Ukázka z knihy

Komentáře

Transkript

Ukázka z knihy
40 Základní kurzy
Základní kurzy
Již při stavbě domu můžeme připravit prostor pro vybudování vodních zdrojů.
Například tím, že využijeme stavební stroje, které máme k dispozici. Avšak i následně můžeme ve vlastní režii realizovat různé projekty.
 Jak získat vlastní vodu?
 Jak lze při stavbě nádrží využít beton?
 Na co je třeba dávat pozor při stavbě zdiva?
 Jak se správně umístí čerpadlo?
Žádný učený ještě z nebe nespadl! S radostí ze řemeslné aktivity a s trochou cviku si mohou také domácí kutilové osvojit dovednosti potřebné pro zpracování
různých stavebních materiálů.
Základní kurzy 41
STAVBA NÁDRŽÍ A RAŽENÝCH
STUDNÍ
Již při stavbě domu lze v souvislosti
s bagrováním rozpoznat půdní profil.
Pozemky v nížinách kolem řek často
mívají štěrkovou nebo písčitou půdu
s vysokým stavem podzemní vody.
Tady se vyplatí už při stavbě
domu vyhloubit do země studnu,
která bude sahat až k hladině spodní
vody. Vsazení těžkých betonových
skruží lze pomocí bagru provést
snadno, navíc se tyto většinou dodávají autojeřábem, který je zvedne
a spustí do připravené jámy.
Jestliže pozemek zahrady nemá
půdu vedoucí spodní vodu, vyplatí se
zřídit vlastní zásobní nádrž. K tomu
pak slouží cisterna se dnem. Po zavedení plastové trubky zachycuje dešťovou vodu ze střechy.
Osvědčily se plastové cisterny,
které se taktéž zapouštějí do země.
Cisternu můžeme samozřejmě
TIP
Jestliže používáte pro napájení
brouzdaliště nebo vodních hříček spodní či dešťovou vodu,
vyplatí se udělat analýzu vzorku
vody. Pokyny nebo adresy laboratoří dostanete u příslušných
vodáren.
zabudovat ještě i dodatečně. Ovšem
pak již bohužel nelze zabránit poškození zahrady.
Pokud můžete využívat zásobu
spodní či dešťové vody, otevírá se vám
široká škála možností. Vlastní voda je
ideální jak na zalévání zahrady, tak
i k napájení potoka či umělé nádrže,
zvláště když je k dispozici zdarma
a kvalita vody pro tento záměr v každém případě vyhovuje.
Napojování
dešťové roury
Velké cisterny, které jsou v zahradě
zapuštěny do země, se opatří vhodnými přípojkami na okapový systém
hned po zahloubení do půdy. Nesmí se
zapomínat na přepad s odpovídajícím
napojením na kanalizaci. Malé dešťové zásobníky, které jsou vybudovány
nebo zřízeny dodatečně, lze zásobovat
pomocí speciálních sběračů dešťové
vody. Taková zařízení s hadicovou přípojkou či klapkou dostanete v hobbymarketech. Namontovat je lze kdykoliv.
Nezřídka jsou dešťové svody na domě
k tomuto účelu již připraveny. Musí se
pouze odmontovat, což je s křídlatými šrouby snadné. Poté, co kus roury
vyjmeme, jednoduše nasadíme sběrač.
Kopání studny
Ražené studny
Osvědčenou metodou, jak přijít ke spodní vodě, je narážení studní. Do země se zarazí zarážecí filtr,
tj. zhruba 1 m dlouhá trubka s ocelovým hrotem ve spodní části, po délce
provrtaná dírkami, obalená jemným
mosazným sítem a nahoře zakončená
závitem. Filtr se prodlužuje trubkami
a zaráží stále dál, dokud nedosáhneme na spodní vodu. Tuto metodu lze
doporučit samozřejmě pouze na písčitých nebo štěrkovitých půdách s vysokým stavem spodní vody. Na skalnaté
42 Základní kurzy
Ražení studny
Testování čerpadla
půdě filtr nepronikne dostatečně hluboko do země nebo se sesmekne, čímž
o něj přijdeme.
Sada a potřebné příslušenství pro
ražení studní je k dostání v hobbymarketech. Patří sem kromě zarážecího
filtru, prodlužovacích trubek, spojek a zpětného ventilu zarážecí hlava
z ušlechtilé oceli. Ta umožňuje zatloukání trubek a slouží jako ochrana
závitů. Snáze než klasickým kladivem vám ražení studny půjde vrtacím
kladivem.
Nejprve vykopete prohlubeň
v zemi; provizorně zatlučete zarážecí
filtr. Nyní můžete na závit našroubovat spojnici s konopným či plastovým
těsněním. Na to přijde zarážecí hlava
z ušlechtilé oceli. Vrtací kladivo požene
bez námahy zarážecí filtr do země. Jakmile se tento zahloubí, můžete našroubovat první prodlužovací trubku.
Po namontování zarážecí hlavy se
znovu nasadí vrtací kladivo. Zářez
v zarážecí hlavě zabrání sklouznutí.
Tímto způsobem se zarážecí filtr
vráží do země, dokud se nedostanete
ke spodní vodě. To lze zřetelně rozpoznat, protože citelně poklesne odpor při
ražení. Po nasazení zpětného ventilu
a namontování ručního stojanového
čerpadla – pokud možno s rozdvojkou
na připojení elektrického čerpadla – se
může otevřít spodní voda. Před zkušebním čerpáním je nutné naplnit trubky
vodou, jinak bude čerpadlo sát pouze
vzduch. Během prvních pokusů o čerpání vychází na povrch kaly, dokud se
nevyčistí zarážecí filtr. Potom do trubky
proniká stále více spodní vody. Čerpadlo je možné namontovat napevno.
Potřebný Materiál
1 zarážecí filtr, několik prodlužovacích
trubek a spojnic
1 zpětný ventil
1 ruční stojanové čerpadlo
1 studnový podstavec
konopí na těsnění
Na sbírání dešťové vody:
cisterna nebo sud
přívodní vedení
spojovací dílce
těsnění
sběrač dešťové vody
Základní kurzy 43
POUŽITÍ JEZÍRKOVÝCH FÓLIÍ
A PLASTOVÝCH NÁDRŽÍ
Jezírková fólie je oblíbeným stavebním
materiálem nejen kvůli své malé hmotnosti, jednoduchému pořizování a své
elasticitě, nýbrž také proto, že se dobře
zpracovává. Fólii můžete ohýbat, stříhat, a také lepit.
Záhyby, které se při tom v korytě jezírka tvoří, nejsou ostatně na škodu.
Poskytují úkryt malým živočichům
a po vystlání jezírkového dna beze stopy zmizí pod vrstvou štěrku nebo písku.
Tvarování ovšem vyžaduje zvláštní
pozornost, poněvadž malé chyby
mohou mít vleklé následky. Kupujte
proto pokud možno jen dobře zpracované značkové zboží s dlouholetou
zárukou.
Většinou se nabízejí pásy v normovaných rozměrech v rolích. Při koupi
metrového zboží se ovšem téměř vždy
musíte smířit s odstřižkem. Fólii si
však v požadované velikosti můžete
také objednat. To má při zakládání velkého jezírka v kombinaci s potůčkem
mimo jiné tu výhodu, že pásy nemusíte
TIP
Díky sběrači dešťové vody s hadicovou přípojkou nebo klapkou
můžete odebírat dešťovou vodu.
Tyto sběrače se vsazují do vhodného dešťového svodu.
sami lepit. Jezírkové fólie v rolích jsou
k dostání v různých šířkách; hobbymarkety nabízejí např. pásy v šířce 1,4 a 2
a 4 m.
Většina výrobců poskytuje obvyklou záruku i na svary zhotovené dle
vašeho přání. Když si svou jezírkovou
fólii svaříte sami, tento nárok na záruku
pochopitelně zaniká; přinejmenším
na svarové švy.
Vyhněte se vlastním svarovým
švům, protože to jsou vždy slabá místa.
Jsou-li přesto nezbytné (například
u potoků), měli byste postupovat pečlivě. Ostatně existují různé prostředky
a možnosti – od speciálních lepidel až
po lepicí pásky v rolích, které se dodatečně zpevňují horkým vzduchem.
Při každé práci s fólií je důležitá
vhodná půda a „neškodná“ obuv jako
např. tenisky, abychom nezpůsobili
nějaké škody.
Na rozdíl od jezírkových fólií, které
se každému půdnímu profilu přizpůsobí, pevné plastové nádrže předem
určují tvar jámy. Jáma se musí vyhloubit podle nich. Ovšemže není nutné
u stupňovitě vytvarovaných jezírkových nádrží vyrýt v zemi přesně přizpůsobený profil. Stačí, jako u jezírkových
van s jednoduchým tvarem, vykopat
dostatečně velkou jámu. U velkých
Přiříznutí fólie
Připevňování lepicí pásky horkým vzduchem
44 Základní kurzy
Vestavění jezírkové nádrže
Rozvinutí fólie
nádrží je nejjednodušší přizvat si
na pomoc bagr nebo mini-nakládač.
Jáma by po vsazení plastové vany měla
skýtat ještě dostatek prostoru pro práci.
Dbejte na to, aby dno jámy bylo zhotoveno přesně vodorovné a ploché.
Na skalnaté půdě se doporučuje
naplnit jámu stavebním pískem a stáhnout jej srovnávací latí. Jáma se pak
musí vykopat podle toho hlubší, aby
okraj nádrže seděl v korytě jezírka
v jedné rovině se zemí. Na rostlé písčité nebo humózní půdě není plnicí
materiál nutný.
Po srovnání dna se můžeme pustit do usazování plastové nádrže
v připraveném korytu jezírka. U velkých nádrží by toto mělo provádět
několik osob, aby se nesesula uvolněná hlína. Jakmile je nádrž zapuštěná v zemi, začíná napouštění vodou.
Váha vody zabrání prokluzování lehké
plastové nádrže při následném zajílování vytěžené zeminy do meziprostorů.
Hrubé kusy zeminy nahradíme sypkým
humusem nebo též pískem.
Je třeba dbát na to, aby se mezi
korytem jezírka a plastovou stěnou nevytvořily žádné dutiny. Tomu
zabraňuje zaplavování zeminy vodou
z hadice. Plnění se musí provádět rovnoměrně kolem dokola, aby na plastovou nádrž nepůsobil jednostranný tlak.
Díky naplnění vodou během montáže se zevnitř vytváří protitlak, který
drží nádrž ve formě. Již při napouštění
můžeme jezírko zařizovat a osázet.
Základní kurzy 45
O PREFABRIKÁTECH A ČERST VÉM
BETONU
Kromě betonových prefabrikátů jako
skruží na masivní kulaté vodní nádrže, betonových trub na bodové základy
či betonových tvárnic na vyzdívání zdí
je nepostradatelným stavebním materiálem při vytváření studní, potoků,
vodních hříček a dalších prvků zahrady čerstvý beton. Beton je zapotřebí
např. na odlévání vlastních koryt nebo
na zhotovení podezdívek.
Nejlépe je vyrábět beton pomocí
míchačky, kterou si lze docela levně
vypůjčit v půjčovnách nářadí a strojů
nebo v hobbymarketech. Pokud často
potřebujeme větší množství betonu
nebo malty, například při stavbě
domu nebo utváření zahrady, vyplatí
se koupě míchačky. Výkonná zařízení fungují spolehlivě a jsou provozuschopná mnoho let, pokud se po použití
důkladně vyčistí.
Míchání betonu je sice záležitost
náročná na sílu, nicméně jednoduchá.
Na jednu náplň, ze které získáme jedno
kolečko čerstvého betonu, je zapotřebí
zhruba dvanáct lopat písku/štěrku, tři
lopaty cementu a 10 l vody (poměr směšování 1:4). Nejprve se do bubnu nalije
voda, k ní se přidá cement a do této
cementové směsi se pak lopatou hází
písek/štěrk. Když je hmota příliš suchá,
přidá se ještě trochu vody.
Konzistence betonu se řídí podle
použití. Na základy, třeba na vylévání
předem vyrobeného dřevěného bednění, by měl být beton tekutější než
na vyspárování oblázků, například
na podklad jezírkové fólie při stavbě
potoka.
Na rozdíl od betonu, u kterého
se při míšení používá hrubší písek
nebo štěrk, se malta skládá z cementu
a písku. Malta se nehodí jako stavební
materiál na jezírkovou nádrž, základy
a podobné, nýbrž slouží ke spárování,
omítání a na různé další zednické
práce.
Čerstvý beton z míchačky
Betonová skruž se používá ke stavbě studní.
46 Základní kurzy
MASIVNÍ STAVBY Z KAMENE
A CIHEL
Základ (např. pro vodní nádrž) nemusí být široký, ale hluboký.
Zahradní zdivo je pevně stojící konstrukční prvek. Musí být správně naplánováno a postaveno a mít bezpečné
základy. S výjimkou zdí zděných nasucho, které se vrství bez malty a jen se
zeminou, potřebuje každá zděná konstrukce mrazuvzdorný základ. Základ
musí sahat zhruba 90 cm hluboko
do země a musí být vytvořen z masivního betonu.
Na tento základ lze postavit libovolnou zeď – za předpokladu, že nepotřebuje žádné povolení nebo pro ni
existuje schválený plán. To může být
například kabřincová zeď pro nástěnnou kašnu, která zároveň odstíní
místo k sezení.
Na stavbu zdí se hodí všechny
možné kameny. Tak například kabřinec, přírodní kameny nebo vápencové
pískovce, které mají pěkný povrch,
jsou mrazuvzdorné a nepotřebují
ochrannou omítku.
Obvyklé cihlové zdi nejsou mrazuvzdorné. Musí se omítnout maltou, protože jinak do nich může
proniknout voda a díky mrazu se
cihly začnou drolit. Omítka je vhodná
taktéž u zdí z betonových tvárnic,
ovšem již ne tolik kvůli ochraně,
nýbrž na zkrášlení. To platí také pro
betonové stěny, které jsou sestaveny
z prefabrikátů nebo se odlévají pomocí
bednění.
Všechny zdi se samozřejmě dají
ozelenit popínavými rostlinami.
Budou tak méně monumentální
a lépe je to včlení do zahrady. Nejcennější jsou stále zelené popínavé rostliny jako břečťan, stále zelený zimolez
(Lonicera henry) a rovněž stále zelený
brslen (Euonymus fortunei var. radicans). Samopopínavé rostliny nepotřebují ke šplhání žádnou pomoc,
šlahounovitým a pnoucím, které nevyhánějí kotevní kořeny, se musí v prvních letech nahoru pomáhat. Jakmile
dosáhnou a překonají korunu zdi, drží
se samy.
Stanoviště
Zahradní zeď se dobře hodí – jestliže
je povolena – jako ohrazení pozemku
k ulici. Tady chrání před špínou, hlukem a nakukováním. Může však sloužit také k oddělení zahradních výklenků
nebo jako ochranná stěna na severní
Základní kurzy 47
straně a zároveň jako zadní stěna pro
nástěnnou kašnu.
Základ
Betonový základ nemusí být široký, ale
hluboký. Obvykle stačí, když je dno tak
široké jako tloušťka zdi, zvláště když
bude základ zatěžován pouze shora
a sedí pevně v zemi. Při výkopu zeminy
lopatou a rýčem však většinou vzniká
příkop o něco širší, který se pak zalije odpovídajícím množstvím betonu.
Může to být hotový beton nebo beton,
který jsme si vyrobili sami v míchačce.
Má-li vzniknout betonový sokl, který
ční ze země, budeme potřebovat bednění z dřevěných desek, které čerstvý
beton pojme a nechá vytvrdnout. Staví
se z bednicích desek nebo z hotových
bednicích prvků, které si můžete zapůjčit u stavebních firem.
Betonový sokl samozřejmě přijme
přesně tu formu, která je daná bedněním. Musí být proto přesně zaměřené
a navíc dobře zpevněné, aby je těžký
beton nevytlačil.
Beton se míchá v poměru 1:4
(na čtyři díly písku/štěrku do betonu
přijde jeden díl cementu). Na namíchání této houževnaté hmoty je navíc
zapotřebí odpovídající množství vody.
TIP
V každé obci platí jiné stavební
předpisy. Může se stát, že v některých místech není pro zdivo
zapotřebí žádný projekt nebo
stavba zdí do určité výšky povolení nevyžaduje, zatímco jinde
nejsou ze zásady povoleny zdi
žádné. Jeden telefonát na stavební úřad dodá jistotu a uchrání před nepříjemnostmi.
Vyztužení ocelovými pruty sokl zpravidla nepotřebuje. Naproti tomu u podpěrných zdí či betonových stěn je
dostatečná výztuž nepostradatelná.
První cihly na základě
Nadezdívka
Na stavbu zdi je třeba dostatečné množství požadovaných cihel či kamenů.
Malta se míchá z písku a cementu. Cihly se pokládají na maltu do vazby s šířkou spáry zhruba 1 cm. Podle druhu
cihel jsou možné různé vazby. Na vertikální výstavbu potřebujeme vodováhu.
Směr udává na zemi základ a nahoře
ve výšce koruny zdi šňůra. Vyzdívka
pro koupací jezírko může být postavená například z betonových nebo speciálních bednicích tvárnic.
Kontrola vodováhou
48 Základní kurzy
SPRÁVNÁ INSTALACE VODNÍCH
ČERPADEL
Betonová skruž jako čerpací jáma
Sokl na jet-čerpadlo
Instalace vodního čerpadla se řídí podle
typu. Jsou ponorná čerpadla, která
potřebují místo pod vodou v nádrži či
jezírku, stejně jako sací čerpadla, která
stojí na suchu. Všechna běžná fontánová čerpadla se usazují přímo do vody.
Hloubka se řídí podle výkonu a druhu
trysek. V případě potřeby opatříme čerpadlo soklem z cihel nebo betonových
tvárnic, aby vytvářelo efektní vodní
proud nebo požadovaný pramen.
Máme-li hluboké stanoviště, například
na dně koupacího jezírka, je možno
nasadit prodlužovací trubku. Ponorná
čerpadla musí být na dně bezpodmínečně zabezpečena proti skluzu. Pevné
stání zaručí přísavné nožičky z gumy.
Obvyklá odstředivá čerpadla,
která slouží jako odvodňovací čerpadla, na čerpání vody ze studny nebo
na pohon potoka, se jednoduše ponoří
do jezírkového koryta. V případě
potřeby, například kvůli čištění, se dají
z vody na vodní hadici nebo pomocí
pojistné šňůry opět vytáhnout. Vyjmutí
a uskladnění je nutné např. v zimě, kdy
by jezírko mohlo zamrznout.
Možné je také vsazení do oddělené šachty vedle jezírka, která je stále
naplněná vodou. Takovou čerpací jámu
postavíte například z betonových skruží
nebo z kádě na dešťovou vodu.
Šachta se vyhloubí do země přímo vedle jezírka. Toto umístění se nabízí zvlášť
pro čerpadla s filtrem, poněvadž jsou
v šachtě dobře dostupná pro čištění.
Vodní čerpadla, která stojí
na suchu, a stejně tak třeba domácí
vodárny nebo jet-čerpadla, dostanou
místo ve sklepě, pomocné budově
nebo ve schránce přímo vedle vodního
zdroje. K tomu se hodí například dřevěná skříňka, která se vyrábí jako podstavec pod ruční stojanové čerpadlo.
Příslušná vodní hadice, která
vede například od čerpadla v jezírku
ke kameni s pramenem u potoka, musí
být bezpečně připevněna a správně
položena. K tomu slouží hadicové
spony z ušlechtilé oceli, které se pevně
přišroubují. Hadice, které se pokládají
do země, musí být odolné vůči tlaku.
Osvědčily se hadice, které jsou vyztuženy plastovými kroužky.
Základní kurzy 49
ROSTLINNÁ NÁDHERA DÍKY
VÝSEVU A DĚLENÍ
Vodní rostliny jsou většinou nesmírně bujné, na vodní hladině nebo pod
vodou se zakrátko rozšíří. Vodní hyacinty (Eichhornia) ve své africké
domovině pokrývají obrovské vodní plochy. Stejně tak vitální je domácí
okřehek (Lemna minor), který kompletně zarůstá malé tůně a venkovské
rybníky.
Tyto a další druhy, jako třeba také
nepukalka (Salvinia natans) a babelka
(Pistia), se rozmnožují samy. Jedna
hrst těchto rostlin se ve vodní míse brzy
rozvine v hustý koberec. Pak je musíte
jen vylovit a přestěhovat.
Dělení trvalek
a trav
Avšak nejen plovoucí rostliny jsou
vítány v pokojovém nebo balkónovém jezírku, v místech přehrazení
potoka či ve velké vodní nádrži, nýbrž
také vytrvalé, které zapouští kořeny
v bahně a nahoru vyhání listy a květy.
Například šáchor papírodárný (Cyperus papyrus), trpasličí lekníny (druhy
Nymphaea) nebo i rarity jako lotosy
(druhy Nelumbo) lze získat naprosto
jednoduše z částí rostlin nebo dělením
oddenku.
Další doporučeníhodné druhy, které se
hodí obzvlášť do mís, poněvadž potřebují nemrznoucí zimoviště, jsou kaly
(Zantedeschia), ještěrkovec (Saururus) nebo peltandra. Všechny tyto, ale
i jiné trvalky a trávy, se dělí nejlépe
na jaře, když mísy stěhujeme ven.
Je nezbytné rozlišovat mezi druhy
stále zelenými a zelenými v létě. Jestliže
chcete mít i v zimě doma zelené vodní
rostliny, volte zejména tropické druhy,
tedy šáchor papírodárný, vodní hyacinty nebo tropické lekníny.
Domácí trvalky jako například
plavín štítnatý (Nymphoides peltata),
šípatka (Sagittaria) nebo kosatec žlutý
(Iris pseudacorus), které jsou stejně
vhodné pro zahradní jezírka i mělké
mísy, na zimu zatahují. To znamená,
že listy uvadnou a rostliny přezimují
v kořenech.
Výsev
Jezírko s dřevěnou lávkou a bujným osázením
Vodní rostliny do interiéru i exteriéru
dostanete v zahradním centru, v trvalkovém zahradnictví nebo u svých
známých. Tím získáte určitý počet
mateřských rostlin na rozmnožování dělením. Od vzácných druhů, které
nejsou k dostání, bývají příležitostně
dostupná semena.
50 Základní kurzy
Krásní plavci
v mísách
Vodní hyacinty lze rozmnožovat mladými výhonky.
Lekníny se dají rozmnožovat dělením.
Výsev exotických vodních rostlin je
možný po celý rok. Domácí se vysévají
především na jaře nebo hned po sklizni semen, a sice do stále vlhkého substrátu.
Rozmnožování řízkováním je u vodních
rostlin méně obvyklé, snad jen s výjimkou šáchoru. Jeho sazenice můžete získat docela snadno tak, že od mateřské
rostliny odříznete růžice listů a položíte je vzhůru nohama do nádoby naplněné vodou. Tyto „sazeničky“ za pár
týdnů zakoření, a pak je můžete vyjednotit do květináčů s mokrou jílovitou
zeminou.
Dělení trvalky
Rozmnožování vodních hyacintů,
nepukalek a dalších tropických vodních rostlin se vyplatí, poněvadž mísy,
hrnce nebo kádě s takovými rostlinami jsou příjemnou změnou. Podle velikosti se hodí na okenní parapety nebo
do zimní zahrady. V létě jim také svědčí
pobyt venku.
Nádoby musí být samozřejmě
zcela nepropustné. Velmi pěkně působí
vodní rostliny ve skleněných mísách,
protože tady jsou dobře vidět rovněž
kořeny a ponořené části rostlin. Vodní
mor vytváří perličky kyslíku, které lze
pozorovat.

Podobné dokumenty