v čísle... - MZSAOA Tanvald

Č. 113 - 04/2009 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Ü Elektrické křeslo dnes
obsadila Zdena Juklová
na str. 2
Prvňáci povídají o
svých zkušenostech se
školou Montessori
na str. 2 + 3
Ü
Ü Povídání o vaření v Eu-
restu s Helenou Žďánskou
si přečtete
na str. 3
Ü Na
festival Jeden svět
vzpomínají organizátoři
na str. 5 + 9
Slavnostní foto z
"maturiťáku" zdobí str. 6
Ü
Ü Jak bylo letos v Anglii
se dočtete na
str. 7
Do hlubin kantorovy
duše nahlédnete na str. 9
Ü
Jak se plní sny vám
prozradí Jan Mandrysz
na str. 10
Ü
Ü ... a tak dále ...
Celý měsíc jsme nacvičovali pohádku O hloupé myšce. Všichni jsme měli nějakou roli. Vyrobili jsme si svou
masku a 13. února jsme pohádku zahráli prvňákům, druhákům a třeťákům. Trochu jsme se styděli, ale nakonec
jsme to zvládli. Většině se pohádka líbila.
Honza Mašek 4.A
Jarní úvodník nejen o počasí a dobrých skutcích
Těžko tomu věřit, ale počasí posledních několika
týdnů – nebo stav teploměrů – se dá vystihnout jediným
souslovím – horská dráha. Meteorologové sice přes
týden hlásí extrémní příval teplého vzduchu s následky
převyšujícími dvacet stupňů, ovšem ty se zjevně zdržely někde u sousedních států a my tudíž se pohybujeme na tenkém ledě, přičemž hlava a informace televizí
vyslané napovídají, že dnes bude krásně a teplo, ovšem
končetiny by při odchodu ven v těch lehkých šatičkách
určených právě pro zmiňovaných dvacet stupňů byly
ve značném nesouhlasu – tedy pokud by se na nějaký
odpor přes ty omrzliny vůbec zmohly. Zrovna nedávno
jsem vyslechla v nejmenovaných večerních zprávách
předpověď počasí na další den a já z ní byla poněkud
vyvedená z míry. Na obrázku bylo celé sluníčko, doprovázené mraky, pod kterými se to přímo mokřilo jak
kapkami, tak i sněhovými symboly a teploty v rozmezí
mezi pěti a osmnácti stupni. To si z takové nabídky má
každý vybrat, co se mu nejvíc líbí? Jaký z toho vyvodit
závěr? Nejlepší předpověď počasí je ta, kterou si každé
ráno stanovíte sami tak, jak to bylo už pradávno. Člověk
pak aspoň necítí zklamání z nevydařeného dne, a to
jsem ještě ani nemluvila o přesnosti předvídat srážky…
Takový byl březen.
Ale pryč od tématu. Duben, měsíc, který už při
vyslovení svého jména odráží hned několik významných událostí. Na tu první jsme se těšili více vzhledem
k tomu, že nám přinesla pár volných dní. Ano, myslím
na Velikonoce, které pro nás více než křesťanský svátek
představovaly možnost prvojarních radovánek. Udržovat rodinnou pohodu považuji za celkem důležité,
proto byla o svátcích ideální doba na pěkný výlet.
Třeba se starší chorou babičkou, která toho světa za rok
taky moc nevidí.
Takže někdo určitě potěšil své blízké. A pokud snad
ne, máte možnost to napravit: Je tu příležitost začít
myslet na dárek pro svou maminku, aby na Den matek
viděla, jak na ni nedáte dopustit. Určitě bude víc než
potěšena. V případě, že nejste zrovna tvůrčí typy,
můžete nám, deváťákům, držet palce k nadcházejícím
přijímačkám. A také nezapomeňte na další významný
den, Den Země, a s tím souvisejícím sbíráním víček.
Jaro je klidná a mírumilovná doba, takže ať děláte
zrovna cokoliv, stojí zato myslet i na někoho jiného než
na sebe, a taky ho můžete nakazit pozitivní
náladou.
Fufka
Testy, testy...
12. února k nám přišla paní
z Republikového centra vzdělávání s tím, že budeme psát test.
Protože máme testů jaksi plné
zuby, všichni jsme se zarazili,
ale vysvětlila nám, že se to týká
našeho budoucího povolání.
Oddechli jsme si. Test trval dvě
hodiny a spočíval v tom, že jsme
odpovídali na různé otázky,
které se týkaly toho, co bychom
chtěli dělat, jací jsme. Ukázal
naši rychlost, bystrost, schopnosti, logiku. Byla to zábava,
byly tam zábavné úkoly, ale
také pěkně zapeklité, a museli
jsme to kolikrát stihnout i v časovém limitu. Po testu jsme
dostali propisky a dozvěděli se,
kdy asi dostaneme výsledky.
Několik z nás tam pak šlo s rodiči. Báli jsme se, co nám řeknou, ale nakonec byl snad každý
spokojený. Většině totiž vyšlo
to, co si přál. Ale výsledky jsou
pouze orientační a pomáhají
nám při rozhodování, když
nevíme, kam jít.
Vilík
Ze školního parlamentu
Zdravím vás!
V parlamentě se diskutovalo o Dni Země a
doufáme, že se vám
projektový den bude
líbit. Také chceme pochválit vedení za nová
umyvadla, která se
nám moc líbí. Doufáme, že se podle toho
budete chovat, přeci jenom to není
nejlevnější, tak ať nám dlouho vydrží.
Vilík
KRÁTKÉ ZPRÁVY
Ze školy na Šumburku
1.B navštívila knihovnu
l Byli jsme v knihovně. A četli jsme si tam.
Pomáhali jsme skládat pohádku. O perníkové chaloupce.
Jonáš
l Byli jsme v knihovně a naučili jsme se
chovat ke knihám a prohlíželi jsme si knihy.
A opravovali jsme knížku po skřítkovi.
Barča J.
l Byli jsme v knihovně se třídou. A pomáhali jsme opravovat pohádku O perníkové
chaloupce. Opravovali jsme, protože jim
jejich skřítek přeházel písmenka. A hráli
jsme hru a četli jsme knížky.
Simonka J.
Návštěva hlavní budovy
školy
Dne 13. 2. celá naše třída navštívila hlavní
budovu školy. Velmi se mi líbilo moderní
vybavení. Mají tam i moc hezký bar a také
se mi líbila učebna fyziky. Prohlédli jsme si
i ostatní učebny a potom si konečně šli zahrát vybíjenou a další míčové hry. A nejhezčí bylo, že jsme po skončení akce šli rovnou
na prázdniny.
Terka Janoušková 4.B
Jarní básničky od
dětí z 1.B Šumburk
Vezmu si sandálky
skočím do dálky
a natrhám si fialky
Síma
Jonáš
Ondra
Milé sluníčko
zahřej naše políčko
aspoň maličko.
Jonáš
Hanka
Martínek
ELEKTRICKÉ KØESLO
Dnes do elektrického křesla zasedla Ing.
Zdeňka Juklová.
Kde učíte raději, na OA, nebo na ZŠ?
To se nedá porovnávat. Ráda učím toho, kdo
se chce ode mě něco nového dozvědět, kdo
je ochoten diskutovat, kdo má chuť se zdokonalovat a na sobě pracovat. Pravdou je,
že jsem před příchodem do školství pracovala s dospělými lidmi, a proto někdy i
s mladšími žáky jednám jako se sobě
rovnými.
Jaký máte pocit, když přijdete do své třídy
8. A., a je tam velký nepořádek? Co říkáte
na to, že vaše třída dostala titul Hnoják
roku?
Ten titul si opravdu zaslouží. Dokážu jim
odpustit hodně, ale nepořádek mě fakt vytáčí. Často začínáme hodiny pětiminutovkou „zametání a sběr papírků“. Nevím,
možná se na smetišti cítí dobře, já ne.
Měla byste odvahu jet s 8. A. na školní
výlet, případně i na víc dní?
To není o odvaze. Chystám se jet se svými
žáky na exkurzi. Na výlety nejezdím. Na
každé akci by měl být program. Otázkou je,
kdo je schopen nést za své chování odpovědnost, kdo je schopen dodržovat pravidla,
ten pak bude moci jet.
Jak relaxujete? Jste totiž velmi aktivní
člověk, člověk vás nevidí se zastavit.
Mám ráda okolo sebe hodně lidí a baví mě,
když společně něco vytvářejí. Jsem ale introvert, takže pak musím zalézt do samoty
a odpočinout si. Jezdím na běžkách, chodím
do přírody, čtu knížky, jen tak se válím, jsem
se svými nejbližšími.
Jaké povolání byste si vybrala, kdybyste
nebyla kantorkou?
Už jsem v životě měla různé profese. Pracovala jsem v průmyslu jako manažer, podnikala jsem. Podle mě by měl kantor nejdříve
něco zažít, něco vytvořit a nasbírat zkušenosti. Pak je dobré je předat, proto jsem nyní
učitelkou.
Jste hlavní koordinátorka filmového
festivalu Jeden svět tady v Tanvaldě, co si
vlastně od této akce u nás ve městě slibujete?
Festival Jeden svět považuji za dobrou příležitost ukázat zejména mladým lidem, že
není všechno na světě úplně jednoduché, že
se všichni nemají tak dobře jako my. Pro mě
je to ale ještě víc. Vidím v tom příležitost pro
mladé lidi něco smysluplného dělat, něco
zorganizovat, zažít starosti, ale i úspěch
z dobře odvedené práce. Výtěžek navíc
pomůže potřebným, naše relativně malé
město se zviditelní. Vím, že to vypadá, že
taková akce nemá v Tanvaldě smysl, ale porovnejte. V Praze jsou statisíce mladých lidí,
na festival jich přišlo dvanáct tisíc, Tanvald
a okolí má několik tisíc mladých lidí a filmy
vidělo přes osm set mladých diváků! Nevím,
zda to víte, ale organizační tým v Tanvaldě
je věkově nejmladší (trochu mu kazím průměr) a jeden z nejlepších. To nejsou moje
slova, ale slova hlavní koordinátorky pro
ČR Lenky Lovicarové. A to snad má smysl.
Děkuji za rozhovor.
Marťa
Jak se daří dětem ve třídě s prvky Montessori
Blíží se konec školného roku a já jsem byla
požádána, abych napsala o tom, jak se daří
prvňákům na Šumburku. Myslím, že bude
dobré zeptat se samotných dětí.
Položila jsem dětem tyto otázky:
1. Jak se ti daří skoro na konci první třídy
a co ses už naučil/a?
2. Čeho si ve své třídě nejvíce vážíš?
3. V čem si myslíš, že je tvoje třída jiná?
Anička P.
1. Daří se mi dobře. Umím už psací abecedu
a ráda dělám s pomůckami. Baví mě číst a
psát psací písmena.
2. Asi nejvíc, že tady máme pomůcky a taky
že máme klidnou třídu.
3. Že si plánujeme svoji práci a můžeme si
pak vybrat, s čím budeme pracovat.
Honzík M.
1. Dobře. Umím hlavně písmenka, číst a
počítat do dvaceti. Taky už umím sestavit
stovkovou tabulku a baví mě s ní pracovat.
2. Pomůcek a paní učitelky.
Simonka J.
1. Umím už číst a umím skoro všechna
psací písmena. Počítám příklady do dvaceti. Baví mě úplně všechno.
2. Vážím si nejvíc těch pomůcek, co máme
ve třídě, protože nám pomáhají se učit.
3. Že každý můžeme podle plánů pracovat,
na čem zrovna chceme.
Matěj J.
1. Dobře. Už umím trošku číst a písmenka.
Baví mě ve škole dělat s pomůckami a psát
psacím do písanky.
2. Pomůcek.
Danielka F.
1. Mně se daří dobře. Už jsem se díky
pomůckám naučila počítat do tisíce.
Pokračování na str. 3
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Jak se daří dětem
ve třídě s prvky
Montessori
Pokračování ze str. 2
2. Že máme takovou paní učitelku, hodné
děti a hodně pomůcek.
3. Že ostatní třídy se učí jinak.
Petr Š.
1. Dobře. Umím už počítat do stovky a umím
číst. Nejradši mám matematiku.
2. Pomůcek a že máme paní učitelku.
3. V učení a jak se učíme.
Barča J.
1. Umím počítat příklady, číst a psát psacím.
Jsem spokojená s písankou a s matematikou
a geometrií. Baví mě všechno.
2. Já si vážím pomůcek a toho, že můžeme
hodně sami pracovat. Líbí se mi naše třída.
3. V tom, že se neučíme všichni společně, ale
každý podle toho, jak to zvládne.
Hanka M.
1. Daří se mi dobře. Umím číst, počítat, psát.
Nejvíc mě baví pracovat na plánech.
2. Pomůcek a že se můžeme samostatně
učit.
3. Že máme pomůcky.
Adéla Prašivková
Projektový den "Krásný pátek". V pátek 27. února proběhl v šumburské škole projektový den.
Vařili jsme a pekli podle receptů, které jsme si vybrali. Bylo to v rámci výuky o měření hmotnosti,
o které se učíme v přírodopisu. Rozdělili jsme se do čtyř skupin a každá skupina připravovala jiný
recept – perník, fešáka, motýlky, usměváčky a salát zaziky. Všem se to moc a moc líbilo.
Kuba Fajfr 4.B
Povídání o všem co vás zajímá o Eurestu s vedoucí školní restaurace
V předminulém čísle Školních novin jsme
diskutovali na téma zdravá výživa. Dnes
vám přinášíme odpovědi Heleny Žďánské,
vedoucí školní restaurace Eurest, na otázky
naší šéfredaktorky.
V našem posledním čísle ŠN jsme se několika články zabývali stravou obecně a
stravou ve školní jídelně Eurest. Četla jste
tyto články?
Uvedené články ve Studentských listech
jsem si se zájmem přečetla. Některé názory
z ankety na ZŠ i OA nám určitě pomohou
k tomu, abychom i dál mohli zlepšovat naši
službu.
Podle čeho sestavujete výběr jídel na jednotlivé dny? Podle ohlasů strávníků jsou
dny, kdy se sejdou čtyři oblíbená jídla a
jindy jsou na výběr méně populární pokrmy.
Pro sestavování jídelních lístků ve školním
stravování platí Vyhláška 107/2005 o školním stravování, tam jsou stanovena kritéria,
která musí dodržovat všechny školní jídelny
v České republice. A rozdělení na oblíbená
a méně oblíbená jídla? To je velmi subjektivní pohled. Vaříme pro šest set padesát
strávníků, kteří mají různé chutě a různé
stravovací návyky. Proto jídlo, které je
pro někoho oblíbené, je pro druhého
nepopulární.
Používáte polotovary? Pokud ano, v jakém
množství?
Polotovary v pravém smyslu slova nepoužíváme. Společnost Eurest používá "konvenienci". Konveniencí je například mražená
zelenina nebo centrálně připravené
brambory. Velká část této konvenience je
připravována podle receptů Eurest a pro
školní jídelny je dělána bez přidaných glutamátů, se sníženým obsahem soli a koření.
Použití těchto surovin nemá žádný negativní
dopad na kvalitu poskytovaných jídel.
Na některých školách se objevila novinka
v podobě ovocného či zeleninového salátu
k obědu zdarma. Strávníci v těchto zařízeních jsou nadšeni. Plánuje Eurest něco podobného, a nebo budeme muset i nadále
za zdravou stravu platit?
V současné době funguje ve všech školách
provozovaných Eurestem v České republice
jednotný systém. Každý týden je součástí
školního oběda pro žáky základních škol
zeleninový salát nebo ovoce nebo mléčný
výrobek.
Začátkem tohoto školního roku nastala
menší změna – další jídlo. Je chutnější,
podává se větší porce a i přes šestnáctikorunový příplatek je většinou hned pryč. Co
vedlo Eurest ke kroku přidat další „lepší“
jídlo?
Za rozšířením nabídky o další jídlo ("nadstandardního typu") je naše snaha o další
zatraktivnění našeho provozu. Musím říct,
že tato nabídka byla původně směrována
k dospělým strávníkům. Nečekali jsme, že
o dražší jídlo bude takový zájem i mezi žáky
a studenty. Celkový počet těchto jídel je
omezený a proto se stává, že v průběhu
výdeje toto jídlo dojde. Je potřeba ho chápat
pouze jako zpestření a ne jako rozšíření
standardní nabídky.
Co se děje s nespotřebovaným jídlem?
Jídlo, které se nevydá, musí být podle hygienické vyhlášky zlikvidováno. Proto musí
náš šéfkuchař velmi pečlivě odhadovat
počet jídel, která se uvaří. Na základě našich
letitých zkušeností už to umí velmi dobře.
A pokud se někdy netrefí přesně? Pak musí
rychle něco dovařit.
Chtěla byste našim žákům a studentům na
závěr něco vzkázat?
V první řadě bych chtěla poděkovat všem,
kteří se ve školní jídelně chovají jako
v opravdové restauraci. Děkuji také za
mnohé pochvaly, které od vás dostáváme.
Na druhé straně si však ceníme i vašich
připomínek a podnětů. Tady platí: “Když
jste s námi spokojeni, řekněte to jiným. Když
se vám něco nelíbí, řekněte to nám.“ A jestliže se vám povede říct nám to hned, je to
úplně to nejlepší. Když budete mít chuť,
napište nám, jaká jídla byste chtěli vidět na
jídelním lístku, nebo co bychom měli zlepšit.
Všechny reálné nápady určitě využijeme.
Také bychom rádi připomněli naši hru „Jíme
s Barvožroutem“, nezapomeňte, že i letos
budou pro výherce připraveny hodnotné
ceny včetně například horského kola,
spacáků a sportovního náčiní.
Přeji vám, abyste u nás nacházeli jen samá
„oblíbená“ jídla a aby se vám dařilo získávat
ve škole samé jedničky.
Za rozhovor děkuje
Martina Votočková
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY
Ahoj děti, jsem moc rád, že mi píšete.
Mám pro vás další odpovědi na dopisy,
které jste mi psali. Někteří z vás se mě ještě
ptali na drobnosti okolo Vánoc, jako je jídlo
a tak. Myslím si ale, že už je po Vánocích
docela dlouho a že už jsem vám Vánoce
podrobně vylíčil v minulém čísle našich
novin. Ale mám tu hrozně moc dopisů a
nevím, kde začít… Tak to zkusím třeba od
začátku…
Nejvíce jste se ptali, kdy jsem se narodil.
Na tuto otázku se mě ptali: Ondřej Zelinka,
Jana Schmidtová a Kateřina Kocourková.
Už jsem zjistil z rodného listu, že jsem se
narodil 1. ledna roku 1743, to znamená, že
už mi je 265 let. A tím odpovídám na další
otázku Aleše Ackermanna a Kateřiny Kocourkové, že už do školy nechodím. My
skřítkové chodíme od 12 let do 25 let do
“základní školy”, jak vy tomu říkáte, a pak
od 120 let do 130 let. Ale nebojte se, děti,
u nás je 130 jako u vás 21 a při dalším učení
jsme rozděleni do skupin a získáváme odborné vzdělání, které pak využíváme při
naší práci v lesním království. Někteří se
starají o léčivé byliny, další o lesní studánky
a potůčky, jiní o lesní plody a ti nejlepší
sledují a kontrolují drahé kovy v hlubokých
lesních slujích. Nejvíce starostí a škod způsobují nevychovaní lidé, kteří házejí v přírodě odpadky, hlavně ty z umělé hmoty. A
proto vás, děti, prosím, upozorňujte všechny, kteří se takto chovají, aby neničili přírodu. Anežka Dvořáčková a Miroslav Kiňa se
mě ptali, jestli by nemohli přijít na návštěvu,
ale to vás budu muset asi zklamat. Bohužel
to nepůjde, už jsem vám
o našem žití řekl více, než
bych měl, protože když někdo zjistí, kde bydlíme, tak
by to pro nás mohlo špatně
dopadnout. Pak jsem tu měl
jednu velice zajímavou otázku, a to od Honzy Maška.
Ptal se mě, jestli už jsem byl
někdy v Kořenově a nebo v Liberci. Tak
v Liberci už jsem byl, je to přece vaše krajské
město, tak už jsem tam musel být, ne? Ano
byl jsem tam, a to už několikrát. Ale zato
v Kořenově jsem ještě nebyl, ale věřím, že
dříve nebo později se tam určitě s kamarády
vydáme na výlet. Kája Řezáčová a Miroslav
Kiňa se mě ptali na koníčky. Mám mnoho
koníčků, jako snad každý. Rád chodím plavat a také mám rád různé další sporty, a než
bych to tady vyjmenoval, ani Školní noviny
by mi nestačily. Co se týče kouzlení, tak
pomocí kouzelného proutku čarovat můžeme, ale jenom když je to opravdu důležité,
jinak ne. Tak asi zklamu Martina Baloga,
kterému nemůžu vykouzlit to, co si přál. Ale
na toto se mě ptali i Dominika Pulová, Martin Beke a Filip Kotlár. Filip a Martin se mě
také ptali, jestli mám auto a jestli je to Ferarri. Tak auto nemám, my totiž všude chodíme
pěšky, abychom si užili cestu. Lukáš Kerhart
se ptal na počet kamarádů. Mám jich tolik,
že bych to ani nespočítal.
A to je pro dnešek vše, už mě opět bolí
ruka a nemůžu psát, hrozně jste mě potěšili
svými dopisy a doufám, že dostanu další.
Angel
2x o Hnojáku školy
l Musíme s potěšením říci, že v 8.A už
není ten příšerný nepořádek každý den a
hned od rána. Přesto se ale osmáci řadí
nepořádkem na 1. místo, takže i ve 3. čvrtletí je titul Hnoják školy oprávněný. Doufáme, že na konci roku zůstane první místo
neobsazeno.
školní parlament
l Do osmé třídy chodím každý den. Často stojím mezi dveřmi a říkám si: Co je to
tady za děti, že tu mají takový nepořádek!
Že by tady bydlela prasátka? Nebo jiná
hospodářská zvířata? Asi ano. Vždyť na
sebe volají: “Vole!" "Krávo!” Na chodbě
potkávám hezké děti a čistě oblečené. Které
z nich chodí do osmé třídy? A tak mě často
napadá, že bych ráda viděla, jaké je to u nich
doma. Kdyby to šlo, proměnila bych se
v mouchu a zaletěla bych se podívat, jaký
mají doma pořádek. Právě dnes to ve třídě
vypadá hrozně. Usedám, zavírám oči a už
jako moucha vletím oknem do první rodiny.
Je tam pořádek. Mají uklizeno, žádné PET
lahve na zemi, jídlo se neválí po koberci,
salám není přilepený na stropě. A stejné je
to i v ostatních rodinách. Zajímavé je i zjištění, že členové rodiny mluví slušně. Kde se
tedy berou výrazy, které slyším ve škole?
Kdy nastává přeměna? A důvod? Že by
nebyli žáci moderní, kdyby nemluvili sprostě? Totéž se týká kouření. Kdo ještě kouřit
nezačal, určitě přišel o prestiž, ale ušetřil si
zdraví i peníze. Tak nevím, jestli se dočkám
toho, že do konce školního roku přijde 8.A
na to, že v uklizené a čisté třídě jde všechno
lépe – hlavně učení.
(Autor není pedagogickým pracovníkem)
Karneval ve školní družině. To bylo rojení! Děti ze ŠD se tak těšily na karneval, že se hned převlékly do masek a pyšně se v nich nesly na oběd.
Děti plnily spoustu veselých úkolů a soutěží. Danielce z 1.A se nejvíce líbil tanec pod provazem, který se neustále snižoval. Aničce a Adámkovi se
líbilo pinkání a tancování s balónkem a kloboukem. Velký úspěch slavily závody autíček. Malá autíčka se namotávala na tužku. Nezapomněli jsme ani
na pití, občerstvení a odměny. Nejdůležitější je, že jsme si užili spoustu legrace.
Nikolka, Ondrášek, Marian, Marek, Eliška, Kubík
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY
Festival Jeden svět je za námi: jaký byl?
Již třetím rokem se u nás v Tanvaldě konal
mezinárodní filmový festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.
Organizace se opět zhostil Studentský klub
při OA, ovšem na pomoc přišli studenti ze
všech ročníků. Pod vedením profesorky
Zdenky Juklové byl v pondělí 23. 3. festival
zahájen v kině Jas a až do středy 25. 3. se zde
promítaly různé dokumentární filmy pro
školy i pro veřejnost, probíhaly besedy a
nechybělo ani věru slavnostní zahájení plné
tance a hudby a kdo chtěl, mohl ochutnat i
jídlo z cizích zemí.
Jak už bylo řečeno, festival je v našem
městě pořádán již potřetí a návštěvnost rok
od roku roste, letos navštívilo festival v Tanvaldě téměř osm stovek diváků. V dopoledních hodinách běžely projekce pro žáky a
studenty, které uváděly tyto moderátorské
dvojice – Petra Herbrigová a Martina Votočková (2. ročník), Dáša Gallyasová a Honza
Sklenička (3. a 2. ročník), Pavlína Kubáčková a Dáša Gallyasová (3. ročník). Všichni
moderátoři svou práci odvedli více než
dobře, neposedné publikum uklidnili,
mladší ročníky zaujali a besedující hosty
zasypali otázkami.
Projekce pro veřejnost moderovali opět
Petra Herbrigová a Martina Votočková,
Marek Brumlich a Honza Sklenička (3. a 2.
ročník). Co se týče návštěvnosti, divácky
nejúspěšnějším se ukázal být dokument
René režisérky Heleny Třeštíkové. Film
sleduje život třicátníka Reného, který již od
mládí tráví život prakticky pořád ve vězení,
protože s nálepkou „mukl“ se na svobodě
žije těžce. Besedovat k nám přijel hlavní
protagonista filmu René Plášil a diskuze
s ním byla protkána smíchem a veselím, i
když téma nebylo moc zábavné.
Ovšem René nebyl jediným zajímavým
diskutujícím, povídat si o globálních problémech, s kterými se budou muset vyrovnat mladé polistopadové generace, přijel
třeba charismatický kněz Aleš Jaluška. Ten
studentům OA osvětlil problematiku islámu. Dále pak přijela Lucie Kundra z organizace Člověk v tísni, která nám osvětlila
těžkou situaci v Barmě, a naskytla se i možnost popovídat si se studenty z cizích zemí.
Pro mladší školáky byly ve středu připraveny místo debat zajímavé soutěže a aktivity,
které je opravdu bavily.
Organizační tým, kterému patří status
průměrově nejmladšího v republice, rozhodl, že výtěžek ze vstupného a z prodeje
výrobků studentské společnosti FimArt
poputuje na klub handicapovaných sportovců z Tanvaldska Sluníčko. Navíc všichni,
kteří se aktivně zapojili do příprav festivalu,
zjistili, jak to funguje v doopravdovém
týmu: „Opět jsme jako organizátoři o hodně
zkušenější, museli jsme řešit spoustu
složitých situací a festival byl pro nás
obrovskou zkušeností do života,“ svěřil se
Honza Sklenička.
Nejlépe to nakonec zhodnotila hlavní
koordinátorka paní profesorka Zdenka
Juklová: „Festival se letos povedl, návštěvnost vystoupala na čísla, která jsme si zhruba vytyčili a těšíme se opět na další rok,
kdy bude tradice festivalu v Tanvaldě
pokračovat.“
Marťa
Z vernisáže výstavy Z vězeňských spisů. Více najdete na straně 11.
Parlament OA
Tento a minulý měsíc se
studentský klub zaměřil
hlavně na organizaci
filmového festivalu Jeden svět. Festival je nyní
úspěšně za námi, projekce v kině Jas navštívilo téměř osm set diváků. Výtěžek ze vstupného a z prodeje výrobků studentské
společnosti FimArt poputuje do klubu handicapovaných sportovců z Tanvaldska
Sluníčko. Tradice pořádání festivalu nezanikne a kdo chce, může se příští rok přidat
ke studentům nynějšího druhého ročníku,
kteří budou příští rok Jeden svět organizovat.
Marťa
Soutěž o logo
V měsíci únoru proběhla soutěž o návrh
loga Studentské společnosti. Zadání bylo
jednoduché: jakýmkoli způsobem vytvořit
logo pro Studentskou společnost OA, které
může i nemusí vycházet z loga OA. Soutěžilo se napříč všemi ročníky a komise vybírala ze šedesáti různorodých návrhů, až
nakonec zvítězilo logo Dáši Gallyasové z III.
ročníku (viz str. 6). Výherkyni srdečně gratulujeme a odměnu vřele přejeme. Marťa
HOROSKOP
BERAN – Už se nemusíte bát vysvědčení,
dejte si na chvíli oddech, po tak namáhavé
práci si ho zasloužíte.
BÝK – Neseďte doma, vyražte si s přáteli
na výlet, určitě přijdete na nové myšlenky,
které pak uskutečníte.
BLÍŽENCI – Po dlouhé době si připadáte
užiteční a milovaní, každému s chutí pomáháte!
RAK – Relaxujte, budete to potřebovat, čeká
vás velká zkouška. Zvládnete ji, nebojte.
LEV – Chytl vás duch tvořivosti? Kupte si
kuchařku a dejte se s chutí do práce.
PANNA – Co takhle uspořádat párty pro
přátele? Třeba v noční košili nebo masce?
VÁHY – Vaše nálady jsou k nesnesení,
uvědomte si to.
ŠTÍR – Čím víc dostáváte, tím víc chcete,
dejte si pozor, aby vám nakonec nezbylo
nic.
STŘELEC – Vaše šípy každeho probodávají jako meč. Uberte ze své tvrdohlavosti a
vzteklosti.
KOZOROH – Jen jíte a přibýváte na váze,
měli byste začít cvičit, dokud to jde!
VODNÁŘ – Pořád se nudíte a už vás to
nebaví? Najděte si nějaký koníček, jinak se
nudou sežerete.
RYBY – Čím víc se blíží vaše narozeniny,
tím víc jste citliví a podráždění. Myslete na
něco hezkého a příjemného. Určo se to
zlepší.
Denísek
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY
Studentský klub opět
vyhlašuje fotosoutěž!
Ve středu 1. dubna 2009 proběhla v Tanvaldě velikonoční sbírka “Pomáhat je radost” pro nadaci
Adra. Děkuji moc všem jmenovaným dobrovolníkům – studentům OA: Aljančičová Klára, Chlupáčová Andrea, Kulhánek Roman, Kurpitová Adéla, Lauová Zuzana, Pospíšilová Lenka, Vavřínová Pavla, Hušková Monika za účast! A i těm, kteří přispěli! Výtěžek sbírky je 7 234 Kč. Výtěžek
sbírky bývá vždy rovnoměrně rozdělen mezi tři typy pomoci, kterým se ADRA věnuje. Třetina
peněz je určena pro dlouhodobé rozvojové projekty v zahraničí, třetina pro humanitární pomoc při
mimořádných událostech a třetina bude použita na projekty realizované v jednotlivých regionech
České republiky.
Ildikó Králiková
Fotografové a
fotografky pozor!
Studentský klub
tento rok opět vyhlašuje velkou fotografickou soutěž na
téma Jizerskohorské vodní nádrže. Minimální rozlišení fotografie musí být 1600x1200
px, maximální hranice není stanovena. Každý z vás, kdo se nebojí, že svého miláčka při
focení utopí, může poslat až pět soutěžních
fotografií, a to buď na e-mail: eva.koucka
@mzsaoatanvald.cz, nebo zajít za profesorkou Kouckou osobně do počítačové učebny.
Soubory pojmenovávejte ve tvaru jmeno_
prijmeni_X_Nazev_snimku.jpg, přičemž X
je pořadové číslo 1 – 5.
Vyhodnocení soutěže proběhne 11. 9.
2009, snímky posoudí porota složená z profesionálních fotografů, pedagogů OA a
odborné veřejnosti. Trojici vítězných snímků necháme vyvolat a vyvěsit na chodbách
OA.
Takže se nebojte a foťte o sto šest!
E. Koucká a RR
Maturitní ples Obchodní akademie 2009. Studenti a studentky maturitního ročníku Obchodní akademie v Tanvaldě uspořádali dne 6. 2. 2009
v místní sportovní hale ples, kde se všichni bavili až do ranních hodin. Letošní ročník zahájil velmi netradičně, a to tím, že si přichystal vlastní taneční vystoupení v kovbojském stylu, které bylo velkým překvapením pro hosty. Následně přišlo předtančení tanečního páru, který předvedl několik
ukázek z latinsko-amerických tanců. Poté přišel na řadu nástup maturantů v plné kráse a mohlo začít šerpování, které bylo zatraktivněno veršem,
ušitým přesně na míru každého studenta. Program budoucích maturantů pokračoval přípitkem, společným focením a také tančením. Moderování se
ujal Jan Žíla a o zábavu se postarala živá hudba pod velením Big Bandu Luboše Otla z Liberce. Ústní maturitní zkoušky čekají na studenty už v květnu
letošního roku. Studenti, kteří maturitu úspěšně zvládnou, se budou moci přesunout na vysoké školy a vyšší odborné školy. Jako jedna z maturujících
přeji sobě i svým spolužákům hodně štěstí a pevné nervy! Však my to zvládneme!
Petra Ferencová, IV. ročník OA
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY
Cesta do Anglie za vzděláním i za poznáním
Klapla půl druhá hodina odpolední a my
vyjeli z Tanvaldu celkem pohodlným žlutým autobusem od firmy STUDENT AGENCY. První naše cesta směřovala do Velvar,
kde jsme nabírali základní a střední školu
Velvary, s kterou jsme strávili náš celý týdenní pobyt. Cesta autobusem probíhala
v klidu, akorát malí lumpové z velvarské
základky večer nechtěli spát, takže otravovali všechny kolem.
Okolo šesté hodiny ranní jsme dorazili do
přístavu v Belgii, kde jsme čekali na trajekt.
Někteří se nemohli dočkat, jiní zas do sebe
futrovali kinedryly a modlili se, aby už ta
hodina a půl strávená na houpavém moři
byla za nimi.
Konečně jsme uviděli to krásné pobřeží
Anglie. Všichni jsme se rychle odebrali do
autobusu, vylodili se a pokračovali v cestě.
Navštívili jsme katedrálu v Canterbury,
hrad v Hastings a jeskyně Smugglers.
Po tak náročné cestě autobusem a dni
plném nových zážitků jsme byli rádi, když
si nás naše nové rodiny vyzvedly na meeting
pointu a odvezly do nových týdenních
domovů v Hastings.
Doma nás čekalo představování rodině,
ubytování, pravá a hlavně velká anglická
večeře a pak těšení na další den.
Ráno do koupelny, rychle na snídani a
pak hurá na bus stop, kde nás nabíral každý
den autobus a vezl nás do školy. Tam jsme
se učili od 9 do 12 hodin angličtinu. Sice jsme
nerozuměli všemu, co po nás učitelé chtěli,
ale umíme se dobře přetvařovat :-).
Po tříhodinovém namáhání mozkových
závitů jsme nasedli do autobusu, který nás
vozil na nejzajímavější místa v okolí
Hastings.
Navštívili jsme města Battle a Rye, zúčastnili jsme se krásné procházky na Seven
Sisters, nakupování v Brightonu, blbnutí
v observatoři a poslední den jsme jeli
pozdravit královnu do Londýna. Ta měla
zrovna nějakou schůzku nebo co, takže na
nás neměla čas. My nemarnili ten svůj a šli
po památkách a zajímavostech – viděli jsme
Buckingham, Big Ben, byli jsme na Trafalgar
Square, prohlédli jsme si The British museum, viděli jsme Tower Bridge a nakonec
jsme jeli lodí po Temži.
Vystoupili jsme v části, která se nazývá
Greenwich. Malým kopečkem jsme vystoupali k nultému poledníku, následovalo
focení a odjezd směr pravý domov.
Maky a Moni
...A CO NA TO
IVAN?
Je progrese agrese regresí?
Jééé! O čem to dneska bude? Co to je za
slova? A dávají vůbec smysl?! Následuje
pitva: Progrese = pokrok, vývoj, rozvoj.
Agrese = násilí, násilnost. Regrese = opak
progrese, návrat, „zpětný chod“.
Tak už začínáte rozumět nadpisu? Výborně, pokračujme dál. Můžeme souhlasit s tím,
že rozvoj agrese je návratem do dob dávno
minulých? Můžeme, ale nemusíme. Člověk,
takové trochu lepší zvíře, v sobě vždy nosil
nějakou tu agresi či agresivitu. Někdo více,
jiný méně. Pud, který velí zvítězit, vyhrát,
pokořit, abych sám nebyl pokořen.
Jaký je rozdíl mezi tehdejší pudovostí a
dnešními formami agrese? Celkem zásadní,
tedy alespoň z mého pohledu. Dříve si člověk agresí obstarával potravu nebo si bránil
vlastní zdroje a domovy, aby skutečně jen
přežil. Jeho případné násilnické projevy byly
jasně čitelné: „Dej mi tuhle kořist, a já tě
nezabiju (možná).“
Dnes agrese a agresivita namnoze nenaplňují účel přežití, ale primárně slouží k pobavení se a kompenzaci vlastních chyb a nedostatků. Stačí si přečíst noviny, porozhlédnout
se po českých silnicích a vstrčit hlavu do
běžné třídy základní školy. Zde se člověk,
zhýčkaný a rozmazlený, už nemusí obávat
toho, že by neměl co do úst nebo že by mu
sebrali domov, případně neměl co na sebe a
nepřežil zimu. Ale agrese je zde pořád. A
stupňuje se. Stává se rafinovanější. Není už
zdaleka tak čitelná: „Tebe nemám rád, ale
kamarádím s tebou jen proto, abych tě mohl
zlikvidovat. Teď a tady se s tebou směju, ale
za rohem tě pomluvím, nenechám na tobě
nit suchou. Nebo ještě lépe – anonymně
o tobě napíšu všechno všem na internet. A
doplním to nahrávkou!!! Ale neboj, tobě do
očí to přímo neřeknu, dál se budu tvářit jako
tvůj největší kámoš.“A proč to všechno? Aby
se člověk bavil na účet slabšího. Co může být
větší vzrůšo, než bitka natočená na mobilní
telefon? Než pořvávání nadávek za zády
postaršího člověka? Než posprejování něčí
garáže? A že je někdo z toho takzvaně „na
nervy“? Nevadí, o to jde.
Jde nám skutečně o tohle? Není to onen
návrat z nadpisu? Regrese k horšímu? Jistě,
vizionářské projekty šťastného a ideálního
světa ponechme raději sektářům a duchovním vůdcům a raději připusťme každodenní konfrontaci s agresivitou. Ale vzkažme
agresorům, že jejich postavení a role se rázem může změnit v momentě, až na jejich
místo nastoupí někdo silnější a rafinovanější – stane se z nich oběť. Tento člověk si
prožije to, co činil druhému. Ale na to, aby
něco napravil, už bude pozdě. Zatraceně
pozdě. Nebude tedy lepší vzdát se agrese a
agresivity už dnes? Zkusit se bavit jinak?
Pozitivně, radostně? Hrou? Jen si povídat,
vyprávět? A naslouchat? Co vy na to?
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
Naše anketa o tom, co děláme ve svém volném čase
Jak asi tak vypadá takový člověk bez jediného
zájmu? No, rozhodně nemytý, stále se mračící,
znuděný, zničený člověk bez špetky fantazie a
ideálů. Chodil by zlenivěle, jako by ho obtěžoval
každý sebemenší pohyb, a v pytli po babičce.
Vypadal by dvakrát starší než ve skutečnosti.
Konec konců spánek, trendy nebo starost o sebe
jsou svým způsobem zájmy. Bez znalosti o hobby chybí člověku ta správná radost ze života.
Takové ty drobné radosti, které ale na duši
účinkují jako jemný balzám a zaručují nám
bezprostřední růžovou náladu.
Jen stěží si my, lidé 21. století, dovedeme představit jediný týden bez moderních technologií,
které nás obklopují. Že nám tyto hračičky a vychytávky nejen usnadňují obyčejný život, ale
také u nich dokážeme strávit celé dny, na tom se
jistě shodneme. Jen málokdo už pak přemýšlí nad
tím, co tomu všemu předcházelo. Jaké záliby měli
kdysi naši předci? Počítače ani sportovní náčiní
to jistě nebyly, ovšem lidé jsou dost zvídaví
tvorové… Už ve starověku se bavili sportovním
sázením – vemte si třeba Řím a jeho proslulé
gladiátory, nebo takové oslavy, skákání přes
oheň, indiánské nábožensko–veselé tradice, které
předcházely dnešním, řekněme trochu víc živějším, společenským událostem, které toho s uctíváním bohů moc společného nemají, ovšem základ je stejný. Základ je položen na radosti,
která z nás dělá veselé a inteligentní tvory. Protože i z koníčků se toho dost naučíme. Jestliže by
se někdo odvážil tvrdit, že nemá absolutně žádné koníčky, je to pořádný lhář. Vždyť i ve spánku se dá najít velká záliba. Ale jen málokdo se na
tuto oblíbenou nutnost upamatoval v naší anketě, pořádané na kompletním druhém stupni. A
jakže to dopadlo? Tady jsou výsledky plus pár
nejčastějších či zajímavějších odpovědí.
Co si představuješ pod pojmem hobby a
myslíš, že je pro člověka důležité? Proč?
Naprosto jednoznačných 80% je pevně přesvědčeno, že koníčky jsou dost důležité. Pár
vysvětlení naleznete níže. Zbývajících 20%
buď neví, nebo nepřikládá zájmům takový
význam.
„Hlavně sport je důležitý, abychom nevypadali jako sádelnatý koule.“ – „Příležitost
seznámit se s lidmi.“ – „Koníček – to, co nás
baví a myslím si, že je důležité, abychom se
bavili.“ – „V dětství se nám nějaká činnost
začne líbit a v budoucnu ji můžeme dělat i
v práci nebo závodně.“ – „To je radost ze
života – hobby.“ – „Lék proti nudě, blbostem
a poflakování se městem.“ – „I pro rozvoj je
to důležitá věc.“ – „Člověk, který má koníčky, je člověk ve svém živlu. A tak to je
správný.“ – „Co? Bez nich bych chrápal
nudou.“ – „Zalybi, a aby vevolnem čase
někoho něco bavylo.“ (Pozn.: vytrženo
z kontextu.) – „To je věc, do které mi nikdo
nekecá, že?!“ – „Dva druhy – zdravé – sport
a nezdravé – počítač, což je mnohem příjemnější.“ – „Vše, co nesouvisí se školou.“ –
„Koníčky jsou důležité, protože jsou pro
člověka důležité.“
Co děláš ve volném čase ty? Tady se nám
sešlo široké spektrum jednotlivých činností.
Favoritem se s 48% staly sportovní aktivity
(hlavní zásluhy sklidilo kolo a snowboard),
což je moc příjemné v době, kdy svět přímo
zaplavila PCmánie. Na druhém místě jsou
zmiňované počítače se 40%. Třetí a čtvrté
místo obsadilo chození ven a tvůrčí činnosti,
především malování.
„Mě nic nebaví.“ (Pozn.: Nekecej!) – „Pařim
na kompu.“ – „Na nic nemám pořádně čas
kvůli tý zas…. škole.“
Kolik času týdně svým koníčkům věnuješ?
Do rozmezí 0 – 10 hodin se vešlo zhruba
30% dotázaných. V rozmezí 10 – 20 se pohybovalo 15%. 40% se svým zájmům aktivně věnují více než 20 hodin týdně. Zbývajících 15% se buď zdrželo hlasování, nebo by
se jim chtěli věnovat daleko víc, ovšem
překážkou je škola, která je až příliš zaměstnává.
„Každý den – celý den.“ – „Aspoň 200 hodin.“ (Pozn.: na to, že týden má 168 hodin,
dost dobrý výkon.) – „Škola to brzdí.“
Týká se tvé hobby také oboru střední školy, na který se chystáš, nebo budoucího
povolání? Rovných 50% odpovědělo jasné
ne. 31% se chystá na školu, kde se jim jejich
koníček bude hodit. A přes 11% je na hranici nebo si nejsou jisti. Zbytku se zjevně
otázka zdála být příliš složitá.
Chtěli byste provozovat nějaké hobby, ale
brání vám v tom rodiče nebo finance? Více
než 45% po nemožném koníčku nesní. 33%
dotázaných takový sen naopak má a jejich
nepřítelem jsou peníze, v dalších 17% jsou
proti rodiče – především maminka. A zbylým
5% dělá překážku nedostatek času.
„Chtěl bych zkusit airsoft, ale je málo času
a financí a za dva roky odhodit pistoli, která mě stála pět tisíc, do věčného zatracení,
na to si nechám zajít chuť.“ – „Spíš jsou naši
štěstím bez sebe, že něco občas dělám.“ –
„Chtěl bych mít ponorku a zkoumat souš.“
„Finance, a pak mi říkejte, že prachy nejsou
všechno.“ – „Jo, chtěla bych hrát fotbal, ale
máma říká, že je to pro kluky, ale já ho stejně
hraju.
Všem zúčastněným děkujeme za jejich
názory.
Fufka
Jak se dá také trávit volný čas? S modely
Dne 7. března jsem se zúčastnil spolu se svým bratrem soutěže Sezemice Model 2009 aneb
setkání pod “Kuňkou” plastikových modelů v ZŠ Sezemice, poblíž Pardubic. Modelaříme
spolu už nějakou dobu a touhle přihláškou jsme si chtěli dokázat, že modely, které už
máme hotové, za něco stojí. V ZŠ nás přivítal tým zkušených porotců, kteří hodnotili celkem
stotřiadvacet modelů. Modely byly seřazeny do jednotlivých kategorií. Průběh setkání byl
zajímavý a napínavý. Pokukovali jsme všichni po sobě a obdivovali modely ostatních
fandů. Kolem 15. hodiny byly vyhlášeny výsledky soutěže a rozdány ceny. Naše několikaměsíční snažení přineslo výsledky. Obsadili jsme 2. a 3. místo, každý ve své kategorii.
Jsme rádi, že jsme si okusili soutěžení se vším všudy. Těšíme se na další soutěž, ale teď
nás čeká další práce, která nám zabere spoustu volného času, ale stojí to za to.
Aleš Ackermann 4.A a Radek
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
... a opět nahlížíme do hlubin kantorovy duše
Tak nevím.
Je dnes to zastupitelstvo,
nebo ne?
Všechno funguje
tak, jak má.
Tak kdo má pravdu,
já, nebo ty?
To není možné, dnes 8. A pochválili!!!
Teď mluvte vy.
Mně už vyschlo v krku.
Ještě že jsem se
naučil psát.
Do svého nitra vám dnes nechali nahlédnout:
Mgr. Eva Ježková, Ing. Václav Dedera, Mgr. Eva Hýsková, Ing. Zdeňka Juklová,
Mgr. Vlasta Josífková a Mgr. Ivan Nývlt.
Foto V. Koucký
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
Jak se uskutečňují sny aneb Otázky pro Jana Mandrysze
Jistě víte, že u nás učil Jan Mandrysz (aprobace zeměpis, anglický jazyk). Po roce se
však rozhodl, že by chtěl poznat svět. Jeho
první kroky vedly do Nepálu. O jeho cestě
jsme vás informovali ve Školních novinách
před rokem. Dnes jsme se ho zeptali, jak
si plní své sny dál.
Které země jste v poslední době
procestoval?
Za poslední rok jsem byl ve Španělsku,
Andoře, Černé Hoře, Albánii, Chorvatsku,
Slovinsku a Slovensku. Bohužel mi nevyšla
cesta do Jižní Ameriky, tak jsem procestoval
aspoň hory v Evropě.
Jaký druh cestování upřednostňujete a
proč?
Nejradši cestuji v malé skupině kamarádů
(čtyři až osm lidí), kdy si všechno plánujeme
sami – je to levnější než s cestovkou a člověk
vždycky může na místě plány měnit podle
toho, jak potřebuje.
Kdy jste se rozhodl, že budete navštěvovat
pro nás „exotické země“?
„Exotické země“ jsem chtěl navštěvovat už
od školy, ale buď nebyly peníze, nebo čas,
takže se mi to daří až v poslední době.
Máte nějaký příjemný nebo nepříjemný
zážitek z cest, který nezapomenete?
Nepříjemný zážitek asi žádný nemám,
nejhezčí zážitky jsem si určitě přivezl
z cesty do Nepálu a hodně se mi líbilo i
v Pyrenejích.
Je místo, kam byste vůbec nejel?
Bál bych se jet do Iráku a Afghánistánu.
Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Rád bych jel na v zimě na lyže do Bosny a
Hercegoviny, v létě na přechod pohoří do
Rumunska a pak někam na kolo.
A co s návratem do školství?
Zatím to s mým návratem nevypadá moc
reálně, ale člověk nikdy neví, co bude,
takže možná se ve školství ještě někdy
objevím…
-redNa snímcích Jana
Mandrysze můžete
obdivovat záběry
z Černé Hory,
Pyrenejí a Slovenska.
ŠKOLNÍ NOVINY / 10
Sněhová královna
Jojo, už je to rok a náš divadelní soubor se
účastnil Desenského medvěda už počtvrté.
Pro ty, co nejsou v obraze, podám vysvětlení. Je to okresní soutěž, kde se snaží několik
divadelních spolků postoupit do dalšího
kola. Byla tam velmi zajímavá a zábavná
představení, jako třeba Perníková chaloupka, kde létaly družice... My jsme letos vyrazili se Sněhovou královnou. Většina z vás
asi ví, o co jde. Na vesnici žijí dva sourozenci – Gerda a Kay. Jednoho dne se Kay rozzlobí na Sněhovou královnu a říká, že by ji
posadil na rozpálená kamna. Tím to začne.
Královna mu vhodí střípek z ďáblova zrcadla až do srdce, které začne chladnout. Kay
se změní, vše vidí obráceně a nakonec odejde s královnou. Jeho hodná sestra se rozhodne ho najít za každou cenu. Potká lesní
víly, které jí zavolají havrana na pomoc. Ani
ten si neví rady, a tak hledají moudrou sovu,
kterou drží v kleci loupežnická dcerka. Dokonce i tvrdohlavá dcerka se slituje a pustí
všechna zvířátka poté, co jí Gerda vše vysvětlí. Nakonec najde Kaye a zazpívá mu
jeho oblíbenou píseň, aby si vzpomněl. Nakonec svou láskou zničí Sněhovou královnu.
Měli jsme bouřlivý potlesk. Všem jsme se
líbili, a tak jsme vyhráli Medvěda. Kdo se
chcete podívat, přijďte mezi nás a chcete-li
hrát i vy, rádi vás přivítáme...
Vilík
Den matek
Vždy, když přijdu domů ze školy, tak se
nestačím divit. Znáte to, všude ustláno,
uklizeno, vše nádherně voní... a doma již
prostřeno k obědu. Říkám si, jak to ta mamka může stíhat, a proto jí doma pomáhám.
Ano, je řeč o vaší mámě. Tím jsem vám chtěl
naznačit že 10. května je Den matek. A co
s tím? No abyste nezapomněli! Víte, že vaše
mamka toho pro vás dělá mnoho, a když jí
koupíte jakýkoliv dárek, tak myslím, že ji
potěší. Neznamená to, že musíte utíkat do
klenotnictví nebo bůhví kam, ale stačí koupit nějakou drobnost. Dokonce nemusíte ani
nic kupovat, protože dárek, který vytvoříte
vy sami, možná potěší více, jak nějaký kupovaný. Potěšit můžete určitě i tím, že pomůžete s úklidem nebo umyjete nádobí. Tak
nezapomeňte, vždyť je to jednou do roka,
ale pomáhat můžete pořád. Jistě se vám to
vrátí... A maminka si to v každém případě
zaslouží.
Vilík
SPORTOVNÍ SLOUPEK
Celkové umístění ve školní soutěži, která
probíhá v hodinách tělesné výchovy, je
opravdu vyrovnané. Na 1. místě u chlapců
je M. Rochl se 48 body, na 1. místě u dívek
se umístila J. Marková s 35 body. Velikonoce jsou již za námi, a tak si myslím, že každý,
kdo chodil s pomlázkou v ruce, se určitě
trochu zpotil. Jaro, jak vidíte, už dávno
přišlo, a to znamená, že se venku udělá
ideální teplo, při kterém není na škodu si
zaběhat, nebo si po okolí zajezdit na kole či
na kolečkových bruslích.
Pavel Žanta
Součástí letošního festivalu Jeden svět byla i výstava „Z vězeňských spisů“, která byla instalována
v kině Jas. Byla to část výstavy, kterou připravila společnost Člověk v tísni. Jednalo se o panely
v podobě lidských siluet, z nichž každá má připomenout konkrétní „muklovský“ příběh (str. 5 dole
a tato strana nahoře). Slavnostního zahájení se zúčastnili studenti OA a přijela i koordinátorka
„Příběhů bezpraví“ z organizace Člověk v tísni, která přítomné s tímto projektem blíže seznámila.
Prima atmosféru dokreslilo i zpívání studentek OA (spodní snímek) a čtení z katalogu příběhů
neprávem vězněných lidí v době komunistického režimu.
Z. Juklová
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK
Jednoho zimního odpoledne
jsem navštívila knihkupectví.
Mé oči upoutala kniha s růžovým vzhledem, která se
jmenuje Nevinná, od
Zuzany Franckové.
Ihned jsem si ji koupila,
plna radosti se pustila do
čtení, jakmile jsem dorazila
domů. Tato kniha je nejen krásná
svým vzhledem, ale i svým obsahem. Vypráví o mladé dívce Alici, která prožije několik vztahů, ale ty pokaždé končí stejně,
zklamáním. Ve chvíli, kdy se rozhodne
prozatím na lásku zapomenout a raději
pokračovat v dalším studiu na vysoké škole,
se ale objeví ten pravý. Honza už není kluk,
nýbrž dospělý muž, a proto není divu, že
mu nezkušená a trochu naivní holka zcela
podlehne. O to horší překvapení ji čeká.
Tentokrát jde o víc než pošramocené sebevědomí a smutek. Ale protože se nesluší
prozrazovat víc předem, pusťte se rovnou
do čtení. Román zaujme nejenom mladé
čtenáře.
Denísek
ŠKOLNÍ NOVINY / 11
FENOMÉN
POČÍTAČ
Herní set od A4tech
Tento článek patří těm, co hraní PC her
berou krapet vážněji, a pro ty mám vynikající herní klávesnici a herní myš od firmy
A4tech. Tato společnost se řídí heslem "za
málo peněz hodně muziky", a proto jsem
vše pořídil za míň, než by mě stála jedna
myš od Logitechu. Teď k samotné kryse
(A4tech XL- 750BF). Na ní dominuje laserový senzor o rozlišení až 2500 dpi, které je za
chodu hry měnitelné v šesti krocích. Má
dnes klasická tlačítka (dvě na boku + levé a
pravé, kolečko a tlačítko pro měnění dpi).
Až na jednu vychytávku, se kterou přišel
jako první A4tech, a to tlačítko 3x Fire (funguje jako 3x levé tlačítko). S tímto svým
nepřátelům zasadíte smrtelnou ránu.
A teď klávesnice (A4tech G100). Tu využijete jenom k akčním hrám typu FarCry,
Counter-Strike... jelikož například v RPG
hrách vám bude scházet tlačítko měkké i
(pro inventář) apod. Ale to vynahradí pogumovaná W, A, S, D. Možná si budete
muset zvyknout na "divné" položení kláves.
Co se týče obou produktů jsem velice spokojen a už si bez nich neumím představit
žádný herní zápas.
Michal Klacik 8.A
Empire Total War
Už od počátku byla série total war populární, počínaje Shogun a konče Empire: Total
war. Jedná se realtime strategii. Ve hře se
dostaneme do 18. století a počátku 19. století mezi období dobývání Ameriky a války
za nezávislost. Narozdíl od ostatních dílů
ze série zde přibyla Amerika a Indie. Hra
má vynikající grafiku, skvělou fyziku. Při
přiblížení na bitevní mapu můžete vše vidět
do nejmenšího detailu. Můžete se těšit na
obrovské bitvy, v nichž můžete ovládat
několik tisíc vojáků. Celá hra se odehrává
zčásti na přehledné taktické mapě, na které
vidíte všechna svá dobytá města a nepřítele.
Zbraně jsou většinou střelné od mušket až
po houfnice či bombardy, ale s pikenýry a
halapartníky se v malém množství také
můžete setkat. Postupem doby můžete
zkoumat nové technologie, například tříštivé střely, nový druh hospodaření. V nezávislé kampani si můžete vybrat jeden z jedenácti národů plus Amerika v kampani.
Přibyly zde nově i námořní bitvy ve skvělém
provedení. Hra je skvělá až na přímo pitomou umělou inteligenci. Skvělé detaily jsou
ale na úkor vysokých HW nároků. Hra se
mi moc líbí, nemá v této době konkurenci,
a proto dávám hodnocení 9/10.
Marek Fišera 8.A
Školní noviny.
Vydává Masarykova škola v Tanvaldě.
Šéfredaktorka Martina Votočková.
Sazba Jana Daníčková,
tisk SATO TANVALD.
Náklad 500 kusů. Cena 5 Kč.
*HITPARÁDA*HITPARÁDA*
1) Pink – Sober
2) US 5 – The Boys Are Back
3) Simple Plan – Save You
4) Lady Gaga – Poker Face
5) Prodigy – Omen
6) Kabát – Úsměv pana Lloyda
7) Aloha From Hell – Walk Away
8) Miley Circus – See You Again
9) Jonas Brothers
– When You Look Me In The Eyes
10) The Rasmus – Justify
Ahojky, milý čtenáři. Pro tento měsíc napíši něco o Avril Lavigne na přání Simony
Konárkové. Avril Ramona Lavigne Whibley, narozená 27. září 1984, je kanadská
rocková zpěvačka. Ačkoliv jsou její rodiče
francouzského původu, Avril francouzsky
nemluví. Ve svých třinácti letech začala psát
své vlastní písně a hrát na kytaru. Brzy poté
nahrála na videokazetu své hudební výko-
ny a poslala je několika nahrávacím společnostem. Naštěstí si
jí všiml šéf nahrávací
společnosti Arista
Records Antonio L.A.
Reid. Avril proto odjela do Manhattanu
v New Yorku, kde z
ní chtěl Reid udělat
popovou zpěvačku
klasického formátu.
Ona však chtěla být umělkyní, která je spojena s tvorbou písní, jež zpívá. Proto se Avril
rozhodla odjet na západní pobřeží do Los
Angeles. Zde se spojila s vydavatelstvím
Nettwerk Managementem a producentem a
skladatelem Cliffem Magnessem. To jí nechalo zcela volnou ruku, a texty si proto
Avril píše sama.
N!COOLka
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ
Otázky 4. kola
Toto soutěžní kolo je převážně věnováno
jaru.
1. Zkus přeložit větu ze šumburského nářečí do spisovné češtiny: "Vono bylo ďůče
čemesný".
2. Kdo je autorem básnické skladby Máj?
3. Kdy se slaví svátek matek?
4. Vysvětli pojem "generace májovců" a
uveď alespoň dva představitele.
5. Napiš, co se stalo 8. 5. 1945.
6. Proč nechtějí lidé uzavírat manželství
v květnu?
7. Podle čeho se řídí datum pouti v Desné?
8. Víš, co je to majáles?
9. Vysvětli pranostiku "Studený máj,
v stodole ráj".
10. Jaká tradice se váže ke stavění májky?
Správné odpovědi
z minulého kola
1. Zima je v šumburském nářečí "zejma".
2. Knihy o pravěku naší země psal Eduard
Štorch, napsal například knihu Lovci
mamutů.
3. Původní sídla Slovanů se nacházela mezi
řekami Vislou a Dněprem v dnešním Polsku
a na Ukrajině.
4. Nejvyšším bohem Slovanů byl hromovládný Perun.
5. Vesna je bohyní jara, lásky a mládí.
6. Sámova říše (kmenový svaz) vznikla v 7.
století (asi 623 – 658) a založil ji francký
kupec Sámo.
7. Na Moravě vládl rod Mojmírovců – Mojmír I., Rostislav, Svatopluk a Mojmír II.
8. Staré pověsti české napsal Alois Jirásek.
Pověsti z doby předkřesťanské jsou O Čechovi,
O Krokovi a jeho dcerách, O Libuši...
9. Od roku 400 př. n. l. do změny letopočtu u
nás sídlily keltské kmeny, například Bójové.
10. Název Bohemia je odvozen od Bójů
(Bojohemum – latinský název území).
Pořadí ve 3. kole
1. – 2. 54 b Adéla Trdlová
a Daniela Hozdová, 5.B
3. 48 b Jana Cendelínová, 5.B
4. 39 b Veronika Smoleňáková, 5. B
5. 31 b Markéta Vajdíková, 5.B
6. 28 b Míša Moudrá, 5.B
7. 22 b Michal Řezáč, 5.B
8. 21 b Michal Klacik, 8A
9. – 10. 19 b Josef Vilda, 8.A,
a Martin Král, 5.B
11. – 12. 17 b Lukáš Patrman
a Jana Peschková, 5.B
13. – 14. 16 b Kristina Vrbová
a Luboš Novák, 5.B
15. – 16. 14 b Adam Patrman
a Pavla Čermáková, 5.B
17. 12 b Marek Fišera, 8.A
Pořadí po třech kolech
1. 106 b.
2. 95 b.
3. 83 b.
4. 75 b.
5. 73 b.
6. 63 b.
7. 59 b.
8. 52 b.
9. 35 b.
10. 33 b.
11. 32 b.
12. 31 b.
13. 28 b.
14. 27 b.
15. 26 b.
16. 25 b.
17. 22 b.
Adéla Trdlová, 5.B
Jana Cendelínová, 5.B
Daniela Hozdová, 5.B
Markéta Vajdíková, 5.B
Míša Moudra, 5. B
Veronika Smoleňáková, 5.B
Michal Klacik, 8.A
Josef Vilda, 8.A
Marek Fišera, 8.A
Radek Ackerman, 8.A
Jana Peschková, 5.B
Luboš Novák, 5.B
Lukáš Patrman, 5.B
Aleš Rampouch, 8.A
Hanka Slavíčková, 8. A
Adam Patrman, 5.B
Michal Řezáč, 5. B