Skautský svět 6

MAGAZÍN PRO SKAUTY A JEJICH PŘÍZNIVCE
SKAUTSKÝSVĚT
červen–srpen 2013
ročník 51, číslo 3
SKAUTSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
VERZE 2013
UMÍME V JUNÁKU MOTIVOVAT
KE SKAUTSKÉMU VZDĚLÁVÁNÍ?
ŠKOLA A JUNÁK BY NEMĚLY BÝT
DVA ODDĚLENÉ SVĚTY
... A
NATOČ
VIDEO!
ZÍSKEJ PRO SVŮJ ODDÍL
HRU PIATNIK ZDARMA!
Stačí natočit se svými kamarády z oddílu či
družiny video s návodem na hraní vybrané
deskové hry.
Jak? Je to snadné. Napiš na [email protected]
a vyber si ze seznamu hru, kterou bys chtěl
získat. My ti jí pošleme. Na oplátku je třeba
natočit krátký video návod, podle kterého
se hru naučí hrát ostatní.
Nemáš kameru nebo herecký kurz? Nevadí.
Spot lze natočit na mobilní telefon a
herecké nadání není rozhodující. Důležitá je
jednoduchost a nápaditost.
www.eshop-piatnik.cz
PŘEŽILI BYSTE V PRAVĚKU?
Možná jste šikovní a bystří, ale obstáli byste v době kamenné, kdy neexistovaly
dnešní technické vymoženosti? Život byl jedno velké putování krajinou a hledání
něčeho k snědku.
Naučte se s novou hrou vytvořit strategii přežití, odkázáni pouze na přírodu a
vlastní ruce. Každá hra od PIATNIK rozvíjí vaše dovednosti a výborně vás pobaví.
JUN SHOP.CZ 100% skautský obchod
DOPRAVNÉ již od 60 Kö
Produkty světového
skautského obchodu
od 45,-
Batoh Doldy
Pumori TR 65L
3.199,- Kč
Kč
Novø
ovøø mož
možnost on-line
platby
tbb na JUNshop.cz
s ælenskou kartou Junáka
Sleva 12% na veškeré HUSKY produkty
Prodejna: Haškova 7, Praha 7, [email protected] tel.: 773 294 840
Singing rock
Versa Packet
1.399,- Kč
;lhefia|aWhjWcb|
Z[[
European Youth
jméno příjmení |
Antonín ‘Starý Vlk’
datum narození
Card
ČLENSKÝ PRŮKAZ
name surname
| date of birth
ZCESTOVALÝ
platné do | valid
12. 8. 1981
till
10. 12. 2013
organizace | organisatio
číslo karty | card
number
584 547 319
n
Junák – svaz skaut
ů a skautek ČR
středisko | unit
10. přístav vodní
www.skaut.cz
ch skautů a skaut
JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ
A SKAUTEK ČR
ek Maják Liberec
CO VŠECHNO
MUSÍM ZNÁT…
OBSAH
Jak udělat analýzu stavu oddílu, jaké
jsou dnešní děti, jak vyplnit hlášenku
tábora, jak pracovat se skautskou metodou, jaké jsou základní předpisy Junáka, jak používat odměny a tresty, …
No, málo toho, co musí dnešní vůdce
či čekatel, popř. instruktor umět,
opravdu není. Ani toho, co musí
pojmout pracovní skupina Náčelnictva a Výkonné rady (OVČIN) v čele
se zpravodajkou Bárou Tichavovou –
Rozárkou, není málo.
Čekatelské a vůdcovské kompetence, manažerské vzdělávání, odborné činovnické kvalifikace, komunita vzdělavatelů, lesní a nelesní kurzy, e-learning, příručky, tradice lesních škol, … dalo by se pokračovat dál a dál a stejně bychom
ten výčet asi jen tak neskončili.
To všechno a mnohé další tvoří jednu z důležitých součástí Junáka – vzdělávání. Právě to nám totiž napomáhá k tomu, abychom měli kvalitní oddíly.
Jaký je náš vzdělávací systém a jak se vyvíjí – to jsou jedny z hlavních otázek
tématu tohoto čísla. Věřím, že vás téma zaujme a ještě lépe – že vás povede
k otázkám nebo třeba chuti se zapojit, kde jste potřeba.
Pěkné čtení a povedené léto přeje
Julča – Dominika Potůčková
Ke spolupráci můžete psát na email [email protected].
Do hodnocení se můžete zapojit na webu
www.skaut.cz/hodnocenicasopisu
nebo na www.facebook.com/SkautskySvet.
Úvodník
CO VŠECHNO MUSÍM ZNÁT…
3
Já a skauting
AKTUALITY
4
VYZRÁLI JSME NA NĚ?!
5
SKAUTI MLUVÍ O VZDĚLÁVÁNÍ
6
OD ŽIVELNÝCH ZMĚN KE KONCEPCI 8
KLIKATÉ CESTY OSUDU
10
NA ČEM PRÁVĚ DĚLÁM…
12
OLDI, HOLÁ, ŠKOLA VOLÁ!
13
RODINNÝ SKAUTING V LÉTĚ –
MOKRÁ VARIANTA
14
Téma
SKAUTSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
– VERZE 2013
16
UMÍME V JUNÁKU MOTIVOVAT
PRO SKAUTSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ?
20
ŠKOLA A JUNÁK BY NEMĚLY BÝT
DVA ODDĚLENÉ SVĚTY
22
Zaměřeno na osobnost
SKAUTSKÝ SVĚT
magazín pro skauty a jejich příznivce
SKAUTSKÝ SVĚT magazín pro skauty a jejich příznivce
ročník 51, číslo 3 | vychází 5× ročně | registrační číslo MK ČR E 8386, ISSN 1212-9070
Předplatné zajišťuje SEND Předplatné s.r.o. | Pro registrované členy Junáka je předplatné nově řešeno v rámci
nové on-line registrace. | Více na www.skaut.cz/casopisy
Vydavatel Tiskové a distribuční centrum Junáka | Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1 | IČ: 64934926
tel.: 234 621 223 | e-mail: [email protected] | www.skaut.cz/tdc | www.skaut.cz/obchod
Spolupracovníci Václav Zeman – Šík, Vojtěch Homolka – Vlk, Bára Vobořilová, Kateřina Šrubařová – Kašpra,
Filip Hlavinka – Mukóki, Bára Váchová a Jana Klímová (korektury)
Šéfredaktorka Julie Dominika Potůčková (J.)
Foto na obálce Václav Kocián
Grafická úprava Imagemakers – Jitka Turbáková | www.imagemakers.cz
Sazba Jitka Turbáková
Tisk POLYGRAF, s.r.o.
Předplatné SEND předplatné s. r. o. | www.send.cz/skaut | tel.: 225 985 225, 777 333 370 | SMS: 605 202 115
Uzávěrka dalšího čísla bude 30. 8. 2013
JAK SE Z TOHO NEZBLÁZNIT
26
CESTA ZA POKLADY VYSOČINY
28
VÝCHOVOU K PODSTATĚ LIDSTVÍ 30
Kalendář
ÚVODNÍK | OBSAH
34
AKTUALITY
1. PŘEKROČILI JSME HRANICI 48 000 SKAU-
4. UDĚLENÍ VYZNAMENÁNÍ MEDAILE
TŮ A SKAUTEK
SKAUTSKÉ VDĚČNOSTI
Od loňského roku došlo k nárůstu počtu členů
o 1 406. V letošním roce jsme tedy na čísle 48 093.
Junák se tak připojuje k trendu nárůstu členské základny v Evropě.
Starosta Junáka udělil Medaili skautské vděčnosti Janu
Machovskému a Karlu Zukalovi z Velkého Týnce. „Udělení vyznamenání vnímám jako jednu z více možností
2. KVÓTA PRO DELEGÁTY VALNÉHO SNĚMU
JUNÁKA JE 95
V březnu byla vyhlášena směrnice, která určuje, že
na 95 řádně registrovaných členů může organizační jednotka vyslat jednoho delegáta. Stanovily se
také nejzazší termíny pro pořádání sněmů středisek
(do 17. 11. 2013), okresů (do 22. 12. 2013) a krajů
(26. 1. 2014).
3. MEDAILE SVATÉHO JIŘÍ BYLA UDĚLENA
14 SKAUTŮM
Významné ocenění za soustavnou práci na výchově
dětí, mládeže a dospělých obdrželo dohromady 14 činovníků, z toho šest z nich získalo ocenění 3. stupně
(zlatou medaili) a osm z nich 2. stupně (stříbrnou).
Mezi těmi, kteří obdrželi nejvyšší ocenění, jsou: sestra
Stanislava Lingová z Hodonína a bratři Jiří Peša
z Veselí nad Moravou, Tomáš Řehák z Prahy, Evžen
Řezáč z Kyjova, Luboš Plichta z Prahy a Petr Hájek
z Chotěboře.
Jeden z oceněných Medailí svatého Jiří –
Tomáš Řehák – Špalek
Vendula Bušková – Véňa
PODLE MĚ BYLA NEJZAJÍMAVĚJŠÍ UDÁLOST POSLEDNÍ DOBY…
Jednoznačně setkání skautských rodin na Kaprálově mlýně. V roce 2005 se
na mlýně konal Gens – skautský kurs pro partnerské a manželské páry. Bylo
nás tam tehdy několik párů, často ještě nesezdaných nebo krátce v manželství. A nyní po osmi, respektive sedmi letech jsme se opět potkali! Nejen, že
samotný mlýn se neuvěřitelně proměnil, ale i my jsme se poněkud rozrostli
– sešlo se asi 12 rodin se skoro 30 dětmi. Z mladých párů se staly zkušené
rodiny, často i se čtyřmi dětmi. Víkend byl programově volný, nechyběl hraný
večerníček, brigáda, sportovní klání rodin ani velká loupežnická hra. Začínám
si pomalu představovat, jak může vypadat family skauting v praxi. Nejstarší
generace byla i tentokrát zastoupena Kružany – Věrou Břicháčkovou a Jankou
s Rackem Pfeifferovými, kteří byli tak moc hodní, že za námi dojeli i na pouhý
víkend. Po návratu z tohoto „Gens revival“ mi zůstává v mysli mnoho podnětů
k přemýšlení o partnerství, rodině a síle (skautského) společenství.
4
JÁ A SKAUTING | AKTUALITY
ocenění lidí mimo Junáka za významnou a dlouhodobou
podporu našich oddílů a středisek. Zde se konkrétně jedná o rodiče členů střediska, kteří zcela zásadním způsobem přispěli
k rekonstrukci a rozšíření střediskových kluboven – od zajištění potřebného pozemku přes významnou finanční podporu,
poskytnutí odborné profesionální pomoci až po zapojení vlastní
stavební firmy a „nabalení“ dalších sponzorů,“ komentuje
rozhodnutí Josef Výprachtický – José, starosta Junáka.
5. E-LEARNING V JUNÁKU – ZAPOJTE SE
DO TESTOVÁNÍ
Junák připravuje nový vzdělávací nástroj – prostředí pro tvorbu a absolvenci online e-learningových kurzů. Vyzkoušejte
první kurzy a zapojte se s vaším kurzem do pilotního testovacího provozu. Více na http://krizovatka.skaut.cz/sluzby/8163e-learning-v-junaku-zapojte-se-do-pilotniho-testovani.
6. JAK SMYSLUPLNĚ VYUŽÍT KLUBOVNU
V Plzni nebo třeba v Hradci Králové propůjčili skauti svoji
klubovnu lesní školce. Ty sice fungují, jak už jejich název
napovídá, v prostředí lesa, ve špatném počasí ale využívají
klubovny. „Máme tady zázemí skautské klubovny, takže když
je opravdu zima, tak obědvají a odpočívají uvnitř. I některé
aktivity, například výtvarné, probíhají uvnitř,“ říká ředitelka
školky v Hradci Králové ve zprávách na Českém rozhlasu.
7. PROJEKT ZAPOJME.SE NABÍZÍ WORKSHOPY
ZAMĚŘENÉ NA AKTIVNÍ OBČANSTVÍ
Od jara běží nový projekt zaměřený na rozvoj aktivního občanství na místní úrovni. Skauting má k tématu blízko a projekt
je otevřený všem, tedy i skautům. Na webu www.zapojme.se
najdete sedm e-learningových lekcí, které vám pomůžou, když
řešíte, jak organizovat komunitní plánování, jak motivovat
dobrovolníky, jak vést spolek nebo také jak bojovat proti tomu,
co se mi nelíbí. Lekce vytvořili nejlepší odborníci na dané téma
u nás. Nabízí se také workshopy, které poběží do září 2013.
Za projektem stojí občanské sdružení Antikomplex ve spolupráci se společností Centre for modern education.
Svojsíkův závod hledá servistým
Pro celostátní kolo prestižního skautského
závodu se hledají skauti ochotní pomoct s jeho
průběhem ve dnech 27.–29. 9. 2013. Zapojit se může
každý nad 15 let. Více informací najdete na webu:
http://sz2013.skaut1stredisko.cz/servis-tym.
Další nabídky a poptávky najdete na
http://jobs.skaut.cz
VYZRÁLI JSME
NA NĚ!?
Autor: Josef Výprachtický – José,
starosta Junáka
V poslední době jsem se setkal s několika případy, kdy se někdo pokusil
podvádět v Junáku. Ústředí řeklo „ne“,
ale my jsme na to šli chytře a vyzráli
jsme na ně, mysleli si činovníci střediska, které přes nesouhlas VRJ podvodně
převedlo nemovitost na jiný subjekt,
či jednotlivci vymýšlející různé kličky,
jak obejít dohodnutá pravidla.
Vyzráli… a na koho vlastně? Jenom
na „ty na ústředí“ nebo také na skautské principy, které skauti a skautky
složením slibu dobrovolně přijímají
a na nichž skautské hnutí od svého
založení stojí? Skautský zákon a jednání v jeho duchu je začátkem i koncem
skautování. A pokud někteří skauti
považují jeho obcházení či ohýbání
za své vítězství a porušují to, k čemu se
dobrovolně zavázali a co dělá skauting
skautingem, je zcela jistě někde chyba.
Chyba v myšlení – neboť to, co vnímají
jako vítězství, je ve skutečnosti prohrou.
Prohrou nás všech, prohrou skautingu.
Je třeba si ujasnit, zda si na skauting
pouze hrajeme a všechno je vlastně jen
„jako“, nebo zda ho skutečně žijeme
a prožíváme. Zda chodíme do skauta
nebo jsme opravdu skauty.
SLOVO STAROSTY | JÁ A SKAUTING
5
SKAUTI MLUVÍ
O VZDĚLÁVÁNÍ
JAK VYPADAL „VÍKEND ZMĚN“ VE VZDĚLÁVÁNÍ V JUNÁKU
Autor: Václav Zeman – Šík, Praha | Foto: Eliška Hanzlová – Pampeliška
V modřanské základní škole Angel se to o předposledním březnovém víkendu jen hemží
šedými šátky. To je nejčastější barva krojového šátku, kterou mají účastníci Ústřední lesní
školy – setkání vzdělavatelů, tedy pořadatelů většiny kvalifikačních i nekvalifikačních kurzů
dnešního Junáka.
6
Na tento „malý sněm o vzdělávání“ se do Prahy sjelo
více než devět desítek účastníků zastupujících 51 skautských kurzů všeho druhu – od čekatelských, přes vůdcovské, instruktorské, lesní a nelesní až po skupinu
roverských kurzů. Na jmenovkách na krojích najdeme
města z celé republiky.
JÁ A SKAUTING | REPORTÁŽ
Pošta pro tebe
Okny jídelny prosvítá náznak jarního světla a program
začíná. „Vítejte, jsem ráda, že je tu zastoupeno tak
široké rozpětí kurzů. Několik měsíců jsme připravovali
program víkendu, který nás teď všechny čeká. Doufám,
že se vám bude líbit a během něj společně posuneme
vzdělávání v Junáku o kus dál,“ vítá účastníky Káča,
která vedla přípravný tým. Seznámení obstará diskuze
v menších skupinách k různým tématům vztahujícím se
ke vzdělávání v Junáku. Jak získávat lidi do týmu? Jak
propagovat svůj kurz? Odpovídá současná nabídka kurzů poptávce? Tyto otázky byly položeny na velkých bílých papírech uprostřed diskuzních stolů. „Zrušili jsme
monopol na regionální kurzy. Chceme volný trh, ale ono
to funguje jen částečně,“ nese se u jednoho ze stolů hlas
Špalka, vedoucího instruktorské školy Gemini.
Diskuzi střídá aktivita. Škola je rázem plná pobíhajících instruktorů, kteří se ve skautské poště snaží najít
partnera, se kterým mají doručit zásilku na určené
místo. Hrát si není většině instruktorů stále cizí, takže
většina zásilek najde svého adresáta. Dopolední program zakončují vzdělávací bloky o tom, jak vylepšit
hry na kurzu, jak pracovat s kompetenčním modelem
a o práci s tématem specifické potřeby dětí na kurzech.
Pomozte najít řešení
Sobotní odpoledne je zasvěceno hlavnímu programu této
lesní školy – diskuzím a hlasování o změnách ve vzdělávacím systému Junáka. Návrhy na ně vycházejí z loňské
ústřední lesní školy. Během ní se její účastníci snažili
definovat hlavní problémy v současném vzdělávání v Junáku. Na letošní ÚLŠ již budou ti, kdo se zde sešli, moci
debatovat nad konkrétními návrhy, jak hlavní problematické oblasti měnit. „Nechceme tvořit nový vzdělávací
systém v Junáku, ale změnit ten současný. Prosím,
pomozte nám ta řešení najít,“ popisuje Citron, autor
podrobného podkladového materiálu s názvem Změny
ve skautském vzdělávání. Účastníci se dělí do skupin
a několikahodinové diskuze nad navrženými tezemi a tématy začínají. Hlasování nad návrhy diskuzních skupin
trvá až do večera (více se o výsledcích hlasování dočtete
na str. 8–9). Ze závěrů, které účastníci ÚLŠ odhlasovali,
bude sestaven materiál pro Náčelnictvo Junáka, které
rozhodne o tom, jak budou jednotlivé návrhy naplňovány.
Ve tvářích účastníků je vidět únava i úleva. Ale už mají
odpracováno a večer na ně čeká odpočinkový program.
Otevírají dveře s nápisem JARO. Tma. U symbolického ohníčku sedí dva mladí instruktoři. Přisednou
si. Vedou společně debatu o instruktorství. To samé
v letní, podzimní i zimní místnosti. Pokaždé se staršími
a zkušenějšími instruktory. Působivé a příjemné.
Kurzy v Junáku? Vybere si snad každý…
Nedělní program někteří zahajují na mši, jiní na programech o aktuálních tématech českého vzdělávacího
systému. Vede je Zdeněk Slejška, jeden ze zakladatelů
sdružení EDUin, které se oblasti vzdělávání dlouhodobě věnuje a aktuálně vede kampaň s názvem Česko
mluví o vzdělávání. Paralelně s ním probíhá program
o osobnostní a sociální výchově pod vedením Kateřiny
Anny Šrubařové – Kašpry.
Dopoledne tráví účastníci ÚLŠ opět v debatních skupinách. Jedni debatují o měření postojových kompetencí,
další o budoucnosti roverských kurzů, třetí skupina
o tom, kdo má mít oprávnění ke zkoušení na skautských kurzech. Během dopoledního programu se také
na různých místech modřanské školy představují jednotlivé kurzy. Je neuvěřitelné vidět, jak širokou škálu
možností, forem i témat nabízí současné skautské vzdělávání. Můžete si vybrat od víkendových kurzů přes
týden i déle trvající lesní školy během letních prázdnin,
kurzy se zaměřením na každou z výchovných kategorií
nebo specializované kurzy zaměřené na osobní rozvoj,
duchovní oblast nebo na historii skautingu. Většina
kurzů již má několikaleté know how a dovede se profilovat vlastní specialitou, kterou jinde nenajdete – ať
už to jsou simulované oddílové rady pořádané přímo
na kurzu, výměny vedoucích nebo pořádání společných
výprav pro několik oddílů, jejichž vedoucí se kurzu
účastní. Kurzy se zaměřují na jednotlivce i celé týmy,
na ty, kteří chtějí pracovat s dětmi i pomáhat střediskům v jiných oblastech.
Ta pestrost a různorodost kurzů, které dnešní Junák
nabízí, zůstala jako jeden z nejsilnějších dojmů, které
si účastníci letošní Ústřední lesní školy mohli odvézt.
Společná setkání, seznámení i podrobné diskuze, doufejme, ponesou už brzy své ovoce. Minimálně v tom,
že zástupci nejvýznamnějších kurzů Junáka dnes mají
mnohem více jasno v tom, kudy by se dál mělo vzdělávání v Junáku ubírat.
REPORTÁŽ | JÁ A SKAUTING
7
OD ŽIVELNÝCH ZMĚN
KE KONCEPCI
NA LETOŠNÍ ÚSTŘEDNÍ LESNÍ ŠKOLE SE PO CELÉ ODPOLEDNE DISKUTOVALO A HLASOVALO O NÁVRHU ZMĚN VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU. JAKÁ BYLA DOPORUČENÍ VZDĚLAVATELŮ, KTEŘÍ SE ÚLŠ ZÚČASTNILI A KTERÉ SE BUDOU PŘEDKLÁDAT NA ČERVNOVÉM
JEDNÁNÍ NÁČELNICTVA JUNÁKA?
Autor: Jakub Procházka – Citron, Brno
Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka
(ŘVČČJ) platí již přes 15 let, a i přesto, že je dobře
napsaným řádem, ve vzdělávání se leccos změnilo. I proto se už skoro 10 let ozývají hlasy volající
po změně celého systému nebo po dílčích změnách.
V posledních letech jsme se setkávali s návrhy na realizaci právě těchto dílčích změn. Nejvýraznější z nich
byla asi změna obsahu vůdcovského a čekatelského
vzdělávání. Hodně se hovoří ale i o změnách systému odborné činovnické kvalifikace (OČK) nebo tzv.
manažerského vzdělávání.
ubírat, v současnosti pracuje Náčelnictvo Junáka.
Koordinačním orgánem vzdělávání Junáka, ve kterém
jsou zastoupeni ti, kteří vzdělávání v Junáku realizují,
je Ústřední lesní škola (ÚLŠ). Ta se letos sešla mj.
i proto, aby dala Náčelnictvu doporučení, jak by měly
budoucí změny ve skautském vzdělávání vypadat.
Pracovní skupina Náčelnictva pro vzdělávání a Odbor
pro výchovu činovnic a činovníků Junáka (OVČIN) jí
připravily podklady, o kterých se několik hodin diskutovalo, a také usnesení, o kterých se následně hlasovalo. Na základě SWOT analýzy vzdělávání v Junáku,
kterou se zabývala už minulá ÚLŠ, bylo vytipováno
10 prioritních oblastí změn:
Živelné změny
Změny probíhaly v posledních letech do značné
míry živelně. Asi jako když silničáři látají po zimě
na silnicích díry, kterých si někdo všimne, a které
vypadají nejvíce nebezpečně. I my jsme dělali změny
tam, kde jsme k tomu byli dotlačeni situací a kde
někdo o změnu usiloval tak dlouho, až jí konečně dosáhl. Řada změn byla iniciována „odspodu“,
od týmů vzdělavatelů. Pracovní skupiny, které změny
realizovaly, kvůli neexistující koncepci nevěděly, co
bude na jejich práci navazovat. Důsledkem toho měla
někdy i dobře odvedená práce nezamýšlené negativní
důsledky. Příkladem může být malá kompatibilita
nového vůdcovského a čekatelského vzdělávání. Tyto
negativní důsledky zbytečně ztěžují práci vzdělavatelům a matou vzdělávané.
Ústřední lesní škola jako koordinační
orgán vzdělávání Junáka
8
Na tolik potřebné koordinaci probíhajících změn
a koncepci vize, kam by se skautské vzdělávání mělo
JÁ A SKAUTING | SKAUTSKÝM SVĚTEM
1. Zvyšování kvality skautského vzdělávání
a řízení kvality vzdělávání
2. Zvýšení srozumitelnosti vzdělávacího systému
pro vzdělavatele a pro vzdělávané
3. Rozhodnutí o pokračování v kompetenčním
přístupu ke vzdělávání a o způsobu využití kompetenčního přístupu
4. Sjednocení minimálních požadavků na uchazeče o skautské kvalifikace
5. Rozhodnutí o obnově kvalifikací nebo oprávnění z nich plynoucích
6. Umožnění kvalitního vzdělávání pracujícím činovníkům a činovníkům, kteří začali být v Junáku
aktivní ve vyšším věku
7. Zajištění smysluplného a časově přijatelného
vzdělávání vedoucích organizačních jednotek
a hospodářů
8. Vyjasnění pozice lesních škol a vytvoření koncepce „postgraduálního“ vzdělávání vůdců
9. Změna v systému vzdělávání, motivování
a udělování kvalifikací vzdělavatelům tak, aby
byly skautské kvalifikace dostupné, abychom
mohli využívat civilních odborníků a abychom
naše vzdělavatele zbytečně nezatěžovali
10. Zajištění návaznosti stupňů skautského vzdělávání jak v rámci činovnického vzdělávání tak
mezi vzděláváním a výchovou dětí a činovnickým
vzděláváním
ÚLŠ se z časových důvodů zabývala pouze prvními
šesti body s tím, že podrobně a jasně se vyjádřila
k prvním čtyřem bodům. Řešení bodů z druhé poloviny
seznamu je navíc podmíněno řešením první poloviny.
Na základě diskusí a hlasování byl po ÚLŠ připraven
materiál pro červnové jednání Náčelnictva. To by mělo
dát formou několika usnesení jasný signál, do jaké
koncepce by měly změny prováděné ve skautském
vzdělávání zapadat. Náčelnictvo následně schválí teze,
které budou rozpracovány v novele ŘVČČJ, určí další
směr práce své pracovní skupiny pro vzdělávání a zadá
nové úkoly Výkonné radě Junáka (a tedy i OVČINu).
O čem tedy ÚLŠ hlasovala a kam by měly
změny ve vzdělávání směřovat?
1. Chtěli bychom více řídit kvalitu skautského vzdělávání. K tomu ale nebudeme směřovat represivními
opatřeními, ale nepřímo tak, že zlepšíme informovanost
vzdělavatelů, vzdělávaných a orgánů majících na starost kontrolu v oblasti vzdělávání. Týmy vzdělávacích
akcí budou před akcí zveřejňovat více informací a bude
vytvořena aplikace, která zájemcům umožní v těchto
informacích jednodušeji hledat. Budeme usilovat o to,
aby všechny vzdělávací akce měly supervizory, kteří
s nimi budou v kontaktu a budou jim poskytovat zpětnou vazbu. Budeme hodnotit kvalitu vzdělávacích akcí
a míru naplnění projektu s tím, že hodnocení naplnění
projektu bude částečně veřejné.
Zveřejňování informací by mělo účastníkům umožnit
více informovaný výběr. Kurzy, které budou chtít
účastníky zaujmout, budou nepřímo tlačeny k tomu,
aby se v oblastech, o kterých jsou informace zveřejňovány (např. kvalifikace členů týmu, cíle kurzu),
neustále zlepšovaly. Zveřejňování míry naplnění
projektu by mělo vést k důslednějšímu plánování
(bude se méně slibovat něco, co se obtížně plní)
a také k tomu, aby si po skončení ročníku týmy svou
vzdělávací akci vyhodnotily (ne všechny to dělají). Také diskuse a větší zájem zvnějšku o to, co se
na vzdělávací akci děje, by mělo mít pozitivní efekt
na kvalitu.
2. Chtěli bychom pokračovat v kompetenčním
přístupu. Současné rozdílné kompetenční profily
ale sjednotíme a budeme mít jednotný kompetenční
model pro celé činovnické vzdělávání v Junáku. Ten
bude rozpracován pro každý kvalifikační stupeň. Jednotný kompetenční model bude přehlednější pro vzdělavatele i pro vzdělávané. Bude zohledňovat to, že
na různých stupních vzdělávacího procesu rozvíjíme
podobné kompetence. Také umožní jasnější návaznost
vzdělávání a umožní uvažovat o zavedení modulárního vzdělávání v budoucnosti. Tato změna sama o sobě
by neměla mít zásadní vliv na obsah kvalifikačních
zkoušek. Jde spíš o to, jak budou výstupy ze vzdělávání formulovány a jak budou prezentovány.
3. Chtěli bychom sjednotit úroveň kvalifikačních
zkoušek. Nejde o to, aby všechny komise zkoušely
stejně, ale aby dodržovaly alespoň stejné minimální
požadavky na uchazeče o zkoušku. Proto bude obsah
nové vůdcovské zkoušky upraven nebo doplněn o metodiku tak, aby byly minimální požadavky stanoveny
jednoznačně (tedy tak, aby neumožňovaly více výkladů) a aby byly splnitelné. I obsahy dalších kvalifikací
budou připravovány tak, aby z nich byly zřejmé jasné
minimální požadavky. Sjednocení úrovně vzdělávání
chceme dosáhnout také tím, že se budou vzdělavatelé
více setkávat. Nabídneme jim více možností pro setkávání a budeme chtít, aby měla každá vzdělávací
akce a každá zkušební komise (alespoň na vůdcovské
a instruktorské úrovni) v týmu alespoň jednoho člena,
který je v kontaktu s ostatními vzdělavateli (třeba jako
účastník ÚLŠ, člen komise pro OČK nebo návštěva
jiné vzdělávací akce).
4. V příštích letech nebudeme usilovat o obnovování
skautských kvalifikací, pokud nás k tomu nebude
zavazovat zákon. Zejména kvůli časové, finanční
a administrativní náročnosti opustíme úvahy o periodickém obnovování oprávnění plynoucích z vůdcovské
zkoušky. Posouzení, zda je vůdce po delší nečinnosti
stále způsobilý vést oddíl nebo tábor, necháme na jeho
mateřské organizační jednotce.
SKAUTSKÝM SVĚTEM | JÁ A SKAUTING
9
KLIK ATÉ CESTY OSUDU
NEUVĚŘITELNÝ PŘÍBĚH SKAUTSKÉHO (S)HLEDÁNÍ PO 43 LETECH
Autor: Michal Šrubař – Grizzly, Praha | Foto: Post Bellum, o.s.
Květen 1948
Jaroslavovi, učni elektrotechniky a vedoucímu skautského oddílu v Praze na Žižkově, bylo 17 let, když si pro něj
přišla Státní bezpečnost. Důvod? Ukrývání komunistickou mocí hledaných západních agentů – tzv. chodců, vydávání ilegálního časopisu, roznos letáků, celkový odpor
k novému režimu. Ačkoliv byl stále nezletilý, výslechy
byly velmi drastické. Přestože u soudu prohlásil, že se
cítí nevinen a některé pasáže z výpovědi na něm byly
vynuceny, byl uznán vinným ze „spolčení proti republice
a lidově demokratickému zřízení“ a jako mladistvý
odsouzen na tři roky odnětí svobody.
Většinu trestu si odpykal v Zámrsku, kde tehdy vznikalo zařízení pro mladistvé delikventy, včetně politických vězňů. „Na ten Zámrsk nás převezli, když ještě
nebyl vybudovaný. My jsme ho tam začali budovat. My
jsme tam začali dávat mříže, elektriku, všechno jsme
si to vybudovali sami pro sebe,“ vzpomínal Jaroslav
po letech. Ovšem to nebyl jediný rozpor tehdejší doby.
Potkal zde svou životní lásku Růženku – příslušnici
Červenec 1970
Nad tábořištěm pačejovských skautů u Stříbrného potoka
uprostřed lesů kdesi v jižních Čechách panuje poklidná
letní noc, když je náhle osazenstvo tábora vzbuzeno úpěnlivým výkřikem nešťastné hlídky: „Vlajka je pryč!“. Vydařená odveta pražských skautek, tábořících nedaleko u rybníka, za předchozí přepad jejich tábora. A výkupné bylo
ještě sladší: „Tak pánové, samozřejmě oškrábete brambory
a potom vás čeká zvláštní úkol. Nazdobíte vybraná děvčata
ozdobami z přírodních materiálů jako divoženky a potom je
dovezete na zásobovacím vozíku k vám do tábora. To bude
potupa. Hihihi.“ Vzájemné pošťuchování ovšem přerostlo
v oboustranné přátelství a společné akce obou oddílů.
,,Domluvili jsme dokonce noční přepad tábora plzeňských skautů nedaleko Čekanic, což je bratru
10
JÁ A SKAUTING
vězeňské stráže. „To byl osud, že jsme se do sebe zakoukali. Oni něco dělali ve skleníku a já tam šel něco
opravit a tak jsem to tak opravoval, až jsme se tam
sčuchli trošičku,“ směje se. Díky pochopení bachařů
mohl jejich vztah pokračovat i poté, co jeho milou
převeleli na jiné místo.
Po propuštění z vězení se Jaroslav rozhodne vzít si
Růženku za ženu. A paradoxy pokračovaly – brali
se v kostele na pražském Žižkově v roce 1951, tedy
v době, kdy církevní sňatky již zdaleka nebyly v kurzu.
I složení svatebních hostů bylo poměrně netradiční –
obřadu přihlížela řada bachařů z různých kriminálů,
kteří přišli podpořit svou tehdy již bývalou kolegyni,
i kdyby je to prý stálo místo.
Po vykonání vojenské služby u pomocných technických praporů (konkrétně v dolech na Ostravsku) se již
Jaroslavův život odehrával relativně poklidně – se ženou vychovali dvě dcery a přes všechny turbulence
minulého století spolu prožili krásný život.
5 km od nás. Rikitan vybral pro tuto akci nás několik
nejstarších a mě určil jako vedoucího, děvčatům velela
stejně stará dívka jménem Jarka. Vyrazili jsme po večeři
a cesta rychle ubíhala, chtěli jsme, než se setmí, urazit
co největší kus cesty i kvůli orientaci v cizím terénu.
Velice jsme si vážili důvěry, kterou nám vedoucí dali!
Po cestě jsme domluvili taktiku a rozdělili úkoly, ale když
to zkrátím, přepad se nám nepovedl, bylo to přeci jenom
velké sousto, neboť to byli samí velcí kluci, byli pozorní
a v pohotovosti a nakonec jsme byli rádi, že někoho
z nás nezajali. Vyrazili jsme na zpáteční cestu a u rybníka u Čekanic, kde je křížek a čtyři lípy, jsme udělali
odpočinek. Seděli jsme pod stromy a mlčeli. Jarka seděla
vedle mne, já ji zkusil vzít za ruku a ona….. neucukla,
v tu chvíli jsem si připadal hrozně dospělý a ostatní kluci
na tom byli podobně,“ vypráví Jan Vavřička – Tom.
výzva dokáže zburcovat lidí. Po třech týdnech utkaná
pavučina kontaktů ale slaví úspěch:
ZASTAVTE PATRANI *STOP *HOLKY NALEZENY
*STOP* KONTAKT NAVAZAN *STOP *SETKANI
DOMLUVENO *STOP* TOM*STOP*
Svatba Grünbergových, rok 1951
Výsledky pátrání ve zkratce – obě děvčata pocházela
z 26. oddílu žižkovského střediska Pochodeň, později
po roce 1970 přejmenovaného na Modrá šipka. Jejich
otec Jaroslav Grünberg – Fidel byl hlavním vedoucím
tábora, jeho žena Růženka – Alibaba vařila v kuchyni. V oddíle bylo asi 12 děvčat. Pačejovští oldskauti
dnes domlouvají setkání s Jarkou a Mášou na táboře
na počátku července. Jaké asi bude setkání po více než
40 letech? To se možná dozvíme po prázdninách!
Únor 2013
Pátrám na webu po skautské historii jednotlivých středisek v republice. Hodí se mít pro projekt Skautské století povědomí o tom, kdy a kde působili skauti v průběhu uplynulých sta let. Kdesi zaznamenávám prosbu
oldskautů z Pačejova, že hledají kontakt na skautky
z Prahy 3, se kterými tábořili před 40 lety. K výzvě jsou
připojeny dvě fotky a jména skautek s adresou, ovšem
docela nejistou, holt po takové době si člověk nemusí
zapamatovat všechno úplně do detailu. Hmm, pomyslím si, to je jako hledat jehlu v kupce sena a pouštím to
z hlavy kvůli jiným povinnostem.
Za několik dní ovšem přijde mail do konference
Skautského století se stejnou prosbou. Nedá mi to tedy
a přeposílám svým kolegům ve zbrani – skautským historikům. Odpověď přichází zanedlouho a je famózní:
na základě čísla domovenky (která je na přiložené fotografii vidět jen velmi nezřetelně) se J. domnívá, že by
mohlo jít o 26. dívčí oddíl střediska Pochodeň či 26. roj
světlušek ze střediska Lípa na Praze 3. Se svou troškou
do mlýna se připojuje i B.: Jarka s Mášou, které zmiňují pačejovští, jsou dcerami jednoho pamětníka, kterého
máme již dávno zaznamenaného na webu Skautského
století! Inu, pod svícnem bývá největší tma. Zjištěné
informace posílám Tomovi do Pačejova a začíná mě to
bavit. Úplná detektivka!
Pak přichází zádrhel. Dozvídáme se, že otec Jarky
a Máši letos v lednu zemřel. Jak tedy získat kontakt
na dcery? Obrátit se na žižkovské oldskauty? Oslovit
starostu v obci, kde jejich otec bydlel, jestli něco
neví? Projít katastr nemovitostí, jestli dům není psaný
na někoho z dětí? Nebo …? Myšlenky víří hlavou,
počet e-mailů roste, a zapojených lidí taky. Neuvěřitelné, kolik jedna na počátku málem beznadějná
Na vozíku jedna z hrdinek
příběhu – Jarka, tábor 1970
U totemu pravděpodobně
Máša, tábor 1970
Projekt Skautské století
www.skautskestoleti.cz
Příběh Jaroslava Grünberga na webu Skautského století – www.skautskestoleti.cz/pribehy/
pametnici/33-jaroslav-grnberg-1930
Rozhlasové Příběhy 20. století, věnované mj.
i osudům Jaroslava Grünberga (rozhlasový
pořad (7. 4. 2013) – www.rozhlas.cz/plus/pribehy/
_zprava/zamilovat-se-muzete-kdykoli-a-do-kohokolivtreba-na-fronte-nebo-v-kriminale--1196281
Kniha, kterou o pačejovských skautech sepsal Tom:
VAVŘIČKA, Jan. Historie skautského hnutí v Pačejově.
Pačejov, 2012.
JÁ A SKAUTING
11
NA ČEM PRÁVĚ
DĚLÁM…
HEJKAL OBNOVIL VEČERY PRO RÁDCE A VŮDCE. AKTIVNÍ JE ALE I JAKO SKAUTSKÝ RODIČ.
BILBO POMÁHÁ NA STŘEDISKU A KRAJI, POVOLÁNÍM JE ORGANIZAČNÍ ZPRAVODAJ JUNÁKA…
Martin Hejhal – Hejkal:
Ladislav Pelcl – Bilbo:
V roli bývalého vůdce
i rodiče
Vír v hlavě
Právě jsem se vrátil z vodárenské věže v Praze na Letné, kde
jsem vedl první ze znovuobnovených tzv. Osmičkových diskuzně-přednáškových
večerů ORJ Prahy 8 s názvem Autorita v oddíle.
Pozval jsem si ještě další dva zkušené činovníky – svoji ženu Blanku, která dlouho vedla dívčí
oddíl ve 24. středisku Sever, a svého souputníka
ze 45. střediska Silmaril Michala Kojana – Ptera.
Pojali jsme to celé jako panelovou diskuzi a těch
asi 20 účastníků si to snad docela užilo. Na povrch
vyplavaly i staré historky, když byli přítomní diváci
ještě malými vlčaty a světluškami. A přestože každý
z nás měl úplně jiný styl vedení, skoro na všem
ohledně autority jsme se shodli.
O víkendu se těším na rodičovskou výpravu, kde
budu poprvé reprezentovat rodiče. Moje Anička zvaná
Kulíšek už chodí druhým rokem do světlušek. Nejdůležitější vlastností starého vůdce je nekecat do vedení
těm mladším. Pevně doufám, že se mi to povede. Moc
se těším, jak si s Kulíškem zasoutěžíme proti ostatním
rodičům. Rodiče od Hašlerky, nejlepší Kulíškovy kamarádky, nemohou jet, tak ji alespoň po dobu výpravy
adoptujeme.
Na konci května mě čeká víkend zvaný Šikovné ruce.
Standa a Rysák by rádi připomněli vůdcům a vůdkyním, že nejen hlavu musí mít vůdce v pořádku, ale měl
by rozvíjet i rukodělné činnosti. Kromě mých oblíbených vázaných staveb a lukostřelby zažijí frekventanti
i práci s kůží, sekyrou, nožem, užijí si výtvarna a rozdělání ohně, samozřejmě bez sirek.
12
A pak už tábor rodičů s dětmi, letos s deseti dalšími
rodinami, většinou skautskými. Zažili jste už někdy
dva pětileté ve službě v kuchyni? Já ano, a nikdy na to
nezapomenu. Už aby to bylo …
JÁ A SKAUTING | NA ČEM PRÁVĚ DĚLÁM
Symboly věcí, na kterých dělám, se
hromadí na mém pracovním stole
v Kanceláři ústředí Junáka – zápisky
z jednání, vizitky, publikace k legislativě, skautské časopisy, různé lístečky. Zběsilejší je koloběh
těch, které nemají hmotnou podobu a víří v podobě e-mailů.
Zaměstnáním jsem organizační zpravodaj Junáka, vír
v hlavě teď ale zasahuje mé aktivity v krajské radě
a na středisku – nákup státních dluhopisů středisku
nebo hlášení táborů magistrátu přes skautIS, což ušetří
vedoucím trochu práce. Z pracovní oblasti vyplouvá
směrnice o bezpečnosti na vodáckých akcích, obrysy
má uvítací balíček pro nové vedoucí oddílů.
Mohutná kniha s názvem Nový občanský zákoník je
symbolem části mé práce. I kvůli ní se už rok scházíme
a vymýšlíme nové stanovy Junáka. Řadu setkání jsme
zasvětili zkoumání hlav současných stanov a možných
dopadů nového zákoníku na principy a ve stanovách
zakotvené. Nezávislí pozorovatelé, jako moje žena, konstatují, že vylučování mladších členů jsme řešili třikrát
a pokaždé tak pět hodin. Ve stanovách se ne zcela zjevně
potkávají konkrétní právní otázky s etickou rovinou
i praktickou proveditelností v téměř padesátitisícové
organizaci. Příprava stanov pomalu vytváří i hmatatelné
artefakty – v zimě začalo vznikat znění nových stanov
a po projednání tisícerých podnětů ústředních orgánů by
mělo v létě vstoupit do předsněmovní diskuse.
Doufám, že až se nové stanovy octnou na vašem stole,
probudí ve vás zájem k připomínkování nebo aspoň
přečtení. Tou dobou budou na stole i v mé hlavě už další
věci, ale ta tlustá kniha tu nejméně do sněmu zůstane.
A s čím pomáháte v Junáku vy? Nebo s čím
byste mohli pomoct? Pište do redakce
na adresu [email protected]
OLDI, HOLÁ, ŠKOLA VOLÁ!
Autor: Slavomil Janov – Nashville
Foto: Slavomil Janov – Nashville
V první májový den se ve skautské základně v Miletíně v Podkrkonoší otevřely brány letošní
Lesní školy OS. Nejvýznamnější
vzdělávací akce kmene dospělých
zaměřena na rozvoj specifických
kompetencí vůdců klubů a dalších
aktivních oldskautů se koná už
po deváté.
V lavicích čekaly na účastníky lesní školy náročné písemné testy. V terénu si zase vyzkoušeli topografické znalosti
formou netradičního „mikroorienťáku“.
V průběhu doby, od poloviny 90. let, se přirozeně měnila
podoba i náplň vrcholného kmenového kursu. To podstatné však zůstalo – snaha o trvalé zkvalitňování práce klubů,
v nichž se soustřeďuje jádro oldskautské činnosti. „V současnosti definujeme i novou moderní podobu našeho
motivačního a sebevýchovného programu, proto se mnohé
z této koncepce oldskautingu 21. století odráží i v náplni lesní školy,“ charakterizuje vzdělávání náčelník KD
a vůdce lesní školy Vladimír Stránský – Sása. „Přednášky
i tematické bloky se výrazně přimykají k pilířům tohoto
programu – od pomoci a podpory skautingu mládeže přes
osobní rozvoj a klubovou činnost, charitativní a sociální
projekty až po mezinárodní dimenzi skautingu dospělých.“
To, že se činnost KD v uplynulém desetiletí výrazně
zaměřila na spolupráci s rovery a rangers, se odrazilo
i v zaměření předchozích dvou lesních škol s názvem
ORSOS a společným mottem: Od roveringu k oldskautingu. Plody snahy o omlazení kmene jsou nyní patrné
i v multigenerační struktuře těch, kteří letos usedli
do lavic lesní školy.
Na jarní běh lesní školy, který byl více zaměřen na teoretickou přípravu, naváže ve druhé polovině června
desetidenní letní část. Uskuteční se formou tradičního
tábora v podsadových stanech v Prachovských skalách
pod hradem Pařez.
JÁ A SKAUTING
13
RODINNÝ SKAUTING V LÉTĚ
MOKRÁ VARIANTA
Autor: Kateřina Anna Šrubařová a Bára Vobořilová, Praha | Foto: Lucka Ernestová
Léto je před námi, děti jsou natěšené, už nás vidím, jak nasedáme do auta nebo vlaku a vyrážíme pod
stan, třeba na tábor skautských rodinek s dětmi. A co vy, jedete také? Hurá! Jenže ouva. Tábor netábor, skauti neskauti, svatý Petr si myslí, že když prý nejsme z cukru, ať to dokážeme. Takže leje a leje.
A když neleje, padají rovnou trakaře. Děti už nebaví ani čvachtání v blátě, nápady pomalu docházejí,
prekérka. A právě pro podobné případy nabízím několik tipů, jak vaše ratolesti zaměstnat, když je nejhůř a vlastní invence došla. Snad vám poskytnou inspiraci, co pro takové chvíle zabalit do batůžku.
Dostanete s ním časopis, který vypadá skoro jako když jsme
před lety sami přispívali do těch oddílových, někdo v ruce,
někdo už na stroji, hlavně vše vlastnoručně ilustrovat. Třetí
číslo přineslo třeba čtení o chlebu či houbách, podzimní
písničku, indiány nebo draky. A jelikož filozofií autorů je,
že časopis tvoří samotní čtenáři a redakce vše přetiskuje
tak, jak to bylo v originále vytvořeno, může se v některém
z dalších čísel objevit třeba i něco z vaší rodinné dílny.
http://tinyurl.com/bm8ebwd
Hrana, časopis pro děti od 3 let
V září roku 2012 spatřil světlo světa zbrusu nový časopis
pro děti, možná právě takový, na jaký jste již dlouho
čekali. Anebo jste ho možná jen kdesi ztratili, tak jako
Dorka, Prokop a Šíma, kteří nemohli vypátrat, co se
stalo s jejich oblíbeným časopisem Pojď si hrát, a tak si
založili vlastní. V něm vás teď každý měsíc vyzývají ke
hře. Třeba na indiány, hasiče nebo statek. Časopis je plný
chytrých i legračních úkolů a nápadů na aktivity, které
vždy souvisejí s tématem měsíce. Na své si přijdou tužky
i nůžky, najdete v něm pěkné texty ke čtení i obrázky
k prohlížení, vše hravé, tak jak jen Hrana může být.
Herní plány Lucie Ernestové
Je hned několik důvodů, proč mít doma cestovatelské, dobrodružné, veselé či nově také přírodovědné hry paní Ernestové. Především bych vyzdvihla jejich nádherné ilustrace,
které lahodí oku dětí i rodičů. Dalším výrazným plusem je
jejich praktické cestovatelské balení, každý herní plán tvoří
leporelo se čtyřmi hrami a zavěšený pytlíček s kostkou a figurkami. A v neposlední řadě je skutečně znát, že autorka je
nejen zdatnou výtvarnicí, ale i zkušenou maminkou, která
má své nápady otestované na vlastních dětech. Pokračujte
v testování i u vás doma! Kdo vymyslí nejlepší pravidlo,
jak hru vylepšit, může hrát s o to větší chutí.
www.casopishrana.cz
www.herniplany.cz
14
Klobouk na pařezu, dobrosrdečný nepravidelník pro všechny, kdo se rádi radují
Léto, obrázkové příběhy
Jak se píše v tiráži, tento občasník vznikl z potřeby tvořit
svou prací pozitivní věc, která podporuje odvahu žít své sny
a vzájemně motivuje. Nechcete si také nasadit klobouk?
Moje dcerka je miluje a zabaví se s nimi znovu a znovu
v libovolném počasí. Velkoformátová kniha s tvrdými
stranami z nakladatelství Paseka nám přináší příběhy
JÁ A SKAUTING | RODINNÝ SKAUTING
beze slov od autorky Rotraut S. Bernerové. Prohlížíme
si stránku po stránce a hledáme, kudy právě letí čáp, kdo
zahodil slupku od banánu a co se stalo s paní, která ztratila čepici. My máme doma Jaro, ale vám na prázdniny
doporučuju Léto, stejně podnětné a rozvíjející, vhodné
k vyprávění již i s nejmenšími dětmi.
www.paseka.cz/?produkt=3242
Vadí? Nevadí! a Dávej bacha!
Hry od Taťány le Moigne, ředitelky českého Googlu, vypadají velmi jednoduše, ale možná budou pro rodiče pěkným oříškem. Spočívají v přiřazování kartiček s řešením
ke kartičkám s problémy. Děti hledají odpovědi na otázky
typu „Slaví všechny děti Vánoce?“ nebo „Co uděláš, když
se tě někdo nepříjemně dotýká?“, na které se jim nabízejí
zdánlivě jednoduchá řešení. Ovšem ve skutečnosti nic
není univerzální, hru si tedy nedovedu představit bez rodiče po boku, který dovysvětlí, jak to v životě chodí. Letní
deštivé dny mohou být pro takové rozhovory ideální.
Jan Kudláček. K mnoha textům zde najdete i noty a akordy, k ostatním si můžete vymyslet vlastní rytmický či
pohybový doprovod, vždyť jak autorka v předmluvě píše:
Není nic krásnějšího, než dítě broukající, tančící s mámou,
babičkou, tatínkem, ale samozřejmě i s dědečkem. Společný zpěv v rytmu padajících kapek… co vy na to?
Učíme se plstit – startovací sady pro ty,
kdo chtějí rychle začít
Práce s ovčí vlnou je hřejivá a uklidňující a navíc ji
zvládnou již i poměrně malé děti. Pro ty, kteří si zatím
s plstěním nevědí rady, připravili v pražském obchůdku
Dobroděj v Toulcově dvoře startovací sady, se kterými se
můžete naučit plstit kuličky, obrázky i zvířátka. Obsahují
návod, jehly i veškerý potřebný materiál. Zanedlouho
budete muset dokoupit vlnu na plstěné víly, koníky a jiné
postavičky. A maminky si mohou uplstit třeba náušnice!
www.dobrodej.cz/katalog/nase-vyrobky/filcovani-prace-s-ovci-vlnou-/sady---kdyz-chcete-rychle-zacit
www.4bambini.cz/hry
Hry a kreativní sady Djeco
Tento tip snad ani nemůže být příliš konkrétní, francouzská
firma Djeco má tak pestrou nabídku rozvíjejících her, že je
těžké z ní něco vypíchnout. Začala je navrhovat maminka,
která pro své děti nemohla najít dost her a hraček, které by
odpovídaly jejím představám. Když její syn vyrostl, začal
sám hledat inspiraci po celém světě, díky čemuž nám Djeco
přináší krásně ilustrované puzzle či domina pro nejmenší,
karetní hry pro malé piráty či čarodějky, hry postřehové
i naučné, promyšlené omalovánky, vystřihovánky,… Pokud
Djeco neznáte, jeho nabídka určitě stojí za prozkoumání.
www.agatinsvet.cz/djeco-uchvatne-didakticke-a-kreativni-hry-a-hracky-z-francie/t-378
Hrajeme si u maminky
„Dvanáct je měsíců a každý z nich, jinou čepici nosí…“
Dlouho jsem nevěděla, že k báječnému CD skupiny
Hradišťan, které nám přináší lidové i autorské písničky
ke každému ročnímu období, patří i tato sbírka říkadel,
popěvků, her a rozpočitadel. Sestavila ji pedagožka Jiřina
Rákosníková a nádherně ji ilustroval akademický malíř
Logico Primo a Piccolo
Přijde čas, kdy dají rodiče přednost tichu. Jak tedy zabavit každého potomka zvlášť a věřit, že do deseti minut
nezboří stan? Zkuste vytáhnout rámeček Logico a některou ze sad tematických karet. Děti řeší úlohy na kartách
tak, že přiřazují barevná kolečka k obrázkům, a když jsou
hotové, samy si otočením rámečku zkontrolují výsledek.
Mladší děti hledají tvary, barvy či třeba protiklady, starší
se už učí poznávat přírodu, anglická slovíčka či řešit logické úlohy. Logico je prezentováno jako učební systém
testovaný MŠMT ČR, pro děti je to však především hra,
ke které nikoho dalšího nepotřebují.
www.amosek.cz/amosek/5-INFORMACE/
2-Co-je-Logico-Piccolo
RODINNÝ SKAUTING | JÁ A SKAUTING
15
Autoři: Dominika Potůčková – Julča,
Bára Tichavová – Rozárka,
Václav Zeman – Šík
SKAUTSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
VERZE 2013
Foto: Jiří Eitler
V jaké kondici se v roce 2013 nachází vzdělávání v Junáku? Stejně jako v dalších oblastech
Junáka se v něm snažíme čerpat z více než stoleté tradice a zároveň hledat nové výzvy pro
přípravu kvalitních vedoucích oddílů a instruktorů. Daří se nám to?
„Třetí den: Odhadování a měření dálek a výšek a různé metody; opisy psané symbolickým písmem; znovu
lasování a znovu uzly; skautské muzeum; značky,
pokračování; o ohni a ohništích. Odpoledne přišla
bouřka. Posluchači sedí ve „farmě“ a Elstner přednáší
z venku do okna. I přes déšť se v rychlém sledu střídají: pece a pečení; odpadky, latrýny; vory; sebeobrana; lukostřelba; plížení a hry; systém odměňování,“
popisuje ve svém zápisníku jeden den na 1. Lesní
škole, takzvaném „Československém Gilwellu“, jeden
z jejích účastníků Jan Kalášek z Jaroměřic u Moravských Budějovic. Škola se konala v srpnu 1923
v Holenské oboře.
16
„Druhého dne nás čekalo plno seznamovaček, výborný
oběd, nebo třeba povídání o našich oddílech a cílech.
Nepropásli jsme ani prohlídku nově zrekonstruovaného
mlýna, při níž jsme všichni valili oči. Večer jsme se
tajně vplížili na poradu námořníků s Jamesem Cookem.
TÉMA
Dozvěděli jsme se, že přijde do místní špeluňky a tak
jsme si na něj počíhali. Jelikož hledal nové námořníky
na svou loď, byli jsme hned po ruce a ochotně se utkávali v nejrůznějších soubojích,“ píše v roce 2013 Šárka,
jedna z účastnic vůdcovského kurzu Oikos o svých
zážitcích z úvodního víkendu kurzu.
Je vidět, že podoba vzdělávání v Junáku se proměňuje.
Objevují se nové postupy, formy a témata, jak je možné
připravovat budoucí vedoucí oddílů a instruktory
vzdělávacích akcí. Přesto je tu mnoho prvků, které stále
přetrvávají. Konec školního roku může být v oblasti vzdělávání vhodným časem pro chvíli zastavit se
a zamyslet se nad tím, v jakém stavu se v současnosti
nachází vzdělávání v Junáku.
Pojďme se tedy podívat, co a kdo náš vzdělávací
systém utváří, jaké jsou jeho silné a slabé stránky, jaké
jsou vize do budoucna.
Kdo vzdělávání utváří
Náčelnictvo Junáka
Náčelnictvo určuje základní směr, koncepci, nastavení
vzdělávacího systému. Dělá strategická rozhodnutí
v dané oblasti, schvaluje obsahy a nastavení jednotlivých stupňů vzdělávání. „Naposledy jsme se na
Náčelnictvu věnovali swot analýze vzdělávání v Junáku a tomu, jakým směrem by se měly ubírat změny
ve vzdělávání,“ říká Jakub Procházka – Citron, který
má v Náčelnictvu oblast vzdělání na starosti. Citron
vede pracovní skupinu pro vzdělávání, kterou Náčelnictvo zřídilo. Ta má 8 členů (3 interní a 5 externích)
a v současné době řídí koncepci změn ve vzdělávání.
uskutečňování projektů a dalších dílčích kroků. Odbor
by měl mít důvěru vzdělavatelů a umožňovat jim, aby
se podíleli na tom, jak bude vypadat celý vzdělávací systém v Junáku. „Současný Ovčin má nyní jistě
personální rezervy, je třeba ho doplnit dalšími zkušenými a aktivními vzdělavateli a posílit jeho základnu,“
říká Rozárka, šéfka odboru. „Myslím, že Ovčinu dnes
nechybí výkonná síla. Chybí v něm ale více zkušených
vzdělavatelů a jsou hodně nadreprezentované pražské
a blízkopražské kurzy. Zkušení vzdělavatelé jsou často
starší a pracující a nemají na Ovčin tolik času. Pro mimopražské je náročnější účastnit se setkání odboru –
buď musí jet daleko, nebo komunikovat na dálku, což
je málo komfortní,“ dodává k tomu Citron.
Barbora Tichavová – Rozárka,
zpravodajka pro vzdělávání
„Měli bychom chtít takové náčelnictvo, které bude vzdělávání činovníků vnímat jako velmi
důležitou oblast a bude jí věnovat svou pozornost.
Současné náčelnictvo tuto roli velmi dobře plní.“
Zpravodajka VRJ pro vzdělávání a Odbor
pro vzdělávání činovníků (Ovčin)
Výkonná složka řídicího systému. Běžnou agendu zpravodajky představuje např. schvalování hlášenek vzdělávacích akcí, zkušebních komisí anebo vystavování oprávnění a kvalifikačních dekretů. Ovčin je konzultačním
i výkonným orgánem zpravodajky pro vzdělávání. Spolu
se zpravodajkou schvaluje projekty lesních akcí, připravuje vlastní projekty, kterými je např. ULŠ a dále naplňuje
rozhodnutí a koncepční kroky dané náčelnictvem.
MYSLÍM, ŽE ŘADA VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ V JUNÁKU JE VELMI DOBRÝCH, ZEJMÉNA TAM, KDE EXISTUJE KONKURENCE, A ÚČASTNÍCI SI MOHOU
VYBRAT Z NABÍDKY NĚKOLIKA AKCÍ STEJNÉHO
TYPU. PROBLÉMY NAOPAK VIDÍM TAM, KDE
PRACUJÍ UZAVŘENÉ SKUPINY BEZ KONTAKTU
S OSTATNÍMI VZDĚLAVATELI A V MÍSTECH, KDE
MAJÍ ÚČASTNÍCI OMEZENOU NABÍDKU, TAKŽE
SE ZÚČASTŇUJÍ I PODPRŮMĚRNÝCH KURZŮ.
Ovčin by měl být sestavený z lidí, kteří mají bohaté
zkušenosti napříč spektrem vzdělávacích akcí, aby
mohl dobře spolurozhodovat a řídit skautské vzdělávání. Zároveň by mu neměla chybět výkonná síla pro
Foto: Jakub Pejcal – Boby
Vzdělavatelé
Ti tvoří základní stavební kámen skautského vzdělávání. Jde o týmy vzdělávacích akcí, lektory, členy
zkušebních komisí. Právě oni utváří a nabízí skutečné
vzdělávání, přichází s nabídkou pro uchazeče, nastavují
kvalitu poskytovaného vzdělávání a určují náročnost
pro získání různých stupňů kvalifikací. Jaké bude mít
Junák vzdělavatele, takové bude jeho vzdělávání.
Měli bychom chtít mít v Junáku vzdělavatele, kteří
zaručí kvalitu poskytovaného vzdělávání a získaných
kvalifikací. Vzdělavatele, kterým nechybí pokora a kteří se umí učit od svých kolegů i od účastníků svých
akcí. „Myslím, že řada vzdělávacích akcí v Junáku je
velmi dobrých, zejména tam, kde existuje konkurence,
a účastníci si mohou vybrat z nabídky několika akcí
stejného typu. Problémy naopak vidím tam, kde pracují
uzavřené skupiny bez kontaktu s ostatními vzdělavateli
a v místech, kde mají účastníci omezenou nabídku, takže se zúčastňují i podprůměrných kurzů,“ říká o kvalitě
vzdělávacích akcí Junáka Vít Růžička – Víťa, který je
členem Ovčinu a který se například podílel na vytváření příručky k nové vůdcovské zkoušce.
TÉMA
17
Kde jsou naše slabší místa?
Nemáme jasno, kam jdeme
Zhruba před šesti lety se ve skautském vzdělávání začaly dít změny – vůdcovská zkouška byla v návaznosti
na stavbu nového výchovného programu vystavěna na
kompetenčním modelu. Změny byly tehdy iniciovány
zespoda, na základě impulsu vzdělavatelů a nikdo
je delší dobu koncepčně neřídil. Začali jsme tak se
změnami poněkud nešťastně „odprostředka“ a nikdo
nepojmenoval cílový stav. Změny i s nejasnou koncepcí
pokračovaly a výsledkem je dnešní nesourodý stav.
S kompetencemi pracují pouze některé kvalifikace,
obsah kvalifikací není sladěný se systémem oprávnění
ke zkoušení apod.
Současné náčelnictvo se však snaží dát vzdělávání
jasnější koncepci, a jak ukázala třeba letošní Ústřední
lesní škola, své vize začíná i konkrétně naplňovat.
Neumíme propojit vzdělávání s výchovou v domovských jednotkách
Nejspíš v důsledku rychlého startu porevolučního
skautingu bylo vzdělávání v Junáku z velké části
přesunuto do lesních kurzů a dalších vzdělávacích
akcí a odděleno od průběžného vzdělávání a výchovy
v domovských jednotkách. Dnes poměrně pracně
hledáme cesty, jak tyto dva aspekty vzdělávání propojit, jak zajistit, aby na budoucí vůdce nebyly hned
na počátku kladeny příliš velké nároky, ale zároveň
abychom se mohli za kvalitu jejich práce zaručit
apod. Neumíme také využít potenciálu výchovných
zpravodajů ve střediscích, kteří mají k zájemcům
o vzdělávání často nejblíž.
Špatně fungující systém oprávnění ke zkoušení
Už výše zaznělo, že díky nekoncepčním změnám neodpovídá současný systém oprávnění ke zkoušení tomu,
co je obsahem jednotlivých kvalifikací. Nemáme také
dobře ošetřené uznávání civilního vzdělání a profesní
praxe pro zkušební komisaře, stávající systém odborných činovnických kvalifikací (OČK) často nenabízí
možnost OČK v některých oblastech kvalifikaci vůbec
získat. Je také otázkou, zda je systém dobře nastaven
např. v nárocích pro zkušební komisaře u čekatelských
zkoušek. Díky zmíněným problémům pak některé komise obchází nastavená pravidla a do komisí hlásí jiné
lidi, než ve skutečnosti zkouší.
18
Nesdílíme stejné standardy poskytovaného
vzdělávání
Je samozřejmě otázkou, zda má být kvalita vzdělávání
a s ním související získávání kvalifikací unifikováTÉMA
no a svázáno pravidly. Přesto se nejspíš dokážeme
shodnout na tom, že v nabídce současného skautského
vzdělávání se objevují akce, které za kvalitní nepovažujeme. Chybí nám dialog o tom, co je to kvalita
a kde jsou její hranice, dialog, který umožní srovnání
a učení se od sebe navzájem, hovoříme-li o nás jako
o vzdělavatelích.
Nastavení nekvalifikačního vzdělávání
Dlouhodobě nemá Junák problém s naplněním vzdělávacích akcí, které nabízí získání kvalifikace potřebné
k vykonávání určité funkce. Zájem o vzdělávání ale
prudce klesá tam, kde nejde o papír, který potřebuji.
Dlouhodobě je to vidět na naplněnosti lesních škol,
s nezájmem se ale poslední roky potýkají také roverské
lesní kurzy, kurzy manažerské apod. Je otázkou, zda
problém tkví v nevhodných formách nabízeného vzdělávání, v tom, že neumíme ke vzdělávání lidi motivovat
nebo třeba v obecném poklesu zájmu mladé generace
o rozvoj na poli skautingu.
Na čem můžeme stavět, aneb v čem jsou
naše silné stránky
Systém vzdělávání je stabilní
Řád pro vzdělávání činovníků platí bez větších změn
přes 10 let. Jsou tak dána jasná a pro všechny známá
pravidla, za kterých se mohou pořádat jednotlivé vzdělávací akce, existuje jednoduchý systém administrativy
a dokumentace kurzů.
Existuje bohatá nabídka vzdělávacích akcí
Kurzy a další akce si navzájem konkurují, tím umožňují účastníkům vybrat si akci podle svého zájmu a konkurence nutí kurzy pracovat na kvalitě a inovacích.
Máme řadu šikovných vzdělavatelů
Junák má k dispozici řadu lidí, kteří jsou ochotni předávat své zkušenosti, znalosti a dovednosti, kteří chtějí
do jiných lidí investovat svůj čas a energii. Také těch,
kteří přemýšlí o tom, jak věci dělat stále lépe a přitom
poctivě. Ve stejných řadách máme také profesní pedagogy, kteří mohou své znalosti zúročit právě v Junáku.
Je to obrovský potenciál.
Věci začínají dostávat řád
Začalo to nástupem nového náčelnictva a jeho zájmu
o vzdělávání. Pokračovali jsme nedávno na Ústřední
lesní škole, kde jsme do rozhodování o nastavení
vzdělávacího systému zapojili samotné vzdělavatele.
Pozvolna se začínají rýsovat obrysy cesty, po které
chceme jít a milníky na ní. „Považuji to za velmi
potřebnou věc, která může pomoci skautskému vzdělávání pevněji stát na nohou,“ komentuje tuto změnu
Rozárka.
Výzvy do budoucna
Výzvami do budoucna je využití silných stránek a oslabení slabých. Přesto ale zkusme vypíchnout některé další…
Uznávání neformálního vzdělávání
Na národní úrovni už několikátým rokem běží projekt,
jehož cílem je umožnit lidem zúročit získané neformální
vzdělání (např. naše vůdcovská zkouška, instruktorská
kvalifikace a další) na pracovním trhu. Junák je do projektu zapojen, pokud se cíle projektu podaří naplnit, máme
šanci nabídnout našim dospělým členům nemalý benefit.
Nové nástroje pro vzdělávání – e-learning, nový web
V Junáku vznikají nové nástroje využitelné na poli
vzdělávání. V současnosti je to zejména vznikající skautský e-learning a chystaný nový web, resp.
nová podoba Křižovatky. E-learning nabízí možnost
vzdělávání na dálku, vzdělávacím kurzům umožní
využití času mezi jednotlivými částmi akce apod. Také
chystaný web nabídne nové cesty, kterých bychom měli
využít – lepší možnosti sdílení know-how mezi jednotlivými vzdělavateli a týmy akcí, lepší práci se zdroji,
metodikami, vzdělávacími materiály apod.
Dobré naložení s kompetenčním modelem
Kompetenční přístup má své zastánce i odpůrce. Ještě nedávno nebylo příliš jasné, kudy se vydat. Vzdělavatelé ale
na Ústřední lesní škole (ÚLŠ) vyjádřili svou vůli v kom-
Vít Růžička – Víťa,
člen Odboru pro vzdělávání činovníků
„Jednou z výhod kompetenčního modelu zkoušek je přesnější
a konkrétnější vymezení znalostí,
dovedností a postojů potřebných
ke zvládnutí funkce, pro které
zkouška kvalifikuje. Uchazeč lépe pozná, co se od něho
očekává a má větší šanci se na zkoušku i na svoji práci
dobře připravit. S kompetencemi je možné pracovat
i po složení kvalifikační zkoušky, mohou být nástrojem
k sebevzdělávání vůdců a dalších činovníků.“
petenčním přístupu pokračovat a věříme, že ho podpoří
také náčelnictvo. Díky ULŠ máme také jasněji, jak vhodně
kompetenční model uchopit. Nebude to málo práce a nebude to jistě jednoduchá cesta, pokud se nám ji ale podaří
dobře prošlápnout, máme šanci vybudovat dobrý základ
využitelný s drobnými úpravami v dalších letech.
Vzdělávání v Junáku se mění, nezůstává strnule stát na
jednom bodě, ale každým rokem se vyvíjí a proměňuje,
vede se o něm debata, která vede k řadě změn a inovací. Některé se ukazují jako užitečné a smysluplné,
některé je třeba po čase opravovat a měnit. Je to jako
se vším – užitečnost a efektivita se nejlépe ukáže až
v samotné praxi. Určitě je ale dobré, když jí předtím
předchází přemýšlení a zhodnocení současného stavu.
Máme před sebou v tomto ohledu mnoho výzev, můžeme se proto zapojit do jejich plnění anebo držet palce
a dávat zpětnou vazbu, aby vše fungovalo tak, jak má
a bylo k užitku našim oddílům.
Skautské vzdělávání v číslech
Ročně se koná zhruba 30–40 lesních kurzů a dalších asi 100 vzdělávacích akcí dalšího typu, tedy nelesních čekatelských a vůdcovských kurzů, zdravotnických kurzů, metodických seminářů, atp. Nejpočetnější mezi
nelesními vzdělávacími akcemi jsou jednoznačně kurzy zdravotní a čekatelské.
Počet osobodnů vzdělávacích akcí se pohybuje mezi 22 000–25
000.
Více než 2/3 všech vzdělávacích akcí jsou zaměřeny na získání některé z kvalifikací (ČZ, VZ, IK, ZK, MZ, OČK).
Junák má nyní 1039 registrovaných držitelů instruktorské kvalifikace.
V roce 2011 vůdcovskou zkoušku získalo 455 lidí, instruktorskou kvalifikaci 24 a OČK 41.
Junák ročně dotuje skautské vzdělávání zhruba 2
200 000 korun.
19
TÉMA
UMÍME V JUNÁKU MOTIVOVAT
KE SKAUTSKÉMU
VZDĚLÁVÁNÍ?
Eva Měřínská – evelina.ta:
Michal Bureš – Bumerang:
Nejen papír pro papír
Neumíme mladé podržet
a motivovat
„Přihlásil jsem se na kurz, protože v září
přebírám oddíl a potřebuju mít papír, že
to můžu dělat. Doopravdy už oddíl skoro
dva roky vedu, ale v létě mi bude 18, tak
se náš vůdce rozhodl, že i papírově všechno přepíše
na mě.“
Konstatování mladého skautského vůdce možná není
ojedinělé. Příliš nadšení z něj slyšet není, slyším tam
ale určitou dávku zodpovědnosti. Není to málo, nechá
se na ní stavět a rozvíjet ji právě až do motivovaného stavu jedince. V Junáku jako organizaci je
mnoho pravidel, která mají jasný smysl udržet řád,
chránit dětské svěřence i dospělé činovníky, určují
ideální stav věcí. Týká se to i vzdělávání. Systém
jednotlivých zkoušek přesně určuje, kdy a v jaké fázi
vzdělávání co přesně můžu, k čemu jsem, a k čemu
zatím nikoliv, kompetentní. V ideálním prostředí.
V ideálním středisku.
Podle mě, aby systém vzdělávání, který mi říká, co
musím, dobře fungoval, musí být určitým způsobem
podpořen „zvenku“. Např. dobrým příkladem nebo
průvodcováním. Pokud se vedoucí oddílu sám vzdělává, využívá nabídky kurzů a seminářů, ukazuje tím
možnou cestu růstu i pro své následovníky. Pokud navíc dokáže vysvětlit, že vůdcovská zkouška a následná
praxe, ke které mě tento „papír“ opravňuje, má význam
i pro mě osobně, pro mé budoucí zaměstnání, uplatnění
v životě, troufám si říci, že jde o motivaci v správném
slova smyslu.
20
Motivace je vždy o lidech, pevně věřím, že v jednotlivých oddílech, střediscích může fungovat a funguje. A také věřím tomu, že i centrálně se nejen díky
ústřední personalistické prioritě podaří nabídnout
konkrétní možnosti, jak motivovat naše členy ke
vzdělávání.
TÉMA | POLEMIKA
Když jsem se před 14 lety připravoval
na složení čekatelské zkoušky, bral jsem
to jako samozřejmost. Přišlo mi, že je
to logicky další krok na mé pouti po skautské stezce.
Stejně jako následně vůdcovská zkouška, lesní škola,
instruktorka. Chtěl jsem získat nové informace, navázat
pevné přátelské vazby a vystrčit hlavu z hermeticky
uzavřeného skautského světa na Tachovsku. Vyplývá
z toho to nejdůležitější – můj vztah ke skautskému
vzdělávání – chtěl jsem, toužil jsem, usiloval jsem.
Dnešní mladí jsou většinou jiní, byť nás dělí jen
10 let. Zdá se mi, že se snadněji vzdají – podlehnou
dojmu, že to nedokážou a že je to vlastně jedno – jde
se dál, zrychlené tempo dění přináší nové podněty.
Zde selháváme, neumíme mladé podržet a motivovat.
Skautské sebevzdělávání pro většinu z nich není ani
prioritou.
Mnohde chybí i vzory – vedoucí oddílů nemají vůdcovskou zkoušku, nepovažují to za důležité. Tento postoj
se však přirozeně přenáší na další generace ve středisku. Často chybí již nepovinní výchovní zpravodajové,
kteří se dříve cíleně výchově a motivaci ke vzdělávání
věnovali. Měli přehled o vhodných kurzech a společně
s vůdci oddílů motivovali k vykročení po činovnické
stezce. Paradoxem je, že kvalita kurzů je hodně vysoká,
nabídka bohatá, atmosféra na většině akcí skvělá, ale
zájemců ubývá. Nabídka předčí poptávku.
Moje odpověď tedy zní NE, neumíme dobře motivovat.
Pojďme táhnout vlastním příkladem, jmenujme na střediscích výchovné zpravodaje, kteří se budou cílenou
motivací ke vzdělávání zabývat, investujme ze střediskové pokladny do vzdělávání činovníků, předávejme
nadšení a touhu po sebevzdělávání. Cesta to není
jednoduchá.
Jiří Matoušek – Sirka
Umíme, ale ne všichni. Vzdělávacích
kurzů se v Junáku pořádá celá řada
a mám pocit, že jich stále mírně přibývá.
Nejspíš tedy není o účastníky nouze,
a tudíž asi přibývá i členů motivovaných
k účasti na vzdělávacích kurzech. Lze však najít oddíly
a střediska, kde má zkušenost se skautským kurzem
téměř každý člen vedení, ale také jednotky, kde mají
zkušenost se skautským vzděláváním jen ti, kteří zastávají funkce podmíněné nějakou kvalifikací (a někdy ani
ti ne). Rozdíl ve schopnosti motivovat ke skautskému
vzdělávání je tedy mezi jednotkami značný. A přitom
často stačí jen jít příkladem.
Z minula:
Využíváme v Junáku dostatečně
zahraniční příležitosti?
Výběr z diskusí na Křižovatce
Vlaďka Jelínková: Myslím, že máme co nabídnout i co se
nemateriální roviny týče. Máme spoustu skvělých nápadů,
věcí, které bychom mohli v zahraničí propagovat. Kupříkladu na rozdíl od mnoha skautských organizací máme
jednoho jednotného Junáka pro všechny oddíly – to je
skvělá věc, která nám dodává na významu. Např. ve Francii
mají křesťanské skauty, nekřesťanské skauty, muslimské
skauty, evropské skauty…
Diskutujte o tom, zda umíme v Junáku dostatečně motivovat ke skautskému vzdělávání i vy –
http://krizovatka.skaut.cz/blogy
Foto: Martin Menšík – Tin
Vladimír Cvrček – Vezír
Motivace ke skautskému vzdělávání jsou
dvě strany jedné mince: A) Vzdělávejte
se a B) Chci se vzdělávat. A) Odstraňuje
při nástupu do činovnické funkce tápání
a systém pokus – omyl, v lepším případě
nápodobu předchůdce, B) Dává pocit zadostiučinění
(jednak uplatnitelnost v Junáku i mimo něj, jednak
v umění překonávat překážky v sobě i vně). Školy, kurzy, setkání, které obojí nejen nabídnou, ale i uskuteční
a nadto vzbudí zdání své výlučnosti, vytvoří neformální
vztahy mezi absolventy, kteří si o tom budou šuškat
a vzbudí zájem dalších adeptů. V mém skautském okolí
se tak děje a soudím, že se tak děje i u nadšenců, kteří
byli účastníky letošní Ústřední lesní školy. Omrzové se
nedostavili.
Pavel Pokorný – Slim
Každá činnost motivuje ke vzdělávání
a skauting je toho důkazem. V mládí
je motivace ke skautskému vzdělávání
přirozená a silná v plnění nováčkovské
zkoušky a stezek. Ke službě činovníka je motivace rádcovským kurzem, čekatelskou
a vůdcovskou zkouškou. Absolvování kurzů, lesní
školy je cílem každého skauta. Pak pochopí, že skauting je jeho životním stylem, zapojí se do činností
kmene dospělých (KD), kde je motivován LŠ a ILŠ
KD a dalšími semináři. Cíl KD je pomoc mladším
kmenům, a to bez dalšího vzdělávání není možné.
Součástí života skauta je jít příkladem, a pokud se
drží skautského slibu, zákona a hesla, je to silná
motivace i pro vzdělávání.
Jakub Jasoň – Rogalo
Zatímco v některých oddílech je účast
na vzdělávacích akcích automatickou
součástí „skautské stezky“, u jiných jsou
kvalifikace vnímány spíše jako nutné zlo.
Tento dojem je pak podpořen v případě,
že se někdo ze členů zúčastní mizerného kurzu. Naopak
jakmile přijede některý člen oddílu nadšený z kvalitní
a přínosné vzdělávací akce, obvykle se mezi ostatními
zvedne vlna zájmu o účast na něčem podobném. Snaha
„přemluvit“ ke vzdělávání mívá jen mizivé účinky –
proto si myslím, že Junáku především chybí nástroje
na systematické zvyšování kvality kurzů, které by samy
o sobě ke vzdělávání motivovaly.
POLEMIKA | TÉMA
21
ŠKOLA A JUNÁK
BY NEMĚLY BÝT
DVA ODDĚLENÉ SVĚTY
ROZHOVOR S KLÁROU ŠIMÁČKOVOU LAURENČÍKOVOU O VZDĚLÁVÁNÍ
V ČESKÝCH ŠKOLÁCH I V JUNÁKU
Foto: archiv Kláry Šimáčkové Laurenčíkové
V současnosti se věnujete vzdělávání z pozice vzdělavatele. Jaká je ale vaše zkušenost ze školních lavic?
Moje zkušenost je rozmanitá. Zažila jsem učitele,
kterých jsem si velmi vážila, a kteří mě motivovali a inspirovali pro další studium. Předávali hodnoty, na kterých později stál rozvoj mojí osobnosti. Zažila jsem
ale bohužel i hodně takových, kteří jednali z pozice
formální autority. Ti často používali jako hlavní nástroj
strach – ze špatné známky nebo třeba z ponižování před
ostatními dětmi. Slýchali jsme od nich věty jako „ty se
sem nehodíš“ nebo „ty se tu matiku nikdy nenaučíš“.
To byly nepříjemné chvíle, které asi nejen mně ubíraly
motivaci k dalšímu vzdělávání a nabourávaly vytváření
zdravého sebevědomí. Zpětně z toho ale hodně čerpám.
Vyzkoušela jsem si díky tomu, jaký je ve škole přístup
založený na strachu, mentorování, poučování, a k čemu
u žáků vede. Naopak vím i jaké je zažít respektující
přístup a podporu pro to, aby si člověk uvědomoval
vlastní hodnotu, vlastní cestu a byl aktivním spolutvůrcem toho, co se děje.
22
Zmínila jste, že jste díky některým učitelům našla
vztah k hodnotám, které byly ve vašem životě důležité. Jaké hodnoty to jsou?
Vzpomínám si na jednoho učitele na češtinu, který nám
předčítal pasáže z významných literárních děl. Jednou
nám předčítal z Vyššího principu. Poprvé jsem si
přitom uvědomila, že zákony, které společnost uznává,
nemusejí být nutně postaveny na spravedlivých a citlivých základech. Že pokud jdou proti těmto základům,
je možné se proti nim postavit na stranu spravedlnosti
TÉMA | MOŽNOSTI TU JSOU
a dobra. A to, i když to bude znamenat, že budete stát
proti společnosti. Uvědomila jsem si díky tomu také,
že je velmi důležité všímat si toho, zda má spravedlnost ve společnosti dobré podmínky a že je potřeba je
pomáhat vytvářet.
Po gymnáziu jste šla studovat speciální pedagogiku. Vedla vás k tomu nějaká konkrétní zkušenost?
Odmalička mě zajímalo, jestli se společnosti daří jako
celku a byla jsem hodně citlivá na nespravedlnost.
Přitahovaly mě otázky jako třeba, jak se žije lidem
s postižením, jak dětem bez rodiny, zajímala mě oblast
psychiatrických léčeben a věznic. Přišlo mi, že nás
málo zajímá, jak je lidem umístěným v institucích
mimo běžně fungující společnost, a jestli se jim daří
vracet se z těchto institucí zpátky. Také jsem měla
dojem, že těmto lidem často neumíme zavčasu a kvalitně pomáhat. Už na gymnáziu jsem se proto snažila
pomáhat jako dobrovolník na různých místech. První
větší zkušenost se světem lidí, kteří potřebují větší
podporu a kteří ze systému vypadávají, byla z kojeneckého ústavu. Tam jsem na vlastní kůži pocítila,
jak těžké může být, žít mimo vlastní rodinu, a že ani
profesionální zařízení nikdy nemůže nahradit kvalitní
rodinné prostředí.
Pracovala jste pak v nějakém dalším podobném
zařízení?
Ano, pracovala jsem v Jedličkově ústavu, který pomáhá
dětem s tělesným postižením. Připravovala jsem se tak
na přijímačky na speciální pedagogiku. V Jedličkově
ústavu jsem si vyzkoušela, jak funguje dobrá týmová
spolupráce, partnerská komunikace s rodiči i to, že
se na plánování toho, jak klienta podpořit, mohou
podílet všichni, kdo s ním pracují, od rodičů přes školy
až po volnočasové organizace. Moc mě bavil demokratický duch, který tu panoval. Všechny hlasy byly
důležité a instituce se chovala jako živý organismus,
v němž jsme o všem přemýšleli v souvislostech. Práce
v takovém prostředí byla moc příjemná.
Kde jste začala pracovat po skončení školy?
Po skončení školy jsem začala pracovat v Charitě ČR
v rámci celonárodního projektu, který byl zaměřený
na pomoc obětem obchodování s lidmi a domácího
násilí. Ten projekt byl nejen o poskytování přímé
pomoci, ale zároveň se snažil vyvíjet systémové
změny. Po čase jsem měla chuť víc porozumět právě
tomu, jak systémy fungují, jak se vytvářejí politiky,
chtěla jsem také zúročit zkušenosti z praxe. Dostala
jsem se na Ministerstvo práce a sociálních věcí na
pozici referentky, později vedoucí Oddělení sociálněprávní ochrany dětí a sociální prevence. Po čase ke
mně přišla nabídka od Ministerstva školství, které
jsem se chopila. Nastoupila jsem na pozici vedoucí
Odboru rovných příležitostí ve školství. Naším cílem
bylo podpořit témata jako je právě inkluzivní vzdělávání, interkulturní výchova, ale i rovnost ve vztahu
k genderové perspektivě. V rámci ministerstva jsem
se přesunula ještě jednou, a to na pozici náměstkyně
ministra.
Jak vyhodnocujete svoje politické angažmá?
Podařilo se vám některé věci změnit? A dá se
to stihnout za dobu tří let, kdy jste na MŠMT
působila?
Pro mě osobně byla ta zkušenost hodně důležitá.
Měla jsem možnost být u toho, jak se připravují
zákony, vyhlášky a další systémová opatření. Doteď
z toho čerpám a asi už napořád budu. Ta zkušenost byla ale i negativní. Do odborných témat totiž
vstupovaly různé politické zájmy. Něco se ale přeci
jen povedlo uskutečnit. Například samotný pojem
inkluzivní vzdělávání nebyl ještě před pěti lety
na ministerstvu něčím srozumitelným a přijímaným.
Teď mám pocit, že se to o dost posunulo a už se
nesetkávám s tím, že by to téma bylo dehonestováno
nebo marginalizováno. Téma se zabydlelo i v terénu
a školy, pedagogické fakulty i nevládní organizace
dělají mnoho zajímavých projektů, které se zaměřují
na přípravu pro práci s nestejnorodými skupinami
Klára Šimáčková Laurenčíková
vystudovala Pedagogickou fakultu UK se zaměřením
na speciální pedagogiku. Pracovala nejprve v Jedličkově ústavu a v Charitě ČR, následně na ministerstvu
práce jako vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany
dětí a posléze jako náměstkyně ministra školství
a vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání.
Spolupracovala také s Člověkem v tísni na festivalu
Jeden svět, se sdružením InBáze Berkat, kde pracovala s ženskou uprchlickou skupinou, ve sdružení
Apla pracovala jako koterapeutka při práci s dětmi
s autismem a Aspergerovým syndromem. Po celou
svou profesní kariéru se věnuje otázce inkluze dětí,
a to i prostřednictvím své bohaté externí spolupráce
a členství v expertních platformách.
dětí. Přála bych si, aby se ty změny děly rychleji
a měly větší celospolečenskou podporu, ale neklesám
na mysli. Myslím, že pokud se budeme podporovat,
tak jsou ty změny nezadržitelné.
MOŽNOSTI TU JSOU | TÉMA
23
Vzdělávání se věnujete nadále mj. v rámci doktorandského studia. Co jsou podle vás největší
nešvary českého vzdělávacího systému?
Řekla bych, že donedávna to bylo především to, že
jsme se tolik nezabývali předškolním a primárním
školstvím. Pokud nemáme dobře postavené základy,
tak nemůžeme očekávat, že budou děti motivované
a kvalitně připravené pro další vzdělávání. Myslím, že
kromě kvalitní přípravy musíme také vědět, na jakých
hodnotách má naše společnost stát. Zdá se mi však, že
v tom jasno stále ještě nemáme.
Co jsou podle vás tedy hlavní výzvy?
Děti tráví v průměru ve škole 7 až 8 hodin denně a nás
by mělo zajímat, k čemu je škola formuje. Experti
na vzdělávání kladou důraz na jednu věc, a já s nimi
souhlasím, že je nesmírně důležité vrátit dětem pocit
smyslu. Do škol je třeba znovu dostat kreativitu, aby
děti mohly rozvíjet svoje jedinečné talenty. Vzdělání
by jim nemělo být předkládáno jako nějaký hotový
výsledek, ale samy by se na něm měly aktivně podílet.
Důležité je také začít se znovu starat o vztahy k druhým i sám k sobě a přestat školu vnímat jako prostředí
oddělené od běžného života. Děti by měly chápat, jaký
vztah má to, co se učí, k jejich vlastnímu životu. Přístup pedagogů by měl být založený na víře v jedinečný
potenciál každého dítěte, měli by vést děti k tomu, aby
byly aktivní v tom, co se kolem nich děje. Škola by
se také měla snažit o budování pozitivního klimatu,
o dobré vztahy s rodinou, s komunitou.
24
Může v tom, o čem mluvíte, sehrávat nějakou roli
spolupráce škol a volnočasových sdružení jako je
Junák?
Určitě ano. Volnočasová sdružení by měla vyvíjet podobné snahy, jako jsem nastínila u škol. Jejich aktivity by
měly být přirozeně provázané s tím, co se ve škole děje.
TÉMA | MOŽNOSTI TU JSOU
Jeden z významných skautských instruktorů nedávno na setkání skautských vzdělavatelů mluvil o tom,
že možná role Junáka ve vzdělávacím systému může
být v legitimizaci toho, co se děti bez praktického využití dozvídají ve škole – například, když se
děti učí, kde je na mapě sever bez toho, aby si ji
zorientovaly přímo v terénu a šly podle ní. Co si
o tom myslíte, může být tohle důležitou rolí Junáka
v oblasti vzdělávání?
Jistě. To, co se děti ve školách dozvídají, je oslovuje
tehdy, když to pracuje s jejich vnitřní motivací, když
ví, jak to může souviset s jejich reálným životem. Klíčové, stejně jako ve školách, by mělo být to, na jakých
principech se i zde vzdělávání a výchova odehrávají.
Domnívám se, že škola a tzv. neformální vzdělávání
by neměly být dva od sebe oddělené světy. Měly by
na sebe přirozeně navazovat, rozvíjet teoretické informace v praktické rovině a naopak.
Další významnou aktivitou, které se v současnosti věnujete, je vedení České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), kterou
jste pomáhala založit. Co je jejím cílem a čemu
se věnuje?
ČOSIV prosazuje v českém vzdělávacím systému
koncept takzvaného inkluzivního vzdělávání. Usilujeme o to, aby všechny děti měly zajištěný rovný
přístup ke kvalitnímu vzdělávání v běžných školách
a dalších školských zařízeních. Snažíme se tomu
napomáhat tím, že jsme v kontaktu s neziskovkami,
univerzitami, orgány státní správy, školami a odborníky. Pořádáme také odborné konference a semináře
o tomto tématu, publikujeme a připravujeme různé
metodické materiály.
Jsou podle Vás i skautské oddíly vhodným místem
pro to, aby v nich společně vyrůstaly děti s různými
potřebami a z různých sociálních skupin?
Myslím si, že potenciál Junáka přispívat k soudržné
společnosti právě díky přímé zkušenosti dětí s lidskou
rozmanitostí jako s něčím naprosto přirozeným, je
naprosto jedinečný. Smysl pro čest a spravedlnost,
solidarita a pomoc druhým jsou principy, které jsou
skautingu vlastní a bez kterých není možné budovat
zdravou prosperující společnost.
Jak připravit skautské vedoucí nebo rodiče na to,
aby se tohoto tématu nezalekli, podobně jak se
tomu stalo u některých pedagogů a škol?
Domnívám se, že je třeba v rámci vize o dalším
směřování Junáka pojmenovat klíčové principy,
na kterých má práce s dětmi a mladými lidmi stát.
Pokud budou mezi bazálními hodnotami skautingu
i nadále solidarita a soudržnost, je třeba poskytnout skautským vedoucím vedle určité morální
opory také podporu praktickou. Měli byste jim
pomoci v tom, aby dobře rozuměli tomu, proč je
dobré vytvářet v oddílech otevřené prostředí a jak
rozumět potřebám těch, kteří se mohou ocitnout
v momentální či dlouhodobě ztížené životní situaci,
těch, kteří žijí s určitým zdravotním či sociálním
znevýhodněním. Pokud nějaké situaci porozumím
v hlubších souvislostech a nejsem na její zvládání
sám, je velká šance, že před výzvou naučit se něco
nového nestrčím hlavu do písku, ale zaujmu aktivní
a odpovědný postoj.
Junák v tuto chvíli připravuje strategii, která má
určit, čemu se bude věnovat v příštích deseti letech.
Na co bychom se podle vás měli zaměřit v oblasti
vzdělávání?
Myslím si, že důležité jsou otázky spojené s kritickým
myšlením, mediální výchovou, výchovou k občanské angažovanosti, s inkluzivním a interkulturním
vzděláváním.
Potřebujeme kreativní mladé lidi, kteří nebudou lhostejní k tomu, co se kolem nich i jinde ve světě děje,
kteří rozvíjí nejen teoretické znalosti a vědomosti,
ale především své sociální dovednosti. Skauting také
může pomáhat vychovávat mladé lidi, kteří budují
zdravé vztahy, participují na ochraně životního prostředí a jsou připraveni konstruktivně řešit problémy,
které život přináší.
Co je inkluzivní vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají právo být vzděláváni ve skupinách se svými vrstevníky a mohou mít anebo
mají prospěch se vzděláváním ve školách v místě bydliště.
Učitelé, rodiče i další zainteresovaní spolupracují a mají
k dispozici dostatečné a odpovídající zdroje, které zohledňují potřeby začleněného žáka.
Inkluzivní škola přijímá všechny děti bez ohledu na jejich
sociální situaci, vyznání, rodinnou konstelaci, postižení,
rasu, příslušnost k menšině a vzdělává je individuálně podle
jejich potřeb. Existence různorodosti je přitom vnímána jako
obohacení a přínos.
INZERCE
25
NÁZEV RUBRIKY | TÉMA
JAK SE Z TOHO
NEZBLÁZNIT
ANEB DUŠEVNÍ HYGIENA PŘED
I BĚHEM NÁROČNÉ AKCE
Autor: Bára Váchová, Olomouc | Foto: Jakub Pejcal – Boby
Letní tábor nebo kurz, který jste chystali měsíce dopředu, je v plném proudu. Prožíváte
intenzivní dny, naplněné pečlivě promyšleným programem a účastníci vypadají více než
spokojeně. Ale jak je na tom váš přípravný tým?
Pořád je třeba něco řešit, plánovat, připravovat, organizovat, hlídat, starat se. A když už to vypadá, že máte
den úspěšně u konce, čeká vás ještě porada. A tak zapíjíte čokoládové sušenky litry kafe, zdlouhavě mluvíte
o tom, že by to chtělo jít dřív spát a raději nemyslíte
na to, co vše si bude zítra žádat vaše síly. Síly, kterých
prostě nemáme neomezeně, i když si to občas neradi
připouštíme a v zájmu povedené akce zkoušíme posunovat osobní hranice možného.
26
Jak z toho ven? Co dělat, abychom zvládli vše, co
je potřeba, a zároveň se neodrovnali? Následující
heslovité tipy jsou hrubou skicou, která vám může
pomoct ujasnit si, co už dávno pro svůj klid, pohodu
a rovnováhu (nejen) na akcích, které pořádáte, děláte,
a naopak, kam cítíte, že by bylo užitečné zaměřit svou
pozornost.
ZAMĚŘENO NA OSOBNOST | SEBEVÝCHOVA
Před akcí
 Zvážit své síly předtím, než přislíbím svou účast –
chci se této věci opravdu věnovat? Můžu si udělat dost
času nejen na samotnou akci, ale i na přípravu? Co
jiného budu muset omezit?
 Promluvit si v týmu o tom, co každý z nás potřebuje, aby se nám všem na akci dobře pracovalo a co
nám pomáhá při únavě. Které z těchto podnětů na kurzu
využijeme?
 Projít si scénář akce – je realizovatelný vzhledem k možnostem týmu? Jak budou jednotliví členové týmu vytížení?
Nemáme příliš mnoho programů, které vyžadují nasazení
celého týmu, případně dlouhé přípravy těsně před začátkem?
 Nachystat si své programy co nejvíc dopředu,
i když je to tak těžké, včetně přípravy potřebných
propriet, pokud to jde. Vymyslet společně v týmu, jak
je možné se v tomto odhodlání vzájemně podporovat.
V. I.K.
Pracovat efektivně
 Jasně si rozdělovat úkoly, nedělat stejnou práci zbytečně dvakrát.
Mít jasno v tom, kdo je za co odpovědný.
 Zvažovat, kde se vyplatí investovat více sil a kde ne – stojí za to vyrábět půl dne pomůcky na jednu hříčku?
 Kontrolovat, jak jsme si rozdělili úkoly – není v týmu nadšenec, který
se na všechno přihlásí a pak to nemůže stihnout?
 Zapojovat do práce účastníky.
 Před uvedením náročnějšího programu zvážit, zda je tým aktuálně
schopen program uvést.
servis obuvi
je tu pro vás
20 let specializace na
opravy trekové obuvi
V.I.K.
servis trekové,
myslivecké a army obuvi
Starat se o sebe
areál Svit, 7. budova
Nábřeží 5629
760 01 ZLÍN
 Být v kontaktu sám se sebou – všímat si svých emocí, prožitků a letmých myšlenek a reagovat na ně.
 Starat se v týmu o sebe navzájem – všímat si, kdo co potřebuje, přinést
pití, probrat obávaný program nebo zážitky dne, něčím milým druhého
potěšit.
 Pomáhat si navzájem – nejen s programy.
 Dělat vše pro udržení svého spánkového deficitu v přijatelných
mezích.
 Zařídit pestrý jídelníček s dostatkem ovoce a zeleniny, hlídat si pitný
režim.
 Přiměřeně se hýbat. Pokud je má práce během dne převážně sedavá,
cíleně si najdu příležitost k pohybu.
 Hlídat sám sebe, nepřepínat síly až do krajnosti. Pokud cítím, že
už nemůžu, hledám cesty, jak to řešit. Pokud se zničím úplně, ničemu to
neprospěje.
 Využívat i cíleně si vytvářet chvilky klidu a ticha. Udělat si čas nechat
věci v sobě doznít, vydechnout. Chvíli pozorovat tábor jen z dálky, umýt
nádobí, uklidit, projít se po hře do lesa.
 Jen tak pro radost se zapojit do rozcvičky, do běhací hry nebo relaxačního programu, užít si čas volna společně s účastníky…
 Mít představu, co se mnou dělá nedostatek spánku, celodenní spěch
nebo náhlá změna situace a učit se s tím pracovat.
 Učit se citlivosti k drobným denním radostem.
 Uspořádat prostředí tak, aby se nám v něm dobře žilo a pracovalo,
přiměřeně uklízet.
pondělí – pátek:
8 – 18 hod.
výměna podešví všech
světových značek
oprava šití i háčků
bez poškození
membrány
Jarní slevy
8%
tel.: 777 862 045
www.trekovaobuv.eu
[email protected]
nadstandardní
záruky kvality
rozumné ceny
dodání do týdne
www.trekovaobuv.eu
[email protected]
S nadhledem
 Užít si, když se věci daří, i když třeba neproběhly přesně tak, jak
jsme zamýšleli.
 Učit se přijmout fakt, že nemáme vše ve svých rukách a že není
v lidských silách připravit se na všechny alternativy.
 Nemluvit výhradně o problémech a naléhavých úkolech.
 Pokoušet se i v náročných chvílích uplatnit trochu nadhledu
a humoru.
Zdá se vám to samozřejmé a snadné? Nebo nereálně náročné? Nebo se
vám osvědčilo něco úplně jiného? Jak byste chtěli prožít váš kurz či tábor?
A co pro to uděláte?
INZERCE
27
CESTA ZA POKLADY
VYSOČINY
Autor: Vojtěch Homolka – Vlk, Hlinsko
Foto: archiv autora
Svobodné Hamry – vodní kovací hamr
Krajina na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů patřila odnepaměti k zapomenutým
končinám Českého království. Každodenní radosti a strádání obyvatel tohoto kraje pěkně
vylíčili K.V. Rais v románu Západ či Helena Šmahelová v prvních dvou dílech své mlynářské
trilogie. Zapadlá oblast kolem Hlinska je však nesmírně bohatá na lidovou architekturu,
zručné řemeslníky a folklorní tradice. Tato lokalita je jako stvořená pro skautské výpravy.
Jak se žilo v roubenkách
O našich předcích, kteří bydleli v roubených chalupách,
máme dnes často romantické představy. Jsou umocňovány záběry z pohádek, jež se natáčejí v těchto kulisách.
Život drobných rolníků a řemeslníků na Hlinecku však
býval často velice strastiplný. S prostředím, ve kterém
se rodili, pracovali, odpočívali a umírali, se můžete seznámit při návštěvě Souboru lidových staveb Vysočina,
největší sbírky lidového stavitelství v Čechách. S jeho
prohlídkou je možné začít přímo v centru Hlinska na
pravém břehu Chrudimky, kde se nachází památková
rezervace Betlém. Jedná se o soubor roubených domků,
které bývaly od druhé poloviny 18. století obývány místními řemeslníky, zejména tkalci a hrnčíři. Na Betlémě
je též možné vstoupit do bývalé ševcovské dílny nebo
do obydlí výrobce hraček. Expozice dřevěných hraček
z Hlinecka je umístěna v budově turistického centra.
28
Z Hlinska se můžete vydat pěšky po zelené turistické
značce, která vede údolím Chrudimky, do muzea
ZAMĚŘENO NA OSOBNOST | NA CESTÁCH
v přírodě zvaného Veselý Kopec. Součástí expozice
tohoto muzea jsou unikátní technické stavby na vodní pohon – mlýn se stoupou na kroupy a varnou
na povidla, olejna, v níž se drtila a následně lisovala
lněná semínka, stupník na tlučení třísla a horizontální pila, na níž se řezaly i obrovské klády s průměrem
Z VYSTAVOVANÝCH PŘEDMĚTŮ NEPŘEHLÉDNĚTE DŘEVĚNOU LEDNIČKU, MANUÁLNÍ
PRAČKU, SLAMĚNOU MUCHOLAPKU, PRASTAROU PAST NA MYŠI NEBO POHŘEBNÍ VŮZ,
KTERÝ BYLO MOŽNÉ UPRAVIT NA SVATEBNÍ.
až 90 cm. Za pozornost stojí také čtrnáctiboká stodola, jedna z největších dochovaných staveb tohoto
typu v České republice, několik zemědělských
usedlostí, sušky na len a na ovoce, hájenka
či sekernická dílna.
Veselý
Možná se vám budou zdát některá stavení povědomá.
Na Veselém Kopci se totiž natáčela řada filmů a pohádek. Z těch známějších můžeme zmínit seriál Cirkus
Humberto nebo pohádky Nesmrtelná teta a Lotrando
a Zubejda. Z vystavovaných předmětů nepřehlédněte
dřevěnou ledničku, manuální pračku, slaměnou mucholapku, prastarou past na myši nebo pohřební vůz, který
bylo možné upravit na svatební. Zájemci si mohou
zahrát v průběhu prohlídky zajímavou poznávací hru.
Z Veselého Kopce může
vaše výprava pokračovat do nedaleké vesnice
Svobodné Hamry, v jejímž
středu se hned u silnice
nachází zachovalý vodní
kovací hamr. Cestou se
vyplatí udělat odbočku
k židovskému hřbitovu
z 18. století, který náležel
k obci Dřevíkov. Do Hlinska se pak lze vrátit po
červené značce. Celý okruh
je dlouhý přibližně 18 km.
Tradice s logem
UNESCO
Na Betlémě i na Veselém
Kopci se v průběhu roku
Kopec – doprovodné programy
koná řada doprovodných
programů. V období
masopustu se mezi roubenkami procházejí průvody tradičních masek, jež mají své kořeny v předkřesťanských
dobách. Pestrobarevný průvod postupuje dům od domu,
přičemž před každou chalupou se vždy roztančí skupinka Turků v modrých a červených kostýmech. Buďte
připraveni na to, že mezitím vám ostatní škodolibí
maškarádi budou chtít zamazat obličej sazemi nebo vás
vyválet ve sněhu. Kostýmy jednotlivých postav se většinou dědí z generace na generaci, jen oděv slaměného
se musí každý rok vyrábět nanovo. Jedinečnost vesnických masopustních obchůzek a masek na Hlinecku
byla oficiálně uznána v roce 2010, kdy se staly součástí
světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Od loňského roku je tomuto fenoménu věnována stálá
expozice na hlineckém Betlémě.
Sváteční lidové zvyky, dárky a ozdoby přibližují každoroční krátkodobé výstavy Velikonoce na Betlémě, Betlém vánoční a Vánoce na Veselém Kopci. Letos v létě
se můžete přijet podívat na Veselokopecký jarmark,
kterého se pravidelně účastní množství šikovných lido-
Tip nejen pro výpravy s dětmi
Před samotnou prohlídkou lidových staveb vám
doporučuji zařadit do programu následující aktivitu:
Položte dětem otázku, na co by se chtěly zeptat svých
předků, kteří možná kdysi žili v roubených chalupách,
kdyby se s nimi mohly setkat. Ať zkusí vymyslet co
nejvíc otázek. Při prohlídce se pak k těmto otázkám
vraťte a zkuste na ně nalézt co nejvíc odpovědí. Přímé
setkání s předky sice není reálné, ale s hledáním
odpovědí vám jistě pomohou ochotní průvodci.
Nejbližší kulturní programy:
20. a 21. července – Veselokopecký jarmark
30. srpna–1. září – 18. Adámkovy folklorní slavnosti
(Hlinsko)
7. září – Posvícení (Veselý Kopec)
5. října – Bramborová sobota (Veselý Kopec)
30. listopadu–8. prosince – Vánoce na Veselém Kopci
14.–29. prosince – Betlém vánoční
Příjezd:
Do Hlinska je možné cestovat vlakem z Pardubic
nebo z Havlíčkova Brodu. Z Prahy nebo z Liberce jezdí
do Hlinska přímé linkové autobusy. Na Veselý Kopec
se dá dojet autobusem z Hlinska či z Chrudimi – je
třeba vystoupit v blízké obci Dřevíkov.
Aktuální informace o činnosti Souboru lidových staveb Vysočina naleznete na webových
stránkách www.vesely-kopec.eu
vých výrobců – od řezbářů a dráteníků až po výrobce
mýdel či slaměných ozdob. V září se pak na stejném
místě uskuteční posvícení spojené s ochutnávkou tradičního pečiva. Kdo preferuje pokrmy z brambor, může
si počkat na říjnovou Bramborovou sobotu. Během
doprovodných programů si návštěvníci obvykle mohou
sami leccos vyzkoušet – například utlouct máslo v máselnici nebo ukovat si vlastní hřebík.
Letos se na přelomu srpna a září uskuteční již 18. ročník Adámkových kulturních slavností, při nichž se
areálem hlineckého Betléma budou rozléhat lidové písně a hopsání tanečníků v regionálních krojích. Tohoto
národopisného festivalu se každoročně účastní české
i zahraniční soubory. Slavnosti nesou jméno čestného
občana města Hlinska Karla Václava Adámka, právníka, etnografa a autora řady publikací.
NA CESTÁCH | ZAMĚŘENO NA OSOBNOST
29
VÝCHOVOU
K PODSTATĚ LIDSTVÍ
S RADIMEM PALOUŠEM – DIMEM
Foto: Katedra filosofie Pardubice
Jedním z poslání skautingu je být výchovným
hnutím. Přitom se ale zdá, že výchova není zdaleka
něčím jednoduchým ani jednoznačným.
Výrazem „výchova“ se zpravidla rozumí záměrné působení jednoho člověka na druhého: vychovatele na vychovávaného – rodiče na dítě, vůdce oddílu na svěřené
bratry a sestry … s cílem přivádět ty, na něž působí,
do „pravé lidské podoby“ jejich individuálních osudů.
Pojmy, jako jsou výcvik, drezura či pěstění, odkazují
také ke změnám předmětu svého působení, jímž ovšem
může být i bytost ne-lidská.
30
Co lze říci víc k té „pravé lidské podobě“, o kterou
nám tedy jde?
„Lidství“!?! Uvozovky naznačují jisté rozpaky nad tím,
co to vlastně je – vždyť okolnosti konkrétního lidství
jsou pro každého vždy jiné, neopakovatelné! Lidskostí
se míní cosi specifického, protože podmínkou lidské
autenticity je právě to – být lidsky authenticus (= sám,
ZAMĚŘENO NA OSOBNOST | ROZHOVOR
vlastní, svůj), volně řečeno: nějakým, právě jedinečně
takovým, totiž právě tímto, právě takto vymezeným
originálem. Ovšemže ona svojskost biologicky přísluší
každé bytosti – co tedy je pro lidství to specifické,
lidsky originální? Není náznak odpovědi již vyjádřen
v otázce po lidství? Stručně: člověk se díky výchově
po své lidské osobitosti výslovně ptá!
Pro člověka je tedy významné jeho hledání životní
cesty, která není zcela samozřejmá.
Člověk jakožto stvořený tvor je počat a zrozen
do světa jako originál – v určité podobě na určitém
místě a na vymezenou dobu, a této své originality je si
vědom: tuto svou vrženost a určitou bytostnou vymezenost vnímá jako mez, takže lidský život není pouhou
přírodní daností, není zde beze všeho, tak, jak se zřejmě (podle vezdejší zkušenosti) jeví zvířatům a rostlinám a i všemu neživému (vodám, skalám, vzduchu
…); ty jsou prostě dány a tak nehledajíce reprezentují
svůj daný smysl, své poslání ve veškerenstvu. Člověk
není takto ustrojen, je bytostí deficientní, v jeho životě
nastávají okamžiky, kdy se cítí „nesvůj“: chybí mu
ona existenční samozřejmost, což zakládá nezbytnou
potřebu výchovy k tomu, aby svou podstatnou lidskost
skutečně nabyl.
Výchova je tedy mj. přiváděním člověka k sobě
samému.
Lidský pobyt na světě je vždy úkolem; i když i jiné
bytosti hledají, není to hledání, co si počít, nýbrž je
to pátrání vždy již v rámci bytostně předem daného
životního rozvrhu. Takže člověk nemůže prostě a vždy
reflexívně reagovat na události, v nichž se ocitne – jako
dejme tomu zvíře reaguje na nebezpečí, nebo dokonce jako věc tak neživá, jako televizní kamera, když
mechanicky „bezděčně reflektuje“ osvětlené předměty.
Kamera nevidí, vlastně ani lidské oko nevidí, nevidí
ani ty části mozku, kam oko vjemy posílá, neboť jsou
to stále biomechanické reakce. Teprve nitro člověka
lidsky vidí! Jakákoli výchova, tedy i ta skautská, je
svým posláním pěstěním nitra – i když se týká respektu
k přírodě nebo pořádku v denním rozvrhu.
Univerzitní profesor PhDr. Radim Palouš, CSc.,
dr.h.c. (1924)
je významným představitelem filosofie výchovy.
Mezi skauty je znám pod přezdívkou Dim. Jako člen
5. oddílu vodních skautů se zúčastnil natáčení celovečerního skautského filmu Na dobré stopě i plachetní plavby na Balt. Stal se prvním porevolučním
rektorem Univerzity Karlovy, později jejím rektorem
emeritním. Publikoval řadu odborných textů, ve
kterých se zabývá otázkami filosofie, výchovy, komeniologie, ale i globalizace. Obdržel několik čestných
doktorátů na zahraničních univerzitách.
JAKÁKOLI VÝCHOVA, TEDY I TA SKAUTSKÁ,
JE SVÝM POSLÁNÍM PĚSTĚNÍM NITRA –
I KDYŽ SE TÝKÁ RESPEKTU K PŘÍRODĚ NEBO
POŘÁDKU V DENNÍM ROZVRHU.
Lidský život tedy vždy překračuje danost, a to jak tu
bezprostřední, tak onu tajemnou. Je vždy disponován
překročit a překračovat vše, co před ním stojí a – odpovědně soudit a rozhodovat se co nejsprávněji. Veškeré
lidské počínání se tak stává dílčím, neboť je osudově
ponořeno do stále ustupujícího horizontu všech horizontů, přivádějící do světa vždy nové tázání po tom,
co právě my či co právě já mám činit.
Zdá se, že to překračování, jakožto transcendování,
nás odkazuje k duchovním otázkám.
Lidské činění není jen trpné, životní pohyby člověka
nejsou fungováním jen tak. Lidský pobyt není spoután
konečností, člověk vždy čímsi každou konečnost přesahuje. Ani o tom smrtelném konci si člověk nemůže být
jist, že je sladkým bezvědomým spočinutím – až sem
sahá lidská pouhost. Bytostně lidská transcendence
nečeká až na reflexi, není konsekvencí hluboké reflexe,
ale je tu hned od počátku jako lidské porozumění běžnému bytí – jako všednodenní pořádek.
Zrozený člověk jakoby se vynořoval z temného
prazákladu univerzálního matečního louhu do časné
krystalické existence. Zrodí se tento smrtelník, tato
bytost existující živě od narození do smrti a díky
vědomí svých konců je znalá své smrtelnosti: zrodilo
se individuum. Toto vynořování se z čehosi „před“
do dočasnosti, uzavřené smrtí, je pohybem individuace, za niž si dobrovolně bere zodpovědnost každý
vychovatel, tedy i ten skautský!
ROZHOVOR | ZAMĚŘENO NA OSOBNOST
31
Můžeš ještě víc vysvětlit, o co jde v individuaci?
Pohyb individuace znamená, že osudový úděl člověka
je jedinečný. Je to pohyb porozumění své individuální úloze být – nějak být: totiž být pravě, autenticky,
tj. zodpovědně, tak, že individuum skutečně žije sebe
sama a že na sebe bere to, zač právě tento jedinečný
smrtelník ručí. Jakkoli skauting má cosi společného
s vojenským pořádkem, přece vždy znamenal dobrovolné podřízení se nároku lidské jedinečnosti. Nezodpovědné, mylné, jen zdánlivě správné žití znamená,
že individuum žije nepravě, a tedy jako bytost bez
autentické individuality: i když si to myslí, nerozhoduje vlastně o sobě, protože jako mechanicky fungující
„cosi“ bezduše setrvává v neurčité mlze.
Zodpovědnost se tak zdá být důležitým rysem
lidství.
Základem lidské existence – a úkolem výchovy – je
výchovné stupňování lidské existence, aby člověk
„k něčemu“ byl a aby to bylo „lidství“, co vystupuje
na světlo světa jakožto to, co člověka radikálně odlišuje
od všech ostatních bytostí: je jen tam, kde bytost
překračuje sama sebe, kde se bytost „vidí“, „vnímá“,
kde od sebe odstupuje, byť věkem starší či funkcí
nadřízená, aby se sama ve své vychovatelské činnosti
kritizovala a soudila – a byla za sebe vychovatelsky odpovědna: takto jedna. Je nicméně v těle, tedy ve světě,
a její starost je péče o své situované působení.
Má se tedy starat nejen o sebe sama, ale i o své
okolí?
Člověk je ve světě, uvnitř dramatu svět, je jeho spoluhercem. To neznamená, že je tvůrcem své situační
danosti, vždyť je do aktuálních situací vržen a vrhán
– různé existenční možnosti se mu nabízejí a přicházejí
k němu ze světa! Zevně přicházejí skutečnosti, v nichž
se člověk pohybuje – a ty se mohou stát nejen němým
okolím, nýbrž mohou se začlenit do lidského smysluplného života jakožto prostředky k cílům. Jejich působení
je někdy velmi bezprostřední – tak silné, až zahlcující,
jindy tak slabé, až sotva vnímatelné. Prostě jsou
záležitosti, na nichž velmi záleží, a jiné uschovány
za devatery horizonty: věci blízké, kde jsem s radostmi
a strastmi doma, a vzdálené, cizí (o nichž má člověk
leda matné tušení).
32
K pravosti pravé podoby patří nezbytně starost o svět,
jehož je součástí, zvláště pak o pravost druhých lidí,
skautských bratří a sester, bytostí duchovně disponovaných, druhů. Tak ve světě lidském existuje starost
o jiné – ta však není ničím jiným, než výrazem náležité
starosti o sebe, byť by šlo „o sebeobětování“, které
obětí za jiného dosahá na vrcholy lidskosti. Starat se
dobře o svou lidskou podstatu znamená řešit jen část
této starosti, toto je posláním vychovatelského působení, byť by tématem byly drobné „reálie“, dejme tomu
úklid tábořiště.
Do lidské podstaty tedy neoddělitelně patří dobro?
Starost o sebe se pak nejeví sobeckou, když se
projevuje také péčí o dobro.
Dobro ve světě není jako lhostejná danost, protože
samo může existovat jen jako smysl bytí. Jest tu jen
v podobě předestřeného cíle, tedy jen tehdy, jestliže se
k němu jakožto cíli nějaká bytost chová. Jen tehdy, je-li
tu vychovávaná duše, která se stává skutečností tím, že
se pohybuje k dobru, je tu i dobro samo. Teprve takto
dobro působí, totiž na světě vůbec existuje, vystupuje,
jest! Dobro a zlo si výchova nevymýšlí a nestanovuje je
z lidské svévole; má totiž skutečnost, která je k dispozici, „před“ sebou v péči. Člověk se potom jakožto „automobil“– samo-hyb může pohybovat vpřed k dobru
a stávat se tak lidsky sebou samým.
Čím skauting vynikal, bylo právě ono pozoruhodné
spojení respektu k autentické individualitě a řádu společného pobytu nejen jaksi mezi svými, ale i „venku“,
například v přírodě.
Původní text Radima Palouše, který byl pro Skautský svět přepracován Filipem Hlavinkou – Mukókim
do formy rozhovoru, bude zveřejněn na webu collegium.skauting.cz.
ZAMĚŘENO NA OSOBNOST | ROZHOVOR
KALENDÁŘ
03/2013
Za tajemstvím létacího kola
06/2013
4.–30. června 2013
Galerie jedné věci, Náprstkova 12,
Praha 1 – Staré Město
www.skaut.cz/kmendospelych
[email protected], 602 686 725
Výstava k 75. výročí Rychlých šípů a poznávací hra v Praze a Středočeském kraji.
Součástí akce zábavně-herní program
v Prokopském údolí (22. 6.) s odhalením
pamětní desky Jaroslava Foglara. Pořádáno
ve spolupráci s Hlavním městem Praha
a Kmene dospělých Junáka.
Příborská Klapka 2013
4.–5. října 2013, Příbor
www.klapka.skauting.cz
[email protected]
10/2013
Klapka je festival krátkých amatérských filmů,
které vznikají v režii roverských kmenů nebo
skautských vedoucích. Máte u vás ve středisku natočený nějaký krátký filmeček? Ať
už je to komedie, horor či telenovela, tak jej
přijeďte do Příbora představit.
Poradní skála 2013
25.–28. října 2013, Frýdek-Místek
http://poradniskala.cz,
www.facebook.com/PoradniSkala
[email protected]
Rychlé šípy ve Sluneční zátoce
15. června 2013
Sluneční zátoka u Ledče nad Sázavou
www.skaut.cz/kmendospelych
[email protected], 602 686 725
Vedeš vlčata nebo světlušky? Pak si do diáře
určitě poznamenej datum 25.–28. října 2013.
Bude se totiž konat Poradní skála, a to ve Frýdku-Místku. Můžete se těšit na tipy na aktivity
na schůzky podle stezky, povídání o předškolácích v Junáku, motivaci vůdců, pohybové hry
venku, celoroční hry, jak se vyhnout syndromu
vyhoření a mnoho dalšího. Registrace na akci
byla spuštěna 1. května.
Tradiční setkání příznivců díla Jaroslava
Foglara na legendárním tábořišti pražské
Dvojky. Letos ve znamení dvou kulatých
jubileí – století nejstaršího českého
skautského oddílu s nepřetržitou činností
a 75 let slavného klubu Mladého hlasatele.
Akce pořádána ve spolupráci Sdružení přátel J. Foglara a 48. klubu OS Jestřábi Praha.
Mikulášský víkend
24. Orlovská šlápota
09/2013
7. září 2013
Lipnice nad Sázavou – Orlovy
www.skaut.cz/kmendospelych
[email protected], 605 976 209
(J. Kopecký – Bill, 2. klub OS Světlá n. S.)
Putování do kolébky českého skautingu,
pietní akt u památníku J. Wolkera a setkání
u Orlovské myslivny.
12/2013
6.–8. prosince 2013, Praha
www.skaut.cz/mikulas
[email protected]
Největší každoroční akce nejen pro rovery
a rangers z celé České republiky. MiQuik
nabízí účastníkům prostor pro setkávání se,
umělecké vyžití i rozšíření obzorů na zajímavých přednáškách. Přihlašování na akci se
tradičně spustí v průběhu října a již během
září bude známo více podrobností.
KALENDÁŘ
33
PERPLEX
Foto: Tomáš Tkáčik – Rozum
Perplex je inspirační večer, který má za cíl pobavit
a inspirovat nejen vůdce oddílů k novým neprobádaným aktivitám. Vychází z japonského konceptu „Pecha
Kucha Night“. Během večera má každý z řečníků pro
svou prezentaci celkem 8 minut a 20 vteřin (20 obrázků
× 25 vteřin). Prezentace se posouvá automaticky,
nelze ji urychlit či pozdržet. Nedílnou součástí večera
je přestávka s občerstvením, která poskytuje prostor
pro popovídání se skautskými přáteli.
Perplex se uskutečnil letos v dubnu poprvé v Praze a přinesl pestrou sbírku řečníků – realizátorů zajímavých nápadů a projektů. Program byl zábavný a opět nám ukázal, že
i odvážné myšlenky mají naději na úspěšnou realizaci.
Témata, která jste mohli slyšet a vidět:
aktivní občanství, lesní školky jako inspirace
pro předškolní skautování, přešlapy v PR,
jak na fundraising a další…
Prezentace zaujaly celé osazenstvo kina
Zahájení večera
Zaplněný kinosál pražského kina Ponrepo
20 × 25 × 10 +
slidů
vteřin
mluvčích
= přes 2 hodiny
1
přestávka
skvělé
zábavy
Webové stránky Perplexu:
http://perplex.skauting.cz
Perplex na facebooku:
www.facebook.com/perplex.skauting
34
KOLÁŽ
9 kostek,
54 obrázků,
10 miliónů
kombinací,
nekonečné
příběhy...
Jedinečná společenská hra, která rozvíjí
představivost a fantazii dětí i dospělých.
Hoďte kostkami a vyprávějte příběh.
Pohádku, horor, nebo jakýkoli jiný.
Podívejte na obrázky a příběh se sám
začne rozvíjet!
Chcete hry na svůj letní tábor?
Ozvěte se na mail [email protected].
inzerce
Sportujete nadoraz?
lék Wobenzym®
urychluje hojení
posiluje oslabenou
imunitu
Vážení příznivci sportu,
v žádném případě Vám nepřejeme nic špatného, ale
sami víte, že při sportování můžete přijít k úrazu velmi
snadno. Přijměte proto tento tip:
Účinná pomoc při zranění
Ve vrcholovém sportu se už řadu let osvědčuje především
k urychlení hojení po úrazech a při léčbě poruch imunity
enzymový lék Wobenzym. Velmi dobré zkušenosti s ním
mají fotbalisté, atleti, lyžaři, hokejisté, boxeři, cyklisté
a mnozí další. Také tisíce rekreačních sportovců mohou
z vlastní zkušenosti potvrdit, že jim Wobenzym pomohl
urychlit hojení po úrazu a návrat do zaměstnání a že
díky tomuto léku mohli začít dříve znovu sportovat.
Význam enzymů po úrazu
Enzymy, které obsahuje Wobenzym, urychlují vstřebávání otoků a krevních podlitin a zkracují dobu hojení
úrazu až o polovinu doby, která by jinak byla zapotřebí.
Proto se Wobenzym hodí k léčbě otoků, krevních podlitin a výronů, pohmožděnin, ale i vykloubení a zlomenin.
Při zranění přitom platí zásada, že čím dříve po úrazu se
začne s podáváním Wobenzymu, tím účinnější je jeho
působení.
Posílení imunity, urychlení regenerace
Zvýšená fyzická zátěž při intenzivním sportování podobně jako psychické vypětí a stres oslabují imunitu.
Wobenzym posiluje oslabenou imunitu a urychluje regeneraci. Po namáhavém sportovním výkonu to Vaše
svaly zvládnou s Wobenzymem mnohem lépe.
Více na www.wobenzym.cz
Wobenzym je tradičním lékem z přírodních zdrojů pro
vnitřní užití. Pečlivě pročtěte příbalovou informaci.
www.wobenzym.cz, konzultace na tel.: 800 160 000
MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice
Lék Wobenzym obsahuje unikátní směs enzymů,
jejíž účinnost je ověřena rozsáhlým vědeckým výzkumem, řadou kontrolovaných klinických studií
a více než 40 letou léčebnou praxí. Účinek jiných
enzymových směsí může být zcela odlišný. K léčbě vždy používejte lék, nikoliv enzymové doplňky
stravy, které nejsou k léčbě určeny.