Jak začlenit OZP na trh práce

Transkript

Metodická příručka
pro práci s osobami zdravotně postiženými
„Jak začlenit OZP
na trh práce“
(výstup projektu OP LZZ Pro inspiraci za hranice)
Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a
zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/51.00076.
Partnery projektu jsou: EDLiT s. r. o. a Občanské sdružení TRIANON
OBSAH
1. Úvod ............................................................................................................................................................ 4
2. Identifikace bariér vstupu a udržení se OZP na trhu práce v ČR................................................................. 5
2.1 Psychologické bariéry ......................................................................................................................... 5
2.1.1 Postoje společnosti k lidem se zdravotním postižením ........................................................... 6
2.1.2 Předsudky a negativní stereotypy............................................................................................ 7
2.1.3 Mediální obraz osob se zdravotním postižením ...................................................................... 9
2.1.4 Postoje zaměstnavatelů vůči lidem se zdravotním postižením ............................................... 9
2.1.5 Psychologické bariéry, které v sobě nosí lidé se zdravotním postižením ............................. 11
2.1.6 Shrnutí.................................................................................................................................. 11
2.2 Popis současného stavu zaměstnanosti OZP v našem regionu....................................................... 12
2.3 Dotazníkový průzkum „Uplatnění OZP na trhu práce“ ..................................................................... 15
2.3.1 Formulář dotazníku (vzor) .................................................................................................... 16
2.3.2 Výsledky dotazníkového průzkumu ...................................................................................... 18
3. Komparativní analýza podmínek zaměstnávání OZP (ČR vs. zahraničí) .................................................. 32
3.1 Stávající legislativa – vymezení pojmu „osoba se zdravotním postižením“ ..................................... 32
3.1.1 ČR......................................................................................................................................... 32
3.1.2 Polsko................................................................................................................................... 33
3.1.3 Slovensko ............................................................................................................................. 37
3.2 Zaměstnávání OZP – chráněné dílny, sociální podniky ................................................................... 37
3.2.1 ČR......................................................................................................................................... 37
3.2.2 Polsko................................................................................................................................... 39
3.2.3 Slovensko ............................................................................................................................. 40
3.3 Příspěvky firmám zaměstnávajícím OZP .......................................................................................... 43
3.3.1 ČR......................................................................................................................................... 43
3.3.2 Polsko................................................................................................................................... 45
3.3.3 Slovensko ............................................................................................................................. 47
3.4 Možnosti pomoci osobám se ZP při jejich integraci na trh práce – pracovní a sociální
rehabilitace, asistence, poradenská podpora ................................................................................. 51
3.4.1 ČR......................................................................................................................................... 51
3.4.2 Polsko................................................................................................................................... 59
3.4.3 Slovensko ............................................................................................................................. 63
3.5 Doporučení pro stát. organizace poskytující služby osobám se ZP a návrhy legislativních změn .... 67
Stránka | 2
4. Příklady „dobré praxe“ – projekty a aktivity realizované za účelem zlepšení postavení
OZP na trhu práce .................................................................................................................................... 69
4.1 Inspirativní příklady z ČR .................................................................................................................. 69
4.2 Inspirativní náměty ze zahraničí k přenesení do české praxe .......................................................... 92
4.2.1 V Polsku................................................................................................................................ 92
4.2.2 na Slovensku ...................................................................................................................... 100
5. Příprava OZP k integraci na trh práce .................................................................................................... 103
5.1 Možnosti vzdělávání osob se zdravotním postižením z obecného hlediska................................... 103
5.1.1 Podpora osob se ZP vedoucí k možnostem se vzdělávat ................................................... 103
5.1.2 Podpůrné zázemí ................................................................................................................ 108
5.2 Typy a formy vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením ....................................................... 109
5.2.1 Vzdělávání na školách ........................................................................................................ 109
5.2.2 Další vzdělávání.................................................................................................................. 111
5.3 Bilanční diagnostika a ergodiagnostika pro osoby se ZP ............................................................... 113
5.3.1 Psychická pracovní způsobilost v rámci bilanční diagnostiky ............................................. 113
5.3.2 Předpoklady psychické pracovní způsobilosti..................................................................... 115
5.3.3 Psychologické podklady pro hodnocení pracovního potenciálu ......................................... 116
5.4 Tělesná pracovní způsobilost v rámci ergodiagnostiky .................................................................. 130
5.4.1 Multidisciplinární tým (odborníci podílející se na pracovní rehabilitaci) ............................. 131
5.4.2 Hlavní problémy ergodiagnostiky........................................................................................ 134
5.4.3 Ergoterapeutická hodnocení .............................................................................................. 135
5.5 Motivační a vzdělávací program..................................................................................................... 137
5.5.1 Specifika a inovativní postupy psychologické práce s lidmi se zdravotním postižením
v rámci motivačních programů projektu Pro inspiraci za hranice .................................................. 137
5.5.2 Zhodnocení zapojení účastníků do programu z pohledu psycholožky a andragožky .......... 140
5.5.3 Popis úlohy psychologa ...................................................................................................... 144
5.5.4 Osvědčené techniky pro realizaci motivačního programu .................................................. 145
5.5.5 Cíle poradenské práce s účastníky se zdravotním postižením ........................................... 146
5.5.6 Vyjádření dalších lektorů k výuce v motivačně-vzdělávacím programu .............................. 146
5.5.7 Návrh obsahu Motivačního a vzdělávacího programu pro OZP .......................................... 147
5.6 Praxe OZP u zaměstnavatelů k ověření vlastních možností ........................................................... 165
5.7 Příběhy účastníků projektu „Pro inspiraci za hranice“ ................................................................... 169
6. Závěr ...................................................................................................................................................... 172
Seznam tabulek........................................................................................................................................... 174
Seznam grafů .............................................................................................................................................. 175
Stránka | 3
1.
Úvod
Projekt „Pro inspiraci za hranice“ byl postaven na hledání možností, inspirací, námětů a nových forem
pomoci osobám se zdravotním postižením (dále OZP).
Tato kategorie osob je stěžejní cílovou skupinou projektu, nicméně projektové aktivity směřovaly také
k tomu, aby vytvořené výstupy sloužily nestátním neziskovým organizacím a úřadům práce ke kvalitnějšímu
a efektivnějšímu poskytování služeb pro osoby s nejrůznějšími zdravotními handicapy při jejich začleňování
na trh práce.
Cílem projektu bylo prostřednictvím zahraničního partnerství a s přispěním všech zapojených
partnerských a spolupracujících organizací vytvořit dva inovované produkty. Prvním z nich byl pilotní
motivační a vzdělávací program, který byl koncipován jako modulový kurz pro účely dalšího využívání
státními i nestátními organizacemi, a druhým je tato metodika zaměřená na integraci osob se zdravotním
postižením na trh práce a na poskytování komplexní pomoci při hledání jejich pracovního uplatnění.
Jelikož je náš projekt zaměřen na vývoj a přenos inovací ze zahraničí do ČR, plánujeme v rámci
realizace projektu vytvořit ze zahraničních inspirací a načerpaných zkušeností dva produkty. Jak již bylo
výše uvedeno, bude ve spolupráci českých a zahraničních partnerů připravena metodika pro poskytování
efektivních služeb pro cílovou skupinu OZP s názvem „Jak začlenit OZP na trh práce“ a tato bude ověřena
v rámci dvou běhů pilotního motivačního a vzdělávacího programu (modulového kurzu) pro celkově 18 osob
se zdravotním postižením. Metodika bude po realizaci kurzu doplněna o praktické poznatky a zkušenosti
nejen z komunikace s osobami se zdravotním postižením, ale také se zaměstnavateli při hledání vhodného
pracovního uplatnění a pracovních míst pro odbornou praxi účastníků kurzu.
Pilotní motivační a vzdělávací program (modelový kurz) je tedy druhým produktem projektu, který
navrhuje inovativní řešení v přístupu ke zvýšení motivace OZP i posílení jejich kompetencí na trhu práce
v oblastech, které jsou dnes zaměstnavateli upřednostňovány (PC dovednosti, alespoň základní znalost
jazyka, orientace v legislativě). Úspěšným absolventům kurzu byla následně vyhledávána buď práce, anebo
alespoň možnost realizace měsíční bezplatné praxe. V rámci všech těchto aktivit bylo na zaměstnavatele
v regionu apelováno, aby překonali své předsudky vůči osobám se zdravotním postižením a podpořili tak
boj proti jejich diskriminaci vlastním pozitivním příkladem.
Stránka | 4
2.
Identifikace bariér vstupu a udržení se OZP na trhu práce v ČR
Stejně jako zdraví patří i nemoc a zdravotní postižení k životu. Riziko zdravotního postižení v důsledku
nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem.
Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze
léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit soustavou promyšlených opatření, na
nichž se musí podílet celá společnost. Vyspělé státy proto vytvářejí vedle svých systémů zdravotního
a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Tyto osoby se zdravotním
postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při hledání
přístupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní
kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané.
Způsob, jakým je společnost organizována, vede často k tomu, že zdravotně postižené osoby nemohou plně
uplatnit svá základní práva a jsou ze společnosti vylučovány.
Ze zkušenosti žadatele i jeho českých partnerů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením jsou při
hledání zaměstnání nejvíce diskriminovány potenciálními zaměstnavateli a mnohdy jsou odmítány bez
jakékoliv šance ukázat své schopnosti a možnosti. I přes snahu státu podporovat nejrůznějšími způsoby
a finančními výhodami zaměstnávání OZP, stále není mnoho firem, které by na zaměstnávání zdravotně
handicapovaných občanů stavěly prestiž své sociální a personální politiky. Proto je nutno neustále bojovat
proti předsudkům vůči pracovnímu potenciálu osob se zdravotním postižením a zobecňování
a zjednodušování pohledu na jejich schopnosti a pracovní možnosti.
Úřady práce, municipality i nestátní neziskové organizace se snaží zapojovat do řešení problematiky
zaměstnávání OZP, ale podle našeho názoru je zde ještě velký prostor pro hledání nových přístupů, postupů
a cest, jak těmto spoluobčanům účinněji pomoci v jejich snaze nalézt vhodné pracovní uplatnění. Je dobře,
že nejen prostředky státu, ale rovněž peníze Evropské unie podporují tyto snahy a prostřednictvím
realizovaných projektů je tak kladen velký důraz na inkluzi sociálně vyloučených či exkluzí ohrožených
skupin obyvatelstva, ke kterým bezesporu patří i osoby se zdravotními handicapy.
2.1
Psychologické bariéry
Lidská společnost netvoří homogenní skupinu, kde jsou všichni stejní. Lidé se liší pohlavím, věkem,
barvou pleti, náboženstvím, sexuální orientací, zdravotním stavem. Liší se také svými schopnostmi
a dovednostmi a konečně liší se i ochotou tuto různorodost respektovat a vnímat ji jako nedílnou součást
každodenního života.
Vnímání odlišnosti a vztah společnosti k jedincům, kteří se touto odlišností vyznačují, je do značné míry
dán hodnotovým systémem společnosti, jejími prioritami, její sociální vyspělostí, stejně jako obecně
Stránka | 5
platnými normami, které jsou v dané společnosti všeobecně akceptovány a dodržovány. Jedná se zejména
o normy estetické, etické, kulturní. Jakákoli odlišnost od normality většinové společnosti zakládá
příslušnost k menšině, přičemž právě ona odlišnost může být důvodem vzniku odmítavého, negativního
postoje ze strany majoritní společnosti.
Zdravotní postižení (ať již tělesné, smyslové nebo mentální) je chápáno jako určitá odchylka, vada,
která činí člověka „jiným“, „odlišným“. Přestože lidé se zdravotním postižením jsou skupinou (menšinou)
vnitřně výrazně různorodou, společným znakem je existence postižení, které je pro mnohé z řad
„nepostižené“ většiny hlavním identifikačním znakem.
Zdravotní postižení lze označit jako jednu z nejobtížnějších zkoušek v životě člověka a pro svého
nositele a jeho blízké představuje značnou zátěž, zejména psychickou, ale též sociální a ekonomickou. Je
proto zcela na místě konstatovat, že lidé se zdravotním postižením naprosto oprávněně zasluhují
společenskou solidaritu.
Otázkou je, jakým způsobem je ona solidarita projevována. Zda je to akt milosrdenství, soucitu, lítosti
vůči někomu, kdo bez pomoci druhých není schopen sám existovat, či jde o pomoc, která je určena
svébytné osobě schopné (v mezích zdravotního postižení) utvářet svůj vlastní život. Tento model pomoci si
v reálném životě hledá cestu jen velmi obtížně, neboť musí opakovaně narážet na silně zažité předsudky,
velice nízkou míru informovanosti široké veřejnosti o lidech se zdravotním postižením.
2.1.1 Postoje společnosti k lidem se zdravotním postižením
Nemoci a postižení jsou součástí lidského života a jsou tedy i součástí každého lidského společenství.
Vztah většinové společnosti ke svým zdravotně postiženým členům je do značné míry dán převládajícími
tendencemi v postojích zdravé společnosti k nemocným a postiženým jedincům.
Z historického hlediska lze najít různé postoje k lidem se zdravotním postižením, které se v čase měnily
a vyvíjely. Počátek lidské civilizace je typický svým negativním postojem, kdy se společnost svých
postižených členů přímo zbavovala. Typickým příkladem takové společnosti byla starověká Sparta.
Tento negativní, represivní přístup doznal výrazné změny v období středověku, kdy se ve vztahu k lidem
se zdravotním postižením začal uplatňovat postoj charitativní. Nemocní a postižení si zasluhovali pomoc,
zasluhovali si milosrdenství.
Období novověku bylo obdobím vědeckého poznání, rozvoje medicíny, myšlenkových proudů, jejichž
hlavním mottem bylo zkvalitnění života zdravotně postižených. Byly zakládány různé instituce, které měly
poskytovat péči osobám se zdravotním znevýhodněním a měly jim pomoci připravit se na běžný život. Lidé,
kteří však této rehabilitace nebyli schopni (pro závažnost svého zdravotního postižení) byli trvale umísťování
do ústavních zařízení. Tento jev byl typickým právě pro naši společnost. Období totalitního režimu bylo
charakteristické tím, že lidé mající vážné zdravotní postižení, byli cíleně segregováni, „odkládáni“ do ústavů.
Tímto způsobem byli odsouváni na okraj společnosti, kde byli opomíjeni a ignorováni.
Zatímco v našich podmínkách se uplatňoval výše uvedený trend, ve vyspělých zemích se v témže
období usilovně hledaly cesty k co nejpřirozenějšímu zapojení jedinců se zdravotním postižením do běžného
Stránka | 6
života. V tomto případě je stěžejní skutečnost, že důraz je kladen nikoli na ono postižení či nemoc, ale
v první řadě na člověka, na jeho jedinečnost, na jeho důstojnost. V odborné literatuře je o tomto přístupu
pojednáno jako o přístupu humanistickém.
Při zpětném pohledu na uvedené přístupy společnosti k jedincům se zdravotním postižením by bylo
možné konstatovat, že s každým dalším vývojovým stupněm lidské společnosti, dochází i ke zlepšení
podmínek života lidí se zdravotním postižením. Není tomu tak. Stále je možno se setkat s řadou typicky
negativních, represivních projevů většinové společnosti vůči lidem se zdravotním postižením. Tyto (mnohdy
skryté) záporné tendence jsou příčinou diskriminace, sociálního vyloučení. Příkladem lze uvést oblast
pracovního uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním. Tito lidé tvoří skupinu na trhu práce velmi
obtížně uplatnitelnou, skupinu s vysokou mírou nezaměstnanosti.
2.1.2 Předsudky a negativní stereotypy
Na člověka s viditelným zdravotním postižením či poruchou je v lidské společnosti pohlíženo jako na
člověka odlišného, jiného, přičemž tato „jinakost“ je vnímána jako něco nežádoucího, nechtěného.
„Postižení jsou pro zdravé lidi neustálou viditelnou připomínkou, že společnost, v níž žijí,
je prostoupena nerovností a utrpením, že žijí ve falešném ráji a že i oni jsou zranitelní. Představujeme (my
lidé s tělesným postižením) hrůzostrašnou možnost.“ 1
Zdravotní postižení je u většinové (zdravé) společnosti zpravidla vnímáno negativně. U mnohých
vyvolává setkání s postižením nejistotu, strach, u výrazných zohyzďujících postižení dokonce odpor.
U mnohých jsou tyto pocity dílem jejich neznalosti, nevědomosti, neinformovanosti o problematice lidí
s postižením. A samozřejmě, mnohé je dílem předsudků a konzervativních negativních postojů.
V knize Tělesné postižení jako fenomén i životní realita píše autor, Ladislav Novosad, o čtyřech
pohledech (předsudcích) zdravé společnosti vůči lidem s tělesným postižením:
Paternalistické a podceňující předsudky – podstatou tohoto pohledu je názor (předsudek), že lidé
mající jakékoli zdravotní postižení (fyzické, smyslové či mentální) v podstatě nemohou žít normálním
životem. Nepostarají se o sebe, potřebují ustavičnou pomoc ze strany „těch zdravých“, kteří v rámci tohoto
pojetí vystupují v roli „ochránců, pečovatelů“. Ve vztahu k lidem se zdravotním postižením pak chtějí „tito
ochránci“ rozhodovat o všem, konečně jak již bylo řečeno, „postižení“ nejsou schopni samostatného
rozhodování.
Odmítavé a degradující předsudky – pro tento názor je typická představa, že lidé se zdravotním
postižením společnosti ničím nepřispívají, ba co víc, žijí na úkor těch, kteří jsou „normální“ neboli bez
1
NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb,
člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 75 ISBN 978-807-3678-739.
Stránka | 7
postižení, a kteří tvrdě pracují a sami na sebe si vydělávají. V mezích tohoto pojetí panuje rovněž názor, a to
stane-li se někdo postiženým, může si za to sám, například řídil opilý, a proto měl autonehodu.
Pokud člověk zdravotně postižený dosáhne jakéhokoli úspěchu, například dosáhne vynikajících
studijních výsledků, je to zastánci výše uvedeného předsudku znevažováno a popíráno. Zdravotně
postiženým naopak patří nižší místo ve společnosti, v zaměstnání by odborná práce měla být svěřována
přednostně těm „normálním“, tedy zdravým.
Ladislav Novosad v této souvislosti ve své knize zmiňuje tzv. disabilismus, což je určitý vyhraněný
postoj, o kterém blíže píše: „…předsudečný postoj označovaný jako disabilismus reprezentovaný
paušalizujícím předpokladem, že člověk s tělesným či jiným postižením bude více méně neschopný a
závislý na pomoci druhých, je popřením jeho skutečných schopností i možností a jeho práva na sebeurčení.
Jde o nepodložené předjímání nehodnotnosti, neužitečnosti a nedostatečnosti jedince s tělesným
postižením.“ 2
Protektivně-paušalizující předsudky – podle tohoto názoru mají zdravotně postižení lidé spoustu výhod
a privilegií počínaje různými finančními dotacemi a konče například vyhrazenými parkovacími místy. Na tyto
výhody je však pohlíženo jako na něco zcela neoprávněného.
Idealizující (heroizující) předsudky - tento názor staví život se zdravotním postižením jako něco, co by
normální člověk nedokázal. Je to něco obdivuhodného, být postižený a přitom se snažit o normální život. Ve
spojení s tímto názorem je výrazná iracionalita a emocionalita. Naopak skutečná fakta jsou kdesi v pozadí.
A je zde ještě jeden názor, a to předsudek o rodičovských schopnostech osob se zdravotním postižením
– mnozí se často domnívají, že zdravotně postižený rodič rozhodně není schopen dát svému dítěti všechno,
co potřebuje.
Předsudky, které zdravá společnost pociťuje vůči lidem se zdravotním postižením, je možno
nepochybně vnímat jako psychologické bariéry, které musí lidé mající zdravotní problém překonávat. Jejich
překonávání je o to těžší, že předsudky, stejně jako negativní stereotypy, v jejichž zajetí mnozí lidé žijí, jsou
zpravidla velmi silně zakořeněné, emočně nabité, iracionální postoje. Jinými slovy, překonat předsudky
logickou, rozumnou argumentací je mnohdy značně obtížené.
J. Průcha ve své knize Multikulturní výchova o stereotypech píše: „Potíže spojené se stereotypy a
předsudky pramení z toho, že obsahují zevšeobecňující hodnocení a jsou velice stabilní. To znamená, že
nositel předsudku vztahuje určité hodnocení na všechny příslušníky určitého etnika, národa či rasy, aniž by
posuzoval jednotlivce podle reálných charakteristik ke změnám v předsudcích dochází velmi omezeně a jen
za určitých, v reálné společnosti těžko dosažitelných podmínek.“ 3
2 NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb,
člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 80 ISBN 978-807-3678-739.
3 PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie: [sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů]. 1. vyd.
Praha: Portál, 2004, s. 69 Psychologie (Portál). ISBN 80-717-8885-6.
Stránka | 8
Výše uvedené se nevztahuje pouze na příslušníky jiných etnik, národů a ras. Vztahuje se na kohokoliv,
kdo se vyznačuje určitou odlišností od dané většiny, tedy i zdravotním postižením.
2.1.3 Mediální obraz osob se zdravotním postižením
Psychologické bariéry v podobě předsudků a negativních stereotypů většinové „zdravé“ společnosti
vůči lidem se zdravotním postižením, jsou často umocňovány jejich nelichotivým mediálním obrazem, který
rozhodně nepřispívá k boření zažitých mýtů a předsudků týkajících se těchto lidí.
Média – tisk, rozhlas, televize, mají nepochybně značný vliv na utváření veřejného mínění dané
společnosti, na utváření názorů a postojů. Média nejenže zprostředkovávají informace, těmto informacím
dodávají také určitý emocionální náboj.
O lidech se zdravotním postižením bývá v médiích často hovořeno jako o zvláštní skupině,
která potřebuje zvláštní přístupy. Jsou to lidé, kteří bez pomoci druhých nejsou schopni vést šťastný
a naplňující život, jsou hodni pouze lítosti a soucitu.
Nejedna sdělení začínají slovy „invalida“, „postižený“, „retardovaný“, čímž je prvotní důraz kladen nikoli
na člověka, o kterém je pojednáno, ale na to, že tento člověk má zdravotní postižení. Tímto způsobem jsou
zdůrazňovány nedostatky a omezení. To, že daný člověk má i dovednosti, to je ponecháno stranou.
Lidé se zdravotním postižením jsou velmi často stavěni do pozice slabých, závislých na druhých. Je
o nich hovořeno jako o „obětech“, o těch, kteří „trpí“. Smutné příběhy o lidech, kteří z důvodu zdravotního
postižení trpce snášejí svůj osud, mnohdy vyvolávají soucit a lítost, který ovšem v reálném životě lidem se
zdravotním postižením „škodí“ neboť se takto ocitají v roli nerovnocenných, podřízených lidí.
V médiích jsou často k vidění benefiční koncerty a různé akce spojené se sbírkami na pomoc
postiženým lidem, čímž je u těch, kteří tyto pořady sledují, navozován pocit slitování, milosrdenství, jinými
slovy charitativní atmosféra. Někdy je tak až příliš zdůrazňována jejich závislost, odkázanost na druhé.
Tento úhel pohledu, kterým média na lidi se zdravotním postižením pohlížejí, nepodporuje pozitivní vnímání
znevýhodněných osob, neboří zažité předsudky, v jejichž zajetí značná část široké veřejnosti stále žije.
V médiích stále chybí pozitivní obrazy lidí se zdravotním postižením, které by naopak na charitě
založeny nebyly. Chybí dostatek pořadů, které by vylepšovaly představu o pozici osob se zdravotním
postižením ve společnosti. Je jen málo herců a hereček s fyzickým postižením, kteří by se denně objevovali
na televizních obrazovkách, pravidelně vystupovali v divadlech, ve filmech, v reklamách. Vše pak budí
dojem, že lidé s postižením nejsou považováni za plnohodnotné a rovnocenné členy společnosti a že se
s nimi v podstatě nepočítá.
2.1.4 Postoje zaměstnavatelů vůči lidem se zdravotním postižením
„Je nezpochybnitelným, a zdá se již i obecně přijímaným názorem většiny občanů, že právo na práci, či
jeho realizace formou účasti občana na pracovním trhu, je jednou z nejdůležitějších podmínek naplnění
kvality života. Upřímně řečeno, situace, kdy některý občan se zdravotním postižením nechce pracovat, je
Stránka | 9
pouze a jen dalším z důkazů, že se zdravotně postižení v podstatných věcech od majoritní populace
neliší...“ 4
Cílem většiny lidí, a nezáleží na tom, zda se zdravotním postižením či bez něho, je získání vhodného
zaměstnání. Mít práci, to není jen přirozená potřeba. Práce zvyšuje sociální sebevědomí, přináší pocit lidské
plnohodnotnosti a konečně zajišťuje i potřebnou samostatnost a nezávislost. Opět je nutno zdůraznit, že
výše uvedené platí pro všechny, tedy i pro osoby se zdravotním postižením.
Rozdíl mezi uchazeči o práci se zdravotním znevýhodněním a těmi „ostatními“, kteří se ucházejí o práci,
spočívá v tom, že lidem se zdravotním postižením se při hledání práce mohou (a zpravidla tomu tak je)
naskytnout překážky v podobě různých bariér a omezení.
Na jedné straně jsou to bariéry fyzické – absence bezbariérových přístupů, nedostačující možnosti
v dopravě a spousta dalších omezení, které zdravý člověk řešit nemusí (a mnohdy ho ani nenapadne, že
jsou lidé, kteří se s tím či oním potýkat musí).
Na straně druhé jsou tzv. psychologické bariéry, kdy lidé se zdravotním postižením stojí tváři v tvář
předpojatým postojům a předsudkům druhých lidí. Ve vztahu k této podkapitole se jedná o předpojaté
postoje a předsudky ze strany zaměstnavatelů.
„Velmi často se bariéry nenacházejí ani tak v konstrukci budov, jako spíše v hlavách lidí,
kteří v nich pracují.“ (Petr Milbradt, konzultant rakouské organizace Easy Entrance, která pomáhá lidem
se zdravotním postižením k lepší integraci na trh práce.) 5
Legislativně a v podstatě i ekonomicky je zaměstnávání osob se zdravotním postižením značně
podporováno. Ovšem i přes snahu zvýšit uplatnitelnost těchto osob na trhu práce prostřednictvím aktivních
a pasivních nástrojů politiky zaměstnanosti, je skutečnost taková, že lidé se zdravotním postižením často
spadají do dlouhodobé nezaměstnanosti.
Značný podíl na této nežádoucí situaci představuje nízká motivace, přesněji neochota zaměstnavatelů
osoby se zdravotním postižením zaměstnávat. Důvodem jsou jejich obavy (byť mnohdy absolutně
nekorespondují s realitou) z různých komplikací, které by v případě zaměstnávání lidí s postižením museli
řešit. Opět je nutno zdůraznit, že tyto „domněnky“ na straně zaměstnavatelů jsou dílem nedostatečné
(mnohdy žádné) informovanosti o problematice toho kterého zdravotního postižení.
Svou roli zde hrají silně vžité předsudky, které stojí jednoznačně proti zaměstnávání těchto osob.
Značná část společnosti se domnívá, že je zcela normální, když tito lidé nepracují, že naprosto postačí, když
budou podporováni sociálními dávkami. Jinými slovy, v naší společnosti se dosud nepodařilo vytvořit
4 KRHUTOVÁ, Lenka. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. 1. vyd. Olomouc: Výzkumné centrum
integrace zdravotně postižených, 2005, 268 s. ISBN 80-903-6580-9. Dostupné z:
http://www.kvalitavpraxi.cz/res/data/001/000205.pdf
5 Diverzita pro OZP [online]. 2009 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z:
http://www.diverzitaproozp.cz/informace_D_a_DM
Stránka | 10
„přátelské“ podmínky pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Je tedy zřejmé, že v první řadě je
třeba pracovat na změnách v postojích všech zainteresovaných stran.
Ve vztahu k obtížné uplatnitelnosti osob se zdravotním postižením na trhu práce lze na základě výše
uvedeného konstatovat jediné - lidé se zdravotním postižením, kteří hledají uplatnění na trhu práce, neřeší
„pouze“ nedostatek volných pracovních míst. Musí řešit rovněž fakt, že ne všichni na ně pohlíží jako na
rovnocenné partnery, jako na ty, kteří jsou schopni v ucházení se o danou práci obstát stejně dobře jako ti,
kdo se o práci ucházejí bez zdravotního hendikepu.
2.1.5 Psychologické bariéry, které v sobě nosí lidé se zdravotním postižením
Každý člověk, který má zdravotním postižení, je tímto postižením do značné míry ovlivněn. Míra
ovlivnění vyplývá z typu zdravotního postižení, doby, ve které vzniklo a samozřejmě ze závažnosti daného
postižení.
Zdravotní postižení lze jednoznačně označit jako obtížnou životní situaci. Jedná se o dlouhodobou
zátěž, která mnohdy přináší nadměrný stres, podílí se na zhoršování každodenních situací, přináší sebou
řadu konfliktů (s okolím jedince, ale i se sebou samým). Zdravotním postižení je limitujícím faktorem.
To, jak jedinec zvládá tuto obtížnou situaci, záleží na tom, jak své postižení prožívá, zda usiluje
o hledání způsobů řešení své situace či nikoli. Ze všeho nejdůležitější je schopnost adaptace jedince, jinými
slovy, jak se novým, z důvodu zdravotního postižení obtížnějším podmínkám dokáže přizpůsobit.
Zdravotní postižení stěžuje schopnost přizpůsobení se podmínkám okolí – jedinec musí překonávat
fyzické bariéry v podobě nepřístupnosti budov, nedostupnosti informačních a komunikačních prostředků
apod. Musí ale čelit i bariérám sociálním a psychologickým. Lidé se zdravotním postižením sami často
uvádějí, že se cítí být „vyřazeni ze společnosti“. Míra jejich pocitu je pak závislá na tom, jakým způsobem se
k nim chovají lidé v jejich okolí.
Setká-li se zdravý člověk s člověkem se zdravotním postižením, reaguje na toto setkání různým
způsobem. Může vůči tomu druhému pocítit soucit a lítost, zaujmout ochranitelský postoj, nebo může
zachovat neúčastný postoj. Může projevit i odpor, zejména jedná-li se o setkání s člověkem s výrazným,
esteticky rušivým, zohyzďujícím postižením.
To, jak většina vnímá osoby se zdravotním postižením, se velice často odráží i ve vlastním sebenazírání
lidí s postižením. Majoritní společnost pasuje tyto lidi do „role postižených“ a oni sami se pak takto i cítí.
Sami na sebe hledí tímto způsobem, jejich postižení se pro ně stává jejich hlavním identifikačním znakem.
2.1.6 Shrnutí
Lidé se zdravotním postižením jsou nedílnou součástí každé společnosti. Na postojích a názorech dané
společnosti pak záleží, jak dobře (nebo špatně) se bude těmto lidem mezi ostatními žít. Budou vnímat své
postižení jako stigma, které je pasuje do role těch „posledních z posledních“? Nebo na sebe budou pohlížet
jako na rovnocenné členy dané společnosti, kde i oni, přestože jsou v určitých ohledech „jiní“, mohou
Stránka | 11
svobodně pracovat a uplatnit svůj potenciál, aktivně se podílet na společenském životě, mít své rodiny
a děti a žít normální život jako ti, kteří žijí bez zdravotního postižení?
Vše záleží na sociální vyspělosti dané společnosti, na ochotě měnit věci k lepšímu, bořit zažité mýty a
předsudky a konečně na vzájemné komunikaci mezi členy dané společnosti.
2.2
Popis současného stavu zaměstnanosti OZP v našem regionu
Ze statistických podkladů vyplývá, že nezaměstnanost cílové skupiny OZP je v Moravskoslezském kraji
velmi vysoká. Nutnost řešení dokazují statistické údaje, podle nichž je v rámci ČR celkový počet zdravotně
postižených uchazečů o zaměstnání stále vysoký. Dle aktuálních dat z Ministerstva práce a sociálních věcí
ČR bylo k 31. 12. 2012 evidováno 62 038 osob se zdravotním postižením jako nezaměstnaných. Pro
dokreslení situace uvádíme několik statistických údajů a doplňujících informací k situaci nezaměstnanosti
osob se zdravotním postižením k 31. 12. 2012 v porovnání s údaji k 31. 12. 2011.
Ukazatel
Stav k:
31. 12. 2011
31. 12. 2012
celkový počet evidovaných uchazečů - OZP
9458
9014
jejich podíl na celkovém stavu evidovaných uchazečů v %
12,6
11,1
Tabulka 1 – Vývoj počtu evidovaných uchazečů OZP o zaměstnání 6
Nezaměstnanost OZP je způsobena nedostatkem vhodných pracovních míst a z části nezájmem ze
strany zaměstnavatelů zaměstnávat tyto osoby, které se řadí mezi nejhůře uplatnitelné skupiny na trhu
práce. Evidenční stav OZP je v Moravskoslezském kraji z celé ČR dlouhodobě nejvyšší.
Koncem prosince 2012 bylo registrováno 9014 těchto uchazečů, což je o 444 osob měně než na závěr
roku 2011, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se tak snížil o 1,5 % v porovnání s rokem 2011. Najít
vhodné pracovní uplatnění pro OZP je i přesto velmi obtížné. Často se OZP stávají dlouhodobě
nezaměstnanými, a tím ztrácejí motivaci a potřebné sebevědomí, spokojí se s invalidními důchody a
sociálními dávkami.7 Možnosti pracovního uplatnění v Moravskoslezském kraji pro OZP jsou malé, s tím
souvisí počet volných pracovních míst nahlášených zaměstnavateli vhodných pro tyto osoby, který je
minimální.
6
Statistiky. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. [2014] [cit. 2013-05-15]. Dostupné z:
http://portal.mpsv.cz/sz/stat
7
http://www.vupsv.cz/sites/File/forum_socialni_politiky/Casopis_FSP_2_2011.pdfpage=13
Stránka | 12
Ukazatel
Stav k:
31. 12. 2011
31. 12. 2012
Bruntál
15,3
13,7
Opava
12,4
11
Ostrava-město
10,8
10,1
Karviná
10,9
9,3
Nový Jičín
15,4
12,8
Frýdek-Místek
15,7
13,3
Tabulka 2 – Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech MSK
(údaje jsou uvedeny v %) 8
V podílu OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji v prosinci 2012
převyšuje okres Bruntál s podílem 13,7 %, což je o 1,6 % nižší než v roce 2011. Nejnižší podíl OZP má
Karviná, a to 9,3 %.
Když se podíváme na srovnání krajů v celé ČR, nejvyšší nezaměstnanost OZP je v krajích
Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském. Jedním z vlivů je koncentrace odvětví v těžebním
průmyslu a zemědělství, kde OZP jen obtížně hledají vhodné uplatnění. Nejnižší naopak v krajích Praha,
Karlovarský a Královehradecký kraj, viz
Tabulka 3.
Kraj
OZP
Moravskoslezský
9014
Jihomoravský
7950
Ústecký
7061
Praha
2761
Královehradecký
2520
Tabulka 3 – Podíl OZP v krajích s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností k 31.12.2012
Díky zapojení partnerů z Třince a Českého Těšína realizovaný projekt přesáhl hranice jednoho okresu.
Spolupráce při tvorbě projektových výstupů byla tedy realizována nejen s organizacemi z okresu FrýdekMístek, ale částečně také z okresu Karviná. Zároveň v obou těchto okresech byla oslovena cílová skupina
osob se zdravotním postižením s nabídkou vstupu do pilotního motivačního a vzdělávacího programu
(modulového kurzu) s následnou možností získání bezplatné praxe u vybraného zaměstnavatele. Přesto, že
8
Statistiky. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. [2014] [cit. 2013-05-15]. Dostupné z:
http://portal.mpsv.cz/sz/stat
Stránka | 13
byly osloveny osoby se zdravotním postižením nejen z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných úřady práce,
nakonec zastoupení nezaměstnaných z této cílové skupiny bylo většinové.
Seznam vybraných organizací poskytujících služby pro OZP v MSK
Název organizace
Popis služby/aktivity
Internetové stránky
Centrum pro
zdravotně postižené
MSK
Našim posláním je přispívat ke zkvalitňování života občanů
se zdravotním postižením a pomáhat jim při integraci do
společnosti.
www.czp-msk.cz
Tyflocentrum
Poskytování sociálních, vzdělávacích a jiných souvisejících
obecně prospěšných služeb za účelem sociálního
začleňování osob se zrakovým, sluchovým a tělesným
postižením na území severní Moravy.
www.tyflocentrum.cz
Sportovní klub
vozíčkářů
Sdružení založené za účelem sportovní činnosti zdravotně
postižených, vzdělávání zdravotně handicapovaných osob,
odbourávání bariér a vyrovnávání příležitostí. Funguje také
jako servisní centrum invalidních vozíků a provozuje
alternativní dopravu pro imobilní občany.
www.skvfm.com
Český svaz zdravotně
postižených občanů
Jde o sdružení zejména mladých zdravotně postižených lidí
převážně s tělesným handicapem, jehož členy se mohou
stát také jejich rodiče, rodinní příslušníci a dále občané,
kteří pomáhají zdravotně postiženým.
www.sport-nevidomych.cz
Helpnet
Informační portál Helpnet.cz pro osoby se specifickými
potřebami usnadňuje orientaci v problematice zdravotního
postižení.
www.helpnet.cz
SLEZSKÁ HUMANITA,
o.s.
Posláním Slezské humanity, o.s. je dobročinná a veřejně
prospěšná práce členů, jejichž snahou je humanitární úsilí,
zdravotní a sociální pomoc potřebným občanům
v Moravskoslezském kraji.
Charita sv. Alexandra
Ostrava - Kunčičky
Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením
v chráněných dílnách
Občanské sdružení Trianon
Komplexní podpora integrace osob ohrožených sociální
exkluzí (zejména OZP, absolventi, ženy, senioři)
+ informovanost, vzdělání a pracovní integrace.
Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., je
nestátní neziskovou organizací s celostátní působností,
jejímž základním cílem je všestranně podporovat a hájit
specifické potřeby a zájmy svých členů a dalších tělesně
postižených občanů bez ohledu na rozsah jejich postižení.
www.slezskahumanita.cz
www.charita-sv-alexandra.cz
www.ostrianon.cz
www.svaztp.cz
Krajská organizace Moravskoslezského kraje
www.svaztp-msk.cz
Okresní organizace Frýdek-Místek
www.svaztp-msk.cz
Okresní organizace Bruntál
www.svaztp-msk.cz
Okresní organizace Karviná
www.svaztp-msk.cz
Okresní organizace Nový Jičín
www.svaztp-msk.cz
Okresní organizace Opava
www.svaztp-msk.cz
Městská organizace Ostrava
www.svaztp-msk.cz
APROPO
Instituce hájící zájmy tělesně postižených spoluobčanů
snažící se o jejich integraci do společnosti.
http://www.apropovozickari.com
Občanské sdružení
Antonín
Výchova a vzdělávání sluchově a mentálně postižených
dětí a mládeže, integrace sluchově a mentálně postižených
a zdravých dětí a mládeže, pořádání letních integračních
táborů.
www.os-antonin.com
Svaz tělesně
postižených v České
republice o.s.
Stránka | 14
Portál eSeznam
Sdružení je zaměřeno na zaměstnávání osob se
zdravotním znevýhodněním (dále jen OZZ), vytváření
rovných pracovních příležitostí, a to bez rozlišení pohlaví,
rasové příslušnosti či vyznání.
www.eseznam.cz
Český klub
nedoslýchavých HELP
Posláním ČKNH je hájit zájmy sluchově postižených nedoslýchavých, usilovat o větší informovanost veřejnosti o
problémech sluchově postižených a poskytovat svým
členům komplexní služby (odborné sociální poradenství
včetně navazujících služeb), které pomáhají při
překonávání každodenních bariér v jejich životě.
www.audiohelp.cz
Sdružení zdravotně
postižených občanů a
jejich přátel
Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel je
nekonfesní sdružení zejména mladých zdravotně
postižených lidí převážně s tělesným handicapem, jehož
členy se mohou stát také jejich rodiče, rodinní příslušníci a
dále občané, kteří pomáhají zdravotně postiženým, anebo
se chtějí pomocí zdravotně postiženým zabývat.
www.braillnet.cz/szpoajp
Asociace zdravotně
postižených, smíšená
organizace Kopřivnice
Snaha o uspokojování potřeb zdravotně postižených
spoluobčanů jak v kulturní a sportovní sféře, tak v oblasti
poradenství.
www.azp.webnode.cz
Společnost "E"
Organizace sdružuje spoluobčany postižené epilepsií, jejich
rodiny a přátele.
www.spolecnost-e.cz
Kafira, o.s.
Uživateli služeb jsou lidé ve věku od 15 let, které jejich
poškození zraku ovlivňuje při každodenních činnostech
běžných ve společnosti a kteří hledají podporu v oblasti
vedení samostatného a nezávislého života ve společnosti,
při uplatňování svých práv a oprávněných zájmů,
včetně uplatňování práva na práci.
www.kafira.cz
Národní rada osob se
zdravotním
postižením ČR
NRZP ČR je občanským sdružením s celostátní působností,
které zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při
jednáních se státními a veřejnými institucemi. Úlohou
NRZP ČR je přispívat k integraci osob se zdravotním
postižením do společnosti a důsledně obhajovat lidská
práva těchto lidí.
www.nrzp.cz
Asociace Trigon
Posláním Asociace TRIGON je uskutečňovat obecně
prospěšné projekty zaměřené především na pomoc lidem s
handicapem, rodinám, rizikovým skupinám dětí, lidem
ohroženým sociálním vyloučením. Efektivní spoluprací v
oblasti vzdělávání, sociální sféry a zdravotnictví chtějí
zkvalitnit a zajišťovat komplexní služby, které vedou k větší
samostatnosti a sociálnímu začlenění lidí s handicapem do
společnosti.
www.asociacetrigon.eu
2.3
Dotazníkový průzkum „Uplatnění OZP na trhu práce“
V průběhu roku 2012 navázal projektový tým spolupráci se studentkou Slezské univerzity v Opavě,
která hledala vhodný podnět pro svou diplomovou práci. Byla jí nabídnuta spolupráce, možnost seznámit se
blíže s realizovaným projektem Pro inspiraci za hranice vč. využití nabytých zahraničních poznatků
a zkušeností. Z této spolupráce následně vyplynulo také téma diplomové práce zaměřené na začleňování
OZP do společnosti i na trh práce.
Stránka | 15
Studentka provedla ve spolupráci s realizátorem projektu, partnery a úřadem práce dotazníkový
průzkum mezi osobami se zdravotním postižením, jehož výsledky jsou dále uvedeny.
2.3.1 Formulář dotazníku (vzor)
Dotazník – „Uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce“
Vážená paní, vážený pane,
chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který bude sloužit ke zpracování mé diplomové práce. Je
určen osobám se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým a duševním), které se ucházejí
o práci a jsou evidované na místně příslušném úřadu práce a pro ty, které již pracují. Neuvádějte své jméno
ani příjmení, jen prosím zakroužkujte jednu odpověď, se kterou nejvíce souhlasíte (u některých otázek
můžete zaznačit i více odpovědí).
Předem Vám mockrát děkuji za vyplnění dotazníku, protože tato data jsou pro mě velmi důležitá.
Kateřina Pilchová, studentka Slezské univerzity v Opavě
1)
Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání osob se zdravotním postižením?
Pokud ano, s jakými? (možnost více odpovědí)
a)
b)
c)
d)
e)
2)
pracovní rehabilitace (či příprava k práci)
chráněné pracovní místo
chráněná pracovní dílna
společensky účelné pracovní místo
neznám tyto formy zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Využíváte nějakou z uvedených služeb, která by mohla osobám se zdravotním postižením zvýšit
pravděpodobnost získání pracovního místa? (možnost více odpovědí)
a)
b)
c)
d)
e)
pracovní poradenství
pracovní rehabilitace
sociální rehabilitace
nevyužívám žádnou zmiňovanou službu
jiné, uveďte prosím:
........................................................................................................................................................
3)
V čem osobně vidíte největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením? (možnost více
odpovědí)
a) omezené odborné a obecné schopnosti osob se zdravotním postižením vykonávat některá
povolání (nedostatečné vzdělání, jazykové a počítačové dovednosti, špatné zvládání
stresových situací, nízká přizpůsobivost novým věcem a okolí atd.)
b) pomalejší tempo, nižší pracovní nasazení s ohledem na zdravotní stav osob se zdravotním
postižením
c) potřeba zvláštního vybavení ve firmě (např. bezbariérový přístup)
d) častější nemocnost osob se zdravotním postižením
e) jejich omezený kontakt s okolím – navazování vztahů, osamělost
f) přístup okolí – neochota, ostych, neschopnost pomoci osobám se zdravotním postižením
g) malá nabídka pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením
h) zaměstnavatelé mají obavy a nedůvěru k zaměstnávání osoby se zdravotním postižením
Stránka | 16
i) nedostatečná nabídka vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů pro osoby se zdravotním
postižením
j) mé zdravotní postižení
k) nevím
l) jiné, uveďte prosím:
........................................................................................................................................................
4)
Co by podle Vás mohlo vést k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním
postižením? (možnost více odpovědí)
a) více zpráv a údajů na internetu, v novinách…
b) více informací ze strany pracovníků úřadu práce
c) propagace organizací, které se zaměřují na zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním
postižením na trhu práce (např. chráněné dílny)
d) více informací přímo u zaměstnavatelů
e) jiné, uveďte, prosím:
........................................................................................................................................................
5)
Je podle Vašeho názoru nabídka práce pro osoby se zdravotním postižením dostatečně široká?
a) ano
6)
c) nevím, neumím posoudit
Znáte ve svém okolí firmy či organizace, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením?
a) ano
7)
b) ne
b) ne
Víte o jiných organizací či institucích (kromě úřadu práce), které pomáhají osobám se zdravotním
postižením s hledáním zaměstnání? Pokud ano, uveďte, prosím, jaké znáte.
a) ano (jaké)
........................................................................................................................................................
b) ne
8)
Velkým problémem osob se zdravotním postižením je jejich nedostatečná kvalifikace. Máte představu,
jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? (možnost více odpovědí)
a)
b)
c)
d)
e)
f)
9)
zvýšení stupně vzdělání (získání výučního listu, maturitní zkoušky, vysokoškolského diplomu)
jazykové znalosti
počítačové dovednosti
technické a manuální (ruční) dovednosti
zdravotní a pečovatelské znalosti a dovednosti
komunikační a prezentační znalosti a dovednosti
Jaká povolání by pro Vás byla nejvhodnější s ohledem na Váš zdravotní stav?
........................................................................................................................................................
10) Kolik zaměstnání jste doposud vystřídal(a)?
a)
b)
c)
d)
jedno
dvě až tři
tři a více
nikdy jsem nebyl(a) zaměstnán(a)
11) Označte způsoby, kterými jste doposud hledal(a) práci. (možnost více odpovědí)
Stránka | 17
a)
b)
c)
d)
e)
spolupráce s úřadem práce
přímé oslovení možného zaměstnavatele, zaslání životopisu do firmy
přes nabídky práce na internetu, v rádiu, novinách….
podáním vlastního inzerátu
jiné (jaké)
........................................................................................................................................................
12) Jste muž nebo žena?
a) žena
b) muž
13) Kolik je Vám let?
a) 15 – 20 let
c) 31 – 45 let
b) 21 – 30 let
d) 46 – 60 let
e) více než 60 let
14) Uveďte, prosím, o jaké zdravotní postižení se ve Vašem případě jedná. (1 odpověď)
a)
b)
c)
d)
e)
f)
tělesné
zrakové
sluchové
duševní
kombinace více typů postižení
jiné (jaké)
........................................................................................................................................................
15) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
a)
b)
c)
d)
e)
f)
základní
praktická škola
vyučen, střední bez maturity
střední s maturitou
vyšší odborné
vysokoškolské
16) Kde bydlíte?
a) ve městě
b) na vesnici
c) na předměstí (na okraji města)
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku!
Kateřina Pilchová
2.3.2 Výsledky dotazníkového průzkumu
Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými?
Stránka | 18
Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými
formami zaměstnávání OZP?
Pokud ano, s jakými?
a) Pracovní rehabilitace (příprava k práci)
b) Chráněné pracovní místo
c) Chráněná pracovní dílna
d) Společensky účelné pracovní místo
e) Neznám tyto formy zaměstnávání OZP
Celkový součet (=)
Evidované OZP na ÚP v
Třinci
AČ (N)
RČ (%)
9
12,86
10
14,29
28
40,00
6
8,57
17
24,29
70
100,01
OZP z chráněných
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
7
10,94
10
15,63
38
59,38
7
10,94
2
3,13
64
100,02
Celkem
AČ (N)
16
20
66
13
19
134
RČ (%)
11,90
14,96
49,69
9,76
13,71
100,02
Tabulka 4 – Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP?
80
66
60
38
%
40
20
28
9
16
7
20
10 10
6
7
17
13
19
2
0
Pracovní
rehabilitace
(příprava k práci)
Chráněné
pracovní místo
Evidované OZP na ÚP v Třinci
Chráněná
pracovní dílna
Společensky
účelné pracovní
místo
Neznám tyto
formy
zaměstnávání OZP
OZP z chráněných pracovních míst
Celkem
Graf 1 – Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP?
Viz. Tabulka 4 a Graf 1, z nichž vyplývá, že nejčastější forma zaměstnávání, se kterou se OZP
z chráněných pracovních míst (59,38 %) i evidované OZP na Úřadu práce v Třinci setkaly, je chráněná
pracovní dílna (40 %). Naopak nejméně známá forma zaměstnávání je podle OZP z chráněných pracovních
míst pracovní rehabilitace (10,94 %) a společensky účelné pracovní místo (10,94 %) a podle evidovaných
OZP z úřadu práce (8,57 %). S žádnou ze zmiňovaných forem zaměstnávání se nikdy nesetkalo 24,29 %
evidovaných OZP z Úřadu práce v Třinci a 3,13 % pracujících OZP.
Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa
Stránka | 19
Využívání služeb pro OZP při získávání
pracovního místa.
a)
b)
c)
d)
e)
Pracovní poradenství
Pracovní rehabilitace (příprava k práci)
Sociální rehabilitace
Nevyužívám žádnou zmiňovanou službu
Jiné (jaké)
Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
21
35,00
10
17,54
6
10,00
7
12,28
5
8,33
2
3,51
26
43,33
36
63,16
2
3,33
2
3,51
60
100,00
57
100,00
Celkem
AČ (N)
31
13
7
62
4
117
RČ (%)
26,27
11,14
5,92
53,25
3,42
100,00
Tabulka 5 – Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa
80
62
60
40
%
20
36
31
26
21
10
6
7 13
5
2
7
2
2
4
0
Pracovní
poradenství
Pracovní
rehabilitace
(příprava k práci)
Sociální
rehabilitace
Nevyužívám
žádnou
zmiňovanou
službu
Jiné (jaké)
Celkem
Graf 2 – Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa
Viz. Tabulka 5 a Graf 2, z nichž je zřejmé, že 63,16 % OZP z chráněných pracovních míst a 43,33 %
evidovaných OZP nevyužívá jak pracovní poradenství, tak pracovní či sociální rehabilitaci. Sociální
rehabilitaci využívá jen 8,33 % respondentů z Úřadu práce v Třinci a 3,51 % dotazovaných z chráněných
pracovních míst vypovědělo, že využívá sociální rehabilitaci či jiné služby zaměřené na získávání pracovního
místa pro OZP (pracovní místo z dotací na mzdy z Centra pro zdravotně postižené pro Moravskoslezský kraj,
o.s. a chráněná pracovní dílna). 3,33 % evidovaných OZP uvedlo u možnosti „jiné“ počítačový kurz.
Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů
Stránka | 20
Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním
postižením podle respondentů
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
Třinci
AČ (N)
RČ (%)
Omezené odborné a obecné schopnosti
OZP vykonávat některá povolání
Pomalejší tempo, nižší pracovní nasazení
s ohledem na zdravotní stav OZP
Potřeba zvláštního vybavení ve firmě
(např. bezbariérový přístup)
Častější nemocnost OZP
Jejich omezený kontakt s okolím –
navazování vztahů, osamělost
Přístup okolí – neochota, ostych,
neschopnost pomoci OZP
Malá nabídka pracovních míst pro OZP
Zaměstnavatelé mají obavy a nedůvěru
k zaměstnávání OZP
Nedostatečná nabídka vzdělávacích a
rekvalifikačních kurzů pro OZP
Mé zdravotní postižení
Nevím
Jiné (jaké)
OZP z chráněných
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
Celkem
AČ (N)
RČ (%)
11
7,33
7
5,88
18
6,61
15
10,00
19
15,97
34
12,99
7
4,67
6
5,04
13
4,86
20
13,33
24
20,17
44
16,75
5
3,33
3
2,52
8
2,93
13
8,67
4
3,36
17
6,02
34
22,67
25
21,01
59
21,84
14
9,33
12
10,08
26
9,71
4
2,67
8
6,72
12
4,70
24
1
2
150
16,00
0,67
1,33
100,00
7
3
1
119
5,88
2,52
0,84
100,00
31
4
3
269
10,94
1,60
1,09
100,00
Tabulka 6 – Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů
59
60
50
44
40
34
% 30
20
10
18
11
7
34
19
15
13
13
76
31
26
25
24
20
53
8
17
24
1412
4
4
8
12
7
13
4
213
0
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
Celkem
Graf 3 – Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů
Respondenti z chráněných pracovních míst (21,01 %) i evidované OZP na Úřadu práce v Třinci
(22,67 %) považují za největší problém u zaměstnávání OZP malou nabídku pracovních míst pro tuto
skupinu osob. 0,67 % dotazovaných z úřadu práce uvedlo, že neví a 1,33 % označili jinou možnost
(„nezájem zaměstnavatele zaměstnávat ve své firmě osoby s postižením; zaměstnavatelé chtějí co největší
zisky, zaměstnance chtějí jako roboty – např. v automobilkách“). Pracující OZP uvedly u jiných problémů
také nezájem zaměstnavatele (0,84 %). Na možnost „nevím“ odpovědělo 2,52 % respondentů
z chráněných pracovních míst.
Stránka | 21
Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP
Způsoby, které by podle respondentů vedly Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných
k rozšíření informací o možnostech
Třinci
pracovních míst
zaměstnávání OZP
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
Více zpráv a údajů na internetu,
a)
28
39,44
33
40,24
v novinách…
Více informací ze strany pracovníků úřadu
b)
5
7,04
26
31,71
práce
Propagace organizací, které se zaměřují na
c) zvýšení zaměstnanosti OZP na TP (např.
20
28,17
20
24,40
chráněné dílny)
d) Více informací přímo u zaměstnavatelů
15
21,13
3
3,66
e) Jiné (jaké)
3
4,23
0
0,00
71
100,00
82
100,00
Celkem
AČ (N)
RČ (%)
61
39,84
31
19,38
40
26,29
18
3
153
12,40
2,12
100,00
Tabulka 7 – Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP
80
61
60
% 40
28
40
33
26
31
20 20
18
15
20
5
3
3
0 3
0
a)
b)
c)
d)
e)
Celkem
Graf 4 – Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP
Viz. Tabulka 7 a v Graf 4, z nichž můžeme vidět, že podle respondentů z chráněných pracovních míst
by nejvíce vedlo k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP větší množství zpráv a údajů
v médiích (40,24 %). To samé si myslí i 39,44 % dotazovaných OZP z Úřadu práce v Třinci. Osoby se
zdravotním postižením evidované na Úřadu práce v Třinci označily i jiné možné způsoby (4,23 %) – více
chráněných dílen, ještě větší finanční zvýhodnění pro firmy či více pracovních míst.
Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká?
Stránka | 22
Myslíte, že je nabídka práce pro OZP
dostatečně široká?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím, neumím posoudit
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
4
7,14
3
5,36
39
69,64
45
80,36
13
23,21
8
14,29
56
100,00
56
100,00
Celkem
AČ (N)
7
84
21
112
RČ (%)
6,25
75,00
18,75
100,00
Tabulka 8 – Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká?
%
100
80
60
40
20
0
84
39 45
4
3
13
7
Ano
Ne
21
8
Nevím, neumím posoudit
Celkem
Graf 5 – Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká?
Viz. Graf 5 a Tabulka 8, z nichž je patrné, že 7,14 % evidovaných OZP na Úřadu práce v Třinci
se domnívá, že nabídka práce je dostatečně široká. Ze zaměstnaných OZP sdílí tento názor 5,36 %. Výběr
odpovědi „ano“ volilo celkem 6,25 % respondentů. Většina OZP evidovaných na Úřadu práce si myslí, že
nabídka práce není dostatečně široká (69,64 %) a ze zaměstnaných OZP odpovědělo stejně 80,36 %.
Celkem volilo tuto možnost 75 % respondentů. 23,21 % OZP evidovaných na Úřadu práce neví, neumí
posoudit. Stejně jako 14,29 % zaměstnaných OZP. Celkem zahrnuje tento výběr odpovědi 18,75 %
respondentů.
Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP?
Znáte okolní firmy či organizace
zaměstnávající OZP?
a) Ano
b) Ne
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
35
62,50
40
71,43
21
37,50
16
28,57
56
100,00
56
100,00
Celkem
AČ (N)
75
37
112
RČ (%)
66,97
33,04
100,00
Tabulka 9 – Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP?
Stránka | 23
75
80
60
40
35
37
21
% 40
16
20
0
Ano
Ne
Celkem
Graf 6 – Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP?
Viz. Graf 6 a Tabulka 9, z nichž je zřejmé, že na otázku, zda respondenti znají okolní firmy či organizace
zaměstnávající OZP většina odpověděla „ano“ (62,5 % OZP evidovaných na ÚP a 71,43 % zaměstnaných
OZP). Celkem zná okolní organizace a firmy zaměstnávající OZP 66,97 % respondentů. Přibližně 37,5 % OZP
evidovaných na ÚP a 28,57 % zaměstnaných OZP tyto organizace a firmy nezná. Celkem volilo tuto
odpověď 33,04 % respondentů.
Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP
s hledáním práce
Povědomí respondentů o jiných organizacích Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných
Třinci
pracovních míst
či institucích (kromě úřadu práce) pomáhající
OZP s hledáním práce
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
a) Ano (jaké)
6
10,71
6
10,71
b) Ne
50
89,29
50
89,29
56
100,00
56
100,00
Celkem
AČ (N)
12
100
112
RČ (%)
10,71
89,29
100,00
Tabulka 10 – Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce
Stránka | 24
100
100
90
80
70
60
50
%
40
30
20
10
0
50
6
6
50
12
Ano (jaké)
Ne
Celkem
Graf 7 – Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce
Viz. Graf 7 a Tabulka 10, z nichž vyplývá, že většina respondentů neví o jiných organizacích či
institucích (kromě ÚP), které pomáhají OZP s hledáním zaměstnání (89,29 % OZP evidovaných na Úřadu
práce v Třinci a shodně 89,29 % zaměstnaných OZP). Pouze 10,71 % OZP evidovaných na Úřadu práce
v Třinci a taktéž 10,71 % zaměstnaných OZP má povědomí o těchto organizacích a institucích. Pracující OZP
nejčastěji uváděly Kvalifikační a personální agenturu, o.p.s., Slezskou diakonii (RÚT) a evidované OZP na
Úřadu práce v Třinci zase Chráněnou dílnu Ergon, Slezskou diakonii či Kvalifikační a personální agenturu,
o.p.s.
Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit?
Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a)
studiem rozšířit?
a)
b)
c)
d)
Zvýšení stupně vzdělání
Jazykové znalosti
Počítačové dovednosti
Technické a manuální (ruční) dovednosti
Zdravotní a pečovatelské znalosti a
e)
dovednosti
Komunikační a prezentační znalosti a
f)
dovednosti
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
6
8,70
15
19,74
9
13,04
11
14,47
24
34,78
29
38,16
12
17,39
8
10,53
Celkem
AČ (N)
21
20
53
20
RČ (%)
14,22
13,76
36,47
13,96
10
14,49
3
3,95
13
9,22
8
11,59
10
13,16
18
12,38
69
100,00
76
100,00
145
100,00
Tabulka 11 – Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit?
Stránka | 25
60
50
40
% 30
20
10
0
53
15
21
6
Zvýšení stupně
vzdělání
20
24
29
20
9 11
Jazykové
znalosti
12
Počítačové
dovednosti
8
Technické a
manuální
(ruční)
dovednosti
18
13
10
8 10
3
Zdravotní a
pečovatelské
znalosti a
dovednosti
Komunikační a
prezentační
znalosti a
dovednosti
Celkem
Graf 8 – Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit?
Osoby se zdravotním postižením evidované na Úřadu práce v Třinci by si nejvíce chtěly studiem rozvíjet
počítačové dovednosti (34,78 %) a nejmenší zájem mají o zvýšení stupně kvalifikace (8,70 %). Osoby se
zdravotním postižením pracující na chráněných pracovních místech by také nejvíce zaměřily na počítačové
dovednosti (38,16 %) a nejméně na zdravotní a pečovatelské dovednosti (3,95 %).
Otázka č. 9: Jaká povolání by pro Vás byla nejvhodnější s ohledem na Váš zdravotní stav?
U dotazovaných pracujících osob se zdravotním postižním se objevovalo povolání jako vrátný, hlídač,
pracovník lehkých demontáží, automechanik, instalatér, kuchařka, dělník, prodavačka, uklízečka,
administrativní pracovníci, pomocný dělník, skladník, řidič, servírka, zahradník, kadeřnice, kosmetička,
zedník. Necelá polovina z nich odpověděla, že neví či žádné. Respondenti také často zdůrazňovali práci
v chráněných dílnách.
Evidované OZP na Úřadu práce v Třinci často uváděly povolání jako vychovatelka, administrativní
pracovnice, účetní, vrátný, hlídač, pracovník v dílně, obsluha myčky, uklízečka, prodavačka, pracovníci
v sociálních službách, masér, zahradník, pracovník na poště, pomocná síla či dokonce lesní dělník. Asi
polovina respondentů také odpověděla, že žádné či neví.
Počet vystřídaných zaměstnání
a)
b)
c)
d)
Jedno
Dvě až tři
Tři a více
Nikdy jsem nebyl (a) zaměstnán (a)
Třinci
pracovních místech
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
11
19,64
10
17,86
22
39,29
23
41,07
22
39,29
22
39,29
1
1,79
1
1,79
56
100,00
56
100,00
Celkem
AČ (N)
21
45
44
2
112
RČ (%)
18,75
40,18
39,29
1,79
100,00
Stránka | 26
Tabulka 12 – Počet vystřídaných zaměstnání
45
50
44
40
30
21
22 23
22
%
20
22
11 10
10
1
1
2
0
Jedno
Dvě až tři
Tři a více
Nikdy jsem nebyl (a)
zaměstnán (a)
OZP z chráněných pracovních místech
Celkem
Graf 9 – Počet vystřídaných zaměstnání
Viz. Tabulka 12 a Graf 9, z nichž je zřetelné, že nejvíce respondentů z Úřadu práce v Třinci volilo
odpověď dvě až tři (39,29 %) a tři a více zaměstnání (rovněž 39,29 %). Jeden respondent dokonce nebyl
doposud zaměstnán (1,79 %). Nejvíce osob se zdravotním postižením z chráněných pracovních míst
vystřídalo dvě až tři zaměstnání (41,07 %) a 39,29 % z nich tři a více. Jeden respondent z chráněného
pracovního místa uvedl, že nebyl doposud zaměstnán. Z toho můžeme usoudit, že práci na chráněném
pracovním místě nepovažuje za zaměstnání.
Způsoby hledání práce
Způsoby hledání práce
a) Spolupráce s úřadem práce
b) Přímé oslovení možného zaměstnavatele,
zaslání životopisu do firmy
Prostřednictvím nabídek práce na
c)
internetu, v rádiu, novinách apod.
d) Podáním vlastního inzerátu
e) Jiné (jaké)
Třinci
AČ (N)
RČ (%)
46
40,00
OZP z chráněných
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
45
43,27
Celkem
AČ (N)
91
RČ (%)
41,64
36
31,30
29
27,88
65
29,59
22
19,13
25
24,04
47
21,59
7
4
115
6,09
3,48
100,00
3
2
104
2,88
1,92
100,00
10
6
219
4,49
2,70
100,00
Tabulka 13 – Způsoby hledání práce
Stránka | 27
91
100
65
80
46 45
60
36
47
29
% 40
22 25
7
20
3
10
4
2
6
0
Spolupráce s
úřadem práce
Přímé oslovení
možného
zaměstnavatele,
zaslání životopisu
do firmy
Prostřednictvím
nabídek práce na
internetu, v rádiu,
novinách apod.
Podáním
vlastního inzerátu
Jiné (jaké)
Celkem
Graf 10 – Způsoby hledání práce
Viz. Tabulka 13 a Graf 10, z nichž vyplývá, že nejvíce respondentů z chráněných pracovních míst
doposud volilo spolupráci s úřadem práce v rámci hledání vhodného zaměstnání (43,27 %) a nejvíce
evidovaných osob na Úřadu práce v Třinci také označilo tuto možnost (40 %). Necelá 2 % pracujících OZP
zvolilo jinou možnost (Kvalifikační a personální agentura, o.p.s.) a 3,48 % OZP evidovaných na Úřadu práce
v Třinci uvedlo, že se snažily kontaktovat své známé.
Pohlaví respondentů
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
31
55,36
30
53,57
25
44,64
26
46,43
56
100,00
56
100,00
Pohlaví
a) Žena
b) Muž
Celkem
AČ (N)
61
51
112
RČ (%)
54,46
45,54
100,00
Tabulka 14 – Pohlaví respondentů
61
80
60
%
31
30
51
25
26
40
20
0
Žena
Muž
Celkem
Graf 11 – Pohlaví respondentů
Stránka | 28
Viz. Graf 11 a Tabulka 14, z nichž je evidentní, že z respondentů tvoří 55,36 % OZP evidovaných na ÚP
a 53,57 % zaměstnaných OZP ženy. Z celkového počtu respondentů je 54,46 % žen a 45,54 % mužů (z nich
44,64 % evidovaných na Úřadu práce v Třinci a 46,43 zaměstnaných).
Věková kategorie respondentů
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
1
1,79
0
0,00
0
0,00
17
30,36
9
16,07
15
26,79
39
69,64
23
41,07
7
12,50
1
1,79
56
100,00
56
100,00
Věková kategorie
a)
b)
c)
d)
e)
15 - 20 let
21 - 30 let
31 - 45 let
46 – 60 let
Více než 60 let
Celkem
AČ (N)
1
17
24
62
8
112
RČ (%)
0,90
15,18
21,43
55,36
7,15
100,00
Tabulka 15 – Věková kategorie respondentů
62
70
60
50
39
40
% 30
20
10
17
1 0 1
0
24
17
9
23
15
7
1
8
0
15 - 20 let
21 - 30 let
31 - 45 let
46 – 60 let
Více než 60 let
Celkem
Graf 12 – Věková kategorie respondentů
V rámci vymezení věkových kategorií jsem u otázky č. 13 vycházela z periodizace životního cyklu podle
V. Příhody. Viz. Tabulka 15 a Graf 12, z nichž je evidentní, že v dotazníkovém šetření dominovaly osoby se
zdravotním postižením z chráněných pracovních míst ve věkové kategorii 46–60 let (41,07 %) a osoby se
zdravotním postižením, které jsou evidované na Úřadu práce v Třinci také ve věku 46–60 let (69,64 %).
Žádné zastoupení neměly dotazované OZP z úřadu práce ve věkové kategorii 21–30 let a z chráněných
pracovních míst ve věku 15–20 let.
Typy zdravotního postižení respondentů
Stránka | 29
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
23
41,07
22
39,29
2
3,57
1
1,79
0
0,00
12
21,43
4
7,14
5
8,93
22
39,29
16
28,57
5
8,93
0
0,00
56
100,00
56
100,00
Typy zdravotního postižení
a)
b)
c)
d)
e)
f)
Tělesné
Zrakové
Sluchové
Duševní
Kombinované
Jiné (jaké)
Celkem
AČ (N)
45
3
12
9
38
5
112
RČ (%)
40,18
2,68
10,72
8,04
33,93
4,47
100,00
Tabulka 16 – Typy zdravotního postižení respondentů
45
50
38
40
30
23 22
22
%
20
16
12 12
2 1
10
3
4 5
0
9
5
0
5
0
Tělesné
Zrakové
Sluchové
Duševní
Kombinované
Jiné (jaké)
Celkem
Graf 13 – Typy zdravotního postižení respondentů
Viz. Tabulka 16 a Graf 13, z nichž vyplývá, že skupina respondentů evidovaná na Úřadu práce v Třinci,
je nejvíce zastoupena osobami s tělesným postižením (41,07 %), poté s kombinovaným (39,29 %), nejméně
se zrakovým (3,57 %) a osoby se sluchovým postižením se šetření nezúčastnily. U pracujících respondentů
se nejčastěji objevovalo tělesné postižení (39,29 %) a následně kombinované postižení (28,57 %). Jako jiné
typy zdravotního postižení uvedly pouze osoby se zdravotním postižením, které jsou evidované na Úřadu
práce (8,93 %) – např. zažívací potíže, atopický ekzém, psoriáza, rosacea.
Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
Stránka | 30
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
14
25,00
5
8,93
1
1,79
5
8,93
24
42,86
30
53,57
16
28,57
16
28,57
0
0,00
0
0,00
1
1,79
0
0,00
56
100,00
56
100,00
Nejvyšší dosažené vzdělání
a)
b)
c)
d)
e)
f)
Základní
Praktická škola
Vyučen, střední bez maturity
Střední s maturitou
Vyšší odborné
Vysokoškolské
Celkem
AČ (N)
19
6
54
32
0
1
112
RČ (%)
16,97
5,36
48,22
28,57
0,00
0,90
100,00
Tabulka 17 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
60
54
50
40
32
30
%30
20
24
19
14
16 16
5
1
10
5
6
0 0 0
1 0 1
0
Základní
Praktická škola Vyučen, střední
bez maturity
Střední s
maturitou
Vyšší odborné
Vysokoškolské
Celkem
Graf 14 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
Dotazníkové sondy se nejvíce zúčastnilo OZP z chráněných pracovních míst se středním bez maturity
(28,57 %), následovalo základní vzdělání (8,93 %) a praktická škola (8,93 %). Pracující OZP s vyšším
odborným a vysokoškolským vzděláním nebyly v této skupině respondentů zastoupeny. U respondentů
evidovaných na Úřadu práce v Třinci převažovalo střední vzdělání bez maturity (42,86 %), poté se
středoškolským s maturitou (28, 57 %). Jedna respondentka z Úřadu práce v Třinci uvedla vysokoškolské
vzdělání (1,79 %) a nikdo z této skupiny dotazovaných nedosáhl vyššího odborného vzdělání.
Bydliště respondentů
Stránka | 31
Třinci
pracovních míst
AČ (N)
RČ (%)
AČ (N)
RČ (%)
26
46,43
32
57,14
27
48,21
20
35,71
3
5,36
4
7,14
56
100,00
56
100,00
Bydliště
a) Město
b) Vesnice
c) Předměstí (okraj města)
Celkem
AČ (N)
58
47
7
112
RČ (%)
51,79
41,96
6,25
100,00
Tabulka 18 – Bydliště respondentů
58
60
47
50
40
32
26
27
20
% 30
20
3
10
4
7
0
Město
Vesnice
Předměstí (okraj města)
Celkem
Graf 15 – Bydliště respondentů
Viz. Graf 15 a Tabulka 18, z nichž je zřejmé, že 46,43 % respondentů evidovaných na ÚP a 57,14 %
zaměstnaných respondentů bydlí ve městě. Celkem má bydliště ve městě 51,79 % dotazovaných. Na
vesnici bydlí 48,21 % OZP evidovaných na ÚP a 35,71 % zaměstnaných OZP. Celkový počet respondentů
bydlících na vesnici tvoří 41,96 %. Na předměstí žije 5,36 % OZP evidovaných na ÚP a 7,14 %
zaměstnaných OZP. Celkový podíl těchto dotazovaných je pouze 6,25 %.
Stránka | 32
3. Komparativní analýza podmínek zaměstnávání OZP
(ČR vs. zahraničí)
Jak bylo zahraničními partnery sděleno, také v jejich zemi jsou služby zaměstnanosti legislativně
zajištěny obdobou našeho zákona o zaměstnanosti (podobné podmínky jsou zejména na Slovensku), na
základě čehož poskytují úřady práce osobám se zdravotním postižením zvýšenou péči při zprostředkování
zaměstnání, nabízejí poradenské a vzdělávací aktivity a finančně podporují zaměstnavatele, kteří zřizují
chráněné dílny. Zjišťování rozdílů a specifik zmíněných služeb a aktivit bylo předmětem zahraniční
spolupráce a partneři předali potřebné informace o realizaci státní politiky zaměstnanosti.
V partnerských zemích samozřejmě fungují i nestátní neziskové organizace, které zajišťují pracovní
a sociální rehabilitaci pro OZP, stejně jako je tomu u nás. Rozsah, kvalita a zaměření služeb bylo částečně
v rámci možností ověřeno při zahraničních návštěvách u partnerských i dalších subjektů v Polsku i na
Slovensku. Důraz byl kladen zejména na porovnání přístupů v hledání pracovního uplatnění pro OZP,
způsobech efektivní motivace a cíleně zaměřeného vzdělávání, nabídce doplňkových služeb a formách
realizace pracovní rehabilitace.
Partneři zprostředkovali také řadu příkladů „dobré praxe“ a podíleli se na tvorbě výstupů projektu za
účelem vytvoření dvou plánovaných inovativních produktů. Je pravděpodobné, že nastavená spolupráce
bude pokračovat i po ukončení realizace tohoto projektu za účelem sdílení dalších zkušenosti a příkladů
„dobré praxe“.
3.1
Stávající legislativa – vymezení pojmu „osoba se zdravotním postižením“
3.1.1 ČR
V české terminologii jsou osoby se zdravotním postižením definovány jako fyzické osoby, které jsou
uznány orgány sociálního zabezpečení plně invalidními, částečně invalidními či rozhodnutím úřadu práce
zdravotně znevýhodněnými.
Od 1. ledna 2010 došlo k výrazným změnám, které se týkaly pojetí invalidity. V rámci zákona
o důchodovém pojištění již není rozlišen plný a částečný invalidní důchod. Byla zavedena jednotná dávka
důchodového pojištění – invalidní důchod. Výše invalidního důchodu se stanovuje podle toho, který ze tří
stupňů invalidity nastal u konkrétního pojištěnce. Stupeň invalidity závisí na míře poklesu pracovní
schopnosti:
 invalidita 1. stupně znamená pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %;
 2. stupeň se týká poklesu pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %;
 nejtěžší, tj. 3. stupeň invalidity vymezuje ty pojištěnce, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně
o 70 %.
Stránka | 33
Od roku 2012 platí, že osoba se zdravotním postižením má tento statut přiznán ještě po dobu
12 měsíců ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení vydal rozhodnutí, že již není invalidní. Mezi osoby se
zdravotním postižením patřily na základě zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti také osoby zdravotně
znevýhodněné. S účinností od 1. ledna 2012 již nemají tyto osoby statut osob zdravotně znevýhodněných.
Podle přechodných ustanovení platí rozhodnutí o uznání osoby zdravotně znevýhodněné, která byla vydána
do 1. ledna 2012, nejdéle do 1. ledna 2015. Osoby zdravotně znevýhodněné budou po dobu platnosti
těchto rozhodnutí považovány za osoby se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti, ve
znění účinném od 1. ledna 2012. 9
3.1.2 Polsko
Zákon o pracovní a sociální rehabilitaci a zaměstnávání vymezuje osoby se zdravotním postižením jako
„osoby, jejichž fyzické, psychické nebo mentální onemocnění dočasně či trvale brání, omezuje nebo
znemožňuje plnění sociálních rolí, zejména omezuje schopnost vykonávat práci.“ 10
Osoby se zdravotním postižením jsou v polské legislativě definovány na základně tří stupňů invalidity:
1. Vysoký stupeň invalidity (osoby s těžkým zdravotním postižením)
Do tohoto stupně patří osoby, jejichž zdravotní stav jim brání ve výkonu práce, nebo jsou to osoby,
které sice mohou pracovat, ale pouze na chráněném pracovním místě a také vyžadují trvalou nebo
dlouhodobou péči a pomoc dalších osob kvůli své snížené osobní autonomie.
2. Střední stupeň invalidity (osoby se středně těžkým zdravotním postižením)
Tento stupeň zahrnuje osoby, které mají sníženou míru pracovní schopnosti nebo mohou vykonávat
práci pouze na chráněném pracovním místě a současně vyžadují dočasnou nebo částečnou pomoc
jiných osob k plnění sociálních rolí.
3. Nízký stupeň invalidity (osoby s lehkým zdravotním postižením)
Zahrnuje osoby s trvalým onemocněním, které mohou vykonávat práci a přitom nepotřebují pomoc
od jiné osoby k zachování sociálních rolí. Pracovní omezení je vyvažováno pomocí ortopedických
pomůcek, technických opatření. 11
9
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti - Část třetí Zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Business.center.cz [online]. © 1998 - 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast3.aspx
10 Ustawa z dnia 27 sierpnia 1997 r. o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób
niepełnosprawnych. Internetowy System Aktów Prawnych [online] 27.08.1997. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z:
http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19971230776
Stránka | 34
Podle údajů z posledního sčítání lidu postižení v Polsku mají nižší úroveň vzdělání než ostatní občané
Polska. Podstatná část postižených pracovala před nemocí nebo úrazem – jednak část aktivně činných
nepřevyšuje 12–14 %, procento nezaměstnanosti mezi postiženými byla a je vyšší než státní průměr.
Mzda postižených se podstatně liší od mzdy zdravých pracovníků. Co třetí postižený by chtěl zahájit
pracovní činnost, kdyby měl k tomu příležitost (přednost má zaměstnání ve zkrácené pracovní době.
Postižení lidé s výraznými zdravotními handicapy jsou v Polsku mezi osobami hledajícími zaměstnání
skupinou se značným znevýhodněním. Jde o skupinu, která musí překonat řadu nástrah, s nimiž se
nesetkávají jiní lidé hledající práci. Za prvé, postižený musí odejít z domova, překonat překážky v městské
hromadné dopravě, získat kvalifikaci za podstatně omezených možností a překonat negativní postoje
zaměstnavatelů. Postižené osoby, které z nejrůznějších příčin jednou opustí trh práce, se velmi zřídka nebo
vůbec zpátky do zaměstnání nevrátí.
Současná společnost od svých občanů očekává práci, je to nezbytná podmínka, pokud si chce
jednotlivec zasloužit úctu. A opačně – člověk získává identitu prostřednictvím zaměstnání. Práce dává
nejenom finanční nezávislost, ale stává se rovněž nedílnou součástí sebeúcty, pocitu hrdosti a
spokojenosti. Nicméně pro mnohé (zvláště pak osoby bez kvalifikace) znamená zaměstnání malou
satisfakci, nejčastěji spíše jen dřinu a zdroj zklamání s malou příležitostí k získání ocenění. Označení bez
kvalifikace je poměrně často přiděleno postiženým občanům – a právě pro ně má zaměstnání zcela jinou
hodnotu. Bez práce ztrácí osoba se zdravotním postižením potřebný pocit nezávislosti, pocit vlastní identity.
Význam práce narůstá zvláště tehdy, když s sebou zdravotní postižení přináší i omezené možnosti
volnočasových aktivit a společenské resp. sociální integrace.
Pracovní aktivitě postižených osob je věnována patřičná pozornost jako ukazateli společenské
solidarity. Pracovní aktivita postižených osob je zdrojem získávání ekonomické samostatnosti a rovněž
faktorem vytvářejícím pocit vlastních hodnot, seberealizace a cestou ke společenské integraci.
Zaměstnanec se zdravotním postižením i zaměstnavatel zaměstnávající takovouto osobu mají zákonné
právo na určité výhody:
OZP má právo na:
 kratší pracovní dobu
 dodatečnou přestávku v práci
 dodatečnou dovolenou na zotavenou
 využívání omluvení z práce
Povrchním názorem rozšířeným mezi polskou veřejností je to, že postižený zaměstnanec má mnoho
práv. Stejný pohled na postižené má mnoho zaměstnavatelů, zvláště pak z malých firem, neseznámených
s různými aspekty polského práva. Tito zaměstnavatelé však, s ohledem na opatrnost, raději vůbec
nezaměstnávají osoby se zdravotním postižením.
Ztuhlost systému se stává zábranou k zaměstnávání zdravotně postižených osob. Tento problém je čím
dál častěji projednáván nejenom zaměstnavateli a specialisty na problematiku pracovního trhu a
pracovního práva, ale rovněž i osobami se zdravotním postižením sdruženými v nevládních organizacích.
Stránka | 35
Nutnost splnění velkého množství závazků vyžaduje, aby polský systém podpory zaměstnávání OZP byl
něčím vyvážen – v opačném případě zaměstnavatelé nebudou z ekonomických důvodů handicapované
osoby zaměstnávat (jde zejména o zvýšené náklady s tím spojené a překážky vyplývající ze zkrácené
pracovní doby – OZP může pracovat o cca 25 % kratší dobu při stejné mzdě!). Aplikovaný systém podpory
zaměstnávání OZP má v Polsku smíšený charakter – z jedné strany se dávají určitá práva, z jiné se trestají
zaměstnavatelé, kteří nezaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Jako podpora zaměstnavatelů
zaměstnávajícím OZP slouží Systém doplatků (dofinancovávání) a refundace (SODiR) ze Státního fondu
rehabilitace postižených osob PFRON. Zaměstnavateli, který zaměstnává zdravotně postižené osoby, náleží
z prostředků PFRON měsíční doplatek ke mzdě OZP, je-li evidována v systému. V SODiR bylo koncem roku
2010 takto registrováno kolem 67,9 tis. OZP zaměstnaných na otevřeném pracovním trhu a 198,3 tis. OZP
pracujících v terapeutických dílnách.
Zaměstnavatel však může získat doplatek jen ke mzdě OZP zaměstnané na základě pracovní smlouvy.
Subjekty oprávněné k získání prostředků z fondu PFRON:
 zaměstnavatel zaměstnávající méně než 25 osob v přepočtu na plný pracovní úvazek
 zaměstnavatel zaměstnávající alespoň 25 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek
dosahující ukazatel zaměstnávání OZP ve výši alespoň 6 %
 zaměstnavatel provozující chráněnou dílnou.
Výjimku z výše uvedených pravidel tvoří zaměstnavatelé z oblasti veřejné správy a veřejné kulturní
instituce, které nemohou získat doplatky ke mzdám OZP. Polská legislativa vychází z předpokladu, že státní
instituce nebudou zaměstnávat OZP jen kvůli čerpání dotací. Praxe však ukazuje, že státní instituce
paradoxně vůbec nechtějí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
V poskytování dotací jsou znevýhodněni nejenom zaměstnavatelé, kteří financují odměny zaměstnance
z veřejných prostředků, ale také firmy, které mají prodlení s platbou závazků vůči fondu PFRON.
StupeňInvalidity
Lehký
Mírný
Podstatný
Výška dofinancování
ke mzdě
50 %
nejnižší mzdy
125 %
nejnižší mzdy
170 %
nejnižší mzdy
Tabulka 19 – Výška dofinancování ke mzdě (je závazná od 01. 01. 2012)
Hodnota dofinancovávání do mzdy zaměstnanců se statutem OZP je závislá od druhu zaměstnavatele a
stupně invalidity. Kvóty se navyšují o 40 % nejnižší mzdy v případě zaměstnávání OZP, kterým bylo
diagnostikováno psychické onemocnění, mentální retardace, celková vývojová porucha, epilepsie nebo
slepota.
Kvóta měsíčního dofinancovávání nesmí překročit částku 90 % skutečných měsíčních mzdových
nákladů v případě zaměstnavatele provozujícího hospodářskou činnost.
Zaměstnavatel, který provozuje chráněné dílny, má právo až na 100 % dofinancování.
Stránka | 36
Zaměstnavatel, který zaměstnává v přepočtu na plný fond pracovní doby méně než 25 zaměstnanců, a
zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň 25 zaměstnanců v přepočtu na plný fond pracovní doby a
dosahuje ukazatele zaměstnávání OZP alespoň na úrovni 6 %, má nárok na měsíční dofinancování ve výši
maximálně:
 70 % výše zmíněné kvóty
 90 % kvóty maximálního měsíčního dofinancovávání v závislosti na výši mezd zaměstnanců,
u kterých byla diagnostikována psychická nemoc, mentální retardace, celková vývojová porucha
nebo epilepsie či slepota.
Zaměstnavatel může zpětně obdržet vrácení nákladů, které vynaložil na přizpůsobení pracovního místa
pro osobu se zdravotním postižením, jestliže ji zaměstná alespoň na dobu 36 měsíců. Z prostředků
Státního fondu rehabilitace postižených osob PFRON lze refundovat náklady související s:
 adaptací místností v souladu s potřebami zdravotně postižených osob, zvláště pak v návaznosti na
přizpůsobení vytvořených nebo stávajících pracovních míst pro ty osoby, které vyhovují jejich druhu
postižení,
 adaptací nebo nákupem zařízení, které zjednodušují zdravotně postižené osobě výkon práce nebo
její fungování v pracovním procesu,
 koupí a autorizací softwarů pro potřebu zdravotně postižených osob nebo technologických zařízení
přizpůsobených potřebám OZP s ohledem na jejich postižení.
Jinou formu podpory systému zaměstnávání OZP v Polsku tvoří navrácení nákladů na školení
zaměstnance se zdravotním postižením. Zaměstnavatel, který zaměstná OZP, může pro ně pořádat školení
a takto vynaložené náklady mohou být refundovány z prostředků Státního fondu rehabilitace postižených
osob PFRON. Částka refundace může dosáhnout až 80 % skutečně vynaložených nákladů (maximálně však
do výše dvojnásobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za předcházející čtvrtletí).
Zaměstnavatel, který zaměstnává OZP, může rovněž obdržet z prostředků Státního fondu rehabilitace
postižených osob PFRON vynaložené náklady na zaměstnance, kteří pomáhají zaměstnancům z řad OZP
v rozsahu činností zjednodušujících komunikaci s okolím a rovněž s těmi aktivitami, které OZP samostatně
nezvládnou. Výše těchto částek se odvíjí od množství hodin určených na pomoc osobám se zdravotním
postižením a množstvím odpracovaných hodin OZP v daném měsíci. Počet hodin určených na pomoc
zaměstnanci se zdravotním postižením nesmí překročit 20 % pracovní doby zaměstnance v daném měsíci.
Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň 25 zaměstnanců v přepočtu na plný fond pracovní doby,
musí provést měsíční odvod do Státního fondu rehabilitace postižených osob PFRON. Výši odvodu stanoví
násobek 40,65 % průměrné mzdy a množství zaměstnanců odpovídající rozdílu mezi zaměstnáváním
zabezpečujícím dosažení ukazatele zaměstnání OZP ve výši min. 6 % a skutečným zaměstnáním
postižených osob. 12
12 Právní aspekty zaměstnávání postižených osob v Polsku - Justyna Kalich (Sdružení Razem)
Stránka | 37
3.1.3 Slovensko
Na Slovensku je za osobu se zdravotním postižením považován občan, který je shledán invalidním a
splňuje zákonem stanovenou procentuální míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu tělesné, duševní
poruchy nebo poruchy chování. Statut osoby se zdravotním postižením získá občan rozhodnutím či
oznámením Sociální pojišťovnou nebo na základě posudku útvaru sociálního zabezpečení podle zvláštního
předpisu. Znevýhodněný uchazeč o zaměstnání je podle § 8 zákona o službách zaměstnanosti uchazeč,
který je občanem se zdravotním postižením s mírou poklesu pracovní schopnosti o 20 %, nejvíce však
o 40 %. 13
3.2
Zaměstnávání OZP – chráněné dílny, sociální podniky
Chráněná dílna je obecný název pro organizaci či její část určenou pro práci lidí se zdravotním
postižením. Chráněné dílny se zabývají rozličnými činnostmi, nejčastěji však výrobou různých předmětů,
které pak prodávají a vydělávají si tak na svoji činnost. Chráněné dílny často zajišťují různá občanská
sdružení nebo neziskové organizace. Jde o úsilí lidí, kteří dělají správnou věc a jejich práce má smysl a
vykazuje vysoké morální hodnoty. Bohužel i tato činnost se neobejde bez podpory, jak materiální tak
i finanční. Je mnoho firem, jejichž postoj k těmto dílnám je velice pozitivní a snaží se je podporovat např.
zadáváním zakázek, finančními prostředky nebo koupí nějaké služby či výrobků.
Ačkoliv je odbornou veřejností hojně diskutováno, zda mají být osoby se zdravotními handicapy
sdružovány do chráněných dílen či sociálních podniků, anebo zda pro ně není lepší integrace na volný
(nechráněný) trh práce, je jistě potřeba, aby tento druh podnikání existoval.
3.2.1 ČR
Zákon o zaměstnanosti mimo jiné upravuje problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(dále jen OZP) a jejich postavení na trhu práce. Cílem zákona o zaměstnanosti (dále jen ZoZ) je rovněž
garantovat osobám se zdravotním postižením zvýšenou ochranu na trhu práce ČR. 14
Chráněné pracovní místo
13 Zákon o službách zamestnanosti a o zmene a dolnení niektorých zákonov. In: 5/2004 Z. 2003. Dostupné z:
http://www.upsvar.sk/buxus/docs/Zakon_o_sluzbach_zamestnanosti
14 Zákon o zaměstnanosti. In. 435/2004 Sb. 2004 Dostupné z:
http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zakon_c._435-2004_sb.pdf
Stránka | 38
Chráněné pracovní místo je pracovním místem, které vyžaduje specifické zacházení. Je vytvořeno
zaměstnavatelem a určeno pro OZP. Takovéto pracovní místo musí být provozováno nejméně tři roky ode
dne sjednaného v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem nebo osobou se zdravotním postižením se
samostatně výdělečnou činností a Úřadem práce. Obsahem dohody o zřízení chráněného pracovního místa
jsou např.
 identifikační údaje účastníků dohody,
 charakteristika chráněného pracovního místa,
 závazek zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno pouze osobami
se zdravotním postižením,
 den, od kterého bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením,
 dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně
dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna,
 výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
 podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
 způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,
 podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku apod. 15
S účinností od 1. ledna 2012 se ruší pojem chráněná pracovní dílna. Institut chráněné pracovní dílny je
sjednocen s institutem chráněného pracovního místa a platí pouze termín „chráněné pracovní místo“.
Hlavním motivem je snížit administrativní opatření pro zaměstnavatele a úřady práce. 16
Sociální podniky a sociální podnikání
Problematika sociálních podniků a sociálního podnikání není v ČR, na rozdíl od Slovenska a Polska,
dosud právně zakotvena, i když v ČR také existují. Sociální podnikání představuje souhrn podnikatelských
aktivit, které jsou prospěšné společnosti resp. životnímu prostředí. Plní důležitou roli v lokálním rozvoji a
zaměřuje se na tvorbu nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením nebo sociálním
znevýhodněním. Co je sociální podnikání? Zisk sociálního podniku je z větší části určen pro svůj další rozvoj.
Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku a současně i zvýšení společenského prospěchu.
Sociální podnik může mít několik právních forem. Jedná se o společnost s ručením omezeným, akciovou
15 §75 Zákona o zaměstnanosti. In. 435/2004 Sb. 2004 Dostupné z:
16 Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony. In: 367/2011. 2011. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/11911/zakon_367_2011.pdf
Stránka | 39
společnost, OSVČ, družstvo, sociální družstvo, obecně prospěšnou společnost, ústav, církevní právnickou
osobu či občanské sdružení. 17
V ČR působí Klub sociálních podnikatelů, jehož cílem je sdružovat vedoucí pracovníky sociálních
podniků, vytvořit prostředí k navázání osobních a pracovních kontaktů, získat inspirativní náměty
v obchodních aktivitách, sdílet své zkušenosti, zprostředkovat kontakty mezi členy a představy veřejného
sektoru, informovat o změnách a novinkách v oblasti sociálního podnikání apod. Klub sociálních
podnikatelů je podporován v rámci projektu TESSEA. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je poskytování
podpory veřejné správě při zavádění sociálního podnikání na a to prostřednictvím sdílení zkušeností
a dovedností se zahraničními partnery – Velkou Británií (Network for Europe), Polskem (Foundation for
Social and Economic Initiatives) a Belgií (DIESIS COOP). Spolupráce TESSEA s institucemi veřejné správy
(MPSV a Úřadem práce ČR) spočívá ve vytvoření legislativního návrhu týkajícího se sociálních podniků. 18
3.2.2 Polsko
Chráněné dílny
Chráněná dílna je chráněné pracovní místo, které je v provozu minimálně 12 měsíců, zaměstnává
nejméně 25 zaměstnanců na plný pracovní úvazek a dosahuje zákonem stanoveného povinného podílu
pracovníků se zdravotním postižením.
Cílem chráněné dílny je aktivně působit na proces profesní a sociální rehabilitace a usilovat o rozvoj
dovedností a schopností osob se zdravotním postižením důležitých k přijetí do zaměstnání. Prostory
chráněné dílny musí být bezbariérové, musí odpovídat zásadám ochrany zdraví a bezpečnosti, dále
zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob (např. přizpůsobení pracovišť, sociálního zařízení a
komunikačních linek). Nedílnou součástí chráněné dílny je specializovaná lékařská péče, poradenství a
systém rehabilitačních služeb. Provozovatel chráněné dílny musí vytvořit kapitálový fond rehabilitace osob
se zdravotním postižením, jehož zdroje pokrývají náklady na pracovní, sociální a zdravotní rehabilitaci. 19
Od 1. ledna 2012 platí, že v chráněné dílně musí být splněna alespoň padesátiprocentní míra
zaměstnanosti osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, z toho minimálně 20 %
pracovní síly musí být osoby se středně těžkým či těžkým zdravotním postižením.
17 České sociální podnikání [online]. ©2013 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z:
http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/
18 tamtéž
19 BIURO PELNOMOCNIKA RZADU DS. OSÓB NIEPELNOSPRAWNYCH. Zakłady Pracy Chronionej. [online]. [cit.
2013-02-20]. Dostupné z: http://www.niepelnosprawni.gov.pl/pracodawcy-zatrudniajacy-osoby-n/zakladypracy-chronionej/
Stránka | 40
Sociální podniky
Sociální podniky jsou v Polsku vymezeny zákonem ze dne 27. dubna 2006 o sociálních podnicích
(Ustawa z dnia 27 kwietnia 2006 r. o spółdzielniach socjalnych, Dz.U. z 2006 r. Nr 94, poz. 651,
Opracowano na podstawie: Dz.U. z 2006 r. Nr 94, poz. 651, z 2009 r. Nr 91, poz. 742, z 2010 r. Nr 28, poz.
146).
Sociální podniky kooperují s chráněnými dílnami a neziskovými organizacemi, které zaměstnávají osoby
se zdravotním postižením. Sociální podnik může být založen 5 fyzickými nebo 2 právnickými osobami. Může
disponovat maximálně 50 členy, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, vyléčenými alkoholiky či
narkomany, nezaměstnanými osobami, azylanty, osobami po výkonu trestu či společensky vyloučenými
osobami. Polovina členů sociálního podniku nemusí patřit do těchto kategorií. Sociální podnik je osvobozen
od platby veškerých poplatků, které souvisejí se zapsáním do krajského soudního registru. Sociální podnik
musí mít zřízenu dozorčí radu. Valná hromada se zřizuje tehdy, jestliže sociální podnik nemá více než
15 členů.
Na spolufinancování sociálních podniků participují úřady práce a to za předpokladu, že sociální podnik
funguje minimálně 24 měsíců.
Smysl sociálních podniků spočívá v realizaci:
 Společenské reintegrace svých členů se zdravotním postižením (rozvíjejí jejich schopnosti
a dovednosti, které vedou k začlenění do společenského života plněním daných úkolů
ve společnosti, v místě práce, bydliště či trvalého pobytu),
 pracovní reintegrace členů (zprostředkovávají nezaměstnaným osobám zaměstnání v místě bydliště,
aktivizují své členy a snaží se o zvýšení jejich kvalifikace prostřednictvím rekvalifikačních kurzů) za
účelem jejich samostatného uplatnění na trhu práce,
 společenských, osvětových a kulturních aktivit obecně prospěšného resp. dobrovolnického
charakteru. 20
3.2.3 Slovensko
Důležitým zákonem upravující problematiku zaměstnávání a postavení OZP na trhu práce na Slovensku
je zákon č. 5/2004 Z.z. o službách zaměstnanosti. Podpora zaměstnávání občanů se zdravotním
postižením je zajištěna prostřednictvím těchto paragrafů:
 § 50b Integrace znevýhodněných uchazečů o zaměstnání v sociálním podniku
 § 55 Chráněná dílna a chráněné pracoviště
20 Ustawa z dnia 27 kwietnia 2006 r. o spółdzielniach socjalnych. Internetowy System Aktów Prawnych [online].
27.04.2006 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20060940651
Stránka | 41
 § 56 Příspěvek na zřízení chráněné dílny / chráněného pracoviště
 § 56a Příspěvek na udržení osob se zdravotním postižením v zaměstnání
 § 57 Příspěvek osoby se zdravotním postižením na provozní náklady anebo vykonávání samostatně
výdělečné činnosti
 § 58 Agentura podporovaného zaměstnávaní
 § 59 Příspěvek na činnost pracovního asistenta
 § 60 Příspěvek na úhradu provozních nákladů chráněné dílny / chráněného pracoviště a na úhradu
nákladů na dopravu zaměstnanců
 § 63 Povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením
 § 64 Zadávání zakázek pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se zdravotním
postižením
 § 64a Odebírání výrobků nebo služeb na účely plnění podílu zaměstnávání občanů se zdravotním
postižením
 § 65 Odvod za neplnění povinného podílu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. 21
Sociální podniky (sociální podnikání)
Sociální podnik je na Slovensku založen k podpoře zaměstnávání znevýhodněného uchazeče
o zaměstnání. Sociální podnik může založit fyzická či právnická osoba, která:
 má schválené postavení sociálního podniku na základě rozhodnutí Ústředí práce, sociálních věcí a
rodiny, je evidována v registru sociálních podniků a je založena na dobu neurčitou
 zaměstnává minimálně 30 % zaměstnanců, kteří před přijetím do pracovního poměru byli
znevýhodněnými uchazeči o zaměstnání
 poskytuje pomoc a podporu zaměstnancům při získávání vhodného zaměstnání na otevřeném trhu
práce, kteří měli před přijetím do pracovního poměru statut znevýhodněného uchazeče o zaměstnání
 minimálně 30% finančních prostředků plynoucích z příjmů každoročně využije na vytvoření nových
pracovních míst nebo zlepšování pracovních podmínek. 22
21 ÚSTREDIE PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY. Zákon o službách zamestnanosti. [online]. [cit. 2013-03-15].
Dostupné z: http://www.nrsr.sk/web/Default.aspx?sid=zakony/cpt&ZakZborID=13&CisObdobia=6&ID=362.
22 § 50b Zákona o službách zamestnanosti a o zmene a dolnení niektorých zákonov. In: 5/2004 Z. 2003.
Dostupné z: http://www.upsvar.sk/buxus/docs/Zakon_o_sluzbach_zamestnanosti
Stránka | 42
Žádost o schválení založení sociálního podniku obsahuje:
a) název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby nebo jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého
pobytu fyzické osoby,
b) vykonávané činnosti podle statistické klasifikace ekonomických činností, vykonávané
c) datum, ke kterému právnická či fyzická osoba žádá o schválení založení sociálního podniku.
Od 1. května 2013 nabývá účinnosti novela Zákona o zaměstnanosti, která ruší poskytování příspěvku
na podporu vytvoření a udržování pracovních míst v sociálním podniku. Příspěvek byl do té doby poskytován
zaměstnavateli, který přijme do pracovního poměru zaměstnance, který byl znevýhodněnými uchazečem
o zaměstnání před přijetím do pracovního poměru a je zaměstnaný na plný úvazek. Výše příspěvku na
podporu vytváření pracovního místa činila od 1. 1. 2011:
 Během 12 kalendářních měsíců maximálně ve výši 50 % z celkové ceny práce vypočítané
z průměrné mzdy zaměstnance ve Slovenské republice.
 Po uplynutí 12 kalendářních měsíců (v případě neumístění uchazeče o zaměstnání na trhu práce)
maximálně 40 % z celkové ceny práce vypočítané z průměrné mzdy zaměstnance ve Slovenské
republice a byla poskytována nejdéle dalších 12 měsíců. 23
Chráněné zaměstnávání
Chráněné zaměstnávání patří mezi opatření, která se snaží zabránit diskriminaci při získání
nebo udržení zaměstnání. Cílem je umožnit lidem se zdravotním postižením vykonávat užitečnou činnost a
vhodným způsobem připravit pro práci v standardních pracovních podmínkách. 24
Chráněná dílna a chráněné pracoviště
Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou na Slovensku nástrojem, který podporuje integraci OZP na
trh práce. Od 1. května 2013 nabývá účinnosti novela Zákona o zaměstnanosti, která vypouští § 55a
Příprava na pracovní uplatnění občana se zdravotním postižením, § 55b Oprávněné náklady na zaškolení a
přípravu na práci a § 55c Oprávněné náklady související se zaškolením a přípravou na práci. 25
Dle § 55 zákona č. 5/2004 Z. z. o službách zaměstnanosti je chráněná dílna a chráněné pracoviště
(dále jen pracoviště) vymezeno jako pracoviště založené právnickou nebo fyzickou osobou, na kterém je
Dostupné z: http://www.nrsr.sk/web/Default.aspx?sid=zakony/cpt&ZakZborID=13&CisObdobia=6&ID=362.
Dostupné z: http://www.nrsr.sk/web/Default.aspx?sid=zakony/cpt&ZakZborID=13&CisObdobia=6&ID=362
25 tamtéž
Stránka | 43
zaměstnáno minimálně 50 % občanů se zdravotním postižením neschopni získat zaměstnání na otevřeném
trhu práce nebo je to pracoviště, na kterém se občané se zdravotním postižením zaškolují nebo připravují
k práci, či na kterém jsou vytvořené pracovní podmínky v souladu se zdravotním stavem zaměstnanců. Za
chráněnou dílnu je považováno pracoviště, na kterém je zřízeno více než jedno pracovní místo pro občana
se zdravotním postižením a na kterém pracuje nejméně 50 % občanů se zdravotním postižením. Chráněnou
dílnou a chráněným pracovištěm může být výrobní družstvo invalidů, domácnost občana se zdravotním
postižením a pracoviště, na kterém osoba se zdravotním postižením provozuje samostatně výdělečnou
činnost. Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou tedy zakládány za účelem pracovního uplatnění osob se
zdravotním postižením, které nemohou získat zaměstnání u jiného zaměstnavatele. 26
Právnická či fyzická osoba může podat místně příslušnému úřadu písemnou žádost o přiznání statutu
chráněné dílny či chráněného pracoviště. Součástí žádosti je popis pracoviště, charakteristika pracovní
činnosti a pracovních podmínek, doklad o vlastnictví prostor nebo doklad o nájmu prostor. Úřad přiznává
statut chráněné dílny nebo chráněného pracoviště na dobu neurčitou. Chráněná dílna a chráněná
pracoviště jsou však zakládány minimálně na dva roky v malých podnicích a středních podnicích, nejméně
na tři roky v ostatních podnicích. 27
3.3
Příspěvky firmám zaměstnávajícím OZP
3.3.1 ČR
Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, je zákonem uložena povinnost splnit
povinný podíl zaměstnávání OZP. Tento podíl činí 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Takovou
povinnost mohou splnit několika kombinovatelnými způsoby – zaměstnáváním OZP v pracovním poměru,
odběrem výrobků a služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním
postižením, zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, odvodem do státního rozpočtu, odběrem výrobků
či služeb od OZP, která je samostatně výdělečně činnou osobu a nemá žádné zaměstnance či zadáním
zakázek této osobě. Kontrola plnění povinného podílu podléhá od 1. ledna 2012 přísnějším podmínkám. 28
Dostupné z: http://www.nrsr.sk/web/Default.aspx?sid=zakony/cpt&ZakZborID=13&CisObdobia=6&ID=362
27 § 56 Zákona o službách zamestnanosti a o zmene a dolnení niektorých zákonov. In: 5/2004 Z. 2003.
Dostupné z: http://www.upsvar.sk/buxus/docs/Zakon_o_sluzbach_zamestnanosti
http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zakon_c._435-2004_sb.pdf srov. Zákon, kterým
se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, další související zákony. In:
367/2011. 2011. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11911/zakon_367_2011.pdf
Stránka | 44
Mezi výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením se řadí:
Slevy na dani
Zaměstnavatelé zaměstnávající OZP mohou uplatnit slevu na dani. Za každého zaměstnance
se zdravotním postižením si zaměstnavatel může snížit daň z příjmu ve výši 18 tis. Kč ročně,
za zaměstnance s těžším zdravotním postižením 60 tis. Kč ročně. 29
Příspěvky pro zaměstnavatele na podporu zaměstnávání OZP
Krajská pobočka Úřadu práce sjednává se zaměstnavateli písemnou dohodu. Zaměstnavatel, který
vytvořil nové pracovní místo určené OZP, může čerpat příspěvek:
 na podporu zaměstnávání OZP na chráněném pracovním místě dle § 78 ZoZ (platí pro zaměstnance
zaměstnávajícího více než 50% OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, jedná se o formu úhrady
nákladů na mzdy či platy zaměstnanců se ZP v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků
na mzdy nebo platy na zaměstnance se ZP v pracovním poměru, včetně pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však
8 000 Kč; od 1. ledna 2012 se tito zaměstnavatelé musí finančně spoluúčastnit na vynaložených
mzdových nákladech), 30
 na zřízení chráněného pracovního místa dle § 76 ZoZ (je to maximálně osminásobek a pro osobu
s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí
předchozího kalendářního roku; v případě vytvoření 10 a více chráněných pracovních míst činí
příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením nejvýše čtrnáctinásobek
průměrné mzdy), 31
 na částečnou úhradu provozu chráněného pracovního místa (roční výše příspěvku činí maximálně
48 000 Kč a nárok závisí na splnění podmínky podle § 75 odst. 6 ke dni podání žádosti o příspěvek),
 na zapracování uchazeče o zaměstnání, kterému nabízí krajská pobočka Úřadu práce zvýšenou péči.
29 Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
další související zákony. In: 367/2011. 2011. Dostupné z:
30 BOHUTÍNSKÁ, Jana. Rok 2012 přináší smršť zákonných změn. Připravte se na ně včas. Podnikatel.cz:
průvodce vaším podnikáním [online] 30.10.2011. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z:
http://www.podnikatel.cz/clanky/rok-2012-prinasi-smrst-zakonnych-zmen/
31 KREJČÍŘOVÁ, Olga. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením: studijní texty. Vyd. 1.
Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2005, 87 s. ISBN 80-903-5981-7.
Stránka | 45
Zaměstnavateli, který zajišťuje na svém pracovišti přípravu k práci OZP, může úřad práce uhradit
náklady na přípravu k práci těchto osob. 32
3.3.2 Polsko
Náklady na zřízení, provoz a úpravu chráněných pracovišť (center sociální integrace a klubů sociální
integrace, chráněných dílen) jsou hrazeny z finančních prostředků orgánů místní a okresní samosprávy,
z Fondu práce Ministerstva práce a sociální politiky Polské republiky a Národního fondu pro rehabilitaci
osob se zdravotním postižením (PFRON).
V průběhu prvních 3 měsíců odpovídá výše dotace na činnost chráněných pracovišť stanovené
padesátiprocentní kvótě z podpory v nezaměstnanosti pro účastníky se zdravotním postižením, kteří jsou
zde zaměstnaní na dobu ne kratší než 1 rok.
Pokud je chráněné pracoviště založeno jako veřejně prospěšná organizace, je výše dotace součinem
kvóty schválené radou městského úřadu, počtem účastníků zapojených do profesní a sociální reintegrace a
počtem pracovníků chráněného pracoviště podle stavu na konci daného měsíce. Dotace se vyplácí
měsíčně. Výše dotace pro chráněné pracoviště, které bylo zřízeno starostou resp. hejtmanem, odpovídá
součinu nákladů na realizaci profesní a společenské integrace.
Dotace pokrývá nanejvýš 90% všech výdajů na činnost chráněného pracoviště a na každý kalendářní
rok je určena městskou (okresní) radou. 33
V Polsku je stanoven systém kvót a poplatků. Tento systém zahrnuje obligatorní opatření pro
zaměstnavatele, kteří nezaměstnali osoby s postižením (poplatky se odvádějí do Národního rehabilitačního
fondu osob s postižením PFRON). 34
Zaměstnavatelům v Polsku, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v plném úvazku, je uložena
povinnost zaměstnávat alespoň 6 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
V případě, že tuto povinnost nesplní, musí měsíčně uhradit poplatek Národnímu fondu pro rehabilitace
zdravotně postižených osob (PFRON), který odpovídá poměru mezi stanoveným a skutečným počtem
zaměstnaných osob se zdravotním postižením. PFRON je aktivním opatřením pro začlenění OZP na trh
32 Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, další
související zákony. In: 367/2011. 2011. Dostupné z:
33 Rehabilitacja społeczna. Biura Pełnomocnika Rządu do Spraw Osób Niepełnosprawnych [online].
[27.03.2013] [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.niepelnosprawni.gov.pl/rehabilitacja/
34 BUSINESS & DISABILITY: Evropské případové studie. In: Promotours.de [online]. [2007]
[cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.promotours.de/CZ.pdf
Stránka | 46
práce. Pokud tedy zaměstnavatel nesplní povinný 6% podíl, má možnost snížit výši poplatků dvěma
způsoby. Může uzavřít pracovní poměr s těžce postiženou osobou nebo nakupovat výrobky a služby
z chráněných dílen. V Polsku plynou výhody takovému zaměstnavateli, který překračuje stanovený povinný
šestiprocentní podíl. V tomto případě se mu krátí povinnost odvádět daň. Pokud zaměstnává více než 50 %
OZP, nemusí platit daň z příjmu. 35
Náhrada nákladů se týká osob se ZP:
 nezaměstnaných nebo hledajících práci za pomoci okresního úřadu práce
 zůstávajících v zaměstnání u zaměstnavatele žádajícího náhradu nákladů, ale jenom v poměru k těm
osobám, kterým invalidita vznikla v průběhu zaměstnání u téhož zaměstnavatele, výjimku tvoří
případy, kdy příčina vzniku postižení byla na straně zaměstnavatele nebo příčinou bylo porušení
předpisů, v tom pracovních předpisů ze strany pracovníka
Výše náhrady:
Náhradu nákladů stanoví starosta na základě smlouvy, která určuje závazky stran, jenž ji uzavřely (tj.
starosty a zaměstnavatele). Maximální výše finanční pomoci na přizpůsobení jednoho pracovního místa činí
dvacetinásobek průměrné mzdy (tj. průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství v předcházejícím
čtvrtletí od prvního dne následujícího měsíce po vyhlášení předsedou Hlavního statistického úřadu).
Maximální výše podpory na vybavení jednoho pracovního místa činí patnáctinásobek průměrné mzdy
v národním hospodářství v přecházejícím čtvrtletí.
Refundace nákladů určených na vzdělávání OZP zahrnuje následující náklady, které vznikly
zaměstnavateli:
1. odměna školiteli
2. odměna překladateli znakového jazyka nebo doprovodu pro nevidomé či pohybově postižené osoby
(v nejvyšším stupni postižení)
3. cestovné školitele a účastníkům školení
4. cestovné překladatele nebo průvodce osoby se ZP v nejvyšším stupni postižení
5. náklady na ubytování a stravování školitelů, účastníků školení a překladatelů znakového jazyka nebo
doprovodu nevidomých osob
6. náklady konzultačních služeb spojených s určeným školením
35 SKRZYPEK, Krzysztof. Wpłaty na PFRON a koszty uzyskania przychodu. In: EGospodarka.pl [online].
22.03.2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.podatki.egospodarka.pl/63611,Wplaty-na-PFRON-akoszty-uzyskania-przychodu,1,65,1.html
Stránka | 47
7. náklady na administrativní a jiné související služby, které tvoří běžné výdaje spojené s realizací
školení
8. nájemné za pronajaté místnosti spojené přímo s realizací školení
9. náklady na opotřebení nářadí a vybavení v rozsahu, v jakém jsou využívány pro potřeby školení
(s vyloučením nářadí a vybavení koupeného v rámci podpory z veřejných prostředků v období sedmi
let před realizací školení)
10. náklady na pořízení výukových podkladů.
V rámci refundace nákladů může zaměstnavatel získat rovněž prostředky na úhradu výdajů, které mu
vzniknou za období, ve kterém je zaměstnanec účastníkem školení.
Částka refundace může činit 80 % vzniklých nákladů (maximálně však dvojnásobek průměrné měsíční
mzdy v národním hospodářství v předcházejícím čtvrtletí).36
3.3.3 Slovensko
Dotační nástroje podněcují zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a tím také
přispívají k integraci osob se zdravotním postižením na trh práce. Mezi příspěvky vymezené v zákonu
č. 5/2004 Z. z. o službách zaměstnanosti patří:
§ 56 – Příspěvek na zřízení a provoz chráněné dílny/chráněného pracoviště
Úřad práce může poskytnout příspěvek na zřízení chráněné dílny nebo chráněného pracoviště
zaměstnavateli, který na zřízené pracovní místo v chráněné dílně nebo na chráněné pracoviště přijal do
pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, který je občanem se zdravotním postižením a je vedený jako
uchazeč o zaměstnání alespoň jeden měsíc. Zaměstnavatel zaměstnávající OZP může na základě písemné
žádosti požádat místně příslušný úřad práce o příspěvek na rozšíření chráněné dílny nebo chráněného
pracoviště nebo na úpravu jejich prostorů na vybavení chráněné dílny nebo chráněného pracoviště stroji,
zařízeními a pracovními pomůckami potřebnými k vykonávání činnosti občanům se zdravotním postižením
v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti či na instalaci strojů, zařízení a pracovních pomůcek. Výše
příspěvku na jedno zřízené pracovní místo v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti je např.
v bratislavském kraji nejvíce 4 násobek a v ostatních krajích od 4,8 – 5,5 násobku celkové ceny práce
vypočítané z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky za první až třetí čtvrtletí
kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se příspěvek poskytuje. Příspěvek se
poskytuje na základě písemné dohody o poskytnutí příspěvku mezi úřadem práce a zaměstnavatelem.
36 Zdroj: odborná dokumentace Justyny Kalich
Stránka | 48
Součástí žádosti je podnikatelský záměr a předpokládaná výše nákladů na zřízení chráněné dílny nebo
chráněného pracoviště. Zaměstnavatel, kterému byl vyplacen příspěvek, je povinný zachovat zřízené
pracovní místo v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti nejméně dva roky. 37
§ 56a Příspěvek na udržení osob se zdravotním postižením v zaměstnání
Úřad práce může poskytnout příspěvek na udržení občana se zdravotním postižením v zaměstnání
tomu zaměstnavateli, který zaměstnává více než 25 % občanů se zdravotním postižením z průměrného
evidenčního počtu zaměstnanců a který nemá statut chráněné dílny nebo chráněného pracoviště v době
podání žádosti o příspěvek. Příspěvek se poskytuje na občana se zdravotním postižením, pokud má
pracovní poměr sjednán na poloviční úvazek. Příspěvek se poskytuje zaměstnavateli měsíčně ve výši zálohy
na pojistné na povinné veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální pojištění a povinných příspěvků na
starobní důchodové spoření placených zaměstnavatelem ze mzdy zaměstnance, nejvíce ve výši zálohy na
pojistné na povinné veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální pojištění a povinných příspěvků na
starobní důchodové spoření placených zaměstnavatelem vypočtených z 60 % průměrné mzdy zaměstnance
v nár. hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
kterém se příspěvek poskytuje. Příspěvek se poskytuje na základě písemné dohody o poskytnutí grantu
uzavřené mezi úřadem a zaměstnavatelem. Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku jsou údaje o celkovém
průměrném evidenčním počtu zaměstnanců a o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců, kteří jsou
občany se zdravotním postižením, čtvrtletně kumulativně od začátku roku. Příspěvek poskytuje úřad,
v jehož územním obvodu má zaměstnavatel sídlo nebo trvalý pobyt, pokud je zaměstnavatel fyzickou
osobou. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně nejpozději do 30 kalendářních dnů po uplynutí příslušného
čtvrtletí. 38
§ 57 Příspěvek občanovi se zdravotním postižením na samostatně výdělečnou činnost
Úřad může poskytnout příspěvek občanu se zdravotním postižením na samostatně výdělečnou činnost
na částečnou úhradu nákladů spojených s provozováním samostatné výdělečné činnosti uchazeči
o zaměstnání, který je občanem se zdravotním postižením vedeným v evidenci uchazečů o zaměstnání
nejméně tři měsíce a který bude samostatně výdělečně činnou osobou provozující samostatnou výdělečnou
činnost na chráněném pracovišti, pokud o příspěvek písemně požádá. Uchazeč o zaměstnání, kterému byl
poskytnut příspěvek, je povinen samostatnou výdělečnou činnost provozovat na chráněném pracovišti
nepřetržitě nejméně dva roky. Příspěvek se neposkytuje na úhradu zálohy na pojistné na povinné veřejné
zdravotní pojištění, pojistného na sociální pojištění a povinných příspěvků na starobní důchodové spoření
placených osobou samostatně výdělečně činnou, která je občanem se zdravotním postižením, a na úhradu
37 Parlamentná tlač 362. NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY [online]. 11.01.2013
[cit. 2013-03-10]. Dostupné z:
http://www.nrsr.sk/web/Default.aspx?sid=zakony/cpt&ZakZborID=13&CisObdobia=6&ID=362
Stránka | 49
nájemného. Výše příspěvku činí v bratislavském kraji nejvíce 3,2 násobek a v ostatních krajích 4–4,8
násobek celkové ceny vypočtené z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky
za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se příspěvek
poskytuje. Příspěvek se poskytuje na základě písemné dohody o poskytnutí grantu uzavřené mezi úřadem a
uchazečem o zaměstnání, který je občanem se zdravotním postižením. Příspěvek poskytuje úřad, v jehož
územním obvodu občan se zdravotním postižením vytvoří chráněné pracoviště, na kterém bude provozovat
samostatně výdělečnou činnost. Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku je podnikatelský záměr. Úřad
zajistí uchazeči o zaměstnání, který je občanem se zdravotním postižením, na základě písemné žádosti
absolvování přípravy na zahájení provozování samostatné výdělečné činnosti na chráněném pracovišti.
Součástí přípravy na zahájení provozování samostatné výdělečné činnosti je vypracování podnikatelského
záměru včetně předpokládaných nákladů na zřízení chráněného pracoviště, které jsou podkladem
k posouzení komisí. Po nabytí účinnosti novely Zákona o službách zaměstnanosti (od 1. května 2013) se
ruší § 57a Příspěvek na obnovu nebo technické zhodnocení hmotného majetku chráněné dílny
nebo chráněného pracoviště. 39
§ 59 – Příspěvek na činnost pracovního asistenta
Příspěvek na činnost pracovního asistenta poskytne místně příslušný úřad na základě písemné žádosti
zaměstnavatele, který zaměstnává občana se zdravotním postižením nebo samostatně výdělečně činné
osoby se zdravotním postižením. Podmínkou je, aby z druhu zdravotního postižení a z vykonávané pracovní
činnosti zaměstnance nebo samostatně výdělečně činné osoby vyplývala potřebnost pracovního asistenta.
Příspěvek je poskytován opakovaně a to nejméně ve výši 41 %, maximálně však ve výši 70 % celkové ceny
práce (je to součet mzdy a úhrady pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální pojištění a
příspěvku na starobní důchodové spoření placených zaměstnavatelem). 40
§ 60 - Příspěvek na úhradu provozních nákladů chráněné dílny / chráněného pracoviště a na úhradu
nákladů na dopravu zaměstnanců
Za provozní náklady chráněné dílny nebo chráněného pracoviště, na jejichž úhradu se zaměstnavateli
zaměstnávající občany se zdravotním postižením, se považují např.:
 nájemné a náklady na služby spojené s nájemným,
 náklady na vodné a stočné, likvidaci a odvoz odpadu,
náklady na dopravu materiálu, hotových výrobků a na dopravu souvisejících s poskytováním služeb,
40 Zákon o službách zamestnanosti a o zmene a dolnení niektorých zákonov. In: 5/2004 Z. 2003. Dostupné z:
http://www.upsvar.sk/buxus/docs/Zakon_o_sluzbach_zamestnanosti
Stránka | 50
 náklady na úhradu mzdy a odvod na pojistné na zdravotní a sociální pojištění hrazené
zaměstnavatelem za zaměstnance se zdravotním postižením,
 náklady na opravu a údržbu objektu,
 náklady na opravu a údržbu zařízení chráněné dílny nebo chráněného pracoviště. 41
Občanovi se zdravotním postižením, který zřídil chráněnou pracovní dílnu či chráněné pracoviště, se
poskytuje příspěvek na vykonávání samostatně výdělečné činnosti a provoz chráněné dílny či chráněného
pracoviště. Jedná se příspěvek na úhradu provozních nákladů, které jsou spojeny s platbou nájemného,
nákladů na palivo a energii, vodného a stočného, na dopravu materiálu a hotových výrobků aj. Roční výše
příspěvku, který poskytuje úřad, v jehož územním obvodu jsou chráněná dílna či chráněné pracoviště
zřízeny, je nejvíce 2,5násobek celkové ceny práce vypočítané z průměrné mzdy zaměstnance
v hospodářství Slovenské republiky. Tento příspěvek lze čerpat po dvouletém resp. tříletém fungování
chráněné dílny/chráněného pracoviště a výše příspěvku se odvíjí od míry zdravotního postižení
zaměstnanců.
§ 64 Zadávání zakázek pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením
Zaměstnavatel rovněž může splnit povinný podíl zaměstnávání občanů se zdravotním postižením podílu
zadáním zakázky, která je vhodná pro zaměstnávání občanů se zdravotním postižením nebo zadáním
zakázky občanovi se zdravotním postižením, který je samostatně výdělečně činnou osobou. Na jednoho
občana se zdravotním postižením je potřeba zadat zakázku ve výšce 0,8 násobku celkové ceny práce
vypočítané z průměrné mzdy zaměstnance ve Slovenské republice. 42
Kvóta neboli povinný podíl pro zaměstnavatele zaměstnávající nad 20 zaměstnanců se zdravotním
postižením je na Slovensku stanovena na 3,2% z celkového počtu zaměstnaných osob, z čehož 0,2 % musí
být vymezeno pro osoby s těžkým postižením. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, musí za každého občana
se zdravotním postižením odvést Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky 0,9 násobek
z celkové ceny práce nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. 43
Stránka | 51
3.4
Možnosti pomoci osobám se ZP při jejich integraci na trh práce – pracovní a
sociální rehabilitace, asistence, poradenská podpora
3.4.1 ČR
V rámci státní politiky zaměstnanosti zabezpečuje MPSV ČR několik legislativních nástrojů pro podporu
začleňování OZP na trh práce ČR.
Významným pojmem ve službách a aktivitách pro osoby se zdravotními handicapy je pak „rehabilitace“.
Nicméně tento pojem je poměrně značně široký, obsahuje řadu různých postupů, forem a způsobů
realizace.
Rehabilitace je mezi laiky a dokonce i mezi lékaři jiných odborností často chápána jen jako fyzikální
terapie a fyzioterapie, případně balneologie. Její další složky, dnes již aplikované v praxi, jsou jakoby
vytržené z kontextu, není o nich a jejich realizaci dostatek informací, a tak se uskutečňují celkem náhodně
jen u některých indikovaných jedinců. Komplexní rehabilitace není většinou známá v celém rozsahu, není
tedy ani nabízena, zvažována, realizována a neuskutečňuje se v žádoucím časovém sledu. Příčinou je
jednak dosud nedostatečná informovanost samotných poskytovatelů, ale i nedostatečná nabídka a
soustředěnost jednotlivých segmentů rehabilitace do podoby komplexní.
MPSV má záměr přijmout zákon o tzv. koordinované rehabilitaci. Pozitivní dopad lze očekávat nejen
v individuálních osudech občanů se ZP, ale i v nakládání s veřejnými financemi, většinou v kategorii
zdravotních výkonů, ale i tzv. mandatorních výdajů v oblasti sociální péče.
Příkladem nám budiž politika našich západních sousedů v SRN, kteří věnují značné finanční prostředky
pro soustředěnou intenzívní finalizaci odborného vzdělávání či rekvalifikace, což se jim bohatě vrací do
několika roků zpět. Předpokladem efektivity je však tvorba dostatečného množství pracovních míst, aby se
tito jedinci s určitou odbornou kvalifikací na pracovním trhu mohli uplatnit. 44
Pracovní rehabilitace
Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Dle § 69 - § 74, § 109, § 110
zákona o zaměstnanosti (dále jen ZoZ) je pracovní rehabilitace popisována jako souvislá činnost, která je
zaměřena na získávání a udržení vhodného zaměstnání pro OZP. Pracovní rehabilitaci zajišťuje na základě
žádosti OZP místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s pracovně rehabilitačními
středisky a je také kompetentní pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou
osobou na základě písemné dohody. Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace se podle § 69 ZoZ
uzavírá mezi Úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou. Pro daného zájemce o pracovní rehabilitaci
44 Emmerová, M.: Základní východiska zavedení koordinované rehabilitace zdravotně postižených v ČR. Vydalo
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, r. 2012, vydání první, 44 stran.
Stránka | 52
vypracují pracovníci krajské pobočky ÚP ČR individuální plán, který musí zohledňovat jeho zdravotní stav,
schopnosti, dovednosti a kvalifikace a aktuální možnosti trhu práce v ČR. Pracovní rehabilitace se skládá z:
 pracovního poradenství – hlavním cílem je volba a zprostředkování vhodného povolání
 teoretické a praktické přípravy pro zaměstnávání – ta se dále člení na přípravu na budoucí povolání
(podle zvláštních předpisů) a přípravu k práci (§ 72 ZoZ). Příprava k práci spočívá v zapracování OZP
na vhodné pracovní místo a osvojení jejích znalostí a dovedností, které souvisejí s výkonem určitého
povolání. Tato příprava je realizována na pracovištích zaměstnavatele s možnou alternativou
asistenta, na chráněných pracovních místech či ve vzdělávacích institucích a její délka nesmí
přesáhnout 24 měsíců. Žadatel o přípravu k práci a zaměstnavatel uzavírají dohodu s krajskou
pobočkou ÚP ČR. Výstupem přípravy k práci je osvědčení pro absolventa (žadatele) od
zaměstnavatele, u kterého příprava byla realizována. 45
 specializované rekvalifikační kurzy (§ 74, § 108, § 109 ZoZ) - Tyto kurzy jsou organizovány za
stejných podmínek jako ostatní rekvalifikační kurzy (§ 109). Cílovou skupinou jsou OZP. Účelem
těchto kurzů je prohloubení a získání nových znalostí a dovedností, zvýšení stávající kvalifikace, která
úzce souvisí s výkonem vybraného zaměstnání. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na
výplatu dávek nemocenského pojištění, starobního důchodu či mzdy (platu), je po celou dobu
rekvalifikace poskytována finanční podpora při rekvalifikaci od úřadu práce. A to i v případě, že tato
osoba není v evidenci na krajské pobočce ÚP ČR. 46
Pracovní rehabilitace umožňuje začlenění osob se zdravotním postižením na volný i chráněný trh práce.
Využitím jednotlivých forem pracovní rehabilitace se podstatným způsobem zvyšuje míra uplatnitelnosti a
adaptace osob s postižením. Služba má komplexní charakter, přičemž její flexibilita umožňuje vysokou
praktickou využitelnost. Celostní charakter spočívá ve službách poradenství k dalšímu pracovnímu
začlenění, poradenství zaměřeného na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti,
teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování
zaměstnání, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání.
Aktivity pracovní rehabilitace jsou určeny osobám se zdravotním postižením ve smyslu § 67 odst. 2 zák.
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, tj. osobám uznaným v I. – III. stupni invalidity a osobám s přiznaným
statutem osoby zdravotně znevýhodněné. Do pracovní rehabilitace lze zařadit na základě doporučení
ošetřujícího lékaře i osobu uznanou za dočasně práce neschopnou.
Pracovní rehabilitace je poskytována od 1. 10. 2004 v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti.
V prvních dvou letech byla služba poskytována jen ve formě poradenství. Od roku 2007 se služba rozšířila
o další formy. V průběhu posledních tří let došlo k navázání spolupráce s chráněnými dílnami, se
46 tamtéž
Stránka | 53
zaměstnavateli, kteří vytvořili chráněná pracovní místa, a i se vzdělávacími institucemi. Tím došlo k rozšíření
nabídky. Pracovní rehabilitace umožnila zařazení většího počtu klientů.
Obsah pracovní rehabilitace je stanovován podle individuálních potřeb klienta. Pracovní rehabilitace
zpočátku nabízela převážně poradenské služby zabezpečované vlastními pracovníky úřadu práce.
Poradenství se soustředilo na přenos informací o trhu práce, o požadavcích na pracovní sílu, o vhodné
sebeprezentaci klienta před zaměstnavatelem a na pracovněprávní problematiku zaměstnávání OZP. Při
práci s klienty se projevovala potřeba rozšířit formu poradenství o formu přípravy k práci, o zabezpečení
specifických rekvalifikačních kurzů a poskytování poradenství zaměstnavatelům v možnostech využití
prostředků aktivní politiky zaměstnanosti. Služba pracovní rehabilitace byla zpočátku nabízena osobám se
zdravotním postižením, které byly evidovány jako uchazeči o zaměstnání. Postupně došlo k přenosu dobré
praxe a informovanost o této službě je nejen mezi zaměstnanci úřadu práce, ale i v nestátních neziskových
organizacích a organizacích zaměstnávající zdravotně postižené. Přenosem pozitivních zkušeností se
v posledních několika letech o službu zajímají i OZP, které nejsou evidovány na úřadu práce, ale
spolupracují s jinými subjekty. V současné době úřad práce kooperuje se subjekty, které pomáhají řešit
začlenění OZP na trhu práce.
Pracovní rehabilitace vychází z individuálního poradenství. Frekvence osobních kontaktů s poradcem je
stanovována podle potřeb klienta. Minimálně jednou měsíčně klient konzultuje své možnosti uplatnění na
trhu práce. Při stanovení cíle, který vychází z potřeby klienta, jsou stanovovány dílčí cíle. K plnění dílčích cílů
mohou být využity postupně všechny formy pracovní rehabilitace. Zpravidla počáteční formou je poradenství
k diagnostikování osobnostních předpokladů k výkonu zamýšlených činností. Klient je veden k hledání
možností uplatnění na trhu práce. Je využíváno pozitivní argumentace k motivování klienta vyhledávat
činnosti, kde může najít pracovní uplatnění. Při poradenské činnosti dochází i k pozitivnímu ovlivňování
emoční stability klienta, která zpětnovazebně působí na sebepojetí a sebehodnocení. Klienty je
upřednostňována forma přípravy k práci, protože jsou zařazeni na pracovištích zaměstnavatelů, kteří jim
umožňují získat přímé a praktické zkušeností a dovedností. Rozsah a obsah přípravy k práci vychází ze
zůstatkového pracovního potenciálu klienta. Zaměstnavatelé respektováním daných možností klienta
vytvoří pracovní podmínky a umožní klientovi obnovit, doplnit a získat pracovní zkušenosti a dovednosti,
které jsou využitelné i v jiných životních situacích. Po dobu realizace přípravy k práci kontinuálně probíhá
poradenství, které pomáhá klientovi řešit pro něho nové nebo nezvyklé situace a úkoly. Klient může využít
telefonické, e-mailové nebo osobní konzultace.
Úřady práce mohou vlastní aktivitou iniciovat poskytování pracovní rehabilitace, její rozsah a obsah.
Obvykle úřad práce vychází z individuálního jednání poradkyně s klientem a řídí se metodami sociální
práce, které jsou voleny s ohledem na klienta. Před zařazením do poskytované služby vychází poradkyně
z polo strukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování, které umožňují stanovení potencionálních
cílů klienta, jeho osobnostních předpokladů a anticipují míru zbytkového pracovního potenciálu. Individuální
práce s klientem může být rozšířená i na skupinové poradenství, kdy je využíváno interních skupinových
programů úřadu práce k rozvoji měkkých dovedností, tj. sebeprezentace, získávání informací o volných
pracovních místech, příprava na výběrové řízení, sestavení životopisu, buď v samostatných seminářích,
nebo v rámci celého bloku, tzn. zařazení do skupinového poradenství, kde dochází klient v pravidelném
intervalu alespoň na 5 schůzek. Metody práce s klientem se řídí potřebností klienta a jsou zajišťovány buď
interními pracovníky úřadu práce, nebo jsou smluvně dojednány s realizátorem pracovní rehabilitace.
Stránka | 54
Pracovní rehabilitaci lze strukturovat do časových etap. Po specifikaci vlastního cíle klienta a v souladu
s možnostmi pracovní rehabilitace je nastaven optimální časový harmonogram činností vedoucí k dosažení
stanoveného cíle. Cíle pracovní rehabilitace mohou být měněny dle potřeb klienta i v průběhu poskytované
pracovní rehabilitace.
1. Před podáním žádosti o pracovní rehabilitaci probíhá informačně poradenská etapa, kde jsou
získávány základní informace o klientovi prostřednictvím nestrukturovaného rozhovoru. Klient
narativním způsobem seznamuje poradkyni s jeho dosavadní pracovní i osobní zkušeností. Délka
rozhovoru je přibližně jednu hodinu tak, aby klient mohl svou pozornost ve sdělení zaměřit na
podstatné informace. Další konzultace jsou stanovovány k upřesnění cílů klienta. Probíhají
minimálně jednou měsíčně. Zde se přechází na polo strukturovaný rozhovor. Poradkyně technikou
zapisování dokumentuje podstatné, sdělené informace a doplňuje anamnestické údaje. Klient je
poradkyní veden technikou dotazování a parafrázování k objasňování a k vysvětlení svých
zamýšlených představ. Jsou mapovány dosavadní postoje klienta v běžných životních situacích.
Poradkyně získané informace vyhodnocuje ke stanovení předpokladů naplnění klientových cílů.
2. Druhou etapou je podání žádosti o pracovní rehabilitaci. Poradkyně ve spolupráci s klientem
vypracuje cíle pracovní rehabilitace, projedná vhodnost forem pracovní rehabilitace a sestaví návrh
individuálního plánu pracovní rehabilitace (dále IPPR). Poradkyně je povinna návrh IPPR předložit
odborné pracovní skupině, kterou úřad práce vytváří za účelem posouzení vhodné formy pracovní
rehabilitace složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců
zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením. Odborná skupina
doporučuje formy pracovní rehabilitace.
3. Poradkyně na základě vyjádření odborné pracovní skupiny uzavře s klientem Individuální plán
pracovní rehabilitace obsahující doporučené formy. Mezi využívané formy pracovní rehabilitace patří:
a) poradenské činnosti, které mohou být individuální nebo skupinové, mohou být zabezpečeny
interními poradci úřadu práce nebo dohodou o zabezpečení s fyzickou nebo právnickou
osobou. Obsahem poradenské činnosti může být motivační program, bilanční diagnostika,
popř. jiná přesně specifikovaná aktivita.
b) příprava k práci, která se zpravidla provádí maximálně po dobu 12 měsíců a probíhá
u subjektu, kde je klient přímo zapojen do pracovního procesu. Tato forma je nejžádanější,
protože klient získává okamžitou zkušenost a reflexi svého pracovního potenciálu.
c)
rekvalifikační kurz, který umožní získat dovednosti potřebné k uplatnění na trhu práce.
d) dalšími formami je poradenství pro volbu povolání, poradenství pro zprostředkování vhodného
zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
Formy mohou být doplňovány a plán je aktualizován, jsou-li k tomu důvody. Pracovní rehabilitace je
ukončena splněním stanoveného cíle, např. získáním osvědčení o absolvování poradenského nebo
rekvalifikačního programu, absolvováním stanoveného počtu odpracovaných hodin v přípravě k práci,
získáním zaměstnání s využitím prostředků aktivní politiky zaměstnanosti apod. V ojedinělých případech je
ukončena i na žádost klienta, a to zejména při náhlém nepříznivém zhoršení zdravotního stavu, který brání
v účasti ve stanovených aktivitách a formách.
Stránka | 55
Pracovní rehabilitace je služba, která reflektuje potřeby klientů a každá aktivita je stanovována
s ohledem na možnosti klienta. Míra variability v jednotlivých formách pracovní rehabilitace je široká.
Nabídka služby je průběžně aktualizována. Klientu je v průběhu individuálních konzultací opakovaně
nabízena možnost zvolení intenzity zapojení se do aktivit, výběr strategií vedoucí zejména k získání
uplatnění na trhu práce. Například u formy přípravy k práci mohou klienti zvolit od 2 hodinového až po úplný
úvazek. Obsah přípravy k práci je určen zbytkovým pracovním potenciálem, předpokládanými a
odhadovanými možnostmi klienta, ale s ohledem na dosažení stanoveného cíle, který implikuje nejenom
udržení stávajících znalostí a dovedností, ale i rozvoj klienta.
Nabídka této poradenské aktivity vychází z dobrovolnosti klienta vstoupit do pracovní rehabilitace a
spolupodílet se na sestavování vlastních aktivit. V průběhu realizace je možno pružně modulovat obsahy
jednotlivých forem dle potřeb klienta. Umožňuje inkluzi OZP na trhu práce. Klienty vede ke zvyšování
motivace k uplatnění se, k seberealizaci, větší samostatnosti, k získání pracovních dovedností a znalostí.
Proces pozitivně akcentuje celkovou atmosféru v širší společnosti k zaměstnávání OZP. Kladné ohlasy
zaměstnavatelů potvrzují, že je posilováno pozitivní pracovní klima a rozvíjí se spolupráce všech
zaměstnanců. Inovativní je přístup poradkyně, která aktivním způsobem oslovuje potencionální subjekty pro
realizaci pracovní rehabilitace, aby klient nebyl zařazován jen do chráněných dílen na předem určené
pracovní činnosti.
Mezi významné efekty pracovní rehabilitace řadíme posilování dovedností v komunikaci a v navazování
kontaktů, ve schopnosti rozhodování a stanovování si cílů. Jsou vedeni k zodpovědnosti za svá rozhodnutí.
Je posilována schopnost získávat informace nejen o volném trhu práce. Klienti sami získávají zkušenosti při
oslovování
potencionálních
zaměstnavatelů,
jsou
vedeni
k
vyhledávání
doplňujících
informací
o předpokládaných požadavcích na hledanou pozici. Klienti jsou individuálním i skupinovým poradenstvím
připravováni ke schopnosti zvyšovat své adaptační schopnosti i v běžných životních situacích. Klient je
v průběhu realizace pracovní rehabilitace povzbuzován k aktivitě, k samostatnosti a ke stanovování si
dalších dílčích cílů v pracovním i osobním životě.47
Přibližně každý desátý občan České republiky se potýká se zdravotním postižením, které mu v různé
míře komplikuje vstup nebo dlouhodobé udržení se na pracovním trhu. Od roku 2004 zákon stanovuje
právo těchto lidí požádat Úřad práce ČR o pomoc při překonání zdravotní bariéry prostřednictvím tzv.
„pracovní rehabilitace“. V rámci této pomoci si lidé mohou nechat odborně posoudit funkční pracovní
potenciál
prostřednictvím tzv.
„ergodiagnostického
vyšetření“.
Vyšetření
provádí
specializované
zdravotnické zařízení, které v součinnosti s Úřadem práce ČR zhodnotí a následně vypracuje doporučení pro
pracovní uplatnění, tzv. pozitivní pracovní rekomandaci. Zjednodušeně řečeno – klient získá podrobnou
informaci o tom, co s ohledem na svůj zdravotní stav dělat může, nikoliv pouze to, co nesmí.
Ergodiagnostika je diagnostika psychosensomotorických funkcí k možnosti zaměstnání. Provádí ji
individuální rehabilitační tým ve složení: lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog, logoped, zdravotní
sestra, speciální pedagog event. protetik. Tým určuje obecné funkční schopnosti k práci a
prostředky/pomůcky které jsou nezbytné k zařazení do zaměstnání. Před ukončením ergodiagnostiky se
47 Zdroj: http://www.praceprozp.cz
Stránka | 56
tvoří závěrečná zpráva na základě rehabilitační konference všech členů týmu. Závěrečná práce se
poskytuje i Úřadu práce ČR, který v návaznosti na tyto závěry sestavuje v součinnosti se žadatelem
o pracovní rehabilitaci individuální plán pracovní rehabilitace.
V letech 2004–2008 vzniklo v České republice díky projektu Rehabilitace – aktivace – práce (RAP)
prvních šest ergodiagnostických pracovišť. Pouze pro srovnání uveďme, že v sousedním Německu mohou
občané s disabilitou využívat těchto služeb ve více než 300 zařízeních. Více informací na
www.pracovnirehabilitace.cz.48
Projekt PREGNET – „Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci“
Účelem individuálního projektu MPSV ČR „Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci“ (zkr.
PREGNET) je podpořit rozvoj systému pracovní rehabilitace v České republice formou regionálních sítí
spolupráce jako komplexního nástroje aktivní politiky zaměstnanosti při integraci osob se zdravotním
postižením (OZP) na trh práce. Projekt také podpoří změnu v posuzování zdravotního stavu OZP z negativní
na pozitivní pracovní rekomandaci, která stanovuje okruh funkčních schopností OZP a systém využití jejich
disponibilního pracovního potenciálu.
Cílem projektu je vytvoření systému regionálních sítí spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace a
vytvoření odpovídajících podmínek pro jejich rozvoj v kraji Libereckém, Plzeňském, Středočeském,
Olomouckém, Moravskoslezském, Vysočině, Jihomoravském a Zlínském. Projekt tímto naváže na předchozí
projekt Společenství EQUAL „Rehabilitace-Aktivace-Práce“, v rámci kterého byl nastaven systém v pěti
krajích ČR.
Projekt podpoří aktivní zapojení zaměstnavatelů a organizací pracujících s OZP do procesu jejich
začleňování na trh práce, kterým bude umožněn pohyb (dle vývoje zdravotního stavu) mezi různými typy
zaměstnání.49
Záměrem projektu je jednak podpořit rozvoj pracovní rehabilitace (PR) v České republice formou
regionálních sítí spolupráce jako komplexního nástroje aktivní politiky zaměstnanosti při integraci osob
se zdravotním postižením na trh práce, a také podpořit změnu systému posuzování zdravotního stavu OZP
lékařskou posudkovou službou a kontaktními místy krajských poboček Úřadu Práce ČR z negativní na
pozitivní pracovní rekomandaci, která stanovuje okruh funkčních schopností OZP a systém využití
jejich disponibilního pracovního potenciálu.
Na základě vyhodnocení výstupů z pilotního ověření a vypracovaných metodických postupů a standardů
bude ve spolupráci s partnery v regionálních sítích realizováno:
 poradenství pro zaměstnavatele při vyhledávání vhodných pracovních míst pro OZP (ergonomie),
 poradenství při zařazování OZP na konkrétní pracovní místa (poradenský program).
48
Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK a Mgr.
Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV. Tisková zpráva: Praha, VFN, MPSV, 6. března 2013.
49
Mgr. Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV. Tisková zpráva: Praha, VFN, MPSV, 6. března 2013.
Stránka | 57
Cílovou skupinou projektu jsou jednak instituce služeb zaměstnanosti a jejich pracovníci (kontaktní
místa krajských poboček ÚP ČR), spolupracující organizace a instituce a jejich pracovníci (ergodiagnostická
centra), sociální partneři, jejich organizace a jejich zaměstnanci.
Cíle projektu bude dosaženo prostřednictvím vytvoření funkčního systému spolupráce v systému PR na
regionálních úrovních 8 vybraných krajů a jeho následné pilotní odzkoušení, metodickou standardizací
systému a postupů PR v praxi pro jeho následnou plošnou realizaci v rámci ČR a podpořením standardizace
posuzování aktuálního zdravotního stavu OZP prostřednictvím Mezinárodní klasifikace funkčních
schopností, disability a zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO) v praxi a současně zvýšení znalostí
v této oblasti u pracovníků kontaktních míst krajských poboček ÚP ČR. 50
Sociální rehabilitace je sociální služba, kterou vymezuje § 70 č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
ve znění zákona č. 206/2009 jako soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti,
nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním
návyků a nácvikem výkonů běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem
využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. 51
Sociální rehabilitaci zprostředkovává pouze registrovaný poskytovatel sociální služby. Má buď terénní,
ambulantní nebo pobytovou formu soc. rehabilitace. Hlavním cílem je nalezení vhodného pracovního
uplatnění. Sociální rehabilitace představuje například nácvik péče o domácnost a děti, nácvik dovedností
v úředním styku, zajišťování kontaktu se společenským prostředím, informování o alternativách získávání a
využívání kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, pomoc při osobní hygieně, aktivizační a vzdělávací
činnosti apod. Sociální rehabilitace je součástí poskytování sociálních služeb. 52
Podporované zaměstnávání
Podporované zaměstnávání (dále PZ) je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené
zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom
z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou a průběžně poskytovanou
podporu poskytovanou před i po nástupu do práce.
50
Zdroj: http://pregnet.pracovnirehabilitace.cz/cs/informace-o-projektu
51
ŠESTÁK, Jan. Chráněná dílna - nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním
postižením [online]. Vyd. 1. Týn nad Vltavou: Domov sv. Anežky, 2007, 86 s. [cit. 2013-03-03]. ISBN 978-80254-0108-8. Dostupné z: http://www.anezka-tyn.cz/file.php?nid=3654&oid=663280
52
JESENSKÝ, Ján. Uvedení do rehabilitace zdravotně postižených. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1995, s. 83-87
ISBN 80-706-6941-1.
srov. Zákon o sociálních službách. In. 108/2006 Sb. 2006. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf.
Stránka | 58
Smyslem PZ je vyrovnávání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří v důsledku zdravotního postižení
nebo jiných znevýhodňujících faktorů mají ztížený přístup na otevřený trh práce a v důsledku toho mohou
být nebo jsou omezeni ve svém společenském uplatnění. V rámci podporovaného zaměstnávání je
poskytována podpora rovněž zaměstnavatelům uživatelů služby.
Služba PZ je určena lidem, jejichž schopnosti získat a zachovat si zaměstnání v běžném pracovním
prostředí jsou z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální, dlouhodobou a průběžně
poskytovanou podporu před i po nástupu do práce.
Hlavním cílem PZ je umožnit lidem z cílové skupiny získat a zachovat si vhodné zaměstnání na
otevřeném trhu práce. Současně je cílem zvýšit míru samostatnosti uživatelů služeb, tedy jejich dovednosti
potřebné k získání a zachování si práce, posílit jejich pracovní návyky a motivaci k dalšímu profesnímu
rozvoji.
Kritéria získané práce: pracovní místo je na otevřeném trhu práce, práce má stabilní charakter, velikost
pracovního úvazku zohledňuje specifické potřeby zaměstnance - uživatele PZ, druh práce odpovídá
potřebám, dovednostem a možnostem zaměstnance - uživatele sužeb a současně umožňuje jeho profesní
rozvoj, zaměstnanec - uživatel PZ pracuje za rovných pracovních podmínek, které odpovídají jeho potřebám
i nárokům na vykonávání práce, jde o hodnotnou a smysluplnou práci, zaměstnanec - uživatel PZ má na
pracovišti příležitost nejen k pracovnímu, ale i sociálnímu uplatnění. 53
Podporované zaměstnávání je taková podpora, prostřednictvím které se znevýhodněná osoba může
uplatnit na trhu práce za odpovídajících mzdových podmínek a to s ohledem na individuální potřeby a
schopnosti zájemce o tuto službu. Je tedy „šitá na míru“. Považuje se za jednu z forem pracovní a sociální
rehabilitace pro osoby znevýhodněné. Od ostatních nástrojů politiky zaměstnanosti se tato služba liší v tom,
že se pro zájemce nejdříve hledá vhodné pracovní místo a po nástupu do zaměstnání je zahájena
rekvalifikace. Nácvik dovedností probíhá přímo na pracovišti zaměstnavatele. 54
Podporované zaměstnávání se specializuje na osobní asistenci, job kluby (skupinový nácvik – práce
s inzeráty v tisku, na internetu, orientace ve formulářích, psaní životopisu aj.), rekvalifikaci na pracovišti,
zpětnou vazbu apod. Podporované zaměstnání OZP trvá nanejvýš tři roky. Výhodou této formy
zaměstnávání je to, že je zájemce zařazen do pracovního kolektivu, což má pozitivní dopad na jeho
sociálním začleňování. Navíc má stejné mzdové podmínky jako jeho kolegové bez zdravotního postižení.
Podporované zaměstnávání nabízí pro zaměstnavatele několik výhod např.: snížení mzdových nákladů
prostřednictvím státní dotace, odstranění přesčasové práce formou dohody na částečný úvazek), účinnější
využití kvalifikovaných zaměstnanců (pomocnou práci vykonává pracovník s postižením), pozitivní vliv na
renomé firmy (veřejnost hodnotí kladně snahu firem pomoci lidem s postižením), získání motivovaných,
53 Co je PZ?. Česká unie pro podporované zaměstnávání [online]. [2012] [cit. 2013-05-15]. Dostupné z:
http://www.unie-pz.cz/3-podporovane-zamestnavani/14-co-je-pz.html
54 KREJČÍŘOVÁ, Olga. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením: studijní texty [online]. Vyd.
1. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2005, 87 s. [cit. 2013-03-04]. ISBN 80-903-5981-7. Dostupné z:
http://www.equalcr.cz/files/clanky/908/skripta.pdf
Stránka | 59
loajálních a stabilních zaměstnanců (lidé se zdravotním postižením mají často zájem o manuální práci,
která není pro ostatní zaměstnance atraktivní). 55
3.4.2 Polsko
Zákon o sociálním zaměstnávání, zákon o pracovní a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se
zdravotním postižením vymezuje nejvýznamnější formy a zásady sociálního zaměstnávání – profesní a
sociální reintegraci a podporované (podpůrné) zaměstnávání. V Polsku mají osoby se zdravotním
postižením možnost pracovat v centrech sociální integrace, klubech sociální (všeobecné) integrace či
chráněných dílnách (pracovních terapeutických dílnách). Pro zaměstnavatele zaměstnávající určitý počet
zaměstnanců je stanoven povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a ze strany státu jsou
také stimulováni ekonomickými nástroji k zaměstnávání těchto osob.
Zákon o pracovní a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje
základy pracovní aktivity a chráněné práce, charakteristiku, formy sociální (společenské) rehabilitace a
pracovní (profesní) rehabilitace osob se zdravotním postižením a zásady prevence nezaměstnanosti osob
se zdravotním postižením. 56
Podle tohoto zákona je sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením souborem opatření (organizačních, lékařských, psychologických, technických, sociálních, vzdělávacích a rekvalifikačních), jehož cílem
je zajistit co nejvyšší úroveň fungování, kvality života a sociálního začleňování těchto osob. Sociální rehabilitace umožňuje lidem se zdravotním postižením plnohodnotně participovat na společenském životě.
57
Cílem pracovní rehabilitace je získat a udržet zaměstnání osobám se zdravotním postižením (zahrnuje
odborné vzdělávání, poradenství a pracovní umístění).
Zákon ze dne 13. června 2003 o sociálním zaměstnávání ošetřuje problematiku osob, které jsou
ohroženy sociálním vyloučením. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, po výkonu trestu, bezdomovce,
osob závislé na návykových látkách po ukončení jejich terapie v odvykací léčebně, nezaměstnané, uprchlíky
apod. Účelem tohoto zákona je zlepšit možnosti uplatnění těchto osob (tedy i OZP) na trhu práce, snížit
55 ŠESTÁK, Jan. Chráněná dílna - nástroj k pracovnímu uplatnění a začlenění lidí se zdravotním
postižením [online]. Vyd. 1. Týn nad Vltavou: Domov sv. Anežky, 2007, 86 s. [cit. 2013-03-15].
ISBN 978-80-254-0108-8. Dostupné z: http://www.anezka-tyn.cz/file.php?nid=3654&oid=663280
srov.
KREJČÍŘOVÁ, Olga. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením: studijní texty [online]. Vyd.
1. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2005, 87 s. [cit. 2013-03-04]. ISBN 80-903-5981-7. Dostupné z:
http://www.equalcr.cz/files/clanky/908/skripta.pdf
57 tamtéž
Stránka | 60
riziko sociální exkluze a poskytnout jim potřebnou pomoc při hledání vhodného zaměstnání. V tomto zákoně
jsou charakterizovány zásady sociálního zaměstnávání. 58
Sociální zaměstnávání
a)
pracovní a sociální rehabilitace
Mezi formy pracovní a sociální rehabilitace patří pracovní umisťování OZP, profesní poradenství, job
kluby, rekvalifikace, odborná příprava k začlenění na trh práce, obecné a individuální plány k získání
pracovního uplatnění u zaměstnavatele, programy sociálního zaměstnávání, asistence pečovatelů pro
osoby se zdravotním postižením, kteří jim pomáhají zvyšovat jejich míru samostatnosti a uplatnit se ve
společnosti, resp. na místním trhu práce. 59
b)
podpůrné (podporované) zaměstnání
Smyslem podpůrného zaměstnávání je poskytnout pomoc osobě, která není schopna nalézt uplatnění
na trhu práce pouze vlastní iniciativou a to se zohledněním jejího zdravotního postižení. Nejdříve je zájemci
vypracován individuální program sociálního zaměstnávání (profesní a sociální integrace) a poté mu může
místně příslušný úřad práce nabídnout vhodné zaměstnání u určitého zaměstnavatele nebo na chráněném
pracovním místě. 60
c)
centrum sociální integrace
Centrum sociální integrace je pracoviště, které provádí profesní a společenskou (sociální) reintegraci a
je zaměřeno na:
 podporu schopností a dovedností jednotlivce při plnění společenských rolí a prevenci možné sociální
exkluze,
 kulturně-výchovné aktivity ve smyslu společenské reintegrace a resocializace,
 rozvoj míry samostatnosti a dovedností souvisejících s výkonem každodenních činností,
 organizování programů zaměřených na vyhledávání vhodného zaměstnání nebo na přípravu k práci,
 nabídku rekvalifikačních kurzů a zvyšování profesní kvalifikace,
58 Ustawa z dnia 13 czerwca 2003 r. o zatrudnieniu socjalnym. Internetowy System Aktów Prawnych [online].
59 BUSINESS & DISABILITY: Evropské případové studie. In: Promotours.de [online]. [2007] [cit. 2013-03-06].
Dostupné z: http://www.promotours.de/CZ.pdf
Stránka | 61
 vzdělávací a praktické aktivity v rámci širší profesní reintegrace nebo profesního zdokonalování,
 terapeutické aktivity (prevence a zmírňování důsledků nežádoucích psychických a sociálních jevů). 61
V rámci profesní reintegrace může centrum sociální integrace zabezpečovat činnosti kreativního
charakteru, obchodní aktivity a služby nebo činnosti související se zemědělstvím. 62
d)
kluby všeobecné integrace
Kluby všeobecné integrace jsou sociálními středisky nebo veřejně prospěšnými organizacemi, které se
zabývají
 sociální i profesní reintegrací osob ohrožených sociální exkluzí
 poskytováním profesně-psychologického poradenství
 rozvojem schopností a dovedností směřující k samostatnosti a soběstačnosti
 organizováním programů zaměřených na přípravu k zaměstnání a volbu vhodného povolání
 sestavováním a realizací pracovně-rehabilitačního plánu
 analýzou místního trhu práce
 zvyšováním kvalifikace související s výkonem zaměstnání
 podporou spolupráce s jinými institucemi v rámci profesní a společenské reintegrace (např. úřady
práce). 63
e)
chráněné dílny
Co je to dílna?
V pojetí polského práva je to vlastně terapeutická dílna. Lidé, kteří se starají o zdravotně postižené,
považují tuto organizační jednotku za nedílnou součást systému pomoci handicapovaným osobám. Zatímco
pro zahraniční návštěvy je tato instituce, jakožto i způsob jejího financování, převážně neznámou a
překvapivou skutečností.
Terapeutické dílny vznikaly od roku 1991. Zakladateli jsou organizace státní správy a nevládní
organizace. Jsou určeny pro osoby s výraznými zdravotními handicapy a také pro osoby s mentálním a
psychickým postižením.
62 tamtéž
63 tamtéž
Stránka | 62
Proč tato dílna?
Posláním zařízení je především:
1. rehabilitace účastníků
2. rozvoj dovedností spojených s každodenním životem,
3. výuka mezilidské komunikace
4. profesní aktivita
Jak to funguje?
Práce v terapeutických dílnách je založena na profesní terapii. Účastníci dílen šijí, vaří, starají se
o zvířata. Velmi zajímavé je spojení terapeutických dílen s rukodělnou výrobou (malba sklenic, ručně
vyráběná bižuterie a další ozdoby, výrobky ze dřeva, textilu, papíru, atd.). Lze konstatovat, že i v době
velkovýroby existuje v Polsku díky těmto dílnám mnoho vynikajících, jedinečných, neopakovatelných
výrobců. Zdá se, že tyto aktivity mají perspektivu, poněvadž oblíbenost rukodělných prací a tvorba
originálních výrobků v Evropě stále roste.
Tato pozitivní stránka fungování terapeutických dílen je spojena s dalšími okolnostmi. Trhy, kde lze
koupit výrobky terapeutických dílen, jsou místem střetávání světa postižených a zdravých lidí.
Terapeutické dílny mají ovšem i svoje chyby. Financování je založeno na dotacích ze Státního fondu
rehabilitace postižených osob PFRON a v menší míře i na prostředcích místních samospráv. Prodej toho, co
vyprodukují postižení, je svázán složitými legislativními podmínkami a mnohdy je prakticky nereálný.
Zařízení ve většině případů fungují ve spolupráci se sdruženími, které založili rodiče postižených osob.
Rodiče dělají obvykle vše proto, aby jejich dospělé dítě zůstalo napořád v zařízení, ve kterém má zajištěno
stravování, dopravu a péči. Rodiče mají velké obavy z otevřeného trhu práce, avšak mnohdy zcela zbytečně
své děti tímto způsobem izolují. Terapeut, i když má nejlepší snahu pomoci osobě se ZP
k postupné integraci na klasický trh práce, není schopen mnoho dosáhnout.
Pravda je velmi složitá – ne každý zdravotně postižený jednotlivec může zahájit pracovní činnost schází účinný systém diagnostiky pracovních možností a také alternativní formy podpory pro zdravotně
postižené a jejich rodiny.
A právě v přehnané péči je „kámen úrazu“. Rodiny, které mají ve svém středu osobu se zdravotním
postižením (bez ohledu na její věk), mají potřebu se o ni starat a nenechat ji čelit venkovnímu prostředí.
Ačkoliv by mnohým z takto izolovaných osob se ZP naopak velice prospělo, aby se dostaly do společnosti a
dosáhly také pocitu seberealizace, jejich rodiny jim v tom velmi intenzivně brání. Domnívají se, že jen
rodinná ochranitelská péče je to, co potřebují a je pro ně jediným možným řešením.
Polský
projektový
partner
CRIS
realizoval
projekt
„Akce
ve
prospěch
důležitých
věcí“
(www.kooperatywa.org.pl), který byl spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci
operačního programu zaměřeného na lidské zdroje. Experti v něm zpracovali řadu řešení týkajících se změn
v zákonech, které mohou značně usnadnit fungování terapeutických dílen a dílen profesní aktivity. Zatím se
však, kromě spolupráce s politiky na různých úrovních, nepodařilo rozběhnout veřejnou diskusi na toto
téma. Tento projekt je další příležitostí k tomu, aby byla zahájena. Je zřejmé, že navrhované změny
vyvolávají obavy mnoha organizací a rodičů postižených osob. Je třeba míst na zřeteli, že klienti
Stránka | 63
terapeutických dílen v budoucnu zůstanou sami, bez péče rodičů. Není možné je do nekonečna držet
„v mateřských školách pro dospělé“, jak je to dnes v Polsku zcela běžné. 64
3.4.3 Slovensko
Pracovní rehabilitace
Pracovní rehabilitace je rozvíjející se dlouhodobý proces, během kterého je potřeba provést mnohé
kroky ke splnění stanoveného cíle. Buď ze strany občana se zdravotním postižením či instituce, která
tomuto občanovi pomáhá vytyčený cíl naplnit. Cílem pracovní rehabilitace je, aby občan se zdravotním
postižením zvýšil šance na uplatnění na trhu práce. V průběhu pracovní rehabilitace se nebere v potaz
funkční snížení schopností, ale jeho zbytkový pracovní potenciál. Musí se posoudit funkční úroveň občana
se zdravotním postižením a její dopad na pracovní schopnost. Je také potřebné mobilizovat a posilovat
motivaci osoby se zdravotním postižením. Během pracovní rehabilitace je důležité, aby odborní rehabilitační
pracovníci a osoby se zdravotním postižením sdíleli stejný či podobný názor na stanovený cíl. Rehabilitační
pracovník pouze pomáhá a vede osobu se zdravotním postižením k naplnění vytyčeného cíle pracovní
rehabilitace. 65
V rámci pracovní rehabilitace je zaveden systém ISTP (Integrovaný systém typových pozic) a to v části
katalogu pracovních činností (CPA), jehož součástí jsou i zdravotní požadavky na konkrétní pracovní pozici.
Tohoto systému mají možnost využít také zaměstnavatelé, kteří hledají do pracovního poměru občany se
zdravotním postižením. 66
Mezi formy pracovní rehabilitace profesní patří profesní poradenství, poradenství pro získávání odborné
kvalifikace či odborná příprava k práci. Úřady práce mají v kompetenci kromě těchto služeb pro osoby se
zdravotním postižením mj. zprostředkování práce, agendu chráněných pracovních míst nebo podporu
podnikání osob samostatně výdělečně činných. 67
Mezi stěžejní činnosti uskutečňované v rámci obecně prospěšných služeb (dále jen OPS) patří:
64 Piotr Masłowski – ředitel a člen představenstva CRIS
(Piotr Maslowski je koordinátor a autor mnoha projektů, hlavně specialista v oblasti vedení odborných skupin,
člen výboru sledujícího FIO, tajemník pracovní skupiny vytvářející v projektu MpiPS model spolupráce
organizací a samospráv.)
65 ČÍŽ, Ivan. Pohľad na pomoc občanom so zdravotným postihnutím pri umiestňovaní sa na trhu práce cestou
pracovnej a sociálnej rehabilitácie. In: Inštitút pre pracovnú rehabilitáciu občanov so zdravotným postihnutím
[online]. Bratislava, 2009 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z:
http://generator.citace.com/dok/KzkWbhOlm7I7fyHX
66 tamtéž.
67 tamtéž
Stránka | 64
 Poradenský rozhovor je individuální a je realizován poradcem a klientem OPS s cílem najít
nejvhodnější alternativu řešení nezaměstnanosti. Součástí poradenského rozhovoru je anamnéza
klienta pro potřeby OPS.
 Individuální akční plán (IAP) je písemný dokument týkající se postupu a časového plánu plnění
jednotlivých opatření ke zvýšení šancí na uplatnění zvýhodněného uchazeče o zaměstnání na trhu
práce, které vychází z individuálních potřeb tohoto uchazeče.
 Bilanční diagnostika spočívá v odborné práci poradce s klientem OPS, která zhodnocuje celkový
potenciál klienta s uplatněním na trhu práce, jeho osobní a profesní předpoklady pro práci
vycházející z rozboru schopností, dovedností, zájmů, motivace, kvalifikačních předpokladů.
 Skupinové poradenství je poradenství spojující prvky skupinové dynamiky, které je orientováno na
překonání bariér pracovního uplatnění spojených s nezaměstnaností klienta.
 Psychologické poradenství zahrnuje odborné a speciální psychologické aktivity zabývající se
překonáním psychických a osobních problémů klienta souvisejících se ztrátou zaměstnání
či neúspěchem při hledání práce. Tento typ poradenství vykonává psycholog. Má individuální nebo
skupinovou formu.
 Začlenění klienta do projektů, programů nebo aktivit.
 Specifické poradenství pro klienta se zdravotním postižením je poradenstvím pro klienta OPS,
kterého není možné zařadit do výše vyjmenovaných aktivit v rámci OPS, případně jeho rámec
přesahuje některou z uvedených činností nebo se prolíná s více druhy aktivit. 68
Sociální rehabilitace je obecně charakterizována jako začleňování občana s postižením do běžného
společenského, osobního a pracovního života. V rámci sociální rehabilitace jsou poskytovány podpůrné
služby např. psychoterapie, vyrovnávací podpory, ekonomická zabezpečení, právní pomoc, kulturní
a osvětové činnosti aj. Při zařazování občanů se zdravotním postižením na trh práce je také důležité, aby
byly vytvořeny příznivé sociální podmínky (jejich soukromý život, celospolečenský status apod.). Při přípravě
občana k práci jsou ve specializovaných zařízeních pro pracovní a sociální rehabilitaci také pracovníci
sociální péče. Jejich cílem je zabezpečit občanovi se zdravotním postižením takové sociální klima
a podmínky, aby se bez potíží integroval do pracovní činnosti. V rámci řešení alternativních problémů
v sociální oblasti se nejvíce uplatnily osobní pohovory i skupinové činnosti, které jsou spojovány s nácvikem
68 Interní materiál Kvalifikační a personální agentury o. p. s. vycházející z překladů textů dodaných slovenským
partnerem.
Stránka | 65
měkkých dovedností (komunikace, spolupráce, samostatnost, řešení problémů, organizace a plánování,
zvládání zátěží atd.). 69
Pracovní asistent
Zákon o službách zaměstnanosti definuje pracovního asistenta jako zaměstnance poskytujícího pomoc
zaměstnanci nebo zaměstnancům se zdravotním postižením při výkonu sjednané práce a také
s individuálními potřebami v průběhu pracovní doby. Osobní asistent poskytuje i odborné poradenství při
hledání a udržení pracovního místa. Mezi hlavní kritéria pracovního asistenta patří věk nad 18 let
a způsobilost k právním úkonům. Příspěvek na činnost pracovního asistenta vyplácí místně příslušný úřad
práce, sociálních věcí a rodiny na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně
výdělečně činnou se zdravotním postižením. 70
Agentura podporovaného zaměstnávání
Účelem agentur podporovaného zaměstnávání (dále jen agentura) je poskytování služeb občanům se
zdravotním postižením a dlouhodobě nezaměstnaným občanům a zaměstnavatelům. Agentura je zaměřena
na tyto činnosti:
 poskytování odborného poradenství specializující se na podporu a pomoc při hledání a udržení si
zaměstnání, poskytování pracovněprávního a finančního poradenství,
 vyhledávání a zprostředkování vhodného zaměstnání pro občana se zdravotním postižením a pro
dlouhodobě nezaměstnaného občana,
 rozvoj a podporu schopností a dovedností osob se zdravotním postižením a dlouhodobě
nezaměstnaných občanů s ohledem na aktuální situaci na trhu práce,
 poskytování poradenství zaměstnavateli při náboru zaměstnanců, kteří jsou občany se zdravotním
postižením nebo dlouhodobě nezaměstnanými občany,
 provádění výběrových řízení na pracovní pozice vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením nebo
pro osoby dlouhodobě nezaměstnané na základě stanovených kritérií zaměstnavatele,
 nabídku odborného poradenství zaměstnavatelům při úpravě pracovního místa a pracovních
podmínek v rámci zaměstnávání konkrétního občana se zdravotním postižením
Aktuálně existuje na Slovensku 31 agentur podporovaného zaměstnávání (9 na západním, 13 na
středním a 9 na východním Slovensku). Registr agentur podporovaného zaměstnávání vede Ústředí práce,
69 ČÍŽ, Ivan. Pohľad na pomoc občanom so zdravotným postihnutím pri umiestňovaní sa na trhu práce cestou
pracovnej a sociálnej rehabilitácie. In: Inštitút pre pracovnú rehabilitáciu občanov so zdravotným postihnutím
online]. Bratislava, 2009 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://generator.citace.com/dok/KzkWbhOlm7I7fyHX
70 tamtéž
Stránka | 66
sociálních věcí a rodiny. Vedle agentur podporovaného zaměstnávání existuje cca 470 Agentur dočasného
zaměstnávání, které jsou databází pro agentury podporovaného zaměstnávání při hledání zaměstnání na
zkrácený úvazek. Agentury podporovaného zaměstnávání musejí mít doplňkové zdroje prostřednictvím
jiných činností, např. projektů, vlastní podnikatelské činnosti, sponzorských zdrojů apod. Z toho vyplývá
problém financování jejich činností. 71
Slovenská unie podporovaného zaměstnávání je občanské sdružení, jehož posláním je formulovat, šířit
a podporovat myšlenku a filozofii podporovaného zaměstnávání na Slovensku.
Podporované zaměstnávání je určeno osobám znevýhodněným na trhu práce, které pro získání a
udržení pracovního místa potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti. Podpora je poskytována
podle individuálních schopností a potřeb konkrétního člověka. V současnosti sdružuje 31 agentur
podporovaného zaměstnávání na Slovensku
Podporované zaměstnávání je určeno pro osoby znevýhodněné na trhu práce (např. lidem s tělesným,
duševním nebo smyslovým postižením, ale i dlouhodobě nezaměstnaným), kteří pro získání a udržení
pracovního místa potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti. Podporované zaměstnávání pomáhá
těmto lidem najít skutečnou šanci zaměstnat se podle svých představ díky integrované a vhodné pomoci a
přináší zdravotně postiženým příležitost stát se aktivním členem společnosti. Podporované zaměstnávání
se na Slovensku realizuje prostřednictvím agentur podporovaného zaměstnávání (APZ), které úzce
spolupracují s úřady práce.
Kariérové poradenství - zjednodušeně se dá říci, že jde o poradenství při hledání povolání. Jde
o poradenské služby v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům při
rozhodování se v otázkách volby budoucího zaměstnání, případně i dalšího studia. Tento komplex služeb
zahrnuje široké spektrum aktivit, které mají klientům pomoci ujasnit si cíle vlastní kariéry a porozumět
světu práce. Na Slovensku je kariérové poradenství realizováno v rámci resortu školství (v rámci
pedagogicko-psychologických poraden a na školách) a resortu práce, sociálních věcí a rodiny (zejména
prostřednictvím agentur podporovaného zaměstnávání).
Služby agentur podporovaného zaměstnávání jsou zaměřeny na:
 usnadnění získání zaměstnání
 udržení zaměstnání
 usnadnění získání zaměstnance z řad občanů se zdravotním postižením a dlouhodobě
nezaměstnaných občanů.
Uchazeči o zaměstnání v nich najdou pomoc pracovního asistenta, psychologa, sociálního pracovníka
poradce, který kontaktuje zaměstnavatele a pomáhá vytvářet pracovní místa pro postižené občany.
71 § 58 Zákona o zaměstnanosti. In. 435/2004 Sb. 2004 Dostupné z:
Stránka | 67
Pokud chce agentura vykonávat takové činnosti, musí mít povolení od Ústředí práce, sociálních věcí a
rodiny. Podmínky, které musí fyzická nebo právnická osoba splňovat, aby si mohla agenturu tohoto typu
otevřít, přesně vymezuje Zákon o službách zaměstnanosti. 72
3.5
Doporučení pro státní organizace poskytující služby osobám se ZP a návrhy
legislativních změn
Vztah státních institucí, organizací poskytujících sociální služby a cílových uživatelů tj. osob se
zdravotním postižením (OZP) a osob s omezenou schopnosti pohybu a orientace (OOSPO) je v posledním
období intenzivně diskutován a různými formami medializován.
Společnost tyto procesy změn se zaujetím sleduje, jelikož se jedná o politicky citlivé téma a to zejména
z těchto důvodů:
 vysoká finanční náročnost poskytování sociálních služeb,
 značný počet osob cílové skupiny OZP (cca 10 % populace) a jejich rodinných příslušníků,
 nutnost řešení soc. situace obyvatelstva v důsledku nepříznivého demografického vývoje,
 nerovnoměrné přerozdělování nemalých prostředků subjektům poskytujícím sociální služby,
 legislativní zásahy s negativním dopadem do národních programů vyrovnávání příležitostí v kontextu
Listiny základních práv a svobod v rovině:
─
sociální péče,
─
zdravotní péče,
─
společenské inkluze a pracovní inkluze.
V projektu „Pro inspiraci za hranice“ nás zajímala komparace celé šíře nástrojů podpory pracovní
inkluze OZP v produktivním věku ve spolupráci ziskových i neziskových organizací, srovnání podmínek
příhraničních regionů ČR, Polska, Slovenska a přenos resp. využití příkladů dobré praxe.
Na základě získaných zahraničních poznatků navrhujeme vytvářet nové formy spolupráce
s regionálními partnery a využívat potenciálu kooperace mezi podnikatelskými subjekty, municipalitami,
vědecko-vzdělávacími organizacemi a státními institucemi z důvodu:
 pochopení národních a evropských priorit (metod a cílů) inkluzivních programů zaměřených na
začleňování OZP do společnosti i na trh práce,
 analýzy legislativních a daňových podmínek a dopadů jejich změn,
 hrozeb destabilizace systému rovných příležitostí a negativních dopadů na cílové skupiny OOSPO,
 požadavků na produkty a služby od poskytovatelů tzv. náhradního plnění,
 přístupnosti prostředí pro všechny (bezbariérovosti).
72 Slovenská únia podporovaného zamestnávania [online]. [2012] [cit. 2013-05-15]. Dostupné z:
http://www.supz.sk/
Stránka | 68
Přestože platí řada legislativních norem zahrnujících řešení výše uvedených skutečností, není veřejná
správa dosud dostatečně schopna zabezpečit jejich realizaci. Zkušenosti jsou stejné jak z prostředí ČR, tak
i ze Slovenska a z Polska. Studie, analýzy a jiné práce hodnotí převážně existující stav a aktuální situaci,
málo se však využívá pozitivních zkušeností a ověřených postupů z okolních zemí.
Pro další programovací období doporučujeme státním organizacím při přípravě konkrétních projektů
integrace osob se zdravotním postižením čerpat z obsahu závěrů jednání a konferencí publikovaných
v dokumentech:
 Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se
zdravotním postižením na období 2010-2014, Praha 2010, usnesení vlády ČR ze dne 29. března
2010, č. 253, část 12 zaměstnávání – str. 40-44
 Ján Jesenský, Prof. a kol.: Zdravotně postiženi, program pro 21. století, Hradec Králové 2003, ISBN
80-7041-834-8
 Mária Orgonášová, MUDr., CSc.: Medzinárodné okrúhlé diskusné stoly – Porovnanie situácie krajín
V-4 a členských krajín EU
 Łukasz Waszak – Piotr Masłowski: Poradnik modelowej wspołpracy adminystracji publicznej
i organizacji pozarzadowych., Wydawca SPLOT, Warszawa 2012, ISBN: 978-83-921003-4-8.
Návrhy obsahu legislativních změn podporujících komplexní integraci – edukaci – pracovní rehabilitaci
zaměstnávání a celkovou inkluzi osob se zdravotním postižením:
1. Diferencovat – odstupňovat výši podpory (benefitů) pro zaměstnavatele zaměstnávající např. nad
60 % a nad 90 % zaměstnanců se zdravotním postižením.
2. Zvýhodnit subjekty veřejné správy povinné řešit náhradní plnění, které reálně dojednávají podmínky
zakázek s dodavateli náhradního plnění, čímž stabilizují činnost neziskových subjektů a podporují
rozvoj provozů chráněných míst.
3. Definovat „sociální podnik“ a to nejen z hlediska toku financí a tento způsob podnikání legislativně
ukotvit.
4. Podporovat vytváření systému vazeb spolupráce v rovině náhradního plnění vč. výběrových řízení pro
veřejné zakázky a regionální rozměr spolupráce mezi poskytovateli náhradního plnění
(zaměstnavateli OZP) a ostatními subjekty.
5. Vymezit návrat odvodů firem za neplnění náhradního plnění na podporu zaměstnávání OZP do
regionů, ze kterého byly prostředky do SR odvedeny.
6. Posilovat pozici třetího sektoru jakožto základního atributu občanské společnosti a přímé
demokracie, který je nejblíže potřebám občanům (a opírá se také o potřebné dobrovolnické aktivity).
Stránka | 69
4. Příklady „dobré praxe“ – projekty a aktivity realizované za
účelem zlepšení postavení OZP na trhu práce
4.1
Inspirativní příklady z ČR
V rámci realizace tohoto projektu jsme vyhledávali inspirativní příklady „dobré praxe“, které bychom
mohli zařadit do této příručky. Kontaktovali jsme desítky organizací v ČR a žádali je o informace týkající se
jejich služeb, aktivit pro OZP či realizovaných projektů. Níže uvádíme ty organizace, které se aktivně věnují
práci se skupinou OZP a které zároveň souhlasily se zveřejněním svých údajů. Při sběru inspirativních
příkladů jsme se neomezovali pouze Moravskoslezským krajem, jsou zde tedy uvedeny zajímavé náměty
z celé České republiky.
Příklad dobré praxe č. 1 – Malá dílna v Zahradě 2000
Nositel „příkladu dobré praxe“:
Zahrada 2000 o. s. sociálně rehabilitační centrum
Kontaktní osoba: Mgr. Stanislav Turek
Dětřichov 3
790 01 Jeseník
e-mail: [email protected]
tel. 737241330
www.zahrada2000.cz
Co organizace/projekt nabízí pro integraci OZP na trh práce?
Připravuje zdravotně postižené osoby pro zapojení na trh práce a poznání svých možností i omezení,
praktické pracovní dovednosti získají účastníci na cvičných místech s podporou pracovního asistenta a
to na 7 pracovních místech v chráněném prostředí „Tréninkového resocializačního pracoviště“.
Vytvoření trvale udržitelného uceleného systému sociálních služeb pro OZP. Odborné poradenství pro
zaměstnávání OZP, pracovní agentura pro OZP, podporované zaměstnání pro OZP.
Jak konkrétně je tato dobrá praxe realizována? Jaké jsou fáze a postupy realizace? Jakým způsobem
je napomáháno k integraci OZP na trh práce? Specifikujte průběh aktivity/služby/projektu.
Vstupním rozhovorem je zjišťována míra motivovanosti k práci, pracovní historie i aktuální zdravotní
stav. Bilanční diagnostika proběhne formou skupinových i individuálních šetření. Následně účastníci
nastoupí do 3 provozů „tréninkového resocializačního pracoviště“ (čištění a opravy oděvů, řemeslná
Stránka | 70
dílna a údržba venkovních ploch a zeleně). Po dobu 3 měsíců účastníci získávají s podporou
pracovního asistenta pracovní dovednosti a individuální pracovní režim (jde o maximálně poloviční
úvazek, je stále zachován co nejvíce individuální přístup).
V čem spočívá inovativní přínos této aktivity/projektu/služby?
Podpora sebevědomí účastníků, motivace k zapojení do práce, předcházení zhoršení zdravotního
stavu a vytváření nového pracoviště s několika provozy v rámci organizace.
Komu přesně je aktivita/služba/projekt určen(a)? Jsou zde i jiné cílové skupiny než OZP? Případně
specifikujte blíže vymezení OZP, které danou aktivitu/službu/projekt využívají a mají z ní prospěch.
Osoby se zdravotním postižením, převážně osoby s chronickým duševním onemocněním, ale také
osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez praxe, osoby s tělesným
postižením, osoby s duševním postižením.
Jaké jsou výsledky/pozitivní výstupy popsaného „příkladu dobré praxe“?
Komplexní znalosti k udržení stabilizovaného zdravotního stavu, reálný náhled na svoje možnosti a
omezení, vytvoření pracovních návyků. Sedm osob nalezne pracovní uplatnění již v rámci projektu.
Příklad dobré praxe č. 2 - Projekt: Policie zaměstnává osoby se zdravotním postižením
Národní rada osob se zdravotním postižením
Kontaktní osoba: Bc. Bohumila Miškovská
Partyzánská 7
170 00 Praha 7
tel. 777572365
www.nrzp.cz
Vyškolení 24 osob se zdravotním postižením přes vzdělávací modul a následně budou zaměstnáni na
poloviční úvazek na recepcích Policie Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Jde o zaměstnání na
1 rok s podporou mezd v rámci projektu.
Účastníci absolvují školení, rekvalifikační kurz PC, bilanční diagnostiku, motivační kurzy a profesní kurz
přípravy na pracovní pozici „pracovník vztahů k veřejnosti Policie ČR“.
Stránka | 71
24 osob se ZP získá práci.
Osoby se ZP, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání na ÚP, tj. osoby s tělesným postižením, ale
i s jiným druhem handicapu.
24 osob OZP je zaměstnáno na poloviční úvazky po dobu 1 roku s podporou mezd v rámci projektu a
po ukončení pracovního poměru bude Policie hledat možnosti pokračování v zaměstnávání těchto
osob.
Příklad dobré praxe č. 3 - Projekt: Využití moderních technologií při integraci osob se zrakovým postižením
na trh práce
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky
Kontaktní osoba: Alice Martinková
Krakovská 21
110 00 Praha 1
tel. 775722782
www.sons.cz
Osobám se zrakovým postižením v produktivním věku ve všech regionech ČR s výjimkou hl. m. Prahy je
nabídnuto uplatnit se v nové profesi – operátor digitálního přepisovacího systému.
Projekt je realizován prostřednictvím motivace cílové skupiny, diagnostiky předpokladů pro výkon
zaměstnání a vzdělávání v oblasti dovedností nezbytných pro získání zaměstnání, dále pak následuje
rekvalifikace a navazující „práce na zkoušku“ (pozice operátor digitálního přepisovacího systému) vč.
podpory při hledání zaměstnání.
Možnost využití nabídky služeb podpory při hledání zaměstnání osobám, které mají zájem se uplatnit
v nové profesi – operátor digitálního přepisování.
Stránka | 72
Osoby se zrakovým postižením v produktivním věku ve všech regionech ČR s výjimkou hl. m. Prahy.
Přístup cílové skupiny na pracovní trh, akreditace a pilotní odzkoušení rekvalifikačního kurzu „Operátor
digitálního přepisovacího systému“ a pro úspěšné účastníky projektu získání praxe a tím lepší pozice
pro získání a udržení zaměstnání.
Příklad dobré praxe č. 4 - Projekt: Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce
APPN o. s. (Agentura pro neslyšící)
Kontaktní osoba: Marie Horáková
Světová 1051/15
180 00 Praha 8
tel. 724173217
Tlumočnická služba online – NONSTOP
www.appn.cz , www.tichakavarna.cz
Plnohodnotné zaměstnání pro nejméně 12 osob ZP, je navázána spolupráce s výrobním družstvem
invalidů, které tato místa vytvoří.
Dílčí aktivity – motivace a aktivizace k zaměstnání, zvýšení profesní schopnosti, praktické dovednosti,
měkké dovednosti a digitalizace dokumentů (technologie DIMS – převádění papírových dokumentů do
elektronické podoby). Spolupráce s družstvem invalidů „Handicap“ a realizace doprovodných opatření,
dále i spolupráce s podnikatelskými subjekty a úřady práce.
Podpořit spolupráci neziskových a ziskových subjektů s cílem garantovat stabilní a smysluplné
zaměstnání zdravotně postiženým osobám.
Stránka | 73
Osoby se ZP, zejména neslyšící.
Díky spolupráci s podnikatelským subjektem je zajištěno trvalé zaměstnání pro OZP v perspektivním
oboru digitalizace a zvýšení pracovních kompetencí těchto osob prostřednictvím cíleného vzdělávání a
dlouhodobé pracovní praxe.
Příklad dobré praxe č. 5 - Projekt: Vzděláváním proti bariérám
MARLIN, s.r.o., Centrum dalšího vzdělávání
Ing. Jan Krčma, Ph.D., Projektový manager
Provozovna:
Uherské Hradiště, Studentské náměstí 1 531, 686 01
Sídlo společnosti:
Uherské Hradiště, Města Mayen 1536, 686 01
tel. 608840919
tel: 572 551 764, fax: 572 556 110
www.marlin.eu
Vytvoření 10 nových pracovních míst podpořených mzdovými příspěvky a obsazování volných
pracovních míst s nárokem na příspěvek na zapracování po dobu 3 měsíců.
60 účastníků v 6 bězích ve 4 provozovnách v Pardubickém kraji. Komplexní pojetí poradenských,
diagnostických a vzdělávacích aktivit k posouzení potenciálu klienta a jeho dalšího pracovního
uplatnění, tj. bilanční diagnostika, vzdělávaní v „Motivačním centru“ (PC, kancelářská technika,
obchodní korespondence, komunikační dovednosti, právní minimum, finanční gramotnost, informační
kanály).
Projekt je určen 60 osobám se zdravotním postižením z Pardubického kraje.
Stránka | 74
Osoby s tělesným postižením.
V rámci projektu bylo uskutečněno celkem 6 běhů (2x na provozovně v Chrudimi, 2x v Ústí nad Orlicí,
1x v Pardubicích a 1x ve Svitavách). Do projektu vstoupilo celkem 62 osob, z nichž následující počty
účastníků úspěšně absolvovaly jednotlivé aktivity projektu:

Poradenský program: 60 osob (96,8 %)

Bilanční diagnostika: 31 osob (50 %)

Vzdělávací program formou motivačního centra: 55 osob (88,7 %)

Individuální akční plán: 53 osob (85,5 %)
Absolvováním projektu byli jeho účastníci motivováni k uplatnění se na trhu práce a projekt také
přispěl k identifikaci jejich potenciálu s ohledem na limity dané zdravotním stavem. Řada z nich našla
pracovní uplatnění. V rámci realizace projektu bylo pro účastníky projektu vytvořeno 10 nových
pracovních míst.
Příklad dobré praxe č. 6 - Projekt: Diagnostika schopností, vzdělávání pro lepší orientaci na trhu práce a
možnost získání praxe pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením
Občanské sdružení MARTIN při OU pro žáky s více vadami
Kontaktní osoba: Václav Prokop
Chelčického 2
tel. 776611242
www.os-martin.cz
Pomoc lidem se ZP posílit jejich motivaci ke vstupu na trh práce na základě pracovní a bilanční
diagnostiky a prostřednictvím intenzivních poradenských metod, poskytnout vědomosti pro zlepšení
pozice na trhu práce a získání pracovních návyků formou odborné praxe v nově vybudované prodejně
dárkových předmětů.
Jde o ucelený systém vzdělávání s ohledem na různorodé postižení klientů projektu.
Stránka | 75
Aktivity: individuální pracovní a bilanční diagnostika, poradenský program a asistence při ucházení se
o zaměstnání, motivační a vzdělávací program v multimediální učebně.
Praxe probíhá v nově vytvořeném obchodě s dárkovými předměty.
Posílení osobnostního rozvoje a komunikačních dovedností prostřednictvím individuálního přístupu a
pravidelné dlouhodobé práce s klienty.
Osoby se zdravotním postižením na území hl. města Prahy, osoby s mentálním a kombinovaným
postižením.
Projekt podpoří minimálně 48 osob, bude vytvořeno 5 nových pracovních míst.
Příklad dobré praxe č. 7 - Projekt: Program poradenství, vzdělávání a získávání pracovních návyků osob se
sluchovým postižením
Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR
Kontaktní osoba: Drahomíra Kunčarová
Velehradská 4
767 01 Kroměříž
tel. 777957085
www.chcislyset.cz
Komplexní program získávání znalostí, dovedností a praxe pro osoby se sluchovým postižením
Zlínského kraje.
Sestavení specifických vzdělávacích programů, poradenství v oblasti zaměstnávání pro neslyšící a
nedoslýchavé, organizování stáží ve spolupracujících organizacích.
Stránka | 76
Projekt vychází z dobré praxe podporované iniciativou společenství EQUAL. Osoby se sluchovým
postižením potřebují pro komunikaci výraznou pomoc druhé strany, kompenzační pomůcky ve formě
sluchových smyček a naslouchadel, protože metoda odezírání je v rámci vzdělávání obtížná a metoda
znakového jazyka je velmi pomalá.
Komplexní program získávání znalostí, dovedností a praxe pro osoby se sluchovým postižením
v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií, zvýšení konkurenceschopnosti osob se
sluchovým handicapem na trhu práce a posílení sebevědomí, sebedůvěry a motivace ke změně
aktuální sociální situace.
Osoby se sluchovým postižením.
1. Zpracování obsahů tří vzdělávacích programů pro sluchově postižené (základní kurz – 52 hodin,
kurz administrativní pracovník – 44 hodin, pracovní stráže – 60 hodin.
2. Realizace dvou vzdělávacích programů a pracovních stáží v podnicích (základní kurz absolvovalo
30 osob, kurz administrativní pracovník absolvovalo 15 osob, pracovních stáží se zúčastnilo
15 osob).
3. Individuální poradenství v oblasti zaměstnání a vzdělávání absolvovalo 50 osob.
Projekt aktuálně i dlouhodobě prospěje především všem sluchově postiženým účastníkům zapojeným
do vzdělávacích aktivit a poradenských služeb. Některým účastníkům odstartoval osobností růst a víru
ve vlastní schopnosti, jiné povzbudil k větší aktivitě a sebedůvěře. Pro všechny účastníky má klíčový
význam zdokonalení se ve využívání informačních a komunikačních technologií. Pozitivně lze hodnotit i
vzájemné setkávání neslyšících a nedoslýchavých, které umožňovalo výměnu zkušeností a vzájemnou
podporu.
Management projektu si ověřil uplatnitelnost a prospěšnost dlouhodobé strategie rozvoje služeb pro
sluchově postižené. Realizátoři projektu získali nové manažerské dovednosti a navázali nové kontakty
s významnými sociálními partnery.
Stránka | 77
Příklad dobré praxe č. 8 - Projekt: Nástroje pro zaměstnávání lidí s postižením v době transformace ústavů
Liga lidských práv
Kontaktní osoby:
Mgr. Petr Hanslian
Burešova 6
602 00 Brno
e-mail: [email protected], tel. 542240012
Mgr. Denisa Slašťanová, e-mail: [email protected], tel. 545240012
www.llp.cz
Česká republika začíná oficiálně transformovat ústavy. Součástí tohoto procesu je zapojení lidí
s postižením na pracovní trh. Partnerem projektu je mezinárodní nezisková organizace s významnými
kontakty a zkušenostmi v různých zemích.
Aktivity projektu jsou:
Příprava analýzy právního prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením a komparace
s některými zahraničními nástroji, 3 zahraniční cesty (Velká Británie, Nizozemí, Finsko) za účelem
přenosu know-how do české praxe pro zaměstnávání lidí s postižením, 14 workshopů v ČR, kde se
představí zkušenosti ze zahraničních cest a bude se hledat nejvhodnější nástroj pro zaměstnávání
osob se zdravotním postižením v ČR, příprava metodiky a závěrečná konference projektu.
Momentálně byla zpracována analýza projektu, realizovány všechny zahraniční cesty a připravují se
workshopy v ČR. Oba partneři vnímají transformaci sociální péče jako systémovou změnu.
Zaměstnávání lidí s postižením je nejen možné, ale především účelné a přínosné.
Identifikovat a přenést ze zahraničí nástroje pro inkluzi lidi s postižením na trh práce, pro tyto nástroje
vytvořit metodiku uplatnění v praxi transformujících se ústavů v ČR a osvětovou činností upozornit na
tento problém.
Osoby s tělesným a mentálním postižením.
Stránka | 78
Příklad dobré praxe č. 9 - Projekt: Práce jako cesta k plnohodnotnému životu
InHelp o. p. s., Práce jako cesta k plnohodnotnému životu
Kontaktní osoba: Martin Bělovský
5. Května 41
289 24 Milovice
tel. 774602021
Komplexní podpora osobám s ZP, zejména s tělesným postižením a těžkým tělesným postižením, která
jim umožní integraci na trhu práce a tím také plnohodnotný život.
Svépomocná aktivace a motivace cílové skupiny, individuální přístup při poskytování pomoci, nácvik
klíčových kompetencí vedoucí k získání zaměstnání a jeho udržení, zvýšení kvalifikace, poskytnutí
technického a odborného zázemí potřebného k hledání zaměstnání, podpora i po nástupu do
zaměstnání, nácvik pracovních návyků, schopností a dovedností v praxi.
Vytváření lepších podmínek pro osoby se ZP na trhu práce.
Osoby se ZP, zejména osoby s tělesným postižením a těžkým tělesným postižením v regionu Milovice,
Lysá nad Labem, Poděbrady, Nymburk a okolí. Celkem 60 osob.
65 osob zapojených do projektu, 101 úspěšných absolventů kurzů, 5 absolventů práce na zkoušku,
zprostředkování zaměstnání 20 osobám.
Příklad dobré praxe č. 10 - Projekt: Hledám práci – podpora pracovního uplatnění pro osoby s lehkým
postižením
Občanské sdružení D.R.A.K.
Bc. Martin Korych, vedoucí projektu „ Hledám práci“ (Projekt ESF – č. CZ.1.04/2.1.01/63.00071) a
manager projektu „ Vracíme se mezi vás“ (Projekt ESF – č. CZ.1.04/3.3.05/68.00224)
Stránka | 79
Oblačná 450/1
460 05 Liberec 5
tel. 725952088
www.sdruzenidrak.org
Zvýšení zaměstnanosti osob ohrožených na trhu práce prostřednictvím komplexní nabídky aktivit
zahrnujících bilanční a pracovní diagnostiku, motivační kurz, rekvalifikaci, odbornou praxi a
zprostředkování zaměstnání.
Diagnostika a následné poradenství, společná rekvalifikace (základy ICT), modulová rekvalifikace,
odborná praxe, zprostředkování pracovního uplatnění, evaluace projektu. Po celou dobu projektu jsou
jeho účastníci v kontaktu s odbornou poradkyní.
Projekt nabízí zprostředkování pracovního uplatnění pro 6 osob ze skupiny 22 lidí, kteří přes výběrovou
odbornou rekvalifikaci spojenou s tříměsíční praxí získají možnost zaměstnání v oboru zahradnické
práce, šička, pracovník grafického studia a prodavač.
Osoby se zdravotním postižením 1. stupně a osoby zdravotně znevýhodněné z Libereckého kraje.
22 účastníků absolvuje motivační aktivity, 22 diagnostiku, jejímž výstupem bude 20 kariérních plánů
klientů, 20 vstoupí do rekvalifikace - 18 ji úspěšně dokončí, 20 vstoupí do modulových rekvalifikací –
16 ji úspěšně dokončí, 16 absolvuje 12-ti týdenní odbornou praxi.
Výstupy dle skutečnosti:

motivační aktivity dokončilo 22 účastníků

diagnostiku ukončilo 22 účastníků

bylo vytvořeno 22 kariérních plánů

do společné rekvalifikace nastoupilo 22 účastníků a všichni ji úspěšně ukončili

do modulových rekvalifikací vstoupilo 20 účastníků, 19 je úspěšně dokončilo

odbornou praxi absolvovalo 19 účastníků
Stránka | 80
Byla nově vytvořena 2 pracovní místa na 4 poloviční úvazky, 2 úspěšní absolventi projektu naleznou
uplatnění na stávajících pracovních místech.
Oproti původnímu předpokladu se podařilo vytvořit a podpořit:

4 nová pracovní místa tvořená čtyřmi 0,5 úvazky

1 nové pracovní místo tvořené 0,75 úvazkem

1 stávající pracovní místo tvořené 0,75 úvazkem
V souvislosti s odborným poradenstvím a podporou účastníků při aktivním vyhledávání volných
pracovních míst se podařilo uplatnit další dva absolventy projektu na nových pracovních místech,
každém v rozsahu 0,5 úvazku.
Příklad dobré praxe č. 11 - Projekt: Snižujeme bariéry při vstupu na trh práce
ASISTA, s. r. o.
Kontaktní osoba: Roman Kysela
Josefa Ressla 1793
434 01 Most
tel. 476107313
www.asista.cz
Hlavním cílem projektu je posílení pracovní integrace osob se zdravotním postižením v regionu
Mostecka a Chomutovska a snížení bariér, které jim znesnadňují jejich rovnocenný přístup na trh
práce a udržení se na něm.
Projekt je realizován od 1. 10. 2011 do 30. 9. 2013. Aktivity projektu probíhají na území okresu Most
a Chomutov.
1) aktivizovat a motivovat při vyhledávání zaměstnání prostřednictvím poradenských a vzdělávacích
služeb minimálně 60 osob z cílové skupiny
2) podpořit návrat, začlenění a udržení se na trhu práce po sociální a pracovní integraci osob
z cílových skupin (prostřednictvím vzdělávacích a poradensko-diagnostických programů) pro min.
50 osob
3) napomoci vytvořit podmínky pro nástup do zaměstnání a uvést na otevřený trh práce v době
realizace projektu min. 32 osob s možností využití mzdového příspěvku až na 1 rok
Stránka | 81
Cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, tj. osoby s plným invalidním důchodem,
částečným invalidním důchodem a zdravotně znevýhodněné v souladu s dikcí zákona § 67 zákona č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jedná se o osoby, které nejsou ve stálém pracovním poměru, mohou
být v evidenci úřadů práce, ale nemusí. Dále osoby, které se snaží např. podnikat jako OSVČ nebo
osoby, které momentálně jsou v pracovním poměru, avšak jejich pracovní místo je ohroženo.
Plánovaná hodnota monitorovacích indikátorů na konci projektu:
 15 nově vytvořených pracovních míst
Ke dni 5. 2. 2013 bylo celkem obsazeno 29 pracovních míst s využitím mzdového příspěvku
(plánovaná hodnota na konci projektu je 32), 19 nově vytvořených pracovních míst, 10
udržených pracovních míst.
 60 podpořených osob
Ke dni 5. 2. 2013 bylo celkově podpořeno 112 osob z cílové skupiny, které se zúčastnily
informačních seminářů k projektu. Z toho podepsalo 63 osob z cílové skupiny dohodu o
vstupu do projektu (28 mužů a 35 žen).
 2 podpořené organizace: Oblastní charita Most, Úřad práce v Mostě a v Chomutově
 55 úspěšných absolventů
Ke dni 5. 2. 2013 jde o 64 úspěšných absolventů kurzů, 52 úspěšných absolventů Motivačně
poradenského modulu „Bez bariér“, 12 úspěšných absolventů rekvalifikačních kurzů ( 10x
Obsluha osobního počítače, 1x Obsluha motovozíku a 1x Vyhláška č. 50).
Příklad dobré praxe č. 12 - Projekt: Zácvikové dílny
Občanské sdružení nezávislý život o. s., Zácvikové dílny
Kontaktní osoba: Mgr. Jana Pokorná
Náměstí 17. Listopadu 520/17
294 71 Benátky nad Jizerou
tel. 775114625
Stránka | 82
Pomoc zdravotně postiženým při hledání zaměstnání. Byly založeny 3 dílny v rámci ústavů sociální
péče. Posláním programu bylo a je naučit zúčastněné takovým činnostem, díky kterým se následně
mohou uplatnit na trhu práce.
Zácvik je ušitý na míru každého klienta tak, aby se bral ohled na jeho potřeby a aby se maximálně
zvýšila jeho šance na nalezení práce. Je poskytnuto odborné sociální poradenství, osobní asistence a
podpora bydlení.
Pracovní činnost je od počátku zácviku konzultována se zaměstnavatelem, který klienta po úspěšném
ukončení zácviku zaměstná. Po dohodě se zaměstnavatelem může klient pracovní činnost vykonávat
dále v prostorách dílen.
Osoby se zdravotním a mentálním postižením
V současné době je díky projektu v placeném zaměstnání na dobu neurčitou umístěno 26 lidí s těžším
zdravotním postižením, zejména mentálním ve dvou dílnách ve Staré Boleslavi a v Praze 6.
Zácvikové dílny fungují ve Vyšším Hrádku, v Brandýse nad Labem, v Domově mladá v Milovicích,
v Centru 83 v Mladé Boleslavi a ve Sdružení pro děti a mládež Sedlec SPMP (Sdružení pro pomoc
mentálně postiženým v Praze).
Příklad dobré praxe č. 13 - Projekt: Centrum celoživotního učení
Knihovna Kroměřížska – příspěvková organizace, Centrum celoživotního učení
Kontaktní osoba: PhDr. Šárka Kašparová
Slovanské náměstí 3920
767 01 Kroměříž
tel. 777952324
Stránka | 83
Čím je člověk vzdělanější, tím větší má naději uspět na trhu práce a tím více se mu zlepšuje životní
úroveň. Spolu s Úřadem práce v Kroměříži a Centrem Služeb je zdravotně postiženým osobám
poskytována pomoc při hledání a získání zaměstnání.
Byla vybudována multimediální učebna vybavená speciálně upravenou technikou (hmatová myš), je
nabízeno poradenství v oblasti komunikační a profesní, práce s PC, Internetem.
Rozšíření poskytování služeb a pomoc při hledání a získání práce.
Primárně na lidi se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané a osoby nad 45 let věku.
Mimo projekt bylo do knihovny zakoupeno:
Kamerová lupa pro občany se zrakovým postižením, indukční smyčka pro občany se sluchovým
postižením a velký výběr audioknih. Také byl vybudován nový bezbariérový vstup do knihovny i na její
letní čítárnu.
Dalším krokem ve vzdělávání osob se zdravotním postižením je i Univerzita 3. věku a Akademie 3.
věku, kde klienti získávají nové vědomosti a informace a tím další lepší možnosti uplatnit se na trhu
práce.
Příklad dobré praxe č. 14 - Projekt: Nadějné vyhlídky – podpora zaměstnatelnosti zrakově handicapovaných
v Moravskoslezském kraji
KAFIRA o. s.,
Kontaktní osoba: Lenka Svobodová
Horní náměstí 132/ 47
746 01 Opava
tel. 777 246 385
www.kafira.cz
Stránka | 84
Součástí projektu je bilanční a pracovní diagnostika a tvorba individuálních rozvojových plánů,
pracovně-právní poradenství, motivačně-vzdělávací a aktivizační program (vč. motivačních kurzů
a rekvalifikačních PC kurzů akreditovaných MŠMT), vyhledávání vhodných pracovních míst, osobní
asistence při zapracování na novém pracovním místě, včetně doprovodných opatření pro účastníky
vzdělávání (cestovné, stravné).
Projekt bude realizován 24 měsíců (duben 2011 – březen 2013). V průběhu 2 let trvání projektu
proběhnou pro účastníky 2 běhy, každý v trvání 9 měsíců.
Podporovat soulad mezi schopnostmi, vzdělávacím a pracovním potenciálem jednotlivce a jeho
uplatnění na trhu práce. Poskytnutí rozšiřujícího vzdělání a odborné dovednosti, podporovat získání
pracovního místa a jeho udržení, navazování kontaktů se zaměstnavateli Moravskoslezského kraje.
Osoby se zrakovým postižením na úrovni slabozrakosti až po praktickou a úplnou nevidomost, ve věku
18 – 65 let, které jsou uchazeči nebo zájemci o práci.
Projektu se zúčastnilo celkem 50 účastníků a to ve 2 bězích, v prvním běhu 21 účastníků, ve 2. běhu
29 účastníků. Jeden z absolventů prvního běhu projektu byl v rámci výběrového řízení vybrán na pozici
Asistenta poradce pro zaměstnávání a stal se součástí realizačního týmu projektu. Úspěšných
absolventů projektu bylo 38 (tj. těch, kteří absolvovali aktivity projektu a splnili dané podmínky).
Rekvalifikačních počítačových kurzů se v rámci projektu zúčastnilo celkem 32 účastníků, 28 z nich
úspěšně tyto kurzy absolvovalo a obdrželo osvědčení s celostátní platností. Pracovní uplatnění získalo
zatím celkem 11 účastníků projektu. V rámci projektu byl v listopadu 2012 zrealizován workshop
„Nadějné vyhlídky pro zrakově postižené“, kterého se zúčastnili zástupci zaměstnavatelů, Úřadu práce
ČR a účastníci projektu „Nadějné vyhlídky“ a v otevřené diskusi se zabývali problematikou
zaměstnávání osob se zrakovým a zdravotním postižením. Výstupem z workshopu je video spot, který
lze shlédnout na www.kafira.cz v sekci Aktuality, nebo v sekci Aktivity/Projekty/Nadějné vyhlídky.
Stránka | 85
Příklad dobré praxe č. 15 - Projekt: DITA – výrobní družstvo invalidů v Táboře
Kdo je nositelem „příkladu dobré praxe“ (název organizace, projektu)?
DITA, výrobní družstvo invalidů,
Stránského 2510,
390 34 Tábor 2
+ 420 381 479 202,
http://www.dita.cz
Jihočeská společnost Dita Tábor existuje na českém trhu již více než 50 let, byla založena už v roce
1956. Za tuto dobu se táborské výrobní družstvo invalidů zařadilo po bok nejdůležitějších českých
firem s různorodými výrobky hojně žádanými nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí – Dita Tábor VDI
exportuje 80 procent své produkce do zemí Evropské unie a ostatních států.
Jak konkrétně je tato dobrá praxe realizována?
Dita Tábor vyniká ve vysokém podílu zdravotně znevýhodněných lidí mezi zaměstnanci společnosti.
Z celkového počtu 280 zaměstnanců je to dokonce 65 %. Na pracovištích vedle sebe pracují zdraví
lidé a zdravotně handicapovaní občané a družstvo tak dokazuje, že i na tomto jedinečném spojení
může úspěšná společnost položit pevné základy a nabídnout tak handicapovaným lidem smysluplné
pracovní pozice.
Jedná se o významného zaměstnavatele s tradicí a stabilním výrobním programem.
Jaká doporučení/náměty z tohoto příkladu vyplývají pro náš projekt resp. pro zlepšení šancí na
integraci OZP na trh práce, kterou náš projekt popisuje? Komu lze tyto postupy doporučit?
Vytrvalost v práci s OZP.
Najít vhodný produkt pro segment trhu, zvyšovat jeho kvalitu produktu, vytvářet tradici, stabilitu a
zvyšovat zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce vč. OZP.
Příklad dobré praxe č. 16 - Projekt: chráněné bydlení a chráněná dílna Proutek Plesná
OS Proutek
Plasná 3
378 21 Kardašova Řečice
[email protected]
www.proutek.cz
tel.: 384 382 028
Stránka | 86
Jeho cílem je pomáhat lidem s postižením žít plnohodnotný život uprostřed běžné společnosti. Jeho
hlavními činnostmi jsou chráněné bydlení a chráněná dílna pro lidi s mentálním postižením na statku
v Plasné u Jindřichova Hradce.
Posláním chráněné dílny o.s. Proutek v Plasné je nabízet zaměstnání lidem s mentálním postižením,
kteří nemohou pracovat na běžném trhu práce, a tím přispět k jejich začlenění do společnosti.
Umožnit lidem s mentálním postižením pracovat za podmínek, které se co nejvíce podobají běžnému
zaměstnání (mzda, dovolená, smlouva, náhrady…), podporovat samostatnost a odpovědnost
zaměstnanců za kvalitně odvedenou práci, umožnit, aby zaměstnanci svojí prací přispívali společnosti.
Ukazovat společnosti přínos lidí s handicapem, nabízet zaměstnání lidem s mentálním postižením,
kteří chtějí pracovat, najít a rozvinout individuální schopnosti zaměstnanců, učit zaměstnance
návykům potřebným pro zaměstnání, učit zaměstnance dovednosti související s pracovním zařazením
Vytvářet originální výrobky, poskytovat běžné služby (sekání trávy, úklid apod…).
Rozvíjet řemeslné dovednosti zaměstnanců i mistrů, rozvíjet komunikační a profesní dovednosti
mistrů, maximální finanční soběstačnost dílny.
Výrobky si může zájemce zakoupit přes internet v e-shopu:
www.fler.cz/proutek-chranena-dilna.
Především spočívá v hodnotách uplatňovaných v systému chráněné dílny:
Pomáhat je lidské, normální je pracovat, každý má dostat svou šanci, každý si může vybrat, jaký život
povede, každý může být něčím užitečný, lidé s postižením mají stejná práva i povinnosti, jako lidé bez
postižení, lidé s postižením mají právo na práci, stejně jako ostatní, lidé s postižením mají právo na
podporu a pomoc při uplatňování svých práv.
Projekt nabízí zaměstnání lidem s mentálním postižením, kteří nemohou pracovat na běžném trhu
práce, avšak jsou schopni se podílet na výrobním programu chráněné dílny a respektují pravidla na
pracovišti. Projekt přispívá k začlenění těchto osob do společnosti.
Hlavním cílem projektu bylo budování kapacity žadatele (OS Proutek) a partnera (Středisko Diakonie
ČCE Rolnička v Soběslavi) na následujících úrovních:
Stránka | 87
 kvalitativní rozvoj kapacity (zvýšení kvality sociálních služeb v chráněném bydlení pro lidi s
mentálním postižením OS PROUTEK – Plasná a v chráněném bydlení diakonie ČCE - středisko
Rolnička v Soběslavi; tohoto cíle bylo dosaženo komplexem aktivit, které spočívaly ve školení
pracovníků těchto chráněných bydlení a v zavádění standardů kvality sociálních služeb v
chráněných bydleních).
 kvantitativní rozvoj kapacity (vytvoření školícího týmu a školicího modulu zaměřeného na kvalitu
v rezidenčních sociálních službách).
Zvyšování dovedností a znalostí jako jedna z cest OZP k úspěchu procesu jejich integrace.
Vyhledávání zakázek pro CHD, forma komercionalizace NNO formou e-shopu, zvyšování schopnosti
komunikace personálu a expertů, metoda pozitivní propagace před veřejností, přenesení příkladů
dobré praxe.
Příklad dobré praxe č. 17 - Projekt: Skok do života v Hradci Králové
SKOK do života, o.p.s.
Velké náměstí 142
500 03 Hradec Králové
Tel: 606 839 952
www.skokdozivota.cz
Nabízí kvalitní služby, které umožňují lidem s mentálním postižením získat sebedůvěru, samostatnost
a odpovědnost, aby vnímali svůj život jako smysluplný a srovnatelný s životy ostatních lidí.
Cvičení – bydlení – dílna -bistro
Získat sebedůvěru, samostatnost a odpovědnost OZP s mentálním postižením, vnímání svého života
jako smysluplného a srovnatelného.
Zejména OZP, jejich rodiny a nejbližší osoby.
Stránka | 88
Celkový model systému - kombinace více prvků ke zvýšení kvality života a sebevědomí OZP.
Je možné vytvořit model uceleného systému, který chybí ze strany ÚP.
Postupy je možno doporučit organizacím – sdružením zabývajícím se inkluzi těžce zdravotně
postiženým, ale i rodinám OZP.
Příklad dobré praxe č. 18 - Projekt: Společně k pracovnímu uplatnění
Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje o. s.
http: www.czp-msk.cz
Kontaktní osoba: Mgr. Hana Schwarz
manažerka projektu Společně k pracovnímu uplatnění (CZ.1.04/3.3.05/75.00232)
manažerka a finanční manažerka projektu Vzájemnou podporou k integraci na trh práce
(CZ.1.04/3.3.05/68.00025)
detašované pracoviště Nový Jičín
Sokolovská 9, 741 01 Nový Jičín
tel.: 556 709 403, 734 809 029
Na všech detašovaných pracovištích Centra pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje o. s.
(Ostrava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Opava a Bruntál) realizujeme pracovní poradenství v rámci sociální
služby odborného sociálního poradenství v Poradně pro osoby se zdravotním postižením.
Mimo to nabízíme také integrační programy vedoucí ke zvýšení zaměstnatelnosti osob se zdravotním
postižením prostřednictvím projektů spolufinancovaných Evropskou unií a státním rozpočtem ČR.
Projekt s názvem Společně k pracovnímu uplatnění je v pořadí již třetím realizovaným projektem
s tímto zaměřením.
V projektu nabízíme pro účastníky několik klíčových aktivit. Prostřednictvím první aktivity Poradenský
program je účastníkům nabídnuta možnost individuální konzultace a spolupráce v rámci aktivního
zapojení se do hledání pracovních nabídek či podpory při vyrovnávání se s nepříznivou situací.
Stránka | 89
Po absolvování této aktivity je možno absolvovat některá z dále uvedených projektových aktivit:

Individuální psychologické poradenství

Pracovní a bilanční diagnostika

Rekvalifikace

Motivační aktivity - aktivity, jejímž prostřednictvím účastníky projektu povedeme k nalezení
nových a možných řešení jejich životní situace

Doprovodné aktivity - podpůrná finanční opatření, která účastníkům ulehčují vstup do projektu
Pro zaměstnavatele, kteří vytvoří nové pracovní místo pro účastníka projektu, nabízíme podporu
prostřednictvím klíčové aktivity Podpora uplatnění na trhu práce – příspěvek na mzdové náklady
zaměstnaného účastníka na nově vytvořeném pracovním místě.
Projekt si klade za cíl zvýšit zaměstnatelnost osob se zdravotním postižením ohrožených sociálním
vyloučením a pomoci těmto osobám získat uplatnění na trhu práce.
Inovativnost lze nalézt především v přístupu, který je individuální ke každému účastníkovi. Ten je
zapojen pouze v těch aktivitách, které potřebuje pro zvýšení svého uplatnění na trhu práce.
Cílovou skupinou projektu jsou osoby s tělesným nebo kombinovaným postižením, bez ohledu na
stupeň postižení, osoby s duševním onemocněním, osoby s přetrvávajícími psychickými obtížemi. Vždy
se musí jednat o osoby, které jsou nezaměstnané déle než 6 měsíců.
Projektové aktivity nejsou určeny osobám s úplnou ztrátou zraku nebo sluchu.
Projekt je v realizaci od 1. 6. 2012 v délce trvání 22 měsíců. Díky absolvovaní klíčových aktivit se
účastníkům daří nalézat uplatnění na trhu práce samostatně, i mimo nově vytvořená pracovní místa,
jedná se např. o pozice pomocných sil v kuchyni, administrativní pozice apod.
Od počátku projektu se podařilo zaměstnat na nově vytvořených pracovních místech 7 účastníků
projektu v různých výších úvazků, zpravidla se jedná o celé pracovní úvazky. V období do konce roku
2013 plánujeme obsadit všech 13 nově vytvořených pracovních míst v rámci klíčové aktivity Podpora
uplatnění na trhu práce, tato pracovní místa jsou již s konkrétními zaměstnavateli rozjednána.
Výstupem projektu je mimo nově vytvořená pracovní místa rovněž počet úspěšných absolventů
rekvalifikačních kurzů, v praxi se jedná o rekvalifikační kurzy na pozici strážného, pracovníka
v sociálních službách, obsluha vysokozdvižných vozíků, manikúra, pedikúra apod. O aktivitu je mezi
účastníky zájem, je hodnocena jako dobrý nástroj pro zvýšení svého uplatnění na trhu práce.
Stránka | 90
Příklad dobré praxe č. 19 - Projekt: Bez bariér bez hranic
Občanské sdružení Trianon
Na Horkách 1701
Český Těšín
www.ostrianon.cz
Zkušenosti z ověřování prvků sociální ekonomiky v prostředí ČR. Zaměstnávání OZP v rámci tvorby
metodik a provádění screeningů přístupnosti prostředí měst, budov a objektů. Dotazníkové šetření
k cílovým skupinám OZP a jejich limitů pracovní integrace. Spolupráce se studenty v oblasti
zaměstnávaní OZP.
Jde o systémovou realizaci pilotního programu Bez bariér bez hranic, jehož obsahem je trvale
udržitelný rozvoj, kombinace zapojení cílových skupin, metod práce a struktura partnerství. Cílem
programu je inkluze osob ohrožených sociálním vyloučením.
Jde o pokus hledání systémového partnerství v aplikaci tzv. náhradního plnění, tj. získání
dlouhodobých zakázek pro stabilní rozvoj třetího sektoru. Zapojení mladé generace do programu
vytváří příznivé podmínky pro uvědomení si, co znamená omezení zdravotním hendikepem.
Aktivity jsou především určeny OZP v produktivním věku, dále mladým lidem, kteří mají možnost
seznámit se s tím, co znamená zdravotní postižení v pracovním procesu a jeho vlivem na hledání
práce.
Zaměstnanci participují na obsahu a rozsahu zakázek, pracovních postupech a vytváření podmínek
pro eliminaci jednotlivých omezení v komunikaci, mobilitě a motorice. Současně ukazují mladým lidem
svůj potenciál a zájem zapojit se do plnohodnotného života.
Stránka | 91
Příklad dobré praxe č. 20 – Projekt „Jak na trh práce?“
Kvalifikační a personální agentura, o. p. s.
Závodní 815
739 61 Třinec
www.kapa-ops.cz
Cílem projektu je pomoci lidem se zdravotním postižením, kteří si hledají práci, vrátit se na trh práce.
Prostřednictvím individuálního poradenství, jehož součástí je i poradenství psychologické, chceme
pomoci lidem se zdravotním hendikepem zorientovat se na trhu práce, objektivně posoudit jejich
pracovní potenciál, zmapovat jejich možnosti uplatnění na trhu práce a v neposlední řadě jim pomoci
vhodné pracovní příležitosti vyhledávat.
Účastníkům projektu se věnuje profesní poradce (projeví-li klient zájem o psychologickou pomoc pak
také psycholog/poradce), který na základě profesní a osobní anamnézy klienta, stejně jako na základě
typu jeho zdravotního postižení a s tím související jeho uplatnitelnosti na trhu práce, pomáhá klientovi
vyhledávat vhodné pracovní možnosti. Samotnému vyhledávání pracovních míst mnohdy předchází
intenzivní poradenská práce s klientem ve smyslu posílení jeho motivace nevzdávat snahu o nalezení
pracovního uplatnění, vymanit se „ze zajetí zdravotního postižení“.
Klientům je nabízeno kromě individuálního poradenství rovněž poradenství skupinové, kde pod
vedením psychologa absolvují tzv. Aktivizačně-motivační program, jehož cílem je posílit sebevědomí
klientů, naučit je efektivně hledat pracovní možnosti, připravit je na výběrové řízení apod.
Klienti se mohou zúčastnit také Programu finanční gramotnosti, který byl do projektu zařazen coby
prevence před zadlužeností.
Projekt nabízí svým klientům pomoc při hledání pracovního uplatnění s cílem zmírnit tak negativní
dopady dlouhodobé nezaměstnanosti, do které osoby se zdravotním postižením často upadají. V tomto
kontextu je nutno zmínit rovněž skutečnost, že dlouhodobá nezaměstnanost sebou přináší hrozbu
sociální vyloučenosti, se kterou se pojí celá řada sociálně patologických jevů.
Projektové aktivity jsou určeny osobám zdravotně postiženým (byla jim přiznána invalidita nebo statut
osoby zdravotně znevýhodněné), a které chtějí nalézt vhodné pracovní uplatnění.
Kromě výše uvedeného jsou projektové aktivity určeny osobám bez přístřeší a mladým lidem ve věku
do 26 let, které jsou sociálně vyloučené nebo sociální vyloučeností ohrožené.
Stránka | 92
Projekt „Jak na trh práce?“ je realizován od 1. ledna 2013. Dosud bylo uzavřeno
24 dohod o účasti v projektu, z toho 7 účastníků jsou osoby se zdravotním postižením. Skupinové
aktivity, které dosud proběhly, byly přednostně určeny klientům terapeutické komunity, kde se klienti
léčí z alkoholové a drogové závislosti.
Skupinové aktivity pro osoby se zdravotním postižením jsou proto plánovány až v 2. pololetí roku
2013. Již nyní lze konstatovat, že jak o Aktivizačně-motivační program, tak o Program finanční
gramotnosti je značný zájem.
V případě individuálního poradenství je zaznamenán jednoznačný přínos realizace projektu, který
nabízí pomoc osobám se zdravotním postižením. Tito lidé pozitivně oceňují fakt, že se mohou se svou
(poměrně obtížnou) situací obrátit na profesní poradce, kteří mají dlouholeté zkušenosti
s problematikou nezaměstnanosti.
4.2
Inspirativní náměty ze zahraničí k přenesení do české praxe
4.2.1 V Polsku
Na našich zahraničních cestách do Polska jsme získali ucelený pohled na problematiku práce s osobami
se zdravotním postižením, a to nejen z oblasti pracovně-právních a sociálních zkušeností, ale zejména nám
byl nastíněn náhled na sociálně-psychologické aspekty podílející se na integraci OZP mezi zdravé
spoluobčany (zvláště možnosti seberealizace v osobnostní i pracovní sféře).
Pro rozšíření či inovaci našeho projektu bylo od představitelů našich partnerských organizací velice
inspirativním pojetí práce s OZP jako komplexního systému, ve kterém je nutno pracovat se všemi faktory
ovlivňující úspěšnost (znovu)zapojení OZP na trh práce a vytvoření takových podmínek, které budou nejlépe
podporovat a rozvíjet potenciál těchto osob.
Vycházíme obzvlášť z prezentací a příkladů dobré praxe, kde byl ukázán propojený systém práce s OZP a
jejich rodinami (např. vytvoření klubu pro rodiče, adaptačních ozdravných pobytů pro děti se zdravotním
postižením a jejich rodičů, realizace osobních návštěv mentorů - sociálních pracovníků přímo v domácím
prostředí těchto lidí, kde probíhaly konzultace a rodinné terapie také s rodinnými příslušníky lidí trpícími
např. paranoidní schizofrenií apod.).
Filozofie (přístup) organizací našich polských partnerů vychází z nutnosti vytvořit pro osoby
se zdravotním postižením fungující rodinný systém, který umožní nejen krátkodobé změny, ale zejména
fungování a seberealizaci z dlouhodobého hlediska. Dokladem toho byla mnoholetá pozitivní zkušenost
s prací s rodinami OZP (např. kluby pro rodiče), rovněž pracovníci městského úřadu v Polsku dokládali
vysokou účinnost a efektivnost zapojení rodinných příslušníků do léčebného procesu.
Stránka | 93
Náš projekt je úzce zaměřen na přímou práci s klienty, a to formou individuální i skupinovou (motivační
programy, individuální konzultace, psychodiagnostika, rekvalifikace…), ale opomenuli jsme vytvořit zde
prostor pro možnou spolupráci rovněž s těmi, kteří hrají v životě těchto lidí klíčovou roli (primární a
sekundární rodina, přátelé apod.) a jsou zároveň jedni z nejdůležitějších vnějších motivátorů pro osoby se
zdravotním postižením.
Na základě nabytých zahraničních zkušeností tedy vidíme jako účelné začlenit do poradenské
a psychologické práce s OZP také jejich rodinné příslušníky a to nejlépe formou skupinové práce.
Cíl takovéhoto skupinového setkání by byl zaměřen zejména na:
a) Emočně-korektivní a abreaktivní zkušenosti
Umožnit rodičům nebo partnerům dlouhodobě pečujícím o děti nebo dospělé se zdravotním
postižením výměnu zkušeností, ukázat na konkrétních případech možnosti řešení obtížných situací,
využít synergického efektu skupiny k posílení pozitivního vnímání životní situace, nácvik efektivní
komunikace s OZP, zvládání obranných mechanismů, postupy, jak eliminovat psychickou i fyzickou
zátěž a stres narušující nejen osobnost rodinných příslušníků, ale i samotnou stabilitu rodiny.
b) Psychoedukaci
Poskytnout rodinným příslušníkům důležité výchovně vzdělávací informace o daném postižení,
o adekvátním životním stylu a zajištění efektivních režimových programů a jejich zvládání.
Jádrem by bylo cílené působení na postoje k danému postižení v rodině, která by měla být realistická
(zaměřit se na odstranění nepřiměřených očekávání, demotivace, atd.). Značným problémem a
výraznou bariérou integrace mladých osob se zdravotním postižením je hyperprotektivní postoj
rodičů podporující nesamostatnost a závislost OZP na rodině, strach z interakce rodiny se sociálním
prostředím či komunitou apod.
V rámci informativního setkání by bylo vhodné poskytnout rodině odkazy na různé organizace v ČR
zabývající se volnočasovými aktivitami pro OZP a jejich rodiny a podnítit rodiče či partnery k aktivnější
spolupráci s těmito organizacemi, dále ukázat možnost dalšího vzdělávání v oblasti péče o osoby se
zdravotním postižením a nabídnout praktické informace nejen o daném zdravotním postižení, ale
také o možnostech a přístupech k léčbě.
Pokud by se na základě skupinové práce s rodinnými příslušníky objevila nutnost další následné
spolupráce nebo doplnění či objasnění některých informací, je vhodné jim nabídnout možnost:
 individuální konzultace a poradenství
 krátké rodinné terapie, na které by se podílel účastník projektu s rodinou (rodiče, partneři,
případně osobní asistenti)
V Polsku jsme shlédli řadu „příkladů dobré praxe“ ať už šlo o konkrétní projekty (většinou
financované z evropských prostředků) a nebo o obvyklé aktivity našich partnerů. Níže uvádíme ty
nejzajímavější informace.
Stránka | 94
KO N KRÉTN Í PŘÍ KL A DY DO BR É PR A XE ZE ZA HRAN I Č Í – POL SKO
Příklad dobré praxe č. 1 – Projekt Teatr Grodzki v Bielsko-Biała
Bielskie Stowarzyszenie Artystyczne „Teatr Grodzki”
ul. Sempołowskiej 13, 43-300 Bielsko-Biała
http://www.teatrgrodzki.pl
Organizuje široký rozsah uměleckých, vzdělávacích, sociálních aktivit zaměřených na handicapované
osoby. Jedná se také o související poradenské aktivity poskytované této cílové skupině. Organizace
zaměstnává 62 OZP v tiskařské dílně a rehabilitačně-vzdělávacím středisku, provozuje chráněnou
dílnu Připrav se do života pro 30 osob, organizuje školení pro učitele, instruktory a dobrovolníky pro
oblast integrace osob ohrožených vyloučením, vydává instruktážní knížky, filmy a časopisy, provozuje
centrum dobrovolníků.
TG má svůj objekt, který stále průběžně rekonstruuje a rozšiřuje, zde realizuje převážnou část svých
aktivit (má zde technické, programové a personální zázemí pro své aktivity). Své činnosti a produkty se
snaží toto sdružení uplatnit na volném trhu. Nacvičuje divadelní představení, které nabízí širokému
okolí zájemců. Vybudovalo také rehabilitačně - vzdělávací centrum v Lalikách, jehož služby zabezpečují
OZP.
Inovativnost spočívá ve specifické kombinaci služeb a aktivit, ale následování hodný je také přístup
manažerů sdružení, kteří aktivně oslovují OZP žijící v rodinách s nevhodnými podmínkami. Nabízí
socializaci těchto postižených osob a své služby nabízejí také jejich rodinám.
Převážně OZP, sekundárně rodiny OZP. Prospěch má však v konečném důsledku celá společnost.
Úspěšné zaměstnávání široké skupiny osob se zdravotním postižením.
Stránka | 95
Dobré znalosti legislativy – základ systémové práce, intenzivní využívání asistenčních služeb, sociální
rehabilitace provázaná s pracovní integrací, vlastní školicí a rehabilitační centrum, ucelené systémové
řešení infrastruktury pracovní integrace a integrace uměním, vlastní doprava, vlastní dílny (truhlářská,
šicí, tiskařská výroba), vlastní propagace aktivit a intenzivní marketing.
Bielské umělecké sdružení „TEATR GRODZKI“ (TG) bylo založeno v r. 1999. Působí v Bielsko-Biale a
okolí, provádí řadu aktivit na území celého slezského vojvodství a v Malopolsku. Působí jako
nakladatelská a školící organizace. Plní funkci integračního centra.
TG působí na území celého státu a některé umělecko-naučné projekty jsou realizovány ve spolupráci s
organizacemi z různých částí Evropy. Sdružení za svoji činnost obdrželo mnoho cen a vyznamenání. Za
dobu existence TG byla realizována řada projektů spolufinancovaných EU.
Sdružení plní svoje cíle:

v oblasti sociální (pomoc osobám se zdravotním postižením, rodinám i jednotlivcům v obtížné
životní situaci a vytváření rovných příležitostí těmto rodinám a jednotlivcům),

podpora zaměstnanosti a profesní podpora občanům bez práce nebo ohrožených ztrátou
zaměstnání,

technickou, vzdělávací a informační činností napomáhající nevládním organizacím a jiným
subjektům ze sektoru neziskových organizací,

podporou a organizací dobrovolnictví,

podporou rozvoje místních iniciativ, spolků a komunit.
Podpora osob se ZP je zajišťována různými způsoby: profesním poradenstvím, vzděláváním a
terapeuticko-pracovními aktivitami.
Sdružení zřídilo tyto hospodářské subjekty:
 Závod profesní aktivity „Tiskárna“ v Bielsko-Biale
 Rehabilitačně-vzdělávací a rekreační středisko v Lalikach s možností ubytování 60 osob a se
dvěma přednáškovými sály, moderním rehabilitačním zázemím plně přizpůsobeným pro osoby s
tělesným postižením; středisko zaměstnává především osoby se ZP; provozuje hospodářskou
činnost a nabízí i komerční služby (příjmy jsou určeny na rehabilitaci zaměstnanců se ZP a na
zlepšení jejich životní situace)
 Terapeutické dílny, základem kterých je sociální a profesní rehabilitace směřující k všeobecnému
rozvoji každého člena (osoby se ZP), vylepšení jeho psychofyzické aktivity, samostatnosti,
schopnosti začlenit se do společnosti i na trh práce
Stránka | 96
Projekty realizované sdružením se týkají zejména integrace a aktivizace postižených osob a osob
nacházejících se ve složité situaci vč. neuplatnitelnosti na trhu práce. Důležitá je pak také podpora
sociálním organizacím, které pomáhají osobám se zdravotním postižením, podpora a propagace
místních nevládních organizací, šíření myšlenek dobrovolnictví mezi místním obyvatelstvem a
spolupráce místních organizací.
PŘÍ KL A DY PR O J EKTŮ R EAL I ZO VA N ÝCH TG :
a) „Umění motorem vzdělání“
Doba realizace: říjen 2007 – září 2009
Celková hodnota projektu: 379 686 Euro
Partneři: Instytucja Szkoleniowa EST (Wadowice, Polsko), Youth Centre Babilonas (Vilnius, Litva)
Life Together (Ostrava, Česká republika) a Die Wille gGmBH (Berlin, Německo).
Projekt se týkal zjištění vztahů mezi uměleckým a vzdělávacím působením na skupiny zdráhající se
přijímat nové vzdělávací výzvy (tj. zejména osoby se zdravotním postižením a osoby ohrožené
sociálním vyloučením). V rámci projektu proběhly umělecko-vzdělávací aktivity (dílny), byla
zorganizována mezinárodní konference ve Vilniusu a vydaná metodická publikace v šesti jazycích
pod názvem „Umění motorem vzdělání“. Publikace je rovněž dostupná v elektronické podobě na
internetových stránkách TG. V rámci projektu byly zrealizovány propagační workshopy za účasti 60
účastníků a v té době byla zahájena činnost nakladatelství.
Zdroje financování: Evropská unie – program Grundtvig (Multilateral Projects, Lifelong Learning
Program), Ministerstvo školství a Ministerstvo kultury.
b) „POTENS – Psychodramata na vzdělávacím jevišti“
Partneři: Placówka Kształcenia Ustawicznego EST (Wadovice, Polsko), Societatea de Psihodrama
„J.L.Moreno“ (Cluj-Napoca, Rumunsko), Cyprus Adult Education Association (Latsia, Kypr),
Sociedade Portuguesa de Inavacao (Porto, Portugalsko).
Cílem projektu bylo zpracování a otestování možnosti využití psychodramatu ve vzdělávání
dospělých, zvláště pak u skupin ohrožených sociálním vyloučením (jde o osoby se zdravotním
postižením a dlouhodobě nezaměstnané osoby).
Iniciativa zahrnovala zajištění pilotních workshopů učitelům a lektorům, kteří se zabývají
vzděláváním dospělých, ve všech čtyřech zúčastněných zemích a vydání dvou instruktážních
publikací (kniha „Hledání kreativity“ přeložena do angličtiny, rumunštiny, řečtiny a portugalštiny a
Stránka | 97
film na DVD s anglickými titulky). Dále byl uspořádán mezinárodní semináře o výměně zkušeností a
propagaci výsledků iniciativy. Semináře se zúčastnili přednášející, školitelé a terapeuti ze 12 států
Evropy: Polska, Kypru, Rumunska, Portugalska, Německa, Litvy, Švédska, Finska, Estonska,
Francie, Turecka a České republiky; zvláštními hosty pak byli zástupci EACEA (The Education,
Audiovisual and Culture Executive Agency) z Bruselu. Součástí projektu bylo také vytvoření
internetové stránky propagující projekt PROTENS.
Zdroj financování: Evropská unie - programu Grundtvig, Ministerstvo kultury, Slezské vojvodství.
c) „ARTERIE: ÚMĚNÍ – VZDĚLÁNÍ – TERAPIE“ (ARTERY: ART-EDUCATION-THERAPY)
Spolupracující státy a organizace: Placówka Kształcenia Ustawicznego EST (Wadowice, Polsko),
Slovensko (Divadlo bezdomovců), Italie (Key Communications), Španělsko (Intras Fundacion),
Finsko (Agricola).
Arterie byl jako jediný polský projekt vyznamenán v soutěži Evropské komise programu Grundtvig
2010.
V rámci tohoto mezinárodního projektu vznikla platforma e-learningové výuky, kde jsou umístěny
nejlepší metody práce se sociálními organizacemi v 5 státech. Na závěr projektu byla vytvořena
učebnice a film v 5 jazycích pro školitele, animátory a učitele, kteří jsou zapojeni do uměloterapeutického vzdělávání dospělých.
Zdroj financování: Evropská unie v rámci programu Grundtvig „Vzdělávání po celý život“.
d) „Otevřeme Ti svět“
Doba realizace: leden 2009 – prosinec 2010
Celková hodnota projektu 463 584 zł.
Projekt byl určen pro skupinu znevýhodněných osob vč. osob se zdravotním postižením. Úkolem
projektu byla aktivizace těchto osob, rozvoj jejich sociálních a profesních dovedností, pomoc při
odstraňování překážek. Součástí projektu byly divadelní, umělecké, počítačové workshopy a
příprava na funkce dobrovolníků. Vše bylo vedeno kreativní metodou s využitím umění jako
základního vzdělávacího prvku. 73
73
Zdroj: Jan Chmiel, Teatr Grodzki, www.teatr.grodzki.pl
Stránka | 98
Příklad dobré praxe č. 2 – Projekt: M-jako motywacija
Justyna Kalich
ul. J.F. Białych 7, pok. 307
44-200 Rybnik
telefon: 883 958 870
e-mail:[email protected]
NIP: 642-30-26-843
REGON: 241970890
http://www.kalich.pl/
Komplexní servis firmám a praktické rady, jak snížit odvody do fondu PFRON za neplnění
zaměstnávání OZP podle zákona. Prosazuje nový trend zaměstnávání OZP na trhu práce v Polsku.
Znalost podmínek zaměstnávání OZP, dobrá komunikace s firmami, které spadají do podmínek
zákona o zaměstnanosti a nabízení způsobu, jak finanční prostředky investovat do regionální politiky
zaměstnanosti OZP s vysokou nezaměstnaností. Firma Kalich vyhledává OZP, zaškoluje, organizuje
pracovní zácvik, vyhledává vhodné pracovní pozice a po dobu zaměstnávání dbá o komunikaci se
zaměstnancem a zaměstnavatelem s cílem motivace OZP.
Majitelka firmy pracuje individuálně s každým klientem a zároveň intenzivně spolupracuje se
zaměstnavateli, kterým nabízí připravené (zaučené a zaškolené) zaměstnance.
Zároveň podporuje integraci OZP do společnosti prostřednictvím jejich zapojení do divadelní produkce
(při nácviku krátkých představení a kulturních vystoupení získávají OZP odvahu, samostatnost a
sebedůvěru; tím se vytváří předpoklady k pracovní integraci na volném trhu práce).
Ze služby mají prospěch firmy a OZP, které nalézají sebedůvěru, pracovní uplatnění a samostatnost,
zároveň posilují své komunikační dovednosti. Cílovou skupinou jsou OZP s lehkým mentálním
postižením.
Stránka | 99
Příklad dobré praxe spočívá v postupném budování systému znalostí, komunikace a sebevědomí až po
samostatnost v práci. Jde i o vnímání OZP ze strany zaměstnavatelů, respektování specifických
podmínek v komunikaci a přínosu celého systému integrace.
„KORELACJE“ lámou stereotypy
Ve Slezsku vnikla profesní divadelní skupina, kterou tvoří osoby s mentálním postižením. Díky
divadlu získali „herci“ víru ve vlastní budoucnost a důvěru v sebe sama. S vášní sobě vlastní využívají
skrytý potenciál a lámou společenské stereotypy. Díky tomu získali rovněž zdroj příjmu. Vše se začalo
od zajímavého, i když velmi odvážného projektu.
Projekt byl společnou iniciativou Stowarzyszenia Wspierania Organizacji Pozarządowych MOST,
Stowarzyszenia Pomocy Dzieciom „Pokochaj mnie“ a Stowarzyszenia na Rzecz Wspomagania Osób
Niepełnosprawnych i Ich Otoczenia „Razem“, trval od září 2010 do prosince 2011. Díky jeho realizaci
bylo proškoleno 20 mentálně postižených osob v základních hereckých technikách - pohyb na jevišti,
výslovnost, loutkové techniky, tvorba scénografie, dekorace, výroba kostýmů a rovněž příprava výstav
a obsluha kamery. V rámci projektu rovněž získali podporu jejich rodiče a pečovatelé, pro které byla
připravena komplexní nabídka seminářů a workshopů. Mohli mj. zdokonalit své komunikační
dovednosti, naučit se pracovat s emocemi, seznámit se se základními právními předpisy v návaznosti
na zaměstnávání postižených osob.
V době, kdy byl projekt ukončen, přišli účastníci s nápadem vytvoření vlastního divadla. Tak vznikla
Umělecká skupina „Korelacje“, která působí od ledna roku 2012. Soubor tvoří tři skupiny herců z
Rybnika, Glivic a okresů vodislavského a rybnického, řízených dvěma instruktory. Pod jejich bedlivým
zrakem se herci mění v hrdiny děl klasiků Jana Brzechwy, Juliana Tuwima nebo Jaroslava Haška. V
divadle často vznikají vlastní scénáře připravované pro určitého herce a jeho schopnosti využívající
např. místní pohádky a legendy. Herci ze souboru „Korelacje“ získávají čím dál více příznivců a
nemohou si stěžovat na nedostatek práce. Bylo tak plně dosaženo cílů projektu, tedy profesní aktivity
účastníků.
Manažerem divadelní skupiny je Justyna Kalich, která dříve řídila zmíněný projekt a zajišťovala mj.
workshopy pro rodiče účastníků (běžně vede firmu, zabývající se podporou zaměstnávání postižených
osob). Jak říká, představení Uměleckého souboru „Korelacje“ jsou velmi dobře přijímána a získávají
čím dál více diváků, jednak totiž prezentují vysokou uměleckou úroveň, ale zároveň lámou zažité
společenské stereotypy. Dokazují, že mentálně postižené osoby mají nadání, které mohou využívat.
Skupina vystupuje v konferenčních sálech, na městských nádvořích i náměstích. 74
74
Text: Katarzyna Majsterek – Biuletyn Informacyjny „Dobre praktyki“, z archívu Justyny Kalich
Stránka | 100
4.2.2 na Slovensku
KO N KRÉTN Í PŘÍ KL A DY DO BR É PR A XE ZE ZA HRAN I ČÍ - SL OV EN S KO
Příklad dobré praxe č. 1 – Agentúra Manna, s.r.o.
Agentúra Manna, s.r.o.
Dudvážska 2
821 07 Bratislava
http://www.mannacatering.sk/
Mezi hlavní hodnoty agentury Manna s. r. o. patří rozvíjení procesu sociální integrace znevýhodněné
skupiny obyvatelstva a jejich socializace, neboť polovinu zaměstnanců agentury tvoří osoby se
zdravotním postižením.
Realizace praxe pomáhá hlavně v osobním růstu zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním, kteří
pracují v chráněné dílně a denně komunikují se zákazníky. Agentura Manna vyhledává OZP, zaškoluje,
organizuje pracovní zácvik, vyhledává vhodné pracovní pozice a po dobu zaměstnávání dbá o efektivní
komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Za účelem zvýšení odborných dovedností OZP,
agentura poskytuje handicapovaným různé kurzy komunikace. Na tyto vzdělávací kurzy navazuje
trénink v pracovním procesu pod dohledem zkušeného a odborného pracovníka, který pomáhá
novému zaměstnanci v jeho zaučení.
Spektrum aktivit agentura začala tzv. relaxačně-tvořivým programem, který představoval čtyřhodinový
blok arte-terapie pod vedením léčebné pedagožky. Během celého programu probíhala individuální i
skupinová setkání. Cílem programu bylo osvojit si procesy a standardy, které mají zefektivnit
spolupráci zaměstnanců mezi třemi provozovnami. Poslední školení provedla organizace pro
integrovanou skupinu pracovníků přímo ve výrobně, kde budou přicházet do přímého styku
s potravinami (výuka se týkala hygienických standardů).
Chráněná dílna se snaží vytvářet pracovní příležitosti pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Mezi jejich
hlavní hodnoty patří rozvíjení prostoru pro sociální začlenění znevýhodněné skupiny obyvatelstva mezi
Stránka | 101
zdravou populaci. V rámci zlepšování služeb organizace vytvořila agentura vzdělávací a zážitkový
projekt, který byl prvotně zaměřen na další vzdělávání zaměstnanců Agentúry Manna. Díky následné
finanční podpoře mohli pracovníci Manny se zdravotním znevýhodněním absolvovat školení a tréninky
orientované na profesionální komunikaci se zákazníky. Kromě profesně zaměřených aktivit se také
zúčastnili relaxačně-tvůrčích dílen, kde si mohli od pracovní činnosti odpočinout tvořivou formou.
Nadace Pontis od roku 1999 každoročně uděluje firmám a podnikatelům ceny Via Bona Slovakia za
filantropické činy. Agentura MANNA získala tuto hlavní cenu v kategorii malých a středních podniků.
Toto ocenění je důkazem, že i malé agentury jako je chráněná dílna MANNA, jsou schopny konkurovat
gigantickým společnostem.
U této chráněné dílny jsou zaměstnaní jak lidé s handicapem, tak i zdravá populace, která pomáhá
fyzicky i psychicky této skupině ve výkonu povolání a zejména v sociálním začleňování.
Prostřednictvím různých programů pomáhá agentura řešit nepříznivou životní situaci handicapovaných
klientů.
Na základě osvědčených postupů a ověřených příkladů je třeba vybudovat systém komunikace a
zavádět nové poznatky do praxe. Jen účinnou snahou a intenzivním zkvalitňováním firemní kultury lze
rozvíjet prostor pro sociální integraci znevýhodněné skupiny obyvatelstva.
Příklad dobré praxe č. 2 – Chráněná dílna ALFA
Mgr. Marta Ďumbalová
ALFA
Kyjevské náměstie 2
974 04 Banská Bystrica
http://www.kniharstvo.sk/
Stránka | 102
Firma ALFA vznikla 1. října 1997 za účelem vytvoření pracovních příležitostí pro občany se zdravotním
postižením, kteří pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejsou schopni najít si zaměstnání na
otevřeném trhu práce.
V jakém
oboru
je
napomáháno
k integraci
OZP
na
trh
práce?
Specifikujte
průběh
aktivity/služby/projektu.
ALFA nabízí výrobu a prodej kancelářských potřeb, výrobu a prodej kalendářů, diářů a novoročenek,
prodej a potisk reklamních předmětů, výrobu a prodej školních atlasů a pracovních sešitů. Pracovní
podmínky v dílně jsou individuálně přizpůsobené potřebám zaměstnanců s mentálním a
kombinovaným postižením tak, aby práce pro lidi s postižením měla význam nejen praktický, ale také
socializační.
Komu přesně je aktivita/služba/projekt určen(a)? Jsou zde i jiné cílové skupiny než OZP?
Firma ALFA zaměstnává 18 zaměstnanců, z toho 6 je handicapovaných osob. V zaměstnání si
s pomocí týmu mistrů osvojují řadu řemeslných i sociálních dovedností, které jim umožňují žít
důstojným životem. Zaměstnanci chráněné dílny pracují na zakázkách a výrobcích s co největší
samostatností a zodpovědností dle svých rozvíjejících se schopností.
Příklad dobré praxe č. 3 – Chráněná dílna
Ing. István Kalas – Chránená dielňa
Edelényska 3, 048 01 Rožňava
E-mail: [email protected]
Pan István Kalas je systémový inženýr a administrátor informačních systémů s 25 letou praxí, který
nabízí služby v oblasti informačních technologií a administrativy.
Zaměstnanci chráněné dílny pracují na zakázkách v oblasti IT.
Pan István Kalas svůj projekt postavil na teorii jedinečnosti každého člověka a svobody ve výběru
povolání a možných řešení. Dal handicapovaným lidem možnost seberealizace v oboru administrativy
a IT. Využil tím své zkušenosti a tyto poznatky předává svým zaměstnancům.
Stránka | 103
5.
Příprava OZP k integraci na trh práce
5.1
Možnosti vzdělávání osob se zdravotním postižením z obecného hlediska
5.1.1 Podpora osob se ZP vedoucí k možnostem se vzdělávat
Pokud se handicapovaný jedinec cítí uspokojen primárně a sekundárně (jídlo, spánek, ochrana a péče
apod.), může pak přistoupit k dalšímu „stupni“, který lze nazvat seberealizace, jejíž velkou částí je
vzdělávání. Aby motivace k rozvoji osobnosti byla účinná (a aby vůbec motivace byla), musíme nejprve
zajistit základní potřeby a pocity bezpečí, jistoty a opory, k čemuž slouží rehabilitační péče, poradenství a
celková podpora člověka s postižením. Existuje úzký vztah mezi rehabilitační péčí, podporou, poradenstvím
pro handicapované a motivací ke zvýšení kvality života, ke vzdělávání a k učení se.
Jelikož neexistuje jednotný systém organizací, který pracuje s handicapovanými ve smyslu zvyšování
kvality života, přístupu ke vzdělávání, odstraňování bariér atp., jsou v této kapitole zahrnuty především
služby, které mohou dospělí lidé s postižením využívat.
Poskytované služby
Život se závažným postižením somatického, smyslového či chronického typu je spojen s celou řadou
problémů, které dané postižení navíc umocňují do té míry, že zasahují oblast sociálních vztahů i oblast
psychickou a komplikují tím pedagogický proces. Abychom tento deficit pomohli napravit, musíme se jej
snažit kompenzovat takovým způsobem, jenž respektuje reálné možnosti i individualitu jedince
s postižením. Cílem služeb podpory handicapovaných tedy je:
 „eliminovat či minimalizovat sociální izolovanost lidí s postižením - narušit zažitou nebo získanou
rezignaci, pasivitu a aktivizovat postižené jedince v oblastech, ve kterých mohou uspět v rovné
soutěži se zdravými vrstevníky
 omezit dosavadní komunikační bariéry zapříčiněné smyslovou či pohybovou vadou nebo
osobnostními rysy jedince
 snížit informační deficit a podnětovou deprivaci, jíž jsou lidé s postižením přímo ohrožení.“ 75
a)
Rehabilitační péče
Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádí, že „rehabilitace je souhrn všech opatření
potřebných k zařazení nebo návratu postiženého člověka do společenského prostředí a do života. Cílem
75 ŠIMKOVÁ, Kateřina. Motivace dospělých lidí s postižením ke vzdělávání v dospělosti. 2008, 51 l.
Stránka | 104
ucelené rehabilitace je poskytnout osobám se zdravotním postižením, ať už je jejich postižení jakékoliv
povahy a původu, co nejširší účast na společenském i hospodářském životě a co největší nezávislost.“ 76
Rehabilitace vychází z pozitivních vlastností, schopností, kvalit a hodnot postiženého a ne z negativních
stránek a důsledků postižení.
„Pro rehabilitaci je typické, že předpokládá:
a) pozitivní motivaci v přístupu a zájmu postiženého o ní,
b) aktivitu postiženého v jejím průběhu,
c) dostatek sociálních jistot postiženého.“ 77
Základní dělení rehabilitace důležité pro celkové pochopení tohoto pojmu uvádí např. Novosad (2009),
který rozdělil rehabilitaci následujícím způsobem:
1. Léčebná, zdravotnická rehabilitace
Zdravotně-léčebná rehabilitace užívá léčebných metod pro obnovení ztracených schopností
(případně utváření schopností nerozvinutých) nebo při systematickém a dlouhodobém úsilí
o stabilizaci zdravotního stavu klienta (mnohá onemocnění a postižení nelze i přes značný pokrok
v medicíně vyléčit, eliminovat, a tudíž se léčba zaměřuje na zmírnění zdravotních obtíží i projevů
nemoci nebo postižení, negativně ovlivňujících život člověka s postižením). Zahrnuje např. reparaci,
medikaci (farmakoterapii), fyzioterapii, inhalaci, klimatoterapii, ergoterapii (nácvik sebeobsluhy,
léčba prací, procvičování motoriky i senzomotoriky apod.), výběr a nácvik používání kompenzačních
pomůcek zlepšujících mobilitu, orientaci, komunikaci, vnímání a sebeobsluhu u lidí s postižením.
2. Psychologická rehabilitace
Psychologická rehabilitace usiluje např. o zvládnutí psychické krize spojené se změnou zdravotního
stavu, o změnu v sebehodnocení a životní orientaci postiženého, o podporu stavu odpovídajícímu
duševnímu zdraví a co možná harmonický rozvoj osobnosti. Může zahrnovat individuální
i skupinovou psychoterapii, aplikovanou psychoterapii (muzikoterapie, arteterapie atd.), trénink
psychosociálních dovedností, nácvik efektivního sebeprosazení a komunikace s druhými, podporu
při řešení problémů v mezilidských vztazích i sebepojetí člověka s postižením.
3. Sociální rehabilitace
Jejím cílem je vytvoření existenčního zázemí, resp. materiálního zabezpečení a legislativní ochrany,
podpora začlenění do společnosti, uplatnění osobnostního potenciálu, resocializace, zajištění
76 NOVOSAD, Libor. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady
dobré poradenské praxe. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 90 ISBN 978-807-3675-097.
77 JESENSKÝ, Ján. Andragogika a gerontagogika handicapovaných. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 2000, s.
138 ISBN 80-718-4823-9.
Stránka | 105
komunitní podpory, sociálních služeb, úpravy místních podmínek a zpřístupnění občanské
participace. Probíhá formou socioterapie (nápravy či usměrnění vztahů jedinec-komunita a naopak,
posílení sociálního statusu jedince, rodiny a minoritní skupiny) a komunitní a případové sociální
práce.
Sociální rehabilitaci popsal Votava v roce 2003 „jako proces, při němž osoba zdravotně
postižená dosahuje maximální možné samostatnosti a soběstačnosti za účelem dosažení
nejvyššího stupně sociální integrace. Cílem je minimalizovat přímé důsledky trvalého nebo
dlouhodobého zdravotního postižení, a to prostřednictvím posilování zbytkových funkcí organismu,
rozvojem vědomostí, pracovních schopností a návyků k uplatnění ve zvolené profesi, nácvikem
dovedností soběstačnosti a vykonávání pro život nezbytných činností jiným, náhradním způsobem“. 78
4. Pedagogická rehabilitace
Pedagogická rehabilitace se zaměřuje na oblast výchovy, vzdělávání a přípravy na život a povolání,
rozvoj soběstačnosti i schopností a nadání jedince. Mezi její prostředky patří např. reedukace,
kompenzace, vytváření individuálních vzdělávacích plánů a jejich realizace, uskutečňování
programů celoživotního vzdělávání pro dospělé atd.
5. Rodinná rehabilitace
Rodinná rehabilitace se zaměřuje na podporu, obnovu nebo nápravu rodinných vztahů
postiženého, pomoc pečujícím rodinám zajištění potřebných služeb apod.
6. Pracovní rehabilitace
Pracovní rehabilitace navazuje na výsledky léčebné a sociální rehabilitace. Usiluje o rozvoj
specifických schopností, dovedností a návyků a pochopitelně se uplatňuje především
u
handicapovaných produktivního věku. Ve svém působení užívá postupy pedagogické,
ergonomicko-technologické, také někdy i léčebné a psychologické.
Do této oblasti, zaměřené na pracovní uplatnění jedince, řadíme profesní přípravu, kariérové
poradenství, průzkum trhu pracovních příležitostí, vytváření a ochranu pracovních příležitostí atd.
7. Volnočasová rehabilitace
Volnočasová rehabilitace se zaměřuje na zájmové, sportovní a kulturní vyžití, sebevzdělávání, může
poskytovat příležitost k působení prožitku, k pozitivní sebereprezentaci, navazování kontaktů atd.
Stránka | 106
b)
Profesní poradenství
Protože vzdělání hraje hlavní roli v procesu zpomalení a prevence sociálního vyčleňování, stává se
cílem vzdělání rozvoj individuální nezávislosti a profesních znalostí, které jsou základním faktorem zlepšení
adaptace a rozvoje. Priority a reformy v rozvoji vzdělávacích struktur jsou spojeny s rozvojem poradenství.
Se všemi změnami, kterými prochází naše společnost, je spojena i potřeba rozvoje profesního
poradenství. Poradenská činnost je zvlášť významná pro osoby s handicapem, které neznají tak důkladně
úskalí jednotlivých oborů. Ne všechny studijní obory jsou vhodné pro osoby s tím či oním typem postižení.
Studijní poradci jim mohou vysvětlit a připravit je na všechna úskalí, která na studenty s handicapem, ať už
v rámci VŠ, dalšího vzdělávání atp., mohou čekat. 79
Na jednání Memoranda evropské komise o celoživotním učení v Lisabonu v roce 2000 byly v souvislosti
s poradenstvím zmíněny úkoly profesního poradce. Myšlenka je založena na poradcově aktivní roli
v procesu vzdělávání. Jeho úkolem je doprovod, motivace a usnadnění situace a rozhodování člověka, který
bude chtít poradenské služby využít, protože naše společnost lze považovat za společnost, která klade na
vzdělání velmi silný důraz.
„Celoživotní učení je jedním z pilířů Evropského akčního plánu rovných příležitostí pro osoby se
zdravotním postižením, který schválila Evropská komise.“ 80
c)
Technická podpora
Pod pojmem technická podpora si můžeme vybavit celou řadu technických pomůcek. Můžeme hovořit o
knihách, bezbariérových přístupech, osobních asistentech atp. Důležitou úlohu zde zaujímá především
podpůrný servis vysokých škol, protože právě ty musí vzhledem k nabízenému spektru vzdělávacích
příležitostí svou nabídku optimalizovat a aktualizovat nejvíce.
Hlavním trendem a zároveň nejefektivnějším „pomocníkem“ v usnadnění studia handicapovaným
studentům se staly informační technologie.
Dle Novosada „je cílem fenoménu informatizace:

eliminovat či minimalizovat sociální izolovanost lidí s postižením,

narušit v některých případech zažitou nebo získanou rezignaci, pasivitu a aktivizovat jedince
s postižením v oblastech, ve kterých mohou uspět v rovné „soutěži“ se zdravými vrstevníky,
79 ŠIMKOVÁ, Kateřina. Motivace dospělých lidí s postižením ke vzdělávání v dospělosti. 2008.
80 Memorandum o celoživotním učení. [online] Evropská komise, 2000. Dostupný z
<http://www.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm>.
Stránka | 107

omezit dosavadní komunikační bariéry zapříčiněné smyslovým, řečovým či pohybovým
postižením popř. osobnostními rysy jedince,

snížit informační deficit a podnětovou i výkonovou deprivaci, jíž jsou lidé s postižením přímo
ohroženi.“ 81
Využití všech možností, které počítačová technika nabízí, včetně šíření edukačních programů
prostřednictví PC sítí (např. internetu), znamená zlepšení dostupnosti vzdělávání i pro ty jedince, jimž činí
dosavadní bariérovou prostředí velké obtíže. Mohou se vzdělávat doma a za použití takových pomůcek,
které umožní ovládání počítače i zcela imobilním jedincům (např. ovládání dechem, hlasem, pohybem očí,
pohybem hlavy).
Současně interaktivní práce na PC umožňuje sebevzdělávání těm, kteří již školní vzdělávání sice
ukončili, ale dosavadní poznatky a vědomosti potřebují průběžně rozšiřovat, aktualizovat, doplňovat, neboť
jen tak mohou zůstat orientovaní ve vztahu k profesi i společnosti. 82
Stav na vysokých školách popsala K. Vitásková 83. Vybavenost vysokých škol a poradenských center lze
jen těžko přizpůsobit všem studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Problém tkví především
v časové i finanční náročnosti aktualizace vybavení.
Do podpůrného servisu vysokých škol patří služby, které by měly alespoň částečně eliminovat handicap
studenta. To znamená například vhodné ubytování, dopravní dostupnost, návaznost na lékařskou a
rehabilitační péči, speciální knihovnicko-informační služby, zaznamenávání přednášek na audiovizuální
média nebo přepisování přednášek do Braillova písma pro nevidomé studenty.
Do tohoto okruhu spadají i služby spojené s osobní asistencí. Mohou nastat a nastávají případy, kdy se
na vysokou školu hlásí uchazeč, který má vysoké intelektové schopnosti, ovšem jeho stupeň postižení je tak
vysoký, že nevystačí s pomocí spolužáků a pedagogů. V rámci sebeobsluhy je odkázán na pomoc osobního
asistenta, jehož statut zavádí zákonná úprava. Nezbytnou součástí procesu zpřístupňování vysokých škol
handicapovaným občanům je odborná poradenská činnost a koncepce sociální politiky.
Proces zpřístupňování škol všech stupňů občanům s obtížemi ve vzdělávání musí být chápán jako
kontinuální aktivita zahrnující relevantní prognostiku, expertní rozhodování, koncepční práci i racionální
aplikace v pedagogickém procesu. Znamená to tedy nejen přípravu materiálních a organizačních
předpokladů, ale také volit takovou nabídku učebních a studijních oborů, které přispějí k uplatnění
dobré poradenské praxe. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 269 s. ISBN 978-807-3675-097.
Stránka | 108
handicapovaných jedinců na soudobém trhu práce. Důležitou podmínkou v tomto procesu je spolupráce
vysokých škol se školskými úřady, úřady práce i zaměstnavateli. 84
Specifické didaktické pomůcky a další nutná opatření zabezpečují pro handicapované speciální centra.
Jde o služby asistentské, průvodcovské a předčitatelské apod. Služby jsou zabezpečovány přímo vysokými
školami nebo speciálním servisem různých agentur a občanských sdružení zdravotně postižených.
5.1.2 Podpůrné zázemí
Zázemí, které vštěpuje člověku základní hodnoty, postoj k světu i k sobě samému je jeho rodina. Tedy
rodiče, sourozenci, někdy můžeme do této skupiny zařadit i prarodiče a pokrevní příbuzné, sekundární
rodinu pak představuje životní partner a potomci.
Podpora ze strany rodiny je pro každého člověka velmi důležitá. Zvláště pak pro člověka
handicapovaného, který je v podstatě na jejich péči jistým způsobem závislý. Pobyt v harmonickém
domácím prostředí má pro handicapovaného výrazné psychoterapeutické a motivační účinky.
Zároveň je nutné, aby postoj rodiny vycházel vstříc a podporoval postiženého člena v možnosti se
vzdělávat, motivoval ho a pomohl mu stanovit realistické cíle v možnosti vzdělávání a integrace do
společnosti a na pracovní trh. Rozhodně by rodina neměla podporovat patologickou nesamostatnost a
závislost jedince na ní nebo na sociálním zabezpečení.
Člověk s postižením se během svého života nesetkává pouze se členy své rodiny. Důležitou
a nezastupitelnou roli v jeho osobním růstu hrají učitelé, zaměstnavatelé, ale i spolužáci, kteří často mohou
ke vzdělávání člověka motivovat nebo odradit. Správný přístup pedagoga, nadřízeného a vůbec pracovního
či školního okolí je pro handicapovanou osobu velmi důležitý.
Zkušenosti různých autorů, výzkumníků a samotných handicapovaných občanů ukazují, že veřejnost je
v postoji k handicapovaným lidem na jedné straně pochybovačná a nejistá, ale na straně druhé chce lidem
s postižením pomáhat, ovšem neví jak. V kontextu tohoto problému je důležité zmínit, že nedílnou součástí
zkvalitňování sociálního prostředí lidí s postižením je speciálně pedagogická osvěta veřejnosti, která
seznamuje „zdravé“ lidi s charakteristikou postižených jedinců. 85
Je nutné seznamovat širokou veřejnost se škodlivostí diskriminace a s důsledky, které do života osob
se zdravotním postižením přináší a podporovat příznivý postoj společnosti k odlišnostem a individualitě
každého jedince.
85 SOVÁK, Miloš. Defektologický slovník. 3. uprav. vydání, Pod vedením Ludvíka Edelsbergera připravili: Tomáš
Edelsberger ... [et al.]. Jinočany: Nakladatelství H, 2000, 418 s.
ISBN 80-860-2276-5.
Stránka | 109
5.2
Typy a formy vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením
Vzděláváním dospělých jedinců s postižením se zabývá andragogika speciální, jejímž předmětem jsou
procesy resocializace a revalidizace, ale také výchova a vzdělávání. Studium OZP zahrnuje především
vzdělávací aktivity a jeho cílem je většinou zvýšení kvalifikace, uplatnitelnost na trhu práce a také rozvoj
osobnosti. Často bývá ukončeno ziskem certifikátu a realizuje se v různých formách (prezenční, dálkové
atp.).86 Zejména u lidí s postižením znamená vzdělávání dospělých významnou součást sociálně
integračního procesu.
5.2.1 Vzdělávání na školách
Za vzdělávání osob se zdravotním postižením v integrovaných zařízeních jsou zodpovědné obecné
školské úřady. Vzdělávání osob se zdravotním postižením by mělo tvořit integrální část národního plánu
vzdělávání, tvorby osnov a organizace škol.
„Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a
metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které
toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro studenty
se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování
stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.“ 87
Odborné vysokoškolské vzdělávání handicapovaných probíhá převážně integrovaným způsobem. Tato
skutečnost dává možnost různorodému rozsahu učebních a studijních profilací handicapovaných jedinců.
Existují dva hlavní směry představované prezenční a distanční formou, popř. jejich kombinací.
V kontextu vzdělávání handicapovaných osob představuje distanční forma významnou možnost a velký
pokrok ve vzdělávání, protože pro lidi s postižením slouží často jako jediná možná forma, jak studium
absolvovat.
a)
Prezenční studium
Těžiště vyšších a vysokých škol spočívá ve formě denního – prezenčního studia, které se liší dle volby
oboru studia, ale obecně spočívá v absolvování přednášek, seminářů, cvičení a praxí.
87 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami podle zákona č. 561/2004 Sb.
[online] MSMT.2004. Dostupný z: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/pravni-vyklady-4-2004>
Stránka | 110
Nejsilnější motivační význam přísluší faktu, že člověk s určitým znevýhodněním se vyrovná ostatním
intaktním studentům a jeho život se tím blíží životu člověka zdravého, čímž roste i sebevědomí a
sebehodnocení, které je pro úspěšný život nezbytné.
Další velký motivační význam proč studovat touto formou je ten, že některé obory ani jinou formou
studovat nelze (např. medicína).
Někdy se handicapovaný člověk setkává s deziluzí, když zjistí, že obor, který chce studovat a z hlediska
intelektového může, není kvůli jeho zdravotnímu stavu přístupný. Řešení pak musí hledat ve formě ústupků,
což je pro mnohé lidi těžké.
Motivaci vytváří také fakt, který platí u každého člověka, který chce studovat a u všech typů škol, které
chce studovat, že si zvýší úroveň vzdělání, tím pádem i možnost uplatnění na trhu práce, i finanční
ohodnocení.
b)
Distanční studium
Vzhledem ke stále se zrychlujícímu životnímu tempu, které je způsobeno přísunem nových technologií,
vědeckých objevů a rostoucími nároky na výkon v profesionální sféře života, stalo se distanční vzdělávání
neodmyslitelnou součástí vzdělávání dospělých. Distanční vzdělávání (dále jen DiV) nabízí spoustu možností
pro ty, kteří se rozhodli prohlubovat své znalosti, zvyšovat profesní kompetence. Dále pro ty, kterým se
nepodařilo dokončit vzdělání, kterého si přáli dosáhnout.

Základní principy DiV by měly být běžnou součástí praxe a vytvořit tak příhodné podmínky i pro ty,
kteří mají kvůli svému handicapu specifické nároky a potřeby na vzdělávání. Jsou to:

Podpora studujících zejména v oblasti informovanosti o studijních možnostech, ať už jde
o psychologickou pomoc, časový rozvrh učení atp.

Individualizace a flexibilita založená na možnosti měnit studijní plán a tempo práce podle aktuální
potřeby, což je pro handicapované studenty velmi vítaným a motivačním faktorem.

Multimediálnost.

Samostatnost, která je dána především tím, že je učivo děleno do menších celků, po kterých
následuje zpětná vazba.

Systematická příprava a promyšlená distribuce studijních materiálů textového, audio nebo video
charakteru, počítačových interaktivních programů či počítačových sítí se speciálními adaptéry pro
smyslově postižené.

Uplatnění technických komunikačních spojení (pošta, telefon, fax, rozhlas, e-mail, satelity, internet
atd., a jejich adaptace pro handicapované, např. psací telefon pro neslyšící, „Braillský řádek“ pro
nevidomé) při předávání poznatků a v komunikaci mezi handicapovaným studujícím a vzdělávacím
zařízením, tedy konzultantem.

Motivace je v DiV velmi důležitým prvkem už jen z hlediska obtížnější situace studujících.
Stránka | 111
5.2.2 Další vzdělávání
„Další vzdělávání zahrnuje širokou škálu vzdělávacích aktivit, které doplňují, rozšiřují
a aktualizují školní vzdělání v souladu s praktickými potřebami jednotlivců a organizací, kde jsou
zaměstnáni.“
88
Další vzdělávání hraje a v budoucnu bude stále více hrát roli klíčového nástroje
zaměstnatelnosti, flexibility a adaptability jednotlivců na pracovním trhu. Narůstá i jeho význam v oblasti
aktivního občanství a sociální soudržnosti.
„Institucionálně a organizačně je další vzdělávání velice rozptýlené - podílí se na něm mnohem větší
počet vzdělávacích institucí a firem než na vzdělávání počátečním. Poměrně velká část dalšího vzdělávání
se odehrává uvnitř podniků a jiných organizací… v soukromém sektoru, v členských organizacích různých
profesí a v zájmových společenských organizacích.“ 89
a)
Občanské vzdělávání
Občanské vzdělávání slouží ke kultivaci člověka jako občana, k urychlení a dotváření socializace a
hodnotové orientace. Rehabilitace dospělých je postavena na prvku resocializace, a proto je možným
motivačním prvkem vzdělávání dospělých lidí s postižením právě sociální rehabilitace prostřednictvím kurzů
tohoto typu.
b)
Zájmové vzdělávání
Zájmové vzdělávání „vytváří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejich zájmů,
uspokojuje vzdělávací potřeby v souladu s osobním zaměřením. Dotváří osobnost a její hodnotovou
orientaci a umožňuje seberealizaci ve volném čase.“ 90
Formy zájmového vzdělávání:

příležitostná i pravidelná výchovná, vzdělávací, zájmová a tematická činnost

osvětová činnost, individuální práce či využití otevřené nabídky spontánních činností 91
Motivaci pro absolvování těchto kurzů mohou dospělí lidé s postižením najít podobně jako u vzdělávání
občanského v rehabilitaci, která spočívá v absolvování těchto kurzů. Protože zájmové vzdělávání umožňuje
seberealizaci, může tak člověk s postižením rozvinout nebo znovuobjevit své vlohy či zájmy.
88 Strategie rozvoje lidských zdrojů .[online].Národní vzdělávací fond, 2003. s. 24 Dostupný z:
<http://www.nvf.cz/rozvoj_lz/dokumenty/strategie2003.pdf>
90 tamtéž
91 Vyhláška o zájmovém vzdělávání. In: 74/2005. 9.2.2005. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/uploads/soubory/sb020_05.pdf
Stránka | 112
Účast dospělých lidí s postižením v kurzech občanského a zájmového vzdělávání samozřejmě nemusí
souviset pouze s rehabilitací, ale jednoduše s jejich osobními zájmy a cíli.
c)
Další profesní vzdělávání
Další profesní vzdělávání je poskytováno osobám, které „dokončili řádné odborné vzdělávání v průběhu
počátečního vzdělávání.“ Představuje profesní a odborné vzdělávání během aktivní pracovní kariéry. Jeho
význam spočívá v rozvoji postojů, znalostí a schopností pro výkon povolání a je přímo vázáno na pracovní
zařazení a uplatnění. Jeho cílem je vytvářet soulad mezi kvalifikací pracovníka a kvalifikovaností práce. 92
Důležitou roli mezi motivačními činiteli přisuzuje Bočková
93
sebeobrazu člověka, věku, zdravotnímu
stavu (čím těžší forma postižení, tím větší bariéra) a filozofii člověka, která se projevuje v míře
zodpovědnosti k blízkým a životní perspektivě.
Tento typ vzdělávání dospělých se dále člení na vzdělávání kvalifikační, rekvalifikační a normativní. 94
1.
kvalifikační vzdělávání
Tato část dalšího profesního vzdělávání se orientuje na zvyšování, prohlubování, získávání, udržování,
obnovování a rozšiřování kvalifikace, ale také na zaškolení a zaučení.
2.
rekvalifikační vzdělávání
Rekvalifikační vzdělávání je zaměřeno na specifickou (cílenou) rekvalifikaci, jež je cílená na změnu
kvalifikace stávající, tedy na zisk specifických poznatků pro novou vhodnou pracovní příležitost. Vychází
především z aktuálních požadavků trhu práce. Dále na nespecifickou rekvalifikaci směřovanou ke zvýšení
zaměstnanosti, hlavně absolventů, pomocí znalostí neustále požadovaných a nutných na pracovním trhu.
Další součást tvoří tzv. motivační kurzy, jež napomáhají k zaměření profesní orientace, na nějž navazuje
rekvalifikace pro konkrétní pracovní činnost. Objevují se zejména jako vstupní součást specifické
rekvalifikace.
Obnovovací rekvalifikace tvoří další článek rekvalifikačního vzdělávání. Jak z názvu vyplývá, zaměřuje
se na obnovu a rozšíření znalostí a kompetencí uchazečů o zaměstnání, kteří ztratili kvalifikaci původní,
z důvodu dlouhé absence výkonu praxe. Prostřednictvím obnovovacích rekvalifikací je možné opětovné
zapojení dospělého člověka s postižením do pracovního procesu.
Rekvalifikační vzdělávání uzavírají doplňkové rekvalifikace, které prohlubují dosavadní kvalifikaci
o praktické i teoretické schopnosti a znalosti.
93 BOČKOVÁ, Věra. Aktuální problémy výchovy a vzdělávání dospělých. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994, 50
s. ISBN 80-7067-358-3.
Stránka | 113
3.
normativní školení (kurzy)
Tyto kurzy se organizují pro zvýšení odborné způsobilosti pro provozování některých živností
a specializovaných činností, většinou jsou určeny právní normou.
5.3
Bilanční diagnostika a ergodiagnostika pro osoby se ZP
V rámci posuzování celkové pracovní způsobilosti klienta (pacienta) Vávra
95
doporučuje zaměřit se
zejména na ověřování psychické pracovní způsobilosti v rámci bilanční diagnostiky a tělesné pracovní
způsobilosti v rámci ergodiagnostiky.
5.3.1 Psychická pracovní způsobilost v rámci bilanční diagnostiky
Velký přínos pro hodnocení zbytkového pracovního potenciálu osob se zdravotním postižením jako
podklad pro jejich uplatnění na normálním trhu práce má bilanční diagnostika prováděná úřady práce a na
ní navazující ergotesting rehabilitačních center zdravotnických zařízení.
Bilanční diagnostika je proces, který s využitím komplexních odborných diagnostických metod směřuje
k optimálnímu využití zbývající potencionality člověka. Může vytvořit optimální variantu řešení jeho situace,
potřeb, schopností a zdravotního stavu a požadavků na trhu práce. Pomáhá jedinci nejen s orientací v jeho
současné často velmi obtížné situaci na trhu práce, ale i v sobě samém (schopnosti, dovednosti, zájmy,
zdravotní stav – zbytkový pracovní potenciál, předpoklady, ambice, motivace pro výkon určité profese). Je to
účinná metoda prevence nezaměstnanosti, i když časově i finančně náročná. Své služby zaměřuje
především na klientelu, která nemá předpoklad úspěšného zprostředkování zaměstnání v rámci běžných
zprostředkovatelsko-poradenských aktivit úřadů práce.
Klientelou bilančně-diagnostických pracovišť úřadů práce jsou:
a) nezaměstnaní se zdravotním omezením, u kterých je nutno v rámci rehabilitace posoudit jejich
zbývající pracovní potenciál
b) další nezaměstnaní

vyžadující posouzení bilanční diagnostiky s ohledem na změnu kvalifikace,

výběr vhodných kandidátů dle požadavků zaměstnavatele na konkrétní pracovní místo,

zvažující vhodnost dalšího profesního vzdělání pro vyšší kvalifikaci při uplatnění na trhu práce,
při změně profese,
95 VÁVRA, Alexander a kolektiv. Hodnocení pracovního potenciálu jedince pro účely zaměstnanosti. Praha, 2005.
Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_270.pdf. Odborná monografie. Výzkumný ústav práce a
sociálních věcí.
Stránka | 114
c) dlouhodobě nezaměstnaní

z různých důvodů velice obtížně hledající svůj návrat do pracovního procesu (nebo jej již
přestali hledat),

nutnost resocializace,

získání patřičné motivace pro aktivity vedoucí k znovu začlenění do pracovního procesu.
„Bilanční diagnostika je tedy komplexní služba, která pomůže nasměrovat jedince k optimálnímu řešení
jeho konkrétní situace. Tato objektivní analýza vyžaduje odbornou poradensko-diagnostickou pomoc,
kterou jedinec není schopen vykonat sám. Bilanční diagnostika se orientuje na optimální variantu řešení
situace jedince, která odpovídá jak potřebám jedince, tak požadavkům trhu práce.“ 96
Vávra 97 rozděluje komplexní průběh bilanční diagnostiky do několika fází:
a) Přípravná fáze:

spolupráce oddělení zprostředkování a poradenství úřadů práce (následně pak oddělení trhu
práce),

vytipování jedince - návrh zprostředkovatelky (zhodnocení potřebnosti bilanční diagnostiky),

konzultace navržení jedince s psychologem ÚP,

seznámení jedince s vhodností zařazení do bilanční diagnostiky,

individuální pohovor zprostředkovatelky s klientem,

prvotní pracovní, zdravotní a sociální anamnéza.
b) Průběh bilanční diagnostiky

skupinové testování,

individuální vyhodnocení výsledků bilanční diagnostiky s psychologem (výsledná zpráva,
doporučení pro budoucího zaměstnavatele, doporučení na ergodiagnostiku),

zpracování závěrů z psychologické části bilanční diagnostiky (vytipování vhodných profesí
k reálnému uplatnění na trhu práce, objednání na ergodiagnostiku),

u vybraných jedinců zpracování závěrů z ergodiagnostiky, výsledkem musí být zhodnocení
všech osobních předpokladů, které jsou požadovány pro určitý typ povolání, tedy, které jsou
uvedeny v daném profesiogramu.
97 tamtéž
Stránka | 115
c) Ukončení bilanční diagnostiky

individuální pohovor jedince s psychologem ÚP o závěrech bilanční diagnostiky včetně
ergodiagnostiky,

stanovení závěrů a výsledků bilanční diagnostiky pro jedince,

zhodnocení bilanční diagnostiky jedincem,

předání závěrů zprostředkovatelce.
d) Výstupy z bilanční diagnostiky

návrh vhodného pracovního zařazení ve vztahu k aktuální situaci na trhu práce,

návrh na doplnění kvalifikace,

návrh na profesní reorientaci a tím i rekvalifikaci,

návrh motivačních a aktivačních programů (Job klub),

návrh spolupráce s externími organizacemi (dobrovolnická práce),

návrh spolupráce s dalšími odděleními ÚP (APZ - dotovaná místa, SVČ, poradenství
a rekvalifikace),

návrh na posouzení zdravotního stavu (ČID, ID).
e) Práce s výstupy bilanční diagnostiky na oddělení zprostředkování ÚP

vodítko pro následné vedení jedince,

ve smyslu závěrů z bilanční diagnostiky poskytnutí dalších poradenských a zprostředkovatelských služeb,

zprostředkování vhodného zaměstnání,

další konzultace s psychologem a zpětná vazba.
5.3.2 Předpoklady psychické pracovní způsobilosti
Pojem „předpoklady“
Pojem „předpoklady“ je obecné označení pro vnitřní dispozice, které jsou jednak vrozené: schopnosti,
vlastnosti osobnosti atd. a jednak získané: postoje a formy chování aj.
Pojem označuje soubor předpokladů, které má mít klient-pacient-pracovník rozvinuty natolik, aby dobře
zvládl nároky činností a chování v konkrétním pracovním místě nebo pracovní pozici.
Soubor předpokladů je definován pěti oblastmi, které je nutné v rámci bilanční diagnostiky ověřit
u každého jedince.
Stránka | 116
Předpoklady odborné kompetence:
a) odborné znalosti a dovednosti – vyjádřené úrovní vzdělání, odborným zaměřením, celkovou
aktuální úrovní připravenosti k určité profesi, včetně praxe a zkušenosti
b) výkonová kapacita – schopnost obsáhnout určité množství informací, vědomostí, vyjádřená
schopností dobře chápat situace, problémy, otázky ve vztahu k práci, zaměstnání atd.
c) emocionalita – osobní dynamika vyjádřená vitalitou, činorodostí, životní kapacitou, emoční
stabilitou projevující se v aktivitách atd.
d) předpoklady sociální kompetence – vyjádřené úrovní komunikace s ostatními lidmi, otevřeností ke
spolupráci s druhými, mírou sebeprosazování a potřebou dominance, např. potřeba vést, poučovat,
organizovat činnost druhých (vedení v týmu) atd.
e) charakterové vlastnosti ve vztahu k práci - vyjádřené motivací, odolností vůči zátěži, řešením
problémů, odpovědností, pracovním nasazením, vytrvalostí, pracovním tempem atd.
Cílem bilanční diagnostiky „je ověření předpokladů psychické pracovní způsobilosti klientů (pacientů),
ověření dosaženého stupně osobního vývoje (nakolik odpovídá normě měření výkonnosti, emocionality,
sociálních vlastností, kvalit atd.) ve vztahu k vybrané profesi, zaměstnání.“ 98
Vzhledem ke zdravotnímu stavu klienta (pacienta) se v dlouhodobějším období mění nároky práce
(nároky na výkon určité profese, pracovního místa, tempa atd.) i člověka – jeho tělesné i duševní
předpoklady. Je nutno chápat pracovní způsobilost jedince pro určitou práci dynamicky, tj. z hlediska
současných i příštích osobnostních a zdravotních předpokladů.
Úspěšnost konkrétní pracovní činnosti je spjata se splněním následujících předpokladů jedince:

předpoklady odborné (získané odbornou přípravou, pracovní zkušeností a praxí),

motivační předpoklady,

sociální předpoklady,

zdravotní předpoklady.
5.3.3 Psychologické podklady pro hodnocení pracovního potenciálu
VÝKONOVÉ TESTY
Analýza struktury inteligence – ISA
Test slouží k měření základních funkcí inteligence. Odpovídá na otázku ohledně všeobecné intelektové
vybavenosti jednotlivce při pracovním poradenství. Jsou dány potřebné intelektové předpoklady k výběru
Stránka | 117
určitého povolání, při změně povolání, při výběru vhodné rekvalifikace. Je také možné, vzhledem na
intelektové schopnosti, uvažovat o změně a výběru konkrétní profese (poúrazové stavy atd.). Při výběrech
má uchazeč dostatečnou intelektovou způsobilost ve vztahu k nárokům konkrétního pracovního místa.
Test koncentrace pozornosti
Test je určený k měření výkonů pozornosti a percepčně-motorického tempa. Je důležitý při plánování a
výběru profese, kde je kladen důraz na pozornost, přesnost, soustředěnost a celkově na pracovní
výkonnost. Jedná se o omezenou zkoušku selektivní pozornosti, test měří rychlost zpracování, dodržování
pravidel a kvalitu výkonu při rozlišování podobných zrakových podnětů. Umožňuje zjistit individuální
výkonnost v oblasti pozornosti a soustředění.
Osobnostní dotazníky
a)
NEO pětifaktorový osobnostní inventář
Dotazník existuje ve třech různých verzích: původní NEO Personality Inventory (NEO-PI), revidovaná
verze Revised NEO Personality Inventory (NEO-PI-R) a zkrácená NEO Five-Factor Inventory (NEO-FFI).
Všechny verze popisují osobnost v 5 základních dimenzích (Neuroticismus, Extraverze, Otevřenost vůči
zkušenosti, Přívětivost a Svědomitost). Zkrácená verze čítá 60 testových položek, plná revidovaná
verze obsahuje 240 položek (každá základní dimenze čítá 48 položek a dále se dělí do 6 subškál).
b)
Eysenckův osobnostní dotazník (EOD)
Jedná se o komplexní testy osobnosti. Metoda je používána v základním i aplikovaném výzkumu, pro
klinické i poradenské účely. Užívá se i v psychologii práce a jinde. Patří k nejrozšířenějším osobnostním
dotazníkům v poslední době téměř na celém světě. Test se skládá celkem z 57 otázek, z nichž 24 měří
extraverzi (E škála), 24 položek diagnostikuje neurotické tendence (N škála) a 9 položek tvoří stupnici
lži (L škála). Test je k dispozici ve dvou paralelních formách A, B. Další vývoj dotazníku přinesl rozšíření
o dimenzi psychoticismu – PEN Inventory.
c)
Dotazník motivace k výkonu (LMI)
Jedná se o osobnostní dotazník zjišťující motivaci k výkonu. Jeho použití je vhodné v profesní a kariérní
oblasti. Dosažené výsledky jsou charakteristikovány 17 dimenzemi (Vytrvalost, Dominance,
Angažovanost, Důvěra v úspěch, Flexibilita, Flow, Nebojácnost, Internalita, Kompenzační úsilí, Hrdost,
Ochota učit se, Preference obtížnosti, Samostatnost, Sebekontrola, Orientace na status, Soutěživost a
Cílevědomost).
d)
Cattelův osobnostní dotazník – 16 PF
Osobnostní dotazník slouží jako základní komponent pro výběr povolání a plánování osobního rozvoje
jedince. Jsou hodnoceny kriteriální skóry: přizpůsobivost, tvořivost, empatie, sebeúcta.
e)
Bochumský osobnostní dotazník – BIP
BIP je orientován na diagnostiku schopností, které jsou rozhodující pro úspěch v zaměstnání. Slouží
pro diagnostiku profesních charakteristik osobnosti a schopností, které přesahují rámec odbornosti a
Stránka | 118
představují tak významnou determinantu pro úspěch v zaměstnání. Využití je v oblastech psychologie
práce, personalistice, kariérovém poradenství atd. Cílem je zjištění sebeobrazu jedince s přihlédnutím
k nárokům profese. Test zahrnuje 210 výroků, které se týkají jedincova jednání, chování, zvyků ve
vztahu k práci, zaměstnání. Výstupem jsou 4 dimenze (profesní orientace, sociální kompetence,
pracovní chování, psychická konstituce).
f)
Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry – DVP
DVP je určen pro rozhodování o výběru povolání a plánování profesní kariéry. Umožňuje porovnat
vlastní zájmy a schopnosti jedince s nabídkou a s možnostmi pracovních příležitostí. Testový soubor je
tvořen dotazníkem pro vyplnění a rejstříkem profesí. Využití je např. v poradenské psychologii,
psychologii práce a organizace.
Při celkové diagnostice je vhodné kromě některých jádrových testů (zejména výkonové testy) využívat
i doplňkové testy, které mohou pomoci získat o klientovi komplexní osobnostní profil (doplňkovými
testy mohou být např. test profesních zájmů, dotazník kariérových kotev, projektivní metody typu test
stromu nebo test kresby postavy, dále test manuální zručnosti a další osobnostní testy).
Pro ilustraci zde chceme uvést příklady orientačního vyšetření klientů odborníky z praxe, kteří
s osobami se zdravotním znevýhodněním pracují, avšak nemají přímo vystudovaný obor psychologie
(např. sociální pracovníci, sociální pedagogové, poradci, personalisté, zdravotníci a dalšími
profesionálové z „pomáhajících“ organizací). Jedná se o rychlé a jednoduché zmapování osobnostního
profilu klientů a jejich pracovních předpokladů.
g)
Typologie osobnosti MBTI (Myers-Briggs Type Indicator) 99
Základem teorie MBTI je tvrzení, že každá osobnost odpovídá jednomu z 16 typů. Kategorie jsou
založeny na 4 rysech osobnosti, z nichž každý rys se skládá ze 2 opačných pohledů - preferencí. Možno
administrovat individuálně i skupinově. Test je administrován formou tužka-papír, čítá 56 otázek,
v nichž proband rozděluje dle své preference 5 bodů mezi dvojici odpovědí, časová náročnost
administrace je zhruba 20 minut.
Osm preferencí:

Extroverze vs. introverze
Extrovertní zaměření je motivováno zvnějšku a je řízeno vnějšími, objektivními činiteli a vztahy. Lidé
extrovertního typu jsou družní, mají hodně přátel, silnou potřebu kontaktů, jsou sociálně přizpůsobiví,
potřebují změnu, jsou aktivní, dynamičtí, neustále hnáni za dalšími podněty, jednají impulzivně,
spontánně, nedostatečně plánují, jsou nespolehliví, optimističtí, sdílní, bezstarostní, sebevědomí,
přehlíží detaily, umí jednat s lidmi, ale méně je chápou.
99 ČAKRT, Michal. Typologie osobnosti pro manažery: kdo jsem já, kdo jste vy?. Vyd. 1. Praha: Management
Press, 1996, 257 s. ISBN 80-859-4312-3.
Stránka | 119
Introvertní zaměření je motivováno zevnitř a je řízeno vnitřními, subjektivními činiteli. Lidé
introvertního typ: jsou uzavření, zásadoví, introspektivní, přemýšliví, mají méně přátel, ale jejich vztahy
jsou hlubší, mají potíže s jednáním s lidmi, jsou spíše pesimističtí, kritičtí, mají potíže se sebedůvěrou,
jsou vnitřně napjatí, dobře se ovládají, jsou spolehliví, více se zaměřují na minulost a vzpomínky, hůře
se adaptují na vnější svět.

Smysly vs. intuice
Vnímání smysly jednoduše konstatuje, že něco je. Lidé smyslového typu jsou praktičtí, spoléhají na
zkušenost, stojí "oběma nohama na zemi", staví na faktech více než na možnostech, chtějí
hmatatelné, konkrétní a viditelné výsledky, potřebují jasné pokyny, časopisy čtou od začátku do konce,
sklon k doslovnosti, preciznosti a přesnosti, věří až když to je "černé na bílém".
Intuice znamená nepostřehnutelnou pohyblivost mentality, nezávislost na běžných, obvyklých
postupech. Úsudek vhledem. Lidé intuitivního typu jsou duchem nepřítomní, hlavou v oblacích,
vyhledávají metafory a barvitá obrazná líčení, vidí, jak věci zlepšit, možnosti, neměnnost poměrů je
děsí, budoucnost je naopak vzrušuje, skáčou z věci na věc, snáze se nadchnou, uplatňují chaotický
styl, nerespektují formalizované postupy, čas je pro ně relativní veličinou, nudné detaily jsou pro ně
zbytečné, věci je zajímají až ve vztazích a v širším kontextu, články čtou nejraději od konce.

Myšlení vs. cítění / pocity
Myšlení formuluje definice, pojmy, odhaluje struktury, třídí, zjednodušuje, vymezuje, odděluje,
zobecňuje. Úsudek se utváří systematicky krok po kroku. Lidé myslícího typu zdůrazňují principy,
objektivitu, logiku, zachovávají klid a sebekontrolu, život mají dobře organizovaný a strukturovaný,
zvenčí jako "studený čumák" nebo "kamenné srdce", snadno argumentují pro a proti, průběžně
zjemňují a zpřesňují původní varianty, jde jim o pravdu jako takovou víc než o souhlas ostatních,
orientují se lépe ve světě objektivity a vědy, ve světě, kde je třeba osobních rozhodnutí se cítí nejistě.
Cítění nám přináší poznání, jakou má pro nás objekt subjektivní hodnotu (příjemné × nepříjemné).
Lidé cítícího typu: rozlišují hlavně na příjemné a nepříjemné, sympatické a nesympatické, uvažují
v kategoriích přijetí a odmítnutí, vnitřním radarem vnímají pocity druhých, mají měkké srdce, vyhýbají
se konfliktům, neradi říkají nepříjemné věci, potřebují pochvalu, osobní vztahy jsou důležitější než
úspěch, chtějí uspokojit potřeby ostatních.

Usuzování vs. vnímání
Lidé s vysokým skórem v usuzování rádi plánují, organizují, dělají věci důkladně, včas (uzavřené
problémy), odkládají odpočinek, vycházejí problémům vstříc, chtějí všechno vyřešit, jejich přístup je
strukturovaný, plánující, potřebují přesné modely a časové rozpisy, vyžadují jasně definované
problémy, do nichž se mohou pustit, neradi mění své plány a rozhodnutí, snadno se přizpůsobují řádu
a disciplíně.
Při preferenci ve vnímání jsou lidé flexibilní, spontánní, neplánují, odkládají rozhodnutí, milují
neznámo (otevřené problémy), odkládají závazná rozhodnutí a plánování, problémům se spíše
vyhýbají, řídí se okamžikem, spíše plují životem, potřebují volnější režim, snadno se přizpůsobují
Stránka | 120
náhlým změnám, ale narážejí tam, kde se očekává pevný řád, jsou méně předvídatelní a méně
spolehliví, věnují se mnoha činnostem, aniž by je dokončili, mají svěží a zvídavý přístup, jejich
produktivita je závislá na náladě.
Následující tabulka dle Čakrta 100 přibližuje jednotlivé preference a poukazuje i na zápory:
Skupina
Aktivizace
(Orientace
reagování)
Získávání
informací
(Získávání dat)
Ozn.
Preference
Charakteristika
E
Extroverze
Zaměření na svět lidí, mají mnoho přátel, mluví více, než poslouchají,
vlídní.
(-) Otálení se záležitostmi vyžadující soustředění
I
Introverze
Zaměření na vnitřní svět myšlenek, rádi věci promýšlejí, dobří
posluchači, rezervovaní
(-) Otálení se záležitostmi vyžadující styk s lidmi
S
Smysly
Zaměření na současnost, hmatatelné výsledky, fakta; nedůvěřující
intuici, nemilující nové problémy, soustavně pracující, držící se při zemi
(-) Problémy při pohledech do budoucna, formulaci koncepcí
N
Intuice
Zaměření na budoucnost nebo minulost, možnosti, modely, ideje,
teorie; často myslí najednou na více věcí, raději dávají obecné
odpovědi, nerespektují zaběhané postupy, mají rozvinutou fantazii
(-) Zanedbávání detailů
T
Myšlení
Rozhodování logické, lépe si pamatují čísla a obrazy než jména a tváře,
neosobní, zaměření na výkon, preferují pravdu před dohodou
(-) Problémy se vztahy na pracovišti
F
Cítění
Rozhodování podle pocitů a vlastních hodnot, zájem o druhé, preferují
harmonii před pravdou, empatičtí
(-) Hůře řeší neosobní problémy
J
Usuzování
Rádi plánují, organizují, dělají věci důkladně, včas (uzavřené problémy)
(-) Odkládají odpočinek
P
Vnímání
Rozhodování
(Zpracování dat)
Životní
styl
(Preference
problémů)
Flexibilní, spontánní, neplánují, odkládají rozhodnutí, milují neznámo
(otevřené problémy)
(-) Odkládají závazná rozhodnutí a plánování
Tabulka 20 –Typologie osobnosti MBTI
h)
Plánování kariéry dle Hornbyho 101
Plánování kariéry představuje proces, v průběhu kterého si jednotlivec stanoví osobní i profesionální
cíle, kterých chce v životě dosáhnout i způsoby jejich naplnění. Na počátku procesu je vždy nezbytné poznat
sám sebe, své schopnosti, zájmy, hodnoty, silné a slabé stránky. Zároveň si také udělat co nejpřesnější
100 ČAKRT, Michal. Typologie osobnosti pro manažery: kdo jsem já, kdo jste vy?. Vyd. 1. Praha: Management
Press, 1996, 257 s. ISBN 80-859-4312-3.
101 PAUKNEROVÁ, Daniela, Daniela BRUTHANSOVÁ a Anna ČERVENKOVÁ. Manuál vysokoškolského profesního
poradce: metody. Praha: Oeconomica, 2008. 127 s. ISBN 978-80-245-1438-3.
Stránka | 121
představu o trhu práce a možnostech, které nabízí. Teprve na základě této analýzy je možné stanovit si
reálné cíle. Pomoc při plánování kariéry představuje podstatnou část náplně práce kariérového poradce.
Postup:
Na počátku procesu je důležité pomoci klientovi poznat lépe sám sebe. Pro práci s klientem je možné
využít
jak
jednoduchých
sebeposuzovacích
formulářů
a
inventářů,
tak i komplexnějších
psychodiagnostických metod. Příklad jednoduchého inventáře určeného k identifikaci dovedností v různých
oblastech práce.
Seznam dovedností (dle Hornbyho, 1997) - v každém sloupci, který může obsahovat kolem 100-150
sloves, pak proband označí deset dovedností, které jsou pro něj nejdůležitější.
Dovednosti
použitelné pro
jednání s lidmi:
Dovednosti
použitelné pro práci
s věcmi:
Dovednosti
použitelné pro
jednání s
informacemi:
Mám rád(a) a umím:










argumentovat
analyzovat
bavit
být v čele
dávat
debatovat
definovat
diagnostikovat
dohlížet
doporučovat









aranžovat
auditovat
bádat
čistit
číst
dávat
dělat inventuru
dělat korektury
diagnostikovat
adaptovat
analyzovat
argumentovat
bilancovat
definovat
formulovat hypotézy
formulovat rozhodnutí
generalizovat
 hodnotit
 identifikovat problémy







Pro plánování kariéry je podstatné stanovování cílů. Pro větší efektivitu stanovených cílů je možné
využít např. techniky SMART, podle které by cíle měly být:

S – specific - konkrétní

M – measurable - měřitelné

A – agreed - akceptované, odsouhlasené

R – realistic - dosažitelné

T – trackable - sledovatelné
Stránka | 122
Pro stanovování cílů je možné použít např. následující tabulku:
Cíle
Krátkodobé
Dlouhodobé
i)
Doba
Práce
Rodina
Zájmy
5 let
1 rok
1 měsíc
1 týden
SWOT analýza 102
SWOT analýza je nástroj používaný zejména při hodnotovém managementu a tvorbě podnikové
strategie k identifikaci silných a slabých stránek podniku, příležitostem a ohrožením. Silné a slabé stránky
podniku jsou faktory vytvářející nebo naopak snižující vnitřní hodnotu firmy.
Naproti tomu příležitosti a ohrožení jsou faktory vnějšími, které podnik nemůže tak dobře kontrolovat.
Může je však identifikovat pomocí vhodné analýzy konkurence nebo pomocí analýzy demografických,
ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí
podniku. Mezi výhody SWOT analýzy patří především rychlost a relativní jednoduchost. V profesním
poradenství se nabízí její využití pro zhodnocení informací, které uchazeč získá jednak sám o sobě na
základě sebehodnocení či s pomocí některé z psychodiagnostických metod. Tyto údaje pak může
prostřednictvím SWOT analýzy dát do souvislostí s vnějšími okolnostmi tak, aby bylo možné stanovit další
směr jeho vývoje.
Silné stránky:





pracovní zkušenosti
vzdělání, kvalifikace
PC znalosti a dovednosti
sociální dovednosti
(komunikační, prezentační, manažerské)
osobnostní charakteristiky
(schopnost pracovat pod stresem, disciplína,
tvořivost, aktivita, optimismus)
Profesní příležitosti:





pozitivní trendy v oboru, které mohou vytvořit
nová pracovní místa
dobrá znalost sebe sama a svých možností
možnosti osobního rozvoje
(poradenství, trénink)
výhodná lokace
dobré pracovní kontakty
Slabé stránky:






nedostatek pracovních zkušeností
nedostatečné vzdělání
nedostatek informací o pracovních příležitostech
nedostatečná motivace
nedostatek v PC znalostech a dovednostech
negativní osobnostní charakteristiky
Profesní ohrožení:






snižování počtu pracovních nabídek v oboru
soutěžení s vrstevníky
absolventi zkušení v hledání pracovních příležitostí
absolventi prestižních univerzit
překážky v kariérové dráze
podniky nemají zájem o vaší kvalifikaci
Tabulka 21 – SWOT analýza
102
PAUKNEROVÁ, Daniela, Daniela BRUTHANSOVÁ a Anna ČERVENKOVÁ. Manuál vysokoškolského
profesního poradce: metody. Praha: Oeconomica, 2008. 127 s. ISBN 978-80-245-1438-3.
Stránka | 123
Druhým krokem je identifikování strategií. S využitím SWOT analýzy je možné naplánovat čtyři základní
strategie.
1. Strategie založené na využití silných stránek a příležitostí.
2. Strategie založené na zmírňování negativního dopadu slabých stránek prostřednictvím využití
příležitostí.
3. Strategie, které využívají silných stránek k prevenci či minimalizaci možných ohrožení.
4. Strategie, které zmírňují dopad slabých stránek a redukují vliv ohrožení.
Třetím krokem je pak rozhodování o nejvhodnější strategii. Přitom se zvažují a porovnávají jak vnější
faktory (ohrožení, příležitosti), tak faktory vnitřní (silné a slabé stránky).
j)
Scheinovy kariérní kotvy 103
Schein (1978) zjistil, že po nástupu do zaměstnání si nový pracovník utváří svůj sebeobraz a vypracuje
si své profesní sebepojetí, které má tři složky, tvořící kariérní kotvu:

Vlastní obraz schopností (je založen na úspěších v různých pracovních situacích),

Obraz motivů a potřeb,

Obraz postojů a hodnot (daný vztahem mezi vlastními hodnotami a postoji a hodnotami práce
a zaměstnavatele)
Kariérní kotva je tedy „soubor subjektivně vnímaného vlastního talentu, motivů a hodnot, které jedinec
používá k poznání, usměrňování, stabilizaci a integraci osobní kariéry.“
104
Schein rozlišuje pět kariérních kotev:
1. Jistota
Lidé, kteří jsou zakotveni v jistotě, se snaží děla všechno, co si přeje zaměstnavatel. Chtějí mít hlavně
zajištěné zaměstnání, příjem a budoucnost. Přijímají organizační definici kariéry. Důvěřují organizaci, že
s nimi bude jedna spravedlivě. Nemají velké ambice, nejdůležitější je pro ně stabilita a bezpečnosti situace.
Rádi se vzdávají určité části zodpovědnosti, ale i svobody myšlení ve prospěch organizace. Preferují
zaměstnání, kde se mohou opřít o jasná pravidla, jako jsou finančnictví, účetnictví nebo právo.
103
VENDEL, Štefan. Kariérní poradenství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 224 s. Psyché (Grada).
ISBN 978-80-247-1731-9.
104
VENDEL, Štefan. Kariérní poradenství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, s. 41 Psyché (Grada).
ISBN 978-80-247-1731-9.
Stránka | 124
2. Autonomie
Samostatnost a nezávislost jako kotva brání člověku akceptovat pravidla a nároky, které většinou na
zaměstnance klade práce v organizaci. Život v organizaci je považován za restriktivní, iracionální a
nevybíravě zasahující do soukromí. Tito samostatní lidé chtějí být osvobozeni od tlaku organizace a své
schopnosti využívat svobodně. Tyto typy láká samostatné podnikání. Utíkají z úřadů, velkých výrobních
organizací a často působí jako soukromí poradci v různých odborných sférách.
3. Manažerská kompetence
Tito lidé se vyznačují silnou motivací k dosažení pozice s manažerskou zodpovědností. Její nositelé se
cítí ve velkých organizacích dobře, politická sféra je uspokojuje, mají dojem, že jsou v centru dění. Vytyčují si
cíl, kterým je management jako takový. Odbornou práci považují jen za přechodné zaměstnání, jež
je nutným stupněm na cestě ke všeobecnému řízení. V řídící funkci se cítí dobře, funkce vůbec nemusí
rozvíjet odborný potenciál.
4. Technicko-funkční kompetence
Pro osoby s vysokou úrovní v této oblasti je rozhodujícím motivem při rozhodování technicko-funkční
obsah práce. O další kariéře uvažují pouze v rámci své odbornosti. Jsou hluboce zakořeněni v práci, kterou
vykonávají. Pociťují nechuť k boji o pozice, obavy z nepřehlednosti intrik, skrytých zájmů a úskoků, kterými
se velmi často vyznačuje klima na vrcholové úrovni organizace, a nechtějí vykonávat práci, při níž nemohou
využít své odborné schopností.
5. Kreativita
Tvořiví jedinci mají silnou potřebu udělat něco nového, vlastního. Motivace stojící na prvním místě je
tvorba, teprve potom následuje finanční zisk. Při vytváření nových organizací jsou tvořiví jedinci ve svém
živlu a pro organizaci jsou potřební. Jakmile se však organizace zaběhne, jejich význam klesá a oni ztrácejí
zájem. Realizují se v podnicích kteréhokoliv druhu. Postrádají vysokou míru zodpovědnosti, proto je jejich
činnost v manažerských pozicích problematická. Neustálé prosazování nových nápadů a zanedbávání
nudných rutinních povinností se stává zdrojem potíží pro podřízené a pro ostatní vedoucí pracovníky.
Dotazník
Klient vyplní dotazník individuálně či ve skupině a sám si jej vyhodnotí. Klienti mohou pracovat
s dotazníkem samostatně (skupinová práce), nebo/a může sloužit jako podklad pro individuální sezení
s kariérovým poradcem
Za každou otázkou následuje pět možných odpovědí. Zvolte tu, která vás nejvíce vystihuje, a na volné
místo před příslušným písmenkem napište 1. Tu, která je na druhém místě, označte jako 2 a postupujte dál
až do 5. Jako 5 bude označena nejméně vhodná možnost.
Stránka | 125
1)
Která z následujících skutečností by vám nejvíce vadila při výběru zaměstnání?
a)
b)
c)
d)
e)
2)
hrozba možné ztráty zaměstnání,
nadřízený, který neustále zasahuje do mých kompetencí,
velmi omezená možnost rozhodování o problémech firmy,
převážně administrativní a řídící činnost bez odborných úkolů,
nejasný vztah vykonávané činnosti k výslednému produktu.
Která z uvedených pracovních funkcí ve firmě by vám nejlépe vyhovovala za předpokladu, že byste pro
ni měl(a) odborné znalosti?
a) ředitel, pověřený vybudováním nového zdravotního střediska,
b) odborný pracovník rozvoje vědy a techniky, který se zabývá zaváděním laserového systému řízení
strojů,
c) ředitel ztrátové výrobní divize, který má dosáhnout zisku,
d) samostatný obchodní zástupce, jehož plat závisí na množství a rozsahu uzavřených smluv,
e) úředník, který kontroluje správnost uzavřených smluv.
3)
Která z uvedených změn by na vás nejhůře psychicky zapůsobila?
a) z pracovní náplně vám bude odebrána činnost, která je spojena s pravidelným příplatkem,
b) nadřízený si vymíní kontrolu nad takovou oblastí vaší činnosti, kterou jste doposud vykonávali
samostatně,
c) váš útvar nesplní důležitý úkol, na kterém závisí výsledky celé organizace,
d) zjistíte, že odborný standard vaší práce už delší dobu neodpovídá republikové úrovni,
e) nebude vám umožněno dokončit prototyp nového výrobku, na kterém jste několik měsíců
pracovali.
4)
Kterého z osobních úspěchů byste si nejvíce cenili?
a)
b)
c)
d)
e)
5)
Cítil byste se dobře ve firmě, která usiluje o hospodářský úspěch především:
a)
b)
c)
d)
e)
6)
založení a vybudování malé prosperující firmy, která ponese vaše jméno,
publikování článku v zahraničním odborném časopisu,
překonání ekonomické krize v organizaci vaším vlastním přičiněním,
osamostatnění útvaru, který vedete, z velké organizace a jeho převedení na soukromou bázi,
dosažení významného postavení v hierarchii veřejné instituce.
udržením solidní pověsti a spolehlivostí vůči klientům,
originálním přístupem, odlišným od konkurence,
schopností pružně reagovat na změnu podmínek trhu,
neustálým zdokonalováním a vysokou technickou úrovní výrobků,
zaváděním nových nápadů, které znamenají změnu filozofie trhu.
Co by vám měl především poskytnout váš nadřízený?
a)
b)
c)
d)
e)
příležitost k vytvoření něčeho nového,
možnosti zvyšování odborné kvalifikace,
úkoly, na kterých budete moci osvědčit své schopnosti,
co nejširší prostor pro rozhodování,
oporu v nesnázích.
Stránka | 126
7)
Které předpoklady jsou podle vás nejdůležitější pro pracovní úspěch?
f)
g)
h)
i)
j)
8)
spolehlivost a důvěryhodnost,
samostatnost,
sebejistota a rozhodnost,
odborné znalosti,
činorodost a vytrvalost.
O kterém z uvedených lidí byste se rádi více dozvěděli?
k)
l)
m)
n)
o)
Endre Rubik, tvůrce Rubikovy kostky a dalších hlavolamů,
John von Neumann, vynálezce počítače,
Lee Iacoca, známý manažer Fordových závodů a General Motors,
Jack Kerouac, autor knih o životě amerických tuláků,
James Herriot, autor knih o životě veterináře na anglickém venkově.
Kariérové kotvy nyní určíme takto:
Postupně spočítáme všechny body pro odpovědi a, b, c, d, e, potom f, g, h, i, j, dále sečteme a + j, b + i,
c + h, d + g, e + f, a sečtené počty bodů zaznamenáme do tabulky:
Karierová kotva
Odpověď
Jistota
a+ j
Autonomie
b+i
Manažerské kompetence
c +h
Technicko-funkční kompetence
d+g
Kreativita
e+f
Body
Pořadí
Vyhodnocení:




5 až 19 bodů:
kotva má pro vaše rozhodování a přístup ke kariéře rozhodující význam,
20 až 25 bodů: kotva částečně ovlivňuje vaší orientaci,
26 až 40 bodů: význam kotvy je pro váš život minimální.
Určíme pořadí – pro kotvu s nejmenším počtem bodů je pořadí 1, pro další kotvu 2, atd.
Tak můžeme snadno zjistit, která kotva je pro vás nejdůležitější a která nejméně důležitá. Mají-li dvě
kotvy stejný počet bodů, znamená to, že jejich význam pro vás je stejný.
k)
Hollandova teorie profesního vývoje – dotazník RIASEC 105
Jedná se o metodu vytvořenou na základě Hollandovy teorie kariérového výběru (The Theory of
Vocational Choice). Jeho snahou bylo vytvoření syntetizující teorie, která by byla schopna odpovědět
natakové otázky, jako například: Jak se vlastně lidé při výběru svého povolání rozhodují? Proč mění svá
105
MEZERA, Antonín. Hollandova teorie profesního vývoje. Praha, 2005.
Dostupné z: http://vychova-vzdelavani.cz/download/holland_mezera.pdf. Příručka.
Stránka | 127
povolání a pod vlivem jakých motivů? Které sociální či osobnostní aspekty ovlivňují jejich profesionální
a kariérní vývoj? J. L. Holland se domnívá, že proces volby určité profese je procesem postupně se rozvíjející
zájmové stejně jako i osobnostní diferenciace, která v další etapě rozhodování vede ke specifické favorizaci
jedné skupiny povolání ze souboru šesti profesních tříd. Tento výběr, a do jisté míry vlastně osobnostní
příslušnost k určité třídě povolání, pak významným způsobem ovlivňuje celý jeho kariérní vývoj a pracovní
mobilitu v dalších letech jeho aktivního života.
Holland definoval šest osobnostních typů (profesionálních typů), které se liší kariérovými preferencemi
(RIASEC) (viz.
Tabulka 22). Obdobně jako v oblasti osobnostní typologie, zformuloval Holland i pro oblast pracovních
prostředí typologii modelů prostředí, ve které konstatoval, že všechna povolání je možné kategorizovat do
šesti profesních skupin, či základních modelů profesionálního prostředí (viz.
Tabulka 23).
Osobnostní typ
Realistický
R
Investigativní
I
Osobnostní charakteristiky
Oblíbené činnosti
Konkrétní, jasně
Méně společenský, trochu
stanovené a
málomluvný, mužný,
uspořádané činnosti,
přizpůsobivý, upřímný,
manipulace s různými
nefalšovaný, materialistický,
materiály, surovinami,
přirozený, vytrvalý,
objekty, nástroji, stroji a
neangažovaný typ
zvířaty
Analytický, opatrný, kritický,
nezávislý, intelektuální, do Objevování fyzikálních,
sebe zahleděný, sociálně
biologických a
uzavřený, přísně metodicky
kulturních jevů a
zaměřený, racionální,
procesů, snaha po jejich
nenáročný a skromný typ
pochopení a kontrole
Obvyklé
schopnosti
Životní hodnoty
Manuální,
mechanické,
elektrotechnické,
technické
Peníze, moc,
postavení
Vědecké,
matematické
Věda, výzkum
Umělecký
A
Komplikovaný, nepořádný,
nevázaný, emocionální,
idealistický, tvořivý,
nepraktický, impulsivní,
nezávislý, do sebe
zahleděný, nekonformní a
originální typ
Volné umělecky
zaměřené činnosti,
které vyžadují cit pro
Jazykové, výtvarné,
tvar, hudbu, pohyb jako dramatické, literární,
prostředek k tvorbě
pohybové
uměleckých forem a
výtvorů
Estetické kvality
Sociální
S
Společenský, družný,
ochotný ke spolupráci,
přátelský, ušlechtilý,
prospěšný, prozíravý,
laskavý, přesvědčivý,
odpovědný, taktní a
ohleduplný typ
Sociální kontakty s lidmi
různého věku s cílem je
informovat, cvičit,
rozvíjet, léčit nebo
vzdělávat
Lidské vztahy,
výchovné,
pedagogické,
interpersonální
Sociální, etické,
morální problémy
Podnikavý
E
Dobrodružný, zištný,
ukvapený, ambiciózní,
argumentující, nezávislý,
dominantní, optimistický,
sdílný, spoléhající se na
sebe, energický typ
Vedení ostatních lidí
s cílem dosáhnout
očekávaných
organizačních cílů, úkolů
a ekonomického zisku
Vůdcovství,
interpersonální,
verbální
Politická,
ekonomická
úspěšnost
Konformní
C
Přizpůsobivý, zásadový,
svědomitý, defenzivní,
efektivní, méně
Archivování zpráv,
úprava písemností,
zařizování, organizace,
Manuální, obchodní
administrativní
Obchodní a
ekonomická
úspěšnost
Stránka | 128
společenský, vytrvalý,
praktický typ
obsluha, obchodní a
administrativní činnosti
Tabulka 22 – Hollandovy osobnostní typy, jejich charakteristické činnosti a předpokládané schopnosti
Pracovní
prostředí
Realistické
R
Obvyklá povolání
Odborná řemesla, technické
obory, profese ve veřejných
službách, práce venku,
zpracovatelské a důlní obory
(např. automechanik, strojník,
technik, čalouník, lesník,
požárník, elektromechanik aj.)
Požadavky a nároky
pracovního prostředí
Jasně stanovené, určité a
systematické pracovní
činnosti s nástroji, stroji,
technickým zařízením,
materiály, surovinami a
zvířaty, výroba, oprava
a servis.
Dominující
populace
Odměny
a výhody
Realistické
osobnostní
typy
pracovníků
Konvenční
hodnoty: užitek,
peníze, moc,
postavení,
majetek
Manuální a technické
schopnosti a dovednosti,
technické myšlení, zručnost.
Investigativní
I
Vědecká, intelektuální a
některá technická povolání,
vědecké obory a veřejné služby
(např. chemik, zvukař, učitel
matematiky, pilot, zubař,
programátor, aj.)
Systematické studium,
výzkum fyzikálních,
biologických, společenských
nebo kulturních jevů
a procesů (pozorování,
symbolické, systematické,
tvůrčí objevování), jazykové
schopnosti, tvůrčí myšlení)
Intelektuální
osobnostní
typy
pracovníků
Vědecké a
duchovní
hodnoty a
úspěchy
Umělecké
A
Umělecké, literární a hudební
obory a řemesla, výtvarné a
polygrafické obory a povolání
(např. učitel hudby, fotograf,
spisovatel, novinář, hudebník,
architekt, malíř, aranžér aj.)
Tvorba uměleckých forem a
výtvorů
Umělecké schopnosti, tvořivé
myšlení a fantazie, hudební,
výtvarný nebo literární talent,
cit pro hudbu, pohyb, jazyk,
tvar a barvy
Umělecké
osobnostní
typy
pracovníků
Umělecké
hodnoty
a úspěchy
Sociální
S
Výchovná, pedagogická a
sociálně interaktivní povolání
spojená s péčí o ostatní ve
veřejných službách (např.
číšník, učitel, pedikér,
zdravotní sestra, sociální
pracovnice, státní zástupce,
psychiatr, personalista aj.)
Výchova vzdělávání,
informatika, léčba,
poradenství, sociální péče a
veřejné služby
Schopnost pracovat s lidmi a
porozumět jim, sociální cítění
a schopnost pomáhat
ostatním, organizovat a řídit
práci dětí a dospělých
Sociální
osobnostní
typy
pracovníků
Sociální a
etické
hodnoty
Podnikavé
E
Manažerské, organizační a
obchodní obory, prodejní a
odbytové služby, veřejné
služby (např. prodavač,
nákupčí, manažer, mistr,
burzovní makléř, obchodní
zástupce aj.)
Řízení a organizace
obchodních
či hospodářských činností a
pracovních kolektivů,
dosahování ekonomického
zisku a hospodářských
výsledků.
Schopnost vést, organizovat
a řídit činnosti dospělých,
podnikavost, schopnost
přesvědčování ostatních
Podnikatelské
osobnostní
typy
pracovníků
Konformní
C
Úřednické, kancelářské a
administrativní obory, veřejné
služby, obchodní obory,
administrativa (např. písařka,
sekretářka, operátor výpočetní
techniky, účetní, obchodní
referentka aj.)
Manipulace s údaji, čísly,
organizace informací, zpráv
a činností, obsluha
kancelářské a výpočetní
techniky, archivace,
dokumentace aj.
Konvenční
osobnostní
typy
pracovníků
Peníze, moc a
postavení
Materiální
hodnoty,
peníze,
ekonomické,
obchodní
úspěchy,
závislost,
Stránka | 129
konformita
Tabulka 23 – Hollandova typologie pracovních prostředí a povolání, jejich nároků a požadavků
Níže je popsána zkrácená orientační verze této metody.
Následující dotazník může být použit jak pro individuální, tak pro skupinovou práci. Probandi si sami
dotazník vyhodnotí. Pak by měl poradce výsledek vysvětlit, případně s ním dále pracovat ve vztahu k
plánování kariéry. Tato technika se nám osvědčila zejména u zatím nevyhraněných klientů, kteří hledají své
zaměření a je důležitá i ve vztahu k volbě odpovídajícího pracovního prostředí.
Dotazník
Před sebou máte seznam 48 různých profesí. Přečtěte si jej. Zamyslete se nad tím, které z nich by se
vám líbily a podtrhněte je. Měli byste jich vybrat 16. Pak přeškrtněte 16 profesí, které byste rozhodně
nechtěli vykonávat.
1. sochař
17. trenér
33. stavbyvedoucí
2. neurolog
18. výpravčí
34. burzovní makléř
3. automechanik
19. malíř
35. sekretářka (tajemník)
4. obchodník
20. biolog
36. hygienik
5. praktický lékař
21. stolař
37. spisovatel
6. kontrolor zboží
22. hoteliér
38. historik
7. architekt
23. učitel ZŠ
39. instalatér
8. farmaceut
24. státní zástupce
40. manažer cest. kanceláře
9. řidič nákladního vozu
25. básník
41. personalista
10. advokát
26. archeolog
42. normovač
11. diplomat
27. lesník
43. filmový režisér
12. účetní v podniku
28. pracovník v reklamě
44. fyzik
13. hudebník
29. sociální kurátor
45. elektrikář
14. matematik
30. finanční úředník
46. soukromý autodopravce
15. přípravář výroby
31. divadelní herec
47. psycholog
16. ekonomický poradce
32. meteorolog
48. notář
Nyní budeme určovat váš profesionální typ:
a) Ke každé podtržené profesi si připište dva body.
Stránka | 130
b) Ke každé neoznačené profesi (nepodtržené a nepřeškrtnuté) si připište jeden bod.
c) Ke každé přeškrtnuté odpovědi si připište 0 bodů.
d) Sečtěte pro jednotlivé profesionální typy, a to:

pro typ R (realistický) u položek: 3, 9, 15, 21, 27, 33, 39, 45

pro typ I (zkoumavý) u položek: 2, 8, 14, 20, 26, 32, 38, 44

pro typ A (umělecký) u položek: 1, 7, 13, 19, 25, 31, 37, 43

pro typ S (sociální) u položek: 5, 11, 17, 23, 29, 35, 41, 47

pro typ E (podnikavý) u položek: 4, 10, 16, 22, 28, 34, 40, 46

pro typ C (konvenční) u položek: 6, 12, 18, 24, 30, 36, 42, 48
Hodnocení:

Skóre 0 až 5 bodů znamená, že daný profesionální typ je vám úplně cizí.

Skóre 6 až 10 bodů znamená, že máte o tyto profese průměrný zájem a jejich vykonávání by
vás sice neuspokojovalo, ale ani by vám příliš nevadilo.

Skóre 11 až 16 bodů vystihuje váš profesionální typ.
Bezkonfliktní profesionální kariéru budete mít tehdy, když všechna vysoká skóre budou ležet v tabulce
vedle sebe. Pokud leží v opačných polích, bývá volba optimálního povolání složitá.
5.4
Tělesná pracovní způsobilost v rámci ergodiagnostiky
Předpracovní rehabilitace, nazývaná též ergodiagnostika (v překladu ergon = práce, diagnosko =
rozlišuji), se dostává v poslední době na první místo v celé ergoterapii. 106
Tento termín označuje podrobné vyšetření všemi členy rehabilitačního týmu. A proto můžeme říci, že
má své nezastupitelné místo v celé rehabilitaci. 107
Vzhledem k tomu, se každá moderní společnost snaží, aby každý občan v produktivním věku měl
možnost pracovat, neboť práce není jen zdrojem finančních příjmů, ale přináší člověku pocit užitečnosti a
důstojnosti. Aby to mohlo být naplněno, bylo důležité přijmout určitá legislativní opatření. Velký význam
106 PFEIFFER, J: Ergoterapie. Základní informace o oboru pro všechny pracovníky v rehabilitaci.
Rehalb o. p. s, Praha, 2001.
107 KRYSKI, Marcela. Ergodiagnostika a zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Českých Budějovicích.
Č. Bud., 2007. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně
sociální fakulta
Stránka | 131
měla deklarace Organizace spojených národů o vyrovnání rozdílu mezi zdravotně postiženými osobami a
zdravými občany. A dále Mezinárodní organizace práce, která vydala Směrnice pro aktivní politiku výcviku
a zaměstnanosti pro lidi s postižením ve střední a východní Evropě (r. 1995). Dnes i u nás máme potřebné
legislativní opatření zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který řeší problematiku ergodiagnostiky a
pracovní rehabilitace (§ 67). 108
5.4.1 Multidisciplinární tým (odborníci podílející se na pracovní rehabilitaci)
Rehabilitační, multidisciplinární tým představuje skupinu odborníků, kteří v rámci pracoviště vzájemně
spolupracují na dosahování společných rehabilitačních cílů (viz
Obrázek 1):
a)
Rehabilitační lékař
Je vedoucím týmu, působí jako koordinátor. Provádí vstupní vyšetření klienta, který je přijímán
k posouzení zbylého pracovního potenciálu. Ve vstupním vyšetření začíná podrobnou anamnézou
klienta. Ta zahrnuje i velice podrobnou anamnézu sociálně pracovní. Dále rehabilitační lékař provádí
108
§ 67 ods. 1 – Osoby se zdrav. postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci
zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdrav. postižením ve spolupráci s pracovně
rehabilitačními středisky nebo mlže na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace
jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
§ 67 ods. 2 – Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání
osoby se zdrav. postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní
spojené. Žádost osoby se zdrav. postižením obsahuje její identifikační údaje; součást žádosti je doklad
osvědčující, že je osobou se zdrav. postižením.
§ 67 ods. 3 – Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání,
volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou
výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných
pracovních podmínek pro výkon zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.
§ 67 ods. 4 – Úřad práce v součinnosti s osobou se zdrav, postižení, sestaví individuální plán pracovní
rehabilitace s ohledem ne její zdrav. způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou
výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné
pracovní skupiny.
§ 67 ods. 6 – Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného
jménem zdrav. zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení
této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdrav. způsobilostí; úřad práce je
povinen zařazení ohlásit příslušné okresní správě soc. zabezpečení
Stránka | 132
základní objektivní vyšetření a posouzení neurologického nálezu, rozsahu aktivních a pasivních pohybů
končetin, vyšetření páteře včetně bolestivosti a hybnosti. Lékař též indikuje vyšetření klienta dalšími
odbornými lékaři (neurology, internisty, chirurgy, ortopedy apod.). V závěru určuje, kteří členové týmu
se budou podílet na dalších vyšetřeních klienta.
b)
Fyzioterapeut
Je nezastupitelným členem rehabilitačního, multidisciplinárního týmu. Zaměřuje se na prevenci,
diagnostiku a terapii poruch funkce pohybového systému. Fyzioterapeut nejvíce spolupracuje
s rehabilitačním lékařem a ergoterapeutem. Fyzioterapeuté vycházejí z vlastního vyšetření a
zhodnocení stavu klienta. Hodnotí svalovou sílu (pomocí svalového testu), rozsah pohybu
(goniometrie) a provádí podrobný kineziologický rozbor.
c)
Ergoterapeut
Hodnotí funkční schopnosti klienta v oblasti aktivit, které jsou pro člověka nepostradatelné.
Napomáhá klientovi řešit praktické otázky související se snížením či ztrátou soběstačnosti. Provádí
především nácvik basálních či personálních ADL = základních všedních denních činností, ke kterým se
řadí např.: příjem jídla, osobní hygiena, koupání, oblékání, nácvik přesunů, použití WC, manipulace
s předměty denní potřeby a tzv. instrumentálních ADL = rozšířené činnosti všedního dne. To jsou
činnosti potřebné pro život v domácím prostředí (především příprava jídla, nakupování, běžný úklid,
manipulace s penězi, obstarávání osobních záležitostí atd.). Důležitou oblastí ergoterapie je
doporučení vhodných kompenzačních a technických pomůcek a úpravy domácího či pracovního
prostředí (ergonomie) dle potřeb a funkčního stavu osoby. Souhrnný přehled činností ergoterapeuta
upravuje § 6, vyhlášky č. 424/ 2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných
odborných pracovníků.
Do kompetence ergoterapeuta spadají následující činnosti:

provádí ergoterapeutické vyšetření zaměřené na analýzu činností pacienta, hodnocení
senzomotoriky, mobility a lokomoce, orientační vyšetření kognitivních funkcí ve vztahu k analýze
běžných denních činností (ADL),

provádí hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL) personálních a instrumentálních
v nemocničním i ve vlastním sociálním prostředí,

provádí hodnocení v oblasti pracovních aktivit v kontextu fyzického a sociálního prostředí,

na základě ergoterapeutického vyšetření a analýzy funkčních schopností sestavuje krátkodobý a
dlouhodobý plán ergoterapie, vybírá specifické ergoterapeutické postupy a metodiky, v rámci
multidisciplinárního týmu se podílí na zpracování dlouhodobého plánu ucelené rehabilitace,

aplikuje ergoterapeutické postupy a metodiky v individuální i skupinové ergoterapii s cílem
zlepšení funkčních schopností pacienta,
Stránka | 133

navrhuje a případně zhotovuje kompenzační a technické pomůcky a učí pacienty, jimi určené
osoby a ošetřovatelský personál tyto pomůcky využívat,

poskytuje poradenské služby a instruktáže v otázkách prevence vzniku komplikací
a strukturálních změn u imobilních pacientů, spolupracují v tomto směru s ošetřovatelským
personálem a rodinnými příslušníky klienta,

zabývá se poradenstvím v oblasti adaptace a kompenzace poruch a onemocnění i v otázkách
adaptace a úprav domácího prostředí i pracovního prostředí (v rámci individuálních domácích
návštěv indikovaných lékařem),

podílí se na ergodiagnostickém vyšetření (analýza pracovních činností a zbytkového pracovního
potenciálu) a předpracovní rehabilitaci (tréninku tolerance zátěže, vytrvalosti, nácviku pracovních
dovedností apod.) a ve spolupráci s ostatními odborníky doporučuje vhodné pracovní a studijní
začlenění osob se zdravotním postižením,

ve spolupráci s ostatními odborníky se podílí na rehabilitaci kognitivních funkcí a nácviku
komunikačních a rozumových dovedností,

d)
podílí se na sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením.
Psycholog, klinický psycholog, neuropsycholog
V dnešní době i on je nezastupitelným členem týmu. V rehabilitačních centrech, na lůžkových
odděleních rehabilitace či v ambulantním provozu klinický psycholog provádí psychodiagnostiku,
kognitivní rehabilitaci, psychologické poradenství, psychoterapii a posouzení psychické způsobnosti
k určitým činnostem (např.: řízení motorových vozidel, návrat k určitému zaměstnání po úrazu či léčbě
atd.). Pro posouzení psychické způsobnosti k návratu k určitému zaměstnání využívá psycholog
nejčastěji tyto testy: test rozumových schopností – WAIS – 3 (3.verze Wechslerova inteligenčního
testu), test k posouzení paměťových funkcí – WMS (Wechslerova škála paměťových schopností),
projektivní techniky např.: FDT (kresba postavy) a Baum test, Bentonův vizuálně retenční test – při
podezření na organické postižení CNS, osobnostní dotazníky např.: osobnostní dotazník klinické
analýzy – CAQ a sebeposuzovací škála depresivity – BDI-2.
Stránka | 134
Obrázek 1 – Schéma multidisciplinárního týmu zajišťujícího ergodiagnostiku
5.4.2 Hlavní problémy ergodiagnostiky
Po důkladném vyšetření klienta (osoby se zdravotním postižením) všemi členy týmu, musíme posoudit,
zda je klient, pacient schopen: a) vrátit se do původního zaměstnání b) vrátit se do původního zaměstnání,
ale s úpravami pracovního programu c) vrátit se do původního zaměstnání, ale s úpravami prostředí d)
práce podle ergodiagnostického hodnocení jen po rekvalifikaci e) práce jen v omezeném rozsahu s finanční
pomocí částečného nebo plného invalidního důchodu f) jenom zaměstnání podle zbytkových pracovních
schopností. 109 Ekonomický efekt práce je malý a plný invalidní důchod je nutný.
a)
Pacient, klient je schopen vrátit se do původního zaměstnání
Pacient (klient) popíše své původní zaměstnání, zda vyžaduje spíše intelektuální schopnosti –
práce v kanceláři, či fyzicky náročná práce – větší nároky na přesnou a jemnou motoriku, a sdělí
své stanovisko, zda se domnívá, že se snadno vrátí do práce, nebo že očekává obtíže.
b)
Pacient (klient) je schopen vrátit se do původního zaměstnání, ale s úpravou pracovního programu
Je nutné přesně stanovit, v čem by se úprava pracovního programu projevila. Je pravděpodobné, že
úprava pracovního programu se odrazí na výši příjmu. Při velkém poklesu výdělku je možné dát
částečný invalidní důchod alespoň na přechodnou dobu.
109 KRYSKI, Marcela. Ergodiagnostika a zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Českých Budějovicích.
sociální fakulta
Stránka | 135
c)
Pacient (klient) je schopen vrátit se do původního zaměstnání, ale s úpravou prostředí
Nejčastěji se tato úprava týká architektonických bariér. (pro rehabilitanty upoutané na mechanický
či elektrický vozík). Pacient (klient) bude mít problémy dostat se do práce, s přístupností dostat se
na vlastní pracoviště a do všech dalších nezbytných místností (hygienická zařízení).
d)
Pacient (klient) je schopen práce podle ergodiagnostického hodnocení jen po rekvalifikaci
Rehabilitační pracoviště, kde ergotesting probíhá, musí mít dobrou spolupráci s úřadem práce.
Rekvalifikace je hrazena úřadem práce, ale ten je odpovědný za následné uplatnění na reálném
trhu práce. Pro rekvalifikaci se posuzuje stáří pacienta (klienta) nejvýše však do 45 roků.
Rekvalifikace by měla pokud možno navazovat na původní kvalifikaci pacienta, klienta.
e)
Pacient (klient) je schopen práce jen v omezeném rozsahu s finanční pomocí ČID nebo PID
Pacienti (klienti), kteří nedosáhnou původní výkonnosti, dostávají částečný invalidní důchod.
Důchod se stanovuje podle pomyslné hranice snížené pracovní kapacity. Podle zákona
je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla
jeho schopnost výdělečné činnosti o 66 % nebo je schopen výdělečné činnosti jen za zcela
mimořádných podmínek.
Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné schopnosti nejméně o 33 %.
Příloha k zákonu o důchodech -Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti –
tato příloha je jen administrativní, pokud nefunguje ergoterapie a ergodiagnostika. 110
f)
Pacient (klient) je schopen jenom zaměstnání podle zbytkových pracovních schopností
Invalidní důchod je jen existenční zajištění a většinou nestačí k dosažení optimální integrace při
těžkém zdravotním postižení. V současné době přejímají větší iniciativu sdružení a asociace, které
mají ve své náplni integraci zdravotně postižených osob. Jedná se o tzv. chráněné dílny – začlenit
postiženého do užitečné činnosti, byť s malým finančním efektem.
5.4.3 Ergoterapeutická hodnocení
Ergoterapeut kromě běžných ergoterapeutických postupů a testů, jako jsou Barthel index, Test úchopů
apod., využívá i některé testy speciální, např.: FIM test-Funkční míra nezávislosti (viz. níže), Test dle
Jacobsové, Test CMOP (Kanadský model lidského zaměstnávání). Bohužel v naší republice jsou všechna
110
KRYSKI, Marcela. Ergodiagnostika a zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Českých Budějovicích.
sociální fakulta
Stránka | 136
používaná hodnocení pouze nestandardizovaná. K tomu, aby mohly být standardizované, by musela Česká
asociace ergoterapeutů zakoupit všechna práva na tyto hodnocení, a vydat, je v české verzi, popř. připravit
specializované.
FIM test (funkční míra nezávislosti = Functional Indeendence Measure)
Jde o sedmiúrovňový test hodnotící základní soběstačnost. Měří to, jak je klient aktuálně schopen
vykonávat jednotlivé činnosti, ne to, co by možná mohl zvládnout. Předností FIM testu je, že současně
hodnotí schopnosti lokomoce a aktivity všedního dne s funkcemi kognitivními. Test obsahuje osmnáct
položek, každá se hodnotí škálou od sedmi do jednoho bodu. Maximum dosažených bodů je pak 126 bodů,
minimum 18 bodů.
Hodnocení je tedy sedmibodové, ještě rozdělené na dvě úrovně: nezávislý (nevyžaduje asistenci)
a závislý (vyžaduje asistenci druhé osoby) (viz. tabulka hodnocení). Klient je úplně nezávislý, pokud zvládne
popsané úkony zcela sám, bez jakékoliv modifikace, respektive bez kompenzační pomůcky či dohledu
druhé osoby = plná soběstačnost. Nebo také může být klient nezávislý s použitím kompenzační pomůcky
tzv. modifikovaná nezávislost. Pokud klient vyžaduje asistenci, je hodnocený jako částečně závislý. Tuto
částečnou závislost pak ještě rozdělujeme na supervizi = dohled (klient vyžaduje vedení, povzbuzování,
nebo oporu bez fyzického kontaktu), minimální asistence (klient vyžaduje asistenci druhé osoby, ale
vynaloží více jak 75 % nebo více úsilí při provádění činnosti), mírná asistence (klient vyžaduje více pomoci,
zvládne 50 % prováděné činnosti). Plnou závislostí pak hodnotíme klienta, který vyžaduje výraznou
asistenci (klient spolupracuje při prováděné činnosti, vynakládá více než 25 % úsilí) nebo je klient úplně
závislý na pomoci jiné osoby. 111
Praktická ukázka ergodiagnostického vyšetření osob se zdravotním znevýhodněním testem FIM:
NEZÁVISLOST
Plná soběstačnost
7
Bez využití kompenzačních pomůcek
Částečná soběstačnost
6
Kompenzační pomůcky
5
Supervize (dohled)
4
Minimální pomoc (klient + 75%)
3
Střední pomoc (klient + 50%)
2
Výrazná pomoc (klient +25%)
1
Klient = 0
Částečná
ZÁVISLOST
Plná
BEZ
POMOCI
S POMOCÍ
Tabulka 24 – tabulka hodnocení FIM testu
Testované položky:
111
KRYSKI, Marcela. Ergodiagnostika a zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Českých
Budějovicích. Č. Bud., 2007. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Stránka | 137
a) Osobní péče:









Příjem potravy
Osobní hygiena
Koupání
Oblékání – horní pol. těla
Oblékání – dolní pol. těla
Použití WC
Kontinence / Inkontinence:
Kontinence – močový měchýř
Kontinence – konečník
b) Přesuny:

Lůžko, židle, vozík

WC

Vana, sprcha
c) Lokomoce:

Chůze / Vozík

Schody
Pohybová dovednost: součet (max. 91 bodů)
d) Komunikace:

Exprese Audio+Video

Vyjadřování Verb.+Neverb.
e) Sociální dovednosti:

Sociální kontakt

Řešení problémů

Paměť

Psychické funkce:
CELKEM: součet (max. 126 bodů)
5.5
Motivační a vzdělávací program
5.5.1 Specifika a inovativní postupy psychologické práce s lidmi se zdravotním
postižením v rámci motivačních programů projektu Pro inspiraci za hranice
Stránka | 138
Pohled a hodnocení jednotlivých lektorů v rámci obsahu motivačních programů mohou být velmi
rozmanité, a to nejen z důvodu předem daného konceptu jednotlivých přednášek a postupů při práci.
Pokud lektor „narazí“ na skupinu, ve které převládají jedinci, kteří předem vyhodnotí aktivity daného bloku
jako neúčelné, zbytečné a nezajímavé, zejména vzhledem k jejich věku či handicapu, je velmi těžké
mobilizovat jednotlivé účastníky k činnosti a spolupráci. Jejich protiargumenty jsou často zaměřené na
zdůvodnění, proč se nebudou chtít touto cestou hlouběji vzdělávat („Jsem před důchodem, na co mi budou
základy angličtiny?, Moje postižení je natolik závažné, že mi zdokonalení v práci s počítačem nepomůže
odstranit limity při hledání vhodného zaměstnání.“ apod.).
Výhoda psychologické práce se skupinou je v tom, že psycholog může podle složení skupiny přizpůsobit
obsah přednášek a techniky skupinové práce tak, aby účastníky reaktivoval a motivoval ke spolupráci.
Zásadní podmínkou pro psychologa při skupinové práci se zdravotně postiženými osobami je to, aby byl
vytvořen v úvodní části dostatečný časový prostor pro sebeprezentaci jednotlivých účastníků ve spojitosti
s jejich handicapem. Účastník by měl popsat typ i stupeň svého postižení, uvést, nakolik ho daný handicap
limituje v jeho profesním i osobním životě, do jaké míry a jakým způsobem se změnil jeho život po daném
onemocnění, v případě vrozeného postižení jak se adaptoval na svou odlišnost vůči okolí, co ze svého
pohledu vnímá jako největší bariéru či důvod, proč je aktuálně neúspěšný při hledání vhodného
zaměstnání. Zde je velmi důležité si daného účastníka otypovat a zjistit, zda převládají vnitřní či vnější
faktory zdůvodňování své nezaměstnanosti či selhání při hledání práce. Pokud účastník inklinuje
k obviňování na základě vnějších příčin, bude práce s motivací samozřejmě mnohem těžší a dlouhodobější.
Naopak pokud účastník má již částečný náhled na svou situaci tím, že si uvědomuje nutnost své vlastní
změny (ať už v postoji k danému handicapu nebo situaci), je práce psychologa mnohem snadnější a
efektivnější.
Na základě úvodní sebeprezentace jednotlivých účastníků by měl psycholog zhodnotit několik činitelů
(při práci se skupinami prvního i druhého běhu se osvědčilo vést otázky a zpětnou vazbu v rámci
následujících okruhů):

Porovnat počet osob ve skupině, kteří zdůvodňují svou situaci nezaměstnanosti pouze vnějšími
faktory, s počtem lidí preferujícími vnitřní změnu jako podnět ke změně vnější. Je to nejjednodušší
způsob, jak zjistit hloubku jejich motivace a odhadnout jejich spolupráci i v dalších etapách
projektu (např. při vzdělávacích aktivitách - výuka PC a AJ a nebo při hledání zaměstnání), jak
předvídat kvalitu jejich práce během praxe v některé organizaci a zodpovědnost při plnění
povinností spojených s během projektu a kontaktem s ostatními členy realizačního týmu.

Zjistit míru heterogenity zdravotního postižení jednotlivých účastníků - jaké handicapy se v dané
skupině vyskytují a jakým způsobem by to mohlo narušit běh či možnost plnění psychologických
aktivit včetně psychodiagnostiky, např. nemožnost vyplňování testů z důvodu narušené jemné
motoriky, percepce (oslabený zrak či sluch), snížená schopnost dlouhodobě se koncentrovat, což
toto vše snižuje zpětně validitu výsledků a možnost správné interpretace.

Zjistit rovněž kromě typu postižení také stupeň, v jakém se projevuje.
Stránka | 139

Časový horizont daného postižení (kdy byl stanoven posudkovým lékařem invalidní důchod a
s jakou prognózou, jak dlouho je účastník nezaměstnaný).

Ověřit si, zda účastník potřebuje k efektivnímu plnění všech úkolů při skupinové práci nějaké
kompenzační pomůcky, případně do jaké míry je nutná úprava pracovního prostředí v učebně
(osvětlení, teplota místnosti, uspořádání stolů, používání projektorů, hlasitost nahrávek, případně
nutnost osobní asistence či pomoci při individuální práci).

Neopomenout rovněž osobnostní limity a bariéry, které mohou mít negativní vliv na průběh a
úspěšnost aktivit motivačního programu (akcentované osobnosti, silné obranné mechanismy,
agresivní opoziční tendence, extrémní úzkost, těžká životní traumata, která jedincům neumožňují
objektivní náhled na sebe samu a možnost účasti na skupinové práci).

Ve spojitosti s osobnostní sférou každého účastníka zmonitorovat kvalitu a rozměr zázemí, o které
se může účastník emočně opřít (primární nebo sekundární rodina, okruh přátel či dobrých
známých, kteří mohou v životě účastníků hrát mobilizační prvek). Nutné je rovněž zjistit, do jaké
míry je účastník ohrožen negativními dopady sociální izolace způsobené handicapem či
dlouhodobou nezaměstnaností.
Bez této úvodní hloubkové analýzy celé skupiny by neměl psycholog postupovat do další fáze skupinové
práce v rámci motivačního programu.
Každý psycholog či lektor by si měl uvědomit, že práce s osobami se zdravotním postižením je velmi
specifická a mnohem náročnější než s běžnou „zdravou“ skupinou lidí. Z toho vyplývá, že je velmi důležité
věnovat se detailně všem těmto bodům a na základě nich si sestavit pro účastníky „na míru ušitý“ program
s využitím psychologických technik a metod.
Tato hloubková analýza skupinové dynamiky pomohla psycholožce vytvořit koncept průběhu
následných individuálních pohovorů a konzultací, které mnohdy měly také terapeutický podtext. V rámci
harmonogramu projektu bylo neocenitelné a zásadní propojení skupinové práce v rámci motivačního
programu s individuálními konzultacemi a poradenstvím vedené psychologem. A to z toho důvodu, že
sociálně psychologické procesy, které proběhly ve skupinové práci a které otevřely řadu otázek a témat,
mohly být hlouběji zpracovány a objasněny v individuálních konzultacích (toto prolínání profesněporadenských a psychologických služeb zefektivňovalo celkovou pomoc a motivaci u většiny účastníků).
Další inovativní postup, který byl zařazen do projektu, se týká posledního bodu výše zmíněných okruhů
psychologické analýzy (kvalita a rozměr rodinného zázemí). Opakovaně se potvrdilo, jak zásadní vliv může
mít pro účastníka rodinné zázemí jak ve spojitosti s psychickou stabilitou, tak s motivací při hledání
vhodného zaměstnání. Primárním modelem bylo zrealizování skupinového setkání jednotlivých rodinných
členů společně s účastníky, ale z důvodu jednak nemožnosti časově sladit setkání těchto osob, jednak
z ostychu otevřeně před „cizími“ rozebírat osobní problémy či ventilovat negativní zkušenosti plynoucí
z handicapu, se psycholožka zaměřila na individuální setkání některých účastníků společně s osobami,
které jsou důležitou součástí jejich života. I zde však bylo nutné se flexibilně přizpůsobit možnostem
účastníků. U účastníků, jejichž členové rodiny bydleli nebo pracovali mimo lokalitu Moravskoslezského
kraje, byl realizován alespoň telefonický rozhovor, který rovněž dopomohl k vytvoření ucelenějšího profilu
Stránka | 140
účastníka a získání dalšího pohledu na jeho situaci. Bylo nutné však prolomit bariéry a získat si důvěru
rodinných příslušníků či přátel účastníků a nastínit hlubší smysl této psychologické práce i cíle samotného
projektu. Odlišná situace nastala u účastníků, kteří žili sami a již nikoho neměli, případně byly již
dlouhodobě přerušeny vztahy s rodinou (rodiče, děti či partneři). I toto zjištění a okruh otázek zaměřených
na vztahovou oblast mělo terapeutický vliv, neboť jsme se následně dotkli tématu samoty, opuštěnosti,
pocity zrady, ukřivděnosti, nepotřebnosti – vše podbarveno hlubokým pocitem méněcennosti a selhání. To
byl také jeden z důvodů, proč jsme do harmonogramu projektu zařadili více individuálních setkání
s psychologem (další důvody se týkaly zejména posílení motivace účastníků během realizování jednotlivých
vzdělávacích bloků a jejich aktivnější účasti na průběhu výuky vč. spolupráce s lektory).
Jednoznačně tedy z výše uvedeného a našich zkušeností načerpaných v průběhu realizace dvou
pilotních běhů motivačně-vzdělávacího programu vyplývá, že individuální i skupinová práce je stěžejní částí
takto zaměřeného programu. Inovativním prvkem, k němuž jsme byli inspirováni zahraničními partnery na
našich cestách do Polska, je pak práce s rodinnými příslušníky resp. blízkými osobami účastníků programu,
jak bylo výše popsáno.
5.5.2 Zhodnocení zapojení účastníků do programu z pohledu psycholožky
a andragožky
PSYCHOLOŽKA:
Zhodnocení aktivity a účasti frekventantů provádím na základě bodů, které jsem si stanovila pro první
fázi práce se skupinou v motivačním programu (viz výše zmíněné okruhy).
a)
faktor motivace:
Pozitivním jevem v obou skupinách bylo, že převládal počet osob, které chápaly svůj vlastní podíl na
možnosti úspěchu při znovuzapojení do pracovního procesu a možnosti využití všech aktivit v rámci
projektu pro vlastní seberozvoj. I když souběžně účastníci rekapitulovali kvalitu života před onemocněním a
po něm s konstatováním, že zdravotní postižení má samozřejmě vliv na jejich aktuální situaci
nezaměstnanosti, chápali nevhodnost použití daného handicapu jako ospravedlnění vlastní pasivity.
Potěšující rovněž byl jejich zájem o psychologická témata, někteří účastníci přispívali vlastními postřehy ze
života či na základě četby knih s touto tématikou, asi 30% účastníků se sebevzdělávala v oblasti
psychologie v rámci volnočasového koníčku. Přibližně stejné procento osob projevilo návrh, že by bylo dobré
zařadit do harmonogramu více hodin výuky zaměřené na psychologická témata pro „laiky“. Na druhou
stranu se projevil negativní vliv méně početné skupiny osob, které tento náhled postrádaly a bojkotovaly
snahu ostatních účastníků se aktivně zapojovat, například nevhodnými poznámkami, protiargumenty,
časovému protahování některých úkolů jako protestní reakci zdůrazňující „nesmyslnost“ takového počínání
a snahu vyčlenit se ze skupinové spolupráce.
b)
typ a stupeň zdravotního postižení:
Stránka | 141
Heterogenita postižení byla opravdu velká, pracovala jsem s účastníky, kteří měli zrakové postižení,
postižení jemné i hrubé motoriky různého stupně, poruchu stability páteře, neurologická onemocnění
(epilepsie, poškození mozku po úrazu), autoimunitní choroby, kloubní onemocnění omezující mobilitu
končetin, vážné psychiatrické diagnózy spojené s nutností dlouhodobé medikamentózní léčby (zejména
antidepresiva a anxiolytika), což také mělo negativní vliv na průběh a kvalitu psychologické práce a to
zejména snížením koncentrace pozornosti, kapacity krátkodobé paměti, zvýšenou unavitelností, emoční
labilitou apod.
c)
časový horizont:
Bylo patrné, že u účastníků, kteří byli nezaměstnaní již delší dobu (déle než půl roku), byla tendence
ztrácet orientaci v prostoru a čase – neznali firmy a instituce ve svém okolí, nedokázali si proto ani
vytipovat zaměstnavatele a vhodné pozice pro sebe. Neuměli systematicky hledat práci, orientovali se jen
na jedny internetové stránky (pokud vůbec uměli a chtěli pracovat s PC), práci hledali nahodile, mnozí
neměli systém a pořádek ve svém životě, nechávali věci náhodě a lehce nacházeli viníka své situace, byli
obtížně motivovatelní, málo aktivní, jejich nastartování trvalo i několik týdnů (pokud k němu došlo), byli
velmi nejistí a váhající, vyhýbali se osobním schůzkám, protože pro ně neměli vytvořen vzorec chování a
obávali se získat novou zkušenost.
Jako psychologický moment v přetrvávající nezaměstnanosti i tendenci využívat handicap jako
„zástěrku“ pro pasivitu, vystoupilo pravidlo, že čím déle bude nezaměstnanost přetrvávat, tím bude hledání
práce méně systematické, méně pravidelné a méně intenzivní. (Aby se těmto situacím předešlo, je
potřebné co nejdříve začít s rekvalifikací, přeškolováním a zvyšováním kvalifikace).
d)
míra nutnosti přizpůsobit výuku danému handicapu:
Zde bylo zásadní přistupovat velmi individuálně téměř ke každému účastníkovi a zvolit jen takový
repertoár psychologických testů a metod, které mohou handicapované osoby v dané skupině zvládnout.
Bylo nutné používat častou zpětnou vazbu jako kontrolu, zda instrukce byly dostatečně pochopeny, dále
pracovat v kratších blocích a s častějšími přestávkami, střídat různé typy činnosti, aby se lépe udržovala
pozornost účastníků, při samostatné práci bylo důležité účastníky obcházet a vést je doplňujícími otázkami,
u účastníků s metabolickými či neurologickými onemocněními bylo nutné harmonogram výuky podřídit
jejich stravovacímu režimu. U účastníka se zrakovým onemocněním jsem četla otázky testu a
zaznamenávala do archu jeho odpovědi.
e)
osobnostní limity:
Zde je nutno podotknout, že samotná realizace motivačního programu (diagnostiky i individuálních
konzultací) neprobíhala bez problémů. Práce se skupinovou dynamikou skýtala řadu komplikací
vyplývajících právě z dlouhodobé nezaměstnanosti, zdravotního postižení, negativních zkušeností při
hledání práce a kontaktech s potenciálními zaměstnavateli, a s tím pak byly spojené psychické problémy a
celková demotivace. Zhruba polovina účastníků přišla do projektu se smíšenými pocity, negativistickým
očekáváním a nedůvěrou nejen k psychologovi, ale také k cílům projektu. Mnozí byli velmi demotivováni a
rezignovali na jakoukoliv práci (nejen ve skupině, ale také v rámci procesu aktivního hledání práce). Zde
Stránka | 142
bylo nutné respektovat skutečnost, že potřebují delší čas na adaptaci a v prvé řadě bylo nutno začít
pracovat s jejich očekáváními a minulými negativními zkušenostmi. Do motivačního programu přicházeli
většinou se silnými obrannými mechanismy, jednalo se zejména o racionalizaci – zdůvodňování, proč to
nejde místo hledání způsobů, jak by to mohlo jít, opoziční postoj, projekci – promítání vlastních chyb a
negativních pocitů do okolí, obviňování druhých ze své tíživé situace (neschopné úřady práce, špatná
sociální politika, náročný parter/ka, díky němuž mám psychické problémy a nemůžu pracovat apod.).
Sama jsem však byla pozitivně překvapena, jak silně účastníci reagovali na zpětnou vazbu nejen
psychologa, ale celé skupiny. U většiny došlo k prolomení těchto obranných mechanismů, otevřeli se
možnostem terapeutické práce psychologa, čímž byl vytvořen prostor pro abreakci jejich emotivních
problémů, které se vztahovaly jak na vnitřní stresory (silné komplexy méněcennosti, negativní – mnohdy až
sebedestruktivní sebepercepci, sebepochybnosti), tak na vnější stresory (zejména jejich zdravotní postižení,
tíživá finanční situace, nízká sociální podpora v rodině a širším sociálním okolí, nízká uplatnitelnost vzdělání
v daném oboru nebo jen dosažené základní vzdělání). Z hlediska statistiky bych tento výsledek ohodnotila
70 % účastníků, kteří začali spolupracovat s psychologem na své reaktivaci, zbylých 30 % se nepodařilo
dostatečně motivovat na plný výkon a potřebovali by soustředěnější a dlouhodobější péči.
ANDRAGOŽKA:
„Kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jak se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy…“
Adrian D. Ward, Mezinárodní liga společnosti pro osoby s mentálním postižením
1. běh Motivačního a vzdělávacího programu (subjektivní reflexe):

účastníci – standardní jako z jiné skupiny handicapovaných

jejich aktivita – méně aktivní, částečně způsobeno neschopností udržet pozornost po celou
vyučovací jednotku, zhoršená slovní zásoba – většinou nečtoucí a méně komunikující osoby

snaha – někdy spíše osobní prospěchářství – „zapínali“ individuálně tehdy, když z toho cítili
prospěch pro svou osobu, o spoustě věcí byli přesvědčeni, že jsou k ničemu (to mají shodné s jinými
skupinami) – je na lektorovi, aby je přesvědčil a namotivoval

řešení problémů v rámci výuky – hlavně překonávání jejich domnělé bezvýchodnosti a
postoje nemožnosti uplatnit se na trhu práce

tématika, kterou jsem vyučovala, měla pro účastníky význam jednak z hlediska informací, které jsem
jim chtěla v rámci motivační části předat, jednak z hlediska tvarování vznikající skupiny resp. přípravy
tak složité skupiny pro následující vzdělávací bloky; z mého pohledu byly cíle výuky naplněny

naplnění očekávání účastníků – u motivační části asi ano – byť jsem po nich chtěla aktivitu; nikdy
však neslyšeli, že je něco špatně
Stránka | 143

jakákoli vzdělávací aktivita pomůže s přípravou účastníků, a to nejen OZP, k „lepšímu“ vstupu na trh
práce. Pokud ne, pak alespoň sníží možné stresy z neúspěšnosti na trhu práce a připraví je na „další
kolo“.
2. běh Motivačního a vzdělávacího programu (subjektivní reflexe):

účastníci – věkově, vzdělanostně, zájmově velmi nesourodá skupina; hůře se udržovala disciplína a
pozornost

aktivita – více aktivní, zřejmě způsobeno nemožností dlouhodobě komunikovat s kýmkoli cizím,
snaha o odvádění pozornosti od výuky svým individuálním směrem se snahou se odprezentovat,
upozornit na své problémy

řešení problémů v rámci výuky – nevykazovali předpokládanou domnělou bezvýchodnost z jejich
situace týkající se uplatnění na trhu práce, byli méně ukáznění než 1. běh, byli tam dva narušovatelé,
kteří ve snaze strhnout na sebe pozornost (rádoby vtipnými glosami) stěžovali práci lektora

cíle výuky byly splněny, snad se podařilo naplnit i očekávání účastníků

jakákoliv vzdělávací aktivita pomůže s přípravou účastníků, a to nejen OZP, k "lepšímu" vstupu na trh
práce. Pokud ne, pak alespoň "naučí" účastníky větší pokoře k trhu práce resp. k zaměstnavatelům.
Dále je naučí lepšímu sebehodnocení (nepodceňování, nepřeceňování, které se projevovalo zejména
u některých jednotlivců).
SHRNUTÍ:

V čem byl kurz inovativní? Naprosto různorodá skupina účastníků, jiná příprava, musela jsem upravit
probíraná témata a projev, byla vhodně zvolená délka "výukových" dnů s menším počtem hodin.

Jak se projevovaly zdravotní potíže těchto osob ve vztahu k výuce? Nijak zásadně, v prvních
minutách se mi podařilo navázat komunikační úrovně tak, že jednotliví účastníci mohli povyprávět
své „osudy“, měli pochopení jeden pro druhého, věděla jsem, že někdo bude potřebovat častěji
odpočívat, atd.
Poznámky pro lektory = pamatuj!:
a)
Neopomíjej základní specifika vzdělávání dospělých
b)
Měj na paměti, že jakákoli erudice stran andragogiky či speciální pedagogiky je v případě nesourodé
skupiny účastníků (handicapy vrozené x získané, smyslově x mentálně x duševně x tělesně v horším
případě kombinace, kromě toho tradičně různá věková, sociální, vzdělanostní úroveň) nedostatečná,
nutná je větší míra empatie a uplatnění životních zkušeností.
c)
Osoby se ZP přemýšlejí jinak než účastníci zdraví – svá omezení často (i neoprávněně) využívají jako
zástěrku svých neúspěchů – vzdělávacích, sociálních – a dost často to může být i oprávněné,
zejména vzhledem k tomu, že žijeme ve společnosti, která se nedostatečně stará o jejich integraci;
Stránka | 144
málokdo z nás umí s takovými lidmi komunikovat bez toho, aniž by oni poznali, že bereme ohled na
jejich omezení.
d)
Někteří z nich jsou, díky medikamentům, které jsou zvyklí konzumovat ve vyšší míře, a dost často
i v případě stresových situací, což vzdělávací akce pro ně bezesporu je, utlumeni nebo naopak
podrážděni.
e)
Nutno přizpůsobit způsoby komunikace podle handicapu jednotlivce a zároveň i většiny účastníku
ve skupině, což je velmi složité. Více než u "zdravých" skupin je pak nutno používat audiovizuální
techniku a tabuli, zřetelněji vyslovovat, hlasitěji mluvit, čitelněji psát, pomaleji a opakovaně předávat
informace – celé to jde pomaleji a co se dneska naučí, zítra opravdu nemusí znát. Vždycky je potřeba
komunikovat tak, aby se nikdo ze skupiny nemohl cítit vyčleněn. Nenutit nebo jim ani nenavrhovat
spolupráci v lektorem naplánovaných skupinách (nesmí poznat, že to tak chtěl lektor). Nebát se dívat
se na jednotlivé účastníky, i když je lektorovi nemilý handicap účastníka – víc než jindy je nutný
normální pohled z očí do očí. Eliminovat všechny rušivé elementy pro celou skupinu i pro jednotlivce
– nutno najít kompromis – teplo/zima, světlo/tma apod. Je vhodné se více než jindy ujišťovat, že
postižený účastník všemu dobře rozuměl. Potřebné informace opakovat bez nervozity, případně
pozměnit stavbu věty nebo použít jiná slova. Dbát na to, aby se všichni zúčastňovali komunikace
stejnoměrně. Povzbuzovat všechny, aby využívali dostupné kompenzační pomůcky a prostředky
sociální rehabilitace. Pokusit se vcítit do situace postiženého (pak snáze porozumíme jeho potřebám,
někdy i jeho překvapivým reakcím). Povzbuzovat vlídným zájmem, usilovat o klidné chování a
pozitivní výraz. Být vnímaví k projevům úzkosti, strachu, deprese, bolesti apod. Aktivně chránit
důstojnost jednotlivých účastníků, bránit jejich ponižování, posilovat jejich autonomii a možnost
rozhodovat o sobě. Častěji opakovat, k čemu jsme společně již došli. Ignorovat nevhodné chování,
zůstat co nejvíce v klidu.
f)
Nemluvme s handicapovaným jako s malým dítětem nebo s chudákem, kterého je třeba litovat (jsou
na to obzvlášť citliví – zejména tehdy, kdy se jim to nehodí). Pamatovat na to, že někteří z nich tam
přišli „pod nátlakem“ = neuměli v rozhodné chvíli posoudit, co právě chtějí (třeba jsou tam opravdu
jen kvůli stravenkám, protože je to pro ně finanční přilepšení), jsou pohodlní a těžko si s odstupem
několika let znovu zvykají na určitý pravidelný denní režim. A mnozí (asi většina) mají problém
s motivací – proč si něco cpát do hlavy, když je stejně nikdo kromě chráněných dílen nezaměstná a
některé kvůli jejich postižení nezaměstnají ani v těchto dílnách.
g)
S ohledem na dodržování lidských práv každý z nás může pracovat pouze s informacemi o omezení,
které mu účastníci řeknou před celou skupinou – možná by bylo vhodné, kdyby se každý z lektorů
zeptal, zda někdo může být v průběhu výuky něčím omezen.
5.5.3 Popis úlohy psychologa
Stránka | 145
Hlavní úlohou psychologa, kromě pracovně-profesní diagnostiky a řízeného, strukturovaného rozhovoru,
bylo vedení některých bloků motivačního programu, ve kterém se paralelně prolínaly dvě roviny, a to
formálně-lektorská a psychologicko-terapeutická. V rámci formální roviny jsem zabezpečovala školení a
nácvik takových dovedností a schopností, které účastníkům pomáhaly zvýšit pravděpodobnost opětovného
návratu do pracovního procesu a nalézt vhodné zaměstnání. Zahrnovalo to především zpracování
životopisu a motivačního dopisu, sebeprezentace u vývěrových řízení apod.). V druhé rovině – v
terapeutické části jsem využívala zásady a techniky terapeutické práce ve skupině. Do programu jsem
rovněž zakomponovala sociálně psychologickou problematiku orientovanou na posílení sebevědomí
účastníků, jejich sebepoznání, uvědomění si vlastní hodnoty, zvládání stresu, posílení motivace
frekventantů k řešení vlastní situace nezaměstnanosti a provedení společného reálného odhadu profesních
předpokladů ve vztahu k hledanému zaměstnání (analýza profesní i osobní kariéry).
Základním cílem práce se skupinami se zdravotním postižením v této etapě byla snaha aktivizovat a
podporovat jejich intenzivní práci na sobě a činorodost, kreativitu a motivaci při hledání zaměstnání. Každá
aktivita tohoto programu byla směřována k seberozvoji účastníků a byla realizována v intenzivních
interakcích. Cílem této etapy pomocí výše uvedené metody bylo poskytnout zážitkové zkušenosti (ne balík
informací) a pomoci je transformovat na reálné situace v životě.
Během této etapy každý účastník pracoval se svým individuálním plánem rozvoje, ve kterém si stanovil
několik kroků (od určení vlastních předností a předpokladů přes aktivní kroky, motivaci, adaptaci,
organizační změny ve svém životě či rodině apod.) s cílem podporovat podnikavost samotného účastníka.
V těchto setkáních šlo o poznávání se navzájem, prezentaci svých zkušeností se ztrátou zaměstnání a
rozbor těchto zkušeností. V těchto zkušenostech se hledaly pozitivní a reálné cesty pro další rozvoj
účastníků a jejich uplatnění. Směřovala jsem účastníky k tomu, že situace nikdy není beznadějná, má
východiska, která objeví sami a mají je ve svých rukou. Zodpověděli si otázky typu „jak se dá bojovat
s vlastní nezaměstnaností?“ „jaká povolání se pro mě hodí, kde bych se cítil dobře? apod. Provedli jsem
společně psychologický rozbor těchto povolání, pozic, určili jsme si potřebu nových dovedností, znalostí,
organizačních změn v rodině. To vše si účastník zabudoval do svého individuálního plánu rozvoje.
Jednou z důležitých aktivit projektu bylo také použití psychodiagnostiky ke zjištění profesních
a osobnostních předpokladů každého účastníka se zaměřením na jeho úspěšné hledání pracovního
uplatnění i z hlediska jeho zdravotního postižení.
Následoval závěrečný pohovor a zpracování
psychologické zprávy z diagnostiky, která jasně definovala slabé a silné stránky účastníka, a to jak v oblasti
pracovních předpokladů, tak v oblasti osobnostní.
Při vstupních prezentacích cílů a aktivit projektu byli účastníci podrobně seznámeni s obsahovou a
časovou posloupností jednotlivých etap projektu. V této fázi se u některých účastníků projevily částečné
obavy z psychologických testů a i výuky v rámci motivačních programů. Tato nejistota pocházela
z nedostatečné představivosti a minimálních zkušeností s psychologickými metodami práce, které jim ale
lektoři podrobným objasněním postupů vyvrátili tak, aby negativní pocity nebyl v kolizi se zamýšlenými cíli
aktivit. Teprve po vyplnění příslušného dotazníku, jeho vyhodnocení psychologem a seznámení účastníka
s výsledky testu se měnil dosud spíše nedůvěřivý postoj a obavy účastníků v pochopení širších souvislostí a
význam této činnosti, zejména v přímé návaznosti na budoucí uplatnění na trhu práce. Vývoj každého
Stránka | 146
účastníka byl sledován jak ze strany psychologa, tak i ze strany dalších členů realizačního týmu, a to nejen
v období od diagnostiky po ukončení motivačního programu, ale i dále v ostatních etapách projektu.
5.5.4 Osvědčené techniky pro realizaci motivačního programu

vytvoření rámce tématu, spojení tématu s životem účastníků

vytvoření zážitkové situace, vtažení do děje (hraní rolí, simulace)

iniciování diskuze, pojmenování zážitku, sdílení, emoce, propojení s rozumovým zpracováním

řízení diskuze na porozumění zážitku, jak, proč vznikl, co situace způsobila, k jakému chování vedl

zevšeobecnění zážitků na principy, postupy a postoje platné pro situace v reálu.

doplnění modely, teoriemi a zkušenostmi

využití zážitku k iniciování změny (alternativní chování uspokojivé pro danou situaci)

aplikace do praxe, jak, kdy, s jakými lidmi…

sumarizace pro skupinu

testování změny – zkouška v reálné situaci

reflexe – úspěchy a neúspěchy v realizaci nového chování, analýza
5.5.5 Cíle poradenské práce s účastníky se zdravotním postižením

znát svůj osobnostní profil a schopnost využít poznatků v praktických činnostech při hledání
zaměstnání

znát nové sociální a pracovní dovednosti a schopnost je využívat v práci i osobním životě

schopnost podniknout aktivní kroky k získání zaměstnání díky své nové motivaci, aktivitě
a kreativitě

být svým způsobem podnikavý v cestách hledání zaměstnání

schopnost pozitivního náhledu do budoucnosti a díky němu realizovat nové aktivity

schopnost efektivně pracovat se svými časovými zdroji

umět pracovat na budování svého zdravého sebepojetí

schopnost přehodnotit zaběhlá paradigmata v souladu s nároky do budoucnosti
5.5.6 Vyjádření dalších lektorů k výuce v motivačně-vzdělávacím programu
PC výuka – Český Těšín (vyjádření lektorky)
PC výuka probíhala dle mého názoru standardně. 40 vyučovacích hodin bylo rozděleno
do 10 vyučovacích dní s týdenním intervalem. Znalosti účastníků nebyly příliš odlišné a naopak menší
rozdíly přispěly ke vzájemné spolupráci při náročnějších zadáních. Klienti projektu byli v rámci svých
Stránka | 147
možností aktivní, bohužel byli opravdu limitováni svými zdravotními handicapy. Projevovala se častá
absence, která narušovala kontinuitu výuky. Bylo nutné se vracet k probraným tématům a častěji opakovat
již vysvětlené. Zdraví bylo u většiny limitující i z hlediska doby soustředění se na daný úkol. Časté a pro
výuku typické bylo odbíhání od tématu k vlastním problémům klientů.
Věřím, že smysl výuky byl naplněn, účastníci zvládnou vytvořit dokument a pomocí internetu
a e-mailové pošty jej dokážou poslat. Umějí si vyhledávat práci, zpracovat data v tabulkovém kalkulátoru,
apod.
Myslím si, že zvolená délka výuky byla přiměřena cílové skupině a rozhodně bych ji více neprotahovala.
Z toho plyne i omezenost v možnostech účastníků vrátit se na pracovní trh. Není v jejich silách pracovat pod
nátlakem a zároveň delší dobu, která odpovídá plnému pracovnímu úvazku.
PC výuka – Třinec (vyjádření lektorky)
V 2. běhu projektu nebyl pozměněn koncept výuky, tedy bylo zachováno 10 vyučovacích dnů
s týdenním intervalem. I s třineckými účastníky se potvrdilo, že 4 vyučovací hodiny denně jsou maximum,
protože ke konci dne již byla znát únava a nepozornost.
Ohromný rozdíl oproti prvnímu běhu vzdělávání se projevil v nehomogennosti skupiny vybraných
klientů. Jejich znalosti a dovednosti měly velký rozptyl, kdy jeden z účastníků byl s PC v kontaktu vůbec
poprvé a jiný již měl zkušenosti se zaměstnáním na pozici IT technika. Z tohoto důvodu jsem se snažila vést
výuku spíše individuálně. Účastníkům byla předkládána různá zadání, která dle vlastních schopností
zpracovávali, a každému bylo poskytnuto individuální poradenství či vysvětlení, při řešení problémů, se
kterými se setkali. Dalším podstatným rozdílem byly větší zdravotní handicapy, které řadě klientů
znemožňovaly docházet do výuky pravidelně. Přesto celkovou účast hodnotím kladně.
Z pohledu plánované osnovy, která měla být odučena, hodnotím běh rovněž zdařile. Nicméně je z výše
uvedeného zřejmé, že propracovanost a úprava dokumentů jednotlivých účastníků, bude značně rozdílná.
Výuku výrazně ovlivnily i osobní problémy jednotlivých klientů, kteří měli potřebu své problémy řešit
i během výuky, stejně tak byla výuka místy narušována výměnou názorů jednotlivých účastníků. Celkově byli
klienti vůči sobě navzájem netolerantní a pro mě překvapivě projevili nízkou míru emancipace.
Kurz právního minima (vyjádření lektora)
V rámci tohoto kurzu, který během projektu proběhl 2×, vždy v délce 20 vyučovacích hodin (5 × 4 vyuč.
hodiny), byli účastníci seznámeni kromě pracovněprávní problematiky také se Zákonem o zaměstnanosti
(rovné šance při přístupu k zaměstnání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.). Byl zmíněn
Zákon o sociálních službách, Zákon o sociálním zabezpečení, Zákoník práce, dále zákony o hmotné nouzi,
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Mimořádně velký zájem z řad účastníků byla
tématika oddlužení, dluhová prevence, zákon o spotřebitelském úvěru, o ochraně spotřebitele, o úpadku a
způsobech jeho řešení atp.
Stránka | 148
Z pohledu lektora – právníka byl zájem o veškerou právní problematiku obrovský, účastníci vyjadřovali
svou aktivitu kladením spousty otázek, nejednalo se však vesměs o otázky obecného charakteru, ale
o konkrétní dotazy, které měly souvislost s konkrétními problémy jednotlivých účastníků, kteří žádali
o pomoc, radu…
Z výše uvedeného je patrné, že v případě realizování dalších motivačně vzdělávacích aktivit pro osoby
zdravotně postižené, je opětovné zakomponování právního minima nanejvýš žádoucí.
5.5.7 Návrh obsahu Motivačního a vzdělávacího programu pro OZP
Na základě realizovaných dvou běhů pilotního motivačně-vzdělávacího programu pro účastníky projektu
(s místem konání v Českém Těšíně a v Třinci) doporučujeme organizacím, které se zabývají vzdělávacími,
poradenskými a dalšími souvisejícími službami pro osoby se zdravotním postižením níže uvedenou
konkrétní strukturu skupinových poradenských aktivit a vzdělávání. Při tvorbě modulového motivačněvzdělávacího programu jsme vycházeli z našich dosavadních zkušeností a znalostí z práce s osobami se ZP,
které jsme doplnili o načerpané zahraniční zkušenosti a následně také ověřené konkrétní poznatky
z realizace dvou běhů pilotního programu. Původní harmonogram, rozsah a obsah výuky jsme tedy
aktualizovali podle toho, co se nám osvědčilo, a výsledkem je tento návrh:
a) Motivační program
Získání dovedností sebeprezentace na trhu práce s důrazem na prezentaci OZP zaměstnavateli
a motivaci k práci na otevřeném trhu práce, zvládnutí prezentace zdravotního postižení jako své součásti,
která nemusí být nutně limitující. Získat a udržet si práci je přirozenou snahou člověka, který chce v dnešní
době žít běžným životem. Práce a její hledání k životu patří. Přidá-li se k tomu ještě zdravotní handicap, je
situace komplikovanější, ale není bezradná. Motivační program by měl účastníkům ukázat, že k hledání
práce je možno přistoupit aktivně i v jejich obtížné životní situaci.
Rozsah navrhujeme navýšit o 4 vyučovací hodiny, tj. celkem 24 vyučovacích hodin (6 dnů × 4 vyuč.
hodiny), 2 × týdně, z toho 3 dny by pracovala se skupinou psycholožka a 3 dny andragožka.
Obsahová náplň:

seznámení se skupinou

sebepoznání, možnosti a meze vlastní osobnosti, osobní cíle

motivace a sebemotivace, sebedůvěra, pozitivní myšlení, vůle

uznání, seberealizace

komunikační dovednosti – druhy komunikace: psaná, mluvená, verbální, neverbální, mezi

osobní, skupinová, masová), prvky sociální komunikace, zásady efektivní komunikace

asertivita, zdravé sebeprosazení, sebeřízení

péče o vzhled, zásady společenského chování

krize, stres, zvyšování odolnosti proti stresu

jak bojovat proti trémě, proti strachu z neúspěchu
Stránka | 149

problematika nezaměstnanosti, vč. dlouhodobé nezaměstnanosti

jak se připravit na konkursní a výběrová řízení

jak správně napsat životopis a motivační dopis

formy hledání zaměstnání, informační zdroje

přijímací pohovor v praxi – příprava na pracovní pohovor a nácvik komunikace

s případnými zaměstnavateli
b) Individuální poradenství
Doporučujeme min. 3 hodiny individuálního psychologického a kariérového poradenství, které se
v rámci pilotních běhů osvědčily jako jedny z nejdůležitějších metod při práci s OZP.
Hlavním cílem individuální poradenství je porozumět osobám se zdravotním postižením v jejich
obtížných životních situacích a na základě tohoto porozumění pak navrhovat, doporučovat, případně
i zajišťovat taková opatření, která vedou k jejich prospěchu a rozvoji:
 Poskytování aktuálních informací a rad při řešení osobních, partnerských a rodinných problémů, při
hledání životní orientace a při zvládání traumatických životních situací
 Motivace k saturování denního režimu, vyplnění životní náplně, rozšiřování osobních kompetencí,
prevence stagnace osobnosti, pasivity a rezignace
 Podpora klienta v samostatnosti (péče o sebe, bydlení, vzdělávání a hospodaření s finančními
prostředky)
 Zpracování písemného doporučení pro každého účastníka – rozvoj jeho samotného + možné cesty
ke znovuzapojení do pracovního procesu
 Spolupráce s rodinnými příslušníky a s bezprostředním okolím
c) Pracovněprávní minimum pro OZP
Doporučujeme ponechat stávající rozsah, tj. 20 vyuč. hodin, výuka 1 x týdně á 4 vyučovací hodiny,
celkem 5 dnů.
Cíl:
Získání dovedností, které povedou k lepší orientaci na otevřeném trhu práce, rozpoznání práv a
povinností zaměstnance, získání kompletního přehledu v legislativě zaměstnávání OZP, schopnost
efektivního prosazování svých zákonných nároků, komunikace s ÚP, zaměstnavateli a práce s informacemi.
Níže uvádíme okruhy témat, se kterými by měli být účastníci v rámci výuky seznámeni, a také
podrobnější informace k některým výukovým blokům (jde jen o jakýsi návod, na jaké oblasti se zaměřit).
Časovou dotaci jednotlivých celků ponecháváme na lektorech, kteří by měli výuku přizpůsobit struktuře
vzdělávané skupiny a jejich zájmu o jednotlivá konkrétní témata. Přihlížet je potřeba zejména ke
vzdělanostní úrovni účastníků a jejich znalostem, předchozím zkušenostem, dovednostem, požadavkům a
potřebám.
Stránka | 150
Obsahová náplň:
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Prameny:
 z. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách
 vyhl. MPSV ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádí z. č. 108/2006 Sb.
 z. č. 140/1994 Sb. o sociálním zabezpečení
 vyhl. MPSV ČR č. 182/1991
 z. č. 64/1986 Sb. o spotřebitelském úvěru
 z. č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele
 z. č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi
 z. č. 182/2009 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
 z. č. 216/2004 Sb. o rozhodčím řízení
 z. č. 262/2006 Sb. Zákoník práce
 z. č. 99/1936 Sb. občanský soudní řád
 z. č. 239/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
 vyhl. č. 388/2011 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se
zdravotním postižením
 zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci
 zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona
č. 78/1998 Sb.
Lidem se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce dle zákona
o zaměstnanosti:
 Pracovní rehabilitace: souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby
se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady
s ní spojené. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán
pracovní rehabilitace.
 Příprava k práci: zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na
základě dohody s Úřadem práce. Příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta. Tato
příprava trvá nejdéle 24 měsíců.
 Specializované rekvalifikační kurzy: jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako ostatní
rekvalifikace.
 Chráněné pracovní místo: je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním
postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být
provozováno nejméně po dobu 2 let ode dne sjednaného v dohodě.
Stránka | 151
 Chráněná pracovní dílna: je pracoviště zaměstnavatele, kde je zaměstnáno nejméně
60 % zaměstnanců se zdravotním postižením.
 Příspěvky pro zaměstnavatele: může poskytnout Úřad práce na vytvoření chráněného pracovního
místa a chráněné pracovní dílny.
Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením,
může Úřad práce uhradit náklady na přípravy k práci těchto osob.
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového
počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob.
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením: zaměstnavatelé s více než
25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve
výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsob plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru,
odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je
vzájemně kombinovat.
POSUDKOVÁ SLUŽBA
Dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem:
Pro účely sociálního zabezpečení vypracovávají posudky o zdravotním stavu ve vymezeném
rozsahu okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ), Česká správa sociálního zabezpečení
a posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Z tohoto pravidla existují některé výjimky,
zejména v systému nemocenského pojištění, kde posuzování (např. dočasné pracovní neschopnosti)
náleží ošetřujícím lékařům, jejichž činnost je lékaři OSSZ kontrolována.
Nesouhlas s posudkem:
Posudky o zdravotním stavu nejsou rozhodnutími a nelze proti nim podávat opravné prostředky.
Posudky slouží jako podklad orgánu, který podle zákona rozhoduje o dávce nebo službě. Posouzení
zdravotního stavu vždy vyžádá orgán, který o dávce nebo službě rozhoduje.
V případě nesouhlasu s rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení vydaném v prvním stupni
správního řízení lze podat odvolání k nadřízenému orgánu, a to u správního orgánu, který napadené
rozhodnutí vydal. Výjimku tvoří např. dávková rozhodnutí ve věcech důchodu, proti kterým lze podat
námitky, o nichž rozhoduje orgán, který rozhodnutí vydal. Žalobu k soudu lze za stanovených podmínek
podat až po skočení odvolacího řízení správního anebo, jde-li o věci důchodového pojištění, až po
skončení řízení o námitkách.
Stránka | 152
Pro účely odvolacího řízení podávají posudky o zdravotním stavu posudkové komise MPSV, pokud
v předcházejícím řízení podávala posudek OSSZ. Posudkové komise MPSV dále podávají posudky pro
účely soudního řízení zejména ve věcech žalob proti dávkovým rozhodnutím ve věcech důchodu.
Práva a povinnosti posudkové služby:
Posudek orgánu posudkové služby musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu občana a musí
odpovídat posudkovým kritériím zakotveným v obecně závazných právních předpisech. Při posuzování
posudkový orgán vychází z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním
stavu občanů a přihlíží i k výsledku případného vlastního vyšetření posuzované osoby. Může též
posuzovanou osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření lékařem orgánu posudkové služby anebo
vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení a poskytla další součinnost, která je potřebná k podání
posudku.
STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA
V případě zdravotního postižení se některé dávky státní sociální podpory poskytují za jiných
podmínek nebo ve vyšší částce. Dávkami, které zohledňují zdravotní stav dítěte nebo rodiče, jsou
rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna.
DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Právní předpisy:
 Z. č. 239/2011 Sb. O poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
 Vyhl. č. 388/2011 Sb. O provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se
zdravotním postižením
Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje:
 Příspěvek na mobilitu
 Příspěvek na zvláštní pomůcku
 Průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají
Kompetence:
 Krajské pobočky Úřadu práce České republiky
 Ministerstvo práce a sociálních věcí – odvolací orgán
PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Osobám, kterým byl podle zákona o sociálních službách přiznán příspěvek na péči, a osobám,
kterým byl přiznán příspěvek na mobilitu nebo příspěvek na zvláštní pomůcku, vydává krajská
Stránka | 153
pobočka Úřadu práce podle jiného právního předpisu kartu sociálních systémů, která současně
v zákonem stanovených případech slouží jako průkaz osoby s těžkým zdravotním postižením (dále jen
průkaz TP) nebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením (dále jen průkaz ZTP) anebo
průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce (dále jen průkaz ZTP/P).
Průkaz osoby se zdravotním postižením tak nahradil průkaz mimořádných výhod osvědčujících
stupeň zanikajícího institutu „mimořádné výhody“. Stávající papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P byly
nahrazeny průkazem osoby se zdravotním postižením, který zažité zkratky přebral.
Ačkoliv byl institut „mimořádných výhod zrušen, benefity, které osobám se zdravotním postižením
vyplývaly z držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P, zůstávají v platnosti.
Průkaz osoby se zdravotním postižením není samostatnou listinou, ale je součástí karty sociálních
systémů. Jednou z funkcí karty je funkce průkazu osoby se zdravotním postižením.
Průkaz TP: náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely
příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Pokud by však
tyto osoby byly neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim
průkaz ZTP/P. Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby
v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží ZTP).
Průkaz ZTP: náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely
příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a
osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo
orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Pokud osoba ve stupni závislosti II není schopna
zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jí průkaz ZTP/P (opětovně se
nesmí jednat o zletilou osobu, která tuto schopnost nemá díky úplné nebo praktické hluchotě).
Průkaz ZTP/P: náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely
příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV
(úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny
zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (s výjimkou zletilých osob, které
nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace kvůli sluchovému
postižení).
Z výše uvedeného vyplývá, že neschopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo
orientace znamená (až na výjimku zletilých osob s úplnou nebo praktickou hluchotou) průkaz ZTP/P, a
to bez ohledu na to, jaký stupeň závislosti daná osoba má.
Osoby, které nechtějí pobírat příspěvek na péči nebo příspěvek na mobilitu, ale chtějí mít průkaz
osoby se zdravotním postižením, mohou o něj požádat na krajské pobočce ÚP.
Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:
Stránka | 154
 vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou
dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení
místenky,
 přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména
stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání
placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.
Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na:
místenky,
placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních
 bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi,
trolejbusy, autobusy, metrem),
 slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a
slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.
Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:
místenky,
placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních
 bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi,
trolejbusy, autobusy, metrem),
 slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a
slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.
 bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné
vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
 bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází
průvodce.
Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod (papírové kartičky TP, ZTP,
ZTP/P) vydané podle předpisů účinných do konce roku 2011 zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to
do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31.12.2015.
Stránka | 155
SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Základní druhy sociálních služeb:
a)
sociální poradenství,
b)
služby sociální péče,
c)
služby sociální prevence.
Formy poskytování sociálních služeb:
 Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní.
 Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
 Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo
dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování.
 Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním
prostředí.
Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb:

centra denních služeb,

denní stacionáře,

týdenní stacionáře,

domovy pro osoby se zdravotním postižením,

domovy pro seniory,

domovy se zvláštním režimem,

chráněné bydlení,

azylové domy,

domy na půl cesty,

zařízení pro krizovou pomoc,

nízkoprahová denní centra,

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,

noclehárny,

terapeutické komunity,

sociální poradny,

sociálně terapeutické dílny,

centra sociálně rehabilitačních služeb,

pracoviště rané péče,

intervenční centra,

zařízení následné péče.
Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou:
Stránka | 156

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

sociální poradenství,

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

sociálně terapeutické činnosti,

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,

telefonická krizová pomoc,

nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k
sociálnímu začlenění,

podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.
Základní činnosti uvedené u jednotlivých druhů sociálních služeb jsou poskytovatelé sociálních
služeb povinni vždy zajistit. Fakultativně mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další
činnosti.
Služby sociální prevence
Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto
ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se
společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností
jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé
sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.
Je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti
osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem
výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím
zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou
terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně
rehabilitačních služeb.
Služba poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje tyto základní činnosti:
a)
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k
sociálnímu začlenění,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
Stránka | 157
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Služba podle poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb
obsahuje vedle základních činností, obsažených výše ještě tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
ODDLUŽENÍ
Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, kdy jsou dlužníkovy dluhy sjednoceny,
zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela, nezajištění do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být
dlužníkovi odpuštěn. Tento institut preferuje sociální účel před ekonomickým, má umožnit dlužníkovi
„nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu vůči věřiteli. Současně je
cílem také snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi.
Oddlužení je řešením pro ty dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské
činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti, neboť umožňuje řešit úpadek právnických
i fyzických osob, ale v obou případech za splnění předpokladu, že nejde o podnikatele.
Náležitosti návrhu na povolení oddlužení:
Návrh na povolení oddlužení podává vždy a jen dlužník sám současně s insolvenčním
návrhem. Návrh na povolení oddlužení tedy nemůže za dlužníka podat nikdo jiný. V případě, že by
věřitel dlužníka předešel a podal insolvenční návrh, pak má dlužník od jeho doručení 30denní
propadnou lhůtu na reakci – podání návrhu na povolení oddlužení a o této možnosti musí být
informován soudem. Zákon stanoví podávání návrhu na povolení oddlužení na předepsaném
formuláři, který zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti.
Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat:

označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat

údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech

údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky

návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší
K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit:
 seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo
v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil
 listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
Stránka | 158
 písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota
plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky
Osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí
návrh spolupodepsat. Dále návrh musí podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením
oddlužení souhlasí.
Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže:
 jím je sledován nepoctivý záměr
 hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich
pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí
 jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto
 dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností
v insolvenčním řízení
Schválení oddlužení
V ideálním případě soud rozhodne o povolení oddlužení. Usnesením o schválení oddlužení jsou
vázáni všichni dotčení – dlužník, věřitelé, věřitelé, kteří s návrhem nesouhlasili i věřitelé, kteří
nehlasovali. Usnesení obsahuje důležité informace pro další fáze řízení – například způsob oddlužení
(zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), určení majetku mimo
majetkovou podstatu, splátkový kalendář nebo osobu insolvenčního správce.
Po schválení oddlužení se rozhodnutí zveřejní v insolvenčním rejstříku, čímž nastává jeho
účinnost. Insolvenční správce proto může, v případě zpeněžení majetkové podstaty, prodat majetek
dlužníka, a dále postupuje jako v případě konkursu. Pokud je dlužníkem plněn splátkový kalendář,
insolvenční správce prodá majetek sloužící k zajištění, kterým se uspokojí zajištění věřitelé a dále
splácí dle splátkového kalendáře. Účinkem schválení oddlužení je také neproveditelnost exekuce a
soudního výkonu rozhodnutí.
Způsoby oddlužení
Insolvenční zákon upravuje dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty
nebo plněním splátkového kalendáře. Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných
věřitelích, kteří jej odhlasují buď na své schůzi nebo mimo ni. K výsledku hlasování soud přihlíží při
rozhodování o návrhu. V případě, kdy soud zamítne návrh na povolení oddlužení, zejména zjištěním
nepoctivého záměru dlužníka, je úpadek automaticky řešen konkursem.
Zpeněžení majetkové podstaty
Zpeněžení majetkové podstaty se týká dlužníkova majetku do okamžiku, kdy soud povolí
oddlužení, jedná se tedy o prodej majetku, který dlužník nabyl v minulosti, neboť do majetkové
Stránka | 159
podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky
schválení oddlužení. Postupuje se obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty
v konkursu.
V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud:

uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní odměně a
náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou uspokojeny

označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty

označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží,
bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé
s dlužníkem dohodli
Plnění splátkového kalendáře
Tento způsob oddlužení zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna – pohledávky
zajištěných věřitelů se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění a současně po dobu 5 let plní dlužník
pohledávky nezajištěných věřitelů podle daného poměru. Dlužník je tedy povinen měsíčně (po dobu
5 let) splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich
mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Pravděpodobnou výši splátek si můžete spočítat.
Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen:

vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu
usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat

hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné
příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře

bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému
výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání

vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu,
insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních
měsíců

nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo
věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení

neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody

nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit
Dlužník tedy začíná splácet dle splátkového kalendáře a to k cílové částce 30 % z výše
pohledávek. Tato částka je však minimum, naskytne-li se dlužníkovi další neočekávaný peněžitý či
nepeněžitý příjem (výhra, dědictví, půjčka), jedná se o mimořádnou splátku nad rámec splátkového
kalendáře a dlužník ji musí použít ke splácení. Dlužník nesmí bez souhlasu insolvenčního správce
Stránka | 160
odmítnout dar ani dědictví, jinak by se jednalo o neplatný právní úkon. Dohled nad dlužníkem
vykonává kromě insolvenčního správce také soud i věřitelé (věřitelský výbor). Dlužník je totiž povinen
každých šest měsíců (k 15.1. a 15.6.) předkládat všem třem zmíněným subjektům přehled příjmů za
uplynulých šest měsíců. Se splácením jednotlivých plateb se dlužník nesmí dostat do prodlení
delšího než 30 dnů, jinak je automaticky sankcionován nařízením konkursu.
Po 5 letech, kdy dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti, které mu byly soudem uloženy,
se řízení o oddlužení ukončí. Poté je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení
pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (bude se
jednat o všechny pohledávky, tedy i o ty nepřihlášené). Dlužníkovi jsou tedy smazány všechny dluhy
z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení. Současně ale platí, že po dobu dalších 3 let
následujících po usnesení o osvobození může soud nařídit jeho odejmutí, a to v případě, že dlužník
jednal podvodně vůči věřitelům nebo pokud byl odsouzen za úmyslný trestný čin vztahující se
k oddlužení anebo osvobození.
Co dělat když nezvládáte splácet dluhy:
1.
Pokud nemůžete splácet své dluhy, vždy jednejte a nezlehčujte svoji situaci!
Přehlížením urgencí Vašich věřitelů řešení sice oddálíte, ale nejspíše ještě ztížíte. Ochota
věřitelů vyjít Vám vstříc pak bude minimální.
2.
Udělejte si ve svých dluzích pořádek – zjistěte si komu a kolik dlužíte, výši možných splátek,
sankce za opožděné platby.
3.
Rozdělte si dluhy podle důležitosti – přednost mají dluhy s vysokými pokutami za nesplácení a
dluhy spojené s bydlením.
4.
Nikdy nesplácejte dluhy pomocí dalších půjček. Takzvané „vytloukání klínu klínem“ Vaši těžkou
situaci nejenže nevyřeší, ale pravděpodobně ještě prohloubí.
5.
V případě, že své dluhy nezvládáte splácet, jednejte se svými věřiteli o možnosti odkladu
splátek či prodloužení jejich splácení z důvodu snížení výše splátek.
6.
Neignorujte telefony, vybírejte poštu od věřitelů – odmítnutím komunikace s věřiteli nic
nevyřešíte, změna adresy či tel. čísla vám nepomůže.
7.
Další možností řešení je zvýšení Vašich příjmů. Zjistěte, zda jste za svoji práci adekvátně
ohodnocen. Pokud tomu tak není, pokuste se jednat se zaměstnavatelem o zvýšení mzdy či
vyhledat lépe placenou práci. Peníze na splátky dluhů můžete získat i díky brigádě.
8.
Omezením výdajů také získáte další finanční prostředky na splátky. Situaci projednejte
s rodinou, informujte manželku, manžela, partnera, děti a další osoby žijící s vámi ve společné
domácnosti. Udělejte přehled o tom, jaké měsíční výdaje máte. Pak se všemi členy domácnosti
pečlivě zvažte, zda nemáte výdaje, které by bylo možné omezit nebo se jich zcela vzdát.
9.
Obraťte se o radu na občanské poradny či kvalifikované právníky.
10. Prioritu přikládejte splácení dluhů souvisejících s bydlením. Dluhy na nájemném či energiích Vás
mohou připravit o bydlení!
Stránka | 161
Téma oddlužení považujeme na základě zkušeností z pilotních programů jako zvlášť důležité a
z řad klientů velice požadované.
d) Výuka PC dovedností osob se zdravotním postižením (návrh pro budoucí výuku)
Výuka PC dovedností, tak jako i ostatní části motivačně-vzdělávacího programu, by měla vést
především k dobrému pocitu ze sebe sama, ze zvládnutí nových dovedností a k celkově pozitivnějšímu
postoji jedince, jenž je omezen zdravotním handicapem.
Často je zvládnutí práce s počítačem pro osoby se zdravotním postižením obtížné, protože jejich činnost
není intuitivní, tak jako u většiny uživatelů. Schopnost ovládat PC je spíše dána naučenými postupy, což
dělá zvládnutí této dovednosti podstatně náročnější. Zařazení vzdělávání zaměřeného na schopnost
pracovat s počítačem by dle mého názoru nemělo chybět v žádném motivačně-vzdělávacím programu,
protože právě práce na PC a využití informačních technologií může jedince vyvést z izolace, do které se
často díky svému handicapu dostává.
Na základě získaných zkušeností při realizaci pilotního vzdělávání osob se zdravotním postižením bych
doporučila, aby bylo vzdělávání bezplatné, protože tato skupina osob se zpravidla nachází v tíživé finanční
situaci a proto by své peníze vynaložila zcela určitě jinak než na své další vzdělávání a zdokonalování se.
Dále bych ponechala časovou dotaci (40 VH) rozdělenou na 10 vyučovacích dnů á 4 VH, vždy jednou týdně.
Tyto dny bych však pojala jako skupinová setkání, kde by měli účastníci možnost zeptat se lektora na
problémy, na které narazili při zpracovávání individuálních zadání, a zároveň by jim bylo představeno nové
téma, jemuž by se věnovali samostatně následující týden, a to formou zpracovávání zadání různých
obtížností. Je to z toho důvodu, že skupiny mohou být velice diferencované, a to jak z hlediska již
zvládnutých znalostí a dovedností, tak z hlediska handicapu.112 Zároveň samostatnost při zpracovávání
úkolů povede k rozvíjení a stimulaci myšlení a logického uvažování, zdokonalování vyhledávání a využívání
informací, samostatnosti při hledání nejvhodnějších řešení i získání odpovědného přístupu při dodržování
termínů odevzdání jednotlivých zadání. Po ukončení vzdělávání by však měly být umožněny další
individuální konzultace.
Účastníkům vzdělávání, jež nedisponují vlastním PC, by měl být umožněn přístup k počítači
s programovým vybavením přizpůsobeným osobám se zdravotním postižením a samozřejmě s připojením
k internetu.
Vzdělávání v oblasti PC dovedností v rámci motivačně-vzdělávacího programu by mělo vést k utváření a
rozvíjení klíčových kompetencí v následujících oblastech:
1.
Seznámení s počítačem
4 VH
 spouštění a základní manipulace
112 Během pilotního ověřování vznikaly i takové rozdíly, kdy se ve výukové skupině setkali lidé, kteří s počítačem nikdy
nepřišli do styku, s lidmi kteří pracovali na pozicích IT technik.
Stránka | 162
 hardware – vlastnosti, typy, periferní zařízení
 software – operační systém, programové vybavení
2.
3.
4.
5.
Operační systém Windows

ovládání a práce s klávesnicí a myší

pracovní plocha

správa souborů: spouštění aplikací, práce s okny a objekty (složkami, soubory)

uživatelské nastavení: nabídka Start, Počítač, Ovládací panely, Vyhledávání
10 VH
Microsoft Word
10 VH

seznámení s programem: zobrazení, nastavení a uložení dokumentu, panel nástrojů

psaní, formátování a práce s textem, záhlaví a zápatí

vkládání a upravování objektů

kontrola pravopisu, tisk
Microsoft Excel

seznámení s programem: princip práce v tabulkovém kalkulátoru, panel nástrojů

vkládání dat, vzorců, grafů a dalších objektů

pokročilé formátování

tisk
Práce s internetem

základní terminologie, typy prohlížečů a jejich ovládání, možnosti vyhledávání

tvorba oblíbených položek

využití služeb – elektronická pošta, další vzdělávání, apod.
10 VH
6 VH
Výše uvedené dovednosti mohou být využitelné mj. pro sestavení životopisu a motivačního dopisu, ke
tvorbě tabulek kontaktovaných zaměstnavatelů a výsledků výběrových řízení. Znalost práce s internetem je
vhodná při vyhledávání nabídek práce, vyhledávání informací o potencionálním zaměstnavateli anebo třeba
také k výběru dalšího vzdělávání. Ovládání e-mailové pošty zase přispěje k odesílání životopisu
s motivačním dopisem jako reakci na vyhledanou nabídku.
e)
Výuka anglického jazyka pro osoby se zdravotním postižením
Znalost cizího jazyka je v současnosti velice významná, a to nejen v osobním životě člověka, kdy může
snáze cestovat, dokáže si přeložit texty oblíbených hudebních interpretů, ale i v zaměstnání, kde jsou čím
dál častěji jazykové kompetence vyžadovány.
Vzhledem k stále se rozšiřujícím možnostem a zdokonalování výukových pomůcek bych pro budoucí
výuku základů anglického jazyka zcela jistě doporučila zvýšit časovou dotaci na celkových 100 vyučovacích
hodin a alespoň polovinu této výuky bych navrhovala pracovat se vzdělávacími programy na PC. Denní
Stránka | 163
rozsah výuky by měl být zachován na 4 VH, s tím že intenzita setkání by mohla být navýšena až na tři dny
v týdnu. Toto doporučení vyplývá z pilotního ověření výuky, na základě kterého jsem přesvědčena, že by
cílová skupina delší výukové bloky nezvládla nebo by jejich pozornost a schopnost zpracovávat informace
byla minimální. Speciální výukový software by pak dokázal eliminovat rozdíly mezi jednotlivými klienty kurzu,
protože by každému umožnil postupovat dle jeho možností a schopností. Sami účastníci by si zvolili
množství cvičení, které zpracují i rychlost jejich vypracovávání. Zároveň by měla být výuka podpořena
kvalitně zpracovanou učebnicí, vždy s ohledem na handicap účastníka (větší písmo, podrobnost zpracování
jednotlivých témat, apod.).
Základy anglického jazyka v rámci motivačně-vzdělávacího programu by měly vést k utváření a rozvíjení
klíčových kompetencí v následujících oblastech, tak aby byl účastník vzdělávání schopen vypořádat se
s běžnými životními situacemi:
1.
Základní osobní údaje
16 VH
 teorie
─
abeceda a její hláskování
─
osobní a přivlastňovací zájmena
─
sloveso „být“ – tvary, tvorba záporu a otázek
─
číslovky, měsíce a dny
 praxe
2.
─
pozdravy a oslovování
─
tvorba jednoduchých vět
─
jednoduché otázky na jméno, věk, telefonní číslo, apod.
─
doplňování zájmen do vět
Rodina a přátele
16 VH
 teorie
─
členy podstatných jmen – určitý, neurčitý, nulový
─
množné číslo
─
sloveso „mít“
─
přítomný čas prostý – kladné oznamovací věty
─
přivlastňovací pád
 praxe
─
tvorba a překlady jednoduchých vět s využitím nové slovní zásoby
─
představování sebe a své rodiny
Stránka | 164
3.
─
poslechová cvičení – doplňování do vět
─
doplňování členů
Můj den a volný čas
20 VH
 teorie
─
přítomný čas prostý – zápor, otázka a krátké odpovědi
─
předložky
─
hodiny
─
použití základní modálních sloves a sloves Love, Like, Hate
 praxe
4.
─
tvorba a překlady jednoduchých vět a otázek s využitím nové slovní zásoby
─
určování času – otázky a odpovědi
─
fráze pro popis mého dne
─
čtení a doplňování chybějících slov a sloves ve správném tvaru
─
poslechová cvičení
─
procvičování doposud probrané látky
Kde bydlíme
14 VH
 teorie
─
rozšíření zásoby předložek
─
there is/there are
─
použití some, any a neurčitého členu
─
rozkazovací způsob
 praxe
─
tvorba a překlady jednoduchých vět, otázek a odpovědí zaměřených na popisy míst s využitím
nové slovní zásoby
─
5.
poslechová cvičení – určení místa, orientace ve městě, doplňování předložek
Věci kolem nás
14 VH
 teorie
─
počitatelná a nepočitatelná podstatná jména a s nimi spojené much/many/ a lot a little/few
 praxe
Stránka | 165
6.
─
tvorba a překlady jednoduchých vět, otázek a odpovědí zaměřených na nakupování, popis věcí
─
doplňování na základě poslechových cvičení
Aktivity v našem životě
20 VH
 teorie
─
přítomný čas průběhový a jeho porovnání s časem přítomným prostým
 praxe
─
tvorba a překlady jednoduchých vět, otázek a odpovědí zaměřených na použití průběhového
času
─
cvičení na rozpoznávání času přítomného prostého a času přítomného průběhového
─
procvičování veškeré probrané látky
Závěrem by měly být zmíněny zásadní principy práce s OZP:
 dodržování základních lidských práv a svobod
 nezávislost
 nediskriminační přístup – je kladen důraz na rovný přístup všech klientů
 partnerství a komunikace
 bezplatnost (pokud je to možné zajistit)
 individuální přístup
 profesionalita – odborný přístup ke klientovi
Pro další práci s OZP také doporučujeme:
 asistenci během přijímacího řízení
 asistenci přímo na pracovišti
5.6
Praxe OZP u zaměstnavatelů k ověření vlastních možností
Občanské sdružení – TRIANON jako partner projektu zabezpečoval v rámci jedné z klíčových aktivit
pracovní praxi klientů ve své chráněné dílně - provozu Separace pro recyklaci. Z prvé i druhé etapy
motivačně-vzdělávacího programu bylo vybráno po třech účastnících k následnému zařazení na praxi. Na
základě diagnostiky, hodnocení psychologů a lektorů a dle individuálních předpokladů byli tito účastníci
rozděleni takto:
Stránka | 166
 první fáze praxe probíhala po realizaci motivačně-vzdělávacího programu v Českém Těšíně a do
provozu Separace pro recyklaci v OS Trianon nastoupily dvě osoby, pro jednu osobu byla vyhledána
jiná vhodná praxe a to v ordinaci lékaře v Karviné
 druhá fáze praxe probíhala po realizaci motivačně-vzdělávacího programu v Třinci a do provozu
Separace pro recyklaci v OS Trianon nastoupily tři osoby
OS TRIANON zabezpečil pro účastníky kurzu:
 seznámení s charakterem práce a režimu provozu Separace pro recyklaci
 vstupní školení BOZP a PO
 vybavení pracovními ochrannými pomůckami (pracovní rukavice, pracovní oděv, hygienické
prostředky)
 vybavení základním ručním nářadím
 přidělení odpovědného garanta pro praxi
Organizace praxe byla operativně (denně) řízena a byl zabezpečen trvalý kontakt a komunikace
s účastníky praxe. Praktikanti v OS Trianon pracovali na separaci plastů, elektroniky a podíleli se na
zabezpečování chodu provozu. Pracovali v kolektivu zdravotně postižených, měli vytvořeny podmínky pro
ověření svých dovedností v manuální zručnosti. V průběhu praxe nedošlo ze strany účastníků k porušení
zásad BOZP a pracovní kázně.
Bezplatná odborná praxe podrobněji:
Jelikož naše organizace není přizpůsobena pro zaměstnávání žen v dílenském provozu (co se týká
sociálního zázemí pro ženy), byla první praktikantka umístěna na praxi do ordinace odborného lékaře
v Karviné. S ordinací lékaře i samotnou praktikantkou jsme byli ve stálém kontaktu, abychom se dověděli,
zda praxe probíhá dle dohodnutých podmínek, a zda jsou obě strany spokojeny. Praxe proběhla bez
problému, praktikantka se účastnila praxe dle smlouvy ve dnech 28.1.2013 – 27.2.2013, odpracovala
14 dní v celkovém počtu 84 hodin (s ohledem na stanovené ordinačních hodiny). Obě strany byly
s průběhem praxe spokojeny, a proto se následně dohodly na uzavření pracovní smlouvy. Tato naše
projektová účastnice nastoupila do pracovního poměru dne 4.3.2013 (na zkrácený úvazek).
Druhý účastník praxe byl umístěn do provozu v naší chráněné dílně. Praxe probíhala ve dnech
23.1.2013 – 22.2.2013, odpracoval 23 pracovních dní, což činilo na zkrácený úvazek 138 hodin.
S pracovním kolektivem se podílel na separaci elektronického odpadu, učil se, jak se třídí jednodruhové
plasty dle recyklačních značek. Měl možnost seznámit se s prací u mlýnů plastů.
Třetí účastník byl rovněž umístěn na praxi v naší chráněné dílně. Jeho praxe probíhala ve stejném
termínu, tedy od 23.1.2013, ale jelikož si krátce po zahájení praxe způsobil nepracovní úraz a následně
ještě onemocněl, dohodli jsme se, že mu umožníme, aby po vyléčení jeho praxe pokračovala a původní
termín realizace byl prodloužen. Pro jeho kladný přístup k práci a snahu podávat kvalitní výkon byla s tímto
praktikantem podepsána pracovní smlouva od 1.5.2013 na zkrácený úvazek.
Stránka | 167
V druhé etapě nastoupily na praxi dvě ženy a jeden muž. Všichni tři byli umístění na praxi v naší
organizaci v termínu od 19.4.2013 do 19.5.2013 na poloviční úvazky, celkem praxe trvala 21 pracovních
dní, tj. 84 hodin.
Pro ženy byla provizorně upravena kancelář, aby se mohly nerušeně převléknout a uložit si své osobní
věci. V prvním týdnu spolupracovaly s obslužným personálem, aby poznaly všechny prostory v naší
organizaci, o které je třeba se starat a udržovat je. V dalším období začaly pracovat v dílně a taktéž jim byly
určeny jednoduché pomocné práce v administrativě (šlo např. o skartaci nepotřebných tiskovin, třídění
různých písemných materiálů, atd.). Na provozu si vyzkoušely separování barevných kovů jako je měď
z drobných částí elektronických zařízení a třídění různých drobných součástek.
Poslední účastník byl zařazen do provozu separace, kde byl zaučován při třídění plastů dle jednotlivých
recyklačních značek a vzhledem ke svému postižení mu byly přidělovány takové práce, aby nezatěžovaly
jeho zdravotní stav. Vyzkoušel si všechny práce a velmi usiluje o získání pracovní smlouvy.
Účastníky praxe jsme v krátkém anonymním dotazníku poprosili o odpovědi na otázky, které se týkají jejich
cesty za pracovním uplatněním (jeden z účastníků na otázky neodpověděl):
Klient 1:
1)
Jak dlouho jste nezaměstnaná?
Asi 6 let a z toho 3 roky na mateřské dovolené.
2)
Jak se Vám daří hledat práci, jaký vliv mělo Vaše zdravotní postižení na vyhledávání práce a s jakou
odezvou jste se setkala u zaměstnavatelů?
Práci jsem hledala velmi intenzivně - telefonicky, e-mailem, osobním předáváním životopisů
personalistům ve firmách; dosud však bylo vše bez efektu. Odpověď byla obdobná, ozveme se apod.,
s epilepsií můžete vykonávat máloco …
3)
Jaké to bylo v osobním životě?
V osobním životě jsem se s handicapem vyrovnala.
4)
Co Vám dal projekt?
Seznámení s novými lidmi, pobyt v příjemném kolektivu a samotný kurz mi dal další znalosti a
zkušenosti.
5)
Jak jste spokojená s dosavadní prací?
S praxí ve firmě Trianon jsem velmi spokojená.
6)
Co si přejete do budoucna?
Zabezpečit svou rodinu, tudíž mít práci.
Klient 2:
1)
Stránka | 168
3 roky
2)
Práci hledám stále bez úspěchu, zkouším to přes internet, oslovuji chráněné dílny a nejrůznější
zaměstnavatele. Všude, kde to jen jde, se ptám na poloviční pracovní úvazek vyhovující mému
zdravotnímu stavu. Je to však velmi těžké…
3)
Jaké to bylo i v osobním životě?
Jako na houpačce.
4)
Začlenit se znovu do pracovního procesu, získat nové zkušenosti.
5)
V rámci praxe jsem spokojená, odpovídá to mému zdravotnímu postižení.
6)
Zdraví a práci na poloviční úvazek, která mě bude bavit a abych mohla být prospěšná a užitečná.
Klient 3:
1)
Půl roku, protože před tím jsem pracovala v chráněné dílně Ergon. Neviděla jsem však žádnou
perspektivu před sebou.
2)
Bylo to velmi těžké a odmítali mě okamžitě anebo s tím, že se ozvou, ale nikdy se tak nestalo.
3)
Těžké, ani se mi nechce o tom mluvit.
4)
Byla jsem ráda, že jsem opět po dlouhé době mezi lidmi, ve výuce počítačů a v motivační části
(zejména při probírání psychologie) jsem se hodně dozvěděla, ale angličtina byla náročná a
potřebovala bych více času. Na druhé straně s lektory jsem byla velmi spokojená.
5)
Jsem velice spokojená, máme výborný kolektiv a prací jsem nadšená a velmi mě baví. Podle minulého
zaměstnání se to nedá srovnat.
6)
Hlavně zdraví a možnost dál pracovat.
Klient 4:
1)
Jak dlouho jste nezaměstnaný?
Stránka | 169
Pět měsíců.
2)
odezvou jste se setkal u zaměstnavatelů?
U zaměstnavatele OS Trianonu v Českém Těšíně jsem se setkal se slušným a vstřícným chováním.
3)
V osobním životě se bez práce cítím nepotřebným pro společnost. Mám komplexy kvůli zdravotnímu
stavu.
4)
Projekt mi dal základy týkající se práva a práce na PC. Anglický jazyk byl, asi vzhledem k mému věku,
těžký.
5)
Jak jste spokojený s dosavadní prací?
V Trianonu je práce, kde se cítím spokojeně a má pocit, že jsem potřebný. Myslím si, že tuto práci
zvládnu.
6)
Přál bych si být zdráv, což je nemožné, takže bych byl spokojen, kdyby mi můj zdravotní stav dovolil
dělat vše, jako doposud.
Klient 5:
1)
Jak dlouho jste nezaměstnaný?
2,5 roku.
2)
odezvou jste se setkal u zaměstnavatelů?
Postižení mělo a má při hledání práce velký vliv, zaměstnavatelé mě odmítají mj. kvůli obavy ze
zhoršení zdravotního stavu.
3)
V osobním životě jsem se přizpůsobil.
4)
Kontakt s lidmi, opětovné zapojení se do práce.
5)
Jak jste spokojený s dosavadní prací?
Ano, jsem spokojen.
6)
Přál bych si, aby se můj zdravotní stav nezhoršil.
5.7
Příběhy účastníků projektu „Pro inspiraci za hranice“
Stránka | 170
Při hodnocení a rekapitulaci projektu chceme na doplnění uvést příklady dvou našich účastníků, kteří
nejen zdárně absolvovali všechny etapy tohoto projektu, ale na základě jejich zpětné vazby i společných
poradenských i terapeutických setkávání můžeme shrnout pozitivní dopad působení klíčových aktivit
projektu na jejich život, i jakým způsobem je to obohatilo na rovině osobnostní i profesní. Rádi bychom
touto cestou uzavřeli naše několikaměsíční získávání inspirace za hranicemi našimi vlastními inspirativními
„příklady z praxe“.
Nejdříve popíšeme profil jedné z účastnic. Je to žena, která je vyučena, po absolvování střední školy
vykonávala řadu profesí v manuální sféře (ale mimo vyučenou oblast). Tato žena spadá do kategorie osob
se zdravotním postižením neurologického původu, toto onemocnění bylo diagnostikováno již v dětství. Lze
se domnívat, že zdravotní anamnéza této ženy je silně propojena s její osobní a rodinnou anamnézou (na
vzniku i průběhu této nemoci se dle mého názoru velkou měrou podílel psychický stav účastnice a s tím
spojený způsob výchovy a vedení jejích rodičů). První kontakt s účastnicí probíhal v rámci motivačního
programu, kde byly výukové bloky zaměřeny na seberozvoj jedince jak v osobnostním, tak profesním
kontextu. Tato účastnice se již od počátku projevovala asertivně, extrovertně, nečinilo jí obtíže komunikovat
před skupinou, otevřeně s ostatními sdílela své zkušenosti v rámci profesní dráhy, i když s poněkud
negativním nádechem. Popisovala, nakolik její zdravotní stav ovlivňuje možnost znovunalezení práce,
rovněž líčila negativní zkušenosti s bývalými zaměstnavateli a „oprávněné“ obavy z budoucnosti ve
spojitosti s pracovními podmínkami, které by jí nevyhovovaly jak po stránce osobnostních předpokladů, tak
po stránce zdravotní. Výrazným znakem bylo, že vždy jakékoliv komunikační téma ukončovala velice
pozitivně způsobem, že je jinak naprosto vyrovnaná, v pohodě, bez jiných problémů. Také se stylizovala do
skupinové role, ve které druhé sebevědomě usměrňovala, aby byli průbojní, nenechali si nic líbit, říkali
„natvrdo“ svůj názor a nikdy se nevzdávali. Z osobních informací však tato účastnice před skupinou neřekla
téměř nic.
V průběhu individuálních setkávání s psychologem a profesním poradcem byly zjištěny zásadní
informace, zejména osobnostního rázu, které odkrývaly klíčové jádro neúspěšného uplatnění na trhu práce,
přes všechny její „klady“, které prezentovala před skupinou. Bylo zjištěno, že prožila nesmírně těžké dětství
i dospívání, které bylo pod vedením velmi dominantních rodičů, jejichž styl výchovy obsahoval řadu
agresivních projevů (čelila jak psychickému, tak fyzickému násilí). Vnější reakcí na rodičovskou autoritu byly
u této účastnice projevy submise, střídající se se vzdorem. Klíčové však byly vnitřní obranné reakce,
zejména popření a potlačení, které vedly k vytvoření velmi negativního sebeobrazu a hlubokého pocitu
méněcennosti. Naučila se však tento postoj před okolím skrývat a kompenzovat naopak zdůrazňováním
sebevědomého chování.
Při profesní analýze psycholožka na tento problém nevíry v sebe sama opět narazila, tato žena
nedokázala objektivně zhodnotit své pracovní kvality a povahové rysy, obávala se z neúspěchu,
že nezvládne splnit požadavky kladené tímto projektem ve spojitosti s výukou (zejména anglického jazyka).
Dále si nedokázala představit, při stanovování další profesní dráhy, vyšší pracovní pozice, než jaké doposud
vykovávala. V každém ohledu se velmi podceňovala. Obávala se, že zklame jak sebe, tak okolí.
Na základě úspěšného absolvování všech aktivit projektu a spolupráci realizačního týmu se podařilo
prolomit psychické bloky této ženy a nastartovat motivaci a touhu pracovat na rozvoji svého potenciálu,
Stránka | 171
který byl doposud brzděn nízkým sebevědomím a strachem ze selhání. Velký úspěch vnímáme také v tom,
že tato žena přestala používat svůj zdravotní handicap jako důvod či ospravedlnění, proč nemůže
plnohodnotně pracovat. I přes počáteční obavy zjistila, že zvládla úspěšně jak výuku anglického jazyka, tak
obsluhu počítače, rovněž po celou dobu projektu byla posilována přímou, pozitivní zpětnou vazbou ze strany
lektorů.
Na základě těchto pozitivních výsledků a kladných referencí se podařilo členy realizačního týmu
zprostředkovat osobní pohovor této ženy s potenciálním zaměstnavatelem a realizovat následný nástup do
zaměstnání na zkrácený úvazek. Jedná se o pracovní pozici v administrativě, kterou si účastnice vždy přála
vykonávat, ale nevěřila si, že by tuto kvalifikovanou práci dokázala kvalitně zvládnout. V tomto zaměstnání
účastnice stále pracuje, velmi se zde realizuje, rovněž zaměstnavatel dokládá pozitivní zpětnou vazbu
ohledně kvality výkonu práce naši účastnice.
Druhou ukázkou je příběh muže, jehož osud začínal a vyvíjel se úplně odlišnou (dá se říci téměř
protikladnou) cestou než život ženy v předchozím líčení. Tento mladý muž vystudoval střední průmyslovou
školu elektrotechnickou a v obdobném technickém směru se také vyvíjela jeho profesní dráha po maturitě.
Do projektu vstoupil jako osoba se zdravotním postižením vysokého stupně (v porovnání se zdravotní
anamnézou ostatních účastníků projektu se dá říci i nejtěžším handicapem). Tento muž neměl na počátku
jasnou představu o tom, co vše může od projektu očekávat vzhledem k jeho velké bariéře zdravotního
postižení. Jeho postoj byl spíše skeptický, rezignovaný, v jeho mentálním konceptu byla zřetelná snaha
vnímat jakoukoliv možnost jeho seberozvoje v osobním i profesním životě v budoucnosti jako nereálnou.
Do svých téměř 30 let žil tento účastník, dle jeho slov, „naplno“, měl spoustu přátel a koníčků,
realizoval se ve sportu i cestování, rád zdolával životní výzvy, když si stanovil nějaký cíl, nic ho nedokázalo
zastavit v cestě za jeho dosažením. Zlom a zásadní obrat v jeho životě nastal po těžkém úrazu, při kterém
došlo k poranění mozku s následným nevratným poškozením percepčně-kognitivních i motorických funkcí.
Po psychické i fyzické stránce musel začít úplně od začátku, neboť se rozpadla jeho identita (vzhledem
k retrográdní amnézii si nepamatoval nic ze své minulosti před úrazem mozku, žádné sebepojetí, rovněž
nepoznával členy své rodiny a ostatní blízké ze svého okolí). Učil se znovu mluvit, chodit a celkově fungovat
ve vnější realitě.
V průběhu motivačního programu se tento muž projevoval spíše jako pasivnějšího člen skupiny. Jeho
pasivita nebyla podmíněna trémou či nejistotou při vystupování před skupinou, spíše mu vyhovovala role
pozorovatele bez větší potřeby sdílet svůj příběh, domníváme se, že v jeho pasivnějším postoji hrála roli
i jeho nevyjasněná motivace využití možností projektu pro vlastní posun.
Během individuálních konzultací a terapií bylo zásadní pracovat na hlubší akceptaci životní etapy, která
se začala odvíjet u tohoto muže po úrazu hlavy s trvalými následky. Dále jsme zpracovávali profesní
i osobnostní perspektivu do budoucnosti v souladu s jeho zdravotními možnostmi. Cílem bylo naučit tohoto
muže znovu plánovat krátkodobé i dlouhodobé cíle na bázi dílčích kroků, které mu byly zprostředkovány
skrze tento projekt. Bylo velmi zjevné, že účast v projektu mu také pomohla vyjít ze sociální izolace a znovu
stimulovat sebe samého skrze spouštěče v podobě nových lidí a situací, dále rozptýlit se komunikací
s ostatními a možností otevřeně mluvit o svých pocitech.
Stránka | 172
Také tento muž zažil, na základě úspěšného absolvování výukových bloků, objektivní potvrzení toho, že
se může – i přes své vážné zdravotní postižení - v životě posunovat dál. Všichni lidé z realizačního týmu se
mu snažili vštěpovat filozofii, že mu život nekončí, naopak mu začíná nový život v jiných rozměrech jak
v profesní, tak osobní oblasti, a že fixováním tohoto přesvědčení dostane sílu k dalšímu postupu na své
cestě. Při závěrečné individuální terapii provedl znovu rekapitulaci svých možností s rozhodnutím provést
radikální změnu odstěhováním se za svou rodinou do Čech a věnovat se rekonstrukci rodinného domku.
U tohoto muže vnímáme jako největší úspěch tento pozitivní obrat ve spojitosti s novou motivací, chutí žít a
znovu hledat a plánovat nové životní možností.
Stránka | 173
6.
Závěr
Jak vyplývá ze zkušeností žadatele i partnerů, cílová skupina osob se zdravotním postižením má zájem
o účinnou pomoc při hledání vhodného pracovního uplatnění. Trvalým problémem však v našem regionu je
ten fakt, že je velmi málo pracovních míst, která by mohla být obsazena osobami se zdravotním postižením
a jen málo firem, které věnují problematice zaměstnávání OZP prostor, který si zaslouží. Proces hledání
uplatnění pro zájemce o práci z řad OZP tak při veškeré snaze všech zúčastněných subjektů mnohdy
nevede ke kýženému výsledku.
Věříme, že výstupy projektových aktivit následně využijí další cílové skupiny tohoto projektu, kterými
jsou úřady práce a nestátní neziskové organizace, při své práci s handicapovanými osobami. Proto jsme se
v této metodické příručce snažili nejen popsat současný stav při začleňování OZP na trh práce vč.
subjektivních i objektivních bariér, ale dát také dostatek námětů ze zahraničí a příkladů „dobré praxe“, ze
kterých je možno čerpat inspiraci.
Naším cílem bylo také ověřit teoretické postupy, znalosti a náměty přímo v reálné práci s osobami
s nejrůznějšími zdravotními handicapy. Přesvědčili jsme se o tom, že proces začleňování těchto osob na trh
práce není snadný ani pro ně, ani pro ty, kteří se jim snaží pomáhat. Osoby se zdravotním postižením mají
totiž mnohdy více vnitřních bariér a zakořeněných předsudků, než by odpovídalo jejich zdravotnímu
omezení. Totéž však lze říci i o zaměstnavatelích, u nichž je mnohdy velmi těžké hledat pochopení a chuť
dát handicapovanému šanci.
Proto se tyto dvě strany, v ekonomickém pojetí nabídka s poptávkou, setkávají jen velmi obtížně a
v některých případech pouze tehdy, je-li přítomen potřebný motivační faktor. U potenciálního zaměstnance,
osoby se ZP, je to zejména chuť pracovat, flexibilita, zodpovědnost a ochota učit se novým věcem. Pokud
má takovýto člověk i potřebné kompetence (znalosti a dovednosti), na což jsme se snažili v rámci
projektových aktivit (zejména při realizaci motivačně-vzdělávacího programu) poukázat, jsou šance na
uplatnění OZP v zaměstnání mnohem vyšší. U zaměstnavatele je pak motivátorem pro zaměstnání OZP
určitá míra sociálního cítění, ochota podstoupit riziko anebo finanční motivace. Ne nadarmo jsou projekty
Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost či prostředky aktivní politiky zaměstnanosti zajišťované
úřady práce mj. zaměřeny i na poskytování mzdových dotací na podporu zaměstnávání zdravotně
postižených osob. Lze říci, že u této skupiny osob má kompenzace mzdových nákladů zaměstnavateli své
opodstatnění a může tak výrazně přispět k podpoře zaměstnanosti OZP.
Ruku v ruce se snahou pomoci osobám se zdravotním postižením při hledání zaměstnání by vždy mělo
jít také posilování jejich sebevědomí, podpora motivace „postavit se na vlastní nohy“ a nasměrování na
cestu hledání řešení a nikoliv překážek. Jak se při práci s osobami se zdravotním postižením ukázalo, je
mnohdy velmi složité změnit jejich smýšlení a navést je na cestu pozitivního přístupu. Je pochopitelné, že se
díky negativním životním zkušenostem a opakovaným neúspěchům při hledání zaměstnání staví do role
společenských outsiderů, nicméně právě tento jejich postoj jim následně brání v prolomení „permanentní
smůly“. A tak dochází k začarovanému kruhu, ze kterého je velmi obtížná cesta ven. Vždyť který
Stránka | 174
zaměstnavatel by chtěl do pracovního kolektivu přijmout „životem otráveného pesimistu“, který se
schovává za své postižení a všude kolem sebe vidí pouze křivdu? Kdo by chtěl spolupracovat s člověkem,
který nejdříve vyjmenuje svá omezení, obavy, poukáže na své limity a hraniční možnosti, aniž by zmínil své
přednosti, schopnosti a zejména chuť pracovat? A právě zde je prostor pro poradenské služby a pomoc
psychologů. Snažili jsme se při realizaci pilotního motivačně-vzdělávacího programu tyto záležitosti
akcentovat a zaměřit se na hledání vhodných motivačních faktorů. Proto je výstupem projektu mimo jiné
návrh výukově motivačního kurzu, který by mohl pomoci osobám s handicapy nejen získat nezbytné
kompetence požadované trhem práce (práce s PC, základní znalosti angličtiny, právní povědomí,
komunikativní dovednosti a schopnost sebeprezentace), ale také posílit jejich sebevědomí a víru ve své
vlastní možnosti a schopnosti.
Do projektových aktivit bylo zařazeno 21 účastníků. Tito absolvovali motivačně-vzdělávací program a
získali osvědčení. Poté bylo vybráno 6 osob, kteří nastoupili na bezplatnou praxi. Z těchto následně získaly
dvě osoby pracovní uplatnění, jelikož se na pracovišti zaměstnavatele osvědčili. Všem účastníkům projektu
bylo průběžně vyhledáváno vhodné pracovní uplatnění a dalšímu účastníkovi programu se již také podařilo
díky projektovým aktivitám získat plnohodnotné zaměstnání. To znamená, že projekt k aktuálnímu datu
pomohl téměř 15 % zařazených účastníků a další pracovní poměry jsou ve fázi projednávání.
K projektovým výstupům nám významně pomohli naši zahraniční partneři - Úrad práce, sociál-nych vecí
a rodiny v Námestove ze Slovenska a Bielskie Stowarzyszenie Artystyczne "TEATR GRODZKI" a
Stowarzyszenie Centrum Rozwoju Inicjatyw Społecznych, z Polska, za což jim velice děkujeme. Naše díky jim
patří nejen za prezentované informace, náměty a příklady „dobré praxe“, ale také za skvělé organizační
zajištění našich zahraničních pracovních cest v průběhu let 2011–2013. Díky partnerům jsme se tedy
podívali do Námestova, Bialsko-Biale, Rybnika, Lalik a navštívili řadu zajímavých organizací, institucí a
chráněných dílen. S pomocí tohoto mezinárodního partnerství jsme tedy mohli úspěšně zrealizovat a
zakončit projekt „Pro inspiraci za hranice“, jehož přidanou hodnotou byla také velmi příjemná spolupráce a
nově navázané kontakty.
Všem zúčastněným osobám a partnerským organizacím
tedy patří náš velký dík!
Realizační tým projektu složený z organizací:
Kvalifikační a personální agentura, o. p. s., Třinec
EDLiT s.r.o., Třinec
Občanské sdružení TRIANON, Český Těšín
Stránka | 175
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Vývoj počtu evidovaných uchazečů OZP o zaměstnání ............................................................ 12
Tabulka 2 – Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech MSK
(údaje jsou uvedeny v %) .............................................................................................................................. 13
Tabulka 3 – Podíl OZP v krajích s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností k 31.12.2012................................. 13
Tabulka 4 – Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP?
Pokud ano, s jakými? .................................................................................................................................... 18
Tabulka 5 – Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa ......................................................... 19
Tabulka 6 – Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů............ 20
Tabulka 7 – Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací
o možnostech zaměstnávání OZP ................................................................................................................. 21
Tabulka 8 – Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká?......................................................... 22
Tabulka 9 – Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP?.............................................................. 23
Tabulka 10 – Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP)
pomáhající OZP s hledáním práce................................................................................................................. 24
Tabulka 11 – Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? ............................................. 25
Tabulka 12 – Počet vystřídaných zaměstnání............................................................................................... 26
Tabulka 13 – Způsoby hledání práce............................................................................................................ 27
Tabulka 14 – Pohlaví respondentů ............................................................................................................... 27
Tabulka 15 – Věková kategorie respondentů ............................................................................................... 28
Tabulka 16 – Typy zdravotního postižení respondentů ................................................................................. 29
Tabulka 17 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ............................................................................... 30
Tabulka 18 – Bydliště respondentů .............................................................................................................. 31
Tabulka 19 – Výška dofinancování ke mzdě (je závazná od 01. 01. 2012) ................................................. 35
Tabulka 20 –Typologie osobnosti MBTI ...................................................................................................... 120
Tabulka 21 – SWOT analýza ....................................................................................................................... 122
Tabulka 22 – Hollandovy osobnostní typy, jejich charakteristické činnosti a předpokládané schopnosti .. 127
Tabulka 23 – Hollandova typologie pracovních prostředí a povolání, jejich nároků a požadavků .............. 128
Tabulka 24 – tabulka hodnocení FIM testu ................................................................................................ 136
Stránka | 176
Seznam grafů
Graf 1 – Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP?
Pokud ano, s jakými?..................................................................................................................................... 19
Graf 2 – Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa ............................................................... 20
Graf 3 – Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů.................. 21
Graf 4 – Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech
zaměstnávání OZP......................................................................................................................................... 22
Graf 5 – Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? ............................................................... 22
Graf 6 – Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? .................................................................... 23
Graf 7 – Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP)
pomáhající OZP s hledáním práce ................................................................................................................. 24
Graf 8 – Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? ..................................................... 25
Graf 9 – Počet vystřídaných zaměstnání ....................................................................................................... 26
Graf 10 – Způsoby hledání práce .................................................................................................................. 27
Graf 11 – Pohlaví respondentů ..................................................................................................................... 28
Graf 12 – Věková kategorie respondentů ..................................................................................................... 28
Graf 13 – Typy zdravotního postižení respondentů ....................................................................................... 29
Graf 14 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ..................................................................................... 30
Graf 15 – Bydliště respondentů .................................................................................................................... 31
Stránka | 177
Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím
Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního
rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/51.00076.
Partnery projektu jsou: EDLiT s. r. o. a Občanské sdružení TRIANON
Kvalifikační a personální agentura, o. p. s.,
nestátní nezisková organizace
Sídlo: ul. Závodní 815, Třinec, 739 61
Pobočka: ul. Velebnovského 180, Jablunkov, 739 91
www.kapa-ops.cz, www.kapa-ops.cz

Jak začlenit OZP na trh práce

Transkript

Podobné dokumenty

PERSONALISTIKA A ŘÍZENÍ

Supp. 2/2015 Syndrom diabetické nohy

Katalog 2013 - Aeduca

Technologie počítačových sítí - Katedra technické a informační

celý dokument

Liberecké listy č. 2007/14

zde - Eufonie

Informační bulletin ČAE - Česká Asociace Ergoterapeutů

Teorie a praxe strukturovaných doléčovacích programů - P

Bulletin 11-12/2015

sborník produktů

Stáhněte si PDF Akademického bulletinu

Podzim 2012PDF - FOKUS České Budějovice

Krnovské listy č. 06/2016

soubor - Domov pod hradem Žampach

Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D.

didaktická příručka - Ústav sociálních inovací