Text

Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách – předpoklad vysoké kvality vody a
potenciál socio-ekonomického rozvoje
Jiří Peterka, Jan Kubečka
Hydrická varianta rekultivace důlních jam je považována za přírodě blízký a velmi
perspektivní způsob využití povrchových dolů po ukončení těžby (Šípek 2006). V severních
Čechách je takto plánován (ve třech případech již započal) vznik desítky jezer s rozlohou
stovek až více jak tisíce hektarů, o objemech desítek miliónů krychlových metrů vody.
Vzniknou tak jedinečná vodní tělesa, svou charakteristikou bližší přirozeným jezerům,
kterých je v České republice naprosté minimum, spíše než v našich podmínkách poměrně
hojným kaňonovitým údolním nádržím.
Pro vodní ekosystémy plánovaných rozměrů je rybí společenstvo naprosto nedílnou
součástí a jeho přirozenému vytvoření nelze zabránit. Sukcese rybí obsádky v nově vzniklých
vodních tělesech probíhá s postupným nárůstem úživnosti od převahy lososovitých ryb, přes
dominanci ryb okounovitých, často s výrazným podílem štiky (Kubečka 1993), až po převahu
ryb kaprovitých (Persson a kol. 1991). Z hlediska kvality vody, mohou mít ryby jak pozitivní,
tak negativní vliv – zpomalování vs. urychlování přirozeného procesu eutrofizace (Hrbáček
1981, Mehner a kol. 2004). Negativní vliv spočívá v tlaku planktonofágních (plankton
žeroucích) ryb na filtrující zooplankton (zejména perloočky rodu Daphnia), v důsledku
kterého dochází k nárůstu početnosti fytoplanktonu, projevujícího se silným vegetačním
zákalem vody a tedy výrazným poklesem průhlednosti. Pozitivní vliv rybí obsádky je na
druhé straně dán tlakem piscivorních (rybožravých) ryb (tzv. kontrola shora) na společenstvo
ryb planktonofágních, které pak nedecimují filtrující zooplankton a ten může účinně
omezovat společenstvo fytoplanktonu a průhlednost vody zůstává vysoká. Vliv rybí obsádky
se tedy odvíjí zejména v závislosti na druhovém složení a početnosti vzniklé rybí obsádky,
která je primárně dána zejména úživností (oligo- vs. meso- až eutrofní) a morfologií (mělké
vs. hluboké) nádrže (Mehner a kol. 2005). Biomanipulace rybích obsádek (propagace
piscivorních ryb) se dnes běžně využívá ke zlepšení kvality vod v nádržích a jezerech
(Mehner a kol. 2004).
V případě severočeských rekultivovaných důlních jam, se předpokládá, že hlavní vliv
na kvalitu vody bude v převážné většině vzniklých nádrží dán zejména nízkým resp.
jednorázovým přísunem živin během napouštění nádrže a dále hloubkou a stratifikací nádrže.
Oligotrofní charakter a tedy vysoká kvalita vody budou dále udržovány zejména velmi
omezeným přísunem živin (tzv. limitace zdola) příp. jejich vazbou do sedimentu. Ani
v takovémto případě nelze ovšem roli rybí obsádky opomíjet, zejména díky značné
jedinečnosti ekosystému každého vodního tělesa uvažovaných rozměrů a účasti řady dalších
faktorů. Navíc i při dobré kvalitě vody existují důvody např. socio-ekonomické pro
manipulaci rybí obsádkou např. s cílem využití produkčního potenciálu nádrže.
Z hlediska ovlivňování rybí obsádky je zcela zásadní zvláště včasná znalost stavu rybí
obsádky a monitorování jejího vývoje, ústící následně v zásahy ovlivňující vývoj žádoucím
směrem. Případné ovlivnění vývoje rybí obsádky je méně nákladné a snáze proveditelné
právě v průběhu fáze napouštění jezera. Zvrácení nepříznivého stavu po vytvoření stabilního
systému je naproti tomu v takto velkých a objemných vodních útvarech extrémně nákladné či
téměř nerealizovatelné (Seďa a Kubečka 1997). Druhou podmínkou je získání co
nejreprezentativnějšího odhadu druhového složení a početnosti rybího společenstva, což je
technicky i časově velmi náročná záležitost. Aby nedošlo ke zkreslení tohoto odhadu je
zapotřebí provést komplexní průzkum, který spočívá v provzorkování všech podstatných
habitatů nádrže různými lovnými prostředky (sonarový průzkum, tenatní, zátahové a vlečné
sítě) a v odhadu následného složení rybí obsádky váženým způsobem s použitím relativní
významnosti jednotlivých habitatů a relativní početnosti nebo biomasy ryb v nich (Kubečka
a kol. 2006).
Naše pracoviště provedlo v roce 2005 a 2006 komplexní průzkum nádrže Chabařovice
u Ústí nad Labem s cílem důkladně zmapovat současný stav rybí obsádky a navrhnout
možnosti jejího dalšího vývoje včetně hospodářských zákroků na zlepšení či udržení kvality
vody (Kubečka a kol. 2006, 2007). Mesotrofní, relativně nehluboká (prům. hloubka 14 m,
max. hloubka 18,4 m) nádrž Chabařovice patří mezi omezený počet severočeských nádrží,
kde negativní vývoj obsádky může mít zásadní vliv na ovlivnění kvality vody. Výsledky
provedených průzkumů ukazují, že rychlý nástup kaprovitých ryb (zejména perlína
ostrobřichého Scardinius erytrophthalmus) byl v roce 2006 vystřídán prudkým poklesem
jejich početnosti a biomasy. Otázkou ovšem zůstává zda se jedná o důsledek přirozený či
vyvolaný prováděnými biomanipulačními zásahy. K uspokojivému zodpovězení této otázky
je ale bezpodmínečně nutné další sledování vývoje rybí obsádky této nádrže.
Mezi druhý typ severočeských nádrží, tedy těch ve kterých by rybí obsádka na druhou
stranu neměla mít tak zásadní vliv na vlastní kvalitu vody v nádrži, je v současné době
napouštěná a prozatím ryb prostá nádrž Most-Ležáky (v konečné fázi 311 ha, prům. hloubka
22 m, max. hloubka 70 m). I zde je žádoucí vytvoření dostatečné populace dravců, jakožto
případné pojistky nežádoucího vývoje, ovšem hlavní důvody manipulací rybí obsádkou jsou
zde jiné. Ačkoliv v současnosti není zcela zřejmé, zda vzniklá jezera budou využívána
i rybářsky (sportovně či dokonce komerčně), lze předpokládat, že tlak veřejnosti na tento
způsob využití bude značný. Nádrž Most-Ležáky lze typologicky (oligotrofní, hluboká, velká)
zařadit mezi takzvaná síhová jezera (Barthelmes 1993). U těchto jezer je dominantním
druhem, často blíže neurčený, zástupce rodu síh (Coregonus spp.), efektivně využívající
omezenou nabídku zooplanktonu příp. bentosu těchto jezer (Mayr 2000). Pro jezera síhového
typu navrhujeme i v našich podmínkách podporovat obsádky lososovitých ryb. Stěžejním
druhem by se měl stát u nás habituovaný síh maréna (Coregonus maraena) a společenstvo by
mělo být dále doplněno o pstruha potočního jezerní formu (Salmo trutta m. lacustris) jakožto
dominantního predátora. Dalšími významnými druhy těchto nádrží pak přirozeně bývají
rybářsky velmi atraktivní okoun říční (Perca fluviatilis) a candát obecný (Sander lucioperca)
(Rümmler 2001). Zásadní požadavek při manipulaci lososovitých obsádek je v tomto případě
kladen na zastoupení druhů schopných přirozené reprodukce v konkrétních podmínkách
každého jezera s cílem vytvoření populace lososovitých ryb schopné udržení a obnovy bez
nutnosti (či velmi sporadické nutnosti) dalších manipulativních zásahů (dosazování).
Sledování ekologického stavu resp. potenciálu uměle vytvořených vodních útvarů je recentně
vyžadováno i Rámcovou směrnicí vodní politiky EU (Hejzlar 2006), a i z tohoto pohledu je
velmi žádoucí vytvoření referenční lokality pro srovnávání a hodnocení ekologického stavu
ostatních jezer a nádrží v České republice.
Obecně lze konstatovat, že nádrže s pestrým rybím společenstvem s vysokým podílem
dravců, naplňujícím předpoklady udržení vysoké kvality vody i vysokého ekologického
potenciálu, příp. atraktivní lososovité obsádky vhodné k, v současnosti velmi žádanému,
jezernímu muškaření, budou i ze socio-ekonomického hlediska velmi perspektivní
a veřejností velmi kladně hodnocené.
Literatura:
Barthelmes
D,
1993.
Naturgemässe
Seenbewirtschaftung.
Deutscher
Rat
für
Landschaftspflege – Wege zur natutnahen Landnutzung in den neuen Bundesländern
63: 95-102.
Hejzlar J, 2006. Rámcová směrnice vodní politiky EU a kvalita vody v nádržích. Vodní
hospodářství, 6: 190-193.
Hrbáček J, 1981. Produkční vztahy, výchozí struktura pro posuzování faktorů eutrofizace.
Studie ČSAV, 24: 58 s.
Kubečka J, 1993. Succession of fish communities of Central and East European reservoirs. In:
Comparative Reservoir Limnology and Water Quality Management. In: Straskraba, M.,
Tundisi, J.S., Duncan, A. (Eds.), Kluwer, Dodrecht., pp.153-168.
Kubečka J, Frouzová J, Hladík M, Čech M, Hohausová E, Ketelaars HAM, Peterka J, Vašek
M, Prchalová M, Draštík V, Wagenvoort AJ, 2006. Fish stock of Biesbosch Reservoirs,
the Netherlands: valuable fish stock in highly artificial systems. Extended abstracts of
5th International Conference on Reservoir Limnology and Water Quality. Brno, August
2006.
Kubečka J, Prchalová M, Draštík V, Jůza T, Peterka J, Říha M, Vašek M, 2006. Komplexní
průzkum rybí obsádky nádrže Chabařovice v roce 2005. Zpráva HbÚ pro Palivový
kombinát Ústí, 23 s.
Kubečka J, Peterka J, Draštík V, Jůza T, Prchalová M, Říha M, 2007. Komplexní průzkum
rybí obsádky nádrže Chabařovice v roce 2006. Zpráva HbÚ pro Palivový kombinát
Ústí, 19 s.
Mayr Ch, 2000. Die Nahrung, Verteilung and Fischdichte der renken im Ammersee im
Vergleich zum Kochelsee, Walchensee und Chiemsee. In: Seen-Gewässerschutz,
Nutzung und Zielkonflikte, bayrisches Landesamt fü Wasserwirtschaft-Institut für
Wasserforschung, 201-243.
Mehner T, Arlinghaus R, Dörner H, Jacobsen L, Kasprzak P, Koschel R, Schultze T, Skov C,
Wolter C, Wysujack K, 2004. How to link biomanipulation and sustainable fisheries
management: a step by step guideline for lakes of the European temperate zone.
Fisheries Management and Ecology 11: 261-275.
Mehner T, Deikmann M, Brämick U, Lemcke R, 2005. Composition of fish communities in
German lakes as related to lake morphology, trophic state, shore structure and humanuse intensity. Freshwater Biology 50: 70-85.
Persson L, Diehl S, Johansson L, Andersson G, Hamrin SF, 1991. Shift in fish communities
along a productivity gradient of temperate lakes – patterns and the importance of sizestructured interactions. Journal of Fish Biology 38: 281-293.
Rümmler F, 2001. Fische und Fischerei in Braunkohlentagebaurestseen. In: Dethlefsen V,
Hilge V. Aktuelle Probleme der Gewässerverschmutzung. Arbeiten der Deutschen
Fischerei-Verbandes. 77: 86-106
Seďa J, Kubečka J, 1997. Long term biomanipulation of Rimov Reservoir (Czech Republic).
Hydrobiologia 345, 95-105.
Šípek V, 2006. Rekultivace, tečka za těžbou uhlí. Vesmír, 85: 304-305.