Periodická tabulka prvků

Periodická tabulka prvků
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková.
Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního
rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské a poradenské zařízení a zařízení pro
další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
6 Periodická tabulka prvků
Mendělejevova periodická tabulka prvků
I.A II.A III.B IV.B V.B VI.B VII.B VIII.B VIII.B VIII.B I.B II.B III.A IV.A V.A VI.A VII.A VIII.A
1 1H
2 He
2 3 Li 4 Be
5 B
6 C
7 N
8 O
9 F
10 Ne
3 11 Na 12 Mg
13 Al
14 Si
15 P
16 S
17 Cl
18 Ar
4 19 K 20 Ca 21 Sc 22 Ti 23 V 24 Cr 25 Mn 26 Fe 27 Co 28 Ni 29 Cu 30 Zn 31 Ga 32 Ge 33 As 34 Se 35 Br 36 Kr
5 37 Rb 38 Sr 39 Y 40 Zr 41 Nb 42 Mo 43 Tc 44 Ru 45 Rh 46 Pd 47 Ag 48 Cd 49 In 50 Sn 51 Sb 52 Te 53 I
54Xe
6 55 Cs 56 Ba 57 La 72 Hf 73 Ta 74 W 75 Re 76 Os 77 Ir 78 Pt 79 Au 80 Hg 81 Tl 82 Pb 83 Bi 84 Po 85 At 86 Rn
7 87 Fr 88 Ra 89 Ac 104 Rf 105 Db 106 Sg 107 Bh 108 Hs 109 Mt 110 Ds 111 Rg 112 Cp 113Uut 114Uuq 115Uup 116Uuh 117Uus 118Uuo
6 58 Ce 59 Pr 60 Nd 61 Pm 62 Sm 63 Eu 64 Gd 65 Tb 66 Dy 67 Ho 68 Er 69 Tm 70 Yb 71 Lu
7 90 Th 91 Pa 92 U 93 Np 94 Pu 95 Am 96 Cm 97 Bk 98 Cf 99 Es 100 Fm 101 Md 102 No 103 Lr
nekovy
alkalické
kovy
kovy
alkalických
zemin
vzácné
plyny
halogeny
polokovy
přechodné
kovy
ostatní kovy
lanthanoidy
aktinoidy
Mendělejevova periodická tabulka prvků přehlednou a jednoduchou formou zobrazuje chemické
prvky a jejich zařazení v periodickém systému. Jednotlivé chemické prvky jsou v tabulce
uspořádány vzestupně podle rostoucího protonového čísla.
V současné době obsahuje periodická tabulka prvků sto osmnáct známých prvků, z nichž
devadesát čtyři se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny pouze uměle a nemají
žádný stabilní izotop.
Svislé sloupce periodické tabulky prvků jsou skupiny prvků, které sdružují chemické prvky
podobných vlastností (chemické prvky, které jsou zařazeny do jedné skupiny, mají stejný počet
valenčních elektronů).
OBJEVOVÁNÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ
Do konce 18. století bylo známo přibližně 30 prvků. Během dalších padesáti let se jejich počet
zdvojnásobil. S rozvojem chemie se zvětšil také počet poznatků o prvcích a bylo potřeba sestavit
doposud známé prvky do určitého systému. Roku 1829 Johann Döbereiner (1780-1849) přednesl
svoji teorii o triádách prvků (skupiny o třech prvcích). Např. jednu triádu tvořily kovy lithium, sodík
a draslík, které reagují podobným způsobem. Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (18341907) zjistil, že u prvků seřazených podle vzrůstající atomové hmotnosti se pravidelně
(periodicky) opakují podobné vlastnosti. V několika případech však musel udělat výjimku a
předřadit těžší prvek lehčímu. V únoru 1869 publikoval Mendělejev poprvé svůj periodický zákon,
který tuto závislost vyjadřuje, a periodickou tabulku prvků o 63 prvcích známých v tehdejší době,
která je grafickým vyjádřením periodického zákona. V tabulce vynechal místa pro prvky, o kterých
předpověděl, že budou objeveny později. S objevem nových prvků souviselo i určování jejich
relativních atomových hmotností a zkoumání jejich typických reakcí. Dnes je známo, že prvky
nejsou uspořádány podle relativní atomové hmotnosti, ale podle stoupajícího protonového čísla.
Periodický zákon však nebyl dlouhou dobu uznáván. Až s objevením prvků gallia (1875), skandia
(1879) a germania (1886), které Mendělejev předpověděl již v roce 1871, byl periodický zákon
všeobecně přijat. Dnes má tabulka 115 prvků (prvek se 118 protony byl sice již objeven, ale
naopak prvky 113, 115 a 117 nebyly ještě izolovány). Prvky s protonovým číslem 110 a vyšším
nejsou v současné době ještě pojmenovány a mají prozatímní název a značku, které jsou
odvozeny podle počtu jejich protonů.
Během století se tabulka vyvíjela a dnes se používá tzv. dlouhá tabulka, ve které jsou prvky
seřazeny podle rostoucího protonového čísla do vodorovných řad (period) a svislých sloupců
(skupin). Každá perioda (1 - 7) začíná alkalickým kovem a končí vzácným plynem. Ve skupinách
si jsou prvky podobné strukturou elektronového obalu. Ze 6.periody je za lanthanem vyloučeno
14 prvků - tzv. LANTHANOIDY. Ze 7.periody je za aktiniem vyloučeno také 14 prvků - tzv.
AKTINOIDY. Toto je učiněno v zájmu přehlednosti a zjednodušení tabulky, všech 28 prvků je
uvedeno v samostatných řadách pod tabulkou.
DMITRIJ IVANOVIČ MENDĚLEJEV
Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil v Rusku, na Sibiři v roce 1834. Studoval v Petrohradu, kde
promoval na Fakultě fyziky a matematiky v roce 1855.
Po svém studiu se Mendělejev zabýval například chemickým složením látek, krystalovými
soustavami a zavedl pojem tzv. kritické teploty.
Působil na několika univerzitách, například na Heidelberské univerzitě, na Technologickém
institutu v Petrohradě a také na Petrohradské univerzitě. Vytvořil výukové texty - Základy chemie
(následně vydané v mnoha jazykových mutacích). V roce 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev
formuloval periodický zákon: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových
hmotností. tzn Pravidelně se u prvků opakují podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi
mají stejný počet valenčních elektronů.“ Nejprve byl přijat spíše skepticky, později však
Mendělejev obdržel za svůj periodický zákon řadu vyznamenání a ocenění.
V pozdějších letech se Mendělejev vydal do Spojených států, kde se věnoval studiu zpracování
ropy, zkapalnění plynů a rozpínavosti kapalin. V roce 1906 mu byla téměř udělena Nobelova
cena za chemii, nakonec ji však o jediný hlas nezískal. Dmitrij Ivanovič Mendělejev zemřel v roce
1907 ve věku 73 let.
?.......
1. Najděte a napište pomůcky pro zapamatování si prvků ve skupinách.
2. Na stránce http://www.periodictable.com/ najděte obrázek mědi a napište,
k čemu se tento prvek používá.
3. Kdy začali lidé požívat slitinu mědi a cínu? Jak se tato slitina jmenuje? Jaké znáte
další slitiny mědi?
4. K jednotlivým tvrzením doplňte správnou chemickou značku jednoho z prvků:
Vodík, Kyslík, Síra, Železo, Měď, Sodík.
a. ………. je stříbrolesklý magnetický kov. Nejvíce se používá ve směsích
s jinými prvky (v ocelích).
b. ………. je bezbarvá plynná látka, která se dopravuje v ocelových lahvích
označených modrým pruhem.
c. ………. je kov, který má menší hustotu než voda.
d. ………. je bezbarvá plynná látka, která se vzduchem tvoří výbušnou směs.
e. ………. je pevná křehká látka, která se nejčastěji vyskytuje ve žluté
krystalické formě.
f. ………. je červenohnědý kov, jehož nejznámější slitiny jsou mosaz a bronz.
Použité zdroje



Václav Pumpr, Martin Adamec, Pavel Beneš, Věra Scheuerová,
Základy přírodovědného vzdělávání pro SOŠ a SOU – CHEMIE, druhé aktualizované
vydání, Praha, FORTUNA 2010
Wikipedie Otevřená encyklopedie: Periodická tabulka prvků: [online]. [cit. 2012-1203]. Dostupný z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka_prvk%C5%AF
Wikipedie Otevřená encyklopedie: Dmitrij Ivanovič Mendělejev: [online]. [cit. 201212-03]. Dostupný z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_Ivanovi%C4%8D_Mend%C4%9Blejev