právní předpisy v praxi měst a obcí

Transkript

právní předpisy v praxi měst a obcí
Odborný časopis pro veřejnou správu
1
LEDEN 2010
98 KČ/4,48 EUR (135 SK)
téma:
speciál:
ekonomika:
moderní
škola
právní předpisy
v praxi měst a obcí
státní rozpočet
a rozpočty obcí
Měsíčník vydavatelství Economia
MO1 obalka1.indd 1
ModerniObec.cz
12/22/09 11:58:14 AM
MO000949
MO1 obalka2.indd 1
12/22/09 11:55:04 AM
Foto: archiv
Tento rok bude
složitý, ale jsme
připraveni
Ing. oLDŘICH VLASáK
předseda Svazu měst a obcí Čr
poslanec Evropského
parlamentu
Až se vyjasní
všechny současné
problémy technického i metodického rázu,
stanou se účetnictví a výstupy
z něj důležitým
podkladem pro
rozhodování vedení obcí.
leden 2010
MO1 01.indd 1
MO000956
Názor
V
stupujeme do nového roku. Do roku, v němž
i nadále budeme muset hledat úspory na straně výdajů, neboť daňové příjmy budou spíše
stagnovat než růst. Zároveň se však letos uskuteční
parlamentní, ale hlavně komunální volby, před nimiž
se občané ptají, co současné zastupitelstvo udělalo pro
jejich obec. Podobně se obce dotazují, co Svaz měst
a obcí České republiky udělal pro ně. Jsem přesvědčen
o tom, že v oblasti financí se podařilo prosadit řadu
pozitivních změn.
Již mnoho let jsme upozorňovali na to, že příspěvek
na přenesený výkon státní správy neodpovídá růstu
nákladů na požadované činnosti. Jinak řečeno stát
neplatí za služby, které si u obcí objednal. Považuji za velký úspěch, že v návrhu rozpočtu na rok 2010
dochází k navýšení koeficientů pro výpočet příspěvku. Z výpočtů členských obcí s působností stavebního
úřadu vyplývá, že by se jim měl příspěvek ztrojnásobit.
Ještě větší přírůstek mohou očekávat obce s pověřeným obecním úřadem, které jsou obvykle přirozeným
spádovým centrem. Zvýšení příspěvku, který by nyní
měl v průměru dosahovat 95 %, samozřejmě znamená více finančních prostředků pro činnosti v rámci
samostatné působnosti, tedy pro zlepšování kvality
života občanů. Musím bohužel připomenout, že obce
s rozšířenou působností, které zajišťují největší objem
státní správy, nemohou v letošním roce počítat s žádným navýšením. Spoléhám ale na slib Ministerstva
financí, že situaci obcí III. typu bude řešit nejpozději
v roce 2011.
Další dodatečné finanční prostředky obcí budou
v letošním roce plynout z daně z nemovitostí. Nemám
na mysli ani tak nenadálé a skokové zvýšení sazeb,
které nepovažuji za úplně koncepční řešení, ale konec
zákonného osvobození novostaveb. Svaz v současné
době jedná s Ministerstvem financí, jak v limitech
daných zákonem zajistit lepší informovanost obcí
o správě této daně.
Podstatnou změnu ve fungování obcí představuje
také zásadní změna v účetnictví. Svaz má svého odborného zástupce v pracovní skupině a věřte, že původní
návrhy a postupy byly z hlediska obcí mnohem horší.
Ačkoliv se zdá, že jde o téma, které volené zastupitele
nemusí tolik zajímat, opak je pravdou. Až se vyjasní
všechny současné problémy technického i metodického rázu, stanou se účetnictví a výstupy z něj důležitým podkladem pro rozhodování vedení obcí.
Závěrem ještě pár slov k problematice rozpočtového určení daní. Ne snad proto, že by šlo o téma méně
důležité. Avšak je třeba respektovat jasné vyjádření
ministra financí i premiéra, že současná vláda může
vytvořit pouze doporučení, nikoliv učinit politické
rozhodnutí. A Ministerstvo financí podmiňuje další jednání dohodou uvnitř samosprávy. Z iniciativy
našeho svazu se nyní intenzivně pracuje na formulování společných postupů. Diskuse je věcná, odborná
a všichni zúčastnění se shodli, že projednávané otázky
a prozatímní závěry nemají být zneužity kvůli získání
politických bodů. Věřím, že jen tak lze celkově zlepšit financování obcí a měst. A o to budeme také v letošním roce usilovat.
n
Přeji vám všem mnoho zdaru.
1
12/22/09 11:10:35 AM
Obsah
n TiTulní sTrana
Starostku roku 2009 mají v Oplanech (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28
Jablonné nad Orlicí (Foto archiv)
I účelná změna může být hezká (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spekTrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3
HORECA FORUM: Regiony táhnou
(Martin Randus) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
n kauza
Tam, kde neuspěje soukromý sektor, nastupuje sdružení obcí
(PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31
Požární nádrže v menších obcích: Břímě, nebo výzva? (Ivan Ryšavý) _ 6
n ŽivOTní prOsTŘeDí
n ekOnOmika
Jak financovat projekty obnovitelných zdrojů energie?
(Jan Barton) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33
Šetřit (a víc myslet). Jinak to nepůjde (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Státní rozpočet a rozpočty obcí v roce 2010
(Ing. Eduard Komárek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
n inFOrmaČní a kOmunikaČní TeChnOlOGie
Přednášky přes internet aneb Což takhle dát si webinář?
(Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
Veřejná správa a internet /39 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Datové schránky bez rizika (Ing. Vladimír Kuchař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
n TÉma: mODení ŠkOla
Ve Vítkově na Opavsku není Ekokodex prázdným pojmem
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
V Kanicích mají Férovou školu (Mgr. Hana Mazancová) _ _ _ _ _ _ _ 16
Naučná stezka u Slavonic vítá i předškoláky z Rakouska
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
n evrOpská unie
Krnov pokračuje v úspěšném tažení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Kam s nefunkční zářivkou? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
Největší dotační ekologické programy pokračují _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
Jak posilovat regionální značky
(Vladimír Mikeš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35
n manaGemenT
Žen v samosprávě přibývá, i když pozvolna
(PhDr. Zdenka Vajdová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36
Jak změnit kurz veřejné instituce /1
(Mgr. Ing. Karel Kučera) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
n l e G i s l aT i va
Vyšší daně z nemovitostí poplynou do rozpočtů obcí
(Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39
Návrh novely stavebního zákona má přinést zpřesnění
a konkretizaci _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40
Stavební úřady a jejich odpovědnost za bezpečnost práce na stavbě 41
Jak na dotace (Ing. Pavla Konopová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Černá listina: Průhlednost, represe, prevence
(Daniel Zejda, Kamila Kulhánková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 42
n p Ř í l O h a s p e C i á l : p r áv n í p Ř e D p i s y v p r a x i m ě s T a O b C í
Sporů o urny přibývá (JUDr. Marek Hanák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Sjízdnost a schůdnost komunikace: Kdo odpovídá za škodu?
(JUDr. Petr Pospíšil) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Odpadové hospodářství a obec _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23
n s p r áva a r O z v O j
Bohutice se na turistické mapě jižní Moravy stávají pojmem
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
Praktická aplikace a úskalí rámcových smluv
(Mgr. Tomáš Machurek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45
n právní pOraDna
n s e r v i s _
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 7. 12. 2009
Ročník XVI, číslo 1 • Vychází 7. 1. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,
233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: eva.
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.
cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o.,
Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia
OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského
příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich
souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.
economia.cz. • © 2010 ECONOMIA, a. s.
2
MO1 02.indd 2
leden 2010
12/22/09 12:36:18 PM
ilustrační FOtO: DaGMar HOFManOVÁ
Spektrum
Nezvaní
hosté
Únětice, starobylá vesnice sousedící s Prahou 6, se rozrůstají o vilové čtvrti po obou stranách původního centra.
mýtus o vylidňování
venkova padl
Na venkově postupně přibývá obyvatel
a naopak města se vylidňují. Dokládá to
soubor 13 regionálních publikací Postavení venkova v kraji, které vydal Český statistický úřad (ČSÚ). Popisují venkov s městy
v každém jednotlivém kraji s výjimkou hl.
města Prahy. Za venkovský prostor pokládali pracovníci ČSÚ všechny obce do 2000
obyvatel a dále obce, které sice mají 3000
obyvatel, ale hustotu zalidnění menší než
150 obyvatel na 1 km2. Jsou to malé, roztroušené obce, které jsou spojeny v jednu větší, střediskovou. Průzkum zjišťoval
údaje o bydlení, zaměstnání, hospodářské
struktuře jednotlivých obcí apod. Z výsledků vyplývá, že od roku 2000 ubývá obyvatel
v městském prostoru ve prospěch venkova. Již začátkem 90. let 20. století skončila
výstavba panelákových sídlišť a začala se
stavět tzv. satelitní městečka, do kterých se
stěhovaly především mladé rodiny. Dalším
významným zjištěním je to, že venkovské
obyvatelstvo je jako celek mladší. Na venkově je vyšší nejen migrační přírůstek, ale
i plodnost žen. Rodí se méně dětí mimo
manželství a je nižší rozvodovost. Nabídka
pracovních míst je však menší a nezaměstnanost větší. To se týká hlavně lidí ve věku
50–64 let. Často však mají problém najít
práci i mladší ženy. Důvodem je nižší vzdělanost než ve městech.
Fakta, která statistici zjistili, jsou důležitá
pro další plánování rozvoje venkova a všeho, co souvisí s kvalitním životem. Jsou
dobrým základem pro veškerou činnost
v této oblasti a hlavně pro další územní plánování. Vesnice se satelity ožívají, ale pro
kvalitní život těch, kteří tam žijí, je třeba
ještě mnohé udělat.
/es/
To je název publikace, která představuje neonacistické aktivity v celé jejich šíři.
Nabízí stručný historický přehled vývoje
krajní pravice po roce 1989, popisuje dobré
a špatné praxe při řešení nenávistných akcí,
poskytuje stručný právní podklad. Informuje o všech důležitých předpisech. Zvláštní kapitola zahrnuje nástin trestné činnosti,
kterou v souvislosti
s veřejnými shromážděními páchají neonacist. Samostatná
část se věnuje způsobům, jimiž se neonacisté snaží překrucovat historická
fakta, aby mohli legitimizovat svoji činnost. Publikace také
prezentuje možnosti
vzájemné spolupráce
obcí s Policií ČR. Poslední oddíl přináší
mediální obraz neonacistických akcí.
Příručku financoval Úřad vlády České
republiky a v rámci Kampaně pro rasismu
2009 ji připravily organizace Člověk v tísni,
Tolerance a občanská společnost, In
IUSTITIA, Romea a Česko-německý fond
budoucnosti.
/on/
karviná investice neomezí
leden 2010
MO1 03_05.indd 3
FOtO: arcHiV
›
KARVINA Město má již schválený rozpočet na rok 2010. Je opět vyšší než v minulých
letech, především díky příjmům z prodeje
městských bytů a plánovaným investicím
s podílem evropských i státních dotací.
Celkový objem rozpočtu je 1 616 847 000
korun (v roce 2009 něco málo přes miliardu). »Ty peníze ale rozhodně nepoužijeme
na krytí ztrát v příjmech kvůli krizi, půjdou
výhradně do užitečných investic – do oprav
cest, chodníků, regenerace sídlišť, výstavby
nových parkovacích ploch a další občanské vybavenosti. Máme za sebou prodej
zhruba poloviny z plánovaných 5500 bytů
a prostředky postupně přicházejí na konto města. Do konce letošního roku by to
mělo být asi 670 milionů korun. Už naplno
se rozběhnou projekty zařazené do plánu
na spolufinancování z EU. Čeká nás rekonstrukce kulturního domu Družba za více
než 110 milionů, knihovny za více než 100
milionů, rozjezd dalších prací v zámeckém
parku – stavba nové loděnice a revitalizace
jezera. Měla by začít výstavba dalších cyklotras ze státní dotace na zahlazování důlních škod. Zároveň musíme přehodnotit
obnovu zámeckých koníren nebo zastřešení amfiteátru – každý projekt je za více než
120 milionů korun, a to si nejspíše nebudeme moci dovolit,« vypočítal některé plány
města jeho primátor Tomáš Hanzel.
Příjmy z prodeje městských bytů půjdou na opravy cest, chodníků, výstavbu parkovacích
míst a další občanské či jiné vybavenosti města.
Jak doplňuje náměstek primátora Jan
Wolf, město zaznamenalo v roce 2009 propad daně z příjmů. »Letos počítáme s 13%
poklesem této daně proti roku 2009. Rovněž se sníží příjem z DPH, a to o 20 %. Daň
z nemovitostí nám sice vynese navíc 9,5 milionu – kvůli státem zvýšené základní sazbě
(koeficient zůstává stejný) – ale nás to netěší. Vyšší daň z nemovitostí dopadne třeba
na ty, kdo si kupují městské byty, nebo odradí některé stavebníky. Celkově jsme museli v rozpočtu zohlednit nižší výběr všech
daní ve výši asi 55 milionů korun.«
/ev/
3
12/22/09 11:26:08 AM
Spektrum
› MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 11 Od prosince
Pracoviště neumožňuje zpracovat údaje jinak, než je pouze vytisknout. Výhodou
však je, že vytištěné informace nemohou
být zfalšovány.
Rovněž je zabezpečena manipulace s citlivými informacemi v počítači, která neumožní obsluze zneužít data v průběhu vyřizování ani následně.
Vytištěný dokument je v pravé horní části opatřen speciálním číslem a maticovým
kódem. Díky tomu se každý arch vložený
do secureprintu přísně eviduje. Na základě
evidence je možné si pravost dokumentu
kdykoli po vystavení zkontrolovat na stránkách www.securepoint.cz.
/sk/
roku 2009 má Jižní Město nové Informační
centrum, které jako první v České republice
poskytuje službu Securepoint. Vedle standardních služeb nabízí bezplatné právní
poradenství (ve spolupráci s o. s. Iuridicum
Remedium). Občané mohou využít i služeb pracovnice nezávislé informační a antikorupční linky městské části (k dispozici
je bezplatná telefonní linka 800 104 300,
e-mail: [email protected]).
Securepoint je zatím ojedinělou službou.
»Je to speciálně vyvinutý operační systém přímo pro potřeby kontaktního místa
CzechPoint,« říká starosta Městské části
Praha 11 Dalibor Mlejnský.
Rok 2010: Essen (německo), Pětikostelí (Pécs;
Maďarsko), istanbul (turecko),
n
Rok 2011: turku (Finsko) a tallinn (Estonsko),
n
Rok 2012: Guimarães (Portugalsko)
a Maribor (slovinsko),
n
Rok 2013: Marseille (Francie)
a Košice (slovensko),
n
Rok 2014: umeå (Švédsko) a riga (lotyšsko).
Nové informační centrum stálo přibližně
1,4 milionu korun.
Ostrava, nebo plzeň?
Evropská hlavní města
kultury v letech 2010–2014
n
FOtO: arcHiV
první centrum se službou Securepoint
Třináctičlenná mezinárodní porota pověřená hodnocením měst kandidujících
na titul Evropské hlavní město kultury 2015
doporučila, aby do užšího seznamu kandidujících měst byly vybrány Ostrava a Plzeň.
Do předběžného výběru se již nedostalo
další kandidující město – Hradec Králové.
Poté, co Česká republika toto doporučení
schválí, musí předběžně vybraná města
do letošního léta ještě hlouběji propracovat
a doplnit svou kandidaturu.
»Blahopřeji Plzni a Ostravě k nominaci,
která jim byla udělena na základě výsled-
ků prvního kola soutěže. Je to příležitost,
kterou je třeba využít ve prospěch dlouhodobého rozvoje příslušných měst, nejen
z kulturního, ale i socioekonomického a turistického hlediska,« uvedl evropský komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu,
kulturu a mládež Maroš Šefčovič.
Evropskými hlavními městy kultury se
pro rok 2015 stanou dvě města, jedno belgické, jedno české, která oficiálně jmenuje
Rada ministrů EU. V Belgii bylo již předběžně vybráno město Mons. V ČR to bude Os/es/
trava, nebo Plzeň?
›
4
MO1 03_05.indd 4
tento vzájemný dialog a výměnu informací rozvíjí,« konstatoval náměstek ministra
Martin Plachý.
Města a obce, které jsou ve vztahu k udržitelnému rozvoji nejúspěšnější, NSZM
odměnila. Cenu za dlouhodobý a ukázkový
přístup ke kvalitě Zdravého města a místní
Agendy 21 na konferenci převzali zástupci
Zdravé Městské části Praha-Libuš a Písnice;
v kategorii menších obcí obdržela ocenění
Zdravá obec Bolatice (okr. Opava). Zdravá
města Jaroměř a Prachatice získala Cenu
za rychlý postup nového člena ke kvalitě
Zdravého města a místní Agendy 21. Čestné
FOtO: arcHiV
PRAHA Počátkem prosince se uskutečnila
v Praze XVI. celostátní konference Národní
sítě Zdravých měst ČR (NSZM). Jednotlivá
vystoupení shrnula jak úspěšné aktivity
měst, obcí a regionů v roce 2009 v oblasti
udržitelného rozvoje na národní, regionální a místní úrovni, tak možnosti a způsoby
jejich financování. Své zkušenosti s místní
Agendou 21 představili v panelové diskusi
také zástupci Rakouska, Slovenska a ČR.
V burze dobré praxe prezentovala své inspirativní postupy Zdravá města Kopřivnice (strategické plánování a metody kvality
v úřadě), Třebíč (spolupráce se studentským parlamentem), Vsetín (komunitní
kampaně a plánování s veřejností), Zdravé
městské části Praha-Libuš a Písnice (zapojování vietnamské komunity do života
městské části) a Prachatice (zapojování seniorů do komunitního života).
V hlavním městě Praze se k místní Agendě 21 hlásí městské části Praha 1, 7,10, 13,
18, Běchovice, Dolní Počernice a Slivenec.
Nutnost spolupráce státu s regiony a obcemi zdůraznil 1. náměstek ministra pro
místní rozvoj Martin Plachý: »Při zpracování národních koncepcí, politik a strategií je
nezbytné přímé zapojení obcí, měst a regionů. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj
podporuje a vítá všechny nástroje, které
Akce s účastí českých, rakouských a slovenských expertů se uskutečnila pod
záštitou hl. města Prahy a ve spolupráci
s Ministerstvem pro místní rozvoj. Mediálním partnerem byla Moderní obec.
FOtO: arcHiV
Inspirativní postupy Zdravých měst
Na konferenci byly oceněny úspěšně
postupující Zdravé obce a města.
uznání za dlouhodobou spolupráci a přínos
pro Projekt Zdravé město a místní Agendu
21 bylo uděleno Milanu Půčkovi, bývalému
tajemníkovi Městského úřadu Zdravého
města Vsetín a náměstkovi ministra pro
místní rozvoj.
»Za všemi oceněními je vidět spousta práce konkrétních lidí a úřadů. Věřím,
že i nadále bude v ČR přibývat Zdravých
měst, obcí a regionů, které si toto označení
opravdu zaslouží,« uvedl předseda NSZM
JUDr. Lubomír Gajdušek.
Podrobný program, fotografie a prezentace najdete na www.zdravamesta.cz/konference.
/sk/
leden 2010
12/22/09 11:26:14 AM
Spektrum
› OTROKOVICE V prosinci zde slavnostně
programu spravovaného Ministerstvem
pro místní rozvoj, tehdy bohužel pro nedostatek financí neuspěl. Byl jsem však stále
přesvědčen o jeho důležitosti. Následným
schválením této investice jsem ještě před
mým nástupem do funkce hejtmana Zlínského kraje splatil poslední vnitřní dluh
proto, aby byly Otrokovice nazývány městem regionálního významu,« konstatoval
bývalý starosta města a současný hejtman
Zlínského kraje Stanislav Mišák.
Stavbu terminálu za téměř 69 milionů
korun spolufinancovala EU prostřednictvím Regionálního operačního programu
Střední Morava (51 mil. Kč), zbylou část
uhradilo město Otrokovice.
/on/
otevřeli rekonstruovaný terminál veřejné
dopravy. Při této modernizaci se pamatovalo nejen na funkčnost prostoru před
vlakovým nádražím, ale i na kvalitní informační systém a estetickou úpravou včetně
zajištění komfortu pro cyklisty a osoby se
sníženou pohyblivostí a orientací.
Místo je rozděleno na tři části. Centrální – před východem z vlakového nádraží
– slouží jako chráněná pěší zóna pro cestující. Další prostor je vyhrazen pro výstup
a nástup městské hromadné dopravy a autobusových linek příměstské dopravy. V třetí části je parkování osobních aut.
»Projekt Terminál veřejné dopravy byl
připraven pro získání dotace z operačního
Na Chlumu budují novou
rozhlednu
› CHANOVICE
MO000953-23
leden 2010
MO1 03_05.indd 5
Při rekonstrukci dopravního terminálu
ve Zlíně se pamatovalo i na kvalitní informační systém a estetickou úpravu.
Obce
přátelské
rodině
Druhý ročník soutěže Obec přátelská rodině potvrdil, že místa hodná tohoto titulu se
nacházejí především na Moravě. Z celkem
24 ocenění (1., 2., 3. místo a čestné uznání
v jednotlivých kategoriích) si jich zástupci
moravských obcí odnesli 12. Na samotné
Moravě pak suverénně vítězí Jihomoravský kraj – získal hned tři první místa a čtyři
další ocenění. Soutěž vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Stálá komise
pro rodinu Poslanecké sněmovny. Podílí se
na ní také Asociace center pro rodinu a Síť
mateřských center. Zapojily se do ní dvě
stovky obcí, z nichž do 2. kola postoupilo 25
finalistů. Hodnotící tým strávil víc než měsíc návštěvami obcí a zkoumal bezpečné
prostředí pro rodiny, zařízení a služby, podporu, zajištění rodinné politiky na místní
úrovní a mnoho dalších aspektů.
Soutěžilo se v šesti velikostních kategoriích, z nichž 18 vítězných obcí na 1., 2. a 3.
místě si mezi sebou rozdělilo 7 milionů
korun, které mohou využít jako neinvestiční dotaci na podporu rodiny. Kromě titulu
Obec přátelská rodině letos obdržely novou
/on/
cenu v podobě skleněné grafiky.
Vítězné obce
podle velikostních kategorií
FOtO: arcHiV
Na vrcholu kopce Chlum
nad Chanovicemi na Klatovsku vyrůstá
od roku 2008 nová rozhledna, z níž bude
možné obdivovat celé panoráma Šumavy,
od Českého lesa přes střední Šumavu až
k Prachaticku a Lipensku. Východním a severním směrem bude vidět i do vnitrozemí
na Blatnou a Písek a na Brdy.
Stavba rozhledny souvisí s rozsáhlým
a dlouhodobým projektem obce a spolupracujících subjektů. Cílem projektu je vytvořit v Chanovicích ucelenou nabídku pro
cestovní ruch.
Největšími turistickými atrakcemi je
opravovaný zámecký areál a Skanzen lidové architektury jihozápadních Čech. Vše je
umístěno do vesnické památkové zóny, vyhlášené Ministerstvem kultury ČR v Chanovicích od 1. ledna 2005.
Nová rozhledna bude součástí naučné
stezky Příroda a lesy Pošumaví, která spojuje zámecký areál s rozsáhlým parkem anglického typu, přes smíšené lesy, se skanzenem. Vše navazuje na partnerské činnosti
na Prácheňsku a na projekty měst a obcí
v okolí.
Koncem roku 2009 byla na budovanou
rozhlednu osazena do výšky 30 metrů dřevěná vyhlídková věž. Jde o významný posun
při výstavbě chanovické rozhledny. Dokončení rozhledny se plánuje letos v černu.
Obec Chanovice převzala vedení stavby
od občanského sdružení pro venkov na pomezí západních Čech Panoráma.
Na financování rozhledny se podílely
nejen obec a sdružení Panoráma, ale i Plzeňský kraj, partnerské obce Sdružení Prácheňsko.
/mk/
FOtO: arcHiV
Vstupní brána
do Zlínského kraje
Rozhledna by měla být hotová letos
v černu. Na její dokončení však chybí ještě
300 tisíc korun.
Do 500 obyvatel: Hrušovany u chomutova
(Ústecký kraj)
501–2000 obyvatel: lysice (Jihomoravský kraj)
2001–5000: Police nad Metují
(Královéhradecký kraj)
5001–10 000: tišnov (Jihomoravský kraj)
10 001–50 000: Hodonín (Jihomoravský kraj)
nad 50 000: Hradec Králové (Královéhradecký kraj)
5
12/22/09 11:26:18 AM
Kauza
požární nádrže v menších
obcích: břímě, nebo výzva?
Jako zdroje vody pro hašení požárů se musí udržovat v provozuschopném stavu. Není to pokaždé snadné a snad nikdy
levné. Ale co když požární nádrž ztratí svůj smysl třeba proto,
že obec je osazena požárními hydranty? Nebo co když obec
hodlá spojit původní funkci nádrže s novou, například rekreační? Je obtížné domoci se změn?
co doporučují hasiči
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR ústy
své tiskové mluvčí kpt. Ing. Ivany Svitákové
upozorňuje, že každá obec ve své samostatné působnosti ve smyslu § 29 odst. 1 písm.
k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákona) zabezpečuje zdroje vody pro ha-
6
MO1 06_07.indd 6
Pokud by obec uvažovala o zrušení své požární
nádrže nebo kdyby její
funkci chtěla kombinovat
s jinou, měla by předem
svůj záměr konzultovat
s HZS kraje a krajským
úřadem.
šení požárů a jejich trvalou použitelnost
a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti. Podle § 29 odst. 1 písm. n) bod
1 zákona pak obec následně vydává obecně
závaznou vyhláškou požární řád obce, který především obsahuje přehled o zdrojích
vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti. Současně
platí, že podle § 27 odst. 2 písm. b) bodu 2
vypouštěNí je třeba domlouvat
Připomeňme také vyjádření Ing. Lenky
Kozlové, tiskové mluvčí Středočeských vodáren, a. s. Podle ní vodu z požární nádrže
(i bývalé) lze vypouštět do kanalizace vždy
pouze po předchozí domluvě s provozovatelem kanalizace a čistírny odpadních vod
(ČOV). Ne ve všech lokalitách to však je vůbec i jen teoreticky možné. Kde to možné je,
je nutné domluvit fakturaci stočného a rovněž maximální průtok. Neřízené vypouštění by totiž mohlo způsobit vyplavení ČOV,
a tím i kolaps čisticího procesu.
Foto: archiv
N
a první pohled by to mohla být vcelku banální záležitost: Obec vybuduje veřejný vodovod včetně požárních hydrantů, takže její »klasická« požární
nádrž by už nemusela plnit funkci povinného zdroje vody pro hasiče v případě požáru. Jenže jak vysloužilou požární nádrž dál
smysluplně využít – a kde taky vzít peníze
na její případné přebudování k jinému účelu? A je vůbec snadné vyřadit požární nádrž
ze systému zdrojů vody k hašení požárů?
Stará požární nádrž může obec pěkně potrápit, zvlášť když ji například kvůli výraznému snížení hladiny spodních vod v posledních letech nedokáže naplnit z místní
studny. A napustí-li ji (draze) až po okraj
z veřejného vodovodu, pitná voda se z ní
ztrácí širokými spárami ve svislých betonových stěnách... Navíc za deštivého léta
navzdory chemickému ošetřování se kvalita vody rychle kazí. A tak si v obci příliš
neužijí ani koupání – ovšemže na vlastní
nebezpečí, jak upozorňují výstražné cedule
rozmístěné po obvodu nádrže. A vůbec, co
bezpečnost? Neměla by se nádrž na návsi
oplotit, aby do ní třeba nespadlo malé dítě?
Pro menší obec s napjatým rozpočtem
trochu moc otázek. Zkusme se věnovat alespoň některým, na něž odpověď by ráda
znala i Ing. Eva Scheinerová, místostarostka Horního Bezděkova, obce s necelými
600 obyvateli v těsném sousedství Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Říká:
»Zastupitelstvo chce získat přehled, jak lze
s naší požární nádrží naložit, když v obci už
funguje veřejný vodovod i s požárními hydranty. A zároveň si ujasnit, jaké povinnosti
nám plynou z hlediska dodržování zákonných norem a předpisů v případě, že nádrž
na našem území zůstane beze změn. Na základě takového poznání by obec mohla rozhodnout, jaké prostředky ze svého rozpočtu v příštích letech pro tyto účely rezervuje,
nebo o jaké dotace musí usilovat.«
zákona rada kraje stanoví nařízením kraje
podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí.
Kpt. Ing. Ivana Svitáková nabádá k obezřetnému postupu, pokud by obec uvažovala o zrušení své požární nádrže například
proto, že na svém území vybudovala veřejný
vodovod s požárními hydranty, nebo kdyby
funkci požární nádrže chtěla kombinovat
třeba s funkcí koupaliště, nádrže pro chov
ryb či by ji, jak už se také v několika případech stalo, hodlala osadit fontánou apod.
Mluvčí hasičů radí předem a včas tyto nebo
jiné záměry ohledně využití či úprav požární nádrže konzultovat s HZS kraje a krajským úřadem. Odkazuje také na zákon
číslo 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon) s tím, že
pokud požární nádrž byla postavena k určitému účelu používání, pak každá změna
jejího užívání by měla být řešena s místně
příslušným stavebním úřadem.
Požární nádrž v Horním Bezděkově pomáhají každé jaro vyčistit místní hasiči, aby pak
mohla být ve spolupráci s vodárenskou společností napuštěna pitnou vodou. Nádrž se
však napouští jen částečně, neboť by se voda jinak ztrácela v trhlinách betonových stěn.
leden 2010
12/22/09 12:59:12 PM
Kauza
Ještě než se před letošní zimou vypustila
voda z čističky v Kunštátu-Rudce, tamní
občané do požární nádrže nasadili 200
pstruhů. Rybářský víkend se pak stal
skvělou událostí pro celou místní část.
na stavební obnovu a výstavbu požárních
nádrží získat investiční dotaci (nikoliv tedy
dotaci na opravy) i dříve, ani v roce 2008,
ani v roce 2009 žádná taková žádost v kraji
podána nebyla. Mluvčí vylučuje, že by kraj
podpořil přestavbu požární nádrže například na koupaliště. »Poskytnout investiční
dotaci na stavební obnovu nebo výstavbu
nádrže s jinou funkcí než požární nelze,«
konstatuje Bc. Šárka Vlčková.
Také Středočeský Program obnovy venkova už loni nabízel obcím do 2000 obyvatel či
svazkům obcí (nenárokové) poskytnutí účelových investičních i neinvestičních dotací
(Dotační titul 1 – Akce místních programů
obnovy vesnice), a to rovněž na odbahnění,
rekonstrukce nebo jiné úpravy požárních
nádrží. Maximální požadovaná výše dotace
na jednu akci žadatele přitom mohla činit
0,2 mil. Kč při 50% spoluúčasti obce (u obcí
do 500 obyvatel byla možná jejich 40% spoluúčast). Kamenem úrazu může být pravidly programu stanovená pětiletá udržitelnost projektu. Po tuto dobu od ukončení
stavebních úprav požární nádrže podpořených z POV, nesmí být nádrž přebudována
tak, aby plnila jiný účel.
Foto: archiv
Kraje jsou štědřejší, ale...
Námi oslovené kraje jsou méně skoupé,
Jenže dotace nenabízejí na přebudování
požárních nádrží, nýbrž pouze na jejich rekonstrukci, modernizaci, případně výstavbu nové nádrže.
Tak třeba v Moravskoslezském kraji mohou obce do 2500 obyvatel a svazky obcí
ještě do letošního 8. ledna požádat o investiční dotaci z programu Podpora obnovy
a venkova Moravskoslezského kraje 2010,
a to až do výše 0,5 mil. Kč. Finanční podíl
kraje na úhradě uznatelných nákladů takto
podpořeného projektu může činit nanejvýš
60 %. Obce uvedené velikosti mohou dokonce dosáhnout i na šestisettisícovou dotaci, ovšem za předpokladu, že zároveň realizují veřejnou službu či veřejně prospěšné
práce. Právě dotační titul 1 z tohoto programu pamatuje i na požární nádrže. Tisková
mluvčí kraje Bc. Šárka Vlčková ovšem náš
optimismus poněkud zchladila. Ačkoliv
podle ní bylo v tomto programu možné
Tisková mluvčí Středočeského kraje Berill Macheková přesto má mírně nadějný
vzkaz: »Na samotné přebudování požární
nádrže lze teoreticky čerpat účelovou dotaci ze Středočeského Fondu rozvoje obcí
a měst (SFROM). Ale záleželo by na konkrétním projektu, jak by byl koncipován –
například by musel být vyloučen komerční
pronájem apod.,« říká mluvčí a doporučuje
se blíže seznámit s pravidly pro poskytování účelových dotací z tohoto fondu na webu
kraje www.kr-stredocesky.cz pod odkazem
Program obnovy venkova.
Foto: archiv
rezorty žádNou NabídKu Nemají
Ministerstvo zemědělství, jak potvrdil Petr
Habáň z jeho odboru komunikace, v současnosti nedisponuje žádným dotačním
programem, který by pamatoval na požární
nádrže. Ať už by šlo o jejich opravy, oplocení, odbahnění nebo přebudování k využití
pro jiné účely. Požární nádrže, jejich údržba, opravy či odbahnění nespadají ani pod
žádný dotační titul Operačního programu
Životní prostředí, sdělila nám Ing. Jarmila
Krebsová z tiskového oddělení Ministerstva
životního prostředí.
Nepovzbudila ani zpráva z Ministerstva
pro místní rozvoj. Vedoucí jeho oddělení
tiskových informací Bc. Jan Štoll, DiS, mohl
pouze nabídnout podporu na opravy či
odbahnění požárních nádrží obcí v rámci
programu Obnova obecního a krajského
majetku postiženého živelní nebo jinou
pohromou.
Dotaci z Programu obnovy venkova před 12 roky ve Slatině na Novojičínsku využili k osazení své požární nádrže čističkou. Místo někdejší zapáchající vodní plochy v centru obce
tam dnes mají příjemné koupaliště. Ovšem koupat se lze jen na vlastní nebezpečí.
leden 2010
MO1 06_07.indd 7
zKušeNosti obcí
V obci Slatina na Novojičínsku požární nádrž slouží původnímu účelu už bezmála
třicet let. Od roku 1998 se však v ní lze také
příjemně vykoupat (a v zimě si na ní zabruslit). Ovšem na vlastní nebezpečí a bez
sprch, šaten, plavčíka, klozetů a dalšího
zázemí běžného pro veřejná koupaliště.
A rovněž bez výběru vstupného. Starosta
Luděk Míček vysvětluje, že změna nádrže
na oficiální koupaliště by pro obec se sedmi
stovkami obyvatel vyšla příliš draze. Slatina získala před 12 lety z Programu obnovy
venkova dotaci na čistírnu pro vodu v nádrži, čímž se tam vyřešil problém se špinavou
a zapáchající vodoní plochou v centru obce
a otevřela možnost dalšího využití nádrže.
Celkové roční náklady na udržování nádrže
a jejího okolí jako »koupaliště« činí přibližně 50 tisíc korun.
Podobně postupovali v místní části Rudka města Kunštát na Blanensku. Tamní požární nádrž nadále zůstává zdrojem vody
pro hašení požárů, ale díky rekonstrukci
v režii města před třemi lety se s přilehlým
okolím proměnila v přívětivý areál, v němž
se lze vykoupat a kde si děti mohou pohrát
na hřišti. Že ani v Rudce nejde o řádné koupaliště, dotvrzují výstražní cedule Koupání
na vlastní nebezpečí. Starosta Mgr. Pavel
Göpfert nabádá: »Chce to nebát se spojit
s dobrými firmami na fólie a čističku, které řeknou, co je třeba udělat a kolik to vše
bude stát. Stejně důležité je sehnat partu šikovných pracovitých lidí, kteří jsou
ochotni přijít na brigádu, dokonce i s vlastní technikou. To pak radnice ušetří mnoho
desítek tisíc korun.«
Jinak využívají stále funkční požární nádrž v Březince, příměstské části města Bělá
pod Bezdězem. Jejím vlastníkem je město,
které ji pronajalo Místní organizaci Českého rybářského svazu (MO ČRS) Bělá pod
Bezdězem coby právoplatnému uživateli
podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství.
Dekret o přenechání rybářského práva však
rybářům muselo vydat Ministerstvo zemědělství. Rybáři zajišťují kvalifikovanou rybářskou stráž, což je i jedna z podmínek pro
vydání dekretu, a pečují o nebeskou nádrž
(je doplňována jen dešťovou vodou) hlídáním přítoků a pravidlenými testy kyselosti
a zásaditosti vody. Jak uvedla Hana Bohatá
z MO ČRS, žádné opravy či úpravy nádrže
kvůli její další funkci nebylo třeba provést.
Případné opravy nebo jiné technické práce
n
na nádrži jsou záležitostí vlastníka.
ivaN ryšavý
7
12/22/09 12:59:15 PM
Ekonomika
Udržet i za recese alespoň minimální investiční aktivity
a efektivněji využívat peníze z evropských fondů. Snažit se
o co nejmenší zadlužení a nespoléhat na výraznější meziroční
růst daňových příjmů v roce 2010. Šetřit a omezovat provozní
výdaje. Přijímat však i nutná sociální opatření a pod tlakem
krize nerezignovat na úlohu obcí v péči o potřeby svých občanů. Takové apely zněly na listopadové XII. finanční konferenci
Svazu měst a obcí (SMO) ČR.
P
ro zkušené matadory, kteří se finančních konferencí SMO účastní opakovaně rok co rok, leckteré z přetřásaných témat, která se projednávalo i na jejím
posledním ročníku 23. a 24. 11. 2009 v Praze, nebylo ničím novým. Podobně jako
stesky, které finanční konference zpravidla
provázejí: Obtížné zabezpečení financování rozvoje municipalit, administrativní
náročnost čerpání dotací z evropských fondů i nutnost pro přijetí této pomoci často
složitě hledat zdroje na předfinancování či
kofinancování projektů, otazníky nad rozpočtovým určením daní stejně jako třeba
faktické odstavení obcí od možnosti regulovat provozování hazardních her na svém
území. To vše tentokrát navíc ještě podtrženo přetrvávající hospodářskou recesí a propadem daňových příjmů obcí a měst i rostoucí nezaměstnaností jejich obyvatel.
Pomoc, avšak nE municiPalitám
Předseda Svazu měst a obcí ČR, poslanec
Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák úvodem mj. připomněl, že pro rok 2009
lze z údajů Ministerstva financí (MF) vyčíst
meziroční pokles daňových příjmů na úrovni 15 %, ve srovnání s přijatým státním rozpočtem dokonce až téměř o 20 %.
»Daně z příjmů velmi citlivě reagují
na hospodářský vývoj, což opět podporuje dlouholetý požadavek SMO na rozšíření
portfolia sdílených daní o spotřební daně,
které zaznamenaly meziročně mnohem
menší relativní pokles. Obce navíc výrazně
v příjmech pocítily dopad Národního protikrizového plánu vlády. Odpuštění záloh
na daň z příjmů živnostníkům a firmámdo pěti zaměstnanců se prostřednictvím
sdílení daní dotklo převážně obcí. Většina
ze starostů už dostala od MF dopis, že jejich
daňové příjmy budou nadále kráceny kvůli nadměrným převodům na začátku roku.
Svaz chápe nezbytnost některých vládních
protikrizových kroků, ale zdá se, že ty jen
zřídka berou v úvahu dopad na rozpočty
samospráv,« uvedl Ing. Oldřich Vlasák.
Upozornil i na to, že MF sice na rok 2010
(stejně jako předloni na rok 2009) opět odhaduje meziroční růst daňových příjmů,
jenže tento růst má zčásti zajistit dvojnásobné zvýšení daně z nemovitosti. Ačko-
8
MO1 08_09.indd 8
liv SMO dlouhodobě upozorňoval na její
postupné zastarávání a nutnost valorizace
jejích sazeb i úpravu základu, jednorázové
zvýšení sazeb, které se někde kvůli místnímu koeficientu náhle změnilo na šesti či
desetinásobek, za systémové řešení považovat nelze. »Navíc s ohledem na celkovou
sumu daně ani dvojnásobný růst sazby, který se nadto nevztahuje na všechny pozemky a stavby, nenahradí výpadek v důsledku
nižšího inkasa daní z příjmů,« konstatoval
předseda SMO, podle něhož nastal čas podrobně se zabývat zcela novým pohledem
na zdaňování nemovitostí, aby se zohlednila jejich kvalita, ale například i už provedené investice do místní infrastruktury, které
pozemek či stavbu zhodnocují.
Příjmy obcí Prý Porostou, alE...
S očekávanou skutečností deficitu hospodaření obcí v roce 2009 seznámil účastníky konference náměstek ministra financí
Ing. Bohdan Hejduk. Proti roku 2008, kdy
přebytek hospodaření obcí činil 15,62 mld.
Kč, by za rok 2009 měly vykázat schodek
14,7 mld. Kč. Ministerská predikce pro rok
2010 uvádí celkové příjmy obcí 264,8 mld.
Kč (v roce 2009 podle očekávané skutečnosti by mělo jít o 251,8 mld. Kč), celkové
výdaje pak 268,0 mld. Kč (266,5 mld. Kč
v roce 2009), takže deficit by měl v letošním
roce činit 3,2 mld. Kč.
Rovněž letos zůstanou nejvýznamnějším
zdrojem rozpočtů obcí daňové příjmy. MF
predikuje, že dosáhnou 154,3 mld. Kč, zatímco za rok 2009 je očekává ve výši 139,2
mld. Kč. Letošní nárůst daňových příjmů
obcí o asi 15 mld. Kč proti roku 2009 má být
dán zvýšením obou sazeb daně z přidané
hodnoty (DPH) i zvýšením daně z nemovitostí. (Pro pořádek uveďme, že v roce 2008,
kdy recese Česku teprve začínala hrozit,
daňové příjmy obcí, ještě bez zvýšení daně
z nemovitosti a bez úprav sazeb DPH, činily
154,42 mld. Kč. – pozn. redakce.)
Příjmy obcí celkem (tedy včetně nedaňových příjmů, kapitálových příjmů i přijatých dotací) mají letos dosáhnout 264,8
mld. Kč (v roce 2008 činily 269,67 mld. Kč
a za loňský rok by se měly dostat na úroveň
251,8 mld. Kč). (Ovšem ačkoliv zástupci vlády loni v květnu na XI. sněmu SMO v Kar-
Foto: čtk
šetřit (a víc myslet).
jinak to nepůjde...
V metropoli účastníky XII. finanční konference SMO ČR uvítal jeho čestný předseda, primátor Prahy MUDr. Pavel Bém.
lových Varech potvrdili, že podpora investičních akcí v municipální sféře je jednou z
priorit Fischerova kabinetu, návrh státního
rozpočtu pro rok 2010 zůstal v oblasti dotací pro územní samosprávné celky skoupý
a jak připomněl předseda SMO Ing. Oldřich
Vlasák, jejich meziroční pokles se má v roce
2010 pohybovat na úrovni 30 %.)
PomůžE i »tabulka Pravdy«
Ostatně i Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového
financování MF, zdůrazňoval, že současná
situace na straně příjmů obcí je opravdu
výjimečná a že za posledních jedenáct let
obce vždy mohly počítat pouze s meziročními nárůsty daňových příjmů.
Jan Zikl proto pro nejbližší období zástupcům obcí a měst na finanční konferenci SMO mj. doporučil:
n průběžně sledujte plnění svých daňových příjmů v roce 2010 a srovnávejte je se
stejnými obdobími v letech 2008 a 2009;
n uvážlivě používejte rezervy vytvořené
v minulých letech;
n zvažujte investice, které generují další
režijní výdaje;
n identifikujte možné úspory;
n mějte pod kontrolou závazky;
n vyplňte si »tabulku pravdy«, tedy připravte si víceletý, zcela upřímný výhled příjmů a výdajů včetně splátek.
PřEšticE radí: na rEgistraci
PlátcE dPh sE včas PřiPravtE
Hodně jednacího času se na konferenci věnovalo dani z přidané hodnoty (DPH), neboť právě v roce 2009 se nemálo obcí a měst
stalo jejími plátci. Zkušenosti Přeštic na Plzeňsku jako registrovaného plátce DPH
od 1. 4. 2009 shrnula tajemnice mětského
úřadu Eva Česáková. »Museli jsme „zlomit“
psychické bariéry, zejména u účetních,
a důkladně proškolit nejen je, ale i všechny
další zaměstnance, kteří přicházejí do styku s účetními doklady. Důležité je, aby
leden 2010
12/22/09 11:27:12 AM
pochopili, proč od nich účtárna najednou
vyžaduje jiné doklady a jiné informace než
dosud (především se to týká všech příkazců
operací). Protože rada města rozhodla, že
pronájem nebude od DPH osvobozen, velkým problémem, hlavně časovým, se stalo
přepracování všech uzavřených nájemních
smluv, případně zpracování dodatků k nim
tak, aby se na jejich základě mohlo účtovat
podle zákona o DPH,« uvedla Eva Česáková. Upozornila rovněž, že město si muselo
najmout spolehlivého daňového poradce,
neboť škála výkonů obce s rozšířenou působností a nemalým majetkem je rozsáhlá
a bez předchozích zkušeností s DPH se příprava vlastními silami nedá zvládnout.
»Máme za sebou dvě přiznání – jsme zatím čtvrtletní plátce. V prvním jsme uplatnili,
v souladu se zákonem, zpětná plnění, výsledný nadměrný odpočet byl finančním úřadem
zkontrolován a byl v pořádku. Nadměrný
odpočet nám díky jedné větší investiční akci
vyšel i napodruhé, i ten již bez problémů
prošel daňovou kontrolou. Největší pozor je
nutné dát na správné přiřazení všech příjmů
a s nimi souvisejících výdajů do daňových
„kategorií“ – osvobozené, podléhající dani,
krácené koeficientem. To bych obcím, které
registrace k DPH teprve čeká, opravdu doporučovala nebrat na lehkou váhu.«
Další radou tajemnice MěÚ Přeštice je
včas začít s přípravou: »Nám se půl roku
předem zprvu zdálo jako optimální doba.
Ale ukázalo se, že je nedostatečná, zejména s ohledem na to, že nemáme, bohužel,
spolehlivého dodavatele software, takže
účetní program pro DPH se u nás instaloval
den před zahájením jejího účtování a jelo se
rovnou naostro, bez jakéhokoli testovacího
období,« uzavřela Eva Česáková.
Program rozvojE vEnkova
sE stává vstřícnějším
Nad budoucím financováním podpory
a rozvoje zemědělství a venkova se na konferenci zamýšlel vrchní ředitel sekce rozvoje venkova Ministerstva zemědělství
Foto: čtk
Ekonomika
Konference se konala v budově někdejší burzy, po válce parlamentu, ještě později (po přístavbě) Federálního shromáždění, pak Rádia Svobodná Evropa a nyní Národního muzea.
Ing. Pavel Sekáč. Podle jeho slov finanční
prostředky na podporu venkovských obcí
budou i nadále v Evropské unii s největší
pravděpodobností rozdělovány jak v rámci její kohezní politiky, tak v rámci II. pilíře
Společné zemědělské politiky (SZP). V České republice bude SZP dál logicky a kompetenčně administrována Ministerstvem
zemědělství. ČR však musí na své úrovni
a podle výsledků budoucího nastavení obou
politik evropskou sedmadvacítkou zajistit
mezi nimi rozdělení oblastí intervencí.
V současnosti je pro Program rozvoje
venkova (PRV) příznačný značný rozdíl
mezi poptávkou (množstvím předložených
projektů) a nabídkou (množstvím disponibilních finančních prostředků). »Evropská
komise se proto může ptát, čím je tento
rozdíl dán,« upozorňuje Ing. Pavel Sekáč.
»Dílčí odpovědi může přinést až probíhající střednědobé hodnocení PRV. Už teď
je ovšem jasné, že uvedená disproporce
je v PRV společná pro všechna investiční
opatření programu. Budeme-li tento jev
nazírat optimisticky, pak je pozitivní v tom,
že chuť a možnost investovat trvají. Viděno
pesimisticky však uvedená disproporce signalizuje, že přetrvávající vysoká potřeba investovat neustále vyvolává potřebu dalších
a dalších stimulačních nástrojů, které však
nejsou a rozhodně ani nebudou neomezené,« shrnuje vrchní ředitel sekce rozvoje
venkova Ministerstva zemědělství.
Ing. Pavel Sekáč také na konferenci připomněl, že Ministerstvo zemědělství už u PRV
prodloužilo dobu realizace z 18 na 24 měsíců. Upravilo i některá ustanovení v Pravidlech o čerpání dotace (hlášení o změnách,
sankční nástroje apod.), aby nedocházelo ke zbytečnému ukončování projektů.
Od letošního února bude vyhlášena další
výzva pro příjem projektů do opatření I.1.1,
I.3.2, III.1.1 a III.1.2. Ostatní výzvy se budou
vyhlašovat během roku podle průběžných
výsledků uskutečňování realizace progran
mu (čerpání) a jeho implementace.
ivan ryšavý
velká kniha o veletrhu
k
rize a s ní spojená restrukturalizace
mnohých, dosud nezpochybnitelných
pravd přivedla znovu na přetřes otázku
o smyslu veletrhů v éře internetu. Její »pravdivé«
zodpovězení zajímá nejen teoretiky, ale hlavně
praktiky – tedy klienty veletržních správ i návštěvníky.
Nejnovější kniha autora nad jiné povolaného,
doc. PhDr. Dušana Pavlů, CSc., na tuto otázku
neodpoví. Ostatně, ani nechce. Zevrubně však
objasní všechny souvislosti výstavní a veletržní
akce především z hlediska jejího komunikačního poslání. Zdá se skoro nemožné, aby někdo
posuzoval veletrh z jiného úhlu pohledu, přesto
je kniha Veletrhy a výstavy (kultura, komunikace, multimedialita, marketing) takřka objevná:
Do jejího vydání nakladatelstvím Professional
Publishing v závěru loňského roku si totiž jen
málo autorů všimlo toho, že každý veletrh je
povýtce »jen« jedním z produktů, nabízených
leden 2010
MO1 08_09.indd 9
na informačním trhu. A jeho užitné vlastnosti
pak logicky určují nejen jeho prodejnost, nýbrž
i vhodnost pro jednotlivé konzumenty – vystavovatele, návštěvníky, novináře...
A ještě něco – kniha by měla zajímat přinejmenším ty starosty, kteří hledají v plejádě nabízejících se aktivit takové, které by jejich město,
obec dodatečně zviditelnily nebo jim přinesly
jiné, nejlépe fiskální efekty. Pravděpodobně
není starších aktivit, kvůli nimž se lidé sjížděli
z okolí do (budoucího) sídla, než trhy... Přínos
konkrétních veletrhů konkrétnímu místu kniha
analyzuje pouze na jednom místě, ale inspirací
pro nejrůznější i monotematické akce v době,
kdy ostatně nejrůznější místní trhy vznikají i
spontánně, tato kniha rozhodně je. Navíc s jejím využitím se budoucí organizátor rozhodně
n
vyhne spoustě zbytečných chyb!
václav sEnjuk
9
12/22/09 11:27:15 AM
Ekonomika
Vývoj státního rozpočtu
a rozpočtů obcí v roce 2010
I přes mnohá objektivní i subjektivní negativa vytváří státní
rozpočet předpoklady pro financování nezbytných funkcí
veřejného sektoru a přechod k dalšímu rozvoji. Hospodárnost
a efektivita vynakládaných disponibilních prostředků ale více
než jindy zůstává hlavním heslem pro letošní rozpočtový rok.
S
tátní rozpočet a rozpočty obcí patří
k podstatným (z hlediska jejich rozsahu i výsledných efektů jejich použití) do značné míry propojeným veřejným
fondům. Toto propojení se odvíjí v několika
směrech.
FoRmY PRoPoJEnÍ RoZPoČTŮ
n Jsou to především dotace s různých
kapitol státního rozpočtu: Část dotací je
poskytována přímo obcím v systému programového financování otevřením tzv.
čerpacích účtů ke spolufinancování rozvojových investic. Další jsou v souladu s ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., uvolňovány do rozpočtů obcí prostřednictvím
krajů. Tyto prostředky kraje alokují do rozpočtů příslušných obcí v návaznosti na rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných příslušnými ústředními orgány. Nebo postup
tohoto rozdělení vyplývá pro kraje přímo ze
zákona, jako je tomu například u příspěvku na výkon státní správy. Výše uvedený
způsob poskytování finančních prostředků prostřednictvím krajů tvoří prakticky
průběžný způsob financování, který kraje
zabezpečují jako přenesený výkon státní
správy. Státní rozpočet se podílí na financování obcí i dalším způsobem: Krajům je
svěřen určitý dotační titul, který pak ve své
samosprávné působnosti rozdělují na příslušné obce, případně další subjekty.
Zcela specifickou kategorií jsou dotace
z kapitoly Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy, poskytované ve výši několika
desítek miliard korun krajům na krytí tzv.
přímých vzdělávacích nákladů v zařízeních
regionálního školství. Kraj rozděluje tyto
prostředky rozhodnutím ve své působnosti pro jím zřízené příspěvkové organizace
a dále pro školská zařízení zřizované obcemi. V souladu se »školským« zákonem se
prostředky (určené na krytí platů a mezd
pedagogických i nepedagogických pracovníků, ale i na pořízení učebních pomůcek)
poukazují přímo na účty školských zařízení
zřízených obcemi.
Vztah státního rozpočtu k rozpočtům
obcí se uskutečňuje i dalšími, nepřímými
formami, především při spolufinancování
projektů z fondů z Evropské unie. Evropské
prostředky k financování odsouhlasených
programů se dostávají do státního rozpočtu většinou až souvztažným vztahem
po realizaci příslušných projektů. Jejich financování obcemi je tedy svázáno se znač-
10
MO1 10_11.indd 10
I rozpočtové hospodaření
obcí v roce 2009 výrazně
zasáhly negativní dopady
ekonomické krize, proto se
očekává jeho deficit 14,7
miliardy korun, přičemž
příjmy mají dosáhnout
251,8 miliardy korun, výdaje 266,5 miliardy korun.
nými objemy státního rozpočtu transformovanými například účelovými dotacemi
do Státního fondu životního prostředí nebo
do rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti. Tyto subjekty jednotlivé projekty
pak schvalují a financují. Stát při této formě
profinancování účasti rozpočtu Evropské
unie nejen nese kurzová rizika, ale musí
rovněž uskutečnit příslušné platby, které
vyplývají z účasti ČR v tomto společenství.
n Daňové výnosy: Jde zejména o výnosy
ze sdílených daní, které se v průběhu roku
rozdělují v souladu s ustanoveními zákona
č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní.
Právě negativní turbulence v ekonomické
oblasti se odrážejí ve výkyvech v oblasti daňových příjmů, které u obou skupin veřejných rozpočtů tvoří největší podíl na jejich
celkových příjmech a ovlivňují možnosti jejich výdajů i stoupající zadluženost. Výpadky daňových příjmů (zejména u sdílených
daní – daně z příjmu právnických osob
a daně z příjmu fyzických osob) se proti původním prognózám projeví u obcí v objemu
přibližně 30 miliard korun. Jejich daňové
příjmy by tak měly v roce 2009 dosáhnout
okolo 139,2 miliardy korun, v letošním roce
154,3 miliardy korun. I přes relativně vysoký očekávaný růst daňových příjmů v roce
2010 zůstanou tyto příjmy pod úrovní roku
2008 (dosažená skutečnost 154,4 miliardy
korun).
Výpadky daňových příjmů ve státním
rozpočtu spolu s výpadky příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti se výrazně
projevily v krytí výdajů v roce 2009. Vláda
sice přijala určitá opatření, přesto deficit
státního rozpočtu několikanásobně překročil schodek schválený zákonem a výsledně
se nebezpečně blíží 200 miliardám korun.
Do finančního hospodaření všech veřejných rozpočtů včetně racionálních změn
v dalších obdobích se promítají zásadním
způsobem dva podstatné momenty. Vliv
globální ekonomické krize se při otevřenosti naší ekonomiky projevuje způsobem,
který se těžko kvalifikovaně odhaduje.
LimiTUJÍCÍ FakToRY
Z hlediska makroekonomického rámce se
vývoj v dalším období odhaduje jako přecházející z recese k mírnému oživení. Co
se týče ukazatelů makroekonomického
rámce, proti poklesu hrubého domácího
produktu (HDP) v roce 2009 o 4,3 % mělo
by dojít k mírnému oživení (plus 0,3 %).
Průměrná inflace by se měla udržet na stávající nízké úrovni a nezaměstnanost mírně
zhoršit vzhledem ke zpožďování trhu práce
za ekonomickým výkonem.
Dalším limitujícím faktorem je situace
na politické scéně. Časově i mandátově
omezená vláda nemůže prosadit nezbytné
legislativní kroky k řešení nejen příjmové,
ale především výdajové stránky veřejných
rozpočtů. Schodek schváleného státního
rozpočtu je značný. Dosahuje 162,7 miliardy korun, přičemž přijaté poslanecké
pozměňovací návrhy vytvářejí riziko jeho
prohloubení.
Ve schváleném státním rozpočtu na rok
2010 se očekávají jeho příjmy ve výši 1 022,2
miliardy korun (o 92 miliard méně proti
schválenému rozpočtu na rok 2009). Výdaje státního rozpočtu dosáhnou 1 184,9
miliardy korun (meziroční růst proti schválenému rozpočtu o 32,8 miliardy korun).
Střednědobý výdajový rámec stanovený usnesením Poslanecké sněmovny při
schvalování státního rozpočtu na rok 2009
je tímto návrhem dodržen. Mandatorní
výdaje vzrostly o 2,1 % a dosahují 658,8 miliardy korun. Vládní rozpočtová rezerva je
navržena ve výši 3,65 miliardy korun, což je
zákonem stanovených minimálních 0,3 %
navrhovaných výdajů státního rozpočtu.
Podíl státního dluhu na HDP ke konci roku
2010 by měl činit 36,4 %. Výdaje na obsluhu
státního dluhu by měly činit 80 miliard korun, což je proti rozpočtu na rok 2009 zvýšení o zhruba 17 miliard korun.
nEGaTiVnÍ DoPaDY
na HoSPoDaŘEnÍ oBCÍ
Součástí rozpočtové dokumentace jsou finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům územních samosprávných celků i celková prognóza vývoje těchto rozpočtů v roce
2010. Pokud jde o odhad finančního hospodaření obcí, je nutno upozornit na několik
specifických momentů. I rozpočtové hosleden 2010
12/22/09 11:23:36 AM
Ekonomika
podaření obcí v roce 2009 výrazně zasáhly
negativní dopady ekonomické krize, proto
se očekává jeho deficit 14,7 miliardy korun,
přičemž příjmy mají dosáhnout 251,8 miliardy korun, výdaje 266,5 miliardy korun. Situaci ovlivňuje především vývoj daňových
příjmů obcí, které řadu let vykazovaly meziroční nárůst. Očekávané daňové příjmy
v částce 139,2 miliardy korun v roce 2009
představují však jen 90 % výnosů v předchozím roce. Je třeba vzít v úvahu, že daňových
příjmů obcí se v roce 2008 začínající krize
podstatně nedotkla. Naopak se v tomto případě promítlo jejich navýšení na základě
novely zákona o rozpočtovém určení daní.
Vzhledem k této skutečnosti i k odložení
finančních výdajů na projekty spolufinancované z prostředků Evropské unie vznikl
v roce 2008 výrazný přebytek ve výši 15,6
miliardy korun. Souběžně rostou odložené
prostředky na účtech obcí (od roku 2005
do poloviny roku 2009 stouply z 50 miliard
na 76 miliard korun).
Tato okolnost umožňuje většině obcí překlenovat lépe (respektive s menším zapojením návratných zdrojů) dopady ekonomické krize, i když řešení této problematiky
je samozřejmě plně na rozhodnutí samosprávných orgánů.
V roce 2010 se počítá i přes významný růst
daňových příjmů obcí (zhruba o 10,8 %), že
jejich rozpočtové hospodaření skončí relativně malým schodkem ve výši 3,2 miliardy
korun za předpokládaného objemu příjmů
v částce 264,8 miliardy korun a výdajů v objemu 268 miliard korun. Daňové příjmy budou tvořit 58,3 % z celkových příjmů obcí.
Významný podíl mají i dotace z různých
úrovní veřejných rozpočtů (25,7 %) v celkové výši 68,1 miliardy korun (z toho 50,6
miliardy ze státního rozpočtu). I když se
celkový objem státních dotací snižuje z důvodu poklesu částky na investice, dochází
i v podmínkách úsporných opatření k významným posunům v oblasti neinvestiční.
V příloze č. 6 zákona o státním rozpočtu
jsou stanoveny Finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích
v celkové částce 10 793 749 tis. korun. Příloha č. 7 obsahuje Finanční vztah k rozpočtu
hl. města Prahy v částce 1 129 803 tis. korun.
V rámci těchto finančních vztahů podle přílohy č. 6 jsou zahrnuty příspěvky na školství,
vybraná zdravotnická zařízení, výkon státní
správy a výkon zřizovatelských funkcí převe-
Co vyplynulo z analýzy financování výkonu
státní správy obcemi
n Průměrné hodnoty krytí výdajů na výkon státní správy v roce 2007
– obce se základní působností 21 %,
– obce s matričním úřadem 41 %,
– obce se stavebním úřadem 50 %,
– obce s pověřeným obecním úřadem 68 %,
– obce s rozšířenou působností 105 %.
n Po
zahrnutí některých specifických dotací poskytovaných v roce 2008 z jiných ukazatelů na financování
výkonu státní správy se zvýšil celkový ukazatel tohoto příspěvku v úhrnu po krajích o 1 836 147 tis. korun na
9 167 679 tis. korun.
n Příspěvek
pro hl. město Prahu se zvýšil o 424 974 tis. korun na 988 716 tis. Kč.
nV
příloze č. 8 zákona o státním rozpočtu je stanoven nový postup pro stanovení výše příspěvku na výkon
státní správy jednotlivým obcím a hl. městu Praze.
ZDROJ: AUTOR
dených z okresních úřadů obcím. Finanční
vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. města
Prahy podle přílohy č. 7 stanovuje příspěvky
na školství a výkon státní správy. Tyto dotační tituly se v předchozích letech pravidelně
valorizovaly. S ohledem na napjatou situaci
ve státním rozpočtu se letos valorizace neuskuteční. Příspěvek na školství – na 1 žáka
tedy tvoří 1401 Kč, celková částka je 1 498 685
tis. Kč. Dotace na vybraná zdravotnická zařízení – kojenecká zařízení, dětské domovy
zřizované obcemi činí 93 068 Kč na 1 místo,
celková částka je 38 855 tis. korun. Příspěvek
na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím (například
místní knihovny) dosahuje celkem 231 617
tis. Kč. V celkových objemech se promítají
pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, žáků, lůžkových kapacit apod.
Výjimkou je pouze zásadní razantní navýšení příspěvku na výkon státní správy pro
obce a pro hl. město Prahu ve výši 2 miliardy korun. Ten má částečně krýt výdaje
na činnosti spjaté s výkonem státní správy
v přenesené působnosti na příslušnou kategorii obce. Cílem je postupně odstranit disproporce v krytí výdajů na výkon přenesené
působnosti. Toto opatření se opírá o předchozí zjištění Ministerstva vnitra, které má
koordinovat výkon veřejné správy. Rozdíly
potvrdila nezávislá analýza financování
výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky, zpracovaná Vysokou ško-
lou ekonomickou v Praze v průběhu roku
2008 na základě objednávky Ministerstva
financí. Zadání analýzy a její vyhodnocení
se uskutečnilo za účasti Ministerstva vnitra,
zástupců obcí, krajů, Parlamentu ČR atd.
Některé údaje z analýzy financování výkonu státní správy obcemi – viz rámeček.
Mimo finanční vztahy jsou v kapitole
Všeobecná pokladní správa rozpočtovány
další dotační tituly pro obce a hl. město
Prahu v celkovém objemu 1 515 855 tis. Kč.
Největší je dotace na činnosti vykonávané
obcemi s rozšířenou působností v oblasti
sociálně-právní ochrany dětí.
V ukazateli výdaje vedené v informačním systému programového financování
celkem je pro obce určena částka 256 678
tis. Kč, která je výrazně nižší proti roku
2009 (o zhruba 1,3 miliardy). V tom se významně promítla okolnost, že v Poslanecké
sněmovně nebyl při projednávání návrhu
státního rozpočtu prostor pro prosazování
nekoordinovaných návrhů na regionální
investice.
Z ostatních kapitol státního rozpočtu
jsou navrhovány dotace v celkovém objemu 37 152 083 tis. Kč. Jde hlavně o prostředky na dávky pomoci v hmotné nouzi
a zdravotně postiženým a na příspěvek
na péči, jejichž výplatu příjemcům budou
n
obce zprostředkovávat.
EDUaRD komÁREk
nezapomeňte si objednat aktuální publikaci
k
niha Účetnictví územních samosprávných
celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola 2010 – ÚZ č. 761
(podle stavu k 7. 12. 2009) je rozdělena do dvou kapitol. První obsahuje zákon o účetnictví se změnami
pro rok 2010 a jeho nové vyhlášky: Technickou vyhlášku o účetních záznamech a prováděcí vyhlášku,
která přináší rozsáhlé změny v metodice účetnictví.
Druhá kapitola zahrnuje zákony o státní a finanční
kontrole, prováděcí vyhlášku a zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků
a dobrovolných svazků obcí.
leden 2010
MO1 10_11.indd 11
Více informací je na www.ucr.sagit.cz. Kód knihy
je: 03910.
Publikaci v rozsahu 224 stran za 83 Kč včetně
DPH si lze písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7,
e-mail: [email protected], nebo
na adrese: http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí
její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové ECONOMIA
Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží
30% slevu.
11
12/22/09 11:23:37 AM
Informační a komunIkační technologIe
přednášky přes internet aneb
což takhle dát si webinář?
Pravidla českého pravopisu sice slovo »webinář« dosud neuvádějí, ale tento nový pojem by neměl zůstat utajen nikomu,
kdo chce ušetřit čas i peníze za školení. Webináře, tedy přednášky vedené on-line přes internet, se spolu s on-line školením začíná prosazovat jako efektivní a levnější způsob vzdělávání vedený lektorem, který optimálně kombinuje přednosti
osobního a e-learningového vzdělávání.
J
de o školení, jež má převážně informativní charakter a nevyžaduje fyzickou
účast na konkrétním místě.
Bez čeho se ovšem jeho účastníci neobejdou, je počítač připojený k internetu
a sluchátka, případně i mikrofon (v případě
lektora bezpodmínečně). Aby se mi takový
webinář snadněji a názorněji popisoval,
přihlásil jsem se do bezplatného webináře
On-line kancelář pro neziskové organizace,
který pořádal portál Workline.cz.
k diskusi. Tam jsme totiž všichni účastníci
webináře mohli okamžitě reagovat na výklad lektora a klást mu své dotazy.
Bylo zjevné, že lektor Ing. Georgios Yiannakou má za sebou už značné množství webinářů. Jeho výklad byl totiž velmi
srozumitelný, prezentace byla přehledná,
po každém logickém celku lektor odpověděl
na dotazy, které účastníci průběžně psali
do chatu, jakmile je napadly. Několikrát byl
výklad proložen anketami, na něž jsme odpovídali výběrem z nabídnutých možností
v připraveném formuláři – a ihned jsme
také viděli celkový výsledek.
Hodina uplynula velmi rychle, aniž
bych zaznamenal jakékoliv hluché místo,
o předmětu webináře jsme se dozvěděli vše
podstatné, ani jediný dotaz nezůstal bez
odpovědi. Pouze ze začátku měli někteří
z účastníků problémy s kvalitou hlasového
přenosu. Proto školitel odpojil webovou
kameru, takže v dalším průběhu jsme jej
neviděli, ale jenom slyšeli, zato zvuk již byl
v pořádku.
výhody pro účastníky
Osobní zkušenost s webinářem mi dovoluje potvrdit výhody, které se u on-line formy
vzdělávání uvádějí pro její účastníky. V prvé
řadě je to nezávislost na místě školení –
účastníci mohou on-line školení či webinář absolvovat z kteréhokoliv místa, a to
z domova, z kanceláře nebo třeba z hotelu
výhody pro zaměstnavatele
On-line vzdělávání přináší některé výhody
rovněž zaměstnavatelům, kteří je začínají využívat zpravidla jako alternativu nebo
doplněk ke klasickým fyzickým školením.
Nezávislost na místě konání jim umožňuje
zapojit do vzdělávání i zaměstnance z libovolné části České republiky či dokonce ze
zahraničí, aniž by museli kamkoliv cestovat.
Čas, který by strávili cestováním na místo
školení, mohou využít zaměstnanci produktivně. K tomu se přidává i nemalá úspora cestovních nákladů.
Je možné také zkombinovat fyzické školení s on-line přístupem pro případ, že se někdo nemůže zúčastnit školení kvůli nemoci
či z jiného důvodu, ale může se k němu připojit přes internet on-line z domova.
Jednotlivá školení lze nahrávat na vlastní
nebo pronajatý server. Postupně si tak organizace může vytvořit interaktivní studovnu, která umožní zopakování libovolného
online školení bez dalších nákladů.
Dalším přínosem jsou snížené náklady
na pronájem místností. Místo pronájmu
fyzických školních místností je možné použít ke školení virtuálních místností a pronajmout si pouze školicí systém, což přijde
zpravidla výrazně levněji, a to v závislosti
na zvoleném technickém řešení.
MO000948-12
potřebné vybavení
E-mail, jímž mně pořadatelé potvrdili moji
registraci, mě zároveň informoval o tom,
že k účasti na webináři budu potřebovat
sluchátka, mikrofon a rychlost připojení minimálně 256 kb/s, a to pro odesílání
i přijímání dat. Měl bych si taky ověřit, zda
mám na svém počítači nainstalovaný Adobe Flash Player 8 a vyšší, který mi umožní
zhlédnout webinář. Na přiložené webové
adrese jsem si mohl provést kontrolu přehrávače, což jsem učinil, a sice s kladným
výsledkem.
Tento konkrétní přehrávač byl nutný proto, že školení se mělo uskutečnit s použitím
online školicího systému Adobe Acrobat
Connect Pro. Existuje ještě řada dalších systémů – tak třeba portál Workline používá
takéWebex, Citrix - GoToWebinar, DimDim,
Wiziq nebo Yuuguu či Team Viewer v kombinaci se Skype. Vybírá je s ohledem na požadavky školitelů a komfort účastníků.
K účasti na webináři jsem nic jiného
nepotřeboval: Stačil mně běžný internetový prohlížeč. Pouhých deset minut před
vlastním zahájením webináře jsem se přihlásil na příslušnou internetovou adresu
a na ploše monitoru se mně objevila připravená úvodní stránka prezentace. V levé části
byl prostor rozdělen na tři části. Nahoře zůstávalo volné místo, kde se za chvíli ukázal
školitel snímaný webovou kamerou. V prostřední části monitoru se zaznamenávala
jména účastníků webináře, jak se postupně
přihlašovali, zatímco spodní část sloužila
Webinář je bezplatná
nebo velice levná on-line
přednáška pořádaná přes
internet za účelem předání praktických informací,
představení nového produktu či služby.
na služební cestě. Tím se otevírají naprosto
nové příležitosti účastnit se školení nebo
kurzů, které by byly za normálních okolností zcela nedostupné. Stačí k tomu pouze
kvalitní připojení k internetu.
Zcela nesporná je úspora času, neboť odpadá nutnost cestovat na školení, kdy často
cesta zabere mnohem více času než samotné školení. S tím souvisí i úspora nákladů
na cestovné a případně na ubytování, které
mohou být značné.
On-line forma vzdělávání umožní účast
na školení i účastníku, který má doma malé
děti nebo je třeba pohybově omezený. Školení on-line lze kdykoliv opakovat – účastník si může školení nahrát a podle potřeby
se pak kdykoli vrátit k některé části nebo si
je celé zopakovat.
Nezanedbatelný není ani pocit většího
bezpečí; prostředí on-line školení je pro některé účastníky s introvertní povahou méně
stresující než fyzické školení. Řada lidí se
při fyzickém školení ve skupině neptá, a to
přesto, že by chtěli. Chybí jim k tomu odvaha vystoupit na veřejnosti. Při on-line školeních tento problém zcela odpadá. Tam
nevíte, kdo se skrývá za uvedeným jménem
či přezdívkou.
12
MO1 12_13.indd 12
leden 2010
12/22/09 11:28:43 AM
Informační a komunIkační technologIe
Foto: archiv
školení či kurzů je však vhodný maximální
počet 12 až 15 účastníků. Při něm lze ještě
poskytnout dostatek prostoru pro individuální dotazy.
Pouze pět obrázků na letáku pro propagaci webinářů jasně tuto formu vysvětlí.
krátké termInologIcké
zastavení
Asi by bylo na místě upřesnit si terminologii; liší se něčím webinář od běžného on-line školení či on-line kurzu?
»Webinář je bezplatná nebo velice levná
on-line přednáška pořádaná přes internet
za účelem předání praktických informací, představení nového produktu či služby.
Jeho délka by neměla přesáhnout 90 minut,
z toho 30 procent času doporučujeme vyhradit pro dotazy účastníků. Maximální počet účastníků závisí jen a jen na rozhodnutí
pořadatele. Může totiž jít i o několik stovek
nebo dokonce několik tisícovek účastníků. Z hlediska kvality webináře není počet
účastníků nikterak omezující. Obvykle však
nepřekračuje 25 účastníků, kteří tak získají
dostatečně velký prostor pro své případné
dotazy. Cílovému počtu však musí odpovídat volba vhodného školicího systému,«
vysvětluje Georgios Yiannakou.
Naproti tomu běžné on-line školení je
podle něho metodou vzdáleného vzdělávání přes internet se skutečným lektorem,
u něhož je ideální délka trvání 3–4 hodiny.
Běžná jednodenní školení doporučuje spíše rozdělit na dva půldenní kurzy. Účastníci
nebudou přehlceni informacemi a získají
více času na zapamatování si, případně
vyzkoušení nových poznatků. Maximální
počet účastníků opět závisí na rozhodnutí
pořadatele. Pro interaktivní témata on-line
Jaký zvolIt postup
Pokud by v některé organizaci uvažovali o případném využití on-line školení, je
možné jim doporučit následující postup:
Nejdříve se přihlaste do některého bezplatného webináře, jakých lze na internetu najít
více, a vyzkoušejte si, zda se vám tato forma
bude hodit pro zamýšlené on-line školení.
Teprve pak je dobré využít krátkodobý nebo
dlouhodobý pronájem vhodného technického systému.
Tomu, kdo by chtěl využívat on-line školení častěji, by se mohlo vyplatit nechat si
zavést vlastní systém na míru. Ten může
mít formu on-line hostované služby nebo
instalace na vlastním serveru.
má to smysl!
Že je on-line vzdělávání vhodné také pro
pracovníky ve veřejné správě, dokazují reference na webináře pořádané na portálu
Workline, kde pro ně pořádali mimo jiné
on-line školení Jak na datové schránky:
»Jsem nadšená z této formy školení – nikdo
neruší, netelefonuje, neodchází. Jakýkoliv
dotaz mohu kdykoliv napsat (nemusím čekat na závěr školení, když už většinu dotazů
zapomenu) a lektor pak na všechny odpoví.
Nikam nemusím cestovat a hlídat hodiny,
aby mi neujel spoj,« uvedla Ing. Magda Čupová z Obecního úřadu Metylovice na Frýdeku-Místecku.
Marcela Kupková, která pracuje jako účetní na Obecním úřadě Jeníkovice v okrese
Hradec Králové, se zase na portálu Workline
svěřila s těmito dojmy: »Dnes jsem absolvovala poprvé on-line školení. Je to tedy pro
mě absolutně nová věc. Myslím si, že když
jsou k tomu vytvořeny dobré podmínky
a člověk se může plně věnovat jen a jen obrazovce počítače, má to smysl. A možná se
člověk dozví více než při běžném způsobu
školení, kdy se lidé bojí na něco se zeptat,
protože se jim právě ten jejich dotaz nezdá
dostatečně kvalifikovaný, a pak diskutují mezi sebou, zatímco ostatní přes ně nic
n
z výkladu neslyší...«
Jaroslav WInter
Řekli na portálu Workline
Ing. Vladimír Fabián, expert na procesy trvalého zlepšování firem a neziskových organizací:
Praktické vyzkoušení webináře je velkým zážitkem, protože otvírá řadu možností k jeho využití pro různé
profesionální i soukromé aktivity. Myslím, že brzy se webináře stanou základní učební pomůckou, stejně jako
se staly kalkulačky pro mou generaci.
n
Mgr. Magdalena Čevelová, marketingová poradkyně a lektorka s 13letou praxí v oboru a specializací na malé firmy a živnostníky: Webináře považuji za velmi zajímavou a aktuální formu školení.
Lektor byl dobře slyšet, díky interaktivním anketám mi nedělalo problémy udržet pozornost. Zaujaly mě také
možnosti sdílet různý obsah (prezentace, webové stránky) a na obrazovce přesouvat okna podle potřeby. Líbí
se mi i marketingový potenciál webinářů – lze je využít jako ukázku lektorské práce nebo upoutávku na fyzické školení či poradenské služby. a to nemluvím o referencích. Když to shrnu, webináře bych doporučila nejen
velkým firmám, ale především drobným podnikatelům a živnostníkům -– je to jednoduché, levné, moderní
a není potřeba kvůli tomu vstávat ze židle...
n
leden 2010
MO1 12_13.indd 13
veřejná správa
a internet /39
d
atové schránky jsou i ve veřejné
správě jedním z nejfrekventovanějších témat těchto dnů. Možná
však leckoho zaskočím tím, že v této souvislosti chci tentokrát pozornosti čtenářů Moderní obce doporučit portál www.
youtube.com, resp. jeho českou mutaci
na www.youtube.cz. Většina čtenářů
Moderní obce jistě ví, že server YouTube
představuje významný fenomén současného internetu. Na tomto portálu s jednou z největších návštěvností ve světě
vůbec najdete velké množství různých
videí, a to jak profesionálních, tak především amatérských. Portál umožní nahrát
vlastní video a sdílet je s ostatními uživateli na internetu.
Ale to už se jistě ptáte, proč se rozepisuji o portálu, který s veřejnou správou
nemá nic společného? Důvod je prostý:
Na serveru YouTube jsou na adrese www.
youtube.com/user/datoveschranky
vzdělávací videa k datovým schránkám.
Tvůrci tohoto tzv. informačního kanálu
uvádějí: »Kanál není informačním nástrojem Ministerstva vnitra, ani České
pošty, ale nově vznikajícího občanského
sdružení eGON ACADEMY, které chce
podporovat modernizaci veřejné správy a efektivní elektronickou komunikaci
úřadů a institucí s občany.«
Krátká, zhruba dvouminutová profesionálně zpracovaná videa velmi přívětivým způsobem, a hlavně srozumitelně vysvětlují základní způsob užívání
datových schránek. Videa se připravují
zejména pro občany a firmy, ale jejich
obsah lze aplikovat i na města a obce.
Posuďte sami podle seznamu dosud
zveřejněných výukových videí: Datová
schránka (základní informace o založení a ovládání), Přihlášení do datové
schránky, Poslání datové zprávy z datové schránky, Jak získat a instalovat elektronický podpis, Elektronický podpis
v AdobeAcrobat, Elektronický podpis
v 602Filler, Abych na datovou schránku
nebyl sám atd.
V prosinci jsme na našem krajském
úřadě ve spolupráci s Ministerstvem vnitra pořádali seminář pro města a obce
na téma Datové schránky a CzechPOINT (zajímavé výstupy z něho najdete
na: http://www.plzensky-kraj.cz/article.
asp?itm=37693). Zkusil jsem na semináři dvě z těchto videí pustit a byl jsem překvapen pozitivními reakcemi účastníků.
Osobně tato výuková videa doporučuji
ke zhlédnutí, jsou vhodná i pro naprostého začátečníka, který se s touto pron
blematikou dosud nesetkal.
václav koudele
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
13
12/22/09 11:28:44 AM
Informační a komunIkační technologIe
datové schránky bez rizik
J
ednoduše: Do datové schránky obce
totiž před časem přišla žádost o povolení konat technopárty na jejím území.
Protože na ni nikdo neodpověděl a žádost
bez odpovědi se po předepsané lhůtě považuje za schválenou, uskutečnění akce už
nic nezabránilo. Jenže na žádost nikdo odpovědět nemohl. Do datové schránky vnikl
někdo neoprávněný a žádost vymazal, takže na ni obec nemohla reagovat. Nicméně
organizátoři akce měli potvrzení z datové
schránky obce o přijetí své žádosti...
Od 1. 11. 2009 musí orgány veřejné moci
komunikovat s firmami a úřady výhradně
pomocí datových schránek. Vyměňují si tak
s nimi dokumenty, jejichž odcizení, změna
či zničení může způsobit milionové škody.
Na uživatele schránek lze přitom relativně
snadno útočit známými typy útoků. Běžné
firewally, jimiž jsou většinou města a obce
chráněny, v takovém případě municipality před útoky neochrání. »Ani přihlašovací
jméno a heslo, ba ani přihlašování certifikátem či přes spisovou službu nezaručí
ochranu před nabouráním či zneužitím
schránky,« vysvětluje soudní znalec v oboru
bezpečnosti počítačových systémů a ředitel
společnosti TNS Roman Pavlík.
neJslabším článkem Je užIvatel
Nabourat se do informačního systému datových schránek (ISDS), tedy do serverů
uložených v podzemí či do šifrovacích algoritmů, je opravdu těžké. Mnohem snazší
je vést útok přes uživatele a jeho vybavení. Nejjednodušší jsou útoky, které míří
na znalosti a aktivity uživatele. Tedy na to,
co uživatel musí či naopak nesmí udělat,
nebo využít faktu, že uživatel neví, co má
jak přesně udělat atd. Častým typem útoku
bývá phishing, čili odcizení hesla škodlivým
programem při zadávání hesla na klávesnici, využití přihlašovacích údajů z ukradeného notebooku, neověření certifikátu či odcizení cookies. Ve všech těchto případech
se útočník snadno dostane k přihlašovacím
údajům nebo zneužije připojení ke schránce a může způsobit nezvratné škody.
kernun může pomocI
Lze se tedy nějak proti těmto útokům chránit? Jedno z řešení pro ochranu datových
schránek má česká firma TNS, která vyvinula speciální řešení pro ochranu datových schránek Kernun Bezpečná schránka
(www.bezpecnaschranka.cz). To kromě
standardních metod šifrovacích klíčů nebo
ověřování identity využívá také vlastní unikátní technologii pro ochranu hesel a relací
a získávání autoritativních DNS záznamů.
Umí tak zajistit naprosto bezpečné připojení k datové schránce.
»Při tvorbě produktu jsme vycházeli z reálného chování běžného uživatele, který
obvykle má k dodržování bezpečnostních
pravidel poměrně liknavý přistup. I když
je uživatel lajdák, napíše si přihlašovací
údaje na papírek a ten mu někdo vezme,
o obsah své schránky nepřijde, protože tyto
údaje jsou při použití našeho zařízení pro
zloděje nepoužitelné,« říká Roman Pavlík.
To, že je podobný přístup uživatelů častý,
potvrdil i Radek Smolík, bezpečnostní expert projektu datových schránek. »Devadesát devět procent běžných uživatelů nerespektuje pravidla bezpečnosti,« tvrdí.
Typy možných útoků na uživatele datových schránek
Typ útoku
Kvalifikace
Příležitost
Riziko
útok na servery datových
schránek
vysoká
malá
malé
útok na šifrovací algoritmy
vysoká
malá
malé
1) fyzické odcizení obálky, hesla,
počítače
střední
malá
malé
2) bezpečnost prostředí (DNS,
host záznamy, operační systém)
střední
střední
střední
3) bezpečnost aplikací (spisová
služba, webové aplikace…)
střední
střední
střední
4) chování uživatele u Pc (certifikáty, phishing, instalace SW,
varování)
nízká
velká
velké
5) sociální útoky (vyzrazení
přihlašovacích údajů)
nízká
velká
velké
útoky na klienta
FoTo: archiv
Tisíce účastníků technopárty pod lesem za obcí po sobě zanechaly tunu odpadků, zničenou louku a místní občany, kteří se
tři noci nevyspali. Jak to souvisí s datovou schránkou?
Ředitel TNS Roman Pavlík představuje
řešení pro ochranu datových schránek.
praktIcké rady
Při používání datových schránek se vyplatí
dodržovat základní pravidla bezpečnosti,
jaká známe už z internetového bankovnictví. Hesla ke schránce je třeba vždy uchovávat na bezpečném místě. Není-li to nezbytně nutné, uživatel by nikdy neměl umožnit
druhým osobám použití svého počítače
a právě tak by se neměl nepřihlašovat do své
datové schránky z veřejně přístupných míst
(internetové kavárny apod.). Správci ISDS
nikdy nepožadují sdělení přihlašovacích
údajů. Bude-li je je tedy po uživateli někdo,
třeba mailem, vyžadovat, velmi pravděpodobně půjde o podvodné jednání.
»Důrazně nedoporučuji instalaci programů a souborů z nedůvěryhodných zdrojů
(jde hlavně o nelegální software a amatérské produkty). Často totiž obsahují – ať už
záměrně, či chybou programátora – prvky,
které mohou ohrozit bezpečnost dat uložených v počítači,« varuje Roman Pavlík.
K pravidlům pro bezpečné používání
datových schránek patří i to, že před přihlášením uživatel ukončí všechny ostatní
aplikace v prohlížeči a rozhraní datových
schránek spustí v novém okně. Po ukončení
práce ve schránce nestačí pouze zavřít prohlížeč, ale aplikaci je nutno ukončit tlačítkem »Odhlásit«. Vyplatí se zakázat ukládání
hesel v prohlížeči. Důsledně se musí ověřovat platnost serverových certifikátů (v adresním řádku prohlížeče se na levé straně
objeví malý zámeček, signalizující přístup
na stránku se šifrovanou komunikací, a adresní řádek je uvozen zkratkou https://).
Doporučuje se zvolit v prohlížeči možnost
upozornění na neplatné serverové certifikáty a na přechod ze zabezpečené do nezabezpečené oblasti. Zaměstnanci obecních
a městských úřadů se také často domnívají,
že bezpečnost schránky zajistí tím, budouli se přihlašovat přes spisovou službu. Jenže
ta sama o sobě bezpečnost připojení neřeší.
Použití spisové služby tak přináší stejná rizika jako použití webového prohlížeče. n
vladImír kuchař
TNS, a.s.
ZDroJ: TNS
14
MO1 14.indd 14
leden 2010
12/22/09 11:29:47 AM
Téma
Foto: archiv školy
moderní škola
Ze školní ekokonference k projektu Les ve škole – škola v lese, jak si ji uspořádali v Základní škole Vítkov na Komenského ulici.
Ve Vítkově na opavsku není
ekokodex prázdným pojmem
Zvláštní cenu za environmentální osvětu získala v soutěži
Cena zdraví a bezpečného životního prostředí, vyhlašované
Business Leaders Forum, i ZŠ na Komenského ulici ve Vítkově.
S
družení mezinárodních a českých
společností a firem Business Leaders
Forum loni mezi projekty přihlášenými do jím pořádané soutěže Cena zdraví a bezpečného životního prostředí zaujal
projekt Environmentální aktivity ZŠ Vítkov,
jemuž udělilo zvláštní cenu.
TiTuly, cerTifikáTy a jeden Tygr
Není to jediné ocenění tohoto druhu, které
škola obdržela. Ve školním roce 2008/2009
dobyla titul Ekologická škola v Moravskoslezském kraji za aktivity v environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO),
od roku 2004 je zapojena do mezinárodního
projektu Eco-Schools, v jehož rámci získala
od Sdružení Tereza titul Ekoškola na období červen 2006 až červen 2008 a obhájila
jej i na období prosinec 2008 až prosinec
2010. Drží certifikáty školního programu
Recyklohraní či projektu Krajina za školou
občanského sdružení Antikomplex, je zapojena do Klubu ekologické výchovy (KEV)
zařazeného mezi kluby UNESCO a usiluje
o označení Škola udržitelného rozvoje.
leden 2010
MO1 15_17.indd 15
Než opustíme tento zdaleka nikoliv úplný výčet, připomeňme, že škola adoptovala
tygra ussurijského v ostravské zoo když finanční příspěvek na chov zvířete pokrývá
z výtěžku školních sběrů papíru.
projekTy pro celou školu
Už zcela pravidelně se součástí plánu EVVO
na daný školní rok stává vždy jeden konkrétní celoškolní projekt. Například v minulém školním roce žáci v projektu Zdravý
životní styl sami aktivně z různých zdrojů
vyhledávali informace o zdravé výživě, učili se je porovnávat i ověřovat a osvojovali si
přitom rovněž práci v týmu. Na závěrečné
konferenci žáci prezentovali své jídelníčky
(už v souladu se zdravou výživou), komentovali, jak se jim dařilo měnit své stravovací návyky, dokumentovali výsledky besed
o zdravé výživě i anket na toto téma mezi
svými vrstevníky a konferenci rovněž oživili
vlastními plakáty propagujícími zdravý životní styl.
Letošní celoškolní projekt pod názvem
Doprava od minulosti po současnost zase
pozornost dětí obrací na přínosy dopravy
pro člověka, její ekologické aspekty v návaznosti na udržitelný rozvoj i na konkrétní dopravní situaci ve Vítkově, městě
s více než šesti tisíci obyvateli na Opavsku.
Tématy projektu, který bude ukončen letos v červnu, mj. jsou: Čím jezdíme a proč,
Vliv dopravy na životní prostředí, Doprava
od pravěku do novověku, Podpora využívání hromadné dopravy, Řešení dopravních
situací či Posypové materiály a jejich vliv
na životní prostředí.
foTo z fenologického kalendáře
Úspěšným projektem jsou rovněž Fenologická pozorování (ne)opakovatelného života přírody, jak je organizuje Sdružení Tereza
v dlouhodobém mezinárodním programu
GLOBE.
Mgr. Blanka Váňová vysvětluje: »Každý
měsíc plníme úkoly a pořizujeme fotografie
na zadaná témata, vyhlašovaná organizátorem projektu – Sdružením Tereza. Tak třeba loni jsme se zabývali změnami přírody
v jednotlivých ročních obdobích. Do projektu se zapojili žáci prvních až pátých tříd:
Skládali básničky, rychlili větvičky stromů,
vyráběli koláže jara. Do Fenologického kalendáře Sdružení Tereza pro rok 2010 byly
vybrány hned dva snímky, jejichž autoři
jsou naši žáci.«
›
15
12/22/09 11:35:04 AM
Téma
moderní škola
konTrolují i hlídky ekoTýmu
V každé třídě i na chodbách školy najdeme
vyvěšený Ekokodex, který si vytvořili a přijali sami žáci. Zde jsou jeho zásady:
n šetrně zacházíme s pitnou vodou;
n šetříme energii;
n pečujeme o pokojové rostliny;
n neničíme prostředí školy;
n třídíme odpady;
n používáme recyklovaný papír;
n máme dobrý vztah ke zvířatům;
n neplýtváme potravinami a dodržujeme
pitný režim;
n přezouváme se;
n udržujeme trvale dobré vztahy mezi žáky a učiteli;
n pečujeme o své zdraví.
Mgr. Blanka Váňová tvrdí, že nejde jen
o formálně sepsaná pravidla. »Dokládá to
aktivita žáků v soutěžích ve sběru papíru,
PET vršků, kaštanů, baterií a elektrospotřebičů. Jen loni v září a říjnu nasbírali 2560 kg
papíru a přes dvě tuny kaštanů, které odevzdali lesníkům,« říká ředitelka. Připomíná
i to, že všechny rostliny ve škole jsou označeny popisky, žáci si vytvářejí služby, které
se o květiny starají a zalévají je dešťovou
vodou, již zachycují do barelů u okapových svodů. »Ve škole rovněž třídíme odpad. U školy a na chodbách jsou rozmístěny koše a kontejnery na papír, plasty, sklo
Foto: archiv školy
› dodržoVání ekokodexu
Úkol programu Recyklohraní – vytvořit
sběrnou nádobu, splnili v ZŠ Vítkov takto.
i směsný odpad. Věříme, že tyto ekologické
zásady žáci předávají také do svých rodin.
Žáci se činorodě podílejí i na výzdobě školy,
a proto se u nás nevyskytují případy vandalismu,« dodává Mgr. Blanka Váňová.
Ve škole funguje i Ekotým, který se skládá ze žáků volených z každé třídy, vedení
školy, koordinátorek EVVO, výchovné poradkyně, školnice, ale i ze zástupců rodičů.
Za zřizovatele školy se jeho činnosti účastní
vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu. Ekotým se schází každý měsíc
a řeší různé aktivity související s ekologickými projekty školy. Členové Ekotýmu z řad
žáků přispívají do školního časopisu Komeňáček, o ekologických aktivitách informují
na školní ekonástěnce a mimo jiné volí ekohlídky kontrolující dodržování Ekokodexu
ve třídách. Učitelé, členové Ekotýmu, zase
přebírají odbornou garanci ekologických
aktivit. Správní zaměstnanci používají ekologicky šetrné výrobky a se členy Ekotýmu
kontrolují šetření vodou a energií i správné
třídění nasbíraného odpadu.
Město Vítkov podle Mgr. Blanky Váňové
ekologické aktivity školy pozitivně vnímá,
byť probíhají v její režii. Zřizovatel se zejména finančně podílí na ekologizaci provozu
školy. I z těchto investic však škola těží pro
ekologickou výchovu. Třeba instalace termoventilů nejenže vedla k úsporám plynu,
ale navíc umožňuje, aby žáci porovnávali
jeho spotřebu v minulosti s obdobím, kdy
termoventily byly namontovány. Ještě větší
možnosti skýtají solární kolektory pro ohřev
vody na jednom z pavilonů: Údaje o teplotě
venkovního vzduchu a v kolektoru, teplotě
vody v zásobníku, dodané energii do systému či o okamžitém výkonu, zaznamenané
v počítači, lze vyhodnocovat, porovnávat
v jednotlivých ročních obdobích, sestavovat grafy i vypočítávat finanční úsporu. n
iVan ryšaVý
V kanicích mají férovou školu
16
MO1 15_17.indd 16
dodržování lidských práv;
zabránění diskriminaci žáků a rodičů;
n podpora integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školách.
Když jsme se roce 2008 zúčastnili semináře, který pro učitele výchovy k občanství
pořádala brněnská Liga lidských práv, uvědomili jsme si, že na certifikát by mohla dosáhnout i naše škola, a požádali jsme o zařazení do programu.
Předpokladem úspěchu je odborně vzdělaný pedagogický sbor a jeho lidský přístup
ke všem dětem, tedy i k těm se zdravotním
postižením nebo speciálními vzdělávacími
potřebami. Ačkoliv se často hovoří o významu celoživotního vzdělávání učitelů, peněz
na ně se nedostává. Přesto se snažíme toto
vzdělávání co nejvíce podporovat.
n
Certifikát Férová škola
n
Jde o nástroj, kterým se liga lidských práv
za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy čr snaží zlepšit podmínky v oblasti
lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání
v českém základním školství. liga jej vytvořila spolu
s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky
na základě zkušeností ze zahraničí (více na http://
www.ferovaskola.cz).
n certifikát dosud obdržely: Zš kanice, Zš Břeclav,
na valtické, Žš Moravská třebová, Palackého 1351
a Zš svitavy–lačnov.
n
ZDroJ: liGa liDskÝch PrÁv
ilustrační Foto: archiv Zš
T
ěší se vaše dítě do školy? Cítí se tam
dobře? Zažívá pocit radosti z úspěchu?
Pokud ano, je to ta nejlepší zpráva pro
rodiče, ale i učitele dané školy. Spokojený
bude jistě také zřizovatel školy.
Naše škola v obci Kanice, v krásném prostředí na okraji Moravského krasu, je úplná
základní škola, kterou navštěvuje 120 žáků
(z nich 67 na 1. stupni) z Kanic a okolních
sídel, ba i z nedalekého Brna. Se speciálními vzdělávacími potřebami máme 41 dětí
včetně 8 žáků integrovaných.
Věříme, že naše škola poskytuje dětem
příjemné, podnětné, tvůrčí a bezpečné prostředí. Náš školní vzdělávací program jsme
nazvali Otevřená škola, protože chceme být
otevřeni všemu novému a všem bez rozdílu. Upřednostňujeme individuální péči
o žáky a provádíme individuální reedukaci,
nabízíme pomoc v dyslektických kroužcích
a pořádáme řadu školních i mimoškolních
aktivit, do nichž zapojujeme všechny děti
bez ohledu na jejich specifika. Osvědčilo
se připravovat žáky, ale i učitelský kolektiv
na příchod nového žáka. Spolupracujeme
s pedagogickými centry, pedagogicko–psychologickými poradnami a dalšími odborníky. Velmi dobré vztahy máme s rodiči žáků
i s naším zřizovatelem – obcí Kanice. Nejenže nás plně podporuje, ale některé aktivity
pro žáky dokonce pořádá se školou.
Loni v říjnu byla naše práce oceněna
udělením certifikátu Férová škola. Ten je
postaven na třech základních principech:
ZŠ Kanice je příkladem otevřenosti všem
dětem bez ohledu na jejich specifika.
Důležité je vytvořit pozitivní vnitřní prostředí pro přijetí každého dítěte a umožnit
mu plnohodnotné zapojení do školního
i mimoškolního života. Nezbytnou součástí kvalitní práce školy je bezpečné prostředí
i odpovídající materiální a technické podmínky. Kéž by každý zřizovatel mohl akceptovat požadavky »své« školy, která nejlépe
zná potřeby žáků i prostředí, v němž se učí!
Panují-li na škole pěkné vztahy mezi žáky
navzájem, mezi žáky a učiteli i ostatními
zaměstnanci, snáze se potom vyřeší nemálo problémů. Férovost přece nepatří pouze
ke sportu, ale především do běžného každon
denního života.
hana mazancoVá
ředitelka Zš kanice
leden 2010
12/22/09 11:35:07 AM
moderní škola
Téma
Dvě desítky zastavení počínaje pěkným výhledem z vyvýšeniny se šípkovými keři na Slavonice a okolní krajinu přes
krátký oddech třeba u jezevčí nory až po remízky, kde trnky,
hlohy, ptačí zob či šípky slouží drobnému zpěvnému ptactvu
ke hnízdění a malým zvířatům, ale i srnkám a divočákům jako
vítaný úkryt. Tohle i mnohé další pozoruhodné taje a krásy
přírody všímavým klukům a holkám nabízí naučná stezka
v bývalém hraničním pásmu s Rakouskem.
n
aučná stezka Mateřské školy Slavonice byla vybudována s pomocí
grantů z rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ve školách
v roce 2007. Díky dalšímu grantu z evropského programu příhraniční spolupráce
loni na naučné stezce přibylo k českému
i německé značení a kolektiv učitelek školy
už pilně pracuje na dvojjazyčné metodice,
aby stezka mohla být co nejvíce využívána
jak českými, tak rakouskými předškoláky.
V programu školy nechybějí výlety do zoologických zahrad, návštěvy ekologických
farem či environmentálních center, ať už jde
o středočeské Chaloupky či o jindřichohradecký Florianus, besedy s rybáři, myslivci
i včelaři. MŠ si vytvořila tradici rukodělných
činností, z nichž asi nejzajímavější jsou
práce s ovčí vlnou – tkaní, plstění, předení
na kolovratu. »Vyrábíme herbář, v zimě krmíme ptáčky a zvěř, sušíme bylinky, vaříme
čaje, vyrábíme vonné balíčky apod. Zapojili
jsme se i do soutěže Recyklohraní a snažíme se odpady ve škole třídit, a tím ukazovat
správnou cestu dětem a jejich rodinám,«
uvádí Mgr. Vítězslava Benešová.
enVironmenTální VýchoVa
má úSpěch i u předškoláků
Slavonice leží ve východním cípu Jihočeského kraje v těsné blízkosti Rakouska.
Tamní šestitřídní mateřská škola(MŠ) má
kapacitu 120 dětí, o něž se stará čtrnáct zaměstnanců včetně osmi učitelek, z nichž
dvě jsou speciálními pedagožkami. Environmentální výchově se ve škole daří. Jak
podotýká ředitelka Mgr. Vítězslava Benešová, kromě naučné stezky si ve škole založili
i bylinkovou zahrádku a »babiččin tradiční
záhon«, kde pěstují 225 bylinek v celkem 55
druzích. Na jejich výsadbě se podíleli rodiče
s dětmi a o bylinky společně pečují i nadále. Na školní zahradě vznikl »hmyzí hotel«
s ideálními podmínkami pro přezimování drobných živočichů. Pozorování života
v hotelu v něm se stalo pravidelnou součástí pobytu dětí na zahradě.
němčina Se V příhraničí nezTraTí
MŠ Slavonice se účastní mezinárodního projektu Interkulturní vzdělávání dětí
a dospělých (viz rámeček). Vychází přitom
i z partnerství města s rakouským Dobersbergem. Dvě tříleté rakouské dívky dokonce do slavonické školy dojíždějí osvojit si
základy češtiny – učitelky na ně mluví pouze česky a vzájemná komunikace ve třídě
Foto: archiv Mš slavonice
naučná stezka u Slavonic vítá
i předškoláky z rakouska
Den Země: Svět uklízejí i předškoláci
ze Slavonic.
je zcela bez problémů. Mgr. Vítězslava Benešová tato děvčata navíc úspěšně využívá
ve svých hodinách němčiny, kde malé Rakušanky svým českým kamarádům slouží
jako vzor dětské německé mluvy.
Rodiče českých předškoláků zatím zájem
o vysílání svých potomků do rakouské »kindergarten« neprojevili. Ale s příchodem malých Rakušanek do slavonické školy někteří
rodiče už vyžadují, aby jejich děti s nimi byly
ve třídě, a němčina se se jim tak stala bližší. Angličtina při výuce »jazyky hrou« v MŠ
Slavonice stále vede, ale díky přítomnosti
rakouských dětí zájem o němčinu tam, zdá
se, stojí před svou renesancí.
V MŠ Slavonice se připravují i mladé Češky, které poté, co se tam naučí metodiku,
jak rakouským dětem předkládat češtinu
přiměřenou a zajímavou formou, odcházejí
n
do rakouských mateřských škol.
iVan ryšaVý
Projekt Interkulturní
vzdělávání dětí a dospělých
Projekt je spolufinancován evropským fondem
pro regionální rozvoj (erDF), státním rozpočtem čr
a rozpočtem Jihočeského kraje.
n název operačního programu: cíl evropská
územní spolupráce rakousko-čr 2007–2013.
n Jde o společný projekt úřadu dolnorakouské
zemské vlády, Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a střediska služeb školám české
Budějovice, vysočina education a střediska služeb
školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno.
n Doba realizace projektu: 1. 9. 2009–31. 8. 2012.
Foto: archiv Mš slavoínice
n
Správně v zimě přikrmovat volně žijící ptactvo není zase až tak jednoduché, jak by se
snad mohlo zdát. V Mateřské škole Slavonice se to děti naučí s pomocí paní učitelky.
ZDroJ: Mš slavonice
leden 2010
MO1 15_17.indd 17
17
12/22/09 11:35:10 AM
Evropská uniE
krnov pokračuje
v úspěšném tažení
M
ěsto tradičně patří k nejúspěšnějším žadatelům o evropské peníze,
které rozděluje Euroregion Praděd. Za svou aktivitu získalo již v roce 2008
titul Nejaktivnější příjemce v rámci Fondu mikroprojektů Iniciativy Společenství
INTERREG IIIA ČR – Polsko v euroregionu
Praděd. V úspěšném tažení za dotacemi
z EU pokračovalo i v roce 2009.
V zatím posledním kole Operačního programu Přeshraniční spolupráce 2007–2013
Česká republika – Polská republika pro realizaci mikroprojektů uspělo se šesti projekty.
Velkou zásluhu na tom má oddělení evropských projektů Městského úřadu v Krnově,
které podalo za město tři projekty v hodnotě
téměř milion korun a výraznou měrou pomohlo vytvořit tři projekty příspěvkových
organizací za dalších 536 600 korun. Dotace
z Evropského fondu regionálního rozvoje
pokryjí 83 % celkových nákladů.
čí a Česko-polské hornoslezské slavnosti –
Dny plné her na česko-polské hranici.
»Na dvoudenním veletrhu řemesel, který
se ve spolupráci s okresem Prudnik a úřady práce v Bruntále a v Prudniku uskuteční
koncem ledna v Krnově, zástupci českých
a polských středních škol představí své
učební obory, české a polské firmy představí
aktuální nabídku odborných profesí a úřady práce v Bruntále, Krnově a Prudniku nabídnou volná pracovní místa a rekvalifikační kurzy. Veletrh by měl napomoci zejména
žákům základních škol a jejich rodičům při
výběru střední školy nebo učebního oboru,« uvedl Rostislav Balner z krnovského
oddělení evropských projektů.
Projekt Bezpečné příhraničí spočívá
v uspořádání čtyř seminářů na téma Prevence kriminality v česko-polském příhraničí, ve vytvoření zázemí pro společné
policejní hlídky a ve zřízení speciální výslechové místnosti pro oběti a pachatele
trestných činů v příhraničí. »V rámci tohoto
projektu jsme navázali novou spolupráci
s českou a polskou policií. Společně chce-
Foto: archiv
vELETrH, sEMináŘE, sLAvnosTi
Krnov byl úspěšný s projekty Česko-polský
veletrh řemesel Krnov, Bezpečné příhrani-
me zvýšit bezpečnost a prevenci kriminality v příhraničí a rozvoj přeshraniční spolupráce mezi českou a polskou samosprávou
a mezi policisty z obou zemí,« zdůraznil
Rostislav Balner.
Záměrem projektu Česko-polské hornoslezské slavnosti 2010 – Dny plné her
na česko-polské hranici je uspořádat třídenní slavnosti v Krnově, které nabídnou
bližší poznání přírody, myslivosti, sokolnictví a jízdu na koních.
Na snímku jsou účastníci projektu Česko-polský lyžařský týden pro děti z mateřských škol
v Krnově a Hlubčicích. Pětidenní lyžařský kurz se uskutečnil v zimě 2009 v Krnově na Cvilíně. Pro malé lyžaře byly připraveny i výlety do okolí, společný nácvik českých a polských
lidových písní, výtvarná soutěž atd. Dotace EU činila 3730 eur.
Jak na dotace
n V našem městě se neustále snažíme
zvyšovat povědomí obyvatel o ochraně
životního prostředí. Chtěli bychom proto
zřídit poradenské a vzdělávací zařízení se
zaměřením na ochranu životního prostředí a ekologickou problematiku. Je možné
na toto neziskové centrum získat finanční
prostředky?
Ochrana životního prostředí a životní
prostředí celkově zůstává v ČR a EU stále
aktuální tématem. Zejména mladší generace je vnímá stále intenzivněji. Státní fond
životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí vyhlásily 20. 11. 2009 výzvu
pro podávání žádostí do programu neinvestiční podpory rozvoje sítí environmentálních vzdělávacích, poradenských a in-
18
MO1 18.indd 18
formačních center a programu neinvestiční
podpory projektů zaměřených na aktuální
témata z oblasti životního prostředí. Jelikož
vhodným žadatelem jsou i školy a školská
zařízení, lze podpořit tento zájem nabídkou
programů a aktivit pro žáky a studenty, třeba propojením vlastních projektů a návrhů
s komunitním a společenským životem,
a to s využitím moderních technologií.
Projekty mohou mít lokální charakter,
ale měly by navazovat na celorepublikovou
strategii ochrany životního prostředí. Nabízí se tak možnost vytvářet síť těchto center
a koordinovat ji prostřednictvím nejnovějších technologií.
V rámci této aktuální výzvy je možné žádat o podporu na tvorbu a realizaci vzdělávacích programů, poradenství uskutečněné
osobně v poradnách i formou internetové
poradny, zelené linky, rubriky v periodi-
proJEkTY pro DĚTi, sTuDEnTY,
uČiTELE
Další tři projekty podalo oddělení evropských projektů společně s příspěvkovými
organizacemi města. Mateřská škola na Mikulášské ulici navázala novou spolupráci
s Mateřskou školou č. 2 v Hlubčicích. V letošním roce uskuteční projekt Školky bez
hranic. Jeho náplní jsou kulturní, sportovní
a poznávací akce pro děti a pedagogický
workshop pro učitelky. Na výuku angličtiny
a poznávání polštiny a češtiny se zaměřuje
projekt Učíme se společně základní školy
na Žižkově ulici v Krnově a gymnázia v Branicích.
»V rámci výuky budou děti také jednou
měsíčně vydávat česko-polsko-anglický
časopis, ve kterém budou prezentovat své
školy, města a země. V létě se pak zúčastní
třídenního setkání, kde uplatní své nově
nabyté jazykové dovednosti v praxi. Celý
projekt završí výtvarný workshop Naši přeshraniční sousedé, v jehož průběhu by čeští
a polští žáci měli komunikovat v jazyce českém, polském a anglickém,« doplnil Rostislav Balner.
Do česko-polské spolupráce se poprvé
zapojila i Městská knihovna v Krnově, která
na příští rok připravila společně s městem
Hlubčice dva literární workshopy pro studenty středních škol z příhraničního regionu a chystá vydání dvojjazyčné sbírky básní
českého a polského regionálního autora.
Projekt Česko-polské literární workshopy
2010 by měl především přispět k propagaci
české literatury na polské straně a naopak
polské literatury na straně české.
/sk/
kách, společné medializace v rámci sítě
apod. Dále lze rovněž žádat o finanční prostředky na vzdělávací a osvětové programy
a aktivity, kampaně, vydávání odborných
periodik a publikací (studií) s ekologickou
tematikou, na koordinaci významných národních a mezinárodních projektů a programů uskutečněných v ČR.
Pro výzvu je k dispozici zhruba 28 milionů korun. Žádosti lze podávat do 22. 1. 2010.
Smlouvy o poskytnutí dotace budou uzavírány již v dubnu.
Vhodnými žadateli jsou právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským
účelům, obecně prospěšné organizace,
územní samosprávné celky, občanská sdrun
žení apod.
pAvLA konopová
poradkyně
leden 2010
12/22/09 11:37:09 AM
Speciál
ilustrační Foto: dagmar hoFmanová
právní předpisy v praxi měst a obcí
Městský úřad v Semilech
Sjízdnost a schůdnost komunikace:
Kdo odpovídá za škodu?
JUDr. peTR pOSpÍŠil
Krajský úřad moravskoslezského kraje
Ú
zemní samosprávné celky vedle typických správních činností, jako je rozhodování ve správním řízení (zpravidla
v přenesené působnosti) nebo vydávání právních předpisů (v samostatné i přenesené působnosti), což jsou činnosti, jejichž výstupy jsou také nejčastěji předmětem soudního přezkumu
v rámci správního soudnictví, plní v samostatné působnosti celou
řadu úkolů.1) Mezi nejdůležitější jistě patří hospodaření s vlastním
majetkem. Ovšem vlastnictví majetku a nakládání s ním přináší v praxi územních samosprávných celků často problémy, jež se
v konečném důsledku řeší soudně. Může jít například o spory týkající se vlastnictví nemovitostí (například uplatňování historických
restitučních nároků) nebo spory související s odpovědností spojenou s vlastnictvím majetku. V těchto případech se přirozeně neaplikují postupy správního soudnictví, nýbrž se obec či kraj stávají
účastníky klasických občanskoprávních řízení.
Chci proto upozornit na aktuální soudní rozhodnutí týkající se
odpovědnosti územního samosprávného celku za škody způsobené závadou ve sjízdnosti nebo ve schůdnosti pozemní komunikace.2) Podotýkám ale, že se nebudu věnovat značně medializované
a kontroverzní povinnosti obcí zajišťovat údržbu chodníků. Domnívám se, že dále uvedená soudní rozhodnutí obsahují důležité
závěry, jež mohou významně ovlivnit rozhodování orgánů územních samosprávných celků o záležitostech souvisejících s vlastnictvím pozemních komunikací. Rovněž jsou pro obce a kraje níže
zmíněná soudní rozhodnutí významná z hlediska vztahu zřizovatele k příspěvkovým organizacím a vymezení majetkových práv,
jimiž příspěvková organizace disponuje.
Na základě usnesení Ústavního soudu č. I.ÚS 2729/08 ze dne 2.
7. 2009 je potvrzena objektivní odpovědnost kraje jako vlastníka
pozemní komunikace za škodu vzniklou závadou ve sjízdnosti.
leden 2010
MO1 19_25.indd 19
Aktuální právní předpisy neobsahují žádné ustanovení, které by
zakotvovalo odpovědnost správce silnice (příspěvkové organizace)
za škodu vzniklou závadou ve sjízdnosti. Specifická situace nastává u odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závady ve schůdnosti pozemní komunikace. Za škody, jejichž příčinou byla závada
ve schůdnosti průjezdního úseku silnice, totiž neodpovídá vlastník
silnice, nýbrž vlastník místní komunikace. Tuto situaci rozebírám
na podkladě konkrétního případu z praxe Moravskoslezského kraje, kterým se zabývaly příslušné soudy.
SpOleČNÝ pRáVNÍ ZáKlAD
Právní úpravu odpovědnosti za případnou škodu vzniklou uživateli
dálnice, silnice či místní komunikace obsahuje zákon č. 13/1997 Sb.,
o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákon o pozemních komunikacích). Tento zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací
a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.
V souladu s ust. § 2 uvedeného zákona je pozemní komunikace
dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci
včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho
bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace.
Podle ust. § 5 zákona je silnice veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se
rozdělují na silnice I. třídy, které jsou určeny zejména pro dálkovou
a mezistátní dopravu, silnice II. třídy, které jsou určeny pro dopravu mezi okresy, a silnice III. třídy, které jsou určeny k vzájemnému
›
19
12/22/09 11:40:53 AM
Speciál
právní předpisy v praxi měst a obcí
› spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunika-
ce. Místní komunikace je pak, ve smyslu ust. § 6 zákona o pozemních komunikacích, veřejně přístupná pozemní komunikace, která
slouží převážně místní dopravě na území obce.
Jak stanoví ust. § 8 zákona o pozemních komunikacích, dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným
(dále jen průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.
V souladu s ust. § 9 zákona je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát,
vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území
se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací
je právnická nebo fyzická osoba.
Zákon o pozemních komunikacích definuje ve svém ust.
§ 26 pojem sjízdnosti. Dálnice, silnice a místní komunikace jsou
sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému
stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím
a jejich důsledkům. Závadou ve sjízdnosti se rozumí taková změna
ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném
stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
Rovněž je v ust. § 26 zákona definován pojem schůdnosti. V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým
je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému
stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Závadou ve schůdnosti se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při
pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
Z hlediska řešené problematiky jsou pak klíčová ustanovení zákona o pozemních komunikacích týkající se přímo odpovědnosti
za škody způsobené v důsledku závad na pozemních komunikacích. V souladu s ust. § 27 odst. 2 zákona vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada
ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností
tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Podle odstavce 3 téhož zákonného
ustanovení vlastník místní komunikace odpovídá s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 za škody, jejichž příčinou byla závada
ve schůdnosti místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice,
pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu
odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich
důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
ODpOVĚDNOST ZA ŠKODU ZpŮSOBeNOU ZáVADOU
Ve SJÍZDNOSTi pOZeMNÍ KOMUNiKAce
n Konkrétní případ z Pardubického kraje
Na základě ústavní stížnosti Pardubického kraje se Ústavní soud
zabýval konkrétním případem odpovědnosti za škodu vzniklou
na vozidle v důsledku závady ve sjízdnosti způsobené nedostatečnou údržbou silnice III. třídy. Poškozený žaloval současně Pardubický kraj jako vlastníka pozemní komunikace a rovněž Správu
a údržbu silnic Pardubického kraje, příspěvkovou organizaci, jako
jejího správce.
V dané věci v první instanci rozhodl Okresní soud v Pardubicích
tak, že je dána pasivní legitimace obou žalovaných, tj. Pardubického kraje jako vlastníka silnice a příspěvkové organizace z toho
titulu, že byla krajem zřízena za účelem zajištění správy a údržby
silnic II. a III. třídy. K náhradě škody způsobené žalobci závadou
ve sjízdnosti silnice III. třídy byly prvoinstančním soudem zavázány společně nerozdílně oba tyto subjekty.
V odvolacím řízení rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích tak, že uznal odpovědným za vzniklou škodu
pouze Pardubický kraj jako vlastníka pozemní komunikace. Krajský soud v odůvodnění prohlásil, že v souzené věci je nárok žalobce nárokem na náhradu škody podle zvláštního právního předpisu
– zákona o pozemních komunikacích. Ten v § 27 odst. 2 zakotvuje
20
MO1 19_25.indd 20
objektivní odpovědnost vlastníka silnice za vzniklou škodu, jejíž
příčinou byla závada ve sjízdnosti. Škoda vznikla na silnici III. třídy
na území Pardubického kraje, který je jejím vlastníkem podle ust.
§ 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Krajský soud mj.
upozornil na to, že proti předchozí právní úpravě, kdy byl odpovědným subjektem správce silnice3) (ust. § 9a zákona č. 135/1961
Sb., o pozemních komunikacích, účinného do 31. 3. 1997), je nyní
jednoznačně dána odpovědnost vlastníka silnice. Aktuální právní
předpis neobsahuje žádné ustanovení, které by zakotvovalo odpovědnost správce (tj. příspěvkové organizace) za škodu vzniklou
závadou ve sjízdnosti. Krajský soud proto věc uzavřel s tím, že »při
absenci jiné právní úpravy (obsahující odpovědnost správce) nelze po poškozeném požadovat, aby svůj nárok uplatňoval u jiného
subjektu než u zákonem označeného škůdce – tj. vlastníka silnice,
neboť se jedná o odpovědnostní vztah, jehož účastníci jsou definováni zákonem«.
Rozsudek odvolacího soudu napadl Pardubický kraj ústavní
stížností, v níž především tvrdil, že v souzené věci není pasivně legitimován. Podle jeho argumentace může být pasivně legitimovanou pouze příspěvková organizace, která byla zřízena kvůli správě
a údržbě silnic II. a III. třídy v majetku kraje. Příspěvková organizace je právnická osoba, která vyvíjí hospodářskou činnost bez
majetkové samostatnosti; zřizovatelem je příspěvkovým organizacím předáván majetek ve vlastnictví zřizovatele do správy k jejich
vlastnímu hospodářskému využití a současně vymezena taková
majetková práva, jež příspěvkové organizaci umožní, aby svěřený
majetek spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena.
V daném kontextu pojem správa, podle stěžovatele, na jedné
straně vyjadřuje vlastnickou nezpůsobilost příspěvkové organizace, to znamená, že není vlastníkem svěřeného majetku. Pojem
vlastní hospodářské využití však na straně druhé vyjadřuje skutečnost, že příspěvková organizace využívá svěřený majetek k vlastní
hospodářské činnosti, a to v tom smyslu, že majetková práva s touto činností spojená vykonává namísto vlastníka. Stěžovatel proto
vyslovil přesvědčení, že v souzené věci odpovídá za vzniklou škodu
příspěvková organizace a nikoliv kraj, kterému zůstalo pouze holé
vlastnictví.
Ústavní soud argumentaci Pardubického kraje neakceptoval.
V zásadě se ztotožnil s rozhodnutím krajského soudu včetně jeho
odůvodnění a vydal ve věci usnesení č. I. ÚS 2729/08. Potvrdil tak
závěr, že v daném případě jde o zákonem zakotvenou objektivní
odpovědnost vlastníka silnice za vzniklou škodu, kterou nelze přenést na příspěvkovou organizaci jako správce silnice, která je mj.
zřízena za účelem údržby silnic ve vlastnictví kraje.
n Precedentní rozhodnutí Ústavního soudu
Uvedené usnesení Ústavního soudu představuje klíčové a v podstatě precedentní rozhodnutí. Doposud kraje v obdobných případech převážně zastávaly stanovisko prezentované Pardubickým
krajem. Namítaly právě nedostatek své pasivní legitimace v záležitostech náhrady škody způsobené závadou ve sjízdnosti jimi
vlastněných silnic. S ohledem na popsané rozhodnutí Ústavního
soudu je namístě, aby kraje počítaly s možnou povinností náhrad
takovýchto škod při sjednávání svých pojistných smluv.
Rovněž ještě považuji za nutné poukázat na skutečnost, že
s účinností od 1. dubna 2009 je novelizací zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 250/2000 Sb.) jednoznačně umožněno vlastnictví majetku příspěvkovými organizacemi.4) Do svého
vlastnictví může nyní příspěvková organizace nabýt pouze majetek
potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to mj. bezúplatným převodem od svého zřizovatele.
Domnívám se však, že v případě silnic II. a III. třídy je převod
vlastnictví na příspěvkovou organizaci vyloučen. Vlastnictví kraje
je stanoveno přímo zákonem o pozemních komunikacích, který
takový převod vlastnictví neumožňuje.
ODpOVĚDNOST ZA ŠKODU ZpŮSOBeNOU ZáVADOU
Ve ScHŮDNOSTi pOZeMNÍ KOMUNiKAce
n Konkrétní případ z Moravskoslezského kraje
Moravskoslezský kraj a Správa silnic Moravskoslezského kraje,
příspěvková organizace byly společně žalováni nezletilým XY (zastoupeným jeho matkou) o náhradu škody ve výši 10 000 000 Kč
za ztížení společenského uplatnění žalobce. Ke ztížení společenleden 2010
12/22/09 11:40:54 AM
právní předpisy v praxi měst a obcí
ského uplatnění žalobce mělo dojít v důsledku porušení povinnosti údržby vozovky silnice ze strany žalovaných. Matka žalobce měla
dne 7. 1. 2002, kdy byla v pátém měsíci těhotenství, uklouznout
na neošetřeném průjezdním úseku silnice. V důsledku pádu pak
mělo dojít k předčasnému porodu a trvalému zdravotnímu postižení žalobce.
V žalobě byla označena lokalita, kde měly být porušeny povinnosti údržby vozovky silnice, jako pozemek přímo v zastavěném
území obce, na kterém je umístěna stavba silnice III. třídy. Vlastníkem pozemku i na něm umístěné stavby silnice III. třídy je Moravskoslezský kraj. Z hlediska hospodaření s majetkem kraje jde
o nemovitosti svěřené na základě usnesení zastupitelstva Moravskoslezského kraje organizaci Správa silnic Moravskoslezského
kraje. Hlavním předmětem činnosti této organizace je zajišťovat
v rozsahu stanoveném zřizovatelem výkon vlastnických práv Moravskoslezského kraje k silnicím II. a III. třídy včetně jejich součástí
a příslušenství, k silničním pozemkům silnic II. a III. třídy a k ostatnímu majetku svěřenému zřizovatelem.
Prvotním záměrem Moravskoslezského kraje bylo argumentovat v dané věci tím, že není dána jeho pasivní legitimace ve sporu
z důvodů použitých Pardubickým krajem v kauze řešené Ústavním
soudem (viz předchozí str. 22). Po bližším seznámení se s podstatou problému bylo od této argumentace ustoupeno. Převážil názor,
že v tomto případě není dána pasivní legitimace Moravskoslezského kraje ani Správy silnic Moravskoslezského kraje, příspěvkové
organizace.
Účastníci sporu před krajským soudem učinili nesporným, že
matka žalobce upadla na silnici III. třídy, která je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje, a to v prostoru za dopravní značkou označující počátek obce. Argumentace kraje i příspěvkové organizace
vyšla ze zákona o pozemních komunikacích a opřela se o to, že
k pádu matky žalovaného došlo na průjezdním úseku silnice III.
třídy v zastavěném území obce. Odpovědnost kraje jako vlastníka
silnice je zákonem o pozemních komunikacích výslovně omezena
pouze na škody vzniklé závadou ve sjízdnosti. Kraji přísluší postarat se o sjízdnosti silnice (včetně průjezdního úseku), aby zajistil
možnost dopravy mezi jednotlivými obcemi v kraji. Tato povinnost byla i v daném období na předmětné silnici plněna činností
Správy silnic Moravskoslezského kraje, příspěvkové organizace.
Za případnou škodu žalobce, která by vznikla v důsledku závady
ve schůdnosti průjezdního úseku silnice, podle zákona o pozemních komunikacích odpovídá vlastník místní komunikace, tedy
obec.
n Soudní rozhodnutí: Příznivé pro kraj, problém pro obec
Ve věci rozhodující Krajský soud v Ostravě se ztotožnil s argumentací žalovaných a z důvodu absence pasivní legitimace u obou
žalovaných žalobu zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce
odvolání, v němž napadl rozhodnutí kvůli nesprávnému posouzení věci po právní stránce. Podle žalobce krajský soud nesprávně vyhodnotil právě otázku pasivní legitimace žalovaných, když dospěl
k závěru, že za újmu způsobenou následkem neschůdnosti místní
komunikace odpovídá obec jako vlastník místní komunikace.
Tento názor považuje žalobce za nesprávný a rozporný s tvrzením samotného prvoinstančního soudu, který považuje za prokázané, že vlastníkem pozemku i na něm postavené silnice je Moravskoslezský kraj. Následně však prvoinstanční soud dovozuje z ust.
§ 9 odst. 1 zákona pozemních komunikacích, že vlastníkem této
místní komunikace je obec, která odpovídá za škody způsobené
ve schůdnosti komunikace.
Jak dovozuje v odvolání žalobce, obec však vlastníkem místní
komunikace není. Vlastníkem místní komunikace je podle jeho
mínění Moravskoslezský kraj. Žalobce se domnívá, že v daném
případě je tedy rozhodné, kdo je vlastníkem místní komunikace,
a nikoliv, kdo by jím měl být.
Vrchní soud v Olomouci, který rozhodoval ve věci v odvolacím řízení, se s argumentací žalobce neztotožnil a napadené rozhodnutí
Krajského soudu v Ostravě potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud zdůraznil, že není možné vycházet v dané věci
z ust. § 27 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, neboť nejde
o sjízdnost, ale schůdnost silnice. A nelze vycházet ani z ust. § 27
odst. 4 tohoto zákona, neboť pád matky žalobce se udál na silnici
a nikoliv na chodníku. Naopak podle Vrchního soudu v Olomouci
je nutno důsledně vycházet z ust. § 27 odst. 3 zákona o pozemních
leden 2010
MO1 19_25.indd 21
Speciál
komunikacích, které upravuje odpovědnost za schůdnost průjezdního úseku silnice. A to tak, že zakotvuje výjimku, kdy vlastník
silnice za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti neodpovídá, a na místo něho odpovídá vlastník místní komunikace,
kterým je ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích obec.
Už jsem zmínil zákonné zakotvení skutečnosti, že silnice III.
třídy jsou primárně určeny k zajištění spojení mezi obcemi nebo
jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Mám zato, že takto vymezenému účelu silnic III. třídy odpovídá zákonné nastavení
odpovědnosti za vady v jejich schůdnosti.
Jednoduše řečeno, kraj jako vlastník silnic III. třídy má zajistit
jejich sjízdnost a tím také spojení mezi obcemi. Bezpečný pohyb
chodců (převážně svých občanů) v zastavěném území obce má pak
logicky zajistit obec sama, ať už výstavbou a zabezpečením schůdnosti chodníků nebo zajištěním schůdnosti místních komunikací
i průjezdních úseků silnic. Proto má také obec jako vlastník místní
komunikace odpovídat za škody způsobené závadou ve schůdnosti průjezdního úseku silnice. Nastíněná soudní rozhodnutí tomuto
principu odpovídají.
Dlužno podotknout, že prezentovaná soudní rozhodnutí a princip odpovědnosti za škody způsobené závadou ve schůdnosti průjezdního úseku silnice jsou nepochybně příznivá pro kraj, mohou
však představovat zásadní problém pro obec.
V líčeném případě se soudy kromě popisované otázky »pasivní legitimace« vyjádřily také k tomu, že nelze dospět k závěru, že
průjezdní úsek silnice, na němž upadla matka žalobce, trpěl závadou ve schůdnosti ve smyslu ust. § 26 odst. 7 zákona o pozemních
komunikacích, neboť nedošlo ve schůdnosti průjezdního úseku
silnice ke změně, kterou chodec nemohl předvídat. Nedošlo tak –
naštěstí pro obec – k tomu, že by byla povinována náhradu škody
žalobci uhradit. Jiné obce v jiných případech pochopitelně takové
štěstí mít nemusí.
SHRNUTÍ
Pokusil jsme se na konkrétních případech poukázat na problémy, s nimiž se mohou kraje a obce setkat v souvislosti se specifickou právní úpravou odpovědnosti za škody způsobené závadami
ve sjízdnosti či schůdnosti pozemní komunikace.
Z prvního popisovaného případu vyplývá, že kraj (ale obdobně
i obec) jako vlastník pozemní komunikace se nemůže zprostit své
odpovědnosti za vady ve sjízdnosti komunikace tím, že správou
a údržbou komunikací pověří jiný subjekt, například vlastní příspěvkovou organizaci.
Druhý případ se věnuje výjimečnému zákonnému nastavení odpovědnosti za škody způsobené v důsledku závady ve schůdnosti
průjezdního úseku silnice. Je zde totiž prolomen obecný princip
odpovědnosti vlastníka za škodu a uzákoněn stav, kdy za takovou
škodu odpovídá osoba bez vlastnického vztahu k silnici – obec,
n
jako zákonem stanovený vlastník místní komunikace.
Poznámky
1) Roubínková D. Management obcí: organizační struktura a nositelé řídících rozhodnutí, Karlovarská právní revue 2007, č. 1, str. 72: Veřejná správa je pak pozitivně definována jako výkon činností ve veřejném zájmu, kterými jsou uskutečňovány a vykonávány veřejné záležitosti, a to těmi, kteří tyto činnosti uskutečňují
jako právem stanovenou povinnost, a to v mezích stanovených zákonem.
2) Průcha P., Pomahač R. Lexikon – Správní právo, Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, 2003, heslo »Pozemní komunikace«, str. 332: Pozemními komunikacemi se rozumí dopravní komunikace, které slouží dopravě silničními a jinými vozidly, a které případně slouží i chodcům.
3) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2000 sp. zn. 25 Cdo 1697/98: Jestliže příčinou vzniklé škody byla závada ve sjízdnosti, odpovědnost správce komunikace je založena bez ohledu na to, zda uživatelem komunikace byl chodec
nebo řidič.
4) V předchozím období byla otázka vlastnické způsobilosti příspěvkových organizací předmětem široké odborné diskuse. Ze širokého spektra prezentovaných
názorů k této otázce lze zmínit například názor H. Neumannové: »Výkladem ad
absurdum tedy dospějeme k závěru, že příspěvková organizace není subjektem
vlastnického práva. Vlastnické právo příspěvkových organizací by postrádalo jakýkoliv smysl, nebudeme-li za takový smysl považovat skutečnost, že příspěvková
organizace územního samosprávného celku by mohla majetek ve svém vlastnictví daňově odepisovat, což u majetku ve správě příspěvkové organizace není podle současné úpravy možné.« Neumannová H. Vlastnické právo příspěvkových
organizací, Právní rádce 10/2003, str. 72 a násl.
21
12/22/09 11:40:55 AM
Speciál
právní předpisy v praxi měst a obcí
Odpadové hospodářství a obec
i. ZáKON Č. 185/2001 SB., O ODpADecH A ZMĚNĚ
NĚKTeRÝcH DAlŠÍcH ZáKONŮ
1. pOViNNOSTi OBce, pOJMY
Výkon veřejné správy v oblasti komunálních odpadů je svěřen zejména do samostatné působnosti obcí. Podle zákona o odpadech
platí, že na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud
zákon nestanoví jinak.
n Původcem odpadů je ve smyslu ustanovení § 4 písm. p) zákona
o odpadech: »právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady,
nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající
na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž
se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje
obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku,
kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec
se současně stane vlastníkem těchto odpadů.«
n Komunálním odpadem je podle ustanovení § 4 písm. b) zákona
o odpadech: »veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti
fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.«
n Oprávněnou osobou je podle § 4 písm. r) zákona o odpadech:
»každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.«
Podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona o odpadech je obec za podmínek uvedených v § 17 zákona o odpadech oprávněna k převzetí
komunálního odpadu do svého vlastnictví.
n Nakládáním s odpady je podle § 4 písm. d) zákona o odpadech:
»jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava
a doprava, skladování, úprava a odstraňován.«
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů ve svém ustanovení § 10 písm. d) umožňuje obcím ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou
vyhláškou, stanoví-li tak zvláštní zákon. Tím je zákon o odpadech,
který umožňuje obcím stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním
území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Fyzické
osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu
určených. Obec může umožnit na základě písemné smlouvy využití systému pro nakládání s komunálním odpadem původcům
(právnickým nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání),
kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu. Smlouva musí vždy obsahovat výši
ceny za sjednanou službu.
Povinnosti obce jako původce komunálních odpadů (§ 16 odst.
1, § 17 odst. 3 zákona o odpadech) jsou:
n zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11 zákona
o odpadech;
n shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů
a kategorií;
n zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6 zákona
o odpadech;
n v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam
mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují;
n zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné
složky komunálního odpadu;
n zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem;
n převádět odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
převádět odpady do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich
převzetí podle § 12 odst. 3 zákona o odpadech;
n umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů
a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady;
n vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání
22
MO1 19_25.indd 22
s nimi, ohlašovat odpady (za podmínek v § 39 odst. 2 zákona o odpadech) a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem;
n zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto
zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění – (podmínky v § 44 odst. 1 zákona o odpadech);
n vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí
a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství;
platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně (další podrobnost viz § 46 odst.
4 zákona o odpadech).
2. TŘÍDĚNÍ KOMUNálNÍHO ODpADU
Z ustanovení zákona o odpadech plyne obci odpovědnost za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud
toto zajišťuje sama jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich
převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí, kterou
může být např. svozová firma za předpokladu, že splní povinnosti
dle zákona o odpadech.
Obec má povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. S touto povinností úzce souvisí povinnost původce zařazovat odpady podle druhů a kategorií. Na fyzické osoby se vztahuje ustanovení § 17 odst. 4 zákona o odpadech
ukládat odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak
obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, jsou povinny komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy
nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními
předpisy. To je příklad odpadů rostlinného a živočišného původu,
které si občan může dávat do svého kompostu, hnojit s nimi svou
zahradu, dávat zkrmovat svým zvířatům atd. V žádném případě
sem nemůže být zahrnuto např. spalování některých druhů odpadů v kamnech apod., neboť to již není využitím, ale odstraněním
odpadu a nelze to bez dalšího považovat za postup, který je v souladu se zákonem o odpadech a dalšími předpisy (např. se zákonem
o ochraně ovzduší). Toto ustanovení však nelze vykládat tak, že se
fyzická osoba nemusí podílet na systému obce stanoveném pro
nakládání s komunálním odpadem, a tudíž neplatit obci.
3. SBĚRNá MÍSTA
Zákon o odpadech nestanoví a ani z praktických důvodů nemůže
stanovit minimální vzdálenost umístění kontejneru na komunální
odpad od sídel. Obec je podle ustanovení § 17 odst. 3 zákona o odpadech povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat
komunální odpad, který produkují. Ve chvíli, kdy fyzická osoba odloží komunální odpad na místě k tomu určeném, se obec stává původcem odpadů, zároveň i jeho vlastníkem a je odpovědná za další
nakládání s ním a musí plnit řadu povinností pro ni jako původce
ze zákona vyplývající.
4. NeBeZpeČNÉ SlOŽKY KOMUNálNÍHO ODpADU
Obec je povinná zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev
a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění
míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec
splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou.
Nebo zřízením zařízení pro shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu tzv. sběrného dvora. Umístění, počet
sběrných dvorů žádný právní předpis neupravuje. Vzhledem k relativně vysokým provozním nákladům je metodickým pokynem
doporučeno, umísťovat sběrné dvory v lokalitách s vyšší hustotou
obyvatel s dojezdovou vzdáleností do 4 km.
5. STAVeBNÍ ODpAD
Stavební odpad není součástí komunálního odpadu. Obec může
leden 2010
12/22/09 11:40:55 AM
právní předpisy v praxi měst a obcí
uložit všem původcům stavebních odpadů, aby využívali nebo
odstraňovali tento odpad v souladu s ibecně závaznou vyhláškou.
Úhrada za nakládání se stavebním odpadem nemůže být příjmem
obce. Výjimkou je případ, kdy obec provozuje sběrný dvůr, na kterém lze odevzdat stavební odpad od fyzických a právnických osob,
a tato služba je zpoplatněna (zajištění sběru, dotřídění, odstranění…). Stavební odpady jsou až na výjimky schopné recyklace a dalšího využití podle platných norem. Stavební odpad znečištěný nebezpečnými složkami je nebezpečný odpad a musí s ním být takto
nakládáno.
6. plATBY ZA KOMUNálNÍ ODpAD OD OBČANŮ
Pro stanovení platby za komunální odpad platí, že obec může
obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze jeden ze tří níže uvedených způsobů, jelikož platby mezi sebou nelze vzájemně kombinovat. Dva způsoby plateb upravuje zákon o odpadech a třetí je
upraven zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen «zákon o místních poplatcích«). Je
zcela v samostatné působnosti obcí, jaký způsob platby na svém
území zavedou, a stejně tak je plně v jejich působnosti stanovení
výše poplatku.
Jednotlivé způsoby plateb za komunální odpad jsou:
A) Úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání
a odstraňování komunálních odpadů. Jde o tzv. smluvní poplatek, neboli úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle ustanovení § 17
odst. 5 zákona o odpadech. Smlouva musí být uzavřena písemně
a musí obsahovat výši úhrady. Ve smlouvě je také upraven způsob
fakturace za dané období. Zákon o odpadech pouze stanoví, že tato
smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. To jsou tedy jediné náležitosti, které zákon o odpadech ukládá.
Ostatní náležitosti pokud jde o obsah smlouvy, vychází z občanského, popř. obchodního zákoníku.
B) Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru,
přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen »místní poplatek«). V tomto případě, jako u jediného
ze tří druhů poplatku, je zákonem stanovena jeho horní hranice,
tj. maximálně 500,- Kč za osobu a kalendářní rok. Místní poplatek
je upraven zákonem o místních poplatcích, který má ve své správě
Ministerstvo financí. V praxi je v České republice nejrozšířenější.
Podle zákona o místních poplatcích (§ 10b) platí místní poplatek:
a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může
být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci
oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí,
b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo
sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému
pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo
více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to
ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.
Tento místní poplatek, který je dvousložkový a který může maximálně dosáhnout výše 500,- Kč za osobu a za kalendářní rok, stanoví obecně závazná vyhláška obce a platí se obci, na jejímž území
má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci.
Možnosti osvobození
Zákon o místních poplatcích dává obci v ustanovení § 14 odst. 2
možnost, aby obecně závaznou vyhláškou osvobodila od placení
poplatku určité kategorie osob (např. osoby ve starobním či invalidním důchodu, tělesně postižené, děti do určitého věku apod.).
Jestliže tak obec v obecně závazné vyhlášce neučinila, lze využít
ustanovení § 16 zákona o místních poplatcích a požádat obec z důvodu odstranění tvrdosti zákona o prominutí nebo snížení místního poplatku. Záleží však pouze na konkrétní obci, zda žádosti
vyhoví. V této věci vykonává svou samostatnou působnost.
Ministerstvo financí uvádí, že účel místního poplatku je především fiskální tj. získání finančních prostředků na zajištění provozu přijatého systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění,
využívání a odstraňování komunálních odpadů. Povinnost platit
poplatek mají tedy všechny fyzické osoby bez ohledu na množství
vyprodukovaného odpadu. Sběr a přeprava netříděného komunálního odpadu je pouze částí fungování nakládání s komunálním
leden 2010
MO1 19_25.indd 23
Speciál
odpadem na území obce. Případná námitka fyzických osob o neprodukování komunálního odpadu je neopodstatněná vzhledem
k tomu, že obec zajišťuje na tomto úseku souhrn činností ve prospěch všech svých obyvatel.
C) Poplatek za komunální odpad. Tento třetí způsob platby upravuje podobně jako první zákon o odpadech (§ 17a). Obec ho může
stanovit obecně závaznou vyhláškou, vykonává správu tohoto poplatku a je jejím příjmem. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při
jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu,
ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního
zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje
na jednotlivé poplatníky.
ii. BiOlOGicKY ROZlOŽiTelNÉ ODpADY
V roce 2010 by měl podíl biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku činit jen 75 % z množství v roce 1995. Podle statistických údajů je současný trend právě opačný. To je hlavní důvod,
proč v novém návrhu zákona o odpadech je zakotvena povinnost
separace biologicky rozložitelných odpadů (BRO) ve všech městech a obcích.
Současná legislativa umožňuje několik základních způsobů nakládání s biologicky rozložitelným materiálem:
domovní kompostování;
komunitní kompostování;
malé zařízení – kompostárna;
kompostárna a další zařízení s procesem kompostování;
bioplynové stanice a další zařízení s procesem anaerobní digesce.
1. DOMOVNÍ KOMpOSTOVáNÍ
Domovní kompostování, ať už v průmyslově vyráběných kompostérech nebo vlastních kompostérech, je z ekonomického hlediska nejlepším způsobem vzhledem k tomu, že se jedná se o využití přímo v místě vzniku. Není možné však takto vyřešit veškerý
produkovaný biologicky rozložitelný materiál.
2. KOMUNiTNÍ KOMpOSTOVáNÍ
Jedná se o jeden z možných způsobů předcházení vzniku odpadů.
V komunitních kompostárnách nejsou zpracovávány odpady, ale
rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Obec si
stanoví vyhláškou systém nakládání s tímto materiálem, z vlastní
produkce a od občanů, kompostováním. Kompostovací proces
musí probíhat za aerobních podmínek a vzniklý kompost se musí
použít na údržbu a obnovu veřejné zeleně na území obce.
Výhodou tohoto způsobu zpracování biologického materiálu je
realitně nízká ekonomická náročnost, minimální legislativní požadavky na zřízení a provoz kompostárny. Nevýhodou je, že v takovém zařízení nelze zpracovat například kuchyňský bioodpad nebo
odpad od jiných původců na území obce (podnikatelé, sportovní
kluby atd.) ani od subjektů mimo území obce.
3. MAlá ZAŘÍZeNÍ – KOMpOSTáRNY
Tzv. malá zařízení jsou kompostárny s roční kapacitou do 150 tun.
Zároveň je vyhláškou definováno, které odpady lze v malém zařízené zpracovávat. Na rozdíl od komunitního kompostování se již
jedná o zařízení k nakládání s odpady a lze zde zpracovávat i odpad
od jiných původců, než je obec. Podmínky zřízení a provozování
malého zařízení jsou definovány vyhláškou Ministerstva životního
prostředí ČR, jsou však mírnější než u klasických zařízení k nakládání s odpady.
4. KOMpOSTáRNY A BiOplYNOVÉ STANice
Jedná se o zařízení k nakládání s biologickými odpady, která obsluhují větší spádové oblasti. V těchto zařízeních lze zpracovávat
veškeré druhy bioodpadu, které jsou v souladu s vyhláškou MŽP
a schválené příslušným krajským úřadem. Výstupem je buď certifikované hnojivo, nebo v případě bioplynových stanic elektrická
energie a teplo.
Tato zařízení musí splňovat poměrně přísná pravidla pro technologické postupy i pro výstupní materiály. Jejich provoz je podrobován přísným kontrolním měřením a pravidelnému vzorkování.
›
23
12/22/09 11:40:56 AM
Speciál
právní předpisy v praxi měst a obcí
› 5. ROZHODOVáNÍ O SYSTÉMU
Zásadním kritériem pro výběr systému nakládání s BRO pro konkrétní obec je především výše nákladů, a to nejen investičních, ale
především provozních, které mohou významně a dlouhodobě zatížit obecní rozpočet.
Je nutné především analyzovat skutečnou produkci biologicky
rozložitelného odpadu v obci. Včas rozhodnout, zda bude systém
otevřen i pro ostatní potenciální producenty bioodpadu, nebo bude-li nastaven pouze pro odpad, u kterého je původcem obec (tedy
odpad obce a občanů). A samozřejmě zvážit technické a personální možnosti v obci.
Teprve po vyčíslení předpokládaných nákladů se lze objektivně
rozhodnout. Zavedení systému nakládání s bioodpady vždy, zejména v první fázi, přinese náklady navíc. Po zavedení a optimalizaci systému lze předpokládat, že se systém vyplatí a to snížením
nákladů na skládkování.
Výhodou provozování vlastního zařízení obce jsou minimální
náklady na dopravu a nezávislost na tržních cenách. Nevýhodou
je nutnost zajištění provozu zařízení a s tím související provozní
náklady.
6. VYUŽiTÍ KOMpOSTU
V obcích lze kompost využít většinou pouze na hnojení obecní
zeleně a k různým terénním úpravám. Pokud je kompostu více, je
třeba hledat další způsoby využití. V současnosti je bohužel kompost jako kvalitní hnojivo nedoceněn a v zemědělství se prakticky
nevyužívá. Další možností je nabídnout jej zahrádkářům a zahradníkům. Je pravdou, že i u nich panuje ke kompostu z obecních
kompostáren určitá nedůvěra.
iii. plATNá leGiSlATiVA V ODpADOVÉM HOSpODáŘSTVÍ
1. ZáKONY:
185/2001 Sb., Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů (úplné znění)
477/2001 Sb., Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) úplné znění
2. VYHláŠKY:
41/2005 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
116/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu označování vratných zálohovaných obalů
124/2006 Sb., Vyhláška č. 124/2006 Sb., kterou se ZRUŠUJE vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se
vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.
168/2007 Sb., Vyhláška č. 168/2007 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva životního prostředí
č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy
odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů
(Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.
237/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků
294/2005 Sb., Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky
a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001
Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
294/2005 Sb., Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005
Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání
na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání
s biologicky rozložitelnými odpady)
341/2008 Sb., Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání
s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005
Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání
na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání
s biologicky rozložitelnými odpady)
351/2008 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
24
MO1 19_25.indd 24
352/2005 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady)
352/2008 Sb., Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu
vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému
sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání
s autovraky)
353/2005 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb.,
o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých
výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001
Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších
předpisů
374/2008 Sb., Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely
vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu
k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění
pozdějších předpisů
376/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
381/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se
stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů
a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
382/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
383/2001 Sb., Vyhláška MŽP o podrobnostech nakládání s odpady
384/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly,
monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifnylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoli z těchto látek v koncentraci větší než
60 mg/kg (o nakládání s PCB)
478/2008 Sb., Vyhláška č. 478/2008 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech
nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
502/2004 Sb., Vyhláška MŽP a MZ, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001
Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
503/2004 Sb., Vyhláška MŽP, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů
a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při
udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog
odpadů)
504/2004 Sb., Vyhláška MŽP, kterou se mění vyhláška Ministerstva
životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
505/2004 Sb., Vyhláška MŽP, kterou se mění vyhláška Ministerstva
životního prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků
641/2004 Sb., Vyhláška MŽP o rozsahu a způsobu vedení evidence
obalů a ohlašování údajů z této evidence
3. NAŘÍZeNÍ:
111/2002 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů
184/2002 Sb., Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády číslo 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž
se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání
s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů
197/2003 Sb., Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství
České republiky
Převzato po krácení z materiálu Legislativa odpadového hospodářství a obec, který v srpnu 2009 vydala společnost MYLAND s. r.
o. a jehož správnost ověřil odbor životního prostředí a zemědělství
Krajského úřadu Zlínského kraje.
leden 2010
12/22/09 11:40:56 AM
právní předpisy v praxi měst a obcí
Speciál
Užitečná publikace
N
akladatelství Sagit vydalo další publikaci Cenové předpisy, Nájemné
z bytů – ÚZ č. 759, a to podle stavu
k 23. 11. 2009. V kapitole věnované cenám
je zákon o cenách, zákon o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, vyhláška o nájemném z bytů a výměr Ministerstva
financí, kterým se vydává seznam zboží
(služeb) s regulovanými cenami. V novelizovaném zákoně o cenách se cestovním
kancelářím ukládá povinnost uvádět konečné ceny zájezdů; nově se definují některé pojmy, například nepřiměřený majetkový prospěch, obvyklá cena, přiměřený
zisk. Novým způsobem je řešena celá oblast
porušení cenových předpisů, kdy je definována úplná škála případů, kdy se prodávající nebo kupující může dopustit deliktu
proti cenovým předpisům. Druhá kapitola
obsahuje zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a sdělení o roztřídění
obcí do velikostních kategorií podle počtu
obyvatel pro rok 2009 a 2010; dále zahrnuje
ustanovení občanského zákoníku týkající
se nájemní smlouvy a nájmu bytu. Více informací najdete na www.ceny.sagit.cz.
Publikaci v rozsahu 80 stran za 57 Kč
(včetně DPH) si můžete písemně objednat
na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: dagmar.
[email protected], nebo na adrese
http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její
zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT.
Informace poskytnou na tel.: 596 785 999.
Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří
u publikace uvedou na objednávce číslo
své klubové karty a kód knihy, obdrží 30%
slevu.
Veřejný a podnikatelský sektor
p
od tímto názvem vydalo nakladatelství Professional Publishing knihu,
která poskytuje komplexní a současně netradiční pohled na vzájemné interakce a vazby mezi veřejným a podnikatelským sektorem. Kromě základních
teoretických východisek uvádí praktické,
v současné době aplikovatelné poznatky,
návrhy a opatření.
Kniha obsahuje devět kapitol. První pojednávají o veřejném sektoru včetně jeho
role v centrálně plánované ekonomice.
Zahrnují rovněž vysvětlení postavení podnikatelského sektoru ve struktuře národního hospodářství. Diskutovány jsou státní
zásahy zaměřené na podporu či regulaci
podnikatelského sektoru, a to s důrazem
na ochranu hospodářské soutěže v historických i mezinárodních souvislostech.
Další části knihy se věnují podpoře podnikání. Na základě teoretických východisek a zhodnocení zahraničních zkušeností
i praxe uplatňované v České republice jsou
identifikovány a charakterizovány hlavní prvky průmyslové politiky naší země.
Veřejnou podporou jako alternativním
způsobem státního zasahování se zabývá
samostatná kapitola. Definována je veřejná podpora v národním i komunitárním
pojetí, vymezeny jsou její znaky i konkrétní
formy. Uvedeny jsou rovněž oblasti veřejné
podpory v ČR a zmíněna je i vnitrostátní
regionální podpora. Opomenuty nejsou
ani investiční pobídky jako zvláštní forma
veřejné podpory.
Podstatnou část knihy tvoří pojednání o podpoře malých a středních podniků
z veřejných rozpočtů a následné péči o investory (aftercares). Autoři při tom vycházejí z typologie podniků, zhodnocení jejich
předností a nedostatků z hledisek České
republiky i Evropské unie. Současně se mohou čtenáři seznámit s hlavními programy
pro podporu podniků a významné instituce, které se tím zabývají v naší zemi.
Vzhledem ke skutečnosti, že veřejný
sektor může využít poznatků a zkušeností
podnikatelského sektoru, se poslední část
knihy věnuje manažerským metodám a postupům, které nacházejí uplatnění v sektoru veřejném. Konkrétně jde o problematiku
New Public Managementu, ze kterého se
vychází v pojednání o metodách Balanced
Scorecard a Benchmarking.
Závěrečná kapitola se věnuje projektům
partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) včetně institucionálního rámce, definování výhod a nevýhod těchto
partnerství. Autoři rovněž uvádějí příklady
projektů PPP ze zahraničí a pilotních projektů ČR. Autorský kolektiv pod vedením
doc. Ing. Liběny Tetřevové, Ph.D. zpracoval
zajímavé, přínosné a doposud takto komplexně nezpracované široké téma. Publika-
ci je možné doporučit nejen jako studijní
materiál pro studenty veřejně-ekonomických oborů na vysokých školách, ale i manažerům veřejných institucí i podniků. n
ing. JAN STeJSKAl, pH.D.
univerzita Pardubice
Fakulta ekonomicko-správní
Ústav ekonomie
Máte dotaz? chcete poradit?
Napište nám na e-mail:
[email protected]
leden 2010
MO1 19_25.indd 25
25
12/22/09 11:40:59 AM
Správa a rozvoj
bohutice se na turistické mapě
jižní Moravy stávají pojmem
Kvalitní víno, hlavně červené (Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Frankovka a nověji André), ale i známá Bohutická meruňka (Abricot Sucre de Bohutice), z níž je vynikající pálenka.
Bohutice na Znojemsku však rovněž mají bohatou historii,
k níž se vztahují mnohé dochované památky. Tyto své přednosti chce obec využít při rozvoji místního cestovního ruchu.
p
odařilo se! Od konce loňského listopadu je v Bohuticích na Znojemsku v místním zámku zrestaurováno
prvních 33 z celkového souboru 54 dřevěných soch v životní velikosti, sestavených
do 14 sousoší, která upomínají na jednotlivá zastavení Krista při jeho poslední cestě
na horu Kalvárii. V roce 1930 zadal jejich
výrobu sochaři Bohumilu Bekovi z Kutné
Hory bohutický farář P. Antonín Prášek,
přičemž cedr na jejich výrobu byl dovezen
až z Libanonu (pro poslední dvě sochy bylo
použito i lipové dřevo). Sochy měly být zakomponovány do Svatováclavského parku u místního hřbitova a vhodně navázat
na už tehdy proslulou, rovněž P. Antonínem
Práškem založenou bohutickou Lurdskou
jubilejní jeskyni, zmenšenou kopii své ještě
známější francouzské jmenovkyně.
Žel 2. světová válka ambiciózní projekt
přerušila a nový režim nastolený krátce
po ní v únoru 1948 už jej nedovolil dokončit. Po několik desetiletí byly sochy
přechovávány na různých místech v obci,
kterou však paradoxně opustily až po pádu
minulého režimu, kdy skončily v klášteře
premonstrátů v Nové Říši nedaleko Telče.
Teprve s nástupem nového vedení obce
a za vydatné pomoci místní farnosti se unikátní sochy v roce 2007 do Bohutic opět vrá-
Foto: autor
tily. Už o rok později byly prohlášeny za kulturní památku a pro rok 2009 obec na jejich
zrestaurování získala ze státního rozpočtu
šestimilionovou dotaci. (Připomeňme, že
sochař Bohumil Bek kopie soch dodal i pro
křížovou cestu do známé Marianky poblíž
Bratislavy. Jsou jedním z největších lákadel
tohoto poutního místa, které Slováci hrdě
přirovnávají k rakouskému Mariazellu či
polské Częstochowé.)
Restaurátorka Hana Slavíková dokončuje
práce na soše Piláta, jedné z figur proslavené Bohutické křížové cesty.
26
MO1 26_27.indd 26
jak poSílit SounáležitoSt lidí
S obcí (a přivábit turiSty)
Pavel Štefka, starosta Bohutic, zrestaurování první části souboru soch považuje
za největší loňský úspěch této vinařské
obce s šesti stovkami obyvatel poblíž Moravského Krumlova. Už nyní však hledá další prostředky na to, aby se mohly kompletně opravit i zbývající sochy a aby současně
vzniklo potřebné zázemí expozice Bohutické křížové cesty na zámku včetně úprav
jeho nádvoří, opravy fasády a vybudování
naučné stezky P. Antonína Práška od zámku
až k Lurdské jubilejní jeskyni.
Starosta je totiž přesvědčen o tom, že
obnova v uplynulých desetiletích zanedbaných, často poškozených historických objektů v obci nejenže do Bohutic přiláká tolik
vítané turisty a další návštěvníky, ale zároveň posílí hrdost místních obyvatel na svou
obec a pocit sounáležitosti s ní.
»Nestačí však vytknout si do svého programu pouze jeden, byť jinak třeba i hodně
náročný záměr. Jestliže by potom totiž třeba pro něj nevyšla dotace, mohl by takový
neúspěch vést i k rezignaci na další možné
projekty,« prozrazuje Pavel Štefka svůj recept na úspěch. »Jakkoliv je příprava sou-
Foto: autor
Ve vedení obce se nám vyplatilo prvním roce od nástupu do funkce se dobře
zorientovat, ve druhém
chystat projekty a žádosti
o dotace a ve třetím začít
sklízet plody své práce.
Od sochy sv. Michala, kterou nad Bohuticemi vztyčili jezuité v roce 1721, je
– jak nám předvedl starosta Pavel Štefka
(na snímku), nádherný výhled na obec
i její okolí. Na vrchu u sv. Michala byla už
roku 1237 založena vůbec první bohutická
vinice.
časně hned několika projektů a v návaznosti na ně také žádostí o dotace, výběrových
řízení a další s tím související agendy časově i administrativně náročná, je nutné mít
záměrů takříkajíc v rukávu více. V novém
vedení obce po nástupu do funkcí na podzim roku 2006 se nám vyplatilo pravidlo
v prvním roce se dobře zorientovat ve skutečných potřebách a reálných možnostech
obce, ve druhém roce pak chystat projekty
a usilovně žádat o dotace a granty a ve třetím roce začít sklízet plody své práce.«
Sklepy, Sochy, koStel...
Tak se s nástupem Pavla Štefky do čela obce
začaly cílevědomě a soustavně využívat
možnosti poskytované evropskými i národními zdroji. Obec, kterou prochází Znojemská vinařská stezka, převzala a začala
obnovovat donedávna totálně zpustošené
čtyři zámecké sklepy – sv. Florian, sv. Michal, sv. Václav a sv. Jan. Svatováclavský je
už nyní mekkou milovníků a znalců místní
meruňkovice, neboť jsou v něm uchováváleden 2010
12/22/09 11:42:19 AM
ny i cenné vzorky, které zvítězily v soutěžích
během tradičních letních meruňkových
karnevalů. Rekonstrukce sklepa sv. Florian
s využitím dotace od Místní akční skupiny
(MAS) Znojemské vinařství se teprve chýlí
ke konci. Po ní začne sloužit k posezení až 50
lidí a k vytvoření expozice vín, typických pro
místní region. Další etapou se potom stane
vybudování asi 130 archivních boxů, které si
budou moci místní i návštěvníci dlouhodobě pronajmout..
Pojmenování vinařských sklepů po čtveřici svatých není náhodné. Barokní sochy
sv. Václava, sv. Michala, sv. Jana a sv. Floriana jsou vztyčeny na katastru obce, přičemž
sv. Michal na ni shlíží z přilehlého návrší,
kde už v roce 1237 byla založena historicky první bohutická vinice. Také tyto sochy
obec nechala opravit, přičemž jen zrestaurování sochy sv. Václava loni přišlo na téměř
100 tisíc korun.
Podobně obec neopomněla podpořit
místní farnost při zásadní opravě kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl
vysvěcen roku 1873, od kdy představuje
nepřehlédnutelnou dominantu Bohutic.
Financování opravy střechy kostela kromě
státní dotace napomohl rovněž výtěžek
sbírky mezi místními občany – v obci se šesti stovkami obyvatel činil 200 tisíc korun.
Bohutický zámek byl přestavěn na renesanční arkádovou stavbu koncem 16. století. Nyní
je majetkem obce a nachází se v něm expozice Bohutické křížové cesty i sídlo obecního úřadu. Náležejí k němu také všechny čtyři zámecké sklepy – sv. Michal, sv. Václav,
sv. Florian a sv. Jan.
kanalizace a čistírny odpadních vod (spolu s obcemi Branišovice a Olbramovice).
Zda žádost bude kladně vyřízena, se v obci
dozvědí až na jaře. Nicméně místostarosta
Ing. Martin Žák za určité dobré znamení
považuje fakt, že na vypracování projektové dokumentace Bohutice získaly půlmilionovou dotaci od Jihomoravského kraje.
S vybudováním kanalizace se částečně také
zlepší stav místních komunikací, do nichž
obec zatím s ohledem na budoucí rozsáhlé
výkopové práce příliš neinvestovala. Avšak
i na tuto akci bude třeba dlouhodobě hledat dodatkové zdroje.
K dalším plánům mj. patří příprava parcel
pro výstavbu rodinných domů za zámkem.
Bohutice se se totiž stávají prestižní adresou. Navíc jsou jen 30 kilometrů od Brna
a zastavují tam i spěšné vlaky na trati Brno–Hrušovany nad Jevišovkou.
Foto: autor
... škola, hřiště, kanalizace
Nezapomíná se ani na současnost. Díky
Nadaci ČEZ mohla být loni vyměněna okna
v budově základní školy a částečně opravena zadní část její fasády. Nové školní hřiště
dostalo umělý povrch a osvětlení. S využitím dotace Energoregionu zase ve škole přibyla výpočetní technika.
Největší investice však Bohutice teprve
čeká. Na sklonku loňského roku obec totiž
mezi prvními zaregistrovala svoji žádost
o dotaci z Operačního programu Životní
prostředí, a to na vybudování splaškové
Foto: autor
Správa a rozvoj
Lurdská jubilejní jeskyně v Bohuticích, která je zmenšenou kopií své ještě slavnější francouzské jmenovkyně, byla vysvěcena v roce 1928. Nyní se k ní už opět pořádají pouti, jejichž tradice byla zahájena za 1. republiky a násilně přervána válkou a minulým režimem.
leden 2010
MO1 26_27.indd 27
Stále Se něco děje
Bohutický kulturní kalendář, vyvěšený
na webu obce www.bohutice.cz, je nabitý
událostmi, které rok co rok přivádějí do obce
stále více návštěvníků. Například na loňský
už tradiční Meruňkový letní karneval zavítalo na šest set účastníků. Nedegustovala se
tam pouze místní vyhlášená meruňkovice,
ale hodnotily se i vzorky meruňkové marmelády, která byla i na vdolcích, jimiž se
ládovali účastníci soutěže jedlíků.
Ještě větší návštěvnost zaznamenaly
ve svém třetím ročníku loňské Bohutické
podzimní slavnosti, do jejichž přípravy se
ochotně zapojuje nemálo místních občanů. Celkem 1200 spokojených návštěvníků na nádvoří zámku ochutnávalo burčák, ve sklepě sv. Michal degustovalo víno,
ve sklepě sv. Václav posuzovalo vzorky meruňkovice, v zámecké pivnici se věnovalo
pivu a u kostelní zdi zabijačkovým dobrotám. Na programu byly rukodělné soutěže
pro děti, obcí prošla jednotka Střelců sv.
Gottharda, představily se ukázky řemesel,
proběhla módní přehlídka a vyhrávala cimbálovka. Na akcích tohoto druhu se platí
bohutickými dukáty, které si příchozí u pokladny smění za koruny, což podle starosty
Pavla Štefky nejenže ještě víc zatraktivní celou akci, ale také zkrátí fronty u stánků.
Turistický potenciál obce je obrovský. Jen
mít ještě větší ubytovací kapacity, aby tudy
turisté pouze neprojížděli, vyjádřil svoje
n
přání starosta Pavel Štefka.
ivan ryšavý
27
12/22/09 11:42:23 AM
Správa a rozvoj
Starostku roku 2009
mají v oplanech
D
oufám, že se nedopustím prohřešku
vůči etice člena hodnotící komise
soutěže Poštovní spořitelna Starosta roku 2009, uvedu-li větu, která byla loni
na podzim pronesena, když jsme se v sídle
Nadace VIA probírali záplavou 220 nominací. Ta věta, a podotýkám, že bez jakékoliv
ironie, zněla: »Je báječné vidět, kolik andělů
je ještě mezi námi.« V době, kdy si některá
média tak ráda »vychutnávají« starosty, kteří se (někdy i diskutabilně) zpronevěří své
funkci, a tyto jednotlivé případy s gustem
vztahují na všechny ostatní muže a ženy
v čele obcí a měst, je osvěžujícím balzámem na duši pročítat nominace, pod nimiž
jsou podepsány desítky, ba leckdy i stovky
občanů, kteří »svému« starostovi, »své« starostce důvěřují. A nejen důvěřují, ale dokážou také podat dlouhý přesvědčivý výčet
konkrétních činů, které »jejich« nominant
vykonal pro svou obec a její obyvatele.
Poštovní spořitelna ve spolupráci s Nadací VIA svůj projekt Poštovní spořitelna
Starosta roku 2009 záměrně nasměrovala na menší obce do dvou tisíc obyvatel.
I v nich má totiž Poštovní spořitelna svá
obchodní místa, což z ní činí peněžní ústav
s nejhustší sítí zastoupení v zemi. Ale hlavně v sídlech této velikosti »svého« starostu
zná osobně snad každý občan a »první muž
(žena) obce« tam obvykle bývá pod nezpochybnitelnou stálou veřejnou kontrolou.
akce na kažDý měSíc
Ve středočeských Oplanech se pod nominaci starostky PhDr. Vladislavy Moravčíkové podepsalo hned 101 dospělých občanů.
V pětasedmdesátihlavé obci to unamená,
že mezi podepsanými se objevil i slušný
počet místních chalupářů...
Ti všichni na starostce oceňují, že se
svým příchodem do čela Oplan v roce 2004
probudila v lidech zájem o dění v obci.
Semkla se okolo ní stále se rozšiřující skupina, která je ochotna spolu se starostkou
připravovat množství nových kulturních,
společenských i sportovních aktivit, ještě před několika lety v obci nevídaných.
Na webu obce www.oplany.cz lze měsíc co
měsíc nalézt pozvánku na akce typu lednového Tříkrálového koledování (z výtěžku se
jeden rok přispělo na návrh a výrobu obecního znaku a praporu, další rok na stavbu
dětského hřiště, pak zase na vybavení pro
stolní tenis a naposledy na nákup hodin
osobní asistence pro občany se zdravotním
postižením), únorové Oplanské (P)Běžky
28
MO1 28_29.indd 28
(závod na běžkách, při nedostatku sněhu
pak pěší túra Po stopách Já-Tyho – paralela s objevem Játyho Járou Cimrmanem během výpravy do Arktidy není čistě náhodná), březnového Masopustního reje masek
(včetně zábavného programu pro děti) či
dubnové Velké noci (kdy se nejmenší Oplaňáci se svými rodiči vydávají na noční cestu
za pokladem). To jen abych jmenoval alespoň některé tradiční a v nejbližších měsících opět očekávané události v Oplanech.
»přeSvěDčovat«, či »zíSkávat«?
»Nerada používám slovo „přesvědčování“.
Spíše dávám přednost „získávání“,« konstatuje neuvolněná starostka, která je civilním
povoláním poradenským psychologem, terapeutem a supervizorem. »Zvláště starosta
malé obce nemůže sázet na manažerský
styl řízení a institucionalizované postupy,
při nichž by se mohl spolehnout na početný tým úředníků, který „vše zařídí“, jak to
může být zvykem ve městech. V malém sídle si starosta hlavně musí vytvářet podmínky pro to, aby mohl s oprávněnou důvěrou
předávat kompetence a odpovědnost ostatním. Je to o precizní přípravě každé akce:
Uvážlivě předem rozdělit úkoly, stanovit
osobní odpovědnost i kdo co bude kontro-
Soutěž Poštovní spořitelna
Starosta roku 2009
projekt s tímto názvem měl loni svou premiéru. připravila jej poštovní spořitelna ve spolupráci
s Nadací VIA, přičemž letos by měla soutěž vstoupit
do druhého ročníku.
n Soutěž je určena pro starosty/starostky menších
sídel (do 2000 obyvatel), kteří do ní musí být navrženi obyvateli příslušné obce (v uplynulém ročníku
se vyžadoval počet alespoň dvaceti nominujících
občanů).
n Nominace musela kromě základních údajů o starostovi/starostce uvést tři nejvýznamnější počiny,
které nominant vykonal pro svou obec, a také shrnout, jaký je jako člověk a proč si ho lidé v obci váží.
n Finalisty prvního ročníku soutěže se stali:
phDr. Vladislava Moravčíková (oplany, okr. prahavýchod), Ing. ondřej Feber (Stonava, okr. karviná).
Mgr. petr Gazdík (Suchá loz, okr. Uherské Hradiště),
Milan kazda (kněžice, okr. Nymburk) a karel petráň
(Svojšín, okr. tachov).
n Vítězka soutěže phDr. Vladislava Moravčíková
získala pro svou obec šek na 100 000 kč.
n Více informací na www.nadacevia.cz
a www.postovnisporitelna.cz.
n
ZDroJ: NADACe VIA
Foto: petr králík
S příchodem PhDr. Vladislavy Moravčíkové do čela Oplan
nastala v této malé obci plná rehabilitace slova »starosta«.
Nejenže tam založila tradici řady kuturně-společenských akcí,
ale dosáhla i na dotace, díky nimž se obec začala nově rozvíjet.
PhDr. Vladislava Moravčíková k titulu Starostka roku 2009 a stotisícovému šeku pro
svou obec získala i symbolické rychtářské
právo. Na snímku s ním pózuje v Oplanech, kde je přebrala z rukou ombudsmana Poštovní spořitelny Martina Kováře.
lovat. Samozřejmě, vždy jde o balancování
na hraně. Proto tolik záleží na tom, kým se
obklopíte a jde-li o lidi, na něž je spolehnutí. Stejně důležité je navazovat velmi úzké
osobní kontakty a neustále být připraven
na kompromisy,« podotýká PhDr. Vladislava Moravčíková.
humor a Důvěra v Sebe Sama
Z Oplan starostka kvůli svému zaměstnání
dojíždí do Prahy, a tak úřední hodiny v obci
drží hlavně v pátek odpoledne a o víkendech. V pondělí dopoledne radnici pohlídá
místostarostka a ve středu po obědě jeden
ze zastupitelů. Šestičlenné zastupitelstvo
obce – a s ním i jeho výbory – se za vedení starostky přetavilo v tým, který myslí
a jedná v rovině »my«. »Mít možnost mluvit
s druhými a zároveň mít možnost navzájem
se poslouchat. Pestrost názorů vede k získání nadhledu. Mně osobně moc pomáhá
humor a důvěra sama v sebe,« vysvětluje
své zásady Starostka roku 2009.
Pomohla jí však práce pro obec také v jejií
profesi poradenského psychologa? »Určitě
ano,« odpovídá. »Musela jsem se naučit ještě lépe hospodařit se svým časem a také se
umím ostřeji vymezovat ve svých jednotlivých rolích: Teď jsem starostka a teď zase
psycholog. Díky starostování jsem si rovněž
osvojila pravidla sestavování a čerpání rozpočtů a hlouběji pronikla i do legislativy.
To vše se náramně hodí například v práci
ve školství a poradnách, neboť tam tak teď
dokážu řadě věcí pozorumět i z oné příslovečné druhé strany.«
K soutěži a jejím výsledkům najdete další
informace také v newsletteru Moderní obce
č. 20/2009 – viz www.moderniobec.cz. n
ivan ryšavý
leden 2010
12/22/09 11:43:22 AM
Správa a rozvoj
i účelná změna může být hezká
j
iž řadu let se v Plzni cílevědomě investuje do systematických úprav veřejných
prostranství, přičemž se tam mimo
územního plánu vychází z dalších hlavních
koncepčních dokumentů, jako jsou generely parkování a cyklistických tras, priority
investic do infrastruktury veřejné dopravy
či program rozvoje města.
Ing. Ondřej Vohradský, vedoucí úseku
koncepce a dopravního inženýrství Správy
veřejného statku města Plzně, poznamenává, že zařazování jednotlivých staveb
v městských obvodech do ročních plánů
investic však není generálně řízeno žádným dokumentem. »Provádí se na základě
uplatnění požadavků jednotlivých investorů, zejména správců majetku. Koordinace
je zajištěna pomocí koordinačních jednání,« říká Ing. Ondřej Vohradský.
Podle jeho slov je zatím nejdále přestavba
Městského obvodu Plzeň 2-Slovany, jehož
sídliště je v západočeské metropoli nejstarší
a kde byly i nejvíce zanedbané komunikace.
»Podobnými úpravami ovšem prochází například také sídliště Bory ze druhé poloviny
60. let. Úpravy vnitrobloků a páteřních ulic
byly zahájeny v sídlišti Doubravka (60. léta).
A první projekty začínají také v sídlišti Skvrňany (první polovina 70. let). Na Severním
předměstí (70. a 80. léta) se úpravy zatím
zaměřují hlavně na zvýšení počtu parkovacích míst a přikročilo se tam rovněž k roz-
sáhlé přestavbě čtyřpruhových směrově
rozdělených sběrných komunikací, z nichž
některé jsou silnicemi I. třídy. Cílem této
nákladné investice je, jak podotýká Ing. Ondřej Vohradský, zvýšit bezpečnost, uživatelskou přívětivost a v některých případech
též kapacitu hlavních komunikací.
Foto: ArCHIV
filozofie proměny: vyváženoSt
různých Druhů Dopravy
Městský obvod Plzeň 2-Slovany zahrnuje
jak hromadnou zástavbu sídlištního charakteru (především ve své centrální části)
z období 50. až 70. let minulého století, tak
individuální zástavbu rodinnými domy, typickou pro okrajové části. ,
Tajemník místní radnice Ing. Miroslav
Němec vysvětluje filozofii změn: »Každá
z těchto zástaveb má svůj vývoj i potřeby.
Zatímco na sídlišti byly současně s obytnými soubory budovány veškeré potřebné
sítě, u rodinných domů často nebyly dokončeny ani inženýrské sítě, ani komunikace. V prvním případě tedy řešíme postupnou modernizaci veřejného prostoru jeho
přizpůsobením nárokům na současný styl
života ve městě s důrazem na vyváženost
mezi různými požadavky dopravy. Konkrétně individuální doprava versus hromadná,
pěší versus cyklistická, pěší a cyklistická
versus motorizovaná. To vše pak s ohledem
na další požadavky vůči veřejnému prostoru, jako je dostatek zeleně a odpočinkových
či klidových zón. Ve druhém případě pak
vedle dobudování chybějících inženýrských
sítí nejčastěji saháme k řešení pomocí obytných zón částečně prostřídaných místními
spádovými komunikacemi.«
Ve stísněných podmínkách byla nově
umístěna tramvajová zastávka Krejčíkova
v Koterovské ulici (15 500 vozidel/den).
Na severní straně je přístup ke střední
škole a k nákupnímu centru zabezpečen
zpomalovacím prahem výšky 180 mm.
leden 2010
MO1 28_29.indd 29
co přeSvěDčilo hoDnotitelSkou
komiSi Soutěže ceSty měSty
Do soutěže Cesty městy bylo statutárním
městem Plzeň přihlášeno hned několik
dílčích projektů z poslední doby, které charakterizují dlouholeté úsilí o modernizaci
komunikačních ploch celé jedné městské
čtvrti. Hodnotitelská komise soutěže oceňovala zejména:
n Komplexnost úprav uličních prostorů
posilující jejich společenskou, obchodní
a pobytovou funkci, která vychází z dlouhodobé urbanistické koncepce, jejíž součástí
je také potřebná diferenciace prostorů.
n Vhodnou kombinaci a lokalizaci provedených úprav šířky jízdních a cyklistických pruhů, parkovišť, chodníků, dělicích
ostrůvků na přechodech, zabezpečených
a dostatečně dimenzovaných tramvajových
Foto: ArCHIV
V kategorii Plošná řešení loni v soutěži Cesty městy zvítězil
projekt Modernizace komunikační sítě v městské části Slovany, který shrnuje dlouholeté úsilí statutárního města Plzeň
o modernizaci komunikačních ploch celé jedné čtvrti. Výstupy projektu přitom nejsou pouze komplexní úpravy uličních
prostorů, nýbrž také výrazné zvýšení jejich estetické hodnoty.
Záběr z Částkovy ulice dokládá, jak
v Městském obvodu Plzeň 2-Slovany řeší
symbiózu pěší a cyklistické dopravy s motorizovanou.
zastávek a tzv. zátkových zastávek autobusů. Bezbariérový pohyb v území.
n Výrazné zvýšení upravenosti a estetické hodnoty veřejných prostorů, mimo jiné
také komponovanou výsadbou zeleně.
přijeďte Se Do plzně poDívat!
Zajímalo nás, jaká je při uskutečňování tak
rozsáhlého projektu (modernizace komunikační sítě na Slovanech probíhá už od roku
2005 a zatím si vyžádala náklady zhruba
0,35 mld. Kč) role města a městského obvodu. »Jednotliví investoři (Útvar investic
města Plzně, Správa veřejného statku města Plzně /SVSMP/, městský obvod, Správa
a údržba silnic /SÚS/ Kralovice) připravují
jednotlivé stavby samostatně od projektové
přípravy přes zajištění financí až po realizaci. Rozdělení staveb mezi investory je dáno
nastavením investičních procesů ve městě
Plzni. SVSMP jako pověřená správcovská
organizace vesměs připravuje zadání pro
stavby a zajišťuje jejich koordinaci i soulad s koncepčními dokumenty,« odpověděl
Ing. Ondřej Vohradský.
Hlavní tíži financování dosud třistapadesátimilionového projektu nese město Plzeň
prostřednictvím svých investorů; na jedné
akci se podílel i Státní fond životního prostředí SFŽP) částkou 2,8 mil. Kč z programu Mobility. Plzeňský kraj zastoupený SÚS
Kralovice vstoupil jako investor do rekonstrukce silnice III. třídy (Částkova ulice),
a to úhradou části nákladů ve výši 13 mil.
Kč. Dotace ze Společného regionálního
operačního programu (SROP) na tuto akci
činila dalších 33 mil. Kč.
V Plzni 2-Slovany jsou páteřní komunikace v podstatě už vyřešeny, těžiště dalších
úprav se bude přesouvat na další obslužné
komunikace v tomto městském obvodu.
Přestavby sídlištních vnitrobloků jsou už
zhruba v polovině. »Zveme všechny zájemce do Plzně, aby se o výsledcích našeho
dlouholetého snažení přesvědčili na vlastní
n
oči,« uzavřel Ing. Ondřej Vohradský.
ivan ryšavý
29
12/22/09 11:43:25 AM
Správa a rozvoj
Horeca Forum:
regiony táhnou
j
akkoliv nelze pouze kopírovat způsoby
podpory a rozvoje agroturistiky na rakouském venkově, tamní zkušenosti,
o nichž na konferenci HORECA FORUM
mluvil vyslanec Rakouska pro zemědělství
a životní prostředí v Česku, Polsku a na Slovensku dr. Peter Hancvencl, jsou zajímavé
i pro nás. Čeští podnikatelé v cestovním
ruchu, ale i obce a města by například měli
zbystřit pozornost, když tento zkušený rakouský expert jako silnou stránku našeho
venkova vyzvedával množství šlechtických
sídel, která představují důležitý potenciál
pro rozvoj venkovské turistiky.
chu nepřijatelné. Představil projekt Stezky
dědictví, jehož náplní je »rozbít« česká gastronomická klišé a vyzvednout rozmanitost
jídel v různých koutech ČR. Daniel Meller,
vydavatel časopisu RevueHotel, jeho slova
potvrdil a doplnil informacemi o partnerském projektu Gastronomia Bohemica.
Konferenci zahájila rektorka Vysoké školy
cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství
doc. Ing. Věra Seifertová, CSc.
jako produkt cestovního ruchu má zejména
s narůstajícím tempem životního stylu vysoký obchodní potenciál.
návrat do roku 2008 by potěšil
Ing. Filip Remenec, tiskový tajemník agentury CzechTourism, připomněl, že loňský
strmý pokles v příjezdovém cestovním ruchu oslabil výkonnost tohoto odvětví nejen
u nás, ale v celé Evropě. Dotčena je letecká
doprava, hotelový průmysl potažmo veškerá návazná struktura služeb v cestovním
ruchu. Už letos by však mohl přijít návrat
na úroveň roku 2008.
O rostoucím zájmu regionů a měst o obnovu kdysi proslavených a dnes zanedbaných lázeňských středisek hovořila Marie
Massarová, majitelka incomingové CK Prague International. Tyto aktivity jdou ruku
v ruce s budováním nových, moderních
wellness center a balneo provozů. Wellness
ilustrAční Foto: ArChiv městA
opomíjené míStní Speciality
Hrubě zanedbávaným marketingovým nástrojem v ČR zůstává propagace regionů
prostřednictvím místních gastronomických specialit. Ing. Michal Burian, předseda
European Centre for Ecology and Tourism
(ECEAT), si posteskl, že vymezování české
kuchyně pouze na svíčkovou, vepřo-knedlo-zelo či smažený sýr je nejen pochybné,
ale z hlediska marketingu v cestovním ru-
Foto: ArChiv
V pořadí již 3. ročník projektu HORECA FORUM se uskutečnil
na sklonku loňského roku ve Veletržním paláci v Praze jako
součást doprovodného programu 11. ročníku veletrhu hotelnictví a gastronomie HORECA. Devět přednášek mělo společného jmenovatele: Cestovní ruch v regionech jako nástroj
ekonomického rozvoje.
Na konferenci HORECA FORUM byla připomenuta, v české municipální sféře poměrně ojedinělá marketingová strategie cestovního ruchu a kultury, kterou dala zpracovat táborská
radnice. Strategie, financovaná i z ROP NUTS II Jihozápad, obsahuje mj. návrhy na podporu zajímavých projektů v Táboře (na snímku), jako by byl skanzen husitského válečnictví,
kulturní aréna na hladině rybníka Jordán, Muzeum čokolády a marcipánu či multifunkční
kulturní centrum s technickým zaměřením v bývalé Křižíkově elektrárně.
30
MO1 30_32.indd 30
krize: příležitoSt ke změně
Mgr. Olga Soboleva ze společnosti Spa Resort Tree of Life rozebrala význam cestovního ruchu jako hospodářského odvětví
a vysvětlila nutné strategické kroky pro
zvládnutí přechodného krizového období.
Ing. Petr Kratochvíl, odborný konzultant
v cestovním ruchu, zdůraznil potřebu systémově změnit orientaci z ryze příjezdového
cestovního ruchu na cestovní ruch domácí,
přičemž nynější krizové období je k tomu
ideální příležitostí. Mgr. Eva Torčíková, ředitelka Klastru cestovního ruchu (KLACR)
v Moravskoslezském kraji, v té souvislosti
představila projekt klastrové spolupráce
v regionu severní Moravy a Slezska založený na efektivní kooperaci, koordinaci a komunikaci jednotlivých členů KLACR, tedy
fyzických osob, firem, sdružení i veřejnosprávních institucí zabývajících se cestovním ruchem.
Jižní Morava je dlouhodobě nejnavštěvovanějším regionem ČR v rámci domácího
cestovního ruchu, z hlediska příjezdového
je na třetí příčce. Ing. Lukáš Bačík, manažer
Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava
(CCRJM), proto představil projekty destinačního marketingu na jižní Moravě, které
zahrnují i přeshraniční spolupráci s partnerskými subjekty v Rakousku. Cílem aktivit CCRJM je posílit image regionu.
Celodenní konferenci zakončil JUDr. Ladislav Jíša, prorektor Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství a dlouholetý ředitel mezinárodního festivalu
televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii Znojemský hrozen. Tento projekt
se stal prestižní mezinárodní akcí. Propagace města Znojma, Jihomoravského kraje
a potažmo celé ČR je díky Znojemskému
hroznu obrovská a hospodářský přínos pro
n
město a region nezanedbatelný.
martin randuS
ředitel kongresového oddělení
Agentura Carolina spol. s r. o.
leden 2010
12/22/09 11:44:16 AM
Správa a rozvoj
tam, kde neuspěje soukromý
sektor, nastupuje sdružení obcí
Dobrovolné svazky obcí jsou už léta neodmyslitelným hybatelem regionálního rozvoje. Jedním z nejstarších je Sdružení
obcí Orlicko. Jeho předsedou je Miroslav Wágner, starosta
města Jablonné nad Orlicí, kterému jsme položili následující
otázky:
Jak byste charakterizoval hlavní poslání tohoto sdružení?
V podstatě jde o to, že tam, kde neuspěje soukromý sektor, musí nastoupit obce,
a to v plné šíři, ať jde o podporu rozvoje
venkova, cestovního ruchu, dopravní obslužnosti, nebo v mnoha dalších věcech.
Znamená to mimo jiné – a někdy především – sdružovat na tyto potřeby finanční
prostředky, shánět dotace jak z Evropské
unie, tak národní či krajské. Protože cíle
mohou být různé, vznikají někdy v rámci Sdružení Orlicko další malá účelová
sdružení, aby pomohla určitému projektu.
Může jít třeba o plynofikaci, vybudování
vodovodu a kanalizace apod. Po splnění
n
těchto dílčích cílů příslušná malá sdružení
opět většinou po uplynutí doby udržitelnosti projektu zanikají. Mohou existovat
i projekty, které prosazuje celé »velké«
sdružení, ale neslouží všem 31 obcím. Například Sdružení Orlicko zakoupilo rolbu
na údržbu lyžařských stop, ovšem lyžařské
podmínky nejsou všude stejné. Na financování se v takovém případě podílejí jen
určitá města a jen ty obce, na jejichž katastru se běžecké stopy nacházejí.
Foto: ArChiv
n Představte nám, prosím, nejdříve stručně Sdružení Orlicko.
Máme nyní 31 členů a jsme jedním z největších a také nejstarších sdružení – existujeme už od roku 1992. Převažují menší
obce, města jsou čtyři – Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Žamberk a Králíky. Dvě posledně jmenovaná zároveň fungují jako
obce s rozšířenou působností. Geograficky
se naše sdružení nachází v severovýchodní
části bývalého ústeckého okresu a patříme
do Pardubického kraje.
Příliš se papíruje, je mnoho byrokracie při
zpracování žádostí o dotace i při následném vyúčtování, říká Miroslav Wágner.
Máte profesionálního manažera?
Jistě; bez něho by to nešlo. Od samého
začátku činnosti sdružení je to jeden člověk. Kromě toho se o nezbytné administrativní činnosti svazku, o aktualizaci webových stránek či prezentaci na výstavách
starají na částečný úvazek zaměstnankyně
Informačního střediska. Hospodaření svazku řešíme smluvním vztahem.
n
n Na konferenci Urbanus 2009, kterou
nedávno uspořádalo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, se hovořilo o tom, jak je obtížné hledat v případě svazků obcí společné cíle. Nakolik se to
daří u vás?
Je to opravdu obtížné, protože zdaleka ne
všechny projekty mohou sloužit všem. Jsou
ale i takové, které jsou bezproblémové. Typickým příkladem může být třeba údržba
malých památek umístěných v krajině, tedy
kapliček, božích muk, křížů apod. Připravovali jsme i jeden velký společný projekt,
který se týkal téměř 80 procent členských
obcí, s názvem Bezpečné Orlicko. Chtěli
jsme zvýšit bezpečnost v našich obcích nákupem radarů – měřičů rychlosti, a dalšími
kroky, například vybudováním veřejného
rozhlasu – mnohé obce se totiž nacházejí
v záplavovém území Divoké i Tiché Orlice.
Zadali jsme projekt s žádostí o dotaci do regionálního operačního programu, ale neuspěli jsme. Bohužel úspěšný nebyl ani náš
další společný projekt, který se týkal osmi
dětských hřišť.
Jsou členské příspěvky vysoké?
Jsou závislé na počtu obyvatel dané obce.
Každá platí 25 Kč na osobu, což je dost, skoro už na hranici možností. Hradí se z nich
plat manažera a náklady na administrativní
činnosti, ale zejména slouží k financování
probíhajících a připravovaných akcí.
n
Něco se ale jistě povedlo...
Ano, samozřejmě. Třeba jsme uspěli s velkým projektem Na běžkách Orlickem. Vyžádal si 1,3 milionu korun, ale s pomocí dotace byla naše spoluúčast jen 200 tisíc korun.
Za úspěch považujeme i vybudování informačního střediska spojeného se sociálním
zázemím na Červenovodském sedle za 10
milionů. Toto spojení jsme zvolili proto, že
jsme v tomto případě mohli získat evropské
prostředky ve výši 92,5 % z celkových nákladů, čímž spoluúčast svazku činila 800 tisíc
korun.
Největším projektem, který stále probíhá, je stavba cyklostezky mezi Letohradem
Foto: ArChiv
n
Upravované stopy v délce více než 50 km nabízejí návštěvníkům pohled nejen na masiv
Králického Sněžníku, ale i na pohoří Jeseníků.
leden 2010
MO1 30_32.indd 31
›
31
12/22/09 11:44:19 AM
Správa a rozvoj
› a Žamberkem. Náklady jsou v tomto přípa-
dě 37 milionů korun.
Máme také připravená tři místa, kde bychom chtěli postavit rozhledny; jednou se
už zabýváme po stránce územního řízení.
Je ovšem známou pravdou, že rozhledny se
budují, když se ekonomice daří, což není
nynější případ. Proto musíme tento záměr
zatím odložit.
n Existuje něco na úrovni centra, co postrádáte, co by se mělo změnit?
Příliš se papíruje, je mnoho byrokracie
při zpracování žádostí o dotace i při následném vyúčtování. Když se začínalo s čerpáním evropských dotací, kolegové z Německa nás varovali, aby většina peněz nepadla
takzvaně na křídový papír – na studie, propagační materiály apod.
Obávám se, že mnohdy se to stalo. Nás se
například týká Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko.
K naší lítosti byly v naší zemi stanoveny tak
tvrdé podmínky, že je nebylo často možné
splnit, zatímco polská strana si dokázala
vymoci měkčí pravidla a také uspěla mnohem lépe. U nás se třeba vůbec nepodporovaly programy na zřizování rekreačních
nebo sportovních zařízení, zatímco Poláci
si to prosadili.
Několikrát jste zmínil cestovní ruch.
Předpokládám, že je pro váš region velmi
důležitý.
n
Pro cestovní ruch jsou v našem podhorském regionu kromě Králického Sněžníku
další dvě významná centra – pohoří Bukové hory během zimy a Pastvinská přehrada
v létě. Snažíme se v rámci možností poskytovat návštěvníkům maximum informací.
Zpočátku jsme se jako sdružení částečně
starali i o přepravu cyklobusy a skibusy.
Jsme si vědomi toho, že doprava je velmi
důležitá, protože základem úspěchu je, aby
se sem návštěvník vůbec dostal. Pak už se
začne vytvářet nabídka dalších služeb. Péči
o cyklobusy nyní převzal kraj, za což jsme
mu velmi vděčni. Skibusy jsou zatím hrazeny z dotačních titulů a my se o finanční
spoluúčast podílíme s okolními svazky.
n Z úrovně centra vznikly turistické oblasti. Jak s nimi sdružení spolupracuje?
V našem případě jde o turistickou oblast
Orlické hory a Podorlicko, jejímž jsme účastníkem. Problém je ale v tom, že Orlické hory
zasahují do krajů – Pardubického a Královéhradeckého, a oba kraje se velmi zdráhají
financovat projekty, které zasahují do toho
vedlejšího. Typickým příkladem je tzv. pašerácká lávka přes Divokou Orlici. Je to historický objekt pocházející z doby, kdy bylo
poměrně rozšířené pašování mezi Čechami
a Klodzkem. Lávka se nachází v překrásném
místě, na rozmezí Polska a dvou krajů, Královéhradeckého a Pardubického, ale je totálně
zničená. Její rekonstrukce naráží navíc na to,
že je na soukromém pozemku. Rádi bychom
ji společně s kolegy z vedlejšího svazku Orlické hory dali co nejdříve dohromady, protože
si to zaslouží. Určitě bude mít u návštěvníků
stejný úspěch jako nedávno rekonstruovaná příhraniční komunikace, středosudetská
cesta, vedoucí z Polska přes Orlické Záhoří
až na Dolní Moravu. Odpůrci tohoto záměru
tenkrát posměšně říkali, že to bude silnice
tak pro zajíce. Dnes je to atraktivní a hojně
navštěvovaná přeshraniční trasa, především
cyklisty, a po obou stranách hranice vyrůstá
spousta penzionů.
Nakolik se vám daří spolupráce s podnikateli?
Je to dost obtížné. Třeba jsme se zpočátku snažili zapojit zejména ubytovatele
do zmíněné přepravy lyžařů a cyklistů, ale
moc jsme neuspěli. Vázne i podpora provozovatelů lyžařských vleků na financování
údržby běžeckých stop navazujících například na lyžařské středisko Čenkovice. Až
po dlouhém jednání, trvajícím dva roky, se
podařilo dosáhnout toho, aby provozovatelé vleků vyšli návštěvníkům vstříc alespoň
tím, že budou mít jednotný odbavovací
systém. Bohužel zatím u nás nenajdeme
takové příklady jako třeba v Rakousku nebo
Itálii, kdy je běžné, že se na projektech podílejí všichni, kteří na cestovním ruchu participují, protože vědí, že z toho také budou
n
mít společný prospěch.
n
jiřina ondráČková
cestovní ruch v teorii a praxi
p
ublikace Marketing v cestovním ruchu (autorka Jana Jakubíková) ukazuje, jak lze aplikovat marketing v jednotlivých sektorech cestovního ruchu – v cestovních kancelářích
a agenturách, v oblastech využití volného času, v ubytovacích, stravovacích i dopravních službách. Je určena studentům, kteří se zabývají cestovním ruchem, pohostinstvím a využitím volného času,
a pracovníkům v těchto oblastech. Text doplňují příklady z české
i zahraniční praxe. Od principů marketingu a podnikatelských
koncepcí autorka pokračuje přes analýzu vlivů prostředí a metody
situační analýzy či problematiku marketingového informačního
systému až po jednotlivé nástroje marketingového mixu (produkt,
cena, distribuce, marketingová komunikace a další), které se uplatňují v oblasti služeb, a to tvorbou balíčků, spoluprací, programováním a především lidmi podílejícími se na tvorbě a distribuci služeb.
Na začátku každé kapitoly najdete cíle kapitoly, na konci shrnutí
a klíčová slova, po nichž následují otázky určené k upevnění a prověření znalostí. Kniha má 288 stran a stojí 329 Kč (včetně DPH).
Kód knihy je: 03845.
Díky publikaci Marketingová strategie destinace cestovního
ruchu (Monika Palatková) lze zvládnout jak teorii destinačního
marketingu, tak získat znalosti o jeho praktickém využití. Regionálním institucím pomůže orientovat se v tom, co je zapotřebí
k úspěšnému prodeji turistické destinace, poskytne návod, jak sestavit, uskutečnit a kontrolovat marketingový plán destinace. Komerční subjekty získají představu o začlenění do systému destinace, o možnostech prodeje svého produktu jako součásti produktu
destinace i o proniknutí na trh turismu v rámci destinace díky užší
spolupráci veřejného a privátního sektoru. Ve výsledku by se měl
přínos publikace projevit ve snazším přístupu na trh cestovního
ruchu, znamenajícím více domácích i zahraničních turistů a příjmů pro destinaci. Praktičnost knihy podtrhuje dostupnost aktuálních informací týkajících se destinace Česká republika na webových stránkách nakladatelství www.grada.cz. Z tohoto webu lze
32
MO1 30_32.indd 32
získat tyto údaje bezplatným stažením. Nejsou součástí tištěné
publikace. Knihu odborně recenzovaly: Doc. Ing. Vlasta Malá, CSc.
a Ing. Eva Francová.
Publikace má 224 stran, stojí 269 Kč (včetně DPH). Kód knihy je:
03846.
Výše uvedené knihy si můžete písemně objednat na adrese
Economia, a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na adrese http://knihy.
ihned.cz, kde vám zařídí jejich zaslání na dobírku přímo z nakladatelství GRADA Publishing. Případné informace jsou na tel.:
220 386 511–12. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikací uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy,
obdrží 30% slevu.
leden 2010
12/22/09 11:44:21 AM
Životní prostředí
Jak financovat projekty
obnovitelných zdrojů energie?
Zájem obcí o výstavbu fotovoltaických elektráren stále roste.
Uskutečnění projektů obnovitelných zdrojů energie ale vyžaduje úzkou spolupráci soukromého a veřejného sektoru, což
s sebou přináší řadu úskalí. Jak je lze co nejefektivněji řešit?
p
rimárně se podle české právní úpravy
vztahy při externím zajišťování služeb veřejného sektoru řídí zákonem
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
V tomto případě by však měly mít projekty
spíše krátkodobý charakter s jednorázovým
plněním, ale to je v některých případech
obtížně uskutečnitelné. Alternativní právní
úpravou je koncesní zákon (respektive některá ustanovení zákona č. 139/2006 Sb.).
Dodavatel přitom často musí nést i určitá
ekonomická rizika spojená s realizací a provozem předmětu veřejné zakázky. Tento
režim se v současnosti využívá především
u transakcí větší velikosti.
Protože velikost koncesí není limitně
omezena, lze toto ustanovení aplikovat
i na lokální projekty na úrovni obcí a krajů.
Municipality jej však zatím využívají ve velmi omezené míře. Příčinou je především
komplikovaná právní úprava, nesnadné
nalezení odpovídající komerční protistrany,
která bude schopná dostát požadovaným
závazkům, a rovněž obtížná uchopitelnost
pro potenciálního věřitele.
dvA přístUpY K FinAnCovÁní
Pro názornost použijme příklad fotovoltaických projektů, jež jsou mj. náročné na využití pozemků a nemovitostí umožňujících
především odpovídající přístup k síti. Základním problémem pak často bývá financování projektu, které lze v zásadě uskutečnit dvěma způsoby.
První je tzv. korporátní – klade důraz
na hodnocení bonity existujícího investora
jako nositele projektu. Analyzují se tedy historické výsledky takového subjektu. Druhý
způsob je tzv. projektový – nositelem projektu je účelově založená projektová společnost, jejímž jediným posláním je usku-
tečnit projekt. Tuto společnost by měli řídit
zkušení vlastníci s dostatečnou odborností
a personálním zázemím. Takové parametry
často nejsou municipality schopny naplnit.
Potřebují proto nalézt renomovaného privátního partnera.
Komplikací také bývá, že do projektové
společnosti je nutné vložit vlastní zdroje
zajišťující závazek investora věřiteli, který
větší část projektu umožní realizovat formou seniorního financování. Obce mnohdy těmito zdroji nedisponují. Na to má
vliv i fakt, že požadavky na jejich úroveň se
v případě projektů obnovitelných zdrojů
v poslední době zpřísnily. Je to především
kvůli silné fluktuaci cen surovin, nejistotě
na finančních trzích a tlakům na změnu legislativy. Při nastavování spolupráce veřejných a komerčních subjektů je proto nutné
brát v úvahu všechny tyto faktory.
příKLAd: FotovoLtAiCKÁ
eLeKtrÁrnA
Jako příklad zmíním konkrétní projekt fotovoltaické elektrárny, jehož struktura pochází z dílny advokátní kanceláře Holec,
Zuska & Partneři. O jeho uskutečnění probíhají v současné době intenzivní jednání
s ČSOB. Projekt má dlouhodobý charakter
poskytující možnost vytvořit strategické
partnerství soukromého a veřejného sektoru. Díky tomu obec získá garantovaný
pravidelný finanční přínos, který jí umožní
lépe zajišťovat potřeby občanů, služby a veřejně prospěšné aktivity.
Projekt fotovoltaické elektrárny dokládá,
jak lze nalézt výhody pro všechny strany.
V první fázi bylo nutné revitalizovat pozemky bývalého vojenského areálu. Investor, který na počátku vzešel jako vítěz z výběrového řízení na využití daného areálu,
uzavřel s obcí tzv. partnerskou smlouvu.
Ta měla podobu rámcové dohody o spolupráci, která v základních obrysech definovala všechny kroky budoucí kooperace
mezi obcí a investorem. Následně vznikla společná akciová společnost, ve které
byla obec držitelem minoritního podílu.
Nově vzniklý subjekt pak přistoupil k již
zmíněné partnerské smlouvě, čímž se stal
nositelem jasně stanovených práv a povinností při budoucí realizaci projektu. Obec
poté prodala svůj podíl v účelově založené
společnosti většinovému investorovi. Tím
uskutečnila svůj prvotní zisk, který je navíc
daňově optimální. Výměnou za tento zisk
se obec zavázala, že na daných pozemcích
umožní postavit dílo, zřídit věcné břemeno
ve prospěch investora a případně převést
vlastnictví pozemků na základě samostatné
směnné smlouvy.
Po kladných stanoviscích v rámci územního a stavebního řízení mohla začít výstavba fotovoltaické elektrárny, která potrvá relativně krátkou dobu (přibližně tři
měsíce na 1 MW instalovaného výkonu).
V jejím rámci se vyčlení menší část elektrárny se samostatným připojením a převede se
do výlučného vlastnictví obce. Obec tak obdrží pravidelný výnos minimálně na 20 let.
Investor zatím získá vlastnictví pozemků
pod svou částí nově instalovaného zařízení
a zároveň se zaváže ve stanoveném rozsahu
podílet se na dalším rozvoji a běžném životě obce. Díky takto nastaveným vztahům
dostává běžný komerční projekt rozměr víceúčelového partnerství.
Rámcová dohoda o spolupráci proto
může být určitým východiskem pro kooperaci soukromého sektoru a municipalit. V našem případě přicházejí postupně
ke slovu tato specifická partnerství bezpečná pro obě strany. Taková, která chrání
veřejný subjekt před možnými negativními
dopady tržních rizik. Současně ale brání
privátního partnera před politickými tlaky
a změnami v delším časovém horizontu.
JAn BArton
projektové financování ČSOB
Hospodářská recese a co bude dál
A
čkoli finanční krize a následná recese ještě neskončily, lze již analyzovat vývoj, který
k nim vedl. Kniha Finance po krizi (autor Pavel Kohout) se v první části zabývá kořeny finanční
krize, mechanismy a motivy jejího vzniku. Ve druhé
ji analyzuje z teoretického hlediska a z hlediska hospodářské politiky. Poslední část se zabývá dopady
krize na chování investic a investorů. Autor shrnuje,
co z krize vyplývá pro investiční chování, které teorie a modely se osvědčily a které nikoli. Publikace je
psána srozumitelně, nevyžaduje po čtenáři speciálleden 2010
MO1 33.indd 33
ní znalosti. Kniha má 224 stran, stojí 249 Kč (včetně
DPH). Kód knihy je: 03844.
Knihu si lze písemně objednat na adrese Economia, a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha
7, e-mail: [email protected], nebo
na http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání
na dobírku přímo z nakladatelství GRADA Publishing. Případné informace na tel.: 220 386 511–12.
Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty
a kód knihy, obdrží 30 % slevu.
33
12/22/09 11:45:24 AM
Životní proStředí
S
narůstající oblibou úsporných zářivek úzce souvisí jejich budoucí
zpětný odběr a recyklace. Nefunkční
zářivky s obsahem malého množství rtuti
stále končí v komunálním odpadu. Ke zlepšení tohoto stavu by měl přispět vyšší počet
sběrných míst.
Za poslední tři roky se díky vzdělávání veřejnosti množství nefunkčních úsporných
zářivek v komunálním odpadu sice snížilo
o více než polovinu, trend však v poslední
době mírně stagnuje. »Míra sběru je teď kolem 40 %,« říká jednatel kolektivního systému Ekolamp Alexandr Hanousek. »Během
příštích let chceme dosáhnout 65% míry
sběru, což je hodnota, ke které nás ostatně
nejspíš zaváže Evropská unie.«
Jakou cestou se dát při zlepšování systému sběru, zkoumala společnost Markent.
Na vzorku 1211 domácností zjišťovala, kam
až jsou ochotni lidé se zářivkou jít. Podle
výzkumu skončily špatně sběrné dvory. Tři
čtvrtiny respondentů prohlásily, že pro ně
není akceptovatelné jít s nefunkční zářivkou do sběrného dvora, neboť je příliš daleko či má nevhodnou otevírací dobu. Lidé
preferují hypermarkety; dalšími místy jsou
pošta, obecní úřad nebo vlastní pracoviště.
Mgr. Jiří Remr z agentury Markent vysvětluje: »V odpovědích jsme zaznamenali
vliv regionu – v krajích s malou hustotou
obyvatel a v malých obcích jsou lidi ochotni
jezdit se zářivkami dál. Čím větší aglomerace, tím kratší vzdálenosti, kam jsou ochotní
jít.« Problematické jsou také mobilní sběry.
Podle výzkumu jsou lepší stacionární místa, kam si obyvatelé zvyknou chodit.
Podle průzkumu je velký zájem o veškeré informace – o konkrétní návod na obale, jak a kam mají výrobek odevzdat. Jiří
Remr upozorňuje, že je to situace, kterou
bychom neměli promarnit. « Potvrzuje to
ji Alexandr Hanousek, věc však podle něj
není tak jednoduchá. »Jednáme s výrobci,
aby informace na obalech byly podrobnější, nejen v podobě několika značek. Jenže
výrobců zapojených do našeho systému je
momentálně kolem tří set. Jednání vedeme
zejména s těmi největšími, kteří jsou ostatně zakladateli našeho systému.«
Na výsledky průzkumu reagoval kolektivní systém Ekolamp tím, že představil novou
sběrnou nádobu na zářivky. »Na základě
výsledků letošního výzkumu chování spotřebitelů při zacházení s nefunkčním osvětlením jsme vyvinuli nový typ menší sběrné
nádoby, která se velmi dobře hodí do interiérů místních úřadů, obchodů s elektrospotřebiči a supermarketů,« vysvětluje
Alexandr Hanousek. »Abychom mohli i nadále zvyšovat míru sběru, musíme přiblížit
sběrná místa lidem. Samotné informační
kampaně již nestačí.«
Základní sběrnou jednotkou je sběrná
krabice z vlnité lepenky. Vkládá se do trvale umístěné nádoby z ocelového plechu
o tloušťce 2 mm, která je v designu společnosti Ekolamp s možností umístění loga
či jiného označení smluvního partnera.
Lepenková sběrná krabice se po naplnění
vyjme a nahradí prázdnou. Plné krabice se
shromažďují v přepravních nádobách a odvážejí jednou za čas na základě objednávky.
Registrace zájemce o malou sběrnou nádo-
Foto: archiv
Kam s nefunkční zářivkou?
Kovová nádoba, do níž se vkládá sběrná
lepenková krabice. Na nádobě jsou
informace, co se sbírá, a jakým způsobem
zářivky vkládat dovnitř.
bu vyžaduje pouze podpis smlouvy o zřízení místa zpětného odběru. Všechna nově
vzniklá místa Ekolamp zveřejňuje na svých
stránkách. Do konce roku 2009 hodlal kolektivní systém umístit 300 nových sběrných kontejnerů. »Systém byl spuštěn 1.
září a již brzy se přihlásilo na 200 zájemců.
Zdá, že cíle bude rychle dosaženo,« uvádí
Alexandr Hanousek »Tak bychom vytvořili
kolem 3000 nových sběrných míst.« /jhm/
největší dotační ekologické
programy pokračují
Z
měna podmínek pro čerpání dotací z programu Zelená úsporám se
ukázala jako krok správným směrem
a znamenala okamžitý a prudký nárůst počtu zájemců. Rovněž Operační program Životní prostředí (OPŽP) pokračuje úspěšně.
Příjem žádostí o dotace na využití obnovitelných zdrojů energie a na zateplování
budov v rámci programu Zelená úsporám
začal 22. 4. 2009. Změna podmínek, která
znamená jejich změkčení, a dále rozšíření
programu na panelové domy, nabyla účinnosti k 17. 8. Od té doby narůstá počet žádostí o dotace doslova po stovkách týdně.
Ke konci listopadu 2009 evidoval Státní fond životního prostředí zhruba 1830
žádostí o poskytnutí dotace; dnes je toto
číslo nepochybně několikanásobně vyšší.
Například jen během jednoho listopadového týdne přijal fond přes 300 žádostí. V závěru loňského roku rovněž existovalo šest
pilotních projektů na zateplení panelových
domů a další stovky se připravovaly.
34
MO1 34_35.indd 34
Celkově je zatím největší zájem o podporu vytápění obnovitelnými zdroji energie. Solární panely pro ohřev a přitápění
v domácnostech ovšem vedou jen početně;
z hlediska finančního objemu si drží prvenství zateplování domů.
Strukturu žadatelů je rovněž nutné rozlišit početně a objemově: početně vedou
bytová družstva, z hlediska objemu finančních prostředků jednotlivci.
Finanční prostředky ve výši zhruba 15
miliard korun na financování programu
Zelená úsporám získala ČR prodejem tzv.
emisních kreditů Kjótského protokolu Japonsku, Španělsku a Rakousku.
Zájem o čerpání dotací z OPŽP rovněž
trvale roste. Za uplynulé dva roky bylo dokončeno 2634 projektů v celkové hodnotě
18,3 mld. Kč. K rozdělení zbývá 67 % alokované částky.
Absolutně nejvyšší část podpory plynula
do projektů na zlepšení kvality pitné vody.
Nejvíc schválených projektů však bylo
v oblasti úspor energie a využití odpadního tepla. Přesto zde stále ještě zůstává nevyčerpaných 55 % z celkové alokace. Třetí
nejvýznamnější oblastí podpory jsou finance plynoucí na lepší nakládání s odpady.
Podle Ministerstva životního prostředí
existuje obrovský převis poptávky po dotacích na zateplení veřejných budov – škol,
nemocnic, kulturních zařízení atd. Ministerstvo proto nevylučuje, že v budoucnu
by se mohlo uvažovat o další změně podmínek programu Zelená úsporám tak, aby
bylo možné využít tyto finanční prostředky
i na zateplování těchto budov. Oba programy považuje za mimořádné stimuly pro
českou ekonomiku. Jsou to investice do zelené ekonomiky, zaměstnanosti, úspor
energií a lepšího životního prostředí. Jen
program Zelená úsporám by mohl podle
propočtů z konce roku 2009 přinést zhruba 600 firmám nové zakázky v hodnotě 245
milionů korun.
/on/
leden 2010
12/22/09 12:37:04 PM
Životní proStředí
regionální značky posilují
místní patriotismus
Obyvatelé i návštěvníci tuzemských regionů často upřednostňují při nákupech potraviny, zemědělské nebo řemeslné
výrobky, které jsou charakteristické pro danou konkrétní
geografickou oblast a její tradice, kulturu, historii. Právě takové výrobky s velkým potenciálem v cestovním ruchu mohou
posloužit rozvoji regionů i konkrétních obcí a podpořit místní
ekonomiku.
MO000954
ZApoJiLo Se JiŽ 11 reGionŮ
Do systému regionálních značek (původně nazývaného Domácí výrobky), který
na národní úrovni koordinuje Asociace regionálních značek (ARZ), se od roku 2004
zapojily regiony Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Moravské
Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina,
Polabí, Podkrkonoší a Haná. V každém
vznikla regionální značka pro výrobky, která zaručuje, že výrobek má prověřenou kva-
leden 2010
MO1 34_35.indd 35
litu, nepoškozuje životní prostředí a především garantuje jejich původ a výjimečnost
ve vazbě na určité území. Často jsou to produkty vyrobené tradičními způsoby, ruční
prací či z místních surovin. Výhod regionálního značení tak mohou nejlépe využít
tradiční regiony se zachovalou přírodou,
zdravým prostředím či lidovými tradicemi.
»Asociace je založena na jednotných pravidlech udělování značky a jednotném grafickém stylu. Všechna loga jsou si podobná,
ale každé symbolizuje něco specifického
pro daný region – zelené kopečky na Vysočině, kapka vody utvářející charakter Moravského krasu či zlatý obilný klas na Hané.
Jednotný význam značky a grafika pomáhá
zákazníkům se lépe orientovat v nabídce
– jestliže se seznámí s regionální značkou
v jednom regionu, už vědí, co od ní očekávat v dalších regionech,« vysvětluje národní
koordinátorka ARZ Tereza Wyderka.
KoMU Je reGionÁLní ZnAČení
UrČeno?
Hlavní působení značky se předpokládá
v daném regionu, jednotlivé značky by si
tedy neměly konkurovat. Značení je proto
otevřeno všem dalším regionům. Některé
výrobky mají úspěch i na národní a me-
Foto: archiv
n
akupování místních produktů je tím
nejjednodušším způsobem, jak lze
podpořit rozvoj konkrétního regionu. Zisky směřují k místním podnikatelům
a výrobcům, z jejichž aktivit mají prospěch
také konkrétní obce. Místní výrobci se však
potýkají při odbytu svých výrobků s různými problémy. Živnostníkům a malým
firmám nedostatek finančních prostředků
nedovoluje dostatečně propagovat svou
produkci a čelit levným výrobkům nadnárodních firem. S odbytem produktů i se
zvýšením prestiže výrobků může pomoci
výrobcům dobré jméno regionu, kde produkty vznikají. Proto se řada výrobců hlásí
ke svým regionům a nechává si své výrobky
certifikovat regionálními značkami.
zinárodní úrovni a přispívají ke zvýšení
prestiže značky a celého regionu. ARZ je
otevřena každému regionu, který projeví
zájem o zavedení regionální značky. Může
ji získat výrobek jak tradiční, tak nový, jestliže splní daná kritéria a certifikační komise
rozhodne o jejím udělení.
Značení je určeno nakupujícím přímo
v regionech – turistům, kterým dovoluje
objevovat region a užívat si jeho atmosféru
novým netradičním způsobem, a místním
obyvatelům, kteří mohou nákupem značených výrobků podporovat »své« místní výrobce. Výrobci získají díky značce zejména
jednotnou propagaci své produkce, nové
kontakty a možnost nových forem spolupráce. »V anketě nám dvě třetiny výrobců
odpověděly, že jim značka pomohla zvýšit
zisky, v průměru o 15 %,« upřesňuje Wyderka. Značku výrobkům uděluje nezávislá
certifikační komise – samostatná pro každý
region – po splnění jednotných pravidel,
která ale mohou být přizpůsobena potřebám regionů.
Regionální značkou se obecně označují řemeslné výrobky (výrobky z pleteného
dřeva, slaměné výrobky, fotografie, keramika, šperky, sněžnice, krajka, sklo, nábytek,
papírové obaly atd.), potraviny a zemědělské produkty (pečivo, mléko, sýry, maso,
obiloviny, víno, ovoce, zelenina, nápoje,
lesní plody, ryby, med atd.) a přírodní produkty (léčivky, bylinné čaje, rákos pro stavební účely, extrakty z rostlin pro kosmetické účely, kompost, minerální voda atd.).
Pro zvýšení povědomí o regionálních
značkách mezi zástupci obcí a regionů
Asociace regionálních značek spolupracovala v uplynulém období s Národní sítí
Zdravých měst ČR (NSZM). Díky finanční
podpoře Ministerstva životního prostředí
v rámci projektu MAgNET byly ukázky regionálních výrobků k vidění na setkáních
s veřejností ve vybraných Zdravých městech, obcích a regionech nebo na XVI. celostátní konferenci NSZM 3. 12. 2009 v Praze. Dárkové balíčky s regionálními výrobky
byly rozdávány jako výhry v tombole i jako
ocenění pro prezentující.
V současnosti pokrývají všechny regiony
ARZ více než třetinu území ČR a databáze oceněných výrobků čítá na konci roku
2009 254 platných certifikátů. Na Šumavě
se stejná regionální značka uděluje také
ubytovacím a stravovacím službám, kritéria pro udělení značky jsou však mnohem
náročnější na splnění než u výrobků. Návštěvníci zde mohou vybírat již z 18 certifikovaných zařízení.
Více o regionálních značkách naleznete
na www.domaci-vyrobky.cz a www.region
nalni-znacky.cz.
vLAdiMír MiKeŠ
Národní síť Zdravých měst Čr
35
12/22/09 12:37:08 PM
MANAgEMENT
Žen v samosprávě přibývá,
i když pozvolna
V České republice je 132 měst s 10 tisíci obyvateli. Jsou to sice
jen 2 % ze všech 6249 obcí, ale žije v nich přibližně 40 % všech
obyvatel. Jaké je zastoupení žen v samosprávě těchto měst
(s výjimkou Prahy)? O tom vypovídá následující příspěvek,
který podle jeho autorky může být podkladem pro věcnou diskusi o tomto aktuálním tématu.
P
ředevším chci ukázat, jak je na tom ČR
v zastoupení žen ve vedoucích funkcích takto velkých měst v evropském
kontextu, a to s využitím některých výsledků mezinárodního srovnávacího výzkumu
Evropský starosta z roku 2003. Informaci
doplním loňskými aktuálními a úplnými
údaji o účasti žen i v dalších orgánech daných měst. Budu se věnovat i zastoupení
žen v krajské samosprávě.
ŽENY VE FUNKCI STAROSTKY
Procentuální vývoj zastoupení žen ve funkci starostky je od 90. roku minulého století
následující1):
n 2 % ve volebním období 1990–1994,
n 3 % ve volebním období 1994–1998,
n 12 % ve volebním období 2002–2006,
n 13 % v roce 2009, což je 17 žen v absolutním počtu.
V evropském kontextu není zastoupení
českých žen na vedoucích pozicích měst
malé a především za čtyři volební období
se výrazně posílilo. Například Polsko má
4 % a Maďarsko 10 % žen. Nejhůř je na tom
Portugalsko, kde není starostka ani jedna,
a Řecko se zlomkem procenta starostek.
Na druhé straně je Švédsko s 21 %, stejně
má Anglie a podobně Nizozemsko – 18 %
starostek. V dalších důležitých funkcích veřejné správy českých měst je procento žen
vyšší (viz tab. 1).
ŽENY V ČELE VÝBORŮ
Výbory – jako iniciativní a kontrolní orgány
zastupitelstev – představují jednu z institucionalizovaných příležitostí pro účast občanů obce na řízení veřejných záležitostí.
Členy výborů jsou totiž nejen zastupitelé,
ale i lidé mimo volené orgány, jak z neziskového, tak soukromého sektoru; předsedou každého výboru je však vždy člen nebo
členka zastupitelstva. Ve 20 městech má finanční výbor předsedkyni a ve 24 městech
má předsedkyni výbor kontrolní. Ostatních
výborů, které si města zřizují, je 69 a z nich
jenom deseti předsedá žena. Čím menší
město, tím menší počet výborů a častěji
vůbec žádný. Nepočítáme osadní výbory,
které si mohou města (i malé obce) zřizovat
pro své části.
Zvláštní postavení má 23 statutárních
měst, jejichž velikost se pohybuje mezi
36
MO1 36_38.indd 36
368,5 tisíce obyvateli v Brně a 44,6 tisíce
obyvateli v Mladé Boleslavi. Současné zastoupení žen v orgánech jejich samosprávy
je následující:
n 3 statutární města vedou primátorky –
Zlín, Frýdek-Místek a Chomutov,
n 14 statutárních měst má jednu nebo
dvě náměstkyně, což je 18 % všech náměstků a náměstkyň,2)
n v radách (které mohou mít 5 až 11 členů) je 15 % žen,
n v zastupitelstvech zasedá 18,6 % žen
z celkového počtu 919 zastupitelů a zastupitelek.
Porovnáním údaje v tab. 2 a stavu v roce
2009 zjistíme, že některé ženy se zřejmě
vzdaly svých mandátů – úbytek 1 % představuje 9 zastupitelek. V průběhu volebního období se složení zastupitelstev mění;
jsou to přirozené výměny, odvolání nebo
rezignace. Přesnou informaci o důvodech
odchodu oněch několika zastupitelek ale
nemáme. V příštích komunálních volbách,
tj. už letos, se uvidí, zda je tento pokles naznačeným trendem, nebo jen aktuálním
přechodným stavem.
Současná situace ve výborech statutárních městech je následující:
n ve finančních výborech je 16 % žen
a pěti předsedá žena,
n v kontrolních výborech je 19 % žen
a čtyřem předsedá žena,
n v ostatních výborech, kterých je celkem 14, je 18 % žen, tři výbory mají předsedkyni.
Kvůli větší představě souvislosti uveďme
si procento starostek i v ostatních obcích
ČR, a to podle volebních výsledků. (Volební výsledky pro komunální volby jsou
kategorizovány na volebním serveru Čes-
kého statistického úřadu pro několik skupin zastupitelstev, v podstatě vystihujících
velikost obce. Městem jsou většinou obce
o velikosti od 2000 obyvatel; obcemi se tak
rozumí spíše obce menší. Statutární města
jsou v samostatné kategorii.)
Od doby národních výborů, kdy byla
stanovena kvóta 30 % žen v poslaneckých
sborech, se v prvních komunálních volbách v roce 1990 podstatně snížilo zastoupení žen v zastupitelských orgánech.
Tabulka 2 ovšem dokládá, že každé 4 roky
se tento stav zlepšuje. Vývoj počtu žen
v obecních zastupitelstvech zaznamenává
v čase nárůst.
Počet žen v zastupitelstvech souvisí
s velikostí obce. Přestože nemáme detailní
analýzy souvislosti zastoupení žen v obecních zastupitelstvech podle velikosti, každé šetření poukazuje na to, že v menších
obcích mají ženy větší zastoupení v zastupitelských orgánech a častěji jsou zvoleny
starostkami.
V menších obcích má lokální politika
spíše komunitní charakter, věci soukromé se silně prolínají s věcmi veřejnými.
Stranické způsoby tam příliš nehrají roli.
Ve volbách často kandidují nezávislá nebo
specifická místní volební uskupení. Proto
ani stranická politika sestavování kandidátek nemá pro zastoupení žen v zastupitelstvech menších obcí ty důsledky jako
ve velkých městech.
ŽENY V KRAJSKÉ SAMOSPRÁVĚ
Celkový nárůst počtu žen v zastupitelstvech krajů je v tab. 3 nepřehlédnutelný.3)
Přesto jsou kraje, které v tomto ohledu buď
stagnují, nebo tam došlo k poklesu. Jen
podrobné studium souvislosti složení kraj-
Tab. 2 Volební výsledky –
vývoj podílu žen v obecních
zastupitelstvech ČR (v %)
Obecní volby
obce
města
statutární města
1994
17,6
18,2
16.5
1998
20,7
19,5
15,3
2002
23,0
21,0
15,8
2006
25,4
23,3
19,5
ZDROJ: HTTP://WWW.VOLBY.CZ/ NAVŠTÍVENO 9. 7. 2009
Tab. 1 Ženy v orgánech samosprávy měst nad 10 tisíc obyvatel
v roce 2009
Funkce
Starost(k)a, primátor(ka)
Náměstci/, náměstkyně
Člen(ka) rady
Člen(ka) zastupitelstva
Člen(ka) finančního výboru
Člen(ka) kontrolního výboru
Člen(ka) ostatních výborů
Celkový počet
132
284
1080
4282
928
901
620
Počet žen
17
50
182
722
195
200
146
%
12,9
17,6
16,9
16,9
21,0
22,2
23,6
ZDROJ: WEBY MĚST NAD 10 TISÍC – KVĚTEN AŽ ČERVEN 2009
leden 2010
12/22/09 11:46:12 AM
MANAgEMENT
Tab. 3 Volební výsledky – vývoj počtu žen v zastupitelstvech
krajů
Kraje – celkový počet zastupitelů
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Moravskoslezský
Zlínský
Celkem
65
55
45
45
55
45
45
45
45
65
55
65
45
675
abs.
11
5
13
6
10
9
4
4
5
9
5
13
3
97
2000
2004
abs.
10
10
9
7
9
8
5
4
6
12
7
10
5
102
rel.
17
9
29
13
18
20
9
9
11
14
9
20
7
14
rel.
15
18
20
16
16
18
11
9
13
18
13
15
11
15
2009*
abs.
rel.
14
21
11
20
9
20
6
13
8
14
7
16
5
11
9
20
6
13
11
17
11
20
13
20
9
20
119
18
Pozn.: * weby krajů – květen až červen 2009 , zaokrouhlení 0,5 dolů
ZDROJ: HTTP://WWW.VOLBY.CZ/ NAVŠTÍVENO 9. 7. 2009
ských kandidátek politických stran a hnutí
a volebních výsledků by mohlo naznačit,
zda a jak se uplatnila filozofie jednotlivých
politických stran k reprezentaci žen v politice; ovšem, pokud existuje.4)
Do vedoucích funkcí krajů byly v roce
2008 poprvé zvoleny dvě ženy. Hejtmanky
mají kraje Plzeňský a Ústecký. V šesti krajích mají po jedné náměstkyni, což je 13 %
všech náměstků v krajích, v ostatních jsou
náměstky muži. V radách krajů je 18 % žen.
Dalšími důležitými orgány kraje jsou výbory. Celková situace je následující5):
n ve finančních výborech je 11 % žen
a žádnému nepředsedá žena,
v kontrolních výborech je 15 % žen
a ve třech krajích jim předsedá žena,
n ve výborech pro výchovu, vzdělávání
a zaměstnanost je 30 % žen a ve dvou krajích mají předsedkyni,
n ostatních výborů je v krajích zřízeno
62, pracuje v nich celkem 747 lidí, z toho
22 % žen a devíti výborům předsedá žena.
Například v Karlovarském kraji je žena
předsedkyní Výboru pro hospodaření s majetkem a v Olomouckém kraji je v čele Výboru pro strategický a regionální rozvoj.
Je zřejmé, že sociální reprezentace žen
v místní veřejné správě vůbec neodpovídá
polovině žen v populaci.
n
Organizace i jednotlivci v obcích a městech mají ještě do podzimních komunálních voleb čas na to, aby usilovali o větší
n
zastoupení žen v samosprávě.
(Tento příspěvek vznikl v souvislosti s projektem PARTNER podpořeným grantem Ministerstva školství a mládeže ČR 2D06006 –
pozn. autorky.)
Poznámky
1) Zdrojem údajů o předcházejících volebních obdobích jsou výzkumy Sociologického ústavu AV ČR,
v. v. i.: Local Democracy and Innovation I a II a výzkum Evropský starosta.
2) Až do listopadu 2008 měly i Karlovy Vary primátorku. V předcházejících volebních obdobích mělo
Brno primátorku v roce 1996 a Havířov v roce
2005.
3) Podrobněji se výsledky prvních a druhých krajských voleb z hlediska zastoupení žen v krajských
orgánech zabývá Václavíková-Helšusová. Dotýká
se také postojů politických stran k umístění žen
na kandidátkách a vůbec funkce pořadí pro výsledek voleb. (Václavíková-Helšusová, L. 2004.
Ženy v krajské politice. Gender, rovné příležitosti,
výzkum. Ročník 4/2004, str. 22–23. Praha: SOÚ AV
ČR.)
4) ČSSD uplatňuje kvótu minimálně 25% zastoupení
ve vnitrostranických orgánech.
5) V Ústeckém kraji nebyli uvedeni předsedové, proto informace o předsedkyních výborů není zcela
přesná.
ZDENKA VAJDOVÁ
vědecká pracovnice
oddělení Lokální a regionální studia
Sociologického ústavu, v. v. i.
Akademie věd ČR
Podpora bydlení i ekonomicky
slabých regionů
N
epřijetí novely zákona o financování Státního fondu rozvoje bydlení
(SFRB) může omezit podporu bydlení v dalších letech. Prostřednictvím fondu
je možné získat prostředky na rekonstrukci panelových a ostatních bytových domů,
technickou infrastrukturu, výstavbu sociálních nájemních bytů a na další programy.
Novelu vetoval prezident Václav Klaus.
»Pokud se současná situace nezmění,
bude to pro fond likvidační. Věřím proto, že
Poslanecká sněmovna návrh prosadí,« uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška na prosincovém setkání primátorů
a starostů na Žofíně.
Když se tak nestane, SFRB bude muset
zastavit například program Nový panel,
který vláda zařadila mezi prioritní protikrizová opatření, protože přispívá k uvolnění
blokovaných úvěrových prostředků bank,
posiluje tvorbu nových pracovních příležitostí a zvyšuje daňové výnosy státu.
Například 1 Kč dotace z tohoto programu
vrací do státního rozpočtu 1,28 Kč ve formě
daní, navíc vyvolává investici 4–5 Kč ze sou-
leden 2010
MO1 36_38.indd 37
kromých zdrojů. Například v roce 2009 se
i díky tomuto programu revitalizovalo 1273
bytových domů.
Důležitý je také program Podpory výstavby sociálních nájemních bytů, a to především kvůli plánovanému ukončení deregulace nájemného. Sociální byty by se měly
stavět pro mladé rodiny či seniory, kteří nebudou moci platit tržní nájemné. Bez zajištění financování nebude mít fond dostatek
peněz na finanční podporu této výstavby.
Ministr Rostislav Vondruška seznámil
účastníky žofínského fóra také s připravovanou podporou ekonomicky nejslabších
regionů. Ministerstvo pro místní rozvoj letos chce na tento účel vyčlenit 50 milionů
korun. Tato dotace se poskytuje od roku
1999. V minulých letech se díky tomu situace v některých oblastech výrazně zlepšila,
například v pošumavských okresech.
Seznamy problémových lokalit se aktualizují jednou za 3 až 4 roky. Nyní se připravuje nový seznam, který by vláda měla brzy
schválit. Pro období 2007–2013 se podpora
bude rozdělovat na základě následujících
kritérií: míra nezaměstnanosti a počet
uchazečů na 1 volné pracovní místo, počet podnikatelů na 1000 obyvatel a daňové
příjmy na 1 obyvatele a kupní síla obyvatel
jako indikátor ekonomické síly regionu.
Do kategorie strukturálně postižených regionů jsou začleněny okresy Most, Karviná,
Chomutov, Teplice, Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Sokolov. V kategorii hospodářsky slabých jsou okresy Hodonín,
Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník,
Přerov, Šumperk, Svitavy a území bývalých
vojenských újezdů Ralsko a Mladá. Mezi
regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností
patří okresy Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice a územní obvody obcí s rozšířenou
působností Ostrov, Frýdlant, Bystřice nad
Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk,
Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm
a Valašské Klobouky.
Dotace je možné čerpat na přípravu
ploch a objektů pro podnikání, na výstavbu, rozšíření a rekonstrukce související
obecní infrastruktury, a také na investiční
/sk/
podporu rozvoje cestovního ruchu.
37
12/22/09 11:46:13 AM
MANAgEMENT
Jak změnit kurz
veřejné instituce /1
vyřešení otázky nákladů. Není řeč jen o čase
a razantnosti změn, ale i o době na jejich
projednání a aplikaci. Všechny instituce
s napojením na veřejné finance mají řadu
nepsaných, leč zaběhaných zvyklostí, které
celý proces změn na nákladové stránce významně prodlužují (vyjednáváním s odbory
počínaje a dozorčími mechanismy konče).
Ovlivňování příjmové stránky je jistě snazší
u institucí, které mají vícezdrojové financování, tj. jsou financovány nejen ze státního
rozpočtu. Každý ze tří základních zdrojů
financování – státní, soukromé a účelové –
vyžaduje jiný přístup. Klíčové je zvolit zdroj
financování s největším potenciálem, vytipovat jednu klíčovou oblast a zvolit akci,
která bude mít nejlepší efekt (například získání účelových prostředků).
V našem případě manažer a jeho tým
vsadili na strategický záměr změny v oblasti poskytovaných služeb. Klíčovým bylo
rozhodnutí změnit komunikaci s uživateli
a pozměnit strukturu služby tak, aby více
odpovídala současným trendům upřednostňujícím telekomunikace a internet.
Pravda, provedení změny bylo časově náročné, neboť změna struktury služeb podléhala schválení nadřízených orgánů. Nicméně se podařila a měla i předpokládaný
efekt. Pozitivní dopady do rozpočtu jde vyčíslit v řádu desítek milionů korun.
Již během práce na strategickém záměru se manažer rozhodl pro další kroky,
ovlivňující příjmovou stránku. Vůči jiným
institucím se mohl vymezit jen ve čtyřech
oblastech (v produktu/službě, ceně, image
a v kvalitě lidí a jejich přístupu k úkolům).
Soustředil se proto na pozitivní změny jak
v image, tak v přístupu zaměstnanců. Taková změna nejenže umožňuje lepší přístup
ke zdrojům, ale zlepšuje i pozici manažera.
Výsledky viditelné zvnějšku mu totiž dávají
větší prostor k potřebným změnám uvnitř
instituce.
»Ave Caesar!« Tímto zvoláním můžeme popsat pocity snad
každého vedoucího pracovníka – manažera, jakmile je vybrán,
aby řídil velkou veřejnou instituci a vtiskl jejímu fungování
vyšší efektivitu, průhlednost a pevný řád. Nyní konečně může
začít uskutečňovat plány, které nastínil před svým nástupem
a jež byly spolu s kvalitou jeho osobnosti klíčové k získání této
vedoucí funkce. Byl proto přece vybrán!
N
Pozitivní, zvnějšku viditelné změny v image instituce i v přístupu jejích
zaměstnanců ke svým
úkolům poskytují manažerovi větší prostor
k vnitřním změnám.
PříJMOVÁ STRÁNKA PRIORITOU
Jako nejjednodušší se jevilo nechat vše v zaběhaných kolejích a řešit jen ty problémy,
které nastanou. Jenže »náš« manažer se nehodlal vzdát, aniž by se pokusil o další, byť
vnějšími okolnostmi silně ohrožený rozvoj
instituce, v jejímž čele stojí.
V takové situaci má určitě prioritu práce
na příjmové stránce instituce. Její zlepšení
manažerovi umožní získat čas potřebný pro
ILuSTRAČNÍ FOTO: ISIFA
ásledující řádky pojednávají o výzvě, která nastává v současném životě dnes a denně. V čem je možná
jiná v porovnání se »standardním« uváděním manažerských plánů do života, je to,
kde se provádí a jak.
Pro lepší názornost zkuste si představit, že jste byli pověřeni vedením veřejné
instituce s více než 500 zaměstnanci, která ročně hospodaří se zhruba 0,5 mld. Kč.
Jako jiní manažeři veřejných institucí čelíte
tlaku uživatelů vašich služeb, kteří požadují
zvyšování jejich kvality. Zároveň jste však
konfrontováni s rizikem krácení rozpočtu
kvůli současnému tristnímu stavu příjmů
státu i jeho výdajům a nastaveným parametrům jeho hospodaření. Oba tlaky jsou
namířeny na vaši institucionální peněženku: Jeden chce zlepšit služby, ale víte, že to
vás bude stát nemalé prostředky. Druhý vás
nutí naopak šetřit, a omezit tedy i poskytované služby. Navíc jste jako veřejná instituce
podrobeni různým kontrolám nadřízených
či centrálních orgánů, které do značné míry
komplikují vaše rozhodování.
Pokud manažer usiluje o zásadní změny v organizaci, kterou řídí, pak vzhledem k náročnosti řízení těchto změn se mu vyplatí spolupráce s kvalitní poradenskou firmou.
38
MO1 36_38.indd 38
KNOw-hOw hLEDEJTE U ODBORNíKŮ
Náročnost řízení probíhající změny i běžného chodu instituce, ale také nedostatek
potřebného know-how, potřeba nezávislého pohledu na chod společnosti a nutnost
rozšířit manažerskou a řešitelskou kapacitu, přiměly manažera ke spolupráci s poradenskou a vzdělávací firmou, konkrétně se
společností M.C.TRITON. S její pomocí nejprve vznikla vize, jak má instituce vypadat,
a následně strategie, resp. akční plán, jak se
k ní dopracovat.
Aby manažer zajistil, že dojde k naplnění akčního plánu, rozhodl se řešit vše projektovým způsobem,. Nechal tedy sestavit
společné týmy s jasně definovaným zadáním a doby, kterou na jeho dosažení mají
k dispozici.
V následujících textech bychom čtenáře
rádi zasvětili do postupů a výstupů realizace jednotlivých částí projektu, tedy do tvorby strategie instituce, úspor finančních
prostředků na provoz a zlepšení image inn
stituce.
KAREL KUČERA
Consultant M.C.TRITON
leden 2010
12/22/09 11:46:15 AM
L e g i s L at i va
D
aň z nemovitostí, jakožto daň majetková, představuje významný a poměrně stabilní příjem do obecního
rozpočtu. Stabilita výnosů u daně z nemovitostí spočívá v tom, že bezprostředně nepodléhá reálnému ekonomickému vývoji,
jako je tomu naopak například u daní z příjmů či nepřímých daní, jejichž výnosy odrážejí aktuální ekonomický stav státu, byť
s větším či menším časovým zpožděním.
Problematiku rozdělení daní mezi jednotlivé veřejné rozpočty obsahuje zákon
číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní),
ve znění pozdějších předpisů, který upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně
z nemovitostí a daně silniční (mezi daňové
příjmy rozpočtů obcí patří daň z nemovitostí a podíl na výnosech daně z přidané
hodnoty a daní z příjmů).
Stoprocentním příjemcem výnosu daně
z nemovitostí je ta obec, na jejímž území se
nemovitost nachází (viz § 4 odst. 1 písm. a)
zákona č. 243/2000 Sb.).
PříPaDy, kDy se zákLaDní sazby
nezvýšiLy
Dne 20. 10. 2009 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 362/2009 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České
republiky na rok 2010. Součástí tohoto zákona je mj. novela zákona č. 338/1992 Sb.,
o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších
předpisů, která s účinností od 1. ledna 2010
zvýšila základní sazby daně z nemovitostí,
a to jak u pozemků, tak u staveb, na dvojnásobek.
Toto zvýšení se nedotklo pouze stávající základní sazby daně stanovené v § 11
odst. 1 písm. d) bodu 3 zákona č. 338/1992
Sb. u staveb a u samostatných nebytových
prostorů sloužících pro tzv. ostatní podnikatelskou činnost, tj. jinou než u staveb
sloužících pro zemědělskou prvovýrobu,
pro lesní a vodní hospodářství, nebo staveb sloužících pro průmysl, stavebnictví,
dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou
výrobu.
V těchto případech – slovy zákona číslo 338/1992 Sb. tzv. ostatní podnikatelské
činnosti – jde totiž většinou o sazbu daně
v oblasti služeb a drobného podnikání.
Důvodová zpráva k novele uvádí, že zvýšení základní sazby daně, případně ještě
v kombinaci s využitím místního koeficienleden 2010
MO1 39.indd 39
tu v kompetenci obce, by mohlo být za současných ekonomických podmínek pro tyto
podnikatele neúnosné.
kOeFiCienty PRO výPOČet
zákLaDní sazby
Obec může ovlivňovat výši základních sazeb daně z nemovitostí prostřednictvím
svých obecně závazných vyhlášek, a to
na základě stanovení příslušných koeficientů. Konkrétně jde o koeficient pro výpočet
daně z pozemků (viz § 6 odst. 4 zákona číslo
338/1992 Sb.) a koeficient pro výpočet daně
ze staveb (§ 11 odst. 3 zákona č. 338/1992
Sb.), které jsou přiřazeny k jednotlivým
obcím podle počtu obyvatel z posledního
sčítání lidu (obec může tyto koeficienty pro
jednotlivé části obce zvýšit o jednu kategorii nebo naopak snížit o jednu až tři kategorie). Tzv. základní sazba daně u příslušných
nemovitostí se násobí koeficientem, což má
následně dopad na celkovou výši daňové
povinnosti poplatníka daně z nemovitostí,
kterým je zpravidla vlastník dané nemovitosti (v některých – zákonem stanovených
– případech její nájemce).
POvinnOst ObCe zasLat ObeCně
závaznOu vyHLášku
Novela č. 362/2009 Sb. vedle zvýšení (většiny) základních sazeb daně z nemovitostí
na dvojnásobek doplnila do § 16a zákona
číslo 338/1992 Sb. nový odstavec 2, který
stanovil, že v roce 2009 lze pro zdaňovací
období roku 2010 vydat platnou obecně
závaznou vyhlášku podle ustanovení § 4
odstavec 1 písm. v), § 6, 11 a 12 do 30. listopadu 2009 s účinností od 1. 1. 2010.
Toto doplněné ustanovení představuje
jednorázové specifické pravidlo vůči pravidlu uvedenému v § 16a odst. 1 zákona číslo
338/1992 Sb. Podle něho obecně platí, že
obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí
podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. v), § 6,
11 a 12 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti
kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti.
Obecně závazná vyhláška musí nabýt
platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího
období; má-li vyhláška zpětnou účinnost,
je neplatná. Smyslem nového § 16a odst. 2
zákona číslo 338/1992 Sb. bylo obcím poskytnout dodatečný časový prostor k případné reakci na novelu číslo 362/2009 Sb.
Mají tak možnost upravit své koeficienty
pro výpočet daně z nemovitostí a tzv. místní koeficient (viz § 12 zákona číslo 338/1992
Sb.) po zvýšení základních sazeb daně z nemovitostí na dvojnásobek přímo ze zákona
od 1. ledna 2010.
Obecné pravidlo uvedené v § 16a odst. 1
by totiž jinak nešlo v daném případě použít na zdaňovací období roku 2010, ale až
roku 2011 (novela č. 362/2009 Sb. byla přijata 20. 10. 2009, zatímco případná obecně
závazná vyhláška obce, kterou by se nově
stanovily příslušné koeficienty, by musela
podle obecného pravidla nabýt platnosti
nejpozději do 1. 8. předchozího zdaňovacího období).
ilustrační foto: dagmar hofmanová
Vyšší daně
z nemovitostí
poplynou
do rozpočtů
obcí
Obec ovlivňuje výši základních sazeb
daně z nemovitostí prostřednictvím svých
vyhlášek.
Pravidla o platnosti právních předpisů
obce stanoví § 12 odst. 1 zákona č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení). Podle něho
právní předpisy obce (tj. obecně závazné
vyhlášky a nařízení obce) musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního
předpisu obce.
Vyhlášení se uskuteční tak, že se právní
předpis obce vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho
vyvěšení na úřední desce.
MOžnOst uPRavit Místní
kOeFiCienty
Některé obce v roce 2009 před přijetím
novely č. 362/2009 Sb. zvýšily například
prostřednictvím místního koeficientu daň
z nemovitostí na zdaňovací období roku
2010 (vydaly příslušné obecně závazné
vyhlášky, které nabyly platnosti před 1. 8.
2009).
Avšak zvýšení základních sazeb daně z nemovitostí přímo ze zákona na dvojnásobek
s účinností od 1. 1. 2010 podstatně změnilo
situaci, za které byly původně tyto obecně
závazné vyhlášky vydány.
Zákonodárce proto zcela správně musel
dát obcím možnost korigovat podobu přijatých obecně závazných vyhlášek, respektive
konkrétních výší příslušných koeficientů
na zdaňovací období roku 2010 (například
zvýšení místního koeficientu na dvojnásobek
ve spojení s dvojnásobným zvýšením základních sazeb zákonem by v daném případě fakticky znamenalo zvýšení daňové zátěže pro
poplatníky daně z nemovitostí na čtyřnásobek, s čímž obce při přijímání původní obecně závazné vyhlášky vůbec nepočítaly).
Proto obce mohly do 30. 11. 2009 upravit
své koeficienty již za znalosti změněných
právních podmínek (snížením místního koeficientu mohly zcela nebo zčásti eliminovat zvýšení základních sazeb daně z nemon
vitostí ze zákona).
Jan břeŇ
právník
39
12/22/09 11:47:48 AM
L e g i s L at i va
Návrh novely
stavebního
zákona
má přinést
zpřesnění
a konkretizaci
P
o necelých třech letech od nabytí
účinnosti nového stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
navrhuje jeho novelizaci. O vysvětlení hlavních navrhovaných změn nové úpravy jsme
požádali ředitelku odboru stavebního řádu
Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ing. Marcelu Pavlovou, její zástupkyni JUDr. Vladimíru Sedláčkovou a pracovnici Mgr. Janu
Machačkovou.
Návrh novely nemění nově přijatou koncepci zákona č. 183/2006 Sb., ale na základě poznatků z praxe, které přinesla zcela
nově pojatá právní norma, koriguje, zpřesňuje a konkretizuje některá ustanovení.
Celkem jde o zhruba 300 změn. Konečný
návrh má být připraven v paragrafovaném
znění tak, aby mohl být v lednu 2010 předložen vládě.
n Stavební úřady: Ministerstvo pro místní rozvoj původně uvažovalo o snížení počtu stavebních úřadů. Projednávaný návrh
novely, který byl rozeslán letos do meziresortního připomínkového řízení, však žádnou změnu nenavrhuje. Počet stavebních
úřadů se tudíž snižovat nemá.
Důležitou změnou je návrh na stanovení kvalifikačních požadavků pro pracovníky stavebních úřadů. Ty dosud neexistují.
Nově by měl na stavebních úřadech pracovat pouze ten, kdo má vysokoškolské vzdělání stavebního, architektonického nebo
právnického směru, nebo středoškolák se
střední průmyslovou školou zakončenou
maturitou a minimálně pěti lety praxe
v projektování nebo provádění staveb. Zatím zůstává otevřená otázka, zda to má být
střední průmyslová škola stavebního směru
nebo technického.
n Územní plány: Návrh výrazně zkracuje většině obcí proces pořízení územního
plánu. Předpokládá se, že to bude o několik
měsíců, v určitých případech o více než rok.
Zatímco nyní musí většina územních plánů
projít etapou zadání, konceptu, návrhu pro
společné jednání s dotčenými orgány a pak
návrhem pro veřejné projednání, nově by
mělo být vypuštěno zpracování a projednání konceptu územního plánu. Jeho úlohu
plně převezme první etapa projednání návrhu, jímž je společné jednání s dotčenými
orgány.
Veřejnost ve svých právech ovšem zkrácena nebude, protože už v době společného jednání s dotčenými orgány bude návrh
územního plánu vystaven a veřejnost bude
40
MO1 40_41.indd 40
mít možnost k němu vznášet své připomínky. U všech druhů územně plánovací dokumentace novela odstraňuje nejasnosti týkající se hodnocení vlivů těchto dokumentací
na životní prostředí, případně navazujícího
hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (území Natura 2000)
včetně ukládání kompenzačních opatření.
n Regulační plány: Novela reaguje na problémy obcí, které chtěly regulačním plánem
regulovat některé vymezené území, ale nebylo v jejich případě účelné, aby regulační
plán nahrazoval územní rozhodnutí. Týkalo
se to zejména regulačních plánů pro historická jádra. Regulační plán proto nebude
povinně nahrazovat územní rozhodnutí,
ale bude to možnost, o které rozhodne zastupitelstvo.
n Náhrady za změny v území: Nově se
formuluje náhrada za změnu v území,
kterou měla od 1. 1. 2012 platit obec nebo
stavební úřad v případech, kdy vlastníku
byla zrušena možnost stavět na pozemku,
na němž byla zástavba povolena. Stanovuje se, že tato náhrada se bude vymáhat
od orgánu, který zrušení možnosti stavět
způsobil (například dotčený orgán státní
správy).
n Předkupní právo: Dosud má obec za zákonem stanovených podmínek předkupní
právo k pozemkům. Novela stanoví předkupní právo ke stavbám na těchto pozemcích. Upřesňují se i podmínky ocenění pozemku a stavby a také podmínky převodu
nemovitosti. Zároveň se omezuje předkupní právo na případy, kdy je opravdu účelné,
a stanovuje se, že není povinností obce toto
předkupní právo v územním plánu stanovit, ale je to možnost, o které rozhodne zastupitelstvo.
n Nezastavitelné pozemky: Rozsah tzv.
nezastavitelných pozemků v zastavěném
území, na kterých obce nesměly umožnit
výstavbu do doby, kdy neměly územní plán,
se redukuje. Nebudou sem již zařazeny zemědělské pozemky nad 0,5 ha v zastavěném území, což pomůže zejména malým
obcím.
n Případy, pro které nebude vyžadováno
umístění: Praxe si vyžádala přehodnocení
případů uvedených v § 79, které nevyžadují
při svém umístění ani územní rozhodnutí,
ani územní souhlas. Navrhované rozšíření
výčtu staveb nevyžadujících umístění představuje změnu v těch případech, které nemají významný územní rozsah a dopad. Jde
například o stavby, které plní doplňkovou
funkci ke stavbám rodinných domů, stavby bazénů, oplocení pro zemědělské a jiné
účely atd.
n Veřejnoprávní smlouvy: Stavební zákon
jako zvláštní předpis navazuje na správní
řád, který obecně upravuje postupy správních orgánů. Jde například o uzavírání veřejnoprávních smluv, které mohou nahradit
některé druhy územních rozhodnutí a stavební povolení. Totéž platí pro případ, kdy
je spojeno územní a stavební řízení, tj. kdy
se současně rozhoduje o umístění i povolení stavby. Protože se stavebníci a pracovníci
stavebních úřadů nedokázali vždy přesně
v těchto postupech orientovat, novela je
konkrétně popisuje a upřesňuje.
n Stavební řád: Návrh nepřináší nic zásadně odlišného od nynější právní úpravy, opět
jde především o zpřesnění formulací. Platí
to zejména pro § 103 a § 104, jež stanovují, které stavby vyžadují stavební povolení,
které stačí ohlásit a které nepotřebují ani
jedno, ani druhé.
Paragrafy se zpřesňují proto, že obsahují
některé pojmy, které je možné si vykládat
různě – například pojem zimní zahrada.
Nebo jde o pojmy, které upravují jiné zákony a byly převzaty nepřesně (například
energetické stavby).
Pokud jde o změny užívání stavby či
kolaudaci, půjde pouze určitá zpřesnění.
Víc jsou upravena ustanovení týkající se
přestupků a deliktů. Podle poznatků pracovnic odboru stavebního řádu totiž stavební kázeň všeobecně upadá. Ustanovení
týkající se sankcí proto budou v některých
případech doplněna, výše pokut však zůstává.
n Zkrácené stavební řízení, autorizovaní
inspektoři: Stavební zákon platný od roku
2007 zavedl průlomovou úpravu mj. v tom,
že umožnil zkrácené stavební řízení, kdy je
možné, aby v některých případech namísto
posouzení projektové dokumentace stavebním úřadem učinil totéž autorizovaný
inspektor. Pokud inspektor vše zkontroluje
a zjistí, že jsou dodrženy zákonné požadavky, doložena všechna závazná stanoviska
dotčených orgánů a splněny všechny požadované náležitosti, je oprávněn vydat
certifikát. Stavebník takovou stavbu může
začít stavět po jejím oznámení stavebnímu
úřadu.
Úprava v současném platném stavebním
zákoně je však kusá, nepamatuje na všechny možné případy. Je nutné podrobněji
upravit přezkumné řízení, dozorovou činnost apod. Novela proto navrhuje zcela
nový paragraf, který tuto problematiku
upravuje.
Institutu zkráceného stavebního řízení
prostřednictvím autorizovaných inspektorů se podle poznatků pracovníků Ministerstva pro místní rozvoj ČR využívá. Těchto
inspektorů nyní působí 77. Praxe bohužel
dokládá, že jejich působení není vždy bezchybné. Ing. Marcela Pavlová říká, že je
nemile překvapena poměrně značným počtem certifikátů, které končí na jejich úřadě, protože obsahují nedostatky a nejsou
vydány v souladu se zákonem.
n Změnový zákon, správní poplatky: Novela si vyžádá zásah do 20 dalších zákonů,
nejpodstatněji do zákona o správních poplatcích. Sazebník se prakticky nezměnil
17 let, kromě toho nepamatoval na rozličné
postupy, které umožňuje stavební zákon.
Správní poplatky, které jsou příjmem
obce, se zvyšují. Jsou chápány jako příspěvek na režijní náklady spojené s příslušnou
agendou, nikoli na chod či platy pracovníků úřadu.
Novela dále poplatky diferencuje podle
množství a náročnosti úkonů spojených
s příslušnou činností. U stavebního povolení se poplatky odvíjejí od nákladů stavby
a procentuálně by měly činit zhruba 0,1 %
z celkových nákladů stavby.
/on/
leden 2010
12/22/09 11:48:41 AM
L e g i s L at i va
Stavební
úřady a jejich
odpovědnost
za bezpečnost
práce na stavbě
Podmínka zPRacování PRojektu
Zaměstnanec stavebního úřadu kontroluje
velké množství podkladových materiálů.
Z pohledu bezpečnosti práce projektová
dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006
Sb., o dokumentaci staveb, musí obsahovat
určení koordinátora bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci (BOZP) na staveništi a zpracovaný plán BOZP. »Bohužel v praxi i renomovaní projektanti a projekční firmy o této
povinnosti obvykle nevědí, nebo tuto problematiku podceňují. Proto je dobré, když
stavební úřad již při územním rozhodnutí
do podmínek pro zpracování projektu stavby pro stavební povolení zakotví povinnost
předložit plán BOZP,« říká Vladimír Mílek,
předseda profesního sdružení Společná
vize pro bezpečnost práce na staveništích.
Plán BOZP je dokument, v němž se zpracují bezpečnostní opatření na možná nebezpečí a rizika. Při stavebních pracích
dochází k ohrožení lidí, kteří je vykonávají.
Působí-li na staveništi více zhotovitelů, riziko se dále zvyšuje možným vzájemným
ohrožením jejich pracovníků. Velmi vážným nebezpečím je možné ohrožení tzv.
třetích osob, tedy veřejnosti, která o něm
nemá žádnou informaci. Po určení viníka
však všichni zúčastnění začnou vymáhat
ilustrační Foto: radim beznoska
R
ok co rok se stane několik závažných
havárií přímo na stavbách či v souvislosti se stavební činností. K nejtragičtějším patřil střet rychlíku Comenius
se spadlou částí mostní konstrukce ve Studénce v roce 2008 či loňské zřícení domu
v Soukenické ulici v Praze. V roce 2005 došlo
na stavbách v ČR ke 33 smrtelným úrazům,
v roce 2008 jich bylo už 50 a za rok 2009
bude jejich počet nepochybně ještě vyšší.
Jaká je vlastně odpovědnost stavebního
úřadu a jeho konkrétních zaměstnanců?
Lze podobným neštěstím účinně předcházet? Mají stavební úřady nástroje, jak dodržovaní zákona kontrolovat?
Je dobré, když stavební úřad již při územním rozhodnutí do podmínek pro zpracování
projektu stavby pro stavební povolení zakotví povinnost předložit plán BOZP.
náhradu škody i náhradu za práce při odstraňování havárie. Pozůstalí budou vymáhat odškodnění – a stejně tak i zranění. Celá
suma se proto může vyšplhat až na několik
stovek milionů korun.
kona. Právní odpovědnost nese i konkrétní
úředník stavebního úřadu, který vydal povolení ke stavbě. Míru zavinění a pochybení všech, kdo se na nehodě či neštěstí mohli
podílet, však určí až soud.
nejčastější Pochybení
Zásadním pochybením stavebního úřadu
s právní odpovědností může být, vydá-li
stavební povolení, ačkoliv projektová dokumentace nepočítá ani s plánem, ani s koordinátorem BOZP, přestože jsou k tomu naplněny zákonné podmínky. Stavební úřad
je zcela odpovědný za svou práci a nese
právní odpovědnost za stavbu. V případě
havárie na stavbě se provede šetření, které
stanoví, zda dokumenty schválené stavebním úřadem byly správné a je-li projektant
či stavitel odpovědný za případné selhání.
Další pochybení spočívají v zanedbání
kontrolních prohlídek na staveništi, zejména tam, kde se konají nebezpečné stavební
práce s možným ohrožením veřejnosti.
Uvedenými skutečnostmi není dotčena
soukromoprávní odpovědnost podle občanského zákoníku a obchodního zákoníku
ani trestněprávní odpovědnost (například
za nedbalostní delikty) podle trestního zá-
komPetence stavebního úřadu
Stavební úřad má oporu nejen ve stavebním zákonu, který upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb
a jejich změn, dohled a zvláštní pravomoci
stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb,
nýbrž také ve vyhlášce č. 499/2006 Sb.,o dokumentaci staveb. Kompetence stavebních
úřadů je jednoznačně dána, žel málo využívána. Je nutné zdůraznit postavení a odpovědnost úředníků na stavebním úřadě,
zejména ve smyslu zpřísnění kvalifikačních
předpokladů i následného školení.
Požadavek na vysokoškolskou kvalifikaci pro úředníka stavebního úřadu v oboru
architektury nebo stavebnictví je legitimní. S tím ovšem souvisí finanční možnosti
obcí, které jsou omezené. »Obecně se úředníci vzdělávají v souladu se zákonem číslo
312/2002 Sb., ale při jednáních na stavebních úřadech nebo investičních odděleních
obecních úřadů se setkávám s naprostou
neznalostí zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci. Otázkám bezpečnosti při
výstavbě se věnuje nedostatečná pozornost,« dodává Vladimír Mílek.
Zcela samostatný problém představují
»šuplíkové projekty«, chystané obcemi dopředu s tím, že budou uskutečněny, až se
na ně seženou peníze z evropských fondů.
V těchto projektech téměř vždy chybí rozpočet právě pro plán a koordinátora BOZP.
Jakmile se obcím podaří dotaci získat, musí
pak buď projekt dofinancovat z vlastních
/sk//
zdrojů, či dokonce peníze vracet.
Profesní sdružení Společná vize funguje už druhým rokem
n profesní sdružení společná vize pro bezpečnost práce na staveništích (viz. www.spolecnavize.cz) vzniklo
v roce 2008. záštitu nad ním převzala ministerstva práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj i školství, mládeže
a tělovýchovy spolu s Jihomoravským krajem.
n zatímco v roce 2008 byl koordinátor bozp určen na zhruba 5 % staveb, v loňském roce to byla už téměř
polovina staveb.
n seznam koordinátorů bozp na staveništi uveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí čr na českém
Focal pointu na adrese: www.osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs.
n profesnímu sdružení společná vize se podařilo navázat velice efektivní spolupráci s inspektoráty práce,
a tak se jejich kontrola z oblastních poboček inspektorátu práce bude na staveništích objevovat čím dál častěji.
n společná vize pořádá i pravidelná setkaní se starosty a úředníky stavebních úřadů. ti se pro konzultace
mohou obracet na kanceláře profesního sdružení v praze, brně, ostravě, olomouci a českých budějovicích.
zdroJ: společná vize
leden 2010
MO1 40_41.indd 41
41
12/22/09 11:48:43 AM
L e g i s L at i va
Černá listina:
Průhlednost,
represe,
prevence
P
rvního ledna vstoupila v účinnost
dlouho očekávaná novela zákona
o veřejných zakázkách, která s sebou
přináší řadu změn v oblasti zadávání veřejných zakázek. Uvedená novela sice po formální stránce pouze převádí dohledovou
směrnici 2007/66/ES, jejíž transpoziční
lhůta uplynula 20. 12. 2009, po materiální
stránce je její význam ovšem zásadní.
Do našeho právního řádu zavádí mimo
jiné i nový prostředek k posílení průhlednosti zadávání veřejných zakázek – rejstřík
osob se zákazem plnění veřejných zakázek,
obecně již známý jako černá listina.
ReJstŘÍK BUDe veŘeJNĚ PŘÍstUPNÝ
Institut černé listiny souvisí s prokazováním kvalifikace, kterou je povinen podle dikce zákona a požadavků zadavatele
splnit každý dodavatel, který se rozhodne
zúčastnit zadávání veřejné zakázky. Pokud
při takovém prokazování kvalifikace dodavatel uvede informace, které neodpovídají
skutečnosti, nebo předloží falešné doklady,
které by mohly mít vliv na posouzení jeho
kvalifikace v zadávacím řízení, může se tímto jednáním dopustit správního deliktu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) jako orgán kontroly
na úseku hospodářské soutěže je následně
oprávněn pochybení dodavatele prověřit
a při prokazatelně nezákonném jednání
mu uložit pokutu až do výše deseti milionů
Ocenění advokátní kanceláře
Advokátní kancelář Havel & Holásek zvítězila
v letošním ročníku oborové soutěže Právnická firma
roku 2009 ve třech kategoriích z jedenácti. Kancelář
Havel & Holásek získala první místo v kategoriích
Největší právnická firma v ČR, Telekomunikace
a média a Veřejné zakázky. Kancelář byla dále nominována v první pětici doporučovaných kanceláří
v oblastech Fúze a akvizice a Restrukturalizace
a insolvence. Na základě hodnocení nezávislých
hodnotitelů – zástupců českých a mezinárodních
společností, konkurenčních advokátních kanceláří
a společnosti EPRAVO.CZ se tak kancelář Havel &
Holásek stala pro rok 2009 nejúspěšnější advokátní
kanceláří na českém trhu.
korun. Zásadní sankcí, kterou může nepoctivému dodavateli Úřad uložit, je ovšem
zákaz účastnit se plnění veřejných zakázek
po dobu až tří let.
Doba, po kterou bude dodavateli zakázáno plnění veřejných zakázek, tak záleží
na uvážení Úřadu. Ten bude brát v potaz
zejména rozsah, v jakém dodavatel prokázáním nepravdivé kvalifikace hodlal porušit
zákon či obejít požadavky zadavatele. Zákaz
se přitom vztahuje obecně na plnění veřejné zakázky (bez ohledu na právní postavení zadavatele), nikoli na účast v zadávacím
řízení podle zákona o veřejných zakázkách,
neboť v případě veřejných zakázek malého
rozsahu zadávací řízení neprobíhá.
Proti rozhodnutí o zákazu účastnit se plnění veřejných zakázek může samozřejmě
účastník řízení (v tomto případě dodavatel)
podat opravný prostředek (rozklad) k předsedovi Úřadu. Jeho rozhodnutí je pak konečné a nabývá právní moci doručením.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po právní moci rozhodnutí o zákazu
účastnit se plnění veřejných zakázek oznámí identifikační údaje dodavatele a dobu,
po niž je mu uložen zmíněný zákaz, Ministerstvu pro místní rozvoj, které je nově pověřeno vedením rejstříku osob se zákazem
plnění veřejných zakázek. Poté, co ministerstvo zanese jméno dodavatele do zmíněného rejstříku, bude nepoctivost dodavatele veřejně proklamována, neboť rejstřík
bude veřejně přístupný, a to i způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
JeN ČeRNÁ ListiNa NestaČÍ
Institut černé listiny je důležitým krokem
k prohloubení transparentnosti jako jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek. Povede k celkové kultivaci
veřejných zakázek.
Současně není žádoucí, aby tento krok
byl na dlouhou dobu opět jediným takovýmto institutem. V případě veřejných
zakázek se mohou dodavatelé dopouštět
řady nepoctivých jednání, k jejichž postihu v současnosti stále neexistují účinné
prostředky. Jsou to například profesní delikty dodavatelů, jejichž centrální evidence se prozatím nevede. Navíc se černá listina nebude dotýkat těch dodavatelů, kteří
se již v minulosti dopustili při zadávání
veřejných zakázek nepoctivého jednání.
Je tedy zřejmé, že chceme-li vést transparentní praxi při zadávání veřejných zakázek, je nutné přijímat další protikorupční
opatření a nástroje.
Bezpochyby však lze konstatovat, že institut černé listiny široká veřejnost obecně
vítá, neboť napomůže snadné identifikaci
dodavatelů porušujících veřejnou soutěž.
Neměl by však zůstat pouze represivním
prostředkem vůči nepoctivým dodavatelům. Měl by se zároveň stát i prostředkem
prevence. Nakolik bude tento účel černá
n
listina plnit, ukáže až budoucí praxe.
DaNieL ZeJDa
KaMiLa KULHÁNKOvÁ
Advokátní kancelář Havel & Holásek
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
42
MO1 42_43.indd 42
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
leden 2010
12/22/09 12:42:21 PM
L e g i s L at i va
Sporů o urny
přibývá
PŘÍPaDY sPORŮ
V průběhu roku 2009 veřejný ochránce práv
řešil několik podání osob, které se na něj
obrátili se stížností na jednání svých blízkých ve vztahu k ostatkům svých zemřelých
příbuzných. Otec si například stěžoval na
to, že synovi zemřela matka, jeho bývalá
manželka, jejíž tělo bylo zpopelněno, přičemž její nový manžel od doby pohřbu
odmítá dát urnu do hrobu a zamezuje tak
v přístupu k urně synovi zemřelé i ostatním
pozůstalým. Uváděl, že urna je uložena ve
staré selské usedlosti v horské vesnici a syn
i další příbuzní ani v den Památky zesnulých nemohou památku zemřelé důstojně
uctít, neboť se k urně nemohou dostat.
V dalším podnětu byl popsán případ,
kdy zemřela osoba bez dědiců, která měla
doma u sebe na skříni uloženy urny s ostatky svých rodičů a tety. Na ochránce se obrátil příbuzný zemřelého, který ale nebyl dědicem, a požádal, aby ochránce vyrozuměl
nabyvatele dědictví, v daném případě stát,
tj. Úřad pro zastupovaní státu ve věcech
majetkových, jenž měl prostřednictvím
správce místního hřbitova zajistit uložení
uren do rodinného hrobu, který na hřbitově zemřelý pronajal.
ÚPRava v ZÁKONĚ O POHŘeBNiCtvÍ
Zákon o pohřebnictví upravuje dva možné
způsoby pohřbení, a to buď uložením lidských pozůstatků do hrobu či hrobky na
veřejném pohřebišti nebo zpopelnění lidských pozůstatků v krematoriu. Jedním či
druhým způsobem je z hlediska nutnosti
pohřbení zákon o pohřebnictví naplněn.
leden 2010
MO1 42_43.indd 43
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
s
e zvyšujícím se množstvím pohřbů
žehem přibývá i sporů o místo uložení urny s ostatky zemřelých. Roste
i počet případů, kdy se lidé po vyzvednutí
urny se zemřelým nerozloučí, hrobové místo či místo v kolumbáriu si nepronajmou.
Urnu pouze uloží u sebe doma. Není divu,
že rodinné konflikty mezi příbuznými o
místo uložení urny a přístup k ní nejsou
v současné době ničím ojedinělým. Také
v těchto lidsky neobyčejně vyhrocených a
pohnutých situacích se lidé obracejí s žádostí o pomoc na veřejného ochránce práv.
Přesto, že ombudsman není institucí,
která by se mohla stížnostmi na nakládání
s ostatky zemřelých věcně a do důsledku
zabývat, občané si zvykli obracet se na veřejného ochránce práv se všemi problémy,
které se jich v průběhu života dotýkají bez
ohledu na věcné vymezení jeho působnosti, tak jak ji uvádí zákon č. 349/1999 Sb., o
veřejném ochránci práv. Veřejný ochránce
práv i přes tento kompetenční nedostatek
odepisuje i na tato podání, a snaží se alespoň obecnou radou či doporučením obecného postupu lidem žádajícím jej o pomoc
naznačit možné právní kroky a způsoby řešení těchto sporů.
Zákon o pohřebnictví upravuje dva možné způsoby pohřbení, a to buď uložením lidských
pozůstatků do hrobu či hrobky na veřejném pohřebišti nebo zpopelnění lidských pozůstatků v krematoriu.
Z uvedeného vyplývá, že problémy s přístupem k místu pohřbení zpravidla nemohou
nastat jsou-li lidské pozůstatky uloženy do
hrobu na veřejném pohřebišti, které je přístupné všem. Jinak je tomu v případě, že
dojde ke zpopelnění, neboť právní předpisy již neurčují místo, kde může být urna
se zpopelněnými pozůstatky uložena. Jinými slovy zákon neukládá povinnost uložit
urnu na veřejné pohřebiště. Urnu vydává
pohřební služba, respektive krematorium
tomu, kdo sjednal smlouvu o obstarání
pohřbu (kremace). Tato osoba rozhoduje o
tom, kde urnu uloží a zpravidla se tak děje
na základě dohody pozůstalých.
Zákon o pohřebnictví v § 4 odst. 1 stanoví, že s lidskými pozůstatky a s lidskými
ostatky se musí zacházet důstojně a tak,
aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví
nebo veřejného pořádku. Konkrétně v § 4
odst. 1 písm. h) zákon o pohřebnictví zakazuje zacházet s lidskými pozůstatky nebo
lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se
důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti. Porušení této
povinnosti pak zákon o pohřebnictví sankcionuje v ustanovení § 26 odst. 1 písm. j),
kde se stanoví, že se přestupku dopustí ten,
kdo zachází s lidskými pozůstatky nebo
lidskými ostatky způsobem dotýkajícím
se důstojnosti zemřelého nebo mravního
cítění pozůstalých a veřejnosti. Za uvedený přestupek lze podle § 26 odst. 2 uložit
pokutu až do výše 50 000 Kč. Otázku naplnění skutkové podstaty výše uvedeného
přestupku je oprávněna posoudit příslušná
přestupková komise.
Ve shora zmíněném případě, kdy zemřela osoba bez dědiců, která měla pronajaté
hrobové místo na hřbitově, ochránce stěžo-
vateli sdělil, že by nic nemělo bránit tomu,
aby Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových předal urny v majetku zemřelého správci pohřebiště, který by zajistil
jejich uložení do pronajatého hrobu spolu
s ostatky zemřelého. Uvedený postup by
odpovídal zákonu o pohřebnictví, ale především pietě nejbližších příbuzných zemřelého a jeho rodinných příslušníků.
UPOZORNĚNÍ
Pokud někdo bez vážného důvodu brání
pozůstalým v uctění památky zemřelého a
přístupu k urně, lze mít vážnou pochybnost
o tom, zda jeho počínání je výkonem práva/povinnosti v souladu s dobrými mravy,
respektive zda výkon tohoto práva/povinnosti nezasahuje do práv či oprávněných
zájmů jiných osob. V této souvislosti lze odkázat na ustanovení § 3 odst. občanského
zákoníku, které stanoví, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních
vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných
a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
Současně je třeba zdůraznit, že pozůstalí
by neměli závažné právní následky spojené
s úmrtím, pohřbením a uložením ostatků
zemřelých podceňovat. Měli by důsledně
dbát na to, aby jednak zajistili řádný pohřeb a současně umožnili uctění památky
zemřelých také ostatním příbuzným i osobám blízkým. To, že v těchto případech je
třeba přikládat váhu takovým právním úkonům jako je objednání pohřbu a pronájem
hrobového místa, je z výše zmíněných případů zřejmé.
MaReK HaNÁK
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
43
12/22/09 12:42:24 PM
l E g I s l aT I Va
Praktická
aplikace
a úskalí
rámcových
smluv
základní zásady
Pro rámcové smlouvy podle zákona o veřejných zakázkách platí několik základních
zásad:
n písemná forma;
n smlouva uzavřená s jedním nebo více
dodavateli (uchazeči), v případě rámcové
smlouvy s více uchazeči, nesmí být počet
nižší než tři;
n obsah tvoří mimo jiné podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek
na dodávky, služby nebo stavební práce
zadávaných po dobu platnosti rámcové
smlouvy;
n dočasnost – rámcovou smlouvu je
možné uzavřít vždy jen na dobu určitou
(veřejný zadavatel max. na dobu 4 let, s výjimkou upravenou v § 89 odst. 5 opírající se
o objektivní příčiny);
n splnění zákonných požadavků na platnost právního úkonu.
»FalEŠnÉ« RáMCOVÉ sMlOUVy
V běžné praxi je možné setkat se s pojmem
rámcové smlouvy poměrně často. Ne vždy
však opravdu jde o rámcovou smlouvu
ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.
Často to jsou totiž pouze smlouvy, které
mají zastřešující charakter a stanovují například širší podmínky spolupráce subjektů,
komplexní pravidla pro společné projekty
apod. V případech častého nebo opakovaného plnění se v rámcové smlouvě stanoví
základní parametry a podmínky spolupráce, a není tedy nutno sjednávat pro každý
případ novou smlouvu. Jako příklad k tomu
mohou sloužit rámcové smlouvy o spolupráci v oblasti poskytování finančního poradenství apod.
»Falešné« rámcové smlouvy nalezneme i v oblasti veřejných zakázek. Smlouvy,
44
MO1 44_45.indd 44
Foto: archiv
R
ámcová smlouva je v obchodní praxi
celkem běžným pojmem. Ten je však
často používán jako pojmenování
smluvního vztahu, který obecně vymezuje
práva a povinnosti jeho účastníků do budoucna. Přitom podle zákona se pojem
rámcová smlouva vztahuje výhradně k institutu veřejných zakázek.
Jde o specifický smluvní vztah, který upravuje podmínky vzájemných práv
a povinností zadavatele a jednoho či více
uchazečů při zadávání budoucích dílčích
veřejných zakázek, a to pro určité období.
Základní úpravu pojmu rámcové smlouvy
lze nalézt v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ).
Mgr. Tomáš Machurek je partnerem
advokátní kanceláře MT Legal, věnující
se zejména veřejnému investování se zaměřením na zadávání veřejných zakázek,
udělování koncesí či jiná výběrová řízení.
Je třeba si uvědomit, že
rámcová smlouva vždy
představuje úpravu práv
a povinností obou smluvních stran na delší časové
období, a její přípravě je
proto třeba věnovat dostatečnou pozornost a náležitou právní i věcnou
odbornost.
které byly uzavřeny veřejným zadavatelem
ještě před účinností zákona o veřejných
zakázkách, nejsou rámcovými smlouvami ve smyslu ZVZ, i když jsou takto občas
označovány. To platí i u smluv uzavřených
v době, kdy daná instituce či subjekt ještě
nenaplňoval pojem veřejného zadavatele.
Takové smlouvy pak často vymezují pouze
záměr zadavatele a dodavatele k určitému
budoucímu plnění, přičemž další podmínky nejsou přesně dány a jejich přesné stanovení a upřesnění je podle dohody stran
ponecháno až na budoucí jednání mezi
stranami.
Právní posouzení takových smluv pak
pro zadavatele často přináší nemilé překvapení: Každou jednotlivou objednávku či
dodatek navazující na takovou »rámcovou«
smlouvu je totiž nutné považovat za samostatnou veřejnou zakázku, kterou bylo
nutné zadat v souladu s tehdy platným zákonem o veřejných zakázkách. Pokud se tak
nedělo, hrozí zadavateli sankce ze strany
dozorových orgánů, případně i neplatnost
takových dodatků či objednávek.
»PRaVá« RáMCOVá sMlOUVa
a JEJí VyUŽITí
Je nezbytné, aby každá rámcová smlouva
stanovila podmínky pro zadávání jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, služby
nebo stavební práce, které budou na jejím
základě zadávány. V rámcové smlouvě nemusejí být stanoveny všechny podmínky
pro zadávání nebo plnění veřejných zakázek; je však třeba, aby byly stanoveny
alespoň podmínky základní. Těmi jsou
předmět plnění, finanční (platební) podmínky, cenové podmínky, záruční podmínky, množstevní podmínky atd. Také je třeba
vzít do úvahy, že rámcová smlouva musí být
vždy platným právním úkonem (zejména
z hlediska určitosti a konkrétnosti vymezení jejího předmětu) a není možné ji uzavřít
například »na provádění staveb« nebo »rekonstrukci obytných domů« v určité lokalitě po vymezenou dobu.
Rámcové smlouvy jsou v praxi vhodné
zejména tam, kde zadavatel hodlá zadávat
opakovaně či průběžně více veřejných zakázek, které jsou z hlediska svého předmětu
stejné či spolu nějak souvisejí. Za normálních okolností by totiž musel zadavatel
takové veřejné zakázky pokaždé znovu zadávat nebo u veřejných zakázek malého
rozsahu provádět výběrová řízení podle
svých interních předpisů a směrnic, což je
časově i administrativně náročné.
Oborově nacházejí rámcové smlouvy
uplatnění zejména u veřejných zakázek
na opakované dodávky v oblasti kancelářských potřeb a spotřebního zboží, zdravotnického materiálu, potravin, ale i dopravních prostředků a náhradních dílů.
V oblasti služeb jsou rámcové smlouvy
vhodně aplikovatelné v případě právních či
podobných konzultačních služeb, překladatelských služeb, úklidových prací, v oblasti nejrůznějších servisních a údržbových
služeb, přepravních služeb apod. V oblasti
stavebních prací lze rámcovou smlouvu
použít pro oblast různých oprav a údržbových prací.
VÝHOdy a nEVÝHOdy
RáMCOVÝCH sMlUV
Hlavní výhodou rámcových smluv je nezanedbatelná úspora času. Zadavatel jedním
zadávacím řízením pokryje delší časové
období a více veřejných zakázek, které by
jinak musel zadávat individuálně a s větší časovou náročností. To platí zejména
pro rámcové smlouvy, které jsou uzavřeny
s jedním dodavatelem a v nichž jsou veškeré podmínky plnění již přímo konkrétně
vymezeny.
Další výhodou rámcové smlouvy je vytvoření předem definovaného okruhu dodavatelů pro plnění budoucích veřejných
zakázek v dané oblasti, tedy jakýsi »shortlist« dodavatelů.
Významným pozitivem rámcové smlouvy na straně zadavatele je fixace cen pro
danou komoditu a delší časové období.
U komodit, kde lze očekávat postupný nárůst cen, skýtá rámcová smlouva jistotu
zachování předem odsoutěžených cen. Dodavatelé jsou totiž povinni při zadávání dílčích veřejných zakázek na základě rámcové
leden 2010
12/22/09 11:49:48 AM
l E g I s l aT I Va
smlouvy nabídnout alespoň takové podmínky, na jejichž základě s nimi byla rámcová smlouva uzavřena. To platí rovněž pro
nabídkovou cenu, a dodavatelé tak mohou
zadavateli nabídnout za dílčí veřejné zakázky cenu maximálně v té výši, jakou nabízeli
při uzavření rámcové smlouvy, popřípadě
cenu nižší.
Naopak nevýhodou na straně zadavatele
je menší míra flexibility při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy
uzavřené s více uchazeči. Zákon o veřejných zakázkách totiž zadavateli ukládá provést pro každou dílčí zakázku dílčí řízení,
tzv. minitender (vyjma specifických případů předvídaných v § 92 odst. 2 ZVZ).
To znamená, že pro každou dílčí veřejnou zakázku musí zadavatel vyzvat vždy
všechny uchazeče, s nimiž má uzavřenu
rámcovou smlouvu, k podání nabídky. Podávání nabídek představuje na každou dílčí
veřejnou zakázku nespornou zátěž jak pro
dodavatele, tak pro zadavatele. Tato zátěž
nicméně stále zůstává menší než v případě,
kdy by zadavatel rámcovou smlouvu sjednánu neměl a musel vždy zadávat veřejnou
zakázku znovu.
Výhodou je rovněž to, že rámcovou
smlouvu lze uzavřít tehdy, kdy zadavatel není schopen předem určit objem či
množství poptávaného plnění a kde rozptyl
v objemu a množství poptávaného plnění
může být velký. Obchodní rizika na straně
zadavatele a dodavatele jsou v souvislosti
s množstevní neurčitostí a jejími dopady
vyvážená.
Rámcovou smlouvu nelze naopak použít tam, kde je předem neurčitý předmět
plnění, resp. jej nelze předem přesně určit.
Použití rámcové smlouvy je tak problematické zejména tehdy, je-li předmět plnění
v čase proměnný. Východiskem pak je buď
nepoužívat pro takové případy rámcovou
smlouvu vůbec, nebo definovat předmět
plnění prostřednictvím funkčních vlastností a parametrů požadovaných výstupů
plnění v průběhu času.
POdCEnIT řádnOU PříPRaVU
RáMCOVÉ sMlOUVy sE nEVyPláCí
Při sestavování záměrů a požadavků zadavatele na zadávání veřejných zakázek lze
doporučit, aby zadavatel vždy posoudil své
záměry rovněž z pohledu možnosti a vhodnosti použití rámcové smlouvy. Rámcová
smlouva může za určitých okolností totiž
zadavateli značně usnadnit život při zadávání dílčích zakázek a při vhodném nastavení podmínek může zadavateli zajistit
i potřebnou právní a ekonomickou výhodu
pro budoucí plnění.
Je však třeba si uvědomit, že rámcová
smlouva představuje úpravu práv a povinností obou smluvních stran na delší časové
období, a její přípravě je proto třeba věnovat dostatečnou pozornost a náležitou
n
právní a věcnou odbornost.
TOMአMaCHUREk
Mt Legal, s. r. o., advokátní kancelář
předseda asociace pro veřejné zakázky
leden 2010
MO1 44_45.indd 45
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky
75/2009 do částky 76/2009).
Částka 75 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. srpna 2009.
Nález Ústavního soudu ze dne 2. června 2009
ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení
obecně závazné vyhlášky města Sušice č. 4/1998
o vzhledu, čistotě, pořádku a ochraně životního
prostředí, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 250/2009 Sb.)
Ústavní soud návrhu částečně vyhověl.
Právní věty nálezu: Z hlediska posouzení zákazu
(užívat veřejné prostranství pro nakládání
a skládání materiálu a výrobků na dobu delší
než 24 hodin) je rozhodné, že podle § 25
odst. 6 písm. c) bodu 2 zákona o pozemních
komunikacích je umísťování, skládání a nakládání věci nebo materiálů nesloužících k údržbě
nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li
neprodleně odstraněny, zvláštním užíváním
dálnice, silnice nebo místní komunikace. Zvláštní
užívání přitom podle § 25 odst. 1 tohoto
zákona předpokládá rozhodnutí příslušného
silničního správního úřadu, tedy orgánu státní
správy. ačkoliv tedy Ústavní soud nevylučuje, že
napadený zákaz ve vztahu k ostatním veřejným
prostranstvím by mohl být předmětem regulace
skrze vyhlášku obce podle § 10 písm. a) zákona
o obcích, zrušil napadené ustanovení, protože
důsledně neoddělovalo pozemní komunikace
a ostatní veřejná prostranství.
Ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně
zvířat proti týrání nevyžaduje, aby se pravidla
pro pohyb psů vztahovala jen na některá určená
veřejná prostranství. Navzdory tomu ale musí
případná bližší úprava takovéhoto ustanovení
obstát z hlediska požadavku určitosti vymezení
území, na které se omezení volného pohybu psů
vztahuje.
ačkoliv pojem intravilán města (zastavěné
území) není dále vymezen ve vyhlášce č. 4/1998,
je třeba otázku obsahu a rozsahu tohoto pojmu
zodpovědět s ohledem na maximum vnitřní
bezrozpornosti a konzistentnosti právního řádu
plynoucího z čl. 1 odst. 1 Ústavy. Pojem zastavěného území je definován v § 2 odst. 1 písm.
d) a § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
hranice zastavěného území města jsou vymezeny v Územním plánu města Sušice.
takovéto vymezení ve veřejně přístupné obecně
závazné vyhlášce je třeba považovat za dostatečné z hlediska právní jistoty adresátů právní
normy.
Částka 76 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. srpna 2009.
Nález Ústavního soudu ze dne 26. května 2009
ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města chrastavy
č. 4/2007, o stanovení podmínek spalování
rostlinných materiálů v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích
zařízeních (publikovaný pod č. 253/2009 Sb.)
Ústavní soud návrh zamítl.
vybrané právní věty nálezu: v dané věci
vychází zmocnění k regulaci z ustanovení § 50
odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, podle
kterého může obec obecně závaznou vyhláškou
stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů nebo toto spalování zakázat;
při stanovení podmínek obec přihlíží zejména
ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší
ve svém územním obvodu, vegetačnímu období
a hustotě zástavby.
První sledovanou podmínkou vyhláška stanovila,
že spalování se může dít leda pod dohledem
osoby starší 18 let, druhou pak zakotvila odpovědnost vlastníka, respektive nájemce pozemku
za plnění povinností stanovených vyhláškou.
ohledně povinného dohledu osoby starší 18
let budiž předesláno, že předmětné zmocnění
obsažené v zákoně o ochraně ovzduší je široké
a dává obcím možnost stanovit pro spalování
podmínky a omezení vztahující se jak k době
spalování, jeho rozsahu či vymezení toho, co
spalovat lze, tak i k osobám, které spalování
provádějí (nemá-li volené kritérium rozlišení
diskriminační povahu).
Při posuzování hranice, kam až smí obec při stanovení takových podmínek zajít a do jaké míry
činnost omezit, je navíc třeba přihlížet k tomu,
že obecně závaznou vyhláškou lze spalování
suchého rostlinného materiálu dokonce zcela
zakázat, i když za podmínky, že obec zajistí
jeho odstraňování jiným způsobem (§ 3 odst. 5
zákona o ochraně ovzduší); zakotvení této povinnosti je ochranou před svévolným zakazováním předmětné činnosti. Posuzované ustanovení
o povinném dohledu se nijak nedotýká způsobilosti, k čemuž snad navrhovatel mířil. a to ani
deliktní, ani jiné.
vyhláškou není řečeno, že osoby provádějící pálení v rozporu s ní nejsou za spáchaný přestupek
odpovědné oproti obecné úpravě až do dovršení
věku 18 let. Do vymezení způsobilosti, resp.
hranice odpovědnosti za přestupek, vyhláška
nezasahuje. Stanoví jen další podmínku pro
spalování.
taktéž druhé z napadených ustanovení vyhlášky,
podle něhož za splnění vyhláškou uložených
podmínek odpovídá vlastník, respektive nájemce
pozemku, na němž spalování probíhá, z hlediska
prověřovaného kroku testu obstojí. Jak bylo již
uvedeno, rozsah zmocnění pro obce je velmi
široký, neboť obec může spalování suchých
rostlinných materiálů i zakázat.
Pokud spalování povolí, musí pro činnost podle
klimatických podmínek, stavu ovzduší ve svém
územním obvodu, vegetačního období, hustoty
zástavby, ale i osob, které jej vykonávají (tedy
okolností nejlépe známých obci samotné),
vytvořit takové podmínky, které zajistí naplnění
cíle regulace. Jestliže tedy obec neuplatní svoji
pravomoc spalování zakázat a upravit likvidaci
odpadu jinak. to znamená způsobem finančně
zcela jistě náročnějším, jde o úpravu, která je
v zájmu vlastníků a nájemců, kteří se takto
mohou zbavovat rostlinného odpadu způsobem
pro ně ekonomicky výhodnějším.
Mgr. Jan BřEŇ
právník
45
12/22/09 11:49:49 AM
Právní Poradna
Smlouvy o plnění
úkolů obecní policie
n V obci bychom chtěli využívat služeb
městské policie zřízené v sousedním městě. Jaké úkoly by mohla policie na našem
území plnit a jak bychom měli v této věci
postupovat?
Tuto možnost upravuje zákon č. 553/1991
Sb., o obecní policii, a to prostřednictvím
institutu veřejnoprávní smlouvy. Podle ust.
§ 3a zákona o obecní policii, obec, která
obecní policii nezřídila, může uzavřít s jinou obcí v témže kraji, která obecní policii
zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž
základě bude obecní policie této obce vykonávat stanovené úkoly na území obce,
která obecní policii nezřídila. Veřejnoprávní smlouva vyžaduje ke svému uzavření
(a rovněž k případným následným změnám
obsahu) souhlas krajského úřadu.
V zásadě obecní policie může na základě
veřejnoprávní smlouvy na území jiné obce
vykonávat všechny úkoly, které jí stanoví
zákon o obecní policii nebo zvláštní zákony. V praxi se zpravidla tyto úkoly omezují na zabezpečování veřejného pořádku
v době konání akcí s větším počtem osob
a na odchyt toulavých zvířat.
Aby mohla být veřejnoprávní smlouva
uzavřena, musí být v souladu se zákonem
splněny tyto podmínky:
Zápis příspěvkové
organizace
a jeho účinky
n Připravujeme zřízení příspěvkové organizace. S tím souvisí také povinnost
zapsání zřízené příspěvkové organizace do Ústředního věstníku ČR (dále jen
Ústřední věstník) a do obchodního rejstříku. Zajímá mne, jakou povahu má Ústřední věstník a jaké účinky mají uvedené zápisy do Ústředního věstníku a obchodního
rejstříku?
Zákon o obcích a zákon o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů stanoví, že
obec může ve své pravomoci k plnění svých
úkolů zřizovat příspěvkové organizace jako
právnické osoby pro takové činnosti ve své
působnosti, které jsou zpravidla neziskové
a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
Příspěvkové organizace zřizuje zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo), které
vydává v souladu s ust. § 27 odst. 2 zákona
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jejich zřizovací listiny včetně jejich
dodatků.
V § 27 odst. 8 výše uvedeného zákona je
pak stanoveno, že údaje uvedené v odst. 2
(obsah zřizovací listiny) a v odst. 7 (rozhodnutí zřizovatele v souvislosti se zrušením,
46
MO1 46_47.indd 46
a) smluvní strany (obce) se musí nacházet na území jednoho kraje,
b) smlouva musí mít písemnou formu,
c) projevy vůle všech smluvních stran
musí být na téže listině,
d) smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být
v souladu s veřejným zájmem,
e) ve smlouvě musí být uvedeno (zákonem předepsaný obsah):
1. označení obcí, které jsou jejími smluvními stranami,
2. určení rozsahu úkolů, které bude obecní policie vykonávat na území obce, která
obecní policii nezřídila,
3. určení dne, od kterého bude obecní
policie tyto úkoly vykonávat,
4. způsob úhrady nákladů spojených
s dohodnutým výkonem úkolů.
Pokud se tedy se sousedním městem dohodnete na uzavření veřejnoprávní smlouvy včetně jejích náležitostí (zejména rozsahu městskou policií plněných úkolů, výši
a úhradě nákladů, době trvání smlouvy
aj.), je smlouvu třeba schválit v příslušných orgánech vaší obce a rovněž města,
o jehož městskou policii jde. Rozhodování
o uzavření veřejnoprávní smlouvy není vyhrazeno žádnému orgánu obce, s ohledem
na ust. § 102 odst. 3 zákona o obcích by proto o jejím uzavření měla rozhodnout rada;
v praxi si však zpravidla rozhodování v této
otázce vyhrazuje podle § 84 odst. 4 zákona
o obcích zastupitelstvo. Následně je třeba
obcí/městem schválenou a podepsanou
veřejnoprávní smlouvu zaslat k udělení
souhlasu příslušnému krajskému úřadu.
Předloženou smlouvu krajský úřad posuzuje z hlediska jejího souladu s právními předpisy a z hlediska věcné správnosti.
Teprve v případě, že krajský úřad udělí souhlas k uzavření smlouvy, je možné podle
ní postupovat (smlouva je uzavřena dnem
právní moci rozhodnutí krajského úřadu
o udělení souhlasu).
Pro úplnost nutno zmínit zvláštní typ veřejnoprávní smlouvy o výkonu úkolů obecní policie, a to smlouvu o poskytnutí strážníků k plnění úkolů na území obce v době
vyhlášeného krizového stavu na území této
obce (§ 3b zákona o obecní policii). Tento
typ smlouvy je možné uzavřít nově od 1. 1.
2009. Vzhledem ke zcela specifickému charakteru této smlouvy zákon pro její uzavření
nastavuje poněkud odlišná pravidla, například o uzavření smlouvy rozhoduje starosta, obce se nemusí nacházet na území jednoho kraje, ve smlouvě musí být mimo jiné
uveden i počet poskytovaných strážníků,
k uzavření smlouvy se nevyžaduje souhlas
krajského úřadu.
příp. sloučením nebo splynutím příspěvkové organizace) podle tohoto paragrafu se
zveřejňují v Ústředním věstníku. Zřizovatel
je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku
do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.
Bývá pokládána otázka, od kdy tato
povinnost v českém právním řádu platí.
Povinnost zabezpečit oznámení o zřízení příspěvkové organizace v Ústředním
věstníku zavedl již zákon č. 163/1989 Sb.,
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České socialistické republiky,
který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1990. Následně jej nahradil zákon č. 576/1990 Sb.,
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí v České
republice, účinný dnem 1. 1. 1991. Tento zákon byl pro obce a kraje nahrazen současně
platným zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2001.
Z uvedeného vyplývá, že povinnost zřizovatele příspěvkové organizace zabezpečit
příslušné oznámení v Ústředním věstníku
vznikla již přijetím zákona č. 163/1989 Sb.
a platí nepřetržitě dosud, i když má podle
mého právního názoru pouze »oznamovací« povahu a nemá vliv na právní postavení
příspěvkové organizace.
Pro doplnění ve vztahu k Ústřednímu
věstníku je třeba uvést, že jeho současná
podoba byla schválena usnesením vlády
České republiky č. 631 ze dne 20. 6. 2001.
V § 27 odst. 10 zákona o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů se dále stanoví, že příspěvková organizace se zapisuje
do obchodního rejstříku, přičemž návrh
na zápis podává zřizovatel. Povinnost zápisu příspěvkových organizací do obchodního rejstříku vznikla nabytím účinnosti zákona o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů, tj. dnem 1. 1. 2001. Nastala otázka, co s příspěvkovými organizacemi, které
byly zřízeny před tímto datem. Ze společného stanoviska Ministerstva spravedlnosti
a Ministerstva financí vyplývá, že s ohledem na to, že zákon v této věci neobsahuje
žádné přechodné ustanovení, příspěvkové
organizace zřízené před 1. 1. 2001 se do obchodního rejstříku nezapisují. Je zapotřebí dodat, že zápis příspěvkové organizace
do obchodního rejstříku má deklaratorní
povahu a nejsou s ním vázány žádné právní
účinky. Zápis v obchodním rejstříku pouze
autoritativně stvrzuje již existující stav –
v tomto případě rozhodnutí zastupitelstva
obce o zřízení (zrušení, sloučení, splynutí)
příspěvkové organizace.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
leden 2010
12/22/09 11:53:13 AM
Právní Poradna
Regulace veřejné
produkce hudby
Je možné regulovat veřejnou produkci
hudby obecně závaznou vyhláškou obce
(OZV)?
Přesnou definici veřejné produkce hudby v platném právním řádu nenalezneme.
Pouze § 32 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, demonstrativně vyjmenovává, co lze za veřejnou produkci
hudby považovat. Jsou to například koncert, taneční zábava nebo artistická produkce s hudbou. V § 10 zákona č. 128/2000
Sb., o obcích je upraveno oprávnění obce
ukládat v samostatné působnosti povinnosti obecně závaznou vyhláškou. Podle písm.
a) tohoto ustanovení může obec uložit povinnost k zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku; zejména stanovit, které
činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví
a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou
n
Nárok na informace
n Zastupitel (nečlen rady města) se
dožaduje pravidelného zasílání kompletních materiálů ze schůze rady města. Má
na to nárok?
Člen zastupitelstva obce pro výkon své
veřejné funkce nutně potřebuje disponovat
příslušnými informacemi z oblasti obecní samosprávy, aby mohl vykonávat svůj
mandát v souladu se svým slibem, jehož
obsah stanovuje § 69 odst. 2 (povinnost
vykonávat funkci svědomitě, v zájmu obce
a jejích občanů) a forma složení v § 69 odst.
3, byť případné neplnění povinností vyplývajících ze slibu člena zastupitelstva samo
o sobě zpravidla nevyvolává například »aktivaci« některého z právních odpovědnostních režimů (přesto ani tuto možnost nelze
vyloučit).
Právo člena zastupitelstva, který není
členem rady obce (dále jen rady), na pravidelné zasílání kompletních materiálů
na schůze rady, jak jsou zasílány členům
rady, obecní zřízení či jiný právní předpis
výslovně neupravuje. Některá práva zastupitelů obcí uvádí § 82 obecního zřízení
(právo iniciativy, interpelace a na informace). Obsahově nejbližší ustanovení, které
by se mohlo dotýkat dotazu, je v § 82 písm.
c). Podle něho má při výkonu své funkce
právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec
založila nebo zřídila, informace ve věcech,
které souvisejí s výkonem jejich funkce;
informace musí být poskytnuta nejpozději
do 30 dnů. Některé z těchto informací mohou být předmětem projednávání na schůzi
rady. Z toho by bylo možné nepřímo dovo-
leden 2010
MO1 46_47.indd 47
určených, nebo stanovit, že na některých
veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Dále podle písm. b),
může obec uložit povinnosti pro pořádání,
průběh a ukončení veřejnosti přístupných
sportovních a kulturních podniků včetně
tanečních zábav a diskoték, stanovením
závazných podmínek v rozsahu nezbytném
k zajištění veřejného pořádku. Obec tedy
může OZV podrobněji regulovat podmínky
pořádání, průběhu a ukončení hudebních
akcí (například stanovením doby nočního
klidu, kdy je zakázáno veřejnou produkci
hudby provozovat, případně vymezením
částí obce, kde toto omezení platí).
K této otázce se vyjádřil Ústavní soud například v nálezu ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. Pl.
ÚS 35/06. Podle tohoto nálezu skutečnost,
že limity hluku reguluje zákon č. 258/2000
Sb., o ochraně veřejného zdraví, bez dalšího nevylučuje regulaci vyhláškou, vydanou
v rámci samostatné působnosti obce.
Obec však naproti tomu není oprávněna
vyhláškou upravit odpovědnost za překročení hygienických limitů hluku z veřejné
produkce hudby. Tato odpovědnost totiž
vyplývá přímo ze zákona č. 258/2000 Sb.,
který ji upravuje ve svém § 32. Jak judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 8. 3. 2007,
dit právo člena zastupitelstva jako nečlena
rady na poskytnutí těchto informací, které
by byly obsaženy v materiálech určených
pro jednání rady.
Avšak na jaké informace má (v daném
případě současně nečlen rady obce, který
chce získávat veškeré informace jako členové rady) právo a na jaké nikoliv? Na tuto
otázku nelze stanovit jednoznačná a bezrozporná kritéria. Základním kritériem je
zřejmě takové, které rozlišuje, zda se poskytovaná informace týká samostatné nebo
přenesené působnosti obce. Nelze však
jednoznačně konstatovat, že s ohledem
na působnost zastupitelstva obce, která se
týká (má týkat) pouze samostatné (samosprávné) působnosti, se členovi zastupitelstva mohou poskytovat jen informace
ve věcech samostatné působnosti (a to
jakékoliv), zatímco na informace v oblasti
přenesené působnosti nemá žádný »nárok«. Některé zákony totiž (výslovně či nepřímo) počítají s tím, že člen zastupitelstva
má právo i na informace, které souvisejí
s výkonem přenesené působnosti orgánu
obce. Například podle § 9 odst. 5 zákona
č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících
zákonů, má příslušný člen zastupitelstva
obce přístup k osobním údajům v matričních knihách a sbírkách listin.
S ohledem na skutečnost, že rada obce
rozhoduje o některých záležitostech v přenesené působnosti (například vydávání nařízení obce nebo vydávání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního
opatření o asanaci území podle § 98 odst.
1 stavebního zákona), nelze tyto informace poskytnout členovi zastupitelstva, který
není zároveň členem rady obce, neboť nejde
o »informace ve věcech, které souvisejí s vý-
sp. zn. Pl. ÚS 69/04, nemůže v takovém
případě obec stanovit odchylnou úpravu
vyhláškou. Taková vyhláška, případně její
jednotlivé ustanovení, by bylo v rozporu
s § 35 odst. 3 písm. b) zákona o obcích i čl.
104 odst. 3 Ústavy. Totéž Ústavní soud konstatoval i v nálezu ze dne 3. 4. 2007, sp. zn.
Pl. ÚS 44/06. V něm doplnil, že smyslem
§ 10 zákona o obcích je, aby obec upravovala obecně závaznou vyhláškou záležitosti,
které nejsou podle své povahy přímo upraveny zvláštními předpisy jako výkon státní
správy a které jsou současně záležitostmi
místního významu.
Shrnutí: Obec při výkonu samostatné
působnosti nemůže upravovat vyhláškami
otázky, jež jsou vyhrazeny výlučně zákonné
úpravě, tj. mj. hlukové limity. Může ale stanovit takové dodatečné povinnosti, které se
zákonnou úpravou sice souvisejí, ale zákon
je přímo neupravuje.
Mgr.
KaroLIna KLanICová
Ekologický právní servis
konem funkce člena zastupitelstva obce«
(o daných otázkách rozhoduje výhradně
rada obce). Zároveň ale ani absolutně neplatí, že v oblasti samostatné působnosti
je dán neomezený rozsah poskytovaných
informací členovi zastupitelstva. Zejména
v situaci, kdy územní samosprávný celek
(jeho orgán) vykonává působnosti v oblasti veřejné moci (například obec, resp. rada
ukládá pokuty za správní delikty podle § 58
a 59 obecního zřízení), budou mnohé informace z povahy správního řízení pro člena zastupitelstva (pokud se jako oprávněná
úřední osoba nepodílí na tomto řízení) nedostupné (například principy neveřejnosti
a mlčenlivosti správního řízení).
Shrnutí: Člen zastupitelstva obce jako
nečlen rady nemá ze zákona nárok na poskytování veškerých materiálů určených
na schůze rady. Proto je nutné případ od případu pečlivě zvažovat, zda poskytovaná
informace ještě souvisí s výkonem funkce
člena zastupitelstva. Poskytování informací
podle § 82 písm. c) obecního zřízení je bezplatné, ale při nepřiměřeném zatížení obce
zřejmě lze – jak vyplývá z právně nezávazného stanoviska odboru dozoru a kontroly
veřejné správy Ministerstva vnitra č. 9/2009
– po zastupiteli požadovat úhradu vzniklých nákladů, pokud nevyužije jiné obcí nabízené formy umožňující bezplatné získání
informací.
Mgr. Jan BŘEŇ
právník
47
12/22/09 11:53:15 AM
Obálka
KALENDÁRIUM
n 25. 1. Praha 7, Dobrovského 25
Jak na veřejné zakázky po novele
zákona č. 137/2006 Sb.
Seminář je určen pro všechny, kteří se
chtějí seznámit s novinkami v oblasti
zadávání veřejných zakázek ve vazbě
na novelu zákona o veřejných zakázkách
(účinnost novely od 1. 1. 2010). Důraz
bude kladen na praktickou aplikaci zákona, dále na prevenci chyb zadavatelů
veřejných zakázek i uchazečů o tyto zakázky při vlastní aplikaci zákona.
Podrobné informace o obou seminářích
se dozvíte na www.economia.cz, odkaz
Konference a semináře, tel.: 233 071 428.
14. 1. 2010 Praha 6, ČVUT,
Stavební fakulta
Zadávání veřejných zakázek
Seminář se bude zabývat novými aspekty problematiky hodnocení veřejných
zakázek a praktickou aplikací metod jejich hodnocení.
Informace na tel.: 224 354 531, e-mail:
[email protected]. cz; tel.: 224 354 522, email: [email protected].
n
n 14.–17. 1. 2010 Brno, Výstaviště BVV
GO, Regiontour
Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu a mezinárodní veletrh turistických příležitostí v regionech.
Podrobnosti najdete na www.bvv.cz.
18.–21. 1. 2010 Ostrava,
Výstaviště Černá louka
INFOTHERMA 2010
Největší specializovaná výstava na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech v ČR a SR. Jedním z mediálních
partnerů výstavy je Moderní obec.
Další podrobnosti o výstavě a doprovodném programu najdete na www.infotherma.cz.
n
n 26. 1. Olomouc, hotel Tennis club
V. setkání starostů a místostarostů
Olomouckého kraje
Další informace budou na www.regionservis.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
ANTEE, s.r.o.
Národní síť Zdravých měst ČR ASEKOL s.r.o.
724 136 018
48
MO1 48.indd 48
FAX
-
STR.
5, 48
12
35
4.obálka
Státní rozpočet na rok 2010 počítá se schodkem ve výši 5,3 % HDP. Mělo by však
dojít k mírnému oživení výkonu ekonomiky, ale zároveň k poklesu výdajů domácností. Vláda odhaduje růst HDP kolem 0,5 %. Uvedl to na prosincovém setkání primátorů
a starostů v pražském Žofíně premiér Jan Fischer. »Starostům doporučuji vydržet a dělat vše pro to, aby se obce z této situace dostaly bez větších problémů. I když vím, že to
není jednoduché,« dodal. Informoval také o tom, že v lednu představí protikorupční
balíček – soubor exekutivních i zákonných opatření. »Učiníme zásadní kroky, aby se
korupční potenciál snížil. Vnímání korupce veřejností je snad ještě horší než samotná
/on/
korupce.«
Dotace pro 63
pražských projektů
V rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) byla dosud schválena
dotace pro 63 pražských projektů za 1,55
miliardy korun. Ve srovnání s jinými kraji
patří hl. město v získávání podpory k méně
úspěšným. Je to dáno tím, že nemůže
z programu čerpat v plném rozsahu. Největším pražským projektem je plán České
informační agentury životního prostředí
(CENIA) na zřízení celorepublikového informačního systému o znečištění životního
prostředí. Celková schválená dotace je 200
milionů korun, přičemž agentura zaplatí
z vlastních zdrojů 22 milionů korun. Hlavním uživatelem nového celostátního informačního systému pro sběr a hodnocení
informací o znečištění životního prostředí
budou orgány a instituce státní správy, ale
přístup k němu bude mít i veřejnost. CENIA
uskutečňuje s podporou OPŽP také projekt
plošné inventarizace ekologických zátěží
v ČR. Ten umožní snáze vytipovat kontaminované či potenciálně kontaminované
/sk/
lokality.
Miliardová podpora
cyklistům
Cykloturistika získává dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI),
regionálních operačních programů (ROP),
Integrovaného operačního programu (IOP)
a programů a operačních programů přeshraniční spolupráce. »Ministerstvo pro
místní rozvoj opět plánuje podpořit systém
značení cyklotras. Spolupracujeme při tom
s Klubem českých turistů, který od roku
2007 od nás dostává 7,7 milionu korun ročně,« uvedl ministr Rostislav Vondruška.
Regionální operační programy budou
mít k dispozici dvě miliardy korun, z nichž
lze spolufinancovat nejen výstavbu a rekonstrukci cyklistických stezek, ale také
místních komunikací, lesních a polních
cest, vhodných pro cyklistickou dopravu.
Ze SFDI je na cyklostezky vyčleněno 180
milionů korun. Žádat dotace lze na propagaci cykloturistiky z IOP, prioritní osy 4a, 4b
v aktivitě d) Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního
průmyslu a služeb s využitím pro cestovní
ruch na národní úrovni. Rozvoj cyklistických tras a stezek podél příhraničních oblastí podporují operační programy přeshraniční spolupráce v rámci Cíle 3.
/sk/
Oprava
V Moderní obci č. 11/2009 na str. 39
v článku Doporučení ke smlouvě na tvorbě webu vznikly dva překlepy – obchodní
zákoník byl zaměněný za občanský zákoník. Správně znění tak je: Zákonná úprava
smlouvy o dílo je kromě kogentního ustanovení § 536 obchodního zákoníku dispozitivní povahy (viz mezititulek OBECNĚ
KE SMLOUVĚ, 4. odstavec). Z ustanovení
obchodního zákoníku mimo jiné také vyplývá, že objednatel je povinen provedené
dílo (vytvořený web) od zhotovitele převzít
(viz mezititulek PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ,
první věta). Autorce Mgr. Janě Hladíkové
a společnosti ANTEE s. r. o. se omlouváme.
redakce
MO000953-23
n 8. 1. Praha 7, Dobrovského 25
Krizová komunikace a mediální prezentace
Seminář poskytne informace i cenné
praktické rady, jak vhodně vystupovat a komunikovat s kolegy, odborníky
a médii. Hostem semináře bude profesionální kameraman. Cena je 3400 Kč (bez
DPH).
FOTO: archiv
Semináře vydavatelství Economia, a. s.
leden 2010
12/22/09 12:38:51 PM
MO000955
MO1 obalka3.indd 1
12/22/09 11:56:18 AM
MO000957
MO1 obalka4.indd 1
12/22/09 11:57:12 AM

Podobné dokumenty

správa a rozvoj: příloha: téma:

správa a rozvoj: příloha: téma: MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia

Více

zdravé zážitky zelený víkend

zdravé zážitky zelený víkend Počítání všech odstínů zelené je ve Slovinsku svého druhu relaxace. Vyrazte pěšky po slovinském hlavním městě Lublani a jiných větších městech, po Triglavském národním parku, po regionálních a kraj...

Více

ujezd titulka

ujezd titulka že pokud vše půjde tak jak má (tím mám na mysli naplánované financování), měli bychom ukončit stavbu v polovině roku 2009. Financování, jak jsem již uvedla v předešlých úvodnících, je vícezdrojové ...

Více

Výroční zpráva za rok 2003

Výroční zpráva za rok 2003 míst pro podnikatele, kde HKP je součástí projektu HK ČR a Ratingu MSP, jehož prostřednictvím Hospodářská komora hl. m. Prahy podporuje zejmé− na malé a střední firmy. Hospodářská komora hl. m. Pra...

Více

obce a péče o památky - Mechanizace zemědělství

obce a péče o památky - Mechanizace zemědělství http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky:...

Více