizi sebe sama
coby Krista přinášejícího spásu, jak to
předvedl svým slavným obrazem Kristova vjezdu do Bruselu z roku 1888. A to
vše s čitelným spodním proudem sžíravé
ironie, společenské kritiky a posměchu.
S počátkem nového století se však rebelovi dostávalo uznání – galerie i bohatí mecenáši kupovali jeho díla, vystavoval a sklízel pocty... až do povýšení do šlechtického
stavu v roce 1929. Ba co více – jeho portrét zdobil před přijetím eura belgické stofrankové bankovky.
Jaromír Adamec
nezávislý publicista
2|
Největší svátek v Bruggách
Procesí Svaté krve je svátkem
církve a velkolepou podívanou
pro turisty.
Významnou církevní slavností, jejíž počátky se datují do středověku, je Procesí
Svaté krve. Velkolepá akce, která se koná
každým rokem v Bruggách v den Nanebevzetí Ježíše Krista, vždy přiláká desítky tisíc
diváků. Její historickou podstatou a také
vrcholem programu je uctívání relikvie –
Ježíšovy krve – o které se traduje, že právě
v tento den každým rokem znovu zkapalní. Událost se koná pod záštitou UNESCO
20
a i v dnešní moderní době si zachovává
duchovní ráz, proto v tento den přijíždějí
do středověkých Brugg kromě turistů i zástupci církve z celého světa – biskupové,
kněží a jeptišky. Přehlídky, jež mimořádnou událost doprovází, se účastní více než
tři tisíce lidí, ale také mnoho zvířat, a to
od hus až po velbloudy. Pěvecké sbory
střídají taneční skupiny, slavnostně vyzdobené koňské povozy pomalu projíždějí
před očima zvědavých diváků a herci zaplní svými představeními město, které tento
den prožívá svůj „Brugges Schoonste Dag“
– Nejkrásnější den v Bruggách.
1. Ensor © Toerisme Vlaanderem | 2. Procesí, 3. Rubensův autoportrét © Tomáš Kubeš
3|
21
1|
2|
Rubens stále láká
Slavný barokní umělec, který mistrně spojil tradiční
nizozemskou malbu s benátskou školou.
Malíř prožil přes třicet let života
v Antverpách a vytvořil zde řadu
jedinečných děl.
Peter Paul Rubens byl nejen uznávaným
dvorním umělcem, ale vynikl také jako
diplomat. Vrozený šarm, dobré vzdělání, organizační schopnosti a pozorovací
talent dokázal uplatnit v nejvyšších kruzích a dočkal se i povýšení do šlechtického stavu. V Antverpách postavil rodinné sídlo Rubenshuis.
Umělecká dílna
Aby Rubens vyhověl všem zakázkám, měl
dokonale organizovanou uměleckou dílnu.
Zaměstnával desítky žáků a spolupracovníků, z nichž mnozí později vynikli jako
umělecké osobnosti (Anthonis van Dyck,
Jan Brueghel starší, Jacob Jordaens).
22
Rubens zpravidla vytvářel jen přípravné
skici, podle nichž pak spolupracovníci
zhotovili velký obraz. Pouze vybrané obrazy maloval sám.
Navštívíte-li Rubenshuis v současnosti,
můžete obdivovat nejen vnitřní vybavení,
ale i jeho architekturu. Čestný dvůr čtvercového půdorysu ohraničuje obytný dům
z pálených cihel a kamenné třípatrové
stavení v barokním slohu. Na první pohled
upoutá triumfální oblouk spojující starší
a novější části. Rubensův vztah k antice
dokládá krásná plastická výzdoba s mytologickými výjevy a postavami Merkura
a Athény. Z interiérů domu, jimiž nyní
vede prohlídkový okruh, zvlášť zaujme
Kunstkamer – galerie, v níž umělec přijímal hosty i přátele, velký ateliér či útulná
ložnice v bytě, kde žila Rubensova rodina.
Kromě Rubensových děl tvoří součást
expozice i obrazy malířů 15. – 17. století
a starověké předměty, které sbíral.
Ozdoby chrámů
Rubensova plátna najdeme i v několika
antverpských chrámech, především v katedrále Panny Marie, kde zvláště upoutají
triptychy Vztyčení kříže a Snímání z kříže
z první poloviny 17. století. Působivý, ale
o něco méně dramatický je jeho obraz Nanebevzetí P. Marie na hlavním oltáři. Další Rubensova díla s biblickými motivy se
nacházejí jednak v kostele sv. Pavla, a pak
také u sv. Jakuba, kde je malíř i pochován.
Rubensovy fresky původně zdobily též jezuitský kostel sv. Karla Boromejského, ale
bohužel zanikly při požáru v roce 1718.
Ivana Mudrová,
spisovatelka a nezávislá publicistka
3|
5|
4|
Antverpy
kde se téměř na každém kroku budete
setkávat s nezapomenutelným uměním
slavných malířů. Zároveň jsou i městem
módy a diamantů, městem s velmi působivými secesními cechovními domy. Městem nabízejícím neuvěřitelné čokoládové
kreace jako pralinky Burie a dorty a pralinky DelRey. Nespočetné hospůdky, kde si
můžete v klidu posedět.
6|
Antverpy leží padesát kilometrů
od Bruselu v deltě řeky Schelde
a jsou zároveň i mořským
přístavem, druhým největším
v Evropě hned po Rotterdamu.
Koncem šestnáctého století byly
dokonce hlavním evropským
obchodním městem.
Se svými 455 000 obyvateli jsou Antverpy druhým největším belgickým městem.
Za dobu své existence si vysloužily dvě
přezdívky: první zní Rubensovo město, protože zde žil a tvořil vlámský malíř Peter Paul
Rubens, a druhé pojmenování Jeruzalém
Západu Antverpy dostaly vzhledem k velké
židovské komunitě, která zde žije již od šestnáctého století.
Charakterizovat Antverpy několika slovy je
obtížné. Jsou městem, které na vás již při
prvním setkání dýchne historií, městem,
Mezi nejnavštěvovanější patří Pelgrom
a De Vagant specializující se na jenever,
z restaurací potom Brasserie Appelmans
či frietkot Max. Antverpy mají také jednu
z nejstarších zoo na světě, kdy si přímo
uprostřed města můžete prohlédnout
přes 4000 zvířat.
Město historie a umění
Dominantou města je gotická katedrála
na nábřeží Šeldy zasvěcená Panně Marii,
jejíž stavba trvala 269 let. Je opravdu monumentální, má délku 117 m, šířku 65 m
a náleží k ní 7 lodí a 14 kaplí. Nejvzácnější
ozdobou jsou Rubensovy obrazy. Jižně
od ní se rozkládá náměstí Groenplaats se
sochou Rubense v nadživotní velikosti,
na západní straně najdete bývalé hlavní
tržiště Grote Markt, jemuž vévodí 67 metrů dlouhá renesanční radnice a nádherné
cechovní domy z 16. a 17. století s bohatou pozlacenou sochařskou výzdobou.
Věhlasné jsou i kostely sv. Karla Boromejského a sv. Pavla.
1., 2. Rubensův dům, 3. Rubensova socha, 4. Grote Markt a socha Brabo, 5. Centrum Antverp, 6. Hrad Steen © Tomáš Kubeš
Antverpy jsou však i městem s barokním
leskem malířů, jako byl Peter Brueghel, Anton Van Dyck, Jakob Jordaens a zvláště Peter
Paul Rubens. Návštěvu Rubensova domu,
nazvaného prostě Rubenshuis, by neměl
opomenout žádný návštěvník Antverp.
Vyhledávaným je i Královské muzeum krásných umění a Muzeum Plantin Moretus.
Město diamantů a módy
Jestliže budete nasyceni uměním a historií, tak vězte, že Antverpy žijí samozřejmě i přítomností. Například diamanty.
Na náměstí královny Astrid najdete muzeum diamantů, o kousek dál se můžete
projít „diamantovými ulicemi“ ve čtvrti
Zurenborg, kde je jedno zlatnictví vedle
druhého. V ulici Appelmansstraat je obchod Diamondland, kde se každou sobotu od 14 do 17 hodin předvádí broušení
diamantů. Pod přísnou ostrahou skrytých
kamer se můžete projít po ulici Lange
Herentalsestraat, kde je nejvýznamnější
diamantová burza světa.
Pokud se zajímáte o odívání, máte o důvod víc, proč navštívit právě Antverpy.
V posledních dvaceti letech se totiž zařadily mezi módní metropole, jako jsou
Milán, Londýn nebo Paříž. Za návštěvu
stojí hlavně butiky Antverpské šestky,
především obchod nejkontroverznějšího z návrhářů Driese van Notena v ulici
Nationalestraat.
23
1|
Zděděno
po předcích
Bohatství a ojedinělost vlámského kulturního dědictví
vás okamžitě osloví.
Bez ohledu na to, ve kterém
z míst svou návštěvu Flander
začnete, vždy k vám budou
promlouvat svědkové jejich
bohatých a často pohnutých
dějin. Země historických
měst, katedrál, hradů a paláců
rozhodně stojí za poznání.
Flandry jsou jedinečné tím, že tu zůstala
zachována historická jádra měst z doby
jejich „zlaté éry“ mezi lety 1300 až 1500.
Ocitnete-li se na prostorných tržních náměstích s pyšnými štíty domů nebo před
radnicemi, do jejichž podoby a bohaté
výzdoby vtiskli dávní měšťané obraz svého úspěchu, bohatství a moci, jako byste
rázem podnikli výlet ve stroji času o celá
staletí zpátky. Vaše fantazie dostane
ve Flandrech mocné povzbuzení.
Vydejte se vzhůru po nekonečných schodech městských zvonic, prozkoumejte,
jak vypadají zevnitř jejich úchvatné „klavíry v oblacích“, zvonkohry, jež jsou pro
Flandry odedávna tak typické, že třicet
z nich bylo zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nebo
si naplánujte procházku křivolakými ulicemi, jež mají dosud středověký půdorys.
24
Co chvíli narazíte na pozoruhodný klášter,
špitál či rodný dům některého z umělců,
kteří proslavili Flandry po celém světě.
Vychutnejte si zvláštní kulturní lahůdky
Flander, například vyhlášené vlámské
gobelíny. Některé z nich jsou mimo jiné
dodnes pýchou mnoha českých zámků. Vydejte se po jejich stopách, třeba
do historické královské manufaktury de
Wit v Mechelenu. Poznejte středověké
hrady, především pevnost vlámských
hrabat Gravenstein v Gentu.
samostatné ženy – bekyně. Tichý půvab
těchto oáz klidu stojí za prozkoumání. Obzvlášť krásné komplexy tohoto druhu jsou
v Bruggách a Mechelenu.
Secesní elegance
Katolické Flandry jsou územím se spoustou
prvotřídních církevních památek. V katedrálách najdete bohatství soch a oltářních
obrazů od slavných umělců, nejen vlámských, jako je především Peter Paul Rubens
nebo Jacob Jordaens, ale i světových. Madonu pro Kostel Panny Marie v Bruggách
vytvořil například Michelangelo. Okna
katedrál zdobí honosné malby a mozaiky,
k vidění jsou skvosty nevyčíslitelné ceny, jež
byly v historii součástí církevních obřadů.
Chcete-li proniknout vlámské kultuře
pod kůži, jistě nesmíte vynechat Brusel.
Toto kosmopolitní město s mnohasetletým vlámským dědictvím nabízí mnoho
památek z nejrůznějších dob. Můžete
například zkusit utonout v moři bruselské elegantní secesní architektury, jež
dosáhla světového věhlasu. Málokde se
zachovala tak nedotčená do posledního
detailu jako v Bruselu. Čekají na vás zajímavé objevy v podobě celé řady nádherných domů podle návrhu zakladatele
stylu art-nouveau Victora Horty. Můžete
objevit půvaby dokonalého secesního
paláce Stoclet nebo zavítat do bývalého
skladu Old England, v souičasnosti proměněného v muzeum hudby, a navštívit
mnoho dalších architektonických skvostů. Vynikající jsou i bruselské památky
ve stylu art deco.
Zvláštností Flander jsou bekynáže, komplexy, v nichž trávily život bohabojné,
Naďa Klevisová
Hospodářské noviny
Kde se skrývá tajemství
katedrál
2|
3|
Leuven a Mechelen
4|
Leuven
Studenti a pivo, to jsou dva
charakteristické rysy Leuvenu,
pětadvacetitisícového města
ležícího třicet kilometrů
na západ od Bruselu.
Sídlí tu nejen nejmenší belgický pivovar
Domus, ale i Stella Artois, vlajková loď světové pivovarnické jedničky Inbew. A studenti? Díky nim získává město neopakovatelnou atmosféru.
Nejvíc žije Leuven večer, když se zaplní jeho hospody a bary, z nichž většina
má svou vyhraněnou klientelu: studenty
z určité koleje, profesory, místní intelektuály. Katolická univerzita v Leuvenu založená v roce 1425 papežem Martinem V.
je jednou z nejstarších v Evropě.
I když univerzitu, stejně jako celý Leuven,
těžce poškodily požáry a bombardování
během světových válek, nejstarší gotické
koleje a knihovnu vždy obnovili do původní podoby. V současné době zde studuje na 27 000 mladých lidí a na studenty
narazíte na každém kroku, nejvíce však
na náměstí Oude Markt ústícím v Grote
Markt v samotném centru města.
Mechelen
Historie se snoubí
se současností
Chloubou města je gotická katedrála sv.
Rombouta s vysokou věží, v níž se nacházejí dvě nejtěžší zvonkohry Belgie, které
mají dohromady 98 zvonů. Stojí na centrálním náměstí Grote Markt, kde se nachází i tři budovy, které jsou sídlem radnice,
pozdně gotický palác Paleis van de Groote Raad z 16. století, nedokončený gotický
belfort ze 14. století a někdejší soukenická
burza z počátku 14. století. Nákupní třídou
je podlouhlé náměstí Ijzerenleen, kde se
ve středověku konaly rybí trhy. Příkladem
harmonického propojení pozdní gotiky a renesance je Palác Markéty z Yorku,
vdovy po císaři Karlu Smělém, Markéty.
Tato žena, jejíž socha zdobí i náměstí Grote Markt, udělala z Mechelenu centrum
umění a kultury. V sobotu je možné si prohlédnout bývalou Královskou manufakturu tapisérií De Witt. Jen o kus dál se nachází Dvůr bekyní. Bydlení v těchto domech
dnes patří spíše k tomu dražšímu. Ve městě sídlí jedna zcela speciální škola – Vysoká škola hry na zvonkohru, na níž studuje
přes padesát studentů z celého světa.
Nejvýznamnější leuvenskou stavbou je
perla brabantské gotiky, monumentální
radnice, a kostel svatého Petra z přelomu 15. –16. století, kde je k vidění vzácný
obraz Poslední přijímání od Dirka Boutse.
Umělecké poklady skrývá zdejší klenotnice, například vzácnou gotickou sošku
Panny Marie, patronky univerzity a studentů. Leuvenské památky obdivuhodně
žijí a jsou nestárnoucí součástí bohatého
historického dědictví. V jedné z nejosobitějších starých čtvrtí, kde si od 13. století
stavěly domy zbožné ženy, bekyně, je
dnes luxusní hotel, ubytovna pro hostující profesory i studenty a konferenční
centrum. Typickou ukázkou cihlové architektury je zámek Arenberg z 16. století. V Leuvenu se nachází i nejstarší botanická zahrada v Belgii Hortus Botanicus
Lovaniensis založená roku 1738. Zajímavé sbírky vlastní Městské muzeum Van
der Kelen-Mertens
Pojedete-li z Bruselu do Antverp,
nemůžete minout bývalé hlavní
město tehdejšího Nizozemí
Mechelen. Svým kouzlem a historicky křivolakými uličkami vás
dostane podobně jako Gent.
1. Divadlo © D. de Kievith | 2. Grote Markt, Leuven © Tomáš Kubeš | 3. Grote Markt, Mechelen © Toerisme Vlaanderen | 4. Sochy, radnice v Leuvenu © Tomáš Kubeš
25
2|
1|
3|
Večery ve Flandrech
Kombinace vyhlášeného
gurmánství, bezpočtu druhů
piv a dobrých vín s možností
poznat bohatou klubovou
hudební scénu je pro
každého návštěvníka Flander
neodolatelným lákadlem.
Ať se ocitnete v Bruselu, Antverpách či starobylém Gentu, můžete si být jisti, že večer
se nudit nebudete. Tato flanderská města
mají totiž jeden společný rys. Pro všechny
bary, kluby a kavárny se vžil jeden společný název Café a i ten sebemenší podnik je
vybaven pódiem a zvukovou aparaturou.
Ve většině z nich se večer co večer konají
živé koncerty a ve větších a renomovaných
klubech není problém narazit i na kapely
zvučných jmen s mezinárodním ohlasem.
Hraje se všude
Hraje se všude a všechno, od blues, jazzu
a rocku až po moderní taneční záležitosti
jako techno, minimal, jungle a elektroniku, a najít si to svoje není problém pro
26
žádného hudebního fanouška. Stačí dojít
do příslušné čtvrti jednotlivých měst, kde
je soustředěn noční život, a večerní turné
po klubech s DJs či s živou kapelou může
začít. Narazit i na pět hudebních klubů
s různým žánrovým zaměřením vedle
sebe je dost obvyklý jev. Posuďte sami –
jenom v Gentu, městě s 240 000 obyvateli, je takových podniků na tři stovky. Až
na malé výjimky, jako jsou velmi prestižní
jazz klub The Music Village v Bruselu či
na taneční hudbu zaměřený klub Petrol,
který se nachází ve starém přístavu Antverp, se vstup většinou neplatí.
K poslechu dobrého blues či jazzu v podání dvou tří hudebníků vám většinou postačí padesáticentová přirážka, která vám
bude naúčtována ke každému nápoji, který si objednáte během hudební produkce.
Bonbonky taneční scény
Trošku jiná je situace, pokud se ocitnete
ve velmi exkluzivním podniku, jako je třeba chill out klubu Strantwerpen, který se
1. Pivo Kwak, 2. Dulle Griet, Gent 3. Jenever, Hasselt 4. Gentse Feesten, Gent © Tomáš Kubeš
nachází na pláži v Antverpách. Návštěvníci tančí přímo na písku anebo si mohou
udělat pohodlí na vypolstrovaných plážových lehátkách a k odpočinku za zvuků
mixujícího DJ jim obsluha může zapůjčit
ručník či deku.
Jde se do klubu
Klubová scéna ve Flandrech dost často
skýtá i řadu milých a nečekaných překvapení. V bruselské čtvrti Saint Géry, kde je
soustředěn noční život města a módní
a designový průmysl, se nachází taneční
klub Belga. Občas úplně inkognito v něm
vystupuje jako DJ americká hvězda Moby.
Klub Dépot ve stejné čtvrti si zase oblíbili zaměstnanci Evropského parlamentu
a různých mezinárodních institucí. S lehkou nadsázkou by se dalo říct, že narazit
na svého europoslance a dát si s ním taneček by mohlo být pro každého jedním
ze zpestření výletu do Flander.
Ivan Ivanov
mGuide
4|
27
1|
28
Nákupní pokušení
Trhy si vás získají
Pokud vyrážíte do některého
z flanderských měst, nechte
se svést přitažlivými vitrínami
elegantních obchodů
a podlehněte výhodným
nákupům.
Ve Flandrech jsou trhy
běžnou součástí života.
Narazíte na ně na každém
kroku a nakoupíte tady
cokoli. A rozhodně se nejedná
o podřadné zboží.
4|
Kde vědí,
co letí
2|
3|
Pokud vás zajímá, jaké
jsou momentální trendy
v designu, co se nosí,
v čem se bydlí a vůbec,
jakými věcmi bychom se
měli obklopovat, pak jsou
Flandry zastávkou, kterou
nemůžete minout.
Vzpomínky na cestu do Flander vám přinesou tradiční suvenýry. Pro ty movitější
to mohou být blýskavé diamanty z Antverp, většina turistů si odveze především
krajky z Bruselu či Brugg, starožitnosti
z bruselských trhů nebo výtečné pralinky
a lahodné pivo ve všech možných variantách, na které narazíte všude. Hlavní
nákupní centra najdete v Antverpách,
Bruggách, Bruselu, Gentu, Mechelenu,
Leuvenu či v Oostende. Pokud například
v sobotu odpoledne zavítáte na známou
pěší zónu do centra Antverp, kterou lemují obchody vyhlášených značek, snadno získáte pocit, že místní obyvatelé o víkendu jenom nakupují. Neděle vás však
rychle vyvede z omylu. Všechny obchody
jsou zavřené, protože den odpočinku
místní opravdu dodržují. Lidé relaxují, ať
už na kole, procházkami s dětmi a psy
nebo „lelkováním“ v kavárničkách. Nákupy suvenýrů tedy nenechávejte na neděli
a obstarejte si je včas. Na výběr je neuvěřitelně široký výběr zboží se sympatickými
cenami. Jedinou frustrací, která vás zde
může potkat, je vlastní neschopnost si
vybrat.
Bleší trhy mají pro nás tak trochu pachuť
nekvalitního zboží, ale nenechte se odradit, dají se na nich pořídit neuvěřitelně
krásné věci. Nejslavnější je asi trh na náměstí Grote Zavel v Bruselu, známý je
i sobotní trh v Bruggách na Zandstalls.
Oblíbené jsou trhy se starožitnostmi. Tradici má především trh v nejstarším belgickém městě Tongerenu, označovaný
za největší svého druhu v Belgii a druhý
v Evropě. Každou neděli se sem sjíždí
deset tisíc lidí, mezi nimiž najdete i obchodníky ze zámoří či Japonska.
Brusel je kouzelným místem s nádechem tradic. Vůně čerstvého perníku
vábí na centrální náměstí Grote Markt,
v jehož středu stojí nádherně nazdobený
vánoční strom a jesle v životní velikosti.
Dřevěné stánky jsou plné řemeslnických výrobků. Brusel má i své venkovní
kluziště. Vánoční trhy najdete samozřejmě i v dalších městech, v Antverpách
na Grote Markt nebo v „Benátkách severu“ – v Bruggách.
Inspiraci ani kreativitě tu nedochází dech v žádném směru. Ubytovat
se v trendy hotelu, jakým je například Dominicain v srdci Bruselu,
znamená, že už se nebudete chtít
„odčekovat“. Exteriéry i interiéry
tohoto hotelu také nesou rukopis
architektů ověnčených nejrůznějšími oceněními. Hotel Orangerie
v Bruggách má zase koloniálního
ducha. Originálních možností ubytování je ve Flandrech nepřeberně,
a přitom není pravidlem, že vždy
za velké peníze. Třeba hotýlek Brooderie v Gentu je levný a hostům
nabízí kromě romantického ubytování i vlastní pečivo.
Gabriela Novotná
nezávislá publicistka
Eva Brejžková,
nezávislá publicistka
Barbora Literová
Koktejl
Vánoční trhy
1. Nákupy, Antverpy © LDV United | 2. Modepaleis, Antverpy © Tomáš Kubeš | 3. Trhy, Bruggy, 4. Hotel Postiljon © Topí Pigula
Když se v létě posadíte na některou z početných terásek, objednáte si vafli, hranolky, čokoládovou
pěnu, pivo nebo jinou místní specialitu, můžete relaxovat kocháním
se kolemjdoucími. Je to radost pozorovat lidi, pro které je to, co mají
na sobě, výrazem sebevyjádření.
Nikdo se tady nebojí vypadat jinak.
29
Události ve Flandrech
1|
2|
Benátští a vlámští mistři
Den otevřených dveří památek
11. února – 8. května 2011
4. září 2011
Opětovné spojení jedinečného umění
dvou různých malířských škol – Bellini,
Tiziano, Canaletto – Van Eyck, Bouts,
Jordaens …
www.bozar.be
V tento den otevřou návštěvníkům své
brány nejrůznější muzea, galerie a jiné
historické památky, mezi nimiž budou
i jindy veřejnosti uzavřené budovy.
Vstupné je zdarma.
Luc Tuymans
Palazzo Rubens
18. února – 8. května
10. září – 11. prosince 2011
Putovní retrospektivní výstava jednoho
z nejvlivnějších současných belgických
malířů.
www.bozar.be
P.P. Rubens z méně známého úhlu
pohledu, na výstavě budou k vidění i
díla, která neměla veřejnost dosud šanci
spatřit.
www.rubenshuis.be
Otevření Královských zahrad
Přelom dubna a května 2011
Královské zahrady v Lakenu každoročně
otevírají své brány na tři týdny svým
návštěvníkům.
www.monarchie.be
3|
Ommegang
5. – 7. července 2011
Historické procesí konané v Bruselu na
počest Karla V. a jeho syna Filipa.
www.ommegang.be
Gentské slavnosti
4|
16. – 25. července 2011
Gentské letní slavnosti přitahují
návštěvníky především hudbou,
divadelními představeními a pouliční
zábavou.
www.gentsefeesten.be
Návštěva královského paláce
Tintinova dobrodružství:
Tajemství jednorožce
říjen 2011
Do kin bude v režii Stevena Spielberga
uveden belgický komiksový hrdina Tintin.
Europalia.brasil
4. října 2011 – 15. ledna 2012
Od roku 1969 organizuje Europalia každé
dva roky kulturní festival, který přibližuje
návštěvníkům kulturní bohatství některé
ze zemí celého světa. V roce 2011 padá
volba na Brazílii. Kulturní akce na více než
200 místech celé Belgie ale i zahraničí.
Slavnosti jeneveru
15. – 16. října 2011
Dva dny naplněné hudbou, uměním,
pouličním divadlem, jídlem a
samozřejmě jeneverem.
www.hasselt.be
konec července – začátek září 2011
5|
30
Zhruba na 2 měsíce v roce je Královský
palác otevřen široké veřejnosti.
www.monarchie.be
1. Ensor © Toerisme Vlaanderen | 2. Ommegang © Louis-Philippe Breydel | 3. Gentse Feesten © Tomáš Kubeš | 4. Portrét ženy © Museo Thyssen-Bornemisza Madrid | 5. Jenever Feesten © Tomáš Kubeš
1|
2|
3|
Brusel
Poblíž Atomia se nachází Mini Europe
se zmenšeninami známých staveb.
Mekka gurmánů
Řekne-li se Brusel, vybaví se
většině lidí nejspíš Evropská
unie, která má v tomto hlavním
městě Belgie své sídlo, pak
soška Manneken Pis – Čurajícího
chlapečka, možná i budova
renesanční radnice v centru
města nebo Atomium.
Atomium, symbol světové výstavy
z roku 1958 a poválečného průmyslového boomu, má pro Brusel stejný význam
jako Eiffelova věž pro Paříž, Palác admirality pro Leningrad, Kreml pro Moskvu
a Hradčany pro Prahu. Je vidět zdaleka,
vítá cestující dopravních letadel i automobilisty na dálnici. Představuje 165miliardkrát zvětšený model molekuly
železa a tvoří ho devět navzájem propojených koulí o průměru osmnácti metrů,
z nichž šest je přístupných veřejnosti.
Z avantgardních butiků a výloh obchodních
domů a obchodů na vás dýchá moderní
metropole, kde se dobře ví, co jsou trendy. Desítky útulných restaurací a kaváren,
v nichž je tak příjemné posedět a zapomenout na vše kolem. A také se výborně najíst, protože co se týká gastronomie, nemá
Brusel konkurenci. Vedle slavných gastronomických „chrámů“ s několika hvězdičkami
je zde bezpočet restaurací všech cenových
kategorií, kde si můžete dát výtečné jídlo.
Najdete je zejména v oblasti dolního města podél bulvárů a jejich příčných ulic mezi
Brouckerspleinem a Beurspleinem a v Královské čtvrti v okolí Louizapoortu, Naamsepoortu a De Zavel. Za všechny jmenujme
restauraci Chez Leon, Café du Vaudeville
a hospody Mort Subite a Delirium Tremens.
Svéráznou atmosféru má i rybí obchůdek
a zároveň restaurace na stojáka Noordzee.
Dorty a pralinky naleznete u královského
dodavatele Witamera a velký výběr piv v obchůdku s příznačným názvem Beer Temple.
Centrum města
Hlavní bruselské náměstí Grote Markt
si vás okamžitě podmaní svojí krásou,
pro niž bývá označováno za jedno z nejkrásnějších náměstí na světě. Jeho nej-
1. Galerie Sint Hubertus, 2. Grote Markt, 3. Manneken Pis, 4. Muzeum komiksů © Tomáš Kubeš
větší pýchou je rozlehlá gotická radnice
z 15. století s 96 metrů vysokou věží. Průčelí každého z třiceti domů je jiné, přesto spolu tvoří dokonalý, architektonicky
harmonický celek. Vrcholnou turistickou
atrakcí odehrávající se každý sudý rok je
přeměna náměstí v jednu kvetoucí zahradu za pomoci 600 000 begonií a 15 000
jiřin nejrůznějších barev.
Slavný manekýn Pis
O několik ulic dál, obdivována turisty z celého světa, je pověstná bronzová soška
Manneken Pis, vysoká pouhých šedesát
centimetrů. Manneken Pis vlastní na 800
krojů, jež jsou umístěny v bruselském
Městském muzeu. Nedaleko od Mannekena se nachází pověstné bruselské
trhy – Grote Zavel a Kleine Zavel a také
známá muzejní čtvrť s Královským muzeem krásných umění a Královským muzeem umění a historie. Hojně navštěvované
je i Hortovo muzeum a Muzeum komiksů.
Brusel má jako hlavní město belgického
království status dvojjazyčného regionu,
což je odrazem skutečnosti, že vlámské
obyvatelstvo na severu mluví holandsky
a valonský jih francouzsky. Nachází se zde
i královský palác se svým rozlehlým parkem a monumentální královské Lakenské
skleníky s jednou z nejrozsáhlejších a nejfajnovějších soukromých botanických sbírek na světě.
31
50 druhů
vynikajících
belgických piv!
Belgický pivní klub
restaurace Los v Oslu,
Perunova 17, Praha 3
tel.: 222 513 295
www.belgickepivo.cz
Ochutnejte pralinky čokoládového mága
Dominique Persoona!
32
V!VA PRAHA
Celetná 10, Praha 1
e-mail: [email protected]
www.vivapraha.cz
Les Moules
Přijďte k nám ochutnat jedinečné čerstvé mušle!
Jsou to Linenmussels, pěstované mušle
ze Severního moře u západního pobřeží Dánska.
Od doby, kdy je náš rybář pan Kaj vyloví,
neuplyne více jak dvanáct hodin, než se dostanou na Váš stůl.
Čerstvější už být nemohou ...
Nabídneme Vám také na 50 druhů skvělých belgických piv!
Les Moules
Pařížská 19/203, Praha 1
tel.: 222 315 022
www.lesmoules.cz
Špičková
belgická gastronomie
připravovaná
jedním z nejlepších
kuchařů Flander!
Saint Amour
chef Jo Nelissen
Oude Burg 14
8000 BRUGGE
+32 50 337172
[email protected]
www.saint-amour.be
Ochutnejte
belgické pivní speciály
v teple vašeho domova!
až 150 druhů ...
www.belgickepivo.com